(EU) č. 256/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 256/2014 ze dne 26. února 2014 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie, o nahrazení nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96
Publikováno: | Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 61-68 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 26. února 2014 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 9. dubna 2014 | Nabývá účinnosti: | 9. dubna 2014 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2018/1504 | Pozbývá platnosti: | 4. listopadu 2018 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 256/2014
ze dne 26. února 2014
o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie, o nahrazení nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Pro rozvoj energetické politiky Unie a pro to, aby mohla Komise plnit své úkoly v oblasti energetiky, je mimořádně důležité získat celkový obraz vývoje investic do energetické infrastruktury v Unii. Dostupnost pravidelných a aktuálních údajů a informací by měla Komisi umožnit provádět nezbytná srovnání a hodnocení a navrhovat vhodná opatření na základě správných údajů a analýz, zejména pokud se týká budoucí rovnováhy mezi energetickou nabídkou a poptávkou. |
(2) |
Energetické prostředí v Unii i mimo ni se v posledních letech výrazně změnilo a investice do energetické infrastruktury se staly zásadní otázkou pro zabezpečení dodávek energie pro Unii, pro fungování vnitřního trhu a pro přechod na systém nízkouhlíkové energetiky, jehož cestou se Unie vydala. |
(3) |
Nová energetická situace vyžaduje významné investice do veškerých druhů infrastruktury ve všech odvětvích energetiky, jakož i vývoj nových druhů infrastruktury a rozšíření nových technologií na trhu. Liberalizace energetiky a další integrace vnitřního trhu poskytují větší prostor pro investice ze strany hospodářských subjektů. Nové politické požadavky, jako například cíle s dopadem na palivovou skladbu, současně mění politiky členských států směrem k nové nebo modernizované energetické infrastruktuře. |
(4) |
V této souvislosti by se měla věnovat větší pozornost investicím do energetické infrastruktury v Unii, zejména s cílem předvídat problémy, podporovat osvědčené postupy a zavést do budoucího vývoje energetického systému Unie větší transparentnost. |
(5) |
Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií, by proto měly mít k dispozici přesné údaje o investičních projektech týkajících se nejdůležitějších součástí energetického systému Unie, včetně projektů vyřazování z provozu. |
(6) |
Údaje a informace o předvídatelném vývoji výrobní, přenosové a skladovací kapacity a projektů v různých odvětvích energetiky jsou v zájmu Unie a jsou důležité pro budoucí investice. Je proto třeba zajistit, aby byly Komisi oznamovány investiční projekty, v jejichž rámci byly zahájeny stavební práce nebo činnosti vedoucí k vyřazení z provozu nebo o nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici. |
(7) |
Na základě článků 41 a 42 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o Euratomu) mají podniky povinnost oznamovat své investiční projekty. Tyto informace je třeba doplnit, a to především o pravidelné zprávy o provádění investičních projektů. Tímto dalším podáváním zpráv nejsou dotčeny články 41 až 44 Smlouvy o Euratomu. Je však, kdekoli je to možné, třeba zabránit tomu, aby byly podniky zatíženy dvojím břemenem. |
(8) |
Aby mohla Komise získat ucelený obraz budoucího vývoje energetického systému Unie jako celku, je nezbytné vytvořit harmonizovaný rámec pro podávání zpráv o investičních projektech založený na aktualizovaných kategoriích oficiálních údajů a informací, jež mají být členskými státy poskytovány. |
(9) |
Členské státy by za tímto účelem měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury, které jsou plánovány nebo uskutečňovány na jejich území a týkají se výroby, skladování a přepravy ropy, zemního plynu a elektřiny – včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřiny z uhlí a lignitu a kombinované výroby elektřiny a užitečného tepla –, výroby biopaliv a zachycování, přepravy a ukládání oxidu uhličitého. Členské státy by rovněž měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech týkajících se elektrického propojení a plynového propojení s třetími zeměmi. Dotčené podniky by měly mít povinnost oznamovat tyto údaje a informace dotčenému členskému státu. |
(10) |
Vzhledem k časovému horizontu investičních projektů v energetice by mělo být dostačující podávání zpráv jednou za dva roky. |
(11) |
Aby nedocházelo k nepřiměřené administrativní zátěži a minimalizovaly se náklady pro členské státy a podniky, zejména pro malé a střední podniky, mělo by toto nařízení umožňovat osvobození členských států a podniků od povinnosti podávat zprávy, pokud již byly rovnocenné informace Komisi poskytnuty na základě odvětvových právních předpisů Unie pro odvětví energetiky, jejichž cílem je dosažení cílů konkurenčních trhů s energií v Unii, udržitelnosti energetického systému Unie a zabezpečení dodávek energií do Unie. Je třeba se vyhnout tomu, aby se požadavky na podávání zpráv uvedené ve třetím balíčku opatření pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem zdvojovaly. V zájmu snížení zátěže vyplývající z podávání zpráv by měla Komise poskytovat podporu členským státům s cílem objasnit, v jakých případech považuje údaje nebo informace, které jí již byly poskytnuty na základě jiných právních předpisů, za splňující požadavky tohoto nařízení. |
(12) |
Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií, by měla mít možnost přijmout veškerá vhodná opatření za účelem zpracování údajů a zjednodušení a zabezpečení oznamování údajů, a zejména provozovat integrované nástroje a postupy informačních technologií, které by měly zaručit důvěrnost údajů nebo informací oznamovaných Komisi. |
(13) |
Ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3) a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4). Jejich ustanovení nejsou tímto nařízením nijak dotčena. |
(14) |
Členské státy nebo jimi pověřené subjekty a Komise by měly zachovávat důvěrnost obchodně citlivých údajů nebo informací. Před jejich předáním Komisi by proto členské státy nebo jimi pověřené subjekty měly tyto údaje a informace, s výjimkou těch, které se týkají přeshraničních přenosových projektů, shrnout na úrovni členského státu. Komise by v případě potřeby měla tyto údaje dále shrnout tak, aby nebyly zveřejněny podrobné informace o jednotlivých podnicích a zařízeních a aby takové informace nemohly být odvozeny. |
(15) |
Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by měly vypracovávat pravidelnou meziodvětvovou analýzu týkající se strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Unie a tam, kde je to vhodné, soustředěněji analyzovat některé aspekty tohoto energetického systému. Tato analýza by měla přispět zejména k posílení energetické bezpečnosti prostřednictvím zjištění možných mezer v infrastruktuře a investicích s cílem dosáhnout rovnováhy mezi energetickou nabídkou a poptávkou. Analýza by měla být také příspěvkem k diskusi na úrovni Unie o energetických infrastrukturách, a proto by měla být předkládána Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a měla by být zpřístupněna zúčastněným stranám. |
(16) |
Meziodvětvová analýza Komise a údaje a informace, které podle tohoto nařízení Komise zveřejní, budou v souvislosti s plánováním investic přínosem pro malé a střední podniky. |
(17) |
Komisi mohou být nápomocni odborníci z členských států nebo jiní kvalifikovaní odborníci, a to s cílem dospět ke společnému chápání možných mezer v infrastruktuře a souvisejících rizik a podporovat transparentnost ohledně budoucího vývoje, což je obzvláště v zájmu subjektů, které nově vstupují na trh. |
(18) |
Toto nařízení by mělo nahradit nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 (5), které bylo dne 6. září 2012 zrušeno Soudním dvorem (6) a jehož účinky měly být zachovány až do vstupu nového nařízení v platnost. Se vstupem tohoto nařízení v platnost by tedy zrušení nařízení (EU, Euratom) č. 617/2010, o němž rozhodl Soudní dvůr, mělo nabýt účinku. Dále by mělo být tímto nařízením zrušeno nařízení Rady (ES) č. 736/96 (7), které bylo zrušeno zrušeným nařízením (EU, Euratom) č. 617/2010. |
(19) |
Forma a technické podrobnosti oznamování údajů a informací o investičních projektech do energetické infrastruktury Komisi jsou stanoveny v nařízení Komise (EU, Euratom) č. 833/2010 (8). Nařízení (EU, Euratom) č. 833/2010 by mělo zůstat v platnosti až do jeho revize, která bude následovat po přijetí tohoto nařízení. |
(20) |
Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu či účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení zřizuje společný rámec, podle něhož jsou Komisi oznamovány údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury v odvětvích ropy, zemního plynu a elektřiny – včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřiny z uhlí a lignitu a kombinované výroby elektřiny a užitečného tepla – a o investičních projektech týkajících se výroby biopaliv a zachycování, přepravy a ukládání oxidu uhličitého, který tato odvětví vytvářejí.
2. Toto nařízení se vztahuje na investiční projekty typů uvedených v příloze, u nichž byly zahájeny stavební práce nebo činnosti vedoucí k vyřazení z provozu a o nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici.
Členské státy mohou dále předkládat jakékoli odhady údajů nebo předběžné informace o investičních projektech typů uvedených v příloze, v jejichž rámci je začátek stavebních prací plánován do pěti let, a o infrastrukturách, jejichž vyřazení z provozu je plánováno do tří let, avšak konečné rozhodnutí o investici ještě nebylo přijato.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) |
„infrastrukturou“ jakýkoli typ zařízení nebo část zařízení související s výrobou, přenosem a skladováním, včetně propojení Unie s třetími zeměmi; |
2) |
„investičními projekty“ projekty, jejichž cílem je:
|
3) |
„konečným rozhodnutím o investici“ rozhodnutí přijaté na úrovni podniku definitivně vyčlenit finanční zdroje na investiční fázi projektu; |
4) |
„investiční fází“ fáze, během níž probíhá výstavba nebo vyřazení z provozu a vznikají kapitálové náklady; nezahrnuje plánovací fázi; |
5) |
„plánovací fází“ fáze, během níž se připravuje uskutečnění projektu, jež v případě potřeby zahrnuje posouzení proveditelnosti, přípravných a technických studií a získání licencí a povolení, a během níž vznikají kapitálové náklady; |
6) |
„investičními projekty ve výstavbě“ investiční projekty, u nichž byla zahájena výstavba a vznikly kapitálové náklady; |
7) |
„vyřazením z provozu“ fáze, kdy je infrastruktura trvale vyřazena z provozu; |
8) |
„výrobou“ výroba elektřiny a zpracování paliv, včetně biopaliv; |
9) |
„přenosem“ přeprava zdrojů energie, produktů nebo oxidu uhličitého prostřednictvím sítě, zejména:
|
10) |
„zachycováním“ proces zachycování oxidu uhličitého z průmyslových zařízení za účelem skladování; |
11) |
„skladováním“ trvalé nebo dočasné skladování energie nebo zdrojů energie v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo geologických úložištích nebo zadržení oxidu uhličitého v podzemních geologických formacích; |
12) |
„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, soukromá nebo veřejná, rozhodující o investičních projektech nebo provádějící investiční projekty; |
13) |
„zdroji energie“:
|
14) |
„zvláštním subjektem“ subjekt pověřený odvětvovými právními předpisy Unie v odvětví energetiky přípravou a schvalováním víceletého plánu rozvoje sítě a investic do energetické infrastruktury na úrovni Unie, jakým je Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (9) a Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (10); |
15) |
„souhrnnými údaji“ údaje agregované na úrovni jednoho nebo více členských států. |
Článek 3
Oznamování údajů
1. Členské státy nebo subjekty, jež tímto úkolem pověří, shromažďují veškeré údaje a informace uvedené v tomto nařízení od 1. ledna 2015 a následně každé dva roky, při dodržení přiměřenosti zátěže vyplývající ze shromažďování informací a podávání zpráv.
Údaje a příslušné informace o projektech uvedené v tomto nařízení oznámí Komisi poprvé v roce 2015 a následně každé dva roky. Toto oznámení má souhrnnou podobu, s výjimkou údajů a důležitých informací týkajících se přeshraničních přenosových projektů.
Členské státy nebo jimi pověřené subjekty oznamují souhrnné údaje a příslušné informace o projektech do 31. července příslušného roku, kdy má být podána zpráva.
2. Členské státy nebo jimi pověřené subjekty jsou osvobozeny od povinností stanovených v odstavci 1 v rozsahu, ve kterém podle odvětvových právních předpisů Unie pro odvětví energetiky nebo na základě Smlouvy o Euratomu:
a) |
dotčený členský stát nebo jím pověřený subjekt údaje nebo informace rovnocenné s požadavky tohoto nařízení Komisi již oznámil a uvedl datum oznámení a dotčený zvláštní právní předpis; nebo |
b) |
je zvláštní subjekt pověřen vypracováním víceletého investičního plánu pro energetickou infrastrukturu na úrovni Unie a shromažďuje za tímto účelem údaje a informace rovnocenné s požadavky tohoto nařízení. V tomto případě a pro účely tohoto nařízení oznámí tento zvláštní subjekt veškeré příslušné údaje a informace Komisi. |
Článek 4
Zdroje údajů
Dotčené podniky oznámí údaje a informace uvedené v článku 3 členským státům, na jejichž území mají v plánu provést investiční projekt, nebo jimi pověřeným subjektům do 1. června každého roku, kdy má být podána zpráva. Oznamované údaje nebo informace odrážejí situaci investičních projektů k 31. březnu příslušného roku.
První odstavec se nepoužije na podniky, v jejichž případě se dotčený členský stát rozhodne předat Komisi údaje nebo informace uvedené v článku 3 jinými prostředky, pokud jsou předávané údaje nebo informace srovnatelné.
Článek 5
Obsah oznámení
1. U investičních projektů typů uvedených v příloze obsahuje oznámení uvedené v článku 3 podle potřeby:
a) |
objem kapacit plánovaných nebo ve výstavbě; |
b) |
druh a hlavní charakteristiky infrastruktury nebo kapacit plánovaných nebo ve výstavbě, případně včetně umístění přeshraničních přenosových projektů; |
c) |
pravděpodobný rok uvedení do provozu; |
d) |
druh použitých zdrojů energie; |
e) |
zařízení schopná reagovat na krize bezpečnosti dodávek, například zařízení umožňující zpětný tok nebo změnu paliva, a |
f) |
vybavenost systémy zachycování uhlíku nebo mechanismy pro dodatečné vybavení systémy zachycování a ukládání uhlíku. |
2. U navrhovaného vyřazení kapacity z provozu obsahuje oznámení podle článku 3:
a) |
povahu a kapacitu dotčené infrastruktury a |
b) |
pravděpodobný rok vyřazení z provozu. |
3. V každém oznámení podle článku 3 se v případě potřeby uvede:
a) |
celkový objem instalovaných výrobních, přenosových a skladovacích kapacit, které jsou k dispozici na začátku příslušného roku, kdy má být podána zpráva, nebo jejichž provoz je přerušen na dobu delší než tři roky, a |
b) |
příslušné informace o zpoždění nebo překážkách při provádění investičních projektů, pokud členské státy, jimi pověřené subjekty nebo dotčený zvláštní subjekt takové informace mají. |
Článek 6
Kvalita a zveřejnění údajů
1. Členské státy, jimi pověřené subjekty nebo případně zvláštní subjekty usilují o zajištění kvality, relevance, přesnosti, jasnosti, včasnosti a soudržnosti údajů a informací, které oznamují Komisi.
Pokud činí oznámení zvláštní subjekty, lze k oznamovaným údajům a informacím připojit odpovídající připomínky členských států.
2. Komise může souhrnné údaje a informace poskytnuté na základě tohoto nařízení zveřejnit, zejména v analýzách uvedených v čl. 10 odst. 3, pod podmínkou, že nejsou uvedeny podrobné informace o jednotlivých podnicích a zařízeních ani je není možné odvodit.
3. Členské státy, jimi pověřené subjekty nebo Komise zachovávají důvěrnost jimi držených obchodně citlivých údajů nebo informací.
Článek 7
Prováděcí předpisy
Do 10. června 2014 a v mezích stanovených tímto nařízením přijme Komise předpisy nezbytné k provádění tohoto nařízení, týkající se formy a dalších technických podrobností ohledně oznamování údajů a informací podle článků 3 a 5. Do té doby zůstává v platnosti nařízení (EU, Euratom) č. 833/2010.
Článek 8
Zpracování údajů
Komise odpovídá za rozvoj, provoz, řízení a udržování zdrojů informačních technologií nezbytných pro přijímání, uchovávání a jakékoli zpracování údajů nebo informací o energetické infrastruktuře, které jí jsou oznámeny podle tohoto nařízení.
Komise rovněž zajistí, aby zdroje informačních technologií uvedené v prvním pododstavci zaručovaly důvěrnost údajů nebo informací, které jí jsou oznámeny podle tohoto nařízení.
Článek 9
Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním údajů
Tímto nařízením není dotčeno právo Unie a především se nemění povinnosti členských států, pokud jde o zpracování osobních údajů, jak jsou stanoveny ve směrnici 95/46/ES, ani povinnosti, které pro orgány a instituce Unie vyplývají z nařízení (ES) č. 45/2001, pokud jde o zpracovávání osobních údajů při výkonu jejich funkce.
Článek 10
Sledování a podávání zpráv
1. Komise na základě poskytnutých údajů a informací a v případě potřeby jakýchkoli jiných zdrojů údajů včetně údajů, které sama pořídí, jakož i s přihlédnutím k relevantním analýzám, například k víceletým plánům rozvoje plynové a elektrické sítě, jednou za dva roky zveřejní a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru meziodvětvovou analýzu strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Unie. Cílem této analýzy je zejména:
a) |
zjistit případné budoucí rozdíly mezi energetickou poptávkou a nabídkou, které jsou důležité pro energetickou politiku Unie, zejména pro fungování vnitřního trhu s energií, a to s důrazem na potenciální nedostatky a chyby, které se v budoucnosti vyskytnou ve výrobní a přenosové infrastruktuře; |
b) |
zjistit překážky pro investice a podpořit osvědčené postupy pro jejich překonání a |
c) |
zvýšit transparentnost pro stávající a možné nové účastníky trhu. |
Komise může na základě uvedených údajů a informací rovněž vypracovat jakoukoli specifickou analýzu, která bude považována za nezbytnou nebo vhodnou.
2. Při vypracování analýz uvedených v odstavci 1 mohou být Komisi nápomocni odborníci z členských států nebo jiní odborníci a profesní sdružení s odbornou kvalifikací v dané oblasti.
Komise všem členským státům umožní, aby se k návrhům těchto analýz vyjádřily.
3. Komise projedná analýzy se zúčastněnými stranami, jakými jsou ENTSO-E, ENTSO-G, koordinační skupina pro otázky plynu, koordinační skupina pro otázky elektrické energie a koordinační skupina pro otázky ropy.
Článek 11
Přezkum
Do 31. prosince 2016 Komise přezkoumá provádění tohoto nařízení a předloží zprávu o výsledcích přezkumu Evropskému parlamentu a Radě. V rámci přezkumu Komise mimo jiné posoudí:
a) |
možnost rozšíření působnosti tohoto nařízení na:
|
b) |
zda by měly či neměly být sníženy stropy stanovené pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. |
Při posuzování těchto možností Komise přihlíží k potřebě zajistit rovnováhu mezi zvýšenou administrativní zátěží a přínosy plynoucími ze získání dodatečných informací.
Článek 12
Zrušení
Nařízení (ES) č. 736/96 se zrušuje s účinkem ode dne 9. dubna 2014.
Článek 13
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 26. února 2014.
Za Evropský parlament
předseda
M. SCHULZ
Za Radu
předseda
D. KOURKOULAS
(1) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 153.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. února 2014.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(5) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 ze dne 24. června 2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96 (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 7).
(6) Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2012 ve věci C-490/10 Parlament v. Rada (Sb. rozh. 2012, s. I-0000).
(7) Nařízení Rady (ES) č. 736/96 ze dne 22. dubna 1996 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech v odvětvích ropy, zemního plynu a elektřiny, které jsou předmětem zájmu Společenství (Úř. věst. L 102, 25.4.1996, s. 1).
(8) Nařízení Komise (EU, Euratom) č. 833/2010 ze dne 21. září 2010 kterým se provádí nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie (Úř. věst. L 248, 22.9.2010, s. 36).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36).
PŘÍLOHA
INVESTIČNÍ PROJEKTY
1. ROPA
1.1 Rafinace
— |
destilační závody s kapacitou nejméně 1 milion tun ročně, |
— |
rozšíření destilační kapacity nad 1 milion tun ročně, |
— |
reformovací/krakovací závody s minimální kapacitou 500 tun denně, |
— |
odsiřovací závody pro zbytkový topný olej/zemní plyn, ropu/poloprodukt/jiné ropné produkty, |
Chemické závody, které nevyrábějí topný olej nebo motorová paliva, nebo je vyrábějí pouze jako vedlejší produkty, jsou vyloučeny.
1.2 Přeprava
— |
ropovody s kapacitou nejméně 3 miliony metrických tun ročně a rozšíření nebo prodloužení těchto ropovodů, dlouhých nejméně 30 kilometrů, |
— |
produktovody pro ropné produkty s kapacitou nejméně 1,5 milionu tun ročně a rozšíření nebo prodloužení těchto produktovodů, dlouhých nejméně 30 kilometrů, |
— |
produktovody představující zásadní články ve vnitrostátních nebo mezinárodních propojených sítích a ropovody a projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 171 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). |
Produktovody pro vojenské účely a produktovody zásobující závody mimo působnost bodu 1.1 jsou vyloučeny.
1.3 Skladování
— |
zařízení pro skladování ropy a ropných produktů (zařízení s kapacitou 150 000 m3 nebo vyšší, nebo v případě nádrží s kapacitou nejméně 100 000 m3). |
Nádrže pro vojenské účely a nádrže zásobující závody mimo působnost bodu 1.1 jsou vyloučeny.
2. ZEMNÍ PLYN
2.1 Přeprava
— |
přepravní plynovody včetně plynovodů na zemní plyn a bioplyn, které jsou součástí sítě tvořené zejména vysokotlakými plynovody, kromě plynovodů, které jsou součástí těžební plynovodní sítě, a kromě části vysokotlakých plynovodů používaných především v rámci místní distribuce zemního plynu, |
— |
„plynovody a projekty společného zájmu“ uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 171 Smlouvy o fungování EU. |
2.2 Terminály zkapalnělého zemního plynu (LNG)
— |
terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) s kapacitou znovuzplynování 1 miliardy m3 ročně nebo vyšší. |
2.3 Skladování
— |
skladovací zařízení spojená s přepravními plynovody uvedenými v bodu 2.1. |
Plynovody, terminály a zařízení pro vojenské účely a plynovody, terminály a zařízení zásobující chemické závody, které nevyrábějí energetické produkty nebo je vyrábějí pouze jako vedlejší produkty, jsou vyloučeny.
3. ELEKTŘINA
3.1 Výroba
— |
tepelné a jaderné elektrárny (generátory s kapacitou 100 MWe nebo vyšší), |
— |
zařízení vyrábějící elektřinu z biomasy/biokapalin/odpadu (s kapacitou 20 MW nebo vyšší), |
— |
elektrárny s kombinovanou výrobou elektřiny a užitečného tepla (zařízení s elektrickým výkonem 20 MW nebo vyšší), |
— |
vodní elektrárny (zařízení s kapacitou 30 MW nebo vyšší), |
— |
větrné elektrárny s kapacitou 20 MW nebo vyšší, |
— |
koncentrovaná sluneční, tepelná a geotermální zařízení (s kapacitou 20 MW nebo vyšší), |
— |
fotovoltaická zařízení (s kapacitou 10 MW nebo vyšší). |
3.2 Přenos
— |
nadzemní přenosové vedení, pokud je zkonstruováno pro napětí běžně používané na vnitrostátní úrovni u propojovacích vedení a pokud je zkonstruováno pro napětí 220 kV nebo vyšší, |
— |
podzemní a podmořské přenosové kabely, pokud byly zkonstruovány pro napětí 150 kV nebo vyšší, |
— |
projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 171 Smlouvy o fungování EU. |
4. BIOPALIVA
4.1 Výroba
— |
zařízení umožňující výrobu nebo rafinaci biopaliv (zařízení s kapacitou 50 000 tun ročně nebo vyšší). |
5. OXID UHLIČITÝ
5.1 Přeprava
— |
produktovody oxidu uhličitého související s výrobními zařízeními uvedenými v bodech 1.1 a 3.1. |
5.2 Ukládání
— |
skladovací zařízení (úložiště nebo komplex s kapacitou 100 kt nebo vyšší). |
Skladovací zařízení pro účely výzkumu a technologického rozvoje jsou vyloučena.