(EU) č. 1257/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES Text s významem pro EHP
| Publikováno: | Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1-20 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 20. listopadu 2013 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 30. prosince 2013 | Nabývá účinnosti: | 31. prosince 2014 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330 10.12.2013, s. 1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/853 ze dne 30. května 2018, |
L 150 |
155 |
14.6.2018 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1257/2013
ze dne 20. listopadu 2013
o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět a účel
Účelem tohoto nařízení je předcházet nehodám, zraněním a jiným nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí způsobeným recyklací lodí, zmírnit je, minimalizovat a v co největší možné míře je vyloučit. Účelem tohoto nařízení je zvýšit bezpečnost, ochranu lidského zdraví a mořského prostředí Unie v průběhu celého životního cyklu lodi, zejména s cílem zajistit, aby se s nebezpečným odpadem vzniklým při recyklaci lodi nakládalo způsobem šetrným k životnímu prostředí.
Toto nařízení rovněž stanoví pravidla pro zajištění řádného nakládání s nebezpečnými materiály na palubě lodí.
Toto nařízení si rovněž klade za cíl usnadnit ratifikaci Hongkongské mezinárodní úmluvy pro bezpečnou a environmentálně šetrnou recyklaci lodí z roku 2009 (dále jen „Hongkongské úmluva“).
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se s výjimkou článku 12 vztahuje na lodě plující pod vlajkami členských států.
Článek 12 se vztahuje na lodě plující pod vlajkami třetích zemí, které vplouvají do přístavu nebo kotviště členského státu.
2. Toto nařízení se nevztahuje na:
a) jakékoli válečné lodě, pomocná plavidla námořnictva nebo jiné lodě vlastněné nebo provozované státem a v současnosti používané pouze pro státní neobchodní službu;
b) lodě o hrubé prostornosti menší než 500 GT;
c) lodě provozované v průběhu svého životního cyklu pouze ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci členského státu, pod jehož vlajkou daná loď pluje.
Článek 3
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „lodí“ plavidlo jakéhokoli druhu, i odstrojené nebo tažené, které je nebo bylo provozováno v námořním prostředí, včetně ponorných plavidel, plovoucích zařízení, plovoucích plošin, samozdvižných plošin, plovoucích zásobovacích plošin (FSU) a výrobních, skladovacích a vykládacích plavidel (FPSO);
2) „novou lodí“ loď:
a) pro kterou je uzavřena stavební smlouva ke dni použitelnosti tohoto nařízení nebo později;
b) pokud neexistuje stavební smlouva, jejíž kýl je položen nebo jejíž stavba se nachází v podobné konstrukční fázi šest měsíců po dni použitelnosti tohoto nařízení nebo později, nebo
c) jejíž dodání se uskuteční třicet měsíců po dni použitelnosti tohoto nařízení nebo později;
3) „tankerem“ ropný tanker, jak je definován v příloze I úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (dále jen „úmluva MARPOL“), nebo tanker přepravující jedovaté kapalné látky (NLS) definovaný v příloze II uvedené úmluvy;
4) „nebezpečným materiálem“ jakýkoli materiál nebo látka, který by mohl představovat nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí;
5) „odpadem pocházejícím z provozu“ odpadní voda a zbytky pocházející z běžného provozu lodí podléhající požadavkům úmluvy MARPOL;
6) „recyklací lodí“ úplná nebo částečná demontáž lodi v zařízení na recyklaci lodí s cílem získat části a materiály k přepracování, přípravě k opětovnému použití a k opětovnému použití a zároveň se postarat o nebezpečné a jiné materiály, včetně souvisejících činností, jako je skladování a zpracování částí a materiálů na místě, nikoliv však jejich další zpracování nebo odstranění v samostatných zařízeních;
7) „zařízením na recyklaci lodí“ vymezená plocha, která je loděnicí nebo zařízením, jež se nachází v členském státě nebo ve třetí zemi a používá se na recyklaci lodí;
8) „společností provádějící recyklaci lodí“ vlastník zařízení na recyklaci lodí nebo jakákoliv jiná organizace nebo osoba, která převzala odpovědnost za recyklaci lodí od vlastníka zařízení na recyklaci lodí;
9) „správním orgánem“ orgán státní správy určený členským státem jako odpovědný za povinnosti související s loděmi plujícími pod jeho vlajkou nebo s loděmi provozovanými v jeho pravomoci;
10) „uznaným subjektem“ subjekt uznaný v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ( 1 );
11) „příslušným orgánem“ nebo „příslušnými orgány“ orgán nebo orgány státní správy určené členským státem nebo třetí zemí jako místně nebo věcně příslušné pro zařízení na recyklaci lodí v jurisdikci daného státu ve vztahu ke všem činnostem, které provádějí;
12) „hrubou prostorností“ (GT) hrubá prostornost vypočtená v souladu s vyměřovacími předpisy obsaženými v příloze I Mezinárodní úmluvy o vyměřování lodí z roku 1969 nebo v jakékoli následné úmluvě;
13) „příslušnou osobou“ osoba s odpovídající kvalifikací, školením a dostatečnými znalostmi, zkušenostmi a dovednostmi pro výkon konkrétní činnosti;
14) „majitelem lodi“ fyzická nebo právnická osoba registrovaná jako vlastník lodi, včetně fyzické nebo právnické osoby vlastnící loď po omezenou dobu do jejího prodeje nebo jejího předání zařízení na recyklaci lodí, nebo neexistuje-li registrace, fyzická nebo právnická osoba vlastnící loď nebo jakákoliv jiná organizace nebo osoba, jako je správce nebo nájemce lodi bez posádky, která převzala odpovědnost za provoz lodi od vlastníka lodi, jakož i právnická osoba provozující loď ve vlastnictví státu;
15) „novou instalací“ instalace systémů, vybavení, izolace nebo jiného materiálu na lodi po dni použitelnosti tohoto nařízení;
16) „plánem recyklace lodi“ plán vypracovaný provozovatelem zařízení na recyklaci lodí pro každou konkrétní loď určenou k recyklaci na jeho odpovědnost, při zohlednění příslušných pokynů a usnesení IMO;
17) „plánem zařízení na recyklaci lodí“ plán vypracovaný provozovatelem zařízení na recyklaci lodí a přijatý radou nebo příslušným řídícím orgánem společnosti provádějící recyklaci lodí, který popisuje procesy a postupy recyklace lodi v zařízení na recyklaci lodí a jehož součástí je zejména bezpečnost a školení pracovníků, ochrana lidského zdraví a životního prostředí, funkce a povinnosti zaměstnanců, plán připravenosti a reakce na mimořádné události a systémy sledování, předávání a zaznamenávání informací, při zohlednění příslušných pokynů a usnesení IMO;
18) „bezpečným pro vstup“ prostor, který splňuje všechny tyto podmínky:
a) obsah kyslíku v ovzduší a koncentrace hořlavých par nepřekračují hranice bezpečnosti;
b) žádné toxické materiály v ovzduší nepřekračují přípustné koncentrace;
c) žádné zbytky nebo materiály související s prací schválenou příslušnou osobou nezpůsobí nekontrolované uvolnění toxických materiálů ani nebezpečnou koncentraci hořlavých par ve stávajících atmosférických podmínkách, nakládá-li se s nimi podle pokynů;
19) „bezpečným pro práci při vysokých teplotách“ prostor, ve kterém jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) pro používání zařízení na obloukové nebo plamenové svařování, zařízení na stříhání, řezání či pálení nebo jiných forem otevřeného plamene, jakož i pro tepelné zpracování, mletí nebo provádění činností, při nichž dochází ke vzniku jisker, jsou zajištěny bezpečné podmínky, které znemožňují explozi a vylučují rovněž výskyt plynu;
b) jsou splněny podmínky pro bezpečný vstup stanovená v bodě 18;
c) prací při vysokých teplotách nejsou změněny stávající atmosférické podmínky;
d) všechny přilehlé prostory byly vyčištěny, inertizovány nebo dostatečně ošetřeny, aby nedošlo ke vzniku nebo šíření požáru;
20) „prohlášením o dokončení recyklace“ potvrzení vydané provozovatelem zařízení na recyklaci lodí o tom, že recyklace lodi byla dokončena v souladu s tímto nařízením;
21) „osvědčením soupisu“ osvědčení pro konkrétní loď vydávané lodím plujícím pod vlajkami členských států v souladu s článkem 9, ke kterému je připojen soupis nebezpečných materiálů v souladu s článkem 5;
22) „osvědčením o připravenosti k recyklaci“ osvědčení pro konkrétní loď vydávané lodím plujícím pod vlajkami členských států, které je v souladu s čl. 9 odst. 9 a k němuž jsou připojeny soupis nebezpečných materiálů podle čl. 5 odst. 7 a schválený plán recyklace lodi podle článku 7;
23) „prohlášením o souladu“ osvědčení pro konkrétní loď vydávané lodím plujícím pod vlajkami třetích zemí, ke kterému je připojen soupis nebezpečných materiálů, v souladu s článkem 12;
24) „výtlakem prázdné lodi v tunách (LDT)“ hmotnost lodi v tunách bez nákladu, pohonných hmot, mazacích olejů ve skladovacích nádržích, zátěžové vody, pitné vody, napájecí vody, zásob určených ke spotřebě, bez cestujících a posádky a jejich majetku, a je souhrnem hmotnosti trupu, konstrukce, strojního zařízení, vybavení a instalací nacházejících se na lodi.
2. Pro účely čl. 7 odst. 2 písm. d) a článků 13, 15 a 16 se rozumí:
a) „odpadem“, „nebezpečným odpadem“, „zpracováním“, „nakládáním s odpady“ odpad, nebezpečný odpad, zpracování a nakládání s odpady ve smyslu článku 3 směrnice 2008/98/ES;
b) „inspekcí na místě“ prohlídka zařízení na recyklaci lodí, která posoudí, zda jsou podmínky na místě v souladu s podmínkami popsanými v příslušné předložené dokumentaci;
c) „pracovníkem“ každá osoba, která pravidelně nebo dočasně vykonává práci v pracovním poměru, včetně pracovníků pracujících pro dodavatele a subdodavatele;
d) „nakládáním způsobem šetrným k životnímu prostředí“ provedení všech možných kroků k zajištění toho, že se s odpady a nebezpečnými materiály nakládá způsobem chránícím lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky, které by tyto materiály a odpady mohly způsobit.
3. Pro účely odst. 1 bodu 13 může být příslušnou osobou školený pracovník nebo řídící pracovník schopný rozeznat a vyhodnotit rizika povolání, hrozící nebezpečí a vystavení zaměstnanců potenciálně nebezpečným materiálům nebo nebezpečným podmínkám v zařízení na recyklaci lodí a schopný určit nezbytná ochranná a preventivní opatření, která je třeba přijmout k vyloučení či snížení těchto nebezpečí, rizik nebo vystavení nebezpečí.
Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ( 2 ), může příslušný orgán stanovit vhodná kritéria pro určení těchto osob a může určit povinnosti, které jim mají být přiděleny.
HLAVA II
LODĚ
Článek 4
Kontrola nebezpečných materiálů
Instalace nebo používání nebezpečných materiálů uvedených v příloze I na lodích se zakazují nebo omezují, jak je uvedeno v příloze I, aniž jsou dotčeny jiné požadavky příslušných právních předpisů Unie, které mohou vyžadovat další opatření.
Článek 5
Soupis nebezpečných materiálů
1. Každá nová loď musí mít na palubě soupis nebezpečných materiálů, ve kterém jsou identifikovány alespoň nebezpečné materiály podle přílohy II obsažené v konstrukci nebo vybavení lodi, jejich umístění a přibližné množství.
2. S výhradou čl. 32 odst. 2 písm. b) musí stávající lodě pokud možno splňovat požadavky odstavce 1.
Lodě určené k recyklaci musí pokud možno splňovat požadavky odstavce 1 tohoto článku ode dne zveřejnění evropského seznamu zařízení na recyklaci lodí (dále jen „evropský seznam“) podle čl. 16 odst. 2.
S výhradou čl. 32 odst. 2 písm. b) musí být při vypracovávání soupisu nebezpečných materiálů identifikovány alespoň nebezpečné materiály uvedené v příloze I.
3. Soupis nebezpečných materiálů musí:
a) být vyhotoven zvlášť pro každou loď;
b) poskytovat důkazy o tom, že loď dodržuje zákazy a omezení pro instalaci nebo používání nebezpečných materiálů v souladu s článkem 4;
c) být sestaven při zohlednění příslušných pokynů IMO;
d) být ověřen správním orgánem nebo jím pověřeným uznaným subjektem.
4. Kromě požadavků odstavce 3 se u stávajících lodí vypracuje plán popisující vizuální kontrolu či kontrolu odběrem vzorků, podle níž se při zohlednění příslušných pokynů IMO vyhotovuje soupis nebezpečných materiálů.
5. Soupis nebezpečných materiálů se skládá ze tří částí:
a) seznamu nebezpečných materiálů uvedených v přílohách I a II v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku a obsažených v konstrukci nebo vybavení lodi, s určením jejich umístění a přibližného množství (část I);
b) seznamu odpadu pocházejícího z provozu a nacházejícího se na lodi (část II);
c) seznamu zásob nacházejících se na lodi (část III).
6. Část I soupisu nebezpečných materiálů musí být náležitě vedena a aktualizována během provozování lodi s ohledem na nové instalace obsahující jakýkoli nebezpečný materiál uvedený v příloze II a relevantní změny v konstrukci a vybavení lodi.
7. Před recyklací a při zohlednění příslušných pokynů IMO musí soupis nebezpečných materiálů vedle náležitě vedené a aktualizované části I obsahovat část II týkající se odpadů pocházejících z provozu a část III týkající se zásob a musí být ověřen správním orgánem nebo jím pověřeným uznaným subjektem.
8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, pokud jde o aktualizaci seznamu položek na soupisu nebezpečných materiálů uvedených v přílohách I a II s cílem zajistit, aby byly v daných seznamech zahrnuty alespoň látky uvedené v dodatcích I a II Hongkongské úmluvy.
Komise přijme samostatný akt v přenesené pravomoci pro každou z látek, které mají být doplněny do přílohy I nebo II nebo z nich vypuštěny.
Článek 6
Obecné požadavky na majitele lodí
1. Při přípravě odeslání lodi na recyklaci majitelé lodí:
a) poskytnou provozovateli zařízení na recyklaci lodí veškeré informace o lodi potřebné pro vypracování plánu recyklace lodi podle článku 7;
b) písemně oznámí příslušnému správnímu orgánu záměr recyklovat loď v konkrétním zařízení či konkrétních zařízeních na recyklaci lodí, a to ve lhůtě, kterou dotčený správní orgán určí. Oznámení musí obsahovat alespoň:
i) soupis nebezpečných materiálů a
ii) veškeré informace o lodi podle písmene a).
2. Majitelé lodí zajistí, aby lodě určené k recyklaci:
a) byly recyklovány pouze v zařízeních na recyklaci lodí, která jsou uvedena na evropském seznamu;
b) před vstupem do zařízení na recyklaci lodí byly provozovány tak, aby bylo možné minimalizovat množství zbytků nákladu, zbývajícího ropného paliva a odpadu vzniklého na lodi, jenž zůstal na palubě;
c) byly před zahájením recyklace po obdržení plánu recyklace lodi schváleného podle čl. 7 odst. 3 opatřeny osvědčením o připravenosti lodi k recyklaci vydaným správním orgánem nebo jím pověřeným uznaným subjektem.
3. Majitelé lodí zajistí, aby se tankery dostaly do zařízení na recyklaci lodí s nákladovými nádržemi a čerpacím zařízením ve stavu připravenosti pro vydání osvědčení o bezpečné práci při vysokých teplotách.
4. Majitelé lodí poskytnou provozovateli zařízení na recyklaci lodí kopii osvědčení o připravenosti k recyklaci vydaného v souladu s článkem 9.
5. Majitelé lodí odpovídají za loď a přijmou opatření s cílem zajistit, aby loď splňovala požadavky správního orgánu členského státu vlajky do doby, než za ni převezme odpovědnost provozovatel zařízení na recyklaci lodí. Provozovatel zařízení na recyklaci lodí může převzetí lodi k recyklaci odmítnout, pokud stav lodi zásadním způsobem neodpovídá údajům uvedeným v osvědčení soupisu, včetně případů, kdy část I soupisu nebezpečných materiálů není náležitě vedena a aktualizována tak, aby odrážela změny v konstrukci a vybavení lodi. Za této situace odpovídá za loď nadále její majitel, který o tom neodkladně informuje správní orgán.
Článek 7
Plán recyklace lodi
1. Před jakoukoli recyklací lodi musí být pro každou konkrétní loď vypracován plán recyklace lodi. Tento plán recyklace lodi musí pokrýt veškeré skutečnosti týkající se lodi, které nejsou uvedeny v plánu zařízení na recyklaci lodí nebo které vyžadují zvláštní postupy.
2. Plán recyklace lodi musí:
a) být vypracován provozovatelem zařízení na recyklaci lodí v souladu s příslušnými ustanoveními Hongkongské úmluvy a při zohlednění příslušných pokynů IMO a informace o lodi poskytnuté jejím majitelem v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. a) tak, aby jejich obsah náležitě odrážel informace obsažené v soupisu nebezpečných materiálů;
b) upřesňovat, zda a v jakém rozsahu má jakákoli přípravná práce, jako jsou předběžné zpracování, určení možných rizik a odstranění zásob, proběhnout na jiném místě než v zařízení na recyklaci lodí uvedeném v plánu recyklace lodi. V plánu recyklace lodi by mělo být uvedeno i místo, kde se bude loď nacházet v průběhu recyklačních činností, a stručný plán příjezdu a bezpečného umístění konkrétní lodi, která má být recyklována;
c) obsahovat informace týkající se vytvoření, udržování a sledování podmínek pro bezpečný vstup a bezpečnou práci při vysokých teplotách v případě konkrétní lodi, přičemž se zohlední takové skutečnosti, jako je její konstrukce, uspořádání a předchozí náklad, a další nezbytné informace o způsobu provedení plánu recyklace lodi;
d) obsahovat informace o druhu a množství nebezpečných materiálů a odpadu vznikajících v průběhu recyklace konkrétní lodi, včetně materiálů a odpadu uvedených v soupisu nebezpečných materiálů, a o tom, jak s nimi bude naloženo v zařízení na recyklaci lodí a v následných zařízeních a jak v nich budou skladovány, a
e) pokud se k recyklaci lodi využije více než jedno zařízení na recyklaci lodí, být v zásadě vypracován zvlášť pro každé dotčené zařízení a určovat pořadí využití a povolené činnosti, které budou v těchto zařízeních prováděny.
3. Plán recyklace lodi musí být schválen tichým nebo výslovným souhlasem příslušným orgánem v souladu s případnými požadavky státu, ve kterém se nachází zařízení na recyklaci lodí.
Výslovné schválení se udělí, pokud příslušný orgán zašle písemné oznámení o svém rozhodnutí o plánu recyklace lodi provozovateli zařízení na recyklaci lodí, majiteli lodi a správnímu orgánu.
Za schválení tichým souhlasem je považována situace, kdy příslušný orgán nezašle provozovateli zařízení na recyklaci lodí, majiteli lodi a správnímu orgánu žádnou písemnou námitku k plánu recyklace lodi ve lhůtě pro posouzení stanovené případně v souladu s požadavky státu, ve kterém se nachází zařízení na recyklaci lodí, a oznámené podle čl. 15 odst. 2 písm. b).
4. Členské státy mohou požádat správní orgán, aby zaslal příslušnému orgánu státu, v němž se nachází zařízení na recyklaci lodí, informace poskytnuté majitelem lodi podle čl. 6 odst. 1 písm. b) a tyto údaje:
i) datum, kdy byla loď registrována ve státu vlajky,
ii) identifikační číslo lodi (číslo IMO),
iii) registrační číslo vyznačené na trupu lodi při dodání nově postavené lodi,
iv) jméno a druh lodi,
v) přístav, v němž je loď registrována,
vi) jméno a adresu majitele lodi a identifikační číslo registrovaného majitele podle IMO,
vii) název a adresu společnosti,
viii) názvy všech klasifikačních společností, kterými byla loď klasifikována,
ix) hlavní údaje o lodi (celková délka (LOA), šířka (na žebrech), hloubka (boční), LDT, hrubá prostornost a čistá prostornost a druh a výkon motoru).
Článek 8
Prohlídky
1. Prohlídky lodí provádějí úředníci správního orgánu nebo jím pověřeného uznaného subjektu při zohlednění příslušných pokynů IMO.
2. Jestliže správní orgán pověří provedením prohlídek uznaný subjekt, jak je uvedeno v odstavci 1, svěří mu alespoň tyto pravomoci:
— požadovat, aby loď, kterou kontroluje, splňovala požadavky tohoto nařízení a
— provádět prohlídky na vyžádání relevantních orgánů členského státu.
3. Lodě podléhají těmto prohlídkám:
a) počáteční prohlídce;
b) opakované prohlídce;
c) dodatečné prohlídce;
d) závěrečné prohlídce.
4. Počáteční prohlídka nové lodi se provádí před jejím uvedením do provozu nebo před vydáním osvědčení soupisu. Počáteční prohlídka stávajících lodí se provede do 31. prosince 2020. Prohlídkou se ověří, že část I soupisu nebezpečných materiálů je v souladu s požadavky tohoto nařízení.
5. Opakovaná prohlídka se provádí v časových odstupech stanovených správním orgánem, které nesmějí přesáhnout pět let. Prohlídkou se ověří, že část I soupisu nebezpečných materiálů je v souladu s požadavky tohoto nařízení.
6. Dodatečná prohlídka, celková nebo částečná, podle okolností, se provádí, pokud o ni požádá majitel lodi po změně, výměně nebo významné opravě konstrukce, vybavení, systémů, instalací, plánů a materiálu, která má vliv na soupis nebezpečných látek. Prohlídka musí být taková, aby zajistila, aby každá změna, výměna nebo významná oprava byla provedena způsobem, který zajistí, že loď i nadále splňuje požadavky tohoto nařízení a že část I soupisu nebezpečných materiálů je podle potřeby změněna.
7. Závěrečná prohlídka se provádí před vyřazením lodi z provozu a před zahájením recyklace lodi.
Touto prohlídkou se ověří, že:
a) soupis nebezpečných materiálů splňuje požadavky článku 5;
b) plán recyklace lodi náležitě zohledňuje informace obsažené v soupisu nebezpečných látek a splňuje požadavky článku 7;
c) zařízení na recyklaci lodí, v němž má být loď recyklována, je uvedeno na evropském seznamu.
8. Počáteční a závěrečnou prohlídku stávajících lodí určených k recyklaci lze provést současně.
Článek 9
Vydání a potvrzení osvědčení
1. Po úspěšném dokončení počáteční nebo opakované prohlídky vydá správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt osvědčení soupisu. Toto osvědčení je doplněno částí I soupisu nebezpečných materiálů uvedených v čl. 5 odst. 5 písm. a).
Pokud se počáteční prohlídka a závěrečná prohlídka provádějí současně, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 8, vydává se pouze osvědčení o připravenosti k recyklaci podle odstavce 9 tohoto článku.
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát osvědčení soupisu, aby se zajistil jeho soulad s dodatkem 3 Hongkongské úmluvy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25 tohoto nařízení.
2. Po úspěšném dokončení dodatečné prohlídky provedené v souladu s čl. 8 odst. 6 potvrdí osvědčení soupisu na žádost majitele lodi správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt.
3. S výhradou odstavce 4, je-li úspěšně dokončena opakovaná prohlídka, správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt vydá nebo případně potvrdí osvědčení soupisu:
a) v době tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení soupisu; platnost nového osvědčení začíná ode dne úspěšného dokončení opakované prohlídky a nepřesáhne dobu pěti let ode dne uplynutí doby platnosti stávajícího;
b) po uplynutí doby platnosti stávajícího osvědčení soupisu; platnost nového osvědčení začíná ode dne úspěšného dokončení opakované prohlídky a nepřesáhne dobu pěti let ode dne uplynutí doby platnosti stávajícího;
c) více než tři měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení soupisu; platnost nového osvědčení začíná ode dne úspěšného dokončení opakované prohlídky a nepřesáhne dobu pěti let ode dne dokončení opakované prohlídky.
4. Pokud byla úspěšně dokončena opakovaná prohlídka a nové osvědčení soupisu nemůže být vydáno nebo umístěno na loď před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, potvrdí správní orgán nebo jím uznaný subjekt stávající osvědčení, které bude považováno za platné po další dobu nepřesahující pět let ode dne uplynutí doby platnosti.
5. V případě osvědčení soupisu vydaného na období kratší než pět let může správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt prodloužit platnost stávajícího osvědčení na další dobu nepřesahující pět let.
6. Ve zvláštních případech stanovených správním orgánem nemusí nové osvědčení soupisu platit ode dne uplynutí doby platnosti stávajícího osvědčení, jak je vyžadováno v odst. 3 písm. a) a b) a v odstavcích 7 a 8. V těchto zvláštních případech nové osvědčení platí po dobu nepřesahující pět let ode dne dokončení opakované prohlídky.
7. Pokud se loď v okamžiku uplynutí doby platnosti osvědčení soupisu nenachází v přístavu či kotvišti, kde má být provedena její prohlídka, může správní orgán, je-li to vhodné, prodloužit dobu platnosti osvědčení soupisu o období nepřesahující tři měsíce, aby lodi umožnil dokončit plavbu do přístavu, kde má být provedena prohlídka. Jakékoli poskytnuté prodloužení je podmíněno tím, že v daném přístavu bude provedena prohlídka lodi předtím, než odpluje. Loď, které je prodloužena platnost osvědčení, není při příjezdu do přístavu, kde má být provedena její prohlídka, na základě tohoto prodloužení oprávněna opustit přístav bez nového osvědčení. Po provedení opakované prohlídky platí nové osvědčení soupisu po dobu, která nepřesáhne pět let ode dne uplynutí doby platnosti stávajícího osvědčení před prodloužením jeho platnosti.
8. Platnost osvědčení soupisu pro loď používanou na krátké plavby, jež nebyla prodloužena za podmínek uvedených v odstavci 7, může správní orgán prodloužit o dobu nejvýše jednoho měsíce od uplynutí doby jeho platnosti. Po dokončení opakované prohlídky platí nové osvědčení soupisu po dobu, která nepřesáhne pět let ode dne uplynutí doby platnosti stávajícího osvědčení před prodloužením doby jeho platnosti.
9. Po úspěšném dokončení závěrečné prohlídky podle čl. 8 odst. 7 vydá správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt osvědčení o připravenosti k recyklaci. Toto osvědčení je doplněno soupisem nebezpečných materiálů a plánem recyklace lodi.
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát osvědčení o připravenosti k recyklaci, aby se zajistil jeho soulad s dodatkem 4 Hongkongské úmluvy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25 tohoto nařízení. Osvědčení o připravenosti k recyklaci vydané po závěrečné prohlídce v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce je přijímáno ostatními členskými státy a pro účely tohoto nařízení je považováno za osvědčení mající stejnou platnost jako osvědčení o připravenosti k recyklaci, které samy vydaly.
Článek 10
Platnost osvědčení
1. S výhradou článku 9 se osvědčení soupisu vydává na dobu stanovenou správním orgánem, která nesmí přesáhnout pět let.
2. Osvědčení soupisu vydané nebo potvrzené podle článku 9 tohoto nařízení pozbývá platnosti v každém z těchto případů:
a) pokud stav lodi zásadním způsobem neodpovídá údajům uvedeným v osvědčení soupisu, a to i tehdy, když část I soupisu nebezpečných materiálů není náležitě vedena a aktualizována tak, aby odrážela změny v konstrukci a vybavení lodi, při zohlednění příslušných pokynů IMO;
b) pokud opakovaná prohlídka není dokončena v časových odstupech stanovených v čl. 8 odst. 5.
3. Osvědčení o připravenosti k recyklaci vydává správní orgán nebo jím pověřený uznaný subjekt na dobu nepřesahující tři měsíce.
4. Osvědčení o připravenosti k recyklaci vydané podle čl. 9 odst. 9 pozbývá platnosti, pokud stav lodi zásadním způsobem neodpovídá údajům uvedeným v osvědčení soupisu.
5. Odchylně od odstavce 3 může být doba platnosti osvědčení o připravenosti k recyklaci prodloužena správním orgánem nebo jím pověřeným uznaným subjektem na jednu plavbu z jednoho předem určeného místa do zařízení na recyklaci lodí.
Článek 11
Státní přístavní inspekce
1. Členské státy uplatňují ustanovení o inspekci lodí v souladu se svými vnitrostátním právem s ohledem na směrnici 2009/16/ES. Za podmínek odstavce 2 je jakákoli takováto inspekce omezena na ověření toho, že se na palubě nachází osvědčení soupisu nebo osvědčení o připravenosti k recyklaci, které je, je-li platné, považováno za dostatečné pro schválení inspekce.
2. Při zohlednění příslušných pokynů IMO může relevantní orgán státní přístavní inspekce provést důkladnou inspekci, pokud loď nemá platné osvědčení nebo pokud existuje důvodné podezření, že:
a) stav lodi nebo jejího vybavení zásadním způsobem neodpovídá údajům uvedeným v osvědčení nebo v části I soupisu nebezpečných materiálů či obojího, nebo
b) na palubě lodi nejsou zavedeny postupy pro vedení části I soupisu nebezpečných materiálů.
3. Loď může být varována, zadržena, vykázána nebo vyloučena z přístavů nebo terminálů na volném moři, které spadají do jurisdikce členského státu, pokud relevantním orgánům tohoto členského státu na jejich žádost nepředloží kopii osvědčení soupisu nebo případně osvědčení o připravenosti k recyklaci, aniž je dotčen článek 9. Členský stát, který podnikne takovéto kroky, bezodkladně uvědomí dotčený správní orgán. Neaktualizovaný soupis nebezpečných materiálů nepředstavuje nedostatek, který může vést k zadržení lodi, ale veškeré nesrovnalosti v soupisu nebezpečných materiálů musí být nahlášeny dotčenému správnímu orgánu a musí být do příští prohlídky odstraněny.
4. Relevantní orgán členského státu může povolit přístup do konkrétního přístavu či kotviště v případě působení vyšší moci nebo z nadřazených bezpečnostních důvodů nebo v zájmu snížení či minimalizace nebezpečí znečištění nebo v zájmu odstranění nedostatků za předpokladu, že majitel, provozovatel nebo velitel lodi učinil odpovídající opatření k zajištění bezpečného vstupu lodi a tato opatření shledá relevantní orgán daného členského státu uspokojivými.
Článek 12
Požadavky pro lodě plující pod vlajkou třetí země
1. S výhradou čl. 32 odst. 2 písm. b) musí mít loď plující pod vlajkou kterékoli třetí země, která vplouvá do přístavu či kotviště členského státu, na palubě soupis nebezpečných materiálů, který je v souladu s čl. 5 odst. 2.
Bez ohledu na první pododstavec může relevantní orgán členského státu povolit přístup do konkrétního přístavu či kotviště v případě působení vyšší moci nebo z nadřazených bezpečnostních důvodů nebo v zájmu snížení či minimalizace nebezpečí znečištění nebo v zájmu odstranění nedostatků za předpokladu, že majitel, provozovatel nebo velitel lodi učinil odpovídající opatření k zajištění bezpečného vstupu lodi a tato opatření shledá relevantní orgán uvedeného členského státu uspokojivými.
2. Instalace nebezpečných materiálů uvedených v příloze I na lodích plujících pod vlajkou třetí země, nachází-li se tato loď v přístavu či kotvišti členského státu, je zakázána nebo omezena podle přílohy I.
Používání nebezpečných materiálů uvedených v příloze I na lodích plujících pod vlajkou třetí země, nachází-li se tato loď v přístavu či kotvišti členského státu, je zakázáno nebo omezeno podle přílohy I, aniž jsou dotčeny výjimky a přechodná ujednání, které se na tyto materiály vztahují podle mezinárodního práva.
3. Soupis nebezpečných materiálů se vyhotoví zvlášť pro každou loď, při jeho vytváření se zohlední příslušné pokyny IMO a stanoví se v něm, že loď je v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Při vypracovávání soupisu nebezpečných materiálů musí být identifikovány alespoň nebezpečné materiály uvedené v příloze I. Loď plující pod vlajkou třetí země vypracuje plán popisující vizuální kontrolu či kontrolu odběrem vzorků, podle níž se při zohlednění příslušných pokynů IMO vyhotovuje soupis nebezpečných materiálů.
4. Soupis nebezpečných materiálů musí být náležitě veden a aktualizován během provozování lodi a uvádět nové instalace obsahující jakýkoli nebezpečný materiál uvedený v příloze II a relevantní změny v konstrukci a vybavení lodi, přičemž se zohlední výjimky a přechodná ujednání, které se na dané materiály vztahují podle mezinárodního práva.
5. Loď plující pod vlajkou třetí země může být varována, zadržena, vykázána nebo vyloučena z přístavů nebo terminálů na volném moři, které spadají do jurisdikce členského státu, pokud relevantním orgánům tohoto členského státu na jejich žádost nepředloží kopii prohlášení o souladu podle odstavců 6 a 7 případně spolu se soupisem nebezpečných materiálů. Členský stát, který podnikne takovéto kroky, bezodkladně uvědomí relevantní orgány třetí země, pod jejíž vlajkou loď pluje. Neaktualizovaný soupis nebezpečných materiálů nepředstavuje nedostatek, který může vést k zadržení lodi, ale veškeré nesrovnalosti v soupisu nebezpečných materiálů musí být nahlášeny relevantním orgánům třetí země, pod jejíž vlajkou loď pluje.
6. Relevantní orgány třetí země, pod jejíž vlajkou loď pluje, nebo subjekt jimi pověřený vydá prohlášení o souladu po ověření soupisu nebezpečných materiálů na základě vnitrostátních požadavků. Prohlášení o souladu může být vytvořeno podle vzoru v dodatku 3 Hongkongské úmluvy.
7. Prohlášení o souladu a soupis nebezpečných materiálů se vyhotovují v úředním jazyce vydávajících relevantních orgánů třetí země, pod jejíž vlajkou loď pluje, a pokud použitým jazykem není angličtina, francouzština ani španělština, je součástí jeho znění překlad do jednoho z těchto jazyků.
8. S výhradou čl. 32 odst. 2 písm. b) zajistí lodě plující pod vlajkami třetích zemí žádající o registraci pod vlajkou některého členského státu, aby byl soupis nebezpečných materiálů podle čl. 5 odst. 2 k dispozici na palubě, nebo aby byl vypracován do šesti měsíců od registrace pod vlajkou členského státu nebo během příští pravidelné prohlídky podle čl. 8 odst. 3, podle toho, co nastane dříve.
HLAVA III
ZAŘÍZENÍ NA RECYKLACI LODÍ
Článek 13
Požadavky nezbytné pro zařazení zařízení na recyklaci lodí na evropský seznam
1. Aby mohlo být zařízení na recyklaci lodí zařazeno na evropský seznam, musí v souladu s příslušnými ustanoveními Hongkongské úmluvy a při zohlednění příslušných pokynů IMO, Mezinárodní organizace práce (MOP), Basilejské úmluvy a Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách a dalších mezinárodních pokynů splňovat tyto požadavky:
a) je příslušnými orgány oprávněno k provádění recyklace lodí;
b) je projektováno, postaveno a provozováno bezpečným a environmentálně šetrným způsobem;
c) je provozováno v konstrukčně zabezpečeném areálu;
d) zavede systémy řízení a monitorování, postupy a techniky, jejichž cílem je předejít, zmírnit, minimalizovat a v co nejvyšší míře vyloučit:
i) zdravotní rizika pro dotčené zaměstnance a pro obyvatele žijící v blízkosti zařízení na recyklaci lodí a
ii) nepříznivé účinky na životní prostředí způsobené recyklací lodí;
e) vypracuje plán zařízení na recyklaci lodí;
f) předchází nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí, včetně prokázání kontroly nad průsaky, zejména v přílivové zóně;
g) zajišťuje bezpečné a k životnímu prostředí šetrné způsoby nakládání s nebezpečnými materiály a odpady a jejich skladování, včetně
i) kontroly nad všemi nebezpečnými materiály nacházejícími se na lodi v průběhu celého procesu recyklace lodi, aby se zabránilo jakémukoli úniku těchto materiálů do životního prostředí; a dále manipulace s nebezpečnými materiály a odpady vzniklými při recyklaci lodi pouze na nepropustných podlahách s účinnými drenážními systémy,
ii) zdokumentování veškerého odpadu vzniklého při recyklaci lodi a jeho množství a jeho předání do zařízení pro nakládání s odpady, včetně zařízení na recyklaci odpadů, oprávněných k jeho zpracování způsobem šetrným k životnímu prostředí, a aniž by bylo ohroženo lidské zdraví.
h) vypracuje a vede plán připravenosti a reakce na mimořádné události; zajišťuje rychlý přístup na loď a do všech prostor zařízení na recyklaci lodí technice určené k reakci na mimořádnou událost, jako jsou protipožární vybavení a vozidla, vozidla lékařské záchranné služby a jeřáby;
i) zajišťuje pracovníkům bezpečnost a školení, včetně zajištění toho, aby pracovníci používali osobní ochranné prostředky pro činnosti, které to vyžadují;
j) vede záznamy o mimořádných událostech, nehodách, nemocech z povolání a chronických účincích, a pokud to požadují příslušné orgány, hlásí všechny mimořádné události, nehody, nemoci z povolání a chronické účinky, které představují nebo mohou představovat rizika pro bezpečnost pracovníků, lidské zdraví a životní prostředí;
k) souhlasí s dodržováním požadavků odstavce 2.
2. Provozovatel zařízení na recyklaci lodí musí:
a) zaslat plán recyklace lodi, jakmile je schválen podle čl. 7 odst. 3, majiteli lodi a správnímu orgánu nebo jím pověřenému uznanému subjektu;
b) oznámit správnímu orgánu, že zařízení na recyklaci lodí je v každém ohledu připraveno zahájit recyklaci lodi;
c) jakmile je dokončena úplná nebo částečná recyklace lodi podle tohoto nařízení, zaslat do 14 dnů ode dne úplné či částečné recyklace podle plánu recyklace lodi prohlášení o dokončení recyklace správnímu orgánu, který lodi vydal osvědčení o připravenosti k recyklaci. Prohlášení o dokončení recyklace musí obsahovat i zprávu o případných mimořádných událostech a nehodách poškozujících lidské zdraví nebo životní prostředí.
3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát:
a) zprávy vyžadované podle odst. 2 písm. b) tohoto článku s cílem zajistit soulad s dodatkem 6 Hongkongské úmluvy a
b) prohlášení vyžadovaného podle odst. 2 písm. b) tohoto článku s cílem zajistit soulad s dodatkem 7 Hongkongské úmluvy.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25 tohoto nařízení.
Článek 14
Udělení oprávnění zařízení na recyklaci lodí nacházejícímu se v členském státě
1. Aniž jsou dotčeny jiné příslušné právní předpisy Unie, příslušné orgány udělí oprávnění zařízením na recyklaci nacházejícím se na jejich území, která splňují požadavky na provádění recyklace lodí stanovené v článku 13. Toto oprávnění může být dotyčným zařízením na recyklaci lodí uděleno na dobu nejdéle pěti let a může být patřičně obnovováno.
Jsou-li splněny požadavky tohoto nařízení a požadavky tohoto článku, může být jakékoli povolení vydané v souladu s jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy nebo s jinými právními předpisy Unie sloučeno s oprávněním uděleným podle tohoto článku v povolení jediné, pokud se tím zamezí zbytečné duplicitě informací a duplicitě činností vykonávaných provozovatelem zařízení na recyklaci lodí či společností provádějící recyklaci lodí nebo příslušného orgánu. V takových případech lze platnost oprávnění prodloužit v souladu s režimem povolení uvedeným v prvním pododstavci, avšak nejvýše na dobu pěti let.
2. Členské státy vypracují a aktualizují seznam zařízení na recyklaci lodí, kterým udělily oprávnění v souladu s odstavcem 1.
3. Seznam uvedený v odstavci 2 se bez prodlení oznámí Komisi do 31. března 2015.
4. Jestliže zařízení na recyklaci lodí přestane požadavky stanovené v článku 13 splňovat, pozastaví nebo odebere členský stát, kde se nachází zařízení na recyklaci lodí, oprávnění, které danému zařízení na recyklaci lodí vydal, nebo požádá dotčenou společnost, aby provedla nápravná opatření, a neprodleně o tom uvědomí Komisi.
5. O každém oprávnění uděleném zařízení na recyklaci lodí v souladu s odstavcem 1 dotčený členský stát neprodleně uvědomí Komisi.
Článek 15
Zařízení na recyklaci lodí nacházející se ve třetí zemi
1. Společnost provádějící recyklaci lodí, která vlastní zařízení na recyklaci lodí nacházející se ve třetí zemi a která hodlá recyklovat lodě plující pod vlajkami členských států, podá Komisi žádost o zařazení tohoto zařízení na recyklaci lodí na evropský seznam.
2. K žádosti uvedené v odstavci 1 musí být přiložen doklad o tom, že dotčené zařízení na recyklaci lodí splňuje požadavky stanovené v článku 13, aby mohlo provádět recyklaci lodí a být zařazeno na evropský seznam v souladu s článkem 16.
Společnost provádějící recyklaci lodí zejména:
a) uvede, jaká povolení, licence nebo oprávnění jí k provádění recyklace lodí udělily příslušné orgány, a případně jaká povolení, licence nebo oprávnění příslušné orgány udělily všem jejím dodavatelům a subdodavatelům, kteří se přímo podílejí na procesu recyklace lodi, a uvede všechny informace podle čl. 16 odst. 2;
b) uvede, zda plán recyklace lodi schválí příslušný orgán tichým nebo výslovným souhlasem, a v případě tichého souhlasu uvede lhůtu pro posouzení stanovenou případně podle vnitrostátních požadavků;
c) potvrdí, že loď plující pod vlajkou členského státu bude přijata k recyklaci pouze v souladu s tímto nařízením;
d) doloží, že zařízení na recyklaci lodí je schopno v průběhu celého procesu recyklace lodi vytvořit, udržovat a sledovat podmínky pro bezpečnou práci při vysokých teplotách a pro bezpečný vstup;
e) připojí mapu s ohraničením zařízení na recyklaci lodí a míst, na nichž v zařízení probíhají recyklační činnosti;
f) u každého nebezpečného materiálu uvedeného v příloze I a dalších nebezpečných materiálů, které by mohly být součástí konstrukce lodi, uvede:
i) zda je zařízení na recyklaci lodí oprávněno odstraňovat daný nebezpečný materiál. Pokud je k tomu oprávněno, musí být určeni příslušní pracovníci oprávnění provádět odstraňování a doložena jejich způsobilost k této činnosti,
ii) jaký postup pro nakládání s odpadem, jako je spalování, skládkování nebo jiný způsob zpracování odpadu, bude v zařízení na recyklaci lodí či mimo ně použit, název a adresu zařízení na zpracování odpadu, pokud není totožné se zařízením na recyklaci lodí, a prokáže, že daný postup bude proveden bez ohrožení lidského zdraví a způsobem šetrným k životnímu prostředí;
g) potvrdí, že přijala plán zařízení na recyklaci lodí se zohledněním příslušných pokynů IMO;
h) poskytne informace nezbytné k identifikaci zařízení na recyklaci lodí.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví formát informací požadovaných k identifikaci zařízení na recyklaci lodí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25.
4. Aby mohla být na evropský seznam zařazena zařízení na recyklaci lodí nacházející se ve třetích zemích, musí být splnění požadavků stanovených v článku 13 ověřeno inspekcí na místě provedenou nezávislým ověřovatelem s náležitou kvalifikací. Toto ověření předloží společnost provádějící recyklaci lodí Komisi při podání žádosti o zařazení na evropský seznam a při obnově zařazení na evropský seznam každých pět let poté. Prvotní zařazení na seznam a jeho obnova jsou doplněny o přezkum v polovině období, jehož účelem je potvrdit splnění požadavků stanovených v článku 13.
Podáním žádosti o zařazení na evropský seznam souhlasí společnosti provádějící recyklaci lodí s tím, že Komise nebo subjekty jednající jejím jménem mohou provést v dotčeném zařízení na recyklaci lodí před jeho zařazením na evropský seznam nebo po něm inspekci na místě s cílem ověřit, že splňuje požadavky stanovené v článku 13. Nezávislý ověřovatel, Komise nebo subjekty jednající jejím jménem spolupracují za účelem provedení uvedených inspekcí na místě s příslušnými orgány třetí země, v němž se zařízení na recyklaci lodí nachází.
Komise může vydat technické pokyny s cílem usnadnit toto ověřování.
5. Pro účely článku 13, pokud jde o konkrétní využití nebo odstranění odpadu, lze nakládání způsobem šetrným k životnímu prostředí předpokládat pouze tehdy, pokud společnost provádějící recyklaci lodí může prokázat, že zařízení pro nakládání s odpady, jež odpad obdrží, bude provozováno v souladu s normami pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí, jež všeobecně odpovídají příslušným mezinárodním normám a normám Unie.
6. Společnost provádějící recyklaci lodí poskytne bez prodlení aktualizovaný doklad o jakékoli změně informací poskytovaných Komisi a v každém případě vydá tři měsíce před uplynutím každého pětiletého období zařazení na evropský seznam prohlášení, že:
a) doklady, které poskytla, jsou úplné a aktuální;
b) zařízení na recyklaci lodí nadále splňuje a bude splňovat požadavky stanovené v článku 13.
Článek 16
Vytvoření a aktualizace evropského seznamu
1. Komise přijme prováděcí akty, kterými vytvoří evropský seznam zařízení na recyklaci lodí, která:
a) se nacházejí v Unii a byly oznámeny členskými státy podle čl. 14 odst. 3;
b) se nacházejí ve třetí zemi a jejichž zařazení vychází z posouzení informací a podkladů poskytnutých či shromážděných v souladu s článkem 15.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25.
2. Evropský seznam se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Komise do 31. prosince 2016. Člení se na dva dílčí seznamy, z nichž jeden zahrnuje zařízení na recyklaci lodí nacházející se v členských státech a druhý zařízení na recyklaci lodí nacházející se ve třetích zemích.
Evropský seznam zahrnuje všechny tyto informace o zařízení na recyklaci lodí:
a) metodu recyklace;
b) druh a velikost lodí, které mohou být recyklovány;
c) veškerá omezení a podmínky související s provozem tohoto zařízení, a to i pokud jde o nakládání s nebezpečným odpadem;
d) podrobnosti o postupu schválení plánu recyklace lodi podle čl. 7 odst. 3 příslušným orgánem tichým nebo výslovným souhlasem;
e) maximální roční objem recyklace lodí.
3. Evropský seznam uvádí datum, k němuž končí zařazení zařízení na recyklaci lodí na seznam. Zařazení platí nejvýše pět let a může být obnoveno.
4. Komise přijímá prováděcí akty, kterými pravidelně aktualizuje evropský seznam s cílem:
a) zařadit na evropský seznam zařízení na recyklaci lodí, jestliže:
i) mu bylo uděleno oprávnění podle článku 14, nebo
ii) o jeho zařazení na evropský seznam bylo rozhodnuto podle odst. 1 písm. b) tohoto článku;
b) vyřadit z evropského seznamu zařízení na recyklaci lodí, jestliže:
i) zařízení na recyklaci lodí přestane splňovat požadavky stanovené v článku 13, nebo
ii) nejsou alespoň tři měsíce před skončením pětiletého období stanoveného v odstavci 3 tohoto článku poskytnuty aktualizované podklady.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 25.
5. Komise při vytváření a aktualizaci evropského seznamu jedná v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvách a v souladu s mezinárodními závazky Unie.
6. Členské státy sdělí Komisi veškeré informace, které mohou být v souvislosti s aktualizací evropského seznamu podstatné. Komise předá všechny podstatné informace ostatním členským státům.
HLAVA IV
OBECNÁ SPRÁVNÍ USTANOVENÍ
Článek 17
Jazyk
1. Plán recyklace lodi podle článku 7 se vyhotovuje v jazyce přijatelném pro stát udělující oprávnění zařízení na recyklaci lodí. Pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština ani španělština, přeloží se plán recyklace lodi do jednoho z uvedených jazyků, ledaže správní orgán dospěje k závěru, že to není nutné.
2. Osvědčení soupisu a osvědčení o připravenosti k recyklaci vydaná podle článku 9 se vyhotovují v úředním jazyce vydávajícího správního orgánu. Není-li použitým jazykem angličtina, francouzština ani španělština, musí být součástí daného znění překlad do jednoho z těchto jazyků.
Článek 18
Určení příslušných orgánů a správních orgánů
1. Členské státy určí příslušné orgány a správní orgány odpovědné za uplatňování tohoto nařízení a oznámí je Komisi. Členské státy neprodleně Komisi oznámí veškeré změny těchto údajů.
2. Komise zveřejní seznamy určených příslušných orgánů a správních orgánů na svých internetových stránkách a podle potřeby je aktualizuje.
Článek 19
Určení kontaktních osob
1. Členské státy i Komise určí jednu nebo více kontaktních osob zodpovídajících za poskytování informací a poradenství fyzickým či právnickým osobám požadujícím informace. Kontaktní osoba Komise předá kontaktním osobám členských států veškeré dotazy, které obdrží a které se týkají těchto států, a naopak.
2. Členské státy oznámí Komisi, které kontaktní osoby určily. Členské státy neprodleně Komisi oznámí veškeré změny těchto údajů.
3. Komise zveřejní seznamy určených kontaktních osob na svých internetových stránkách a podle potřeby je aktualizuje.
Článek 20
Zasedání kontaktních osob
Komise na žádost členských států, nebo pokud to považuje za vhodné, pravidelně pořádá zasedání kontaktních osob, aby se projednaly otázky vznesené v souvislosti s prováděním tohoto nařízení. Pokud se všechny členské státy a Komise shodnou na tom, že je to vhodné, budou na tato zasedání nebo jejich části pozvány příslušné zúčastněné strany.
HLAVA V
PODÁVÁNÍ ZPRÁV A PROSAZOVÁNÍ
Článek 21
Zprávy podávané členskými státy
1. Každý členský stát zašle Komisi zprávu obsahující:
a) seznam lodí, které plují pod jeho vlajkou a pro které bylo vydáno osvědčení o připravenosti k recyklaci, název společnosti provádějící recyklaci lodí a místo, kde se nachází zřízení na recyklaci lodí, jak je uvedeno v osvědčení o připravenosti k recyklaci;
b) seznam lodí plujících pod jeho vlajkou, pro něž obdržel prohlášení o dokončení recyklace;
c) informace o nedovolené recyklaci lodí a o sankcích a následných opatřeních, která daný členský stát přijal.
2. Každá zpráva zahrnuje tři roky a zasílá se Komisi elektronickou cestou do devíti měsíců od konce tříletého období, jehož se týká.
První elektronická zpráva se týká tříletého období počínajícího dnem použitelnosti tohoto nařízení stanoveným v čl. 32 odst. 1. Pokud členský stát povolí v souladu s článkem 26 recyklaci lodí v zařízeních na recyklaci lodí zařazených na evropský seznam přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, týká se elektronická zpráva tohoto členského státu i období ode dne vydání tohoto povolení až do data použitelnosti tohoto nařízení.
Komise zveřejní zprávu o uplatňování tohoto nařízení do devíti měsíců od obdržení zpráv členských států.
3. Komise tyto informace vloží do elektronické databáze, která je trvale přístupná veřejnosti.
Článek 22
Prosazování v členských státech
1. Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
2. Členské státy vzájemně spolupracují na dvoustranném nebo mnohostranném základě s cílem usnadnit zabraňování a odhalování možného obcházení a porušování tohoto nařízení.
3. Členské státy určí z řad svých stálých zaměstnanců osoby zodpovídající za spolupráci podle odstavce 2. Tyto informace zašlou Komisi, která určeným osobám zašle vytvořený seznam.
4. Členské státy sdělí Komisi své vnitrostátní právní předpisy týkající se prosazování tohoto nařízení a použitelných sankcí.
Článek 23
Žádost o přijetí opatření
1. Fyzické nebo právnické osoby, které jsou nebo mohou být dotčeny porušením článku 13 ve spojení s článkem 15 a čl. 16 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení nebo mají dostatečný zájem na rozhodování v oblasti životního prostředí v souvislosti s porušením článku 13 ve spojení s článkem 15 a čl. 16 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, jsou oprávněny požádat Komisi, aby přijala opatření podle tohoto nařízení ve vztahu k tomuto porušení nebo bezprostřední hrozbě, že k takovému porušení dojde.
Za postačující pro účel prvního pododstavce se považuje zájem jakékoli nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 1367/2006 ( 3 ).
2. Žádost o přijetí opatření musí být doplněna příslušnými informacemi a údaji na svou podporu.
3. Pokud žádost o přijetí opatření a připojené informace a údaje hodnověrně prokazují, že došlo k porušení článku 13 ve spojení s článkem 15 a čl. 16 odst. 1 písm. b) nebo že takové porušení bezprostředně hrozí, Komise posoudí všechny takové žádosti o přijetí opatření a informace a údaje. Za těchto okolností poskytne Komise dotčené společnosti provádějící recyklaci lodí příležitost, aby se k dané žádosti o přijetí opatření a připojeným informacím a údajům vyjádřila.
4. Komise neprodleně a v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie informuje osoby, které podaly žádost podle odstavce 1, o svém rozhodnutí žádost o přijetí opatření přijmout nebo zamítnout a toto rozhodnutí zdůvodní.
HLAVA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 24
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 30. prosince 2013. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 8 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 25
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 26
Přechodné ustanovení
Členské státy mohou ode dne zveřejnění evropského seznamu a přede dnem použitelnosti tohoto nařízení povolit recyklaci lodí v zařízeních na recyklaci lodí zařazených na evropský seznam. V těchto případech se nařízení (ES) č. 1013/2006 nepoužije.
Článek 27
Změna nařízení (ES) č. 1013/2006
V čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 1013/2006 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„i) lodě plující pod vlajkami členských států spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ( *1 ).
Článek 28
Změna směrnice 2009/16/ES
V příloze IV směrnice 2009/16/ES se doplňuje nový bod, který zní:
„49. Osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo případně prohlášení o souladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ( *2 ).
Článek 29
Finanční pobídka
Komise do 31. prosince 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možnosti zavedení finančního nástroje, který by napomáhal bezpečné a environmentálně šetrné recyklaci lodí, a případně ji doplní legislativním návrhem.
Článek 30
Přezkum
1. Komise posoudí, která porušení tohoto nařízení by měla být začleněna do oblasti působnosti směrnice 2008/99/ES, aby byla zajištěna rovnocennost mezi tímto nařízením a nařízením (ES) č. 1013/2006, pokud jde o ustanovení týkající se jejich porušení. O svých závěrech podá Komise do 31. prosince 2014 zprávu Evropskému parlamentu a Radě a případně ji doplní legislativním návrhem.
2. Nejpozději osmnáct měsíců přede dnem vstupu Hongkongské úmluvy v platnost přezkoumá Komise toto nařízení a případně zároveň předloží příslušné legislativní návrhy za tímto účelem. Tento přezkum zváží zařazení zařízení na recyklaci lodí oprávněných podle Hongkongské úmluvy na evropský seznam s cílem zabránit duplicitě činností a administrativní zátěži.
3. Komise provádí přezkum tohoto nařízení, a pokud je to potřeba, předkládá včas návrhy zohledňující vývoj v souvislosti s mezinárodními úmluvami, včetně Basilejské úmluvy, ukáže-li se to jako nezbytné.
4. Bez ohledu na odstavec 2 předloží Komise do pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která bude případně doplněna legislativními návrhy s cílem zajistit, aby byly plněny jeho cíle a jeho dopad byl zajištěn a opodstatněný.
Článek 31
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 32
Použitelnost
1. Toto nařízení se použije od dřívějšího ze dvou následujících dat, ale ne dříve než 31. prosince 2015
a) šest měsíců ode dne, kdy kombinovaný maximální roční objem recyklace lodí v zařízeních na recyklaci lodí zařazených na evropský seznam dosáhne v souhrnu alespoň 2,5 milionu LDT (výtlak prázdné lodi v tunách). Roční objem recyklace lodí v zařízení na recyklaci lodí se vypočte jako součet hmotností lodí (vyjádřené v LDT), které byly v daném roce v uvedeném zařízení recyklovány. Maximální roční objem recyklace lodí se určí u každého zařízení na recyklaci lodí zvolením nejvyšší hodnoty za předcházející desetileté období nebo, v případě nově povoleného zařízení na recyklaci lodí, nejvyšší roční hodnoty dosažené v tomto zařízení, nebo
b) k 31. prosinci 2018.
2. Následující ustanovení se však použijí takto:
a) článek 2, čl. 5 odst. 2 druhý pododstavec a články 13, 14, 15, 16, 25 a 26 se použijí ode dne 31. prosince 2014 a
b) čl. 5 odst. 2 první a třetí pododstavec a čl. 12 odst. 1 a 8 se použijí ode dne 31. prosince 2020.
3. Po splnění podmínek uvedených v odst. 1 písm. a) zveřejnění Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o datu použitelnosti tohoto nařízení.
4. Pokud členský stát uzavřel svůj námořní rejstřík nebo během tří let nebyla pod jeho vlajkou registrována žádná loď a pokud pod jeho vlajkou není registrována žádná loď, může se tento stát odchýlit od tohoto nařízení, s výjimkou článků 4, 5, 11, 12, 13, 14, čl. 16 odst. 6 a článků 18, 19, 20, 21 a 22. Hodlá-li členský stát využít této odchylky, uvědomí o tom Komisi nejpozději ke dni použitelnosti tohoto nařízení. Jakékoliv následné změny se rovněž neprodleně oznámí Komisi.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
KONTROLA NEBEZPEČNÝCH MATERIÁLŮ
|
Nebezpečný materiál |
Definice |
Kontrolní opatření |
|
Azbest |
Materiály obsahující azbest |
Nová instalace materiálů obsahujících azbest je na všech lodích zakázána. |
|
Látky poškozující ozonovou vrstvu |
Regulované látky vymezené čl. 1 odst. 4 Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, z roku 1987 uvedené v přílohách A, B, C nebo E tohoto protokolu ve znění platném v okamžiku uplatňování nebo výkladu této přílohy. Mezi látky poškozující ozonovou vrstvu, které se mohou nacházet na lodi, patří mimo jiné: halon 1211 bromchlordifluormethan halon 1301 bromtrifluormethan halon 2402 1,2-dibrom-1,1,2,2-tetrafluorethan (též nazývaný halon 114B2) CFC-11 trichlorfluormethan CFC-12 dichlordifluormethan CFC-113 1,1,2-trichlor-1,2,2-trifluorethan CFC-114 1,2-dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan CFC-115 chlorpentafluorethan HCFC-22 chlordifluormethan |
Nové instalace obsahující látky poškozující ozonovou vrstvu jsou na všech lodích zakázány. |
|
Polychlorované bifenyly (PCB) |
„Polychlorovanými bifenyly“ se rozumějí aromatické sloučeniny tvořené tak, že v molekule bifenylu (dvě benzenová jádra vzájemně spojená jednoduchou vazbou uhlík-uhlík) mohou být atomy vodíku nahrazeny až deseti atomy chlóru. |
Nová instalace materiálů obsahujících polychlorované bifenyly je na všech lodích zakázána. |
|
Kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) (1) |
„Kyselinou perfluoroktansulfonovou“ (PFOS) se rozumí kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty. |
Nové instalace obsahující kyselinu perfluoroktansulfonovou (PFOS) a její deriváty jsou zakázány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 (2). |
|
Sloučeniny a přípravky proti obrůstání |
Sloučeniny a přípravky proti obrůstání regulované přílohou I Mezinárodní úmluvy o kontrole škodlivých přípravků proti obrůstání na plavidlech, 2001 (úmluva AFS) ve znění platném v okamžiku uplatňování nebo výkladu této přílohy. |
1. Na žádné lodi nesmějí být použity přípravky proti obrůstání obsahující organické sloučeniny cínu jako biocidy nebo jiné přípravky proti obrůstání, jejichž používání nebo využívání zakazuje úmluva AFS. 2. Na žádné nové lodi nebo v nových instalacích na lodích se nesmějí používat ani využívat sloučeniny nebo přípravky proti obrůstání způsobem, který je v rozporu s úmluvou AFS. |
|
(1) Nevztahuje se na lodě plující pod vlajkami třetích zemí. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7). |
||
PŘÍLOHA II
SEZNAM POLOŽEK PRO SOUPIS NEBEZPEČNÝCH MATERIÁLŮ
1. Veškeré nebezpečné materiály uvedené v příloze I
2. Kadmium a jeho sloučeniny
3. Šestimocný chrom a jeho sloučeniny
4. Olovo a jeho sloučeniny
5. Rtuť a její sloučeniny
6. Polybromované bifenyly (PBB)
7. Polybromované difenylethery (PBDE)
8. Polychlorované naftaleny (s více než třemi atomy chloru)
9. Radioaktivní látky
10. Některé chlorované parafíny s krátkým řetězcem (chlorované alkany, C10-C13)
11. Bromované zpomalovače hoření (HBCDD)
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11).
( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1).“
( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1).“