(EU) 2015/1513Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1-29	Druh předpisu:	Směrnice
Přijato:	9. září 2015	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	5. října 2015	Nabývá účinnosti:	5. října 2015
Platnost předpisu:	Zrušen předpisem (EU) 2018/2001	Pozbývá platnosti:	1. července 2021

Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. července 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 239 15.9.2015, s. 1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018	L 328	82	21.12.2018

▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1513

ze dne 9. září 2015,

kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

(Text s významem pro EHP)

Článek 1

Změny směrnice 98/70/ES

Směrnice 98/70/ES se mění takto:

V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

„10.

‚obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu‘ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;

11.

‚plodinami bohatými na škrob‘ plodiny zahrnující především obiloviny (bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení), hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty [sladké brambory], maniok a jamy), jakož i plodiny s oddenkovými hlízami (například kolokázie a xanthosoma);

12.

‚biopalivy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy‘ biopaliva, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv, a která byla vyrobena v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva stanovenými v článku 7b;

13.

‚zbytkem ze zpracování‘ se rozumí látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;

14.

‚zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví‘ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování.“

Článek 7a se mění takto:

v odstavci 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou povolit dodavatelům biopaliv pro použití v letectví, aby se rozhodli, zda budou přispívat k plnění povinnosti snižování emisí stanovené v odstavci 2 tohoto článku, pokud zmíněná biopaliva splňují kritéria udržitelnosti stanovená v článku 7b.“

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou stanovit, že maximální podíl biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely za účelem dosažení cíle uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce nepřesáhne maximální příspěvek stanovený v čl. 3 odst. 4 druhém pododstavci písm. d) směrnice 2009/28/ES.“

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.

Komise přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty za účelem stanovení podrobných pravidel jednotného uplatňování odstavce 4 tohoto článku ze strany členských států.“

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„6.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout do 31. prosince 2017 akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit standardní hodnoty emisí skleníkových plynů, pokud tyto hodnoty již nebyly stanoveny před 5. říjnem 2015, pokud jde o:

obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy;

zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy.

Jako součást povinnosti podávat zprávy podle odstavce 1 členské státy zajistí, aby dodavatelé paliv podali každoročně orgánu, který určí dotyčný členský stát, zprávu o způsobech výroby biopaliv, o objemech biopaliv vyrobených ze vstupních surovin zařazených do části A přílohy V a o emisích skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných odhadovaných emisí z biopaliv vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy. Členské státy oznámí tyto údaje Komisi.“

Článek 7b se mění takto:

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 musí u biopaliv vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 5. říjnu 2015, činit alespoň 60 %. Má se za to, že zařízení je ‚v provozu‘, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv.

V případě zařízení, jež byla v provozu k 5. říjnu 2015 nebo dříve, musí pro účely uvedené v odstavci 1 dosahovat biopaliva do 31. prosince 2017 úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se vypočítá postupem podle čl. 7d odst. 1.“;

v odstavci 3 se zrušuje druhý pododstavec.

Článek 7c se mění takto:

v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty s cílem vypracovat seznam odpovídajících příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce. Komise zejména zajistí, aby poskytování těchto informací nepředstavovalo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěž, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.“;

v odstavci 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 (dále jen ‚nepovinné režimy‘) pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.

Zejména s cílem předcházet podvodům může Komise na základě analýzy rizik nebo zpráv uvedených v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku podrobně stanovit normy pro nezávislý audit a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.“;

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.

Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil do 6. října 2016 a poté každý rok do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z písmen třetího pododstavce tohoto odstavce. Obecně se zpráva vztahuje na předchozí kalendářní rok. První zpráva se vztahuje alespoň na období šesti měsíců od 9. září 2015. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.

Komise do 6. dubna 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu zpráv uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přezkum fungování dohod uvedených v odstavci 4 nebo nepovinných režimů, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle tohoto článku, a určení osvědčených postupů. Tato zpráva vychází z nejlepších dostupných informací, včetně informací z konzultací se zúčastněnými stranami, a z praktických zkušeností s uplatňováním dotčených dohod nebo režimů. Zpráva obsahuje analýzu:

obecně:

nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;

dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného režimu nebo obvinění z těchto pochybení;

transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti režimu, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, přístupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a přístupnosti auditorských zpráv;

zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu režimu i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;

celkové stability režimu, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů režimu;

aktualizace daného režimu v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;

snadnosti a účinnosti zavádění systému, který sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, které jsou v rámci režimu předávány jeho účastníkům, přičemž takový systém má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;

a konkrétně:

možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;

kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;

pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;

způsobů, jak usnadnit nebo zdokonalit prosazování osvědčených postupů.

Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní. Rozhodnutí o tom, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici, se přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva. Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování plnění kritérií udržitelnosti stanovených v čl. 7b odst. 2 až 5.“;

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.

Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo z vlastního podnětu použití článku 7b u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti rozhodne přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v článku 7a.“

Článek 7d se mění takto:

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.

Komisi lze typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin předložit v případě členských států ve zprávách podle odstavce 2 a v případě území mimo Unii ve zprávách, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a vypracovaným příslušnými orgány.

Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro výrobu biopaliv typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 7b odst. 2.

Komise do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje a zveřejní zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v částech B a E přílohy IV se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.

Pokud tyto zprávy uvedené v prvním pododstavci uvádějí, že by bylo třeba odhadované typické a standardní hodnoty v částech B a E přílohy IV upravit na základě nejnovějších vědeckých poznatků, Komise podle potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“;

odstavec 6 se zrušuje;

v odstavci 7 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„7.

Komise provádí průběžně přezkum přílohy IV s cílem doplnit v odůvodněných případech hodnoty pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy IV, zejména s ohledem na:

—

metodu započítávání odpadů a zbytků;

—

metodu započítávání druhotných produktů;

—

metodu započítávání kombinované výroby a

—

status zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.

Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje se přezkoumají co nejdříve. Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha IV měla být doplněna, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a za účelem doplnění, nikoliv však odstranění nebo změny odhadovaných typických a standardních hodnot v částech A, B, D a E přílohy IV pro způsoby výroby biopaliv, u nichž nejsou v této příloze ještě konkrétní hodnoty uvedeny.“;

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.

Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C bodu 9 přílohy IV, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace a definice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3.“

V článku 7e se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.

Zprávy Komise určené Evropskému parlamentu a Radě a uvedené v čl. 7b odst. 7, čl. 7c odst. 2 a 9 a v čl. 7d odst. 4 a 5, jakož i zprávy a informace předložené v souladu s čl. 7c odst. 3 prvním a pátým pododstavcem a čl. 7d odst. 2 se připravují a předávají pro účely směrnice 2009/28/ES a této směrnice.“

Článek 8 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Členské státy sledují shodu s požadavky stanovenými v článcích 3 a 4, pokud jde o benzin a motorovou naftu, a to na základě analytických metod uvedených v přílohách I a II.“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Členské státy předloží každoročně do 31. srpna zprávu o jakosti paliv na vnitrostátní úrovni za předchozí kalendářní rok. Komise vytvoří společný formát pro předkládání souhrnných údajů o jakosti paliv v jednotlivých státech, a to prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. První zpráva se předloží do 30. června 2002. Od 1. ledna 2004 musí formát této zprávy odpovídat formátu popsanému v příslušné evropské normě. Kromě toho podají členské státy zprávu o celkovém množství benzinu a motorové nafty uvedeném na trh na jejich území a o množství bezolovnatého benzinu a motorové nafty o maximálním obsahu síry 10 mg/kg uvedeném na trh. Členské státy dále každoročně podají zprávu o geograficky vyvážené dostupnosti benzinu a motorové nafty s maximálním obsahem síry 10 mg/kg uváděných na trh na jejich území.“

V článku 8a se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.

S ohledem na posouzení provedené pomocí zkušební metodiky uvedené v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada na základě legislativního návrhu Komise revidovat maximální hodnotu obsahu MMT v palivu podle odstavce 2.“

V čl. 9 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„k) u biopaliv spotřebovaných v Unii způsoby výroby, objemy a emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze V. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a související rozmezí odvozené z analýzy citlivosti.“

10)

Článek 10 se mění takto:

nadpis se nahrazuje tímto:

„Postup přizpůsobování povolených analytických metod a povolených tlakových výjimek“;

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a v rozsahu nezbytném pro přizpůsobení povolených analytických metod s cílem zajistit soudržnost s veškerými revizemi evropských norem uvedených v příloze I nebo II. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a s cílem přizpůsobit povolené výjimky týkající se tlaku par v kPa pro obsah ethanolu v benzinu uvedené v příloze III v rámci mezní hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci. Těmito akty v přenesené pravomoci nejsou dotčeny výjimky udělené podle čl. 3 odst. 4.“

11)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10a

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. října 2015.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm uvedena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

12)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Postup projednávání ve výboru

S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro jakost paliv. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( *1 ).

Ve věcech týkajících se udržitelnosti biopaliv podle článků 7b, 7c a 7d je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, uvedený v čl. 25 odst. 2 směrnice 2009/28/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

13)

Příloha IV se mění a příloha V doplňuje v souladu s přílohou I této směrnice.

▼M1 —————

▼B

Článek 3

Přezkum

Komise do 31. prosince 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu zahrnující posouzení dostupnosti nezbytných množství nákladově efektivních biopaliv na trhu Unie ze vstupních surovin nevyužívajících půdu a z nepotravinářských plodin do roku 2020 a posouzení jejich dopadů na životní prostředí a hospodářství a sociálních dopadů, včetně nutnosti dalších kritérií pro zajištění jejich udržitelnosti, jakož i nejlepších dostupných vědeckých poznatků o emisích skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin. Zpráva bude případně doplněna návrhy na další opatření zohledňující hospodářské, sociální a environmentální aspekty.

Komise do 31. prosince 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, jež na základě nejnovějších nejlepších dostupných vědeckých poznatků přezkoumá:

účinnost opatření zavedených touto směrnicí při omezování emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin. V tomto ohledu budou součástí této zprávy nejnovější dostupné informace týkající se klíčových předpokladů ovlivňujících výsledky modelování emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin, včetně naměřených tendencí v zemědělských výnosech a produktivitě, přidělování vedlejších produktů a pozorované míry změn v celosvětovém využívání půdy a odlesňování a případného dopadu politik Unie, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství, se zapojením zúčastněných stran do provádění tohoto přezkumu;

účinnost pobídek pro biopaliva ze vstupních surovin, jež nevyužívají půdu, a z nepotravinářských plodin podle čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/28/ES, včetně toho, zda se očekává, že celá Unie bude v roce 2020 využívat 0,5 procentního bodu energetického obsahu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy prostřednictvím biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX;

dopad zvýšené poptávky po biomase na odvětví využívající biomasu;

možnost stanovení kritérií pro určení a certifikaci biopaliv a biokapalin s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy, jež by byly vyráběny v souladu s kritérii udržitelnosti uvedenými ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES, za účelem případné aktualizace přílohy V směrnice 98/70/ES a přílohy VIII směrnice 2009/28/ES;

možné hospodářské a environmentální přínosy a rizika vyšší produkce a vyššího využívání zvláštních nepotravinářských plodin pěstovaných především pro energetické účely, a to i za použití údajů týkajících se stávajících projektů;

relativní podíl bioetanolu a bionafty na trhu Unie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v benzinu. Komise posoudí rovněž faktory ovlivňující podíl energie z obnovitelných zdrojů v benzinu, jakož i veškeré překážky bránící jejich zavedení. Toto posouzení zahrnuje náklady, normy pro paliva, infrastrukturu a klimatické podmínky. Komise může případně doporučit způsoby, jak zjištěné překážky překonat; a

zjištění, které členské státy se rozhodly uplatňovat limit na množství biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin, které jsou pěstovány jako hlavní plodina na zemědělské půdě především k energetickým účelům, v zájmu splnění cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES, a zda se vyskytly potíže s uplatňováním či plněním cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES. Komise rovněž posoudí, do jaké míry jsou biopaliva vyráběná z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin, které jsou pěstovány jako hlavní plodina na zemědělské půdě především k energetickým účelům dodávána v zájmu plnění cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES nad úrovněmi, které mohou přispět k plnění cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES. Předmětem posouzení je také hodnocení dopadu na nepřímou změnu ve využívání půdy a nákladová efektivnost tohoto přístupu členských států.

Ve zprávě jsou případně, je-li to technicky možné a hospodářsky životaschopné, uvedeny také informace o dostupnosti finančních a jiných prostředků, které mohou podpořit pokrok při dosahování toho, aby energetický obsah biopaliv vyráběných ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX, co nejdříve dosáhl 0,5 procentního bodu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v Unii.

Ke zprávě uvedené v prvním pododstavci budou případně přiloženy legislativní návrhy vypracované na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a týkající se:

zavedení upravených odhadovaných emisních faktorů nepřímé změny ve využívání půdy do vhodných kritérií udržitelnosti stanovených ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES;

zavedení dalších opatření přijatých s cílem předcházet podvodům a bojovat proti nim, včetně návrhů dodatečných opatření, která mají být přijata na úrovni Unie;

technologicky neutrální podpory udržitelných biopaliv v období po roce 2020 jako součásti rámce pro politiku v oblasti klimatu a energetiky pro období do roku 2030.

S ohledem na zprávy nepovinných režimů podle čl. 7c odst. 6 druhého pododstavce směrnice 98/70/ES a čl. 18 odst. 6 druhého pododstavce směrnice 2009/28/ES Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu ustanovení těchto směrnic týkajících se nepovinných režimů za účelem podpory osvědčených postupů.

Článek 4

Provedení

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. září 2017. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních opatření vnitrostátních právních předpisů, která přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Členské státy při této příležitosti informují Komisi o svých vnitrostátních cílech stanovených v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. e) směrnice 2009/28/ES a případně o odchylce jejich vnitrostátního cíle od referenční hodnoty uvedené tamtéž a o důvodech pro tuto odchylku.

V roce 2020 členské státy podají Komisi zprávu o plnění svých vnitrostátních cílů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. e) směrnice 2009/28/ES, přičemž uvedou důvody pro jakékoli neplnění.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

Přílohy směrnice 98/70/ES se mění takto:

V části C přílohy IV se bod 7 nahrazuje tímto:

„7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující rovnice:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB , ( *2 )

kde

anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva (v megajoulech)). ‚Orná půda‘ ( *3 ) a ‚trvalé kultury‘ ( *4 ) se považují za jeden způsob využívání půdy;

CSR

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CSA

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z biopaliva na jednotku plochy za rok) a

bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ biopaliva, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA V

Část A. Předběžné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy u biopaliv a biokapalin (gCO2eq/MJ) ( 1 )

Skupina vstupních surovin	Průměr (*1)	Percentilové rozmezí odvozené z analýzy citlivosti (*2)
Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob	12	8 až 16
Cukry	13	4 až 17
Olejniny	55	33 až 66
(1) Průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. (2) Rozmezí představuje 90 % výsledků za použití hodnot pátého a pětadevadesátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 gCO2eq/MJ). Pětadevadesátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 gCO2eq/MJ).

Část B. Biopaliva, u nichž se odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považují za nulové

U biopaliv vyrobených z následujících kategorií vstupních surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:

vstupní suroviny, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;

vstupní suroviny, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC; lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy na ornou půdu nebo na trvalé kultury ( 2 ). V takovém případě by se hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle části C bodu 7 přílohy IV.

PŘÍLOHA II

Přílohy směrnice 2009/28/ES se mění takto:

V části C přílohy V se bod 7 nahrazuje tímto:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB, ( *5 )

kde

anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva nebo biokapalin (v megajoulech)). ‚Orná půda‘ ( *6 ) a ‚trvalé kultury‘ ( *7 ) se považují za jeden způsob využívání půdy;

CSR

CSA

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z biopaliva nebo biokapaliny na jednotku plochy za rok) a

bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ biopaliva nebo biokapaliny, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA VIII

Část A. Předběžné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin (gCO2eq/MJ) ( 3 )

Skupina vstupních surovin	Průměr (*1)	Percentilové rozmezí odvozené z analýzy citlivosti (*2)
Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob	12	8 až 16
Cukry	13	4 až 17
Olejniny	55	33 až 66
(1) Průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. (2) Rozmezí představuje 90 % výsledků za použití hodnot pátého a pětadevadesátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 gCO2eq/MJ). Pětadevadesátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 gCO2eq/MJ).

Část B. Biopaliva a biokapaliny, u nichž se odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považují za nulové

U biopaliv a biokapalin vyrobených z následujících kategorií vstupních surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:

vstupní suroviny, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;

vstupní suroviny, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC: lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy na ornou půdu nebo na trvalé kultury ( 4 ). V takovém případě by se hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle části C bodu 7 přílohy V.

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA IX

Část A. Vstupní suroviny a paliva, za jejichž příspěvek k cíli uvedenému v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci se považuje dvojnásobek jejich energetického obsahu:

řasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích či fotobioreaktorech;

podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;

biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES ze soukromých domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;

podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne vstupní suroviny uvedené v části B této přílohy;

sláma;

chlévská mrva a kal z čistíren odpadních vod;

odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;

dehet z tálového oleje;

surový glycerin;

bagasa;

matoliny a vinné kaly;

ořechové skořápky;

plevy;

kukuřičné klasy zbavené zrn;

podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej;

další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s);

další lignocelulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. r), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva;

obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy;

zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy, jedná-li se o energii z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 2 druhým pododstavcem písm. a).

bakterie, jedná-li se o energii z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 2 druhým pododstavcem písm. a).

Část B. Vstupní suroviny, za jejichž příspěvek k cíli uvedenému v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci se považuje dvojnásobek jejich energetického obsahu:

použitý kuchyňský olej;

živočišné tuky kategorií 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ( *8 ).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

( *2 ) Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.

( *3 ) Orná půda, jak je vymezena IPCC.

( *4 ) Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“

( 1 )

(+) Zde uváděné průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. Rozsah hodnot v této příloze závisí na řadě předpokladů (jako je například zacházení s druhotnými produkty, vývoj v oblasti výnosů, zásoby uhlíku a vytěsnění jiných komodit), které jsou využívány v ekonomických modelech vyvinutých pro účely tohoto odhadu. Přestože míru nespolehlivosti těchto odhadů tedy není možné plně vystihnout, byla provedena analýza citlivosti na základě výsledků vycházejících z náhodné proměnlivosti klíčových parametrů, tzv. analýza metodou Monte Carlo.

( 2 )

(++) Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“

( *5 ) Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.

( *6 ) Orná půda, jak je vymezena IPCC.

( *7 ) Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“

( 3 )

( 4 )

( *8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).“

Zavřít

(EU) 2015/1513Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Text s významem pro EHP)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání