(EU) 2015/83Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/83 ze dne 21. ledna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření („původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1187/2008 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky („Číny“).

(2)

Uložená opatření měla podobu valorické celní sazby ve výši 39,7 %, s výjimkou společností Hebei Meihus MSG Group Co. Ltd. (33,8 %), Tongliao Meihua Bio-Tech Co. Ltd. (33,8 %) a Fujian Province Jianyang Wuyi MSG Co. Ltd. (36,5 %).

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podala společnost Ajinomoto Foods Europe SAS (dále jen „žadatel“), která je jediným výrobcem glutamátu sodného v Unii, a představuje tudíž 100 % celkové výroby glutamátu sodného v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 29. listopadu 2013 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(7)

Souběžně, ke stejnému datu Komise oznámila zahájení antidumpingového šetření podle článku 5 základního nařízení, pokud jde o dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky do Unie (5).

(8)

V rámci uvedeného šetření uložila Komise v srpnu 2014 nařízením (EU) č. 904/2014 (6) prozatímní antidumpingové clo na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie (prozatímní nařízení). Prozatímní opatření byla uložena na šest měsíců.

(9)

Uvedená dvě souběžná šetření se zabývala stejným obdobím (přezkumného) šetření a stejným posuzovaným obdobím, jak jsou definována v 10. bodě odůvodnění.

(10)

Šetření o pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy proběhlo v období od 1. října 2012 do 30. září 2013 („období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. dubna 2010 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“) (7).

(11)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká, a zástupce dotčené země vývozu.

(12)

Zúčastněným stranám byla dána možnost předložit písemné stanovisko a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(13)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu čínských vyvážejících výrobců a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, oznámení o zahájení přezkumu předpokládalo výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(14)

Pokud jde o vyvážející výrobce v Číně, tyto strany byly požádány, aby se do 15 dnů od zahájení přezkumu přihlásily a poskytly Komisi informace požadované v oznámení o zahájení řízení, aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku, a pokud ano, vybrat reprezentativní vzorek. Vzhledem k tomu, že požadované informace Komisi poskytli pouze dva vyvážející výrobci v Číně, nebyl výběr vzorků považován za nezbytný.

(15)

Aby se Komise mohla rozhodnout, zda bude nezbytné provést výběr vzorku, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby se přihlásili a poskytli informace, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení.

(16)

Odpovědělo čtrnáct dovozců, kteří nejsou ve spojení. Žádná z těchto společností však glutamát sodný z Číny do Unie během období šetření nedovážela. Výběr vzorku nebyl tudíž nutný.

(17)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro stanovení zájmu Unie.

(18)

Dotazníky byly zaslány oběma čínským vyvážejícím výrobcům, kteří se přihlásili v rámci výběru vzorku, jedinému výrobci v Unii zařazeným do vzorku a 33 zjištěným uživatelům v Unii.

(19)

Odpovědi na dotazník obdržela Komise od jediného výrobce v Unii, od jedné obchodní společnosti a od pěti uživatelů. Na dotazník neodpověděl žádný z čínských vyvážejících výrobců.

(20)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobce v Unii

Uživatelé

(21)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, z nichž vycházel záměr doporučit, aby konečné antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku z Číny zůstalo zachováno. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím podat vysvětlení. Jejich námitky byly zváženy a v odůvodněných případech vzaty v úvahu.

(22)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu je totožný s výrobkem, na nějž se vztahovalo původní šetření, totiž glutamát sodný pocházející z Číny, v současnosti kódu KN ex 2922 42 00 („dotčený výrobek“). Glutamát sodný je potravinářská přídatná látka a používá se zejména jako látka zvýrazňující chuť a vůni v polévkách, vývarech, jídlech z ryb a masa, ve směsích koření a v hotových jídlech. Glutamát sodný se používá rovněž v chemickém průmyslu pro nepotravinářské účely, například jako součást detergentů. Vyrábí se v podobě bílých, různě velikých krystalů bez zápachu. Glutamát sodný je k dispozici v různých velikostech balení od spotřebitelského balení o hmotnosti 0,5 g po velkoobjemové pytle o hmotnosti 1 000 kg. Balení o menší velikosti se soukromým spotřebitelům prodávají prostřednictvím maloobchodníků, zatímco větší balení o hmotnosti 20 kg a více jsou určena pro průmyslové uživatele. Mimoto existují různé stupně čistoty. Ve vlastnostech glutamátu sodného však nejsou rozdíly, které by vyplývaly z velikosti balení či stupně čistoty.

(23)

Glutamát sodný se vyrábí hlavně fermentací různých cukernatých surovin (kukuřičného škrobu, tapiokového škrobu, cukrového sirupu, melasy z cukrové třtiny a řepné melasy).

(24)

Přezkumné šetření potvrdilo, že stejně jako v původním šetření má dotčený výrobek a glutamát sodný vyráběný a prodávaný na domácím trhu v dotčené zemi, glutamát sodný vyráběný a prodávaný výrobci Unie na trhu Unie a glutamát sodný vyráběný a prodávaný na trzích dvou potenciálních srovnatelných zemí Thajska a Indonésie stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejné základní použití.

(25)

Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(26)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda v současné době dochází k dumpingu, a pokud ano, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k jeho přetrvávání nebo opětovnému výskytu.

(27)

Jak je uvedeno v 18. a 19. bodě odůvodnění, přestože byly dotazníky zaslány oběma čínským vyvážejícím výrobcům, kteří se přihlásili v rámci výběru vzorků, žádný z nich neodpověděl na dotazník a při šetření nespolupracoval. Proto bylo potřeba využít dostupných údajů, které jsou k dispozici v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(28)

Čínské orgány a nespolupracující čínští vyvážející výrobci byli vyrozuměni o této skutečnosti a rovněž o použití čl. 18 odst. 1 základního nařízení a byla jim poskytnuta příležitost, aby se k tomu vyjádřili. Komise žádná stanoviska neobdržela.

(29)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení byla níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu založena na dostupných skutečnostech, zejména na informacích v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a dostupných statistikách, konkrétně na údajích Eurostatu a databáze čínského vývozu.

(30)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Za tímto účelem byla vybrána třetí země s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“).

(31)

V oznámení o zahájení šetření Komise informovala zúčastněné strany o tom, že má v úmyslu jako možné vhodné srovnatelné země navrhnout Thajsko a Indonésii, a vyzvala strany, aby se k tomu vyjádřily. Thajsko bylo jako vhodná srovnatelná země použito v původním šetření (8). Indonésie byla v současném šetření navržena vzhledem ke skutečnosti, že – jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění – bylo ke stejnému datu jako současný přezkum před pozbytím platnosti souběžně zahájeno antidumpingové šetření dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie (9). Jedna zúčastněná strana tvrdila, že Thajsko není vhodnou srovnatelnou zemí, neboť jeden spolupracující thajský výrobce patří do stejné skupiny společností jako žadatel. Dalším argumentem bylo, že na thajském trhu je slabá konkurence a že domácí prodej v Thajsku sestává především z malých balení na maloobchodní úrovni, zatímco vývoz z Číny do Unie má údajně podobu velkých pytlů či balení pro průmyslové použití.

(32)

Komise požádala více než pět známých výrobců obdobného výroku v Thajsku o informace. Jen jeden výrobce v Thajsku reagoval a dotazník zodpověděl. Tento výrobce patřil ke stejné skupině jako žadatel. V rozporu s tím, co tvrdila jedna ze zúčastněných stran, náležitost ke stejné skupině jako žadatel automaticky neznamená, že běžná hodnota není spolehlivá. Dotčená zúčastněná strana nevysvětlila, jak by tento vztah mohl ovlivňovat běžnou hodnotu na domácím trhu v Thajsku. Toto tvrzení je proto třeba zamítnout.

(33)

Jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, šetřením se zjistilo, že glutamát sodný vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Thajsku má stejné základní technické, fyzikální a chemické vlastnosti i stejné základní konečné uživatele jako výrobek vyráběný a vyvážený čínskými vyvážejícími výrobci do Unie. Výrobní procesy v Číně byly navíc podobné procesům na thajském trhu. V Thajsku navíc panovala značná konkurence, kterou tvořilo několik domácích výrobců a dovoz ze třetích zemí, mimo jiné z Číny. Oproti tomu, co bylo tvrzeno, navíc šetření ukázalo, že domácí prodej v Thajsku probíhá jak ve velkých objemech, tak na maloobchodní úrovni. Argument, že by Thajsko z těchto důvodů jakožto srovnatelná země nebylo vhodnou volbou, je proto třeba zamítnout.

(34)

Indonéští vyvážející výrobci souhlasili s tím, aby byly jejich údaje, které poskytli v souvislosti se souběžným šetřením zmíněným v 7. bodě odůvodnění, použity pro účely současného šetření před pozbytím planosti. Jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, šetřením se zjistilo, že glutamát sodný vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indonésii má stejné základní technické, fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní konečné uživatele, jako výrobky vyráběné a vyvážené čínskými vyvážejícími výrobci do Unie. Na základě dostupných informací se navíc výrobní procesy v Číně podobaly procesům na indonéském trhu. V Indonésii kromě toho panovala značná konkurence, kterou tvořilo několik domácích výrobců a dovoz ze třetích zemí, mimo jiné z Číny. Vyšetřováním se navíc zjistilo, že domácí prodej v Indonésii probíhá jak ve velkých objemech, tak na maloobchodní úrovni.

(35)

Z výše uvedeného vyplývá, že obě země, tedy Thajsko i Indonésie, jsou potenciálně vhodné jako srovnatelné země. Protože však byla úroveň podrobných údajů, které dali k dispozici indonéští vyvážející výrobci a jež byly předmětem souběžného šetření podstatně vyšší, než úroveň údajů od jediného spolupracujícího výrobce v Thajsku, domnívala se Komise, že je rozumnější zvolit jako vhodnou srovnatelnou zemi podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení Indonésii.

(36)

Informace od spolupracujících výrobců v Indonésii byly použity jako základ pro stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce v Číně.

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje pro každého spolupracujícího výrobce v Indonésii během období přezkumného šetření reprezentativní. Objem domácího prodeje se považoval za reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval alespoň 5 % objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz v průběhu období šetření do Unie. Bylo zjištěno, že domácí prodej v Indonésii byl u každého z výrobců reprezentativní. Zjišťovalo se rovněž, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem se určil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu za období přezkumného šetření.

(38)

Jelikož bylo zjištěno, že se domácí prodej uskutečnil v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně, která byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje za období přezkumného šetření.

(39)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, musela vývozní cena vycházet v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů.

(40)

Vývozní cena byla tedy stanovena ze statistik, konkrétně ze statistik Eurostatu a vypočtena na základě váženého průměru.

(41)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy s ohledem na přepravní náklady a náklady na dopravu, zohledňující úpravy běžné hodnoty indonéských vyvážecích výrobců, jak bylo stanoveno v souběžném šetření uvedeném ve 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(42)

Jedna zúčastněná strana kromě toho tvrdila, že čínští vyvážející výrobci mají oproti thajským výrobcům komparativní cenové výhody, pokud jde o výrobní proces (vertikální integrace), vývoj cen surovin a spotřebu energií. Jelikož byla jako srovnatelná země vybrána Indonésie, nebyl tento argument relevantní. Pokud jde o Indonésii a jak je popsáno ve 34. bodě odůvodnění, výrobní procesy glutamátu sodného v Číně jsou ve srovnání s indonéským trhem podobné. Je třeba poznamenat, že všichni výrobci glutamátu sodného na světě používají podobné výrobní metody. Glutamát sodný se vyrábí fermentací různých cukernatých surovin (kukuřičného škrobu, tapiokového škrobu, cukrového sirupu, melasy z cukrové třtiny a řepné melasy).

(43)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že vývoz z Číny probíhal především ve velkých objemech, zatímco domácí prodej v Thajsku měl hlavně podobu maloobchodního prodeje. Uvádělo se tedy, že by dumpingové rozpětí mělo být vypočítáno pouze na základě prodeje ve velkých objemech. Jelikož žádný z čínských vyvážejících výrobců nespolupracoval, nebyly k dispozici žádné informace, pokud jde o podmínky prodeje, úrovně obchodu či balení čínského vývozu.

(44)

Jelikož byla jako srovnatelná země vybrána Indonésie, nebyl tento argument relevantní. V každém případě, bez ohledu na to, zda byl maloobchodní prodej zahrnut či nikoliv, vyplynuly ze srovnání ve všech případech značná dumpingová rozpětí, jak je popsáno ve 47. bodě odůvodnění.

(45)

Komise navíc vypočetla dumpingová rozpětí na základě běžné hodnoty stanovené ve srovnatelné zemi. Z tohoto srovnání vyplynula značná dumpingová rozpětí, jak je popsáno ve 47. bodě odůvodnění.

(46)

Komise srovnala vážný průměr běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, nebylo možné určit typy výrobku vyvážené z Číny. Srovnání u jednotlivých typů výrobku proto nebylo možné. Místo toho bylo při srovnání nutné vycházet ze statistických údajů vývozní ceny, jak je vysvětleno ve 39. a 40. bodě odůvodnění.

(47)

Na základě toho činí ve všech případech vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením více než 25 %.

(48)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření byla šetřena pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, pokud by opatření byla zrušena, přičemž byla analyzována následující hlediska: objem a ceny dumpingového vývozu z Číny, výrobní kapacita a volná kapacita v Číně; atraktivita trhu Unie ve vztahu k dovozu z Číny.

(49)

Navzdory zavedeným opatřením se objem dovozu z Číny v posuzovaném období zvýšil o 65 %, což odpovídá zvýšení podílu na trhu o 68 %, jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění. I přes relativní zvýšení však objem čínského vývozu i podíl na trhu v absolutních hodnotách zůstaly v celém posuzovaném období nízké.

(50)

Vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců byly vývozní ceny stanoveny na základě údajů Eurostatu. Průměrné dovozní ceny z Číny se postupně od FR2010/2011 až do období přezkumného šetření snižovaly, a to celkově o 20 % za posuzované období, jak je stanoveno v 84. bodě odůvodnění. V období přezkumného šetření byly tyto ceny shledány jako dumpingové. Bylo zjištěno, že bez antidumpingových cel by představovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie ve výši 10 %.

(51)

Výrobní kapacita a volná kapacita v Číně byly stanoveny na základě informací poskytnutých žadatelem. Jelikož tyto údaje nebyly veřejně k dispozici, Komise je ověřila s dalšími veřejně dostupnými zdroji, mimo jiné s údaji z novinových článků, jež byly obsaženy ve spisu zpřístupněném pro kontrolu zúčastněnými stranami. Na základě těchto údajů je Čína největším výrobcem glutamátu sodného, jehož roční výrobní kapacita i roční výroba se během posuzovaného období zvýšily. V roce 2012 činila výrobní kapacita glutamátu sodného kolem 3,5 až 4 miliony tun a výroba glutamátu sodného tamtéž se pohybovala od 2,5 do 3 milionů tun. Volná kapacita v roce 2012 v regionu tedy činila 600 000 až 900 000 tun.

(52)

Podle stejného zdroje se budou výrobní kapacita a výroba glutamátu sodného v Číně ještě do roku 2017 i dále zvyšovat, jelikož poptávka po tomto výrobku v Číně roste.

(53)

V roce 2011 čínská vláda prostřednictvím ministerstva průmyslu a informačních technologií zahájila všeobecnou politiku, jejímž cílem je odstranit zastaralé a neefektivní výrobní technologie. Toto opatření se v Číně týká 19 klíčových výrobních odvětví, mimo jiné i výroby glutamátu sodného. Výsledkem toho bylo značné snížení počtu výrobců glutamátu sodného v Číně. Na základě těchto skutečností jedna zúčastněná strana tvrdila, že se výrobní kapacita zřejmě nezvýšila. Šetřením se na základě informací uvedených v žádosti a v novinových článcích zjistilo, že svou kapacitu zvýšily větší společnosti. Kapacita pro výrobu glutamátu sodného v Číně se v důsledku toho zvýšila, a argument dotčené strany je tedy třeba zamítnout.

(54)

Na základě informací, které poskytl žadatel, se navíc v Číně v posledních letech značně zvýšily zásoby glutamátu sodného a jejich množství odpovídalo dvojnásobku spotřeby Unie za období přezkumného šetření. Jedna zúčastněná strana tvrdila, že informace o údajných nadměrných zásobách nejsou uvedeny v nedůvěrné verzi spisu, a zúčastněné strany by je tak nemohly ověřit, a neměly by proto být brány v potaz. Dále se tvrdilo, že nadbytečné zásoby nevypadají vzhledem ke snižování výrobních kapacit čínskou vládou pravděpodobně. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že dotčená zúčastněná strana neposkytla žádné důkazy, které by její tvrzení podpořily. Jak je již uvedeno v 27. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Proto bylo v souladu s článkem 18 základního nařízení nezbytné využít dostupných údajů. Podle čl. 19 odst. 3 základního nařízení navíc nemusí Komise zohlednit informace předložené důvěrně v případě, že není poskytnuto žádné smysluplné nedůvěrné shrnutí; nepředložení takového shrnutí ale nevede k automatickému odmítnutí důvěrně poskytnutých informací. Přestože nebylo možné prověřit všechny prvky obsažené v žádosti, včetně informací o čínských zásobách, byly v tomto případě poskytnuté informace nicméně považovány za rozumné a správné, jelikož byly v souladu s informacemi poskytnutými žadatelem, u nichž ověření možné bylo. Dále vzhledem k tomu, že se celková výrobní kapacita v Číně zvýšila, jak je popsáno v 51. bodě odůvodnění, nebyla existence nadměrných zásob jediným prvkem na podporu závěru, že čínští vyvážející výrobci disponují značnou volnou kapacitou. Komise navíc vždy, kdy to bylo možné, ověřovala s pomocí dalších dostupných zdrojů, jako jsou články z novin, a informace používala, jen pokud měla dostatečnou jistotu, že jsou rozumné a uspokojivě spolehlivé. Proto by toto tvrzení mělo být zamítnuto.

(55)

V návaznosti na poskytnutí informací stejná zúčastněná strana tvrdila, že Komise zřejmě při svých zjištěních vycházela nikoliv z dostupných údajů, jak vyžaduje čl. 11 odst. 3 antidumpingové dohody WTO (10), nýbrž z pouhých domněnek. Tato strana znovu zopakovala svá tvrzení, pokud jde o údajné snižování kapacity a volné kapacity v Číně.

(56)

Jak je uvedeno výše ve 27. bodě odůvodnění, nikdo z čínských vyvážejících výrobců při vyšetřování nespolupracoval a Komise tedy byla nucena vycházet v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů. Jak je popsáno také výše ve 29. a 51. bodě odůvodnění, byly použity především informace poskytnuté žadatelem v jeho žádosti, které byly náležitě prověřeny, pokud to bylo možné. Jelikož šlo o jediné dostupné informace, bylo tvrzení, že šlo o pouhé domněnky, odmítnuto.

(57)

Byly posouzeny také informace, které poskytla dotčená zúčastněná strana. Pokud však jde o dostupnou kapacitu a volnou kapacitu v Číně, byly informace poskytnuté zúčastněnou stranou rozporuplné. V rozporu s tím, co uvedená strana tvrdila, například z údajů připojených k jejímu podání vyplývá, že v Číně došlo ke zvýšení výrobní kapacity glutamátu sodného a nikoliv k jejímu snížení. To je v souladu se zjištěními Komise uvedenými výše v 53. bodě odůvodnění. Tvrzení této strany, že se kapacita v Číně pravděpodobně sníží, bylo proto zamítnuto.

(58)

Závěrem tedy je, že čínští vyvážející výrobci disponují značnou volnou kapacitou, která bude v případě, že antidumpingová opatření pozbydou platnosti, pravděpodobně využívána k významnému dalšímu vývozu do Unie, jak je vysvětleno dále v 61. a 62. bodě odůvodnění.

(59)

Během posuzovaného období putovala na trh Unie díky zavedeným opatřením pouze malá část čínského vývozu. Jedna zúčastněná strana tvrdila, že Unie pro čínské vyvážející výrobce nebude atraktivním trhem, neboť se očekává, že poptávka po glutamátu sodném v Asii i v dalších rozvíjejících se ekonomikách, včetně Číny, poroste. Tato strana dále tvrdila, že vzhledem komu, že výše prodejních cen z Číny do dalších třetí zemí bude zřejmě průměrně vyšší nebo podobná výši cen čínského vývozu do Unie, neměli by čínští vyvážející výrobci motivaci zvyšovat svůj vývoz na trh Unie.

(60)

I když se šetřením zjistilo, že ceny čínského vývozu do třetích zemí jsou průměrně o něco vyšší než vývozní ceny do Unie, může tomuto tak být proto, že čínští vyvážející výrobci snížili své vývozní ceny do Unie kvůli zavedeným antidumpingovým opatřením. Nemusí to tedy nutně nezbytně naznačovat možnou výši cen v případě, že opatření pozbydou platnosti. Čínští vyvážející výrobci by naopak vzhledem k výši platných antidumpingových cel mohli zvýšit své vývozní ceny, stále při tom zůstat na dumpingové úrovni a podbízet se vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(61)

I když se očekává, že spotřeba v Číně, na trzích ve zbytku Asie i dalších rozvíjejících se trzích poroste, naznačuje úroveň nadměrné výrobní kapacity Číny silnou pobídku k hledání alternativních trhů, které by tuto nadměrnou kapacitu absorbovaly.

(62)

Komise také v návaznosti na souběžná antidumpingová a antisubvenční šetření vedená orgány Spojených států amerických proti Číně v souvislosti s glutamátem sodným brala v úvahu možné uložení opatření proti čínskému vývozu tohoto výrobku do USA. Orgány USA uložily antidumpingová opatření dne 26. listopadu 2014. Čtyřem čínským vyvážejícím výrobcům byly uloženy individuální sazby ve výši 20,09 %, zatímco zbytkové clo bylo stanoveno ve výši 39,03 %. Přístup na trh Spojených států pro čínské vývozce tak bude pravděpodobně omezen a velké množství čínského glutamátu sodného může být přesměrováno na trh Unie, zejména pokud by zároveň pozbyla platnost opatření Unie. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že v roce 2013 bylo do Spojených států z Číny dovezeno 26 600 tun glutamátu sodného, což odpovídá značné části spotřeby Unie za období přezkumného šetření.

(63)

Průměrná cena výrobního odvětví Unie i průměrná dovozní cena indonéských vyvážejících výrobců do Unie, jak byly zjištěny v souběžném šetření zmíněném v 61. a 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byly navíc vyšší jak ve srovnání s průměrnými čínskými dovozními cenami do Unie bez antidumpingových cel, tak s průměrnými čínskými dovozními cenami do dalších třetích zemí. Tato analýza byla vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců založena na dostupných informacích, tj. na databázi čínského vývozu. Z tvorby cen čínských vývozců vyplývá, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, stala by se Unie pro čínské vývozce atraktivním trhem, jelikož by mohli ceny svého vývozu do Unie zvýšit.

(64)

Zvyšující se podíl čínského dovozu na trhu i přes platná opatření rovněž dokládá, že se čínští vyvážející vývozci o trh Unie dále zajímají. Trh EU s glutamátem sodným podle zjištěných úrovní cen skutečně nadále zůstává pro čínský vývoz atraktivní. Budou-li opatření zrušena, tento zájem se pravděpodobně ještě zvýší.

(65)

Výše uvedená zúčastněná strana po poskytnutí informací zopakovala svá tvrzení týkající se zvýšení domácí poptávky po glutamátu sodném v Číně, nízkých objemů vývozu z Číny do Unie, jeho podíl na trhu a vyšší ceny čínského glutamátu sodného oproti ostatním třetím zemím dovážejícím do Unie. Tato strana uvedla, že tyto prvky nebyly v analýze Komise zohledněny.

(66)

Zaprvé je nepodložené tvrzení, že nebyl zohledněn vývoj čínské výrobní a volné kapacity, rostoucí poptávka po glutamátu sodném v Číně, nízký objem vývozu z Číny do Unie a jeho podíl na trhu, jak je popsáno ve 49. bodě odůvodnění, ani výše cen čínského vývozu do Unie a třetích zemí. Tyto prvky ve skutečnosti analyzovány byly, jak je popsáno výše ve 49. a 64. bodě odůvodnění, a zúčastněným stranám byly sděleny příslušné závěry. Zadruhé dotčená strana neposkytla kromě zjištění Komise během šetření na podporu svých tvrzení žádné nové důkazy.

(67)

Dotčená strana navíc zpochybnila posouzení Komise uvedené v 62. bodě odůvodnění, že by čínský vývoz mohl být přesměrován ze Spojených států do Unie kvůli antidumpingovým opatřením uloženým orgány Spojených států na dovoz glutamátu sodného z Číny do Spojených států.

(68)

Jak již však bylo vysvětleno v 62. bodě odůvodnění, má se zato, že pokud by antidumpingová opatření Unie pozbyla platnost, byl by čínský vývoz glutamátu sodného vzhledem k antidumpingovým opatřením uloženým na čínský vývoz Spojenými státy pravděpodobně přesměrován na trh Unie.

(69)

Tvrzení této strany v daném ohledu proto je proto třeba odmítnout.

(70)

Výše uvedená analýza prokázala, že čínský dovoz na trh Unie byl stále uskutečňován za dumpingové ceny s významným dumpingovým rozpětím. Vzhledem ke zjištěním ohledně dostupnosti značné volné výrobní kapacity v Číně a k pravděpodobnosti, že by vývoz byl přesměrován na trh Unie ve značném množství a za dumpingové ceny, došla Komise k závěru, že existuje vysoká pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, pokud by byla antidumpingová opatření odstraněna.

(71)

Během období přezkumného šetření vyráběl obdobný výrobek v Unii jeden výrobce. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(72)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze jediný výrobce, bylo nutno kvůli důvěrnosti údajů všechny číselné údaje týkající se citlivých informací indexovat nebo uvést v určitém rozmezí.

(73)

Komise stanovila spotřebu Unie tak, že přičetla prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie k dovozu z Číny a dalších třetích zemí. Údaje čerpala z Eurostatu a z informací poskytnutých indonéskými vyvážejícími výrobci, kteří jsou předmětem antidumpingového šetření uvedeného v 7. bodě odůvodnění.

(74)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že se příslušné kódy KN ve statistikách Eurostatu vztahují také na jiné výrobky než na dotčený výrobek, a objem dovozu z Číny může tak zahrnovat i glutamovou kyselinu a její soli. Avšak vzhledem k tomu, že údaje o dovozu byly z Eurostatu získány na úrovni kódů TARIC (integrovaný sazebník Evropské unie), vztahovaly se pouze na dotčený výrobek a toto tvrzení bylo odmítnuto.

(75)

Tatáž zúčastněná strana uvedla, že ne všechen glutamát sodný vyrobený v Číně a dovezený do Unie vykazuje míru čistoty požadovanou u potravinářských přídatných látek, a zpochybnil, zda to bylo v případě objemu dovozu z Číny zohledněno. Jak je uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, spadají do působnosti současného vyšetřování všechny typy glutamátu sodného bez ohledu na míru jejich čistoty, a toto tvrzení tudíž bylo zamítnuto.

(76)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba Unie (v tunách)

(77)

Mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 spotřeba v Unii poklesla a ve FR2012/2013 a v období přezkumného šetření se opět mírně zvýšila. Během posuzovaného období spotřeba poklesla celkem o 2 %. Pokles spotřeby v období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 byl způsoben hlavně poklesem prodeje, které zaznamenalo výrobní odvětví Unie na trhu Unie v důsledku poklesu výroby v témže období (viz 100. bod odůvodnění). Celkový vývoz zůstal za totéž období obdobný. Zvýšení spotřeby ve FR2012/2013 bylo téměř výlučně způsobeno zvýšením celkového dovozu, protože prodej na straně výrobního odvětví Unie zůstal zhruba na stejné úrovni. V období přezkumného šetření prodej na straně výrobního odvětví Unie opět poklesl, kdežto objem dovozu, a to zejména indonéského, výrazně stoupl (viz 88. bod odůvodnění).

(78)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že popis vývoje spotřeby prý není úplný, jelikož nepřihlíží k tomu, že indonéský dovoz nahradil dovoz glutamátu sodného z Vietnamu a že uživatelé v důsledku toho již nepředpokládali další zvyšování cen a zmenšili své zásoby. Přestože je pravda, že dovoz glutamátu sodného z dalších třetích zemích včetně Vietnamu se během posuzovaného období snížil a dovoz z Indonésie se zvýšil, neovlivňuje to vývoj celkové spotřeby v Unii jako takové. Stejně tak nemají na vývoj spotřeby jako takové vliv jakékoli další změny v dovozních tocích a případné reakce hospodářských subjektů, např. uživatelů, na tyto změny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(79)

Objem a podíl na trhu dovozu z Číny byly stanoveny na základě statistik Eurostatu a údajů poskytnutých indonéskými vyvážejícími výrobci, kteří jsou předmětem souběžného antidumpingového šetření zmíněného v 7. bodě odůvodnění.

(80)

Objem dovozu z dotčené země do Unie a podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka 2

Objem prodeje a podíl na trhu

(81)

Objem dovozu z Číny se od FR2010/2011 do FR2011/2012 snížil, ale výrazně se zvýšil v FR2012/2013 a opět v období přezkumného šetření. Objem dovozu z Číny se během posuzovaného období celkově zvýšil o 65 %. Odpovídající podíl na trhu vykazoval podobnou tendenci, konkrétně se nejprve mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 snížil, a pak se až do období přezkumného šetření podstatně zvyšoval. Celkově se podíl na trhu v posuzovaném období zvýšil o 68 %. I přes toto relativní zvýšení zůstal jak objem, tak podíl čínského dovozu na trhu v absolutních hodnotách v posuzovaném odvětví nízký.

(82)

Ceny dovozu byly stanoveny podle údajů Eurostatu.

(83)

Následující tabulka udává průměrnou cenu dovozu z Číny:

Tabulka 3

Dovozní ceny

(84)

Průměrné ceny vývozu z Číny se od FR2010/2011 a období přezkumného šetření postupně snižovaly; celkové za posuzované období o 20 %.

(85)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(86)

Výsledek srovnání nevykázal žádné podbízení cen dovozu z Číny na trh Unie vůči cenám výrobního odvětví Unie. Nicméně po odečtení antidumpingových cel dosáhlo rozpětí cenového podbízení úrovně vyšší než 10 %.

(87)

Komise stanovila objem dovozu z Indonésie na základě údajů Eurostatu a údajů poskytnutých indonéskými vyvážejícími výrobci v souběžném šetření zmíněném v 7. bodě odůvodnění.

(88)

Dovoz z Indonésie do Unie a podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Objem prodeje a podíl na trhu

(89)

Objem dovozu z Indonésie se během posuzovaného období téměř ztrojnásobil. Setrvale a výrazně stoupal z 8 638 tun ve FR2010/2011 na 24 385 tun v období přezkumného šetření, což představuje nárůst o 182 %.

(90)

Odpovídající podíl na trhu se během posuzovaného období téměř ztrojnásobil. I přes celkový pokles spotřeby (– 2 %) se zvýšil o 187 %.

(91)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu a údajů poskytnutých indonéskými vyvážejícími výrobci v souběžném probíhajícím šetření zmíněném v 7. bodě odůvodnění.

(92)

Průměrná dovozní cena z Indonésie do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní cena

(93)

V období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 se průměrná dovozní cena glutamátu sodného dováženého z Indonésie mírně zvýšila a poté ve FR2012/2013 došlo k jejímu poklesu, který byl ještě výraznější v období přezkumného šetření. Průměrné dovozní ceny glutamátu sodného z Indonésie se během posuzovaného období celkově snížily o 8 %.

(94)

Objem, podíl na trh a ceny dovozu z ostatních třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 6

Dovoz z jiných třetích zemí

(95)

Objem dovozu z ostatních třetích zemí se celkově snížil z 10 268 tun ve FR2010/2011 na 2 894 tun v období přezkumného šetření, tzn., že během sledovaného období poklesl o 72 %. V témže období se o 71 % zmenšil podíl na odpovídajícím trhu. V období přezkumného šetření dosahoval podíl dovozu z ostatních třetích zemí na trhu přibližně jen čtvrtiny své úrovně z FR2010/2011. Ceny zboží dováženého ze třetích zemí se během posuzovaného období zvýšily celkově o 10 %.

(96)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že celkový objem dovozu včetně dovozu čínského a indonéského se během posuzovaného období nezměnil.

(97)

Toto tvrzení bylo v rozporu s dostupnými statistickými údaji, z nichž vycházejí závěry provedeného šetření, jež jsou uvedeny níže v tabulce 7. Ve skutečnosti se celkový objem dovozu do Unie během posuzovaného období zvýšil o 46 %. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(98)

Celkový dovoz, včetně čínského a indonéského dovozu, se vyvíjel takto:

Tabulka 7

Celkový dovoz

(99)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské faktory a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

(100)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(101)

Výroba během posuzovaného období kolísala. Zatímco mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 poklesla, v období mezi FR2011/2012 a FR2012/2013 se zvýšila a dosáhla nejnižší úrovně během období přezkumného šetření. Šetření ukázalo, že kolísání bylo způsobeno hlavně odstávkami kvůli údržbě, které byly ve výrobním odvětví Unie prováděny každých 15 měsíců, a v důsledku nepříznivého počasí v zimě 2010/2011, které vedlo k přerušení dodávek jedné z hlavních surovin (amoniaku). Během období přezkumného šetření byla odstávka kvůli údržbě prodloužena ve snaze zmenšit velký objem zásob. Celkově objem výroby v posuzovaném období poklesl o 9 %.

(102)

Jedna strana tvrdila, že se objem výroby a využití kapacity snížily teprve poté, co se výrazně zvýšily v době před posuzovaným obdobím. Na základě toho strana tvrdila, že klesající tendence těchto faktorů tedy neprokazuje újmu. Při stanovování tendencí různých ukazatelů újmy Komise své posuzování založila na posuzovaném období, které bylo určeno při zahájení šetření. Posuzované období sestává z období přezkumného šetření a tří předcházejících finančních roků, což odpovídá obvyklé praxi. Pouhá skutečnost, že některé ukazatele újmy vykazují před posuzovaným obdobím vyšší hodnoty, není dostatečným důvodem k odklonu od této praxe. Přihlížet tedy lze pouze k tendencím v průběhu posuzovaného období. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(103)

Výrobní kapacita zůstala v posuzovaném období celkově stabilní.

(104)

V důsledku snížení objemu výroby a zachování její stabilní kapacity se využití výrobní kapacity vyvíjelo stejně jako objem výroby, tedy nejprve se ve FR2011/2012 snížilo, pak se ve FR2012/2013 zvýšilo a v období přezkumného šetření se následně opět snížilo. Celkově se využití výrobní kapacity za celé posuzované období snížilo o 9 %, tedy v souladu s poklesem objemu výroby.

(105)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Objem prodeje a podíl na trhu

(106)

Objem prodeje glutamátu sodného dosažený výrobním odvětvím Unie se během posuzovaného období snížil o 17 %. Objem prodeje poklesl nejvíce mezi FR2010/2011 a FR2011/2012, zatímco v následujících letech zůstával poměrně stabilní. Pokles objemu prodeje a zároveň s tím i současný pokles spotřeby a zvýšení objemu dovozu především z Indonésie vedly k tomu, že podíl výrobního odvětví na trhu se během posuzovaného období celkově snížil zhruba o 15 %. Mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 4 %, přičemž se v témže období zároveň zvyšoval podíl čínského a indonéského dovozu na trhu. Mezi FR2012/2013 a obdobím přezkumného šetření se podíl výrobního odvětví Unie na trhu i nadále trvale snižoval, zatímco objem indonéského dovozu a jeho podíl na trhu se výrazně zvyšoval. Podobně se zvýšily v posuzovaném období dovoz a podíl na trhu Číny, i když po celé toto období zůstal na nízké úrovni.

(107)

Ačkoliv spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 2 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl o 17 %, což znamenalo úbytek podílu na trhu o 15 %.

(108)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Zaměstnanost a produktivita

(109)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se během posuzovaného období postupně zvyšovala a celkově stoupla o 8 %. Tento nárůst byl způsoben hlavně integrací jedné bývalé dceřiné společnosti, k níž došlo v roce 2011, a rozšířením oddělení údržby ve výrobním odvětví Unie.

(110)

Produktivita se v důsledku vyšší zaměstnanosti a snížení produkce snížila, jak je to znázorněno v tabulce 8 ve 100. bodě odůvodnění.

(111)

Dumpingové rozpětí stanovené pro Čínu bylo podstatně nad úrovní de minimis; objem dovozu z Číny ale zůstal v posuzovaném období nízký. Pokud by však byla opatření zrušena, byl by dopad skutečných antidumpingových rozpětí významný vzhledem ke zvětšujícímu se objemu a klesajícím cenám dovozu z Číny a očekávanému vývoji čínského dovozu, pokud by opatření přestala platit. Současně byla v souběžném antidumpingovém šetření dovozu glutamátu sodného z Indonésie zmíněnému v 7. bodě odůvodnění zjištěna významná dumpingová rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců z Indonésie, kteří v posuzovaném období podstatně zvýšili svůj podíl na trhu Unie.

(112)

Výrobní odvětví Unie se stále ještě zotavovalo z účinků předchozího dumpingového dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Číny, jak je uvedeno ve 124. bodě odůvodnění. Jelikož se dumpingový dovoz z Indonésie v posuzovaném období výrazně zvýšil a podle zjištění způsobil podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie (12) lze tvrdit, že tento proces zotavování byl narušen.

(113)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné prodejní ceny

(114)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 3 %. Nejprve se v období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 zvýšila o 7 %, postupně se však od té doby až do období přezkumného šetření snižovala. Zvýšení cen, k němuž došlo v období mezi FR2010/2011 a FR2011/2012, lze chápat jako důsledek zvýšení nákladů během téhož období, ačkoli zvýšení nákladů bylo strmější než zvýšení cen. V téže době se zvýšil objem indonéského dovozu, který na výrobní odvětví Unie vytvořil značný cenový tlak. V důsledku toho ceny výrobního odvětví Unie klesly o 6 % mezi roky FY2011/2012 a FY2012/2013 a o další 4 % mezi rokem FY2012/2013 a obdobím přezkumného šetření.

(115)

Jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 30 %. Tyto náklady se od FR2011/2012 postupně zvyšovaly, což bylo způsobeno hlavně vyššími cenami surovin a náklady práce. Jak bylo uvedeno výše, toto zvýšení nákladů nebylo možné vzhledem k cenovým tlakům dumpingového dovozu z Indonésie vyrovnat odpovídajícím zvýšením cen.

(116)

Jedna zúčastněná strana požádala Komisi, aby vyšetřila, zda mohlo potenciální zahrnutí vedlejších produktů do výrobních nákladů uměle zvýšit průměrnou výrobní cenu výrobního odvětví Unie. Šetřením se zjistilo, že vedlejší produkty byly správně zúčtovány a představu o újmě nijak nenarušily. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(117)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(118)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se zvýšily o 24 %. Toto zvýšení nákladů práce bylo možné vysvětlit hlavně snahami výrobního odvětví Unie zlepšit výkonnost svých pracovníků a svého personálu za účelem optimalizace výrobního procesu.

(119)

Úroveň zásob ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 13

Zásoby

(120)

V posuzovaném období došlo ke zvýšení celkového konečného stavu zásob o 43 %. Od FR2010/2011 do FR2011/2012 se celkový konečný stav zásob v návaznosti na pokles objemu výroby a zvýšení objemu vývozního prodeje snížil. Od FR2011/2012 do FR2012/2013 se zásoby v důsledku zvýšení výroby zvýšily, objem prodeje ze strany výrobního odvětví Unie na trhu Unie však zůstal téměř stabilní. Od FR2012/2013 do období přezkumného šetření se konečný stav zásob opět snížil, a to hlavně v důsledku rozhodnutí omezit výrobu ve snaze snížit velké množství zásob.

(121)

Konečný stav zásob vyjádřený jako procentuální podíl na objemu výroby se mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 snížil, v období mezi FR2011/2012 a FR2012/2013 se však téměř zdvojnásobil. Ještě více se pak zvýšil mezi FR2012/2013 a obdobím přezkumného šetření. Celkově se v posuzovaném období zvýšil o 56 %. Nárůst, k němuž došlo ve FR2012/2013 a v období přezkumného šetření, je nutno chápat v souvislosti s narůstajícím objemem dumpingového dovozu z Indonésie. Výrobní odvětví Unie vykazovalo v témže období téměř stabilní prodej.

(122)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě unijního výrobce v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(123)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Ve FR2010/2011 a FR2011/2012 se ziskovost výrazně snížila, zůstávala však stále v kladných hodnotách. Od FR2012/2013 se ziskovost dostávala do záporných hodnot. V období přezkumného šetření se pak snížila ještě více. Celkově se ziskovost v posuzovaném období snížila o 180 %. Příčinou tohoto vývoje byly hlavně cenové tlaky indonéského dovozu, který byl na trh Unie uváděn za dumpingové ceny a neumožňoval výrobnímu odvětví Unie stanovit ceny odpovídající vyšším nákladům. Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok vykazoval stejnou tendenci jako ziskovost, tj. neustálý pokles, který trval po celou dobu posuzovaného období a který se od FR2012/2013 dostal do záporných hodnot. V období přezkumného šetření se tato tendence ještě vyhrotila. Celkově se čistý peněžní tok v posuzovaném období snížil o 119 %.

(124)

Investice se v posuzovaném období zvýšily o 97 %. Jednalo se hlavně o nutné investice do údržby a plnění právních požadavků týkajících se bezpečnosti. Výrobní odvětví Unie se stále ještě zotavovalo z předchozího dumpingu ze strany čínských vyvážejících výrobců, k němuž docházelo před posuzovaným obdobím, jeho situace se však začala zlepšovat a na začátku posuzovaného období bylo až do FR2011/2012 ziskové. Za těchto okolností byla realizována řada investic, které již nebylo možné déle odkládat, což vysvětluje významný nárůst investic ve FR2011/2012 i v následujících letech.

(125)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Stejně jako v případě ostatních finančních ukazatelů se i návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku dostala od FR2012/2013 do záporných hodnot, což odráželo záporný trend vývoje ziskovosti. Celkově se návratnost investic v posuzovaném období snížila o 210 %.

(126)

Pokles ziskovosti a objemu peněžního toku se nepříznivě projevil i na schopnosti společnosti získávat kapitál.

(127)

Téměř všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly záporný trend. Objem výroby a využití kapacity se tak během posuzovaného období snížily zhruba o 9 %, objem prodeje o 17 %. Ve snaze vyrovnat ztráty v objemu prodeje a podílu na trhu se průměrné ceny, za něž výrobek prodávalo výrobní odvětví Unie, snížily během posuzovaného období o 3 %, zatímco výrobní náklady se současně s tím zvýšily o 30 %. Následkem toho ziskovost, dosahující na začátku posuzovaného období kladných hodnot, začala klesat, až se ve FR2012/2013 dostala do záporných hodnot, a ani v období přezkumného šetření nepřestávala klesat. Podobné nepříznivé tendence bylo možné pozorovat i v případě čistého peněžního toku a návratnosti investic.

(128)

Zaměstnanost se v posuzovaném období zvýšila o 8 %. Tento nárůst v posuzovaném období je vysvětlitelný hlavně integrací jedné bývalé dceřiné společnosti, k níž došlo v roce 2011, a rozšířením oddělení údržby ve výrobním odvětví Unie. Příznivou tendenci vykazovaly rovněž investice. Týkaly se hlavně preventivních opatření a bezpečnostních požadavků, nikoli však zvyšování kapacity. Tyto příznivé tendence proto nevylučují, že došlo k újmě.

(129)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že záporný trend jen u některých ukazatelů újmy není dostatečný k vyslovení závěru, že dochází k podstatné újmě. Podle čl. 3 odst. základního nařízení není třeba, aby všechny ukazatele vykazovaly záporný trend; situaci výrobního odvětví Unie je však nutné analyzovat posouzením vývoje všech ukazatelů újmy jako celku. V předmětném případu téměř všechny ukazatele újmy vykazovaly záporný trend, včetně hlavních ukazatelů, jako je objem prodeje a výroby, podíl na trhu, průměrné prodejní ceny a ziskovost.

(130)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(131)

Jak se uvádí v 99. a 130. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu. Dovoz z Číny se v celém posuzovaném období na trhu Unie vyskytoval jen v omezeném množství, zatímco objem dovozu a podíl na trhu Indonésie se během téhož období téměř ztrojnásobil. V rámci souběžného šetření ohledně dovozu glutamátu sodného z Indonésie zmíněného v 7. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že dovoz z Indonésie byl dumpingový a způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, zatímco dovoz z Číny k této újmě vzhledem k malému objemu a výši cen nepřispěl (13). Z šetření navíc, jak je popsáno v 48. a 70. bodě odůvodnění, vyplývá, že k čínskému dovozu v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že pokud opatření pozbydou platnost, bude dumping pokračovat.

(132)

Komise posoudila pravděpodobnost obnovení újmy v případě, že by opatření pozbyla platnosti, konkrétně byl analyzován možný dopad čínského dovozu na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(133)

Tato analýza se zaměřila na volnou kapacitu čínských vyvážejících výrobců, atraktivitu trhu Unie a tvorbu cen čínských výrobců v Unii. Zohledněna byla také antidumpingová opatření uložená na dovoz glutamátu sodného z Indonésie.

(134)

Jak je stanoveno v 51. bodě odůvodnění, celková volná kapacita glutamátu sodného v Číně se v roce 2012 odhadovala 600 000 až 900 000 tun. Toto množství výrazně překračuje celkovou spotřebu glutamátu sodného v Unii za stejné období.

(135)

Lze rozumně očekávat, že v důsledku atraktivity trhu Unie popsané v 59. až 64. bodě odůvodnění bude s nejvyšší pravděpodobností alespoň část této volné kapacity přesměrována na trh Unie.

(136)

Jak je uvedeno výše v 50. bodě odůvodnění, představovaly by čínské dovozní ceny bez antidumpingových cel podbízení vůči prodejním cenám Unie v průměru o více než 10 %. Byly by také nižší než indonéské dovozní ceny. Z toho vyplynul závěr, že čínští vyvážející výrobci v případě neexistence opatření pravděpodobně zvýší cenový tlak na trhu Unie a zhorší tak podstatnou újmu, kterou již výrobní odvětví Unie utrpělo. V tomto ohledu je třeba připomenout, že zboží dovážené z Indonésie vytvořilo na trhu Unie cenové tlaky, v jejichž důsledku výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své ceny tak, aby odpovídaly vyšším nákladům, a naopak je během posuzovaného období muselo snížit.

(137)

Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění, čínské dovozní ceny se mohou v případě, že opatření pozbydou platnosti, zvýšit. Vzhledem k výraznému rozpětí podbízení, které bylo zjištěno při odečtení antidumpingových cel, přestože se čínské dovozní ceny skutečně zvýšily, stále existuje prostor, který čínským vývozcům umožňuje udržovat dovozní ceny nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, což jim velmi pravděpodobně umožní získat další podíl na trhu Unie. Pokud by k tomu došlo, výrobní odvětví Unie by zaznamenalo okamžitý pokles svého prodeje i prodejních cen.

(138)

Vzhledem k souběžnému šetření týkajícímu se Indonésie a k odpovídajícím opatřením proti dovozu glutamátu sodného z této země se očekává, že výrobní odvětví unie bude schopno překonat účinky podstatné újmy, která mu byla způsobena. Pokud by došlo k obnově dovozu z Číny ve velkém množství a za dumpingové ceny, byl by tento proces zotavování ohrožen.

(139)

Jedna zúčastněná strana po poskytnutí informací tvrdila, že zachování opatření situaci výrobce v Unii nezlepší, jelikož zhoršování jeho situace je v prvé řadě způsobováno jinými faktory než dovozem glutamátu sodného z Číny. Uvedená strana argumentovala, že mezi tyto faktory zřejmě patří zejména dopad investiční politiky výrobního odvětví na jeho ziskovost, zvýšení nákladů práce a údajně neefektivní využívání zdrojů. Tvrdila, že při posuzování celkové situace výrobního odvětví Unie nebyly dostatečně zohledněny účinky těchto faktorů.

(140)

Je třeba poznamenat, že dotčená zúčastněná strana na podporu těchto tvrzení neposkytla žádné nové informace ani důkazy.

(141)

Pokud jde o investice uskutečněné výrobním odvětvím Unie, tato strana nevysvětlila, do jaké míry by tyto investice měly vliv na ziskovost odvětví. Jak je popsáno ve 124. bodě odůvodnění, byly investice, které výrobní odvětví Unie uskutečnilo, založeny na rozumných obchodních rozhodnutích a nelze je považovat za nesprávné. Investiční náklady se navíc v průběhu času odepisují a jako takové nemají na ziskovost výrobního odvětví Unie žádný významný dopad.

(142)

Pokud jde o zvýšení nákladů práce, z šetření i přesto, že přesné údaje nelze kvůli důvěrnosti poskytnout, vyplývá, že dopad tohoto zvýšení na celkové výrobní náklady nebyl podstatný.

(143)

Co se týče neefektivního využívání zdrojů, strana nespecifikovala povahu údajné neefektivnosti a ani šetření případnou neefektivnost výrobního odvětví Unie neosvětlilo.

(144)

Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(145)

Vzhledem k tomu, co bylo v rámci šetření zjištěno, konkrétně ohledně volné kapacity, atraktivity trhu Unie a očekávané výše cen čínského dovozu se má za to, že zrušení opatření by s největší pravděpodobností vedlo k opakování újmy a došlo by k dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Unie, v níž vznikala újma, kvůli pravděpodobnému zvýšení čínského dovozu za dumpingové ceny, které představují podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(146)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(147)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(148)

Na tomto základě Komise posuzovala, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v zájmu Unie.

(149)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu. Jak je uvedeno ve 131. bodě odůvodnění, byla podstatná újma způsobena dovozem z Indonésie. Šetřením se také zjistilo, že pokud by opatření proti čínskému dovozu pozbyla platnost, existuje pravděpodobnost opakování podstatné újmy. Zejména je ohroženo očekávané zotavení výrobního odvětví Unie z újmy, kterou utrpělo v důsledku dovozu z Indonésie, díky antidumpingovým opatřením uloženým proti této zemi, pokud by se obnovil čínský dovoz glutamátu sodného na trh Unie za dumpingové ceny.

(150)

Pokud by byla opatření zachována, předpokládá se, že výrobní odvětví bude Unie schopno plně využít účinků opatření uložených v souvislosti se souběžným šetřením týkajícím se dovozu glutamátu sodného z Indonésie. Konkrétně to znamená, že překoná podstatnou újmu, kterou utrpělo. Mělo by nakonec dosáhnout i zlepšení ziskovosti.

(151)

Byl proto učiněn závěr, že by zachování platných opatření proti Číně bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(152)

V návaznosti na zveřejnění oznámení o zahájení řízení se ohlásilo čtrnáct společností. Žádná z těchto společností však glutamát sodný z Číny do Unie během období šetření nedovážela.

(153)

Během šetření se přihlásila jedna obchodní společnost v Unii prodávající glutamát sodný dalším odběratelům v Unii i mimo ni jako uživatel. Tato obchodní společnost nakupovala glutamát sodný především od výrobního odvětví Unie, ale také od dovozců. Tato obchodní společnost nekupovala glutamát sodný čínského původu, nýbrž původu indonéského a ze třetích zemí. Činnost této obchodní společnosti v oblasti prodeje glutamátu sodného byla ve srovnání s její celkovou činností okrajová. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že platná opatření na dovoz glutamátu sodného z Číny nemají na situaci dané obchodní společnosti žádný významný nepříznivý účinek.

(154)

Uživatelé působí hlavně v odvětví produkce potravin a nápojů, kde využívají glutamát sodný při výrobě směsí koření, polévek a hotových jídel. Glutamát sodný se používá rovněž v určitých „nepotravinářských“ produktech, například při výrobě detergentů.

(155)

Ohlásily se třicet tři společnosti, které obdržely dotazník. Na šetření spolupracovalo pět společností, které odevzdaly odpovědi na dotazník. Čtyři z nich působily v odvětví produkce potravin a nápojů a jedna z nich v nepotravinářském odvětví. Dvě spolupracující společnosti, z nichž jedna působila v odvětví produkce potravin a nápojů a druhá vyráběla detergenty, byly prověřeny na místě.

(156)

Šetřením se ukázalo, že v případě společností, které poskytly nezbytné údaje, představuje glutamát sodný přibližně 5 % celkových nákladů na výrobu produktů obsahujících glutamát sodný.

(157)

Ze čtyř spolupracujících uživatelů jen jeden dovážel glutamát sodný z Číny. Tato spolupracující společnost nakupovala glutamát sodný od výrobního odvětví Unie a dovážela zhruba 40 % svých nákupů glutamátu sodného z Číny. Tato činnost spojená s produkty obsahujícími glutamát sodný představovala asi jednu třetinu její celkové činnosti. Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla tyto společnost zisková.

(158)

Ostatní tři společnosti glutamát sodný z Činy v období přezkumného šetření nedovážely. U dvou těchto společností byla činnost spojená s glutamátem sodným ve srovnání s celkovou činností poměrně nevýznamná. Tyto dvě společnosti byly navíc na základě poskytnutých informací během období přezkumného šetření ziskové. Pokud jde o třetí společnost, i když její činnost spojená s produkty obsahujícími glutamát sodný představovala zhruba jednu třetinu její celkové činnosti, byla tato společnost v období přezkumného šetření shledána ziskovou.

(159)

Jedna ze spolupracujících společností používala glutamát sodný pro výrobu detergentů. Glutamát sodný představoval 15 % až 20 % nákladů na výrobu těchto produktů. V období přezkumného šetření tato společnost nakupovala glutamát sodný především od výrobního odvětví Unie. Dovážela také glutamát sodný z jiných třetích zemí, ale nikoliv z Číny. Výroba produktů obsahujících glutamát sodný představovala ve srovnání s celkovým rozsahem její činnosti pouze menší část a ukázalo se navíc, že v této činnosti byla během období šetření schopna dosahovat kladného ziskového rozpětí mezi 5 % až 10 %.

(160)

Tato zúčastněná strana tvrdila, že vzhledem k regulačnímu rámci EU, který zakazuje používání fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu (14), je pravděpodobné, že glutamát sodný bude při výrobě pracích prostředků používán ve větším množství právě jako náhrada fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu. Očekává se proto, že poptávka po glutamátu sodném v Unii podstatně vzroste a že jakákoli antidumpingová cla na jeho dovoz by měla na rozvoj tohoto nového trhu škodlivé účinky. Tato strana zejména argumentovala tím, že úroveň platných antidumpingových opatření na dovoz glutamátu sodného z Číny by znemožnila, aby na trh Unie pronikl, a Unie by byla vystavena riziku nedostatečného zásobování. Tato společnost dále tvrdila, že vzhledem k tomu, že jsou v platnosti také opatření proti dovozu glutamátu sodného z Indonésie, existovalo by riziko absence alternativních zdrojů dodávek.

(161)

Tento uživatel dále tvrdil, že z toho bude mít výrobní odvětví Unie prospěch také vzhledem ke zvýšené spotřebě glutamátu sodného a dočká se zvýšení objemu svého prodeje na trhu Unie. Na druhou stranu uživatel tvrdil, že výrobní odvětví Unie nebude mít dostatečnou kapacitu, aby uspokojilo zvýšenou poptávku na trhu Unie.

(162)

V této fázi lze nicméně obtížně předpovídat, jaký dopad bude mít nový právní rámec na trh Unie a zda a do jaké míry bude podněcovat prudký rozvoj výroby detergentů na základě glutamátu sodného a následně pak v Unii ovlivňovat poptávku po glutamátu sodném. Zúčastněná strana také nepředložila žádné doklady, ze kterých by bylo zřejmé, jak škodlivý by mohl být účinek antidumpingového cla. V této souvislosti je třeba připomenout, že účelem antidumpingového cla je obnovit rovné podmínky hospodářské soutěže na trhu Unie. Šetřením se také ukázalo, že existuje i několik alternativních zdrojů dodávek, jako je Brazílie, Vietnam a Korea.

(163)

Po poskytnutí informací tatáž zúčastněná strana zopakovala své tvrzení, že poptávka po glutamátu sodném se kvůli zákazu fosfátů v Unii podstatně zvýší a že výrobní odvětví Unie nebude s to zvyšující se poptávku uspokojit. Dotčená strana však neposkytla žádné nové informace ani důkazy, aby tento argument podložila, a toto tvrzení bylo tudíž odmítnuto.

(164)

Pokud jde o alternativní zdroje dodávek, byl podíl na trhu u dovozu z ostatních třetích zemí ve FR2010/2011 značný a snížil se jen díky nepoctivým cenám dovozu z Indonésie. Očekává se, že uložení cel proti dovozu glutamátu sodného z Indonésie v souběžném šetření by mělo ostatním třetím zemím umožnit, aby obnovily svůj ztracený podíl na trhu Unie. Pokud by byla opatření pro Čínu zrušena, byl by očekávaný účinek antidumpingových opatření proti Indonésii ohrožen, jelikož na trh Unie pravděpodobně pronikne ve značně zvýšeném množství dovoz Číny za dumpingové ceny a bude podbízet prodejní ceny výrobního odvětví na trhu Unie (jak je popsáno ve 149. až 151. bodě odůvodnění).

(165)

Výše uvedená zúčastněná strana po poskytnutí informací znovu opakovala, že neexistují žádné skutečné alternativní zdroje dodávek, jelikož výrobci na trzích v ostatních třetích zemích náležejí do stejné skupiny jako výrobní odvětví Unie.

(166)

Jak je uvedeno výše v 94. a 95. bodě odůvodnění, alternativní zdroje dodávek glutamátu sodného existují v několika třetích zemích, mimo jiné v Brazílii, Korejské republice či Vietnamu. V období přezkumného šetření dosahoval podíl dovozu z jiných třetích zemí než z Číny nebo Indonésie na trhu přibližně jen čtvrtiny své úrovně z FR2010/2011. Pokud by opatření týkající se dovozu z Číny pokračovala, není důvod, proč by dovoz z jiných třetích zemí nepokryl alespoň částečně potřebu uživatelů glutamátu sodného odpovídajícím podílem na trhu z FR2010/2011 nebo nad jeho rámec. Podle dostupných informací, které měly strany k dispozici v nedůvěrném spisu, tyto alternativní zdroje patří buď společnostem/skupinám společností, které na skupině Ajinomoto nebo této skupině nejsou závislé. I kdyby však tyto alternativní zdroje patřily ke skupině Ajinomoto, neexistují náznaky, proč by na trh Unie nedodávaly za spravedlivých podmínek. Tento argument by proto měl být odmítnut.

(167)

Stejná strana rovněž uvedla, že výrobní odvětví Unie zastává dominantní postavení a že prý na trhu Unie panuje nedostatečná hospodářská soutěž. Argumentovala, že zachování opatření proti čínskému glutamátu sodnému by ještě posílilo pozici výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(168)

Šetření jasně prokázalo, že výrobní odvětví Unie není schopno udržet na trhu Unie svůj objem prodeje, protože v důsledku indonéského dovozu ztratil podíl na trhu. Vzhledem k cenovým tlakům ze strany dumpingového dovozu z Indonésie nebylo také výrobní odvětví Unie schopno zvýšit ceny tak, aby odpovídaly vyšším cenám surovin, a během období šetření utrpělo významné ztráty. Komise poukázala rovněž na to, že je tu i konkurence, kterou představuje dovoz z několika dalších třetích zemí a která využívá výhod volného přístupu na trh Unie. Z těchto skutečností je tedy zřejmé, že údajné dominantní postavení výrobního odvětví Unie není dostatečně průkazné, a uvedený argument bylo nutno zamítnout.

(169)

Po poskytnutí informací dotyčná zúčastněná strana tvrdila, že by nebylo v zájmu Unie, aby uživatelé v Unii museli spoléhat na výrobní odvětví Unie, a že je třeba, aby měli k dispozici více alternativních zdrojů dodávek. Na podporu tohoto tvrzení dotyčná strana poznamenala, že snížení spotřeby mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 bylo způsobeno především snížením objemu výroby výrobního odvětví Unie.

(170)

Jak je uvedeno výše ve 100. bodě odůvodnění, výroba se mezi FR2010/2011 a FR2011/2012 snížila o 5 % a spotřeba poklesla o 13 % (viz 76. a 78. bod odůvodnění). Ve FR2011/2012 bylo využití kapacity o 5 % nižší než ve FR2010/2011, což znamená, že ve FR 2011/2012 existovala rezervní kapacita. Produkce výrobního odvětví Unie proto nelze považovat za faktor mající dopad na snížení spotřeby ve FR2011/2012. Jak je popsáno výše ve 166. bodě odůvodnění, ve třetích zemích existují alternativní zdroje dodávek. Tento argument je proto třeba odmítnout.

(171)

Na základě toho a zejména na základě skutečnosti, že opatření proti Číně zjevně nemají na spolupracující uživatele podstatný nepříznivý účinek, došla Komise k závěru, že pokud by opatření zůstala zachována, dopad na hospodářskou situaci těchto hospodářských subjektů by pravděpodobně nebyl významný.

(172)

Ohlásili se čtyři unijní dodavatelé surovin, kteří také odpověděli na dotazník. Objem jejich prodeje surovin dodávaných výrobnímu odvětví Unie představuje pouze malou část jejich celkového obratu. Dva z těchto dodavatelů tento závěr zpochybnili a tvrdili, že zánik výrobního odvětví Unie by měl významný dopad na jejich hospodářskou činnost. Tito dodavatelé argumentovali tím, že účinek potenciálního zastavení výroby glutamátu sodného v Unii by měl škodlivý účinek na jejich celkovou hospodářskou činnost, jelikož cukrovary musí produkovat určitý objem cukerných sirupů a melasy, jejichž je výrobní odvětví Unie hlavním odběratelem. Pokud se cukr v této podobě neprodá, bude nepříznivě postižena celková efektivita dotyčného závodu.

(173)

Na podporu těchto argumentů však nebyly poskytnuty žádné důkazy, a proto byly odmítnuty.

(174)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že účinky platných opatření proti Číně je třeba posuzovat kumulativně s účinky opatření uložených na dovoz glutamátu sodného z Indonésie.

(175)

Dopad obou opatření na uživatele byl analyzován v kontextu dostupnosti alternativních zdrojů dodávek. Z této analýzy vyplynulo, že řada třetích zemí opravdu disponuje potenciálem vyvážet glutamát sodný do Unie. Tyto třetí země skutečně na trhu Unie působily před tím, než na něj vstoupil dumpingový dovoz z Indonésie.

(176)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně.

(177)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek v návaznosti na poskytnutí informací. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(178)

Z těchto důvodů by měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení antidumpingová opatření pro dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Číny, uložená nařízením (ES) č. 1187/2008, zachována.

(179)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti. Taková žádost musí být zaslána Komisi. Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(180)

Výboru zřízený podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení nevydal stanovisko,