(EU) č. 254/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 ze dne 26. února 2014 o víceletém programu pro spotřebitele na období 2014–2020 a o zrušení rozhodnutí č. 1926/2006/ES

Publikováno: Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 42-56 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 26. února 2014 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 21. března 2014 Nabývá účinnosti: 21. března 2014
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2021/690 Pozbývá platnosti: 1. ledna 2021
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 254/2014

ze dne 26. února 2014

o víceletém programu pro spotřebitele na období 2014–2020 a o zrušení rozhodnutí č. 1926/2006/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 169 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“) vyzývá, aby občané měli právo plně se účastnit vnitřního trhu, k čemuž je nutné zvýšit jejich možnosti a důvěru, pokud jde o přeshraniční nakupování zboží a služeb, zejména prostřednictvím internetu.

(2)

Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a k tomu, aby se spotřebitelé stali ústředním bodem vnitřního trhu, a to podporou a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby při tom byla prostřednictvím konkrétních akcí zajištěna řádná ochrana jejich bezpečnosti a právních a hospodářských zájmů.

(3)

Víceletý program Spotřebitelé na období 2014–2020 (dále jen „program“) by měl pomoci zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a plně podpořit ambice strategie Evropa 2020 v oblasti růstu a konkurenceschopnosti prostřednictvím začlenění konkrétních témat určených ve strategii Evropa 2020, pokud jde o digitální agendu pro Evropu, s cílem zajistit, aby digitalizace skutečně vedla ke zlepšení podmínek pro spotřebitele, udržitelný růst, kterého má být dosaženo přechodem k udržitelnějším způsobům spotřeby, sociální začleňování, které má být zajištěno zohledněním zvláštní situace zranitelných spotřebitelů a potřeb stárnoucího obyvatelstva, a o inteligentní regulaci, která má být prováděna mimo jiné sledováním spotřebitelských trhů s cílem napomoci tvorbě inteligentních a správně zacílených právních předpisů.

(4)

Sdělení Komise ze dne 22. května 2012 nazvané „Evropský program pro spotřebitele – zvýšení důvěry a podpora růstu“ (dále jen „Program pro spotřebitele“) stanoví strategický rámec pro spotřebitelskou politiku Unie pro nadcházející období, který spočívá v prosazování zájmů spotřebitelů ve všech politikách na úrovni Unie. Cílem programu pro spotřebitele je vytvořit strategii, jejímž prostřednictvím budou politická opatření účinně a efektivně podporovat spotřebitele po celou dobu jejich života, a to zajištěním bezpečnosti výrobků a služeb, které jsou jim poskytovány, informováním a vzděláváním spotřebitelů, podporou subjektů, které spotřebitele zastupují, posílením práv spotřebitelů, umožněním jejich přístupu ke spravedlnosti a k nápravě a zajištěním vymáhání právních předpisů týkajících se ochrany spotřebitele.

(5)

Nedávný hospodářský pokles odhalil řadu nedostatků a nesrovnalostí v rámci vnitřního trhu, jež mají nepříznivé dopady na důvěru spotřebitelů i občanů. Ačkoli je třeba uznat, že fungování Unie v současnosti podléhá rozpočtovým omezením, Unie by přesto měla poskytnout přiměřené finanční prostředky s cílem umožnit dosažení cílů programu, a podpořit tak strategii Evropa 2020.

(6)

Pro dokončení vnitřního trhu je nezbytné odstranit zbývající neopodstatněné a nepřiměřené překážky bránící jeho řádnému fungování a zvýšit důvěru občanů v tento systém, zejména při přeshraničních nákupech. Unie by měla usilovat o vytvoření náležitých podmínek s cílem posílit postavení spotřebitelů tím, že jim poskytne dostatečné nástroje, znalosti a dovednosti, které jim umožní činit uvážená rozhodnutí založená na informacích, a zvýší jejich informovanost.

(7)

Toto nařízení bere v úvahu ekonomické, sociální a technické prostředí a nově se objevující průvodní jevy. Akce financované v rámci programu budou usilovat zejména o řešení otázek spojených s globalizací, digitalizací, stále složitějšími rozhodnutími, která musí spotřebitelé činit, nezbytností přejít k udržitelnějším způsobům spotřeby, stárnutím obyvatelstva, sociálním vyloučením a s problémem zranitelných spotřebitelů. Jednou z hlavních priorit je začlenění zájmů spotřebitelů do všech unijních politik v souladu s článkem 12 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Koordinace s dalšími politikami a programy Unie plní zásadní úlohu při zajišťování plného zohlednění zájmů spotřebitelů v dalších politikách. Aby se podpořila součinnost a zamezilo se duplicitě, měly by další fondy a programy Unie poskytovat finanční podporu na začleňování zájmů spotřebitelů do svých příslušných oblastí.

(8)

Program by měl zajistit vysokou úroveň ochrany všech spotřebitelů a věnovat při tom zvláštní pozornost zranitelným spotřebitelům za účelem zohlednění jejich zvláštních potřeb a posílení jejich pravomocí, jak požaduje usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. května 2012 o strategii k posílení práv zranitelných spotřebitelů (4). Tento program by měl zranitelným spotřebitelům zajistit zejména přístup k informacím o zboží a službách, aby měli rovnocenné příležitosti a mohli činit svobodná rozhodnutí založená na informacích, a to především proto, že zranitelní spotřebitelé mohou mít problémy s přístupem k informacím pro spotřebitele a s porozuměním těmto informacím, a být tak vystaveni riziku, že budou uvedeni v omyl.

(9)

Program by měl brát v potaz zejména děti, a to i prostřednictvím spolupráce se zúčastněnými stranami s cílem zajistit, aby se zavázaly k šíření odpovědné reklamy určené nezletilým osobám, zejména proto, aby se bojovalo proti zavádějící reklamě na internetu.

(10)

Uvedené akce by měly být stanoveny v tomto programu, který poskytne rámec pro jejich financování. V souladu s článkem 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (5), má toto nařízení poskytnout právní základ pro činnost a pro provádění programu. Toto nařízení navazuje na akce financované podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES (6) a dále v nich pokračuje.

(11)

Je důležité zlepšit ochranu spotřebitele. K dosažení tohoto obecného cíle by měly být stanoveny specifické cíle, pokud jde o bezpečnost, informovanost a vzdělávání spotřebitelů, podporu poskytovanou spotřebitelským organizacím na úrovni Unie, jakož i práva a nápravu a vymáhání práv spotřebitelů. Hodnota a dopad opatření přijatých v rámci programu by měly být pravidelně sledovány a vyhodnocovány s cílem usnadnit tvorbu inteligentnější politiky v zájmu spotřebitelů. S cílem ohodnotit spotřebitelské politiky, a zejména přesného dopadu přijatých opatření, je potřeba vypracovat ukazatele, jejichž hodnota by se však měla posuzovat v širším kontextu.

(12)

Je důležité zvýšit důvěru spotřebitelů. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je nezbytné rozšířit rozsah činnosti, zejména náležitou finanční podporou poskytovanou spotřebitelským organizacím na úrovni Unie a evropským spotřebitelským centrům, a to s přihlédnutím k zásadní úloze, kterou uvedené subjekty plní při poskytování informací a pomoci spotřebitelům ohledně jejich práv, při podpoře spotřebitelů v rámci spotřebitelských sporů, zejména pokud jde o přístup k vhodným mechanismům řešení sporů, a při prosazování zájmů spotřebitelů v rámci řádného fungování vnitřního trhu. Tyto organizace a centra by měly být schopny zlepšit ochranu spotřebitelů a zvýšit jejich důvěru působením přímo na místě a poskytováním pomoci, informací a vzdělávání přizpůsobených potřebám jednotlivých osob.

(13)

Je nezbytné stanovit způsobilé akce, kterými má být uvedených cílů dosaženo.

(14)

Je zapotřebí vymezit kategorie potenciálních příjemců způsobilých získat granty.

(15)

Finanční referenční částka vyhrazená pro program ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7) je uvedena v tomto nařízení, aniž by tím byly dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU.

(16)

Při provádění programu v duchu zásad řádného finančního řízení, transparentnosti a flexibility by další činnost výkonné agentury měla být přípustná v případě splnění všech požadavků stanovených nařízením Rady (ES) č. 58/2003 (8).

(17)

Výdaje Unie a finanční prostředky členských států vynakládané v oblasti bezpečnosti spotřebitelů, jejich vzdělávání, jejich práv a vymáhání těchto práv by měly být lépe koordinovány, aby byla zajištěna doplňkovost, vyšší účinnost a viditelnost a aby bylo dosaženo lepší rozpočtové součinnosti.

(18)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru stanoví pro oblast ochrany spotřebitele spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru, na straně druhé. Je rovněž třeba stanovit možnost, aby se programu účastnily další země, zejména země sousedící s Unií a země, které žádají o členství v Evropské unii, kandidátské země nebo země, které k Unii přistupují.

(19)

V souvislosti s prováděním programu a vzhledem ke globalizaci výrobního řetězce a stále větší vzájemné provázanosti trhů by měla být podporována spolupráce se třetími zeměmi, které se programu neúčastní, a to s přihlédnutím k jakýmkoliv relevantním dohodám mezi těmito zeměmi a Unií.

(20)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přizpůsobení ukazatelů stanovených v příloze II za účelem zohlednění změn legislativního rámce v oblasti ochrany spotřebitele a pokud jde o změny přílohy I spočívající ve vyjmutí dotčených konkrétních akcí za účelem zohlednění výsledků hodnotící zprávy vypracované Komisí. Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(21)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání ročních pracovních programů. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9). Vzhledem k tomu, že program nestanoví kritéria pro bezpečnost výrobků, ale je zaměřen na poskytování finanční podpory nástrojům na provádění politiky v oblasti bezpečnosti výrobků, a vzhledem k poměrně nízké dotčené částce je vhodné uplatnit poradní postup.

(22)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v rámci celého výdajového cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(23)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu nadnárodní povahy příslušných otázek, ale spíše jich z důvodu větších možností opatření Unie může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(24)

Rozhodnutí č. 1926/2006/ES by mělo být zrušeno.

(25)

Je vhodné zajistit přechod mezi akčním programem Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013) zavedeným rozhodnutím č. 1926/2006/ES a tímto programem, a to zejména pokud jde o pokračování víceletých opatření, jakož i o hodnocení úspěchů předchozího programu a oblastí v jeho rámci, jež vyžadují větší pozornost. Dále je třeba sladit trvání tohoto programu s trváním víceletého finančního rámce na roky 2014–2020 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) č.1311/2013 (10). Tento program by se měl proto použít od 1. ledna 2014. Od 1. ledna 2021 by měly prostředky na technickou a administrativní pomoc v případě potřeby pokrývat výdaje týkající se řízení akcí, které nebudou dokončeny do konce roku 2020,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Víceletý program pro spotřebitele

Tímto nařízením se zavádí víceletý program pro spotřebitele na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 (dále jen „program“).

Článek 2

Obecný cíl

Obecným cílem tohoto programu je v rámci celkové strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, posílit jejich postavení a učinit je ústředním prvkem vnitřního trhu. Program to zajistí tím, že přispěje k ochraně zdraví, bezpečnosti a právních a hospodářských zájmů spotřebitelů, jakož i k prosazování jejich práva na informace, vzdělávání a organizování se za účelem ochrany svých zájmů, a současně podpoří začlenění zájmů spotřebitelů do dalších oblastí politiky. Program doplňuje, podporuje a sleduje politiky členských států.

Článek 3

Specifické cíle a ukazatele

1.   Obecného cíle podle článku 2 se dosáhne prostřednictvím těchto specifických cílů:

a)

Cíl I – Bezpečnost: upevnit a zvýšit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v rámci celé Unie.

Tento cíl bude měřen zejména podle činnosti a efektivity systému EU pro rychlou výměnu informací o nebezpečných spotřebních výrobcích (RAPEX).

b)

Cíl II – Informovanost a vzdělávání spotřebitelů a podpora poskytovaná spotřebitelským organizacím: zlepšit vzdělávání a informovanost spotřebitelů a povědomí spotřebitelů o jejich právech, rozvíjet soubor poznatků pro účely spotřebitelské politiky, poskytovat podporu spotřebitelským organizacím a zohledňovat současně také specifické potřeby zranitelných spotřebitelů.

c)

Cíl III – Práva a náprava: rozvíjet a posilovat práva spotřebitelů zejména prostřednictvím inteligentní regulace a zlepšením přístupu k jednoduché, účinné a účelné nápravě s nízkými náklady, včetně alternativního řešení sporů.

Tento cíl bude měřen zejména podle využívání alternativního řešení sporů k řešení přeshraničních sporů a podle činnosti celounijního systému řešení sporů on-line a rovněž podle procentního podílu spotřebitelů, kteří v reakci na zjištěný problém učiní příslušné kroky k jeho řešení.

d)

Cíl IV – Vymáhání práva: podporovat vymáhání práv spotřebitelů prostřednictvím posilování spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a podporou spotřebitelů formou poradenství.

Tento cíl bude měřen zejména podle úrovně toku informací a efektivity spolupráce v rámci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, podle činnosti evropských spotřebitelských center a podle toho, do jaké míry jsou spotřebitelé s těmito centry obeznámeni.

Poskytování vysoce kvalitních informací spotřebitelům a jejich zapojení představují meziodvětvovou prioritu, a proto tyto požadavky musí být pokud možno výslovně zahrnuty do všech odvětvových cílů a akcí financovaných v rámci programu.

2.   Popis ukazatelů je stanoven v příloze II.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 za účelem přizpůsobení ukazatelů uvedených v příloze II.

Článek 4

Způsobilé akce

Specifických cílů uvedených v článku 3 se dosahuje prostřednictvím způsobilých akcí stanovených v tomto seznamu:

a)

v rámci cíle I – Bezpečnost:

1)

vědecké poradenství a analýza rizik týkající se zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, pokud jde o nepotravinářské výrobky a služby, včetně podpory úkolů nezávislých vědeckých výborů zřízených rozhodnutím Komise 2008/721/ES (11);

2)

koordinace opatření zaměřených na dozor nad trhem a na vymáhání práva v oblasti bezpečnosti výrobků s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2001/95/ES (12) a akce zaměřené na zlepšení bezpečnosti spotřebitelských služeb;

3)

správa a další vývoj databází kosmetických přípravků;

b)

v rámci cíle II – Informovanost a vzdělávání spotřebitelů a podpora poskytovaná spotřebitelským organizacím:

4)

budování souboru poznatků pro tvorbu politik v oblastech, které se dotýkají spotřebitelů, pro tvorbu inteligentních a správně zacílených právních předpisů a pro zjišťování případných selhání trhu či změn potřeb spotřebitelů, jenž slouží jako podklad pro rozvoj spotřebitelské politiky, pro vymezení oblastí, které jsou z hlediska spotřebitele nejproblematičtější, a pro začlenění zájmů spotřebitelů do ostatních politik Unie, a zlepšení přístupnosti uvedeného souboru poznatků;

5)

podpora zvyšování transparentnosti a zintenzivnění výměn osvědčených postupů a odborných znalostí prostřednictvím financování poskytovaného spotřebitelským organizacím na úrovni Unie a prostřednictvím budování kapacit spotřebitelských organizací na úrovni Unie a na vnitrostátní a regionální úrovni;

6)

zvyšování transparentnosti spotřebitelských trhů a informací pro spotřebitele, zajištění toho, aby spotřebitelé měli k dispozici porovnatelné, spolehlivé a snadno dostupné údaje, a to i v případě přeshraničního obchodování, s cílem pomoci jim porovnávat nejen ceny, ale i kvalitu a udržitelnost zboží a služeb;

7)

zlepšování vzdělávání spotřebitelů jako celoživotního procesu se zvláštním zaměřením na zranitelné spotřebitele;

c)

v rámci cíle III – Práva a náprava:

8)

příprava právních předpisů o ochraně spotřebitele a jiných regulačních iniciativ Komisí, sledování jejich provádění členskými státy, následné hodnocení jejich dopadu a podpora společných regulačních a samoregulačních iniciativ a sledování skutečného dopadu těchto iniciativ na spotřebitelské trhy;

9)

usnadnění přístupu k mechanismům řešení sporů určeným spotřebitelům, zejména k systémům alternativního řešení sporů, a to i prostřednictvím celounijního on-line systému a vytváření sítí vnitrostátních subjektů alternativního řešení sporů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost odpovídajícím opatřením týkajícím se potřeb a práv zranitelných spotřebitelů; sledování fungování a účinnosti mechanismů řešení sporů určených spotřebitelům, včetně vytváření a správy příslušných nástrojů informačních technologií a výměny stávajících osvědčených postupů a zkušeností v členských státech;

d)

v rámci cíle IV – Vymáhání práva:

10)

koordinace opatření zaměřených na dozor a na vymáhání práva s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (13);

11)

finanční příspěvky na společné akce s veřejnými nebo neziskovými subjekty tvořícími sítě na úrovni Unie, které poskytují informace a pomoc spotřebitelům s cílem pomoci jim při uplatňování jejich práv a získávání přístupu ke vhodnému řešení sporů, včetně systémů mimosoudního řešení sporů on-line (síť evropských spotřebitelských center).

Způsobilé akce stanovené v prvním pododstavci tohoto článku jsou případně dále upřesněny v příloze I tím, že je v jejich rámci uveden výčet příslušných konkrétních akcí.

Článek 5

Příjemci způsobilí získat granty

1.   Granty na fungování spotřebitelských organizací na úrovni Unie mohou být poskytnuty evropským spotřebitelským organizacím, které splňují všechny tyto podmínky:

a)

jsou nevládní, neziskové, nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejich hlavním cílem a náplní je podpora a ochrana zdraví, bezpečnosti a hospodářských a právních zájmů spotřebitelů v Unii;

b)

nejméně v polovině členských států jsou pověřeny zastupováním zájmů spotřebitelů na úrovni Unie organizace, které zastupují spotřebitele v souladu s vnitrostátními předpisy nebo postupy a působí na regionální nebo celostátní úrovni.

2.   Granty na fungování mezinárodních subjektů, které prosazují zásady a politiky, jež přispívají k cílům programu, mohou být poskytnuty organizacím, které splňují všechny tyto podmínky:

a)

jsou nevládní, neziskové, nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejich hlavním cílem a náplní je podpora a ochrana zdraví, bezpečnosti a hospodářských a právních zájmů spotřebitelů;

b)

vykonávají všechny tyto činnosti: zajišťují pro zástupce spotřebitelů z Unie a třetích zemí formální mechanismus umožňující přispívat k politickým diskusím a k politikám, pořádají setkání s politickými činiteli a regulačními orgány s cílem podporovat a prosazovat zájmy spotřebitelů u veřejných orgánů, identifikují společné spotřebitelské záležitosti a problémy, prosazují názory spotřebitelů v rámci dvoustranných vztahů mezi Unií a třetími zeměmi, přispívají k výměně a šíření odborných znalostí a vědomostí ohledně spotřebitelských záležitostí v Unii a v třetích zemích a vypracovávají politická doporučení.

3.   Granty na fungování subjektů na úrovni Unie zřízených za účelem koordinace donucovacích opatření v oblasti bezpečnosti výrobků mohou být poskytnuty subjektům uznaným za tímto účelem právními předpisy Unie.

4.   Granty na akce celounijních subjektů určené na vypracování kodexů chování, osvědčených postupů a pokynů pro porovnávání cen a jakosti a udržitelnosti výrobku mohou být poskytnuty subjektům, které splňují všechny tyto podmínky:

a)

jsou nevládní, neziskové a nezávislé na průmyslových, obchodních, podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a mezi jejich hlavní cíle a náplň patří prosazování a ochrana zájmů spotřebitelů;

b)

působí alespoň v polovině členských států.

5.   Granty pro pořádání akcí předsednictví týkajících se spotřebitelské politiky Unie mohou být poskytnuty vnitrostátním orgánům členského státu vykonávajícího předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, nebo subjektům určeným tímto členským státem.

6.   Granty na akce orgánů členských států odpovědných za ochranu spotřebitele a na akce odpovídajících orgánů třetích zemí mohou být poskytnuty orgánům oznámeným členským státem nebo třetí zemí uvedenou v článku 7 tohoto nařízení Komisi v souladu s nařízením (ES) č. 2006/2004 či směrnicí 2001/95/ES nebo mohou být poskytnuty neziskovým subjektům výslovně určeným uvedenými orgány k tomuto účelu.

7.   Granty pro úředníky působící v oblasti vymáhání práva z členských států a třetích zemí mohou být poskytnuty úředníkům z orgánů oznámených členským státem nebo třetí zemí uvedenou v článku 7 tohoto nařízení Komisi pro účely nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2001/95/ES.

8.   Granty na akce mohou být poskytnuty subjektu určenému členským státem či třetí zemí uvedenou v článku 7, který je neziskovým subjektem vybraným transparentním postupem nebo veřejným subjektem. Určený subjekt musí být součástí některé unijní sítě, která poskytuje informace a pomoc spotřebitelům s cílem pomoci jim při uplatňování jejich práv a získávání přístupu ke vhodnému řešení sporů (síť evropských spotřebitelských center). Je možné navázat rámcové partnerství jakožto mechanismus dlouhodobé spolupráce mezi Komisí a sítí evropských spotřebitelských center nebo subjekty, jež tuto síť tvoří.

9.   Granty na akce mohou být poskytnuty subjektům zabývajícím se stížnostmi, které jsou zřízeny a působí v členských státech Unie a v zemích Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru, a které jsou odpovědné za shromažďování stížností spotřebitelů, vyvíjení snah o vyřešení stížností, poskytování poradenství nebo za podávání informací spotřebitelům o stížnostech nebo dotazech a které v rámci stížností nebo dotazů spotřebitele na obchodníka jednají jako třetí strana. Nezahrnují mechanismy zabývající se stížnostmi spotřebitelů provozované obchodníky, v jejichž rámci se dotazy a stížnosti vyřizují přímo se spotřebitelem, ani mechanismy, které poskytují služby zabývající se stížnostmi, provozované obchodníkem nebo v jeho zastoupení.

Článek 6

Finanční rámec

1.   Finanční krytí pro provádění programu na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 činí 188 829 000 EUR v běžných cenách.

2.   Roční prostředky schvalují Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

Článek 7

Účast třetích zemí v programu

Účast v programu je otevřena:

a)

zemím Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)

třetím zemím, zejména přistupujícím a kandidátským zemím i potenciálním kandidátským zemím a zemím, na které se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo podobných dohodách.

Článek 8

Typy podpůrných opatření a maximální úroveň spolufinancování

1.   V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 mohou mít finanční příspěvky Unie podobu grantů nebo veřejných zakázek nebo jakýchkoliv jiných opatření potřebných k dosažení cílů uvedených v článcích 2 a 3 tohoto nařízení.

2.   Granty Unie a jejich odpovídající maximální výše se stanovují takto:

a)

granty na fungování spotřebitelských organizací na úrovni Unie, vymezené v čl. 5 odst. 1, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů;

b)

granty na fungování mezinárodních subjektů, které podporují zásady a politiky přispívající k cílům programu, vymezené v čl. 5 odst. 2, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů;

c)

granty na fungování subjektů na úrovni Unie zřízených za účelem koordinace donucovacích opatření v oblasti bezpečnosti výrobků a uznaných za tímto účelem právními předpisy Unie, vymezené v čl. 5 odst. 3, nepřesahující 95 % způsobilých nákladů;

d)

granty na akce celounijních subjektů určené na vypracování kodexů chování, osvědčených postupů a pokynů pro porovnávání cen a jakosti a udržitelnosti výrobků, vymezené v čl. 5 odst. 4, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů;

e)

granty pro pořádání akcí předsednictví týkajících se spotřebitelské politiky Unie poskytované vnitrostátním orgánům členského státu vykonávajícího předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, nebo subjektům určeným tímto členským státem, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů;

f)

granty na akce orgánů členských států odpovědných za ochranu spotřebitele a akce odpovídajících orgánů ve třetích zemích účastnících se v souladu s článkem 7, vymezené v čl. 5 odst. 6, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů, kromě akcí výjimečné užitečnosti, u nichž příspěvek Unie na způsobilé náklady nesmí překročit 70 %;

g)

granty na výměny úředníků působících v oblasti vymáhání práva z členských států a třetích zemí účastnících se v souladu s článkem 7, vymezené v čl. 5 odst. 7, pokrývající příspěvky na cestu a pobyt;

h)

granty na akce subjektů určených členským státem nebo třetí zemí uvedenou v článku 7, vymezené v čl. 5 odst. 8, nepřesahující 70 % způsobilých nákladů;

i)

granty na akce vnitrostátních subjektů zabývajících se stížnostmi spotřebitelů, vymezené v čl. 5 odst. 9, nepřesahující 50 % způsobilých nákladů.

3.   Akce se považují za akce výjimečné užitečnosti ve smyslu odst. 2 písm. f), jestliže:

a)

pokud jde o granty poskytnuté orgánům a oznámené Komisi pro účely nařízení (ES) č. 2006/2004, podílí se na nich alespoň šest členských států nebo se týkají porušení právních předpisů, jež způsobují nebo pravděpodobně způsobí škodu ve dvou nebo více členských státech;

b)

pokud jde o granty poskytnuté orgánům odpovědným za bezpečnost spotřebních výrobků, podílí se na nich alespoň deset členských států zapojených do evropské sítě orgánů členských států příslušných pro bezpečnost výrobků podle článku 10 směrnice 2001/95/ES nebo přispívají k provádění činností dozoru nad trhem v oblasti bezpečnosti spotřebních výrobků, jež byly stanoveny v právním aktu Unie.

Článek 9

Administrativní a technická pomoc

1.   Finanční příspěvek na program může rovněž pokrývat výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením nezbytnými k řízení programu a plnění jeho cílů, mimo jiné výdaje související s horizontální komunikací týkající se politických priorit Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení, spolu s veškerými dalšími výdaji na technickou a administrativní pomoc, jež Komisi při řízení programu vzniknou.

2.   Celková částka přidělená na pokrytí výdajů souvisejících s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením, jakož i výdajů na technickou a administrativní pomoc, které jsou uvedeny v odstavci 1, nesmí překročit 12 % finančního krytí přiděleného pro program.

Článek 10

Způsoby provádění

Komise provádí program prostřednictvím způsobů řízení uvedených v článku 58 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Článek 11

Soudržnost a doplňkovost s dalšími politikami

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost mezi programem a dalšími příslušnými politikami, nástroji a akcemi Unie, zejména v rámci víceletého programu „Práva, rovnost a občanství“ na období 2014–2020 (14).

Článek 12

Roční pracovní programy

Komise provádí program prostřednictvím ročních pracovních programů. Roční pracovní programy jednotným způsobem provádějí cíle stanovené v článcích 2 a 3 a akce stanovené v článku 4 a dále upřesněné v příloze I.

Komise přijme roční pracovní programy formou prováděcích aktů v souladu s poradním postupem podle čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení. V těchto prováděcích aktech musí být uvedeny prvky stanovené v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a to zejména:

a)

provádění akcí v souladu s článkem 4 a přílohou I tohoto nařízení a orientační přidělení finančních zdrojů;

b)

harmonogram plánovaných výzev k předkládání nabídek a výzev k předkládání návrhů.

Článek 13

Hodnocení a šíření informací

1.   Členské státy poskytnou Komise na její žádost informace o provádění a dopadu tohoto programu.

2.   Komise:

a)

do 30. září 2017:

i)

přezkoumá plnění cílů všech opatření (na úrovni výsledků a dopadů), aktuální stav provádění způsobilých akcí stanovených v článku 4 a konkrétních akcí uvedených v příloze I, přidělení finančních prostředků příjemcům v souladu s podmínkami stanovenými v článku 5, účinnost využívání zdrojů a jeho evropskou přidanou hodnotu a současně zohlední vývoj v oblasti ochrany spotřebitele s ohledem na rozhodnutí o obnovení, úpravě nebo pozastavení opatření,

ii)

předloží hodnotící zprávu o provedeném přezkumu Evropskému parlamentu a Radě;

b)

do 31. prosince 2017 případně předloží legislativní návrh nebo s výhradou odstavce 3 přijme akt v přenesené pravomoci.

Hodnotící zpráva se dále zabývá možnostmi zjednodušení, vnitřní a vnější soudržností programu, pokračující relevantností všech cílů a příspěvkem opatření k prioritám Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Uvedená zpráva zohlední výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předcházejícího programu.

Hodnocení dlouhodobějších dopadů a udržitelnosti účinků programu slouží jako podklad pro rozhodnutí o případném obnovení, úpravě nebo pozastavení následujícího programu.

3.   Za účelem zohlednění situace, při níž hodnotící zpráva podle odstavce 2 dospěje k závěru, že konkrétní akce stanovené v příloze I nebyly provedeny do 31. prosince 2016 a nelze je provést do konce programového období včetně případů, kdy tyto konkrétní akce již nejsou pro splnění cílů stanovených v článcích 2 a 3 relevantní, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 s cílem změnit přílohu I vyjmutím dotčených konkrétních akcí.

4.   Komise zveřejní výsledky akcí uskutečněných podle tohoto nařízení.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, a to účinnými kontrolami a, jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Evropský účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, dodavatelů nebo subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (16), s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Evropský účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 15

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 3 a čl. 13 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu trvání programu.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 a čl. 13 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 a čl. 13 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 16

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 17

Přechodná ustanovení

1.   Článek 6 rozhodnutí č. 1926/2006/ES se nadále použije na akce upravené uvedeným rozhodnutím, které nebyly dokončeny do 31. prosince 2013. Z finančních prostředků přidělených na program lze hradit rovněž výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytnou k zajištění přechodu mezi opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 1926/2006/ES a programem.

2.   S cílem umožnit řízení akcí, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2020, mohou být v případě potřeby do rozpočtu po 31. prosinci 2020 zapsány prostředky na krytí výdajů stanovených v článku 9.

Článek 18

Zrušení

Rozhodnutí č. 1926/2006/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 26. února 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 89.

(2)  Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 217.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. ledna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. února 2014.

(4)  Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 11.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013) (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 39).

(7)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(10)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(11)  Rozhodnutí Komise 2008/721/ES ze dne 5. srpna 2008 o zřízení poradní struktury vědeckých výborů a odborníků v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí a o zrušení rozhodnutí 2004/210/ES (Úř. věst. L 241, 10.9.2008, s. 21).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se na období 2014 až 2020 zavádí program Práva, rovnost a občanství (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA I

TYPY AKCÍ

Cíl I

Bezpečnost: posílit a zvýšit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v rámci celé Unie

1.

Vědecké poradenství a analýza rizik relevantní z hlediska zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, pokud jde o nepotravinářské výrobky a služby, včetně podpory úkolů nezávislých vědeckých výborů zřízených rozhodnutím 2008/721/ES.

2.

Koordinace opatření zaměřených na dozor nad trhem a na vymáhání práva v oblasti bezpečnosti výrobků s ohledem na směrnici 2001/95/ES a akce zaměřené na zlepšení bezpečnosti spotřebitelských služeb:

a)

vývoj, modernizace a správa nástrojů informačních technologií (například databází, informačních a komunikačních systémů), zejména s cílem umožnit zvýšení účinnosti stávajících systémů rozšířením možností exportování dat, třídění a získávání údajů pro statistické účely a rovněž usnadněním výměny a využití elektronických údajů mezi členskými státy;

b)

pořádání seminářů, konferencí, pracovních setkání a setkání zúčastněných stran a odborníků týkajících se rizik a vymáhání práva v oblasti bezpečnosti výrobků;

c)

výměny mezi úředníky působícími v oblasti vymáhání práva a odborné vzdělávání zaměřené na začlenění přístupu založeného na posouzení rizik;

d)

specifické společné akce zaměřené na spolupráci v oblasti bezpečnosti nepotravinářských spotřebních výrobků a služeb podle směrnice 2001/95/ES;

e)

sledování a hodnocení bezpečnosti nepotravinářských výrobků a služeb, včetně znalostní základny pro další normy nebo stanovení dalších bezpečnostních měřítek, a vyjasnění požadavků na dohledatelnost;

f)

administrativní spolupráce a spolupráce při vymáhání práva a v oblasti dohledatelnosti výrobků se třetími zeměmi, na které se nevztahuje článek 7 tohoto nařízení, včetně těch třetích zemí, z nichž pochází většina výrobků, které byly v Unii oznámeny jako nevyhovující právním předpisům Unie, a příprava preventivních opatření s uvedenými zeměmi;

g)

podpora orgánů uznávaných právními předpisy Unie pro koordinaci donucovacích opatření mezi členskými státy.

3.

Správa a další vývoj databází kosmetických přípravků:

a)

správa oznamovacího portálu pro kosmetické přípravky zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 (1);

b)

správa databáze přísad v kosmetických přípravcích v zájmu podpory provádění nařízení (ES) č. 1223/2009.

Cíl II

zlepšit vzdělávání a informovanost spotřebitelů a jejich povědomí o jejich právech, rozvíjet soubor poznatků pro účely spotřebitelské politiky, poskytovat podporu spotřebitelským organizacím a zohledňovat současně také specifické potřeby zranitelných spotřebitelů Informovanost a vzdělávání spotřebitelů a podpora poskytovaná spotřebitelským organizacím:

4.

Budování souboru poznatků pro tvorbu politik v oblastech, které se dotýkají spotřebitelů, pro tvorbu inteligentních a správně zacílených právních předpisů a pro zjišťování případných selhání trhu či změn potřeb spotřebitelů a zlepšení přístupnosti uvedeného souboru poznatků ‚jenž slouží jako podklad pro rozvoj spotřebitelské politiky, pro vymezení oblastí, které jsou z hlediska spotřebitele nejproblematičtější, a pro začlenění zájmů spotřebitelů do ostatních politik Unie, včetně:

a)

celounijních studií a analýz týkajících se spotřebitelů a spotřebitelských trhů za účelem tvorby inteligentních a správně zacílených právních předpisů a zjišťování selhání trhu či změn potřeb spotřebitelů;

b)

vytváření a správy databází, zejména za účelem zpřístupnění shromážděných údajů zúčastněným stranám, například spotřebitelským organizacím, vnitrostátním orgánům, výzkumným pracovníkům;

c)

shromažďování a analýzy vnitrostátních statistických a jiných příslušných údajů. Sběr zejména vnitrostátních údajů a ukazatele týkajících se cen, stížností, vymáhání práva a nápravy bude rozvíjen ve spolupráci s vnitrostátními zúčastněnými stranami.

5.

Podpora zvyšování transparentnosti a zintenzivnění výměn osvědčených postupů a odborných znalostí prostřednictvím financování poskytovaného spotřebitelským organizacím na úrovni Unie a prostřednictvím budování kapacit spotřebitelských organizací na úrovni Unie a na vnitrostátní a regionální úrovni:

a)

finanční příspěvky na fungování spotřebitelských organizací na úrovni Unie zastupujících zájmy spotřebitelů v souladu s čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení;

b)

budování kapacit regionálních, vnitrostátních a evropských spotřebitelských organizací, především prostřednictvím odborného vzdělávání pracovníků dostupného v různých jazycích a na celém území Unie, a výměny osvědčených postupů a zkušeností, a to zejména se zaměřením na spotřebitelské organizace v členských státech, v nichž je činnost spotřebitelských organizací nedostatečně rozvinutá, nebo ve státech, které vykazují poměrně nízkou úroveň důvěry a informovanosti spotřebitelů, jak dokládá sledování spotřebitelských trhů a spotřebitelského prostředí v členských státech;

c)

posílení transparentnosti a zintenzivnění výměn osvědčených postupů a zkušeností, zejména prostřednictvím lepší vzájemné propojenosti, k čemuž by přispělo zřízení internetového portálu pro spotřebitelské organizace, který by poskytoval interaktivní prostor pro výměnu názorů a navazování kontaktů a zajišťoval bezplatný přístup k materiálům vytvořeným během kurzů odborného vzdělávání;

d)

podpora mezinárodních subjektů, jež prosazují zásady a politiky, které jsou v souladu s cíli programu.

6.

Zvyšování transparentnosti spotřebitelských trhů a informací pro spotřebitele při zajištění toho, aby spotřebitelé měli k dispozici porovnatelné, spolehlivé a snadno dostupné údaje, a to i v případě přeshraničního obchodování, s cílem pomoci jim porovnávat nejen ceny, ale i kvalitu a udržitelnost zboží a služeb:

a)

osvětové kampaně o otázkách, které se dotýkají spotřebitelů, mj. prostřednictvím společných akcí s členskými státy;

b)

akce, které zvyšují transparentnost spotřebitelských trhů, pokud jde například o finanční produkty pro drobné klienty, energii, digitální služby, telekomunikace nebo dopravu;

c)

akce, které spotřebitelům usnadňují přístup k relevantním, porovnatelným, spolehlivým a snadno dostupným informacím o zboží, službách a trzích, zejména o cenách, kvalitě a udržitelnosti zboží a služeb, ať už off-line nebo on-line, například prostřednictvím internetových stránek umožňujících porovnávání různých aspektů zboží a služeb a prostřednictvím akcí zajišťujících vysokou kvalitu a důvěryhodnost těchto internetových stránek, a to i v případě přeshraničních nákupů;

d)

akce, které zlepšují přístup spotřebitelů k informacím o udržitelné spotřebě zboží a služeb;

e)

podpora akcí, které se týkají spotřebitelské politiky Unie, pořádaných členským státem, který vykonává předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, na témata, jež jsou v souladu se stanovenými politickými prioritami Unie;

f)

finanční příspěvky vnitrostátním subjektům zabývajícím se stížnostmi s cílem pomoci s používáním harmonizované metodiky pro klasifikaci a hlášení stížností a dotazů spotřebitelů;

g)

podpora celounijních subjektů za účelem vypracování kodexů chování, osvědčených postupů a pokynů pro porovnávání cen, kvality a udržitelnosti, a to i prostřednictvím internetových stránek umožňujících porovnávání těchto aspektů;

h)

podpora komunikace o spotřebitelských záležitostech, a to i vybízením sdělovacích prostředků, aby o spotřebitelských záležitostech šířily správné a relevantní informace.

7.

Zlepšování vzdělávání spotřebitelů jako celoživotního procesu se zvláštním zaměřením na zranitelné spotřebitele:

a)

vytvoření interaktivní platformy pro výměnu osvědčených postupů a materiálů pro celoživotní vzdělávání spotřebitelů se zvláštním zaměřením na zranitelné spotřebitele, kteří mají obtíže s přístupem k informacím pro spotřebitele a s jejich pochopením, s cílem zajistit, aby nebyli uváděni v omyl;

b)

příprava vzdělávacích opatření a materiálů ve spolupráci se zúčastněnými stranami, například vnitrostátními orgány, učiteli, spotřebitelskými organizacemi a subjekty působícími na nejnižší úrovni, zejména s využitím (například sběru, kompilace, překladu a šíření) materiálů vytvořených na vnitrostátní úrovni nebo pro účely předchozích iniciativ, a to na různých nosičích včetně elektronických, ohledně např. práv spotřebitelů včetně přeshraničních otázek, zdraví, bezpečnosti, právních předpisů Unie týkajících se spotřebitelů, udržitelné a etické spotřeby včetně unijních systémů certifikace, finanční a mediální gramotnosti.

Cíl III

Práva a náprava: rozvíjet a posilovat práva spotřebitelů zejména prostřednictvím inteligentní regulace a zlepšením přístupu k jednoduché, účinné a účelné nápravě s nízkými náklady, včetně alternativního řešení sporů

8.

Příprava právních předpisů a dalších regulačních iniciativ v oblasti ochrany spotřebitele Komisí, sledování jejich provádění členskými státy a následné hodnocení jejich dopadu, a podpora společných regulačních a samoregulačních iniciativ, jakož i sledování skutečného dopadu těchto iniciativ na spotřebitelské trhy, včetně:

a)

studií a činností v oblasti inteligentní regulace, jako jsou hodnocení ex ante a ex post, posouzení dopadů, veřejné konzultace, hodnocení a zjednodušení stávajících právních předpisů;

b)

seminářů, konferencí, pracovních setkání a setkání zúčastněných stran a odborníků;

c)

vytváření a správy snadno a veřejně přístupných databází, které se týkají provádění právních předpisů Unie v oblasti ochrany spotřebitele;

d)

hodnocení akcí prováděných v rámci programu.

9.

Usnadnění přístupu k mechanismům řešení sporů určeným spotřebitelům, zejména k systémům alternativního řešení sporů, a to i prostřednictvím celounijního on-line systému a vytváření sítí vnitrostátních subjektů alternativního řešení sporů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost odpovídajícím opatřením týkajícím se potřeb a práv zranitelných spotřebitelů; sledování fungování a účinnosti mechanismů řešení sporů určených spotřebitelům, a to i prostřednictvím vytváření a správy příslušných nástrojů informačních technologií a výměny stávajících osvědčených postupů a zkušeností v členských státech:

a)

vytváření a správa nástrojů informačních technologií;

b)

podpora vývoje celounijního systému řešení sporů on-line a jeho správa, včetně přidružených služeb, jako je překlad;

c)

podpora vytváření sítí vnitrostátních subjektů alternativního řešení sporů a podpora výměny a šíření osvědčených postupů a zkušeností;

d)

vytváření specifických nástrojů usnadňujících přístup k nápravě zranitelným osobám, u kterých je menší pravděpodobnost, že využijí prostředky nápravy.

Cíl IV

Vymáhání práva: podporovat vymáhání práv spotřebitelů prostřednictvím posilování spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a podporou spotřebitelů formou poradenství

10.

Koordinace opatření zaměřených na dohled a na vymáhání práva s ohledem na nařízení (ES) č. 2006/2004, včetně:

a)

vytváření a správy nástrojů informačních technologií, například databází, informačních a komunikačních systémů;

b)

akcí zaměřených na zlepšení spolupráce mezi orgány a koordinace sledování a vymáhání práva, jako jsou výměny úředníků působících v oblasti vymáhání práva, společné činnosti a odborné vzdělávání úředníků v této oblasti a členů soudních orgánů;

c)

pořádání seminářů, konferencí, pracovních setkání a setkání zúčastněných stran a odborníků působících v oblasti vymáhání práva;

d)

administrativní spolupráce a spolupráce při vymáhání práva se třetími zeměmi, které se programu neúčastní, a s mezinárodními organizacemi.

11.

Finanční příspěvky na společné akce s veřejnými či neziskovými subjekty tvořícími sítě na úrovni Unie, které poskytují informace a pomoc spotřebitelům s cílem pomoci jim při uplatňování jejich práv a získávání přístupu ke vhodnému řešení sporů, včetně systémů mimosoudního řešení sporů on-line (síť evropských spotřebitelských center), zahrnující také:

a)

vytváření a správu nástrojů informačních technologií, například databází, informačních a komunikačních systémů, potřebných k řádnému fungování sítě evropských spotřebitelských center;

b)

akce zaměřené na větší zviditelnění evropských spotřebitelských center a na zvýšení povědomí o nich.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).


PŘÍLOHA II

UKAZATELE V SOULADU S ČLÁNKEM 3 TOHOTO NAŘÍZENÍ

Cíl I

Bezpečnost: posílit a zvýšit bezpečnost výrobků prostřednictvím účinného dozoru nad trhem v rámci celé Unie

Ukazatel

Zdroj

Současná situace

Cíl

% oznámení v systému RAPEX zahrnujících alespoň jednu reakci (dalších členských států)

RAPEX

43 % (843 oznámení) v roce 2010

Zvýšení o 10 % do roku 2020

Poměr počtu reakcí / počtu oznámení (vážná rizika) (1)

RAPEX

1,07 v roce 2010

Zvýšení o 15 % do roku 2020

Cíl II

Informovanost a vzdělávání spotřebitelů a podpora spotřebitelských organizací: zlepšit vzdělávání a informovanost spotřebitelů a jejich povědomí o jejich právech, rozvíjet soubor poznatků pro účely spotřebitelské politiky a poskytovat podporu spotřebitelským organizacím, mimo jiné při zohlednění specifických potřeb zranitelných spotřebitelů

Ukazatel

Zdroj

Současná situace

Cíl

Počet subjektů zabývajících se stížnostmi a počet zemí, které předložily stížnosti evropskému systému pro registraci stížností spotřebitelů

Evropský systém pro registraci stížností spotřebitelů (ECCRS)

33 subjektů zabývajících se stížnostmi ze 7 zemí v roce 2012

70 subjektů zabývajících se stížnostmi z 20 zemí v roce 2020

Cíl III

Práva a náprava: rozvíjet a posilovat práva spotřebitelů zejména prostřednictvím inteligentní regulace a zlepšením přístupu k jednoduché, účinné a účelné nápravě s nízkými náklady, včetně alternativního řešení sporů

Ukazatel

Zdroj

Současná situace

Cíl

Procentní podíl případů řešených ESC, které nebyly vyřešeny přímo s obchodníky a byly následně postoupeny do alternativního řešení sporů (ADR)

Výroční zpráva ESC

9 % v roce 2010

75 % do roku 2020

Počet případů řešených prostřednictvím celounijního systému řešení sporů on-line (ODR)

Platforma pro řešení sporů on-line

17 500 (stížnosti související s elektronickým obchodováním obdržené jednotlivými ESC v roce 2010

100 000 do roku 2020

Procentní podíl spotřebitelů, kteří v reakci na zjištění problému učinili během posledních dvanácti měsíců příslušné kroky k jeho řešení

Srovnávací přehled výsledků v oblasti spotřebitelských trhů

83 % v roce 2010

90 % do roku 2020

Cíl IV

Vymáhání práva: podporovat vymáhání práv spotřebitelů prostřednictvím posilování spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány a podporou spotřebitelů formou poradenství

Ukazatel

Zdroj

Současná situace

Cíl

Úroveň toku informací a spolupráce v rámci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC):

Databáze sítě CPC (systém pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPCS))

Průměry přepočtené na roční základ za období 2007–2010

 

počet žádostí o výměnu informací mezi orgány CPC

 

129

zvýšení o 30 % do roku 2020

počet žádostí o donucovací opatření mezi orgány CPC

 

142

zvýšení o 30 % do roku 2020

počet upozornění v rámci sítě CPC

 

63

zvýšení o 30 % do roku 2020

Procentní podíl žádostí o donucovací opatření řešených během 12 měsíců v rámci sítě CPC

Databáze sítě CPC (CPCS)

50 % (referenční období 2007–2010)

60 % do roku 2020

Procentní podíl případů žádostí o informace řešených během 3 měsíců v rámci sítě CPC

Databáze sítě CPC (CPCS)

33 % (referenční období 2007–2010)

50 % do roku 2020

Počet kontaktů evropských spotřebitelských center (ESC) se spotřebiteli

Zpráva ESC

71 000 v roce 2010

Zvýšení o 50 % do roku 2020

Počet návštěv na internetových stránkách ESC

Hodnotící zpráva o síti ESC

1 670 000 v roce 2011

Zvýšení o 70 % do roku 2020

Tyto ukazatele lze posuzovat ve spojitosti s obecnými kontextovými a horizontálními ukazateli.


(1)  Oznámení obvykle vyvolá několik reakcí od orgánů z jiných členských států.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU