2014/62/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV

Publikováno: Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 1-8 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 15. května 2014 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 22. května 2014 Nabývá účinnosti: 22. května 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/62/EU

ze dne 15. května 2014

o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 83 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Euro jako jednotná měna sdílená členskými státy eurozóny významně ovlivňuje hospodářství Unie a každodenní život jejích občanů. Od zavedení do oběhu v roce 2002 však způsobilo padělání eura finanční škodu ve výši nejméně 500 milionů EUR, neboť je to měna, na kterou se neustále zaměřuje trestná činnost organizovaných padělatelských skupin. Je v zájmu Unie jako celku bránit jakékoli činnosti, při níž může paděláním dojít k narušení pravosti eura, a takovou činnost postihovat.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět úpravy

Tato směrnice stanoví minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí v oblasti padělání eura a jiných měn. Rovněž zavádí společná ustanovení s cílem posílit boj proti těmto trestným činům a zlepšit jejich vyšetřování a zajistit lepší spolupráci v boji proti padělání.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„penězi“ bankovky a mince, které mají postavení zákonného platidla, včetně eurobankovek a euromincí, které mají postavení zákonného platidla na základě nařízení (ES) č. 974/98;

b)

„právnickou osobou“ jakýkoli subjekt, který má podle použitelného práva právní subjektivitu, s výjimkou států nebo veřejných orgánů vykonávajících státní moc a veřejnoprávních mezinárodních organizací;

Článek 3

Trestné činy

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění trestnosti tohoto úmyslného jednání:

a)

jakékoli podvodné jednání spočívající v padělání nebo pozměňování peněz za použití jakýchkoli prostředků;

b)

podvodné uvedení padělaných peněz do oběhu;

c)

dovoz, vývoz, přeprava, přijetí nebo získání padělaných peněz za účelem jejich uvedení do oběhu s vědomím, že se jedná o padělek;

d)

podvodná výroba, přijetí, získání nebo držení

i)

nástrojů, předmětů, počítačových programů a údajů a jakýchkoli jiných prostředků, které jsou svou povahou určeny k padělání nebo pozměňování peněz, nebo

ii)

bezpečnostních prvků, jako jsou hologramy, vodoznaky nebo jiné součásti peněz, které slouží k ochraně proti padělání.

2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby jednání uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) bylo trestné rovněž ve vztahu k bankovkám nebo mincím vyráběným nebo vyrobeným za použití legálních zařízení nebo materiálů při porušení práv nebo podmínek, za nichž mohou příslušné orgány vydávat bankovky nebo mince.

3.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby jednání uvedené v odstavcích 1 a 2 bylo trestné rovněž ve vztahu k bankovkám nebo mincím, které nejsou dosud vydány, ale jsou určeny k oběhu jako zákonné platidlo.

Článek 4

Návod, pomoc a účastenství a pokus

1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby návod ke spáchání trestného činu uvedeného v článku 3 a pomoc i účastenství při něm byly postihovány jako trestný čin.

2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byl pokus o spáchání trestného činu uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. a), b) nebo c), v čl. 3 odst. 2 nebo v čl. 3 odst. 3 ve vztahu k jednání uvedenému v čl. 3 odst. 1 písm. a), b) a c) postihován jako trestný čin.

Článek 5

Sankce pro fyzické osoby

1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby jednání uvedené v článcích 3 a 4 podléhalo účinným, přiměřeným a odrazujícím trestním sankcím.

2.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby za trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. d) a v čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 3 ve vztahu k jednání uvedenému v čl. 3 odst. 1 písm. d) bylo možné uložit trest odnětí svobody.

3.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby za trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) a čl. 3 odst. 3 ve vztahu k jednání uvedenému v čl. 3 odst. 1 písm. a) bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osmi let.

4.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby za trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 3 odst. 3 ve vztahu k jednání uvedenému v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pěti let.

5.   Pokud jde o trestný čin uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b), mohou členské státy stanovit jiné účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce než ty, které jsou uvedeny v odstavci 4 tohoto článku, včetně pokut a odnětí svobody, pokud byly padělané peníze přijaty bez vědomí toho, že se jedná o padělek, ale předány dále s vědomím, že se jedná o padělek.

Článek 6

Odpovědnost právnických osob

1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnickou osobu bylo možno činit odpovědnou za trestné činy uvedené v článcích 3 a 4 spáchané v jejich prospěch osobou jednající samostatně nebo jako člen orgánu právnické osoby, která v rámci této právnické osoby působí ve vedoucím postavení na základě

a)

oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

b)

pravomoci přijímat jménem této právnické osoby rozhodnutí nebo

c)

pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

2.   Členské státy zajistí, aby právnickou osobu bylo možno činit odpovědnou v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku umožnil spáchání trestného činu uvedeného v článcích 3 a 4 ve prospěch této právnické osoby osobou jí podřízenou.

3.   Odpovědnost právnické osoby podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nevylučuje trestní stíhání fyzických osob pro spáchání trestných činů uvedených v článcích 3 a 4, návod k nim nebo účast na nich.

Článek 7

Sankce pro právnické osoby

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnické osoby odpovědné podle článku 6 podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím, které zahrnují pokuty trestní nebo jiné povahy a které mohou zahrnovat i jiné sankce, například

a)

zbavení nároku pobírat veřejné výhody nebo podpory;

b)

dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;

c)

uložení soudního dohledu;

d)

zrušení rozhodnutím soudu;

e)

dočasné nebo trvalé uzavření provozoven použitých ke spáchání trestného činu.

Článek 8

Soudní příslušnost

1.   Každý členský stát přijme opatření nezbytná ke stanovení soudní příslušnosti svých soudů pro trestné činy uvedené v článcích 3 a 4, je-li

a)

trestný čin zcela nebo zčásti spáchán na jeho území nebo

b)

pachatel jeho státní příslušník.

2.   Každý členský stát, jehož měnou je euro, přijme opatření nezbytná ke stanovení soudní příslušnosti svých soudů pro trestné činy uvedené v článcích 3 a 4, které byly spáchány mimo jeho území, alespoň pokud se tyto trestné činy týkají eura a pokud

a)

se pachatel nachází na území tohoto členského státu a není vydán nebo

b)

padělané eurobankovky a euromince, které mají vztah k trestnému činu, byly odhaleny na území tohoto členského státu.

Pro účely stíhání trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a), čl. 3 odst. 2 a 3, pokud se týkají čl. 3 odst. 1 písm. a), jakož i návodu, pomoci, účastenství a pokusu o spáchání těchto trestných činů, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby jejich soudní příslušnost nebyla podmíněna tím, že daný skutek musí být trestným činem v místě, kde byl spáchán.

Článek 9

Vyšetřovací nástroje

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, útvary nebo orgány odpovědné za vyšetřování nebo stíhání trestných činů uvedených v článcích 3 a 4 měly k dispozici účinné vyšetřovací nástroje, jakých se využívá při vyšetřování případů organizované a jiné závažné trestné činnosti.

Článek 10

Povinnost předat padělané eurobankovky a euromince pro účely analýzy a rozpoznávání padělků

Členské státy zajistí, aby bylo v průběhu trestního řízení neprodleně povoleno přezkoumání podezřelých padělaných eurobankovek a euromincí pro účely analýzy, identifikace a rozpoznávání dalších padělků národním analytickým střediskem a národním mincovním analytickým střediskem. Příslušné orgány předají nezbytné vzorky neprodleně, a nejpozději v okamžiku, jakmile je dosaženo konečného rozhodnutí o trestním řízení.

Článek 11

Statistika

Členské státy poskytují Komisi alespoň každé dva roky údaje o počtu trestných činů stanovených v článcích 3 a 4 a o počtu osob, které byly ve spojitosti s trestnými činy uvedenými v článcích 3 a 4 stíhány a odsouzeny.

Článek 12

Zprávy Komise a přezkum

Do 23. května 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice. Zpráva zhodnotí rozsah, v jakém členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu s touto směrnicí. Ke zprávě se v případě potřeby připojí vhodný legislativní návrh.

Článek 13

Nahrazení rámcového rozhodnutí 2000/383/SVV

Rámcové rozhodnutí 2000/383/SVV se nahrazuje ve vztahu k členským státům, které jsou vázány touto směrnicí, aniž jsou dotčeny povinnosti těchto členských států týkající se lhůt pro provedení rámcového rozhodnutí 2000/383/SVV ve vnitrostátním právu.

Odkazy na rámcové rozhodnutí 2000/383/SVV se ve vztahu k členským státům, které jsou vázány touto směrnicí, považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 14

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 23. května 2016. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 15

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 16

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 179, 25.6.2013, s. 9.

(2)  Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 42.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2014.

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 11).

(7)  Sbírka smluv Společnosti národů č. 2623 (1931), s. 372.

(8)  Rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (Úř. věst. L 140, 14.6.2000, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU