2014/107/EUSměrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014 , kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní
Publikováno: | Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1-29 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 9. prosince 2014 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 5. ledna 2015 | Nabývá účinnosti: | 5. ledna 2015 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
SMĚRNICE RADY 2014/107/EU
ze dne 9. prosince 2014,
kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu se zvláštním legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V posledních letech výrazně narostly problémy způsobené přeshraničními daňovými podvody a úniky a dostaly se do středu pozornosti v Unii i ve světě. Neoznámené a nezdaněné příjmy značně snižují daňové příjmy členských států. Proto je naléhavě nutné zvýšit účinnost a efektivnost výběru daní. Automatická výměna informací představuje v tomto ohledu významný nástroj a Komise ve svém sdělení ze dne 6. prosince 2012 obsahujícím akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům zdůraznila nutnost důsledně prosazovat automatickou výměnu informací jako budoucí evropský a mezinárodní standard pro transparentnost a výměnu informací v daňové oblasti. |
(2) |
Význam automatické výměny informací jakožto prostředku pro boj proti přeshraničním daňovým podvodům a únikům byl nedávno uznán také na mezinárodní úrovni (G20 a G8). V návaznosti na jednání, která proběhla mezi Spojenými státy americkými a dalšími zeměmi, včetně všech členských států, o dvoustranných dohodách o automatické výměně informací k provedení zákona Spojených států amerických o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely (obecně známého jako „FATCA“ – Foreign Account Tax Compliance Act), pověřila skupina G20 Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby na základě uvedených dohod vypracovala jednotný globální standard pro automatickou výměnu informací v daňové oblasti. |
(3) |
Evropská rada dne 22. května 2013 požádala o rozšíření automatické výměny informací na úrovni Unie i na úrovni celosvětové s cílem bojovat proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. Rovněž uvítala pokračující úsilí vyvíjené v rámci skupin G20, G8 a v rámci OECD, zaměřené na vypracování globálního standardu pro automatickou výměnu informací o finančních účtech v daňové oblasti. |
(4) |
V únoru 2014 vydala OECD hlavní prvky globálního standardu pro automatickou výměnu informací o finančních účtech v daňové oblasti, totiž modelovou dohodu příslušných orgánů a společný standard pro oznamování, které následně potvrdili ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny G20. V červenci 2014 vydala Rada OECD úplný globální standard obsahující také zbývající prvky, totiž komentáře k modelové dohodě příslušných orgánů a společnému standardu pro oznamování a informačnětechnologické podmínky pro uplatňování globálního standardu. Celý globální standard potvrdili ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny G20 v září 2014. |
(5) |
Směrnice Rady 2011/16/EU (2) již stanoví povinnou automatickou výměnu informací mezi členskými státy u konkrétních kategorií příjmu a majetku, zejména nefinanční povahy, které daňoví poplatníci drží v jiných členských státech než ve státě, v němž jsou rezidenty. Rovněž zavádí postupný přístup k posílení automatické výměny informací postupným rozšiřováním o nové kategorie příjmu a majetku a odstranění podmínky, že se informace musí předávat, pouze pokud jsou dostupné. Vzhledem k rozšířeným možnostem investovat v zahraničí do širokého spektra finančních produktů však nyní účinnost stávajících nástrojů správní spolupráce v oblasti daní na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni při boji proti přeshraničním daňovým podvodům a únikům klesá. |
(6) |
Jak zdůraznila žádost Evropské rady, s rozšířením automatické výměny informací, jak je stanoveno již v čl. 8 odst. 5 směrnice 2011/16/EU, je vhodné pokročit i ve vztahu k rezidentům jiných členských států. Iniciativa Unie zajistí ucelený, jednotný a komplexní celounijní přístup v oblasti automatické výměny informací na vnitřním trhu, což by vedlo k úsporám nákladů jak daňových správ, tak i hospodářských subjektů. |
(7) |
Skutečnost, že členské státy uzavřely dohody se Spojenými státy americkými v souvislosti se zákonem FATCA nebo jsou blízko uzavření takových dohod, znamená, že tyto členské státy nabízejí nebo budou nabízet širší spolupráci ve smyslu článku 19 směrnice 2011/16/EU a jsou nebo budou povinny tuto širší spolupráci nabídnout i jiným členským státům. |
(8) |
Uzavření paralelních a nekoordinovaných dohod členskými státy podle článku 19 směrnice 2011/16/EU by mohlo vést k narušení, které by nepříznivě ovlivnilo řádné fungování vnitřního trhu. Rozšířená automatická výměna informací, která by vycházela z celounijního právního nástroje, by odstranila potřebu členských států uplatnit uvedený článek s cílem uzavřít dvoustranné nebo mnohostranné dohody, které mohou být považovány za přiměřené ve stejné věci, chybí-li relevantní právní předpisy Unie. |
(9) |
Za účelem minimalizace nákladů a administrativní zátěže pro daňové správy i hospodářské subjekty je rovněž nutné zajistit, aby rozšířená oblast působnosti automatické výměny informací v rámci Unie byla v souladu s mezinárodním vývojem. K dosažení tohoto cíle by členské státy měly vyžadovat, aby jejich finanční instituce uplatňovaly pravidla oznamování a náležité péče, která jsou v plném souladu s pravidly obsaženými ve společném standardu pro oznamování vypracovaném OECD. Oblast působnosti článku 8 směrnice 2011/16/EU by navíc měla být rozšířena tak, aby se vztahovala na tytéž informace jako modelová dohoda příslušných orgánů a společný standard pro oznamování, které vypracovala OECD. Očekává se, že by každý členský stát měl pouze jeden seznam vnitrostátně určených neoznamujících finančních institucí a vyňatých účtů, který by používal při uplatňování této směrnice i při uplatňování jiných dohod provádějících globální standard. |
(10) |
Kategorie oznamujících finančních institucí a oznamovaných účtů, na něž se vztahuje tato směrnice, jsou vymezeny tak, aby omezovaly možnosti daňových poplatníků vyhnout se oznamování tím, že majetek přesunou do finančních institucí nebo jej investují do finančních produktů nespadajících do oblasti působnosti této směrnice. Z oblasti působnosti této směrnice by měly být však vyňaty některé finanční instituce a finanční účty, u nichž je nízké riziko, že budou použity k daňovému úniku. Prahové hodnoty by neměly být obecně do této směrnice začleněny, neboť rozdělením účtů do různých finančních institucí by je bylo možné snadno obejít. Za účelem řešení situací, kdy se daňový poplatník snaží skrýt kapitál, který je sám o sobě příjmem nebo majetkem, z něhož nebyla odvedena daň, by se finanční informace, které jsou předmětem oznamovací povinnosti a výměny, měly týkat nejen všech příslušných příjmů (úroků, dividend a obdobných typů příjmů), ale také zůstatků na účtech a výnosů z prodeje finančního majetku. Zpracování informací podle této směrnice je proto nezbytné a přiměřené k tomu, aby byly daňové orgány členských států schopny správně a jednoznačně určit dotčené daňové poplatníky a spravovat a vymáhat své daňové právní předpisy v přeshraničních situacích, odhadnout pravděpodobnost daňového úniku a vyhnout se zbytečnému dalšímu šetření. |
(11) |
Oznamující finanční instituce by mohly své informační povinnosti vůči jednotlivým oznamovaným osobám splnit tím, že budou postupovat podle podrobných pravidel komunikace, včetně četnosti komunikace, které jsou v souladu s vnitrostátním právem stanoveny v jejich vnitřních postupech. |
(12) |
Oznamující finanční instituce, zasílající členské státy a přijímající členské státy coby správci údajů by neměly informace zpracovávané podle této směrnice uchovávat déle, než je pro dosažení účelů této směrnice nezbytné. S ohledem na rozdíly v právních předpisech členských států by měla být maximální doba uchovávání určena podle promlčecích lhůt stanovených v daňových právních předpisech členského státu každého správce údajů. |
(13) |
Při provádění této směrnice by členské státy měly využívat komentáře k modelové dohodě příslušných orgánů a společnému standardu pro oznamování, jež vypracovala OECD, jako zdroj objasnění a výkladu a s cílem zajistit konzistentní uplatňování v členských státech. Opatření Unie v této oblasti by i nadále měla zvláště zohledňovat budoucí vývoj na úrovni OECD. |
(14) |
Podmínka, že k automatické výměně dochází v závislosti na dostupnosti požadovaných informací, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1 směrnice 2011/16/EU, by se neměla vztahovat na nové položky vložené touto směrnicí do směrnice 2011/16/EU. |
(15) |
Odkaz na prahovou hodnotu v čl. 8 odst. 3 směrnice 2011/16/EU by měl být odstraněn, neboť tuto prahovou hodnotu není možné v praxi dodržovat. |
(16) |
Přezkum podmínky dostupnosti, který má být proveden v roce 2017, by měl být rozšířen na všech pět kategorií uvedených v čl. 8 odst. 1 směrnice 2011/16/EU, aby mohly být posouzeny argumenty pro výměnu informací všemi členskými státy ve všech těchto kategoriích. |
(17) |
Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na ochranu osobních údajů. |
(18) |
Jelikož cíle této směrnice, totiž účinné správní spolupráce mezi členskými státy za podmínek slučitelných s řádným fungováním vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu požadované jednotnosti a efektivnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
(19) |
S ohledem na stávající strukturální rozdíly by Rakousku mělo být umožněno, aby první automatickou výměnu informací podle této směrnice uskutečnilo do 30. září 2018 místo do 30. září 2017. |
(20) |
Směrnice 2011/16/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Směrnice 2011/16/EU se mění takto:
1) |
V článku 3 se bod 9 nahrazuje tímto:
. |
2) |
Článek 8 se mění takto:
|
3) |
V článku 20 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Automatická výměna informací podle článku 8 probíhá ve standardizovaném elektronickém formátu stanoveném Komisí postupem podle čl. 26 odst. 2, který má usnadnit tuto automatickou výměnu a který vychází ze stávajícího elektronického formátu podle článku 9 směrnice 2003/48/ES, jenž je určen k použití pro všechny druhy automatické výměny informací.“ |
4) |
V článku 21 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Komise odpovídá za veškerý další vývoj sítě CCN, který je nezbytný k umožnění výměny těchto informací mezi členskými státy, a za zajištění bezpečnosti této sítě. Členské státy odpovídají za veškerý další vývoj svých systémů, který je nezbytný k umožnění výměny těchto informací prostřednictvím sítě CCN, a za zajištění bezpečnosti svých systémů. Členské státy zajistí, aby každá jednotlivá oznamovaná osoba byla vyrozuměna o narušení bezpečnosti týkající se jejích údajů, pokud by toto narušení mohlo mít nepříznivý dopad na ochranu jejích osobních údajů nebo soukromí. Členské státy se vzdávají všech nároků na náhradu výdajů vzniklých při použití této směrnice s výjimkou případných odměn pro odborníky.“ |
5) |
Článek 25 směrnice se mění takto:
|
6) |
Vkládají se přílohy I a II tak, jak jsou uvedeny v příloze této směrnice. |
Článek 2
1. Členské státy do 31. prosince 2015 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2016.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Bez ohledu na čl. 1 bod 2) písm. b) a odstavec 1 tohoto článku použije Rakousko ustanovení této směrnice od 1. ledna 2017 ve vztahu k daňovým obdobím počínajícím dnem 1. ledna 2017.
3. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 9. prosince 2014.
Za Radu
předseda
P. C. PADOAN
(1) Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 68.
(2) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).
PŘÍLOHA
PŘÍLOHA I
PRAVIDLA OZNAMOVÁNÍ A NÁLEŽITÉ PÉČE PRO INFORMOVÁNÍ O FINANČNÍCH ÚČTECH
Tato příloha stanoví pravidla oznamování a náležité péče, jež musí oznamující finanční instituce uplatňovat, aby mohly členské státy automatickou výměnou sdělovat informace uvedené v čl. 8 odst. 3a této směrnice. Kromě toho popisuje pravidla a správní postupy, které musí mít členské státy zavedeny k zajištění účinného provedení a dodržování níže uvedených postupů oznamování a náležité péče.
ODDÍL I
OBECNÉ POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ
A. |
S výhradou pododdílů C až E je každá oznamující finanční instituce povinna oznamovat příslušnému orgánu svého členského státu následující informace týkající se každého oznamovaného účtu takové oznamující finanční instituce:
|
B. |
V oznamovaných informacích musí být uvedena měna jednotlivých relevantních částek. |
C. |
Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 1 platí ve vztahu ke každému oznamovanému účtu, který je dříve existujícím účtem, že DIČ a datum narození nemusí být oznamovány, pokud takové DIČ nebo datum narození není v záznamech oznamující finanční instituce a vnitrostátní právo ani žádný právní nástroj Unie nijak nevyžaduje, aby oznamující finanční instituce tyto informace shromažďovala. Nicméně oznamující finanční instituce je povinna vyvinout přiměřené úsilí, aby DIČ a datum narození týkající se dříve existujících účtů získala do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly tyto dříve existující účty identifikovány jako oznamované účty. |
D. |
Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 1 nepodléhá DIČ oznamovací povinnosti, pokud je příslušný členský stát nebo jiná jurisdikce, jejímž je rezidentem, nevydaly. |
E. |
Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 1 nepodléhá místo narození oznamovací povinnosti, pokud:
|
ODDÍL II
OBECNÉ POŽADAVKY NA NÁLEŽITOU PÉČI
A. |
S účtem se zachází jako s oznamovaným účtem počínaje dnem, kdy je jako oznamovaný účet identifikován na základě postupů náležité péče v oddílech II až VII, a není-li uvedeno jinak, informace o oznamovaném účtu musí být každoročně oznámeny v kalendářním roce následujícím po roce, k němuž se vztahují. |
B. |
Zůstatek na účtu nebo hodnota účtu se stanoví k poslednímu dni kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období. |
C. |
V případě, že je nutné stanovit prahový zůstatek nebo prahovou hodnotu k poslednímu dni kalendářního roku, příslušný zůstatek nebo hodnota se stanoví k poslednímu dni oznamovacího období, které končí spolu s koncem tohoto kalendářního roku nebo během tohoto kalendářního roku. |
D. |
Každý členský stát může oznamujícím finančním institucím dovolit, aby ke splnění oznamovací povinnosti a povinnosti náležité péče, stanovených podle vnitrostátního práva, využily poskytovatele služeb, nicméně odpovědnost za splnění těchto povinností nadále spočívá na oznamující finanční instituci. |
E. |
Každý členský stát může oznamujícím finančním institucím povolit, aby uplatnily postupy náležité péče pro nové účty také na dříve existující účty a postupy náležité péče pro účty s vysokou hodnotou na účty s nižší hodnotou. V případech, kdy členský stát umožňuje uplatnění postupů náležité péče pro nové účty na dříve existující účty, nadále platí pravidla stanovená pro dříve existující účty. |
ODDÍL III
NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ DŘÍVE EXISTUJÍCÍCH ÚČTŮ FYZICKÝCH OSOB
A. |
Úvod. Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi dříve existujícími účty fyzických osob. |
B. |
Účty s nižší hodnotou. V případě účtů s nižší hodnotou se uplatňují následující postupy.
|
C. |
Rozšířené postupy prověřování v případě účtů s vysokou hodnotou. V případě účtů s vysokou hodnotou se uplatňují následující postupy.
|
D. |
Prověření dříve existujících účtů fyzických osob s vysokou hodnotou musí být dokončeno do 31. prosince 2016. Prověření dříve existujících účtů fyzických osob s nižší hodnotou musí být dokončeno do 31. prosince 2017. |
E. |
S jakýmkoli dříve existujícím účtem fyzické osoby, který byl identifikován jako oznamovaný účet v souladu s tímto oddílem, musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem ve všech následujících letech, pokud majitel účtu nepřestane být oznamovanou osobou. |
ODDÍL IV
NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ NOVÝCH ÚČTŮ FYZICKÝCH OSOB
Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi novými účty fyzických osob.
A. |
U nových účtů fyzických osob je oznamující finanční instituce povinna při založení účtu získat čestné prohlášení, které může být součástí dokumentace k založení účtu a které oznamující finanční instituci umožní stanovit, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a potvrdit dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamující finanční institucí v souvislosti se založením účtu, a to včetně jakékoli dokumentace shromážděné podle postupů AML/KYC. |
B. |
Je-li v čestném prohlášení uvedeno, že majitel účtu je rezidentem pro daňové účely v členském státě, oznamující finanční instituce musí s účtem nakládat jako s oznamovaným účtem a čestné prohlášení musí také zahrnovat DIČ majitele účtu ve vztahu k takovému členskému státu (s výhradou oddílu I pododdílu D) a jeho datum narození. |
C. |
Jestliže u nového účtu fyzické osoby dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení je nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující finanční instituce nesmí spoléhat na původní čestné prohlášení a je povinna získat platné čestné prohlášení, ve kterém je uvedeno, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely. |
ODDÍL V
NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ DŘÍVE EXISTUJÍCÍCH ÚČTŮ SUBJEKTŮ
Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi dříve existujícími účty subjektů.
A. |
Účty subjektů, které není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat. Pokud si oznamující finanční instituce nezvolí jinak buď s ohledem na všechny dříve existující účty subjektů, nebo samostatně s ohledem na jakoukoli jasně zjištěnou skupinu takových účtů, dříve existující účet subjektu s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, které ke dni 31. prosince 2015 nepřevyšují částku denominovanou v domácí měně každého členského státu, jež odpovídá 250 000 USD, není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat jako oznamovaný účet, dokud úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu nepřesáhne uvedenou částku k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku. |
B. |
Účty subjektů, které je nutné prověřovat. Dříve existující účet subjektu, který má ke dni 31. prosince 2015 zůstatek na účtu nebo hodnotu účtu přesahující částku denominovanou v domácí měně každého členského státu, jež odpovídá 250 000 USD, a dříve existující účet subjektu, který ke dni 31. prosince 2015 nepřesahuje uvedenou částku, ale jeho úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu tuto částku přesáhne k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku, musí být prověřeny v souladu s postupy stanovenými v pododdílu D. |
C. |
Účty subjektů, které je nutné oznamovat. U dříve existujících účtů subjektů podle pododdílu B platí, že jen s účty drženými jedním nebo několika subjekty, jež jsou oznamovanými osobami, nebo drženými pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, se nakládá jako s oznamovanými účty. |
D. |
Postupy prověřování ke zjištění účtů subjektů, které je nutné oznamovat. U dříve existujících účtů subjektů podle pododdílu B musí oznamující finanční instituce uplatňovat níže uvedené postupy prověřování k určení, zda je účet držen jednou nebo několika oznamovanými osobami či pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, které jsou oznamovanými osobami:
|
E. |
Doba prověřování a další postupy platné pro dříve existující účty subjektů
|
ODDÍL VI
NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ NOVÝCH ÚČTŮ SUBJEKTŮ
Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi novými účty subjektů.
Postupy prověřování ke zjištění účtů subjektů, které je nutné oznamovat. U nových účtů subjektů musí oznamující finanční instituce uplatňovat níže uvedené postupy prověřování k určení, zda je účet držen jednou nebo několika oznamovanými osobami či pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami:
1. |
Určení, zda je subjekt oznamovanou osobou.
|
2. |
Určení, zda je subjekt pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. U majitele nového účtu subjektu (včetně subjektu, který je oznamovanou osobou) musí oznamující finanční instituce určit, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. Jestliže je kterákoli z ovládajících osob pasivního nefinančního subjektu osobou oznamovanou, s účtem musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem. Při tomto určování musí oznamující finanční instituce postupovat podle pokynů uvedených v písmenech a) až c) v pořadí, které je za daných okolností nejvhodnější.
|
ODDÍL VII
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA NÁLEŽITÉ PÉČE
Při uplatňování postupů náležité péče uvedených výše platí následující doplňující pravidla:
A. |
Spoléhání se na čestné prohlášení a listinné důkazy. Oznamující finanční instituce nesmí spoléhat na čestné prohlášení nebo listinné důkazy, jestliže je jí známo nebo má důvod předpokládat, že čestné prohlášení nebo listinné důkazy jsou nesprávné nebo nespolehlivé. |
B. |
Alternativní postupy pro finanční účty oprávněných fyzických osob v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu a pro skupinovou pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo skupinovou smlouvu o pojištění důchodu. Oznamující finanční instituce se může domnívat, že oprávněná fyzická osoba (jiná než vlastník) k pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo smlouvě o pojištění důchodu, která obdrží pojistné plnění v případě smrti pojištěného, není oznamovanou osobou a může nakládat s takovým finančním účtem jako s účtem jiným než oznamovaným účtem, pokud nemá oznamující finanční instituce aktuální znalost nebo důvod předpokládat, že oprávněná osoba je oznamovanou osobou. Oznamující finanční instituce má důvod předpokládat, že oprávněná osoba k pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo smlouvě o pojištění důchodu je oznamovanou osobou, jestliže informace shromážděné oznamující finanční institucí a spojené s touto oprávněnou osobou obsahují indicie uvedené v oddílu III pododdílu B. Jestliže oznamující finanční instituce má aktuální znalost nebo důvod předpokládat, že oprávněná osoba je oznamovanou osobou, oznamující finanční instituce se musí držet postupů uvedených v oddílu III pododdílu B. S finančním účtem, který je členským podílem na skupinové pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo skupinové smlouvě o pojištění důchodu, může oznamující finanční instituce nakládat jako s finančním účtem, který není oznamovaným účtem, až do dne splatnosti částky zaměstnanci/držiteli certifikátu nebo oprávněné osobě, jestliže finanční účet, který je členským podílem na skupinové pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo skupinové smlouvě o pojištění důchodu, splňuje tyto požadavky:
Termínem ‚skupinová pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou‘ se rozumí pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou, která: i) poskytuje pojistné krytí fyzickým osobám, jež jsou účastníky prostřednictvím zaměstnavatele, odvětvové asociace, odborové organizace nebo jiného sdružení či skupiny, a ii) ukládá pojistné za každého člena skupiny (nebo člena určité podskupiny v rámci skupiny), jež se stanovuje bez ohledu na jednotlivé charakteristiky zdravotního stavu člena (nebo podskupiny členů) skupiny jiné než věk, pohlaví a kuřácké návyky. Termínem ‚skupinová smlouva o pojištění důchodu‘ se rozumí smlouva o pojištění důchodu, podle níž jsou oprávněnými osobami fyzické osoby, které jsou účastníky prostřednictvím zaměstnavatele, odvětvové asociace, odborové organizace nebo jiného sdružení či skupiny. |
C. |
Pravidla pro slučování zůstatků na účtu a převod měny
|
ODDÍL VIII
DEFINICE
Následujícím termínům je třeba rozumět takto:
A. Oznamující finanční instituce
1. |
Termínem ‚oznamující finanční instituce‘ se rozumí jakákoli finanční instituce členského státu, která není neoznamující finanční institucí. Termínem ‚finanční instituce členského státu‘ se rozumí: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem v členském státě, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo tento členský stát, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem v členském státě, pokud se tato pobočka nachází v tomto členském státě. |
2. |
Termínem ‚finanční instituce zúčastněné jurisdikce‘ se rozumí: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem v zúčastněné jurisdikci, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo tuto zúčastněnou jurisdikci, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem v zúčastněné jurisdikci, pokud se tato pobočka nachází v této zúčastněné jurisdikci. |
3. |
Termínem ‚finanční instituce‘ se rozumí schovatelská instituce, depozitní instituce, investiční subjekt nebo specifikovaná pojišťovna. |
4. |
Termínem ‚schovatelská instituce‘ se rozumí jakýkoli subjekt, jehož podstatnou část podnikání představuje držení finančního majetku na účet jiného. Subjekt drží finanční majetek na účet jiného jako podstatnou část svého podnikání tehdy, jestliže hrubý příjem tohoto subjektu přičitatelný držení finančního majetku a poskytování souvisejících finančních služeb činí alespoň 20 % hrubého příjmu daného subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem (nebo posledním dnem účetního období, které není kalendářním rokem) před rokem, v němž je proveden výpočet; nebo ii) období existence subjektu. |
5. |
Termínem ‚depozitní instituce‘ se rozumí jakýkoli subjekt, který přijímá vklady v rámci běžných bankovních služeb nebo podobného podnikání. |
6. |
Termínem ‚investiční subjekt‘ se rozumí jakýkoli subjekt,
Se subjektem se nakládá jako s tím, který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik činností či operací uvedených v písmenu a), nebo jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem za účelem uvedeným v písmenu b), jestliže hrubý příjem subjektu pocházející z příslušné činnosti činí alespoň 50 % hrubého příjmu subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem před rokem, v němž je proveden výpočet; nebo ii) období existence subjektu. Termín ‚investiční subjekt‘ se nevztahuje na subjekt, který je aktivním nefinančním subjektem, protože uvedený subjekt splňuje kterékoli z kritérií uvedených v pododdílu D bodě 8 písm. d) až g). Tento bod je třeba vykládat způsobem, který je v souladu s obdobným zněním uvedeným v definici ‚finanční instituce‘ v doporučeních Finančního akčního výboru (Financial Action Task Force). |
7. |
Termín ‚finanční majetek‘ zahrnuje cenné papíry (například akciový podíl ve společnosti, podíl nebo skutečné vlastnictví v osobní společnosti s velkým množstvím společníků nebo ve veřejně obchodované osobní společnosti nebo svěřenském fondu, směnka, dluhopis, dlužní úpis nebo jiný doklad o dluhu), podíl společníka, komoditu, swap (např. úrokové swapy, měnové swapy, bazické swapy, úrokové stropy, úrokové floory, komoditní swapy, akciové swapy, swapy založené na akciovém indexu nebo podobné deriváty), pojistné smlouvy nebo smlouvy o pojištění důchodu nebo jakýkoli jiný podíl (včetně futures, forwardů či opcí) v cenných papírech, podílu společníka, komoditě, swapu, pojistné smlouvě nebo smlouvě o pojištění důchodu. Termín ‚finanční majetek‘ nezahrnuje přímý podíl na nemovitém majetku, který není vázán na dluh. |
8. |
Termínem ‚specifikovaná pojišťovna‘ se rozumí jakýkoli subjekt, který je pojišťovnou (nebo holdingovou společností pojišťovny), jež uzavírá pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo smlouvu o pojištění důchodu nebo je povinna provádět platby týkající se takových smluv. |
B. Neoznamující finanční instituce
1. |
Termínem ‚neoznamující finanční instituce‘ se rozumí jakákoli finanční instituce, která je:
|
2. |
Termínem ‚vládní subjekt‘ se rozumí vláda členského státu či jiné jurisdikce, jakýkoli dílčí územní celek členského státu či jiné jurisdikce (který pro vyloučení pochybností zahrnuje stát, kraj, okres nebo obec) nebo jakákoli agentura či zařízení zcela vlastněné členským státem či jinou jurisdikcí nebo kterákoli jedna či více výše uvedených možností (dále jen ‚vládní subjekt‘). Tato kategorie se skládá z nedílných součástí, ovládaných subjektů a dílčích územních celků členského státu či jiné jurisdikce.
|
3. |
Termínem ‚mezinárodní organizace‘ se rozumí jakákoli mezinárodní organizace nebo jí zcela vlastněná agentura či zařízení.. Tato kategorie zahrnuje jakoukoli mezivládní organizaci (včetně nadnárodní organizace), i) která se skládá především z vlád, ii) která má s členským státem uzavřenu platnou dohodu o svém sídle nebo obdobnou dohodu a iii) jejíž příjem neplyne ve prospěch soukromých osob. |
4. |
Termínem ‚centrální banka‘ se rozumí instituce, která je ze zákona nebo z rozhodnutí vlády nejvyšším orgánem – jiným než samotnou vládou členského státu – vydávajícím nástroje určené pro oběh jako měna. Tato instituce může zahrnovat zařízení, které je od vlády členského státu odděleno, bez ohledu na to, zda je zcela nebo zčásti vlastněno členským státem. |
5. |
Termínem ‚důchodový fond se širokou účastí‘ se rozumí fond zřízený pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti nebo jakékoli jejich kombinace oprávněným osobám, které jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili) jednoho nebo více zaměstnavatelů náhradou za poskytované služby, a to za předpokladu, že fond:
|
6. |
Termínem ‚důchodový fond s úzkou účastí‘ se rozumí fond zřízený pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti oprávněným osobám, které jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili) jednoho nebo více zaměstnavatelů náhradou za poskytované služby, a to za předpokladu, že:
|
7. |
Termínem ‚penzijní fond vládního subjektu, mezinárodní organizace nebo centrální banky‘ se rozumí fond zřízený vládním subjektem, mezinárodní organizací nebo centrální bankou pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti oprávněným osobám či účastníkům, kteří jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili), nebo kteří nejsou současnými nebo bývalými zaměstnanci, jestliže dávky poskytované těmto oprávněným osobám či účastníkům jsou poskytovány náhradou za osobní služby vykonávané pro vládní subjekt, mezinárodní organizaci nebo centrální banku. |
8. |
Termínem ‚kvalifikovaný vydavatel kreditních karet‘ se rozumí finanční instituce splňující tyto požadavky:
|
9. |
Termínem ‚vyňatý nástroj kolektivního investování‘ se rozumí investiční subjekt, který je regulován jako nástroj kolektivního investování, za předpokladu, že veškeré podíly v tomto nástroji kolektivního investování jsou v držení fyzických osob či subjektů, které nejsou oznamovanými osobami, s výjimkou pasivního nefinančního subjektu s ovládajícími osobami, které jsou oznamovanými osobami, nebo jejich prostřednictvím. Investiční subjekt, který je regulován jako nástroj kolektivního investování, se kvalifikuje podle tohoto bodu jako vyňatý nástroj kolektivního investování i v případě, že tento nástroj kolektivního investování vydal listinné akcie na majitele, a to za předpokladu, že:
|
C. Finanční účet
1. |
Termínem ‚finanční účet‘ se rozumí účet vedený finanční institucí a zahrnuje depozitní účet, schovatelský účet a:
Termín ‚finanční účet‘ nezahrnuje žádný účet, který je vyňatým účtem. |
2. |
Termín ‚depozitní účet‘ zahrnuje jakýkoli podnikatelský, běžný, spořicí, termínový účet nebo penzijní (thrift) účet či účet, který je doložen vkladovým certifikátem, penzijním (thrift) certifikátem, investičním certifikátem, dluhovým certifikátem nebo jiným podobným nástrojem, vedený finanční institucí v rámci běžného poskytování bankovních služeb nebo podobného podnikání. Depozitní účet rovněž zahrnuje částku drženou pojišťovnou na základě smlouvy s garantovanou investicí nebo podobného ujednání, podle nichž se vyplácí nebo připisuje výnos z této částky. |
3. |
Termínem ‚schovatelský účet‘ se rozumí účet (mimo pojistných smluv a smluv o pojištění důchodu), na němž je držen finanční majetek ve prospěch jiné osoby. |
4. |
Termínem ‚majetková účast‘ se v případě osobní společnosti (partnership), která je finanční institucí, rozumí kapitálová účast nebo účast na výnosech z účasti v této osobní společnosti. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí, se majetkovou účastí rozumí účast držená jakoukoli osobou pokládanou za zakladatele nebo obmyšleného všech nebo části prostředků ve svěřenském fondu, nebo jakoukoli jinou fyzickou osobou mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem. Oznamovaná osoba je pokládána za obmyšleného svěřenského fondu, jestliže má tato oznamovaná osoba právo přímo nebo nepřímo (např. prostřednictvím zmocněnce) pobírat stanovený výnos nebo může přímo nebo nepřímo pobírat výnos ze svěřenského fondu podle volného uvážení. |
5. |
Termínem ‚pojistná smlouva‘ se rozumí smlouva (jiná než smlouva o pojištění důchodu), kterou se pojistitel zavazuje vyplatit částku v případě vzniku specifikované pojistné události zahrnující smrt, nemoc, úraz, odpovědnost nebo škodu na majetku. |
6. |
Termínem ‚smlouva o pojištění důchodu‘ se rozumí smlouva, kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po určité období, které je zcela nebo zčásti určeno podle předpokládané délky života jedné nebo více osob. Tento termín rovněž zahrnuje smlouvu, která se považuje za smlouvu o pojištění důchodu podle právního předpisu nebo praxe členského státu nebo jiné jurisdikce, kde byla smlouva uzavřena, a kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po dobu několika let. |
7. |
Termínem ‚pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou‘ se rozumí pojistná smlouva (jiná než zajišťovací smlouva uzavřená mezi dvěma pojišťovnami), která má kapitálovou hodnotu. |
8. |
Termínem ‚kapitálová hodnota‘ se rozumí vyšší z těchto částek: i) částka, na kterou má nárok pojistník v případě odkupu nebo ukončení smlouvy (bez odečtení jakýchkoli poplatků za odkup nebo půjčky z kapitálové hodnoty), a ii) částka, kterou si pojistník může vypůjčit podle smlouvy. Bez ohledu na výše uvedené termín ‚kapitálová hodnota‘ nezahrnuje částku splatnou podle pojistné smlouvy:
|
9. |
Termínem ‚dříve existující účet‘ se rozumí:
|
10. |
Termínem ‚nový účet‘ se rozumí finanční účet vedený oznamující finanční institucí a založený dne 1. ledna 2016 nebo později, není-li považován za dříve existující účet podle bodu 9 písm. b). |
11. |
Termínem ‚dříve existující účet fyzické osoby‘ se rozumí dříve existující účet držený jednou nebo více fyzickými osobami. |
12. |
Termínem ‚nový účet fyzické osoby‘ se rozumí nový účet držený jednou nebo více fyzickými osobami. |
13. |
Termínem ‚dříve existující účet subjektu‘ se rozumí dříve existující účet držený jedním nebo více subjekty. |
14. |
Termínem ‚účet s nižší hodnotou‘ se rozumí dříve existující účet fyzické osoby s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k 31. prosinci 2015 nepřevyšuje částku denominovanou v domácí měně každého členského státu, jež odpovídá 1 000 000 USD. |
15. |
Termínem ‚účet s vyšší hodnotou‘ se rozumí dříve existující účet fyzické osoby s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k 31. prosinci 2015 nebo k 31. prosinci jakéhokoli následujícího roku převyšuje částku denominovanou v domácí měně každého členského státu, jež odpovídá 1 000 000 USD. |
16. |
Termínem ‚nový účet subjektu‘ se rozumí nový účet držený jedním nebo více subjekty. |
17. |
Termínem ‚vyňatý účet‘ se rozumí kterýkoli z následujících účtů:
|
D. Oznamovaný účet
1. |
Termínem ‚oznamovaný účet‘ se rozumí finanční účet vedený oznamující finanční institucí členského státu a držený jednou nebo více oznamovanými osobami nebo pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, za předpokladu, že byl jako takový identifikován po použití postupů náležité péče podle oddílů II až VII. |
2. |
Termínem ‚oznamovaná osoba‘ se rozumí osoba z členského státu, která není: i) obchodní společností, jejíž akcie jsou pravidelně obchodovány na jednom nebo několika zavedených trzích s cennými papíry; ii) obchodní společností, která je propojeným subjektem obchodní společnosti podle bodu i); iii) vládním subjektem; iv) mezinárodní organizací; v) centrální bankou; nebo vi) finanční institucí. |
3. |
Termínem ‚osoba z členského státu‘ se s ohledem na každý členský stát rozumí fyzická osoba nebo subjekt, jež jsou rezidentem kteréhokoli jiného členského státu podle daňové legislativy uvedeného jiného členského státu, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem kteréhokoli jiného členského státu. Pro tyto účely se se subjektem, jako je osobní společnost (partnership), osobní společnost s ručením omezeným nebo obdobné právní uspořádání, který není rezidentem pro daňové účely, nakládá jako s rezidentem jurisdikce, v níž sídlí skutečné vedení tohoto subjektu. |
4. |
Termínem ‚zúčastněná jurisdikce‘ se ve vztahu ke každému členskému státu rozumí:
|
5. |
Termínem ‚ovládající osoby‘ se rozumí fyzické osoby, které mají kontrolu nad subjektem. V případě svěřenského fondu se tímto termínem rozumí zakladatel, správce svěřenského majetku, osoba vykonávající dohled nad správou fondu (pokud existuje), obmyšlený nebo skupina obmyšlených a jakákoli jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem, a v případě právního uspořádání, které není svěřenským fondem, se tímto termínem rozumí osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení. Termín ‚ovládající osoby‘ musí být vykládán způsobem, který je v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru. |
6. |
Termínem ‚nefinanční subjekt‘ se rozumí jakýkoli subjekt, který není finanční institucí. |
7. |
Termínem ‚pasivní nefinanční subjekt‘ se rozumí jakýkoli: i) nefinanční subjekt, který není aktivním nefinančním subjektem; nebo ii) investiční subjekt podle pododdílu A bodu 6 písm. b), který není finanční institucí zúčastněné jurisdikce. |
8. |
Termínem ‚aktivní nefinanční subjekt‘ se rozumí jakýkoli nefinanční subjekt, který splňuje některé z těchto kritérií:
|
E. Různé
1. |
Termínem ‚majitel účtu‘ se rozumí osoba, kterou finanční instituce, jež vede finanční účet, zaznamenává nebo označuje jako majitele finančního účtu. Osoba, která není finanční institucí a která drží finanční účet pro jinou osobu nebo v její prospěch jakožto zástupce, schovatelský správce, zmocněnec, osoba s podpisovým právem, investiční poradce nebo zprostředkovatel, není pro účely této směrnice považována za majitele účtu a za majitele účtu je považována daná jiná osoba. V případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu je majitelem účtu jakákoli osoba, která je oprávněna nakládat s kapitálovou hodnotou nebo změnit osobu oprávněnou ze smlouvy. Jestliže není nikdo, kdo by mohl nakládat s kapitálovou hodnotou nebo změnit oprávněnou osobu, je majitelem účtu jakákoli osoba označená jako majitel ve smlouvě a jakákoli osoba s nárokem na výplatu plnění podle podmínek smlouvy. Po uplynutí pojistné doby podle pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu se za majitele účtu pokládá každá osoba s nárokem na výplatu plnění podle smlouvy. |
2. |
‚Postupy AML/KYC‘ se rozumí postupy náležité péče a kontroly zákazníka, které oznamující finanční instituce uplatňuje podle požadavků na opatření proti praní peněz nebo obdobných požadavků, které se na tuto oznamující finanční instituci vztahují. |
3. |
Termínem ‚subjekt‘ se rozumí právnická osoba nebo právní uspořádání, například obchodní společnost, osobní společnost, svěřenský fond nebo nadace. |
4. |
Subjekt je ‚propojeným subjektem‘ s jiným subjektem, jestliže: i) jeden z těchto subjektů je ovládán druhým; ii) oba subjekty jsou ovládány společně; nebo iii) oba subjekty jsou investičními subjekty podle pododdílu A bodu 6 písm. b), mají společné vedení a toto vedení plní povinnosti náležité péče v těchto investičních subjektech. Termín ‚ovládání‘ pro tyto účely zahrnuje přímé nebo nepřímé vlastnictví více než 50 % hlasů a podílu na subjektu. |
5. |
Zkratkou ‚DIČ‘ se rozumí daňové identifikační číslo daňového poplatníka (nebo funkční ekvivalent tohoto daňového identifikačního čísla). |
6. |
Termín ‚listinné důkazy‘ zahrnuje kterýkoli z těchto dokumentů:
V souvislosti s dříve existujícím účtem subjektu mohou oznamující finanční instituce použít jako listinný důkaz jakoukoli klasifikaci ve svých záznamech ohledně majitele účtu, která byla stanovena na základě standardizovaného odvětvového systému kódů, kterou oznamující finanční instituce zaznamenala v souladu se svou obvyklou podnikatelskou praxí pro účely postupů AML/KYC či jiné regulatorní účely (jiné než daňové) a kterou zavedla přede dnem klasifikace finančního účtu jako dříve existujícího účtu, jestliže jí není známo nebo nemá důvod předpokládat, že je taková klasifikace nesprávná či nespolehlivá. Termínem ‚standardizovaný odvětvový systém kódů‘ se rozumí systém kódů pro klasifikaci provozoven podle druhu podnikání, používaný pro jiné účely než daňové. |
ODDÍL IX
ÚČINNÉ PROVEDENÍ
Podle čl. 8 odst. 3a této směrnice musí mít členské státy zavedeny pravidla a správní postupy k zajištění účinného provedení a dodržování výše uvedených postupů oznamování a náležité péče včetně:
1) |
pravidel k zamezení tomu, aby jakákoli finanční instituce, osoby nebo zprostředkovatelé uplatňovali praktiky pro obcházení postupů oznamování a náležité péče; |
2) |
pravidel vyžadujících, aby oznamující finanční instituce vedly záznamy o přijatých krocích a evidovaly důkazy, na jejichž základě jsou výše uvedené postupy prováděny, a včetně náležitých opatření k získání těchto záznamů; |
3) |
správních postupů k ověření skutečnosti, že oznamující finanční instituce dodržuje postupy oznamování a náležité péče; správních postupů k podrobnému prověření informací od oznamující finanční instituce, pokud se jedná o informace o nezdokumentovaných účtech; |
4) |
správních postupů k zajištění toho, že subjekty a účty definované vnitrostátním právem jako neoznamující finanční instituce a vyňaté účty budou i nadále představovat nízké riziko zneužití k daňovým únikům; a |
5) |
ustanovení o účinném prosazování dodržování pravidel. |
ODDÍL X
LHŮTY PRO PROVEDENÍ TÝKAJÍCÍ SE OZNAMUJÍCÍCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ NACHÁZEJÍCÍCH SE V RAKOUSKU
V případě oznamujících finančních institucí nacházejících se v Rakousku by všechny odkazy na rok 2016 v této příloze měly být považovány za odkazy na rok 2017 a všechny odkazy na rok 2017 v této příloze by měly být považovány za odkazy na rok 2018.
V případě dříve existujících účtů držených oznamujícími finančními institucemi nacházejícími se v Rakousku by všechny odkazy na datum 31. prosince 2015 v této příloze měly být považovány za odkazy na datum 31. prosince 2016.
PŘÍLOHA II
DOPLŇKOVÁ PRAVIDLA OZNAMOVÁNÍ A NÁLEŽITÉ PÉČE PRO INFORMOVÁNÍ O FINANČNÍCH ÚČTECH
1. Změna okolností
‚Změna okolností‘ zahrnuje jakoukoli změnu, jež vede k doplnění informací týkajících se statusu určité osoby nebo je jinak se statusem této osoby v rozporu. Kromě toho změna okolností zahrnuje jakoukoli změnu či doplnění informací ohledně majitele účtu (včetně doplnění, nahrazení nebo jiné změny majitele účtu) nebo jakoukoli změnu či doplnění informací ohledně jakéhokoli účtu souvisejícího s takovým účtem (při použití pravidel pro slučování účtů podle přílohy I oddílu VII pododdílu C bodů 1 až 3), jestliže má daná změna nebo doplnění informací vliv na status majitele účtu.
Pokud oznamující finanční instituce vychází z adresy bydliště podle přílohy I oddílu III pododdílu B bodu 1 a nastane změna okolností, na jejímž základě se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní listinné důkazy (či jiné rovnocenné dokumenty) jsou nesprávné nebo nespolehlivé, musí do posledního dne příslušného kalendářního roku či jiného náležitého oznamovacího období, nebo do 90 kalendářních dní od oznámení či zjištění dané změny okolností, podle toho, co nastane později, získat čestné prohlášení a nové listinné důkazy k určení toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely. Nemůže-li oznamující finanční instituce čestné prohlášení a nové listinné důkazy v uvedené lhůtě získat, musí provést vyhledávání v elektronických záznamech podle přílohy I oddílu III pododdílu B bodů 2 až 6.
2. Čestné prohlášení v případě nových účtů subjektů
V souvislosti s novými účty subjektů může oznamující finanční instituce pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou, využít pouze čestné prohlášení majitele účtu, nebo ovládající osoby.
3. Rezidentství finanční instituce
Finanční instituce je ‚rezidentem‘ v členském státě, jestliže podléhá jeho jurisdikci (tj. členský stát je oznamování ze strany finanční instituce schopen vynutit). Obecně platí, že je-li finanční instituce rezidentem pro daňové účely v členském státě, podléhá jeho jurisdikci, a je tudíž finanční institucí členského státu. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí (bez ohledu na to, zda je rezidentem pro daňové účely v členském státě), se má za to, že podléhá jurisdikci členského státu, jsou-li jeden nebo několik jeho svěřenských správců rezidenty v daném členském státě, s výjimkou případů, kdy svěřenský fond oznámí veškeré informace, které mají být podle této směrnice oznamovány ohledně oznamovaných účtů, jež vede, jinému členskému státu, protože je rezidentem pro daňové účely v tomto jiném členském státě. Jestliže však finanční instituce (jiná než svěřenský fond) není rezidentem pro daňové účely (například proto, že je považována za daňově transparentní subjekt nebo se nachází v jurisdikci, kde není uplatňována daň z příjmů), má se za to, že podléhá jurisdikci členského státu, a je tudíž finanční institucí členského státu, pokud:
a) |
je založena podle právních přepisů členského státu; |
b) |
má vedení (včetně skutečného vedení) v členském státě; nebo |
c) |
podléhá finančnímu dohledu v členském státě. |
Je-li finanční instituce (jiná než svěřenský fond) rezidentem dvou nebo více členských států, podléhá povinnostem oznamování a náležité péče toho členského státu, v němž finanční účet nebo účty vede.
4. Vedení účtu
Pro určení finanční instituce, která účet vede, platí obecně tato pravidla:
a) |
schovatelský účet je veden finanční institucí, jíž jsou aktiva na účtu svěřena do úschovy (a to i finanční institucí, která pro majitele účtu v této instituci drží aktiva na makléřském účtu); |
b) |
depozitní účet je veden finanční institucí, která má povinnost provádět platby týkající se tohoto účtu (s výjimkou zástupce finanční instituce bez ohledu na to, zda tento je finanční institucí); |
c) |
jakákoli majetková nebo dluhová účast ve finanční instituci, jež představuje finanční účet, je vedena touto finanční institucí; |
d) |
pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou nebo smlouva o pojištění důchodu je vedena finanční institucí, která má povinnost provádět platby týkající se dané smlouvy. |
5. Svěřenské fondy, které jsou pasivními nefinančními subjekty
Podle přílohy I oddílu VIII pododdílu D bodu 3 se se subjektem, jako je osobní společnost (partnership), osobní společnost s ručením omezeným nebo obdobné právní uspořádání, který není rezidentem pro daňové účely, nakládá jako s rezidentem jurisdikce, v níž sídlí skutečné vedení tohoto subjektu. Pro tyto účely se právnická osoba nebo právní uspořádání považují za ‚obdobné‘ osobní společnosti a osobní společnosti s ručením omezeným, jestliže s nimi podle daňových předpisů členského státu není v tomto členském státě nakládáno jako se zdanitelnými jednotkami. Aby se však zabránilo dvojímu oznamování (vzhledem k širokému obsahu pojmu ‚ovládající osoby‘ v případě svěřenských fondů), nelze za obdobné právní uspořádání považovat svěřenský fond, který je pasivním nefinančním subjektem.
6. Adresa hlavního sídla subjektu
Jedním z požadavků uvedených v příloze I oddílu VIII pododdílu E bodu 6 písm. c) je, aby v případě subjektu byla v úředním dokumentu uvedena buď adresa jeho hlavního sídla v členském státě či jiné jurisdikci, o níž subjekt prohlašuje, že je jejím rezidentem, nebo členský stát či jiná jurisdikce, ve které byl subjekt založen nebo zřízen. Adresou hlavního sídla subjektu je obecně místo, kde sídlí jeho skutečné vedení. Adresou hlavního sídla subjektu není adresa finanční instituce, u které má subjekt vedený účet, poštovní přihrádka ani adresa používaná pouze pro účely doručování, ledaže je taková adresa jedinou adresou, kterou subjekt používá, a je uvedena jako sídlo subjektu v jeho zřizovacích dokumentech. Adresou hlavního sídla subjektu rovněž není poskytnutá adresa, na které má být uschovávána veškerá pošta.