(EU) č. 256/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 256/2014 ze dne 26. února 2014 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie, o nahrazení nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96

Publikováno: Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 61-68 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 26. února 2014 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 9. dubna 2014 Nabývá účinnosti: 9. dubna 2014
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2018/1504 Pozbývá platnosti: 4. listopadu 2018
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 256/2014

ze dne 26. února 2014

o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie, o nahrazení nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro rozvoj energetické politiky Unie a pro to, aby mohla Komise plnit své úkoly v oblasti energetiky, je mimořádně důležité získat celkový obraz vývoje investic do energetické infrastruktury v Unii. Dostupnost pravidelných a aktuálních údajů a informací by měla Komisi umožnit provádět nezbytná srovnání a hodnocení a navrhovat vhodná opatření na základě správných údajů a analýz, zejména pokud se týká budoucí rovnováhy mezi energetickou nabídkou a poptávkou.

(2)

Energetické prostředí v Unii i mimo ni se v posledních letech výrazně změnilo a investice do energetické infrastruktury se staly zásadní otázkou pro zabezpečení dodávek energie pro Unii, pro fungování vnitřního trhu a pro přechod na systém nízkouhlíkové energetiky, jehož cestou se Unie vydala.

(3)

Nová energetická situace vyžaduje významné investice do veškerých druhů infrastruktury ve všech odvětvích energetiky, jakož i vývoj nových druhů infrastruktury a rozšíření nových technologií na trhu. Liberalizace energetiky a další integrace vnitřního trhu poskytují větší prostor pro investice ze strany hospodářských subjektů. Nové politické požadavky, jako například cíle s dopadem na palivovou skladbu, současně mění politiky členských států směrem k nové nebo modernizované energetické infrastruktuře.

(4)

V této souvislosti by se měla věnovat větší pozornost investicím do energetické infrastruktury v Unii, zejména s cílem předvídat problémy, podporovat osvědčené postupy a zavést do budoucího vývoje energetického systému Unie větší transparentnost.

(5)

Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií, by proto měly mít k dispozici přesné údaje o investičních projektech týkajících se nejdůležitějších součástí energetického systému Unie, včetně projektů vyřazování z provozu.

(6)

Údaje a informace o předvídatelném vývoji výrobní, přenosové a skladovací kapacity a projektů v různých odvětvích energetiky jsou v zájmu Unie a jsou důležité pro budoucí investice. Je proto třeba zajistit, aby byly Komisi oznamovány investiční projekty, v jejichž rámci byly zahájeny stavební práce nebo činnosti vedoucí k vyřazení z provozu nebo o nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici.

(7)

Na základě článků 41 a 42 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o Euratomu) mají podniky povinnost oznamovat své investiční projekty. Tyto informace je třeba doplnit, a to především o pravidelné zprávy o provádění investičních projektů. Tímto dalším podáváním zpráv nejsou dotčeny články 41 až 44 Smlouvy o Euratomu. Je však, kdekoli je to možné, třeba zabránit tomu, aby byly podniky zatíženy dvojím břemenem.

(8)

Aby mohla Komise získat ucelený obraz budoucího vývoje energetického systému Unie jako celku, je nezbytné vytvořit harmonizovaný rámec pro podávání zpráv o investičních projektech založený na aktualizovaných kategoriích oficiálních údajů a informací, jež mají být členskými státy poskytovány.

(9)

Členské státy by za tímto účelem měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury, které jsou plánovány nebo uskutečňovány na jejich území a týkají se výroby, skladování a přepravy ropy, zemního plynu a elektřiny – včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřiny z uhlí a lignitu a kombinované výroby elektřiny a užitečného tepla –, výroby biopaliv a zachycování, přepravy a ukládání oxidu uhličitého. Členské státy by rovněž měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech týkajících se elektrického propojení a plynového propojení s třetími zeměmi. Dotčené podniky by měly mít povinnost oznamovat tyto údaje a informace dotčenému členskému státu.

(10)

Vzhledem k časovému horizontu investičních projektů v energetice by mělo být dostačující podávání zpráv jednou za dva roky.

(11)

Aby nedocházelo k nepřiměřené administrativní zátěži a minimalizovaly se náklady pro členské státy a podniky, zejména pro malé a střední podniky, mělo by toto nařízení umožňovat osvobození členských států a podniků od povinnosti podávat zprávy, pokud již byly rovnocenné informace Komisi poskytnuty na základě odvětvových právních předpisů Unie pro odvětví energetiky, jejichž cílem je dosažení cílů konkurenčních trhů s energií v Unii, udržitelnosti energetického systému Unie a zabezpečení dodávek energií do Unie. Je třeba se vyhnout tomu, aby se požadavky na podávání zpráv uvedené ve třetím balíčku opatření pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem zdvojovaly. V zájmu snížení zátěže vyplývající z podávání zpráv by měla Komise poskytovat podporu členským státům s cílem objasnit, v jakých případech považuje údaje nebo informace, které jí již byly poskytnuty na základě jiných právních předpisů, za splňující požadavky tohoto nařízení.

(12)

Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií, by měla mít možnost přijmout veškerá vhodná opatření za účelem zpracování údajů a zjednodušení a zabezpečení oznamování údajů, a zejména provozovat integrované nástroje a postupy informačních technologií, které by měly zaručit důvěrnost údajů nebo informací oznamovaných Komisi.

(13)

Ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3) a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4). Jejich ustanovení nejsou tímto nařízením nijak dotčena.

(14)

Členské státy nebo jimi pověřené subjekty a Komise by měly zachovávat důvěrnost obchodně citlivých údajů nebo informací. Před jejich předáním Komisi by proto členské státy nebo jimi pověřené subjekty měly tyto údaje a informace, s výjimkou těch, které se týkají přeshraničních přenosových projektů, shrnout na úrovni členského státu. Komise by v případě potřeby měla tyto údaje dále shrnout tak, aby nebyly zveřejněny podrobné informace o jednotlivých podnicích a zařízeních a aby takové informace nemohly být odvozeny.

(15)

Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by měly vypracovávat pravidelnou meziodvětvovou analýzu týkající se strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Unie a tam, kde je to vhodné, soustředěněji analyzovat některé aspekty tohoto energetického systému. Tato analýza by měla přispět zejména k posílení energetické bezpečnosti prostřednictvím zjištění možných mezer v infrastruktuře a investicích s cílem dosáhnout rovnováhy mezi energetickou nabídkou a poptávkou. Analýza by měla být také příspěvkem k diskusi na úrovni Unie o energetických infrastrukturách, a proto by měla být předkládána Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a měla by být zpřístupněna zúčastněným stranám.

(16)

Meziodvětvová analýza Komise a údaje a informace, které podle tohoto nařízení Komise zveřejní, budou v souvislosti s plánováním investic přínosem pro malé a střední podniky.

(17)

Komisi mohou být nápomocni odborníci z členských států nebo jiní kvalifikovaní odborníci, a to s cílem dospět ke společnému chápání možných mezer v infrastruktuře a souvisejících rizik a podporovat transparentnost ohledně budoucího vývoje, což je obzvláště v zájmu subjektů, které nově vstupují na trh.

(18)

Toto nařízení by mělo nahradit nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 (5), které bylo dne 6. září 2012 zrušeno Soudním dvorem (6) a jehož účinky měly být zachovány až do vstupu nového nařízení v platnost. Se vstupem tohoto nařízení v platnost by tedy zrušení nařízení (EU, Euratom) č. 617/2010, o němž rozhodl Soudní dvůr, mělo nabýt účinku. Dále by mělo být tímto nařízením zrušeno nařízení Rady (ES) č. 736/96 (7), které bylo zrušeno zrušeným nařízením (EU, Euratom) č. 617/2010.

(19)

Forma a technické podrobnosti oznamování údajů a informací o investičních projektech do energetické infrastruktury Komisi jsou stanoveny v nařízení Komise (EU, Euratom) č. 833/2010 (8). Nařízení (EU, Euratom) č. 833/2010 by mělo zůstat v platnosti až do jeho revize, která bude následovat po přijetí tohoto nařízení.

(20)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu či účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení zřizuje společný rámec, podle něhož jsou Komisi oznamovány údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury v odvětvích ropy, zemního plynu a elektřiny – včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřiny z uhlí a lignitu a kombinované výroby elektřiny a užitečného tepla – a o investičních projektech týkajících se výroby biopaliv a zachycování, přepravy a ukládání oxidu uhličitého, který tato odvětví vytvářejí.

2.   Toto nařízení se vztahuje na investiční projekty typů uvedených v příloze, u nichž byly zahájeny stavební práce nebo činnosti vedoucí k vyřazení z provozu a o nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici.

Členské státy mohou dále předkládat jakékoli odhady údajů nebo předběžné informace o investičních projektech typů uvedených v příloze, v jejichž rámci je začátek stavebních prací plánován do pěti let, a o infrastrukturách, jejichž vyřazení z provozu je plánováno do tří let, avšak konečné rozhodnutí o investici ještě nebylo přijato.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„infrastrukturou“ jakýkoli typ zařízení nebo část zařízení související s výrobou, přenosem a skladováním, včetně propojení Unie s třetími zeměmi;

2)

„investičními projekty“ projekty, jejichž cílem je:

i)

výstavba nové infrastruktury,

ii)

přeměna, modernizace, zvýšení nebo snížení kapacity stávající infrastruktury,

iii)

částečné nebo úplné vyřazení stávající infrastruktury z provozu;

3)

„konečným rozhodnutím o investici“ rozhodnutí přijaté na úrovni podniku definitivně vyčlenit finanční zdroje na investiční fázi projektu;

4)

„investiční fází“ fáze, během níž probíhá výstavba nebo vyřazení z provozu a vznikají kapitálové náklady; nezahrnuje plánovací fázi;

5)

„plánovací fází“ fáze, během níž se připravuje uskutečnění projektu, jež v případě potřeby zahrnuje posouzení proveditelnosti, přípravných a technických studií a získání licencí a povolení, a během níž vznikají kapitálové náklady;

6)

„investičními projekty ve výstavbě“ investiční projekty, u nichž byla zahájena výstavba a vznikly kapitálové náklady;

7)

„vyřazením z provozu“ fáze, kdy je infrastruktura trvale vyřazena z provozu;

8)

„výrobou“ výroba elektřiny a zpracování paliv, včetně biopaliv;

9)

„přenosem“ přeprava zdrojů energie, produktů nebo oxidu uhličitého prostřednictvím sítě, zejména:

i)

prostřednictvím produktovodů, kromě těžební sítě a kromě části produktovodů využívané primárně v souvislosti s místní distribucí, nebo

ii)

prostřednictvím propojených systémů velmi vysokého a vysokého napětí nevyužívaných primárně v souvislosti s místní distribucí;

10)

„zachycováním“ proces zachycování oxidu uhličitého z průmyslových zařízení za účelem skladování;

11)

„skladováním“ trvalé nebo dočasné skladování energie nebo zdrojů energie v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo geologických úložištích nebo zadržení oxidu uhličitého v podzemních geologických formacích;

12)

„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, soukromá nebo veřejná, rozhodující o investičních projektech nebo provádějící investiční projekty;

13)

„zdroji energie“:

i)

primární zdroje energie, jako je ropa, zemní plyn nebo uhlí,

ii)

přeměněné zdroje energie, jako je elektřina,

iii)

energie z obnovitelných zdrojů, včetně elektřiny z vodních zdrojů, biomasy, bioplynu, větrné, sluneční, přílivové energie, energie z vln a geotermální energie, a

iv)

energetické produkty, jako jsou produkty z rafinované ropy a biopaliva;

14)

„zvláštním subjektem“ subjekt pověřený odvětvovými právními předpisy Unie v odvětví energetiky přípravou a schvalováním víceletého plánu rozvoje sítě a investic do energetické infrastruktury na úrovni Unie, jakým je Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (9) a Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (10);

15)

„souhrnnými údaji“ údaje agregované na úrovni jednoho nebo více členských států.

Článek 3

Oznamování údajů

1.   Členské státy nebo subjekty, jež tímto úkolem pověří, shromažďují veškeré údaje a informace uvedené v tomto nařízení od 1. ledna 2015 a následně každé dva roky, při dodržení přiměřenosti zátěže vyplývající ze shromažďování informací a podávání zpráv.

Údaje a příslušné informace o projektech uvedené v tomto nařízení oznámí Komisi poprvé v roce 2015 a následně každé dva roky. Toto oznámení má souhrnnou podobu, s výjimkou údajů a důležitých informací týkajících se přeshraničních přenosových projektů.

Členské státy nebo jimi pověřené subjekty oznamují souhrnné údaje a příslušné informace o projektech do 31. července příslušného roku, kdy má být podána zpráva.

2.   Členské státy nebo jimi pověřené subjekty jsou osvobozeny od povinností stanovených v odstavci 1 v rozsahu, ve kterém podle odvětvových právních předpisů Unie pro odvětví energetiky nebo na základě Smlouvy o Euratomu:

a)

dotčený členský stát nebo jím pověřený subjekt údaje nebo informace rovnocenné s požadavky tohoto nařízení Komisi již oznámil a uvedl datum oznámení a dotčený zvláštní právní předpis; nebo

b)

je zvláštní subjekt pověřen vypracováním víceletého investičního plánu pro energetickou infrastrukturu na úrovni Unie a shromažďuje za tímto účelem údaje a informace rovnocenné s požadavky tohoto nařízení. V tomto případě a pro účely tohoto nařízení oznámí tento zvláštní subjekt veškeré příslušné údaje a informace Komisi.

Článek 4

Zdroje údajů

Dotčené podniky oznámí údaje a informace uvedené v článku 3 členským státům, na jejichž území mají v plánu provést investiční projekt, nebo jimi pověřeným subjektům do 1. června každého roku, kdy má být podána zpráva. Oznamované údaje nebo informace odrážejí situaci investičních projektů k 31. březnu příslušného roku.

První odstavec se nepoužije na podniky, v jejichž případě se dotčený členský stát rozhodne předat Komisi údaje nebo informace uvedené v článku 3 jinými prostředky, pokud jsou předávané údaje nebo informace srovnatelné.

Článek 5

Obsah oznámení

1.   U investičních projektů typů uvedených v příloze obsahuje oznámení uvedené v článku 3 podle potřeby:

a)

objem kapacit plánovaných nebo ve výstavbě;

b)

druh a hlavní charakteristiky infrastruktury nebo kapacit plánovaných nebo ve výstavbě, případně včetně umístění přeshraničních přenosových projektů;

c)

pravděpodobný rok uvedení do provozu;

d)

druh použitých zdrojů energie;

e)

zařízení schopná reagovat na krize bezpečnosti dodávek, například zařízení umožňující zpětný tok nebo změnu paliva, a

f)

vybavenost systémy zachycování uhlíku nebo mechanismy pro dodatečné vybavení systémy zachycování a ukládání uhlíku.

2.   U navrhovaného vyřazení kapacity z provozu obsahuje oznámení podle článku 3:

a)

povahu a kapacitu dotčené infrastruktury a

b)

pravděpodobný rok vyřazení z provozu.

3.   V každém oznámení podle článku 3 se v případě potřeby uvede:

a)

celkový objem instalovaných výrobních, přenosových a skladovacích kapacit, které jsou k dispozici na začátku příslušného roku, kdy má být podána zpráva, nebo jejichž provoz je přerušen na dobu delší než tři roky, a

b)

příslušné informace o zpoždění nebo překážkách při provádění investičních projektů, pokud členské státy, jimi pověřené subjekty nebo dotčený zvláštní subjekt takové informace mají.

Článek 6

Kvalita a zveřejnění údajů

1.   Členské státy, jimi pověřené subjekty nebo případně zvláštní subjekty usilují o zajištění kvality, relevance, přesnosti, jasnosti, včasnosti a soudržnosti údajů a informací, které oznamují Komisi.

Pokud činí oznámení zvláštní subjekty, lze k oznamovaným údajům a informacím připojit odpovídající připomínky členských států.

2.   Komise může souhrnné údaje a informace poskytnuté na základě tohoto nařízení zveřejnit, zejména v analýzách uvedených v čl. 10 odst. 3, pod podmínkou, že nejsou uvedeny podrobné informace o jednotlivých podnicích a zařízeních ani je není možné odvodit.

3.   Členské státy, jimi pověřené subjekty nebo Komise zachovávají důvěrnost jimi držených obchodně citlivých údajů nebo informací.

Článek 7

Prováděcí předpisy

Do 10. června 2014 a v mezích stanovených tímto nařízením přijme Komise předpisy nezbytné k provádění tohoto nařízení, týkající se formy a dalších technických podrobností ohledně oznamování údajů a informací podle článků 3 a 5. Do té doby zůstává v platnosti nařízení (EU, Euratom) č. 833/2010.

Článek 8

Zpracování údajů

Komise odpovídá za rozvoj, provoz, řízení a udržování zdrojů informačních technologií nezbytných pro přijímání, uchovávání a jakékoli zpracování údajů nebo informací o energetické infrastruktuře, které jí jsou oznámeny podle tohoto nařízení.

Komise rovněž zajistí, aby zdroje informačních technologií uvedené v prvním pododstavci zaručovaly důvěrnost údajů nebo informací, které jí jsou oznámeny podle tohoto nařízení.

Článek 9

Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním údajů

Tímto nařízením není dotčeno právo Unie a především se nemění povinnosti členských států, pokud jde o zpracování osobních údajů, jak jsou stanoveny ve směrnici 95/46/ES, ani povinnosti, které pro orgány a instituce Unie vyplývají z nařízení (ES) č. 45/2001, pokud jde o zpracovávání osobních údajů při výkonu jejich funkce.

Článek 10

Sledování a podávání zpráv

1.   Komise na základě poskytnutých údajů a informací a v případě potřeby jakýchkoli jiných zdrojů údajů včetně údajů, které sama pořídí, jakož i s přihlédnutím k relevantním analýzám, například k víceletým plánům rozvoje plynové a elektrické sítě, jednou za dva roky zveřejní a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru meziodvětvovou analýzu strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Unie. Cílem této analýzy je zejména:

a)

zjistit případné budoucí rozdíly mezi energetickou poptávkou a nabídkou, které jsou důležité pro energetickou politiku Unie, zejména pro fungování vnitřního trhu s energií, a to s důrazem na potenciální nedostatky a chyby, které se v budoucnosti vyskytnou ve výrobní a přenosové infrastruktuře;

b)

zjistit překážky pro investice a podpořit osvědčené postupy pro jejich překonání a

c)

zvýšit transparentnost pro stávající a možné nové účastníky trhu.

Komise může na základě uvedených údajů a informací rovněž vypracovat jakoukoli specifickou analýzu, která bude považována za nezbytnou nebo vhodnou.

2.   Při vypracování analýz uvedených v odstavci 1 mohou být Komisi nápomocni odborníci z členských států nebo jiní odborníci a profesní sdružení s odbornou kvalifikací v dané oblasti.

Komise všem členským státům umožní, aby se k návrhům těchto analýz vyjádřily.

3.   Komise projedná analýzy se zúčastněnými stranami, jakými jsou ENTSO-E, ENTSO-G, koordinační skupina pro otázky plynu, koordinační skupina pro otázky elektrické energie a koordinační skupina pro otázky ropy.

Článek 11

Přezkum

Do 31. prosince 2016 Komise přezkoumá provádění tohoto nařízení a předloží zprávu o výsledcích přezkumu Evropskému parlamentu a Radě. V rámci přezkumu Komise mimo jiné posoudí:

a)

možnost rozšíření působnosti tohoto nařízení na:

i)

těžbu plynu, ropy a uhlí,

ii)

terminály pro stlačený zemní plyn,

iii)

další druhy skladování elektrické energie, a

b)

zda by měly či neměly být sníženy stropy stanovené pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Při posuzování těchto možností Komise přihlíží k potřebě zajistit rovnováhu mezi zvýšenou administrativní zátěží a přínosy plynoucími ze získání dodatečných informací.

Článek 12

Zrušení

Nařízení (ES) č. 736/96 se zrušuje s účinkem ode dne 9. dubna 2014.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 26. února 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 153.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. února 2014.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 ze dne 24. června 2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96 (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 7).

(6)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2012 ve věci C-490/10 Parlament v. Rada (Sb. rozh. 2012, s. I-0000).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 736/96 ze dne 22. dubna 1996 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech v odvětvích ropy, zemního plynu a elektřiny, které jsou předmětem zájmu Společenství (Úř. věst. L 102, 25.4.1996, s. 1).

(8)  Nařízení Komise (EU, Euratom) č. 833/2010 ze dne 21. září 2010 kterým se provádí nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie (Úř. věst. L 248, 22.9.2010, s. 36).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36).


PŘÍLOHA

INVESTIČNÍ PROJEKTY

1.   ROPA

1.1   Rafinace

destilační závody s kapacitou nejméně 1 milion tun ročně,

rozšíření destilační kapacity nad 1 milion tun ročně,

reformovací/krakovací závody s minimální kapacitou 500 tun denně,

odsiřovací závody pro zbytkový topný olej/zemní plyn, ropu/poloprodukt/jiné ropné produkty,

Chemické závody, které nevyrábějí topný olej nebo motorová paliva, nebo je vyrábějí pouze jako vedlejší produkty, jsou vyloučeny.

1.2   Přeprava

ropovody s kapacitou nejméně 3 miliony metrických tun ročně a rozšíření nebo prodloužení těchto ropovodů, dlouhých nejméně 30 kilometrů,

produktovody pro ropné produkty s kapacitou nejméně 1,5 milionu tun ročně a rozšíření nebo prodloužení těchto produktovodů, dlouhých nejméně 30 kilometrů,

produktovody představující zásadní články ve vnitrostátních nebo mezinárodních propojených sítích a ropovody a projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 171 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Produktovody pro vojenské účely a produktovody zásobující závody mimo působnost bodu 1.1 jsou vyloučeny.

1.3   Skladování

zařízení pro skladování ropy a ropných produktů (zařízení s kapacitou 150 000 m3 nebo vyšší, nebo v případě nádrží s kapacitou nejméně 100 000 m3).

Nádrže pro vojenské účely a nádrže zásobující závody mimo působnost bodu 1.1 jsou vyloučeny.

2.   ZEMNÍ PLYN

2.1   Přeprava

přepravní plynovody včetně plynovodů na zemní plyn a bioplyn, které jsou součástí sítě tvořené zejména vysokotlakými plynovody, kromě plynovodů, které jsou součástí těžební plynovodní sítě, a kromě části vysokotlakých plynovodů používaných především v rámci místní distribuce zemního plynu,

„plynovody a projekty společného zájmu“ uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 171 Smlouvy o fungování EU.

2.2   Terminály zkapalnělého zemního plynu (LNG)

terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) s kapacitou znovuzplynování 1 miliardy m3 ročně nebo vyšší.

2.3   Skladování

skladovací zařízení spojená s přepravními plynovody uvedenými v bodu 2.1.

Plynovody, terminály a zařízení pro vojenské účely a plynovody, terminály a zařízení zásobující chemické závody, které nevyrábějí energetické produkty nebo je vyrábějí pouze jako vedlejší produkty, jsou vyloučeny.

3.   ELEKTŘINA

3.1   Výroba

tepelné a jaderné elektrárny (generátory s kapacitou 100 MWe nebo vyšší),

zařízení vyrábějící elektřinu z biomasy/biokapalin/odpadu (s kapacitou 20 MW nebo vyšší),

elektrárny s kombinovanou výrobou elektřiny a užitečného tepla (zařízení s elektrickým výkonem 20 MW nebo vyšší),

vodní elektrárny (zařízení s kapacitou 30 MW nebo vyšší),

větrné elektrárny s kapacitou 20 MW nebo vyšší,

koncentrovaná sluneční, tepelná a geotermální zařízení (s kapacitou 20 MW nebo vyšší),

fotovoltaická zařízení (s kapacitou 10 MW nebo vyšší).

3.2   Přenos

nadzemní přenosové vedení, pokud je zkonstruováno pro napětí běžně používané na vnitrostátní úrovni u propojovacích vedení a pokud je zkonstruováno pro napětí 220 kV nebo vyšší,

podzemní a podmořské přenosové kabely, pokud byly zkonstruovány pro napětí 150 kV nebo vyšší,

projekty společného zájmu uvedené v hlavních směrech vymezených na základě článku 171 Smlouvy o fungování EU.

4.   BIOPALIVA

4.1   Výroba

zařízení umožňující výrobu nebo rafinaci biopaliv (zařízení s kapacitou 50 000 tun ročně nebo vyšší).

5.   OXID UHLIČITÝ

5.1   Přeprava

produktovody oxidu uhličitého související s výrobními zařízeními uvedenými v bodech 1.1 a 3.1.

5.2   Ukládání

skladovací zařízení (úložiště nebo komplex s kapacitou 100 kt nebo vyšší).

Skladovací zařízení pro účely výzkumu a technologického rozvoje jsou vyloučena.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU