(EU) č. 575/2013Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1-337 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 26. června 2013 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 28. června 2013 Nabývá účinnosti: 28. června 2013
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 9. ledna 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

▼M9

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 575/2013

ze dne 26. června 2013

o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

▼B

(Úř. věst. L 176 27.6.2013, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

 M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/62 ze dne 10. října 2014,

  L 11

37

17.1.2015

 M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1014 ze dne 8. června 2016,

  L 171

153

29.6.2016

 M3

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/2188 ze dne 11. srpna 2017,

  L 310

1

25.11.2017

►M4

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2395 ze dne 12. prosince 2017,

  L 345

27

27.12.2017

►M5

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2401 ze dne 12. prosince 2017,

  L 347

1

28.12.2017

 M6

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/405 ze dne 21. listopadu 2017,

  L 74

3

16.3.2018

►M7

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019,

  L 111

4

25.4.2019

►M8

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019,

  L 150

1

7.6.2019

►M9

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019

  L 314

1

5.12.2019

►M10

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2160 ze dne 27. listopadu 2019

  L 328

1

18.12.2019

►M11

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/873 ze dne 24. června 2020,

  L 204

4

26.6.2020

►M12

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/424 ze dne 17. prosince 2019,

  L 84

1

11.3.2021

►M13

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/558 ze dne 31. března 2021,

  L 116

25

6.4.2021

 M14

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1043 ze dne 24. června 2021

  L 225

52

25.6.2021

►M15

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2036 ze dne 19. října 2022,

  L 275

1

25.10.2022

►M16

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023,

  L 

1

20.12.2023


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s.  68 (575/2013)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 321, 30.11.2013, s.  6 (575/2013)

►C3

Oprava, Úř. věst. L 020, 25.1.2017, s.  2 (575/2013)

►C4

Oprava, Úř. věst. L 335, 13.10.2020, s.  20 (2019/630)

►C5

Oprava, Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s.  79 (2019/2033)

 C6

Oprava, Úř. věst. L 065, 25.2.2021, s.  62 (2019/876)

►C7

Oprava, Úř. věst. L 398, 11.11.2021, s.  32 (2019/876)

►C8

Oprava, Úř. věst. L 092, 30.3.2023, s.  29 (č. 575/2013)




▼B

▼M9

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 575/2013

ze dne 26. června 2013

o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

▼B



ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ



HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

▼M8

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se obecných obezřetnostních požadavků, které musí instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti podléhající dohledu podle směrnice č. 2013/36/EU splňovat v souvislosti:

a) 

s kapitálovými požadavky týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků úvěrového rizika, tržního rizika, operačního rizika, vypořádacího rizika a páky;

b) 

s požadavky na omezení velkých expozic;

c) 

s požadavky na likviditu týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků rizika likvidity;

d) 

s požadavky na podávání zpráv, které se týkají písmen a), b) a c);

e) 

s požadavky na zveřejňování informací.

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se požadavků na kapitál a způsobilé závazky, které musí splňovat subjekty řešící krizi, jež jsou globálními systémově významnými institucemi (G-SVI) nebo součástí G-SVI a významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU.

Toto nařízení neupravuje požadavky na zveřejňování uložené příslušným orgánům v oblasti obezřetnostní regulace a dohledu nad institucemi, které jsou stanoveny ve směrnici 2013/36/EU.

Článek 2

Pravomoci v oblasti dohledu

1.  
Pro účely zajišťování souladu s tímto nařízením mají příslušné orgány pravomoci a dodržují postupy stanovené ve směrnici 2013/36/EU a v tomto nařízení.
2.  
Pro účely zajišťování souladu s tímto nařízením mají orgány příslušné k řešení krize pravomoci a dodržují postupy stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 1 ) a v tomto nařízení.
3.  
Pro účely zajišťování souladu s požadavky na kapitál a způsobilé závazky příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize spolupracují.
4.  
Pro účely zajišťování souladu v rámci svých příslušných pravomocí Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený podle článku 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 2 ) a Evropská centrální banka s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 ( 3 ) zabezpečují pravidelnou a spolehlivou výměnu příslušných informací.

▼M9

5.  
Při uplatňování ustanovení čl. 1 odst. 2 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ( 4 ) na investiční podniky uvedené v daných odstavcích zacházejí příslušné orgány ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ( 5 ) s těmito investičními podniky, jako by byly „institucemi“ podle tohoto nařízení.

▼B

Článek 3

Uplatnění přísnějších požadavků ze strany institucí

Toto nařízení institucím nebrání v tom, aby držely kapitál a jeho složky v míře přesahující požadavky tohoto nařízení nebo aby uplatňovaly opatření, která jsou přísnější než požadavky tohoto nařízení.

Článek 4

Definice

1.  

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

▼M9

1) 

„úvěrovou institucí“ podnik, jehož činnost spočívá v některé z těchto činností:

a) 

přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet;

b) 

výkon kterékoli z činností uvedených v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 6 ) pokud platí jedna z těchto skutečností, avšak podnik není obchodníkem s komoditami a emisními povolenkami, subjektem kolektivního investování nebo pojišťovnou:

i) 

celková hodnota konsolidovaných aktiv podniku činí alespoň 30 miliard EUR,

ii) 

celková hodnota aktiv podniku je nižší než 30 miliard EUR a podnik je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech podniků ve skupině, jež mají jednotlivě celková aktiva nižší než 30 miliard EUR a které vykonávají některou z činností uvedených v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, činí alespoň 30 miliard EUR, nebo

iii) 

celková hodnota aktiv podniku je nižší než 30 miliard EUR a podnik je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech podniků ve skupině, které vykonávají některou z činností uvedených v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU, činí alespoň 30 miliard EUR, pokud tak orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po konzultaci s kolegiem orgánů dohledu rozhodne v zájmu řešení možných rizik obcházení pravidel a možných rizik pro finanční stabilitu Unie;

pro účely písm. b) bodů ii) a iii) platí, že pokud je podnik součástí skupiny ze třetí země, celková hodnota aktiv každé pobočky takové skupiny ze třetí země, která je povolena v Unii, se zahrne do kombinované celkové hodnoty aktiv všech podniků ve skupině;

2) 

„investičním podnikem“ investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU, jež má povolení podle uvedené směrnice, avšak s vyloučením úvěrových institucí;

3) 

„institucí“ úvěrová instituce s povolením podle článku 8 směrnice 2013/36/EU nebo podnik uvedený v čl. 8a odst. 3 uvedené směrnice;

▼M9 —————

▼B

5) 

„pojišťovnou“ pojišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ( 7 );

6) 

„zajišťovnou“ zajišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES;

▼M8

7) 

„subjektem kolektivního investování“ SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ( 8 ) nebo alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ( 9 );

▼B

8) 

„subjektem veřejného sektoru“: nekomerční správní subjekt, který je odpovědný ústřední vládě, regionální vládě nebo místním orgánům nebo orgánům, které vykonávají stejné funkce jako regionální vláda a místní orgány, nebo nekomerční podnik, který je vlastněn nebo zřízen a financován ústřední vládou, regionální vládou nebo místními orgány, který má výslovné dohody o zárukách, včetně subjektů s vlastní správou, jež se řídí právními předpisy a jsou pod veřejným dohledem;

9) 

„vedoucím orgánem“ vedoucí orgán ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 směrnice 2013/36/EU;

10) 

„vrcholným vedením“ vrcholné vedení ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 9 směrnice 2013/36/EU;

11) 

„systémovým rizikem“ systémové riziko ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 10 směrnice 2013/36/EU;

12) 

„rizikem modelu“ riziko modelu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 11 směrnice 2013/36/EU;

▼M5

13) 

„původcem“ původce ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( 10 );

14) 

„sponzorem“ sponzor ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2017/2402;

▼M5

14a) 

„původním věřitelem“ původní věřitel ve smyslu čl. 2 bodu 20 nařízení (EU) 2017/2402;

▼B

15) 

„mateřským podnikem“:

a) 

mateřský podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS;

b) 

pro účely hlavy VII oddílu II kapitol 3 a 4 a hlavy VIII směrnice 2013/36/EU a části páté tohoto nařízení mateřský podnik ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice 83/349/EHS a jakýkoli podnik, který fakticky uplatňuje dominantní vliv nad jiným podnikem;

16) 

„dceřiným podnikem“:

a) 

dceřiný podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS;

b) 

dceřiný podnik ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice 83/349/EHS a jakýkoli podnik, nad nímž mateřský podnik fakticky uplatňuje dominantní vliv.

Dceřiné podniky dceřiných podniků se rovněž považují za dceřiné podniky podniku, který je jejich původním mateřským podnikem;

17) 

„pobočkou“ provozovna bez právní subjektivity, jež tvoří součást instituce a jež přímo provádí všechny nebo některé operace tvořící podstatu činnosti institucí;

18) 

„podnikem pomocných služeb“ podnik, jehož hlavní činností je vlastnictví nebo správa nemovitostí, řízení služeb zpracování dat nebo podobné činnosti, kterými napomáhá hlavní činnosti jedné nebo více institucí;

►C2  19) 

„společností spravující aktiva“ společnost spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES nebo správce alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU včetně, není-li stanoveno jinak, subjektů ze třetích zemí vykonávajících obdobné činnosti a podléhajících právním předpisům třetí země ◄ , která uplatňuje požadavky v oblasti dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii;

▼M8

20) 

„finanční holdingovou společností“ finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo převážně institucemi nebo finančními institucemi a která není smíšenou finanční holdingovou společností; dceřiné podniky finanční instituce jsou převážně institucemi nebo finančními institucemi, jestliže alespoň jeden z nich je institucí a jestliže je více než 50 % vlastního kapitálu, konsolidovaných aktiv, výnosů, zaměstnanců nebo jiného ukazatele finanční instituce považovaného příslušným orgánem za relevantní spojeno s dceřinými podniky, které jsou institucemi nebo finančními institucemi;

▼B

21) 

„smíšenou finanční holdingovou společností smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 2 bodu 15 směrnice 2002/87/ES;

22) 

„holdingovou společností se smíšenou činností“ mateřský podnik, který není finanční holdingovou společností ani institucí ani smíšenou finanční holdingovou společností a mezi jehož dceřiné podniky patří alespoň jedna instituce;

23) 

„pojišťovnou ze třetí země“ pojišťovna ze třetí země ve smyslu čl. 13 bodu 3 směrnice 2009/138/ES;

24) 

„zajišťovnou ze třetí země“ zajišťovna ze třetí země ve smyslu čl. 13 bodu 6 směrnice 2009/138/ES;

25) 

„uznaným investičním podnikem z třetí země“ podnik, který splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

odpovídá definici ►C2  investičního podniku, kdyby byl usazen v Unii, ◄

b) 

je povolen ve třetí zemi,

c) 

podléhá a vyhovuje pravidlům obezřetnosti považovaným příslušnými orgány alespoň za stejně přísné, jako jsou pravidla stanovená tímto nařízením nebo směrnicí 2013/36/EU;

▼M9

26) 

„finanční institucí“ podnik jiný než instituce a jiný než čistě průmyslová holdingová společnost, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12 a v bodě 15 přílohy I směrnice 2013/36/EU, včetně investičního podniku, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, investiční holdingové společnosti, platební instituce ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2366/ES ( 11 ) a společnosti spravující aktiva, avšak s vyloučením pojišťovacích holdingových společností a pojišťovacích holdingových společností se smíšenou činností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. f) a g) směrnice 2009/138/ES;

▼B

27) 

„subjektem finančního sektoru“:

a) 

instituce;

b) 

finanční instituce;

c) 

podnik pomocných služeb zahrnutý do konsolidované finanční situace dané instituce;

d) 

pojišťovna;

e) 

pojišťovna ze třetí země;

f) 

zajišťovna;

g) 

zajišťovna ze třetí země;

▼C2

h) 

pojišťovací holdingová společnost ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. f) směrnice 2009/138/ES;

▼C2

▼B

k) 

podnik vyňatý z oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES v souladu s článkem 4 uvedené směrnice;

l) 

podnik třetí země, jehož hlavní činnost je srovnatelná s činností jednoho ze subjektů uvedených v písmenech a) až k) výše;

▼M8

28) 

„mateřskou institucí v členském státě“ instituce v členském státě, která má dceřiný podnik ve formě instituce, finanční instituce nebo podniku pomocných služeb nebo která drží v instituci, finanční instituci nebo podniku pomocných služeb účast a zároveň sama není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

▼B

29) 

„mateřskou institucí v EU“ mateřská instituce v členském státě, která není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v kterémkoli členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

▼M9

29a) 

„mateřským investičním podnikem v členském státě“ mateřský podnik v členském státě, který je investičním podnikem;

29b) 

„mateřským investičním podnikem v EU“ mateřský podnik v EU, který je investičním podnikem;

▼M8

29c) 

„mateřskou úvěrovou institucí v členském státě“ mateřská instituce v členském státě, která je úvěrovou institucí;

29d) 

„mateřskou úvěrovou institucí v EU“ mateřská instituce v EU, která je úvěrovou institucí;

▼B

30) 

„mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě“ finanční holdingová společnost, která sama není dceřiným podnikem instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

31) 

„mateřskou finanční holdingovou společností v EU“ mateřská finanční holdingová společnost v členském státě, která není dceřiným podnikem instituce povolené v kterémkoli členském státě ani dceřiným podnikem jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

32) 

„mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě“ smíšená finanční holdingová společnost, která sama není dceřiným podnikem instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

33) 

„mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU“ mateřská smíšená finanční holdingová společnost v členském státě, která není dceřiným podnikem instituce povolené v kterémkoli členském státě ani dceřiným podnikem jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

34) 

„ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

35) 

„účastí“ účast ve smyslu první věty článku 17 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností ( 12 ) nebo přímé či nepřímé vlastnictví nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu podniku;

36) 

„kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá kapitálová investice do podniku, která představuje 10 % či více kapitálu nebo hlasovacích práv nebo která dává možnost podstatně ovlivňovat řízení tohoto podniku;

37) 

„kontrolou“ vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS, nebo podle příslušných účetních standardů, kterým instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002, nebo podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem;

38) 

„úzkým propojením“ stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny jedním z těchto způsobů:

a) 

účastí ve formě vlastnictví, přímého nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu některého podniku,

b) 

kontrolou,

c) 

trvalou vazbou obou nebo všech osob k jedné a téže třetí osobě vztahem kontroly;

39) 

„ekonomicky spjatou skupinou klientů“ jakákoli následující situace:

a) 

dvě nebo více fyzických či právnických osob, které, není-li prokázán opak, představují jediné riziko, neboť jedna z nich má přímou či nepřímou kontrolu nad druhou osobou nebo ostatními osobami;

b) 

dvě nebo více fyzických či právnických osob, mezi nimiž neexistuje vztah kontroly uvedený v písmenu a), avšak na které je nutno pohlížet jako na osoby představující jediné riziko, neboť jsou vzájemně propojeny tak, že pokud by se jedna z nich dostala do finančních obtíží, zejména obtíží s financováním nebo se splácením, druhá osoba nebo všechny ostatní osoby by se pravděpodobně také ocitly v obtížích s financováním nebo se splácením.

►C8  Bez ohledu na písmena a) a b) pokud má ústřední vláda přímou kontrolu nad více než jednou fyzickou nebo právnickou osobou nebo je s nimi přímo propojena, skupina sestávající z ústřední vlády a všech fyzických či právnických osob přímo nebo nepřímo kontrolovaných podle písmene a) nebo propojených podle písmene b) nemusí být považována za ekonomicky spjatou skupinu klientů. ◄ Existence ekonomicky spjaté skupiny klientů tvořené ústřední vládou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami může být namísto toho posuzována zvlášť pro každou z osob přímo kontrolovaných podle písmene a) nebo přímo propojených podle písmene b) nebo všech fyzických a právnických osob, které jsou touto osobou podle písmene a) kontrolovány nebo s touto osobou podle písmene b) propojeny, a to včetně ústřední vlády. Totéž platí v případě regionálních vlád nebo místních orgánů, na něž se vztahuje čl. 115 odst. 2.

▼M8

Dvě nebo více fyzických nebo právnických osob, které splňují podmínky stanovené v písmenech a) nebo b) z důvodu své přímé expozice vůči stejné ústřední protistraně pro účely clearingových činností, nejsou považovány za ekonomicky spjatou skupinu klientů;

▼B

40) 

„příslušnými orgánem“ veřejný orgán nebo subjekt oficiálně uznaný vnitrostátními právními předpisy, který je podle vnitrostátního práva oprávněn vykonávat dohled nad institucemi jako součást systému dohledu fungujícího v daném členském státě;

▼M8

41) 

„orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě“ příslušný orgán odpovědný za výkon dohledu na konsolidovaném základě v souladu s článkem 111 směrnice 2013/36/EU;

▼B

42) 

„povolením“ dokument vystavený orgány v jakékoliv formě, jímž se uděluje právo vykonávat činnost;

43) 

„domovským členským státem“ členský stát, v němž byla instituce povolena;

44) 

„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž má instituce pobočku nebo v němž poskytuje služby;

45) 

„centrálními bankami ESCB“ národní centrální banky, které jsou členy Evropského systému centrálních bank (ESCB), a Evropská centrální banka (ECB);

46) 

„centrálními bankami“ centrální banky ESCB a centrální banky ve třetích zemích;

47) 

„konsolidovanou situací“ situace vyplývající z uplatnění požadavků tohoto nařízení podle části první hlavy II kapitoly 2 na jednu instituci, jako kdyby tato instituce společně s jedním nebo více jinými subjekty tvořila jednu jedinou instituci;

48) 

„konsolidovaným základem“ spojení „na základě konsolidované situace“;

49) 

„subkonsolidovaným základem“ na základě konsolidované situace mateřské instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti po vyloučení určité podskupiny subjektů nebo na základě konsolidované situace mateřské instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, která není poslední mateřskou institucí, finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností;

50) 

„finančními nástroji“:

a) 

smlouvy, kterými vzniká finanční aktivum jedné smluvní straně a současně finanční závazek nebo nástroj vlastního kapitálu druhé smluvní straně;

b) 

nástroje uvedené v části C přílohy I směrnice 2004/39/ES;

c) 

derivátové finanční nástroje;

d) 

primární finanční nástroje;

e) 

hotovostní nástroje.

Nástroje uvedené v písmenech a), b) a c) jsou finančními nástroji, pouze pokud se jejich hodnota odvozuje od ceny podkladového finančního nástroje nebo jiné podkladové položky, sazby nebo indexu;

▼M9

51) 

„počátečním kapitálem“ výše a druhy kapitálu uvedené v článku 12 směrnice 2013/36/EU;

▼B

52) 

„operačním rizikem“ riziko ztráty, které vyplývá z nedostatků či selhání vnitřních procesů, osob a systémů nebo z vnějších událostí, a zahrnuje právní riziko;

53) 

„rizikem rozmělnění“ riziko, že se výše pohledávky sníží peněžním nebo nepeněžním plněním poskytnutým dlužníkovi;

54) 

„pravděpodobností selhání (PD)“ pravděpodobnost selhání protistrany během jednoho roku;

55) 

„ztrátovostí ze selhání (LGD)“ poměr mezi ztrátou z expozice z důvodu selhání protistrany a částkou dlužnou v okamžiku selhání;

56) 

„konverzním faktorem“ poměr mezi dosud nevyčerpanou částkou příslibu, která by mohla být vyčerpána, a tudíž by byla nesplacena v okamžiku selhání, a dosud nevyčerpanou částkou příslibu, přičemž se rozsah příslibu stanoví podle doporučeného limitu, pokud nedoporučený limit není vyšší;

57) 

„snižováním úvěrového rizika“ technika, kterou instituce používá ke snižování úvěrového rizika spojeného s expozicí nebo expozicemi, které si nadále ponechává;

58) 

„majetkovým zajištěním úvěrového rizika“ technika snižování úvěrového rizika, při níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí instituce vyplývá z práva dané instituce v případě selhání protistrany nebo v případě jiné předem určené úvěrové události týkající se protistrany realizovat, obdržet, přivlastnit si nebo zadržet určitá aktiva nebo částky nebo snížit hodnotu expozice na částku nebo ji nahradit částkou, která představuje rozdíl mezi hodnotou této expozice a hodnotou pohledávky za institucí;

59) 

„osobním zajištěním úvěrového rizika“ technika snižování úvěrového rizika, při níž snížení úvěrového rizika spojeného s expozicí instituce vyplývá ze závazku třetí strany zaplatit částku v případě selhání dlužníka nebo v případě jiné předem určené úvěrové události;

▼M9

60) 

„hotovostním nástrojem“ vkladní list, dluhopis včetně krytého dluhopisu nebo jakýkoli jiný nepodřízený nástroj, který instituce nebo investiční podnik vydaly, za který již obdržely úplnou úhradu a který musí bezpodmínečně proplatit v jeho nominální hodnotě;

▼M5

61) 

„sekuritizací“ sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2017/2402;

62) 

„sekuritizovanou pozicí“ sekuritizovaná pozice ve smyslu čl. 2 bodu 19 nařízení (EU) 2017/2402;

63) 

„resekuritizací“ resekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) 2017/2402;

▼B

64) 

„resekuritizovanou pozicí“ expozice v resekuritizaci;

65) 

„úvěrovým posílením“ smluvní ujednání, na jehož základě dojde ke zvýšení úvěrové kvality pozice v sekuritizaci oproti kvalitě, kterou by pozice měla bez takového posílení, včetně posílení provedeného zařazením tranší, které jsou v sekuritizaci podřízenější, nebo jinými typy zajištění úvěrového rizika;

▼M5

66) 

„sekuritizační jednotkou pro speciální účel“ sekuritizační jednotka pro speciální účel ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2017/2402;

67) 

„tranší“ tranše ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení (EU) 2017/2402;

▼B

68) 

„tržním oceněním“ ocenění pozic pomocí uzavíracích cen, které jsou snadno k dispozici a které jsou získávány z nezávislých zdrojů, včetně burzovních cen, cen z obrazovek či kotací od několika renomovaných nezávislých brokerů;

69) 

„oceněním pomocí modelu“ jakékoli ocenění, které musí být stanoveno prostřednictvím srovnávacího standardu, extrapolováno či jinak vypočteno z jednoho či více tržních vstupů;

70) 

„nezávislým ověřováním cen“ postup, jímž se pravidelně ověřuje přesnost a nezávislost tržních cen či vstupů pro oceňování pomocí modelu;

▼C2

71) 

„použitelným kapitálem“:

a) 

pro účely hlavy III části druhé součet:

i) 

kapitálu tier 1 uvedeného v článku 25 bez použití odpočtu podle čl. 36 odst. 1 písm. k) bodu i)

ii) 

kapitálu tier 2 uvedeného v článku 71, který je roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1 vypočítaného podle bodu i) tohoto písmena;

b) 

▼M8

pro účely článku 97 součet:

▼C2

i) 

kapitálu tier 1 uvedeného v článku 25;

ii) 

kapitálu tier 2 uvedeného v článku 71, který je roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1;

▼B

72) 

„uznanou burzou“ burza, která splňuje všechny tyto podmínky:

▼M9

a) 

je regulovaným trhem nebo trhem třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s postupem podle čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/65/EU;

▼B

b) 

má clearingový mechanismus, v jehož rámci smlouvy uvedené v příloze II podléhají požadavkům na denní aktualizaci marží, které podle názoru příslušných orgánů poskytují vhodnou ochranu;

73) 

„zvláštními penzijními výhodami“ vyšší penzijní výhody poskytované institucí podle jejího uvážení pracovníkovi jako součást pohyblivé složky jeho odměny, které nezahrnují kumulované nároky pracovníka získané v souladu s podmínkami zaměstnaneckého penzijního systému dané společnosti;

74) 

„zástavní hodnotou nemovitosti“ hodnota nemovitosti stanovená obezřetným posouzením budoucí prodejnosti nemovitosti s ohledem na její trvalé a dlouhodobé vlastnosti, obvyklé a místní podmínky trhu, stávající využití a jiná možná vhodná využití;

75) 

„obytnou nemovitostí“ obytný prostor, který obývá vlastník nebo nájemce tohoto obytného prostoru nebo družstevník v bytových družstvech, jako jsou například bytová družstva ve Švédsku;

76) 

„tržní hodnotou“ v případě nemovitostí odhadovaná částka, za kterou by měla být nemovitost v den ocenění po řádném uvedení na trh převedena mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím v nezávislém vztahu, přičemž obě strany jednají vědomě, obezřetně a bez donucení;

77) 

„použitelným účetním rámcem“ účetní standardy, kterým instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002 nebo směrnice 86/635/EHS;

78) 

„jednoletým poměrem selhání“ poměr mezi počtem selhání, k nimž došlo během období jednoho roku před datem T, a počtem dlužníků zařazených do daného stupně nebo seskupení jeden rok před tímto datem;

79) 

„spekulativním financováním nemovitostí“ půjčky poskytnuté pro účely pořízení, technické přípravy nebo výstavby nemovitosti nebo v souvislosti s těmito činnostmi nebo pro účely takové nemovitosti nebo v souvislosti s ní, s cílem dalšího prodeje se ziskem;

80) 

„financováním obchodu“ financování včetně záruk spojené s výměnou zboží a služeb prostřednictvím finančních produktů s pevnou krátkodobou splatností obecně kratší než jeden rok bez automatického obnovování;

81) 

„státem podporovanými vývozními úvěry“ půjčky či úvěry k financování vývozu zboží a služeb, pro něž státní vývozní úvěrová agentura poskytuje záruky, pojištění nebo přímé financování;

▼C2

82) 

„repem“ a „reverzním repem“ jakákoli dohoda, v rámci níž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky k cenným papírům nebo komoditám, pokud uvedenou záruku poskytuje uznaná burza, která je držitelem práv k těmto cenným papírům nebo komoditám, a pokud dohoda instituci nedovoluje určitý cenný papír nebo komoditu převést nebo zastavit najednou více než jedné straně, se současným závazkem zpětného odkupu těchto cenných papírů nebo komodit, nebo k náhradním cenným papírům či komoditám stejného druhu za stanovenou cenu k datu, které je určeno nebo má být určeno převodcem, přičemž u instituce, jež cenné papíry či komodity prodává, jde o repo, a u instituce, jež cenné papíry či komodity kupuje, jde o reverzní repo;

▼B

83) 

„repo obchodem“ jakákoli transakce uskutečněná na základě dohody, která odpovídá definici pro repo nebo reverzní repo;

84) 

„prostým repem“ transakce zpětného odkupu aktiva v případě jednoho nekomplexního aktiva nebo podobných nekomplexních aktiv, na rozdíl od koše aktiv;

85) 

pozicemi drženými se záměrem obchodovat“ tyto pozice:

a) 

vlastní pozice a pozice vyplývající z poskytování služeb klientům a z tvorby trhu;

b) 

pozice držené pro opětovný prodej v krátkodobém horizontu;

c) 

pozice držené se záměrem využít skutečných nebo očekávaných krátkodobých cenových rozdílů mezi kupní a prodejní cenou nebo jiných výkyvů v ceně či úrokové sazbě;

▼M8

86) 

„obchodním portfoliem“ veškeré pozice ve finančních nástrojích a komoditách, jež instituce drží se záměrem obchodovat nebo s cílem zajistit pozice držené se záměrem obchodovat v souladu s článkem 104;

▼B

87) 

„mnohostranným systémem obchodování“ mnohostranný systém obchodování ve smyslu čl. 4 bodu 15 směrnice 2004/39/ES;

88) 

„způsobilou ústřední protistranou“ ústřední protistrana povolená v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo uznaná v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení;

89) 

„fondem pro riziko selhání“ fond zřízený ústřední protistranou v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 648/2012 a používaný v souladu s článkem 45 uvedeného nařízení;

90) 

„předfinancovaným příspěvkem do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany příspěvek do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany, který je splacen institucí;

▼M8

91) 

„obchodní expozicí“ současná expozice vůči ústřední protistraně vyplývající ze smluv a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. a), b) a c), včetně variační marže, kterou má člen clearingového systému obdržet, ale dosud neobdržel, a jakákoli potenciální budoucí expozice člena clearingového systému nebo klienta vůči ústřední protistraně vyplývající z uvedených smluv a transakcí, jakož i počáteční marže;

▼B

92) 

„regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 bodu 14 směrnice 2004/39/ES;

93) 

„pákou“ relativní objem aktiv instituce, jejích podrozvahových závazků a podmíněných závazků zaplatit, dodat nebo poskytnout kolaterál, včetně závazků plynoucích z přijatých prostředků, učiněných příslibů, derivátů či rep, avšak s výjimkou závazků, které lze vymáhat pouze v případě likvidace instituce, v poměru ke kapitálu instituce;

94) 

„rizikem nadměrné páky“ riziko, které vyplývá ze zranitelnosti instituce z důvodu páky nebo podmíněných pák, jež mohou vyžadovat nezamýšlenou korekci jejího obchodního plánu, včetně prodeje aktiv v tísni, který by mohl vést ke ztrátám či k úpravám ocenění jejích zbývajících aktiv;

95) 

„úpravou o úvěrové riziko“ objem specifických a obecných rezerv na krytí úvěrových ztrát pro úvěrová rizika, který byl vykázán v účetní závěrce instituce v souladu s použitelným účetním rámcem;

▼M8

96) 

„vnitřním zajištěním“ pozice, která podstatně kompenzuje složky rizika mezi pozicí v obchodním portfoliu a jednou nebo více pozicemi v investičním portfoliu nebo mezi dvěma obchodními útvary;

▼B

97) 

„referenčním závazkem“ závazek použitý pro účely stanovení vypořádací hodnoty úvěrového derivátu;

98) 

„externí ratingovou agenturou“ ratingová agentura, které je registrována nebo certifikována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách ( 13 ), nebo centrální banka vydávající ratingy, jež jsou z působnosti nařízení (ES) č. 1060/2009 vyňaty;

99) 

„určenou externí ratingovou agenturou“ externí ratingová agentura určená institucí;

100) 

„kumulovaný ostatní úplný výsledek hospodaření“ má stejný význam jako v mezinárodním účetním standardu IAS 1 použitelném podle nařízení (ES) č. 1606/2002;

101) 

„primárním kapitálem“ primární kapitál ve smyslu článku 88 směrnice 2009/138/ES;

102) 

„položkami kapitálu tier 1 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, které jsou zařazeny do kapitálu tier 1 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 1 uvedené směrnice;

103) 

„položkami vedlejšího kapitálu tier 1 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, pokud jsou tyto položky zařazeny do kapitálu tier 1 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 1 uvedené směrnice a jejich zahrnutí je omezeno akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 99 uvedené směrnice;

104) 

„položkami kapitálu tier 2 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, které jsou zařazeny do kapitálu tier 2 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 2 uvedené směrnice;

105) 

„položkami kapitálu tier 3 pojišťovny“ položky primárního kapitálu podniků, na něž se vztahují požadavky směrnice 2009/138/ES, které jsou zařazeny do kapitálu tier 3 ve smyslu směrnice 2009/138/ES v souladu s čl. 94 odst. 3 uvedené směrnice;

106) 

„odložené daňové pohledávky“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

107) 

„odloženými daňovými pohledávkami závislými na budoucím zisku“ odložené daňové pohledávky, jejichž budoucí hodnotu lze realizovat pouze v případě, že instituce v budoucnu vytvoří zdanitelný zisk;

108) 

„odložené daňové závazky“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

109) 

„aktivy penzijního fondu definovaných požitků“ se rozumějí aktiva penzijního fondu definovaných požitků, případně plánu, po snížení o částku závazků tohoto fondu nebo plánu;

110) 

„rozdělením výnosů“ výplata dividend nebo úroků v jakékoli podobě;

111) 

„finanční podnik“ má stejný význam jako v čl. 13 bodu 25 písm. b) a d) směrnice 2009/138/ES;

112) 

„rezervní fond na všeobecná bankovní rizika“ má stejný význam jako v článku 38 směrnice 86/635/EHS

113) 

„goodwill“ má stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

114) 

„nepřímou kapitálovou investicí“ jakákoli expozice vůči zprostředkujícímu subjektu, který má expozici v kapitálových nástrojích vydaných subjektem finančního sektoru, jestliže by se při trvalém odpisu kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru ztráta, která by instituci v důsledku toho vznikla, podstatně nelišila od ztráty, která by instituci vznikla z přímé kapitálové investice do těchto kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru;

115) 

„nehmotná aktiva“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci a zahrnují goodwill;

116) 

„jinými kapitálovými nástroji“ kapitálové nástroje vydané subjekty finančního sektoru, které nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 ani za položky kapitálu tier 1 pojišťovny, položky vedlejšího kapitálu tier 1 pojišťovny, položky kapitálu tier 2 pojišťovny nebo položky kapitálu tier 3 pojišťovny;

117) 

„ostatními fondy“ fondy ve smyslu použitelného účetního rámce, které musí být zveřejněny podle tohoto použitelného účetního rámce a nezahrnují částky již zahrnuté do kumulovaného ostatního úplného výsledku hospodaření nebo nerozděleného zisku;

118) 

„kapitálem“ součet kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2;

119) 

„kapitálovými nástroji“ kapitálové nástroje vydané institucí, které lze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2;

120) 

„menšinovým podílem“ objem kmenového kapitálu tier 1 dceřiného podniku instituce, jenž lze přiřadit fyzickým nebo právnickým osobám jiným, než jsou ty, které byly zahrnuty do obezřetnostní konsolidace dané instituce;

121) 

„zisk“ má stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

122) 

„vzájemnou účastí“ situace, kdy instituce drží kapitálové nástroje nebo jiné kapitálové nástroje vydané subjekty finančního sektoru a tyto subjekty současně drží kapitálové nástroje vydané institucí;

123) 

„nerozděleným ziskem“ zisky a ztráty z předchozích období po započtení hospodářského výsledku podle použitelného účetního rámce;

124) 

„emisní ážio“ má stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

125) 

„přechodné rozdíly“ mají stejný význam jako v použitelném účetním rámci;

126) 

„syntetickou kapitálovou investicí“ investice instituce do finančního nástroje, jehož hodnota je přímo vázána na hodnotu kapitálových nástrojů vydaných subjektem finančního sektoru;

127) 

„křížovým záručním systémem“ se rozumí systém, jenž splňuje všechny tyto podmínky:

▼M8

a) 

instituce spadají do stejného institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 113 odst. 7 nebo jsou trvale přidružené v síti k ústřednímu subjektu;

▼B

b) 

instituce jsou plně konsolidovány v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. b), c), d) nebo čl. 1 odst. 2 směrnice 83/349/EHS a podléhají dohledu na konsolidovaném základě ze strany instituce, jež je mateřskou institucí v členském státě v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2 tohoto nařízení a na niž se vztahují kapitálové požadavky;

c) 

mateřská instituce v členském státě a její dceřiné podniky jsou usazeny v tomtéž členském státě a podléhají povolení a dohledu ze strany téhož příslušného orgánu;

d) 

mateřská instituce v členském státě a její dceřiné podniky uzavřely smluvní nebo právními předpisy stanovenou dohodu o závazku, která tyto instituce chrání a která zejména zajišťuje jejich likviditu a ►C2  solventnost ◄ , aby se v případě nutnosti zabránilo úpadku;

e) 

jsou zavedena opatření, na jejichž základě dojde k okamžitému poskytnutí finančních prostředků formou kapitálu a likvidity, pokud jsou vyžadovány na základě smluvní nebo právními předpisy stanovené dohody o závazku uvedené v písmenu d);

f) 

příslušný orgán přiměřenost opatření uvedených v písmenech d) a e) pravidelně sleduje;

g) 

minimální výpovědní lhůta pro dobrovolné odstoupení dceřiného podniku od dohody o závazku je 10 let;

h) 

příslušný orgán je zmocněn dobrovolné odstoupení dceřiného podniku od dohody o závazku zakázat;

▼M8

128) 

„položkami k rozdělení“ výše zisku na konci posledního účetního období zvýšená o veškerý zisk z předchozích období a fondy určené k tomuto účelu před rozdělením mezi držitele kapitálových nástrojů a snížená o veškeré ztráty z předchozích období, o veškerý zisk, který podle právních předpisů Unie nebo členských států nebo pravidel instituce rozdělit nelze, a o platby vložené do nedělitelných fondů v souladu s vnitrostátním právem nebo stanovami instituce, přičemž se vždy zohlední konkrétní kategorie kapitálových nástrojů, na kterou se právní předpisy Unie nebo členských států a pravidla nebo stanovy institucí vztahují; tyto zisky, ztráty a fondy se určují na základě individuální, nikoliv konsolidované účetní závěrky instituce;

▼M5

129) 

„obsluhovatelem“ obsluhovatel ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (EU) 2017/2402;

▼M8

130) 

„orgánem příslušným k řešení krize“ orgán příslušný k řešení krize ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/59/EU;

▼M15

130a) 

„příslušným orgánem třetí země“ orgán třetí země ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 90 směrnice 2014/59/EU;

▼M8

131) 

„subjektem řešícím krizi“ subjekt řešící krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 83a směrnice 2014/59/EU;

132) 

„skupinou řešící krizi“ skupina řešící krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 83b směrnice 2014/59/EU;

133) 

„globální systémově významnou institucí“ neboli „G-SVI“ globální systémově významná instituce, která byla určena v souladu s čl. 131 odst. 1 směrnice 2013/36/EU;

134) 

„globální systémově významnou institucí mimo EU“ neboli „G-SVI mimo EU“ globální systémově významná bankovní skupina nebo banka (G-SVB), která není G-SVI a která je uvedena na pravidelně aktualizovaném seznamu G-SVB zveřejňovaném Radou pro finanční stabilitu;

135) 

„významným dceřiným podnikem“ dceřiný podnik, který na individuálním nebo konsolidovaném základě splňuje některou z těchto podmínek:

a) 

dceřiný podnik drží více než 5 % konsolidovaných rizikově vážených aktiv svého původního mateřského podniku;

b) 

dceřiný podnik vytváří více než 5 % celkových provozních výnosů svého původního mateřského podniku;

c) 

celková míra expozic podle čl. 429 odst. 4 tohoto nařízení dceřiného podniku představuje více než 5 % konsolidované celkové míry expozic jeho původního mateřského podniku;

použije-li se čl. 21b odst. 2 směrnice 2013/36/EU, považují se pro účely určení významného dceřiného podniku dva zprostředkující mateřské podniky v EU za jeden dceřiný podnik na základě jejich konsolidované situace;

136) 

„subjektem G-SVI“ subjekt s právní subjektivitou, který je G-SVI nebo je součástí G-SVI či součástí G-SVI mimo EU;

137) 

„nástrojem rekapitalizace z vnitřních zdrojů“ nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 57 směrnice 2014/59/EU;

138) 

„skupinou“ skupina podniků, z nichž alespoň jeden je institucí a která se skládá z mateřského podniku a jeho dceřiných podniků nebo z podniků navzájem propojených ve smyslu článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU ( 14 );

139) 

„transakcí s financováním cenných papírů“ repo operace, půjčka či výpůjčka cenných papírů či komodit nebo maržový obchod;

140) 

„počáteční marží“ jakýkoli kolaterál jiný než variační marže, získaný od subjektu nebo poskytnutý subjektu na pokrytí současné a potenciální budoucí expozice transakce nebo portfolia transakcí v období potřebném k likvidaci těchto transakcí nebo na opětovné zajištění jejich tržního rizika po selhání protistrany transakce nebo portfolia transakcí;

141) 

„tržním rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů tržních cen, a to i směnných kurzů nebo cen komodit;

142) 

„měnovým rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů směnných kurzů;

143) 

„komoditním rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů cen komodit;

144) 

„obchodním útvarem“ přesně vymezená skupina obchodníků vytvořená institucí tak, aby společně spravovala portfolio pozic v obchodním portfoliu v souladu s přesně stanovenou a konzistentní obchodní strategií, která působí v rámci téže struktury řízení rizik;

145) 

„malou a nepříliš složitou institucí“ instituce, která splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

není velkou institucí;

b) 

celková hodnota jejích aktiv na individuálním základě, nebo v příslušných případech na konsolidovaném základě, v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU je za období čtyř let bezprostředně předcházejících aktuálnímu ročnímu vykazovanému období v průměru rovna hraniční hodnotě 5 miliard EUR nebo je nižší; členské státy mohou tuto hraniční hodnotu snížit;

c) 

nepodléhá ve vztahu k plánování ozdravných postupů a řešení krize v souladu s článkem 4 směrnice 2014/59/EU žádným povinnostem nebo podléhá zjednodušeným povinnostem;

d) 

její obchodní portfolio se podle čl. 94 odst. 1 považuje za malé obchodní portfolio;

e) 

celková hodnota jejích derivátových pozic, jež drží se záměrem obchodovat, nepřekračuje 2 % jejích rozvahových a podrozvahových aktiv a celková hodnota jejích celkových derivátových pozic nepřekračuje 5 %, přičemž obě hodnoty se vypočítají podle čl. 273a odst. 3;

f) 

více než 75 % konsolidovaných celkových aktiv a závazků instituce – v obou případech s vyloučením expozic uvnitř skupiny – se týká aktivit s protistranami, které se nacházejí v Evropském hospodářském prostoru;

g) 

instituce ke splnění obezřetnostních požadavků podle tohoto nařízení nepoužívá interní modely, přičemž tato podmínka neplatí pro dceřiné podniky, které používají interní modely vytvořené na úrovni skupiny, pokud daná skupina podléhá požadavkům na zpřístupňování informací stanoveným v článcích 433a nebo 433c na konsolidovaném základě;

h) 

instituce nevznesla u příslušného orgánu námitku proti tomu, aby byla považována za malou a nepříliš složitou instituci;

i) 

příslušný orgán nerozhodl, že na základě analýzy velikosti, propojenosti, složitosti či rizikového profilu nelze instituci považovat za malou a nepříliš složitou instituci;

146) 

„velkou institucí“ instituce splňující kteroukoli z těchto podmínek:

a) 

je G-SVI;

b) 

byla v souladu s čl. 131 odst. 1 a 3 směrnice 2013/36/EU určena jako jiná systémově významná instituce (J-SVI);

c) 

představuje v členském státě, ve kterém je usazena, jednu ze tří největších institucí z hlediska celkové hodnoty aktiv;

d) 

celková hodnota jejích aktiv na individuálním základě, nebo v příslušných případech na základě její konsolidované situace, v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU je 30 miliard EUR nebo vyšší;

147) 

„velkým dceřiným podnikem“ dceřiný podnik, který se kvalifikuje jako velká instituce;

148) 

„nekotovanou institucí“ instituce, která v žádném z členských států nevydala cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

149) 

„finanční zprávou“ pro účely části osmé finanční zpráva ve smyslu článků 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ( 15 );

▼M9

150) 

„obchodníkem s komoditami a emisními povolenkami“ podnik, jehož hlavní podnikatelskou činností je výhradně poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu ke komoditním derivátům nebo komoditním derivátovým smlouvám uvedeným v bodech 5, 6, 7, 9 a 10, derivátům na emisní povolenky uvedeným v bodě 4 nebo povolenkám na emise uvedeným v bodě 11 oddílu C přílohy I směrnice 2014/65/EU.

▼B

2.  
Pro účely tohoto nařízení veškeré odkazy na nemovitosti nebo obytné či obchodní nemovitosti nebo na zástavní právo k těmto nemovitostem zahrnují akcie ve finských společnostech zajišťujících bytovou výstavbu v souladu s finským zákonem o společnostech zajišťujících výstavbu z roku 1991 nebo odpovídajícími pozdějšími předpisy. Členské státy nebo jejich příslušné orgány mohou povolit, aby se s podíly představujícími rovnocennou nepřímou účast na nemovitosti zacházelo jako s přímou účastí na nemovitosti, a to za podmínky, že je tato nepřímá účast konkrétně upravena ve vnitrostátním právu daného členského státu, a je-li poskytnuta jako kolaterál, přináší věřitelům rovnocennou ochranu.
3.  
Financování obchodu uvedené v odst. 1 bodu 80 je obecně nezávazné a při každé žádosti o čerpání je vyžadována dostatečná podpůrná dokumentace k transakci, což umožňuje v případě jakýchkoli pochybností ohledně bonity nebo podpůrné dokumentace k transakci toto financování odmítnout. Splacení expozic z financování obchodu je obvykle nezávislé na dlužníkovi, finanční prostředky namísto toho pocházejí z peněz obdržených od dovozců nebo plynou z výnosů z prodeje příslušného zboží.

▼M8

4.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví, za jakých okolností jsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 bodě 39.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 5

Definice týkající se kapitálových požadavků na krytí úvěrového rizika

Pro účely části třetí hlavy II se rozumí:

1) 

„expozicí“ aktivum nebo podrozvahová položka

2) 

„ztrátou“ ekonomická ztráta, včetně podstatných účinků diskontu a podstatných přímých i nepřímých nákladů souvisejících se získáváním částek splatných podle nástroje;

3) 

„očekávanou ztrátou“ poměr mezi výší očekávané ztráty z expozice při možném selhání protistrany nebo v případě rozmělnění v období jednoho roku a částkou dlužnou v okamžiku selhání;



HLAVA II

ÚROVEŇ UPLATŇOVÁNÍ POŽADAVKŮ



KAPITOLA 1

Uplatňování požadavků na individuálním základě

Článek 6

Obecné zásady

▼M8

1.  
Instituce plní na individuálním základě povinnosti stanovené v části druhé, třetí, čtvrté, sedmé, sedmé A a osmé tohoto nařízení a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402, s výjimkou čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení.

▼C7

1a.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku plní požadavky stanovené v článku 92a na individuálním základě pouze instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou zároveň subjekty G-SVI a které nemají dceřiné podniky.

▼M8

Významné dceřiné podniky G-SVI mimo EU plní ustanovení článku 92b na individuálním základě, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a) 

nejsou subjekty řešící krizi;

b) 

nemají dceřiné podniky;

c) 

nejsou dceřiným podnikem mateřské instituce v EU.

▼C2

2.  
Od instituce, která je buď dceřiným podnikem v členském státě, v němž je povolena a kde podléhá dohledu, nebo mateřským podnikem, ani instituce, která je zahrnuta do konsolidace podle článku 18, se nevyžaduje, aby na individuálním základě plnila povinnosti stanovené v článcích 89, 90 a 91.

▼M8

3.  
Od instituce, která je buď mateřským, nebo dceřiným podnikem, ani od instituce, která je zahrnuta do konsolidace podle článku 18, se nevyžaduje, aby na individuálním základě plnila povinnosti stanovené v části osmé.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce plní instituce uvedené v odstavci 1a tohoto článku povinnosti článku 437a a čl. 447 písm. h) na individuálním základě.

▼M9

4.  

Instituce plní na individuálním základě povinnosti stanovené v části šesté a v čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení.

Povinnosti stanovené v čl. 413 odst. 1 tohoto nařízení a s nimi spojené požadavky na podávání zpráv týkajících se likvidity stanovené v části sedmé A tohoto nařízení nemusí plnit tyto instituce:

a) 

instituce, které jsou zároveň povoleny v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012;

b) 

instituce, které jsou zároveň povoleny v souladu s článkem 16 a čl. 54 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ( 16 ), za předpokladu, že neprovádějí žádnou významnou transformaci splatnosti, a

c) 

instituce určené podle čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 909/2014 za předpokladu, že:

i) 

je jejich činnost omezena na nabízení služeb bankovního typu, které jsou uvedeny v oddílu C přílohy uvedeného nařízení, centrálním depozitářům cenných papírů povoleným podle článku 16 uvedeného nařízení a

ii) 

neprovádějí žádnou významnou transformaci splatnosti.

5.  
Instituce, v jejichž případě příslušné orgány uplatnily výjimku stanovenou v čl. 7 odst. 1 nebo 3 tohoto nařízení, a instituce, které jsou zároveň povoleny v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012, nemusí plnit na individuálním základě povinnosti stanovené v části sedmé ani související požadavky na podávání zpráv týkajících se pákového poměru stanovené v části sedmé A tohoto nařízení.

▼B

Článek 7

Výjimky z uplatňování obezřetnostních požadavků na individuálním základě

1.  

Příslušné orgány mohou upustit od uplatňování čl. 6 odst. 1 na kterýkoli dceřiný podnik instituce, pokud dceřiný podnik i instituce podléhají povolení a dohledu dotyčného členského státu a dceřiný podnik je zahrnut do dohledu na konsolidovaném základě nad institucí, která je jeho mateřským podnikem, a pokud jsou splněny všechny následující podmínky, aby bylo zajištěno přiměřené rozdělení kapitálu mezi mateřský podnik a dceřiný podnik:

a) 

neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mateřským podnikem;

b) 

mateřský podnik buď splňuje podmínky příslušného orgánu ohledně obezřetného řízení dceřiného podniku a prohlásí se svolením příslušného orgánu, že se zaručuje za závazky přijaté dceřiným podnikem, nebo mají rizika v dceřiném podniku zanedbatelný význam;

c) 

postupy hodnocení, měření a kontroly rizika používané v mateřském podniku se vztahují i na dceřiný podnik;

d) 

mateřský podnik drží více než 50 % hlasovacích práv plynoucích z podílu na kapitálu dceřiného podniku nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu dceřiného podniku.

2.  
Příslušné orgány mohou využít možnosti stanovené v odstavci 1, je-li mateřský podnik finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností zřízenou v témže členském státě jako instituce, za předpokladu, že podléhá stejnému dohledu, jaký je vykonáván nad institucemi, a zejména standardům stanoveným v čl. 11 odst. 1.
3.  

Příslušné orgány mohou upustit od uplatňování čl. 6 odst. 1 na mateřskou instituci v členském státě, pokud tato instituce podléhá povolení a dohledu dotyčného členského státu a je zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě a pokud jsou splněny všechny následující podmínky, aby bylo zajištěno přiměřené rozdělení kapitálu mezi mateřský podnik a dceřiné podniky:

a) 

neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mateřské instituci v členském státě;

b) 

na mateřskou instituci v členském státě se vztahují postupy hodnocení, měření a kontroly rizika, které odpovídají podmínkám dohledu na konsolidovaném základě.

Příslušný orgán, který využívá tento odstavec, informuje příslušné orgány všech ostatních členských států.

Článek 8

Výjimky z uplatňování požadavků na likviditu na individuálním základě

1.  

Příslušné orgány mohou zcela nebo částečně upustit od uplatňování části šesté na instituci a všechny nebo některé z jejích dceřiných podniků v Unii a vykonávat nad nimi dohled jako nad jedinou podskupinou pro účely likvidity, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a) 

mateřská instituce na konsolidovaném základě nebo dceřiná instituce na subkonsolidovaném základě splňuje povinnosti stanovené v části šesté;

▼M8

b) 

mateřská instituce na konsolidovaném základě nebo dceřiná instituce na subkonsolidovaném základě neustále sleduje a dohlíží na likviditní pozice všech institucí uvnitř skupiny nebo podskupiny, na něž se vztahuje výjimka, neustále sleduje a dohlíží na pozice financování všech institucí uvnitř skupiny nebo podskupiny, pokud se upouští od požadavku na ukazatel čistého stabilního financování (NSFR) uvedeného v části šesté hlavě IV, a zajišťuje dostatečnou úroveň likvidity a stabilního financování, pokud se upouští od požadavku na NSFR uvedeného v části šesté hlavě IV, pro všechny tyto instituce;

▼B

c) 

instituce uzavřely smlouvy ke spokojenosti příslušných orgánů, které umožňují volný pohyb finančních prostředků mezi nimi, aby mohly plnit své individuální a společné závazky podle splatnosti;

d) 

neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící plnění smluv uvedených v písmenu c).

Do 1. ledna 2014 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o veškerých právních překážkách, které mohou znemožnit uplatňování prvního pododstavce písm. c), a vyzývá se, aby případně potřeby předložila do 31. prosince 2015 legislativní návrh k odstranění těchto překážek.

2.  
Příslušné orgány mohou zcela nebo částečně upustit od uplatňování části šesté na instituci a na všechny nebo některé její dceřiné podniky, pokud jsou všechny instituce jediné podskupiny pro účely likvidity povoleny ve stejném členském státě a jsou splněny podmínky v odstavci 1.
3.  

Pokud jsou instituce jediné podskupiny pro účely likvidity povoleny v několika členských státech, použije se odstavec 1 pouze po uplatnění postupu stanoveného v článku 21 a pouze na instituce, jejichž příslušné orgány se dohodnou na následujícím:

a) 

hodnocení souladu organizace a ošetření rizika likvidity v rámci jediné podskupiny pro účely likvidity s podmínkami stanovenými v článku 86 směrnice 2013/36/EU;

▼M8

b) 

rozdělení objemů, umístění a vlastnictví požadovaných likvidních aktiv, která mají být v jediné podskupině pro účely likvidity držena, pokud se upouští od požadavku na ukazatele krytí likvidity (LCR) vymezeného v aktu v přenesené pravomoci, který je uveden v čl. 460 odst. 1, a rozdělení objemů a umístění dostupného stabilního financování v jediné podskupině pro účely likvidity, pokud se upouští od požadavku na NSFR uvedeného v části šesté hlavě IV;

c) 

stanovení minimálních objemů likvidních aktiv, která mají držet instituce, u nichž se upouští od uplatňování požadavku na LCR vymezeného v aktu v přenesené pravomoci, který je uveden v čl. 460 odst. 1, a stanovení minimálních objemů dostupného stabilního financování, které mají držet instituce, u nichž se upouští od uplatňování požadavku na NSFR uvedeného v části šesté hlavě IV;

▼B

d) 

potřebě přísnějších parametrů, než jsou parametry uvedené v části šesté;

e) 

neomezeném sdílení veškerých informací mezi příslušnými orgány;

f) 

plném chápání důsledků této výjimky.

▼C2

4.  
Příslušné orgány mohou použít odstavce 1, 2 a 3 rovněž na instituce, které jsou členy téhož institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 113 odst. 7, za předpokladu, že splňují všechny podmínky v něm stanovené, a na další instituce, které jsou ve vzájemném vztahu uvedeném v čl. 113 odst. 6, za předpokladu, že splňují všechny podmínky v něm stanovené.

▼B

5.  
V případě udělení výjimky podle odstavce 1 nebo odstavce 2 může příslušný orgán rovněž uplatnit článek 86 směrnice 2013/36/EU nebo jeho části na úrovni jediné podskupiny pro účely likvidity a upustit od uplatňování článku 86 směrnice 2013/36/EU nebo jeho části na individuálním základě.

▼M8

6.  
Pokud v souladu s tímto článkem příslušný orgán zcela nebo částečně upustí od uplatňování části šesté na instituci, může ve vztahu k této instituci rovněž upustit od uplatňování souvisejících požadavků na podávání zpráv o likviditě podle čl. 430 odst. 1 písm. d).

▼B

Článek 9

Individuální konsolidace

1.  
S výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku a čl. 144 odst. 3 směrnice 2013/36/EU mohou příslušné orgány v konkrétních případech povolit, aby mateřské instituce do výpočtu svého požadavku podle čl. 6 odst. 1 zahrnuly dceřiné podniky, které splňují podmínky stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. c) a d) a jejichž podstatné expozice nebo závazky jsou vůči dané mateřské instituci.
2.  
Postup stanovený v odstavci 1 se povolí pouze tehdy, pokud mateřská instituce příslušným orgánům plně doloží okolnosti a opatření včetně právních, na jejichž základě neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení splatných závazků dceřiným podnikem mateřskému podniku.
3.  
Využije-li příslušný orgán možnosti stanovené v odstavci 1, pravidelně a nejméně jednou ročně informuje příslušné orgány všech ostatních členských států o použití odstavce 1 a okolnostech a opatřeních ve smyslu odstavce 2. Nachází-li se dceřiný podnik ve třetí zemi, informují příslušné orgány stejným způsobem také příslušné orgány této třetí země.

Článek 10

Výjimky pro úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu

▼M8

1.  

Příslušné orgány mohou v souladu s vnitrostátním právem částečně nebo zcela upustit od uplatňování požadavků stanovených v části druhé až osmé tohoto nařízení a kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402 na jednu nebo více úvěrových institucí, které se nacházejí v témže členském státě a které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, jenž nad nimi vykonává dohled a je usazen v témže členském státě, pokud jsou splněny tyto podmínky:

▼B

a) 

závazky ústředního subjektu a přidružených institucí jsou společné a nerozdílné nebo za závazky přidružených institucí plně ručí ústřední subjekt;

b) 

►C2  solventnost ◄ a likvidita ústředního subjektu a všech přidružených institucí jsou sledovány jako celek na základě konsolidovaných účetních závěrek těchto institucí;

c) 

vedoucí orgány ústředního subjektu jsou oprávněny vydávat pokyny vedoucím orgánům přidružených institucí.

▼C2

Členské státy mohou v souvislosti s uplatňováním výjimky uvedené v prvním pododstavci zachovávat a využívat stávající vnitrostátní právní předpisy, pokud nejsou v rozporu s tímto nařízením nebo směrnicí 2013/36/EU.

▼B

2.  
Pokud se příslušné orgány ujistily, že podmínky uvedené v odstavci 1 jsou splněny, a pokud jsou závazky ústředního subjektu plně zaručeny přidruženými institucemi, mohou příslušné orgány v jednotlivých případech upustit od uplatňování ustanovení části druhé až osmé na tento ústřední subjekt.



KAPITOLA 2

Obezřetnostní konsolidace



Oddíl 1

Uplatňování požadavků na konsolidovaném základě

▼M9

Článek 10a

Uplatňování obezřetnostních požadavků na konsolidovaném základě, pokud jsou investiční podniky mateřským podnikem

Pro účely uplatňování této kapitoly se investiční podniky považují za mateřské finanční holdingové společnosti v členském státě nebo mateřské finanční holdingové společnosti v Unii, pokud jsou tyto investiční podniky mateřskými podniky instituce nebo investičního podniku uvedeného v čl. 1 odst. 2 nebo 5 nařízení (EU) 2019/2033, na nějž se vztahuje toto nařízení.

▼B

Článek 11

Obecná ustanovení

▼M8

1.  
Mateřské instituce v členském státě plní na základě své konsolidované situace povinnosti stanovené v části druhé, třetí, čtvrté, sedmé a sedmé A, s výjimkou čl. 430 odst. 1 písm. d), v rozsahu a způsobem uvedeným v článku 18. Mateřské podniky a jejich dceřiné podniky, na něž se vztahuje toto nařízení, mají zavedenu řádnou organizační strukturu a odpovídající mechanismy vnitřní kontroly, aby zajistily řádné zpracovávání a předávání údajů nezbytných ke konsolidaci. Zejména zajistí, aby dceřiné podniky, na něž se nevztahuje toto nařízení, zavedly opatření, postupy a mechanismy pro zajištění náležité konsolidace.
2.  

Pro účely zajištění toho, aby požadavky tohoto nařízení byly uplatňovány na konsolidovaném základě, odkazují pojmy „instituce“, „mateřská instituce v členském státě“, „mateřská instituce v EU“ a „mateřský podnik“ podle situace rovněž na:

a) 

finanční holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost schválenou v souladu s článkem 21a směrnice 2013/36/EU;

b) 

označenou instituci ovládanou mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností, pokud tato nepodléhá schválení v souladu s čl. 21a odst. 4 směrnice 2013/36/EU;

c) 

finanční holdingovou společnost, smíšenou finanční holdingovou společnost nebo instituci označenou podle čl. 21a odst. 6 písm. d) směrnice 2013/36/EU.

Konsolidovanou situací podniku uvedeného v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce je konsolidovaná situace mateřské finanční holdingové společnosti nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti, která nepodléhá schválení v souladu s čl. 21a odst. 4 směrnice 2013/36/EU. Konsolidovanou situací podniku uvedeného v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce je konsolidovaná situace jeho mateřské finanční holdingové společnosti nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti.

▼M8 —————

▼C7

3a.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku plní povinnosti stanovené v článku 92a tohoto nařízení na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem stanoveným v článku 18 tohoto nařízení pouze mateřské instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou subjekty G-SVI.

▼M8

Povinnosti stanovené v článku 92b tohoto nařízení plní na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem popsaným v článku 18 tohoto nařízení pouze mateřské podniky v EU, které jsou významným dceřiným podnikem G-SVI mimo EU a nejsou subjektem řešícím krizi. Pokud se použije čl. 21b odst. 2 směrnice 2013/36/EU, v případě dvou zprostředkujících mateřských podniků v EU, které byly společně určeny jako významný dceřiný podnik, plní každý z těchto podniků požadavky podle článku 92b tohoto nařízení na základě své konsolidované situace.

▼M9

4.  

Mateřské instituce v EU plní požadavky části šesté a čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení na základě své konsolidované situace, pokud se skupina skládá z jedné nebo více úvěrových institucí nebo investičních podniků, které jsou oprávněny poskytovat investiční služby a činnosti uvedené v bodech 3 a 6 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU.

Pokud byla udělena výjimka podle čl. 8 odst. 1 až 5, plní instituce a případně finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, které jsou součástí podskupiny pro účely likvidity, povinnosti stanovené v části šesté a v čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení na konsolidovaném základě nebo na subkonsolidovaném základě v rámci dané podskupiny pro účely likvidity.

▼M8

5.  
Pokud se použije článek 10 tohoto nařízení, ústřední subjekt uvedený v daném článku plní požadavky části druhé až osmé tohoto nařízení a kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402 na základě konsolidované situace celku tvořeného ústředním subjektem a jeho přidruženými institucemi.
6.  
Vedle požadavků stanovených v odstavcích 1 až 5 tohoto článku, a aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU, mohou příslušné orgány od instituce vyžadovat plnění povinností stanovených v části druhé a osmé tohoto nařízení a v hlavě VII směrnice 2013/36/EU na subkonsolidovaném základě, jestliže k tomu pro účely dohledu existují důvody plynoucí ze zvláštností rizika nebo kapitálové struktury instituce nebo jestliže členské státy přijmou vnitrostátní právní předpisy, které vyžadují strukturální oddělení činností v rámci bankovní skupiny.

Uplatněním přístupu uvedeného v prvním pododstavci nesmí být dotčen účinný dohled na konsolidovaném základě a jeho uplatnění rovněž nesmí vést k neúměrným nepříznivým účinkům na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku ani nesmí vytvářet překážku bránící fungování vnitřního trhu.

▼M8 —————

▼M15

Článek 12a

Konsolidovaný výpočet pro G-SVI s více subjekty řešícími krizi

Pokud nejméně dva subjekty G-SVI, které jsou součástí téže G-SVI, jsou subjekty řešícími krizi nebo subjekty ze třetích zemí, které by byly subjekty řešícími krizi, kdyby byly usazeny v Unii, vypočítá mateřská instituce v EU dané G-SVI objem kapitálu a způsobilých závazků podle čl. 92a odst. 1 písm. a):

a) 

pro každý subjekt řešící krizi nebo subjekt ze třetí země, který by byl subjektem řešícím krizi, kdyby byl usazen v Unii;

b) 

pro mateřskou instituci v EU, jako by byla jediným subjektem řešícím krizi v rámci této G-SVI.

Výpočet uvedený v prvním pododstavci písm. b) se provádí na základě konsolidované situace mateřské instituce v EU.

Orgány příslušné k řešení krize postupují v souladu s čl. 45d odst. 4 a čl. 45h odst. 2 směrnice 2014/59/EU.

▼M8

Článek 13

Uplatňování požadavků na zpřístupňování na konsolidovaném základě

1.  
Mateřské instituce v EU plní povinnosti stanovené v části osmé na základě své konsolidované situace.

Velké dceřiné podniky mateřských institucí v EU zpřístupňují informace uvedené v článcích 437, 438, 440, 442, 450, 451, 451a a 453 na individuálním základě, nebo je-li to v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU relevantní, na subkonsolidovaném základě.

▼C7

2.  
Instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou subjekty G-SVI, plní povinnosti stanovené v článku 437a a v čl. 447 písm. h) na základě konsolidované situace své skupiny řešící krizi.

▼M8

3.  
Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce se nepoužije na mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU ani subjekty řešící krizi, pokud jsou zahrnuty do rovnocenného zpřístupňování informací, které na konsolidovaném základě provádí mateřský podnik usazený ve třetí zemi.

Ustanovení odst. 1 druhého pododstavce se použije na dceřiné podniky mateřských podniků usazených ve třetí zemi, jestliže jsou tyto dceřiné podniky považovány za velké dceřiné podniky.

4.  
Pokud se použije článek 10, ústřední subjekt uvedený v daném článku plní povinnosti stanovené v části osmé na základě konsolidované situace ústředního subjektu. Na ústřední subjekt se použije čl. 18 odst. 1 a s přidruženými institucemi se nakládá jako s dceřinými podniky ústředního subjektu.

Článek 14

Uplatňování požadavků článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 na konsolidovaném základě

1.  
Mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje toto nařízení, musí plnit povinnosti stanovené v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, aby zajistily, že jejich opatření, postupy a mechanismy požadované danými ustanoveními jsou konzistentní a řádně integrované a že je možné získat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Zejména zajistí, aby dceřiné podniky, na něž se nevztahuje toto nařízení, zavedly opatření, postupy a mechanismy pro zajištění souladu s uvedenými ustanoveními.
2.  
Při uplatňování článku 92 tohoto nařízení na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě použijí instituce dodatečnou rizikovou váhu podle článku 270a tohoto nařízení, pokud jsou na úrovni subjektu usazeného ve třetí zemi, který je zahrnut do konsolidace v souladu s článkem 18 tohoto nařízení, porušeny požadavky uvedené v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 a porušení je podstatné ve vztahu k celkovému rizikovému profilu skupiny.

▼M9 —————

▼B



Oddíl 2

Metody obezřetnostní konsolidace

Článek 18

Metody obezřetnostní konsolidace

▼M8

1.  
Instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti, které jsou povinny plnit požadavky uvedené v oddíle 1 této kapitoly na základě konsolidované situace, provedou plnou konsolidaci všech institucí a finančních institucí, které jsou jejich dceřinými podniky. Odstavce 3 až 6 a odstavec 9 tohoto článku se nepoužijí, pokud se část šestá a čl. 430 odst. 1 písm. d) uplatňuje na základě konsolidované situace instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti nebo subkonsolidované situace podskupiny pro účely likvidity podle článků 8 a 10.

▼M8

Pro účely čl. 11 odst. 3a provedou instituce, které jsou povinny plnit požadavky uvedené v článku 92a nebo 92b na konsolidovaném základě, plnou konsolidaci všech institucí a finančních institucí, které jsou jejich dceřinými podniky v příslušných skupinách řešících krizi.

▼M8

2.  
Podniky pomocných služeb se do konsolidace zahrnují v případech uvedených v tomto článku a v souladu s metodami v něm stanovenými.
3.  
Jsou-li podniky propojeny ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU, určí způsob provedení konsolidace příslušné orgány.
4.  
Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vyžaduje poměrnou konsolidaci podle podílů na kapitálu držených v institucích a finančních institucích, které jsou řízeny podnikem zahrnutým do konsolidace spolu s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace, je-li ručení těchto podniků omezeno do výše drženého podílu na kapitálu.
5.  
V případě jiných účastí nebo kapitálových vazeb, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 4, určí příslušné orgány, zda a jak má být konsolidace provedena. Zejména mohou povolit nebo požadovat použití ekvivalenční metody. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.
6.  

Příslušné orgány určí, zda a jak má být konsolidace provedena v těchto případech:

a) 

pokud podle názoru příslušných orgánů instituce uplatňuje významný vliv na jednu nebo více institucí nebo finančních institucí, ale nemá v těchto institucích účast ani k nim nemá jiné kapitálové vazby, a

b) 

pokud jsou dvě nebo více institucí nebo finančních institucí podřízeny jednomu vedení jinak než na základě smlouvy, zakládací listiny nebo stanov.

Příslušné orgány mohou zejména povolit nebo požadovat použití metody uvedené v čl. 22 odst. 7, 8 a 9 směrnice 2013/34/EU. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

7.  
Má-li instituce dceřiný podnik jiný než ve formě instituce, finanční instituce nebo podniku pomocných služeb nebo drží v takovém podniku účast, použije pro daný dceřiný podnik nebo danou účast ekvivalenční metodu. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány povolit nebo požadovat, aby instituce na tyto dceřiné podniky či účasti uplatňovaly odlišnou metodu, včetně metody požadované příslušným účetním rámcem, za podmínky, že:

a) 

instituce neuplatňuje ekvivalenční metodu ke dni 28. prosince 2020;

b) 

uplatňování ekvivalenční metody by představovalo nepřiměřenou zátěž nebo ekvivalenční metoda přiměřeně nezohledňuje rizika, která tento podnik uvedený v prvním pododstavci pro instituci představuje, a

c) 

uplatňovaná metoda nevede k plné nebo poměrné konsolidaci tohoto podniku.

8.  

Příslušné orgány mohou požadovat plnou nebo poměrnou konsolidaci dceřiného podniku nebo podniku, v němž instituce drží účast, pokud tento dceřiný podnik nebo podnik není institucí, finanční institucí ani podnikem pomocných služeb a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

podnik není pojišťovnou, pojišťovnou ze třetí země, zajišťovnou, zajišťovnou ze třetí země, pojišťovací holdingovou společností ani podnikem vyloučeným z oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES v souladu s článkem 4 uvedené směrnice;

b) 

existuje významné riziko, že se instituce rozhodne poskytnout tomuto podniku za krizových podmínek finanční podporu, ačkoliv neexistují smluvní závazky k poskytnutí takové podpory, nebo nad rámec těchto smluvních závazků.

▼M8

9.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž se provádí konsolidace v případech uvedených v odstavcích 3 až 6 a 8.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 31. prosince 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B



Oddíl 3

Působnost obezřetnostní konsolidace

Článek 19

Subjekty vyňaté z působnosti obezřetnostní konsolidace

1.  

Instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných služeb, které jsou dceřiným podnikem nebo podnikem, v němž je držena účast, nemusí být zahrnuty do konsolidace, pokud je celková hodnota aktiv a podrozvahových položek dotčeného podniku nižší než nižší z těchto dvou částek:

a) 

10 milionů EUR;

b) 

1 % celkové hodnoty aktiv a podrozvahových položek mateřského podniku nebo podniku, který drží účast.

2.  

Orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě podle článku 111 směrnice 2013/36/EU mohou v konkrétních případech rozhodnout, že instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných služeb, které jsou dceřiným podnikem nebo podnikem, v němž je držena účast, nemusí být zahrnuty do konsolidace, a to v následujících případech:

a) 

pokud se dotčený podnik nachází ve třetí zemi, kde existují právní překážky pro předávání nezbytných informací;

▼C2

b) 

pokud má dotčený podnik vzhledem k cílům dohledu nad institucemi pouze zanedbatelný význam;

▼C3

c) 

pokud by podle názoru orgánů příslušných k dohledu na konsolidovaném základě byla konsolidace finanční situace dotčeného podniku vzhledem k cílům dohledu nad institucemi nevhodná nebo zavádějící.

▼B

3.  
Pokud však v případech podle odstavce 1 a odst. 2 písm. b) splňuje kritéria stanovená v uvedených ustanoveních více podniků, které jako celek nemají zanedbatelný význam vzhledem k uvedeným cílům, jsou zahrnuty do konsolidace.

Článek 20

Společná rozhodnutí o obezřetnostních požadavcích

1.  

Příslušné orgány spolupracují a vzájemně projednávají relevantní otázky:

a) 

v případě žádostí o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4, čl. 151 odst. 9, článku 283, čl. 312 odst. 2 a článku 363 předložených mateřskou institucí v EU a jejími dceřinými podniky nebo společně dceřinými podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU, aby rozhodly, zda požadované svolení udělit, a případně určily podmínky, kterým by toto svolení mělo podléhat;

b) 

aby určily, zda jsou splněna kritéria pro zvláštní postup uvnitř skupiny podle čl. 422 odst. 9 a čl. 425 odst. 5 doplněná regulačními technickými normami podle čl. 422 odst. 10 a čl. 425 odst. 6 vypracovanými orgánem EBA.

Žádosti se podávají pouze orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě.

Žádost uvedená v čl. 312 odst. 2 obsahuje popis metodiky používané k rozdělení kapitálového požadavku k operačnímu riziku mezi jednotlivé subjekty ve skupině. V žádosti je nutno uvést, zda a jakým způsobem budou do systému měření rizika promítnuty účinky diverzifikace.

2.  

Příslušné orgány učiní vše, co je v jejich silách, aby do šesti měsíců dosáhly společného rozhodnutí:

a) 

o žádosti uvedené v odst. 1 písm. a);

b) 

o posouzení kritérií a o uplatnění zvláštního postupu podle odst. 1 písm. b).

Toto společné rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí a žadateli ho předá příslušný orgán uvedený v odstavci 1.

3.  

Lhůta uvedená v odstavci 2 počíná běžet:

a) 

dnem, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě obdrží úplnou žádost uvedenou v odst. 1 písm. a). Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě neprodleně předá úplnou žádost ostatním příslušným orgánům;

b) 

dnem, kdy příslušné orgány obdrží zprávu vypracovanou orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, jež obsahuje analýzu vzájemných závazků uvnitř skupiny.

4.  
Nepřijmou-li příslušné orgány společné rozhodnutí do šesti měsíců, vydá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě ve věci odst. 1 písm. a) vlastní rozhodnutí. Rozhodnutí orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nesmí omezit pravomoci příslušných orgánů podle článku 105 směrnice 2013/36/EU.

Rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí a bere v úvahu názory a námitky ostatních příslušných orgánů vyjádřené v daném šestiměsíčním období.

Rozhodnutí předává orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě mateřské instituci v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU a ostatním příslušným orgánům.

Pokud ke konci daného šestiměsíčního období kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupil věc orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě své rozhodnutí ve věci podle odst. 1 písm. a) tohoto článku a vyčká na rozhodnutí, které EBA může ve vztahu k jeho rozhodnutí učinit podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a poté rozhodne v souladu s rozhodnutím EBA. Šestiměsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu uvedeného nařízení. EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Věc nelze orgánu EBA postoupit po skončení daného šestiměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

5.  
Nepřijmou-li příslušné orgány do šesti měsíců společné rozhodnutí, vydá příslušný orgán odpovědný za dohled nad dceřiným podnikem na individuálním základě ve věci podle odst. 1 písm. b) vlastní rozhodnutí.

Rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí a bere v úvahu názory a námitky ostatních příslušných orgánů vyjádřené v daném šestiměsíčním období.

Rozhodnutí musí být předáno orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě, který informuje mateřskou instituci v EU, mateřskou finanční holdingovou společnost v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v EU.

Pokud ke konci daného šestiměsíčního období tento orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě postoupil věc orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží příslušný orgán odpovědný za dohled nad dceřiným podnikem na individuálním základě své rozhodnutí ve věci podle odst. 1 písm. b) tohoto článku a vyčká na rozhodnutí, které EBA může ve vztahu k jeho rozhodnutí učinit podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a poté rozhodne v souladu s rozhodnutím EBA. Šestiměsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu uvedeného nařízení. EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Věc nelze orgánu EBA postoupit po skončení daného šestiměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

6.  
Pokud mateřská instituce v EU a její dceřiné podniky, dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo dceřiné podniky mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU používají pokročilý přístup k měření podle čl. 312 odst. 2 nebo přístup IRB podle článku 143 na jednotném základě, povolí příslušné orgány, aby kvalifikační kritéria stanovená v článcích 321 a 322 nebo v části třetí hlavě II kapitole 3 oddílu 6 splnily mateřský podnik a jeho dceřiné podniky společně, způsobem, který je v souladu se strukturou skupiny a jejími systémy, postupy a metodikami řízení rizik.
7.  
Rozhodnutí uvedená v odstavcích 2, 4 a 5 jsou považována za směrodatná a uplatňována příslušnými orgány v dotčených členských státech.
8.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění postupu společného rozhodování podle odst. 1 písm. a) s ohledem na žádosti o svolení podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4 a 9, článku 283, čl. 312 odst. 2 a článku 363 s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 21

Společná rozhodnutí o úrovni uplatňování požadavků na likviditu

1.  
Na žádost mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU nebo subkonsolidovaného dceřiného podniku mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU učiní orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a orgány příslušné k dohledu nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU v členském státě vše, co je v jejich silách, aby přijaly společné rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky čl. 8 odst. 1 písm. a) až d), a v němž vymezí jedinou podskupinu pro účely likvidity pro použití článku 8.

Společného rozhodnutí musí být dosaženo do šesti měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu vymezující jedinou podskupinu pro účely likvidity na základě kritérií stanovených v článku 8. Jestliže se orgány během daného šestiměsíčního období neshodnou, obrátí se orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na žádost kteréhokoli z ostatních dotčených příslušných orgánů na orgán EBA. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě se může na orgán EBA obrátit z vlastního podnětu.

Společným rozhodnutím mohou být rovněž uložena omezení týkající se umístění a vlastnictví likvidních aktiv a stanoveny požadované minimální objemy likvidních aktiv, která mají držet instituce vyňaté z použití části šesté.

Toto společné rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí a orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě toto rozhodnutí předá mateřské instituci dotyčné jediné podskupiny pro účely likvidity.

2.  
Není-li společné rozhodnutí přijato do šesti měsíců, přijme každý orgán příslušný k dohledu na individuálním základě vlastní rozhodnutí.

Kterýkoli příslušný orgán se však může v průběhu daného šestiměsíčního období obrátit na orgán EBA s dotazem, zda jsou splněny podmínky čl. 8 odst. 1 písm. a) až d). EBA může v tomto případě provést nezávazné zprostředkování v souladu s čl. 31 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010 a všechny zúčastněné příslušné orgány odloží svá rozhodnutí do ukončení nezávazného zprostředkování. Pokud během zprostředkování nedosáhly příslušné orgány do tří měsíců dohody, přijme každý orgán příslušný k dohledu na individuálním základě vlastní rozhodnutí, přičemž vezme v úvahu přiměřenost přínosů a rizik na úrovni členského státu mateřské instituce a přiměřenost přínosů a rizik na úrovni členského státu dceřiného podniku. Věc nelze orgánu EBA postoupit po skončení daného šestiměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Společné rozhodnutí uvedené v odstavci 1 a rozhodnutí uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce jsou závazná.

3.  
Kterýkoli příslušný orgán se může také během daného šestiměsíčního období obrátit na orgán EBA v případě nedosažení dohody ►C2  ohledně podmínek čl. 8 odst. 3 písm. a) až d) ◄ . EBA může v tomto případě provést nezávazné zprostředkování v souladu s čl. 31 písm. c) nařízení (EU) č. 1093/2010 a všechny zúčastněné příslušné orgány odloží svá rozhodnutí do ukončení nezávazného zprostředkování. Pokud během zprostředkování nedosáhly příslušné orgány do tří měsíců dohody, přijme každý orgán příslušný k dohledu na individuálním základě vlastní rozhodnutí.

▼C7

Článek 22

Subkonsolidace v případě subjektů ve třetích zemích

1.  
Dceřiné instituce uplatňují požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, jestliže tyto instituce nebo jejich mateřský podnik, je-li mateřský podnik finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností, mají ve třetí zemi dceřiný podnik ve formě instituce nebo finanční instituce nebo v takovém podniku drží účast.
2.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se mohou dceřiné instituce rozhodnout neuplatňovat požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud celková aktiva a podrozvahové položky dceřiných podniků a účasti ve třetích zemích představují méně než 10 % celkového objemu aktiv a podrozvahových položek dané dceřiné instituce.

▼B

Článek 23

Podniky ve třetích zemích

Pro účely výkonu dohledu na konsolidovaném základě v souladu s touto kapitolou se pojmy „investiční podnik“, „úvěrová instituce“, „finanční instituce“ a „instituce“ vztahují rovněž na podniky usazené ve třetích zemích, které by, pokud by byly usazeny v Unii, odpovídaly definicím těchto termínů v článku 4.

Článek 24

Oceňování aktiv a podrozvahových položek

1.  
Oceňování aktiv a podrozvahových položek se provádí v souladu s použitelným účetním rámcem.
2.  
Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány vyžadovat, aby instituce prováděly oceňování aktiv a podrozvahových položek a určování výše kapitálu v souladu s mezinárodními účetními standardy podle nařízení (ES) č. 1606/2002.



ČÁST DRUHÁ

▼M8

KAPITÁL A ZPŮSOBILÉ ZÁVAZKY

▼B



HLAVA I

SLOŽKY KAPITÁLU



KAPITOLA 1

Kapitál tier 1

Článek 25

Kapitál tier 1

Kapitál tier 1 instituce je součtem kmenového kapitálu tier 1 a vedlejšího kapitálu tier 1 instituce.



KAPITOLA 2

Kmenový kapitál tier 1



Oddíl 1

Položky a nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1

Článek 26

Položky kmenového kapitálu tier 1

1.  

Položky kmenového kapitálu tier 1 instituce jsou tyto:

a) 

kapitálové nástroje, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29;

b) 

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a);

c) 

nerozdělený zisk;

d) 

kumulovaný ostatní úplný výsledek hospodaření;

e) 

ostatní fondy;

f) 

rezervní fond na všeobecná bankovní rizika.

Položky uvedené v písm. c) až f) se považují za kmenový kapitál tier 1 pouze tehdy, může-li je instituce neomezeně a okamžitě použít na pokrytí rizik nebo ztrát ve chvíli, kdy se objeví.

2.  

Pro účely odst. 1 písm. c) mohou instituce předtím, než formálně schválí svůj hospodářský výsledek za daný rok, a pouze s předchozím svolením příslušného orgánu zahrnout do kmenového kapitálu tier 1 mezitímní zisk nebo zisk ke konci roku. Příslušný orgán svolení udělí, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

údaje o zisku ověřily osoby nezávislé na instituci, které jsou odpovědné za audit účetnictví této instituce;

b) 

instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že všechny předvídatelné výplaty nebo dividendy byly od výše tohoto zisku odečteny.

Ověření mezitímního zisku instituce nebo zisku ke konci roku musí poskytovat ►C2  přiměřenou úroveň jistoty, že zisk byl vykázán podle ◄ zásad stanovených v použitelném účetním rámci.

▼M8

3.  
Příslušné orgány vyhodnotí, zda emise kapitálových nástrojů splňují kritéria stanovená v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29. Instituce zařadí emise kapitálových nástrojů mezi nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 až poté, co příslušné orgány udělí svolení.

Odchylně od prvního pododstavce mohou instituce jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 klasifikovat následné emise ve formě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, pro které již získaly svolení, za předpokladu, že jsou splněny obě tyto podmínky:

a) 

ustanovení, kterými se tyto následné emise řídí, jsou v zásadě totožné s ustanoveními, kterými se řídí ty emise, pro které již instituce získaly svolení;

b) 

instituce oznámily tyto následné emise příslušným orgánům v dostatečném časovém předstihu, než je klasifikovaly jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

Před udělením svolení pro nové formy kapitálových nástrojů, jež mají být klasifikovány jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, konzultují příslušné orgány orgán EBA. Příslušné orgány stanovisko orgánu EBA náležitě zohlední, a pokud se rozhodnou od něj odchýlit, zašlou orgánu EBA do tří měsíců ode dne doručení stanoviska orgánu EBA písemné oznámení vymezující důvody odchýlení od příslušného stanoviska. Tento pododstavec se nepoužije na kapitálové nástroje uvedené v článku 31.

Na základě informací shromážděných od příslušných orgánů EBA vypracuje, udržuje a zveřejňuje seznam všech forem kapitálových nástrojů v každém členském státě, které jsou považovány za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. V souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010 může EBA v souvislosti s nástroji zahrnovanými do kmenového kapitálu tier 1 shromažďovat veškeré informace, které považuje za nezbytné pro prokázání souladu s kritérii uvedenými v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29 tohoto nařízení a za účelem udržování a aktualizace seznamu uvedeného v tomto pododstavci.

V návaznosti na proces přezkumu uvedený v článku 80 a existují-li dostatečné důkazy, že příslušné kapitálové nástroje nesplňují nebo přestaly splňovat kritéria uvedená v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29, může orgán EBA rozhodnout, že tyto nástroje na seznam uvedený ve čtvrtém pododstavci nezařadí nebo je případně z tohoto seznamu vyřadí. EBA učiní v tomto smyslu oznámení, které musí rovněž odkazovat na postoj daného příslušného orgánu k dané otázce. Tento pododstavec se nepoužije na kapitálové nástroje uvedené v článku 31.

▼B

4.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění významu slova „předvídatelný“ při určování, zda byly odečteny všechny předvídatelné výplaty nebo dividendy.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 27

Kapitálové nástroje vzájemných institucí, družstev, spořitelen nebo podobných institucí v kmenovém kapitálu tier 1

1.  

Položky kmenového kapitálu tier 1 zahrnují jakékoli kapitálové nástroje vydané institucí na základě jejích statutárních ustanovení, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

jedná se o typ instituce definovaný v použitelném vnitrostátním právu a podle názoru příslušných orgánů ji lze pro účely této části nařízení považovat za:

i) 

vzájemnou institucí,

ii) 

družstvo,

iii) 

spořitelnu,

iv) 

podobnou instituci,

v) 

úvěrovou instituci, která je plně ve vlastnictví jedné z institucí uvedených v bodech i) až iv) a má povolení příslušného orgánu využívat ustanovení tohoto článku, a pokud a dokud daná instituce uvedená v bodech i) až iv) přímo či nepřímo drží 100 % kmenových akcií vydaných touto úvěrovou institucí;

b) 

jsou splněny podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29.

Tyto vzájemné instituce, družstva nebo spořitelny uznané jako takové podle použitelného vnitrostátního práva před 31. prosincem 2012 jsou pro účely této časti za takové považovány i nadále, nepřestávají-li splňovat kritéria, na jejichž základě byly uznány.

2.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž mohou příslušné orgány určit, zda typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze pro účely této části nařízení považovat za vzájemnou instituci, družstvo, spořitelnu nebo podobnou instituci;

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 28

Nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1

1.  

Kapitálové nástroje lze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

nástroje jsou vydány přímo institucí s předchozím souhlasem vlastníků instituce nebo, je-li to povoleno podle použitelného vnitrostátního práva, vedoucího orgánu instituce;

▼M8

b) 

nástroje jsou plně splaceny a nabytí vlastnického práva k těmto nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;

▼B

c) 

nástroje splňují všechny tyto podmínky, pokud jde o jejich klasifikaci:

i) 

lze je považovat za kapitál ve smyslu článku 22 směrnice 86/635/EHS;

ii) 

jsou klasifikovány jako vlastní kapitál ve smyslu použitelného účetního rámce;

iii) 

jsou klasifikovány jako vlastní kapitál pro účely určení platební neschopnosti na základě rozvahy, stanoví-li tak vnitrostátní insolvenční právo;

d) 

nástroje jsou jasně a odděleně uvedeny v rozvaze v rámci účetní závěrky instituce;

e) 

nástroje nemají stanovenu splatnost (věčné nástroje);

f) 

jistinu nástrojů nelze snížit nebo vyplatit, s výjimkou těchto případů:

i) 

likvidace instituce;

ii) 

diskrečního zpětného odkupu nástrojů nebo jiného způsobu snížení kapitálu na základě vlastního rozhodnutí, pokud instituce obdržela předchozí svolení příslušného orgánu v souladu s článkem 77;

g) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by jistina nástrojů byla nebo mohla být snížena nebo vyplacena jinak než při likvidaci instituce, a instituce něco takového před vydáním ani při vydání nástrojů neuvádí, s výjimkou nástrojů uvedených v článku 27, u nichž je podle použitelného vnitrostátního práva zakázáno, aby instituce odmítla jejich splacení;

h) 

nástroje splňují tyto podmínky, pokud jde o rozdělení výnosů:

i) 

neexistuje přednostní zacházení při rozdělování výnosů, pokud jde o pořadí výplat rozdělených výnosů, a to i ve vztahu k jiným nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1, a podmínky, kterými se nástroje řídí, nestanoví přednostní práva na výplatu rozdělených výnosů;

ii) 

rozdělení výnosů držitelům nástrojů může být provedeno pouze z položek k rozdělení;

iii) 

podmínky, kterými se nástroje řídí, nezahrnují strop nebo jiné omezení maximální výše rozdělených výnosů, s výjimkou nástrojů uvedených v článku 27;

iv) 

výše rozdělených výnosů se neurčuje na základě částky, za kterou byly nástroje při emisi zakoupeny, s výjimkou nástrojů uvedených v článku 27;

v) 

podmínky, kterými se nástroje řídí, neukládají instituci povinnost rozdělit výnosy držitelům nástrojů a instituce není žádnou takovouto povinností ani jinak vázána;

vi) 

neprovedení rozdělení výnosů nepředstavuje nesplnění závazků ze strany instituce;

vii) 

zrušením rozdělení výnosů nevznikají instituci žádná omezení;

i) 

v porovnání se všemi kapitálovými nástroji vydanými institucí absorbují tyto nástroje první a proporcionálně největší podíl vzniklých ztrát a každý nástroj absorbuje ztráty stejnou měrou jako všechny ostatní nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

j) 

v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce se nástroje řadí za všechny ostatní pohledávky;

k) 

nástroje opravňují své vlastníky k podílu na zbylých aktivech instituce, který je v případě její likvidace a po zaplacení všech přednostních pohledávek úměrný hodnotě vydaných nástrojů a není pevně stanoven ani nepodléhá stropu, s výjimkou kapitálových nástrojů uvedených v článku 27;

l) 

nástroje nejsou zajištěny žádným z těchto subjektů ani se na ně nevtahuje záruka žádného z těchto subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:

i) 

institucí nebo jejími dceřinými podniky;

ii) 

mateřským podnikem instituce nebo jeho dceřinými podniky;

iii) 

mateřskou finanční holdingovou společností nebo jejími dceřinými podniky;

iv) 

holdingovou společností se smíšenou činností nebo jejími dceřinými podniky;

v) 

smíšenou finanční holdingovou společností a jejími dceřinými podniky;

vi) 

podnikem, který má úzké propojení se subjekty uvedenými v bodech i) až v);

m) 

nástroje nejsou předmětem žádných ujednání, ať smluvních či jiných, která v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce zvyšují pořadí uspokojení pohledávek z nich plynoucích.

Podmínka stanovená v prvním pododstavci písm. j) se považuje za splněnou bez ohledu na to, zda jsou dané nástroje zahrnuty podle čl. 484 odst. 3 do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2, jsou-li na stejné úrovni.

▼M8

Pro účely prvního pododstavce písm. b) lze za kapitálový nástroj považovat pouze tu část nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1, která je plně splacena.

▼C2

2.  
Podmínky stanovené v odst. 1 písm. i) se považují za splněné bez ohledu na trvalý odpis účetní hodnoty jistiny nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2.

Podmínka stanovená v odst. 1 písm. f) se považuje za splněnou bez ohledu na snížení jistiny kapitálového nástroje v rámci řízení k řešení problémů nebo v důsledku odpisu účetní hodnoty kapitálových nástrojů vyžadovaného orgánem pro řešení problémů příslušným pro danou instituci.

Podmínka stanovená v odst. 1 písm. g) se považuje za splněnou bez ohledu na ustanovení, jimiž se kapitálový nástroj řídí a jež výslovně či implicitně uvádějí, že by jistina nástroje byla nebo mohla být snížena v rámci řízení k řešení problémů nebo v důsledku odpisu účetní hodnoty kapitálových nástrojů vyžadovaného orgánem pro řešení problémů příslušným pro danou instituci.

▼B

3.  
Podmínka stanovená v odst. 1 písm. h) bodě iii) se považuje za splněnou bez ohledu na to, že je nástroj spojen s výplatou dividendového násobku, jestliže tento dividendový násobek nevede k rozdělení výnosů, které má nepřiměřený negativní vliv na kapitál.

▼M8

Podmínka stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) bodě v) se považuje za splněnou bez ohledu na to, zda se na dceřiný podnik vztahuje dohoda s mateřským podnikem o převodu zisku a ztrát, podle které se dceřiný podnik po vypracování roční účetní závěrky zavazuje převést svůj roční výsledek mateřskému podniku, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

mateřský podnik vlastní 90 % nebo více hlasovacích práv a kapitálu dceřiného podniku;

b) 

mateřský podnik a dceřiný podnik se nacházejí ve stejném členském státě;

c) 

dohoda byla uzavřena za legitimním daňovým účelem;

d) 

dceřiný podnik má při vypracování roční účetní závěrky možnost snížit objem rozdělovaných výnosů dle vlastního uvážení převedením části nebo celého svého zisku do svých vlastních fondů nebo do rezervních fondů na všeobecná bankovní rizika, a to dříve než provede jakoukoli platbu ve prospěch mateřského podniku;

e) 

mateřský podnik je podle dohody povinen dceřinému podniku plně kompenzovat veškeré jeho ztráty;

f) 

na dohodu se vztahuje výpovědní lhůta, na základě které lze dohodu ukončit pouze ke konci účetního období a toto ukončení nabude účinnosti nejdříve od začátku následujícího účetního období, přičemž na povinnosti mateřského podniku plně kompenzovat veškeré ztráty dceřiného podniku vzniklé během běžného účetního období se nic nemění.

Pokud instituce uzavřela dohodu o převodu zisku a ztrát, neodkladně to oznámí příslušnému orgánu a poskytne mu kopii této dohody. Instituce rovněž příslušnému orgánu neodkladně oznámí jakékoli změny dohody o převodu zisku a ztrát a její ukončení. Instituce neuzavře více než jednu dohodu o převodu zisku a ztrát.

▼B

4.  
Pro účely odst. 1 písm. h) bodu i odráží diferencované rozdělení výnosů pouze diferencovaná hlasovací práva. V této souvislosti se vyšší rozdělení výnosů vztahuje pouze na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, s nimiž je spojeno méně hlasovacích práv nebo žádná hlasovací práva.
5.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

použitelné formy a povaha nepřímého financování kapitálových nástrojů;

b) 

zda a kdy by několikanásobné rozdělení výnosů mohlo mít nepřiměřený negativní vliv na kapitál;

c) 

co se rozumí přednostním rozdělováním výnosů.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 29

Kapitálové nástroje vydané vzájemnými institucemi, družstvy, spořitelnami a podobnými institucemi

1.  
Kapitálové nástroje vydané vzájemnými institucemi, družstvy, spořitelnami a podobnými institucemi lze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 28 spolu se změnami vyplývajícími z použití tohoto článku.
2.  

Pokud jde o splacení kapitálových nástrojů, musí být splněny tyto podmínky:

a) 

s výjimkou případů, kdy to zakazuje použitelné vnitrostátní právo, musí mít instituce možnost odmítnout splacení nástrojů;

b) 

pokud použitelné vnitrostátní právo zakazuje odmítnutí splacení nástrojů, dávají ustanovení, kterými se nástroje řídí, instituci možnost toto splacení omezit;

c) 

odmítnutí splacení nástrojů, nebo případně jeho omezení, nesmí představovat neplnění závazků ze strany instituce.

3.  
Kapitálové nástroje mohou zahrnovat strop nebo omezení maximální výše rozdělených výnosů, pouze pokud je tento strop nebo omezení stanoveno použitelným vnitrostátním právem nebo stanovami instituce.
4.  
Pokud kapitálové nástroje dávají vlastníkovi právo na podíl na fondech instituce v případě platební neschopnosti nebo likvidace, který je omezen do výše nominální hodnoty nástrojů, vztahuje se toto omezení ve stejné míře na držitele všech ostatních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vydaných danou institucí.

Podmínkou stanovenou v prvním pododstavci není dotčena možnost vzájemných institucí, družstev, spořitelen nebo podobných institucí uznat v rámci kmenového kapitálu tier 1 nástroje, které svému držiteli nepřiznávají hlasovací práva a které splňují obě následující podmínky:

a) 

nárok držitelů těchto nástrojů, které nezakládají hlasovací práva, v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce úměrně odpovídá podílu těchto nástrojů bez hlasovacího práva na nástrojích zahrnovaných do celkového kmenového kapitálu tier 1;

b) 

tyto nástroje se jinak považují za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

5.  
Pokud kapitálové nástroje dávají vlastníkovi právo na podíl na aktivech instituce v případě platební neschopnosti nebo likvidace, který je pevně stanoven nebo omezen stropem, vztahuje se toto omezení ve stejné míře na všechny držitele všech nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vydaných danou institucí.
6.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění povahy nezbytných omezení splacení nástrojů, pokud použitelné vnitrostátní právo instituci zakazuje splacení kapitálových nástrojů odmítnout.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 30

Důsledky nesplnění podmínek týkajících se nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1

Jestliže v případě nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 přestanou být podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v 29 plněny, platí následující:

a) 

tento nástroj přestane být okamžitě považován za nástroj zahrnovaný do kmenového kapitálu tier 1;

b) 

emisní ážio související s tímto nástrojem přestane být okamžitě považováno za položku kmenového kapitálu tier 1.

Článek 31

Kapitálové nástroje upsané veřejnými orgány v mimořádných situacích

1.  

V naléhavých situacích mohou příslušné orgány institucím povolit, aby do kmenového kapitálu tier 1 zahrnuly kapitálové nástroje, které splňují alespoň podmínky stanovené v čl. 28 odst. 1 písm. b) až e), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

kapitálové nástroje byly vydány po 1. ledna 2014;

b) 

Komise tyto kapitálové nástroje považuje za státní podporu;

c) 

kapitálové nástroje jsou vydány v rámci rekapitalizačních opatření podle pravidel státní podpory platných v daném okamžiku;

d) 

kapitálové nástroje jsou v plném rozsahu upsány a drženy státem nebo příslušným veřejným orgánem či státem vlastněným subjektem;

e) 

kapitálové nástroje jsou schopny absorbovat ztráty;

f) 

s výjimkou kapitálových nástrojů uvedených v článku 27 opravňují v případě likvidace tyto kapitálové nástroje své vlastníky požadovat podíl na zbylých aktivech instituce po zaplacení všech přednostních pohledávek;

g) 

existují vhodné mechanismy pro ukončení účasti státu nebo v příslušných případech příslušného veřejného orgánu či státem vlastněného subjektu;

h) 

příslušný orgán předem udělil svolení a své rozhodnutí společně s odůvodněním zveřejnil.

2.  
Na základě odůvodněné žádosti dotyčného příslušného orgánu a ve spolupráci s tímto orgánem považuje orgán EBA pro účely tohoto nařízení kapitálové nástroje uvedené v odstavci 1 za rovnocenné nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1.



Oddíl 2

Obezřetnostní filtry

Článek 32

Sekuritizovaná aktiva

1.  

Instituce vyloučí ze všech složek kapitálu zvýšení vlastního kapitálu podle použitelného účetního rámce, které vyplývá ze sekuritizace aktiv, včetně těchto případů:

a) 

zvýšení souvisejícího s budoucím maržovým příjmem, který pro instituci znamená zisk z prodeje;

b) 

čistého zisku plynoucího z kapitalizace budoucího příjmu ze sekuritizovaných aktiv, která zajišťují úvěrové posílení pozic v sekuritizaci, je-li instituce původcem sekuritizace.

2.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění pojmu „zisk z prodeje“ uvedeného v odst. 1 písm. a).

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 33

Zajištění peněžních toků a změny hodnoty vlastních závazků

1.  

Instituce nezahrnou do složek kapitálu tyto položky:

a) 

oceňovací rozdíly ze změn reálné hodnoty spojené se zisky nebo ztrátami ze zajištění peněžních toků z finančních nástrojů, které nejsou oceněny reálnou hodnotou, včetně plánovaných peněžních toků;

b) 

zisky nebo ztráty ze závazků instituce oceněných reálnou hodnotou, které vyplývají ze změn vlastního úvěrového hodnocení instituce;

▼M8

c) 

v reálné hodnotě vyjádřené zisky a ztráty z derivátových závazků instituce, které vyplývají ze změn vlastního úvěrového rizika instituce.

▼B

2.  
Pro účely odst. 1 písm. c) nesmějí instituce zisky nebo ztráty v reálné hodnotě, které vyplývají z jejich vlastního úvěrového rizika, kompenzovat zisky nebo ztrátami v reálné hodnotě, které vyplývají z úvěrového rizika jejich protistran.
3.  

Aniž je dotčen odst. 1 písm. b), instituce může do kapitálu zahrnout výši zisku nebo ztráty ze svých závazků, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

závazky mají formu dluhopisů uvedených v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES;

b) 

změny v hodnotě aktiv a závazků instituce jsou důsledkem stejných změn ve vlastním úvěrovém hodnocení instituce;

c) 

existuje úzká spojitost mezi hodnotou dluhopisů uvedených v písmeni a) a hodnotou aktiv instituce;

d) 

hypoteční úvěry je možné umořit tím, že dluhopisy, jimiž jsou tyto hypoteční úvěry financovány, jsou odkoupeny za tržní nebo nominální hodnotu.

4.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění úzké spojitosti mezi hodnotou dluhopisů a hodnotou aktiv, jak je uvedena v odst. 3 písm. c).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 34

Dodatečné úpravy ocenění

1. Instituce při výpočtu výše svého kapitálu uplatní požadavky článku 105 na veškerá svá aktiva oceněná reálnou hodnotou a odečtou z kmenového kapitálu tier 1 částku ve výši nezbytných dodatečných úprav ocenění.

Článek 35

Nerealizované zisky a ztráty při oceňování reálnou hodnotou

Kromě položek uvedených v článku 33 neprovádějí instituce takové úpravy, kterými by ze svého kapitálu vyloučily nerealizované zisky nebo ztráty z aktiv nebo závazků oceněných reálnou hodnotou.



Oddíl 3

Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1, výjimky a alternativní postupy



Pododdíl 1

Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1

Článek 36

Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1

1.  

Instituce od položek kmenového kapitálu tier 1 odečtou toto:

a) 

ztráty běžného účetního roku;

▼M8

b) 

nehmotná aktiva s výjimkou obezřetně oceněných aktiv v podobě softwaru, jejichž hodnota není negativně ovlivněna řešením krize, platební neschopností nebo likvidací instituce;

▼B

c) 

odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku;

d) 

instituce počítající objemy rizikově vážených expozic pomocí přístupu IRB odečtou záporné hodnoty vyplývající z výpočtu výše očekávaných ztrát podle článků 158 a 159;

e) 

aktiva penzijního fondu definovaných požitků v rozvaze instituce.

f) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, včetně vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, které je instituce povinna odkoupit na základě skutečného nebo podmíněného závazku plynoucího z existující smlouvy;

g) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, pokud tyto subjekty mají s institucí vztah vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit kapitál instituce;

h) 

příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici;

i) 

příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce má významnou investici;

▼C3

j) 

hodnotu položek, jež mají být odečteny od položek vedlejšího kapitálu tier 1 podle článku 56, která přesahuje položky vedlejšího kapitálu tier 1 instituce;

▼B

k) 

objem expozice u následujících položek, kterým se má přiřadit riziková váha 1 250  %, pokud instituce odečítá tento objem expozice z objemu položek kmenového kapitálu tier 1 jako alternativní postup k použití rizikové váhy 1 250  %:

i) 

u kvalifikovaných účastí mimo finanční sektor;

▼M5

ii) 

u sekuritizovaných pozic v souladu s čl. 244 odst. 1 písm. b), čl. 245 odst. 1 písm. b) a článkem 253;

▼B

iii) 

u volných dodávek v souladu s čl. 379 odst. 3;

iv) 

u pozic v koši, pro které instituce nemůže určit rizikovou váhu v rámci přístupu IRB v souladu s čl. 153 odst. 8;

v) 

u akciových expozic v rámci přístupu založeného na interních modelech v souladu s čl. 155 odst. 4;

l) 

daňové platby týkající se položek kmenového kapitálu tier 1 předvídatelné v době výpočtu, s výjimkou případu, kdy instituce vhodně upraví hodnotu položek kmenového kapitálu tier 1, pokud tyto daňové platby snižují částku, do jejíž výše lze dané položky použít ke krytí rizik nebo ztrát;

▼M7

m) 

příslušnou výši nedostatečného krytí pro nevýkonné expozice;

▼M8

n) 

v případě příslibu minimální hodnoty uvedeného v čl. 132c odst. 2 jakákoli částka, o kterou je současná tržní hodnota podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování ve vztahu k příslibu minimální hodnoty nižší než současná hodnota příslibu minimální hodnoty a pro kterou instituce dosud neuznala snížení položek kmenového kapitálu tier 1.

▼B

2.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění toho, jak mají být uplatňovány odpočty podle odst. 1 písm. a), c), e), f), h), i) a l) tohoto článku a související odpočty uvedené v čl. 56 písm. a), c), d) a f) a v čl. 66 písm. a), c) a d).

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

3.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění druhů kapitálových nástrojů finančních institucí a, za konzultace Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 ( 17 ) orgánu EIOPA, pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí a podniků vyňatých z působnosti směrnice 2009/138/ES v souladu s článkem 4 uvedené směrnice, které se odečítají od těchto složek kapitálu:

a) 

od položek kmenového kapitálu tier 1;

b) 

od položek vedlejšího kapitálu tier 1;

c) 

od položek kapitálu tier 2.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

4.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit, jak mají být uplatňovány odpočty uvedené v odst. 1 písm. b) včetně závažnosti negativních dopadů na hodnotu, které nezpůsobují obavy z hlediska obezřetnosti.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 37

Odpočty nehmotných aktiv

Instituce určí objem nehmotných aktiv, která mají být odečtena, podle těchto ustanovení:

a) 

částka, která má být odečtena, se sníží o související odložené daňové závazky, které by zanikly, ►C2  kdyby došlo ke znehodnocení nehmotných aktiv ◄ nebo jejich odúčtování podle použitelného účetního rámce;

b) 

částka, která má být odečtena, zahrnuje goodwill zahrnutý v ocenění významných investic instituce;

▼M8

c) 

částka, která má být odečtena, se sníží o částku účetního přecenění nehmotných aktiv dceřiných podniků odvozených z konsolidace dceřiných podniků a přiřaditelných osobám jiným než podnikům zahrnutým do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

▼B

Článek 38

Odpočty odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku

1.  
Instituce určí výši odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku, které mají být odečteny, podle tohoto článku.
2.  
S výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, se výše odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku vypočítává, aniž by byla snížena o související odložené daňové závazky instituce.
3.  

Výše odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku může být snížena o související odložené daňové závazky instituce, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

daný subjekt má podle použitelného vnitrostátního práva ze zákona právo započítat tyto splatné daňové pohledávky vůči splatným daňovým závazkům;

b) 

odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky se vztahují k daním, které jsou vybírány stejným daňovým orgánem a od stejného subjektu podléhajícího dani.

4.  
Související odložené daňové závazky instituce použité pro účely odstavce 3 nesmějí zahrnovat odložené daňové závazky, o které je snížena hodnota nehmotných aktiv nebo aktiv penzijního fondu definovaných požitků, jež má být odečtena.
5.  

Výše souvisejících odložených daňových závazků uvedená v odstavci 4 se rozdělí mezi:

a) 

odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů, které nejsou odečteny podle čl. 48 odst. 1;

b) 

všechny ostatní odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku.

Instituce rozdělí související odložené daňové závazky podle poměrných částí, jaké představují odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku uvedené v písmenech a) a b).

Článek 39

Přeplatky daně, zpětně použité daňové ztráty a odložené daňové pohledávky nezávislé na budoucím zisku

1.  

Následující položky se neodečítají od kapitálu a uplatňuje se na ně riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo případně kapitolou 3:

a) 

přeplatky daně instituce v běžném roce;

b) 

daňové ztráty instituce v běžném roce použité zpětně na předchozí roky, z nichž vyplývá pohledávka za ústřední vládou, regionální vládou nebo místním daňovým orgánem.

2.  

►M8  Odložené daňové pohledávky nezávislé na budoucím zisku jsou omezeny na odložené daňové pohledávky, které byly vytvořeny před 23. listopadem 2016 a vyplývají z přechodných rozdílů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: ◄

a) 

v případě, že instituce při formálním schvalování své roční účetní závěrky vykáže ztrátu, nebo v případě likvidace či platební neschopnosti instituce jsou automaticky a povinně neprodleně nahrazeny slevou na dani;

b) 

instituce může podle použitelného vnitrostátního daňového práva kompenzovat slevu na dani podle písmene a) jakýmkoli daňovým závazkem instituce nebo jakéhokoli jiného podniku, který je podle tohoto práva pro daňové účely zahrnut do téže konsolidace jako daná instituce, či jakéhokoli jiného podniku, který podléhá dohledu na konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2;

c) 

pokud hodnota slev na dani podle písmene b) převyšuje daňové závazky podle uvedeného písmene, je tento případný rozdíl neprodleně nahrazen přímou pohledávkou za ústřední vládou členského státu, v němž má instituce sídlo.

Jsou-li splněny podmínky stanovené v písmenech a), b) a c), uplatní instituce na odložené daňové pohledávky rizikovou váhu ve výši 100 %.

Článek 40

Odpočty záporných hodnot vyplývajících z výpočtu výše očekávaných ztrát

Částka, která má být odečtena v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. d), se nesnižuje o nárůst odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku nebo o jiné dodatečné daňové účinky, které by mohly vzniknout, ►C2  pokud by se rezervy měly zvýšit na úroveň očekávaných ztrát podle části třetí hlavy II kapitoly 3 oddílu 3. ◄

Článek 41

Odpočty aktiv penzijního fondu definovaných požitků

▼C2

1.  

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. e) se výše aktiv penzijního fondu definovaných požitků, která má být odečtena, sníží o tyto částky:

a) 

výši všech souvisejících odložených daňových závazků, které by mohly zaniknout, kdyby došlo ke znehodnocení aktiv nebo jejich odúčtování podle použitelného účetního rámce;

b) 

výši aktiv penzijního fondu definovaných požitků, jež instituce může bez omezení používat, pokud obdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

Aktivům použitým ke snížení částky, která má být odečtena, se přidělí riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2, případně 3.

▼B

2.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění kritérií, podle nichž příslušný orgán povoluje institucím snížit výši aktiv penzijního fondu definovaných požitků, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b).

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 42

Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f) počítají instituce kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:

a) 

instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

dlouhé a krátké pozice jsou v téže podkladové expozici a s krátkými pozicemi není spojeno žádné riziko protistrany;

ii) 

buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě drženy v investičním portfoliu;

b) 

instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 zahrnutým do těchto indexů;

c) 

instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

dlouhé a krátké pozice jsou v týchž podkladových indexech;

ii) 

buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě drženy v investičním portfoliu.

Článek 43

Významné investice v subjektech finančního sektoru

Pro účely odpočtu se investice instituce v subjektu finančního sektoru považuje za významnou, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a) 

instituce vlastní více než 10 % nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vydaných daným subjektem;

b) 

instituce má s daným subjektem úzké propojení a vlastní nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 vydané daným subjektem;

c) 

instituce vlastní nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 vydané daným subjektem a tento subjekt není zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2, avšak je zahrnut do téže účetní konsolidace jako instituce pro účely účetního výkaznictví podle použitelného účetního rámce.

Článek 44

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru v případech vzájemné účasti, jejímž účelem je umělé zvýšení kapitálu

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. g), h) a i) v souladu s těmito ustanoveními:

a) 

kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 a jiných kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru se vypočítají na základě hrubých dlouhých pozic;

b) 

pro účely odpočtu se položky kapitálu tier 1 pojišťovny považují za kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1.

Článek 45

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. h) a i) v souladu s těmito ustanoveními:

a) 

mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

▼M8

i) 

datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;

▼B

ii) 

buď je krátká i dlouhá pozice držena v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) 

určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči kapitálovým nástrojům subjektů finančního sektoru zahrnutým do těchto indexů.

Článek 46

Odpočty nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 v případě, že instituce nemá v subjektu finančního sektoru významnou investici

1.  

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. h) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

souhrnná hodnota, o kterou přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % hodnoty souhrnné výše kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení na položky kmenového kapitálu tier 1:

i) 

článků 32 až 35;

ii) 

odpočtů uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů;

iii) 

článků 44 a 45;

b) 

hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 těch subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, ►C2  vydělená souhrnnou hodnotou přímých, nepřímých a syntetických investic instituce do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 těchto subjektů finančního sektoru. ◄

2.  
Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru uvedeného v odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně pracovních dnů.

▼C2

3.  

Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, je rozdělena mezi všechny držené nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. Instituce určí hodnotu každého nástroje kmenového kapitálu tier 1, která má být odečtena podle odstavce 1, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částí stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

▼B

a) 

hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b) 

poměrná část souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj zahrnovaný do kmenového kapitálu tier 1, do něhož bylo investováno.

4.  
Hodnota kapitálových nástrojů uvedená v čl. 36 odst. 1 písm. h), která je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i) až iii), se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.

▼C2

5.  

Instituce určí hodnotu každého nástroje kmenového kapitálu tier 1, na nějž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce hodnotou stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

hodnota kapitálových investic, na niž se mají použít rizikové váhy podle odstavce 4;

b) 

poměrná část vyplývající z výpočtu podle odst. 3 písm. b).

▼B

Článek 47

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 v případě, že instituce má v subjektu finančního sektoru významnou investici

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. i) se z příslušné částky, která má být odečtena z kmenového kapitálu tier 1, vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně pracovních dnů a částka se určí v souladu s články 44 a 45 a pododdílem 2.

▼M7

Článek 47a

Nevýkonné expozice

1.  

Po účely čl. 36 odst. 1 písm. m) zahrnuje expozice kteroukoliv z následujících položek, pokud nejsou zahrnuty v obchodním portfoliu instituce:

a) 

dluhový nástroj, včetně dluhového cenného papíru, úvěru, zálohy a vkladu na požádání;

b) 

poskytnutý úvěrový příslib, poskytnutou finanční záruku nebo jakýkoli jiný poskytnutý závazek bez ohledu na to, zda je odvolatelný, nebo neodvolatelný, s výjimkou nevyčerpaných úvěrových příslibů, které lze bezpodmínečně a bez předchozího oznámení kdykoli odvolat nebo které fakticky umožňují automatické zrušení příslibu z důvodu zhoršení úvěruschopnosti dlužníka.

2.  
Po účely čl. 36 odst. 1 písm. m) se hodnotou expozice dluhového nástroje rozumí jeho účetní hodnota stanovená bez ohledu na specifické úpravy o úvěrové riziko, dodatečné úpravy ocenění v souladu s články 34 a 105, částky odečtené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), další snížení kapitálu související s danou expozicí nebo částečné odpisy provedené institucí od okamžiku, kdy byla expozice naposledy klasifikována jako nevýkonná.

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m) zahrnuje hodnota expozice dluhového nástroje, který byl nakoupen za nižší cenu, než byla dlužná částka, rozdíl mezi nákupní cenou a dlužnou částkou.

Po účely čl. 36 odst. 1 písm. m) se hodnotou expozice poskytnutého úvěrového příslibu, poskytnuté finanční záruky nebo jakéhokoli jiného závazku uvedeného v odst. 1 písm. b) tohoto článku rozumí jejich nominální hodnota, která představuje maximální expozici instituce vůči úvěrovému riziku bez ohledu na případné majetkové nebo osobní zajištění úvěrového rizika. Nominální hodnotou úvěrového příslibu se rozumí nevyčerpaná částka, kterou instituce přislíbila půjčit, a nominální hodnotou poskytnuté finanční záruky se rozumí maximální částka, kterou by subjekt musel zaplatit, kdyby byla záruka uplatněna.

Nominální hodnota podle třetího pododstavce tohoto odstavce nezohledňuje žádné specifické úpravy o úvěrové riziko, dodatečné úpravy ocenění v souladu s články 34 a 105, částky odečtené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) ani další snížení kapitálu související s danou expozicí.

3.  

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m) se jako nevýkonné klasifikují tyto expozice:

a) 

expozice, u níž se má za to, že došlo k selhání podle článku 178;

b) 

expozice považovaná za znehodnocenou v souladu s platným účetním rámcem;

c) 

expozice ve zkušební době podle odstavce 7, u níž jsou poskytnuty další úlevy nebo která je více než 30 dnů po splatnosti;

d) 

expozice ve formě závazku, který, kdyby byl uplatněn nebo jinak použit, by pravděpodobně nebyl splacen v plné výši bez realizace kolaterálu;

e) 

expozice ve formě finanční záruky, kterou zaručená strana pravděpodobně uplatní, včetně případů, kdy podkladová zaručená expozice splňuje kritéria, aby mohla být považována za nevýkonnou.

Pro účely písmene a) budou všechny rozvahové a podrozvahové expozice vůči dlužníkovi považovány za nevýkonné, pokud má instituce rozvahové expozice vůči tomuto dlužníkovi, které jsou více než 90 dnů po splatnosti a které představují více než 20 % všech rozvahových expozic vůči tomuto dlužníkovi.

4.  

Expozice, u nichž nebyla poskytnuta úleva, přestanou být klasifikovány pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m) jako nevýkonné, jestliže budou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

expozice splňuje kritéria pro vyřazení uplatňovaná institucí pro zrušení klasifikace jako znehodnocené expozice v souladu s platným účetním rámcem a pro zrušení klasifikace jako expozice v selhání v souladu s článkem 178;

b) 

situace dlužníka se zlepšila do takové míry, že instituce je přesvědčena, že pravděpodobně dojde ke splacení v plné výši a včas;

c) 

dlužník nemá žádnou částku déle než 90 dnů po splatnosti.

5.  
Klasifikace nevýkonné expozice jako neoběžného aktiva určeného k prodeji v souladu s platným účetním rámcem neruší její klasifikaci jako nevýkonné expozice pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m).
6.  

Nevýkonné expozice, u nichž byly poskytnuty úlevy, přestanou být klasifikovány jako nevýkonné pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m), pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

expozice přestaly být ve stavu, který by vedl k jejich klasifikaci jako nevýkonné expozice podle odstavce 3;

b) 

uplynul alespoň jeden rok ode dne, kdy byla poskytnuta úleva, nebo ode dne, kdy byly expozice klasifikovány jako nevýkonné, podle toho, co nastalo později;

c) 

po poskytnutí úlevy neexistují žádné částky po splatnosti a instituce je na základě analýzy finanční situace dlužníka přesvědčena, že pravděpodobně dojde k včasnému a úplnému splacení expozice.

▼C4

Úplné a včasné splacení lze považovat za pravděpodobné, pokud dlužník provedl pravidelné a včasné platby, jejichž výše se rovná kterékoli z těchto částek:

▼M7

a) 

částce, která byla po splatnosti před poskytnutím úlevy, pokud existovaly částky po splatnosti;

b) 

částce, která byla odepsána v rámci poskytnutí úlevy, jestliže žádné částky nebyly po splatnosti.

7.  

Jestliže nevýkonná expozice přestala být klasifikována jako nevýkonná podle odstavce 6, je tato expozice ve zkušební době, dokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

ode dne, kdy byla expozice, na niž byla poskytnuta úleva, překlasifikována jako výkonná, uplynuly alespoň dva roky;

b) 

alespoň polovinu období, po které tato expozice byla ve zkušební době, byly prováděny pravidelné a včasné platby vedoucí ke splacení podstatné souhrnné částky jistiny nebo úroku;

c) 

žádná z expozic vůči dlužníkovi není více než 30 dní po splatnosti.

Článek 47b

Úleva

1.  

Úlevou se rozumí úleva poskytnutá institucí dlužníkovi, který se potýká nebo pravděpodobně bude potýkat s potížemi při plnění svých finančních závazků. Úleva může vést ke ztrátě pro věřitele a rozumí se jí některé z těchto opatření:

a) 

změna podmínek dluhového závazku, která by nebyla přiznána, kdyby se dlužník nepotýkal s potížemi při plnění svých finančních závazků;

b) 

celkové nebo částečné refinancování dluhového závazku, které by nebylo poskytnuto, kdyby se dlužník nepotýkal s potížemi při plnění svých finančních závazků.

2.  

Za úlevu se považují alespoň tyto situace:

a) 

nové smluvní podmínky jsou vůči dlužníkovi příznivější než předchozí smluvní podmínky, pokud se dlužník potýká nebo pravděpodobně bude potýkat s potížemi při plnění svých finančních závazků;

b) 

nové smluvní podmínky jsou vůči dlužníkovi příznivější než smluvní podmínky nabízené v dané době stejnou institucí dlužníkům s podobným rizikovým profilem, pokud se dlužník potýká nebo pravděpodobně bude potýkat s potížemi při plnění svých finančních závazků;

c) 

expozice podle původních smluvních podmínek byla klasifikována jako nevýkonná před změnou smluvních podmínek nebo by byla klasifikována jako nevýkonná, pokud by nedošlo ke změně smluvních podmínek;

d) 

opatření vede k celkovému nebo částečnému zrušení dluhového závazku;

e) 

instituce schválí uplatnění ustanovení, jež dlužníkovi umožňují změnu podmínek smlouvy, a expozice byla klasifikována jako nevýkonná před uplatněním těchto ustanovení nebo by byla klasifikována jako nevýkonná, kdyby nedošlo k uplatnění těchto ustanovení;

f) 

v době nebo přibližně v době poskytnutí úvěru splácel dlužník jistinu nebo úroky z jiného dluhového závazku vůči stejné instituci, který byl klasifikován jako nevýkonná expozice nebo by byl klasifikován jako nevýkonná expozice, kdyby tyto platby nebyly provedeny;

g) 

změna smluvních podmínek zahrnuje splátky formou realizace kolaterálu, pokud tato změna představuje úlevu.

3.  

Následující okolnosti jsou ukazateli toho, že mohly být přijaty úlevy:

a) 

alespoň jednou v průběhu tří měsíců předcházejících změně původní smlouvy byla expozice o více než 30 dnů po splatnosti nebo by k tomu bez uvedené změny bývalo došlo;

b) 

v době nebo přibližně v době uzavření úvěrové smlouvy splácel dlužník jistinu nebo úroky z jiného dluhového závazku vůči stejné instituci, který byl po splatnosti 30 dnů alespoň jednou v průběhu tří měsíců před poskytnutím nového úvěru;

c) 

instituce schválí uplatnění ustanovení, jež dlužníkovi umožňují změnu smluvních podmínek, a expozice je 30 dnů po splatnosti nebo by byla 30 dnů po splatnosti, kdyby nedošlo k uplatnění těchto ustanovení.

4.  
Pro účely tohoto článku se potíže dlužníka při plnění finančních závazků posuzují na jeho úrovni, přičemž se berou v úvahu všechny právnické osoby ve skupině dlužníka, které spadají do účetní konsolidace této skupiny, a fyzické osoby, které tuto skupinu ovládají.

Článek 47c

Odpočet nevýkonných expozic

1.  

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m) stanoví instituce příslušnou výši nedostatečného krytí samostatně pro každou nevýkonnou expozici, jež má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1, odečtením částky stanovené v písmenu b) tohoto odstavce od částky stanovené v písmenu a) tohoto odstavce, pokud částka uvedená v písmenu a) převyšuje částku uvedenou v písmenu b):

a) 

součet:

i) 

případné nezajištěné části každé nevýkonné expozice vynásobené příslušným koeficientem podle odstavce 2 a

ii) 

případné zajištěné části každé nevýkonné expozice vynásobené příslušným koeficientem podle odstavce 3;

b) 

součet těchto položek, pokud se týkají téže nevýkonné expozice:

i) 

specifické úpravy o úvěrové riziko;

ii) 

dodatečné úpravy ocenění podle článků 34 a 105;

iii) 

jiné odpočty kapitálu;

iv) 

u institucí počítajících objemy rizikově vážených expozic pomocí přístupu založeného na interním ratingu absolutní hodnota částek odečtených podle čl. 36 odst. 1 písm. d), které se týkají nevýkonných expozic, přičemž absolutní hodnota přiřaditelná každé nevýkonné expozici je stanovena vynásobením částek odečtených podle čl. 36 odst. 1 písm. d) příspěvkem výše očekávané ztráty z nevýkonné expozice k celkové výši očekávaných ztrát z expozic v selhání, případně expozic bez selhání;

v) 

pokud je nevýkonná expozice nakoupena za cenu nižší, než je částka dlužná dlužníkem, rozdíl mezi nákupní cenou a částkou dlužnou dlužníkem a

vi) 

částky odepsané institucí od okamžiku, kdy byla expozice klasifikována jako nevýkonná.

Zajištěná část nevýkonné expozice je ta část této expozice, která je pro účely výpočtu kapitálových požadavků v souladu s částí třetí hlavou II považována za zajištěnou majetkovým nebo osobním zajištěním úvěrového rizika nebo je plně a zcela zajištěna nemovitostmi.

Nezajištěná část nevýkonné expozice odpovídá případnému rozdílu mezi hodnotou expozice podle čl. 47a odst. 1 a případnou zajištěnou částí expozice.

2.  

Pro účely odst. 1 písm. a) bodu i) se použijí tyto koeficienty:

a) 

0,35 pro nezajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem třetího roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

b) 

1 pro nezajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní od prvního dne čtvrtého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné.

3.  

Pro účely odst. 1 písm. a) bodu ii) se použijí tyto koeficienty:

a) 

0,25 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem čtvrtého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

b) 

0,35 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem pátého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

c) 

0,55 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem šestého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

d) 

0,70 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna nemovitostmi v souladu s částí třetí hlavou II nebo která je úvěrem na obytné nemovitosti zaručeným způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku 201, přičemž tento koeficient se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem sedmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

e) 

0,80 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna jiným majetkovým nebo osobním zajištěním úvěrového rizika v souladu s částí třetí hlavou II, přičemž tento koeficient se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem sedmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

f) 

0,80 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna nemovitostmi v souladu s částí třetí hlavou II nebo která je úvěrem na obytné nemovitosti zaručeným způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku 201, přičemž tento koeficient se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem osmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

g) 

1 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna jiným majetkovým nebo osobním zajištěním úvěrového rizika v souladu s částí třetí hlavou II, přičemž tento koeficient se uplatní od prvního dne osmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

h) 

0,85 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna nemovitostmi v souladu s částí třetí hlavou II nebo která je úvěrem na obytné nemovitosti zaručeným způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku 201, přičemž tento koeficient se uplatní v období mezi prvním a posledním dnem devátého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné;

i) 

1 pro část nevýkonné expozice, která je zajištěna nemovitostmi v souladu s částí třetí hlavou II nebo která je úvěrem na obytné nemovitosti zaručeným způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku 201, přičemž tento koeficient se uplatní v období od prvního dne desátého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné.

▼M11

4.  

Odchylně od odstavce 3 tohoto článku se na část nevýkonné expozice, na kterou poskytla záruku nebo kterou pojistila státní vývozní úvěrová agenturou nebo na kterou poskytl záruku nebo protizáruku způsobilý poskytovatel zajištění uvedený v čl. 201 odst. 1 písm. a) až e), vůči které mu by nezajištěné expozice měly podle části třetí hlavy II kapitoly 2 přidělenu rizikovou váhu 0 %, uplatní tyto koeficienty:

▼M7

a) 

0 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní v období mezi prvním a sedmým rokem po klasifikaci expozice jako nevýkonné, a

b) 

1 pro zajištěnou část nevýkonné expozice, který se uplatní od prvního dne osmého roku po klasifikaci expozice jako nevýkonné.

5.  
EBA posoudí různé způsoby používané pro ocenění zajištěných nevýkonných expozic a může vypracovat pokyny určující obecnou metodiku, včetně možných minimálních požadavků na přecenění z hlediska času a ad hoc metod, pro obezřetné oceňování způsobilých forem majetkového a osobního zajištění úvěrového rizika, zejména pokud jde o předpoklady týkající se jejich návratnosti a vymahatelnosti. Tyto pokyny mohou rovněž zahrnovat obecnou metodiku pro určení zajištěné části nevýkonné expozice, jak je uvedeno v odstavci 1.

Tyto pokyny se vydávají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

6.  
Odchylně od odstavce 2, pokud byla u expozice poskytnuta úleva v období mezi jedním rokem a dvěma roky po klasifikaci expozice jako nevýkonné, použije se po dobu jednoho dalšího roku koeficient použitelný v souladu s odstavcem 2 ke dni, kdy je úleva poskytnuta.

Odchylně od odstavce 3, pokud byla u expozice poskytnuta úleva v období mezi dvěma a šesti roky po klasifikaci expozice jako nevýkonné, použije se po dobu jednoho dalšího roku koeficient použitelný v souladu s odstavcem 3 ke dni, kdy je úleva poskytnuta.

Tento odstavec se použije pouze pro první úlevu, která byla poskytnuta od klasifikace expozice jako nevýkonné.

▼B



Pododdíl 2

Výjimky z odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1 a alternativní postupy k těmto odpočtům

Článek 48

Prahové hodnoty pro výjimky z odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1

1.  

Při odpočtech požadovaných podle čl. 36 odst. 1 písm. c) a i) instituce nemají povinnost odečítat objemy položek uvedených níže v písmenech a) a b) tohoto odstavce, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než prahová hodnota uvedená v odstavci 2:

a) 

odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění těchto ustanovení:

i) 

článků 32 až 35;

ii) 

čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;

b) 

v případech, kdy má instituce významnou investici v subjektu finančního sektoru, přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 těchto subjektů, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než 10 % hodnoty položek kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení:

i) 

článků 32 až 35;

ii) 

čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;

2.  

Pro účely odstavce 1 musí být prahová hodnota rovna částce uvedené v písmeni a) tohoto odstavce vynásobené procentní hodnotou uvedenou v písmeni b) tohoto odstavce:

a) 

zbývající objem položek kmenového kapitálu tier 1 poté, co jsou v plném rozsahu uplatněny úpravy a odpočty podle článků 32 až 36, a aniž by se uplatnily prahové hodnoty pro výjimky podle tohoto článku;

b) 

17,65 %.

3.  

Pro účely odstavce 1 instituce určí část odložených daňových pohledávek v celkovém objemu položek kmenového kapitálu tier 1, které nemusí být odečteny, vydělením hodnoty stanovené v písm. a) tohoto odstavce hodnotou stanovenou v písm. b) tohoto odstavce:

a) 

hodnota odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů, jejichž souhrnná výše je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce;

b) 

součet těchto hodnot:

i) 

hodnota uvedená v písm. a);

ii) 

hodnota přímých, nepřímých a syntetických investic instituce do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru, v nichž instituce ►C2  má významnou investici, jejíž souhrnná výše ◄ je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce.

Poměrná část významných investic do celkového objemu položek, které nemusí být odečteny, se rovná jedné minus poměrná část uvedená v prvním pododstavci.

4.  
Objemy položek, které nejsou odečteny podle odstavce 1, podléhají rizikové váze 250 %.

Článek 49

Požadavek na odpočet, pokud se uplatňuje konsolidace, doplňkový dozor nebo institucionální systémy ochrany

1.  

Pro účely výpočtu individuálního, subkonsolidovaného a konsolidovaného kapitálu, kdy příslušné orgány vyžadují nebo povolují, aby instituce použily metody 1, 2 nebo 3 uvedené v příloze I směrnice 2002/87/ES, mohou příslušné orgány institucím povolit, aby neodečítaly investice do kapitálových nástrojů subjektu finančního sektoru, v němž mateřská instituce, mateřská finanční holdingová společnost nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost nebo instituce má významnou investici, a to za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v písm. a) až e) tohoto odstavce:

a) 

subjekt finančního sektoru je pojišťovnou, zajišťovnou nebo pojišťovací holdingovou společností;

b) 

tato pojišťovna, zajišťovna nebo pojišťovací holdingová společnost je zahrnuta ve stejném doplňkovém dozoru podle směrnice 2002/87/ES jako mateřská instituce, mateřská finanční holdingová společnost nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost nebo instituce, která dané kapitálové nástroje drží;

c) 

instituce obdržela předchozí svolení příslušných orgánů;

d) 

před udělením svolení podle písmene c) a soustavně se příslušné orgány přesvědčují, že integrované řízení, řízení rizik a systém interní kontroly subjektů, které by byly zahrnuty do konsolidace podle metody 1, 2 nebo 3, jsou adekvátní;

e) 

kapitálové investice v daném subjektu patří jednomu z těchto subjektů:

i) 

mateřské úvěrové instituci;

ii) 

mateřské finanční holdingové společnosti;

iii) 

mateřské smíšené finanční holdingové společnosti;

iv) 

instituci;

v) 

dceřinému podniku jednoho ze subjektů uvedených v bodech i) až iv), který je zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

Zvolená metoda je uplatňována dlouhodobě a konzistentně.

2.  
Pro účely výpočtu individuálního a subkonsolidovaného kapitálu neodečítají instituce podléhající dohledu na konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2 kapitálové investice do kapitálových nástrojů vydaných subjekty finančního sektoru zahrnutými do dohledu na konsolidovaném základě, pokud příslušné orgány nerozhodly, že tyto odpočty musí být vyžadovány pro konkrétní účely, zejména pro účely strukturálního oddělení bankovních činností a plánování procesů k řešení úpadku.

Uplatnění přístupu uvedeného v prvním pododstavci nesmí mít neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v celé Unii tím, že by vytvářel nebo představoval překážku fungování vnitřního trhu nebo že by vytvářel překážky bránící jeho fungování.

▼M8

Tento odstavec se nepoužije při výpočtu kapitálu pro účely požadavků stanovených v článcích 92a a 92b, který se vypočte v souladu s odpočtovým rámcem uvedeným v čl. 72e odst. 4.

▼M15

Tento odstavec se nepoužije na odpočty stanovené v čl. 72e odst. 5.

▼B

3.  

Příslušné orgány mohou pro účely výpočtu kapitálu na individuálním či subkonsolidovaném základě institucím povolit, aby neodečítaly kapitálové investice do kapitálových nástrojů v těchto případech:

a) 

má-li instituce kapitálovou investici v jiné instituci a jsou-li splněny podmínky uvedené v bodech i) až v);

i) 

instituce spadají do stejného institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 113 odst. 7;

ii) 

příslušné orgány udělily svolení uvedené v čl. 113 odst. 7;

iii) 

podmínky stanovené v čl. 113 odst. 7 jsou splněny;

iv) 

institucionální systém ochrany sestavuje konsolidovanou rozvahu podle čl. 113 odst. 7 písm. e), nebo není-li stanovena povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, rozšířený souhrnný výpočet, o němž se příslušné orgány přesvědčí, že je rovnocenný ustanovením směrnice 86/635/EHS, jež zahrnuje některé úpravy ustanovení směrnice 83/349/EHS nebo nařízení (ES) č. 1606/2002, jimiž se řídí konsolidované účetní závěrky skupin úvěrových institucí. Rovnocennost uvedeného rozšířeného souhrnného výpočtu potvrdí externí auditor, a zejména to, že při výpočtu nedochází ani k vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu, ani k žádné nevhodné tvorbě kapitálu mezi členy institucionálního systému ochrany. ►M8  Konsolidovaná rozvaha nebo rozšířený souhrnný výpočet se oznamují příslušným orgánům s četností stanovenou v prováděcích technických normách uvedených v čl. 430 odst. 7; ◄

►M8  v) 

instituce zahrnuté do institucionálního systému ochrany společně splňují na konsolidovaném nebo rozšířeném souhrnném základě požadavky stanovené v článku 92 a podávají zprávy o dodržování těchto požadavků v souladu s článkem 430. ◄ V rámci institucionálního systému ochrany se nevyžaduje odpočet podílu ve vlastnictví členů, kteří jsou družstvy, nebo právních subjektů, jestliže nejsou členy tohoto systému, a to za podmínky, že nedochází ani k vícenásobnému použití prvků použitelných pro výpočet kapitálu, ani k žádné nevhodné tvorbě kapitálu mezi členy institucionálního systému ochrany a držitelem menšinového podílu, je-li institucí;

b) 

pokud má regionální úvěrová instituce účast ve své ústřední nebo jiné regionální úvěrové instituci a jsou splněny podmínky stanovené v písm. a) bodech i) až v).

4.  
Účasti, u nichž se v souladu s odstavci 1, 2 nebo 3 neprovádí odpočet, se považují za expozice a jsou rizikově váženy v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3.
►C2  5.  
Pokud instituce uplatňuje metodu 1, 2, anebo 3 uvedenou v příloze I směrnice 2002/87/ES, zveřejní ◄ doplňkový kapitálový požadavek a ukazatel kapitálové přiměřenosti finančního konglomerátu vypočtené v souladu s článkem 6 a přílohou I uvedené směrnice.
6.  
EBA, EIOPA a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“ nebo „orgán ESMA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 ( 18 ) ESMA vypracují prostřednictvím smíšeného výboru pro účely tohoto článku návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek použití metod výpočtu uvedených v příloze I části II směrnice 2002/87/ES pro účely alternativních postupů k odpočtům uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

▼C1

EBA, EIOPA a ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.



Oddíl 4

Kmenový kapitál tier 1

Článek 50

Kmenový kapitál tier 1

Kmenový kapitál tier 1 instituce se skládá z položek kmenového kapitálu tier 1 po provedení úprav vyžadovaných články 32 až 35, odpočtů podle článku 36 a uplatnění výjimek a alternativních postupů stanovených v článcích 48, 49 a 79.



KAPITOLA 3

Vedlejší kapitál tier 1



Oddíl 1

Položky a nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1

Článek 51

Položky vedlejšího kapitálu tier 1

Položky vedlejšího kapitálu tier 1 jsou tyto:

a) 

kapitálové nástroje za předpokladu splnění podmínek stanovených v čl. 52 odst. 1;

b) 

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a).

Nástroje zahrnuté do písmene a) nejsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2.

Článek 52

Nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1

1.  

Kapitálové nástroje lze považovat za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

▼M8

a) 

nástroje jsou přímo vydány institucí a plně splaceny;

b) 

nástroje nevlastní žádný z těchto subjektů:

▼B

i) 

institucí nebo jejími dceřinými podniky;

ii) 

podnik, v němž má instituce účast ve formě přímého vlastnictví nebo kontroly nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu daného podniku;

▼M8

c) 

nabytí vlastnického práva k nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;

▼B

d) 

v případě platební neschopnosti instituce se nástroje řadí za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2;

e) 

nástroje nejsou zajištěny žádným z těchto subjektů ani se na ně nevztahuje záruka žádného z těchto subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:

i) 

institucí nebo jejími dceřinými podniky;

ii) 

mateřským podnikem instituce nebo jeho dceřinými podniky;

iii) 

mateřskou finanční holdingovou společností nebo jejími dceřinými podniky;

iv) 

holdingovou společností se smíšenou činností nebo jejími dceřinými podniky;

v) 

smíšenou finanční holdingovou společností a jejími dceřinými podniky;

vi) 

podnikem, který má úzké propojení se subjekty uvedenými v bodech i) až v);

f) 

nástroje nejsou předmětem žádných ujednání, ať smluvních či jiných, která v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce zvyšují pořadí uspokojení pohledávek z nich plynoucích;

g) 

nástroje nemají stanovenu splatnost (věčné nástroje) a ustanovení, jimiž se řídí, neobsahují žádnou pobídku k tomu, aby je instituce splatila;

▼M8

h) 

pokud nástroje zahrnují jednu nebo více opcí předčasného umoření včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta;

▼B

i) 

nástroje mohou být vypovězeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 77, a nejdříve po uplynutí pěti let ode dne jejich vydání, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 78 odst. 4;

▼M8

j) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by nástroje byly institucí vypovězeny, umořeny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;

▼B

k) 

instituce výslovně ani implicitně neuvádí, že by příslušný orgán souhlasil s žádostí o vypovězení, splacení nebo zpětný odkup nástrojů;

l) 

rozdělení výnosů z nástrojů splňuje tyto podmínky:

i) 

je vypláceno z položek k rozdělení;

ii) 

výše rozdělených výnosů z nástrojů se nebude měnit na základě úvěrového hodnocení instituce nebo jejího mateřského podniku;

iii) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, dávají instituci možnost dle vlastního uvážení kdykoli na neomezenou dobu a na nekumulativním základě zrušit rozdělení výnosů z nástrojů, přičemž instituce může zrušené platby bez omezení použít k úhradě svých závazků podle jejich splatnosti;

iv) 

zrušení rozdělení výnosů nepředstavuje nesplnění závazků ze strany instituce;

v) 

zrušením rozdělení výnosů nevznikají instituci žádná omezení;

m) 

nástroje nejsou jedním z důvodů vedoucích ke zjištění, že závazky instituce převyšují její aktiva, pokud takové zjištění představuje test platební neschopnosti podle použitelného vnitrostátního práva;

n) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby v případě rozhodné události byla trvale nebo dočasně účetně snížena hodnota jistiny nástrojů nebo aby byly nástroje převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

o) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, neobsahují žádné prvky, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce;

▼M8

p) 

je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize uplatnit pravomoce k odpisu a konverzi podle článku 59 uvedené směrnice hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

je-li emitent usazen ve třetí zemi a nebyl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí příslušného orgánu třetí země hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

▼M8

q) 

je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, mohou být nástroje vydávány podle právních předpisů třetí země nebo jim jinak podléhat pouze tehdy, pokud je podle uvedených právních předpisů výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi nástrojů ve smyslu článku 59 uvedené směrnice účinný a vymahatelný na základě zákonných ustanovení nebo právně vymahatelných smluvních ustanovení, která uznávají řešení krize nebo jiná opatření v oblasti odpisu či konverze;

r) 

nástroje nejsou předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty.

▼B

Podmínka stanovená v prvním pododstavci písm. d) se považuje za splněnou bez ohledu na to, zda jsou dané nástroje zahrnuty podle čl. 484 odst. 3 do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2, jsou-li na stejné úrovni.

▼M8

Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1 považovat pouze tu část kapitálového nástroje, která je plně splacena.

▼B

2.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění všech těchto otázek:

a) 

forma a povaha možných pobídek ke splacení nástrojů;

▼C2

b) 

povaha jakéhokoli účetního zvýšení hodnoty jistiny nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 po dočasném odpisu účetní hodnoty jeho jistiny;

c) 

postupy a načasování, pokud jde o následující:

i) 

určení, že došlo k rozhodné události;

ii) 

účetní zvýšení hodnoty jistiny nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 po dočasném odpisu účetní hodnoty jeho jistiny;

▼B

d) 

vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce;

e) 

použití jednotek pro speciální účel k nepřímé emisi kapitálových nástrojů.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 53

Omezení týkající se zrušení rozdělení výnosů z nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 a prvky, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce

Pro účely čl. 52 odst. 1 písm. l) bodu v) a písmena o) nesmí ustanovení, jimiž se řídí nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, obsahovat především následující:

a) 

požadavek rozdělení výnosů z nástrojů v případě, že se provádí rozdělení výnosů z nástroje vydaného institucí, který je ve stejném nebo podřízenějším pořadí než nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1, včetně nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1;

b) 

požadavek zrušení výplaty rozdělení výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 v případě, že se neprovádí rozdělení výnosů z daných nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1;

c) 

povinnost nahradit výplatu úroků nebo dividend platbou v jakékoli jiné formě. Instituci není taková povinnost uložena jinak.

Článek 54

▼C2

Odpis nebo konverze nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1

▼B

1.  

Pro účely čl. 52 odst. 1 písm. n) se na nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 vztahují tato ustanovení:

a) 

rozhodná událost nastává tehdy, když se poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce uvedený v čl. 92 odst. 1 písm. a) sníží pod jednu z těchto hodnot:

i) 

5,125 %;

ii) 

hodnotu vyšší než 5,125 %, kterou určí instituce a která je upřesněna v ustanoveních, jimiž se nástroj řídí;

b) 

instituce mohou v ustanoveních, jimiž se nástroj řídí, vymezit jednu nebo více rozhodných událostí navíc k události vymezené v písmeni a);

c) 

pokud ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby nástroje byly v případě rozhodné události převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, musí současně stanovit jedno z následujícího:

i) 

převodní poměr a maximální povolenou částku převodu;

ii) 

rozsah, v němž budou nástroje převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

▼C2

d) 

pokud ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby v případě rozhodné události byla odepsána hodnota jistiny těchto nástrojů, jsou současně odepsány všechny tyto položky:

▼B

i) 

pohledávka držitele nástroje v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce;

ii) 

částka, která má být vyplacena v případě vypovězení nebo splacení nástroje;

iii) 

rozdělení výnosů z nástroje;

▼M8

e) 

pokud byly nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 vydány dceřiným podnikem usazeným ve třetí zemi, hraniční hodnota 5,125 % nebo vyšší podle písmene a) se vypočítá v souladu s vnitrostátními právními předpisy této třetí země nebo smluvními ustanoveními, jimiž se nástroje řídí, jestliže se příslušný orgán po konzultaci s orgánem EBA přesvědčí, že daná ustanovení jsou přinejmenším rovnocenná požadavkům uvedeným v tomto článku.

▼C2

2.  
Odpisem nebo konverzí nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 podle použitelného účetního rámce se vytvoří položky, které jsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1.

▼B

3.  
Hodnota nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 uznaných jako položky vedlejšího kapitálu tier 1 je omezena na minimální hodnotu položek kmenového kapitálu tier 1, které by byly vytvořeny, pokud by účetní hodnota jistiny nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 byla plně snížena nebo by tyto nástroje byly převedeny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.
4.  

Úhrnná hodnota nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, kterou je zapotřebí v případě rozhodné události účetně snížit nebo převést, nesmí být nižší než nižší z následujících hodnot:

a) 

hodnota potřebná k plnému obnovení poměru kmenového kapitálu tier 1 instituce na hodnotu 5,125 %;

b) 

plná hodnota jistiny nástroje.

5.  

Nastane-li rozhodná událost, musí instituce:

a) 

neprodleně informovat příslušné orgány;

b) 

informovat držitele nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1;

▼C2

c) 

v souladu s požadavky tohoto článku odepsat účetní hodnotu jistiny nástrojů, nebo tyto nástroje neprodleně, nejpozději však do jednoho měsíce, převést na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

▼B

6.  
Instituce vydávající nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, jež jsou v případě rozhodné události převáděny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, zajistí, aby neustále měla dostatek schváleného základního kapitálu, jenž umožní v případě rozhodné události převést veškeré tyto nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 na akcie. Ke dni vydání těchto konvertibilních nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 musí být získána všechna nezbytná povolení. Instituce si neustále ponechává předem získané povolení nezbytné k tomu, aby mohla vydat nástroje kmenového kapitálu tier 1, na něž jsou v případě rozhodné události tyto nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 převedeny.
7.  
Instituce vydávající nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, jež jsou v případě rozhodné události převáděny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, zajistí, aby této konverzi nebránily žádné procesní překážky stanovené v zakládacích dokumentech či stanovách nebo ve smluvních ujednáních.

Článek 55

Důsledky nesplnění podmínek týkajících se nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1

Jestliže v případě nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 přestanou být podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1 plněny, platí následující:

a) 

tento nástroj přestane být okamžitě považován za nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1;

b) 

podíl emisního ážia souvisejícího s tímto nástrojem přestane být okamžitě považován za položku vedlejšího kapitálu tier 1.



Oddíl 2

Odpočty od položek vedlejšího kapitálu tier 1

Článek 56

Odpočty od položek kapitálu tier 1

Instituce od položek vedlejšího kapitálu tier 1 odečítají tyto položky:

a) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, včetně vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajících smluvních závazků;

b) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, s nimiž je instituce ve vztahu vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit kapitál instituce;

c) 

příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, určenou v souladu s článkem 60;

d) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž má instituce významnou investici, s vyloučením pozic z upisování držených pět nebo méně pracovních dnů;

▼C3

e) 

hodnotu položek, které mají být odečteny od položek kapitálu tier 2 podle článku 66, která převyšuje položky kapitálu tier 2 instituce;

▼B

f) 

daňové platby týkající se položek vedlejšího kapitálu tier 1 předvídatelné v době výpočtu, s výjimkou případu, kdy instituce vhodně upraví hodnotu položek vedlejšího kapitálu tier 1, pokud tyto daňové platby snižují částku, do jejíž výše lze dané položky použít ke krytí rizik nebo ztrát.

Článek 57

Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1

Pro účely čl. 56 písm. a) vypočítají instituce kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:

a) 

instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

dlouhé a krátké pozice jsou v téže podkladové expozici a s krátkými pozicemi není spojeno žádné riziko protistrany;

ii) 

buď jsou dlouhé i krátké pozice jsou drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) 

instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé nebo syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 zahrnutým do těchto indexů;

c) 

instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

dlouhé a krátké pozice jsou v týchž podkladových indexech;

ii) 

buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu.

Článek 58

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru v případech vzájemné účasti, jejímž účelem je umělé zvýšení kapitálu

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 56 písm. b), c) a d) v souladu s těmito ustanoveními:

a) 

kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 se vypočítají na základě hrubých dlouhých pozic;

b) 

pro účely odpočtu se položky vedlejšího kapitálu tier 1 pojišťovny považují za kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1.

Článek 59

Odpočty kapitálových investic nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 56 písm. c) a d) v souladu s těmito ustanoveními:

a) 

mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

▼M8

i) 

datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;

▼B

ii) 

buď je krátká i dlouhá pozice držena v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) 

určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči kapitálovým nástrojům subjektů finančního sektoru zahrnutým do těchto indexů.

Článek 60

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 v případě, že instituce nemá v subjektu finančního sektoru významnou investici

1.  

Pro účely čl. 56 písm. c) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:

▼C2

a) 

souhrnná hodnota, o kterou přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % hodnoty položek kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení:

▼B

i) 

článků 32 až 35;

ii) 

čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;

iii) 

článků 44 a 45;

b) 

hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 těch subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, vydělená souhrnnou hodnotou všech přímých, nepřímých a syntetických investic instituce do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 uvedených subjektů finančního sektoru.

2.  
Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru uvedeného v odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně pracovních dnů.

▼C2

3.  

Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, je rozdělena mezi všechny držené nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1. Instituce určí hodnotu každého nástroje vedlejší kapitálu tier 1, která má být odečtena podle odstavce 1, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částí stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b) 

poměrná část souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1.

▼B

4.  
Hodnota kapitálových nástrojů uvedená v čl. 56 písm. c), která je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii), se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.

▼C2

5.  

Instituce určí hodnotu každého nástroje vedlejšího kapitálu tier 1, na nějž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce hodnotou stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

hodnota kapitálových investic, na niž se mají použít rizikové váhy podle odstavce 4;

b) 

poměrná část vyplývající z výpočtu v odst. 3 písm. b).

▼B



Oddíl 3

Vedlejší kapitál tier 1

Článek 61

Vedlejší kapitál tier 1

Vedlejší kapitál tier 1 instituce se skládá z položek vedlejšího kapitálu tier 1 po odpočtu položek uvedených v článku 56 a uplatnění článku 79.



KAPITOLA 4

Kapitál tier 2



Oddíl 1

Položky a nástroje zahrnované do kapitálu tier 2

Článek 62

Položky kapitálu tier 2

Položky kapitálu tier 2 jsou tyto:

▼M8

a) 

kapitálové nástroje za předpokladu splnění podmínek stanovených v článku 63 a v rozsahu stanoveném v článku 64;

▼B

b) 

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a);

c) 

u institucí, které počítají objem rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 2, obecné úpravy o úvěrové riziko bez zohlednění daňových účinků do výše 1,25 % objemu rizikově vážených expozic vypočítaného podle části třetí hlavy II kapitoly 2;

d) 

u institucí, které počítají objem rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 3, kladné částky bez zohlednění daňových účinků vypočtené podle článků 158 a 159 do výše 0,6 % objemu rizikově vážených expozic vypočítaného podle části třetí hlavy II kapitoly 3.

Položky zahrnuté do písmene a) nejsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1 ani vedlejšího kapitálu tier 1.

Článek 63

Nástroje zahrnované do kapitálu tier 2

▼M8

Kapitálové nástroje lze považovat za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

nástroje jsou přímo vydány institucí a plně splaceny;

b) 

nástroje nevlastní žádný z těchto subjektů:

▼B

i) 

institucí nebo jejími dceřinými podniky;

ii) 

podnik, v němž má instituce účast ve formě přímého vlastnictví nebo kontroly nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu daného podniku;

▼M8

c) 

nabytí vlastnického práva k nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;

d) 

nárok na částku jistiny nástrojů podle ustanovení, kterými se nástroje řídí, se řadí za veškeré pohledávky z nástrojů způsobilých závazků;

e) 

nástroje nejsou zajištěny žádným z níže uvedených subjektů ani se na ně nevztahuje záruka žádného z níže uvedených subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:

▼B

i) 

institucí nebo jejími dceřinými podniky;

ii) 

mateřským podnikem instituce nebo jeho dceřinými podniky;

iii) 

mateřskou finanční holdingovou společností nebo jejími dceřinými podniky;

iv) 

holdingovou společností se smíšenou činností nebo jejími dceřinými podniky;

v) 

smíšenou finanční holdingovou společností nebo jejími dceřinými podniky;

vi) 

podnikem, který má úzké propojení se subjekty uvedenými v bodech i) až v);

▼M8

f) 

nástroje nejsou předmětem žádných ujednání, která by jinak zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek z nich plynoucích;

g) 

nástroje mají původní dobu splatnosti nejméně pět let;

h) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, neobsahují žádnou pobídku pro instituci, aby umořila nebo případně splatila jejich jistinu přede dnem splatnosti;

i) 

pokud nástroje zahrnují jednu nebo více opcí předčasného splacení včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta;

j) 

nástroje mohou být předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 77, a nejdříve po uplynutí pěti let ode dne jejich vydání, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 78 odst. 4;

k) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by nástroje byly institucí případně předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;

l) 

ustanovení, jimiž se nástroje řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce;

m) 

výše vyplácených úroků nebo případně dividend z nástrojů se nebude měnit na základě úvěrového hodnocení instituce nebo jejího mateřského podniku;

n) 

je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize uplatnit pravomoce k odpisu a konverzi podle článku 59 uvedené směrnice hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

je-li emitent usazen ve třetí zemi a nebyl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí příslušného orgánu třetí země hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

▼M8

o) 

je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, mohou být nástroje vydávány podle právních předpisů třetí země nebo jim jinak podléhat pouze tehdy, pokud je podle uvedených právních předpisů výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi nástrojů ve smyslu článku 59 uvedené směrnice účinný a vymahatelný na základě zákonných ustanovení nebo právně vymahatelných smluvních ustanovení, která uznávají řešení krize nebo jiná opatření v oblasti odpisu či konverze;

p) 

nástroje nejsou předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 považovat pouze tu část kapitálového nástroje, která je plně splacena.

▼M8

Článek 64

Umořování nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2

1.  
Plná hodnota nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností delší než pět let se považuje za položky kapitálu tier 2.
2.  

Nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 lze v posledních pěti letech před splatností považovat za položky kapitálu tier 2 v míře, která se určí vynásobením výsledku výpočtu uvedeného níže v písmenu a) hodnotou uvedenou níže v písmenu b):

a) 

účetní hodnota nástrojů k prvnímu dni závěrečného pětiletého období jejich smluvní splatnosti vydělená počtem kalendářních dnů v tomto období;

b) 

počet zbývajících kalendářních dní smluvní splatnosti nástrojů.

▼B

Článek 65

Důsledky nesplnění podmínek týkajících se nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 2

Jestliže v případě nástroje zahrnovaného do kapitálu tier 2 přestanou být podmínky stanovené v článku 63 plněny, platí následující:

a) 

tento nástroj přestane být okamžitě považován za nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2;

b) 

podíl emisního ážia souvisejícího s tímto nástrojem přestane být okamžitě považován za položku kapitálu tier 2.



Oddíl 2

Odpočty od položek kapitálu tier 2

Článek 66

Odpočty od položek kapitálu tier 2

Od položek kapitálu tier 2 se odečítá následující:

a) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do vlastních nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2, včetně vlastních nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajících smluvních závazků;

b) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, s nimiž je instituce ve vztahu vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit kapitál instituce;

c) 

použitelnou hodnotu přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, přičemž tato hodnota se určí v souladu s článkem 70;

d) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž má instituce významnou investici, s vyloučením pozic z upisování držených pět nebo méně pracovních dnů;

▼M8

e) 

hodnota položek, jež mají být odečteny od položek způsobilých závazků podle článku 72e, která převyšuje položky způsobilé závazky instituce.

▼B

Článek 67

Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 2

Pro účely čl. 66 písm. a) počítají instituce kapitálové investice na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:

a) 

instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

dlouhé a krátké pozice jsou v téže podkladové expozici a s krátkými pozicemi není spojeno žádné riziko protistrany;

ii) 

buď jsou dlouhé i krátké pozice jsou drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) 

instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům zahrnovaným do kapitálu tier 2 zahrnutým do těchto indexů,;

c) 

instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kapitálu tier 2 vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích zahrnovaných do kapitálu tier 2 vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

dlouhé a krátké pozice jsou v týchž podkladových indexech;

ii) 

buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu.

Článek 68

Odpočty kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru v případech vzájemné účasti, jejímž účelem je umělé zvýšení kapitálu

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 66 písm. b), c) a d) v souladu s těmito ustanoveními:

a) 

kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 se vypočítají na základě hrubých dlouhých pozic;

b) 

pro účely odpočtu se s položkami kapitálu tier 2 pojišťovny a položkami kapitálu tier 3 pojišťovny zachází jako s kapitálovými investicemi do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2.

Článek 69

Odpočty kapitálových investic nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru

Instituce provádějí odpočty uvedené v čl. 66 písm. c) a d) v souladu s těmito ustanoveními:

a) 

mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

▼M8

i) 

datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;

▼B

ii) 

buď je krátká i dlouhá pozice držena v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) 

určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči kapitálovým nástrojům subjektů finančního sektoru zahrnutým do těchto indexů.

Článek 70

Odpočty nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 v případě, že instituce nemá v příslušném subjektu významnou investici

1.  

Pro účely čl. 66 písm. c) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:

▼C2

a) 

souhrnná hodnota, o kterou přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % hodnoty položek kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočtené po uplatnění těchto ustanovení:

▼B

i) 

článků 32 až 35;

ii) 

čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů;

iii) 

článků 44 a 45;

b) 

hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 těch subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, vydělená souhrnnou hodnotou všech přímých, nepřímých a syntetických investic instituce do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 těchto subjektů finančního sektoru.

2.  
Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru uvedeného v odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně pracovních dnů.

▼C2

3.  

Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, se rozdělí mezi všechny držené nástroje zahrnované do kapitálu tier 2. Instituce určí částku, která má být odečtena od každého nástroje zahrnovaného do kapitálu tier 2, která se odečte podle odstavce 1 vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částkou stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

celková hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b) 

poměrná částka souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2.

▼B

4.  
Hodnota kapitálových nástrojů uvedená v čl. 66 odst. 1 písm. c), která je rovna nebo nižší než 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i) až iii), se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.

▼C2

5.  

Instituce určí hodnotu každého kapitálového nástroje kapitálu tier 2, na nějž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce hodnotou stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

hodnota kapitálových investic, na niž se mají použít rizikové váhy podle odstavce 4;

b) 

poměrná část vyplývající z výpočtu podle odst. 3 písm. b).

▼B



Oddíl 3

Kapitál tier 2

Článek 71

Kapitál tier 2

Kapitál tier 2 instituce se skládá z položek kapitálu tier 2 po odpočtech uvedených v článku 66 a uplatnění článku 79.



KAPITOLA 5

Kapitál

Článek 72

Kapitál

Kapitál instituce je součtem jejího kapitálu tier 1 a tier 2.

▼M8



KAPITOLA 5a

Způsobilé závazky



Oddíl 1

Položky a nástroje způsobilých závazků

Článek 72a

Položky způsobilých závazků

1.  

Položky způsobilých závazků zahrnují tyto položky, pokud nespadají do žádné z kategorií vyloučených závazků podle odstavce 2 tohoto článku, a v rozsahu stanoveném v článku 72c:

a) 

nástroje způsobilých závazků, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 72b, pokud nejsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2;

b) 

nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností nejméně jeden rok, pokud nejsou považovány za položky kapitálu tier 2 v souladu s článkem 64.

2.  

Z položek způsobilých závazků jsou vyloučeny tyto závazky:

a) 

pojištěné vklady;

b) 

vklady na viděnou a krátkodobé vklady s původní splatností kratší než jeden rok;

c) 

část způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, která přesahuje limit pojištění uvedený v článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( 19 );

d) 

vklady, které by byly způsobilými vklady fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, kdyby nebyly provedeny prostřednictvím poboček nacházejících se mimo Unii, které jsou pobočkami institucí usazených v Unii;

e) 

zajištěné závazky, včetně krytých dluhopisů a závazků ve formě finančních nástrojů používaných pro zajištění, které tvoří nedílnou součást krycího portfolia a které jsou podle vnitrostátních právních předpisů zajištěny podobně jako kryté dluhopisy, pokud všechna zajištěná aktiva související s krycím portfoliem krytých dluhopisů zůstanou nedotčena, oddělena a s dostatečným financováním, a s vyloučením veškerých částí zajištěného závazku nebo závazku, pro nějž byl poskytnut kolaterál, přesahujících hodnotu aktiv, zástavy nebo kolaterálu, vůči nimž je zajištěn;

f) 

veškeré závazky vzniklé z držení aktiv nebo finančních prostředků klienta včetně aktiv nebo finančních prostředků klienta držených jménem subjektů kolektivního investování, jestliže je tento klient chráněn podle použitelného insolvenčního práva;

g) 

veškeré závazky vzniklé v důsledku svěřenského vztahu mezi subjektem řešícím krizi nebo kterýmkoli jeho dceřiným podnikem (jako svěřenským správcem) a jinou osobou (jako obmyšleným), jestliže je takový obmyšlený chráněn podle použitelného insolvenčního nebo občanského práva;

h) 

závazky vůči institucím, s vyloučením závazků vůči subjektům, které jsou částí téže skupiny, s původní splatností kratší než sedm dní;

i) 

závazky se zbývající dobou splatnosti kratší než sedm dní vůči:

i) 

systémům nebo provozovatelům systémů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ( 20 ),

ii) 

účastníkům systému určeného v souladu se směrnicí 98/26/ES a závazky vyplývající z účasti v tomto systému nebo

iii) 

ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 648/2012;

j) 

závazek vůči kterémukoli z těchto subjektů:

i) 

zaměstnanci, a to ve vztahu ke splatné mzdě, důchodovým dávkám nebo jiné pevné odměně, s výjimkou pohyblivé složky odměny, která není regulována kolektivní smlouvou, a s výjimkou pohyblivé složky odměny osob podstupujících podstatné riziko podle čl. 92 odst. 2 směrnice 2013/36/EU,

ii) 

obchodnímu věřiteli, pokud závazek vznikl na základě poskytování zboží nebo služeb instituci nebo mateřskému podniku, jež jsou nezbytné pro každodenní fungování jejich operací, včetně IT služeb, energií a pronájmu, obsluhy a údržby prostor,

iii) 

daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení, pokud jsou tyto závazky podle příslušného práva prioritní,

iv) 

systémům pojištění vkladů, pokud závazek vznikl z příspěvků splatných v souladu se směrnicí 2014/49/EU;

k) 

závazky vzniklé z derivátů;

l) 

závazky vzniklé z dluhových nástrojů s vloženými deriváty.

Pro účely prvního pododstavce písm. l) se dluhové nástroje obsahující opce předčasného umoření, které lze uplatnit dle vlastního uvážení emitenta nebo držitele, a dluhové nástroje s pohyblivým úrokem odvozeným z široce používané referenční úrokové sazby, jako jsou Euribor nebo Libor, za dluhové nástroje s vloženými deriváty pouze na základě těchto prvků nepovažují.

Článek 72b

Nástroje způsobilých závazků

1.  
Závazky jsou považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud splňují podmínky stanovené v tomto článku, a pouze v rozsahu uvedeném v tomto článku.
2.  

Závazky jsou považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

závazky jsou přímo vydány nebo případně získány institucí a jsou plně splaceny;

b) 

závazky nevlastní žádný z těchto subjektů:

i) 

instituce nebo subjekt zahrnutý do stejné skupiny řešící krizi,

ii) 

podnik, v němž má instituce přímou nebo nepřímou účast ve formě vlastnictví, a to přímého nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu daného podniku;

c) 

nabytí vlastnického práva k závazkům není přímo ani nepřímo financováno subjektem řešícím krizi;

d) 

nárok na částku jistiny závazků podle ustanovení, kterými se nástroje řídí, je zcela podřízen pohledávkám vyplývajícím z vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2; tento požadavek podřízenosti se považuje za splněný v kterékoli z těchto situací:

i) 

ve smluvních ustanoveních, kterými se závazky řídí, se stanoví, že v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU je nárok na částku jistiny nástrojů podřízen pohledávkám vyplývajícím z kterýchkoli vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení,

ii) 

v použitelných právních předpisech se stanoví, že v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU je nárok na částku jistiny nástrojů podřízen pohledávkám vyplývajícím z kterýchkoli vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení,

iii) 

nástroje vydal subjekt řešící krizi, který nemá v rozvaze žádné vyloučené závazky podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení, které jsou na stejné úrovni jako nástroje způsobilých závazků nebo jsou jim podřízené;

e) 

závazky nejsou zajištěny žádným z níže uvedených subjektů ani se na ně nevztahuje záruka nebo jiné ujednání ze strany žádného z níže uvedených subjektů, které by zvyšovaly pořadí uspokojení pohledávek:

i) 

instituce nebo její dceřiné podniky,

ii) 

mateřský podnik instituce nebo jeho dceřiné podniky,

iii) 

podnik, který má úzké vazby se subjekty uvedenými v bodech i) a ii);

f) 

závazky nejsou předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty při řešení krize;

g) 

ustanovení, jimiž se závazky řídí, nezahrnují žádnou pobídku k vypovězení, umoření nebo zpětnému odkupu částky jistiny před splatností nebo případně k předčasnému splacení institucí, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 3;

h) 

držitelé nástrojů nemohou závazky umořit před splatností, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 2;

i) 

s výhradou čl. 72c odst. 3 a 4, pokud závazky zahrnují jednu nebo více opcí předčasného splacení včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 2;

j) 

závazky mohou být předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článcích 77 a 78a;

k) 

ustanovení, jimiž se závazky řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by závazky byly subjektem řešícím krizi případně předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;

l) 

ustanovení, jimiž se závazky řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace subjektu řešícího krizi;

m) 

výše vyplácených úroků nebo případně dividend ze závazků se nemění na základě úvěrového hodnocení subjektu řešícího krizi nebo jeho mateřského podniku;

n) 

v případě nástrojů vydaných po 28. červnu 2021 příslušná smluvní dokumentace a případně prospekt týkající se jejich emise výslovně uvádí možnost výkonu pravomocí k odpisu a konverzi v souladu s článkem 48 směrnice 2014/59/EU.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroje způsobilých závazků považovat pouze ty části závazků, které jsou plně splaceny.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto článku platí, že pokud jsou některé z vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám podle vnitrostátního insolvenčního práva mimo jiné proto, že je drží věřitel, který je s dlužníkem úzce propojen, tj. je nebo byl akcionářem, je nebo byl ve vztahu kontroly nebo člena skupiny, je nebo byl členem vedoucího orgánu nebo je nebo byl v nějakém vztahu k jakékoli z těchto osob, neposuzuje se podřízenost s odkazem na nároky vyplývající z takovýchto vyloučených závazků.

▼M15

Pro účely článku 92b se odkazy na subjekt řešící krizi v prvním pododstavci písm. c), k), l) a m) tohoto odstavce rovněž považují za odkazy na instituci, která je významným dceřiným podnikem G-SVI mimo EU.

▼M8

3.  

Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 tohoto článku byly za nástroje způsobilých závazků považovány i závazky do souhrnné hodnoty, která nepřesahuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 a 4, pokud:

a) 

jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 2 kromě podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. d);

b) 

závazky jsou na stejné úrovni jako nejníže postavené vyloučené závazky uvedené v čl. 72a odst. 2, s výjimkou vyloučených závazků, jež jsou podle vnitrostátního insolvenčního práva podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám, jak je uvedeno v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku; a

c) 

zahrnutí těchto závazků mezi položky způsobilých závazků by na základě posouzení orgánem příslušným k řešení krize ve vztahu k zásadám uvedeným v čl. 34 odst. 1 písm. g) a článku 75 směrnice 2014/59/EU nevedlo ke vzniku významného rizika úspěšného právního napadení nebo platných nároků na náhradu.

4.  

Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 byly závazky považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud:

a) 

instituce nemá povoleno zahrnovat do položek způsobilých závazků závazky uvedené v odstavci 3;

b) 

jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 2 kromě podmínky stanovené v odst. 2 prvním pododstavci písm. d);

c) 

závazky jsou na stejné úrovni jako nejníže postavené vyloučené závazky uvedené v čl. 72a odst. 2 nebo jsou jim nadřazené, s výjimkou vyloučených závazků, jež jsou podle vnitrostátního insolvenčního práva podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám, jak je uvedeno v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku;

d) 

v rozvaze instituce objem vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2, které jsou na stejné úrovni jako tyto závazky nebo jsou jim podřízené v rámci platební neschopnosti, nepřesáhne 5 % objemu kapitálu a způsobilých závazků instituce;

e) 

zahrnutí těchto závazků mezi položky způsobilých závazků by na základě posouzení orgánem příslušným k řešení krize ve vztahu k zásadám uvedeným v čl. 34 odst. 1 písm. g) a článku 75 směrnice 2014/59/EU nevedlo ke vzniku významného rizika úspěšného právního napadení nebo platných nároků na náhradu.

5.  
Orgán příslušný k řešení krize může instituci povolit, aby mezi položky způsobilých závazků zahrnula pouze závazky uvedené buď v odstavci 3, nebo 4.
6.  
Orgán příslušný k řešení krize při zkoumání toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku, konzultuje s příslušným orgánem.
7.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

použitelné formy a povahu nepřímého financování nástrojů způsobilých závazků;

b) 

formu a povahu možných pobídek k umoření nástrojů pro účely podmínky uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. g) tohoto článku a čl. 72c odst. 3.

Tyto návrhy regulačních technických norem musí být plně v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 28 odst. 5 písm. a) a čl. 52 odst. 2 písm. a).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 72c

Umořování nástrojů způsobilých závazků

1.  
Nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností nejméně jeden rok se v plném rozsahu považují za položky způsobilých závazků.

Nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností kratší než jeden rok se za položky způsobilých závazků nepovažují.

2.  
Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje opci umoření držitelem uplatnitelnou před původně stanovenou splatností nástroje, je splatnost nástroje stanovena jako první možné datum, ke kterému může držitel tuto opci uplatnit a požádat o umoření nebo splacení nástroje.
3.  
Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje pobídku pro emitenta k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu před původně stanovenou splatností nástroje, je splatnost nástroje stanovena jako první možné datum, ke kterému může emitent tuto opci uplatnit a požádat o umoření nebo splacení nástroje.
4.  
Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje opce předčasného umoření, které lze uplatnit dle vlastního uvážení emitenta před původně stanovenou splatností nástroje, ale ustanovení, kterými se tento nástroj řídí, nezahrnují žádnou pobídku k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástroje před splatností a nezahrnují ani žádnou opci na umoření nebo splacení dle uvážení držitelů, potom se splatností nástroje rozumí jeho původně stanovená splatnost.

Článek 72d

Důsledky toho, že přestanou být splněny podmínky způsobilosti

Pokud v případě nástroje způsobilých závazků přestanou být splněny příslušné podmínky stanovené v článku 72b, závazky ihned přestanou být považovány za nástroje způsobilých závazků.

Závazky podle čl. 72b odst. 2 mohou nadále být považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud jsou považovány za nástroje způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 nebo 4.



Oddíl 2

Odpočty od položek způsobilých závazků

Článek 72e

Odpočty od položek způsobilých závazků

1.  

Instituce, na které se vztahuje článek 92a, odečítají od položek způsobilých závazků:

a) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do vlastních nástrojů způsobilých závazků, včetně vlastních závazků, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajících smluvních závazků;

b) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, s nimiž je instituce ve vztahu vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit schopnost subjektu řešícího krizi absorbovat ztráty a jeho schopnost rekapitalizace;

c) 

příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI určenou v souladu s článkem 72i, v nichž instituce nemá významnou investici;

d) 

přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž má instituce významnou investici, s výjimkou pozic z upisování držených pět obchodních dní nebo méně.

2.  
Pro účely tohoto oddílu se se všemi nástroji, jež jsou na stejné úrovni jako nástroje způsobilých závazků, zachází jako s nástroji způsobilých závazků, s výjimkou nástrojů, které jsou na stejné úrovni jako nástroje uznané za způsobilé závazky podle čl. 72b odst. 3 a 4.
3.  

Pro účely tohoto oddílu mohou instituce vypočítat objem kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 takto:

image

kde:

h

=

objem kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků uvedených v čl. 72b odst. 3;

i

=

index označující vydávající instituci;

Hi

=

celkový objem kapitálových investic do způsobilých závazků vydávající instituce i uvedených v čl. 72b odst. 3;

li

=

výše závazků zahrnutých vydávající institucí i mezi položky způsobilých závazků v rámci limitů uvedených v čl. 72b odst. 3 podle posledních informací zpřístupněných vydávající institucí; a

Li

=

celková výše nesplacených závazků vydávající instituce i uvedených v čl. 72b odst. 3 podle posledních informací zpřístupněných emitentem.

▼M15

4.  

Pokud mateřská instituce v EU nebo mateřská instituce v členském státě, na niž se vztahuje článek 92a, má přímé, nepřímé nebo syntetické kapitálové investice do kapitálových nástrojů nebo nástrojů způsobilých závazků jednoho nebo více dceřiných podniků, které nepatří do stejné skupiny řešící krizi jako daná mateřská instituce, může orgán příslušný k řešení krize této mateřské instituce po náležitém přihlédnutí ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize nebo příslušných orgánů třetí země kteréhokoli dotčeného dceřiného podniku povolit mateřské instituci odečíst tyto kapitálové investice odečtením nižší částky, kterou určí orgán příslušný k řešení krize této mateřské instituce. Tato upravená částka se však musí rovnat minimálně částce m, která se vypočte takto:

mi = max{0; OPi + LPi – max{0; β · [Oi + Li – max{ri · aRWAi; wi · aLREi}]}}

kde:

i

=

index označující dceřiný podnik;

OPi

=

objem kapitálových nástrojů vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřskou institucí;

LPi

=

objem nástrojů způsobilých závazků vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřskou institucí;

β

=

procentní podíl kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřským podnikem, který se vypočte takto:

image

Oi

=

objem kapitálu dceřiného podniku i, bez zohlednění odpočtu vypočteného v souladu s tímto odstavcem;

Li

=

objem způsobilých závazků dceřiného podniku i, bez zohlednění odpočtu vypočteného v souladu s tímto odstavcem;

ri

=

poměr platný pro dceřiný podnik i na úrovni jeho skupiny řešící krizi v souladu s čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a čl. 45c odst. 3 prvním pododstavcem písm. a) směrnice 2014/59/EU, nebo v případě dceřiných podniků ze třetích zemí rovnocenný požadavek v rámci řešení krize, který platí pro dceřiný podnik i ve třetí zemi, v níž má sídlo, pokud je tento požadavek splněn pomocí nástrojů, které by byly považovány za kapitál nebo způsobilé závazky podle tohoto nařízení;

aRWAi

=

celkový objem rizikové expozice subjektu G-SVI i vypočtený podle čl. 92 odst. 3 s přihlédnutím k úpravám stanoveným v článku 12a, nebo v případě dceřiných podniků ze třetích zemí vypočtený v souladu s platnými místními předpisy;

wi

=

poměr platný pro dceřiný podnik i na úrovni jeho skupiny řešící krizi v souladu s čl. 92a odst. 1 písm. b) tohoto nařízení a čl. 45c odst. 3 prvním pododstavcem písm. b) směrnice 2014/59/EU, nebo v případě dceřiných podniků ze třetích zemí rovnocenný požadavek v rámci řešení krize, který platí pro dceřiný podnik i ve třetí zemi, v níž má sídlo, pokud je tento požadavek splněn pomocí nástrojů, které by byly považovány za kapitál nebo způsobilé závazky podle tohoto nařízení;

aLREi

=

celková míra expozice subjektu G-SVI i vypočtená v souladu s čl. 429 odst. 4, nebo v případě dceřiných podniků ze třetích zemí vypočtená v souladu s použitelnými místními předpisy.

Pokud je mateřské instituci v souladu s prvním pododstavcem povoleno odečíst upravenou částku, dceřiný podnik odečte rozdíl mezi objemem kapitálových investic do kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků podle prvního pododstavce a touto upravenou částkou.

▼M15

5.  

Instituce a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU odečtou od položek způsobilých závazků své kapitálové investice do kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků jsou drženy institucí nebo subjektem, které samy nejsou subjektem řešícím krizi, ale jsou dceřiným podnikem subjektu řešícího krizi nebo subjektu ze třetí země, který by byl subjektem řešícím krizi, kdyby byl usazen v Unii;

b) 

instituce nebo subjekt uvedené v písmenu a) mají povinnost plnit požadavky stanovené v článku 92b tohoto nařízení nebo v článku 45f směrnice 2014/59/EU;

c) 

kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků držené institucí nebo subjektem uvedeným v písmenu a) byly vydány institucí nebo subjektem uvedeným v čl. 92b odst. 1 tohoto nařízení nebo v čl. 45f odst. 1 směrnice 2014/59/EU, které samy nejsou subjektem řešícím krizi a patří do stejné skupiny řešící krizi jako instituce nebo subjekt uvedené v písmenu a).

Odchylně od prvního pododstavce se kapitálové investice do kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků neodečítají, pokud mají instituce nebo subjekt uvedené v prvním pododstavci písm. a) povinnost plnit požadavek uvedený v prvním pododstavci písm. b) na konsolidovaném základě a instituce nebo subjekt uvedené v prvním pododstavci písm. c) jsou v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2 zahrnuty do konsolidace instituce nebo subjektu uvedených v prvním pododstavci písm. a).

Pro účely tohoto odstavce se položkami způsobilých závazků rozumí kterákoli z těchto položek:

a) 

položky způsobilých závazků zohledněné pro účely splnění požadavku stanoveného v článku 92b;

b) 

závazky, které splňují podmínky stanovené v čl. 45f odst. 2 písm. a) směrnice 2014/59/EU.

Pro účely tohoto odstavce se kapitálovými nástroji a nástroji způsobilých závazků rozumí kterákoli z těchto položek:

a) 

kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků, které splňují podmínky stanovené v čl. 92b odst. 2 a 3;

b) 

kapitál a závazky, které splňují podmínky stanovené v čl. 45f odst. 2 směrnice 2014/59/EU.

▼M8

Článek 72f

Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů způsobilých závazků

Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. a) počítají instituce kapitálové investice na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:

a) 

instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

dlouhé a krátké pozice jsou v téže podkladové expozici a s krátkými pozicemi není spojeno žádné riziko protistrany,

ii) 

buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou pozice obojího druhu drženy v investičním portfoliu;

b) 

instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do těchto indexů;

c) 

instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích způsobilých závazků vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích způsobilých závazků vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

dlouhé a krátké pozice jsou v týchž podkladových indexech,

ii) 

buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou pozice obojího druhu drženy v investičním portfoliu.

Článek 72g

Základ odpočtů pro položky způsobilých závazků

Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. b), c) a d) instituce odečítají hrubé dlouhé pozice s výjimkami stanovenými v článcích 72h a 72i.

Článek 72h

Odpočet kapitálových investic do způsobilých závazků jiných subjektů G-SVI

Instituce nevyužívající výjimku stanovenou v článku 72j provádí odpočty podle čl. 72e odst. 1 písm. c) a d) takto:

a) 

mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů způsobilých závazků na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

i) 

datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok,

ii) 

buď je krátká i dlouhá pozice držena v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu.

b) 

určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do těchto indexů.

Článek 72i

Odpočet způsobilých závazků, pokud instituce nemá významnou investici v subjektech GSVI

1.  

Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. c) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

souhrnná částka, o niž přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru a do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění těchto ustanovení:

i) 

článků 32 až 35,

ii) 

čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů,

iii) 

článků 44 a 45;

b) 

hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž instituce nemá významnou investici, vydělená souhrnnou hodnotou přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru a do nástrojů způsobilých závazků subjektů GSVI, v nichž subjekt řešící krizi nemá významnou investici.

2.  
Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru podle odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně obchodní dní.
3.  

Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, se rozdělí mezi všechny nástroje způsobilých závazků subjektu G-SVI držené institucí. Instituce určí hodnotu každého nástroje způsobilých závazků, která má být odečtena podle odstavce 1, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částí stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;

b) 

poměrná část souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů GSVI, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj způsobilých závazků držený institucí.

4.  
Hodnota kapitálových investic uvedená v čl. 72e odst. 1 písm. c), která je nejvýše rovna 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii) tohoto článku, se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.
5.  
Instituce určí hodnotu každého nástroje způsobilých závazků, na niž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením objemu kapitálových investic, u nichž se vyžaduje použití rizikové váhy podle odstavce 4, poměrnou částí vyplývající z výpočtu uvedeného v odst. 3 písm. b).

Článek 72j

Výjimka z odpočtů od položek způsobilých závazků u obchodního portfolia

1.  

Instituce se mohou rozhodnout neodečítat určenou část svých přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků, jejichž souhrnná výše měřená na hrubém dlouhém základě je nejvýše rovna 5 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění článků 32 až 36, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

kapitálové investice jsou v obchodním portfoliu;

b) 

nástroje způsobilých závazků jsou drženy nejvýše 30 obchodních dní.

2.  
Objemy položek, které nejsou odečteny podle odstavce 1, podléhají kapitálovým požadavkům pro položky v obchodním portfoliu.
3.  
Pokud v případě kapitálových investic neodečtených podle odstavce 1 přestanou být splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci, odečtou se tyto kapitálové investice v souladu s článkem 72g bez uplatnění výjimek stanovených v článcích 72h a 72i.



Oddíl 3

Kapitál a způsobilé závazky

Článek 72k

Způsobilé závazky

Způsobilé závazky instituce tvoří položky způsobilých závazků instituce po odpočtech uvedených v článku 72e.

Článek 72l

Kapitál a způsobilé závazky

Kapitál a způsobilé závazky instituce tvoří součet jejího kapitálu a jejích způsobilých závazků.

▼B



KAPITOLA 6

▼M8

Obecné požadavky na kapitál a způsobilé závazky

▼B

Článek 73

▼M8

Rozdělení výnosů z nástrojů

1.  
Kapitálové nástroje a závazky, u nichž může instituce podle svého uvážení rozhodnout o vyplacení rozdělených výnosů jinou formou než formou hotovosti či kapitálového nástroje, nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo za nástroje způsobilých závazků, pokud instituce neobdržela předchozí svolení příslušného orgánu.
2.  

Příslušné orgány udělí předchozí svolení podle odstavce 1, pouze pokud jsou podle jejich názoru splněny všechny tyto podmínky:

a) 

možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by neměly nepříznivý vliv na schopnost instituce zrušit výplaty spojené s daným nástrojem;

b) 

možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by neměly nepříznivý vliv na schopnost kapitálového nástroje nebo závazku absorbovat ztráty;

c) 

možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by žádným jiným způsobem nesnižovaly kvalitu kapitálového nástroje nebo závazku.

Před udělením předchozího svolení podle odstavce 1 příslušný orgán konzultuje s orgánem příslušným k řešení krize o tom, zda instituce uvedené podmínky splňuje.

3.  
Kapitálové nástroje a závazky, u nichž právo rozhodnout nebo požadovat, aby rozdělené výnosy z nástroje nebo závazku byly vyplaceny jinou formou než formou hotovosti či kapitálového nástroje, náleží jiné právnické osobě než instituci, která tyto kapitálové nástroje a závazky vydává, nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 ani za nástroje způsobilých závazků.
4.  
Instituce mohou využít široký tržní index jako jeden ze základů pro stanovení výše rozdělených výnosů z nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo tier 2 a nástrojů způsobilých závazků.

▼B

5.  

Je-li instituce v rámci uvedeného indexu širšího trhu jedním z referenčních subjektů, odstavec 4 se nepoužije, pokud nejsou splněny obě tyto podmínky:

a) 

instituce se domnívá, že neexistuje významná míra korelace mezi pohyby v rámci uvedeného indexu širšího trhu a úvěrovým hodnocením instituce, její mateřské instituce, mateřské finanční holdingové společnosti, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti nebo mateřské holdingové společnosti se smíšenou činností;

b) 

příslušný orgán nedospěl k odlišnému zjištění, než jaké je uvedeno v písmenu a).

▼M8

6.  
Instituce podávají zprávy o širokých tržních indexech, o něž se jejich kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků opírají, a zveřejňují je.

▼B

7.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž se pro účely odstavce 4 indexy považují za široké tržní indexy.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 74

Kapitálové investice do kapitálových nástrojů emitovaných regulovanými subjekty finančního sektoru, které nesplňují podmínky pro regulativní kapitál

Instituce nesmí od žádné složky kapitálu odečíst přímé, nepřímé či syntetické kapitálové investice do kapitálových nástrojů emitovaných regulovanými subjekty finančního sektoru, které nesplňují podmínky pro regulativní kapitál daného subjektu. Instituce na tyto investice uplatní rizikovou váhu v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2, případně 3.

Článek 75

Požadavky týkající se odpočtu a splatnosti v případě krátkých pozic

▼M8

Požadavky týkající se splatnosti se v případě krátkých pozic podle čl. 45 písm. a), čl. 59 písm. a), čl. 69 písm. a) a čl. 72h písm. a) považují ve vztahu k drženým pozicím za splněné, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

▼B

a) 

instituce má smluvně dané právo zajišťovanou dlouhou pozici k určitému budoucímu datu prodat protistraně, která poskytuje zajištění;

b) 

protistrana, která instituci poskytuje zajištění, má smluvní povinnost dlouhou pozici podle písmene a) od dané instituce k uvedenému určitému budoucímu datu odkoupit.

▼M8

Článek 76

Investice do kapitálových nástrojů a závazků zahrnutých do indexů

1.  

Pro účely čl. 42 písm. a), čl. 45 písm. a), čl. 57 písm. a), čl. 59 písm. a), čl. 67 písm. a), čl. 69 písm. a), čl. 72f písm. a) a čl. 72h písm. a) může instituce snížit hodnotu dlouhé pozice v kapitálovém nástroji nebo závazku o tu část indexu, která je tvořena stejnou podkladovou expozicí, jež je zajišťována, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

buď jsou zajišťovaná dlouhá pozice i krátká pozice v indexu použitá k zajištění této dlouhé pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;

b) 

pozice uvedené v písmenu a) jsou v rozvaze instituce oceněny reálnou hodnotou;

c) 

krátkou pozici uvedenou v písmenu a) lze v rámci postupů vnitřní kontroly uplatňovaných institucí považovat za účinné zajištění;

d) 

příslušné orgány alespoň jednou ročně posuzují přiměřenost interních kontrolních postupů podle písmene c) a přesvědčí se, že tyto postupy jsou i nadále přiměřené.

2.  

S předchozím svolením příslušného orgánu může instituce místo výpočtu své expozice vůči položkám uvedeným v jednom nebo více následujících písmenech jako alternativní postup použít konzervativní odhad své podkladové expozice vůči kapitálovým nástrojům nebo závazkům zahrnutým do indexů:

a) 

vlastním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do indexů;

b) 

nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru zahrnutým do indexů;

c) 

nástrojům způsobilých závazků institucí zahrnutým do indexů.

3.  
Příslušné orgány udělí předchozí svolení uvedené v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže instituce k jejich spokojenosti prokázala, že by pro ni sledování podkladové expozice vůči položkám uvedeným v jednom nebo případně více písmenech odstavce 2 bylo provozně nepřiměřeně náročné.

▼B

4.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění:

a) 

toho, kdy je provádění odhadů použitých jako alternativa k výpočtu podkladové expozice podle odstavce 2 dostatečně konzervativní;

b) 

významu spojení „provozně nepřiměřeně náročné“ pro účely odstavce 3.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

Článek 77

Podmínky pro snížení kapitálu a způsobilých závazků

1.  

Instituce získá předchozí svolení příslušného orgánu k provedení kteréhokoli z těchto kroků:

a) 

ke snížení, umoření nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 a vydaných institucí způsobem, který je povolen podle použitelného vnitrostátního práva;

b) 

ke snížení nebo rozdělení emisního ážia souvisejícího s kapitálovými nástroji nebo k jeho reklasifikaci na jinou položku kapitálu;

c) 

k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo do kapitálu tier 2 před datem jejich smluvní splatnosti.

2.  
Instituce získá předchozí svolení orgánu příslušného k řešení krize k případnému vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků, na které se nevztahuje odstavec 1, před datem jejich smluvní splatnosti.

Článek 78

Svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu

1.  

Příslušný orgán udělí instituci svolení ke snížení, vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo ke snížení, rozdělení nebo reklasifikaci souvisejícího emisního ážia, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:

a) 

nejpozději současně s jakýmikoli postupy podle čl. 77 odst. 1 instituce nahradí nástroje nebo související emisní ážio uvedené v čl. 77 odst. 1 kapitálovými nástroji stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností;

b) 

instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že její kapitál a způsobilé závazky by v důsledku postupu podle čl. 77 odst. 1 tohoto nařízení překročily požadavky stanovené v tomto nařízení, ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou příslušný orgán považuje za nezbytnou.

Pokud instituce poskytne dostatečné záruky toho, že je schopna operovat s kapitálem v objemu nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, může příslušný orgán instituci udělit obecné předběžné svolení k provedení kteréhokoli z kroků stanovených v čl. 77 odst. 1 tohoto nařízení, pokud jsou splněna kritéria zajišťující, že jakýkoli tento budoucí krok bude v souladu s podmínkami stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Toto obecné předběžné svolení se uděluje pouze na sjednanou dobu, jež nepřesáhne jeden rok, po jejímž uplynutí může být obnoveno. Uděluje se pro určitou předem danou částku, kterou určí příslušný orgán. ►C7  V případě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 nesmí tato předem daná částka překročit 3 % příslušné emise a 10 % hodnoty, o niž kmenový kapitál tier 1 převyšuje součet kapitálových požadavků na kmenový kapitál tier 1 stanovených v tomto nařízení, ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU a míru, kterou příslušný orgán považuje za nezbytnou. ◄ V případě nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nesmí tato předem daná částka překročit 10 % příslušné emise a 3 % celkového objemu nesplacených nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2.

Příslušný orgán toto obecné předběžné svolení odvolá, pokud instituce poruší kterékoliv kritérium stanovené pro účely tohoto svolení.

2.  
Při posuzování udržitelnosti náhradních nástrojů z hlediska ekonomických možností instituce podle odst. 1 písm. a) příslušné orgány zváží, nakolik by tyto náhradní kapitálové nástroje byly pro instituci nákladnější než ty kapitálové nástroje nebo emisní ážio, které by jimi byly nahrazeny.
3.  
Pokud instituce postupuje podle čl. 77 odst. 1 písm. a) a použitelné vnitrostátní právo zakazuje odmítnout splacení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článku 27, může příslušný orgán upustit od podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku za předpokladu, že vyžaduje, aby instituce přiměřeně omezila splacení těchto nástrojů.
4.  

Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo související emisní ážio vypověděly, umořily, splatily nebo zpětně odkoupily před uplynutím pěti let ode dne vydání, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 a některá z těchto podmínek:

a) 

dochází ke změně regulační klasifikace těchto nástrojů, která by pravděpodobně vedla k tomu, že by tyto nástroje byly vyloučeny z kapitálu nebo reklasifikovány jako kvalitativně nižší kapitál, a jsou splněny obě tyto podmínky:

i) 

příslušný orgán považuje tuto změnu za dostatečně jistou,

ii) 

instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že regulační reklasifikace těchto nástrojů nebyla v době jejich vydání reálně předvídatelná;

b) 

dochází ke změně použitelného daňového režimu pro tyto nástroje, u níž instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že je podstatná a nebyla v době jejich vydání reálně předvídatelná;

c) 

pro nástroje a související emisní ážio platí zachování právních účinků podle článku 494b;

d) 

nejpozději současně s postupem podle článku 77 odst. 1 instituce nahradí nástroje nebo související emisní ážio uvedené v článku 77 odst. 1 kapitálovými nástroji stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností, a příslušný orgán tento postup povolil na základě určení, že by byl z obezřetnostního hlediska přínosný a odůvodněný mimořádnými okolnostmi;

e) 

nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 jsou zpětně odkoupeny pro účely tvorby trhu.

5.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:

a) 

významu spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“;

b) 

přiměřenosti omezení splacení uvedeného v odstavci 3;

c) 

postupu, jakým příslušné orgány udělují předběžné svolení s provedením kroků uvedených v článku 77 odst. 1, včetně omezení a postupů, a požadavky na údaje v žádosti instituce o svolení příslušného orgánu k provedení kroků uvedených ve zmíněném ustanovení, včetně postupu, který se použije v případě odkupu podílů vydaných členům družstev, a lhůty pro vyřízení těchto žádostí.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do dne 28. července 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

Článek 78a

Svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků

1.  

Orgán příslušný k řešení krize udělí instituci svolení k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a) 

nejpozději současně s jakýmkoli postupem podle čl. 77 odst. 2 instituce nahradí nástroje způsobilých závazků kapitálovými nástroji nebo nástroji způsobilých závazků stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností;

b) 

instituce ke spokojenosti orgánu příslušného k řešení krize prokázala, že její kapitál a způsobilé závazky by v důsledku postupu podle čl. 77 odst. 2 tohoto nařízení překročily požadavky na kapitál a způsobilé závazky stanovené v tomto nařízení a ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou orgán příslušný k řešení krize po dohodě s příslušným orgánem považuje za nezbytnou;

c) 

instituce ke spokojenosti orgánu příslušného k řešení krize prokázala, že částečné nebo úplné nahrazení způsobilých závazků kapitálovými nástroji je nezbytné k zajištění souladu s kapitálovými požadavky stanovenými v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU pro účely pokračujícího povolení.

Pokud instituce poskytne dostatečné záruky toho, že je schopna operovat s kapitálem a způsobilými závazky v objemu nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU, může orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem udělit instituci obecné předběžné svolení k provádění vypovězení, umoření, splacení nebo zpětných odkupů nástrojů způsobilých závazků, pokud jsou splněna kritéria zajišťující, že jakýkoli tento budoucí krok bude v souladu s podmínkami stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Toto obecné předběžné svolení se uděluje pouze na sjednanou dobu, jež nepřesáhne jeden rok, po jejímž uplynutí může být obnoveno. Uděluje se pouze pro určitou předem danou částku, kterou určí orgán příslušný k řešení krize. Orgány příslušné k řešení krize informují příslušné orgány o veškerých udělených obecných předběžných svoleních.

Orgán příslušný k řešení krize toto obecné předběžné svolení odvolá, pokud instituce poruší kterékoliv kritérium stanovené pro účely tohoto svolení.

2.  
Při posuzování udržitelnosti náhradních nástrojů z hlediska ekonomických možností instituce podle odst. 1 písm. a) orgány příslušné k řešení krize zváží, nakolik by tyto náhradní kapitálové nástroje nebo náhradní způsobilé závazky byly pro instituci nákladnější než ty, které by jimi byly nahrazeny.
3.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:

a) 

postupu spolupráce mezi příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize;

b) 

postupu pro udělování svolení v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem včetně lhůt a požadavků na informace;

c) 

postupu pro udělování obecného předběžného svolení v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem, včetně lhůt a požadavků na informace;

d) 

významu spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“.

Tyto návrhy regulačních technických norem musí být pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce plně v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v článku 78.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 79

▼M8

Dočasná výjimka z odpočtů od kapitálu a způsobilých závazků

1.  
Pokud instituce drží kapitálové nástroje nebo závazky, které se považují za kapitálové nástroje v subjektu finančního sektoru nebo za nástroje způsobilých závazků v instituci a jejichž účelem je podle názoru příslušného orgánu finanční pomoc určená k reorganizaci a obnově životaschopnosti daného subjektu nebo instituce, může příslušný orgán dočasně upustit od uplatňování ustanovení o odpočtech, která by se jinak na tyto nástroje vztahovala.

▼B

2.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění pojmu dočasnosti pro účely odstavce 1 a podmínek, podle nichž může příslušný orgán usoudit, že účelem uvedených dočasných kapitálových investic je finanční pomoc určená k reorganizaci a záchraně příslušného subjektu.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

Článek 79a

Posouzení souladu s podmínkami pro kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků

Při posuzování souladu s požadavky stanovenými v části druhé přihlédnou instituce k podstatným prvkům nástrojů, a nikoliv pouze k jejich právní formě. Posouzení podstatných prvků nástroje zohlední veškerá ujednání související s nástroji, a to i v případě, že tato nejsou výslovně uvedena v podmínkách nástrojů samotných, aby bylo možné určit, zda spojené ekonomické účinky těchto ujednání jsou v souladu s cílem příslušných ustanovení.

▼B

Článek 80

▼M8

Průběžný přezkum kvality kapitálu a nástrojů způsobilých závazků

1.  
EBA sleduje kvalitu kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků vydávaných institucemi po celé Unii a neprodleně informuje Komisi, pokud se objeví významné důkazy, že uvedené nástroje nesplňují příslušná kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení.

Aby mohl orgán EBA sledovat kvalitu kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků vydávaných institucemi po celé Unii, příslušné orgány mu na jeho žádost neprodleně postoupí veškeré informace o nově emitovaných kapitálových nástrojích nebo nových druzích závazků, jež považuje za relevantní.

▼B

2.  

Oznámení zahrnuje:

a) 

podrobné vysvětlení povahy a rozsahu zjištěného nedostatku;

b) 

odborné poradenství týkající se kroků Komise, které EBA považuje za nezbytné.

c) 

významné změny metodiky EBA pro zátěžové testování ►C2  solventnosti ◄ institucí.

▼M8

3.  

EBA poskytne Komisi odborné poradenství k významným změnám definice kapitálu a způsobilých závazků, které považuje za nutné v důsledku některé z následujících příčin:

▼B

a) 

relevantních změn standardů nebo zvyklostí na trhu;

b) 

změn příslušných právních předpisů nebo účetních standardů;

c) 

významných změn metodiky EBA pro zátěžové testování ►C2  solventnosti ◄ institucí.

4.  
Do 1. ledna 2014 poskytne EBA Komisi odborné poradenství týkající se dalšího možného zacházení s nerealizovanými zisky při oceňování reálnou hodnotou kromě jejich zahrnutí do kmenového kapitálu tier 1 bez úprav. Doporučení EBA zohlední relevantní vývoj mezinárodních účetních standardů a mezinárodních dohod o obezřetnostních standardech pro banky.



HLAVA II

MENŠINOVÉ PODÍLY A NÁSTROJE ZAHRNOVANÉ DO VEDLEJŠÍHO KAPITÁLU TIER 1 A KAPITÁLU TIER 2 VYDANÉ DCEŘINÝMI PODNIKY

Článek 81

Menšinové podíly, které splňují podmínky pro zařazení do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1

▼M8

1.  

Menšinové podíly zahrnují součet položek kmenového kapitálu tier 1 dceřiného podniku, pokud jsou splněny tyto podmínky:

▼M9

a) 

dceřiný podnik je jedním z těchto subjektů:

i) 

institucí;

ii) 

podnikem, který na základě použitelného vnitrostátního práva podléhá požadavkům tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU;

iii) 

zprostředkující finanční holdingovou společností nebo zprostředkující smíšenou finanční holdingovou společností, která podléhá požadavkům tohoto nařízení na subkonsolidovaném základě, nebo zprostředkující investiční holdingovou společností, která podléhá požadavkům nařízení (EU) 2019/2033 na konsolidovaném základě;

iv) 

investičním podnikem;

v) 

zprostředkující finanční holdingovou společností ve třetí zemi, pokud podléhá obezřetnostním požadavkům, jež jsou stejně přísné jako obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce dané třetí země, a pokud Komise v souladu s čl. 107 odst. 4 přijala rozhodnutí o tom, že tyto obezřetnostní požadavky jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

▼M8

b) 

dceřiný podnik je v plném rozsahu zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;

c) 

položky kmenového kapitálu tier 1 uvedené v úvodní části tohoto odstavce vlastní jiné osoby než podniky zahrnuté do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

▼B

2.  
Menšinové podíly, které jsou přímo či nepřímo prostřednictvím jednotky pro speciální účel nebo jinak financovány mateřským podnikem instituce nebo jeho dceřinými podniky, nelze považovat za konsolidovaný kmenový kapitál tier 1.

▼M8

Článek 82

Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 1 a tier 2 a kvalifikovaný kapitál

Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 1 a tier 2 a kvalifikovaný kapitál zahrnuje menšinový podíl, nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 včetně souvisejícího emisního ážia dceřiného podniku, pokud jsou splněny tyto podmínky:

▼M9

a) 

dceřiný podnik je jedním z těchto subjektů:

i) 

institucí;

ii) 

podnikem, který na základě použitelného vnitrostátního práva podléhá požadavkům tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU;

iii) 

zprostředkující finanční holdingovou společností nebo zprostředkující smíšenou finanční holdingovou společností, která podléhá požadavkům tohoto nařízení na subkonsolidovaném základě, nebo zprostředkující investiční holdingovou společností, která podléhá požadavkům nařízení (EU) 2019/2033 na konsolidovaném základě;

iv) 

investičním podnikem;

v) 

zprostředkující finanční holdingovou společností ve třetí zemi, pokud podléhá obezřetnostním požadavkům, jež jsou stejně přísné jako obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce dané třetí země, pokud Komise v souladu s čl. 107 odst. 4 přijala rozhodnutí o tom, že tyto obezřetnostní požadavky jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

▼C7

b) 

dceřiný podnik je v plném rozsahu zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;

c) 

položky kmenového kapitálu tier 1, položky vedlejšího kapitálu tier 1 a položky tier 2 uvedené v návětí tohoto odstavce vlastní jiné osoby než podniky zahrnuté do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

▼B

Článek 83

Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1 a kapitál tier 2 vydané jednotkou pro speciální účel

▼M8

1.  

Nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydané jednotkou pro speciální účel a související emisní ážio se do 31. prosince 2021 zahrnují do kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo případně kvalifikovaného kapitálu, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

▼B

a) 

jednotka pro speciální účel, jež tyto nástroje vydala, je v plném rozsahu zahrnuta do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;

b) 

nástroje a související emisní ážio se zahrnují do kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1;

c) 

nástroje a související emisní ážio se zahrnují do kvalifikovaného kapitálu tier 2, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 63;

d) 

jediným aktivem jednotky pro speciální účel je její investice do kapitálu mateřského podniku nebo jeho dceřiného podniku, který je plně zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2, jejíž forma splňuje příslušné podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1, případně v článku 63.

Pokud příslušný orgán považuje aktiva jednotky pro speciální účel jiná než její investice do kapitálu mateřského podniku nebo jeho dceřiného podniku, jež jsou zahrnuty do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2 ►C2  , za zanedbatelná a pro takovou jednotku nevýznamná, může ◄ příslušný orgán upustit od podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. d).

2.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění typů aktiv, která souvisejí s provozem jednotky pro speciální účel, a ►C2  pojmů „zanedbatelná“ a „nevýznamná“ uvedených ◄ v odst. 1 druhém pododstavci.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 84

Menšinové podíly zahrnuté do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1

▼M9

1.  

Instituce určí hodnotu menšinových podílů dceřiného podniku, která se zahrne do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, tak, že z menšinových podílů daného podniku odečtou součin částky uvedené v písmenu a) a procentního podílu uvedeného v písmenu b) takto:

▼C5

a) 

kmenový kapitál tier 1 dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:

i) 

výše kmenového kapitálu tier 1 daného dceřiného podniku, která se požaduje pro hromadné splnění:

— 
součet požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;
— 
je-li dceřiný podnik investičním podnikem, součet požadavku stanoveného v článku 11 nařízení (EU) 2019/2033, specifických kapitálových požadavků uvedených v čl. 39 odst. 2 písm. a) směrnice (EU 2019/2034 a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;
ii) 

výše konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, která se vztahuje k danému dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro hromadné splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kmenový kapitál tier 1;

b) 

menšinové podíly dceřiného podniku vyjádřené jako procentní podíl všech položek kmenového kapitálu tier 1 tohoto podniku.

▼B

2.  
Výpočet podle odstavce 1 se provádí na subkonsolidovaném základě pro jednotlivé dceřiné podniky uvedené v čl. 81 odst. 1.

Instituce se může rozhodnout, že tento výpočet pro dceřiný podnik podle čl. 81 odst. 1 neprovede. Přijme-li instituce takové rozhodnutí, menšinový podíl daného dceřiného podniku nesmí být zahrnut do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1.

▼M9

3.  
Pokud se příslušný orgán odchýlí od uplatňování obezřetnostních požadavků na individuálním základě, jak je stanoveno v článku 7 tohoto nařízení nebo případně v článku 6 nařízení (EU) 2019/2033, menšinový podíl v rámci dceřiných podniků, na něž se výjimka uplatňuje, se nepovažuje za kapitál na subkondosolidované či případně konsolidované úrovni.

▼B

4.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění výpočtu na subkonsolidovaném základě požadovaného podle odstavce 2 tohoto článku a článků 85 a 87.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

5.  

Příslušné orgány mohou udělit výjimku z uplatňování tohoto článku mateřské finanční holdingové společnosti, která splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

její hlavní činností je nabývání účastí;

b) 

podléhá obezřetnostnímu dohledu na konsolidovaném základě;

c) 

konsoliduje dceřinou instituci, v níž má pouze menšinovou účast prostřednictvím kontroly ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS;

d) 

více než 90 % konsolidovaného požadovaného kmenového kapitálu tier 1 pochází od dceřiné instituce uvedené v písmeni c) při výpočtu na subkonsolidovaném základě.

►C1  Pokud se po 28. červnu 2013 mateřská finanční holdingová společnost ◄ , která splňuje podmínky stanovené v prvním pododstavci, stane mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností, příslušné orgány mohou této mateřské smíšené finanční holdingové společnosti udělit výjimku podle prvního pododstavce, splňuje-li podmínky tohoto pododstavce.

6.  
Jestliže úvěrové instituce trvale přidružené v síti k ústřednímu subjektu a instituce uvnitř institucionálního systému ochrany, na nějž se vztahují podmínky stanovené v čl. 113 odst. 7, uzavřely dohody o křížových zárukách, podle nichž neexistují ani se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící převodu části kapitálu, jež převyšuje regulatorní požadavky, od protistrany dané úvěrové instituci, jsou tyto instituce osvobozeny od ustanovení tohoto článku týkajících se odpočtů a mohou v plném rozsahu uznat jakýkoli menšinový podíl vznikající uvnitř křížového záručního systému.

Článek 85

Kvalifikované nástroje zahrnované do kapitálu tier 1 zahrnuté do konsolidovaného kapitálu tier 1

▼M9

1.  

Instituce určí výši kvalifikovaného kapitálu tier 1 dceřiného podniku, která se zahrne do konsolidovaného kapitálu, tak, že z kvalifikovaného kapitálu tier 1 daného podniku odečtou součin částky uvedené v písmenu a) a procentního podílu uvedeného v písmenu b) takto:

▼C5

a) 

kapitál tier 1 dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:

i) 

výše kapitálu tier 1 dceřiného podniku, která se požaduje pro hromadné splnění:

— 
součet požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál tier 1;
— 
je-li dceřiný podnik investičním podnikem, součet požadavku stanoveného v článku 11 nařízení (EU) 2019/2033, specifických kapitálových požadavků uvedených v čl. 39 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2019/2034 a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál tier 1;
ii) 

výše konsolidovaného kapitálu tier 1, která se vztahuje k dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro hromadné splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky stanoveny pro kapitál tier 1;

b) 

kvalifikovaný kapitál tier 1 dceřiného podniku vyjádřený jako procentní podíl všech položek kmenového kapitálu tier 1 a vedlejšího kapitálu tier 1 tohoto podniku.

▼B

2.  
Výpočet podle odstavce 1 se provádí na subkonsolidovaném základě pro jednotlivé dceřiné podniky uvedené v čl. 81 odst. 1.

Instituce se může rozhodnout, že tento výpočet pro dceřiný podnik podle čl. 81 odst. 1 neprovede. Přijme-li instituce takové rozhodnutí, kvalifikovaný kapitál tier 1 daného dceřiného podniku nesmí být zahrnut do konsolidovaného kapitálu tier 1.

▼M9

3.  
Pokud se příslušný orgán odchýlí od uplatňování obezřetnostních požadavků na individuálním základě, jak je stanoveno v článku 7 tohoto nařízení nebo případně v článku 6 nařízení (EU) 2019/2033, nástroje zahrnované do kapitálu tier 1 v rámci dceřiných podniků, na něž se výjimka uplatňuje, se nepovažují za kapitál na subkondosolidované či případně konsolidované úrovni.

▼B

Článek 86

Kvalifikovaný kapitál tier 1 zahrnutý do konsolidovaného vedlejšího kapitálu tier 1

Aniž je dotčen čl. 84 odst. 5 a 6, instituce určí výši kvalifikovaného kapitálu tier 1 dceřiného podniku, která se zahrne do konsolidovaného vedlejšího kapitálu tier 1, tak, že z kvalifikovaného kapitálu tier 1 daného podniku zahrnutého do konsolidovaného kapitálu tier 1 odečtou menšinové podíly tohoto podniku, které jsou zahrnuty do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1.

Článek 87

Kvalifikovaný kapitál zahrnutý do konsolidovaného kapitálu

▼M9

1.  

Instituce určí výši kvalifikovaného kapitálu dceřiného podniku, která se zahrne do konsolidovaného kapitálu, tak, že z kvalifikovaného kapitálu daného podniku odečtou součin částky uvedené v písmenu a) a procentního podílu uvedeného v písmenu b) takto:

▼C5

a) 

kapitál dceřiného podniku minus nižší z těchto hodnot:

i) 

výše kapitálu dceřiného podniku, která se požaduje pro hromadné splnění:

— 
součet požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích;
— 
je-li dceřiný podnik investičním podnikem, součet požadavku stanoveného v článku 11 nařízení (EU) 2019/2033, specifických kapitálových požadavků uvedených v čl. 39 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2019/2034 a veškerých dodatečných místních předpisů v oblasti dohledu ve třetích zemích;
ii) 

výše kapitálu, která se vztahuje k tomuto dceřinému podniku a která se požaduje na konsolidovaném základě pro hromadné splnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, požadavků uvedených v článcích 458 a 459 tohoto nařízení, specifických požadavků na kapitál uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 uvedené směrnice a veškerých dodatečných místních dohledových požadavků na kapitál ve třetích zemích;

b) 

kvalifikovaný kapitál dceřiného podniku vyjádřený jako procentní podíl součtu všech položek kmenového kapitálu tier 1, položek vedlejšího kapitálu tier 1 a položek kapitálu tier 2, vyjma částek uvedených v čl. 62 písm. c) a d), tohoto podniku.

▼B

2.  
Výpočet podle odstavce 1 se provádí na subkonsolidovaném základě pro jednotlivé dceřiné podniky uvedené v čl. 81 odst. 1.

Instituce se může rozhodnout, že tento výpočet pro dceřiný podnik podle čl. 81 odst. 1 neprovede. Přijme-li instituce takové rozhodnutí, kvalifikovaný kapitál daného dceřiného podniku nesmí být zahrnut do konsolidovaného kapitálu.

▼M9

3.  
Pokud se příslušný orgán odchýlí od uplatňování obezřetnostních požadavků na individuálním základě, jak je stanoveno v článku 7 tohoto nařízení nebo případně v článku 6 nařízení (EU) 2019/2033, kapitálové nástroje v rámci dceřiných podniků, na něž se výjimka uplatňuje, se nepovažují za kapitál na subkondosolidované či případně konsolidované úrovni.

▼B

Článek 88

Kvalifikované kapitálové nástroje zahrnuté do konsolidovaného kapitálu tier 2

Aniž je dotčen čl. 84 odst. 5 a 6, instituce určí výši kvalifikovaného kapitálu dceřiného podniku, která se zahrne do konsolidovaného kapitálu tier 2, tak, že z kvalifikovaného kapitálu daného podniku zahrnutého do konsolidovaného kapitálu odečtou kvalifikovaný kapitál tier 1 tohoto podniku, který je zahrnut do konsolidovaného kapitálu tier 1.

▼M8

Článek 88a

Kvalifikované nástroje způsobilých závazků

Závazky vydané dceřiným podnikem usazeným v Unii, jenž patří do téže skupiny řešící krizi jako subjekt řešící krizi, se kvalifikují k zahrnutí do nástrojů konsolidovaných způsobilých závazků instituce podle článku 92a, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

jsou vydány v souladu s čl. 45f odst. 2 písm. a) směrnice 2014/59/EU;

b) 

jsou zakoupeny stávajícím akcionářem, který není součástí téže skupiny řešící krizi, za podmínky, že výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s články 59 až 62 směrnice 2014/59/EU nemá vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem;

c) 

tyto závazky nepřekročí částku stanovenou odečtením částky uvedené v bodě i) od částky uvedené v bodě ii):

i) 

součet výše závazků vydaných subjektu řešícímu krizi a zakoupených tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi a výše kapitálových nástrojů vydaných v souladu s čl. 45f odst. 2 písm. b) směrnice 2014/59/EU,

ii) 

částka požadovaná podle čl. 45f odst. 1 směrnice 2014/59/EU.

▼B



HLAVA III

KVALIFIKOVANÉ ÚČASTI MIMO FINANČNÍ SEKTOR

Článek 89

Rizikové vážení a zákaz kvalifikovaných účastí mimo finanční sektor

1.  

Kvalifikovaná účast, jejíž výše přesahuje 15 % použitelného kapitálu instituce, se řídí ustanoveními odstavce 3, pokud se jedná o účast v podniku, který není jedním z následujících subjektů:

a) 

subjektem finančního sektoru;

b) 

podnikem, který není subjektem finančního sektoru a provozuje činnosti, které příslušný orgán považuje za kteroukoli z těchto aktivit:

i) 

přímé rozšíření bankovnictví

ii) 

pomocné služby pro bankovnictví,

iii) 

leasing, faktoring, správu podílových fondů, řízení služeb zpracování údajů nebo jiné podobné činnosti.

2.  
Pokud celková výše kvalifikovaných účastí instituce v jiných podnicích, než jsou podniky uvedené v odst. 1 písm. a) a b), přesahuje 60 % jejího použitelného kapitálu, řídí se ustanoveními odstavce 3.
3.  

Na kvalifikované účasti institucí uvedené v odstavcích 1 a 2 uplatňují příslušné orgány požadavky stanovené v písmenu a) nebo b):

a) 

pro účely výpočtu kapitálového požadavku v souladu s částí třetí použijí instituce rizikovou váhu 1 250  % na vyšší z těchto hodnot:

i) 

výši kvalifikovaných účastí podle odstavce 1 přesahující 15 % použitelného kapitálu;

ii) 

celkovou výši kvalifikovaných účastí podle odstavce 2 přesahující 60 % použitelného kapitálu instituce;

b) 

příslušné orgány zakážou institucím držet kvalifikované účasti uvedené v odstavcích 1 a 2, jejichž výše přesahuje procentní podíly použitelného kapitálu stanovené v uvedených odstavcích.

Příslušné orgány zveřejní, zda uplatnily požadavky stanovené v písmeni a) nebo b).

4.  

Pro účely odst. 1 písm. b) vydá EBA pokyny pro upřesnění těchto skutečností:

a) 

činností, které jsou přímým rozšířením bankovnictví;

b) 

pomocných služeb pro bankovnictví;

c) 

podobných činností.

Tyto pokyny se přijímají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 90

Alternativní postup k použití rizikové váhy 1 250  %

Jako alternativní postup k použití rizikové váhy 1 250  % na částky přesahující limity uvedené v čl. 89 odst. 1 a 2 může instituce tyto částky odečíst od položek kmenového kapitálu tier 1 v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. k).

Článek 91

Výjimky

1.  

Podíly v podnicích, které nejsou uvedeny v čl. 89 odst. 1 písm. a) a b), se nezahrnují do výpočtu limitních procentních podílů použitelného kapitálu stanovených v uvedeném článku, je-li splněna některá z následujících podmínek:

a) 

tyto podíly jsou drženy dočasně ►C2  během finanční pomoci, jak je uvedeno ◄ v článku 79;

b) 

tyto držené podíly jsou pozicí z upisování drženou pět nebo méně pracovních dnů;

c) 

tyto podíly jsou drženy vlastním jménem instituce a na účet jiných osob.

2.  
Podíly, které nemají povahu dlouhodobých finančních aktiv uvedených v čl. 35 odst. 2 směrnice 86/635/EHS, se do výpočtu podle článku 89 nezahrnují.



ČÁST TŘETÍ

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY



HLAVA I

OBECNÉ POŽADAVKY, OCEŇOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV



KAPITOLA 1

Požadovaná úroveň kapitálu



Oddíl 1

Požadavky na kapitál pro instituce

Článek 92

Požadavky na kapitál

1.  

S výhradou článků 93 a 94 musí instituce neustále splňovat tyto požadavky na kapitál:

a) 

poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výši 4,5 %;

b) 

kapitálový poměr tier 1 ve výši 6 %;

c) 

celkový kapitálový poměr ve výši 8 %;

▼M8

d) 

pákový poměr ve výši 3 %.

1a.  
Vedle požadavku stanoveného v odst. 1 písm. d) tohoto článku udržují G-SVI kapitálovou rezervu k pákovému poměru ve výši celkové míry expozic G-SVI podle čl. 429 odst. 4 tohoto nařízení vynásobené 50 % kapitálové rezervy vztahující se na G-SVI v souladu s článkem 131 směrnice 2013/36/EU.

Požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru plní G-SVI pouze prostřednictvím kapitálu tier 1. Kapitál tier 1, který se používá ke splnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, se nepoužije ke splnění žádných požadavků založených na páce, jež jsou stanoveny v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, není-li v nich výslovně stanoveno jinak.

Jestliže G-SVI požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, vztahuje se na ni požadavek na zachování kapitálu v souladu s článkem 141b směrnice 2013/36/EU.

Neplní-li G-SVI současně požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU, vztahuje se na ni vyšší z požadavků na zachování kapitálu v souladu s články 141 a 141b uvedené směrnice.

▼B

2.  

Instituce vypočítají kapitálové poměry takto:

a) 

poměr kmenového kapitálu tier 1 je kmenový kapitál tier 1 instituce vyjádřený jako procentní podíl celkového objemu rizikové expozice;

b) 

kapitálový poměr tier 1 je kapitál tier 1 instituce vyjádřený jako procentní podíl celkového objemu rizikové expozice;

c) 

celkový kapitálový poměr je kapitál instituce vyjádřený jako procentní podíl celkového objemu rizikové expozice.

3.  

Celkový objem rizikové expozice se vypočítá jako součet hodnot v písmenech a) až f) tohoto odstavce po zohlednění ustanovení uvedených v odstavci 4:

a) 

objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vypočítané v souladu s hlavou II a článkem 379 pro všechny obchodní činnosti instituce s výjimkou objemů rizikově vážených expozic z transakcí zahrnutých do obchodního portfolia instituce;

▼M8

b) 

požadavky na kapitál pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia instituce:

i) 

k tržnímu riziku stanovené v souladu s hlavou IV této části, s výjimkou přístupu stanoveného v kapitolách 1a a 1b uvedené hlavy;

ii) 

pro velké expozice přesahující limity stanovené v článcích 395 až 401, pokud je instituci povoleno tyto limity překročit, jak je určeno v souladu s částí čtvrtou;

c) 

požadavky na kapitál k tržnímu riziku stanovené v hlavě IV této části, s výjimkou přístupu stanoveného v kapitolách 1a a 1b uvedené hlavy, pro veškerou obchodní činnost vystavenou měnovému nebo komoditnímu riziku;

▼M8

ca) 

požadavky na kapitál vypočtené v souladu s hlavou V této části, s výjimkou článku 379 pro vypořádací riziko;

▼B

d) 

požadavky na kapitál vypočítané v souladu s hlavou VI k riziku úvěrových úprav v ocenění nástrojů OTC derivátů jiných, než jsou úvěrové deriváty uznané ke snížení objemů rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko;

e) 

požadavky na kapitál stanovené v souladu s hlavou III k operačnímu riziku;

f) 

objemy rizikově vážených expozic určené v souladu s hlavou II pro riziko protistrany vyplývající z transakcí zahrnutých do obchodního portfolia instituce pro následující typy transakcí a dohod:

i) 

kontrakty uvedené v příloze II a úvěrové deriváty;

ii) 

repo obchody, půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit založené na cenných papírech nebo komoditách;

iii) 

maržové obchody založené na cenných papírech nebo komoditách;

iv) 

transakce s delší dobou vypořádání.

▼C2

4.  

Při výpočtu celkového objemu rizikové expozice podle odstavce 3 platí tato ustanovení:

▼B

a) 

požadavky na kapitál uvedené v písmenech c), d) a e) daného odstavce zahrnují požadavky vyplývající ze všech obchodních činností instituce;

b) 

instituce vynásobí požadavky na kapitál stanovené v písmenech b) až e) uvedeného odstavce číslem 12,5.

▼M8

Článek 92a

Požadavky na kapitál a způsobilé závazky G-SVI

▼C7

1.  

S výhradou článků 93 a 94 a výjimek stanovených v odstavci 2 tohoto článku platí, že instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou subjekty G-SVI, musí vždy splňovat tyto požadavky na kapitál a způsobilé závazky:

▼M8

a) 

na riziku založený poměr ve výši 18 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 a 4;

b) 

na riziku nezaložený poměr ve výši 6,75 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4.

2.  

Požadavky stanovené v odstavci 1 se nepoužijí v těchto případech:

a) 

do tří let od data, kdy instituce nebo skupina, jejíž je instituce součástí, byla určena jako G-SVI;

b) 

do dvou let od data, kdy orgán příslušný k řešení krize uplatnil nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle směrnice 2014/59/EU;

c) 

do dvou let od data, kdy subjekt řešící krizi zavedl alternativní opatření soukromého sektoru uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) směrnice 2014/59/EU, jímž byly kapitálové nástroje a další závazky odepsány nebo konvertovány na položky kmenového kapitálu tier 1 za účelem rekapitalizace subjektu řešícího krizi bez uplatnění nástrojů k řešení krize.

▼M15 —————

▼M8

Článek 92b

Požadavek na kapitál a způsobilé závazky G-SVI mimo EU

1.  
Instituce, které jsou významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU a nejsou subjekty řešícími krizi, musí vždy splňovat požadavky na kapitál a způsobilé závazky, které se rovnají 90 % požadavků na kapitál a způsobilé závazky stanovených v článku 92a.
2.  
Pro účely dodržení odstavce 1 se nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástroje způsobilých závazků zohlední pouze tehdy, pokud je vlastní nejvyšší mateřský podnik G-SVI mimo EU a byly vydány buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v rámci téže skupiny, jsou-li všechny tyto subjekty usazeny ve stejné třetí zemi jako nejvyšší mateřský podnik nebo v členském státě.
3.  

Nástroj způsobilých závazků se pro účely dodržení odstavce 1 zohlední pouze tehdy, pokud splňuje všechny tyto další podmínky:

a) 

v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU stojí pohledávka plynoucí z tohoto závazku až za pohledávkami plynoucími ze závazků, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku a které nelze považovat za kapitál;

b) 

podléhá pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s články 59 až 62 směrnice 2014/59/EU.

▼B

Článek 93

Požadavek na počáteční kapitál u již fungujících subjektů

1.  
Kapitál instituce nesmí poklesnout pod výši počátečního kapitálu požadovanou při vydání povolení.
2.  
Úvěrové instituce, které již existovaly k 1. lednu 1993 a výše jejich kapitálu nedosahuje požadované výše počátečního kapitálu, mohou pokračovat v provozování činnosti. Výše kapitálu těchto institucí nesmí poklesnout pod nejvyšší úroveň dosaženou po 22. prosinci 1989.

▼M9 —————

▼M9

4.  
Pokud nad institucí spadající do kategorie uvedené v odstavci 2 převezme kontrolu jiná fyzická nebo právnická osoba než ta, která měla nad institucí kontrolu dříve, musí výše kapitálu této instituce dosáhnout požadované výše počátečního kapitálu.
5.  
Při fúzi dvou nebo více institucí spadajících do kategorie uvedené v odstavci 2 nesmí výše kapitálu instituce vzniklé touto fúzí klesnout pod souhrn kapitálu fúzujících institucí v okamžiku fúze, pokud nebylo dosaženo požadované výše počátečního kapitálu.
6.  
Pokud příslušné orgány usoudí, že k zajištění solventnosti instituce je nezbytné, aby byl požadavek stanovený v odstavci 1 splněn, ustanovení odstavců 2, 4 a 5 se nepoužijí.

▼M8

Článek 94

Výjimka pro malá obchodní portfolia

1.  

Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. b) mohou instituce vypočítat kapitálový požadavek pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, pokud objem jejich rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni měsíce nejvýše roven oběma těmto hodnotám:

a) 

5 % celkových aktiv instituce;

b) 

50 milionům EUR.

2.  

Pokud jsou podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) i b) splněny, může instituce vypočítat kapitálový požadavek pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia takto:

a) 

u kontraktů uvedených v příloze II bodě 1, kontraktů týkajících se akcií uvedených v příloze II bodě 3 a úvěrových derivátů mohou instituce vyjmout tyto pozice z kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 3 písm. b);

b) 

u pozic v obchodním portfoliu neuvedených v písmeni a) tohoto odstavce mohou instituce nahradit kapitálový požadavek podle čl. 92 odst. 3 písm. b) požadavkem vypočteným v souladu s čl. 92 odst. 3 písm. a).

3.  

Instituce vypočítají objem svých rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia pro účely odstavce 1 na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:

a) 

do výpočtu jsou zahrnuty všechny pozice zařazené do obchodního portfolia v souladu s článkem 104 s výjimkou těchto pozic:

i) 

pozic týkajících se cizích měn a komodit,

ii) 

pozic v úvěrových derivátech, které jsou uznány jako vnitřní zajištění vůči expozicím úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu, a transakcí s úvěrovými deriváty, jež dokonale kompenzují tržní riziko tohoto vnitřního zajištění, jak je uvedeno v čl. 106 odst. 3;

b) 

všechny pozice zahrnuté do výpočtu v souladu s písmenem a) jsou k danému dni oceněny v tržní hodnotě; pokud není tržní hodnota určité pozice k danému dni k dispozici, použijí instituce reálnou hodnotu této pozice k danému dni; pokud k danému dni není k dispozici reálná ani tržní hodnota, použijí instituce tu tržní nebo reálnou hodnotu dané pozice, která je nejaktuálnější;

c) 

absolutní hodnota dlouhé pozice se sčítá s absolutní hodnotou krátké pozice.

4.  
Pokud jsou podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) i b) tohoto článku splněny, a to bez ohledu na povinnosti stanovené v článcích 74 a 83 směrnice 2013/36/EU, čl. 102 odst. 3 a 4 a články 103 a 104b tohoto nařízení se nepoužijí.
5.  
Instituce oznámí příslušným orgánům, pokud vypočítávají nebo přestanou vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2.
6.  
Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu.
7.  

Instituce do tří měsíců přestane vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnované do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2 v některém z těchto případů:

a) 

instituce nesplňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b) po dobu tří po sobě jdoucích měsíců;

b) 

instituce nesplňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b) po dobu více než šesti z uplynulých dvanácti měsíců.

8.  
Pokud instituce přestala vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s tímto článkem, může tyto požadavky pro své transakce zahrnuté do obchodního portfolia znovu vypočítávat v souladu s tímto článkem pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v odstavci 1 byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.
9.  
Instituce neotevře, nekoupí ani neprodá pozici v obchodním portfoliu pouze za účelem splnění některé z podmínek odstavce 1 během měsíčního posuzování.

▼B



Oddíl 2

Kapitálové požadavky pro investiční podniky s omezeným povolením k poskytování investičních služeb

Článek 95

Kapitálové požadavky pro investiční podniky s omezeným povolením k poskytování investičních služeb

1.  
Investiční podniky, které nejsou oprávněny poskytovat investiční služby a činnosti uvedené v oddíle A bodech 3 a 6 přílohy I směrnice 2004/39/ES, postupují při výpočtu celkového objemu rizikové expozice pro účely čl. 92 odst. 3 podle odstavce 2.
2.  

Investiční podniky uvedené v odstavci 1 tohoto článku a podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c), které poskytují investiční služby ►C2  a činnosti uvedené v oddíle A bodech 2 a 4 ◄ přílohy I směrnice 2004/39/ES, vypočítají celkový objem rizikové expozice jako vyšší z následujících hodnot:

a) 

součet položek uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a) až d) a f) po použití čl. 92 odst. 4;

b) 

hodnota určená v článku 97 vynásobená číslem 12,5.

Podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c), které poskytují investiční služby ►C2  a činnosti uvedené v oddíle A bodech 2 a 4 ◄ přílohy I směrnice 2004/39/ES, musí splňovat požadavky čl. 92 odst. 1 a 2 vycházející z celkového objemu rizikové expozice uvedeného v prvním pododstavci.

Příslušné orgány mohou stanovit kapitálové požadavky pro podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c), které poskytují investiční služby a činnosti uvedené na seznamu v oddíle A bodech 2 a 4 v přílohy I směrnice 2004/39/ES, jako kapitálové požadavky, které by pro tyto podniky byly závazné podle vnitrostátních prováděcích opatření ke směrnicím 2006/49/ES a 2006/48/ES, platných k 31. prosinci 2013.

▼C2

3.  
Na investiční podniky uvedené v odstavci 1 se vztahují všechna ostatní ustanovení týkající se operačního rizika stanovená v hlavě VII kapitole 2 oddílu II pododdílu 2 směrnice 2013/36/EU.

▼B

Článek 96

Kapitálové požadavky pro investiční podniky, které drží počáteční kapitál podle čl. 28 odst. 2 směrnice 2013/36/EU

1.  

Následující kategorie investičních podniků, které drží počáteční kapitál podle čl. 28 odst. 2 směrnice 2013/36/EU, postupují při výpočtu celkového objemu rizikové expozice pro účely čl. 92 odst. 3 podle odstavce 2 tohoto článku:

a) 

investiční podniky, které obchodují na vlastní účet výhradně za účelem splnění nebo provedení pokynu klienta nebo za účelem získání přístupu ke clearingovému a vypořádacímu systému nebo uznané burze, jestliže jednají v postavení zprostředkovatele nebo provádějí pokyn klienta;

b) 

investiční podniky, které splňují všechny tyto podmínky:

i) 

nedrží peníze nebo cenné papíry klienta;

ii) 

obchodují pouze na vlastní účet;

iii) 

nemají žádné vnější klienty;

iv) 

provedení a vypořádání se u jejich transakcí uskutečňuje na odpovědnost clearingové instituce a jsou uvedenou clearingovou institucí zaručeny.

2.  

Investiční podniky uvedené v odstavci 1 vypočítají celkový objem rizikové expozice jako součet následujících hodnot:

a) 

čl. 92 odst. 3 písm. a) až d) a f) po použití čl. 92 odst. 4;

b) 

hodnoty určené v článku 97 vynásobené číslem 12,5.

3.  
Na investiční podniky uvedené v odstavci 1 se vztahují všechna ostatní ustanovení týkající se operačního rizika stanovená v hlavě VII kapitole 3 oddílu II pododdílu 1 směrnice 2013/36/EU.

Článek 97

Kapitálový požadavek založený na fixních režijních nákladech

1.  
V souladu s články 95 a 96 drží investiční podnik a podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c), které poskytují investiční služby a činnosti uvedené na seznamu v oddíle A bodech 2 a 4 v přílohy I směrnice 2004/39/ES, použitelný kapitál ve výši alespoň jedné čtvrtiny svých fixních režijních nákladů za předchozí rok.
2.  
Pokud oproti předchozímu roku dojde ke změně činnosti investičního podniku, kterou příslušný orgán považuje za podstatnou, může příslušný orgán požadavek stanovený v odstavci 1 upravit.
3.  
Investiční podnik, který dosud neprovozuje činnost po dobu jednoho roku, musí počínaje dnem zahájení činnosti držet použitelný kapitál ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů odhadovaných v jeho podnikatelském plánu, s výjimkou případů, kdy příslušný orgán vyžaduje úpravu podnikatelského plánu.
4.  

EBA za konzultace s orgánem ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž podrobněji upřesní:

a) 

výpočet požadavku na držení použitelného kapitálu ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů za předchozí rok;

b) 

podmínky, podle nichž příslušný orgán upravuje požadavek na držení použitelného kapitálu ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů za předchozí rok;

c) 

výpočet odhadovaných fixních režijních nákladů v případě investičního podniku, který dosud neprovozuje činnost po dobu jednoho roku.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. března 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 98

Kapitálový požadavek pro investiční podniky na konsolidovaném základě

1.  

V případě investičních podniků uvedených v čl. 95 odst. 1, jež jsou ve skupině, která nezahrnuje úvěrové instituce, uplatní mateřský investiční podnik v členském státě článek 92 na konsolidovaném základě takto:

a) 

pomocí výpočtu celkového objemu rizikové expozice stanoveného v čl. 95 odst. 2;

b) 

vypočtením kapitálu na základě konsolidované situace mateřského investičního podniku nebo případně finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

2.  

V případě investičních podniků uvedených v čl. 96 odst. 1, jež jsou ve skupině, která nezahrnuje úvěrové instituce, uplatní mateřský investiční podnik v členském státě a investiční podnik kontrolovaný finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností článek 92 na konsolidovaném základě takto:

a) 

pomocí výpočtu celkového objemu rizikové expozice stanoveného v čl. 96 odst. 2;

b) 

vypočtením kapitálu na základě konsolidované situace mateřského investičního podniku nebo případně kapitálu finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti a v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2.

▼M8 —————

▼B



KAPITOLA 3

Obchodní portfolio

Článek 102

Požadavky na obchodní portfolio

1.  
Pozice v obchodním portfoliu musí být prosty omezení, pokud jde o jejich obchodovatelnost, nebo je musí být možno zajistit.

▼M8

2.  
Záměr obchodovat je třeba prokázat pomocí strategií, zásad a postupů vytvořených institucí pro řízení pozice nebo portfolia v souladu s články 103, 104 a 104a.
3.  
Instituce vytvoří a udržují systémy a kontrolní mechanismy pro řízení svého obchodního portfolia v souladu s článkem 103.
4.  
Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 se pozice v obchodním portfoliu přiřazují obchodním útvarům vytvořeným v souladu s článkem 104b.

▼M8

5.  
Pozice v obchodním portfoliu podléhají požadavkům na obezřetné oceňování uvedeným v článku 105.
6.  
Instituce zachází s vnitřním zajištěním v souladu s článkem 106.

▼M8

Článek 103

Řízení obchodního portfolia

1.  

Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro celkové řízení obchodního portfolia. Tyto zásady a postupy vymezují alespoň:

a) 

činnosti, které instituce považuje za obchodování a za součást obchodního portfolia pro účely kapitálových požadavků;

b) 

rozsah, v jakém lze pozici denně přeceňovat tržní hodnotou podle situace na aktivním a likvidním obousměrném trhu;

c) 

u pozic oceňovaných pomocí modelu rozsah, v jakém instituce může:

i) 

určit všechna podstatná rizika spojená s pozicí,

ii) 

zajistit se proti všem podstatným rizikům spojeným s pozicí pomocí nástrojů, pro které existuje aktivní a likvidní obousměrný trh,

iii) 

spolehlivě odhadnout klíčové předpoklady a parametry použité v modelu;

d) 

rozsah, v jakém instituce může a je povinna generovat ocenění pozice, které lze systematicky externě validovat;

e) 

rozsah, v jakém by právní omezení nebo jiné provozní požadavky ovlivnily schopnost instituce uzavřít nebo zajistit pozici v krátkém období;

f) 

rozsah, v jakém instituce může a je povinna aktivně řídit rizika spojená s pozicemi v rámci obchodních operací;

g) 

rozsah, v jakém instituce může reklasifikovat riziko nebo pozice mezi investičním a obchodním portfoliem, a požadavky na tuto reklasifikaci podle článku 104a.

2.  

Při řízení svých pozic či portfolií pozic v obchodním portfoliu musí instituce splňovat všechny tyto požadavky:

a) 

instituce musí mít zavedenu jednoznačně zdokumentovanou strategii obchodování pro pozice nebo portfolia v obchodním portfoliu, která je schválená vrcholným vedením a zahrnuje očekávané období držení;

b) 

instituce musí mít zavedeny jasně definované zásady a postupy pro aktivní řízení pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu; tyto zásady a postupy zahrnují:

i) 

vymezení pozic nebo portfolií pozic, které může každý obchodní útvar nebo případně určený obchodník otevírat,

ii) 

stanovení limitů na pozice a sledování jejich přiměřenosti,

iii) 

zajištění toho, aby obchodníci byli oprávněni otevírat a řídit pozici v rámci schválených limitů a v souladu se schválenou strategií,

iv) 

zajištění toho, aby pozice byly hlášeny vrcholnému vedení jako nedílná součást procesu řízení rizik instituce,

v) 

zajištění toho, aby pozice byly aktivně sledovány s ohledem na zdroje informací o trhu a byla posouzena prodejnost či realizovatelnost zajištění pozice či rizik jejích složek, včetně posouzení, kvality a dostupnosti tržních vstupů pro proces oceňování, úrovně obratu a objemu pozic obchodovaných na trhu,

vi) 

aktivní postupy a kontroly pro boj proti podvodům;

c) 

instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro sledování pozic vzhledem ke své strategii obchodování, včetně sledování obratu a pozic, u nichž byla překročena původně zamýšlená doba držení.

▼B

Článek 104

Zařazení do obchodního portfolia

1.  
Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro určování toho, které pozice se zařazují do obchodního portfolia pro účely výpočtu kapitálových požadavků v souladu s požadavky stanovenými v článku 102 a definicí obchodního portfolia podle čl. 4 odst. 1 bodu 86, přičemž zohlední své schopnosti a praxi v řízení rizik. Instituce v plném rozsahu dokumentuje dodržování těchto zásad a postupů a podrobuje je pravidelnému vnitřnímu auditu.

▼M8 —————

▼M8

Článek 104a

Reklasifikace pozice

1.  
Instituce mají zavedeny jasně definované zásady pro určení výjimečných okolností, které odůvodňují reklasifikaci pozice v obchodním portfoliu na pozici v investičním portfoliu nebo naopak reklasifikaci pozice v investičním portfoliu na pozici v obchodním portfoliu za účelem stanovení kapitálových požadavků ke spokojenosti příslušných orgánů. Instituce tyto zásady alespoň jednou ročně přezkoumají.

EBA sleduje spektrum postupů v oblasti dohledu a do 28. června 2024 vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o pojetí výjimečných okolností pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce. Dokud EBA tyto obecné pokyny nevydá, příslušné orgány vyrozumí EBA o svém rozhodnutí udělit instituci svolení k reklasifikaci pozice podle odstavce 2 tohoto článku a k tomuto rozhodnutí poskytnou důvody.

2.  
Příslušné orgány udělí svolení k reklasifikaci pozice v obchodním portfoliu na pozici v investičním portfoliu nebo naopak pozice v investičním portfoliu na pozici v obchodním portfoliu pro účely stanovení kapitálových požadavků pouze tehdy, pokud instituce poskytla příslušným orgánům písemné důkazy, že její rozhodnutí reklasifikovat tuto pozici je výsledkem výjimečné okolnosti, která je v souladu se zásadami, jež má instituce zavedeny v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. K tomuto účelu instituce poskytne dostatečné důkazy o tom, že pozice již nesplňuje podmínku, aby byla zařazena jako pozice v obchodním portfoliu nebo investičním portfoliu podle článku 104.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci schválí vedoucí orgán.

3.  

V případech, kdy příslušný orgán udělil svolení k reklasifikaci pozice v souladu s odstavcem 2, instituce, která toto svolení obdržela:

a) 

neprodleně veřejně zpřístupní:

i) 

informaci, že její pozice byla reklasifikována, a

ii) 

má-li tato reklasifikace za účinek snížení kapitálových požadavků instituce, objem tohoto snížení, a

b) 

má-li tato reklasifikace za účinek snížení kapitálových požadavků instituce, neuzná tento účinek, dokud daná pozice nedosáhne splatnosti, ledaže jí příslušný orgán povolí tento účinek uznat k dřívějšímu dni.

4.  
Instituce vypočítá čistou změnu výše svých kapitálových požadavků vyplývající z reklasifikace pozice jako rozdíl mezi kapitálovými požadavky bezprostředně po reklasifikaci a kapitálovými požadavky bezprostředně před reklasifikací, přičemž každé vypočítá v souladu s článkem 92. Při výpočtu se nezohledňují účinky žádných jiných faktorů než reklasifikace.
5.  
Reklasifikace pozice v souladu s tímto článkem je neodvolatelná.

Článek 104b

Požadavky na obchodní útvar

1.  
Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 instituce vytvoří obchodní útvary a přiřadí každou ze svých pozic v obchodním portfoliu jednomu z těchto obchodních útvarů. Pozice v obchodním portfoliu se přiřadí stejnému obchodnímu útvaru pouze tehdy, pokud splňují dohodnutou obchodní strategii pro obchodní útvar a jsou důsledně řízeny a sledovány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
2.  

Obchodní útvary instituce vždy splňují všechny tyto požadavky:

a) 

každý obchodní útvar má jasnou a specifickou obchodní strategii a strukturu řízení rizik, která je přiměřená jeho obchodní strategii;

b) 

každý obchodní útvar má jasnou organizační strukturu; pozice v daném obchodním útvaru jsou řízeny určenými obchodníky v rámci instituce; každý obchodník má v rámci obchodního útvaru zvláštní funkce; každý obchodník je přidělen pouze jednomu obchodnímu útvaru;

c) 

limity pozice jsou v každém obchodním útvaru stanoveny v souladu s obchodní strategií tohoto obchodního útvaru;

d) 

zprávy o činnosti, ziskovosti, řízení rizik a regulatorních požadavcích na úrovni obchodního útvaru se vypracovávají alespoň jednou týdně a pravidelně se sdělují vedoucímu orgánu;

e) 

každý obchodní útvar má jasný roční obchodní plán včetně řádně vymezených zásad odměňování na základě spolehlivých kritérií používaných k měření výkonnosti;

f) 

jednou měsíčně se za každý obchodní útvar vypracovávají zprávy o splatných pozicích, případech porušení vnitrodenních a denních limitů obchodování, jakož i opatřeních, jež instituce přijala k řešení těchto porušení, a posouzení likvidity trhu, které jsou poskytovány příslušným orgánům.

3.  
Odchylně od odst. 2 písm. b) může instituce přidělit obchodníka více než jednomu obchodnímu útvaru, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že přidělení bylo provedeno v důsledku úvah souvisejících s obchodováním nebo zdroji a jsou při něm dodrženy ostatní kvalitativní požadavky, které tento článek stanoví pro obchodníky a obchodní útvary.
4.  
Instituce oznámí příslušným orgánům způsob, jakým zajišťují soulad s odstavcem 2. Příslušné orgány mohou požadovat, aby instituce změnila strukturu nebo organizaci svých obchodních útvarů za účelem zajištění souladu s tímto článkem.

▼B

Článek 105

Požadavky obezřetného oceňování

▼M8

1.  
Veškeré pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu oceňované reálnou hodnotou se řídí zásadami obezřetného oceňování uvedenými v tomto článku. Instituce zejména zajistí, aby obezřetné oceňování pozic v obchodním portfoliu bylo prováděno s odpovídajícím stupněm jistoty s ohledem na dynamickou povahu pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu oceňovaných reálnou hodnotou, požadavky obezřetnosti a přiměřenosti a způsob fungování a účel kapitálových požadavků týkajících se pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu oceňovaných reálnou hodnotou.

▼B

2.  

Instituce vytvoří a udržují dostatečné systémy a kontrolní mechanismy k poskytování obezřetných a spolehlivých odhadů ocenění. Systémy a kontrolní mechanismy obsahují alespoň tyto prvky:

a) 

zdokumentované zásady a postupy pro proces oceňování, včetně jednoznačně vymezených odpovědností za jednotlivé oblasti související s oceňováním, včetně zdrojů informací o trhu a přezkoumávání jejich vhodnosti, pokynů pro používání nezjistitelných vstupů odrážejících předpoklady instituce ohledně prvků, které by účastníci trhu použili při oceňování pozice, četnosti nezávislého oceňování, načasování uzavíracích cen, postupů pro úpravy ocenění a postupů pro měsíční a ad hoc ověřování;

▼C2

b) 

jasné vymezení podřízenosti útvaru odpovědného za oceňování, který je nezávislý na útvaru sjednávání obchodů (front office), který je v konečném důsledku podřízen vedoucímu orgánu.

▼M8

3.  
Instituce přeceňují pozice v obchodním portfoliu reálnou hodnotou alespoň jednou denně. Změny hodnoty těchto pozic se vykazují ve výsledovce instituce.
4.  
Instituce provádějí tržní přecenění pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu oceňovaných reálnou hodnotou, kdykoli je to možné, a to rovněž při uplatnění příslušného kapitálového zacházení na tyto pozice.

▼B

5.  
Při tržním ocenění instituce používá obezřetnější z cen poptávky a nabídky, ledaže je schopna uzavírat za cenu střed. Jestliže instituce využívají této odchylky, informují jednou za šest měsíců své příslušné orgány o dotyčných pozicích a doloží, že jsou schopny uzavírat za cenu střed.

▼M8

6.  
Kde tržní ocenění není možné, používají instituce konzervativní ocenění pozic a portfolií pomocí modelu, a to rovněž při výpočtu kapitálových požadavků pro pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu oceňované reálnou hodnotou.

▼B

7.  

Při ocenění pomocí modelu dodržují instituce tyto požadavky:

a) 

vrcholnému vedení musí být známo, které prvky obchodního portfolia nebo jiné pozice oceňované reálnou hodnotou jsou oceňovány pomocí modelu, i jak podstatná je z toho plynoucí nejistota při vykazování výkonnosti obchodní činnosti a souvisejících rizik;

b) 

instituce získávají tržní vstupy do modelu pokud možno v souladu s tržními cenami a pravidelně posuzují vhodnost těchto vstupů pro ocenění příslušné pozice, jakož i parametry modelu;

c) 

instituce používají metodiky oceňování, které jsou na trhu akceptovanou praxí pro konkrétní finanční nástroje nebo komodity, jsou-li takové metodiky k dispozici;

d) 

pokud se jedná o model vyvinutý institucí, musí být založen na adekvátních předpokladech, které byly posouzeny a kriticky přezkoumány náležitě kvalifikovanými stranami nezávislými na procesu vývoje modelu;

e) 

instituce mají zavedeny formální postupy pro kontrolu změn a udržují záložní kopii modelu, která je pravidelně používána ke kontrole ocenění;

f) 

útvaru řízení rizik musí být známy slabé stránky používaných modelů a musí znát způsob, jak je nejvhodněji zohlednit ve výstupech z oceňování; a

g) 

modely používané institucí se pravidelně přezkoumávají za účelem stanovení míry přesnosti jejich výsledků, což zahrnuje posouzení trvalé adekvátnosti předpokladů, analýzu zisků a ztrát ve vztahu k rizikovým faktorům a porovnání skutečných uzavíracích hodnot s výstupy modelu.

▼M8

Pro účely prvního pododstavce písm. d) musí být model vyvinut nebo schválen nezávisle na obchodních útvarech a nezávisle testován, včetně validace matematické stránky, předpokladů a softwarového provedení.

▼B

8.  
Kromě každodenního tržního ocenění nebo ocenění pomocí modelu provádějí instituce nezávislé ověřování cen. Ověřování tržních cen a vstupů modelu provádí osoba nebo útvar nezávislé na osobách nebo útvarech, které využívají obchodní portfolio, nejméně jedenkrát za měsíc nebo v závislosti na povaze trhu nebo obchodní činnosti častěji. Pokud nejsou k dispozici nezávislé zdroje ocenění nebo jsou subjektivní, je vhodné uplatnit obezřetnostní opatření, například úpravy ocenění.
9.  
Instituce vytvoří a udržují postupy pro rozhodování o úpravách ocenění.
10.  
Instituce pro účely úprav ocenění zohledňuje: nepodchycená úvěrová rozpětí, náklady na uzavření pozice, operační rizika, nejistotu tržních cen, předčasné ukončení, investiční náklady a náklady na financování, budoucí administrativní náklady, a pokud je to relevantní, rizika modelů.
11.  

Instituce vytvoří a udržují postupy pro výpočet úpravy aktuálního ocenění méně likvidních pozic, které mohou vznikat zejména vlivem událostí na trhu nebo situací souvisejících s institucí, například koncentrované pozice nebo pozice, u nichž byla překročena původně zamýšlená doba držení. Instituce v případě potřeby provede tyto úpravy navíc vedle změny hodnoty pozice vyžadované pro účely finančního výkaznictví a v úpravách zohlední nelikvidnost pozice. V rámci těchto postupů instituce při rozhodování, zda je pro méně likvidní pozice úprava ocenění nezbytná, zváží několik faktorů. Mezi tyto faktory patří:

▼M8

a) 

dodatečný čas, který by byl zapotřebí k zajištění pozice nebo rizik v rámci pozice za horizonty likvidity, které byly přiřazeny rizikovým faktorům pozice v souladu s článkem 325bd;

▼B

b) 

volatilita a průměrné rozpětí nákup/prodej;

c) 

dostupnost tržních kotací (počet a identita tvůrců trhu) a volatilita a průměrný objem transakcí, včetně objemů transakcí během období krizových podmínek na trhu;

d) 

tržní koncentrace;

e) 

stárnutí pozic;

f) 

míra, v jaké ocenění vychází z oceňování pomocí modelu;

g) 

dopad jiných rizik modelů.

12.  
Při použití ocenění třetí stranou nebo ocenění pomocí modelu musí instituce zvážit, zda použijí úpravu ocenění. Kromě toho instituce zvažují potřebu úprav pro méně likvidní pozice a průběžně přezkoumávají jejich trvající adekvátnost. Instituce rovněž explicitně posoudí potřebu provedení úprav ocenění vzhledem k nejistotě vstupních parametrů používaných v rámci modelů.
13.  
Pokud jde o složité produkty, včetně sekuritizovaných expozic a úvěrových derivátů n-tého selhání, instituce explicitně posoudí, zda je nutné provést úpravy ocenění, které by odrážely rizika modelů spojená s použitím potenciálně nesprávné metodiky oceňování a rizika modelů spojená s použitím nezjistitelných (a potenciálně nesprávných) kalibračních parametrů v oceňovacím modelu.
14.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž se pro účely odstavce 1 tohoto článku uplatňují požadavky uvedené v článku 105.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 106

Vnitřní zajištění

1.  

Vnitřní zajištění musí zejména splňovat tyto požadavky:

a) 

jeho účelem není vyhnout se kapitálovým požadavkům nebo je snížit;

b) 

je řádně zdokumentováno a podléhá zvláštním vnitřním postupům schvalování a auditu;

c) 

je uskutečňováno za tržních podmínek;

d) 

tržní riziko, které je vyvoláno vnitřním zajištěním, je dynamicky řízeno v obchodním portfoliu v rámci přípustných limitů;

▼C2

e) 

je pečlivě sledováno v souladu s náležitými postupy.

▼M8

2.  
Požadavky stanovené v odstavci 1 se uplatňují, aniž jsou dotčeny požadavky vztahující se na zajištěnou pozici v investičním portfoliu nebo případně v obchodním portfoliu.
3.  
Pokud instituce zajišťuje expozici úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu pomocí úvěrového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, považuje se tato pozice v úvěrovém derivátu pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a) za vnitřní zajištění expozice úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu, jestliže instituce vstoupí do jiné transakce s úvěrovým derivátem se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění, která splňuje požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu a dokonale kompenzuje tržní riziko vnitřního zajištění.

Vnitřní zajištění uznané v souladu s prvním pododstavcem i úvěrový derivát uzavřený s třetí stranou jsou za účelem výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku zahrnuty do obchodního portfolia.

▼M8

4.  
Pokud instituce zajišťuje expozici akciového rizika v investičním portfoliu pomocí akciového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, považuje se tato akciová derivátová pozice pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a) za vnitřní zajištění expozice akciového rizika v investičním portfoliu, jestliže instituce vstoupí do jiné akciové derivátové transakce se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění, která splňuje požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu a dokonale kompenzuje tržní riziko vnitřního zajištění.

Vnitřní zajištění uznané v souladu s prvním pododstavcem i akciový derivát uzavřený se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění jsou pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku zahrnuty do obchodního portfolia.

5.  

Pokud instituce zajišťuje expozice úrokového rizika v investičním portfoliu pomocí pozice v úrokovém riziku zařazené do jejího obchodního portfolia, považuje se tato pozice v úrokovém riziku pro účely posouzení úrokového rizika plynoucího z investičních pozic v souladu s články 84 a 98 směrnice 2013/36/EU za vnitřní zajištění, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

pozice byla zařazena do samostatného portfolia odděleného od ostatních pozic v obchodním portfoliu, jehož obchodní strategie je určena pouze k řízení a zmírnění tržního rizika vnitřního zajištění expozice úrokového rizika; za tímto účelem může instituce do tohoto portfolia zařadit i jiné pozice v úrokovém riziku otevřené s třetími stranami nebo se svým vlastním obchodním portfoliem, pokud může tržní riziko těchto pozic v úrokovém riziku otevřených s vlastním obchodním portfoliem dokonale kompenzovat otevřením opačných pozic v úrokovém riziku s třetími stranami;

b) 

pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 byla pozice přiřazena obchodnímu útvaru vytvořenému v souladu s článkem 104b, jehož obchodní strategie je určena pouze k řízení a zmírnění tržního rizika vnitřního zajištění expozice úrokového rizika; za tímto účelem může obchodní útvar otevřít jiné pozice v úrokovém riziku s třetími stranami nebo jinými obchodními útvary instituce, pokud tyto jiné obchodní útvary dokonale kompenzují tržní riziko těchto jiných pozic v úrokovém riziku otevřením opačných pozic v úrokovém riziku s třetími stranami;

c) 

instituce plně zdokumentovala, jak pozice zmírňuje úrokové riziko vyplývající z pozic v investičním portfoliu pro účely požadavků stanovených v článcích 84 a 98 směrnice 2013/36/EU.

6.  
Kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic zařazených do samostatného portfolia podle odst. 5 písm. a) se vypočítají samostatně a doplňují kapitálové požadavky pro ostatní pozice v obchodním portfoliu.
7.  
Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v článku 430b se kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic zařazených do samostatného portfolia podle odst. 5 písm. a) tohoto článku nebo případně přiřazených obchodnímu útvaru nebo otevřených tímto útvarem podle odst. 5 písm. b) tohoto článku vypočítají samostatně jako samostatné portfolio a doplňují výpočet kapitálových požadavků pro ostatní pozice v obchodním portfoliu.

▼B



HLAVA II

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY K ÚVĚROVÉMU RIZIKU



KAPITOLA 1

Obecné zásady

Článek 107

Přístupy k úvěrovému riziku

1.  
Pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 3 písm. a) a f) použijí instituce buď standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2, nebo, je-li to povoleno příslušnými orgány v souladu s článkem 143, přístup IRB uvedený v kapitole 3.
2.  

V případě obchodních expozic vůči ústřední protistraně a v případě příspěvků do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany použijí instituce pro výpočet objemů svých rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 3 písm. a) a f) postup stanovený v kapitole 6 oddíle 9. V případě všech ostatních druhů expozic vůči ústřední protistraně zachází instituce s těmito expozicemi takto:

a) 

v případě všech ostatních druhů expozic vůči způsobilé ústřední protistraně jako s expozicemi vůči institucím;

b) 

v případě všech ostatních druhů expozic vůči nezpůsobilé ústřední protistraně jako s expozicemi vůči podnikům.

▼M8

3.  
Pro účely tohoto nařízení se s expozicemi vůči investičnímu podniku ze třetí země, úvěrové instituci ze třetí země a burze ze třetí země zachází jako s expozicemi vůči instituci pouze v případě, že třetí země uplatňuje na uvedený subjekt požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.

▼B

4.  
Pro účely odstavce 3 může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále zacházet s expozicemi vůči subjektům uvedeným v odstavci 3 jako s expozicemi vůči institucím, pokud dotčené příslušné orgány schválily třetí zemi jako způsobilou pro takové zacházení před 1. lednem 2014.

Článek 108

Použití techniky snižování úvěrového rizika v rámci standardizovaného přístupu a přístupu IRB

1.  
Pro expozici, na niž instituce použije standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2, nebo přístup IRB uvedený v kapitole 3, avšak bez použití svých vlastních odhadů ztrátovosti ze selhání (LGD) a konverzních faktorů v souladu s článkem 151, může instituce při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 3 písm. a) a f) nebo případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu stanoveného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. c) uplatnit techniku snižování úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4.
2.  
Pro expozici, na niž instituce použije přístup IRB s použitím svých vlastních odhadů LGD a konverzních faktorů podle článku 151, může instituce uplatnit techniku snižování úvěrového rizika v souladu s kapitolou 3.

▼M5

Článek 109

Zacházení se sekuritizovanými pozicemi

Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro pozici, kterou drží v sekuritizaci, v souladu s kapitolou 5.

▼B

Článek 110

Postup úpravy o úvěrové riziko

1.  
Instituce, které používají standardizovaný přístup, postupují při obecných úpravách o úvěrové riziko v souladu s čl. 62 písm. c).
2.  
Instituce, které používají přístup IRB, postupují při obecných úpravách o úvěrové riziko v souladu s článkem 159, čl. 62 písm. d) a čl. 36 odst. 1 písm. d).

Pro účely tohoto článku a kapitol 2 a 3 nezahrnují obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko rezervy na všeobecná bankovní rizika.

3.  

Instituce používající přístup IRB, které uplatňují standardizovaný přístup na část svých expozic na konsolidovaném nebo individuálním základě v souladu s článkem 148 a 150, určí část obecné úpravy o úvěrové riziko, která bude přidělena v rámci postupu obecné úpravy o úvěrové riziko podle standardizovaného přístupu a v rámci postupu obecné úpravy o úvěrové riziko podle IRB, takto:

a) 

pokud instituce zahrnutá do konsolidace používá výhradně přístup IRB, obecné úpravy o úvěrové riziko této instituce jsou vázány na postup uvedený v odstavci 2, je-li to možné;

b) 

pokud instituce zahrnutá do konsolidace používá výhradně standardizovaný přístup, obecná úprava o úvěrové riziko této instituce je vázána na postup uvedený v odstavci 1, je-li to možné;

c) 

zbývající úprava o úvěrové riziko se přiřadí poměrně podle podílu objemů rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu a podle přístupu IRB.

4.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění výpočtu specifických a obecných úprav o úvěrové riziko podle použitelného účetního rámce pro:

a) 

hodnotu expozice podle standardizovaného přístupu podle článku 111;

b) 

hodnotu expozice podle přístupu IRB podle článků 166 až 168;

c) 

zacházení s výší očekávaných ztrát podle článku 159;

d) 

hodnotu expozice pro výpočet objemů rizikově vážených expozic pro sekuritizovanou pozici podle článku 246 a 266;

e) 

určení selhání podle článku 178.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



KAPITOLA 2

Standardizovaný přístup



Oddíl 1

Obecné zásady

Článek 111

Hodnota expozice

▼M7

1.  

Hodnotou expozice položky aktiv se rozumí její účetní hodnota po specifických úpravách o úvěrové riziko v souladu s článkem 110, dodatečných úpravách ocenění v souladu s články 34 a 105, odečtení částek v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) a dalším snížení kapitálu souvisejícím s danou položkou aktiv. Hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I je tato procentní část její nominální hodnoty po odečtení specifických úprav o úvěrové riziko a částek odečtených podle čl. 36 odst. 1 písm. m):

▼B

a) 

100 % u položek s vysokým rizikem;

b) 

50 % u položek se středním rizikem;

c) 

20 % u položek se středně nízkým rizikem a

d) 

0 % u položek s nízkým rizikem.

Podrozvahové položky podle druhé věty prvního pododstavce se přiřadí ke kategoriím rizika, jak je uvedeno v příloze I.

Pokud instituce používá komplexní metodu finančního kolaterálu podle článku 223, hodnota expozice cenných papírů nebo komodit prodaných, složených nebo zapůjčených v rámci repo obchodů nebo na základě půjček nebo výpůjček cenných papírů nebo komodit a maržových obchodů se zvýší o koeficient volatility příslušný pro takové cenné papíry nebo komodity, jak je stanoveno v článcích 223 až 225.

2.  
Hodnota expozice derivátového nástroje uvedeného v příloze II se určí podle kapitoly 6 se zohledněním dopadů smluv o novaci a ostatních dohod o započtení, které se berou v úvahu pro účely těchto metod v souladu s kapitolou 6. Hodnota expozice repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů se může určit buď v souladu s kapitolou 6, nebo kapitolou 4.
3.  
Pokud se k expozici vztahuje majetkové zajištění úvěrového rizika, může být hodnota expozice této položky pozměněna v souladu s kapitolou 4.

Článek 112

Kategorie expozic

Každá expozice se zařadí do jedné z těchto kategorií expozic:

a) 

expozice vůči ústředním vládám nebo centrálním bankám;

b) 

expozice vůči regionálním vládám nebo místním orgánům;

c) 

expozice vůči subjektům veřejného sektoru;

d) 

expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám;

e) 

expozice vůči mezinárodním organizacím;

f) 

expozice vůči institucím;

g) 

expozice vůči podnikům;

h) 

retailové expozice;

i) 

expozice zajištěné nemovitostmi;

j) 

expozice v selhání;

k) 

expozice spojené s obzvláště vysokým rizikem;

l) 

expozice v krytých dluhopisech;

m) 

položky představující sekuritizované pozice;

n) 

expozice vůči institucím a podnikům s krátkodobým úvěrovým hodnocením;

o) 

expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování;

p) 

akciové expozice;

q) 

ostatní položky.

Článek 113

Výpočet objemů rizikově vážených expozic

▼M15

1.  
Pro výpočet objemů rizikově vážených expozic se na všechny expozice použijí rizikové váhy v souladu s ustanoveními oddílu 2, pokud nejsou tyto expozice odečteny od kapitálu nebo se na ně nevztahuje zacházení stanovené v čl. 72e odst. 5 prvním pododstavci. Použití rizikových vah vychází z kategorie expozice, do níž je expozice zařazena, a v míře, která je stanovena v oddíle 2, z její úvěrové kvality. Úvěrovou kvalitu lze vymezit odkazem na úvěrová hodnocení vypracovaná externími ratingovými agenturami nebo úvěrová hodnocení vypracovaná exportními úvěrovými agenturami podle oddílu 3.

▼B

2.  
Pro účely použití rizikové váhy podle odstavce 1 se hodnota expozice vynásobí rizikovou vahou specifikovanou nebo stanovenou podle oddílu 2.
3.  
Pokud se k expozici vztahuje zajištění úvěrového rizika, může být riziková váha použitelná na tuto položku pozměněna podle kapitoly 4.
4.  
Objemy rizikově vážených expozic pro sekuritizované expozice se vypočítají podle kapitoly 5.
5.  
Expozicím, pro něž není výpočet v oddíle 2 uveden, se přidělí riziková váha 100 %.
6.  

S výjimkou expozic, které vedou ke vzniku položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2, se může instituce s předchozím souhlasem příslušných orgánů rozhodnout, že nebude uplatňovat požadavky odstavce 1 tohoto článku na své expozice vůči protistraně, která je jejím mateřským podnikem, jejím dceřiným podnikem, dceřiným podnikem jejího mateřského podniku nebo podnikem ve vzájemném vztahu podle čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS. Příslušné orgány jsou oprávněny udělit souhlas, pokud jsou splněny následující podmínky:

▼C2

a) 

protistranou je instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných služeb, na něž se vztahují odpovídající obezřetnostní požadavky;

▼B

b) 

protistrana je zahrnuta do stejné konsolidace jako instituce v plném rozsahu;

c) 

protistrana podléhá stejnému hodnocení rizik, měření rizik a stejným kontrolním postupům jako instituce;

d) 

protistrana je usazena ve stejném členském státě jako instituce;

e) 

v současné době neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků protistrany instituci.

Pokud je instituci v souladu s tímto odstavcem povoleno nepoužít požadavky odstavce 1, může přidělit rizikovou váhu 0 %.

7.  

S výjimkou expozic, které vedou ke vzniku položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, mohou instituce s předchozím svolením příslušných orgánů nepoužít požadavky odstavce 1 tohoto článku na expozice vůči protistranám, se kterými instituce uzavřela institucionální systém ochrany, jenž je smluvní nebo právními předpisy stanovenou dohodou o závazku, která instituce chrání, a zejména zajišťuje jejich likviditu a ►C2  solventnost ◄ k odvrácení úpadku, je-li to nezbytné. Příslušné orgány jsou oprávněny udělit svolení, pokud jsou splněny následující podmínky:

a) 

jsou splněny požadavky stanovené v odst. 6 písm. a), d) a e);

b) 

dohody zajišťují, že institucionální systém ochrany je schopen poskytnout nutnou podporu v rámci svého závazku z finančních prostředků, které má okamžitě k dispozici;

c) 

institucionální systém ochrany má k dispozici vhodné a jednotně stanovené systémy sledování a klasifikace rizik, které poskytují dokonalý přehled o rizicích jednotlivých členů a o institucionálním systému ochrany jako celku, včetně odpovídajících možností, jak je ovlivnit; tyto systémy vhodně sledují expozice, u nichž došlo k selhání, v souladu s čl. 178 odst. 1;

d) 

institucionální systém ochrany provádí svůj vlastní přezkum rizik a oznamuje jeho výsledky jednotlivým členům;

e) 

za institucionální systém ochrany se každoročně sestavuje a zveřejňuje konsolidovaná zpráva obsahující rozvahu, výsledovku, situační zprávu a hodnocení rizik za institucionální systém ochrany jako celek nebo zpráva obsahující souhrnnou rozvahu, souhrnnou výsledovku, situační zprávu a hodnocení rizik za institucionální systém ochrany jako celek;

f) 

účastníci institucionálního systému ochrany jsou povinni oznámit nejméně 24 měsíců předem, pokud si přejí z něj vystoupit;

g) 

je nutno vyloučit vícenásobné použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu (dále jen „vícenásobné použití“) a jakoukoli nevhodnou tvorbu kapitálu mezi členy institucionálního systému ochrany;

h) 

institucionální systém ochrany je založen na široké účasti úvěrových institucí, které mají převážně homogenní obchodní profil;

i) 

přiměřenost systémů uvedených v písmenech c) a d) je schválena a v pravidelných odstupech sledována příslušnými pověřenými orgány.

Pokud se instituce v souladu s tímto odstavcem rozhodne nepoužít požadavky odstavce 1, může přidělit rizikovou váhu 0 %.



Oddíl 2

Rizikové váhy

Článek 114

Expozice vůči ústředním vládám nebo centrálním bankám

1.  
Expozicím vůči ústředním vládám a centrálním bankám se přiděluje riziková váha 100 %, pokud se na ně nevztahují postupy uvedené v odstavcích 2 až 7.
2.  

Expozicím vůči ústředním vládám a centrálním bankám, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 1, jež odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

0  %

20  %

50  %

100  %

100  %

150  %

3.  
Expozicím vůči ECB se přidělí riziková váha 0 %.
4.  
Expozicím vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států, pokud jsou denominovány a financovány v národní měně dané ústřední vlády a centrální banky, se přidělí riziková váha 0 %.

▼C2

▼M11 —————

▼B

7.  
Pokud příslušné orgány třetí země, která uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, přidělí expozicím vůči vlastní ústřední vládě a centrální bance, jež jsou denominovány a financovány v národní měně, rizikovou váhu nižší, než jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, mohou instituce odpovídajícím expozicím přidělit rizikovou váhu stejným způsobem.

Pro účely tohoto odstavce může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále uplatňovat na expozice vůči ústřední vládě nebo centrální bance třetí země postup stanovený v tomto odstavci, pokud dotyčné příslušné orgány schválily třetí zemi jako způsobilou pro uvedený postup před 1. lednem 2014.

Článek 115

Expozice vůči regionálním vládám nebo místním orgánům

1.  
Expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům se přidělí stejná riziková váha jako expozicím vůči institucím, pokud nejsou posuzovány jako expozice vůči ústředním vládám podle odstavce 2 nebo 4 nebo jim nebyla přidělena riziková váha podle odstavce 5. Pro krátkodobé expozice popsané v čl. 119 odst. 2 a čl. 120 odst. 2 se nepoužije preferenční zacházení.
2.  
S expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům se zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci regionální vlády nebo místní orgány spadají, pokud neexistuje rozdíl v riziku mezi těmito expozicemi vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád nebo místních orgánů a vzhledem k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání.

EBA povede veřejně přístupnou databázi všech těchto regionálních vlád a místních orgánů v Unii, s nimiž příslušné orgány zacházejí jako s expozicemi vůči jejich ústředním vládám.

3.  
S expozicemi vůči církvím nebo náboženským společnostem zřízeným jako právnické osoby podle veřejného práva, pokud vybírají příspěvky v souladu s právními předpisy, které je k tomu opravňují, se zachází stejně jako s expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům. V tomto případě se odstavec 2 nepoužije a pro účely čl. 150 odst. 1 písm. a) se nevylučuje svolení používat standardizovaný přístup.
4.  
Pokud příslušné orgány třetí země, která uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, zacházejí s expozicemi vůči regionálním vládám nebo místním orgánům jako s expozicemi vůči své ústřední vládě a neexistuje rozdíl v riziku mezi těmito expozicemi vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád nebo místních orgánů a vzhledem k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání, mohou instituce expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům přidělit rizikovou váhu stejným způsobem.

Pro účely tohoto odstavce může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále uplatňovat vůči dané třetí zemi postup stanovený v tomto odstavci, pokud dotyčné příslušné orgány schválily třetí zemi jako způsobilou pro uvedený postup před 1. lednem 2014.

5.  
Expozicím vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 až 4 a jsou denominovány a financovány v národní měně dané regionální vlády nebo místního orgánu, se přidělí riziková váha 20 %.

Článek 116

Expozice vůči subjektům veřejného sektoru

1.  

Expozicím vůči subjektům veřejného sektoru, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle stupně úvěrové kvality, který je přiřazen expozicím vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci subjekty veřejného sektoru spadají, v souladu s touto tabulkou č. 2:



Tabulka č. 2

Stupeň úvěrové kvality, který je přiřazen ústřední vládě

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

50  %

100  %

100  %

100  %

150  %

Expozicím vůči subjektům veřejného sektoru, které spadají do pravomocí zemí, jejichž ústřední vláda nemá rating, se přidělí riziková váha 100 %.

2.  
S expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se zachází podle článku 120. Pro krátkodobé expozice popsané v čl. 119 odst. 2 a čl. 120 odst. 2 se nepoužije preferenční zacházení.
3.  
Expozicím vůči subjektům veřejného sektoru s původní splatností tři měsíce nebo kratší se přidělí riziková váha 20 %.
4.  
Ve výjimečných případech lze expozice vůči subjektům veřejného sektoru posuzovat jako expozice vůči ústřední vládě, regionální vládě nebo místnímu orgánu, do jejichž pravomoci spadají, pokud podle příslušných orgánů této jurisdikce neexistuje mezi takovými expozicemi rozdíl v riziku z důvodu existence vhodné záruky ústřední vlády, regionální vlády nebo místního orgánu.
5.  
Pokud příslušné orgány třetí země, která uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, zacházejí s expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru podle odstavce 1 nebo 2, mohou instituce expozicím vůči takovým subjektům veřejného sektoru přidělit rizikovou váhu stejným způsobem. Instituce v opačném případě použijí rizikovou váhu 100 %.

Pro účely tohoto odstavce může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále uplatňovat vůči dané třetí zemi postup stanovený v tomto odstavci, pokud dotyčné příslušné orgány schválily třetí zemi jako způsobilou pro uvedený postup před 1. lednem 2014.

Článek 117

Expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám

1.  
S expozicemi vůči mezinárodním rozvojovým bankám, které nejsou uvedeny v odstavci 2, se zachází stejným způsobem jako s expozicemi vůči institucím. Pro krátkodobé expozice popsané v čl. 119 odst. 2, čl. 120 odst. 2 a čl. 121 odst. 3 se nepoužije preferenční zacházení.

Korporace pro meziamerické investice (Inter-American Investment Corporation), Černomořská banka pro obchod a rozvoj (Black Sea Trade and Development Bank), Středoamerická banka pro ekonomickou integraci (Central American Bank for Economic Integration) a Latinskoamerická rozvojová banka (CAF-Development Bank of Latin America) se považují za mezinárodní rozvojové banky.

2.  

Expozicím vůči těmto mezinárodním rozvojovým bankám se přiděluje riziková váha 0 %:

a) 

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development);

b) 

Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation);

c) 

Meziamerická rozvojová banka (Inter-American Development Bank);

d) 

Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank);

e) 

Africká rozvojová banka (African Development Bank);

f) 

Rozvojová banka Rady Evropy (Council of Europe Development Bank);

g) 

Severská investiční banka (Nordic Investment Bank);

h) 

Karibská rozvojová banka (Caribbean Development Bank);

i) 

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development);

j) 

Evropská investiční banka (European Investment Bank);

k) 

Evropský investiční fond (European Investment Fund);

l) 

Multilaterální agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency);

m) 

Mezinárodní finanční nástroj na imunizaci (International Finance Facility for Immunisation);

n) 

Islámská rozvojová banka (Islamic Development Bank);

▼M8

o) 

Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association);

p) 

Asijská banka pro investice do infrastruktury (Asian Infrastructure Investment Bank).

Komise je zmocněna změnit toto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 s cílem pozměnit v souladu s mezinárodními standardy seznam mezinárodních rozvojových bank uvedený v prvním pododstavci.

▼B

3.  
Nesplacené části upsaného kapitálu Evropského investičního fondu se přidělí riziková váha 20 %.

Článek 118

Expozice vůči mezinárodním organizacím

Expozicím vůči těmto mezinárodním organizacím se přidělí riziková váha 0 %:

▼M8

a) 

Evropská unie a Evropské společenství pro atomovou energii;

▼B

b) 

Mezinárodní měnový fond;

c) 

Banka pro mezinárodní platby;

d) 

Evropský nástroj finanční stability;

e) 

Evropský mechanismus stability;

f) 

mezinárodní finanční instituce založená dvěma nebo více členskými státy, jejímž úkolem je získávat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří zažívají vážné problémy s financováním nebo jsou jimi ohroženi.

Článek 119

Expozice vůči institucím

1.  
Expozicím vůči institucím, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s článkem 120. Expozicím vůči institucím, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s článkem 121.
2.  
Expozicím vůči institucím, které mají zbytkovou splatnost tři měsíce nebo kratší a jsou denominovány a financovány v národní měně dlužníka, se přidělí riziková váha o jednu kategorii horší, než je preferenční riziková váha uvedená v čl. 114 odst. 4 až 7, jež se přiděluje expozicím vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci daná instituce patří.
3.  
Žádné expozici se zbytkovou splatností tři měsíce nebo kratší denominované a financované v národní měně dlužníka nelze přidělit rizikovou váhu nižší než 20 %.
4.  

Expozici vůči instituci ve formě minimálních rezerv vyžadovaných ECB nebo centrální bankou členského státu, které má mít instituce v držení, může být přidělena riziková váha jako expozicím vůči centrální bance daného členského státu, pokud:

a) 

jsou rezervy udržovány v souladu s nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv ( 21 ) nebo v souladu s vnitrostátními požadavky, které jsou uvedenému nařízení ve všech podstatných aspektech rovnocenné;

b) 

v případě úpadku nebo platební neschopnosti instituce, u které jsou rezervy udržovány, jsou tyto rezervy včas v plném rozsahu vráceny instituci a nepoužijí se ke krytí jiných závazků dané instituce.

▼M9

5.  

S expozicemi vůči finančním institucím, které jsou povoleny příslušnými orgány, podléhají jejich dohledu a řídí se obezřetnostními požadavky, které jsou co do důslednosti srovnatelné s požadavky uplatňovanými vůči institucím, se zachází jako s expozicemi vůči institucím.

Pro účely tohoto odstavce se obezřetnostní požadavky stanovené v nařízení (EU) 2019/2033 považují co do důslednosti za srovnatelné s požadavky uplatňovanými vůči institucím.

▼B

Článek 120

Expozice vůči institucím s úvěrovým hodnocením

1.  

Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností delší než tři měsíce, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 3, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 3

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

50  %

50  %

100  %

100  %

150  %

2.  

Expozicím vůči institucím se zbytkovou splatností maximálně tři měsíce, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 4, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 4

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

20  %

20  %

50  %

50  %

150  %

3.  

Interakce mezi zacházením s krátkodobým úvěrovým hodnocením podle článku 131 a všeobecným preferenčním zacházením pro krátkodobé expozice uvedeným v odstavci 2 jsou tyto:

a) 

pokud není krátkodobé úvěrové hodnocení expozice k dispozici, na všechny expozice vůči institucím se zbytkovou splatností maximálně tři měsíce se použije všeobecné preferenční zacházení pro krátkodobé expozice uvedené v odstavci 2;

b) 

pokud je krátkodobé úvěrové hodnocení k dispozici a v souladu s ním by se měla použít příznivější nebo stejná riziková váha jako v případě všeobecného preferenčního zacházení pro krátkodobé expozice uvedeného v odstavci 2, pak se toto krátkodobé úvěrové hodnocení použije pouze pro tuto konkrétní expozici. V případě ostatních krátkodobých expozic se použije všeobecné preferenční zacházení pro krátkodobé expozice popsané v odstavci 2;

c) 

pokud je krátkodobé úvěrové hodnocení k dispozici a v souladu s ním by se měla použít méně příznivá riziková váha než v případě všeobecného preferenčního zacházení pro krátkodobé expozice uvedeného v odstavci 2, potom se všeobecné preferenční zacházení pro krátkodobé expozice nepoužije a všem krátkodobým pohledávkám bez úvěrového hodnocení se přidělí stejná riziková váha, jako je riziková váha použitá v případě tohoto specifického krátkodobého úvěrového hodnocení.

Článek 121

Expozice vůči institucím bez úvěrového hodnocení

1.  

Expozicím vůči institucím, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle stupně úvěrové kvality, který je přiřazen expozicím vůči ústřední vládě státu, ve kterém má instituce sídlo, v souladu s tabulkou č. 5.



Tabulka č. 5

Stupeň úvěrové kvality, který je přiřazen ústřední vládě

1

2

3

4

5

6

Riziková váha expozice

20  %

50  %

100  %

100  %

100  %

150  %

2.  
Expozicím vůči institucím bez úvěrového hodnocení, které mají sídlo v zemích, jejichž ústřední vláda nemá úvěrové hodnocení, se přidělí riziková váha 100 %.
3.  
Expozicím vůči institucím bez úvěrového hodnocení s původní efektivní splatností 3 měsíce nebo kratší se přidělí riziková váha 20 %.
4.  
Bez ohledu na odstavce 2 a 3 se expozicím vůči institucím bez úvěrového hodnocení v oblasti financování obchodu, na něž odkazuje čl. 162 odst. 3 druhý pododstavec písm. b), přiděluje riziková váha 50 %, a pokud je zbytková splatnost těchto expozic vůči institucím bez úvěrového hodnocení v oblasti financování obchodu tři měsíce nebo méně, přiděluje se jim riziková váha 20 %.

Článek 122

Expozice vůči podnikům

1.  

Expozicím, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 6, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 6

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

50  %

100  %

100  %

150  %

150  %

2.  
Expozicím, pro které není takové úvěrové hodnocení k dispozici, se přidělí riziková váha 100 % nebo riziková váha expozic vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci daný podnik patří, podle toho, která z nich je vyšší.

Článek 123

Retailové expozice

Expozicím, které splňují tato kritéria, se přidělí riziková váha 75 %:

a) 

jedná se o expozici vůči fyzické osobě nebo osobám nebo vůči malému či střednímu podniku;

b) 

expozice je jednou z velkého počtu expozic s takovými podobnými vlastnostmi, že se podstatně sníží rizika spojená s takovým půjčováním;

c) 

celková částka, kterou dlužící klient nebo ekonomicky spjatá skupina klientů dluží instituci a mateřským podnikům a jejich dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice v selhání, ale s výjimkou expozic plně a zcela zajištěných obytnými nemovitostmi, které byly zařazeny do kategorie expozic stanovené v čl. 112 písm. i), nepřekročí, podle informací, které má instituce k dispozici, 1 milion EUR. Instituce podnikne patřičné kroky k získání takových informací.

Cenné papíry nejsou způsobilé k zařazení do kategorie retailových expozic.

Expozice, které nesplňují kritéria uvedená v písmenech a) až c) prvního pododstavce nejsou způsobilé k zařazení do kategorie retailových expozic.

Do kategorie retailových expozic lze zařadit současnou hodnotu retailové minimální platby pronájmu.

▼M8

Expozicím plynoucím z půjček poskytnutých úvěrovou institucí důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka se přidělí riziková váha 35 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

za účelem splacení půjčky udělí dlužník penzijnímu fondu nebo zaměstnavateli bezpodmínečný souhlas s tím, aby prováděl přímé platby dané úvěrové instituci a tyto měsíční platby týkající se půjčky odečítal od dlužníkova měsíčního důchodu nebo platu;

b) 

rizika úmrtí, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo snížení čistého měsíčního důchodu nebo platu dlužníka jsou řádně kryta pojištěním, které dlužník uzavřel ve prospěch úvěrové instituce;

c) 

měsíční platby, které má dlužník provádět v souvislosti se všemi půjčkami splňujícími podmínky stanovené v písmenech a) a b) nepřekračují ve svém úhrnu 20 % jeho čistého měsíčního důchodu nebo platu;

d) 

maximální původní doba splatnosti půjčky nepřesahuje 10 let.

▼M8

Článek 124

Expozice zajištěné nemovitostmi

1.  
Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článcích 125 nebo 126, přidělí se expozici nebo jakékoli její části plně zajištěné nemovitostmi riziková váha 100 %, s výjimkou jakékoli části expozice, která je zařazena do jiné kategorie expozic. Části expozice převyšující hodnotu zástavního práva nemovitosti se přidělí riziková váha použitelná pro nezajištěné expozice zapojené protistrany.

Část expozice, která je považována za plně zajištěnou nemovitostmi, nesmí být vyšší než zastavená výše tržní hodnoty daných nemovitostí nebo v těch členských státech, které stanovily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti v zákonných nebo regulačních ustanoveních, zástavní hodnota daných nemovitostí.

1a.  
Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 2. Tímto orgánem je příslušný orgán, nebo pověřený orgán.

Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 2.

Není-li orgán určený tímto členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které mohou být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež určenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nesourodých opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU.

2.  
Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a všech ostat-ních relevantních ukazatelů posuzuje orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku pravidelně a nejméně jednou ročně, zda riziková váha 35 % uvedená v článku 125 v případě nemovitostí, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevant-ního orgánu, pro expozice vůči jednomu nebo více segmentům nemo-vitostí zajištěné obytnými nemovitostmi, a riziková váha 50 % uvedená v článku 126 v případě nemovitostí, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi jsou odpovídajícím způsobem založeny na:
a) 

realizovaných ztrátách z expozic zajištěných nemovitostmi;

b) 

budoucím vývoji trhů s nemovitostmi.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce tohoto odstavce k závěru, že rizikové váhy stanovené v čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2 neodrážejí přiměřeně skutečná rizika spojená s jedním nebo více segmenty nemovitostí tvořícími součást těchto expozic plně zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost rizikových vah mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může zvýšit rizikové váhy použitelné na dané expozice v rozpětích stanovených ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce nebo stanovit přísnější kritéria než ta, jež jsou stanovena v čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2.

Orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku vyrozumí EBA a ESRB o veškerých úpravách rizikových vah a uplatňovaných kritérií provedených podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto vyrozumění poskytnou EBA a ESRB dotyčnému členskému státu své stanovisko. EBA a ESRB zveřejní rizikové váhy a kritéria pro expozice uvedené v článcích 125 a 126 a v čl. 199 odst. 1 písm. a), jak byly zavedeny relevantním orgánem.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 1a stanovit rizikové váhy v těchto rozpětích:

a) 

35 až 150 % pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi;

b) 

50 % až 150 % pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi.

3.  
Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 1a stanoví vyšší rizikové váhy nebo přísnější kritéria podle odst. 2 druhého pododstavce, mají instituce před jejich uplatněním k dispozici šestiměsíční přechodné období.
4.  
EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti podle odstavce 1 a druhy faktorů, které je třeba zohlednit při posuzování vhodnosti rizikových vah uvedeném v odst. 2 prvním pododstavci.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

5.  

ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 1a tohoto článku vodítka, pokud jde o:

a) 

faktory, které by mohly „nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu“, jak je uvedeno v odst. 2 druhém pododstavci,

b) 

orientační hodnoty, k nimž má orgán určený v souladu s odstavcem 1a při stanovování vyšších rizikových vah přihlédnout.

6.  
Instituce jednoho členského státu použijí rizikové váhy a kritéria, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 2, na veškeré své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na jedné nebo více částech daného jiného členského státu.

▼B

Článek 125

Expozice plně a zcela zajištěné obytnými nemovitostmi

1.  

Pokud příslušné orgány nerozhodnou v souladu s čl. 124 odst. 2 jinak, zachází se s expozicemi plně a zcela zajištěnými obytnými nemovitostmi takto:

▼C8

a) 

expozicím nebo jakýmkoli jejím částem plně a zcela zajištěným obytnými nemovitostmi, které obývá nebo bude obývat nebo pronajímá nebo bude pronajímat vlastník nebo skutečný majitel v případě soukromých investičních společností, se přidělí riziková váha 35 %;

▼B

b) 

expozicím vůči nájemci v rámci pronájmu obytných nemovitostí, kdy je instituce pronajímatel a nájemce má předkupní právo, se přidělí riziková váha 35 % za předpokladu, že expozice instituce je plně a zcela zajištěna jejím vlastnictvím nemovitosti.

2.  

Instituce považuje expozici nebo jakoukoli její část pro účely odstavce 1 za plně a zcela zajištěnou pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a) 

hodnota nemovitostí nezávisí významně na úvěrové kvalitě dlužníka. Instituce mohou při určování, zda je taková závislost významná, vyloučit situace, kdy hodnotu nemovitostí i plnění ze strany dlužníka ovlivňují čistě makroekonomické faktory;

b) 

riziko dlužníka nezávisí významně na výnosech z daných nemovitostí či projektu, ale na schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů, a tudíž splacení nástroje nezávisí významně na jakémkoliv peněžním toku vytvořeném danými nemovitostmi, které slouží jako kolaterál. Pokud jde o jiné zdroje, instituce musí v rámci své úvěrové politiky určit maximální poměry úvěru k příjmu a při poskytnutí úvěru získat vhodné důkazy o příslušných příjmech;

c) 

jsou splněny požadavky stanovené v článku 208 a pravidla oceňování stanovená v čl. 229 odst. 1;

d) 

není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak, části úvěru, kterým je přidělena riziková váha 35 %, nepřesahují 80 % tržní hodnoty daných nemovitostí, nebo 80 % zástavní hodnoty daných nemovitostí v těch členských státech, které stanovily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti v zákonných nebo regulačních ustanoveních, není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak.

3.  

Instituce se mohou odchýlit od odst. 2 písm. b) v případě expozic plně a zcela zajištěných obytnými nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán dotyčného členského státu zveřejnil důkazy o tom, že na daném území existuje rozvinutý a zavedený trh s obytnými nemovitostmi se ztrátovostí, která nepřekračuje tyto limity:

a) 

ztráty z úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše 80 % tržní hodnoty nebo 80 % zástavní hodnoty nemovitosti, není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak, nepřekračují 0,3 % nesplacených úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi v každém daném roce;

b) 

celkové ztráty z úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi nepřesahují 0,5 % nesplacených úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi v daném roce.

4.  
Pokud je některý z limitů uvedených v odstavci 3 v daném roce překročen, nelze již odstavec 3 použít; až do doby, kdy budou splněny podmínky odstavce 3 v následujícím roce, se použije podmínka uvedená v odst. 2 písm. b).

Článek 126

Expozice plně a zcela zajištěné obchodními nemovitostmi

1.  

Pokud příslušné orgány nerozhodnou v souladu s čl. 124 odst. 2 jinak, zachází se s expozicemi plně a zcela zajištěnými obchodními nemovitostmi takto:

a) 

expozicím nebo jakýmkoli jejím částem plně a zcela zajištěným kancelářemi nebo jinými obchodními prostory může být přidělena riziková váha 50 %;

b) 

expozicím souvisejícím s pronájmy kanceláří nebo jiných obchodních prostor, kde je instituce pronajímatelem a nájemce má předkupní právo, může být přidělena riziková váha 50 % za předpokladu, že expozice instituce je plně a zcela zajištěna jejím vlastnictvím nemovitosti.

2.  

Instituce považuje expozici nebo jakoukoli její část pro účely odstavce 1 za plně a zcela zajištěnou pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a) 

hodnota nemovitostí nezávisí významně na úvěrové kvalitě dlužníka. Instituce mohou při určování, zda je taková závislost významná, vyloučit situace, kdy hodnotu nemovitostí i plnění ze strany dlužníka ovlivňují čistě makroekonomické faktory;

b) 

riziko dlužníka nezávisí významně na výnosech z daných nemovitostí či projektu, ale na schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů, a tudíž splacení nástroje nezávisí významně na jakémkoliv peněžním toku vytvořeném danými nemovitostmi, které slouží jako kolaterál.

c) 

jsou splněny požadavky stanovené v článku 208 a pravidla oceňování stanovená v čl. 229 odst. 1;

d) 

riziková váha ve výši 50 %, není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak, se přidělí té části úvěru, která nepřesahuje 50 % tržní hodnoty nemovitostí nebo 60 % zástavní hodnoty daných nemovitostí, není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak, v těch členských státech, které stanovily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti v zákonném nebo regulačním ustanovení.

3.  

Instituce se mohou odchýlit od písmene b) v odstavci 2 v případě expozic plně a zcela zajištěných obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán dotyčného členského státu zveřejnil důkazy o tom, že na daném území existuje rozvinutý a zavedený trh s obchodními nemovitostmi, který nevykazuje ztráty vyšší než tyto limity:

a) 

ztráty z úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi až do výše 50 % tržní hodnoty nebo 60 % zástavní hodnoty nemovitosti, není-li podle čl. 124 odst. 2 stanoveno jinak, nepřekračují 0,3 % nesplacených úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi;

b) 

celkové ztráty z úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi nepřesahují 0,5 % nesplacených úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi.

4.  
Pokud je některý z limitů uvedených v odstavci 3 v daném roce překročen, nelze již odstavec 3 použít; až do doby, kdy budou splněny podmínky odstavce 3 v následujícím roce, se použije podmínka uvedená v odst. 2 písm. b).

Článek 127

Expozice v selhání

▼M7

1.  

Nezajištěné části jakékoli položky, u níž je dlužník v selhání podle článku 178, nebo – v případě retailových expozic – nezajištěné části jakéhokoli úvěrového příslibu, u něhož došlo k selhání podle článku 178, se přidělí riziková váha ve výši:

a) 

150 %, pokud je součet specifických úprav o úvěrové riziko a částek odečtených podle čl. 36 odst. 1 písm. m) nižší než 20 % nezajištěné části hodnoty expozice bez těchto úprav a odpočtů;

b) 

100 %, pokud součet specifických úprav o úvěrové riziko a částek odečtených podle čl. 36 odst. 1 písm. m) není nižší než 20 % nezajištěné části hodnoty expozice bez těchto úprav a odpočtů.

▼B

2.  
Pro účely definování zajištěné části expozice po splatnosti se způsobilým kolaterálem a zárukami rozumí kolaterál a záruky způsobilé pro účely snižování úvěrového rizika podle kapitoly 4.
3.  
U expozic plně a zcela zajištěných obytnými nemovitostmi v souladu s článkem 125 se přidělí riziková váha 100 % hodnotě expozice zbývající po specifické úpravě o úvěrové riziko, pokud došlo k selhání podle článku 178.

▼C8

4.  
U expozic plně a zcela zajištěných obchodními nemovitostmi v souladu s článkem 126 se přidělí riziková váha 100 % hodnotě expozice zbývající po specifické úpravě o úvěrové riziko, pokud došlo k selhání podle článku 178.

▼B

Článek 128

Položky spojené s obzvlášť vysokým rizikem

▼M8

1.  
Instituce přidělí rizikovou váhu 150 % expozicím, které jsou spojeny s obzvláště vysokým rizikem.
2.  

Pro účely tohoto článku zachází instituce s kteroukoli z níže uvedených expozic jako s expozicemi spojenými s obzvláště vysokým rizikem:

a) 

investice do podniků rizikového kapitálu s výjimkou případů, kdy se s těmito investicemi zachází v souladu s článkem 132;

b) 

investice do soukromého kapitálu s výjimkou případů, kdy se s těmito investicemi zachází v souladu s článkem 132;

c) 

spekulativní financování nemovitostí.

▼B

3.  

Při posuzování, zda expozice jiná než expozice uvedené v odstavci 2 je spojena s obzvláště vysokým rizikem, vezme instituce v úvahu tyto charakteristiky rizika:

a) 

existuje vysoké riziko ztráty v důsledku selhání dlužníka;

b) 

není možné řádně posoudit, zda expozice spadá pod písmeno a).

EBA vydá pokyny, které upřesní, jaké druhy expozic jsou spojeny s obzvláště vysokým rizikem a za jakých okolností.

Tyto pokyny se přijímají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 129

Expozice v krytých dluhopisech

1.  

►M10  Aby byly způsobilé pro preferenční zacházení uvedené v odstavcích 4 a 5 tohoto článku, musí kryté dluhopisy ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/2162 ( 22 ) splňovat požadavky stanovené v odstavcích 3, 3a a 3b tohoto článku a být zajištěny některými z těchto způsobilých aktiv: ◄

a) 

expozicemi vůči ústředním vládám, centrálním bankám ESCB, subjektům veřejného sektoru, regionálním vládám nebo místním orgánům v Unii nebo jimi zaručenými;

b) 

expozicemi vůči ústředním vládám třetích zemí, centrálním bankám třetích zemí, multilaterálním rozvojovým bankám, mezinárodním organizacím, které splňují stupeň úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této kapitole, nebo jimi zaručenými a expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru třetích zemí, regionálním vládám nebo místním orgánům třetích zemí nebo jimi zaručenými expozicemi, jimž je přidělena stejná riziková váha jako expozicím vůči institucím nebo ústředním vládám a centrálním bankám v souladu s čl. 115 odst. 1 nebo 2, čl. 116 odst. 1, 2 nebo 4 a které patří do stupně úvěrové kvality 1, jak je stanoveno v této kapitole, a expozicemi ve smyslu tohoto odstavce, které splňují minimálně stupeň úvěrové kvality 2, jak je stanoveno v této kapitole, za předpokladu, že nepřesahují 20 % nominální hodnoty nesplacených krytých dluhopisů emitujících institucí;

▼M10

c) 

expozicemi vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 1 nebo do stupně úvěrové kvality 2, anebo expozicemi vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 3 a mají formu:

i) 

krátkodobých vkladů s původní splatností kratší než 100 dnů, pokud jsou tyto vklady používány ke splnění požadavku rezervy v oblasti likvidity uvedeného v článku 16 směrnice (EU) 2019/2162, nebo

ii) 

derivátových smluv, které splňují požadavky čl. 11 odst. 1 uvedené směrnice, pokud to příslušné orgány povolí;

d) 

úvěry zajištěnými obytnými nemovitostmi až do výše hodnoty zástavních práv kombinovaných s veškerými prioritními zástavními právy nebo do výše 80 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší;

▼B

e) 

►C2  úvěry na obytné nemovitosti plně zajištěné způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku ◄ 201, který je klasifikován ve stupni úvěrové kvality 2 nebo výše, jak je uvedeno v této kapitole, jestliže podíl každého z těchto úvěrů, který je použit ke splnění požadavku na úroveň zajištění krytých dluhopisů podle tohoto odstavce, nepředstavuje více než 80 % hodnoty příslušné obytné nemovitosti nacházející se ve Francii a jestliže poměr úvěru k příjmu je v době poskytnutí úvěru nanejvýš 33 %. Obytná nemovitost nesmí být v době poskytnutí úvěru zatížena zástavními právy a u úvěrů poskytnutých od 1. ledna 2014 se dlužník musí smluvně zavázat, že bez souhlasu úvěrové instituce, která poskytla daný úvěr, žádné takové právo nezřídí. Poměr úvěru k příjmu představuje část hrubého příjmu dlužníka, která kryje splácení úvěru včetně úroků. Poskytovatelem zajištění je finanční instituce, jež byla povolena příslušnými orgány a jež podléhá jejich dohledu a na kterou se vztahují obezřetnostní požadavky srovnatelné z hlediska robustnosti s požadavky uplatňovanými na instituce, nebo instituce nebo pojišťovna. Poskytovatel zajištění zřídí vzájemný záruční fond nebo odpovídající ochranu, aby mohly pojišťovny vstřebat ztráty z úvěrového rizika, jejichž nastavení příslušné orgány pravidelně přezkoumávají. Úvěrová instituce i poskytovatel zajištění provedou posouzení úvěruschopnosti dlužníka;

▼M10

f) 

úvěry zajištěnými obchodními nemovitostmi až do výše hodnoty zástavních práv kombinovaných s veškerými prioritními zástavními právy nebo do výše 60 % hodnoty zastavených nemovitostí, podle toho, která z částek je nižší. Úvěry zajištěné obchodními nemovitostmi jsou způsobilé, pokud je poměr úvěru k hodnotě nemovitostí, stanovený na 60 %, překročen maximálně do výše 70 %, přesahuje-li hodnota celkových aktiv, která jsou zastavena jako kolaterál pro kryté dluhopisy, nesplacenou nominální hodnotu krytého dluhopisu o nejméně 10 % a pohledávka držitele dluhopisu splňuje požadavky právní jistoty stanovené v kapitole 4. Pohledávka držitele dluhopisu má přednost před všemi ostatními pohledávkami týkajícími se daného kolaterálu;

▼B

g) 

úvěry zajištěnými námořním zástavním právem na lodě do výše rozdílu mezi 60 % hodnoty zastavené lodě a hodnotou jakéhokoli předchozího námořního zástavního práva.

▼M10

Pro účely odstavce 1a se expozice vyplývající z převodu a správy plateb dlužníků majících úvěry zajištěné nemovitostmi držitelů krytých dluhopisů nebo expozice vyplývající z převodu a správy výnosů z likvidace těchto úvěrů do limitů stanovených v uvedeném odstavci nezapočítávají.

▼M10 —————

▼M10

1a.  

Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) platí:

a) 

u expozic vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 1, nesmí expozice přesáhnout 15 % nominální hodnoty nesplacených krytých dluhopisů emitující úvěrové instituce;

b) 

u expozic vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 2, nesmí expozice přesáhnout 10 % nominální hodnoty nesplacených krytých dluhopisů emitující úvěrové instituce;

c) 

u expozic vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 3 a mají formu krátkodobých vkladů, jak je uvedeno v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodě i) tohoto článku, nebo formu derivátových smluv, jak je uvedeno v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodě ii) tohoto článku, nesmí celková expozice přesáhnout 8 % nominální hodnoty nesplacených krytých dluhopisů emitující úvěrové instituce; příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 směrnice (EU) 2019/2162 mohou po konzultaci s orgánem EBA povolit expozice vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 3, ve formě derivátových smluv v případě, že v dotčených členských státech lze doložit významné potenciální problémy koncentrace v důsledku uplatnění požadavků na stupně úvěrové kvality 1 a 2 uvedených v tomto odstavci;

d) 

celková expozice vůči úvěrovým institucím, která patří do stupně úvěrové kvality 1, 2 nebo 3, nesmí přesáhnout 15 % nominální hodnoty nesplacených krytých dluhopisů emitující úvěrové instituce a celková expozice vůči úvěrovým institucím, která patří do stupně úvěrové kvality 2 nebo 3, nesmí přesáhnout 10 % nominální hodnoty nesplacených krytých dluhopisů emitující úvěrové instituce.

1b.  
Odstavec 1a tohoto článku se nevztahuje na použití krytých dluhopisů jako způsobilého kolaterálu podle článku 8 směrnice (EU) 2019/2162.
1c.  
Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. d) se 80% limit uplatňuje na každou půjčku zvlášť, určuje část půjčky, která se podílí na krytí závazků spojených s krytým dluhopisem, a platí po celou dobu splatnosti půjčky.
1d.  
Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. f) a g) se 60% nebo 70% limity uplatňují na každou půjčku zvlášť, určují část půjčky, která se podílí na krytí závazků spojených s krytým dluhopisem, a platí po celou dobu splatnosti půjčky.

▼B

2.  
Situace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) zahrnují rovněž kolaterál, který je právními předpisy určen výhradně na ochranu držitelů dluhopisů před ztrátami.

▼M10

3.  
V případě krytých dluhopisů zajištěných nemovitostmi a loděmi splňujících požadavky tohoto nařízení musí být splněny požadavky stanovené v článku 208. Hodnoty majetku se sledují v souladu s čl. 208 odst. 3 písm. a) často a nejméně jednou ročně u všech nemovitostí a lodí.

▼M10

3a.  

Kromě zajištění některým ze způsobilých aktiv uvedených v odstavci 1 tohoto článku musí kryté dluhopisy dosahovat minimálně 5% úrovně přezajištění ve smyslu čl. 3 bodu 14 směrnice (EU) 2019/2162.

Pro účely prvního pododstavce musí být celková nominální hodnota všech aktiv v krycím portfoliu ve smyslu čl. 3 bodu 4 uvedené směrnice nejméně rovna celkové nominální hodnotě nesplacených krytých dluhopisů (zásada nominální hodnoty) a sestávat ze způsobilých aktiv podle odstavce 1 tohoto článku.

Členské státy mohou pro kryté dluhopisy stanovit nižší minimální míru přezajištění, nebo mohou povolit, aby tuto míru stanovily jejich příslušné orgány, pokud:

a) 

buď výpočet přezajištění vychází z formálního přístupu, při kterém se zohledňuje podkladové riziko aktiv, nebo ocenění aktiv zohledňuje zástavní hodnotu nemovitosti, a

b) 

minimální míra přezajištění není nižší než 2 % podle zásady nominální hodnoty uvedené v čl. 15 odst. 6 a 7 směrnice (EU) 2019/2162.

Na aktiva podílející se na minimální míře přezajištění se nevztahují limity velikosti expozice stanovené v odstavci 1a a tato aktiva se do těchto limitů nezapočítávají.

3b.  
Způsobilá aktiva uvedená v odstavci 1 tohoto článku mohou být zahrnuta v krycím portfoliu jako náhradní aktiva ve smyslu čl. 3 bodu 13 směrnice (EU) 2019/2162, v mezích limitů úvěrové kvality a velikosti expozice stanovených v odstavcích 1 a 1a tohoto článku.

▼B

4.  

Krytým dluhopisům, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 6a, která odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 6a

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

10  %

20  %

20  %

50  %

50  %

100  %

5.  

Krytým dluhopisům, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha na základě rizikové váhy přidělené přednostním nezajištěným expozicím vůči instituci, která je vydává. Pro rizikové váhy se použijí tyto vztahy:

a) 

pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 20 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 10 %;

b) 

pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 50 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 20 %;

c) 

pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 100 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 50 %;

d) 

pokud je expozicím vůči dané instituci přidělena riziková váha 150 %, krytému dluhopisu se přidělí riziková váha 100 %.

▼M10

6.  
Kryté dluhopisy vydané před 31. prosincem 2007 nepodléhají požadavkům stanoveným v odstavcích 1, 1a, 3, 3a a 3b. Jsou způsobilé pro preferenční zacházení podle odstavců 4 a 5 až do doby své splatnosti.
7.  
Kryté dluhopisy vydané před 8. července 2022, které splňují požadavky stanovené v tomto nařízení ve znění platném ke dni jejich vydání, nepodléhají požadavkům stanoveným v odstavcích 3a a 3b. Jsou způsobilé pro preferenční zacházení podle odstavců 4 a 5 až do doby své splatnosti.

▼B

Článek 130

Položky představující sekuritizované pozice

Objemy rizikově vážených expozic pro sekuritizované pozice se určí v souladu s ustanoveními kapitoly 5.

Článek 131

Expozice vůči institucím a podnikům s krátkodobým úvěrovým hodnocením

Expozicím vůči institucím a expozicím vůči podnikům, pro které je k dispozici krátkodobé úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 7, jež odpovídá úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury v souladu s článkem 136.



Tabulka č. 7

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

4

5

6

Riziková váha

20  %

50  %

100  %

150  %

150  %

150  %

▼M8

Článek 132

Kapitálové požadavky pro expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování

1.  
Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování, vypočtený v souladu s přístupy uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci, vynásobí procentem podílových jednotek nebo akcií držených těmito institucemi.
2.  
Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, mohou instituce uplatnit průhledový přístup v souladu s čl. 132a odst. 1 nebo přístup založený na pověření v souladu s čl. 132a odst. 2.

S výhradou čl. 132b odst. 2 přidělí instituce, které neuplatňují průhledový přístup ani přístup založený na pověření, svým expozicím ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování rizikovou váhu 1 250  % („záložní přístup“).

Instituce mohou vypočítat objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování pomocí kombinace přístupů uvedených v tomto odstavci za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro použití těchto přístupů.

3.  

Instituce mohou určit objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

subjekt kolektivního investování je jedním z těchto subjektů:

i) 

subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), který se řídí směrnicí 2009/65/ES,

ii) 

alternativním investičním fondem spravovaným unijním správcem alternativních investičních fondů registrovaným podle čl. 3 odst. 3 směrnice 2011/61/EU,

iii) 

alternativním investičním fondem spravovaným unijním správcem alternativních investičních fondů, jemuž bylo uděleno povolení podle článku 6 směrnice 2011/61/EU,

iv) 

alternativním investičním fondem spravovaným mimounijním správcem alternativních investičních fondů, jemuž bylo uděleno povolení podle článku 37 směrnice 2011/61/EU,

v) 

mimounijním alternativním investičním fondem spravovaným mimounijním správcem alternativních investičních fondů a nabízeným podle článku 42 směrnice 2011/61/EU,

vi) 

mimounijním alternativním investičním fondem nenabízeným v Unii a spravovaným mimounijním správcem alternativních investičních fondů usazeným ve třetí zemi, na niž se vztahuje akt v přenesené pravomoci uvedený v čl. 67 odst. 6 směrnice 2011/61/EU;

b) 

prospekt subjektu kolektivního investování nebo jiný rovnocenný dokument zahrnuje:

i) 

kategorie aktiv, do kterých je danému subjektu kolektivního investování povoleno investovat,

ii) 

pokud pro jeho investice platí určité limity, pak tyto relativní limity a způsoby jejich výpočtu;

c) 

podávání zpráv instituci ze strany subjektu kolektivního investování nebo jeho správcovské společnosti splňuje tyto požadavky:

i) 

o expozicích subjektu kolektivního investování jsou podávány zprávy alespoň stejně často jako o expozicích instituce,

ii) 

členění finančních informací je dostatečné k tomu, aby instituci umožnilo vypočítat objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s přístupem, který zvolila,

iii) 

pokud instituce použije průhledový přístup, informace o podkladových expozicích jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce mohou mnohostranné a dvoustranné rozvojové banky a jiné instituce, které do subjektu kolektivního investování investují společně s mnohostrannými nebo dvoustrannými rozvojovými bankami, určit objem rizikově vážené expozice expozic daného subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, jestliže jsou splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. b) a c) tohoto odstavce a investiční pověření subjektu kolektivního investování omezuje druhy aktiv, do nichž může subjekt kolektivního investování investovat, na aktiva podporující udržitelný rozvoj v rozvojových zemích.

Instituce oznámí svému příslušnému orgánu subjekty kolektivního investování, u kterých uplatňují zacházení uvedené v druhém pododstavci.

Odchylně od prvního pododstavce písm. c) bodu i), určuje-li instituce objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupem založeným na pověření, může být podávání zpráv instituci ze strany subjektu kolektivního investování nebo jeho správcovské společnosti omezeno na investiční pověření subjektu kolektivního investování a jakékoli jeho změny a pouze na okamžiky, kdy instituce expozici vůči subjektu kolektivního investování nabude poprvé a kdy dochází ke změně investičního pověření subjektu kolektivního investování.

4.  

Instituce, které nemají dostatečné údaje nebo informace pro výpočet objemu rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, mohou spoléhat na výpočty třetí strany za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

třetí stranou je jeden z těchto subjektů:

i) 

depozitář nebo finanční instituce ve funkci depozitáře subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry u tohoto depozitáře nebo této finanční instituce,

ii) 

v případě subjektů kolektivního investování, na které se nevztahuje bod i) tohoto písmene, společnost, která subjekt kolektivního investování spravuje, za předpokladu, že tato společnost splňuje podmínku stanovenou v odst. 3 písm. a);

b) 

třetí strana provádí v závislosti na daném případě výpočet v souladu s přístupy uvedenými v čl. 132a odst. 1, 2 nebo 3;

c) 

správnost výpočtu třetí strany potvrdil externí auditor.

Instituce, které spoléhají na výpočty třetích stran, vynásobí objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování vyplývající z těchto výpočtů koeficientem 1,2.

Odchylně od druhého pododstavce se koeficient 1,2 neuplatní, má-li instituce neomezený přístup k podrobným výpočtům provedeným třetí stranou. Instituce poskytne na vyžádání tyto výpočty svému příslušnému orgánu.

5.  
Pokud instituce použije pro účely výpočtu objemu rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování („subjekt kolektivního investování úrovně 1“) přístupy uvedené v článku 132a a kterákoli z podkladových expozic subjektu kolektivního investování úrovně 1 je expozicí ve formě podílových jednotek nebo akcií v jiném subjektu kolektivního investování („subjekt kolektivního investování úrovně 2“), lze objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování úrovně 2 vypočítat pomocí kteréhokoli ze tří přístupů popsaných v odstavci 2 tohoto článku. K výpočtu objemů rizikově vážené expozice expozic subjektů kolektivního investování úrovně 3 a jakékoli následné úrovně může instituce použít průhledový přístup pouze tehdy, pokud tento přístup použila pro výpočet na předchozí úrovni. Ve všech ostatních případech použije záložní přístup.
6.  
Objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu s průhledovým přístupem a přístupem založeným na pověření stanoveným v čl. 132a odst. 1 a 2 nepřesáhne objem rizikově vážené expozice expozic tohoto subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu se záložním přístupem.
7.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou instituce uplatňující průhledový přístup v souladu s čl. 132a odst. 1 vypočítat objem rizikově vážené expozice svých expozic ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že hodnoty těchto expozic vypočtené v souladu s článkem 111 vynásobí rizikovou váhou (

image

) vypočtenou v souladu se vzorcem stanoveným v článku 132c, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) 

instituce oceňují podílové jednotky nebo akcie držené v subjektu kolektivního investování v historických cenách, avšak při uplatňování průhledového přístupu oceňují podkladová aktiva tohoto subjektu kolektivního investování reálnou hodnotou;

b) 

změna tržní hodnoty podílových jednotek nebo akcií, jejichž hodnotu instituce oceňují v historických cenách, nemění ani objem kapitálu těchto institucí, ani hodnotu expozice spojené s takto drženými podílovými jednotkami nebo akciemi.

▼B

Článek 132a

▼M8

Přístupy k výpočtu objemů rizikově vážené expozice subjektů kolektivního investování

1.  
Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, zohlední instituce, které mají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, při výpočtu jeho objemu rizikově vážené expozice průhledem přímo tyto expozice, přičemž rizikově váží všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování, jako by byly přímo drženy těmito institucemi.
2.  
Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, mohou instituce, které nemají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování k uplatnění průhledového přístupu, vypočítat objem rizikově vážené expozice těchto expozic v souladu s limity stanovenými v pověření subjektu kolektivního investování a příslušném právu.

Výpočty uvedené v prvním pododstavci provedou instituce za uplatnění předpokladu, že subjektu kolektivního investování nejprve vzniknou expozice v maximální míře povolené na základě jeho pověření nebo příslušného práva v expozicích, k nimž se váže nejvyšší kapitálový požadavek, a poté mu vznikají expozice v sestupném pořadí, dokud není dosaženo limitu maximální celkové expozice, a že subjekt kolektivního investování v příslušných případech uplatňuje páku v maximální míře povolené na základě jeho pověření nebo příslušného práva.

Instituce provedou výpočty uvedené v prvním pododstavci v souladu s metodami stanovenými v této kapitole, v kapitole 5 a v oddílech 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy.

3.  
Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. d) mohou instituce, které vypočítávají objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, vypočítat kapitálový požadavek k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových expozic tohoto subjektu jako částku, která se rovná 50 % kapitálového požadavku pro tyto derivátové expozice vypočteného v souladu s oddíly 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy, v závislosti na daném případu.

Odchylně od prvního pododstavce může instituce vyloučit z výpočtu kapitálového požadavku k riziku úvěrové úpravy v ocenění ty derivátové expozice, které by tomuto požadavku nepodléhaly, pokud by vznikly přímo instituci.

4.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní způsob, jakým instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice podle odstavce 2, pokud jeden nebo několik vstupů potřebných pro tento výpočet není k dispozici.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 132b

Vynětí z přístupů k výpočtu objemů rizikově vážené expozice subjektů kolektivního investování

1.  
Instituce mohou z výpočtů uvedených v článku 132 vyjmout nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástroje způsobilých závazků držené subjektem kolektivního investování, které odečítají v souladu s čl. 36 odst. 1 a články 56, 66 a 72e.
2.  
Instituce mohou z výpočtů uvedených v článku 132 vyjmout expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování uvedených v čl. 150 odst. 1 písm. g) a h) a namísto toho u těchto expozic použít zacházení podle článku 133.

Článek 132c

Zacházení s podrozvahovými expozicemi vůči subjektům kolektivního investování

1.  

Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své podrozvahové položky s potenciálem konverze na expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že hodnoty expozice těchto expozic vypočtené v souladu s článkem 111 vynásobí touto rizikovou váhou:

a) 

v případě všech expozic, u nichž instituce uplatňují jeden z přístupů uvedených v článku 132a:

image

kde:

image

=

riziková váha;

i

=

index označující subjekt kolektivního investování;

RWAEi

=

objem vypočtený v souladu s článkem 132a pro subjekt kolektivního investování i;

image

=

hodnota expozice expozic subjektu kolektivního investováníi;

Ai

=

účetní hodnota aktiv subjektu kolektivního investováníi; a

EQi

=

účetní hodnota vlastního kapitálu subjektu kolektivního investováníi;

b) 
v případě všech ostatních expozic

image

.
2.  
Instituce vypočítají hodnotu expozice příslibu minimální hodnoty, který splňuje podmínky podle odstavce 3 tohoto článku, jako diskontovanou současnou hodnotu zaručené částky za použití bezrizikového diskontního faktoru. Hodnotu expozice příslibu minimální hodnoty mohou snížit o jakékoli ztráty uznané ve vztahu k tomuto příslibu podle příslušného mezinárodního účetního standardu.

Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své podrozvahové expozice vyplývající z příslibů minimální hodnoty, které splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, tak, že hodnotu expozice těchto expozic vynásobí konverzním faktorem ve výši 20 % a rizikovou váhou odvozenou podle článku 132 nebo 152.

3.  

Instituce určí objem rizikově vážené expozice pro podrozvahové expozice vyplývající z příslibů minimální hodnoty v souladu s odstavcem 2, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

podrozvahová expozice instituce je příslibem minimální hodnoty pro investice do podílových jednotek nebo akcií jednoho nebo více subjektů kolektivního investování, kterou je instituce povinna v rámci příslibu minimální hodnoty vyplatit, pokud je v jednom nebo více okamžicích v čase tržní hodnota podkladových expozic subjektu nebo subjektů kolektivního investování nižší než předem určený limit, jak je stanoveno ve smlouvě;

b) 

subjekt kolektivního investování je kterýmkoli z těchto subjektů:

i) 

subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů ve smyslu směrnice 2009/65/ES nebo

ii) 

alternativním investičním fondem ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, který investuje výhradně do převoditelných cenných papírů nebo jiných likvidních finančních aktiv uvedených v čl. 50 odst. 1 směrnice 2009/65/ES, jestliže pověření alternativního investičního fondu neumožňuje využít páky, která by převyšovala páku povolenou podle čl. 51 odst. 3 směrnice 2009/65/ES;

c) 

současná tržní hodnota podkladových expozic subjektu kolektivního investování, které jsou podkladem příslibu minimální hodnoty, bez zohlednění účinku podrozvahových příslibů minimální hodnoty pokrývá současnou hodnotu limitu uvedeného v tomto příslibu nebo ji převyšuje;

d) 

jestliže se rozdíl, o který tržní hodnota podkladových expozic subjektu nebo subjektů kolektivního investování převyšuje současnou hodnotu příslibu minimální hodnoty, sníží, může instituce nebo jiný podnik, podléhá-li témuž dohledu na konsolidovaném základě jako sama instituce v souladu s tímto nařízením, směrnicí 2013/36/EU nebo směrnicí 2002/87/ES, ovlivnit složení podkladových expozic subjektu nebo subjektů kolektivního investování nebo jinak omezit potenciál dalšího snižování tohoto rozdílu;

e) 

koncovým přímým nebo nepřímým beneficientem příslibu minimální hodnoty je obvykle neprofesionální zákazník ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice 2014/65/EU.

▼B

Článek 133

Akciové expozice

1.  

Tyto expozice se považují za akciové expozice:

a) 

expozice, které nemají povahu dluhu a které vyjadřují podřízený podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;

b) 

dluhové expozice a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje, jejichž ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmenu a).

2.  
Akciovým expozicím se přidělí riziková váha 100 %, pokud se nevyžaduje, aby byly odečteny v souladu s druhou částí, v souladu s čl. 48 odst. 4 se jim přidělí riziková váha 250 %, v souladu s čl. 89 odst. 3 se jim přidělí riziková váha 1 250  % nebo se s nimi zachází jako s vysoce rizikovými položkami v souladu s článkem 128.
3.  
Investice do nástrojů vlastního nebo regulatorního kapitálu emitovaných institucemi se klasifikují jako akciové pohledávky, pokud nejsou odečteny z kapitálu, nebo se jim přidělí riziková váha 250 % podle čl. 48 odst. 4 nebo se s nimi zachází jako s vysoce rizikovými položkami v souladu s článkem 128.

Článek 134

Ostatní položky

▼C2

1.  
Hmotným aktivům ve smyslu položky 10 části „Aktiva“ v článku 4 směrnice 86/635/EHS se přidělí riziková váha 100 %.

▼B

2.  
Nákladům a příjmům příštích období v souladu se směrnicí 86/635/EHS, u nichž nedokáže instituce určit protistranu, se přidělí riziková váha 100 %.
3.  
Hotovostním položkám v procesu inkasa se přidělí riziková váha 20 %. Pokladní hotovosti a obdobným hotovostním položkám se přidělí riziková váha 0 %.
4.  
Zlatým rezervám drženým ve vlastních trezorech nebo ve společné správě do výše, do jaké jsou kryty závazky ve zlatě, se přidělí riziková váha 0 %.
5.  
Dohodám o prodeji a zpětném odkupu aktiv (repo) a přímým forwardům na koupi se přidělí riziková váha náležející daným aktivům, a nikoliv riziková váha protistran těchto operací.

▼M5

6.  
Pokud instituce poskytne koši expozic zajištění úvěrového rizika za podmínky, že n-té selhání u expozic povede k použití zajištění a ukončení smlouvy, rizikové váhy expozic v daném koši se sečtou, s výjimkou expozic n-1, do maximální výše 1 250  % a vynásobí se nominální hodnotou zajištění poskytnutého úvěrovým derivátem, čímž se získá hodnota rizikově vážené expozice. Expozice n-1, které mají být z agregace vyloučeny, se určí tak, aby zahrnovaly ty expozice, z nichž každá vykazuje nižší objem rizikově vážené expozice než kterákoli z expozic zahrnutých do agregace.

▼B

7.  
Hodnota expozice u pronájmů odpovídá diskontovaným minimálním platbám pronájmu. Minimální platby pronájmu jsou platby v době pronájmu, k nimž nájemce je nebo může být zavázán, a každé výhodné předkupní právo, které se velmi pravděpodobně realizuje. Po jiné smluvní straně, než je nájemce, lze vyžadovat platbu v souvislosti se zbytkovou hodnotou pronajaté nemovitosti a tato platební povinnost splňuje soubor podmínek stanovených v článku 201 týkajících se způsobilosti poskytovatelů zajištění a požadavky na uznání jiných typů záruk uvedené v článcích 213 až 215, takže lze tuto platební povinnost považovat za osobní zajištění úvěrového rizika podle kapitoly 4. Tyto expozice se zařadí do příslušné kategorie expozic v souladu s článkem 112. Je-li expozice zbytkovou hodnotou pronajatých aktiv, objemy rizikově vážených expozic se vypočítají takto: 1/t * 100 % * zbytková hodnota, kde t je větší z následujících dvou hodnot: 1 nebo nejbližší počet celých zbývajících let pronájmu.



Oddíl 3

Uznávání a přiřazování hodnocení úvěrového rizika



Poddíl 1

Uznávání externích ratingových agentur

Článek 135

Využití úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami

1.  
Externí úvěrové hodnocení lze použít pro určení rizikové váhy expozice podle této kapitoly pouze tehdy, pokud bylo vydáno externí ratingovou agenturou nebo bylo schváleno externí ratingovou agenturou v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.
2.  
EBA na svých internetových stránkách zveřejní seznam externích ratingových agentur v souladu s čl. 2 odst. 4 a čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1060/2009.



Pododdíl 2

Přiřazování úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami

Článek 136

Přiřazování úvěrových hodnocení poskytnutých externími ratingovými agenturami

1.  
EBA, EIOPA a ESMA prostřednictvím společného výboru vypracují návrhy prováděcích technických norem, kterými pro všechny externí ratingové agentury upřesní, jaké stupně úvěrové kvality stanovené v oddílu 2 odpovídají příslušným úvěrovým hodnocením externí ratingové agentury („přiřazování“). Toto určení musí být objektivní a konzistentní.

EBA, EIOPA a ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 1. července 2014 a v případě potřeby předloží revidované návrhy prováděcích technických norem.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

2.  

Při určení přiřazování úvěrových hodnocení splní EBA, EIOPA a ESMA tyto požadavky:

a) 

aby bylo možné rozlišovat mezi relativními stupni rizika vyjádřenými jednotlivými úvěrovými hodnoceními, musí vzít EBA, EIOPA a ESMA v úvahu kvantitativní faktory, jako například dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami, jimž bylo přiděleno stejné úvěrové hodnocení. V případě ratingových agentur, které vznikly teprve nedávno nebo dosud neshromáždily dlouhodobé záznamy o selhání, musí EBA, EIOPA a ESMA takovou agenturu požádat, aby jim sdělila, jaký je podle ní dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami, jimž bylo přiděleno stejné úvěrové hodnocení;

b) 

aby bylo možné rozlišovat mezi relativními stupni rizika vyjádřenými jednotlivými úvěrovými hodnoceními, musí vzít EBA, EIOPA a ESMA v úvahu kvalitativní faktory, jako například skupinu emitentů, které daná externí ratingová agentura hodnotí, rozsah úvěrových hodnocení, jež externí ratingová agentura přiděluje, význam jednotlivých úvěrových hodnocení a jak daná agentura definuje pojem „selhání“;

c) 

EBA, EIOPA a ESMA porovnají poměry selhání v případě každého úvěrového hodnocení určité externí ratingové agentury a srovnají je s referenční hodnotou vytvořenou na základě poměrů selhání zjištěných ostatními ratingovými agenturami u skupiny emitentů, kteří představují stejné úvěrové riziko;

d) 

tam, kde jsou poměry selhání v případě úvěrového hodnocení určité externí ratingové agentury systematicky podstatně vyšší než referenční hodnota, přidělí EBA, EIOPA a ESMA úvěrovému hodnocení externí ratingové agentury vyšší stupeň úvěrové kvality na stupnici úvěrového hodnocení externí ratingové agentury;

e) 

pokud EBA, EIOPA a ESMA zvýšily související rizikovou váhu pro konkrétní úvěrové hodnocení určité externí ratingové agentury a poměry selhání v případě úvěrových hodnocení určité ratingové agentury již nejsou systematicky podstatně vyšší než referenční hodnota, může EBA, EIOPA a ESMA obnovit původní stupeň úvěrové kvality na stupnici úvěrového hodnocení pro úvěrové hodnocení externí ratingové agentury.

3.  
EBA, EIOPA a ESMA vypracují návrh prováděcích technických norem pro upřesnění kvantitativních faktorů uvedených v odst. 2 písm. a), kvalitativních faktorů uvedených v odst. 2 písm. b) a referenční hodnoty uvedené v odst. 2 písm. c).

EBA, EIOPA a ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. července 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.



Pododdíl 3

Použití úvěrových hodnocení vypracovaných exportními úvěrovými agenturami

Článek 137

Použití úvěrových hodnocení vypracovaných exportními úvěrovými agenturami

1.  

Pro účely článku 114 mohou instituce využívat úvěrová hodnocení vypracovaná exportní úvěrovou agenturou, kterou instituce určila, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a) 

jde o vyhodnocení rizika, na kterém se shodly exportní úvěrové agentury účastnící se „Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry“ v rámci OECD;

b) 

exportní úvěrová agentura zveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku OECD a úvěrové hodnocení je vázáno na jednu z osmi minimálních exportních pojišťovacích prémií (MEPP), které stanoví dohodnutá metodika OECD. Instituce může zrušit své určení exportní úvěrové agentury. Toto zrušení určení musí instituce doložit, pokud existují konkrétní náznaky, že záměrem pro uvedené zrušení je snížení požadavků na kapitálovou přiměřenost.

2.  

Expozicím, pro něž je pro účely vážení rizika uznáno úvěrové hodnocení vypracované exportní úvěrovou agenturou, se přidělí riziková váha podle tabulky č. 9.



Tabulka č. 9

MEPP

0

1

2

3

4

5

6

7

Riziková váha

0  %

0  %

20  %

50  %

100  %

100  %

100  %

150  %



Oddíl 4

Použití úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami pro stanovení rizikových vah

Článek 138

Obecné požadavky

Instituce si může určit jednu nebo několik externích ratingových agentur, které bude využívat pro určení rizikových vah pro svá aktiva a podrozvahové položky. Instituce může zrušit své určení externí ratingové agentury. Toto zrušení určení musí instituce doložit, pokud existují konkrétní náznaky, že záměrem pro uvedené zrušení je snížení požadavků na kapitálovou přiměřenost. Úvěrová hodnocení se nepoužívají selektivně. Instituce využívají vyžádaná úvěrová hodnocení. Mohou však využít i nevyžádaná úvěrová hodnocení v případě, že EBA potvrdil, že kvalita nevyžádaných úvěrových hodnocení externí ratingové agentury se neliší od vyžádaných úvěrových hodnocení této externí ratingové agentury. EBA odmítne udělit nebo zruší toto potvrzení zejména, pokud daná externí ratingová agentura využila nevyžádaná úvěrová hodnocení k vyvinutí tlaku na hodnocený subjekt k tomu, aby si objednal úvěrové hodnocení nebo jiné služby. Při využívání úvěrových hodnocení splňuje instituce tyto požadavky:

a) 

instituce, která se rozhodne použít pro některou kategorii položek úvěrová hodnocení vypracovaná externí ratingovou agenturou, použije tato úvěrová hodnocení soustavně pro všechny expozice patřící do dané kategorie;

b) 

instituce, která se rozhodne používat úvěrová hodnocení vypracovaná externí ratingovou agenturou, je používá průběžně a soustavně po celou dobu;

c) 

instituce používá pouze ta úvěrová hodnocení externích ratingových agentur, které berou v úvahu všechny dlužné částky, tj. jistinu i úroky;

d) 

pokud je pro hodnocenou položku k dispozici pouze jedno úvěrové hodnocení od určené externí ratingové agentury, použije se pro určení rizikové váhy dané položky toto úvěrové hodnocení;

e) 

pokud jsou k dispozici dvě úvěrová hodnocení od určených externích ratingových agentur a každé z nich odpovídá v případě hodnocené položky jiné rizikové váze, přidělí se vyšší riziková váha;

f) 

pokud jsou pro hodnocenou položku k dispozici více než dvě úvěrová hodnocení od určených externích ratingových agentur, vychází se ze dvou úvěrových hodnocení s nejnižšími rizikovými váhami. Pokud se tyto dvě nejnižší rizikové váhy liší, přidělí se vyšší z nich. Pokud jsou tyto dvě nejnižší rizikové váhy stejné, přidělí se tato riziková váha.

Článek 139

Úvěrové hodnocení emitenta a emise

1.  
Pokud je k dispozici úvěrové hodnocení konkrétního emisního programu nebo facility, k nimž položka představující expozici patří, použije se toto úvěrové hodnocení ke stanovení rizikové váhy pro tuto položku.
2.  

Pokud neexistuje přímo použitelné úvěrové hodnocení pro určitou položku, ale existuje úvěrové hodnocení konkrétního emisního programu nebo facility, k nimž položka představující expozici nepatří, nebo obecné úvěrové hodnocení emitenta, potom se toto úvěrové hodnocení použije v jednom z těchto případů:

a) 

v případě, že znamená vyšší rizikovou váhu, než by tomu bylo jinak, a daná expozice je ve všech ohledech rovnocenná nebo podřízená zvláštnímu emisnímu programu nebo facilitě nebo přednostním nezajištěným expozicím daného emitenta;

b) 

v případě, že znamená nižší rizikovou váhu a daná expozice je ve všech ohledech rovnocenná nebo nadřazená zvláštnímu emisnímu programu nebo facilitě nebo přednostním nezajištěným expozicím tohoto emitenta.

Ve všech ostatních případech se s expozicí zachází jako s expozicí bez ratingu.

3.  
Odstavce 1 a 2 nevylučují použití článku 129.
4.  
Úvěrová hodnocení emitentů v rámci skupiny společností nelze použít jako úvěrové hodnocení jiného emitenta v rámci stejné skupiny společností.

Článek 140

Dlouhodobá a krátkodobá úvěrová hodnocení

1.  
Krátkodobá úvěrová hodnocení lze použít pouze pro krátkodobá aktiva a podrozvahové položky představující expozice vůči institucím a podnikům.
2.  

Jakékoli krátkodobé úvěrové hodnocení se použije pouze na položku, k níž se toto krátkodobé úvěrové hodnocení vztahuje, a nepoužije se k určování rizikových vah pro žádnou jinou položku, s výjimkou těchto případů:

a) 

pokud se krátkodobé facilitě s ratingem přidělí riziková váha 150 %, pak se všem nezajištěným expozicím bez ratingu vůči danému dlužníkovi, ať už krátkodobým nebo dlouhodobým, přidělí rovněž riziková váha 150 %;

b) 

pokud se krátkodobé facilitě s ratingem přidělí riziková váha 50 %, pak se žádné krátkodobé expozici bez ratingu nepřidělí riziková váha nižší než 100 %.

Článek 141

Položky v národní a zahraniční měně

Úvěrové hodnocení, které se týká položky v národní měně dlužníka, nelze použít ke stanovení rizikové váhy jiné expozice vůči stejnému dlužníkovi v zahraniční měně.

Pokud expozice vznikne prostřednictvím účasti instituce na úvěru od mezinárodní rozvojové banky, jejíž statut preferovaného věřitele je na trhu uznávaný, úvěrové hodnocení položky dlužníka v národní měně lze použít pro účely vážení rizika.



KAPITOLA 3

Přístup založený na interním ratingu (IRB)



Oddíl 1

Svolení příslušných orgánů k použití přístupu IRB

Článek 142

Definice

1.  

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1) 

„ratingovým systémem“ veškeré metody, postupy, kontroly, sběr údajů a informační systémy, které podporují hodnocení úvěrového rizika, zařazování expozic do ratingových stupňů nebo seskupení a kvantifikaci odhadů ohledně selhání a ztráty, které byly vypracovány u konkrétních druhů expozic;

2) 

„druhem expozic“ skupina homogenně řízených expozic, které jsou tvořeny určitým typem transakcí a které mohou být omezeny na jediný subjekt nebo jedinou podskupinu subjektů v rámci skupiny za předpokladu, že stejný druh expozic je v jiných subjektech skupiny řízen odlišně;

3) 

„obchodní jednotkou“ jakékoli oddělené organizační nebo právní subjekty, linie podnikání a zeměpisné oblasti;

▼C2

4) 

„velkým subjektem finančního sektoru“ jakýkoli subjekt finančního sektoru splňující tyto podmínky:

▼B

a) 

jeho celková aktiva vypočítaná na individuálním nebo konsolidovaném základě jsou vyšší než nebo rovna 70 miliardám EUR, pokud se ke stanovení výše aktiv použije nejnovější auditovaná účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka; a

b) 

subjekt samotný nebo alespoň jeden z jeho dceřiných podniků podléhá obezřetnostní regulaci v Unii nebo právním předpisům třetí země, která uplatňuje požadavky na dohled a regulaci, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům na dohled a regulaci uplatňovanými v Unii;

►C2  5) 

„neregulovaným subjektem finančního sektoru“ jakýkoli jiný subjekt, který není regulovaným subjektem finančního sektoru ◄ , ale vykonává jako svou hlavní podnikatelskou činnost jednu nebo více činností uvedených v příloze I směrnice 2013/36/EU nebo uvedených v příloze I směrnice 2004/39/ES;

6) 

„stupněm dlužníka“ kategorie rizika na ratingové stupnici dlužníků v rámci ratingového systému, do níž jsou dlužníci zařazováni na základě konkrétních a zřejmých ratingových kritérií, z nichž se odvozují odhady pravděpodobnosti selhání (PD);

7) 

„stupněm transakce“ kategorie rizika na ratingové stupnici transakcí v rámci ratingového systému, do níž jsou expozice zařazovány na základě konkrétních a zřejmých ratingových kritérií, z nichž se odvozují vlastní odhady LGD.

▼M5 —————

▼B

2.  
Pro účely odst. 1 bodu 4 písm. b) tohoto článku může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii. V případě, že takové rozhodnutí neexistuje, mohou instituce do 1. ledna 2015 i nadále uplatňovat vůči dané třetí zemi postup stanovený v tomto odstavci, pokud dotyčné příslušné orgány schválily třetí zemi jako způsobilou pro tento postup před 1. lednem 2014.

Článek 143

Svolení používat přístup IRB

1.  
V případě, že jsou splněny podmínky stanovené v této kapitole, svolí příslušný orgán, aby instituce vypočítaly objemy svých rizikově vážených expozic s použitím přístupu IRB.
2.  
Předchozí svolení používat přístup IRB včetně vlastních odhadů LGD a konverzních faktorů se požaduje pro každou kategorii expozic a pro každý ratingový systém a všechny přístupy k akciovým expozicím založené na interních modelech a pro každý přístup použitý k odhadování LGD a konverzních faktorů.
3.  

Instituce musí získat předchozí svolení příslušných orgánů v těchto případech:

a) 

podstatné změny rozsahu použití ratingového systému nebo přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech, ke kterým instituce obdržela svolení k použití;

b) 

podstatné změny ratingového systému nebo přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech, ke kterým instituce obdržela svolení k použití.

Rozsah použití ratingového systému zahrnuje všechny expozice příslušného druhu, pro které byl ratingový systém vypracován.

4.  
Instituce uvědomí příslušné orgány o všech změnách ratingových systémů a přístupů k akciovým expozicím založených na interních modelech.
5.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek pro posouzení podstatnosti použití stávajícího ratingového systému pro jiné dodatečné expozice, na něž se daný ratingový systém dosud nevztahuje, a změn ratingových systémů nebo přístupů k akciovým expozicím založených na interních modelech v rámci přístupu IRB.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 144

Posouzení žádosti používat přístup IRB provedené příslušnými orgány

1.  

Příslušný orgán udělí instituci svolení podle článku 143 k použití přístupu IRB, včetně použití vlastních odhadů LGD a konverzních faktorů, pouze tehdy, pokud se příslušný orgán přesvědčí, že požadavky uvedené v této kapitole jsou splněny, zejména požadavky stanovené v oddíle 6, a že systémy, které instituce zavedla pro řízení a rating expozic úvěrového rizika, jsou spolehlivé a jsou uplatňovány jednotně, a zejména že instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že jsou splněny tyto standardy:

a) 

ratingové systémy instituce poskytují smysluplné hodnocení charakteristik dlužníka a transakce, smysluplné rozlišení rizika a přesné a konzistentní kvantitativní odhady rizika;

b) 

interní ratingy a odhady ztráty a selhání použité při výpočtu kapitálových požadavků a přidružené systémy a postupy hrají zásadní úlohu při řízení rizik a v rozhodovacím procesu a při schvalování úvěru, při rozložení vnitřně stanoveného kapitálu a ve správě a řízení instituce;

c) 

instituce má útvar řízení úvěrového rizika a který je odpovědný za její ratingové systémy, přičemž je přiměřeně nezávislý a nepodléhá nepatřičným vlivům;

d) 

instituce shromažďuje a ukládá všechny relevantní údaje, aby účinně podpořila svůj postup měření a řízení úvěrového rizika;

e) 

instituce uchovává doklady o svých ratingových systémech a o důvodech, které ji vedly k výběru dané podoby systému, a provádí ověřování svých ratingových systémů;

f) 

instituce ověřila všechny ratingové systémy a všechny přístupy k akciovým expozicím založené na interních modelech v přiměřeném časovém období, které předcházelo svolení používat daný ratingový systém nebo přístup k akciovým expozicím založený na interních modelech, posoudila během tohoto období, zda tento ratingový systém nebo přístup k akciovým expozicím založený na interních modelech odpovídá rozsahu použití ratingového systému nebo přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech, a učinila nezbytné změny těchto ratingových systémů nebo přístupů k akciovým expozicím založených na interních modelech, jež vyplynuly z jejího posouzení;

▼M8

g) 

instituce vypočítala kapitálové požadavky vyplývající z jejích odhadů rizikových parametrů podle přístupu IRB a je schopna předkládat zprávy, jak vyžaduje článek 430;

▼B

h) 

instituce zařadila a nadále zařazuje každou expozici, která spadá do rozsahu použití ratingového systému, do ratingového stupně nebo seskupení v rámci tohoto ratingového systému; instituce zařadila a nadále zařazuje každou expozici, která spadá do rozsahu použití přístupu k akciovým expozicím, do tohoto přístupu založeného na interních modelech.

Požadavky na použití přístupu IRB, včetně vlastních odhadů LGD a konverzních faktorů, se rovněž uplatní, pokud instituce zavedla ratingový systém nebo model použitý v rámci ratingového systému, který zakoupila od třetí strany.

2.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění metodiky posuzování, podle které příslušné orgány posuzují, zda instituce dodržuje požadavky na použití přístupu IRB.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 145

Předchozí zkušenosti s použitím přístupu IRB

1.  
Instituce, která žádá o použití přístupu IRB, používá pro dotčené kategorie expozic, na něž se vztahuje přístup IRB, ratingové systémy, které jsou obecně v souladu s požadavky pro účely měření a řízení interního rizika stanovenými v oddíle 6 po dobu nejméně tří let před tím, než bude způsobilá používat přístup IRB.
2.  
Instituce, která žádá o použití vlastních odhadů LGD a konverzních faktorů, příslušným orgánům uspokojivě prokáže, že odhaduje a využívá vlastní odhady LGD a konverzních faktorů způsobem, který je obecně v souladu s požadavky na použití vlastních odhadů těchto parametrů stanovenými v oddíle 6 po dobu nejméně tří let tím, než bude způsobilá používat vlastní odhady LGD a konverzních faktorů.
3.  
Pokud instituce rozšiřuje použití přístupu IRB poté, co již získala počáteční svolení, zkušenosti instituce postačují, aby vyhověly požadavkům uvedeným v odstavcích 1 a 2, které se vztahují na dodatečné expozice. Pokud se použití ratingových systémů rozšiřuje na expozice, které se výrazně liší od rozsahu stávajícího pokrytí a to tak, že stávající zkušenosti nelze vzhledem k dodatečným expozicím reálně považovat za dostatečné ke splnění požadavků těchto ustanovení, potom se požadavky odstavců 1 a 2 použijí na dodatečné expozice samostatně.

Článek 146

Opatření, která mají být přijata v případě nesplnění požadavků této kapitoly

Pokud instituce přestane plnit požadavky stanovené v této kapitole, vyrozumí příslušný orgán a učiní jeden z těchto kroků:

a) 

příslušnému orgánu předloží uspokojivý plán včasného návratu k plnění těchto požadavků a tento plán uskuteční ve lhůtě dohodnuté s příslušným orgánem;

b) 

příslušným orgánům uspokojivě prokáže, že dopad neplnění je nepodstatný.

Článek 147

Metodika zařazování expozic do kategorií expozic

1.  
Metodika, kterou instituce používá pro zařazování expozic do různých kategorií, je vhodná a používá se soustavně.
2.  

Každá expozice se zařadí do jedné z těchto kategorií expozic:

a) 

expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám;

b) 

expozice vůči institucím;

c) 

expozice vůči podnikům;

d) 

retailové expozice;

e) 

akciové expozice;

f) 

položky představující sekuritizované pozice;

g) 

jiná aktiva nemající povahu úvěrového závazku.

3.  

Tyto expozice se zařadí do kategorie uvedené v odst. 2 písm. a):

a) 

expozice vůči regionálním vládám nebo místním orgánům nebo subjektům veřejného sektoru, s nimiž se podle článků 115 a 116 zachází jako s expozicemi vůči ústředním vládám;

b) 

expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám uvedeným v čl. 117 odst. 2;

c) 

expozice vůči mezinárodním organizacím, kterým se v souladu s článkem 118 přiřazuje riziková váha 0 %.

4.  

Tyto expozice se zařadí do kategorie uvedené v odst. 2 písm. b):

a) 

expozice vůči regionálním vládám nebo místním orgánům, s nimiž se podle čl. 115 odst. 2 a 4 nezachází jako s expozicemi vůči ústředním vládám;

b) 

expozice vůči subjektům veřejného sektoru, s nimiž se podle čl. 116 odst. 4 nezachází jako s expozicemi vůči ústředním vládám;

c) 

expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám, kterým není podle článku 117 přidělena riziková váha 0 %; a

d) 

expozice vůči finančním institucím, s nimiž se podle čl. 119 odst. 5 zachází jako s expozicemi vůči institucím.

5.  

Expozice jsou způsobilé k zařazení do kategorie retailových expozic uvedené v odst. 2 písm. d), jestliže splňují tato kritéria:

a) 

jedná se o jeden z těchto případů:

i) 

expozice vůči jedné či více fyzickým osobám;

ii) 

expozice vůči malému nebo střednímu podniku, pokud v tomto případě celková částka, kterou dlužící klient nebo ekonomicky spjatá skupina klientů dluží instituci a mateřským podnikům a jejich dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice po splatnosti, ale s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, nepřevýší, podle vědomí instituce, která musí učinit přiměřené kroky s cílem potvrdit situaci, částku 1 milion EUR,

b) 

instituce s nimi při řízení svého úvěrového rizika zachází v průběhu času konzistentně a podobným způsobem;

c) 

nejsou řízeny individuálně do té míry jako expozice v kategorii expozic vůči podnikům;

d) 

každá představuje jednu z velkého počtu podobně řízených expozic.

Kromě expozic uvedených v prvním pododstavci se do kategorie retailových expozic zahrne současná hodnota retailových minimálních splátek pronájmu.

6.  

Tyto expozice se zařadí do kategorie uvedené v odst. 2 písm. e):

a) 

expozice, které nemají povahu dluhu a které vyjadřují podřízený podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;

b) 

dluhové expozice a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje, jejichž ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmenu a).

7.  
Jakýkoli úvěrový závazek, který není zařazen do kategorií expozic uvedených v odst. 2 písm. a), b), d), e) a f), se zařadí do kategorie expozic vůči podnikům uvedené v písmenu c) daného odstavce.
8.  

V rámci kategorie expozic vůči podnikům uvedené v odst. 2 písm. c) instituce odděleně rozlišují jako specializované úvěrové expozice takové expozice, které mají tyto vlastnosti:

a) 

jedná se o expozici vůči subjektu, který byl speciálně vytvořen za účelem financování nebo řízení hmotných aktiv nebo se jedná o z hospodářského hlediska srovnatelnou expozici;

b) 

smluvní ujednání poskytují věřiteli značný stupeň kontroly nad aktivy a příjmy, která tato aktiva vytvářejí;

c) 

primárním zdrojem splácení závazku je příjem vytvářený aktivy, která jsou financována, nikoliv nezávislá schopnost samostatného podnikání.

9.  
Zbytková hodnota pronajatých nemovitostí se zařadí do kategorie expozic uvedené v odst. 2 písm. g), kromě části zbytkové hodnoty, která je již zahrnuta v expozici z pronájmu uvedené v čl. 166 odst. 4.
10.  
Expozice vyplývající z poskytnutí zajištění na základě úvěrového derivátu n-tého selhání v koši se zařadí do téže kategorie podle odstavce 2, do které by byly zařazeny expozice obsažené v koši; pokud by jednotlivé expozice obsažené v koši byly zařazeny do různých kategorií expozic, zařadí se daná expozice do kategorie expozic vůči podnikům stanovené v odst. 2 písm. c).

Článek 148

Podmínky zavádění přístupu IRB v různých kategoriích expozic a obchodních jednotkách

1.  
Instituce a jakýkoli mateřský podnik a jeho dceřiné podniky zavedou přístup IRB pro všechny expozice, pokud neobdržely svolení příslušných orgánů trvale používat standardizovaný přístup v souladu s článkem 150.

S předchozím svolením příslušných orgánů může zavádění probíhat postupně napříč různými kategoriemi expozic uvedenými v článku 147 uvnitř téže obchodní jednotky, napříč různými obchodními jednotkami uvnitř stejné skupiny nebo pro využití vlastních odhadů LGD nebo konverzních faktorů pro výpočet rizikových vah expozic vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám.

V případě kategorie retailových expozic uvedené v čl. 147 odst. 5 může zavádění probíhat postupně napříč kategoriemi expozic, jimž odpovídají různé korelace podle článku 154.

2.  
Příslušné orgány stanoví lhůtu, během níž se po institucích a jakémkoli mateřském podniku a jeho dceřiných podnicích vyžaduje, aby zavedly přístup IRB pro všechny expozice. Stanovenou lhůtu musí příslušné orgány považovat za odpovídající vzhledem k povaze a rozsahu aktivit institucí nebo jakéhokoli mateřského podniku a jeho dceřiných podniků a počtu a povaze ratingových systémů, které mají být zavedeny.
3.  
Instituce zavedou přístup IRB v souladu s podmínkami stanovenými příslušnými orgány. Příslušný orgán navrhne uvedené podmínky tak, aby zajistily, že se flexibilita uvedená v odstavci 1 nepoužívá selektivně za účelem snížení kapitálových požadavků u těch kategorií expozic nebo obchodních jednotek, které teprve mají být zahrnuty do přístupu IRB nebo do použití vlastních odhadů LGD nebo konverzních faktorů.
4.  
Institucím, které začnou používat přístup IRB až po 1. lednu 2013 nebo od nich příslušné orgány do tohoto data vyžadovaly, aby k výpočtu svých kapitálových požadavků byly schopny používat standardizovaný přístup, zůstává během lhůty pro zavedení možnost vypočítat kapitálové požadavky pro všechny své expozice podle standardizovaného přístupu, dokud jim příslušné orgány neoznámí, že jsou přesvědčeny, že zavedení přístupu IRB bude dokončeno s přiměřenou jistotou.
5.  
Instituce, která má povoleno používat přístup IRB pro jakoukoli kategorii expozic, používá přístup IRB pro kategorii akciových expozic stanovenou v čl. 147 odst. 2 písm. e), s výjimkou případů, kdy má instituce povoleno používat standardizovaný přístup podle článku 150 pro akciové expozice a pro kategorii expozic ostatních aktiv nemajících povahu úvěrového závazku stanovenou v čl. 147 odst. 2 písm. g).
6.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž příslušné orgány stanoví odpovídající povahu a časový harmonogram postupného zavádění přístupu IRB na kategorie expozic uvedené v odstavci 3.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 149

Podmínky opětovného použití méně propracovaných přístupů

1.  

Instituce, která používá přístup IRB pro konkrétní kategorii expozic nebo druh expozic, nepřestane tento přístup používat a nezačne místo něho pro výpočet objemů rizikově vážených expozic používat standardizovaný přístup, pokud nejsou splněny tyto podmínky:

a) 

instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že použití standardizovaného přístupu se nenavrhuje proto, aby se snížily kapitálové požadavky instituce, ale že je nezbytné na základě povahy a složitosti jejích celkových expozic tohoto druhu a nebude mít podstatný nepříznivý dopad na solventnost instituce nebo její schopnost účinně řídit riziko;

b) 

instituce již obdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

2.  

Instituce, které získaly svolení podle čl. 151 odst. 9 používat vlastní odhady LGD a konverzních faktorů, opětovně nepoužijí hodnoty LGD a konverzních faktorů uvedené v čl. 151 odst. 8, pokud nejsou splněny tyto podmínky:

a) 

instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že použití hodnot LGD a konverzních faktorů uvedených v čl. 151 odst. 8 pro určitou kategorii expozic nebo druh expozic se nenavrhuje proto, aby se snížily kapitálové požadavky instituce, ale že je nezbytné na základě povahy a složitosti jejích celkových expozic tohoto druhu a nebude mít podstatný nepříznivý dopad na solventnost instituce nebo její schopnost účinně řídit riziko;

b) 

instituce již obdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

3.  
Na použití odstavců 1 a 2 se vztahují podmínky pro zavedení přístupu IRB stanovené příslušnými orgány v souladu s článkem 148 a svolení pro trvalé částečné použití podle článku 150.

Článek 150

Podmínky pro trvalé částečné použití

1.  

S předchozím svolením příslušných orgánů mohou instituce, které mají povoleno používat přístup IRB pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro jednu nebo více kategorií expozic, použít standardizovaný přístup pro tyto expozice:

a) 

kategorii expozic uvedenou v čl. 147 odst. 2 písm. a), kde je počet podstatných protistran omezen a pro instituci by uplatnění ratingového systému na tyto protistrany bylo nepřiměřeně zatěžující;

b) 

kategorii expozic uvedenou v čl. 147 odst. 2 písm. b), kde je počet podstatných protistran omezen a pro instituci by uplatnění ratingového systému na tyto protistrany bylo nepřiměřeně zatěžující;

c) 

expozice v nevýznamných obchodních jednotkách a kategorie expozic nebo druhy expozic, které jsou nepodstatné z hlediska velikosti a předpokládaného rizikového profilu;

d) 

expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států a vůči jejich regionálním vládám a místním orgánům a správním orgánům a subjektům veřejného sektoru za předpokladu, že:

i) 

neexistuje rozdíl v riziku expozic vůči této ústřední vládě a centrální bance a ostatních obdobných expozic v důsledku zvláštních veřejnoprávních ustanovení a

▼M11

ii) 

expozicím vůči ústředním vládám a centrálním bankám je podle čl. 114 odst. 2 nebo 4 přidělena riziková váha 0 %;

▼B

e) 

expozice instituce vůči protistraně, která je jejím mateřským podnikem, jejím dceřiným podnikem nebo dceřiným podnikem jejího mateřského podniku, za předpokladu, že tato protistrana je institucí nebo finanční holdingovou společností, smíšenou finanční holdingovou společností, finanční institucí, společností spravující aktiva nebo podnikem pomocných služeb, na něž se vztahují odpovídající obezřetnostní požadavky, nebo podnikem propojeným vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS;

f) 

expozice mezi institucemi, které splňují požadavky uvedené v čl. 113 odst. 7;

g) 

akciové expozice vůči subjektům, jejichž úvěrovým závazkům je přidělena riziková váha 0 % podle kapitoly 2, včetně těch subjektů veřejného sektoru, u kterých může být použita riziková váha 0 %;

h) 

akciové expozice nabyté v rámci legislativních programů na podporu přesně vymezených hospodářských odvětví, které poskytují instituci významné dotace na tuto investici a zahrnují určitou formu státního dohledu a omezení kapitálových investic, přičemž tyto expozice mohou být v souhrnu vyloučeny z přístupu IRB pouze do výše 10 % kapitálu;

i) 

expozice vymezené v čl. 119 odst. 4, které splňují podmínky tam uvedené;

j) 

státní a státem zajištěné záruky uvedené v čl. 215 odst. 2.

Příslušné orgány povolí použití standardizovaného přístupu pro akciové expozice uvedené v prvním pododstavci písm. g) a h), u nichž toto zacházení již bylo povoleno v ostatních členských státech. EBA na svých internetových stránkách zveřejňuje a pravidelně aktualizuje seznam expozic stanovených v uvedených ustanoveních, pro které se má použít standardizovaný přístup.

2.  
Pro účely odstavce 1 se kategorie akciových expozic instituce považuje za podstatnou, ►C2  pokud jejich souhrnná hodnota snížená o akciové expozice nabyté v rámci legislativních programů, jak je uvedeno v odst. 1 písm. h), převýší v průměru ◄ za předchozí rok 10 % kapitálu instituce. Je-li počet těchto akciových expozic nižší než 10 jednotlivých účastí, činí tento limit 5 % kapitálu instituce.
3.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro stanovení podmínek uplatňování odst. 1 písm. a), b) a c).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4.  
EBA vydá pokyny k uplatňování odst. 1 písm. d) v roce 2018, v nichž doporučí limity procentního podílu celkové rozvahy nebo rizikově vážených aktiv, pro jejichž výpočet má být použit standardizovaný přístup.

Tyto pokyny se přijímají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.



Oddíl 2

Výpočet objemů rizikově vážených expozic



Poddíl 1

Zacházení podle kategorie expozice

Článek 151

Zacházení podle kategorie expozice

▼M15

1.  
Objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko u expozic, které náleží do jedné z kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a) až e) a písm. g), se vypočítají v souladu s pododdílem 2, pokud nejsou tyto expozice odečteny od kapitálu nebo se na ně nevztahuje zacházení stanovené v čl. 72e odst. 5 prvním pododstavci.

▼B

2.  
Objemy rizikově vážených expozic u pohledávek nabytých ►C2  za úplatu se pro riziko rozmělnění vypočítají ◄ podle článku 157. Pokud má instituce vůči prodejci pohledávek nabytých za úplatu právo plného postihu za riziko selhání nebo za riziko rozmělnění, ustanovení tohoto článku, článku 152 a čl. 158 odst. 1 až 4 se ve vztahu k pohledávkám nabytým za úplatu nepoužijí a s expozicí se zachází jako se zajištěnou expozicí.
3.  
Výpočet objemů rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění se zakládá na relevantních parametrech, které se vztahují k dané expozici. Tyto parametry zahrnují PD, LGD, splatnost (dále jen „M“) a hodnotu expozice. PD a LGD mohou být zohledněny odděleně nebo společně v souladu s oddílem 4.
4.  
Instituce vypočítávají objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko u všech expozic, které náleží do kategorie akciových expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. e) v souladu s článkem 155. Instituce mohou využít přístupy podle čl. 155 odst. 3 a 4, pokud obdržely předchozí svolení příslušných orgánů. Příslušné orgány instituci povolí používat přístup založený na interních modelech podle čl. 155 odst. 4 za předpokladu, že instituce splňuje požadavky stanovené v oddílu 6 pododdílu 4.
5.  
Objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko pro specializované úvěrové expozice se vypočítají v souladu s čl. 153 odst. 5.
6.  
Pro expozice, které náleží do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a) až d), stanoví instituce své vlastní odhady PD v souladu s článkem 143 a oddílem 6.
7.  
Pro expozice, které náleží do kategorie expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. d), stanoví instituce své vlastní odhady LGD a konverzních faktorů v souladu s článkem 143 a oddílem 6.
8.  
Pro expozice, které náleží do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a) až c), použije instituce hodnoty LGD stanovené v čl. 161 odst. 1 a hodnoty konverzních faktorů stanovené v čl. 166 odst. 8 písm. a) až d), pokud nebylo u těchto kategorií expozic povoleno používat vlastní odhady LGD a konverzních faktorů v souladu s odstavcem 9.
9.  
Pro všechny expozice, které náleží do kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a) až c), příslušný orgán institucím povolí, aby používaly vlastní odhady LGD a konverzních faktorů v souladu s článkem 143 a oddílem 6.
10.  
Objemy rizikově vážených expozic pro sekuritizované expozice a pro expozice, které náleží do kategorie expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. f), se vypočítají v souladu s kapitolou 5.

▼M8

Článek 152

Zacházení s expozicemi ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování

1.  
Instituce vypočítají objemy rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu s přístupy stanovenými v odstavcích 2 a 5 vynásobí procentem podílových jednotek nebo akcií držených těmito institucemi.
2.  
Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, zohlední instituce, které mají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, při výpočtu jeho objemu rizikově vážené expozice průhledem přímo tyto podkladové expozice, přičemž rizikově váží všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování, jako by byly přímo drženy institucemi.
3.  
Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. d) mohou instituce, které vypočítávají objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, vypočítat kapitálový požadavek k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových expozic tohoto subjektu jako částku, která se rovná 50 % kapitálového požadavku pro tyto derivátové expozice vypočteného v souladu s oddíly 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy, v závislosti na daném případu.

Odchylně od prvního pododstavce může instituce vyloučit z výpočtu kapitálového požadavku k riziku úvěrové úpravy v ocenění ty derivátové expozice, které by tomuto požadavku nepodléhaly, pokud by vznikly přímo instituci.

4.  

Instituce, které uplatňují průhledový přístup v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku a které splňují podmínky pro trvalé částečné použití v souladu s článkem 150 nebo které nesplňují podmínky pro používání metod stanovených v této kapitole nebo jedné či více metod stanovených v kapitole 5 pro všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování či pro jejich části, vypočítají objemy rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v souladu s těmito zásadami:

a) 

pro expozice, které jsou zařazeny do kategorie akciových expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. e), použijí instituce metodu zjednodušené rizikové váhy stanovenou v čl. 155 odst. 2;

b) 

pro expozice, které jsou zařazeny do položek představujících kategorii sekuritizovaných pozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. f), použijí instituce zacházení stanovené v článku 254, jako by tyto expozice držely přímo uvedené instituce;

c) 

pro všechny ostatní podkladové expozice použijí instituce standardizovaný přístup stanovený v kapitole 2 této hlavy.

Pokud není instituce pro účely prvního pododstavce písm. a) schopna rozlišit mezi akciovými expozicemi neobchodovanými a obchodovanými na regulovaných trzích a ostatními akciovými expozicemi, zachází s těmito expozicemi jako s ostatními akciovými expozicemi.

5.  
Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, mohou instituce, které nemají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, vypočítat objem rizikově vážené expozice pro tyto expozice v souladu s přístupem založeným na pověření stanoveným v čl. 132a odst. 2. Nicméně pro expozice uvedené v odst. 4 písm. a), b) a c) tohoto článku použijí instituce přístupy stanovené v příslušném písmenu.
6.  
S výhradou čl. 132b odst. 2 použijí instituce, které neuplatňují průhledový přístup v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku ani přístup založený na pověření v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, záložní přístup uvedený v čl. 132 odst. 2.
7.  
Instituce mohou vypočítat objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování pomocí kombinace přístupů uvedených v tomto článku za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro použití těchto přístupů.
8.  

Instituce, které nemají dostatečné údaje nebo informace pro výpočet objemu rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v odstavcích 2, 3, 4 a 5, mohou spoléhat na výpočty třetí strany, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

třetí stranou je jeden z těchto subjektů:

i) 

depozitář nebo finanční instituce ve funkci depozitáře subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry u tohoto depozitáře nebo této finanční instituce,

ii) 

v případě subjektů kolektivního investování, na které se nevztahuje bod i) tohoto písmene, společnost, která subjekt kolektivního investování spravuje, za předpokladu, že tato společnost splňuje kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 písm. a);

b) 

pro jiné expozice než ty, které jsou uvedeny v odst. 4 písm. a), b) a c) tohoto článku, třetí strana provádí výpočet v souladu s průhledovým přístupem stanoveným v čl. 132a odst. 1;

c) 

pro expozice uvedené v odst. 4 písm. a), b) a c) třetí strana provádí výpočet v souladu s přístupy stanovenými v příslušném písmenu;

d) 

správnost výpočtu třetí strany potvrdil externí auditor.

Instituce, které spoléhají na výpočty třetích stran, vynásobí objemy rizikově vážených expozic u expozic subjektu kolektivního investování vyplývající z těchto výpočtů koeficientem 1,2.

Odchylně od druhého pododstavce se koeficient 1,2 neuplatní, má-li instituce neomezený přístup k podrobným výpočtům provedeným třetí stranou. Instituce poskytne na vyžádání tyto výpočty svému příslušnému orgánu.

9.  
Pro účely tohoto článku se použijí čl. 132 odst. 5 a 6 a článek 132b. Pro účely tohoto článku se použije článek 132c a uplatní se rizikové váhy vypočtené v souladu s kapitolou 3 této hlavy.

▼B



Pododdíl 2

Výpočet objemů rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko

Článek 153

Objemy rizikově vážených expozic pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám

1.  

S výhradou použití zvláštního zacházení stanoveného v odstavcích 2, 3 a 4 se objemy rizikově vážených expozic pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám vypočítají podle těchto vzorců:

image

kde riziková váha RW je definována takto:

i) 

jestliže PD = 0, RW je 0;

ii) 

jestliže PD = 1, tj. pro expozice, u nichž došlo k selhání:

— 
pokud instituce používají hodnoty LGD stanovené v čl. 161 odst. 1, RW je 0,
— 
pokud instituce používají vlastní odhady LGD, RW je;

image

;

kde nejlepší odhad očekávané ztráty (dále jen „ELBE“) je nejlepším odhadem očekávané ztrátovosti pro expozici, u níž došlo k selhání, ve smyslu čl. 181 odst. 1 písm. h);

iii) 

jestliže 0 < PD < 1

image

kde:

N(x)

=

kumulativní distribuční funkce normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. pravděpodobnost, že náhodná veličina se střední hodnotou 0 a rozptylem 1 nabývá hodnoty menší nebo rovné x),

G (Z)

=

inverzní funkce k distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. hodnota x je taková, že N(x) = (z),

R

=

koeficient korelace, který je definován jako

image

b

=

faktor splatnosti, který je definován jako.

image

.
2.  
►C2  Pro všechny expozice vůči neregulovaným subjektům finančního sektoru se koeficienty korelace stanovené v odst. 1 bodě iii) a případně v odstavci 4 násobí hodnotou 1,25. ◄ Pro všechny expozice vůči neregulovaným finančním subjektům se koeficienty korelace stanovené v odst. 1 bodě iii) a případně v odst. 4 násobí hodnotou 1,25.
3.  

Objem rizikově vážené expozice pro každou expozici, která splňuje požadavky stanovené v článcích 202 a 217, může být upraven podle následujícího vzorce:

image

kde:

PDpp

=

PD poskytovatele zajištění.

RW se vypočítá podle příslušného vzorce rizikové váhy uvedeného v bodě 1 pro expozici, PD dlužníka a LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění. Faktor splatnosti b se vypočítá pomocí nižší z těchto hodnot: PD poskytovatele zajištění a PD dlužníka.

4.  

V případě expozic vůči společnostem, kdy celkový roční obrat konsolidované skupiny, k níž daný podnik patří, činí méně než 50 milionů EUR, mohou instituce pro výpočet rizikových vah expozic vůči podnikům použít následující vzorec korelace podle odst. 1 bodu iii). V tomto vzorci S vyjadřuje celkový roční obrat v milionech EUR, přičemž 5 milionů EUR ≤ S ≤ 50 milionů EUR. V případě vykázaného obratu nižšího než 5 milionů EUR se postupuje tak, jako kdyby obrat dosahoval 5 milionů EUR. V případě pohledávek nabytých za úplatu odpovídá celkový roční obrat váženému průměru jednotlivých expozic daného seskupení.

image

Pokud celkový roční obrat není smysluplným ukazatelem velikosti daného podniku a výstižnějším ukazatelem jsou celková aktiva, nahradí instituce celkový roční obrat bilanční sumou konsolidované skupiny.

5.  

V případě specializovaných úvěrových expozic, pro které instituce ►C2  není schopna odhadnout PD, nebo odhady PD instituce ◄ nesplňují požadavky stanovené v oddíle 6, přidělí instituce těmto expozicím rizikové váhy podle tabulky č. 1 takto:



Tabulka č. 1

Zbývající doba splatnosti

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Kategorie 4

Kategorie 5

Méně než 2,5 roku

50  %

70  %

115  %

250  %

0  %

2,5 roku a více

70  %

90  %

115  %

250  %

0  %

Při přidělování rizikových vah specializovaným úvěrovým expozicím musí instituce vzít v úvahu tyto faktory: finanční sílu, politické a právní prostředí, charakteristiku transakce nebo aktiva, postavení sponzora a developera, včetně všech příjmů vyplývajících z partnerství veřejného a soukromého sektoru, bezpečnostní opatření.

6.  
V případě pohledávek nabytých za úplatu za podniky dodržují instituce požadavky stanovené v článku 184. V případě pohledávek nabytých za úplatu za podniky, které navíc splňují i podmínky stanovené v čl. 154 odst. 5, pokud by pro instituci bylo zbytečně náročné použít pravidla pro výpočet rizika platná pro expozice vůči podnikům stanovená v oddíle 6, lze použít pravidla pro výpočet rizika platná pro retailové expozice stanovená v oddíle 6.

▼M5

7.  
Kupující pohledávek za podniky nabytých za úplatu nebo příjemce kolaterálu nebo částečné záruky může s vratnými slevami z kupní ceny, kolaterály nebo částečnými zárukami, které poskytují ochranu před první ztrátou pro ztráty ze selhání, ztráty z rozmělnění nebo oba druhy ztrát, zacházet jako s ochranou před první ztrátou podle kapitoly 5 oddílu 3 pododdílů 2 a 3. Prodejce poskytující vratnou slevu z kupní ceny a poskytovatel kolaterálu nebo částečné záruky s nimi zachází jako s expozicí vůči pozici první ztráty v souladu s kapitolou 5 oddílem 3 pododdíly 2 a 3.
8.  
Pokud instituce poskytne koši expozic zajištění úvěrového rizika za podmínky, že n-té selhání u expozic povede k použití zajištění a ukončení smlouvy, rizikové váhy expozic v daném koši se sečtou, s výjimkou expozic n-1, přičemž součet výše očekávané ztráty vynásobené hodnotou 12,5 a objemu rizikově vážené expozice nesmí přesáhnout nominální hodnotu zajištění poskytnutého úvěrovým derivátem vynásobenou hodnotou 12,5. Expozice n-1, které mají být z agregace vyloučeny, se určí tak, aby zahrnovaly ty expozice, z nichž každá vykazuje nižší objem rizikově vážené expozice než kterákoli z expozic zahrnutých do agregace. Na pozice v koši se použije riziková váha 1 250  %, pro které instituce nemůže určit rizikovou váhu v rámci přístupu IRB.

▼B

9.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění způsobu, jakým instituce zohlední faktory uvedené v odst. 5 druhém pododstavci při přidělování rizikových vah specializovaným úvěrovým expozicím.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 154

Objemy rizikově vážených expozic pro retailové expozice

1.  

Objemy rizikově vážených expozic pro retailové expozice se vypočítají podle těchto vzorců:

image

kde riziková váha RW je definována takto:

i) 

jestliže PD = 1, tj. pro expozice, u nichž došlo k selhání, RW je;

image

;

kde ELBE je co nejlepší odhad očekávané ztrátovosti pro expozici, u níž došlo k selhání podle čl. 181 odst. 1 písm. h);

ii) 

jestliže 0 < PD < 1, tj. pro každou jinou možnou hodnotu pro PD, než je uvedena v bodě i)

image

kde:

N(x)

=

kumulativní distribuční funkce normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. pravděpodobnost, že náhodná veličina se střední hodnotou 0 a rozptylem 1 nabývá hodnoty menší nebo rovné x),

G(Z)

=

inverzní funkce k distribuční funkci normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny (tj. hodnota x je taková, že N(x) = (z),

R

=

koeficient korelace, který je definován jako

image

2.  
Objem rizikově vážené expozice pro každou expozici vůči malému a střednímu podniku uvedenou v čl. 147 odst. 5, která splňuje požadavky stanovené v článcích 202 a 217, lze vypočítat podle čl. 153 odst. 3.
3.  
V případě retailových expozic zajištěných nemovitostmi se číselný údaj, který vyplynul ze vzorce korelace v odstavci 1, nahradí koeficientem korelace R s hodnotou 0,15.
4.  
V případě kvalifikovaných revolvingových retailových expozic podle písmen a) až e) se číselný údaj ze vzorce korelace v odstavci 1 nahradí koeficientem korelace R s hodnotou 0,04.

Za kvalifikované revolvingové retailové expozice se považují expozice, které splňují tyto podmínky:

a) 

jedná se o expozice vůči fyzickým osobám;

b) 

jedná se o nezajištěné revolvingové expozice, které, pokud nejsou čerpány okamžitě a bezpodmínečně, může instituce zrušit. V tomto smyslu jsou revolvingové expozice definovány jako expozice, u nichž mohou zůstatky na účtech klientů kolísat na základě jejich rozhodnutí půjčit si nebo splatit dluh, a to až do určitého limitu stanoveného institucí. Nevyčerpané přísliby lze považovat za bezpodmínečně zrušitelné, pokud podmínky, které se k nim vztahují, instituci umožňují, aby je zrušila v rozsahu povoleném právními předpisy na ochranu spotřebitele a souvisejícími právními předpisy;

c) 

maximální expozice vůči jedné fyzické osobě v dílčím portfoliu činí 100 000  EUR nebo méně;

d) 

použití hodnoty korelace podle tohoto odstavce je omezeno na portfolia, která vykazují relativně nízkou volatilitu ztrátovosti ve srovnání s průměrnou ztrátovostí, zejména v nižších pásmech PD;

e) 

zacházení jako s kvalifikovanou revolvingovou retailovou expozicí je v souladu s charakteristikami podkladového rizika dílčího portfolia.

U zajištěných úvěrových příslibů spojených s účtem, na který se převádí plat, se odchylně od písmene b) nepoužije podmínka, aby byl úvěr nezajištěný. V takovém případě se při odhadu LGD nepřihlíží k výnosům z tohoto kolaterálu.

Příslušné orgány posuzují relativní volatilitu ztrátovosti dílčích portfolií kvalifikovaných revolvingových retailových expozic i souhrnného portfolia kvalifikovaných revolvingových retailových expozic a informace o typických charakteristikách této ztrátovosti poskytují členským státům.

5.  

Aby pohledávky nabyté za úplatu byly způsobilé pro stejné zacházení jako retailové expozice, musí splnit požadavky stanovené v článku 184 a tyto podmínky:

a) 

instituce pohledávky nakoupila od třetí strany, s níž není nijak spojená, a její expozice vůči dlužníkovi dané pohledávky nezahrnuje žádné expozice, jejichž přímým či nepřímým původcem je sama instituce;

b) 

pohledávky nabyté za úplatu vznikly na základě nezávislého vztahu mezi prodejcem a dlužníkem; jako takové nejsou přípustné vzájemné pohledávky a závazky podniků, které mezi sebou prodávají a nakupují;

c) 

nakupující instituce má nárok na veškeré výnosy z pohledávek nabytých za úplatu nebo na poměrný úrok z výnosů; a

d) 

portfolio pohledávek nabytých za úplatu je dostatečně diverzifikované.

▼M5

6.  
Kupující retailových pohledávek nabytých za úplatu nebo příjemce kolaterálu nebo částečné záruky může s vratnými slevami z kupní ceny, kolaterály nebo částečnými zárukami, které poskytují ochranu před první ztrátou pro ztráty ze selhání, ztráty z rozmělnění nebo oba druhy ztrát, zacházet jako s ochranou před první ztrátou podle kapitoly 5 oddílu 3 pododdílů 2 a 3. Prodejce poskytující vratnou slevu z kupní ceny a poskytovatel kolaterálu nebo částečné záruky s nimi zachází jako s expozicí vůči pozici první ztráty v souladu s kapitolou 5 oddílem 3 pododdíly 2 a 3.

▼B

7.  
V případě hybridních seskupení retailových pohledávek nabytých za úplatu, kdy nakupující instituce nedokáží oddělit expozice zajištěné nemovitostmi a kvalifikované revolvingové retailové expozice od ostatních retailových expozic, se použije funkce rizikové váhy, která dává pro tyto expozice nejvyšší kapitálový požadavek.

Článek 155

Objemy rizikově vážených expozic pro akciové expozice

1.  
Instituce určí objemy svých rizikově vážených expozic pro akciové expozice, kromě těch, které byly odečteny v souladu s částí druhou nebo jimž byla přiřazena riziková váha 250 % podle článku 48, v souladu s přístupy stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. Instituce může použít různé přístupy k různým akciovým portfoliím, pokud sama používá různé přístupy pro účely interního řízení rizik. Pokud instituce používá různé přístupy, výběr metody PD/LGD nebo přístupu založeného na interních modelech musí být konzistentní, a to dlouhodobě a včetně přístupu použitého pro interní řízení rizik příslušné akciové expozice, a nesmí vycházet ze snahy o regulatorní arbitráž.

Instituce mohou zacházet s akciovými expozicemi vůči podnikům pomocných služeb stejně jako s jinými aktivy, která nemají povahu úvěrového závazku.

2.  

V souladu s metodou zjednodušené rizikové váhy se objem rizikově vážených expozic vypočítá podle těchto vzorců:

image

kde:

Riziková váha (RW) = 190 % v případě akciových expozic neobchodovaných na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích.

Riziková váha (RW) = 290 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze.

Riziková váha (RW) = 370 % v případě veškerých ostatních akciových expozic.

Je povoleno, aby krátké hotovostní pozice a derivátové nástroje držené v investičním portfoliu kompenzovaly dlouhé pozice ve stejných nástrojích za předpokladu, že tyto nástroje byly výslovně určeny k zajištění konkrétních akciových expozic a toto zajištění budou poskytovat ještě nejméně rok. S ostatními krátkými pozicemi se zachází jako s dlouhými pozicemi, přičemž absolutní hodnotě každé pozice se přidělí příslušná riziková váha. V případě nesouladu splatností se použije stejná metoda jako u expozic vůči podnikům stanovená v čl. 162 odst. 5.

Instituce mohou uznat osobní zajištění úvěrového rizika v případě akciové expozice v souladu s metodami stanovenými v kapitole 4.

3.  
V rámci metody PD/LGD se objemy rizikově vážených expozic vypočítají podle vzorců v čl. 153 odst. 1. Pokud nemají instituce dostatek informací, aby mohly použít definici selhání stanovenou v článku 178, rizikové váhy se upraví o faktor navýšení 1,5.

Na úrovni jednotlivých expozic nesmí součet výše očekávaných ztrát vynásobené 12,5 a objemu rizikově vážené expozice přesáhnout hodnotu expozice vynásobenou 12,5.

Instituce mohou uznat osobní zajištění úvěrového rizika v případě akciové expozice v souladu s metodami stanovenými v kapitole 4. Pro expozici vůči poskytovateli zajištění přitom platí LGD ve výši 90 %. Pro akciové expozice neobchodované na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích lze použít LGD ve výši 65 %. Pro tyto účely je splatnost M pět let.

4.  

Podle přístupu založeného na interních modelech je objemem rizikově vážených expozic potenciální ztráta z akciových expozic instituce odvozená za použití interních modelů hodnoty v riziku s tím, že je použit jednostranný interval spolehlivosti s hladinou spolehlivosti 99 % pro rozdíl mezi čtvrtletními výnosy a odpovídající bezrizikovou úrokovou mírou, přičemž výpočet je prováděn za delší období a percentil je vynásoben hodnotou 12,5. Objemy rizikově vážených expozic na úrovni akciového portfolia nesmí být menší než součet těchto celkových částek:

a) 

objemů rizikově vážených expozic, které jsou požadovány v rámci metody PD/LGD; a

b) 

odpovídající výše očekávaných ztrát vynásobené hodnotou 12,5.

Hodnoty uvedené v písm. a) a b) se vypočítají na základě hodnot PD stanovených v čl. 165 odst. 1 a odpovídajících hodnot LGD stanovených v čl. 165 odst. 2.

Instituce mohou v případě akciové pozice uznat osobní zajištění úvěrového rizika.

Článek 156

Objemy rizikově vážených expozic pro jiná aktiva, která nemají povahu úvěrového závazku

Objemy rizikově vážených expozic pro jiná aktiva, která nemají povahu úvěrového závazku, se vypočítají podle tohoto vzorce:,

image

,

s výjimkou:

a) 

pokladní hotovosti a obdobných hotovostních položek, jakož i zlatých rezerv držených ve vlastním trezoru nebo ve společné správě do výše, do jaké jsou kryty závazky ve zlatě, jimž se přidělí riziková váha 0 %;

b) 

případů, kdy expozicí je zbytková hodnota pronajatých aktiv – v tomto případě by měla být vypočítána takto:

image

kde t je počet celých zbývajících let pronájmu, nejméně však 1.



Pododdíl 3

Výpočet objemů rizikově vážených expozic pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu

Článek 157

Objemy rizikově vážených expozic pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu

1.  
Instituce vypočítají objemy rizikově vážených expozic pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu za podniky a retailových pohledávek podle vzorce stanoveného v čl. 153 odst. 1.
2.  
Instituce určuje vstupní parametry PD a LGD v souladu s oddílem 4.
3.  
Instituce stanovuje hodnotu expozice v souladu s oddílem 5.
4.  
Pro účely tohoto článku činí hodnota M 1 rok.
5.  
Příslušné orgány osvobodí instituci od výpočtu a uznávání objemů rizikově vážených expozic pro riziko rozmělnění u druhu expozic vyplývajících z pohledávek nabytých za úplatu za podniky nebo z retailových pohledávek, pokud instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že riziko rozmělnění je v případě tohoto druhu expozic pro danou instituci nepodstatné.



Oddíl 3

Výše očekávaých ztrát

Článek 158

Zacházení podle druhu expozice

1.  
Výpočet výše očekávaných ztrát se zakládá na týchž vstupních údajích PD, LGD a hodnotě expozice pro každou expozici, jako jsou ty, které se používají pro výpočet objemů rizikově vážených expozic v souladu s článkem 151.
2.  
Výše očekávaných ztrát pro sekuritizované expozice se vypočítá podle kapitoly 5.
3.  
Výše očekávaných ztrát pro expozice, které náleží do kategorie expozic „jiná aktiva nemající povahu úvěrového závazku“ uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. g), je nulová.
4.  
Výše očekávaných ztrát pro expozice ve formě akcií nebo podílových jednotek v subjektu kolektivního investování uvedené v článku 152 se vypočítají v souladu s metodami stanovenými v tomto článku.
5.  

Očekávaná ztráta (EL) a výše očekávaných ztrát pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a pro retailové expozice se vypočítá podle následujících vzorců:

image

Výše očekávaných ztrát

=

EL znásobená hodnotou expozice.

U expozic, u nichž došlo k selhání, (PD = 100 %) a pro které instituce používají vlastní odhady LGD, se EL rovná ELBE, tj. co nejlepšímu vlastnímu odhadu očekávané ztráty u expozice v selhání podle čl. 181 odst. 1 písm. h).

V případě expozic, pro něž platí zacházení uvedené v čl. 153 odst. 3, se EL rovná 0 %.

6.  

Hodnoty EL pro specializované úvěrové expozice, u nichž instituce používají metody pro přidělování rizikových vah stanovené v čl. 153 odst. 5, se přidělí podle tabulky č. 2.



Tabulka č. 2

Zbývající doba splatnosti

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Kategorie 4

Kategorie 5

Méně než 2,5 roku

0  %

0,4  %

2,8  %

8  %

50  %

2,5 roku a více

0,4  %

0,8  %

2,8  %

8  %

50  %

7.  

Výše očekávaných ztrát pro akciové expozice, u nichž se objemy rizikově vážených expozic počítají podle zjednodušené metody rizikové váhy, se vypočítá podle tohoto vzorce:

image

Hodnoty EL jsou tyto:

Očekávaná ztráta (EL) = 0,8 % v případě akciových expozic neobchodovaných na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích

Očekávaná ztráta (EL) = 0,8 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze.

Očekávaná ztráta (EL) = 2,4 % v případě všech ostatních akciových expozic.

8.  

Očekávaná ztráta a výše očekávaných ztrát pro akciové expozice, u nichž se objemy rizikově vážených expozic počítají podle metody PD/LGD, se vypočítá podle tohoto vzorce:

image

image

9.  
Výše očekávaných ztrát pro akciové expozice, u nichž se objemy rizikově vážených expozic počítají podle metody interního modelu, je nula.

▼M8

9a.  
Výše očekávaných ztrát pro příslib minimální hodnoty splňující všechny požadavky stanovené v čl. 132c odst. 3 je nula.

▼B

10.  

Výše očekávaných ztrát pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu se vypočítá podle tohoto vzorce:

image

image

▼M7

Článek 159

Zacházení s výší očekávané ztráty

Instituce odečítá výši očekávaných ztrát vypočítanou v souladu s čl. 158 odst. 5, 6 a 10 od obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko v souladu s článkem 110 a dodatečných úprav ocenění v souladu s články 34 a 105 a dalších snížení kapitálu vztahujících se k těmto expozicím s výjimkou odpočtů provedených podle čl. 36 odst. 1 písm. m). S diskonty rozvahových expozic nabytých v selhání podle čl. 166 odst. 1 se zachází stejně jako se specifickými úpravami o úvěrové riziko. Specifické úpravy o úvěrové riziko pro expozice v selhání se nepoužijí na pokrytí výše očekávaných ztrát u jiných expozic. Do tohoto výpočtu se nezahrnuje výše očekávaných ztrát pro sekuritizované expozice a obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko související s těmito expozicemi.

▼B



Oddíl 4

PD, LGD a splatnost



Pododdíl 1

Expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám

Článek 160

Pravděpodobnost selhání (PD)

1.  
PD expozice vůči podniku nebo instituci činí alespoň 0,03 %.
2.  

V případě pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu, u nichž instituce ►C2  není schopna PD odhadnout, nebo odhady PD instituce ◄ nesplňují požadavky stanovené v oddíle 6, se PD pro tyto expozice určí pomocí těchto metod:

a) 

pro přednostní pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu odpovídá PD vlastnímu odhadu EL vydělenému hodnotou LGD pro tyto pohledávky;

b) 

pro podřízené pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu odpovídá PD vlastnímu odhadu EL;

c) 

instituce, která obdržela svolení příslušného orgánu používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům podle článku 143 a která je schopna své odhady EL u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu rozkládat na hodnoty PD a LGD způsobem, jenž příslušný orgán považuje za spolehlivý, může používat odhad PD vyplývající z tohoto rozkladu.

3.  
PD dlužníků v selhání je 100 %.
4.  

Instituce mohou v hodnotě PD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s ustanoveními kapitoly 4. Pro účely rizika rozmělnění, kromě poskytovatelů zajištění uvedených v čl. 201 odst. 1 písm. g), je prodávající pohledávek nabytých za úplatu způsobilý, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

podnik má úvěrové hodnocení vypracované některou externí ratingovou agenturou, které podle vymezení EBA odpovídá stupni úvěrové kvality 3 nebo vyššímu podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle kapitoly 2;

b) 

v případě institucí, které vypočítávají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát podle přístupu IRB, podnik nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou a podle interního ratingu je jeho PD stejná jako u úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami, kterým podle vymezení EBA odpovídá stupeň úvěrové kvality 3 nebo vyšší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle kapitoly 2.

5.  
Instituce, které používají vlastní odhady LGD, mohou zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika úpravou PD za podmínek čl. 161 odst. 3.
6.  
Pro účely rizika rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu se PD rovná vlastnímu odhadu EL pro riziko rozmělnění. Instituce, která obdržela svolení příslušného orgánu používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům podle článku 143 a je schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu rozkládat na hodnoty PD a LGD způsobem, jenž příslušný orgán považuje za spolehlivý, může používat odhad PD vyplývající z tohoto rozkladu. Instituce mohou v hodnotě PD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s ustanoveními kapitoly 4. Pro účely rizika rozmělnění, kromě poskytovatelů zajištění uvedených v čl. 201 odst. 1 písm. g), je prodávající pohledávek nabytých za úplatu způsobilý za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4.
7.  
Odchylně od čl. 201 odst. 1 písm. g) jsou podniky, které splňují podmínky stanovené v odstavci 4, způsobilé.

Instituce, která obdržela svolení příslušného orgánu podle článku 143 používat vlastní odhady LGD pro riziko rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu, může zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika úpravou PD za podmínek čl. 161 odst. 3.

Článek 161

Ztrátovost ze selhání (LGD)

1.  

Instituce použijí tyto hodnoty LGD:

a) 

pro přednostní expozice bez způsobilého kolaterálu: 45 %;

b) 

pro podřízené expozice bez způsobilého kolaterálu: 75 %;

c) 

instituce mohou v hodnotě LGD zohlednit majetkové a osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4;

d) 

krytým dluhopisům způsobilým pro postup stanovený v čl. 129 odst. 4 nebo 5 lze přidělit hodnotu LGD ve výši 11,25 %;

e) 

pro přednostní pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu, pokud instituce není schopna odhadnout hodnoty PD nebo vlastní odhady PD nesplňují požadavky stanovené v oddíle 6: 45 %;

f) 

pro podřízené pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu, pokud instituce není schopna odhadnout hodnoty PD nebo vlastní odhady PD nesplňují požadavky stanovené v oddíle 6: 100 %;

g) 

pro riziko rozmělnění u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu: 75 %.

2.  
Pro účely rizika rozmělnění a rizika selhání, pokud instituce obdržela svolení příslušného orgánu používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům podle článku 143 a je schopna své odhady EL u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu rozkládat na hodnoty PD a LGD způsobem, jenž příslušný orgán považuje za spolehlivý, může pro pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu používat odhad LGD.
3.  
Pokud instituce obdržela svolení příslušného orgánu používat vlastní odhady LGD pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám v souladu s článkem 143, může zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika úpravou PD nebo LGD za předpokladu, že jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 6 a ve svolení příslušných orgánů. Instituce nesmí zaručeným expozicím přidělit upravené hodnoty PD nebo LGD tak, že by upravená riziková váha byla nižší než riziková váha srovnatelné přímé expozice vůči danému ručiteli.
4.  
Pro účely podniků uvedených v čl. 153 odst. 3 je LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění buď LGD související s nezajištěnou transakcí vůči ručiteli, nebo s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že navrácená částka by závisela na finanční situaci ručitele či dlužníka, pokud se ručitel i dlužník dopustí během zajištěné transakce platebního selhání.

Článek 162

Splatnost

1.  
Instituce, které neobdržely svolení používat vlastní LGD a vlastní konverzní faktory pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám, přidělí expozicím vzniklým v důsledku repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit splatnost (M) 0,5 roku a veškerým ostatním expozicím splatnost (M) 2,5 roku.

Obdobně v rámci svolení uvedeného v článku 143 rozhodnou příslušné orgány o tom, zda instituce použije splatnost (M) pro každou expozici, jak je stanoveno v odstavci 2.

2.  

Instituce, které obdržely svolení příslušného orgánu používat vlastní LGD a vlastní konverzní faktory pro expozice vůči podnikům, institucím nebo ústředním vládám a centrálním bankám podle článku 143, vypočítají M pro každou z těchto expozic v souladu s písmeny a) až e) tohoto odstavce a s výhradou odstavců 3 až 5 tohoto článku. M není delší než pět let kromě případů uvedených v čl. 384 odst. 1, kde M vymezená podle tohoto článku se použije:

a) 

pro nástroje, které podléhají plánu peněžních toků, se M vypočítá podle tohoto vzorce:

image

kde CFt označuje peněžní toky v čase t (jistina, úroky a poplatky) smluvně dohodnuté s dlužníkem;

b) 

pro deriváty, které podléhají rámcové dohodě o započtení, odpovídá M váženému průměru zbytkové splatnosti expozice, přičemž nesmí být kratší než 1 rok, a pro vážení splatnosti se použije pomyslná hodnota každé expozice;

c) 

pro expozice vzniklé v důsledku derivátových nástrojů plně či téměř plně zajištěných kolaterálem uvedených v příloze II a maržových obchodů plně či téměř plně zajištěných kolaterálem, které podléhají rámcové dohodě o započtení, odpovídá M váženému průměru zbytkové splatnosti těchto transakcí, přičemž nesmí být kratší než 10 dní;

d) 

v případě repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, které podléhají rámcové dohodě o započtení, odpovídá M váženému průměru zbytkové splatnosti transakcí, přičemž M nesmí být kratší než 5 dnů. Pro vážení splatnosti se použije pomyslná hodnota každé transakce;

e) 

v případě institucí, které obdržely svolení příslušného orgánu podle článku 143 používat vlastní odhady PD pro pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu, odpovídá M pro vyčerpané částky váženému průměru splatnosti těchto pohledávek, přičemž nesmí být kratší než 90 dnů. Stejná hodnota M se použije i pro nevyčerpanou část poskytnutého příslibu odkoupit pohledávky za předpokladu, že tento příslib obsahuje účinné omezovací doložky, doložky o předčasném umoření nebo jiné prvky, které nabývající instituci chrání před výrazným zhoršením kvality budoucích pohledávek, které musí v průběhu platnosti příslibu nakoupit. Pokud takové účinné ochranné prvky neexistují, vypočítá se M pro nevyčerpané částky jako součet nejzazšího data splatnosti možné pohledávky v rámci kupní smlouvy a zbytkové splatnosti příslibu, přičemž nesmí být kratší než 90 dnů;

f) 

v případě jiných nástrojů než uvedených v tomto odstavci nebo pokud instituce není schopna vypočítat M v souladu s pokyny v písmenu a), odpovídá M maximální zbytkové době (v letech), která je dlužníkovi povolena pro splnění jeho smluvních závazků, přičemž nesmí být kratší než 1 rok;

g) 

v případě institucí, které používají k výpočtu hodnot expozic metodu interního modelu uvedenou v kapitole 6 oddíle 6, se M vypočítá pro expozice, na něž instituce tuto metodu uplatňují a u nichž je splatnost smlouvy s nejzazším datem zahrnuté do skupiny transakcí se započtením delší než rok, podle tohoto vzorce:

image

kde:

image

=

formální proměnná, jejíž hodnota v budoucím období tk se rovná 0, je-li tk > 1 rok, a 1, jestliže tk ≤ 1;

image

=

očekávaná expozice v budoucím období tk;

image

=

efektivní očekávaná expozice v budoucím období tk;

image

=

bezrizikový diskontní faktor pro budoucí časové období tk;

image

;
h) 

instituce, která k výpočtu jednostranné úvěrové úpravy v ocenění používá interní model, může se svolením příslušných orgánů používat efektivní duraci úvěru odhadnutou na základě interního modelu stejně jako v případě M.

S výhradou odstavce 2 platí pro skupiny transakcí se započtením, u nichž je původní splatnost všech smluv kratší než rok, vzorec uvedený v písmenu a);

i) 

v případě institucí, které používají k výpočtu hodnot expozic metodu interního modelu uvedenou v kapitole 6 oddíle 6 a mají svolení použít interní model pro specifické riziko spojené s obchodovanými dluhovými pozicemi v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 5, odpovídá M ve vzorci stanoveném v čl. 153 odst. 1 hodnotě 1 za předpokladu, že instituce je schopna příslušným orgánům prokázat, že její interní model pro specifické riziko spojené s obchodovanými dluhovými pozicemi použitý v článku 383 obsahuje dopady migrace mezi ratingy;

j) 

pro účely čl. 153 odst. 3 odpovídá M efektivní splatnosti úvěrového zajištění, ale činí minimálně jeden rok.

3.  

Pokud je dle dokumentace nutné každodenní dozajištění a přecenění a v dokumentaci jsou ustanovení, která umožňují rychlé zpeněžení nebo započtení kolaterálu v případě selhání nebo neprovedená dozajištění, nesmí být M kratší než jeden den v případě:

a) 

derivátových nástrojů plně či téměř plně zajištěných kolaterálem, které jsou uvedeny v příloze II;

b) 

maržových obchodů plně či téměř plně zajištěných kolaterálem;

c) 

repo obchodů a transakcí půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit.

Kromě toho pro kvalifikované krátkodobé expozice, které nejsou součástí probíhajícího financování dlužníka ze strany instituce, činí M nejméně jeden den. Kvalifikované krátkodobé expozice zahrnují:

▼M9

a) 

expozice vůči institucím nebo investičním podnikům vyplývající z vypořádání měnových závazků;

▼B

b) 

samolikvidující se krátkodobé transakce financování obchodu spojené s výměnou zboží nebo služeb se zbytkovou splatností do jednoho roku, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 bodě 80;

c) 

expozice vyplývající z vypořádání nákupu a prodeje cenných papírů během obvyklé dodací lhůty nebo dvou obchodních dnů;

d) 

expozice vyplývající z hotovostních vypořádání převodem a z vypořádání elektronických platebních transakcí a předplacených nákladů, včetně přečerpání vyplývajících z neúspěšných transakcí, které nepřekračují nízký, pevně dohodnutý počet obchodních dnů.

4.  
V případě expozic vůči podnikům v rámci Unie s konsolidovaným obratem a bilanční sumou nižší než 500 milionů EUR se může instituce rozhodnout soustavně stanovovat M tak, jak je uvedeno v odstavci 1, namísto použití odstavce 2. V případě podniků, které především vlastní a pronajímají nespekulativní obytné nemovitosti, mohou instituce místo limitu pro bilanční sumu ve výši 500 milionů EUR použít limit 1 000 milionů EUR.
5.  
V případě nesouladu splatností se postupuje tak, jak je uvedeno v kapitole 4.



Pododdíl 2

Retailové expozice

Článek 163

Pravděpodobnost selhání (PD)

1.  
PD expozice činí alespoň 0,03 %.
2.  
PD dlužníků nebo, v případě použití metody založené na závazcích dlužníků, PD expozic v selhání je 100 %.
3.  
Pro účely rizika rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu se PD rovná odhadu EL pro riziko rozmělnění. Pokud je instituce schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu rozkládat na hodnoty PD a LGD způsobem, jenž příslušné orgány považují za spolehlivý, lze použít odhad PD.
4.  
S výhradou čl. 164 odst. 2 lze úpravou hodnot PD zohlednit osobní zajištění úvěrového rizika. Pro účely rizika rozmělnění, kromě poskytovatelů zajištění uvedených v čl. 201 odst. 1 písm. g), je prodávající pohledávek nabytých za úplatu způsobilý za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 160 odst. 4.

▼M8

Článek 164

Ztrátovost ze selhání (LGD)

1.  
Instituce stanovují vlastní odhady LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v oddíle 6 této kapitoly a svolení příslušných orgánů vydanému podle článku 143. Pro účely rizika rozmělnění se u pohledávek nabytých za úplatu použije hodnota LGD ve výši 75 %. Pokud je instituce schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu spolehlivě rozkládat na hodnoty PD a LGD, může použít vlastní odhad LGD.
2.  
Osobní zajištění úvěrového rizika lze uznat za způsobilé úpravou odhadů hodnot PD nebo LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v čl. 183 odst. 1, 2 a 3 a svolení příslušných orgánů, a to pro jednotlivou expozici nebo seskupení expozic. Instituce nesmí zaručeným expozicím přidělit upravené hodnoty PD nebo LGD tak, že by upravená riziková váha byla nižší než riziková váha srovnatelné přímé expozice vůči danému ručiteli.
3.  
Pro účely čl. 154 odst. 2 je LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění podle čl. 153 odst. 3 buď LGD související s nezajištěnou transakcí vůči ručiteli, nebo s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že navrácená částka by závisela na finanční situaci ručitele, případně dlužníka, pokud se ručitel či dlužník dopustí během zajištěné transakce platebního selhání.
4.  
Průměrná vážená hodnota LGD, kde vahou jsou expozice, nesmí být pro žádnou retailovou expozici, která je zajištěna obytnými nemovitostmi a na kterou se nevztahují záruky ústředních vlád, nižší než 10 %.

Průměrná vážená hodnota LGD, kde vahou jsou expozice, nesmí být pro žádnou retailovou expozici, která je zajištěna obchodními nemovitostmi a na kterou se nevztahují záruky ústředních vlád, nižší než 15 %.

5.  
Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 6. Tímto orgánem je příslušný orgán, nebo pověřený orgán.

Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 6.

Není-li orgán určený tímto členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které mohou být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež určenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nesourodých opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU.

6.  
Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a veškerých dalších relevantních ukazatelů a s přihlédnutím k budoucímu vývoji trhu s nemovitostmi posuzuje orgán určený v souladu s odstavcem 5 tohoto článku pravidelně, alespoň jednou ročně, zda jsou minimální hodnoty LGD uvedené v odstavci 4 tohoto článku vhodné pro expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi nacházejícími se na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 5 dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce tohoto odstavce k závěru, že minimální hodnoty LGD uvedené v odstavci 4 nejsou přiměřené, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost hodnot LGD mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může pro tyto expozice nacházející se na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu stanovit vyšší minimální hodnoty LGD. Tyto vyšší minimální hodnoty mohou být rovněž uplatňovány na úrovni jednoho nebo více segmentů nemovitostí tvořících součást těchto expozic.

Orgán určený v souladu s odstavcem 5 vyrozumí EBA a ESRB předtím, než učiní jakékoli rozhodnutí podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto vyrozumění poskytnou EBA a ESRB dotyčnému členskému státu své stanovisko. EBA a ESRB tyto hodnoty LGD zveřejní.

7.  
Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 5 stanoví vyšší minimální hodnoty LGD podle odstavce 6, mají instituce před jejich uplatněním k dispozici šestiměsíční přechodné období.

▼M8

8.  
EBA vypracuje ve spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, k nimž musí orgán určený v souladu s odstavcem 5 přihlédnout při posuzování přiměřenosti hodnot LGD v rámci posuzování podle odstavce 6.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

9.  

ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku vodítka, pokud jde o:

a) 

faktory, které by mohly „nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu“, jak je uvedeno v odstavci 6, a

b) 

orientační hodnoty, k nimž orgán určený v souladu s odstavcem 5 při stanovování vyšších minimálních hodnot LGD přihlíží.

▼M8

10.  
Instituce jednoho členského státu použijí vyšší minimální hodnoty LGD, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 6, na veškeré své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech daného jiného členského státu.

▼B



Pododdíl 3

Akciové expozice, na které se vztahuje metoda PD/LGD

Článek 165

Akciové expozice, na které se vztahuje metoda PD/LGD

1.  
Hodnoty PD se určí pomocí metod používaných pro expozice vůči podnikům.

Použijí se tyto minimální hodnoty PD:

a) 

0,09 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze, pokud je tato investice součástí dlouhodobého vztahu se zákazníkem;

b) 

0,09 % v případě akciových expozic neobchodovaných na burze, u nichž je návratnost investice založena na pravidelně se opakujících hotovostních tocích, které nejsou odvozeny z kapitálových výnosů;

c) 

0,40 % v případě akciových expozic obchodovaných na burze, včetně ostatních krátkých pozic uvedených v čl. 155 odst. 2;

d) 

1,25 % v případě všech ostatních akciových expozic, včetně ostatních krátkých pozic uvedených v čl. 155 odst. 2.

2.  
Akciovým expozicím neobchodovaným na regulovaných trzích v dostatečně diverzifikovaných portfoliích lze přidělit LGD ve výši 65 %. Všem ostatním takovým expozicím se přidělí LGD ve výši 90 %.
3.  
Všem expozicím se přidělí M v délce pěti let.



Oddíl 5

Hodnota expozice

Článek 166

Expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a retailové expozice

1.  
Pokud není uvedeno jinak, hodnotou expozice u rozvahových expozic je účetní hodnota měřená bez ohledu na veškeré provedené úpravy o úvěrové riziko.

Toto pravidlo platí i v případě aktiv nakoupených za cenu, která se liší od dlužné částky.

V případě nakoupených aktiv je rozdíl mezi dlužnou částkou a účetní hodnotou po uplatnění specifické úpravy o úvěrové riziko, která byla institucí zaznamenána v rozvaze při nákupu aktiva, označen jako diskont, pokud je dlužná částka vyšší, nebo jako prémie, pokud je dlužná částka nižší.

2.  
Pokud instituce používají v případě repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit rámcové dohody o započtení, vypočítá se hodnota expozice podle kapitoly 4 nebo 6.
3.  
Pro výpočet hodnoty expozice pro rozvahové započtení úvěrů a vkladů použijí instituce metody stanovené v kapitole 4.
4.  
Hodnota expozice u pronájmů odpovídá diskontovaným minimálním platbám pronájmu. Minimální platby pronájmu zahrnují platby v době pronájmu, k nimž je nebo může být nájemce zavázán, a jakékoli výhodné předkupní právo (tj. právo, které se velmi pravděpodobně realizuje). Pokud lze vyžadovat platbu v souvislosti se zbytkovou hodnotou pronajaté nemovitosti po jiné smluvní straně, než je nájemce, a platební povinnost splňuje řadu podmínek stanovených v článku 201 týkajících se způsobilosti poskytovatelů zajištění a požadavků na uznání jiných typů záruk uvedených v článku 213, platební povinnost může být zohledněna jako osobní zajištění úvěrového rizika podle kapitoly 4.
5.  
U veškerých kontraktů uvedených v příloze II se hodnota expozice určí metodami stanovenými v kapitole 6 a nezohlední se žádné provedené úpravy o úvěrové riziko.
6.  
Hodnota expozice pro výpočet objemů rizikově vážených expozic u pohledávek nabytých za úplatu odpovídá hodnotě určené podle odstavce 1 minus kapitálové požadavky k riziku rozmělnění před snižováním úvěrového rizika.
7.  
Pokud expozici tvoří cenné papíry nebo komodity prodané, složené či zapůjčené v rámci repo obchodu nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit, transakce s delší dobou vypořádání a maržového obchodu, odpovídá hodnota expozice hodnotě daných cenných papírů nebo komodit určené podle článku 24. Pokud se použije komplexní metoda finančního kolaterálu uvedená v článku 223, navýší se hodnota expozice vynásobením koeficientem volatility příslušným pro takové cenné papíry nebo komodity, jak je stanoveno v daném článku. Hodnota expozice repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů se může určit buď podle kapitoly 6, nebo čl. 220 odst. 2.
8.  

Hodnota expozice u následujících položek se vypočítá tak, že se přislíbená, ale nevyčerpaná částka vynásobí konverzním faktorem. Instituce použijí tyto konverzní faktory v souladu s čl. 151 odst. 8 na expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám:

a) 

na úvěrové linky, které může instituce kdykoli a bez předchozího oznámení bezpodmínečně zrušit, nebo které umožňují automatické zrušení v důsledku zhoršení úvěruschopnosti dlužníka, se použije konverzní faktor 0 %. Aby mohly instituce uplatnit konverzní faktor 0 %, musí aktivně sledovat finanční situaci dlužníka a jejich systémy interní kontroly jim musí umožnit okamžitě zjistit zhoršení úvěruschopnosti dlužníka. Nevyčerpané úvěrové linky lze považovat za bezpodmínečně zrušitelné, pokud podmínky, které se k nim vztahují, umožňují instituci zrušit je v plném rozsahu, jak to povolují právní předpisy na ochranu spotřebitele a související právní předpisy;

b) 

na krátkodobé akreditivy vzniklé v důsledku pohybu zboží se použije konverzní faktor 20 % jak u emitující instituce, tak u potvrzující instituce;

c) 

na nevyčerpané přísliby nákupu revolvingových pohledávek nabývaných za úplatu, jež mohou být bezpodmínečně zrušeny nebo které umožňují kdykoli a bez předchozího oznámení automatické zrušení ze strany instituce, se použije konverzní faktor 0 %. Aby mohly instituce uplatnit konverzní faktor 0 %, musí aktivně sledovat finanční situaci dlužníka a jejich systémy interní kontroly jim musí umožnit okamžitě zjistit zhoršení úvěrové kvality dlužníka;

▼C2

d) 

na ostatní úvěrové linky, přísliby nakoupit dluhové cenné papíry (NIF) a přísliby revolvingových úvěrů (RUF) se použije konverzní faktor 75 %.

Instituce, které splňují požadavky pro používání vlastních odhadů konverzních faktorů uvedené v oddíle 6, mohou používat vlastní odhady konverzních faktorů pro různé typy produktů, jak je stanoveno v písmenech a) až d), se svolením příslušných orgánů.

▼B

9.  
Pokud se některý příslib vztahuje k prodloužení jiného příslibu, použije se nižší ze dvou konverzních faktorů spojených s jednotlivými přísliby.
10.  

V případě jiných podrozvahových položek, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 až 8, se hodnota expozice vypočítá jako tato procentuální část její hodnoty:

a) 

100 % u položek s vysokým rizikem;

b) 

50 % u položek se středním rizikem;

c) 

20 % u položek se středně nízkým rizikem a

d) 

0 % u položek s nízkým rizikem.

Pro účely tohoto odstavce se podrozvahové položky zařazují do kategorií rizika podle přílohy I.

Článek 167

Akciové expozice

1.  
Hodnota expozice u akciových expozic odpovídá účetní hodnotě poté, co byla uplatněna specifická úprava o úvěrové riziko.
2.  
Hodnotou expozice podrozvahových akciových expozic je jejich nominální hodnota poté, co byly od nominální hodnoty odečteny specifické úpravy o úvěrové riziko pro tuto expozici.

Článek 168

Jiná aktiva nemající povahu úvěrového závazku

Hodnota expozic u jiných aktiv nemajících povahu úvěrového závazku odpovídá účetní hodnotě poté, co byla uplatněna specifická úprava o úvěrové riziko.



Oddíl 6

Požadavky týkající se přístupu IRB



Pododdíl 1

Ratingové systémy

Článek 169

Obecné zásady

1.  
Používá-li instituce několik ratingových systémů, rozhodnutí o volbě ratingového systému pro daného dlužníka či transakci musí být doloženo a použito způsobem, který přiměřeně odráží úroveň rizika.
2.  
Kritéria a postupy pro volbu ratingového systému se pravidelně vyhodnocují, přičemž se posuzuje, zda zůstávají vhodné pro aktuální portfolio a vnější podmínky.
3.  
Pokud instituce používá přímé odhady rizikových parametrů u jednotlivých dlužníků nebo expozic, lze na ně pohlížet jako na odhady přiřazené stupňům na spojité ratingové stupnici.

Článek 170

Struktura ratingových systémů

1.  

Struktura ratingových systémů pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám splňuje tyto požadavky:

a) 

ratingový systém zohledňuje rizikové charakteristiky dlužníka a transakce;

b) 

ratingový systém má ratingovou stupnici dlužníků, která odráží výlučně kvantifikaci rizika selhání dlužníků. Ratingová stupnice dlužníků musí mít minimálně 7 stupňů pro dlužníky, kteří nejsou v selhání, a jeden pro dlužníky, kteří jsou v selhání;

c) 

instituce dokladuje vztah mezi stupni dlužníků jak ve smyslu úrovně rizika selhání, které jednotlivé stupně předpokládají, tak kritérií užívaných k rozlišení jednotlivých úrovní tohoto rizika;

d) 

instituce s portfolii soustředěnými do určitého tržního segmentu a v určitém rozpětí rizika selhání musí mít v tomto rozpětí dostatek stupňů dlužníka, aby se zamezilo nadměrné koncentraci dlužníků v jednom stupni. Výrazné koncentrace v rámci jednoho stupně musí být podpořeny přesvědčivými empirickými důkazy, že stupeň dlužníka pokrývá přiměřeně úzké pásmo PD a riziko selhání představované všemi dlužníky v daném stupni spadá do tohoto pásma;

e) 

aby příslušný orgán povolil používat vlastní odhady LGD pro výpočet kapitálového požadavku, musí ratingový systém obsahovat jasně odlišenou ratingovou stupnici transakcí, která odráží výlučně charakteristiky transakcí související s LGD. Vymezení jednotlivých stupňů transakce zahrnuje jak popis zařazování expozic do stupňů, tak kritérií používaných k rozlišení úrovně rizika mezi jednotlivými stupni;

f) 

významné koncentrace v rámci jednoho stupně transakce musí být podpořeny přesvědčivými empirickými důkazy, že stupeň transakce pokrývá přiměřeně úzké pásmo LGD a riziko představované všemi expozicemi v daném stupni spadá do tohoto pásma.

2.  
Instituce používající k určení rizikových vah pro specializované úvěrové expozice metody stanovené v čl. 153 odst. 5 jsou osvobozeny od požadavku mít ratingovou stupnici dlužníků, která odráží výlučně kvantifikaci rizika selhání dlužníků u těchto expozic. Tyto instituce musí mít pro výše zmíněné expozice alespoň 4 stupně pro dlužníky, kteří nejsou v selhání, a alespoň jeden pro dlužníky, kteří jsou v selhání.
3.  

Struktura ratingových systémů pro retailové expozice splňuje tyto požadavky:

a) 

ratingové systémy odráží riziko dlužníka i riziko transakce a zachycují všechny odpovídající charakteristiky dlužníka a transakce;

b) 

úroveň diferenciace rizik zajišťuje, že počet expozic v daném stupni nebo seskupení je dostatečný, aby umožnil věrohodnou kvantifikaci a validaci charakteristik ztráty na úrovni stupně nebo seskupení. Rozdělení expozic a dlužníků napříč stupni nebo seskupeními zamezuje nadměrným koncentracím;

c) 

proces zařazování expozic do stupňů nebo seskupení zajišťuje věrohodnou diferenciaci rizika, sdružení dostatečně homogenních expozic a umožňuje přesný a soustavný odhad charakteristik ztráty v rámci stupně či seskupení. U pohledávek nabytých za úplatu odráží seskupení postupy upisování prodávajícího a různorodost jeho klientů.

4.  

Při zařazování expozic do stupňů nebo seskupení vezmou instituce v úvahu tyto rizikové faktory:

a) 

rizikové charakteristiky dlužníka;

b) 

rizikové charakteristiky transakce, včetně typu produktu či kolaterálu, případně obojího. Instituce explicitně řeší případy, kdy je pro několik expozic použit stejný kolaterál;

c) 

nesplácení, kromě případů, kdy instituce svému příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že nesplácení není podstatným faktorem ovlivňujícím riziko expozice.

Článek 171

Zařazení do jednotlivých stupňů nebo seskupení

1.  

Pro zařazování expozic do stupňů a seskupení v rámci ratingového systému musí mít instituce specifické definice, postupy a kritéria, které splňují tyto požadavky:

a) 

definice a kritéria pro stupně a seskupení jsou dostatečně podrobné, aby umožnily osobám odpovědným za přiřazování ratingu soustavně zařazovat dlužníky či transakce představující obdobné riziko do stejného ratingového stupně nebo seskupení. Tato soustavnost se musí týkat všech linií podnikání a všech útvarů a zeměpisných oblastí;

b) 

podklady týkající se ratingového postupu umožňují třetím stranám pochopit způsob zařazování expozic do stupňů a seskupení, reprodukovat proces zařazování do stupňů či seskupení a hodnotit patřičnost zařazení do stupně či seskupení;

c) 

kritéria jsou také v souladu s interními zásadami úvěrování dané instituce a s jejími postupy při nakládání s problémovými dlužníky a transakcemi.

2.  
Instituce zohledňuje při zařazování dlužníků a transakcí do ratingových stupňů nebo seskupení veškeré relevantní informace. Tyto informace musí být aktuální a musí instituci umožnit předpovídat budoucí vývoj expozice. Čím méně informací instituce má, tím je proces zařazování dlužníků a transakcí do stupňů nebo seskupení konzervativnější. Používá-li instituce externí rating jako primární faktor určující přiřazení interního ratingu, ujistí se, že bere v úvahu i ostatní relevantní informace.

Článek 172

Zařazování expozic

1.  

U expozic vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a u akciových expozic, u nichž instituce využívá přístup PD/LGD podle čl. 155 odst. 3, se zařazování expozic provádí v souladu s těmito kritérii:

a) 

v rámci procesu schvalování úvěrů je každý dlužník zařazen do stupně dlužníka;

b) 

u expozic, pro něž instituce obdržela svolení příslušného orgánu používat vlastní odhady LGD a konverzních faktorů v souladu s článkem 143, se v rámci procesu schvalování úvěrů každá expozice rovněž zařadí do stupně transakce;

c) 

instituce, které používají metody stanovené v čl. 153 odst. 5 pro přiřazování rizikových vah pro specializované úvěrové expozice, zařadí jednotlivé expozice do stupňů v souladu s čl. 170 odst. 2;

d) 

každý samostatný právní subjekt, vůči němuž má instituce expozici, musí být hodnocen samostatně. Instituce mají patřičné postupy pro nakládání s jednotlivými dlužícími klienty a skupinami spjatých klientů;

e) 

různé expozice vůči stejnému dlužníkovi se zařadí do stejného stupně dlužníka bez ohledu na jakékoli rozdíly v povaze jednotlivých transakcí. Avšak pokud je povoleno zařazovat jednotlivé expozice vůči témuž dlužníkovi do různých ratingových stupňů, použije se toto:

i) 

riziko země v závislosti na tom, zda jsou expozice denominovány v národní nebo zahraniční měně;

ii) 

stupeň dlužníka lze upravit vzhledem k zárukám přidruženým k expozici;

iii) 

právní předpisy o ochraně spotřebitele, zachování bankovního tajemství nebo jiné právní předpisy zakazují poskytovat údaje o klientovi.

2.  
U retailových expozic musí být v rámci procesu schvalování úvěrů každá expozice zařazena do stupně nebo seskupení.
3.  
Pro účely zařazování do stupňů a seskupení instituce zaznamenávají, v jakých situacích může osobní posouzení převážit nad vstupními parametry nebo výsledky procesu zařazování a kteří pracovníci jsou odpovědni za schvalování takovýchto odchýlení. Instituce zaznamenává tato odchýlení a odpovědné pracovníky. Instituce analyzují vývoj expozic, u nichž při zařazování do stupňů došlo k odchýlení. Tato analýza obsahuje posouzení vývoje expozic, u kterých byl rating pozměněn určitou osobou a uvádí všechny odpovědné pracovníky.

Článek 173

Spolehlivost procesu zařazování

1.  

U expozic vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a u akciových expozic, u nichž instituce využívá přístup PD/LGD podle čl. 155 odst. 3, splňuje proces zařazování tyto požadavky spolehlivosti:

a) 

zařazení do ratingových stupňů a jeho pravidelný přezkum provádí nebo schvaluje nezávislá strana, která nemá přímý prospěch z rozhodování o poskytování úvěrů;

b) 

instituce provádí přezkum zařazení do ratingových stupňů minimálně jednou ročně a zařazení upraví, pokud výsledek přezkumu ukáže, že ponechání stávajícího zařazení není odůvodněné. Vysoce rizikoví dlužníci a problémové expozice jsou podrobováni častějšímu přezkumu. Pokud instituce získají podstatné informace o dlužníkovi či expozici, provedou nové zařazení;

c) 

instituce mají účinný postup získávání a aktualizace příslušných informací o charakteristikách dlužníka, které ovlivňují PD, a o charakteristikách transakce, které ovlivňují LGD a konverzní faktory.

2.  
U retailových expozic provádí instituce alespoň jednou ročně přezkum zařazení dlužníka a transakce a zařazení upraví, pokud výsledek přezkumu ukáže, že ponechání stávajícího zařazení není odůvodněné, nebo provádí přezkum charakteristik ztráty a stavu nesplácení každého identifikovaného rizikového seskupení. Instituce provádí rovněž alespoň jednou ročně na reprezentativním vzorku přezkum stavu jednotlivých expozic v rámci každého seskupení, aby se ujistila, že expozice jsou i nadále zařazovány do správného seskupení, a zařazení upraví, pokud výsledek přezkumu ukáže, že ponechání stávajícího zařazení není odůvodněné.
3.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro metodiky příslušných orgánů používaných k posouzení spolehlivosti procesu zařazování a pravidelného a nezávislého hodnocení rizik.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 174

Použití modelů

Pokud instituce používá k zařazování expozic do stupňů či seskupení dlužníků nebo transakcí statistické modely a jiné technické metody, musí být splněny tyto požadavky:

a) 

model má dobrou schopnost předpovědi a v důsledku jeho použití nejsou zkresleny kapitálové požadavky. Vstupní veličiny tvoří adekvátní a účinný základ pro výsledné předpovědi. Model nesmí vykazovat podstatná zkreslení;

b) 

instituce má k dispozici postup prověřování údajů vstupujících do daného modelu, který zahrnuje posouzení přesnosti, úplnosti a vhodnosti údajů;

c) 

údaje použité pro vytvoření daného modelu jsou reprezentativní pro soubor aktuálních dlužníků či expozic instituce;

d) 

instituce má pravidelný cyklus validace modelu, který se skládá ze sledování výkonu a stability modelu, přezkumu specifikace modelu a testování výstupů modelu proti skutečnosti;

e) 

instituce doplňuje statistický model osobním posouzením a dohledem, aby bylo možno přezkoumávat zařazení do ratingových stupňů provedená na základě modelu a zajistit správné užívání modelů. Proces přezkoumávání se zaměřuje na nalezení a omezení chyb spojených se slabinami modelu. Osobní posouzení bere v úvahu všechny relevantní informace, které model nezohledňuje. Instituce zaznamenává, jakým způsobem je osobní posouzení kombinováno s výsledky modelu.

Článek 175

Záznamy týkající se ratingových systémů

1.  
Instituce zaznamenává koncepci a provozní detaily svých ratingových systémů. Tyto podklady poskytují důkazy o dodržování požadavků uvedených v tomto oddíle a zahrnují oblast diferenciace portfolií, ratingová kritéria, povinnosti osob hodnotících dlužníky a expozice, četnost přezkumů zařazování a dohled nad ratingovým procesem ze strany vedení.
2.  
Instituce zaznamenává důvody výběru svých ratingových kritérií a analýzu podporující tento výběr. Instituce zaznamenává veškeré významné změny ve svém ratingovém procesu a tyto podklady umožňují zjistit změny, které byly v ratingovém procesu provedeny po posledním přezkumu ze strany příslušných orgánů. Organizace přiřazování ratingu, včetně procesu přiřazení ratingu a struktury interní kontroly, musí být rovněž zaznamenány.
3.  
Instituce zaznamenává specifické definice selhání a ztráty, které interně používá, a zajistí jejich soulad s definicemi uvedenými v tomto nařízení.
4.  

Pokud instituce v ratingovém procesu využívá statistické modely, zaznamená jejich metodiky. Tyto materiály:

a) 

poskytují podrobný popis teorie, předpokladů a matematického a empirického základu pro přiřazování odhadů ke stupňům, jednotlivým dlužníkům, expozicím nebo seskupením a také zdroj(e) údajů užívaných k odhadování modelu;

b) 

zakládají přesný statistický postup pro validaci modelu, včetně testování výkonnosti modelu na vzorku údajů z jiného časového období a na jiném vzorku údajů, než je vzorek použitý ke specifikaci modelu;

c) 

poukazují na všechny okolnosti, za kterých model nefunguje účinně.

5.  
Instituce uspokojivě prokáže příslušnému orgánu, že požadavky tohoto článku jsou splněny, pokud získala ratingový systém nebo model používaný v rámci ratingového systému od třetí strany a daný prodejce odmítá nebo omezuje přístup instituce k informacím týkajícím se metodiky ratingového systému nebo modelu nebo podkladových údajů použitých k vývoji této metodiky nebo modelu na základě skutečnosti, že k takovým informacím má vlastnická práva.

Článek 176

Správa údajů

1.  
Instituce shromažďuje a ukládá údaje týkající se jejích interních ratingů v souladu s požadavky uvedenými v části osmé.
2.  

U expozic vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a u akciových expozic, u nichž instituce využívá přístup PD/LGD podle čl. 155 odst. 3, instituce shromažďují a ukládají toto:

a) 

úplnou historii všech ratingů přidělených dlužníkům a uznaným ručitelům;

b) 

data, kdy byly ratingy přiděleny;

c) 

základní údaje a metodiku použitou k odvození ratingu;

d) 

údaje o osobě odpovědné za přidělení ratingu;

e) 

identitu dlužníků a expozic, u nichž došlo k selhání;

f) 

datum a okolnosti těchto selhání;

g) 

údaje týkající se PD a skutečných poměrů selhání spojených s ratingovými stupni a migrací mezi ratingy.

3.  
Instituce, které nepoužívají vlastní odhady LGD a konverzních faktorů, shromažďují a ukládají údaje o srovnání skutečných hodnot LGD s hodnotami uvedenými v čl. 161 odst. 1 a skutečných konverzních faktorů s hodnotami uvedenými v čl. 166 odst. 8.
4.  

Instituce, které používají vlastní odhady LGD a konverzních faktorů, shromažďují a ukládají:

a) 

úplnou historii všech údajů týkajících se ratingů transakcí a odhadů LGD a konverzních faktorů spojených s jednotlivými ratingovými stupnicemi;

b) 

data, kdy byly přiděleny ratingy a provedeny odhady;

c) 

základní údaje a metodiku použitou k odvození ratingů transakcí a odhadů LGD a konverzních faktorů;

d) 

údaje o osobě, která přiřadila transakci rating, a osobě, která provedla odhady LGD a konverzních faktorů;

e) 

odhadnuté a skutečné hodnoty LGD a konverzních faktorů spojených s jednotlivými expozicemi, u nichž došlo k selhání;

f) 

hodnoty LGD u dané expozice před a po vyhodnocení vlivu záruky či úvěrového derivátu v případě institucí, u nichž se v hodnotě LGD projevují účinky snižování úvěrového rizika prostřednictvím záruk nebo úvěrových derivátů;

g) 

údaje týkající se složek ztráty pro každou expozici, u níž došlo k selhání.

5.  

U retailových expozic instituce shromažďují a ukládají:

a) 

údaje použité při procesu zařazování expozic do stupňů či seskupení;

b) 

odhady PD, LGD a konverzních faktorů spojených se stupni nebo seskupeními expozic;

c) 

identitu dlužníků a expozic, u nichž došlo k selhání;

d) 

v případě expozic, u nichž došlo k selhání, stupně nebo seskupení, do nichž byla daná expozice zařazena v roce předcházejícím selhání, a skutečné hodnoty LGD a konverzního faktoru;

e) 

údaje o ztrátovosti v případě kvalifikovaných revolvingových retailových expozic.

Článek 177

Zátěžové testy používané při hodnocení kapitálové přiměřenosti

1.  
Instituce má zavedeny spolehlivé postupy zátěžového testování, které používá při hodnocení své kapitálové přiměřenosti. Zátěžové testování zahrnuje vymezení možných událostí nebo budoucích změn ekonomických podmínek, které by mohly nepříznivě ovlivnit úvěrové expozice dané instituce, a dále posouzení schopnosti dané instituce těmto změnám čelit.
2.  
Instituce pravidelně provádí zátěžové testování úvěrového rizika, aby mohla vyhodnotit vliv určitých specifických podmínek na celkové kapitálové požadavky k úvěrovému riziku. Test si vybere instituce, avšak podléhá přezkumu v rámci dohledu. Používaný test má být vypovídající a zohledňovat dopady vážných, ale možných scénářů pro případ recese. Instituce v rámci zátěžového testování hodnotí rovněž migraci mezi ratingy. Portfolia podrobená zátěžovému testování zahrnují převážnou většinu celkových expozic instituce.
3.  
Instituce, které používají postup stanovený v čl. 153 odst. 3, vezmou v úvahu – jako součást svého zátěžového testování – dopad případného zhoršení úvěrové kvality poskytovatelů zajištění, zejména v případě, kdy poskytovatelé zajištění nesplní kritéria způsobilosti.



Pododdíl 2

Kvantifikace rizika

Článek 178

Selhání dlužníka

1.  

Má se za to, že u konkrétního dlužníka došlo k selhání, pokud nastane jedna nebo obě tyto situace:

a) 

instituce má za to, že dlužník pravděpodobně v plném rozsahu nesplatí své úvěrové závazky vůči instituci, jejímu mateřskému podniku či některému z jejích dceřiných podniků, aniž by instituce přistoupila ke krokům, jako je realizace zajištění;

▼M7

b) 

některý podstatný úvěrový závazek dlužníka vůči instituci, jejímu mateřskému podniku či některému z jejích dceřiných podniků je více než 90 dní po splatnosti. Příslušné orgány mohou nahradit lhůtu 90 dní lhůtou 180 dnů u expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi malých nebo středních podniků v kategorii retailových expozic i u expozic vůči subjektům veřejného sektoru. Lhůta 180 dní se pro účely čl. 36 odst. 1 písm. m) nebo článku 127 nepoužije.

▼B

V případě retailových expozic mohou instituce uplatnit definici selhání stanovenou v prvním pododstavci písm. a) a b) spíše na úrovni jednotlivých úvěrových příslibů než v souvislosti s celkovými závazky dlužníka.

2.  

Pro účely odst. 1 písm. b) platí toto:

a) 

při přečerpání se dny po splatnosti začínají počítat od okamžiku, kdy dlužník překročí doporučený limit, je mu doporučen limit nižší než aktuální čerpání nebo čerpal úvěr neoprávněně a jedná se o podstatnou částku;

b) 

pro účely písmene a) doporučený limit zahrnuje jakýkoli úvěrový limit stanovený institucí, o kterém instituce dlužníka informovala;

c) 

dny po splatnosti pro úvěrové karty se začínají počítat dnem splatnosti minimální splátky;

d) 

podstatnost úvěrového závazku po splatnosti se posuzuje podle limitu stanoveného příslušnými orgány. Tento limit odráží úroveň rizika, kterou příslušný orgán považuje za přiměřenou;

e) 

instituce zaznamenala zásady, pokud jde o počítání dnů po splatnosti, zejména pokud jde o opětovné porovnání data uskutečnění transakcí a data jejich splatnosti a udělení prodloužení, změn nebo odkladů, obnovení a započtení stávajících účtů. Tyto zásady se uplatňují soustavně a jsou v souladu s interním řízením rizika a rozhodovacími procesy instituce.

3.  

Pro účely odst. 1 písm. a) situace, které naznačují pravděpodobnost nesplácení, zahrnují tyto případy:

a) 

instituce přestane úvěrový závazek úročit;

b) 

instituce uznává specifickou úpravu úvěru, která vyplývá z významného zhoršení úvěrové kvality zaznamenaného až po převzetí expozice institucí;

c) 

instituce prodává úvěrový závazek s podstatnou ekonomickou ztrátou spojenou s úvěrem;

d) 

instituce souhlasí s nucenou restrukturalizací úvěrového závazku, ►C2  která pravděpodobně povede k úlevě finančního závazku způsobené podstatným prominutím ◄ nebo odkladem splátek jistiny, úroků nebo (případně) poplatků. V případě akciových expozic hodnocených metodou PD/LGD to zahrnuje nucenou restrukturalizaci samotných těchto akcií;

e) 

instituce podala návrh na vyhlášení úpadku dlužníka nebo podobný požadavek týkající se úvěrového závazku dlužníka vůči instituci, jejímu mateřskému podniku či některému z jejích dceřiných podniků;

f) 

dlužník požádal o vyhlášení úpadku nebo bylo vydáno rozhodnutí o jeho úpadku nebo podobné ochraně, aby se tím vyhnul splacení úvěrového závazku vůči instituci, jejímu mateřskému podniku či některému z jejích dceřiných podniků, anebo ho odložil.

4.  
Instituce používající externí údaje, které nejsou v souladu s definicí selhání uvedenou v odstavci 1, učiní příslušné úpravy, aby bylo dosaženo obecné shody s danou definicí selhání.
5.  
Má-li instituce za to, že na expozici, u které dříve došlo k selhání, již nepůsobí okolnosti vedoucí k selhání, může stanovit rating dlužníka nebo transakce způsobem, který by uplatňovala u expozice, která není ve stavu selhání. Pokud je následně třeba uplatnit definici selhání, má se za to, že došlo k dalšímu selhání.
6.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž příslušný orgán stanovuje limit uvedený v odst. 2 písm. d).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

7.  
EBA vydává pokyny o použití tohoto článku. Tyto pokyny se přijímají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 179

Obecné požadavky týkající se odhadu

1.  

Při kvantifikaci rizikových parametrů spojených s ratingovými stupni nebo seskupeními instituce uplatňují tyto požadavky:

a) 

vlastní odhady rizikových parametrů PD, LGD, konverzních faktorů a EL provedené institucí zahrnují veškeré relevantní údaje, informace a metody. Odhady se odvozují s využitím zkušeností z minulosti a empirických důkazů, nikoliv pouze na základě osobního posouzení. Odhady jsou realistické a věrohodné a vycházejí z faktorů, které podstatně ovlivňují příslušné rizikové parametry. Čím méně má instituce k dispozici údajů, tím konzervativnější je její odhad;

b) 

instituce je schopna provádět rozklad realizované ztráty na četnost selhání, LGD a konverzní faktor, nebo používá-li odhady EL, na faktory, jež považuje za určující pro vývoj příslušných rizikových parametrů. Odhady instituce vycházejí z dlouhodobých zkušeností;

c) 

zohlední se veškeré změny v úvěrovacích postupech nebo v postupu vymáhání pohledávek za sledovaná období uvedená v čl. 180 odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. e), čl. 181 odst. 1 písm. j) a odst. 2 a čl. 182 odst. 2 a 3. Odhady instituce odrážejí vliv technického pokroku, nových údajů a dalších informací, jakmile jsou k dispozici. Instituce revidují své odhady, kdykoli se objeví nové informace, vždy však alespoň jednou ročně;

d) 

soubor expozic, z něhož pochází údaje používané k odhadům, úvěrové standardy používané v době vzniku údajů a další odpovídající charakteristiky jsou srovnatelné s charakteristikami expozic a standardy instituce. Ekonomické nebo tržní podmínky, jež slouží jako podklad pro údaje, jsou relevantní vzhledem k aktuálním a předvídatelným podmínkám. Počet expozic ve vzorku a časové období používané ke kvantifikaci jsou dostatečné na to, aby se mohla instituce spolehnout, že její odhady jsou přesné a spolehlivé;

e) 

u pohledávek nabytých za úplatu odhady odrážejí veškeré relevantní informace, které jsou nabývající instituci k dispozici ohledně kvality podkladových pohledávek, včetně údajů o obdobných seskupeních poskytnutých prodávajícím, nabývající institucí nebo externími zdroji. Nabývající instituce vyhodnocuje veškeré údaje, ze kterých vychází a které poskytl prodávající;

f) 

instituce je ve svých odhadech ohledně očekávaného rozpětí chyb přiměřeně konzervativní. Pokud jsou metody a údaje považovány za méně uspokojivé a očekávané rozpětí chyb je větší, potom je i odhad konzervativnější.

Pokud instituce používají rozdílné odhady pro výpočet rizikových vah a pro interní účely, zaznamenají tuto skutečnost a odůvodní ji. Pokud instituce mohou prokázat svým příslušným orgánům, že údaje získané před 1. lednem 2007 byly upraveny odpovídajícím způsobem tak, aby bylo dosaženo obecné shody s definicemi selhání podle článku 178 nebo ztráty, mohou příslušné orgány institucím povolit určitou flexibilitu při uplatňování požadovaných standardů ohledně údajů.

2.  

Pokud instituce používá údaje, které jsou sdíleny mezi institucemi, musí splňovat tyto požadavky:

a) 

ratingové systémy a kritéria ostatních institucí v daném seskupení jsou podobná jejím vlastním;

b) 

seskupení reprezentuje portfolio, pro něž jsou sdílené údaje použity;

c) 

sdílené údaje používá instituce pro své odhadování soustavně;

d) 

instituce je i nadále odpovědná za spolehlivost svých ratingových systémů;

e) 

instituce dostatečně rozumí svým ratingovým systémům, včetně toho, že je schopna efektivně sledovat a kontrolovat ratingový proces.

Článek 180

Specifické požadavky týkající se odhadu PD

1.  

Při kvantifikaci rizikových parametrů spojených s ratingovými stupni nebo seskupeními použijí instituce tyto specifické požadavky týkající se odhadu PD pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a pro akciové expozice v případech, kdy instituce používá metodu PD/LGD uvedenou v čl. 155 odst. 3:

a) 

instituce odhadují hodnoty PD pro stupně dlužníků z dlouhodobých průměrů jednoletých poměrů selhání. Odhady PD pro dlužníky, kteří jsou vysoce zadluženi, nebo pro dlužníky, jejichž aktiva jsou tvořena převážně obchodními aktivy, odrážejí výkonnost podkladových aktiv na základě časových období krizové volatilility;

b) 

u pohledávek vůči podnikům nabytých za úplatu mohou instituce odhadnout EL pro stupně dlužníků z dlouhodobých průměrů skutečných jednoletých poměrů selhání;

c) 

pokud instituce odvozuje dlouhodobé průměrné odhady PD a LGD pro pohledávky vůči podnikům nabyté za úplatu z odhadu EL a příslušného odhadu PD nebo LGD, pak postup odhadu celkové ztráty splňuje obecné standardy pro odhad PD a LGD stanovené v této části a výsledek musí být v souladu s konceptem LGD uvedeným v čl. 181 odst. 1 písm. a);

d) 

instituce používají metody odhadu PD pouze společně s podpůrnou analýzou. Instituce si je vědoma významu osobního posouzení při kombinování výsledků různých metod a při úpravách v důsledku omezenosti daných metod a informací;

e) 

používá-li instituce k odhadování PD vlastní historické údaje o selháních, potom tyto odhady odrážejí standardy pro upisování a veškeré rozdíly mezi ratingovým systémem, který tyto údaje poskytl, a aktuálně používaným ratingovým systémem. Pokud byly standardy pro upisování či ratingové systémy změněny, instituce je ve svém odhadování PD konzervativnější;

f) 

pokud instituce spojuje své interní ratingové stupně se stupnicí užívanou externí ratingovou agenturou či podobnými organizacemi, nebo je k takové stupnici přiřazuje, a poté přiděluje poměr selhání zaznamenaný u ratingových stupňů externí organizace svým vlastním stupňům, musí být toto přiřazování založeno na porovnání interních ratingových kritérií a kritérií používaných danou externí organizací a na porovnání interních a externích ratingů jakýchkoli společných dlužníků. Přitom se instituce vyvaruje zkreslení či rozporů v metodě přiřazování nebo v podkladových údajích. Kritéria externí organizace, z nichž vycházejí údaje používané ke kvantifikaci, se zaměřují pouze na riziko selhání a neodrážejí charakteristiky transakcí. Analýzy provedené institucí obsahují srovnání používaných definic selhání s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v článku 178. Instituce zásady přiřazování zaznamená;

g) 

používá-li instituce statistické modely pro prognózu selhání, smí odhadovat hodnoty PD jako prostý průměr odhadů pravděpodobnosti selhání u jednotlivých dlužníků v daném ratingovém stupni. Používá-li instituce modely pravděpodobnosti selhání pro tento účel, splňuje standardy uvedené v článku 174;

h) 

bez ohledu na to, zda instituce pro účely odhadování PD používá externí, interní nebo sdílené zdroje údajů nebo jejich kombinaci, je délka příslušné historické časové řady alespoň pro jeden z těchto zdrojů minimálně pět let. Zahrnuje-li časová řada pro některý ze zdrojů delší období a jsou-li tyto údaje relevantní, použije se toto delší období. Toto písmeno se vztahuje rovněž na metodu PD/LGD u akcií. Se svolením příslušných orgánů mohou instituce, které neobdržely svolení příslušného orgánu podle článku 143 k použití vlastních odhadů LGD nebo konverzních faktorů, použít při uplatňování přístupu IRB odpovídající údaje za období dvou let. Období, jež musí být zahrnuto, se každoročně prodlouží o jeden rok do doby, než odpovídající údaje zahrnou období pěti let.

2.  

V případě retailových expozic se použijí tyto požadavky:

a) 

instituce odhadují hodnoty PD pro stupně nebo seskupení dlužníků z dlouhodobých průměrů jednoletých poměrů selhání;

b) 

odhady PD mohou být rovněž odvozeny z odhadu celkové ztráty a z příslušných odhadů LGD;

c) 

převažujícím zdrojem informací instituce pro odhadování charakteristik ztráty jsou interní údaje pro zařazování expozic do stupňů nebo seskupení. Instituce mohou pro kvantifikaci použít externí údaje (včetně sdílených údajů) nebo statistické modely, za předpokladu, že existují obě tyto silné vazby:

i) 

mezi procesem zařazování expozic do stupňů nebo seskupení v instituci a procesem, který používá daný externí zdroj údajů; a

ii) 

mezi interním rizikovým profilem instituce a složením externích údajů;

d) 

pokud instituce odvozuje dlouhodobé průměrné odhady PD a LGD pro retailové expozice z odhadu celkové ztráty a příslušného odhadu PD nebo LGD, pak postup odhadu celkové ztráty splňuje obecné standardy pro odhad PD a LGD stanovené v této části a výsledek je v souladu s konceptem LGD uvedeným v čl. 181 odst. 1 písm. a);

e) 

bez ohledu na to, zda instituce pro účely odhadování charakteristik ztráty používá externí, interní nebo sdílené zdroje údajů nebo jejich kombinaci, délka podkladové historické časové řady činí minimálně pět let alespoň pro jeden z těchto zdrojů. Zahrnuje-li časová řada pro některý ze zdrojů delší období a jsou-li tyto údaje relevantní, použije se toto delší období. Instituce nemusí přikládat historickým údajům stejný význam, pokud novější údaje předpovídají ztrátovost lépe. Se svolením příslušných orgánů mohou instituce, které uplatňují přístup IRB, použít relevantní údaje za dvouleté období. Období, které je zahrnuto, se každoročně prodlouží o jeden rok do doby, než odpovídající údaje zahrnou období pěti let;

f) 

instituce rozpoznávají a analyzují očekávané změny rizikových parametrů v průběhu trvání úvěrových expozic (sezónní vlivy).

V případě retailových pohledávek nabytých za úplatu mohou instituce používat externí i interní referenční údaje. Instituce pro porovnání použijí veškeré relevantní zdroje údajů.

3.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

podmínky, podle nichž mohou příslušné orgány udělit svolení uvedená v odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. e);

b) 

metodiky, podle nichž příslušné orgány posoudí metodiku instituce používanou k odhadům PD podle článku 143.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 181

Specifické požadavky týkající se vlastních odhadů LGD

1.  

Při kvantifikaci rizikových parametrů spojených s ratingovými stupni nebo seskupeními použijí instituce tyto specifické požadavky týkající se vlastních odhadů LGD:

a) 

instituce odhadují LGD pro stupně nebo seskupení transakcí na základě průměru skutečných hodnot LGD v jednotlivých stupních nebo seskupeních transakcí za použití všech selhání zjištěných ze zdrojů údajů (průměr vážený počty selhání);

b) 

instituce použijí odhady LGD pro případ hospodářského poklesu, jsou-li konzervativnější než dlouhodobá průměrná úroveň. Pokud se očekává, že výstupem ratingového systému budou dlouhodobě konstantní skutečné hodnoty LGD pro jednotlivé stupně nebo seskupení, provedou instituce úpravy svých odhadů rizikových parametrů pro jednotlivé stupně nebo seskupení, aby omezily dopad hospodářského poklesu na kapitál;

c) 

instituce zohlední stupeň jakékoli závislosti mezi rizikem dlužníka a rizikem kolaterálu nebo poskytovatele kolaterálu. K případům, u kterých je zjevný vysoký stupeň závislosti, se přistupuje konzervativně;

d) 

při svém posuzování LGD přistupuje instituce k nesouladu měn mezi podkladovým závazkem a kolaterálem konzervativně;

e) 

pokud odhady LGD zohledňují existenci kolaterálu, nejsou tyto odhady založeny výlučně na odhadované tržní hodnotě kolaterálu. Odhady LGD zohledňují dopad potenciální neschopnosti institucí získat okamžitou kontrolu nad svým kolaterálem a realizovat jej;

f) 

pokud odhady LGD berou v úvahu existenci kolaterálu, stanoví instituce interní požadavky na řízení kolaterálu, právní jistotu a řízení rizika, které se obecně shodují s těmi, které jsou uvedeny v kapitole 4 oddílu 3;

g) 

pokud instituce zohledňuje kolaterál při určování hodnoty expozice pro účely úvěrového rizika protistrany podle kapitoly 6 oddílu 5 nebo 6, žádnou částku, u níž očekává, že bude z kolaterálu získána, nezohlední při odhadech LGD;

h) 

ve specifickém případě expozic, u nichž již došlo k selhání, použije instituce součet svého nejlepšího odhadu očekávané ztráty pro každou expozici vzhledem k daným ekonomickým podmínkám a stavu expozice a svého odhadu zvýšení ztrátovosti způsobeného možnými dalšími neočekávanými ztrátami v průběhu vymáhání dlužných částek, tj. v období mezi datem selhání a konečnou likvidací expozice;

i) 

nesplacené zpožděné poplatky, které se promítly do výkazu zisků a ztrát instituce, se ve stejném rozsahu zahrnou do expozice a výše ztráty dané instituce;

j) 

pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám vycházejí odhady LGD z údajů za minimálně pětileté období, přičemž po zavedení se období každoročně prodluží o jeden další rok, dokud není dosaženo období minimálně sedmi let v případě alespoň jednoho ze zdrojů údajů. Zahrnuje-li časová řada pro některý ze zdrojů delší období a jsou-li tyto údaje relevantní, použije se toto delší období.

2.  

V případě retailových expozic mohou instituce učinit následující:

a) 

odvodit odhady LGD ze skutečné ztráty a z příslušných odhadů PD;

b) 

zohlednit budoucí čerpání buď ve svých odhadech konverzních faktorů, nebo ve svých odhadech LGD;

c) 

u retailových pohledávek nabytých za úplatu používat pro odhady LGD externí i interní referenční údaje.

U retailových expozic vycházejí odhady LGD z údajů za období minimálně pěti let. Instituce nemusí přikládat historickým údajům stejný význam, pokud novější údaje předpovídají ztrátovost lépe. Se svolením příslušných orgánů mohou instituce, které uplatňují přístup IRB, použít relevantní údaje za dvouleté období. Období, jež musí být zahrnuto, se každoročně prodlouží o jeden rok do doby, než odpovídající údaje zahrnou období pěti let.

3.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

povaha, závažnost a trvání hospodářského poklesu uvedeného v odstavci 1;

►C2  b) 

podmínky, za nichž příslušný orgán může povolit, aby instituce podle odstavce 2 používala příslušné údaje ◄ za dvouleté období v případě, že uplatňuje přístup IRB.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 182

Specifické požadavky týkající se vlastních odhadů konverzních faktorů

1.  

Při kvantifikaci rizikových parametrů spojených s ratingovými stupni nebo seskupeními použijí instituce tyto specifické požadavky týkající se vlastních odhadů konverzních faktorů:

a) 

instituce odhadují konverzní faktory pro jednotlivé stupně nebo seskupení transakcí na základě průměru skutečných konverzních faktorů v jednotlivých stupních nebo seskupeních transakcí za použití průměru váženého počty selhání podle všech selhání zjištěných ze zdrojů údajů;

b) 

instituce použijí odhady konverzních faktorů pro případ hospodářského poklesu, jsou-li konzervativnější než dlouhodobá průměrná úroveň. Pokud se očekává, že výstupem ratingového systému budou dlouhodobě konstantní skutečné konverzní faktory pro jednotlivé ratingové stupně nebo seskupení, provedou instituce úpravy svých odhadů rizikových parametrů pro jednotlivé stupně nebo seskupení, aby omezily dopad hospodářského poklesu na kapitál;

c) 

odhady konverzních faktorů provedené institucemi odrážejí možnost dodatečných čerpání dlužníkem až do okamžiku, kdy dojde k selhání, a také po tomto okamžiku. Pokud lze reálně předpokládat silnou pozitivní korelaci mezi četností selhání a rozpětím konverzního faktoru, odhad konverzního faktoru musí být konzervativnější;

d) 

při odhadování konverzních faktorů instituce zohlední vlastní specifické zásady a strategie používané v souvislosti se sledováním účtů a zpracováváním plateb. Instituce vezmou také v úvahu svou schopnost a ochotu zabránit dalšímu čerpání prostředků v situaci krátce před selháním, jako je porušení smluvních podmínek nebo jiné technicky podmíněné případy selhání;

e) 

instituce mají odpovídající systémy a postupy pro sledování objemů transakcí, aktuálních dlužných částek v porovnání s přislíbenými nástroji a změnami dlužné částky u jednotlivých dlužníků a stupňů. Instituce je schopna každodenně sledovat aktuální stav zůstatků;

f) 

pokud instituce používají rozdílné odhady konverzních faktorů pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a pro interní účely, zaznamenají tuto skutečnost a odůvodní ji.

2.  
Pro expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám vycházejí odhady konverzních faktorů z údajů za minimálně pětileté období, přičemž po zavedení se období každoročně prodlouží o jeden další rok, dokud není dosaženo období minimálně sedmi let v případě alespoň jednoho ze zdrojů údajů. Zahrnuje-li časová řada pro některý ze zdrojů delší období a jsou-li tyto údaje relevantní, použije se toto delší období.
3.  
Pro retailové expozice mohou instituce zohlednit budoucí čerpání buď ve svých odhadech konverzních faktorů, nebo ve svých odhadech LGD.

Odhady konverzních faktorů pro retailové expozice vycházejí z údajů za minimálně pětileté období. Odchylně od odst. 1 písm. a) nemusí instituce přikládat historickým údajům stejný význam, pokud lze pomocí novějších údajů čerpání předpovědět lépe. Se svolením příslušných orgánů mohou instituce, které uplatňují přístup IRB, použít relevantní údaje za období dvou let. Období, jež musí být zahrnuto, se každoročně prodlouží o jeden rok do doby, než odpovídající údaje zahrnou období pěti let.

4.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

povaha, závažnost a trvání hospodářského poklesu uvedeného v odstavci 1;

b) 

podmínky, za nichž příslušný orgán může povolit a instituce použít odpovídající údaje za období dvou let v době, kdy instituce poprvé uplatní přístup IRB.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 183

Požadavky týkající se hodnocení vlivu záruk a úvěrových derivátů na expozice vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám, u nichž se používají vlastní odhady LGD, a pro retailové expozice

1.  

V souvislosti se způsobilými ručiteli a zárukami se použijí tyto požadavky:

a) 

instituce mají jasně stanovená kritéria pro typy ručitelů, které uznávají pro výpočet objemů rizikově vážených expozic;

b) 

pro uznané ručitele se použijí stejná pravidla jako pro dlužníky, jak je uvedeno v článcích 171, 172 a 173;

c) 

záruka je zaznamenaná písemně, není vypověditelná ze strany ručitele, je platná, dokud není závazek plně splacen (v závislosti na výši a době platnosti záruky) a je na ručiteli právně vymahatelná v jurisdikci, kde ručitel disponuje aktivy, jež by mohla být z rozhodnutí soudu zadržena a realizována. Podmíněné záruky, podle jejichž podmínek nemusí být ručitel povinen dostát svým závazkům, mohou být uznány s výhradou svolení příslušných orgánů. Kritéria přiřazování ke stupňům odpovídajícím způsobem zohlední jakékoli možné omezení vlivu snižování rizika.

2.  
Instituce má jasně stanovená kritéria pro úpravy stupňů, seskupení nebo odhadů LGD a v případě retailových expozic a způsobilých pohledávek nabytých za úplatu také pro proces zařazování expozic do stupňů nebo seskupení, aby byl zohledněn vliv záruk na výpočet objemů rizikově vážených expozic. Tato kritéria jsou v souladu s požadavky stanovenými v článcích 171, 172 a 173.

Daná kritéria jsou realistická a věrohodná. Berou v úvahu schopnost a ochotu ručitele dostát svým závazkům, pravděpodobné načasování plateb od ručitele, míru korelace mezi schopností ručitele dostát svým závazkům a schopností dlužníka splácet a rozsah, v němž přetrvává zbytkové riziko dlužníka.

3.  
Požadavky týkající se záruk uvedené v tomto článku se použijí rovněž na úvěrové deriváty s jedním dlužníkem. V případě nesouladu mezi podkladovým závazkem a referenčním závazkem úvěrového derivátu nebo závazkem používaným pro určení, zda nastala úvěrová událost, se použijí požadavky stanovené v čl. 216 odst. 2. V případě retailových expozic a způsobilých pohledávek nabytých za úplatu se tento odstavec použije pro proces zařazování expozic do stupňů či seskupení.

Kritéria zohledňují strukturu vyplácení úvěrového derivátu a konzervativně hodnotí vliv, který má tato struktura na úroveň a časový rozvrh splátek. Instituce zohlední rozsah, v němž přetrvávají další formy zbytkového rizika.

4.  
Požadavky stanovené v odstavcích 1 až 3 se nepoužijí pro záruky poskytnuté institucemi, ústředními vládami a centrálními bankami a podniky, které splňují požadavky stanovené v čl. 201 odst. 1 písm. g), pokud instituce obdržela svolení používat standardizovaný přístup pro expozice vůči těmto subjektům podle článků 148 a 150. V tomto případě se použijí požadavky kapitoly 4.
5.  
V případě retailových záruk se požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 rovněž použijí na zařazování expozic do stupňů nebo seskupení a při odhadování PD.
6.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění podmínek, podle nichž příslušné orgány mohou povolit, aby byly uznány podmíněné záruky.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 184

Požadavky týkající se pohledávek nabytých za úplatu

1.  
Při kvantifikaci rizikových parametrů spojených s ratingovými stupni nebo seskupeními u pohledávek nabytých za úplatu instituce zajistí splnění podmínek stanovených v odstavcích 2 až 6.
2.  
Struktura transakce zajišťuje, že instituce má za všech předvídatelných okolností skutečné právo vlastnit a kontrolovat veškeré peněžní plnění z těchto pohledávek. Pokud dlužník provádí přímé platby vůči prodávajícímu nebo obsluhovateli, instituce pravidelně prověřuje, že platby jsou vypořádávány úplně a v rámci smluvně dohodnutých podmínek. Instituce má postupy zajišťující, že vlastnické právo k pohledávkám a peněžní plnění jsou chráněny před vyhlášením úpadku nebo právním napadením, které by mohlo podstatně zpozdit schopnost věřitele zpeněžit nebo postoupit pohledávky, případně udržet si kontrolu nad peněžním plněním.
3.  

Instituce sleduje kvalitu pohledávek nabytých za úplatu i finanční situaci prodávajícího a obsluhovatele. Přitom platí, že:

a) 

instituce vyhodnocuje korelaci mezi kvalitou pohledávek nabytých za úplatu a finanční situací prodejce i obsluhovatele a má interní zásady a postupy, které zajistí odpovídající ochranu před všemi nepředvídatelnými událostmi a zahrnují přidělení interního ratingu každému prodávajícímu a obsluhovateli;

b) 

instituce má jasné a účinné zásady a postupy pro určení způsobilosti prodávajícího a obsluhovatele. Instituce nebo její zmocněnec provádí pravidelné přezkumy prodávajících a obsluhovatelů s cílem prověřit přesnost zpráv vydávaných prodávajícím nebo obsluhovatelem, odhalit podvody nebo provozní slabiny a prověřit kvalitu úvěrových zásad prodávajícího a inkasních zásad a postupů obsluhovatele. Výsledky těchto přezkumů se zaznamenají;

c) 

instituce vyhodnocuje charakteristiky seskupení pohledávek nabytých za úplatu, včetně přečerpání záloh; historii nedoplatků, ohrožených pohledávek a opravných položek na ohrožené pohledávky prodejce; podmínky plateb a potenciální protiúčty;

d) 

instituce má účinné zásady a postupy pro souhrnné sledování koncentrací jednoho dlužníka v rámci jednoho seskupení pohledávek nabytých za úplatu i mezi jednotlivými seskupeními pohledávek nabytých za úplatu;

e) 

instituce si zajistí ze strany obsluhovatele přísun včasných a dostatečně podrobných zpráv o stárnutí a rozmělnění pohledávek, aby mohla zajistit splnění svých kritérií způsobilosti a procesů postoupení pohledávek nabytých za úplatu a účinně sledovat a potvrdit podmínky prodeje a rozmělnění pro prodávajícího.

4.  
Instituce má systémy a postupy pro včasné odhalení zhoršování finanční situace prodávajícího a kvality pohledávek nabytých za úplatu a pro aktivní vypořádání se s nově vznikajícími problémy. Instituce má zejména jasné a účinné zásady, postupy a informační systémy ke sledování porušování smluvních podmínek a jasné a účinné zásady a postupy pro podniknutí právních kroků a zacházení s problémovými pohledávkami nabytými za úplatu.
5.  
Instituce má jasné a účinné zásady a postupy týkající se kontroly pohledávek nabytých za úplatu, úvěrů a plateb v hotovosti. Písemné interní zásady upřesní zejména všechny podstatné prvky programu nabývání pohledávek za úplatu, včetně výše záloh, způsobilého kolaterálu, nezbytných záznamů, omezení koncentrací a způsobu zacházení s peněžním plněním. Tyto prvky odpovídajícím způsobem zohledňují veškeré relevantní a podstatné faktory, včetně finanční situace prodávajícího a obsluhovatele, koncentrace rizika a trendů v kvalitě pohledávek nabytých za úplatu a v portfoliu klientů daného prodejce, přičemž interní systémy zajišťují, že finanční prostředky jsou poskytovány pouze proti přesně stanovenému doprovodnému kolaterálu a záznamům.
6.  
Instituce má účinný interní proces hodnocení toho, jak jsou dodržovány všechny interní strategie a postupy. Tento proces zahrnuje pravidelné kontroly všech kritických fází programu nabývání pohledávek za úplatu, ověření oddělení funkcí hodnocení prodávajícího a obsluhovatele a hodnocení dlužníka a hodnocení prodávajícího a obsluhovatele a auditu prodávajícího a obsluhovatele, jakož i hodnocení činnosti provozních útvarů se zvláštním důrazem na kvalifikaci, zkušenosti a počet pracovníků a hodnocení podpůrných automatických systémů.



Pododdíl 3

Validace vlastních odhadů

Článek 185

Validace vlastních odhadů

Instituce validují své vlastní odhady v souladu s těmito požadavky:

a) 

instituce mají spolehlivé systémy sloužící k vyhodnocení přesnosti a konzistentnosti ratingových systémů, procesů a odhadů všech relevantních rizikových parametrů. Interní proces validace instituci umožňuje, aby posuzovala fungování systémů interního ratingu a odhadování rizika soustavně a účelně;

b) 

instituce pravidelně porovnávají skutečné poměry selhání s odhadovanými hodnotami PD pro každý stupeň, a jsou-li skutečné poměry selhání mimo očekávané rozmezí pro daný stupeň, analyzují konkrétní důvody této odchylky. Instituce, které používají vlastní odhady LGD a konverzních faktorů, provádějí také analogickou analýzu těchto odhadů. Tato srovnání vycházejí z historických údajů, které se vztahují k co nejdelšímu časovému úseku. Instituce zaznamenávají metody a údaje použité pro tato srovnání. Analýza a záznamy se aktualizují minimálně jednou ročně;

c) 

instituce používají rovněž další kvantitativní nástroje validace a srovnání s relevantními externími zdroji údajů. Analýza vychází z údajů vhodných pro dané portfolio, pravidelně aktualizovaných a pokrývajících odpovídající období sledování. Interní posouzení výkonnosti ratingových systémů vychází z co nejdelšího časového úseku;

d) 

metody a údaje používané pro kvantitativní validaci se používají soustavně. Změny v údajích (týkající se jak zdrojů údajů, tak období) a metodách odhadování a validace se zaznamenávají;

e) 

instituce mají řádné interní standardy pro případy, kdy odchylky skutečných hodnot PD, LGD, konverzních faktorů a celkové ztráty (při použití EL) od očekávaných hodnot jsou natolik výrazné, že zpochybňují platnost odhadů. Tyto standardy berou v úvahu hospodářské cykly a podobnou systematickou proměnlivost v historii selhání. Jsou-li skutečné hodnoty stále vyšší než očekávané hodnoty, instituce upraví odhady směrem nahoru, aby odrážely historii selhání a ztráty.



Pododdíl 4

Požadavky na akciové expozice v rámci metody interních modelů

Článek 186

Kapitálové požadavky a kvantifikace rizika

Pro účely výpočtu kapitálových požadavků instituce splňují tyto standardy:

a) 

odhad potenciální ztráty je dostatečně odolný vůči nepříznivým pohybům trhu souvisejícím s dlouhodobým rizikovým profilem specifických podílů držených institucí. Údaje, jež zachycují rozdělení výnosů, pokrývají nejdelší časový úsek, pro nějž jsou údaje k dispozici a věrohodně zobrazují rizikový profil specifických akciových expozic instituce. Používané údaje jsou dostačující na to, aby poskytovaly konzervativní, statisticky spolehlivé a stabilní odhady ztráty, které nejsou založeny pouze na subjektivní úvaze nebo osobním rozhodnutí. Předpoklad šoku dává konzervativní odhad potenciální ztráty pro příslušný dlouhodobý tržní nebo hospodářský cyklus. Instituce spojí empirickou analýzu dostupných údajů s úpravami, které vycházejí z celé řady faktorů, aby tak získala přiměřeně realistické a konzervativní výstupy modelu. Při vytváření modelů hodnot v riziku (VaR) pro odhad potenciálních čtvrtletních ztrát mohou instituce použít čtvrtletní údaje nebo převést údaje z kratšího období na čtvrtletní ekvivalent za použití analyticky vhodné metody podpořené empirickými důkazy a pomocí myšlenkového postupu a analýzy, které jsou dobře rozvinuty a zaznamenány. Tento přístup se používá konzervativně a soustavně. Je-li k dispozici jen omezený objem relevantních údajů, počíná si instituce přiměřeně konzervativně;

b) 

používané modely jsou schopny odpovídajícím způsobem zachytit všechna podstatná rizika spojená s výnosy akcií, včetně obecného tržního rizika a specifického rizika akciového portfolia instituce. Interní modely adekvátně objasňují cenové změny v průběhu času, zachycují rozsah a změny ve složení potenciálních koncentrací a jsou odolné vůči nepříznivému tržnímu prostředí. Soubor rizikových expozic, z něhož pochází vzorek údajů použitý k vypracování odhadů, vystihuje soubory akciových expozic instituce nebo je s nimi alespoň srovnatelný;

c) 

interní model odpovídá rizikovému profilu a složitosti akciového portfolia instituce. Vlastní-li instituce podstatné podíly, jejichž hodnoty jsou ze své podstaty vysoce nelineární, interní modely jsou navrženy tak, aby přiměřeně zachycovaly rizika spojená s takovými nástroji;

d) 

přiřazování jednotlivých pozic k odhadům, tržním indexům a rizikovým faktorům je realistické, věrohodné a koncepčně správné;

e) 

instituce pomocí empirických analýz prokáží vhodnost rizikových faktorů, včetně jejich schopnosti odrážet obecné i specifické riziko;

f) 

odhady volatility výnosu akciových expozic zahrnují relevantní a dostupné údaje, informace a metody. Použijí se jak interní údaje podrobené nezávislému přezkumu, tak údaje z externích zdrojů, včetně sdílených údajů;

g) 

instituce má k dispozici propracovaný a komplexní program zátěžového testování.

Článek 187

Proces řízení rizika a kontrolní mechanismy

Vzhledem k vývoji a použití interních modelů pro účely kapitálových požadavků zavádějí instituce zásady, postupy a kontrolní mechanismy, aby zajistily integritu modelu a procesu modelování. Tyto zásady, postupy a kontrolní mechanismy zahrnují:

a) 

plnou integraci interního modelu do celkového řídicího informačního systému instituce a do řízení investičního akciového portfolia. Interní modely musí být plně integrovány do infrastruktury řízení rizik instituce, zejména jsou-li používány pro měření a hodnocení výkonnosti akciového portfolia, včetně rizikově upravené výkonnosti, alokaci ekonomického kapitálu do akciových expozic a hodnocení celkové kapitálové přiměřenosti a procesu řízení investic;

b) 

zavedené systémy řízení, postupy a kontrolní funkce pro zajištění pravidelného a nezávislého přezkumu všech prvků interního procesu modelování, včetně schvalování revizí modelu, prověřování vstupů modelu a přezkumu výstupů modelu, jako například přímého ověření výpočtů rizika. Tyto přezkumy hodnotí přesnost, úplnost a vhodnost vstupů a výsledků modelu a zaměřují se na nalezení a omezení potenciálních chyb spojených se známými slabinami modelu a na odhalení jeho neznámých slabých stránek. Tyto přezkumy může provádět nezávislý interní útvar nebo nezávislá externí třetí strana;

c) 

odpovídající systémy a postupy sledování investičních limitů a rizika u akciových expozic;

d) 

útvary odpovědné za tvorbu a použití modelu jsou funkčně nezávislé na útvarech odpovědných za řízení jednotlivých investic;

e) 

osoby odpovědné za některou součást procesu modelování mají odpovídající kvalifikaci. Vedení přidělí útvaru odpovědnému za modelování dostatečně schopné a kvalifikované pracovníky.

Článek 188

Validace a záznamy

Instituce mají spolehlivé systémy pro validaci přesnosti a konzistentnosti svých interních modelů a procesů modelování. Veškeré podstatné prvky interních modelů, procesů modelování a validace se zaznamenávají.

Validace a záznamy institucí týkající se interních modelů a procesů modelování splňují tyto požadavky:

a) 

k posouzení výkonnosti svých interních modelů a procesů používá instituce interní proces validace soustavně a věrohodným způsobem;

b) 

metody a údaje používané pro kvantitativní validaci se používají soustavně. Změny týkající se metod odhadování a validace a změny týkající se údajů (jak jejich zdrojů, tak období) se zaznamenávají;

c) 

instituce pravidelně porovnávají skutečné výnosy akcií, které se vypočítají pomocí realizovaných a nerealizovaných zisků a ztrát, s modelovými odhady. Tato srovnání vycházejí z historických údajů, které se vztahují k co nejdelšímu časovému úseku. Instituce zaznamenávají metody a údaje použité pro tato srovnání. Analýza a záznamy se aktualizují minimálně jednou ročně;

d) 

instituce využívají ostatní kvantitativní nástroje validace a srovnání s externími zdroji údajů. Analýza vychází z údajů vhodných pro dané portfolio, pravidelně aktualizovaných a pokrývajících odpovídající období sledování. Interní posouzení výkonnosti modelů prováděné institucemi je založeno na co nejdelším časovém úseku;

e) 

instituce mají řádné interní standardy pro řešení situací, kdy srovnání skutečných výnosů akcií s odhady modelů zpochybňuje platnost odhadů nebo modelů. Tyto standardy berou v úvahu hospodářské cykly a podobnou systematickou proměnlivost ve výnosech akcií. Veškeré úpravy interních modelů provedené na základě revizí modelů se zaznamenají a musí být konzistentní se standardy pro revizi modelů dané instituce;

f) 

interní model a proces modelování se zaznamená, a to včetně povinností osob účastnících se modelování a procesů schvalování a revize modelů.



Pododdíl 5

Interní správa a řízení a dohled

Článek 189

Správa a řízení společnosti

1.  
Všechny podstatné aspekty ratingových procesů a procesů odhadu schvaluje vedoucí orgán instituce nebo jím jmenovaný výbor a vrcholné vedení. Tyto osoby mají obecné vědomosti o ratingových systémech instituce a plně chápou informace obsažené ve zprávách pro vedení, které se systémy zabývají.
2.  

Vrcholné vedení plní tyto požadavky:

a) 

upozorňuje vedoucí orgán nebo jím jmenovaný výbor na podstatné změny nebo výjimky v zavedených zásadách, které podstatným způsobem ovlivní fungování ratingových systémů instituce;

b) 

dobře rozumí koncepci a fungování ratingových systémů;

c) 

trvale zajišťuje řádné fungování ratingových systémů.

Útvary řízení úvěrového rizika pravidelně informují vrcholné vedení o fungování ratingového procesu, oblastech vyžadujících zlepšení a krocích směřujících k nápravě dříve zjištěných nedostatků.

3.  
Analýza profilu úvěrového rizika dané instituce, která vychází z interních ratingů, je důležitou součástí zpráv pro vedení. Zprávy obsahují alespoň rizikové profily jednotlivých stupňů, přechody mezi stupni, odhad příslušných parametrů pro jednotlivé stupně a srovnání očekávaných a skutečných poměrů selhání a případně, používají-li se vlastní odhady, očekávaných a skutečných LGD a očekávaných a skutečných konverzních faktorů, a výsledky zátěžových testů. Četnost zpráv závisí na významu a typu informací a na postavení příjemce.

Článek 190

Řízení úvěrového rizika

1.  
Útvar řízení úvěrového rizika je nezávislý na pracovnících a členech vedení odpovědných za vznik a obnovu expozic a podléhá přímo vrcholnému vedení. Útvar je odpovědný za koncepci nebo výběr, realizaci, dohled a fungování ratingových systémů. Pravidelně vydává a analyzuje zprávy o výstupech ratingových systémů.
2.  

Útvar řízení úvěrového rizika je odpovědný za:

a) 

testování a sledování stupňů a seskupení;

▼C2

b) 

vypracování a analýzu souhrnných zpráv ratingovými systémy instituce;

▼B

c) 

prováděcí postupy sloužící k ověření, zda definice stupňů a seskupení jsou soustavně používány všemi útvary a pro všechny zeměpisné oblasti;

d) 

přezkum a záznamy všech změn týkajících se ratingového procesu, včetně důvodů, které k těmto změnám vedly;

e) 

přezkum ratingových kritérií s cílem zjistit, zda zůstávají vhodná pro předpověď rizika. Změny v ratingovém procesu, kritériích nebo jednotlivých ratingových parametrech se zaznamenávají a uchovávají;

f) 

aktivní účast na tvorbě či výběru, realizaci a validaci modelů používaných v ratingovém procesu;

g) 

dohled nad modely používanými v ratingovém procesu;

h) 

průběžnou kontrolu a úpravy modelů používaných v ratingovém procesu.

3.  

Instituce, které používají sdílené údaje podle čl. 179 odst. 2, mohou zadat externím subjektům tyto úkoly:

a) 

zpracování informací týkajících se testování a sledování stupňů a seskupení;

▼C2

b) 

vypracování souhrnných zpráv ratingovými systémy instituce;

▼B

c) 

zpracování informací týkajících se přezkumu ratingových kritérií za účelem zjištění, zda zůstávají vhodná pro předpověď rizika;

d) 

záznamy změn ratingového procesu, kritérií či jednotlivých ratingových parametrů;

e) 

zpracování informací týkajících se průběžné kontroly a úpravy modelů používaných v ratingovém procesu.

4.  
Instituce, které využijí odstavce 3, zajistí, aby příslušné orgány měly přístup ke všem relevantním informacím třetí strany, které jsou nezbytné ke kontrole splnění požadavků, a aby příslušné orgány mohly provádět kontroly na místě ve stejném rozsahu jako v instituci.

Článek 191

Interní audit

Interní audit nebo jiná srovnatelná nezávislá auditorská jednotka prověří alespoň jednou ročně ratingové systémy instituce a jejich fungování, včetně provádění úvěrových obchodů a odhadů PD, LGD, EL a konverzních faktorů. Oblasti prověřování zahrnují i dodržování všech příslušných požadavků.



KAPITOLA 4

Snižování úvěrového rizika



Oddíl 1

Definice a všeobecné požadavky

Článek 192

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1) 

„institucí poskytující úvěr“ instituce, která má danou expozici;

▼C8

2) 

„zajištěnou úvěrovou transakcí“ jakákoliv transakce, na jejímž základě vzniká expozice zajištěná kolaterálem, aniž má instituce právo na doplnění zajištění alespoň jednou denně;

3) 

„transakcí na kapitálovém trhu“ jakákoliv transakce, na jejímž základě vzniká expozice zajištěná kolaterálem s tím, že instituce má právo na doplnění zajištění alespoň jednou denně;

▼B

4) 

„podkladovým subjektem kolektivního investování“ subjekt kolektivního investování, do jehož akcií nebo podílových jednotek investoval jiný subjekt kolektivního investování.

Článek 193

Zásady pro uznávání účinku technik snižování úvěrového rizika

1.  
Žádné expozici, u které instituce získá snížení úvěrového rizika, nesmí být přiřazen vyšší objem rizikově vážené expozice nebo výše očekávané ztráty, než u jinak totožné expozice, u níž instituce nemá žádné snížení úvěrového rizika.
2.  
Jestliže objem rizikově vážené expozice již bere v úvahu zajištění úvěrového rizika buď podle kapitoly 2, nebo případně kapitoly 3, instituce ve výpočtech podle této kapitoly nevezme zajištění úvěrového rizika v úvahu.
3.  
Pokud jsou požadavky ustanovení oddílů 2 a 3 splněny, instituce mohou pozměnit výpočet objemů rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu a výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle přístupu IRB v souladu s ustanoveními oddílů 4, 5 a 6.
4.  
Instituce zacházejí s hotovostí, cennými papíry či komoditami nakoupenými, vypůjčenými nebo obdrženými v rámci repo obchodu nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů nebo komodit jako s kolaterálem.
5.  

Instituce, která počítá objemy rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu a má více než jednu formu snižování úvěrového rizika, které se týkají jedné expozice, provede oba tyto postupy:

a) 

rozdělí expozici do částí, na něž se vztahuje příslušný typ nástroje snižování úvěrového rizika;

b) 

vypočítá objem rizikově vážené expozice zvlášť pro každou část získanou v písmenu a) podle ustanovení kapitoly 2 a této kapitoly.

6.  

Pokud instituce, která počítá objemy rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu, pokrývá jednu expozici zajištěním úvěrového rizika poskytnutým jedním poskytovatelem zajištění a s různými dobami splatnosti, provede oba tyto postupy:

a) 

rozdělí expozici na části kryté příslušným nástrojem snižování úvěrového rizika;

b) 

vypočítá objem rizikově vážené expozice zvlášť pro každou část získanou v písmenu a) podle ustanovení kapitoly 2 a této kapitoly.

Článek 194

Zásady, jimiž se řídí způsobilost technik snižování úvěrového rizika

1.  
Technika používaná pro zajištění úvěrového rizika spolu s provedenými akcemi a kroky, jakož i postupy a zásadami realizovanými institucí poskytující úvěr musí vést k vytvoření takových ujednání o zajištění úvěrového rizika, která jsou právně účinná a vymahatelná podle všech příslušných právních řádů.

Instituce poskytující úvěr poskytne na žádost příslušného orgánu nejaktuálnější verzi nezávislého, písemného a odůvodněného právního stanoviska či stanovisek, jichž použila k určení toho, zda její ujednání o zajištění úvěrového rizika splňuje či splňují podmínky stanovené v prvním pododstavci.

2.  
Instituce poskytující úvěr učiní všechny náležité kroky, aby zajistila účinnost ujednání o zajištění úvěrového rizika a aby pokryla rizika, jichž se ujednání týká.
3.  

Instituce případně mohou zohlednit majetkové zajištění úvěrového rizika při výpočtu účinku snižování úvěrového rizika, pouze pokud aktiva pro zajištění splňují obě tyto podmínky;

a) 

jsou zařazena na seznam způsobilých aktiv stanovených v článcích 197 až 200; a

b) 

jsou dostatečně likvidní a jejich hodnota v průběhu času dostatečně stabilní tak, aby poskytovala vhodnou úroveň jistoty ohledně dosaženého zajištění úvěrového rizika s přihlédnutím k přístupu, který se používá k výpočtu objemů rizikově vážených expozic, a k povolené míře uznatelnosti.

▼C8

4.  
Instituce mohou zohlednit majetkové zajištění úvěrového rizika při výpočtu účinku snižování úvěrového rizika, pouze pokud má instituce poskytující úvěr právo v případě selhání, platební neschopnosti nebo konkursu nebo v případě jiné smluvně stanovené úvěrové události dlužníka, případně správce kolaterálu, aktiva, která byla poskytnuta jako zajištění, v přiměřené době realizovat nebo zadržet. Stupeň korelace mezi hodnotou aktiva, které poskytuje zajištění úvěru, a úvěrovou kvalitou dlužníka nesmí být nepřiměřeně vysoký.

▼B

5.  
V případě osobního zajištění úvěrového rizika bude poskytovatel zajištění považován za způsobilého poskytovatele zajištění pouze v případě, že poskytovatel zajištění je uveden na seznamu způsobilých poskytovatelů stanovených v článcích 201 nebo případně 202.
6.  

V případě osobního zajištění úvěrového rizika se dohoda o zajištění považuje za způsobilou dohodu o zajištění, pouze pokud splňuje obě tyto podmínky:

a) 

je uvedena na seznamu způsobilých dohod o zajištění stanovených v článku 203 a čl. 204 odst. 1;

b) 

je právně účinná a vymahatelná podle příslušných právních řádů, aby poskytovala vhodnou úroveň jistoty ohledně dosaženého zajištění úvěrového rizika s přihlédnutím k přístupu, který se používá k výpočtu objemů rizikově vážených expozic, a k povolené míře uznatelnosti;

c) 

poskytovatel zajištění splňuje kritéria stanovená v odstavci 5.

7.  
Zajištění úvěrového rizika musí být v souladu s příslušnými požadavky uvedenými v oddíle 3.
8.  
Instituce musí být příslušným orgánům schopna prokázat, že zavedla přiměřené postupy pro řízení rizik, aby byla schopna kontrolovat ta rizika, jimž může být vystavena v důsledku uplatňování postupů pro snižování úvěrového rizika.
9.  
Bez ohledu na skutečnost, že snižování úvěrového rizika bylo vzato v úvahu pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a případně výpočtu výše očekávaných ztrát, musí instituce nadále provádět plné hodnocení úvěrového rizika podkladové expozice a musí být schopny prokázat příslušným orgánům, že tento požadavek splňují. V případě repo obchodů a půjček cenných papírů nebo půjček či výpůjček komodit bude za podkladovou expozici, pouze pro účely tohoto odstavce, považována čistá hodnota expozice.
10.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění toho, co představuje dostatečně likvidní aktiva a kdy mohou být hodnoty aktiv považovány za dostatečně stabilní pro účely odstavce 3.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



Oddíl 2

Způsobilé formy snižování úvěrového rizika



Pododdíl 1

Majetkové zajištění úvěrového rizika

Článek 195

Rozvahové započtení

Instituce může používat rozvahové započtení vzájemných pohledávek mezi ní a její protistranou jakožto způsobilou formu snižování úvěrového rizika.

Aniž je dotčen článek 196, lze uznat pouze do výše vzájemného hotovostního krytí mezi institucí a protistranou. Instituce mohou pozměnit objemy rizikově vážených expozic, a případně výši očekávaných ztrát pouze u úvěrů a vkladů, které samy obdržely a které jsou předmětem dohody o rozvahovém započtení.

Článek 196

Rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu

Instituce používající komplexní metodu finančního kolaterálu stanovenou v článku 223 mohou zohlednit dopady dvoustranných dohod o započtení týkajících se repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit nebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu s protistranou. Aniž je dotčen článek 299, kolaterál a cenné papíry nebo komodity vypůjčené v rámci takovýchto dohod nebo transakcí musí splňovat požadavky ohledně způsobilosti kolaterálu uvedené v článcích 197 a 198.

Článek 197

Způsobilost kolaterálu pro účely všech přístupů a metod

1.  

Instituce mohou využívat následující položky jako způsobilý kolaterál pro účely všech přístupů a metod:

a) 

složená hotovost nebo hotovostní nástroje v držení instituce poskytující úvěr;

b) 

dluhové cenné papíry vydané ústředními vládami nebo centrálními bankami, pokud tyto cenné papíry mají úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou nebo exportní úvěrovou agenturou uznanou pro účely kapitoly 2, kterému byl orgánem EBA přiřazen stupeň úvěrové kvality 4 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči ústředním vládám a centrálním bankám podle kapitoly 2;

▼M9

c) 

dluhové cenné papíry vydané institucemi nebo investičními podniky, pokud tyto cenné papíry mají úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou, kterému EBA přiřadil stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči institucím podle kapitoly 2;

▼B

d) 

dluhové cenné papíry vydané jinými subjekty, pokud tyto cenné papíry mají úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou, kterému byl orgánem EBA přiřazen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle kapitoly 2;

e) 

dluhové cenné papíry s krátkodobým úvěrovým hodnocením vypracovaným externí ratingovou agenturou, kterému byl orgánem EBA přiřazen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah krátkodobých expozic podle kapitoly 2;

f) 

akcie nebo konvertibilní dluhopisy zahrnované do hlavního indexu;

g) 

zlato;

▼M5

h) 

sekuritizované pozice, které nejsou resekuritizovanými pozicemi a které v souladu s články 261 až 264 podléhají 100 % nebo nižší rizikové váze.

▼B

2.  

Pro účely odst. 1 písm. b) se do položky „dluhové cenné papíry vydané ústředními vládami nebo centrálními bankami“ zahrnují následující:

a) 

dluhové cenné papíry vydané regionální vládou nebo místními orgány, pokud se s expozicemi vůči těmto orgánům zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci spadají, podle čl. 115 odst. 2;

b) 

dluhové cenné papíry vydané subjekty veřejného sektoru, které jsou posuzovány jako expozice vůči ústředním vládám podle čl. 116 odst. 4;

c) 

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními rozvojovými bankami, kterým je přidělena riziková váha 0 % podle čl. 117 odst. 2;

d) 

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními organizacemi, kterým je přidělena riziková váha 0 % podle článku 118;

3.  

Pro účely odst. 1 písm. c) se do položky „dluhové cenné papíry vydané institucemi“ zahrnují následující:

a) 

dluhové cenné papíry vydané regionální vládou nebo místními orgány jiné než dluhové cenné papíry uvedené v odst. 2 písm. a);

b) 

dluhové cenné papíry vydané subjekty veřejného sektoru, pokud se s expozicemi vůči těmto subjektům zachází podle čl. 116 odst. 1 a 2;

c) 

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními rozvojovými bankami jinými než těmi, kterým je přidělena riziková váha 0 % podle čl. 117 odst. 2.

▼M9

4.  

Instituce může používat dluhové cenné papíry, které jsou vydané jinými institucemi nebo investičními podniky a které nemají úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou, jako způsobilý kolaterál, pokud tyto dluhové cenné papíry splňují všechna tato kritéria:

▼B

a) 

jsou kotovány na uznané burze;

b) 

jsou přednostním dluhem;

c) 

všechny ostatní emise emitující instituce s ratingem, jež mají stejnou úroveň (přednosti), mají úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou, kterému byl orgánem EBA přiřazen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči institucím nebo krátkodobých expozic podle kapitoly 2;

d) 

instituce poskytující úvěr nemá k dispozici žádné informace, podle nichž by emise měla obdržet úvěrové hodnocení nižší, než je uvedeno v písmenu c);

e) 

tržní likvidita daného nástroje je pro tyto účely dostatečná.

5.  

Instituce mohou používat podílové jednotky nebo akcie subjektů kolektivního investování jako způsobilý kolaterál, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

podílové jednotky nebo akcie jsou denně kótovány na kapitálovém trhu;

▼C2

b) 

subjekty kolektivního investování se omezují na investice do nástrojů, které jsou uznatelné podle odstavců 1 a 4;

▼B

c) 

subjekty kolektivního financování splňují podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3.

Pokud subjekt kolektivního investování investuje do akcií nebo podílových jednotek jiného subjektu kolektivního investování, podmínky stanovené v písmenech a) až c) prvního pododstavce se použijí obdobně na každý podkladový subjekt kolektivního investování.

Použití derivátových nástrojů k zajištění povolených investic subjektem kolektivního investování není na újmu uznání podílových jednotek nebo akcií takového subjektu jakožto kolaterálu.

6.  
Pro účely odstavce 5, pokud subjekt kolektivního investování (dále jen „původní subjekt kolektivního investování“) nebo jeho podkladové subjekty kolektivního investování nejsou omezeny na investice do nástrojů, které jsou způsobilé podle odstavců 1 a 4, mohou instituce použít podílové jednotky nebo akcie tohoto subjektu kolektivního investování jako kolaterál na částku rovnající se hodnotě způsobilých aktiv, které tento subjekt kolektivního investování drží, za předpokladu, že subjekt kolektivního investování nebo kterýkoliv z jeho podkladových subjektů kolektivního investování investoval do neuznatelných aktiv v maximální míře povolené v rámci svého oprávnění.

Pokud jakýkoliv podkladový subjekt kolektivního investování má svoje vlastní podkladové subjekty kolektivního investování, mohou instituce použít podílové jednotky nebo akcie původního subjektu kolektivního investování jako způsobilý kolaterál za předpokladu, že používají metodiku stanovenou v prvním pododstavci.

Pokud mohou mít neuznatelná aktiva zápornou hodnotu v důsledku závazků nebo podmíněných závazků vyplývajících z vlastnictví, instituce učiní oba tyto kroky:

a) 

vypočtou celkovou hodnotu neuznatelných aktiv;

b) 

pokud částka získaná podle písmene a) je negativní, odečtou absolutní hodnotu částky od celkové hodnoty způsobilých aktiv.

7.  
Pokud jde o odst. 1 písm. b) až e), tak v případě, že cenný papír má dvě úvěrová hodnocení vypracovaná externími ratingovými agenturami, použijí instituce méně příznivé hodnocení. Pokud má cenný papír více než dvě úvěrová hodnocení vypracovaná externími ratingovými agenturami, instituce použijí dvě nejpříznivější úvěrová hodnocení. Pokud se tato dvě nejpříznivější úvěrová hodnocení liší, instituce použijí úvěrové hodnocení méně příznivé.
8.  

ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

hlavní indexy uvedené v odst. 1 písm. f) tohoto článku, čl. 198 odst. 1 písm. a), čl. 224 odst. 1 a 4 a čl.299 odst. 2 písm. e);

b) 

uznané burzy uvedené v odst. 4 písm. a) tohoto článku a v čl. 198 odst. 1 písm. a), čl. 224 odst. 1 a 4, čl. 299 odst. 2 písm. e), čl. 400 odst. 2 písm. k), čl. 416 odst. 3 písm. e), čl. 428 odst. 1 písm. c) a v příloze III bodu 12 podle podmínek stanovených v čl. 4 odst. 1 bodu 72.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 198

Další možnosti uznání kolaterálu pro účely komplexní metody finančního kolaterálu

1.  

Kromě kolaterálu stanoveného v článku 197 může instituce, která používá komplexní metodu finančního kolaterálu stanovenou v článku 223, používat jako způsobilý kolaterál níže uvedené položky:

a) 

akcie nebo konvertibilní dluhopisy nezahrnuté do hlavního indexu, ale obchodované na uznané burze;

b) 

podílové jednotky nebo akcie subjektů kolektivního investování, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

i) 

podílové jednotky nebo akcie jsou denně kótovány na kapitálovém trhu;

ii) 

subjekty kolektivního investování jsou omezeny na investice do nástrojů, které jsou uznatelné podle čl. 197 odst. 1 a 4 a na položky uvedené v písm. a) tohoto pododstavce.

V případě, kdy subjekt kolektivního investování investuje do podílových jednotek nebo akcií jiného subjektu kolektivního investování, se podmínky písm. a) a b) tohoto odstavce použijí na takové podkladové subjekty kolektivního investování obdobně.

Použití derivátových nástrojů k zajištění povolených investic subjektem kolektivního investování není na újmu uznání podílových jednotek nebo akcií takového subjektu jakožto kolaterálu.

2.  
Pokud subjekt kolektivního investování nebo jakýkoliv podkladový subjekt kolektivního investování není omezen na investice do nástrojů, které jsou uznatelné podle čl. 197 odst. 1 a 4 a na položky uvedené v odst. 1 písm. a), mohou instituce používat podílové jednotky nebo akcie takového subjektu kolektivního investování jako kolaterál na částku rovnající se hodnotě způsobilých aktiv, která drží tento subjekt kolektivního investování, za předpokladu, že tento subjekt kolektivního investování nebo kterýkoliv z jeho podkladových subjektů kolektivního investování investoval do neuznatelných aktiv v maximální míře povolené v rámci svého oprávnění.

Pokud mohou mít neuznatelná aktiva zápornou hodnotu v důsledku závazků nebo podmíněných závazků vyplývajících z vlastnictví, instituce učiní oba tyto kroky:

a) 

vypočtou celkovou hodnotu neuznatelných aktiv;

b) 

pokud částka získaná podle písmene a) je negativní, odečtou absolutní hodnotu uvedené částky od celkové hodnoty způsobilých aktiv.

Článek 199

Další možnosti uznání kolaterálu pro účely přístupu IRB

1.  

Kromě kolaterálu uvedeného v článcích 197 a 198 mohou instituce, které vypočítávají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát podle přístupu IRB, použít také tyto formy kolaterálu:

a) 

kolaterál ve formě nemovitého majetku podle odstavců 2, 3 a 4;

b) 

pohledávky podle odstavce 5;

c) 

další hmotný kolaterál podle odstavců 6 a 8;

d) 

pronájem podle odstavce 7.

▼C8

2.  

Není-li stanoveno jinak podle čl. 124 odst. 2, instituce mohou použít jako způsobilý kolaterál obytné nemovitosti, které obývá nebo bude obývat, nebo které pronajímá nebo bude pronajímat vlastník nebo skutečný majitel v případě osobních investičních společností, a obchodní nemovitosti, včetně kanceláří nebo jiných obchodních prostor, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

▼B

a) 

hodnota nemovitosti nezávisí významně na úvěrové kvalitě dlužníka. Instituce mohou při určování, zda je taková závislost významná, vyloučit situace, kdy hodnotu nemovitostí i plnění ze strany dlužníka ovlivňují čistě makroekonomické faktory;

b) 

riziko dlužníka nezávisí významně na výnosech z dané nemovitosti či projektu, ale na základní schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů, a tudíž splacení dluhu významně nezávisí na jakémkoliv peněžním toku vytvářeném danou nemovitostí, která slouží jako kolaterál.

3.  

Instituce se mohou odchýlit od odst. 2 písm. b) v případě expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán dotyčného členského státu zveřejnil důkazy o tom, že na daném území existuje rozvinutý a zavedený trh s obytnými nemovitostmi se ztrátovostí, která nepřekračuje tyto limity:

a) 

ztráty z úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí až do výše 80 % tržní hodnoty nebo 80 % zástavní hodnoty nemovitosti, není-li stanoveno jinak podle čl. 124 odst. 2, nepřekračují 0,3 % nesplacených úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí v každém daném roce;

b) 

celkové ztráty z úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí nepřesahují 0,5 % nesplacených úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí v daném roce.

Jestliže jedna z podmínek uvedených v písmenech a) a b) prvního pododstavce není v daném roce splněna, instituce nesmí použít postup stanovený v uvedeném pododstavci, dokud obě podmínky nebudou v následujícím roce opět splněny.

4.  

Instituce se mohou odchýlit od odst. 2 písm. b) pro obchodní nemovitosti nacházející se na území členského státu, pokud příslušný orgán dotyčného členského státu zveřejnil důkazy o tom, že na daném území existuje rozvinutý a zavedený trh s obchodními nemovitostmi se ztrátovostí, která nepřekračuje žádný z těchto limitů:

a) 

ztráty z úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi až do 50 % tržní hodnoty nebo 60 % zástavní hodnoty nemovitosti nepřekračují 0,3 % nesplacených úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi v každém daném roce;

b) 

celkové ztráty z úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi nepřesahují 0,5 % nesplacených úvěrů zajištěných obchodními nemovitostmi v každém daném roce.

Jestliže jedna z podmínek uvedených v písmenech a) a b) prvního pododstavce není v daném roce splněna, instituce nesmí použít postup stanovený v uvedeném pododstavci, dokud obě podmínky nebudou v následujícím roce opět splněny.

5.  
Instituce mohou využít jako způsobilý kolaterál pohledávku spojenou s obchodní transakcí nebo s transakcemi s původní splatností maximálně jeden rok. Uznatelné pohledávky nezahrnují pohledávky spojené se sekuritizací, subparticipací nebo s úvěrovými deriváty, nebo pohledávky za ekonomicky spjatými osobami.
6.  

Příslušné orgány povolí, aby instituce použila jako způsobilý kolaterál jiné druhy hmotného kolaterálu než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 2, 3 a 4, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

►C8  existují likvidní trhy, doložené četnými transakcemi s ohledem na druh aktiva, pro realizaci kolaterálu rychlým a ekonomicky účinným způsobem. ◄ Instituce posuzují tuto podmínku pravidelně a rovněž v případech, kdy z informací plyne, že nastávají podstatné změny na trhu;

b) 

existují zavedené, veřejně dostupné tržní ceny daného kolaterálu. Instituce mohou považovat tržní ceny za zavedené, pokud plynou ze spolehlivých zdrojů informací, jako jsou veřejné indexy, a odrážejí cenu transakcí za obvyklých podmínek. Instituce mohou považovat tržní ceny za veřejně dostupné, pokud jsou tyto ceny zveřejňovány, snadno přístupné, a je možné je získávat pravidelně, aniž by to představovalo nepatřičnou administrativní nebo finanční zátěž;

c) 

instituce analyzuje tržní ceny, čas a náklady potřebné ke zpeněžení kolaterálu a realizované výnosy z kolaterálu;

d) 

instituce prokáže, že realizované výnosy z kolaterálu nejsou nižší než 70 % hodnoty kolaterálu ve více než 10 % všech likvidací pro daný typ kolaterálu. Pokud existuje podstatné kolísání tržních cen, instituce prokáže ke spokojenosti příslušných orgánů, že její ocenění kolaterálu je dostatečně konzervativní.

Instituce dokumentují splnění podmínek uvedených v prvním pododstavci písm. a) až d) a těch, které jsou uvedeny v článku 210.

7.  
S výhradou ustanovení čl. 230 odst. 2, pokud jsou požadavky uvedené v článku 211 splněny, může být s expozicemi, které vznikly z pronájmu majetku instituce třetí osobě, nakládáno stejným způsobem jako s úvěry zajištěnými stejným druhem nemovitosti.
8.  
EBA zveřejní seznam druhů hmotného kolaterálu, u nichž mohou instituce předpokládat, že splňují podmínky uvedené v odst. 6 písm. a) a b).

Článek 200

Ostatní majetkové zajištění úvěrového rizika

Instituce mohou jako způsobilý kolaterál použít tato ostatní majetková zajištění úvěrového rizika:

a) 

hotovost nebo hotovostní nástroje v držení třetí strany, která je institucí, jestliže tato hotovost nebo hotovostní nástroje nejsou ve správě třetí strany a jsou zastavené ve prospěch instituce poskytující úvěr;

b) 

životní pojistky zastavené ve prospěch instituce poskytující úvěr;

▼M9

c) 

nástroje vydané třetí stranou, která je institucí, nebo investičním podnikem, jež budou na požádání touto institucí nebo tímto investičním podnikem zpětně odkoupeny.

▼B



Pododdíl 2

Osobní zajištění úvěrového rizika

Článek 201

Způsobilost poskytovatelů zajištění pro účely všech přístupů

1.  

Instituce mohou jako způsobilé poskytovatele osobního zajištění úvěrového rizika použít tyto strany:

a) 

ústřední vlády a centrální banky;

b) 

orgány regionální nebo místní správy;

c) 

mezinárodní rozvojové banky;

d) 

mezinárodní organizace, pokud expozicím vůči nim je podle článku 117 přidělena riziková váha 0 %;

e) 

subjekty veřejného sektoru, pokud se s pohledávkami vůči nim zachází podle článku 116;

f) 

instituce a finanční instituce, u nichž se s expozicemi vůči nim zachází jako s expozicemi vůči institucím podle čl. 119 odst. 5;

g) 

další podniky, včetně mateřských, dceřiných a přidružených podniků instituce, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

i) 

tyto další podniky mají úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou;

ii) 

v případě institucí, které vypočítávají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát podle přístupu IRB, tyto další podniky nemají úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou a jsou interně ohodnoceny danou institucí;

▼M8

h) 

způsobilé ústřední protistrany.

▼B

2.  
V případě, že instituce vypočítávají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát podle přístupu IRB, musí být ručitel, aby byl způsobilý jako poskytovatel osobního zajištění úvěrového rizika, institucí interně ohodnocen v souladu s ustanoveními kapitoly 3 oddílu 6.

Příslušné orgány zveřejní a budou udržovat seznam těchto finančních institucí, které jsou způsobilými poskytovateli osobního zajištění úvěrového rizika podle odst. 1 písm. f), nebo hlavních kritérií pro určování těchto způsobilých poskytovatelů osobního zajištění úvěrového rizika, spolu s popisem použitelných obezřetnostních požadavků, a svůj seznam budou sdílet s dalšími příslušnými orgány v souladu s článkem 117 směrnice 2013/36/EU.

Článek 202

Způsobilost poskytovatelů zajištění pro účely přístupu IRB, kteří splňují podmínky pro uplatnění postupu stanoveného v čl. 153 odst. 3

▼M9

Instituce může využívat instituce, investiční podniky, pojišťovny a zajišťovny a exportní úvěrové agentury jako způsobilé poskytovatele osobního zajištění úvěrového rizika, kteří splňují podmínky pro uplatnění postupu stanoveného v čl. 153 odst. 3, v případě, že splňují všechny tyto podmínky:

▼B

a) 

mají dostatečné odborné znalosti pro poskytování osobního zajištění úvěrového rizika;

b) 

jsou regulovány způsobem rovnocenným pravidlům stanoveným v tomto nařízení, nebo měly v době, kdy bylo poskytnuto zajištění úvěru, úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, kterému byl agenturou EBA přiřazen stupeň úvěrové kvality 3 nebo vyšší podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům uvedených v kapitole 2;

▼C8

c) 

v době, kdy bylo poskytnuto zajištění úvěru nebo v jakémkoli období poté, měly interní rating s PD stejnou nebo nižší než je pravděpodobnost selhání u stupně úvěrové kvality 2 nebo vyššího podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům uvedených v kapitole 2;

d) 

mají interní rating s PD stejnou nebo nižší než je pravděpodobnost selhání u stupně úvěrové kvality 3 nebo vyššího podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům uvedených v kapitole 2.

▼B

Pro účely tohoto článku nepožívá zajištění úvěru poskytnuté exportní úvěrovou agenturou výhod výslovné protizáruky ze strany ústřední vlády.

Článek 203

Způsobilost záruk jako osobního zajištění úvěrového rizika

Instituce mohou jako způsobilé osobní zajištění úvěrového rizika využívat záruky.



Pododdíl 3

Druhy derivátů

Článek 204

Způsobilé druhy úvěrových derivátů

1.  

Instituce mohou jako způsobilé zajištění úvěrového rizika využívat následující druhy úvěrových derivátů a nástrojů, které mohou být z těchto úvěrových derivátů složeny, nebo nástrojů s obdobnou ekonomickou podstatou:

a) 

swapy úvěrového selhání („credit default swaps“);

b) 

swapy veškerých výnosů („total return swaps“);

c) 

úvěrové dluhové cenné papíry do výše, v jaké jsou podloženy hotovostí.

Zajištění úvěrového rizika nelze uznat v případě, kdy instituce toto zajištění koupí prostřednictvím swapu veškerých výnosů a čisté platby obdržené ze swapu eviduje jako čistý příjem, avšak v evidenci nezohledňuje odpovídající snížení hodnoty zajištěných aktiv (snížením reálné hodnoty, nebo tvorbou opravných položek).

2.  
Pokud instituce provádí vnitřní zajištění pomocí úvěrového derivátu tak, aby toto zajištění úvěrového rizika bylo způsobilé jakožto zajištění úvěrového rizika pro účely této kapitoly, úvěrové riziko, které je převedeno do obchodního portfolia, musí být převedeno na třetí stranu nebo strany.

Pokud bylo vnitřní zajištění provedeno v souladu s prvním pododstavcem a požadavky uvedené v této kapitole byly splněny, instituce použijí pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v případě pořizování osobního zajištění úvěrového rizika pravidla stanovená v oddílech 4 až 6.

▼M8

Článek 204a

Způsobilé druhy akciových derivátů

1.  
Instituce mohou používat akciové deriváty, které jsou swapy veškerých výnosů nebo mají obdobnou ekonomickou podstatu jako způsobilé zajištění úvěrového rizika pouze za účelem provádění vnitřního zajištění.

Zajištění úvěrového rizika se nepovažuje za způsobilé zajištění úvěrového rizika v případě, kdy instituce toto zajištění koupí prostřednictvím swapu veškerých výnosů a čisté platby obdržené ze swapu eviduje jako čistý příjem, avšak v evidenci nezohledňuje odpovídající snížení hodnoty zajištěných aktiv ani snížením reálné hodnoty, ani tvorbou opravných položek.

2.  
Pokud instituce provádí vnitřní zajištění pomocí akciového derivátu, aby toto vnitřní zajištění bylo považováno za způsobilé zajištění úvěrového rizika pro účely této kapitoly, musí být úvěrové riziko, které je převedeno do obchodního portfolia, převedeno na třetí stranu nebo strany.

Pokud bylo vnitřní zajištění provedeno v souladu s prvním pododstavcem a požadavky uvedené v této kapitole byly splněny, instituce použijí pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v případě pořizování osobního zajištění úvěrového rizika pravidla stanovená v oddílech 4 až 6 této kapitoly.

▼B



Oddíl 3

Požadavky



Pododdíl 1

Majetkové zajištění úvěrového rizika

Článek 205

Požadavky na dohody o rozvahovém započtení jiné než rámcové dohody o započtení podle článku 206

Dohody o rozvahovém započtení jiné než rámcové dohody podle článku 206 se považují za způsobilou formu snižování úvěrového rizika, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

musí být právně účinné a vymahatelné podle všech relevantních právních řádů, a to i v případě insolvence nebo úpadku protistrany;

b) 

instituce jsou schopny kdykoli určit aktiva a závazky, které jsou předmětem uvedených dohod;

c) 

instituce průběžně sledují a kontrolují rizika spojená s ukončením zajištění úvěrového rizika;

d) 

instituce průběžně sledují a kontrolují příslušné expozice jako čisté pozice.

Článek 206

Požadavky na rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu

Rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu se považují za způsobilé formy snižování úvěrového rizika, pokud kolaterál poskytnutý podle těchto dohod splňuje všechny požadavky stanovené v čl. 207 odst. 2 až 4 a pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

jsou právně účinné a vymahatelné podle všech relevantních právních řádů, a to i v případě insolvence nebo úpadku protistrany;

b) 

dávají protistraně, která není v selhání, právo ukončit a uzavřít včas všechny transakce, na které se vztahuje tato dohoda, v případě selhání druhé protistrany, a to i v případě konkursu nebo insolvence této protistrany;

c) 

umožňují započtení zisků a ztrát z transakcí uzavřených podle této rámcové dohody tak, aby byla stanovena jen jediná čistá částka, kterou dluží jedna strana druhé.

Článek 207

Požadavky na finanční kolaterál

1.  
Finanční kolaterál a zlato se považují za způsobilý kolaterál pro účely všech přístupů a metod, jsou-li splněny všechny požadavky stanovené v odstavcích 2 až 4.
2.  
Mezi úvěrovou kvalitou dlužníka a hodnotou kolaterálu nesmí být podstatná pozitivní korelace. Dojde-li k výraznému snížení hodnoty kolaterálu, tato skutečnost nesmí být sama o sobě důvodem k výraznému zhoršení úvěrové kvality dlužníka. Stane-li se úvěrová kvalita dlužníka kritickou, tato skutečnost nesmí být sama o sobě důvodem k výraznému snížení hodnoty kolaterálu.

Cenné papíry vydané dlužníkem nebo členem ekonomicky spjaté skupiny osob, nejsou uznatelné jako způsobilý kolaterál. Aniž je dotčeno toto pravidlo, jsou kryté dluhopisy dlužníka, které splňují podmínky článku 129, uznatelné jako způsobilý kolaterál, pokud jsou poskytnuty jako kolaterál pro repo obchod, za předpokladu, že splňují podmínky stanovené v prvním pododstavci.

3.  
Instituce musí splňovat všechny smluvní a zákonné požadavky ohledně vymahatelnosti dohod o kolaterálu podle právního řádu, kterému jejich nárok na daný kolaterál podléhá, a uskutečnit všechny kroky nezbytné k tomu, aby tato vymahatelnost byla zajištěna.

Instituce musí provést dostatečnou právní analýzu, jež potvrdí vymahatelnost dohod o kolaterálu ve všech relevantních právních řádech. Dle potřeby musí takovou právní analýzu opakovat, aby byla vymahatelnost zajištěna trvale.

4.  

Instituce musí splňovat všechny následující provozní požadavky:

a) 

řádně zdokumentují dohody o kolaterálu a mají jasný a spolehlivý postup pro včasnou realizaci kolaterálu;

b) 

využívají spolehlivé procesy a postupy pro řízení rizik spojených s využitím kolaterálu - včetně rizik spojených se ztrátou nebo snížením zajištění úvěrového rizika, rizik nesprávného ocenění, rizik spojených s ukončením zajištění úvěrového rizika, rizika koncentrace vyplývajícího z využití kolaterálu a vazby na celkový rizikový profil instituce;

c) 

mají zdokumentovány zásady a postupy týkající se přijímaných druhů a výše kolaterálu;

d) 

vypočítávají tržní hodnotu kolaterálu a odpovídajícím způsobem ji přeceňují alespoň jednou za šest měsíců a vždy, když mají důvod se domnívat, že došlo k značnému poklesu tržní hodnoty kolaterálu;

e) 

v případech, kdy je kolaterál v držení třetí strany, podniknou instituce přiměřené kroky, aby zajistily, že tato třetí strana bude kolaterál držet odděleně od svých vlastních aktiv;

f) 

zajistí vyčlenění dostatečných zdrojů pro řádné plnění maržových dohod s protistranami financujícími OTC deriváty a cenné papíry, měřeno včasností a přesností jejich odchozích výzev k dodatkové úhradě marže a dobou odezvy na příchozí výzvy;

g) 

mají zavedeny zásady řízení kolaterálu za účelem kontroly, sledování a vykazování následujících údajů:

i) 

rizika, jimž je maržové dohody vystavují;

▼C8

ii) 

rizika koncentrace pro určité druhy aktiv použitých jako kolaterál;

iii) 

opětovného použití kolaterálu včetně možných deficitů likvidity vyplývajících z opětovného použití kolaterálu přijatého od protistran;

▼B

iv) 

vzdání se práv na kolaterál poskytnutý protistranám.

5.  
Kromě splnění všech požadavků stanovených v odstavcích 2 až 4, aby finanční kolaterál byl uznatelný jako způsobilý kolaterál pro účely jednoduché metody finančního kolaterálu, musí být zbytková splatnost zajištění nejméně stejně dlouhá jako zbytková splatnost expozice.

Článek 208

Požadavky na nemovitou zástavu

1.  
Nemovitý majetek lze považovat za způsobilý kolaterál pouze tehdy, pokud jsou splněny všechny požadavky stanovené v odstavcích 2 až 5.
2.  

Je třeba splňovat tyto požadavky na právní jistotu:

a) 

zástavní právo nebo obdobná jistota jsou vymahatelné ve všech právních řádech relevantních k okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a musí být řádně a včas zapsány;

b) 

veškeré právní požadavky na vznik zástavy byly splněny;

c) 

dohoda o zajištění a s ní související právní postupy umožňují instituci realizovat hodnotu zajištění v přiměřené lhůtě.

3.  

Je třeba, aby byly splněny tyto požadavky na sledování hodnoty nemovitostí a na oceňování nemovitostí:

a) 

instituce sledují hodnotu nemovitosti často a nejméně jednou ročně u obchodních nemovitostí a nejméně jednou za tři roky v případě obytných nemovitostí. Instituce provádějí sledování častěji v případě, že na trhu dochází k výrazným změnám podmínek;

b) 

►C8  ocenění nemovitosti se přezkoumá, pokud z údajů, které má instituce k dispozici, vyplývá, že hodnota nemovitosti se mohla v porovnání se všeobecnými tržními cenami podstatně snížit, tento přezkum je prováděn znalcem, který má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti, aby mohl provést ocenění, a který je nezávislý na procesu rozhodování o poskytnutí úvěru. ◄ U půjček, které přesahují 3 milióny EUR nebo 5 % kapitálu instituce, musí tento znalec přezkoumat ocenění nemovitosti nejméně jednou za tři roky.

Pro sledování hodnoty nemovitosti a identifikaci nemovitosti, u níž je nutné přecenění, mohou instituce využívat statistické metody.

4.  
Instituce jasně zdokumentují druhy obytných a obchodních nemovitostí, které přijímají, a své zásady pro poskytování úvěrů v této oblasti.
5.  
Instituce mají zavedeny postupy pro sledování, zda je nemovitost přijatá jako zajištění úvěrového rizika dostatečně pojištěna proti nebezpečí poškození.

Článek 209

Požadavky na pohledávky

1.  
Pohledávky se považují za způsobilý kolaterál, pokud jsou splněny všechny požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3.
2.  

Je třeba splňovat tyto požadavky na právní jistotu:

a) 

právní mechanismus, na jehož základě je tento kolaterál instituci poskytující úvěr poskytnut, musí být důkladně propracovaný, účinný a musí zajistit, že tato instituce má ke kolaterálu jasná práva včetně práva na výnosy z prodeje kolaterálu;

b) 

instituce učiní všechny kroky nezbytné ke splnění místních požadavků na vymahatelnost svých nároků z tohoto zajištění. Instituce poskytující úvěr musí mít prvořadý nárok na tento kolaterál, ačkoli tyto nároky mohou být podřízené nárokům přednostních věřitelů, jejichž postavení plyne z právních předpisů;

c) 

instituce provedou dostatečnou právní analýzu, jež potvrdí vymahatelnost dohod o kolaterálu ve všech relevantních právních řádech;

d) 

řádně zdokumentují dohodu o kolaterálu a mají jasný a spolehlivý postup pro včasnou realizaci kolaterálu;

e) 

instituce mají zavedeny postupy, které zajistí, že všechny právní podmínky nezbytné pro prohlášení selhání dlužníka a včasnou realizaci kolaterálu jsou splněny;

f) 

v případě finančních potíží dlužníka nebo selhání z jeho strany musí být instituce ze zákona oprávněna prodat nebo postoupit pohledávky třetím stranám bez souhlasu osob z těchto pohledávek zavázaných.

3.  

Jsou splněny tyto požadavky na řízení rizik:

a) 

instituce má řádné postupy pro stanovení úvěrového rizika spojeného s pohledávkami. Tyto postupy zahrnují analýzy dlužníkova podnikání a odvětví a druhů zákazníků, s nimiž dlužník obchoduje. Pokud instituce spoléhá na své dlužníky u hodnocení úvěrového rizika jejich zákazníků, musí ověřit postupy úvěrování uplatňované dlužníky, aby se ujistila o jejich spolehlivosti a důvěryhodnosti;

b) 

rozdíl mezi objemem expozice a hodnotou pohledávek odráží všechny příslušné faktory, včetně nákladů realizace, koncentrace uvnitř seskupení pohledávek zastavených jedním dlužníkem a možného rizika koncentrace v rámci celkových expozic instituce mimo těch, které jsou řízeny v rámci obecné metodiky instituce. Instituce udržují průběžný a vhodný postup sledování pohledávek. Rovněž pravidelně přezkoumávají dodržování úvěrových podmínek, omezení souvisejících s ochranou životního prostředí a jiných zákonných požadavků;

c) 

pohledávky zastavené dlužníkem musí být diverzifikovány a nesmí být v přílišné korelaci s tímto dlužníkem. V případech podstatné pozitivní korelace instituce zohlední ve stanovení marže pro celé seskupení kolaterálu doprovodná rizika vyplývající z této korelace;

d) 

instituce nepoužije jako způsobilé zajištění úvěrů pohledávky vůči osobám spojeným s dlužníkem, včetně dceřiných podniků a zaměstnanců;

e) 

instituce mají zavedený zdokumentovaný postup inkasa pohledávek v případech finančních těžkostí dlužníka. Instituce mají odpovídající postupy inkasa i v případě, že u inkasa běžně spoléhají na své dlužníky.

Článek 210

Požadavky pro ostatní hmotný kolaterál

Fyzický kolaterál jiný než kolaterál ve formě nemovitosti se považuje za způsobilý kolaterál pro účely přístupu založeného na interním ratingu, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

dohoda o kolaterálu, podle níž je hmotný kolaterál instituci poskytnut, musí být účinná a vymahatelná ve všech relevantních právních řádech a musí instituci umožňovat, aby hodnotu kolaterálu realizovala v přiměřené lhůtě;

b) 

s jedinou výjimkou povolených prvořadých nároků uvedených v čl. 209 odst. 2 písm. b), jsou jako způsobilý kolaterál uznatelná pouze první zástavní práva nebo věcná břemena vázaná na kolaterál a instituce musí mít přednostní právo před všemi ostatními věřiteli na uspokojení z realizovaných výnosů z kolaterálu;

c) 

instituce pravidelně sledují hodnotu kolaterálu, a to alespoň jednou ročně. Instituce provádějí sledování častěji v případě, že na trhu dochází k výrazným změnám podmínek;

d) 

dohoda o úvěru musí obsahovat podrobný popis kolaterálu, jakož i podrobné údaje o způsobu a četnosti přeceňování;

e) 

instituce v interních úvěrových strategiích a postupech, které jsou dostupné k přezkumu, jasně zdokumentují, které druhy hmotného kolaterálu přijímají a které zásady a postupy zavedly s ohledem na přiměřenou hodnotu jednotlivých druhů hmotného kolaterálu ve vztahu k objemu příslušné expozice;

f) 

s ohledem na strukturu transakcí se instituce ve své úvěrové politice zaměří na tyto aspekty:

i) 

odpovídající požadavky na kolaterál ve vztahu k objemu expozice;

ii) 

schopnost snadno kolaterál realizovat;

iii) 

schopnost objektivně stanovit cenu nebo tržní hodnotu;

iv) 

četnost, s jakou je možno tuto hodnotu zjistit (včetně odborných odhadů nebo ocenění);

v) 

volatilitu nebo substitut volatility hodnoty kolaterálu.

g) 

při oceňování a přeceňování berou instituce plně v úvahu každé fyzické nebo morální opotřebení kolaterálu, přičemž věnují zvláštní pozornost účinkům zastarávání u kolaterálu citlivého na módnost a aktuálnost;

h) 

instituce mají právo na kontrolu kolaterálu na místě. Mají rovněž zavedeny zásady a postupy, které upravují výkon tohoto práva kontroly na místě;

i) 

kolaterál přijatý jako zajištění musí být řádně pojištěn proti riziku poškození a instituce mají zavedeny postupy pro kontrolu této povinnosti.

Článek 211

Požadavky pro zacházení s expozicemi z pronájmu jako se zajištěnými expozicemi

Instituce nakládají s expozicemi z nájemních transakcí jako s expozicemi zajištěnými tím druhem majetku, jenž je předmětem nájmu, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

jsou splněny podmínky uvedené v článku 208 nebo případně 210, aby tento druh věci, která je předmětem nájmu, mohl být uznán jako způsobilý kolaterál;

b) 

pronajímatel má robustní řízení rizik s ohledem na způsob využití předmětu nájmu, jeho umístění, jeho stáří a plánovanou dobu používání, včetně přiměřeného sledování hodnoty zajištění;

c) 

pronajímatel je vlastníkem aktiva a je schopen uplatnit svá vlastnická práva včas;

d) 

pokud to není potvrzeno již při výpočtu hodnoty LGD, rozdíl mezi hodnotou neumořené částky a tržní hodnotou zajištění není natolik velký, aby přesáhl účinek snižování úvěrového rizika, který má mít předmět nájmu.

Článek 212

Požadavky na ostatní majetkové zajištění úvěrového rizika

1.  

Hotovostní vklad nebo hotovostní nástroje v držení třetí strany, která je institucí, jsou způsobilé pro postup upravený v čl. 232 odst. 1, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

pohledávka dlužníka za třetí stranou, která je institucí, je veřejně zastavena nebo postoupena na instituci poskytující úvěr a tato zástava nebo postoupení jsou právně účinné a vymahatelné ve všech relevantních právních řádech a jsou bezpodmínečné a neodvolatelné;

b) 

daná zástava nebo postoupení musí být třetí straně, která je institucí, oznámeno;

c) 

v důsledku tohoto oznámení může tato třetí strana, která je institucí, provádět platby výlučně ve prospěch instituce poskytující úvěr nebo ve prospěch jiných stran, avšak pouze se souhlasem instituce poskytující úvěr.

2.  

Životní pojištění zastavené ve prospěch instituce poskytující úvěr lze považovat za způsobilý kolaterál, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

životní pojištění je veřejně zastaveno nebo postoupeno instituci poskytující úvěr;

b) 

společnost poskytující životní pojištění je o této zástavě nebo postoupení informována a v důsledku tohoto oznámení nesmí vyplácet částky splatné podle této smlouvy bez předchozího souhlasu instituce poskytující úvěr;

c) 

instituce poskytující úvěr má právo v případě selhání dlužníka zrušit pojistnou smlouvu a obdržet odbytné;

d) 

instituce poskytující úvěr je informována o jakémkoli nezaplacení pojistného pojistníkem;

e) 

zajištění úvěrového rizika se poskytuje na celou dobu úvěru do jeho splatnosti. Pokud to není možné, protože pojistný vztah končí před uplynutím úvěrového vztahu, instituce zajistí, aby částka, která vyplývá z pojistné smlouvy, sloužila instituci jako zajištění až do konce durace úvěrové smlouvy;

f) 

zástava nebo postoupení jsou právně účinné a vymahatelné ve všech právních řádech relevantních v době uzavření úvěrové smlouvy;

g) 

částka odbytného je potvrzena společností poskytující životní pojištění a je neredukovatelná;

h) 

částka odbytného je splatná na výzvu společností poskytující životní pojištění bez zbytečného odkladu;

i) 

o částku odbytného nelze požádat bez předchozího souhlasu instituce;

j) 

společnost poskytující životní pojištění spadá do oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES nebo podléhá dohledu příslušného orgánu třetí země, která uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii.



Pododdíl 2

Osobní zajištění úvěrového rizika a úvěrové dluhové cenné papíry

Článek 213

Společné požadavky pro záruky a úvěrové deriváty

1.  

S výhradou čl. 214 odst. 1 zajištění úvěrového rizika, které je odvozeno od záruky nebo úvěrového derivátu, se považuje za způsobilé osobní zajištění úvěrového rizika, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

zajištění úvěrového rizika je přímé;

b) 

rozsah zajištění úvěrového rizika je jasně definovaný a nesporný;

c) 

smlouva o zajištění úvěrového rizika neobsahuje žádné ustanovení, jehož splnění by bylo mimo přímou kontrolu věřitele a které:

i) 

by poskytovateli zajištění umožňovalo toto zajištění jednostranně zrušit;

ii) 

by zvyšovalo skutečné náklady zajištění v případě zhoršení úvěrové kvality zajištěné expozice;

iii) 

by poskytovateli zajištění umožňovalo neplnit včas v případě, že původní dlužník nezaplatil jakoukoli splatnou částku, nebo v případě, že nájemní smlouva skončila z důvodu uznání zaručené zbytkové hodnoty podle čl. 134 odst. 7 a čl. 166 odst. 4;

iv) 

by poskytovateli zajištění umožňovalo zkrátit dobu splatnosti tohoto zajištění;

d) 

smlouva o zajištění úvěrového rizika je právně účinná a vymahatelná ve všech právních řádech relevantních v době uzavření úvěrové smlouvy.

2.  
Instituce příslušným orgánům prokáže, že má k dispozici systémy k řízení případné koncentrace rizika vyplývající z jejího využívání záruk a úvěrových derivátů. Instituce je schopna prokázat ke spokojenosti příslušných orgánů, jak je její strategie pro využívání úvěrových derivátů a záruk propojena s řízením jejího celkového rizikového profilu.
3.  
Instituce splňuje všechny smluvní a zákonné požadavky týkající se vymahatelnosti smluv o osobním zajištění úvěrového rizika podle právního řádu, kterému dané zajištění podléhá, a uskuteční všechny kroky nezbytné k tomu, aby tato vymahatelnost byla zajištěna.

Instituce provedou dostatečnou právní analýzu, jež potvrdí vymahatelnost osobního zajištění úvěrového rizika ve všech relevantních právních řádech. Tento přezkum opakují podle potřeby, aby byla vymahatelnost zajištěna trvale.

Článek 214

Protizáruky vystavené státem a jinými subjekty veřejného sektoru

1.  

Instituce mohou nakládat s expozicemi podle odstavce 2 jako s expozicemi zajištěnými zárukami poskytovanými subjekty uvedenými v daném odstavci, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

protizáruka pokrývá všechny prvky úvěrového rizika spojeného s danou pohledávkou;

b) 

jak původní záruka, tak protizáruka splňují požadavky pro záruky uvedené v článku 213 a čl. 215 odst. 1 s výjimkou toho, že protizáruka nemusí být přímá;

c) 

krytí je spolehlivé a z historické zkušenosti neplyne, že krytí protizárukou by bylo méně účinné než krytí přímou zárukou vystavenou daným subjektem.

2.  

Postup stanovený v odstavci 1 se použije na expozice zajištěné zárukou, na níž je poskytnuta protizáruka kterýmkoliv z těchto subjektů:

a) 

ústřední vládou nebo centrální bankou;

b) 

regionální vládou nebo orgánem místní správy;

c) 

subjektem veřejného sektoru, pokud se s pohledávkami za ním zachází jako s pohledávkami za ústřední vládou podle čl. 116 odst. 4;

d) 

mezinárodní rozvojovou bankou nebo mezinárodní organizací, které je přidělena riziková váha 0 % podle čl. 117 odst. 2 nebo článku 118;

e) 

subjektem veřejného sektoru, pokud se s pohledávkami za ním zachází podle čl. 116 odst. 1 a 2.

3.  
Instituce použijí postup uvedený v odstavci 1 i na expozici, na niž nebyla poskytnuta protizáruka subjektem uvedeným v odstavci 2, v případě, že protizáruka této expozice je přímo zaručena jedním z těchto subjektů a podmínky uvedené v odstavci 1 jsou splněny.

Článek 215

Dodatečné požadavky na záruky

1.  

Záruky se považují za způsobilé osobní zajištění úvěrového rizika, pokud jsou splněny všechny podmínky článku 213 a všechny následující podmínky:

a) 

v případě kvalifikovaného selhání nebo neplnění protistranou má instituce poskytující úvěr právo v přiměřené době požadovat po ručiteli jakoukoli splatnou částku související s pohledávkou, u níž je poskytnuto zajištění, a platba ručitelem nesmí být podmíněna tím, aby instituce poskytující úvěr platbu nejprve vymáhala po dlužníkovi;

V případě osobního zajištění úvěrového rizika u hypoték na obytné nemovitosti je třeba požadavky uvedené v čl. 213 odst. 1 písm. c) bodu iii) a v prvním pododstavci tohoto písmena splňovat pouze během 24 měsíců;

b) 

záruka je výslovně zdokumentovaný závazek převzatý ručitelem;

c) 

je splněna jedna z následujících podmínek:

i) 

záruka pokrývá všechny druhy plateb, které má dlužník provést v souvislosti se svým závazkem;

ii) 

pokud jsou některé druhy plateb ze záruky vyloučeny, musí instituce poskytující úvěr upravit hodnotu záruky, aby zohlednila toto omezené krytí.

2.  

V případě záruk poskytnutých v rámci vzájemných záručních režimů nebo poskytnutých jako záruky nebo protizáruky subjekty uvedenými v čl. 214 odst. 2, se požadavky uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku považují za splněné, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

a) 

instituce poskytující úvěr má právo obdržet včas předběžnou platbu ručitelem, která splňuje obě následující podmínky:

i) 

představuje spolehlivý odhad výše ztráty, včetně ztrát vyplývajících z neplacení úroků a jiných druhů plateb, ke kterým je dlužník zavázán, kterou instituce poskytující úvěr pravděpodobně utrpí;

ii) 

je přiměřená vůči výši krytí poskytnutého zárukou;

b) 

instituce poskytující úvěr je ke spokojenosti příslušných orgánů schopna prokázat, že účinky záruky, která kryje rovněž ztráty vyplývající z neplacení úroků a jiných druhů plateb, ke kterým je dlužník zavázán, opravňuje k takovému postupu.

Článek 216

Dodatečné požadavky pro úvěrové deriváty

1.  

Úvěrové deriváty se považují za způsobilé osobní zajištění úvěrového rizika, pokud jsou splněny všechny podmínky článku 213 a všechny tyto podmínky:

a) 

úvěrové události uvedené ve smlouvě o úvěrovém derivátu zahrnují:

i) 

nezaplacení částek splatných podle podmínek podkladového závazku, které jsou platné v době tohoto nezaplacení, s dobou odkladu, která je stejná jako doba odkladu podkladového závazku nebo kratší;

ii) 

úpadek, insolvenci či neschopnost dlužníka splatit své dluhy, jeho neschopnost nebo písemné přiznání neschopnosti obecně platit své dluhy v termínu jejich splatnosti, a podobné skutečnosti;

iii) 

restrukturalizaci podkladového závazku vyžadující prominutí nebo odložení splátek jistiny, úroků nebo poplatků, která vede k úvěrové ztrátě;

b) 

v případě, že úvěrové deriváty umožňují hotovostní vypořádání:

i) 

instituce mají k dispozici spolehlivé oceňovací postupy, které umožňují spolehlivý odhad ztráty;

ii) 

musí být jasně stanovena lhůta, v níž je provedeno přecenění podkladového závazku v závislosti na úvěrové události;

c) 

v případě, že je pro účely vypořádání vyžadováno právo a schopnost příjemce zajištění převést podkladový závazek na poskytovatele zajištění, podmínky podkladového závazku musí stanovit, že jakýkoliv požadovaný souhlas s takovýmto převodem nesmí být bezdůvodně odepírán;

d) 

jsou jasně definovány strany odpovědné za určení, zda nastala úvěrová událost;

e) 

určení úvěrové události není výlučnou odpovědností poskytovatele zajištění;

f) 

příjemce zajištění má právo nebo možnost informovat poskytovatele zajištění o tom, že nastala úvěrová událost.

Pokud úvěrové události nezahrnují restrukturalizaci podkladového závazku podle písm. a) bodu iii), může být zajištění úvěrového rizika přesto způsobilé za předpokladu snížení hodnoty podle čl. 233 odst. 2;

2.  

Nesoulad mezi podkladovým závazkem a referenčním závazkem v rámci úvěrového derivátu nebo mezi podkladovým závazkem a závazkem použitým pro účely určení, zda nastala úvěrová událost, je přípustný, pouze pokud jsou splněny obě následující podmínky:

a) 

referenční závazek nebo závazek použitý za účelem určení, zda nastala úvěrová událost, je postaven naroveň podkladovému závazku nebo je mu podřízen;

b) 

podkladový závazek a referenční závazek nebo závazek použitý za účelem určení, zda nastala úvěrová událost, jsou vydány stejným dlužníkem a obsahují právně vymahatelné doložky křížového selhání a křížového urychlení.

Článek 217

Požadavky ke splnění podmínek pro uplatnění postupu stanoveného v článku 153 odst. 3

1.  

Aby zajištění úvěrového rizika odvozené od záruky nebo úvěrového derivátu bylo způsobilé pro postup stanovený v čl. 153 odst. 3, musí splňovat následující podmínky:

a) 

podkladový závazek se týká jedné z těchto expozic:

i) 

expozice vůči podnikům uvedené v článku 147, kromě pojišťoven a zajišťoven;

ii) 

expozice vůči regionální vládě, orgánu místní správy nebo subjektu veřejného sektoru, která není posuzována jako expozice vůči ústřední vládě nebo centrální bance podle článku 147;

iii) 

expozice vůči malému nebo střednímu podniku, klasifikované jako retailová expozice podle čl. 147 odst. 5;

b) 

dlužníci podkladového závazku nejsou členy stejné skupiny, jako je poskytovatel zajištění;

c) 

expozice je zajištěna jedním z těchto nástrojů:

i) 

krátkodobými úvěrovými deriváty na jedno jméno nebo zárukami znějící na jedno jméno;

ii) 

produkty v koši prvního selhání;

iii) 

produkty v koši n-tého selhání;

d) 

zajištění úvěru splňuje příslušné požadavky stanovené v článcích 213, 215 a 216;

e) 

riziková váha spojená s expozicí před uplatněním postupu stanoveného v čl. 153 odst. 3 není ještě zahrnuta po žádné stránce do zajištění úvěru;

f) 

úvěrová instituce má právo na obdržení platby od poskytovatele zajištění a očekává ji, aniž by musela podniknout právní kroky s cílem získat platbu od protistrany. Instituce podnikne v rámci možností kroky, aby se přesvědčila, zda je poskytovatel zajištění ochoten okamžitě provést platbu, nastane-li úvěrová událost;

g) 

nabyté zajištění úvěru pokryje veškeré úvěrové ztráty, které vznikly ze zajištěné části expozice v důsledku výskytu úvěrových událostí uvedených ve smlouvě;

h) 

pokud struktura výplaty úvěrového zajištění stanoví vypořádání ve fyzické podobě, musí existovat právní jistota, pokud jde o postupitelnost půjčky, dluhopisu nebo podmíněného závazku;

i) 

pokud má instituce v úmyslu postoupit jiný závazek než podkladovou expozici, musí zaručit, že postupitelný závazek je dostatečně likvidní, aby jej instituce byla schopna nakoupit pro postoupení v souladu se smlouvou;

j) 

podmínky ujednání o zajištění úvěrového rizika jsou právně potvrzeny v písemné formě jak poskytovatelem zajištění, tak i institucí;

k) 

instituce zavedou postupy k zjištění nadměrné korelace mezi úvěruschopností poskytovatele zajištění a dlužníka podkladové expozice v důsledku toho, že jejich ekonomická výkonnost závisí na společných faktorech, které se nacházejí mimo rámec faktoru systémového rizika;

l) 

v případě zajištění proti riziku rozmělnění nemůže být prodejce pohledávek nabytých za úplatu členem stejné skupiny, jako je poskytovatel zajištění.

2.  
Pro účely odst. 1 písm. c) bodu ii), instituce použije postup uvedený v čl. 153 odst. 3 na to aktivum v koši, které má nejnižší objem rizikově vážené expozice.
3.  
Pro účely odst. 1 písm. c) bodu iii) je získané zajištění v tomto rámci způsobilé, pouze pokud bylo rovněž získáno způsobilé zajištění pro (n-1) selhání nebo kdy již došlo k selhání u (n-1) aktiv v koši. Pokud tomu tak je, instituce použijí zacházení uvedené v čl. 153 odst. 3 na to aktivum v koši, které má nejnižší objem rizikově vážené expozice.



Oddíl 4

Výpočet účinků snižování úvěrového rizika



Pododdíl 1

Majetkové zajištění úvěrového rizika

Článek 218

Úvěrové dluhové cenné papíry

S investicemi do úvěrových dluhových cenných papírů vydaných institucí poskytující úvěr lze za účelem výpočtu účinku majetkového zajištění úvěrového rizika v souladu s ustanoveními tohoto pododdílu zacházet jako s hotovostním kolaterálem za předpokladu, že swap úvěrového selhání začleněný do úvěrového dluhového cenného papíru lze považovat za způsobilé osobní zajištění úvěrového rizika. Pro účely určení, zda lze swap úvěrového selhání začleněný do úvěrového dluhového cenného papíru považovat za způsobilé osobní zajištění úvěrového rizika, může instituce považovat podmínku uvedenou v čl. 194 odst. 6 písm. c) za splněnou.

Článek 219

Rozvahové započtení

S úvěry a vklady u instituce poskytující úvěr, jež jsou předmětem rozvahového započtení, tato instituce za účelem výpočtu účinku majetkového zajištění úvěrového rizika u úvěrů a vkladů instituce poskytující úvěr, jež jsou předmětem rozvahového započtení, které jsou denominovány ve stejné měně, zachází jako s hotovostním kolaterálem.

Článek 220

Použití metody využívající regulatorní koeficienty volatility nebo metody využívající vlastní odhady koeficientu volatility pro rámcové dohody o započtení

1.  
Pokud instituce vypočítávají „plně upravenou hodnotu expozice“ (E*) u expozic zahrnutých do způsobilé rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů anebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit nebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu, vypočítají koeficienty volatility, které potřebují, buď pomocí metody využívající regulatorní koeficienty volatility, nebo metody využívající vlastní odhady koeficientu volatility („metoda vlastních odhadů“), jak jsou stanoveny v článcích 223 až 226 pro komplexní metodu finančního kolaterálu.

Pro použití metody využívající vlastní odhady koeficientu volatility platí stejné podmínky a požadavky jako v případě komplexní metody finančního kolaterálu.

2.  

Pro účely výpočtu E* instituce:

a) 

vypočítají čisté pozice v každé skupině cenných papírů nebo u každého druhu komodity odečtením částky v bodě ii) od částky v bodě i):

i) 

celková hodnota skupiny cenných papírů nebo komodit stejného druhu půjčených, prodaných nebo poskytnutých podle rámcové dohody o započtení;

ii) 

celková hodnota skupiny cenných papírů nebo komodit daného druhu vypůjčených, nakoupených nebo obdržených podle rámcové dohody o započtení;

b) 

vypočítají čisté pozice v každé měně, jiné než měně, v níž probíhá vypořádání rámcové dohody o započtení, odečtením částky v bodě ii) od částky v bodě i):

i) 

součet celkové hodnoty cenných papírů denominovaných v této měně zapůjčených, prodaných nebo poskytnutých podle rámcové dohody o započtení a částky hotovosti v této měně vypůjčené nebo převedené podle této dohody;

ii) 

součet celkové hodnoty cenných papírů denominovaných v této měně vypůjčených, nakoupených nebo obdržených podle rámcové dohody o započtení a částky hotovosti v této měně vypůjčené nebo obdržené v rámci této dohody;

c) 

použijí koeficient volatility pro danou skupinu cenných papírů nebo hotovostní pozici na absolutní hodnotu kladné nebo záporné čisté pozice v cenných papírech v této skupině;

d) 

použijí koeficient volatility pro devizové riziko (fx) pro kladnou nebo zápornou čistou pozici v každé měně s výjimkou měny, v níž probíhá vypořádání rámcové dohody o započtení.

3.  

Instituce vypočítají E * podle následujícího vzorce:

image

kde:

Ei

=

hodnota expozice pro každou jednotlivou expozici (i) zahrnutou do dohody, která by se použila v případě, že by neexistovalo zajištění úvěrového rizika, pokud instituce vypočítávají objemy rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu, nebo pokud instituce vypočítávají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát podle přístupu založeného na interním ratingu;

Ci

=

hodnota cenných papírů v každé skupině nebo komodit stejného druhu vypůjčených, nakoupených nebo obdržených nebo vypůjčené či obdržené hotovosti s ohledem na každou expozici (i);

image

=

čistá pozice (kladná či záporná) v určité skupině cenných papírů (j);

image

=

čistá pozice (kladná či záporná) v určité měně (k) jiné než měně, v níž probíhá vypořádání rámcové dohody, vypočtená podle odst. 2 písm. b);

image

=

koeficient volatility pro určitou skupinu cenných papírů (j);

image

=

koeficient volatility pro devizové riziko pro měnu (k).

4.  
Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát u repo obchodů anebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu zahrnutých do rámcových dohod o započtení použijí instituce E* vypočítané podle odstavce 3 jako hodnotu expozice vůči protistraně vyplývající z transakcí zahrnutých do rámcové dohody o započtení pro účely článku 113 podle standardizovaného přístupu nebo kapitoly 3 podle přístupu IRB.
5.  
Pro účely odstavců 2 a 3 se „skupinou cenných papírů“ rozumí cenné papíry vydané stejným subjektem, se stejným datem emise, stejnou splatností, na které se vztahují stejné podmínky a platí pro ně stejné doby do realizace, jak je uvedeno v článcích 224 a 225.

Článek 221

Použití metody interních modelů pro rámcové dohody o započtení

1.  
Se svolením příslušných orgánů mohou instituce používat jako alternativu k metodě využívající regulatorní koeficienty volatility nebo metodě využívající vlastní odhady koeficientu volatility pro výpočet plně upravené hodnoty expozice (E*) vyplývající z použití uznané rámcové dohody o započtení týkající se repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu, s výjimkou transakcí s deriváty, metodu interních modelů, která zohledňuje vliv korelace mezi pozicemi v cenných papírech, které jsou předmětem dané rámcové dohody o započtení, i likviditu dotčených nástrojů.
2.  
Instituce rovněž mohou, se svolením příslušných orgánů, použít své interní modely pro maržové obchody za předpokladu, že transakce jsou zajištěny v rámci dvoustranné rámcové dohody o započtení, která splňuje požadavky stanovené v kapitole 6 oddílu 7.
3.  
Instituce může použít metodu interních modelů nezávisle na své předchozím volbě mezi standardizovaným přístupem a přístupem IRB pro výpočet objemů rizikově vážených expozic. Pokud se však instituce rozhodne používat metodu interních modelů, učiní tak u všech protistran a cenných papírů, s výjimkou nepodstatných portfolií, v jejichž případě může použít metodu využívající regulatorní koeficienty volatility nebo metodu využívající vlastní odhady koeficientu volatility, jak je stanoveno v článku 220.

►C2  Instituce, které obdržely svolení pro interní model měření rizika podle hlavy IV kapitoly 5, mohou ◄ použít metodu interních modelů. Pokud instituce takové svolení neobdržela, může u příslušných orgánů požádat o svolení používat metodu interních modelů pro účely tohoto článku.

4.  

Příslušné orgány povolí, aby instituce používala metodu interních modelů, pouze pokud jsou přesvědčeny, že systém instituce pro řízení rizik vyplývajících z transakcí podle rámcové dohody o započtení je koncepčně správný a řádně aplikovaný, a pokud jsou splněny následující kvalitativní standardy:

a) 

interní model měření rizika používaný pro výpočet možné cenové volatility u transakcí je úzce propojen s každodenním procesem řízení rizika instituce a slouží jako základ pro hlášení rizikových expozic vrcholnému vedení instituce;

b) 

instituce má útvar řízení rizika, který splňuje všechny tyto požadavky:

i) 

je nezávislý na obchodních útvarech a podléhá přímo vrcholnému vedení instituce;

ii) 

je odpovědný za tvorbu a používání systému řízení rizika instituce;

iii) 

denně vypracovává a analyzuje zprávy o výstupech modelu měření rizika a o vhodných opatřeních, která mají být přijata ve vztahu k limitům pozic;

c) 

každodenní zprávy vypracované útvarem řízení rizika přezkoumávají řídící pracovníci, které mají dostatečné pravomoci, aby mohly prosadit snížení přijatých pozic a celkové rizikové expozice;

d) 

instituce má v útvaru řízení rizika dostatek pracovníků se zkušenostmi v používání složitých modelů;

e) 

instituce zavedla postupy, jimiž monitoruje a zajišťuje dodržování zdokumentovaného souboru interních strategií a kontrolních mechanismů týkajících se celkové funkčnosti systému měření rizik;

f) 

modely používané institucí prokazatelně vykazují dostatečnou přesnost v měření rizik potvrzenou zpětným testováním výstupů s využitím alespoň jednoletých údajů;

g) 

instituce pravidelně provádí přísný program zátěžového testování, jehož výsledky jsou vrcholným vedením instituce přezkoumávány a reflektovány při stanovování strategií a limitů;

h) 

instituce jako součást svého běžného výkonu vnitřního auditu provádí nezávislý přezkum svého systému měření rizik. Tento přezkum se vztahuje jak na činnosti obchodních útvarů, tak i na činnosti nezávislého útvaru řízení rizika;

i) 

nejméně jednou ročně instituce provádí přezkum svého systému řízení rizika;

j) 

interní model splňuje požadavky stanovené v čl. 292 odst. 8 a 9 a v článku 294.

5.  
Interní model měření rizika používaný institucí zachycuje dostatečný počet rizikových faktorů tak, aby byla zachycena všechna podstatná cenová rizika.

Instituce může používat empirické korelace v rámci jednotlivých kategorií rizika a mezi nimi, jestliže její systém pro měření korelací je správný a řádně používaný.

6.  

Instituce, které používají metodu interních modelů, vypočítají E* podle následujícího vzorce:

image

kde:

Ei

=

hodnota expozice pro každou jednotlivou expozici (i) v rámci dohody, která by se použila v případě, že by neexistovalo zajištění úvěrového rizika, pokud instituce vypočítávají objemy rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu, nebo pokud instituce vypočítávají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát podle přístupu IRB;

Ci

=

hodnota vypůjčených, nakoupených nebo obdržených cenných papírů nebo vypůjčené či obdržené hotovosti v případě každé expozice (i).

Při výpočtu objemů rizikově vážených expozic za použití interních modelů instituce použijí výstup modelu z předchozího obchodního dne.

7.  

Na výpočet možné změny hodnoty uvedené v odstavci 6 se vztahují všechny tyto požadavky:

a) 

je prováděn alespoň jednou denně;

b) 

je založen na 99 % jednostranném intervalu spolehlivosti;

c) 

je založen na době do realizace v délce 5 dnů, nebo 10 dnů v případě jiných transakcí než repo obchodů s cennými papíry nebo půjček či výpůjček cenných papírů;

d) 

je založen na skutečném období sledování nejméně jednoho roku, kromě případů, kdy je kratší období sledování ospravedlněno významným nárůstem cenové volatility;

e) 

soubor údajů použitých při výpočtu se aktualizuje každé tři měsíce.

Pokud instituce provádí repo obchod, půjčku nebo výpůjčku cenných papírů nebo komodit a maržové nebo podobné transakce nebo skupiny transakcí se započtením, které splňují kritéria stanovená v čl. 285 odst. 2, 3 a 4, minimální doba držby se uvede v soulad s dobou krytí rizika marží, která by se použila podle uvedených odstavců ve spojení s čl. 285 odst. 5.

8.  
Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát u repo obchodů anebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit anebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu zahrnutých do rámcových dohod o započtení použijí instituce E* vypočítané podle odstavce 6 jako hodnotu expozice vůči protistraně vyplývající z transakcí zahrnutých do rámcové dohody o započtení pro účely článku 113 podle standardizovaného přístupu nebo kapitoly 3 podle přístupu IRB.
9.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

co představuje nevýznamné portfolio pro účely odstavce 3;

▼C8

b) 

kritéria pro určení, zda je interní model správný a řádně používaný pro účely odstavců 4 a 5 a rámcových dohod o započtení.

▼B

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 222

Jednoduchá metoda finančního kolaterálu

1.  
Instituce mohou používat jednoduchou metodu finančního kolaterálu, pouze pokud vypočítávají objemy rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu. Instituce nepoužijí zároveň jednoduchou metodu finančního kolaterálu i komplexní metodu finančního kolaterálu, pokud tak nečiní pro účely čl. 148 odst. 1 a čl. 150 odst. 1. Instituce nepoužijí tuto výjimku selektivně za účelem snížení kapitálových požadavků nebo za účelem provádění regulační arbitráže.
2.  
Podle jednoduché metody finančního kolaterálu instituce přidělí způsobilému finančnímu kolaterálu hodnotu rovnou jeho tržní hodnotě určené v souladu s čl. 207 odst. 4 písm. d).
3.  
Instituce přidělí těm částem hodnot expozice, které jsou zajištěny tržní hodnotou způsobilého kolaterálu, rizikovou váhu, kterou by přidělily podle kapitoly 2, pokud má instituce poskytující úvěr vůči nástroji použitému jako kolaterál přímou expozici. Pro tento účel musí být hodnota expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I rovna 100 % hodnoty položky, a nikoli hodnotě expozice uvedené v čl. 111 odst. 1.

Riziková váha zajištěné části musí být přinejmenším 20 %, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 4 až 6. Instituce použijí na zbývající části hodnoty expozice rizikovou váhu, kterou by přidělily nezajištěné expozici vůči dané protistraně podle kapitoly 2.

4.  
Instituce přidělí rizikovou váhu 0 % zajištěným částem expozice plynoucí z repo obchodu nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů, které splňují kritéria uvedená v článku 227. Pokud protistrana takové transakce není hlavním účastníkem trhu, instituce přidělí rizikovou váhu 10 %.
5.  
V případě derivátových nástrojů uvedených v příloze II, které jsou denně tržně přeceňovány, jsou zajištěny hotovostí nebo hotovostními nástroji a neexistuje u nich nesoulad měn, instituce přidělí hodnotám jejich expozice určené podle kapitoly 6 rizikovou váhu 0 % do výše jejich zajištění.

Hodnotám expozice uvedených transakcí, jsou-li zajištěny dluhovými cennými papíry vydanými ústředními vládami nebo centrálními bankami, kterým je přidělena riziková váha 0 % podle kapitoly 2, přidělí instituce rizikovou váhu 10 % do výše jejich zajištění.

6.  

Jiným transakcím než transakcím uvedeným v odstavcích 4 a 5 mohou instituce přidělit rizikovou váhu 0 %, pokud jsou expozice i kolaterál denominovány ve stejné měně a je splněna jedna z následujících podmínek:

a) 

kolaterál je ve formě hotovosti nebo hotovostního nástroje;

b) 

kolaterál je ve formě dluhových cenných papírů vydaných ústředními vládami nebo centrálními bankami, jimž by se podle článku 114 přidělila riziková váha 0 %, a jeho tržní hodnota byla snížena o 20 %.

7.  

Pro účely odstavců 5 a 6 dluhové cenné papíry vydané ústředními vládami nebo centrálními bankami zahrnují:

a) 

dluhové cenné papíry vydané regionálními vládami nebo místními orgány, pokud se s expozicemi vůči těmto orgánům podle článku 115 zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě, do jejíž pravomoci spadají;

b) 

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními rozvojovými bankami, kterým je přidělena riziková váha 0 % podle čl. 117 odst. 2;

c) 

dluhové cenné papíry vydané mezinárodními organizacemi, kterým je přidělena riziková váha 0 % podle článku 118;

d) 

dluhové cenné papíry vydané subjekty veřejného sektoru, pokud se s nimi zachází jako s expozicemi vůči ústředním vládám podle čl. 116 odst. 4.

Článek 223

Komplexní metoda finančního kolaterálu

1.  
Aby byla zohledněna cenová volatilita, použijí instituce při oceňování finančního kolaterálu pro účely komplexní metody finančního kolaterálu na tržní hodnotu kolaterálu koeficienty volatility, jak stanoví články 224 až 227.

V případě, že je kolaterál denominován v měně, která se liší od měny, ve které je denominována podkladová expozice, doplní instituce úpravu odrážející volatilitu měn k volatilitě kolaterálu, jak je stanoveno v článcích 224 až 227.

V případě transakcí s OTC deriváty podle dohod o započtení uznaných příslušnými orgány podle kapitoly 6 použijí instituce koeficient volatility odrážející volatilitu měn, pokud existuje nesoulad mezi měnou kolaterálu a měnou vypořádání. I v případech, kdy je v transakcích podle dohody o započtení použito více měn, použijí instituce jednotný koeficient volatility.

2.  

Instituce vypočítají hodnotu kolaterálu upravenou o volatilitu (CVA) takto:

image

kde:

C

=

hodnota kolaterálu;

HC

=

koeficient volatility pro daný kolaterál vypočtený podle článků 224 a 227;

Hfx

=

koeficient volatility pro nesoulad měn vypočtený podle článků 224 a 227.

Instituce použijí vzorec v tomto odstavci při výpočtu hodnoty kolaterálu upravené o volatilitu u všech transakcí s výjimkou transakcí podle uznaných rámcových dohod o započtení, na něž se použijí ustanovení článků 220 a 221.

3.  

Instituce vypočítají hodnotu expozice upravenou o volatilitu (EVA) takto:

image

kde:

E

=

hodnota expozice tak, jak by byla příslušně určena podle kapitoly 2, případně 3, pokud tato expozice nebyla zajištěna;

HE

=

koeficient volatility pro danou expozici vypočtený podle článků 224 a 227.

▼M8

V případě transakcí s OTC deriváty vypočítají instituce, které používají metodu stanovenou v kapitole 6 oddílu 6, hodnotu EVA takto:

EVA = E.

▼B

4.  

Pro účely výpočtu E v odstavci 3 se použijí tato ustanovení:

a) 

u institucí, které vypočítávají objemy rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu, je hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I 100 % hodnoty této položky, a nikoli hodnota expozice uvedená v čl. 111 odst. 1;

b) 

u institucí, které vypočítávají objemy rizikově vážených expozic podle přístupu IRB, vypočítají hodnotu expozice položek uvedených v čl. 166 odst. 8 až 10 s použitím konverzního faktoru 100 % namísto konverzních faktorů či procent uvedených v daných odstavcích.

5.  

Instituce vypočítají plně upravenou hodnotu expozice (E*), zohledňující jak volatilitu, tak i účinky kolaterálu snižující riziko takto:

image

kde:

EVA

=

hodnota expozice upravená o volatilitu vypočítaná podle odstavce 3;

CVAM

=

CVA dále upravená o jakýkoliv nesoulad splatností podle ustanovení oddílu 5.

▼M8

V případě transakcí s OTC deriváty vezmou instituce, které používají metody stanovené v oddílech 3, 4 a 5 kapitoly 6, v úvahu účinky kolaterálu snižující riziko v souladu s ustanoveními v příslušných oddílech 3, 4 a 5 kapitoly 6.

▼B

6.  
Instituce mohou vypočítat koeficienty volatility buď pomocí metody využívající regulatorní koeficienty volatility ►C2  uvedené v článku 224, nebo metody využívající ◄ vlastní odhady koeficientu volatility uvedené v článku 225.

Instituce se může rozhodnout, zda použije metodu využívající regulatorní koeficienty volatility nebo metodu využívající vlastní odhady koeficientu volatility, nezávisle na svém předchozím výběru mezi standardizovaným přístupem a přístupem IRB pro výpočet objemů rizikově vážených expozic.

Pokud však instituce používá vlastní odhady koeficientu volatility, použije tuto metodu na všechny druhy nástrojů s výjimkou nepodstatných portfolií, v jejichž případě může použít metodu využívající regulatorní koeficienty volatility.

7.  

Pokud se kolaterál skládá z několika způsobilých položek, instituce vypočítá koeficient volatility (H) takto:

image

kde:

ai

=

podíl hodnoty způsobilé položky (i) na celkové hodnotě kolaterálu;

Hi

=

koeficient volatility pro způsobilou položku (i).

Článek 224

Regulatorní koeficient volatility pro účely komplexní metody finančního kolaterálu

1.  

Koeficienty volatility, které instituce použijí podle metody využívající regulatorní koeficienty volatility, za předpokladu každodenního přeceňování, jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až č. 4 tohoto odstavce.

KOEFICIENTY VOLATILITY



Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality, s nímž je spojeno úvěrové hodnocení daného dluhového cenného papíru

Zbytková splatnost

Koeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané subjekty popsanými v čl. 197 odst. 1 písm. b)

Koeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané subjekty popsanými v čl. 197 odst. 1 písm. c) a d)

Koeficienty volatility pro sekuritizované pozice, které splňují kritéria v čl. 197 odst. 1 písm. h)

 

 

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

1

≤ 1 rok

0,707

0,5

0,354

1,414

1

0,707

2,829

2

1,414

 

1 ≤ 5 let

2,828

2

1,414

5,657

4

2,828

11,314

8

5,657

 

> 5 let

5,657

4

2,828

11,314

8

5,657

22,628

16

11,313

2-3

≤ 1 rok

1,414

1

0,707

2,828

2

1,414

5,657

4

2,828

 

1 ≤ 5 let

4,243

3

2,121

8,485

6

4,243

16,971

12

8,485

 

> 5 let

8,485

6

4,243

16,971

12

8,485

33,942

24

16,970

4

≤ 1 rok

21,213

15

10,607

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

 

1 ≤ 5 let

21,213

15

10,607

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

 

> 5 let

21,213

15

10,607

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se



Tabulka č. 2

Stupeň úvěrové kvality, s nímž je spojeno úvěrové hodnocení krátkodobého dluhového cenného papíru spojen

Koeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané subjekty popsanými v čl. 197 odst. 1 písm. b) s krátkodobými úvěrovými hodnoceními

Koeficienty volatility pro dluhové cenné papíry vydané subjekty popsanými v čl. 197 odst. 1 písm. c) a d) s krátkodobými úvěrovými hodnoceními

Koeficienty volatility pro sekuritizované pozice, které splňují kritéria v čl. 197 odst. 1 písm. h)

 

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

1

0,707

0,5

0,354

1,414

1

0,707

2,829

2

1,414

2-3

1,414

1

0,707

2,828

2

1,414

5,657

4

2,828



Tabulka č. 3

Jiné druhy kolaterálu nebo expozic

 

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

Akcie a konvertibilní dluhopisy zahrnuté do hlavního indexu

21,213

15

10,607

Ostatní akcie nebo konvertibilní dluhopisy kótované na uznané burze

35,355

25

17,678

Hotovost

0

0

0

Zlato

21,213

15

10,607



Tabulka č. 4

Koeficient volatility v případě nesouladu měn

20denní doba do realizace (%)

10denní doba do realizace (%)

5denní doba do realizace (%)

11,314

8

5,657

2.  

Při výpočtu koeficientů volatility podle odstavce 1 musí být splněny tyto podmínky:

a) 

v případě zajištěných úvěrových transakcí je doba do realizace 20 obchodních dnů;

b) 

v případě repo obchodů, pokud se netýkají převodu komodit nebo zaručených nároků na komodity, a půjček či výpůjček cenných papírů je doba do realizace 5 obchodních dnů;

c) 

v případě ostatních transakcí na kapitálovém trhu je doba do realizace 10 obchodních dnů.

Pokud instituce provádí transakci nebo skupinu transakcí se započtením, která splňuje kritéria stanovená v čl. 285 odst. 2, 3 a 4, minimální období držení je uvedeno v soulad s dobou krytí rizika marží, která by se použila podle uvedených odstavců.

3.  
V tabulkách č. 1 až 4 odstavce 1 a v odstavcích 4 až 6 se stupněm úvěrové kvality, ke kterému je přiřazeno úvěrové hodnocení dluhového cenného papíru, rozumí stupeň úvěrové kvality, jemuž má být úvěrové hodnocení přiřazeno podle vymezení EBA podle kapitoly 2.

Pro účely stanovení stupně úvěrové kvality, k němuž je přiřazeno úvěrové hodnocení dluhového cenného papíru podle prvního pododstavce, se rovněž použije čl. 197 odst. 7.

4.  
V případě neuznaných cenných papírů nebo komodit vypůjčených nebo prodaných v rámci repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit je koeficient volatility stejný jako v případě akcií kótovaných na uznané burze nezahrnutých do hlavního indexu.
5.  
V případě uznaných podílů v subjektech kolektivního investování se koeficientem volatility rozumí vážený průměr koeficientů volatility, které by se použily na aktiva, do nichž fond investoval podle doby do realizace transakce uvedené v odstavci 2.

Pokud instituce aktiva, do nichž fond investoval, nezná, je koeficientem volatility nejvyšší koeficient volatility, jenž by byl použit na kterékoliv z aktiv, do kterých má daný fond právo investovat.

▼M9

6.  
V případě dluhových cenných papírů bez ratingu vydaných institucemi nebo investičními podniky a splňujících kritéria uznatelnosti uvedená v čl. 197 odst. 4 jsou koeficienty volatility stejné jako v případě cenných papírů vydaných institucemi nebo podniky s externím úvěrovým hodnocením přiřazeným ke stupňům úvěrové kvality 2 nebo 3.

▼B

Článek 225

Vlastní odhady koeficientů volatility pro účely komplexní metody finančního kolaterálu

1.  
Příslušné orgány svolí, aby instituce používaly vlastní odhady volatility pro výpočet koeficientů volatility, které se použijí na kolaterál a expozice, pokud tyto instituce splňují požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3. Instituce, které získaly svolení k používání vlastních odhadů volatility, se nevrátí k používání jiných metod, kromě případů, kdy prokáží opodstatněné důvody a se svolením příslušných orgánů.

V případě dluhových cenných papírů, které mají úvěrové hodnocení od externí ratingové agentury na úrovni investičního stupně nebo lepší, mohou instituce vypočítat odhad volatility pro každou kategorii cenného papíru.

V případě dluhových cenných papírů, které mají úvěrové hodnocení od externí ratingové agentury horší než investiční stupeň, a v případě ostatního způsobilého kolaterálu, musí instituce koeficienty volatility vypočítat pro každou jednotlivou položku.

Instituce, které používají metodu využívající vlastní odhady koeficientu volatility, nesmí při odhadování volatility kolaterálu nebo nesouladu měn zohledňovat jakékoliv korelace mezi nezajištěnou expozicí, kolaterálem anebo směnnými kurzy.

Při určování příslušných kategorií instituce zohlední druh emitenta cenného papíru, externí úvěrové hodnocení cenných papírů, jejich zbytkovou splatnost a jejich pozměněnou duraci. Odhady volatility musí být pro cenné papíry zahrnuté institucí do dané kategorie reprezentativní.

2.  

Výpočet koeficientů volatility splňuje všechna tato kritéria:

a) 

instituce založí výpočet na 99 % jednostranném intervalu spolehlivosti;

b) 

instituce založí výpočet na následujících dobách do realizace:

i) 

v případě zajištěných úvěrových transakcí do 20 obchodních dnů;

ii) 

v případě repo obchodů, pokud se netýkají převodu komodit nebo garantovaných nároků na komodity, a půjček či výpůjček cenných papírů je doba do realizace 5 obchodních dnů;

iii) 

v případě ostatních transakcí na kapitálovém trhu je tato doba 10 obchodních dnů.

c) 

pokud je doba do realizace kratší či delší než doba do realizace stanovená pro daný druh transakce v písmenu b), mohou instituce upravit hodnotu koeficientu volatility pomocí vzorce druhé odmocniny času:

image

kde:

TM

=

příslušná doba do realizace;

HM

=

koeficient volatility odvozený z doby do realizace TM;

HN

=

koeficient volatility odvozený z doby do realizace TN.

d) 

instituce zohlední nelikvidnost méně kvalitních aktiv. Upraví dobu do realizace směrem nahoru, pokud existují pochybnosti ohledně likvidnosti kolaterálu. Instituce také určí případy, kdy by mohlo na základě historických údajů dojít k podcenění možné volatility. Tyto případy se řeší pomocí zátěžového scénáře;

e) 

délka historického období pozorování, které instituce používají pro výpočet koeficientů volatility, je přinejmenším jeden rok. U institucí, které používají systém vážení nebo jiné metody pro historické období sledování, je skutečné období sledování alespoň jeden rok. Příslušné orgány mohou také po instituci požadovat, aby koeficienty volatility počítala s využitím kratšího období sledování, pokud je to podle názoru příslušných orgánů odůvodněno vzhledem k výraznému nárůstu cenové volatility;

f) 

instituce aktualizují své datové soubory a vypočítávají koeficienty volatility alespoň jednou za tři měsíce. Rovněž znovu posoudí svoje soubory údajů, kdykoliv se tržní ceny podstatně změní.

3.  

Odhadování koeficientů volatility musí splňovat všechna tato kvalitativní kritéria:

a) 

instituce používá odhady volatility v každodenním procesu řízení rizik, včetně zohlednění v interních limitech na expozice;

b) 

pokud je doba do realizace používaná institucí v každodenním procesu řízení rizik pro daný druh transakce delší než doba stanovená v tomto oddíle, tato instituce zvýší svoje koeficienty volatility v souladu s vzorcem druhé odmocniny času stanoveným v odst. 2 písm. c);

c) 

instituce má zavedené postupy, kterými sleduje a zajišťuje dodržování zdokumentovaných strategií a kontrolních mechanismů týkajících se provozu svého systému pro odhadování koeficientů volatility a začleňování těchto odhadů do svého procesu řízení rizik;

d) 

v rámci procesu vnitřního auditu instituce je pravidelně prováděn nezávislý přezkum jejího systému odhadování koeficientů volatility. Přezkum celkového systému pro odhadování koeficientů volatility a pro začleňování těchto odhadů do procesu řízení rizika instituce se uskuteční nejméně jednou za rok. Předmětem tohoto přezkumu jsou alespoň následující skutečnosti:

i) 

začleňování odhadnutých koeficientů volatility do každodenního řízení rizik;

ii) 

validace veškerých zásadních změn v procesu odhadování koeficientů volatility;

iii) 

ověření konzistentnosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojů údajů používaných při provozu systému pro odhadování koeficientů volatility, a to včetně nezávislosti těchto zdrojů údajů;

iv) 

přesnost a vhodnost předpokladů používaných při stanovení koeficientů volatility.

Článek 226

Zvyšování koeficientů volatility pro účely komplexní metody finančního kolaterálu

Koeficienty volatility uvedené v článku 224 jsou koeficienty volatility, které instituce používají v případě každodenního přeceňování. Obdobně v případě, že instituce používá vlastní odhady koeficientů volatility podle článku 225, vypočítá je v prvé řadě na základě každodenního přeceňování. Pokud dochází k přeceňování méně často než jednou denně, instituce použijí vyšší koeficienty volatility. Instituce vypočítají zvýšení koeficientů volatility stanovených pro každodenní přeceňování za použití následujícího vzorce druhé odmocniny času:

image

kde:

H

=

koeficient volatility, který má být použit;

HM

=

koeficient volatility v případě každodenního přeceňování;

NR

=

skutečný počet obchodních dnů mezi přeceněními;

TM

=

doba do realizace u daného druhu transakce.

Článek 227

Podmínky pro použití koeficientu volatility 0 % pro účely komplexní metody finančního kolaterálu

1.  
V případě repo obchodů a půjček či výpůjček cenných papírů, kde instituce využívá regulatorní koeficienty volatility podle článku 224 nebo vlastní odhady koeficientu volatility podle článku 225, a v případě, že podmínky uvedené v odst. 2 písm. a) až h) jsou splněny, mohou instituce namísto volatility vypočítané podle článků 224 až 226 použít koeficient volatility 0 %. Instituce, které používají metodu interních modelů stanovenou v článku 221, nesmějí postup stanovený v tomto článku použít.
2.  

Instituce mohou použít koeficient volatility 0 %, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

jak expozice, tak kolaterál jsou ve formě hotovosti nebo dluhových cenných papírů vydaných ústředními vládami nebo centrálními bankami ve smyslu čl. 197 odst. 1 písm. b) a jsou způsobilé pro rizikovou váhu 0 % podle kapitoly 2;

b) 

jak expozice, tak kolaterál jsou denominovány ve stejné měně;

c) 

splatnost dané transakce není delší než jeden den, nebo se expozice i kolaterál denně přeceňují na tržní ceny či podléhají každodennímu dozajištění;

d) 

doba mezi posledním tržním přeceněním předtím, než protistrana neprovede dozajištění a kolaterál je realizován, nečiní víc než čtyři obchodní dny;

e) 

transakce je vypořádána v rámci vypořádacího systému, který se pro tento druh transakce osvědčil;

f) 

dohoda je založena na dokumentech, které jsou v případě daných cenných papírů standardní tržní dokumentací pro repo obchody nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů;

g) 

transakce se řídí dokumentací stanovující, že pokud protistrana nesplní povinnost dodat hotovost či cenné papíry nebo doplnit marži, či u ní jinak dojde k selhání, je transakce okamžitě splatná;

h) 

příslušné orgány považují protistranu za hlavního účastníka trhu.

3.  

Pojem hlavní účastníci trhu uvedený v odst. 2 písm. h) zahrnuje tyto subjekty:

a) 

subjekty uvedené v čl. 197 odst. 1 písm. b), přičemž expozicím vůči nim je přidělena riziková váha 0 % podle kapitoly 2;

b) 

vůči institucím;

▼M9

ba) 

investiční podniky;

▼B

c) 

jiné finanční podniky ve smyslu čl. 13 bodu 25 písm. b) a d) směrnice 2009/138/ES, přičemž expozicím vůči nim je přidělena riziková váha 20 % podle standardizovaného přístupu, nebo institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát podle přístupu IRB a nemají úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou a jsou interně ohodnoceny danou institucí;

d) 

regulované subjekty kolektivního investování, které musí splňovat kapitálové požadavky nebo omezení ohledně páky;

e) 

regulované penzijní fondy;

f) 

uznané clearingové organizace.

Článek 228

Výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle komplexní metody finančního kolaterálu

1.  
Podle standardizovaného přístupu instituce použijí E* vypočítané podle čl. 223 odst. 5 jako hodnotu expozice pro účely článku 113. V případě podrozvahových položek uvedených v příloze I instituce použijí E* jako hodnotu, na níž se použije procentuální podíl uvedený v čl. 111 odst. 1, čímž se získá hodnota expozice.
2.  

Podle přístupu IRB instituce použijí efektivní LGD (LGD*) jako LGD pro účely kapitoly 3. Instituce vypočítají LGD* takto:

image

kde:

LGD

=

LGD, která by se použila na expozici podle kapitoly 3, pokud by tato expozice nebyla zajištěná;

E

=

hodnota expozice podle čl. 223 odst. 3;

E*

=

plně upravená hodnota expozice podle čl. 223 odst. 5.

Člověk 229

Zásady oceňování jiného způsobilého kolaterálu pro účely přístupu IRB

1.  
U nemovitého kolaterálu, musí být kolaterál oceněn nezávislým odhadcem tržní nebo nižší hodnotou. Instituce vyžadují, aby nezávislý odhadce odůvodnil tržní hodnotu transparentním a jasným způsobem.

V těch členských státech, jejichž právní předpisy stanoví přísná kritéria pro určení zástavní hodnoty nemovitosti, může být místo toho nemovitost oceněna nezávislým znalcem zástavní nebo nižší hodnotou. Instituce vyžadují, aby nezávislý odhadce nebral při určení zástavní hodnoty nemovitosti v úvahu spekulativní prvky a tuto hodnotu doložil transparentním a jasným způsobem.

Hodnota kolaterálu se rovná tržní hodnotě nebo zástavní hodnotě nemovitosti snížené příslušným způsobem tak, aby odrážela výsledky sledování požadovaného v čl. 208 odst. 3 a aby byly zohledněny veškeré dřívější právní nároky na danou nemovitost.

2.  
U pohledávek se jejich hodnota rovná výši pohledávky.
3.  
Instituce ocení hmotný kolaterál jiný než nemovitý majetek jeho tržní hodnotou. Pro účely tohoto článku se za tržní hodnotu považuje odhadovaná částka, za kterou by byl majetek směněn k datu ocenění mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery.

Článek 230

Výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro jiný způsobilý kolaterál pro účely přístupu IRB

1.  
Instituce použijí LGD* vypočtenou podle tohoto odstavce a odstavce 2 jako LGD pro účely kapitoly 3.

Pokud je poměr mezi hodnotou kolaterálu (C) a hodnotou expozice (E) nižší než požadovaná minimální úroveň zajištění expozice (C*) uvedená v tabulce č. 5, pak se LGD* rovná hodnotě LGD stanovené v kapitole 3 pro nezajištěnou expozici vůči protistraně. Pro tento účel instituce vypočítají hodnotu expozice položek uvedených v čl. 166 odst. 8 až 10 za použití konverzního faktoru nebo procentuální části ve výši 100 % namísto konverzních faktorů či procentuálních částí stanovených v uvedených odstavcích.

Pokud je poměr mezi hodnotou kolaterálu a hodnotou expozice vyšší než horní mezní úroveň C** uvedená v tabulce č. 5, pak se LGD* rovná hodnotě stanovené v tabulce č. 5.

Pokud u expozice jako celku není dosaženo požadované úrovně zajištění C**, instituce musí expozici považovat za dvě expozice – jedna odpovídá části, u níž bylo požadované úrovně zajištění C** dosaženo, a jedna odpovídá části zbývající.

2.  

Příslušné hodnoty LGD* a požadované úrovně zajištění pro zajištěné části expozic jsou uvedeny v tabulce č. 5 tohoto odstavce.



Tabulka č. 5

Minimální hodnoty LGD pro zajištěné části expozic

 

LGD* pro přednostní expozice

LGD* pro podřízené expozice

Požadovaná minimální úroveň zajištění expozice (C*)

Požadovaná minimální úroveň zajištění expozice (C**)

Pohledávky

35  %

65  %

0  %

125  %

Obytné nemovitosti/obchodní nemovitosti

35  %

65  %

30  %

140  %

Ostatní kolaterál

40  %

70  %

30  %

140  %

3.  
Jako alternativu k postupu stanovenému v odstavcích 1 a 2 a s výhradou čl. 124 odst. 2 mohou instituce té části expozice, která je v rámci limitů stanovených v čl. 125 odst. 2 písm. d) a čl. 126 odst. 2 písm. d) ►C2  plně zajištěná obytnou nemovitostí nebo obchodní nemovitostí, která se nachází na území členského státu, přidělit rizikovou váhu 50 %, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 199 odst. 3 nebo 4. ◄

Článek 231

Výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v případě smíšených seskupení kolaterálu

1.  

Instituce vypočítá hodnotu LGD*, kterou použije jako LGD pro účely kapitoly 3, podle odstavců 2 a 3, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

a) 

instituce pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát používá přístup IRB;

b) 

expozice je zajištěna jak finančním kolaterálem, tak i jiným způsobilým kolaterálem.

2.  
Instituce musí rozdělit hodnotu expozice upravenou o volatilitu, získanou použitím koeficientu volatility na hodnotu expozice podle čl. 223 odst. 5, do částí tak, aby získaly část krytou uznatelným finančním kolaterálem, část krytou pohledávkami, část krytou kolaterálem ve formě obchodních nemovitostí nebo obytných nemovitostí, část krytou jiným způsobilým kolaterálem a případnou nezajištěnou část.
3.  
Instituce vypočítají LGD* zvlášť pro každou část expozice získanou podle odstavce 2 v souladu s příslušnými ustanoveními této kapitoly.

Článek 232

Ostatní majetkové zajištění úvěrového rizika

1.  
V případě, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 212 odst. 1, lze s vklady u třetích stran, které jsou institucemi, zacházet jako se zárukou třetí strany, která je institucí.
2.  

V případě, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 212 odst. 2, instituce zacházejí s částí expozice zajištěnou současnou hodnotou odbytného ze životní pojištění zastaveného ve prospěch instituce poskytující úvěr následujícím způsobem:

a) 

pokud se na expozici vztahuje standardizovaný přístup, je rizikově vážena rizikovými vahami stanovenými v odstavci 3;

b) 

pokud se na expozici vztahuje přístup IRB, ale nepoužijí se na ni vlastní odhady LGD dané instituce, přiřadí se jí LGD ve výši 40 %.

V případě nesouladu měn, instituce sníží současnou hodnotu odbytného podle čl. 233 odst. 3, přičemž hodnotou úvěrového zajištění je současná hodnota odbytného z daného životního pojištění.

3.  

Pro účely odst. 2 písm. a) instituce přiřadí následující rizikové váhy na základě rizikové váhy přidělené přednostní nezajištěné expozici vůči podniku poskytujícímu životní pojištění následovně:

a) 

rizikovou váhu ve výši 20 % v případě, že přednostní nezajištěné expozici vůči podniku poskytujícímu životní pojištění je přidělena riziková váha ve výši 20 %;

b) 

rizikovou váhu ve výši 35 % v případě, že přednostní nezajištěné expozici vůči podniku poskytujícímu životní pojištění je přidělena riziková váha ve výši 50 %;

c) 

rizikovou váhu ve výši 70 % v případě, že přednostní nezajištěné expozici vůči podniku poskytujícímu životní pojištění je přidělena riziková váha ve výši 100 %;

d) 

rizikovou váhu ve výši 150 % v případě, že přednostní nezajištěné expozici vůči podniku poskytujícímu životní pojištění je přidělena riziková váha ve výši 150 %.

4.  

Instituce mohou nakládat s nástroji, které budou na požádání zpětně odkoupeny a které jsou způsobilé podle čl. 200 písm. c), jako se zárukou emitující instituce. Hodnota uznatelného zajištění úvěrového rizika je tato:

a) 

pokud bude nástroj odkoupen za nominální hodnotu, pak se hodnota zajištění rovná této nominální hodnotě;

b) 

pokud bude nástroj odkoupen za tržní cenu, pak se hodnota zajištění rovná hodnotě nástroje oceněného stejným způsobem jako dluhové cenné papíry splňující podmínky stanovené v čl. 197 odst. 4.



Pododdíl 2

Osobní zajištění úvěrového rizika

Článek 233

Oceňování

1.  
Pro účely výpočtu účinků osobního zajištění úvěrového rizika v souladu s ustanoveními tohoto pododdílu se hodnota osobního zajištění úvěrového rizika (G) rovná částce, kterou se poskytovatel zajištění zavázal zaplatit v případě, že dlužník bude v selhání nebo nezaplatí či dojde k jiným blíže specifikovaným úvěrovým událostem.
2.  

V případě úvěrových derivátů, které jako úvěrovou událost nezahrnují restrukturalizaci podkladového závazku spojenou s prominutím nebo odložením splátek jistiny, úroků nebo poplatků, které vede k úvěrové ztrátě, platí následující:

a) 

pokud částka, kterou se poskytovatel zajištění zavázal zaplatit, není vyšší než hodnota expozice, instituce sníží hodnotu zajištění úvěrového rizika vypočítanou podle odstavce 1 o 40 %;

b) 

pokud částka, kterou se poskytovatel zajištění zavázal zaplatit, je vyšší než hodnota expozice, nebude hodnota zajištění úvěrového rizika vyšší než 60 % hodnoty expozice.

3.  

Pokud je osobní zajištění úvěrového rizika denominováno v jiné měně, než ve které je denominována expozice, instituce sníží hodnotu zajištění úvěrového rizika prostřednictvím koeficientu volatility takto:

image

kde:

G*

=

hodnota zajištění úvěrového rizika upravená o měnové riziko;

G

=

nominální hodnota zajištění úvěrového rizika;

Hfx

=

koeficient volatility pro případný nesoulad měn mezi zajištěním úvěrového rizika a podkladovým závazkem stanovený podle odstavce 4.

Pokud neexistuje nesoulad měn, pak Hfx je roven nule.

4.  
Instituce založí výpočet koeficientů volatility pro jakýkoliv nesoulad měn na době 10 denního držení, za předpokladu každodenního přeceňování, a mohou je vypočítat pomocí metody využívající regulatorní koeficienty volatility nebo metody využívající vlastní odhady koeficientu volatility, jak je uvedeno v článcích 224 a 225. Instituce zvýší koeficienty volatility podle článku 226.

Článek 234

Výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v případě částečného zajištění a rozdělení do tranší

Pokud instituce převede část rizika plynoucího z některé expozice v jedné nebo více tranších, použijí se pravidla stanovená v kapitole 5. Instituce mohou stanovit hranice důležitosti plateb, pod jejichž úrovní nebude v případě ztráty provedena platba, které odpovídají nepřevedeným pozicím první ztráty a způsobují převod rizika v tranších.

Článek 235

Výpočet objemů rizikově vážených expozic v rámci standardizovaného přístupu

1.  

Pro účely čl. 113 odst. 3 instituce vypočítá objemy rizikově vážených expozic podle tohoto vzorce:

image

kde:

E

=

hodnota expozice podle článku 111; pro tento účel se hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I rozumí 100 % její hodnoty, a nikoli hodnota expozice uvedená v čl. 111 odst. 1;

GA

=

hodnota zajištění úvěrového rizika vypočítaná podle čl. 233 odst. 3 (G*) a dále upravená o nesoulad splatností, jak je uvedeno v oddíle 5;

r

=

riziková váha expozic vůči dlužníkovi, jak je stanoveno v kapitole 2;

g

=

riziková váha expozic vůči poskytovateli zajištění, jak je stanoveno v kapitole 2.

2.  
Pokud je hodnota zajištění (GA) nižší než expozice (E), mohou instituce uplatnit vzorec uvedený v odstavci 1, pouze pokud zajištěná i nezajištěná část expozice mají stejné pořadí pro uspokojení pohledávek.
3.  
Instituce mohou uplatnit postup stanovený v čl. 114 odst. 4 a 7 na expozice nebo části expozic zaručené ústřední vládou nebo centrální bankou, pokud je záruka denominována v domácí měně dlužníka a expozice je financována ve stejné měně.

Článek 236

Výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v rámci přístupu založeného na interním ratingu

1.  
U zajištěné části hodnoty expozice (E), stanovené na základě upravené hodnoty zajištění úvěrového rizika GA, může být hodnota PD pro účely kapitoly 3 oddílu 4 rovna hodnotě PD poskytovatele zajištění, nebo, pokud se úplná substituce nezdá být opodstatněná, hodnotě vyšší než PD dlužníka a nižší než PD ručitele. V případě podřízených expozic a nepodřízeného zajištění třetí stranou může být hodnota LGD, kterou instituce použijí pro účely kapitoly 3 oddílu 4, rovna hodnotě LGD pro přednostní expozice.
2.  
U nezajištěné části hodnoty expozice (E) se jako PD použije PD dlužníka a jako LGD se použije LGD podkladové expozice.
3.  
Pro účely tohoto článku je GA hodnota G* vypočítaná podle čl. 233 odst. 3 a dále upravená o nesoulad splatností, jak je uvedeno v oddílu 5. E je hodnota expozice určená podle kapitoly 3 oddílu 5. Pro tento účel instituce vypočítají hodnotu expozice položek uvedených v čl. 166 odst. 8 až 10 za použití konverzního faktoru nebo procentuální části ve výši 100 % namísto konverzních faktorů či procentuálních částí uvedených v daných odstavcích.



Oddíl 5

Nesoulad splatností

Článek 237

Nesoulad splatností

1.  
K nesouladu splatností pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic dochází, pokud je zbytková splatnost zajištění úvěrového rizika kratší než zbytková splatnost zajištěné expozice. Pokud má zajištění zbytkovou splatnost kratší než tři měsíce a doba splatnosti zajištění je kratší než splatnost podkladové expozice, není zajištění způsobilé jako zajištění úvěrového rizika.
2.  

Dojde-li k nesouladu splatností, nepovažuje se zajištění úvěrového rizika za způsobilé, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

a) 

původní doba splatnosti zajištění je kratší než 1 rok;

b) 

jedná se o krátkodobou expozici, o které příslušné orgány rozhodly, že podléhá jednodennímu limitu namísto jednoletého limitu splatnosti (M) podle čl. 162 odst. 3.

Článek 238

Splatnost zajištění úvěrového rizika

1.  
Efektivní splatnost podkladového nástroje je nejdelší možná doba zbývající do okamžiku, kdy má dlužník splnit své závazky, maximálně však pět let. S výhradou odstavce 2 se doba splatnosti zajištění úvěrového rizika rovná době zbývající do nejbližšího okamžiku, kdy může zajištění skončit či být ukončeno.
2.  
Pokud existuje možnost ukončení zajištění a její využití záleží na rozhodnutí poskytovatele zajištění, instituce považují za splatnost zajištění dobu zbývající do nejbližšího okamžiku, kdy lze tuto možnost využít. Pokud existuje možnost ukončení zajištění, jejíž využití záleží na rozhodnutí příjemce zajištění, a podmínky dohody o zajištění obsahují pozitivní pobídku pro instituci, aby ukončila transakci před smluvní splatností, instituce považuje za splatnost zajištění dobu zbývající do nejbližšího okamžiku, kdy lze tuto možnost využít; jinak může instituce vycházet ze skutečnosti, že tato možnost neovlivňuje splatnost zajištění.
3.  
Pokud není úvěrový derivát zajištěn proti vypovězení před uplynutím doby odkladu požadované pro případ selhání u daného podkladového závazku vzniklého v důsledku neschopnosti splatit závazek, instituce zkrátí dobu splatnosti zajištění o tuto dobu odkladu.

Článek 239

Oceňování zajištění

1.  
Dojde-li u transakcí s majetkovým zajištěním úvěrového rizika podle jednoduché metody finančního kolaterálu k nesouladu mezi splatností expozice a splatností zajištění, není kolaterál způsobilý jako uznatelné majetkové zajištění úvěrového rizika.
2.  

U transakcí s majetkovým zajištěním úvěrového rizika podle komplexní metody finančního kolaterálu instituce musí zohledňovat splatnost zajištění úvěrového rizika a expozice v upravené hodnotě kolaterálu podle následujícího vzorce:

image

kde:

CVA

=

hodnota kolaterálu upravená o volatilitu podle čl. 223 odst. 2, nebo objem expozice, podle toho, co je nižší;

t

=

počet let zbývajících do data splatnosti zajištění úvěrového rizika stanovený podle článku 238, nebo hodnota T, podle toho, která hodnota je nižší;

T

=

počet let zbývajících do data splatnosti expozice stanovený podle článku 238, nebo pět let, podle toho, která hodnota je nižší;

t*

=

0,25.

Instituce použijí hodnotu CVAM jako hodnotu CVA dále upravenou o nesoulad splatností ve vzorci pro výpočet plně upravené hodnoty expozice (E*) stanovené v čl. 223 odst. 5.

3.  

U transakcí s osobním zajištěním úvěrového rizika instituce zohlední splatnost zajištění úvěrového rizika a expozice v upravené hodnotě zajištění úvěrového rizika podle následujícího vzorce:

image

kde:

GA

=

hodnota G* upravená o nesoulad splatností;

G*

=

hodnota zajištění upravená o nesoulad měn;

t

=

počet let zbývajících do data splatnosti zajištění úvěrového rizika stanovený podle článku 238, nebo hodnota T, podle toho, která hodnota je nižší;

T

=

počet let zbývajících do data splatnosti expozice stanovený podle článku 238, nebo pět let, podle toho, která hodnota je nižší;

t*

=

0,25.

Instituce použijí hodnotu GA jako hodnotu zajištění pro účely článků 233 až 236.



Oddíl 6

Techniky snižování úvěrového rizika s využitím koše nástrojů

Článek 240

Úvěrové deriváty prvního selhání

Pokud instituce získá zajištění úvěrového rizika pro určitý počet expozic za podmínky, že první selhání u expozic povede k plnění ze zajištění a že tato úvěrová událost bude mít za následek ukončení smlouvy, může instituce pozměnit výpočet objemu rizikově vážené expozice, a případně výše očekávaných ztrát, u té expozice, která by při absenci zajištění úvěrového rizika vedla k nejnižšímu objemu rizikově vážené expozice podle této kapitoly:.

a) 

v případě institucí používajících standardizovaný přístup je objemem rizikově vážené expozice objem vypočítaný podle standardizovaného přístupu;

b) 

v případě institucí používajících přístup IRB je objemem rizikově vážené expozice součet objemu rizikově vážené expozice vypočítaného podle přístupu IRB a 12,5 násobku výše očekávané ztráty.

Postup stanovený v tomto článku se použije pouze v případech, kdy je hodnota expozice stejná nebo nižší než hodnota zajištění úvěrového rizika.

Článek 241

Úvěrové deriváty n-tého selhání

►C8  Pokud důvodem plnění ze zajištění úvěrového rizika je n-té selhání kterékoliv z expozic, může instituce kupující dané zajištění toto zajištění uznat pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a případné výše očekávaných ztrát, pouze pokud bylo zajištění poskytnuto také pro selhání 1 až (n-1) nebo pokud již nastalo (n-1) selhání. ◄ V takových případech může instituce pozměnit výpočet objemu rizikově vážených expozic, a případně výše očekávaných ztrát u expozice, která by mohla při absenci zajištění úvěrového rizika mít za následek n-tý nejnižší objem rizikově vážené expozice podle této kapitoly. Instituce vypočítají n-tý nejnižší objem podle čl. 240 písm. a) a b).

Postup stanovený v tomto článku se použije pouze v případech, kdy je hodnota expozice stejná nebo nižší než hodnota zajištění úvěrového rizika.

Všechny expozice v koši splňují požadavky stanovené v čl. 204 odst. 2 a čl. 216 odst. 1 písm. d).

▼M5



KAPITOLA 5

Sekuritizace



Oddíl 1

Definice a kritéria pro jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace

Článek 242

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1) 

„opcí na zpětný odkup“ smluvní opce, která původce opravňuje odkoupit sekuritizované pozice před splacením všech sekuritizovaných expozic, buď formou zpětného odkupu podkladových expozic zbývajících v seskupení v případě tradičních sekuritizací, nebo ukončením zajištění úvěrového rizika v případě syntetických sekuritizací, v obou případech pouze pokud zůstatek nesplacených podkladových expozic klesl na nebo pod předem stanovenou hodnotu;

2) 

„úrokovým stripem posilujícím úvěr“ rozvahové aktivum, které představuje ocenění peněžních toků souvisejících s budoucím maržovým příjmem a v sekuritizaci představuje podřízenou tranši;

3) 

„likviditním příslibem“ likviditní příslib ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) 2017/2402;

4) 

„pozicí bez ratingu“ sekuritizovaná pozice, která nemá uznatelný rating v souladu s oddílem 4;

5) 

„pozicí s ratingem“ sekuritizovaná pozice, která má uznatelný rating v souladu s oddílem 4;

6) 

„sekuritizovanou pozicí s vyšší předností“ pozice krytá nebo zajištěná prvním nárokem na celkovou podkladovou expozici, přičemž se pro tyto účely nezohledňují splatné částky vyplývající z úrokových či měnových derivátů, poplatky či jiné obdobné platby, a bez ohledu na případné rozdíly ve splatnosti u jedné nebo více dalších tranší s vyšší předností, se kterými tato pozice sdílí ztráty na poměrném základě;

7) 

„seskupením pro přístup IRB“ seskupení podkladových expozic takového druhu, pro který má instituce povoleno využívat přístup IRB a je schopna pro všechny tyto expozice vypočítat objemy rizikově vážených expozic v souladu s kapitolou 3;

8) 

„smíšeným seskupením“ seskupení podkladových expozic takového druhu, pro který má instituce povoleno využívat přístup IRB a je schopna pro některé tyto expozice vypočítat objemy rizikově vážených expozic v souladu s kapitolou 3, nikoli však pro všechny;

9) 

„nadměrnou kolateralizací“ jakákoli forma úvěrového posílení, na jehož základě mají složené podkladové expozice hodnotu vyšší, než je hodnota sekuritizovaných pozic;

10) 

„jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizací“ nebo „STS sekuritizací“ sekuritizace, jež splňuje požadavky stanovené v článku 18 nařízení (EU) 2017/2402;

11) 

„programem komerčních papírů zajištěných aktivy“ nebo „programem ABCP“ program komerčních papírů zajištěných aktivy nebo program ABCP ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) 2017/2402;

12) 

„transakcí komerčních papírů zajištěných aktivy“ nebo „transakcí ABCP“ transakce komerčních papírů zajištěných aktivy nebo transakce ABCP ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2017/2402;

13) 

„tradiční sekuritizací“ tradiční sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2017/2402;

14) 

„syntetickou sekuritizací“ syntetická sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2017/2402;

15) 

„revolvingovou expozicí“ revolvingová expozice ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2017/2402;

16) 

„doložkou o předčasném umoření“ doložka o předčasném umoření ve smyslu čl. 2 bodu 17 nařízení (EU) 2017/2402;

17) 

„tranší první ztráty“ tranše první ztráty ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2017/2402;

18) 

„mezaninovou sekuritizovanou pozicí“ sekuritizovaná pozice, která je podřízena sekuritizované pozici s vyšší předností, má vyšší přednost než tranše první ztráty a podléhá rizikové váze nižší než 1 250  % a vyšší než 25 % v souladu s oddílem 3 pododdíly 2 a 3;

19) 

„podpůrným subjektem“ jakýkoli podnik nebo subjekt zřízený ústředním, regionálním nebo místním orgánem veřejné správy členského státu, který poskytuje podpůrné půjčky nebo podpůrné záruky a jehož hlavním cílem není dosahování zisku nebo maximalizace tržního podílu, nýbrž prosazování cílů veřejné politiky tohoto orgánu, za předpokladu, že – s výhradou pravidel pro státní podporu – má tento orgán povinnost chránit hospodářskou základnu tohoto podniku nebo subjektu a zachovávat jeho životaschopnost po celou dobu jeho existence, nebo za předpokladu, že nejméně 90 % původního kapitálu nebo finančních prostředků nebo podpůrných půjček, které poskytuje, je přímo nebo nepřímo zaručeno ústředním, regionálním nebo místním orgánem veřejné správy daného členského státu;

▼M13

20) 

„syntetickým nadměrným rozpětím“ syntetické nadměrné rozpětí ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) 2017/2402.

▼M5

Článek 243

Kritéria pro STS sekuritizace způsobilé pro diferencované kapitálové zacházení

1.  

Pozice v programu ABCP nebo transakci ABCP, které se kvalifikují jako pozice v STS sekuritizaci, jsou způsobilé pro zacházení podle článků 260, 262 a 264, jsou-li splněny tyto požadavky:

a) 

podkladové expozice v době svého zahrnutí do programu ABCP splňují podle nejlepšího vědomí původce nebo původního věřitele podmínky, aby jim na základě standardizovaného přístupu a s ohledem na jakékoli způsobilé snížení úvěrového rizika byla přiřazena riziková váha ne větší než 75 % pro jednotlivé expozice, jedná-li se o retailové expozice, nebo 100 % pro jakékoli jiné expozice, a

b) 

celková hodnota všech expozic vůči jednomu dlužníkovi na úrovni programu ABCP nepřekračuje v době, kdy jsou tyto expozice zahrnuty do programu ABCP, 2 % celkové hodnoty všech expozic v programu ABCP. Pro účely tohoto výpočtu se půjčky či leasingy ekonomicky spjaté skupině klientů podle nejlepšího vědomí sponzora považují za expozice vůči jedinému dlužníkovi.

▼M9

V případě obchodních pohledávek se první pododstavec písm. b) nepoužije tam, kde je úvěrové riziko takových obchodních pohledávek plně zajištěno způsobilým zajištěním úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4, je-li poskytovatelem zajištění úvěrového rizika instituce, investiční podnik, pojišťovna nebo zajišťovna.

▼M5

Ustanovení prvního pododstavce písm. b) se nepoužije v případě sekuritizovaných zbytkových hodnot pronájmu, nejsou-li vystaveny riziku refinancování nebo odprodeje v důsledku právně vymahatelného závazku třetí strany způsobilé podle čl. 201 odst. 1, že odkoupí nebo refinancuje expozici za určitou předem určenou částku.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a), uplatňuje-li instituce čl. 248 odst. 3 nebo má-li svolení uplatňovat metodu interního hodnocení podle článku 265, činí riziková váha, kterou by instituce přidělila likviditnímu příslibu plně zajišťujícímu komerční papír zajištěný aktivy vydaný v rámci programu ABCP, 100 % nebo méně.

2.  

Pozice v sekuritizace jiné než program ABCP nebo transakce ABCP, které se kvalifikují jako pozice v STS sekuritizaci, jsou způsobilé pro zacházení podle článků 260, 262 a 264, jsou-li splněny tyto požadavky:

a) 

celková hodnota všech expozic vůči jedinému dlužníkovi v seskupení nepřekračuje v době zahrnutí do sekuritizace 2 % hodnot expozic celkových hodnot nesplacených expozic v seskupení podkladových expozic. Pro účely tohoto výpočtu se půjčky či leasingy ekonomicky spjaté skupině klientů považují za expozice vůči jedinému dlužníkovi.

Ustanovení prvního pododstavce tohoto písmene se nepoužije v případě sekuritizovaných zbytkových hodnot pronájmu, nejsou-li vystaveny riziku refinancování nebo odprodeje v důsledku právně vymahatelného závazku třetí strany způsobilé podle čl. 201 odst. 1, že odkoupí nebo refinancuje expozici za určitou předem určenou částku;

b) 

v době svého zahrnutí do sekuritizace splňují podkladové expozice podmínky, aby jim na základě standardizovaného přístupu a s ohledem na jakékoli způsobilé snížení úvěrového rizika byla přiřazena riziková váha ne větší než:

i) 

40 % na základě průměru váženého podle hodnoty expozice pro portfolio, kde expozicemi jsou půjčky zajištěné zástavním právem k obytné nemovitosti nebo plně zajištěné úvěry na obytné nemovitosti, jak je uvedeno v čl. 129 odst. 1 písm. e);

ii) 

50 % na základě jednotlivých expozic, kde expozicí je půjčka zajištěná zástavním právem k obchodní nemovitosti;

iii) 

75 % na základě jednotlivých expozic, kde expozicí je retailová expozice;

iv) 

100 % u jakýchkoli jiných expozic na základě jednotlivých expozic;

c) 

použije-li se písm. b) body i) a ii), půjčky zajištěné zajišťovacími právy s nižší předností k určitému aktivu se do sekuritizace zahrnou pouze v případech, kdy byly do sekuritizace zahrnuty i všechny půjčky zajištěné zajišťovacími právy k tomuto aktivu s vyšší předností;

d) 

použije-li se písm. b) bod i) tohoto odstavce, nesmí mít žádná půjčka v seskupení podkladových expozic v době zahrnutí do sekuritizace poměr úvěru k hodnotě nemovitosti vyšší než 100 %, měřeno v souladu s čl. 129 odst. 1 písm. d) bodem i) a čl. 229 odst. 1.



Oddíl 2

Uznání převodu významného rizika

Článek 244

Tradiční sekuritizace

1.  

Instituce, která je původcem tradiční sekuritizace, může podkladové expozice vyjmout ze svého výpočtu objemů rizikově vážených expozic a, pokud je to vhodné, výše očekávaných ztrát, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a) 

významné úvěrové riziko spojené s podkladovými expozicemi bylo převedeno na třetí strany;

b) 

instituce, která je původcem, uplatní rizikovou váhu 1 250  % na všechny sekuritizované pozice, které si v dané sekuritizaci ponechává, nebo tyto sekuritizované pozice odečte z kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. k).

2.  

Má se za to, že významné úvěrové riziko bylo převedeno v kterémkoli z těchto případů:

a) 

objemy rizikově vážených expozic mezaninových sekuritizovaných pozic držených institucí, která je původcem, v dané sekuritizaci nepřekračují 50 % objemů rizikově vážených expozic všech mezaninových sekuritizovaných pozic existujících v dané sekuritizaci;

b) 

instituce, která je původcem, nedrží více než 20 % hodnoty expozic tranše první ztráty v sekuritizaci, za předpokladu, že jsou splněny obě tyto podmínky:

i) 

původce může prokázat, že hodnota expozice tranše první ztráty výraznou měrou překračuje odůvodněný odhad očekávané ztráty z podkladových expozic;

ii) 

neexistují žádné mezaninové sekuritizované pozice.

Pokud případné snížení objemů rizikově vážených expozic, jehož by instituce, která je původcem, dosáhla sekuritizací podle písmen a) a b), není odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany, mohou příslušné orgány v jednotlivých případech rozhodnout, že se významné úvěrové riziko nepovažuje za převedené na třetí strany.

3.  

Odchylně od odstavce 2 mohou příslušné orgány povolit instituci, která je původcem, uznat převod významného úvěrového rizika ve vztahu k určité sekuritizaci, jestliže tato instituce v každém případě prokáže, že snížení kapitálových požadavků, jehož původce dosáhne touto sekuritizací, je odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany. Svolení lze udělit pouze v případě, že instituce splňuje obě tyto podmínky:

a) 

má adekvátní zásady a metodiky interního řízení rizik pro posouzení převodu úvěrového rizika;

b) 

v každém případě zohlednila převod úvěrového rizika na třetí strany rovněž pro účely interního řízení rizik a rozložení vnitřně stanoveného kapitálu.

4.  

Vedle požadavků stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být splněny všechny tyto podmínky:

a) 

dokumentace týkající se transakce odráží ekonomickou podstatu sekuritizace;

b) 

sekuritizované pozice nepředstavují platební povinnost instituce, která je původcem;

c) 

podkladové expozice jsou umístěny mimo dosah instituce, která je původcem, a jejích věřitelů způsobem, který splňuje požadavky stanovené v čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2402;

d) 

instituce, která je původcem, si neponechává kontrolu nad podkladovými expozicemi. Má se za to, že si původce ponechal kontrolu nad podkladovými expozicemi, pokud má právo odkoupit zpět od nabyvatele dříve převedené expozice za účelem realizace výnosů či pokud má jinak povinnost znovu převzít již převedené riziko. Pokud si instituce, která je původcem, podrží práva nebo povinnosti související se správou podkladových expozic, není to samo o sobě považováno za kontrolu těchto expozic;

e) 

dokumentace sekuritizace neobsahuje podmínky, které:

i) 

vyžadují, aby instituce, která je původcem, změnila podkladové expozice tak, aby vylepšila průměrnou kvalitu seskupení, nebo

ii) 

zvyšují výnos splatný držitelům pozic nebo jinak posilují pozice v sekuritizaci v reakci na zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

f) 

transakční dokumentace v příslušných případech jasně uvádí, že původce či sponzor mohou nakoupit či zpětně odkoupit sekuritizované pozice nebo zpětně odkoupit, restrukturalizovat nebo nahradit podkladové expozice nad rámec svých smluvních závazků, pouze pokud se taková ujednání provádějí v souladu s převládajícími tržními podmínkami a jejich účastníci jednají ve vlastním zájmu jako svobodné nezávislé strany (nezávislý vztah);

g) 

pokud existuje opce na zpětný odkup, splňuje také všechny tyto podmínky:

i) 

je uplatnitelná podle uvážení instituce, která je původcem;

ii) 

je uplatnitelná pouze v případě, kdy neumořená část podkladových expozic činí nejvýše 10 % původní hodnoty;

iii) 

není strukturovaná způsobem, který by zabránil alokaci ztrát na pozice úvěrového posílení nebo jiné pozice, jež drží investoři v sekuritizaci, ani jiným způsobem poskytujícím úvěrové posílení;

h) 

instituce, která je původcem, obdržela posudek kvalifikovaného právního poradce, který potvrzuje, že daná sekuritizace splňuje podmínky stanovené v písmeni c) tohoto odstavce.

5.  
Příslušné orgány informují EBA o případech, kdy rozhodly, že případné snížení objemů rizikově vážených expozic není odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany v souladu s odstavcem 2, a o případech, kdy se instituce rozhodly uplatnit odstavec 3.
6.  

EBA sleduje spektrum postupů dohledu ve vztahu k uznávání převodu významného rizika u tradičních sekuritizací v souladu s tímto článkem. EBA přezkoumá zejména:

a) 

podmínky převodu významného úvěrového rizika na třetí strany v souladu s odstavci 2, 3 a 4;

b) 

výklad pojmu „souměřitelný převod úvěrového rizika na třetí strany“ pro účely posouzení příslušnými orgány podle odst. 2 druhého pododstavce a odstavce 3;

c) 

požadavky na posouzení sekuritizačních transakcí příslušnými orgány, ve vztahu k nimž původce žádá o uznání převodu významného úvěrového rizika na třetí strany v souladu s odstavcem 2 nebo 3.

EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi do 2. ledna 2021. Komise může s ohledem na zprávu EBA přijmout podle článku 462 akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení upřesněním prvků uvedených v písm. a), b) a c) tohoto odstavce.

Článek 245

Syntetické sekuritizace

1.  

Instituce, která je původcem syntetické sekuritizace, může vypočítat objemy rizikově vážených expozic a případně výši očekávaných ztrát pro podkladové expozice v souladu s články 251 a 252, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a) 

významné úvěrové riziko bylo převedeno na třetí strany prostřednictvím majetkového nebo osobního zajištění úvěrového rizika;

b) 

instituce, která je původcem, uplatní rizikovou váhu 1 250  % na všechny sekuritizované pozice, které si v dané sekuritizaci ponechává, nebo tyto sekuritizované pozice odečte z kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. k).

2.  

Má se za to, že významné úvěrové riziko bylo převedeno v kterémkoli z těchto případů:

a) 

objemy rizikově vážených expozic mezaninových sekuritizovaných pozic držených institucí, která je původcem, v dané sekuritizaci nepřekračují 50 % objemů rizikově vážených expozic všech mezaninových sekuritizovaných pozic existujících v dané sekuritizaci;

b) 

instituce, která je původcem, nedrží více než 20 % hodnoty expozic tranše první ztráty v sekuritizaci, za předpokladu, že jsou splněny obě tyto podmínky:

i) 

původce může prokázat, že hodnota expozice tranše první ztráty výraznou měrou překračuje odůvodněný odhad očekávané ztráty z podkladových expozic;

ii) 

v sekuritizaci neexistují žádné mezaninové sekuritizované pozice.

Pokud případné snížení objemů rizikově vážených expozic, jehož by instituce, která je původcem, danou sekuritizací dosáhla, není odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany, mohou příslušné orgány v jednotlivých případech rozhodnout, že se významné úvěrové riziko nepovažuje za převedené.

3.  

Odchylně od odstavce 2 mohou příslušné orgány povolit instituci, která je původcem, uznat převod významného úvěrového rizika ve vztahu k určité sekuritizaci, jestliže tato instituce v každém případě prokáže, že snížení kapitálových požadavků, jehož původce dosáhne touto sekuritizací, je odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí osoby. Svolení lze udělit pouze v případě, že instituce splňuje obě tyto podmínky:

a) 

má adekvátní zásady a metodiky interního řízení rizik pro posouzení převodu rizika;

b) 

v každém případě zohlednila převod úvěrového rizika na třetí strany rovněž pro účely interního řízení rizik a rozložení vnitřně stanoveného kapitálu.

4.  

Vedle požadavků stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být splněny všechny tyto podmínky:

a) 

dokumentace týkající se transakce odráží ekonomickou podstatu sekuritizace;

b) 

zajištění úvěrového rizika, pomocí něhož je úvěrové riziko převedeno, je v souladu s článkem 249;

c) 

dokumentace sekuritizace neobsahuje podmínky, které:

i) 

stanovují významné hranice důležitosti („materiality thresholds“), pod jejichž hodnotou nebude zajištění úvěrového rizika poskytnuto, přestože došlo k úvěrové události;

ii) 

umožňují ukončení zajištění v případě zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

iii) 

vyžadují, aby instituce, která je původcem, změnila složení podkladových expozic tak, aby vylepšila průměrnou kvalitu seskupení, nebo

iv) 

zvyšují cenu placenou institucí za zajištění úvěrového rizika nebo výnos vyplácený držitelům pozic v sekuritizaci v případě zhoršení úvěrové kvality podkladového seskupení;

d) 

zajištění úvěrového rizika je vymahatelné ve všech relevantních právních řádech;

e) 

transakční dokumentace v příslušných případech jasně uvádí, že původce či sponzor mohou nakoupit či zpětně odkoupit sekuritizované pozice nebo zpětně odkoupit, restrukturalizovat nebo nahradit podkladové expozice nad rámec svých smluvních závazků, pouze pokud se taková ujednání provádějí v souladu s převládajícími tržními podmínkami a jejich účastníci jednají ve vlastním zájmu jako svobodné nezávislé strany (nezávislý vztah);

f) 

pokud existuje opce na zpětný odkup, splňuje všechny tyto podmínky:

i) 

je uplatnitelná podle uvážení instituce, která je původcem;

ii) 

je uplatnitelná pouze v případě, kdy neumořená část podkladových expozic činí nejvýše 10 % původní hodnoty;

iii) 

není strukturovaná tak, aby se zabránilo alokaci ztrát na pozice úvěrového posílení nebo jiné pozice, které drží investoři v sekuritizaci, ani jiným způsobem poskytujícím úvěrové posílení;

g) 

instituce, která je původcem, obdržela posudek kvalifikovaného právního poradce, který potvrzuje, že daná sekuritizace splňuje podmínky stanovené v písmeni d) tohoto odstavce.

5.  
Příslušné orgány informují EBA o případech, kdy rozhodly, že případné snížení objemu rizikově vážených expozic není odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany v souladu s odstavcem 2, a o případech, kdy se instituce rozhodly uplatnit odstavec 3.
6.  

EBA sleduje spektrum postupů dohledu ve vztahu k uznávání převodu významného rizika u syntetických sekuritizací v souladu s tímto článkem. EBA přezkoumá zejména:

a) 

podmínky převodu významného úvěrového rizika na třetí strany v souladu s odstavci 2, 3 a 4;

b) 

výklad pojmu „souměřitelný převod úvěrového rizika na třetí strany“ pro účely posouzení příslušnými orgány podle odst. 2 druhého pododstavce a odstavce 3 a

c) 

požadavky na posouzení sekuritizačních transakcí příslušnými orgány, ve vztahu k nimž původce žádá o uznání převodu významného úvěrového rizika na třetí strany v souladu s odstavcem 2 nebo 3.

EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi do 2. ledna 2021. Komise může s ohledem na zprávu EBA přijmout podle článku 462 akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení upřesněním prvků uvedených v písm. a), b) a c) tohoto odstavce.

Článek 246

Provozní požadavky na doložku o předčasném umoření

Pokud sekuritizace zahrnuje revolvingové expozice a doložku o předčasném umoření či obdobná ustanovení, platí předpoklad, že instituce, která je původcem, převedla významné úvěrové riziko, pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky stanovené v článcích 244 a 245 a doložka o předčasném umoření, je-li aktivována:

a) 

nepovede k podřízenosti pohledávky instituce o vyšší či stejné přednosti týkající se podkladových expozic vůči pohledávkám ostatních investorů;

b) 

nepovede k větší podřízenosti pohledávky instituce týkající se podkladových expozic ve srovnání s pohledávkami jiných stran ani

c) 

jinak nepovede ke zvýšení expozice instituce vůči ztrátám spojeným s podkladovými revolvingovými expozicemi.



Oddíl 3

Výpočet objemů rizikově vážených expozic



Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 247

Výpočet objemů rizikově vážených expozic

1.  

Pokud instituce, která je původcem, převedla významné úvěrové riziko spojené s podkladovými expozicemi sekuritizace v souladu s oddílem 2, může:

a) 

v případě tradiční sekuritizace vyjmout podkladové expozice z výpočtu objemů rizikově vážených expozic, případně výše očekávaných ztrát;

b) 

v případě syntetické sekuritizace vypočítat objemy rizikově vážených expozic a případně výše očekávaných ztrát pro tyto podkladové expozice podle článků 251 a 252.

2.  
Jestliže se instituce, která je původcem, rozhodla použít odstavec 1, vypočítá objemy rizikově vážených expozic stanovené v této kapitole pro pozice, které v dané sekuritizaci případně drží.

Jestliže instituce, která je původcem, nepřevedla významné úvěrové riziko nebo se rozhodla nepoužít odstavec 1, není povinna provádět výpočet objemů rizikově vážených expozic pro žádnou pozici, kterou v dané sekuritizaci případně drží, ale musí pokračovat v zahrnování podkladových expozic do výpočtu objemů rizikově vážených expozic a případně výše očekávaných ztrát, jako kdyby nebyly sekuritizovány.

3.  
Jestliže se expozice vztahuje na pozice v různých tranších v sekuritizaci, považuje se expozice spojená s každou tranší za samostatnou sekuritizovanou pozici. Má se za to, že poskytovatelé úvěrového zajištění pro sekuritizované pozice drží pozice v sekuritizaci. Sekuritizované pozice zahrnují expozice vůči sekuritizaci vyplývající z úrokových nebo měnových derivátových smluv, které instituce v rámci transakce uzavřela.
4.  
Pokud se sekuritizovaná pozice neodečítá od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. k), zahrne se objem rizikově vážené expozice pro účely čl. 92 odst. 3 do celkového objemu rizikově vážených expozic dané instituce.
5.  
Objem rizikově vážené expozice sekuritizované pozice se vypočítá tak, že se hodnota expozice vypočtená podle článku 248 vynásobí příslušnou celkovou rizikovou váhou.
6.  
Celková riziková váha se stanoví jako součet rizikové váhy stanovené v této kapitole a případné dodatečné rizikové váhy podle článku 270a.

Článek 248

Hodnota expozice

1.  

Hodnota expozice sekuritizované pozice se vypočte takto:

a) 

hodnota expozice rozvahové sekuritizované pozice se rovná účetní hodnotě zbývající po provedení případných příslušných specifických úprav o úvěrové riziko u sekuritizované pozice podle článku 110;

b) 

hodnota expozice podrozvahové sekuritizované pozice se rovná její nominální hodnotě snížené o případnou příslušnou specifickou úpravu o úvěrové riziko u sekuritizované pozice podle článku 110 a vynásobené příslušným konverzním faktorem stanoveným v tomto písmeni. Konverzní faktor činí 100 %, ledaže se jedná o zálohový příslib. Pro účely stanovení hodnoty expozice nevyčerpané části zálohových příslibů lze použít konverzní faktor 0 % na nominální hodnotu likviditního příslibu, který lze bezpodmínečně zrušit, za předpokladu, že splátky daného příslibu nejsou podřízeny žádným dalším pohledávkám na peněžní toky vyplývající z podkladových expozic a že instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že pro měření objemu nevyčerpané části uplatňuje přiměřeně konzervativní metodu;

c) 

hodnota expozice pro úvěrové riziko protistrany u sekuritizované pozice vyplývající z derivátových nástrojů uvedených v příloze II se stanoví podle kapitoly 6;

d) 

instituce, která je původcem, může od hodnoty expozice sekuritizované pozice, které je v souladu s pododdílem 3 přidělena riziková váha 1 250  % nebo která je v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. k) odečtena z kmenového kapitálu tier 1, odečíst objem specifických úprav o úvěrové riziko u podkladových expozic podle článku 110 a veškeré nevratné slevy z kupní ceny související s těmito podkladovými expozicemi v rozsahu, v jakém tyto slevy způsobily snížení kapitálu;

▼M13

e) 

hodnota expozice syntetického nadměrného rozpětí zahrnuje příslušně tyto položky:

i) 

jakékoli příjmy ze sekuritizovaných expozic již zaúčtované institucí, která je původcem, ve výkazu příjmů podle použitelného účetního rámce, jež instituce, která je původcem, smluvně určila pro transakci jako syntetické nadměrné rozpětí, a které je stále k dispozici pro absorpci ztrát;

ii) 

jakékoli syntetické nadměrné rozpětí smluvně určené institucí, která je původcem, v jakémkoli předchozím období a jež je stále k dispozici pro absorpci ztrát;

iii) 

jakékoli syntetické nadměrné rozpětí smluvně určené institucí, která je původcem, pro stávající období a jež je stále k dispozici pro absorpci ztrát;

iv) 

jakékoli syntetické nadměrné rozpětí smluvně určené institucí, která je původcem, pro budoucí období.

Pro účely tohoto písmene nelze do hodnoty expozice zahrnout žádnou částku, která je poskytnuta jako kolaterál nebo úvěrové posílení v souvislosti se syntetickou sekuritizací a která již podléhá kapitálovým požadavkům v souladu s touto kapitolou.

▼M5

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem specifikovat, co představuje přiměřeně konzervativní metodu pro měření objemu nevyčerpané části uvedenou v prvním pododstavci písm. b).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

2.  
Pokud má instituce v sekuritizaci dvě či více vzájemně se překrývajících pozic, zahrne do výpočtu objemů rizikově vážených expozic pouze jednu z nich.

V případě částečného překryvu pozic může instituce rozdělit pozici na dvě části a uznat překryv pouze ve vztahu k jedné části, v souladu s prvním pododstavcem. Alternativní možností je, že zachází s pozicemi, jako kdyby se překrývaly plně, tak, že rozšíří pro účely výpočtu kapitálových požadavků tu pozici, která se vyznačuje vyššími objemy rizikově vážených expozic.

Instituce může rovněž uznat překrývání mezi kapitálovými požadavky ke specifickému riziku u pozic v obchodním portfoliu a kapitálovými požadavky u sekuritizovaných pozic v investičním portfoliu, za předpokladu, že je schopna tyto kapitálové požadavky u příslušných pozic vypočítat a porovnat.

Pro účely tohoto odstavce se dvě pozice považují za překrývající se, když se vzájemně kompenzují tak, že je instituce schopna zamezit ztrátám plynoucím z jedné pozice tím, že splní povinnosti požadované na základě druhé pozice.

3.  
Pokud se na pozice v komerčních papírech zajištěných aktivy vztahuje čl. 270c písm. d), může instituce používat rizikové váhy stanovené pro likviditní příslib za účelem výpočtu objemu rizikově vážených expozic pro komerční papíry zajištěné aktivy, pokud je 100 % takových cenných papírů vydaných v programu ABCP kryto tímto likviditním příslibem a tento likviditní příslib je řazen na stejnou úroveň jako komerční papíry zajištěné aktivy tak, že tvoří vzájemně se překrývající pozice. Případy, kdy uplatní tento odstavec, instituce oznámí příslušným orgánům. Pro účely určení 100 % krytí stanoveného v tomto odstavci může instituce brát v úvahu jiné likviditní přísliby v programu ABCP za podmínky, že tvoří překrývající se pozici s komerčními papíry zajištěnými aktivy.

▼M13

4.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit způsob, jakým má instituce, která je původcem, určovat hodnotu expozice, jak je uvedeno v odst. 1 písm. e), přičemž zohlední příslušné očekávané ztráty, které mají být pokryty syntetickým nadměrným rozpětím.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 10. října 2021.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M5

Článek 249

Uznání nástrojů pro snižování úvěrového rizika u sekuritizovaných pozic

1.  
Instituce může uznat majetkové nebo osobní zajištění úvěrového rizika ve vztahu k sekuritizované pozici, pokud jsou splněny požadavky na snižování úvěrového rizika stanovené v této kapitole a v kapitole 4.
2.  
Způsobilým majetkovým zajištěním úvěrového rizika může být pouze finanční kolaterál, který je uznatelný pro výpočet objemů rizikově vážených expozic podle kapitoly 2, jak je stanoveno v kapitole 4, a uznání snížení úvěrového rizika je podmíněno splněním příslušných požadavků stanovených v kapitole 4.

Způsobilým osobním zajištěním úvěrového rizika a jeho poskytovateli mohou být pouze ta zajištění a ti poskytovatelé, kteří jsou způsobilí podle kapitoly 4, a uznání snížení úvěrového rizika je podmíněno splněním příslušných požadavků stanovených v kapitole 4.

▼M13

3.  
Odchylně od odstavce 2 tohoto článku musí mít způsobilí poskytovatelé osobního zajištění úvěrového rizika uvedení v čl. 201 odst. 1 písm. g) úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, které bylo na stupni úvěrové kvality 2 nebo vyšším v době, kdy bylo zajištění úvěrového rizika poprvé uznáno, a v současné době je na stupni úvěrové kvality 3 nebo vyšším.

▼M5

Instituce, které smějí používat na přímé expozice vůči poskytovateli zajištění přístup IRB, mohou posoudit způsobilost podle prvního pododstavce na základě rovnocennosti PD poskytovatele zajištění a PD spojené se stupni úvěrové kvality uvedenými v článku 136.

4.  

Odchylně od odstavce 2 je sekuritizační jednotka pro speciální účel způsobilým poskytovatelem zajištění, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

sekuritizační jednotka pro speciální účel vlastní aktiva, která se kvalifikují jako způsobilý finanční kolaterál v souladu s kapitolou 4;

b) 

aktiva uvedená v písmeni a) nepodléhají pohledávkám ani podmíněným pohledávkám o přednosti vyšší nebo stejné jako pohledávky či podmíněné pohledávky instituce, která přijímá osobní zajištění úvěrového rizika, a

c) 

všechny požadavky pro uznání finančního kolaterálu uvedené v kapitole 4 jsou splněny.

5.  
Pro účely odstavce 4 je výše zajištění po zohlednění nesouladu měn a nesouladu splatností (GA) podle kapitoly 4 omezena na tržní hodnotu těchto aktiv upravenou o volatilitu a riziková váha expozic vůči poskytovateli zajištění, jak je uvedeno v rámci standardizovaného přístupu (g), se vypočítá jako vážená průměrná riziková váha, která by se použila na tato aktiva jakožto finanční kolaterál podle standardizovaného přístupu.
6.  

Pokud se na sekuritizovanou pozici vztahuje plné zajištění úvěrového rizika nebo částečné zajištění úvěrového rizika na poměrném základě, platí tyto požadavky:

a) 

instituce, která poskytuje zajištění úvěrového rizika, vypočítá objemy rizikově vážených expozic pro tu část sekuritizované pozice, která je zajištěna proti úvěrovému riziku, v souladu s pododdílem 3, jako kdyby příslušnou část dané pozice držela přímo;

b) 

instituce, která kupuje zajištění úvěrového rizika, vypočítá objemy rizikově vážených expozic pro zajištěnou část v souladu s kapitolou 4.

7.  

Ve všech případech, na které se nevztahuje odstavec 6, platí tyto požadavky:

a) 

instituce, která poskytuje zajištění úvěrového rizika, zachází s částí pozice, která je zajištěna proti úvěrovému riziku, jako se sekuritizovanou pozicí a vypočítá objemy rizikově vážených expozic v souladu s pododdílem 3, jako kdyby danou pozici držela přímo, s výhradou odstavců 8, 9 a 10;

b) 

instituce, která kupuje zajištění úvěrového rizika, vypočítá objemy rizikově vážených expozic pro zajišťovanou část pozice uvedenou v písmeni a) v souladu s kapitolou 4. Instituce zachází s částí sekuritizované pozice, která není zajištěna proti úvěrovému riziku, jako se samostatnou sekuritizovanou pozicí a vypočítá objemy rizikově vážených expozic v souladu s pododdílem 3, s výhradou odstavců 8, 9 a 10.

8.  
Instituce, které využívají přístup k sekuritizaci založený na interním ratingu (dále jen „přístup SEC-IRBA“) nebo standardizovaný přístup k sekuritizaci (dále jen „přístup SEC-SA“) podle pododdílu 3, určí záchytný bod (A) a uvolňující bod (D) pro každou z pozic odvozených v souladu s odstavcem 7 samostatně, jako kdyby byly v době vzniku transakce vydány jako samostatné sekuritizované pozice. Hodnota KIRB či KSA se vypočítá s ohledem na původní seskupení podkladových expozic sekuritizace.
9.  

Instituce, které pro původní sekuritizovanou pozici využívají přístup k sekuritizaci založený na externím ratingu (dále jen „přístup SEC-ERBA“) podle pododdílu 3, vypočítají objemy rizikově vážených expozic pro pozice odvozené v souladu s odstavcem 7 takto:

a) 

pokud má odvozená pozice vyšší přednost, je jí přiřazena riziková váha původní sekuritizované pozice;

b) 

pokud má odvozená pozice nižší přednost, může jí být přiřazen odvozený rating v souladu s čl. 263 odst. 7. Vstupní parametr poměrné velikosti („thickness“) T se v tomto případě vypočítá pouze na základě odvozené pozice. Nelze-li rating odvodit, použije instituce vyšší z hodnot rizikové váhy plynoucích z:

i) 

použití přístupu SEC-SA v souladu s odstavcem 8 a pododdílem 3, nebo

ii) 

rizikové váhy původní sekuritizované pozice podle přístupu SEC-ERBA.

10.  
S odvozenou pozicí s nižší předností se zachází jako se sekuritizovanou pozicí bez vyšší přednosti i v případě, že původní sekuritizovaná pozice před zajištěním vyšší přednost měla.

Článek 250

Skrytá podpora

1.  
Instituce, která je sponzorem nebo původcem a v sekuritizaci využila při výpočtu objemů rizikově vážených expozic čl. 247 odst. 1 a 2 nebo prodala nástroje ze svého obchodního portfolia tak, že již není povinna držet kapitál pro rizika vyplývající z těchto nástrojů, neposkytne sekuritizaci nad rámec svých smluvních závazků přímo ani nepřímo žádnou podporu s cílem snížit potenciální nebo skutečné ztráty investorů.
2.  

Transakce není považována za podporu pro účely odstavce 1, pokud je řádně zohledněna při posuzování převodu významného úvěrového rizika a obě strany při jejím provádění jednají ve vlastním zájmu jako svobodné a nezávislé strany (nezávislý vztah). Pro tyto účely provede instituce plné úvěrové přezkoumání transakce, přinejmenším s ohledem na všechny tyto aspekty:

a) 

cenu zpětného odkupu;

b) 

kapitál a likviditu instituce před zpětným odkupem a po něm;

c) 

výkonnost podkladových expozic;

d) 

výkonnost sekuritizovaných pozic;

e) 

dopad podpory na očekávané ztráty původce oproti investorovi.

3.  
Instituce, která je původcem nebo sponzorem, oznámí příslušnému orgánu jakékoli transakce uzavřené ve vztahu k sekuritizaci v souladu s odstavcem 2.
4.  
EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny k tomu, co se pro účely tohoto článku rozumí nezávislým vztahem a za jakých podmínek není transakce strukturována k poskytování podpory.
5.  

Nesplní-li instituce, která je původcem nebo sponzorem, ve vztahu k sekuritizaci požadavky odstavce 1, zahrne všechny podkladové expozice dané sekuritizace do svého výpočtu objemů rizikově vážených expozic, jako kdyby nebyly sekuritizovány, a zveřejní:

a) 

že poskytla podporu sekuritizaci v rozporu s odstavcem 1, a

b) 

dopad poskytnuté podpory z hlediska kapitálových požadavků.

Článek 251

Výpočet objemů rizikově vážených expozic instituce, která je původcem, sekuritizovaných syntetickou sekuritizací

1.  
Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic u podkladových expozic použije instituce, která je původcem syntetické sekuritizace, v příslušných případech metody výpočtu stanovené v tomto oddíle namísto těch, které jsou stanoveny v kapitole 2. V případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a případně výši očekávaných ztrát u podkladových expozic podle kapitoly 3, se výše očekávané ztráty u takovýchto expozic rovná nule.
2.  
Požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku se použijí na celé seskupení expozic kryjící danou sekuritizaci. S výhradou článku 252 instituce, která je původcem, vypočítá objemy rizikově vážených expozic u všech tranší v sekuritizaci v souladu s tímto oddílem, včetně pozic, u kterých může uznat snížení úvěrového rizika podle článku 249. Rizikovou váhu, jež má být použita na pozice, na které se vztahuje snížení úvěrového rizika, je možné změnit v souladu s kapitolou 4.

Článek 252

Postup v případě nesouladu splatností u syntetické sekuritizace

Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic v souladu s článkem 251 se nesoulad splatností mezi zajištěním úvěrového rizika, pomocí něhož dochází k převodu rizika, a podkladovými expozicemi počítá takto:

a) 

za splatnost podkladových expozic se považuje splatnost té z daných expozic, jejíž splatnost je nejdelší, maximálně však pět let. Splatnost zajištění úvěrového rizika se stanoví v souladu s kapitolou 4;

b) 

instituce, která je původcem, pomine nesoulad splatností při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro sekuritizované pozice, kterým je podle tohoto oddílu přiřazena riziková váha 1 250  %. U všech ostatních pozic se použije zacházení pro případ nesouladu splatností stanovené v kapitole 4 v souladu s tímto vzorcem:

image

kde:

RW*

=

objemy rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 3 písm. a);

RWAss

=

objemy rizikově vážených expozic pro podkladové expozice, jako kdyby nebyly sekuritizovány, vypočítané úměrně;

RWSP

=

objemy rizikově vážených expozic vypočítané podle článku 251, jako kdyby neexistoval nesoulad splatností;

T

=

splatnost podkladových expozic v letech;

t

=

splatnost zajištění úvěrového rizika v letech;

t*

=

0,25.

Článek 253

Snížení objemů rizikově vážených expozic

1.  
Je-li sekuritizované pozici podle tohoto oddílu přidělena riziková váha 1 250  %, mohou instituce v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. k) namísto zahrnutí této pozice do výpočtu objemů rizikově vážených expozic odečíst hodnotu expozice u této pozice z kmenového kapitálu tier 1. Za tímto účelem může výpočet hodnoty expozice zohledňovat způsobilé majetkové zajištění úvěrového rizika v souladu s článkem 249.
2.  
Pokud instituce využije alternativu stanovenou v odstavci 1, může částku odečtenou podle čl. 36 odst. 1 písm. k) odečíst z hodnoty stanovené v článku 268 coby maximálního kapitálového požadavku, který by byl vypočítán s ohledem na podkladové expozice, jako kdyby nebyly sekuritizovány.



Pododdíl 2

Pořadí metod a společné parametry

Článek 254

Pořadí metod

1.  

Instituce použijí pro výpočet objemů rizikově vážených expozic jednu z metod stanovených v pododdíle 3 podle tohoto pořadí:

a) 

jsou-li splněny podmínky podle článku 258, použije přístup SEC-IRBA v souladu s články 259 a 260;

b) 

nelze-li použít přístup SEC-IRBA, použije přístup SEC-SA v souladu s články 261 a 262;

c) 

nelze-li použít přístup SEC-SA, použije přístup SEC-ERBA v souladu s články 263 a 264 pro pozice s ratingem nebo pozice, pro které lze použít odvozený rating.

2.  

Pro pozice s ratingem nebo pozice, pro které lze použít odvozený rating, použije instituce přístup SEC-ERBA namísto SEC-SA v každém z těchto případů:

a) 

pokud by použití přístupu SEC-SA mělo za následek rizikovou váhu vyšší než 25 % pro pozice, které se kvalifikují jako pozice v STS sekuritizaci;

b) 

pokud by použití přístupu SEC-SA mělo za následek rizikovou váhu vyšší než 25 % nebo pokud by použití přístupu SEC-ERBA mělo za následek rizikovou váhu vyšší než 75 % pro pozice, které se nekvalifikují jako pozice v STS sekuritizaci;

c) 

v případě sekuritizačních transakcí zajištěných prostřednictvím seskupení půjček a leasingů na automobily a leasingů na zařízení.

3.  
V případech, na které se nevztahuje odstavec 2, se může instituce odchylně od odst. 1 písm. b) rozhodnout uplatnit přístup SEC-ERBA namísto SEC-SA na všechny své sekuritizované pozice s ratingem nebo sekuritizované pozice, pro které lze použít odvozený rating.

Pro účely prvního pododstavce oznámí instituce své rozhodnutí příslušnému orgánu do 17. listopadu 2018.

Veškerá následná rozhodnutí o další změně přístupu uplatňovaného na všechny své sekuritizované pozice s ratingem oznámí instituce svému příslušnému orgánu před 15. listopadem neprodleně po jejich přijetí.

Nevznese-li příslušný orgán žádné námitky do 15. prosince bezprostředně po lhůtě uvedené ve druhém nebo případně třetím pododstavci, nabývá rozhodnutí oznámené institucí účinku 1. ledna následujícího roku a platí, dokud nenabude účinku následně oznámené rozhodnutí. Instituce nepoužije rozdílné přístupy v průběhu téhož roku.

4.  
Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány v jednotlivých případech zakázat institucím používat přístup SEC-SA, pokud objem rizikově vážené expozice vyplývající z použití přístupu SEC-SA není úměrný rizikům pro danou instituci nebo pro finanční stabilitu, včetně mimo jiné úvěrového rizika zakotveného v podkladových expozicích příslušné sekuritizace. V případě expozic, které se nekvalifikují jako pozice v STS sekuritizaci, se zvláštní pozornost věnuje sekuritizacím s velmi složitými a vysoce rizikovými vlastnostmi.
5.  
Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, může instituce použít metodu interního hodnocení k výpočtu objemů rizikově vážených expozic ve vztahu k pozici bez ratingu v programu ABCP nebo transakci ABCP podle článku 266, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 265. Pokud instituce obdržela svolení použít metodu interního hodnocení v souladu s čl. 265 odst. 2 a určitá pozice v programu ABCP nebo transakci ABCP spadá do oblasti, na niž se toto svolení vztahuje, uplatní k výpočtu objemu rizikově vážené expozice u této pozice tuto metodu.
6.  
V případě pozice v resekuritizaci použije instituce přístup SEC-SA v souladu s článkem 261, s úpravami uvedenými v článku 269.
7.  
Ve všech ostatních případech je sekuritizovaným pozicím přiřazena riziková váha 1 250  %.
8.  
Příslušné orgány informují EBA o veškerých oznámeních učiněných podle odstavce 3 tohoto článku. EBA sleduje dopad tohoto článku na kapitálové požadavky a na celé spektrum postupů dohledu ve spojitosti s odstavcem 4 tohoto článku, o svých zjištěních podává každoročně zprávu Komisi a vydává obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 255

Určení KIRB a KSA

1.  
Pokud instituce používá podle pododdílu 3 přístup SEC-IRBA, vypočítá KIRB v souladu s odstavci 2 až 5.
2.  
Instituce určí KIRB tak, že objemy rizikově vážených expozic, které by se vypočítaly podle kapitoly 3 ve vztahu k podkladovým expozicím, jako kdyby nebyly sekuritizovány, vynásobí 8 % a vydělí hodnotou expozice podkladových expozic. KIRB se vyjadřuje ve formě desetinného čísla od nuly do jedničky.
3.  

Pro účely výpočtu KIRB zahrnují objemy rizikově vážených expozic, které by se počítaly podle kapitoly 3 ve vztahu k podkladovým expozicím:

a) 

výši očekávaných ztrát spojených se všemi podkladovými expozicemi sekuritizace, včetně podkladových expozic, u kterých došlo k selhání a které jsou stále součástí seskupení v souladu s kapitolou 3, a

b) 

výši neočekávaných ztrát spojených se všemi podkladovými expozicemi, včetně podkladových expozic v seskupení, u nichž došlo k selhání, v souladu s kapitolou 3.

4.  
Instituce mohou vypočítat KIRB ve vztahu k podkladovým expozicím sekuritizace v souladu s ustanoveními kapitoly 3 o výpočtu kapitálových požadavků pro pohledávky nabyté za úplatu. Pro tyto účely se s retailovými expozicemi zachází jako s retailovými pohledávkami nabytými za úplatu, s neretailovými expozicemi pak jako s pohledávkami za podniky nabytými za úplatu.
5.  
Instituce vypočítají KIRB odděleně pro riziko rozmělnění, pokud jde o podkladové expozice sekuritizace, je-li riziko rozmělnění ve vztahu k takovým expozicím podstatné.

V případech, kdy jsou ztráty z rizika rozmělnění a úvěrového rizika při sekuritizaci agregovány, zkombinují instituce pro účely pododdílu 3 příslušné KIRB pro riziko rozmělnění a úvěrové riziko do jediného KIRB. Přítomnost jediného rezervního fondu nebo nadměrné kolateralizace dostupné pro krytí ztrát z úvěrového rizika či rizika rozmělnění lze považovat za náznak, že jsou tato rizika agregována.

Pokud nejsou riziko rozmělnění a úvěrové riziko v rámci sekuritizace agregovány, upraví instituce zacházení stanovené ve druhém pododstavci tak, aby kombinovalo příslušné KIRB pro riziko rozmělnění a úvěrové riziko obezřetným způsobem.

6.  
Pokud instituce používá podle pododdílu 3 přístup SEC-SA, vypočítá KSA tak, že objemy rizikově vážených expozic, které by se vypočítaly podle kapitoly 2 ve vztahu k podkladovým expozicím, jako kdyby nebyly sekuritizovány, vynásobí 8 % a vydělí hodnotou podkladových expozic. KSA se vyjadřuje ve formě desetinného čísla od nuly do jedničky.

Pro účely tohoto odstavce vypočítají instituce hodnotu expozice podkladových expozic bez započtení specifických úprav o úvěrové riziko a dodatečných úprav ocenění v souladu s články 34 a 110 a bez dalšího snižování kapitálu.

7.  
Pro účely odstavců 1 až 6, využívá-li struktura sekuritizace sekuritizační jednotku pro speciální účel, je třeba se všemi expozicemi této jednotky souvisejícími se sekuritizací zacházet jako s podkladovými expozicemi. Instituce však může vyloučit expozice sekuritizační jednotky pro speciální účel ze seskupení podkladových expozic pro výpočet KIRB nebo KSA, pokud je riziko z expozic této jednotky nepodstatné nebo pokud nemá dopad na sekuritizovanou pozici instituce.

V případě syntetických sekuritizací s majetkovým zajištěním se jakékoli podstatné výnosy z emise úvěrových dluhových cenných papírů nebo jiných majetkových závazků sekuritizační jednotky pro speciální účel, které slouží jako kolaterál pro splacení sekuritizovaných pozic, zahrnou do výpočtu KIRB nebo KSA, pokud úvěrové riziko kolaterálu podléhá alokaci ztrát mezi tranše.

8.  
Pro účely odst. 5 třetího pododstavce tohoto článku vydá EBA obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 o vhodných postupech kombinace KIRB pro riziko rozmělnění a úvěrové riziko, nejsou-li tato rizika v sekuritizaci agregována.
9.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní podmínky, za nichž mohou instituce vypočítat KIRB pro seskupení podkladových expozic v souladu s odstavcem 4, zejména pokud jde o:

a) 

interní úvěrové strategie a modely pro výpočet KIRB u sekuritizací;

b) 

použití různých rizikových faktorů týkajících se seskupení podkladových expozic, a pokud nejsou k dispozici dostatečně přesné nebo spolehlivé údaje o podkladovém seskupení, náhradní údaje pro odhad PD a LGD a

c) 

požadavky týkající se náležité péče za účelem sledování kroků a strategií prodávajících pohledávek nebo jiných původců.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. listopadu 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 256

Určení záchytného bodu (A) a uvolňujícího bodu (D)

1.  
Pro účely pododdílu 3 stanoví instituce záchytný bod (A) na úrovni, na níž by ztráty v seskupení podkladových expozic začaly být přiřazovány k příslušné sekuritizované pozici.

Záchytný bod (A) se vyjadřuje jako desetinné číslo mezi nulou a jedničkou a rovná se vyšší z těchto hodnot: nula, nebo poměr nesplaceného zůstatku seskupení podkladových expozic v sekuritizaci sníženého o nesplacený zůstatek všech tranší, které mají vyšší nebo stejnou přednost jako tranše obsahující příslušnou sekuritizovanou pozici, včetně expozice samotné, k nesplacenému zůstatku všech podkladových expozic v sekuritizaci.

2.  
Pro účely pododdílu 3 stanoví instituce uvolňující bod (D) na úrovni, na níž by ztráty v rámci seskupení podkladových expozic vedly v úplnou ztrátu jistiny pro tranši obsahující příslušnou sekuritizovanou pozici.

Uvolňující bod (D) se vyjadřuje jako desetinné číslo mezi nulou a jedničkou a rovná se vyšší z těchto hodnot: nula, nebo poměr nesplaceného zůstatku seskupení podkladových expozic v sekuritizaci sníženého o nesplacený zůstatek všech tranší, které mají vyšší přednost než tranše obsahující příslušnou sekuritizovanou pozici, k nesplacenému zůstatku všech podkladových expozic v sekuritizaci.

3.  
Pro účely odstavců 1 a 2 zacházejí instituce s nadměrnou kolateralizací a financovanými fondovými účty jako s tranšemi a s aktivy sestávajícími z takových fondových účtů jako s podkladovými expozicemi.
4.  
Pro účely odstavců 1 a 2 neberou instituce v úvahu nefinancované fondové účty a aktiva, jež neposkytují úvěrové posílení, například z důvodu, že poskytují pouze podporu likvidity, ani měnové swapy nebo swapy úrokových sazeb, ani účty hotovostního kolaterálu týkající se daných pozic v sekuritizaci. Pro účely financovaných fondových účtů a aktiv poskytujících úvěrové posílení nakládá instituce jako se sekuritizovanými pozicemi pouze s těmi částmi těchto účtů či aktiv, které absorbují ztrátu.
5.  
Mají-li dvě nebo více pozic v rámci téže transakce různou splatnost, ale společnou poměrnou alokaci ztrát, zakládá se výpočet záchytných bodů (A) a uvolňujících bodů (D) na souhrnném nesplaceném zůstatku těchto pozic a výsledné záchytné body (A) i uvolňující body (D) musí být shodné.

▼M13

6.  
Pro účely výpočtu záchytných bodů (A) a uvolňujících bodů (D) syntetické sekuritizace zachází instituce, která je původcem sekuritizace, s hodnotou expozice sekuritizované pozice odpovídající syntetickému nadměrnému rozpětí uvedenému v čl. 248 odst. 1 písm. e) jako s tranší a upraví záchytné body (A) a uvolňující body (D) ostatních tranší, které si ponechává, tím, že se tato hodnota expozice připočítá k nesplacenému zůstatku seskupení podkladových expozic v sekuritizaci. Tuto úpravu provádí pouze instituce, která je původcem.

▼M5

Článek 257

Určení splatnosti tranše (MT)

1.  

Pro účely pododdílu 3 a s výhradou odstavce 2 mohou instituce měřit splatnost tranše (MT) těmito metodami:

a) 

váženou průměrnou splatností smluvních plateb splatných v rámci tranše podle tohoto vzorce:

image

kde CFt označuje všechny smluvní platby (jistina, úroky a poplatky) splatné dlužníkem během období t, nebo

b) 

konečnou splatností tranše podle tohoto vzorce:

image

kde ML označuje konečnou splatnost tranše.

2.  
Pro účely odstavce 1 platí pro určení splatnosti tranše (MT) ve všech případech minimální úroveň jednoho roku a maximální úroveň pěti let.
3.  
Pokud může být instituce vystavena potenciálním ztrátám z podkladových expozic na základě smlouvy, určí splatnost sekuritizované pozice s ohledem na splatnost příslušné smlouvy a nejdelší dobu splatnosti takových podkladových expozic. V případě revolvingových expozic se použije nejdelší smluvně možná zbývající doba splatnosti expozice, kterou lze během revolvingového období přidat.
4.  
EBA sleduje spektrum postupů v této oblasti, zejména s ohledem na uplatňování odst. 1 písm. a) tohoto článku, a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá obecné pokyny do 31. prosince 2019.



Pododdíl 3

Způsoby výpočtu objemů rizikově vážených expozic

Článek 258

Podmínky použití přístupu založeného na interním ratingu (SEC-IRBA)

1.  

Instituce použijí k výpočtu objemů rizikově vážených expozic ve vztahu k sekuritizované pozici přístup SEC-IRBA, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

pozice je kryta seskupením IRB nebo smíšeným seskupením za podmínky, že ve druhém z uvedených případů je instituce schopna vypočítat KIRB v souladu s oddílem 3 u minimálně 95 % objemu podkladových expozic;

b) 

je k dispozici dostatek informací o podkladových expozicích sekuritizace, aby mohla instituce vypočítat KIRB, a

c) 

použít přístup SEC-IRBA ve vztahu ke konkrétní sekuritizované pozici není pro instituci vyloučeno podle odstavce 2.

2.  

Příslušné orgány mohou v jednotlivých případech vyloučit použití přístupu SEC-IRBA, pokud mají sekuritizace velmi složité nebo vysoce rizikové vlastnosti. Pro tyto účely lze za velmi složité nebo vysoce rizikové považovat tyto vlastnosti:

a) 

úvěrové posílení, které může erodovat z důvodů jiných než portfoliových ztrát;

b) 

seskupení podkladových expozic s vysokou mírou interní korelace v důsledku koncentrovaných expozic vůči jedinému sektoru nebo zeměpisné oblasti;

c) 

transakce, při níž splácení sekuritizovaných pozic do vysoké míry závisí na rizikových faktorech, které KIRB neodráží, nebo

d) 

vysoce složitá alokace ztrát mezi tranše.

Článek 259

Výpočet objemů rizikově vážených expozic podle přístupu SEC-IRBA

1.  

Podle přístupu SEC-IRBA se objem rizikově vážené expozice pro sekuritizovanou pozici vypočítá vynásobením hodnoty expozice pozice, jež se počítá podle článku 248, příslušnou rizikovou váhou určenou následujícím způsobem; ve všech případech pak platí, že minimální úroveň činí 15 %:



RW = 1 250  %

když D ≤ KIRB

image

když A ≥ KIRB

image

když A < KIRB < D

kde:

KIRB

je kapitálový požadavek seskupení podkladových expozic ve smyslu článku 255;

D

je uvolňující bod určený v souladu s článkem 256;

A

je záchytný bod určený v souladu s článkem 256;

image

kde:

a

=

– (1/(p * KIRB)),

u

=

D – KIRB,

l

=

max (A – KIRB; 0),

kde:

image

kde:

N

je efektivní počet expozic v seskupení podkladových expozic vypočítaný v souladu s odstavcem 4;

LGD

je expozičně vážená průměrná hodnota ztrátovosti ze selhání seskupení podkladových expozic vypočítaná v souladu s odstavcem 5;

MT

je splatnost tranše určená v souladu s článkem 257.

Parametry A, B, C, D a E se určují v souladu s touto tabulkou:



 

A

B

C

D

E

Neretailové

Vyšší přednost, vyšší členění (N ≥ 25)

0

3,56

-1,85

0,55

0,07

Vyšší přednost, nižší členění (N < 25)

0,11

2,61

-2,91

0,68

0,07

Nižší přednost, vyšší členění (N ≥ 25)

0,16

2,87

-1,03

0,21

0,07

Nižší přednost, nižší členění (N < 25)

0,22

2,35

-2,46

0,48

0,07

Retailové

Vyšší přednost

0

0

-7,48

0,71

0,24

Nižší přednost

0

0

-5,78

0,55

0,27

2.  
Pokud podkladové seskupení IRB sestává z retailových i neretailových expozic, rozdělí se na retailové a neretailové podseskupení a pro každé podseskupení se odhadem určí samostatný parametr p (a odpovídající vstupní parametry N, KIRB a LGD). Následně se vypočítá vážený průměr parametru p pro transakci, a to na základě parametrů p každého podseskupení a nominální velikosti expozic v každém podseskupení.
3.  
Pokud instituce používá přístup SEC-IRBA ve vztahu ke smíšenému seskupení, vychází výpočet parametru p pouze z podkladových expozic podléhajících přístupu IRB. Na podkladové expozice podléhající standardizovanému přístupu se pro tyto účely nebere zřetel.
4.  

Efektivní počet expozic (N) se vypočítá takto:

image

kde EADi představuje hodnotu expozice související s i-tou expozicí v seskupení.

Vícenásobné expozice vůči stejnému dlužníkovi se konsolidují a zachází se s nimi jako s jednou expozicí.

5.  

Expozičně vážená průměrná hodnota LGD se vypočítá takto:

image

kde LGDi představuje průměrnou hodnotu LGD související se všemi expozicemi vůči i-tému dlužníkovi.

Je-li úvěrové riziko a riziko rozmělnění pro pohledávky nabyté za úplatu v rámci sekuritizace agregováno, stanoví se vstupní hodnota LGD jako vážený průměr LGD pro úvěrové riziko a 100 % LGD pro riziko rozmělnění. Váhami jsou samostatné kapitálové požadavky v rámci přístupu IRB pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění. Pro tyto účely lze přítomnost jediného rezervního fondu nebo nadměrné kolateralizace dostupné pro krytí ztrát z úvěrového rizika či rizika rozmělnění považovat za náznak, že jsou tato rizika agregována.

6.  

Pokud podíl největší podkladové expozice v seskupení (C1) nepřesahuje 3 %, mohou instituce pro výpočet hodnoty N a expozičně vážených průměrných hodnot LGD použít tuto zjednodušenou metodu

image

LGD = 0,50,

kde

Cm

označuje příslušný podíl seskupení odpovídající součtu m největších expozic a

m

stanoví instituce.

Je-li k dispozici pouze C1 a tato hodnota není vyšší než 0,03, může instituce stanovit LGD ve výši 0,50 a N jako 1/C1.

7.  

Je-li pozice kryta smíšeným seskupením a instituce je schopna vypočítat KIRB pro nejméně 95 % objemu podkladových expozic v souladu s čl. 258 odst. 1 písm. a), vypočítá instituce kapitálové požadavky pro seskupení podkladových expozic takto:

image

kde

d je podíl objemu expozic podkladových expozic, pro které dokáže instituce spočítat KIRB, v poměru k objemu expozic všech podkladových expozic.

8.  
Pokud má instituce sekuritizovanou pozici ve formě derivátu za účelem zajištění tržních rizik, včetně úrokových nebo měnových rizik, může tomuto derivátu přiřadit odvozenou rizikovou váhu ekvivalentní rizikové váze referenční pozice vypočítané v souladu s tímto článkem.

Pro účely prvního pododstavce je referenční pozicí pozice, která má ve všech ohledech stejnou úroveň jako derivát, nebo pokud taková pozice na stejné úrovni není k dispozici, pozice, která je derivátu bezprostředně podřízena.

Článek 260

Zacházení se STS sekuritizacemi podle přístupu SEC-IRBA

Podle přístupu SEC-IRBA se riziková váha pro pozici v STS sekuritizaci vypočítá v souladu s článkem 259, s těmito úpravami:

minimální úroveň rizikové váhy pro sekuritizované pozice s vyšší předností = 10 %;

image

Článek 261

Výpočet objemů rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu (SEC-SA)

1.  

Podle přístupu SEC-SA se objem rizikově vážené expozice pro pozici v sekuritizaci vypočítá vynásobením hodnoty expozice pozice vypočtené podle článku 248 příslušnou rizikovou váhou určenou následujícím způsobem; ve všech případech pak platí, že minimální úroveň činí 15 %:



RW = 1 250  %

když D ≤ KIRB

image

když A ≥ KA

image

když A < KA < D

kde:

D

je uvolňující bod určený v souladu s článkem 256;

A

je záchytný bod určený v souladu s článkem 256;

KA

je parametr vypočítaný v souladu s odstavcem 2;

image

kde:

a

=

– (1/(p · KA)),

u

=

D – KA,

l

=

max (A – KA; 0),

p

=

1 pro sekuritizovanou expozici, která není resekuritizovanou expozicí.

2.  

Pro účely odstavce 1 se KA vypočítá takto:

image

kde:

KSA je kapitálový požadavek podkladového seskupení ve smyslu článku 255;

W = poměr:

a) 

součtu nominálního objemu podkladových expozic v selhání k

b) 

součtu nominálního objemu všech podkladových expozic.

Pro tyto účely se expozicí v selhání rozumí podkladová expozice, která buď i) je 90 či více dnů po splatnosti; ii) podléhá insolvenčnímu řízení; iii) podléhá řízení za účelem realizace zajištění nebo podobnému řízení, nebo iv) je v selhání v souladu se sekuritizační dokumentací.

Nezná-li instituce stav nesplácení u nejvýše 5 % podkladových expozic v seskupení, může použít přístup SEC-SA, s touto úpravou při výpočtu parametru KA:

image

Nezná-li instituce stav nesplácení u více než 5 % podkladových expozic v seskupení, musí být dané pozici v sekuritizaci přiřazena riziková váha 1 250  %.

3.  
Pokud má instituce sekuritizovanou pozici ve formě derivátu za účelem zajištění tržních rizik, včetně úrokových nebo měnových rizik, může tomuto derivátu přiřadit odvozenou rizikovou váhu ekvivalentní rizikové váze referenční pozice vypočítané v souladu s tímto článkem.

Pro účely tohoto odstavce je referenční pozicí pozice, která má ve všech ohledech stejnou úroveň jako derivát, nebo pokud taková pozice na stejné úrovni není k dispozici, pozice, která je derivátu bezprostředně podřízena.

Článek 262

Zacházení se STS sekuritizacemi podle přístupu SEC-SA

Podle přístupu SEC-SA se riziková váha pro pozici v STS sekuritizaci vypočítá v souladu s článkem 261, s těmito úpravami:

minimální úroveň rizikové váhy pro sekuritizované pozice s vyšší předností = 10 %;
p = 0,5.

Článek 263

Výpočet objemů rizikově vážených expozic podle přístupu založeného na externím ratingu (SEC-ERBA)

1.  
Podle přístupu SEC-ERBA se objem rizikově vážené expozice pro sekuritizovanou pozici vypočítá vynásobením hodnoty expozice pozice vypočítané v souladu s článkem 248 příslušnou rizikovou váhou v souladu s tímto článkem.
2.  

Pro expozice s krátkodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z krátkodobého úvěrového hodnocení v souladu s odstavcem 7, se použijí tyto rizikové váhy:



Tabulka 1

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

Všechny ostatní ratingy

Riziková váha

15  %

50  %

100  %

1 250  %

3.  

Pro expozice s dlouhodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z dlouhodobého úvěrového hodnocení v souladu s odstavcem 7 tohoto článku, se použijí rizikové váhy uvedené v tabulce č. 2, upravené podle příslušné splatnosti tranše (MT) v souladu s článkem 257 a odstavcem 4 tohoto článku a podle poměrné velikosti („thickness“) tranše u tranší, jež nemají vyšší přednost, v souladu s odstavcem 5 tohoto článku:



Tabulka 2

Stupeň úvěrové kvality

Tranše s vyšší předností

Tranše, jež nemá vyšší přednost („thin“)

Splatnost tranše (MT)

Splatnost tranše (MT)

1 rok

5 let

1 rok

5 let

1

15  %

20  %

15  %

70  %

2

15  %

30  %

15  %

90  %

3

25  %

40  %

30  %

120  %

4

30  %

45  %

40  %

140  %

5

40  %

50  %

60  %

160  %

6

50  %

65  %

80  %

180  %

7

60  %

70  %

120  %

210  %

8

75  %

90  %

170  %

260  %

9

90  %

105  %

220  %

310  %

10

120  %

140  %

330  %

420  %

11

140  %

160  %

470  %

580  %

12

160  %

180  %

620  %

760  %

13

200  %

225  %

750  %

860  %

14

250  %

280  %

900  %

950  %

15

310  %

340  %

1 050  %

1 050  %

16

380  %

420  %

1 130  %

1 130  %

17

460  %

505  %

1 250  %

1 250  %

Všechny ostatní

1 250  %

1 250  %

1 250  %

1 250  %

4.  
V zájmu určení rizikové váhy pro tranše se splatností mezi jedním rokem a pěti lety využijí instituce lineární interpolaci mezi rizikovými váhami platnými pro jednoletou a pětiletou splatnost v souladu s tabulkou č. 2.
5.  

V zájmu zohlednění poměrné velikosti tranše vypočítají instituce rizikovou váhu tranší, jež nemají vyšší přednost, takto:

image

kde

T = poměrná velikost tranše měřená jako D – A,

kde

D

je uvolňující bod určený v souladu s článkem 256;

A

je záchytný bod určený v souladu s článkem 256.

6.  
Rizikové váhy pro tranše, jež nemají vyšší přednost, plynoucí z odstavců 3, 4 a 5 mají stanovenou minimální hodnotu 15 %. Kromě toho výsledné rizikové váhy nesmějí být nižší než riziková váha odpovídající hypotetické tranši s vyšší předností ze stejné sekuritizace se stejným úvěrovým hodnocením a stejnou splatností.
7.  

Pro účely použití odvozených ratingů přiřadí instituce pozici bez ratingu odvozený rating rovnocenný úvěrovému hodnocení referenční pozice s ratingem splňující všechny následující podmínky:

a) 

referenční pozice má ve všech ohledech stejnou úroveň jako sekuritizovaná pozice bez ratingu, nebo pokud taková pozice na stejné úrovni není k dispozici, je referenční pozice bezprostředně podřízena pozici bez ratingu;

b) 

referenční pozice není zajištěna zárukami třetí strany ani jiným úvěrovým posílením, jež nejsou k dispozici u pozice bez ratingu;

c) 

splatnost referenční pozice je stejná jako splatnost dané pozice bez ratingu nebo delší;

d) 

odvozený rating je průběžně aktualizován, aby odrážel veškeré změny v úvěrovém hodnocení referenční pozice.

8.  
Pokud má instituce sekuritizovanou pozici ve formě derivátu za účelem zajištění tržních rizik, včetně úrokových nebo měnových rizik, může tomuto derivátu přiřadit odvozenou rizikovou váhu ekvivalentní rizikové váze referenční pozice vypočítané v souladu s tímto článkem.

Pro účely prvního pododstavce je referenční pozicí pozice, která má ve všech ohledech stejnou úroveň jako derivát, nebo pokud taková pozice na stejné úrovni není k dispozici, pozice, která je derivátu bezprostředně podřízena.

Článek 264

Zacházení se STS sekuritizacemi podle přístupu SEC-ERBA

1.  
Podle přístupu SEC-ERBA se riziková váha pro pozici v STS sekuritizaci vypočítá v souladu s článkem 263, s úpravami stanovenými v tomto článku.
2.  

Pro expozice s krátkodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z krátkodobého úvěrového hodnocení v souladu s čl. 263 odst. 7, se použijí tyto rizikové váhy:



Tabulka 3

Stupeň úvěrové kvality

1

2

3

Všechny ostatní ratingy

Riziková váha

10  %

30  %

60  %

1 250  %

3.  

Pro expozice s dlouhodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z dlouhodobého úvěrového hodnocení v souladu s čl. 263 odst. 7, se rizikové váhy určí podle tabulky č. 4, upravené podle příslušné splatnosti tranše (MT) v souladu s článkem 257 a čl. 263 odst. 4 a podle poměrné velikosti („thickness“) tranše u tranší, jež nemají vyšší přednost, v souladu s čl. 263 odst. 5:



Tabulka 4

Stupeň úvěrové kvality

Tranše s vyšší předností

Tranše, jež nemá vyšší přednost („thin“)

Splatnost tranše (MT)

Splatnost tranše (MT)

1 rok

5 let

1 rok

5 let

1

10  %

10  %

15  %

40  %

2

10  %

15  %

15  %

55  %

3

15  %

20  %

15  %

70  %

4

15  %

25  %

25  %

80  %

5

20  %

30  %

35  %

95  %

6

30  %

40  %

60  %

135  %

7

35  %

40  %

95  %

170  %

8

45  %

55  %

150  %

225  %

9

55  %

65  %

180  %

255  %

10

70  %

85  %

270  %

345  %

11

120  %

135  %

405  %

500  %

12

135  %

155  %

535  %

655  %

13

170  %

195  %

645  %

740  %

14

225  %

250  %

810  %

855  %

15

280  %

305  %

945  %

945  %

16

340  %

380  %

1 015  %

1 015  %

17

415  %

455  %

1 250  %

1 250  %

Všechny ostatní

1 250  %

1 250  %

1 250  %

1 250  %

Článek 265

Působnost a provozní požadavky pro metodu interního hodnocení

1.  
Instituce mohou vypočítat objemy rizikově vážených expozic pro pozice bez ratingu v programech ABCP nebo transakcích ABCP podle metody interního hodnocení v souladu s článkem 266, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Pokud instituce obdržela svolení použít metodu interního hodnocení v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a určitá pozice v programu ABCP nebo transakci ABCP spadá do oblasti, na niž se toto svolení vztahuje, uplatní k výpočtu objemu rizikově vážené expozice u této pozice tuto metodu.

2.  

Příslušné orgány udělí institucím svolení k použití metody interního hodnocení v rámci jasně definované oblasti uplatňování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

všechny pozice v komerčním papíru vydaném v rámci programu ABCP jsou pozice s ratingem;

b) 

interní hodnocení úvěrové kvality pozice zohledňuje veřejně dostupnou metodiku hodnocení jedné nebo více externích ratingových agentur pro rating sekuritizovaných pozic krytých podkladovými expozicemi stejného druhu, jako jsou sekuritizované expozice;

c) 

komerční papír vydaný v rámci programu ABCP je vydáván převážně pro investory, kteří jsou třetími stranami;

d) 

proces interního hodnocení v instituci je přinejmenším tak konzervativní jako veřejně dostupná hodnocení těch externích ratingových agentur, které poskytly externí rating pro komerční papír vydaný v rámci programu ABCP, zejména s ohledem na zátěžové faktory a další relevantní kvantitativní prvky;

e) 

metodika interního hodnocení instituce bere v úvahu všechny relevantní veřejně dostupné ratingové metodiky externích ratingových agentur, které hodnotí komerční papír programu ABCP, a zahrnuje ratingové stupně odpovídající úvěrovému hodnocení externích ratingových agentur. Instituce ve svých interních záznamech zdokumentuje a popíše, jak jsou požadavky stanovené v tomto písmeni splněny, a tyto informace pravidelně aktualizuje;

f) 

instituce využívá metodiku interního hodnocení pro účely interního řízení rizik, včetně procesů rozhodování, informování řízení a rozložení vnitřně stanoveného kapitálu;

g) 

interní nebo externí auditoři, externí ratingová agentura nebo interní útvar instituce pro přezkoumávání úvěrů nebo řízení rizika pravidelně přezkoumávají proces interního hodnocení a kvalitu interních hodnocení úvěrové kvality expozic instituce vůči programu ABCP nebo transakci ABCP;

h) 

instituce průběžně sleduje výsledky svých interních ratingů, aby mohla ohodnotit svou metodiku interního hodnocení, a v případě potřeby provede změny této metodiky, pokud se vývoj expozic pravidelně odchyluje od vývoje očekávaného na základě interních ratingů;

i) 

program ABCP obsahuje standardy pro upisování a pro řízení závazků ve formě pokynů pro správce programu, alespoň pokud jde o:

i) 

kritéria pro uznatelnost aktiv, s výhradou písmene j);

ii) 

druhy a peněžní hodnotu expozic vznikajících z poskytování likviditních příslibů a úvěrových posílení;

iii) 

rozložení ztrát mezi sekuritizované pozice v programu ABCP nebo transakci ABCP;

iv) 

právní a ekonomické oddělení převedených aktiv od subjektu prodávajícího tato aktiva;

j) 

kritéria pro uznatelnost aktiv v programu ABCP přinejmenším určují:

i) 

vyloučení nákupu aktiv, která jsou delší dobu po splatnosti nebo u kterých došlo k selhání;

ii) 

omezení nadměrné koncentrace vůči individuálnímu dlužníkovi nebo zeměpisné oblasti a

iii) 

omezení doby splatnosti nakupovaných aktiv;

k) 

provádí se analýza úvěrového rizika a obchodního profilu subjektu prodávajícího aktiva, která u prodávajícího zahrnuje přinejmenším posouzení:

i) 

minulých i očekávaných budoucích finančních výsledků;

ii) 

aktuální pozice na trhu a očekávané budoucí konkurenceschopnosti;

iii) 

páky, peněžního toku, ukazatele úrokového krytí a dluhového ratingu a

iv) 

standardů pro upisování, kapacity pro provádění činnosti obsluhovatele a postupů inkasa;

l) 

součástí programu ABCP jsou zásady a postupy inkasa, které zohledňují provozní kapacitu a úvěrovou kvalitu obsluhovatele a zahrnují rysy, které snižují rizika související s činností prodávajícího a obsluhovatele. Pro účely tohoto písmene mohou být rizika související s činností snižována prostřednictvím spouštěcích mechanismů založených na aktuální úvěrové kvalitě prodávajícího či obsluhovatele, které zamezí směšování peněžních prostředků v případě selhání prodávajícího či obsluhovatele;

m) 

souhrnný odhad ztráty ze seskupení aktiv, jehož koupě je v rámci programu ABCP možná, zohledňuje veškeré zdroje potenciálního rizika, jako například úvěrové riziko a riziko rozmělnění;

n) 

v případech, kdy je úvěrové posílení poskytnuté prodávajícím založeno pouze na ztrátách vztahujících se k úvěrovým událostem a riziko rozmělnění je pro dané seskupení aktiv podstatné, program ABCP zahrnuje pro riziko rozmělnění samostatný fond;

o) 

velikost požadované úrovně posílení v programu ABCP se vypočítává s ohledem na historické informace pokrývající několik let, včetně ztrát, nesplácení, rozmělnění a míry obratu pohledávek;

p) 

program ABCP obsahuje při nákupu expozic strukturální rysy ke snížení možného zhoršení úvěrové kvality podkladového portfolia. Takové rysy mohou zahrnovat tzv. „wind-down triggers“ specifické pro seskupení expozic;

q) 

instituce vyhodnotí vlastnosti seskupení podkladových aktiv, například vážený průměr úvěrového ohodnocení, a určí koncentrace vůči individuálním dlužníkům či zeměpisným oblastem a členění seskupení aktiv.

3.  
Provádějí-li přezkum stanovený v odst. 2 písm. g) v instituci útvary interního auditu, přezkumu úvěrů nebo řízení rizik, musí být nezávislé na interních funkcích instituce zabývajících se obchodními aspekty programu ABCP a vztahy se zákazníky.
4.  

Instituce, které obdržely svolení k použití metody interního hodnocení, se pro pozice, které spadají do oblasti uplatňování této metody, nesmějí vrátit k používání jiných metod, pokud nejsou splněny obě tyto podmínky:

a) 

instituce prokázala ke spokojenosti příslušného orgánu, že má vážné důvody, aby tak učinila;

b) 

instituce již obdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

Článek 266

Výpočet objemů rizikově vážených expozic podle metody interního hodnocení

1.  
V rámci metody interního hodnocení instituce přiřadí na základě interního hodnocení pozici bez ratingu v programu ABCP nebo transakci ABCP některý z ratingových stupňů stanovených v čl. 265 odst. 2 písm. e). Pozici se přiřadí odvozený rating, který je stejný jako úvěrové hodnocení odpovídající danému ratingovému stupni, jak je stanoveno v čl. 265 odst. 2 písm. e).
2.  
Rating odvozený v souladu s odstavcem 1 musí být v době, kdy je poprvé přiřazen, přinejmenším na úrovni investičního stupně nebo lepší a je považován za uznatelné úvěrové hodnocení externí ratingovou agenturou pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic v souladu s článkem 263 nebo 264, podle případu.



Pododdíl 4

Stropy pro sekuritizované pozice

Článek 267

Maximální riziková váha pro sekuritizované pozice s vyšší předností: „přístup se zohledněním“

1.  
Instituce, která vždy zná složení podkladových expozic, může sekuritizované pozici s vyšší předností přiřadit maximální rizikovou váhu rovnou expozicí váženému průměru rizikové váhy, která by byla použitelná pro podkladové expozice, jako kdyby tyto podkladové expozice nebyly sekuritizovány.
2.  
V případě seskupení podkladových expozic, kde instituce využívá výhradně standardizovaný přístup nebo přístup IRB, se maximální riziková váha sekuritizované pozice s vyšší předností rovná expozicí vážené průměrné rizikové váze, která by byla použitelná na podkladové expozice podle kapitoly 2 nebo 3, jako kdyby tyto podkladové expozice nebyly sekuritizovány.

V případě smíšených seskupení se maximální riziková váha vypočítá takto:

a) 

pokud instituce využívá přístup SEC-IRBA, části podkladového seskupení, na niž se uplatňuje standardizovaný přístup, se přiřadí odpovídající riziková váha podle standardizovaného přístupu a části, na niž se uplatňuje přístup IRB, se přiřadí riziková váha podle přístupu IRB;

b) 

pokud instituce využívá přístup SEC-SA nebo SEC-ERBA, maximální riziková váha pro sekuritizované pozice s vyšší předností se rovná váženému průměru rizikové váhy podkladových expozic podle standardizovaného přístupu.

3.  

Pro účely tohoto článku zahrnuje riziková váha, která by byla použitelná u přístupu IRB v souladu s kapitolou 3, poměr:

a) 

očekávaných ztrát vynásobených 12,5 k

b) 

hodnotě expozice podkladových expozic.

4.  
Pokud je maximální riziková váha vypočítaná v souladu s odstavcem 1 nižší než příslušné minimální úrovně rizikové váhy stanovené v článcích 259 až 264, použije se místo nich vypočtená maximální riziková váha.

Článek 268

Maximální kapitálové požadavky

1.  
Instituce, která je původcem, sponzorem či jinou institucí a která využívá přístup SEC-IRBA, nebo instituce, která je původcem nebo sponzorem a která využívá přístup SEC-SA nebo SEC-ERBA, může použít maximální kapitálový požadavek pro sekuritizovanou pozici, kterou drží, rovnající se kapitálovým požadavkům, které by se počítaly podle kapitoly 2 nebo 3 ve vztahu k daným podkladovým expozicím, jako kdyby nebyly sekuritizovány. Pro účely tohoto článku zahrnuje kapitálový požadavek přístupu IRB výši očekávaných ztrát spojenou s danými expozicemi vypočítanou podle kapitoly 3 a výši neočekávaných ztrát.
2.  
V případě smíšených seskupení se maximální kapitálový požadavek určí výpočtem expozicí váženého průměru kapitálových požadavků k části podkladových expozic spadající pod přístup IRB a části spadající pod standardizovaný přístup, v souladu s odstavcem 1.
3.  

Maximální kapitálový požadavek je výsledkem vynásobení částky vypočítané v souladu s odstavci 1 nebo 2 nejvyšším podílem účasti, který daná instituce v příslušných tranších drží (V) a který se vyjádří jako procentní podíl a vypočítá se takto:

a) 

v případě instituce, která má jednu či více sekuritizovaných pozic v jediné tranši, se V rovná poměru nominální hodnoty sekuritizovaných pozic, které daná instituce drží v dané tranši, k nominální hodnotě dané tranše;

b) 

v případě instituce, která má sekuritizované pozice v různých tranších, se V rovná maximálnímu podílu účasti v rámci všech tranší. Pro tyto účely se podíl účasti pro každou jednotlivou tranši vypočítává způsobem stanoveným v písmeni a).

4.  
Při výpočtu maximálního kapitálového požadavku pro sekuritizovanou pozici v souladu s tímto článkem se od položek kmenového kapitálu tier 1 v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. k) odečtou jakékoli zisky z prodeje a úrokové stripy posilující úvěr vyplývající ze sekuritizační transakce.



Pododdíl 5

Různá ustanovení

Článek 269

Resekuritizace

1.  

V případě pozice v resekuritizaci použijí instituce přístup SEC-SA v souladu s článkem 261, s těmito úpravami:

a) 

W = 0 pro jakoukoli expozici vůči sekuritizované tranši v rámci seskupení podkladových expozic;

b) 

p = 1,5;

c) 

výsledná riziková váha nesmí být nižší než 100 %.

2.  
Parametr KSA pro podkladové sekuritizované expozice se vypočítá v souladu s pododdílem 2.
3.  
Maximální kapitálové požadavky stanovené v pododdílu 4 se na resekuritizované pozice nepoužijí.
4.  
Pokud seskupení podkladových expozic sestává ze směsi sekuritizovaných tranší a dalších druhů aktiv, parametr KA se určí jako nominální expozicí vážený průměr parametrů KA vypočítaných jednotlivě pro každý podsoubor expozic.

▼M13

Článek 269a

Zacházení se sekuritizacemi nevýkonných expozic

1.  

Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) 

„sekuritizací nevýkonných expozic“ sekuritizace nevýkonných expozic (NPE) ve smyslu čl. 2 bodu 25 nařízení (EU) 2017/2402;

b) 

„kvalifikovanou tradiční sekuritizací nevýkonných expozic“ tradiční sekuritizace nevýkonných expozic, pokud nevratná sleva z kupní ceny představuje alespoň 50 % nesplacené částky podkladových expozic v době, kdy byly převedeny na sekuritizační jednotku pro speciální účel.

2.  
Riziková váha pro pozici v sekuritizaci nevýkonných expozic se vypočítá v souladu s článkem 254 nebo 267. Riziková váha nesmí být nižší než 100 %, kromě případů, kdy se použije článek 263.
3.  
Odchylně od odstavce 2 tohoto článku přidělí instituce sekuritizované pozici s vyšší předností v kvalifikované tradiční sekuritizaci nevýkonných expozic rizikovou váhu ve výši 100 %, kromě případů, kdy se použije článek 263.
4.  
Instituce, které uplatňují přístup IRB u jakýchkoli expozic v seskupení podkladových expozic v souladu s kapitolou 3 a které nesmějí používat vlastní odhady ztrátovosti ze selhání a konverzních faktorů u těchto expozic, nepoužívají u pozice v sekuritizaci nevýkonných expozic pro výpočet rizikově vážených expozic přístup SEC-IRBA ani neuplatňují odstavec 5 či 6.
5.  
Pro účely čl. 268 odst. 1 se očekávané ztráty spojené s podkladovými expozicemi kvalifikované tradiční sekuritizace nevýkonných expozic zahrnují po odečtení nevratné slevy z kupní ceny a případně jakýchkoli dodatečných specifických úprav o úvěrové riziko.

Instituce provedou výpočet podle následujícího vzorce:

image

kde:

CRmax

=

maximální kapitálový požadavek v případě kvalifikované tradiční sekuritizace nevýkonných expozic;

RWEAIRB

=

součet objemů rizikově vážených expozic, které tvoří podkladové expozice podléhající přístupu IRB;

ELIRB

=

součet očekávaných ztrát podkladových expozic podléhajících přístupu IRB;

NRPPD

=

nevratná sleva z kupní ceny;

EVIRB

=

součet hodnot expozic, které tvoří podkladové expozice podléhající přístupu IRB;

EVPool

=

součet hodnot expozic všech podkladových expozic v seskupení;

SCRAIRB

=

u institucí, které jsou původcem, specifické úpravy o úvěrové riziko provedené institucí v souvislosti s podkladovými expozicemi podléhajícími přístupu IRB pouze tehdy, jestliže jsou tyto úpravy vyšší než NRPPD, a pouze v rozsahu, v jakém převyšují NRPPD; u institucí, které jsou investorem, se tato částka rovná nule;

RWEASA

=

součet objemů rizikově vážených expozic, které tvoří podkladové expozice podléhající standardizovanému přístupu.

6.  
Odchylně od odstavce 3 tohoto článku mohou instituce, je-li expozicí vážená průměrná riziková váha vypočtená v souladu s průhledovým přístupem uvedeným v článku 267 nižší než 100 %, uplatňovat nižší rizikovou váhu, přičemž minimální úroveň rizikové váhy činí 50 %.

Pro účely prvního pododstavce odečtou instituce, které jsou původcem a které na pozici uplatňují přístup SEC-IRBA a smějí používat vlastní odhady ztrátovosti ze selhání a konverzních faktorů pro všechny podkladové expozice podléhající přístupu IRB v souladu s kapitolou 3, nevratnou slevu z kupní ceny a příslušně jakékoli dodatečné specifické úpravy o úvěrové riziko od očekávaných ztrát a hodnot expozic, které tvoří podkladové expozice spojené s pozicí s vyšší předností v kvalifikované tradiční sekuritizaci nevýkonných expozic, a to podle následujícího vzorce:

image

kde:

RWmax

=

riziková váha před uplatněním minimální váhy, která je použitelná na pozici s vyšší předností v kvalifikované tradiční sekuritizaci nevýkonných expozic, jestliže se použije průhledový přístup;

RWEAIRB

=

součet objemů rizikově vážených expozic, které tvoří podkladové expozice podléhající přístupu IRB;

RWEASA

=

součet objemů rizikově vážených expozic, které tvoří podkladové expozice podléhající standardizovanému přístupu;

ELIRB

=

součet očekávaných ztrát podkladových expozic podléhajících přístupu IRB;

NRPPD

=

nevratná sleva z kupní ceny;

EVIRB

=

součet hodnot expozic, které tvoří podkladové expozice podléhající přístupu IRB;

EVpool

=

součet hodnot expozic všech podkladových expozic v seskupení;

EVSA

=

součet hodnot expozic, které tvoří podkladové expozice podléhající standardizovanému přístupu;

SCRAIRB

=

specifické úpravy o úvěrové riziko provedené institucí, která je původcem, v souvislosti s podkladovými expozicemi podléhajícími přístupu IRB pouze tehdy, jestliže jsou tyto úpravy vyšší než NRPPD, a pouze v rozsahu, v jakém převyšují NRPPD.

7.  

Pro účely tohoto článku se nevratná sleva z kupní ceny vypočítá odečtením částky uvedené v písmenu b) od částky uvedené v písmenu a):

a) 

nesplacená částka podkladových expozic sekuritizace nevýkonných expozic v době, kdy tyto expozice byly převedeny na sekuritizační jednotku pro speciální účel;

b) 

součet těchto hodnot:

i) 

původní prodejní ceny tranší, nebo případně částí tranší, sekuritizace nevýkonných expozic prodaných investorům, kteří jsou třetími stranami, a

ii) 

nesplacené výše tranší, nebo případně částí tranší, dané sekuritizace držené původcem v okamžiku, kdy podkladové expozice byly převedeny na sekuritizační jednotku pro speciální účel.

Pro účely odstavců 5 a 6 je výpočet nevratné slevy z kupní ceny po dobu trvání transakce snížen tak, aby byly zohledněny skutečné ztráty. Každým snížením nesplacené částky podkladových expozic vyplývajícím ze skutečných ztrát se snižuje nevratná sleva z kupní ceny, přičemž platí minimální hodnota rovnající se nule.

Je-li sleva strukturována tak, aby mohla být zcela nebo částečně vrácena původci, nepovažuje se pro účely tohoto článku za nevratnou slevu z kupní ceny.

▼M13

Článek 270

Pozice s vyšší předností v STS rozvahové sekuritizaci

1.  

Instituce, která je původcem, může vypočítat objemy rizikově vážených expozic sekuritizované pozice u STS rozvahové sekuritizace uvedené v čl. 26a odst. 1 nařízení (EU) 2017/2402 příslušně podle článku 260, 262 nebo 264 tohoto nařízení, pokud tato pozice splňuje obě tyto podmínky:

a) 

sekuritizace splňuje požadavky stanovené v čl. 243 odst. 2;

b) 

pozice se kvalifikuje jako sekuritizovaná pozice s vyšší předností.

2.  

EBA sleduje uplatňování odstavce 1 zejména s ohledem na:

a) 

tržní objem a tržní podíl STS rozvahových sekuritizací, v souvislosti s nimiž uplatňuje instituce, která je původcem, odstavec 1, a to v různých kategoriích aktiv;

b) 

pozorovanou alokaci ztrát na přednostní tranši a na další tranše v rámci STS rozvahových sekuritizací, pokud instituce, která je původcem, uplatňuje odstavec 1 v souvislosti s pozicí s vyšší předností drženou v takových sekuritizacích;

c) 

dopad uplatňování odstavce 1 na finanční páku institucí;

d) 

dopad použití STS rozvahových sekuritizací, v souvislosti s nimiž instituce, která je původcem, uplatňuje odstavec 1, na emise kapitálových nástrojů příslušných institucí, které jsou původcem.

3.  
EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi do 10. dubna 2023.
4.  
Do 10. října 2023 předloží Komise na základě zprávy podle odstavce 3 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto článku se zvláštním zřetelem na riziko nadměrné finanční páky vyplývající z použití STS rozvahových sekuritizací, s nimiž lze zacházet v souladu s odstavcem 1, a na případné nahrazení emise kapitálových nástrojů institucí, které jsou původcem, tímto použitím. K této zprávě Komise případně připojí legislativní návrh.

▼M5

Článek 270a

Dodatečná riziková váha

1.  
Pokud instituce nesplňuje požadavky podle kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402 v jakémkoli podstatném ohledu z důvodu své nedbalosti nebo opomenutí, uplatní příslušné orgány přiměřenou dodatečnou rizikovou váhu ve výši nejméně 250 % a nejvýše 1 250  % té rizikové váhy, která se použije na příslušné sekuritizované pozice způsobem stanoveným v čl. 247 odst. 6 nebo v čl. 337 odst. 3 tohoto nařízení. Dodatečná riziková váha postupně narůstá s každým dalším porušením ustanovení o náležité péči a řízení rizik. Příslušné orgány zohlední výjimky pro určité sekuritizace stanovené v čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402 snížením rizikové váhy, kterou by jinak uplatnily podle tohoto článku ve vztahu k sekuritizaci, na niž se použije čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402.
2.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro usnadnění sbližování postupů dohledu s ohledem na provádění odstavce 1, včetně opatření, která mají být přijata v případě porušení povinností náležité péče a řízení rizik. EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.



Oddíl 4

Externí úvěrová hodnocení

Článek 270b

Využití úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami

Instituce mohou využívat úvěrových hodnocení pro určení rizikové váhy sekuritizované pozice v souladu s touto kapitolou, pouze pokud úvěrové hodnocení vydala nebo přejala externí ratingová agentura v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.

Článek 270c

Požadavky, které musí splňovat úvěrová hodnocení vypracovaná externími ratingovými agenturami

Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic podle oddílu 3 používají instituce úvěrová hodnocení vypracovaná externí ratingovou agenturou, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

mezi druhy plateb zohledněnými v úvěrovém hodnocení a druhy plateb, které instituci smluvně přísluší z dané sekuritizované pozice, není nesoulad;

b) 

externí ratingová agentura zveřejní úvěrová hodnocení a informace o analýze ztrát a peněžních toků, citlivosti ratingu na změny předpokladů, na nichž je rating založen, včetně výkonnosti podkladových expozic, a o postupech, metodikách, předpokladech a klíčových prvcích, na nichž jsou úvěrová hodnocení založena, v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009. Pro účely tohoto písmene se informace považují za veřejně dostupné, jestliže jsou zveřejněny v dostupném formátu. Informace, které jsou zpřístupněny pouze omezenému počtu subjektů, nelze považovat za veřejně dostupné;

c) 

úvěrová hodnocení jsou zahrnuta do migrační matice externí ratingové agentury;

d) 

úvěrová hodnocení nejsou plně ani částečně založena na osobním zajištění poskytnutém samotnou institucí. Je-li pozice plně nebo částečně založena na osobním zajištění, instituce s ní pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro tuto pozici v souladu s oddílem 3 zachází, jako kdyby rating neměla;

e) 

externí ratingová agentura se zavázala zveřejňovat vysvětlení, jak výkonnost podkladových expozic ovlivňuje úvěrové hodnocení.

Článek 270d

Použití úvěrových hodnocení

1.  
Instituce se může rozhodnout určit jednu nebo více externích ratingových agentur, jejíž úvěrová hodnocení se použijí při výpočtu objemů rizikově vážených expozic podle této kapitoly („určená externí ratingová agentura“).
2.  

Instituce využívá úvěrová hodnocení svých sekuritizovaných pozic důsledně, a nikoliv výběrově, a pro tyto účely musí splňovat následující požadavky:

a) 

instituce nesmí v rámci stejné sekuritizace použít pro pozice v některých tranších úvěrová hodnocení jedné externí ratingové agentury a pro pozice v jiných tranších úvěrová hodnocení jiné externí ratingové agentury, bez ohledu na to, zda jsou tyto pozice první externí ratingovou agenturou hodnoceny, či nikoliv;

b) 

pokud pro pozici existují úvěrová hodnocení od dvou určených externích ratingových agentur, použije instituce z obou úvěrových hodnocení to méně příznivé;

c) 

pokud pro pozici existují úvěrová hodnocení od tří nebo více určených externích ratingových agentur, použijí se z nich dvě nejpříznivější. Pokud se tato dvě hodnocení liší, použije se to, které je méně příznivé;

d) 

instituce nesmí aktivně vyžadovat stažení méně příznivých ratingů.

3.  
Pokud jsou podkladové expozice sekuritizace chráněny plným nebo částečným způsobilým zajištěním úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4 a účinek takového zajištění se odráží v úvěrovém hodnocení sekuritizované pozice určené externí ratingové agentury, použije instituce rizikovou váhu spojenou s tímto úvěrovým hodnocením. Pokud zajištění úvěrového rizika uvedené v tomto odstavci není podle kapitoly 4 způsobilé, úvěrové hodnocení se neuzná a se sekuritizovanou pozicí se zachází, jako kdyby rating neměla.
4.  
Má-li sekuritizovaná pozice způsobilé zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4 a účinek takového zajištění se odráží v úvěrovém hodnocení určené externí ratingové agentury, instituce s touto sekuritizovanou pozicí zachází, jako kdyby rating neměla, a objemy rizikově vážených expozic vypočítá v souladu s kapitolou 4.

Článek 270e

Přiřazení sekuritizace

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, aby stupně úvěrové kvality stanovené v této kapitole objektivně a důsledně přiřadil příslušným úvěrovým hodnocením všech externích ratingových agentur. Pro účely tohoto článku EBA zejména:

a) 

rozlišuje mezi relativními stupni rizika vyjádřenými jednotlivými hodnoceními;

b) 

vezme v úvahu kvantitativní faktory, jako například poměr selhání nebo ztrátovost, a historickou výkonnost úvěrových hodnocení jednotlivých externích ratingových agentur v různých kategoriích aktiv;

c) 

vezme v úvahu kvalitativní faktory, jako například rozsah transakcí posuzovaných externí ratingovou agenturou, její metodiku a smysl jejích úvěrových hodnocení, zejména zdali jsou založena na očekávané ztrátě nebo ztrátě prvního eura a zda zohledňují včasnou výplatu úroků nebo konečnou výplatu úroků;

d) 

se snaží zajistit, aby sekuritizované pozice, na které je na základě úvěrových hodnocení vypracovaných externími ratingovými agenturami použita stejná riziková váha, patřily ke stejným stupňům úvěrového rizika.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. července 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B



KAPITOLA 6

Úvěrové riziko protistrany



Oddíl 1

Definice

Článek 271

Určování hodnoty expozice

1.  
Instituce určí hodnotu expozice derivátových nástrojů uvedených v příloze II v souladu s touto kapitolou.
2.  
Instituce může určit hodnotu expozice repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů v souladu s touto kapitolou místo kapitoly 4.

Článek 272

Definice

Pro účely této kapitoly a hlavy VI této části se rozumí:

Obecné termíny
1) 

„úvěrovým rizikem protistrany“ (dále jen „CCR“) riziko, že u protistrany transakce by mohlo dojít k selhání před konečným vypořádáním peněžních toků transakce;

Typy transakcí
2) 

„transakcemi s delší dobou vypořádání“ (Long Settlement Transactions) transakce, při kterých se protistrana zaváže dodat cenný papír, komoditu nebo částku v cizí měně proti hotovosti, jiným finančním nástrojům či komoditám nebo naopak, a to ke dni vypořádání či dodání, který je smluvně stanoven jako pozdější, nežli je termín daný pro tento konkrétní typ transakce tržní normou nebo termín pěti obchodních dnů po datu, k němuž instituce vstupuje do dané transakce, podle toho, co nastane dříve;

3) 

„maržovými obchody“ (Margin Lending Transactions) transakce, při nichž instituce poskytne úvěr související s nákupem, prodejem, převodem cenných papírů či v souvislosti s obchodováním s nimi. Maržové obchody nezahrnují ostatní půjčky, které jsou zajištěny kolaterálem ve formě cenných papírů;

Skupiny transakcí se započtením (netting sets), skupiny zajistitelných transakcí (hedging sets) a příbuzné pojmy
4) 

„skupinou transakcí se započtením“ (netting set) skupina transakcí mezi institucí a jedinou protistranou, které podléhají právně vymahatelnému dvoustrannému ujednání o započtení, jež se podle oddílu 7 a kapitoly 4 připouští.

Všechny transakce nepodléhající právně vymahatelnému dvoustrannému ujednání o započtení, které se podle oddílu 7 připouští, by měly být pro účely této kapitoly považovány za skupinu transakcí se započtením samu o sobě.

Podle metody interního modelu stanovené v oddílu 6 lze se všemi skupinami transakcí se započtením s jedinou protistranou zacházet jako s jedinou skupinu transakcí se započtením, pokud jsou záporné simulované tržní hodnoty jednotlivých skupin transakcí se započtením v odhadu očekávané expozice (dále jen „EE“) nastaveny na 0;

5) 

„rizikovou pozicí“ riziková hodnota přidělená transakci podle standardizované metody uvedené v oddílu 5, která využívá předem určený algoritmus;

▼M8

6) 

„skupinou zajistitelných transakcí“ (hedging set) skupina transakcí v rámci jedné skupiny transakcí se započtením, u které je povoleno úplné nebo částečné započtení pro stanovení potenciální budoucí expozice podle metod uvedených v oddíle 3 nebo 4 této kapitoly;

▼B

7) 

„maržovou dohodou“ (margin agreement) dohoda nebo ustanovení dohody, podle nichž jedna protistrana musí druhé protistraně poskytnout kolaterál, pokud expozice této druhé protistrany vůči první protistraně překročí určitou úroveň;

▼M8

7a) 

„dohodou o jednosměrné marži“ maržová dohoda, podle níž musí instituce variační marže protistraně poskytnout, ale nemá nárok variační marži od této protistrany obdržet, nebo naopak;

▼B

8) 

„maržovým prahem“ (margin threshold) maximální výše expozice, která zůstává nevypořádána, dokud jedna ze stran nemá právo zažádat o kolaterál;

9) 

„obdobím krytí rizika marží“ (margin period of risk) časové období trvající od poslední výměny kolaterálu, jež pokrývá skupinu transakcí se započtením s protistranou, u níž došlo k selhání, do okamžiku, kdy se transakce uzavřou a provede se opětovné zajištění (re-hedging) výsledného tržní rizika;

10) 

▼C2

„efektivní splatností“ podle metody interního modelu u skupiny transakcí se započtením se splatností delší než jeden rok poměr součtu očekávaných expozic v průběhu trvání transakcí ze skupiny transakcí se započtením diskontovaného bezrizikovou úrokovou mírou návratnosti a součtu očekávaných expozic v průběhu jednoho roku v rámci skupiny transakcí se započtením diskontovaného bezrizikovou úrokovou mírou návratnosti.

▼B

Tuto efektivní splatnost lze upravovat tak, aby odrážela rolovací riziko, a to nahrazením očekávané expozice efektivní očekávanou expozicí v prognózách s horizontem kratším než jeden rok;

11) 

„křížovým započtením“ (cross-product netting) zahrnutí transakcí z různých produktových kategorií do stejné skupiny transakcí se započtením podle pravidel křížového započtení uvedených v této kapitole;

▼M8

12) 

„současnou tržní hodnotou“ (dále jen „CMV“) čistá tržní hodnota všech transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením bez zohlednění drženého nebo poskytnutého kolaterálu;

▼M8

12a) 

„částkou čistého nezávislého kolaterálu“ (dále jen „NICA“) úhrn o volatilitu upravené hodnoty čistého přijatého nebo případně poskytnutého kolaterálu v souvislosti se skupinou transakcí se započtením, s výjimkou variační marže;

▼B

Rozložení
13) 

„rozložením tržních hodnot“ prognóza rozdělení pravděpodobnosti čistých tržních hodnot transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením k určitému datu v budoucnosti (horizont prognózy), s ohledem na tržní hodnoty daných transakcí realizované ke dni prognózy;

14) 

„rozložením expozic“ prognóza rozdělení pravděpodobnosti tržních hodnot vytvářená tak, že se prognózovaným příkladům záporných čistých tržních hodnot přiřadí nula;

15) 

„rizikově neutrálním rozdělením“ rozdělení tržních hodnot nebo expozic v budoucnu, kdy se rozdělení vypočítává za použití hodnot implikovaných trhem, například implikovaných hodnot volatility;

16) 

„skutečným rozdělením“ rozdělení tržních hodnot nebo expozic v budoucnu, kdy se rozdělení vypočítává za použití historických či realizovaných hodnot, například hodnot volatility, vypočítávaných pomocí změn zaznamenaných v minulosti v cenách či sazbách;

Opatření a úpravy týkající se expozice
17) 

„stávající expozicí“ vyšší z těchto hodnot: nula nebo tržní hodnota transakce nebo portfolia transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením prováděných s protistranou, jež by při selhání protistrany zanikla za předpokladu, že nelze zpětně získat ani část hodnoty těchto transakcí v případě platební neschopnosti či likvidace;

18) 

„maximální expozicí“ (peak exposure) vysoký percentil rozdělení expozic ke konkrétnímu datu v budoucnosti před termínem splatnosti transakce s nejdelší splatností ve skupině transakcí se započtením;

19) 

„očekávanou expozicí“ (expected exposure, dále jen „EE“) průměr rozdělení expozic ke konkrétnímu datu v budoucnosti před tím, než bude splatná transakce s nejdelší splatností ve skupině transakcí se započtením;

20) 

„efektivní očekávanou expozicí k určitému datu“ (dále jen „efektivní EE“) maximální očekávaná expozice, k níž dochází k tomuto datu nebo k jakémukoliv předchozímu datu. Popřípadě může být definována i pro určité datum jako větší z očekávaných expozic k danému datu nebo efektivní očekávaná expozice k jakémukoli předchozímu datu;

21) 

„očekávanou pozitivní expozicí“ (dále jen „EPE“) vážený průměr efektivních očekávaných expozic za časové období, kdy váhami jsou proporce, které jednotlivé očekávané expozice představují v celém časovém období.

Při výpočtu kapitálového požadavku berou instituce v úvahu průměr za první rok, nebo – v případě, že jsou všechny kontrakty v rámci skupiny transakcí se započtením splatné dříve než za rok – za období do uplynutí doby splatnosti kontraktu s nejdelší splatností z celé skupiny transakcí se započtením;

22) 

„efektivní očekávanou pozitivní expozicí“ (dále jen „efektivní EPE“) vážený průměr efektivní očekávané expozice v rámci skupiny transakcí se započtením v průběhu prvního roku, nebo – v případě, že jsou všechny kontrakty v rámci skupiny transakcí se započtením splatné dříve než za rok – za dobu trvání kontraktu s nejdelší splatností z celé skupiny transakcí se započtením, kdy váhami jsou proporce, které jednotlivé očekávané expozice představují v celém časovém období;

Rizika týkající se CCR
23) 

„rolovacím rizikem“ (rollover risk) částka, o niž je očekávaná pozitivní expozice podhodnocena, pokud se předpokládá, že budoucí transakce s protistranou budou probíhat nepřerušovaně.

Dodatečná expozice, jež vznikla v důsledku těchto budoucích transakcí, se do vyčíslení EPE nezahrnuje;

24) 

„protistranou“ se pro účely oddílu 7 jakákoli právnická či fyzická osoba, která uzavírá dohodu o započtení a je způsobilá k uzavření takové smluvní dohody;

25) 

„dohodou o křížovém započtení“ dvoustranná smluvní dohoda mezi institucí a protistranou, která dává vzniknout souhrnnému právnímu závazku (na základě započtení zahrnutých transakcí), který pokrývá všechny dvoustranné rámcové dohody a transakce, které patří k různým kategoriím produktů a jsou zahrnuty v dohodě;

pro účely této definice se „různými kategoriemi produktů“ rozumí:

a) 

repo obchody, půjčky a výpůjčky cenných papírů a komodit;

b) 

maržové obchody;

c) 

kontrakty uvedené v příloze II;

26) 

„platební komponentou“ platba schválená v rámci transakce s OTC deriváty s lineárním profilem rizika, která stanoví výměnu finančního nástroje za platbu.

V případě transakcí, které stanoví výměnu platby za platbu, jsou tyto dvě platební komponenty tvořeny smluvními hrubými platbami, včetně pomyslné částky transakce.



Oddíl 2

Metody pro výpočet hodnoty expozice

Článek 273

Metody pro výpočet hodnoty expozice

▼M8

1.  
Instituce vypočítají hodnotu expozice pro kontrakty uvedené na seznamu v příloze II na základě jedné z metod uvedených v oddílech 3 až 6 v souladu s tímto článkem.

Instituce, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 273a odst. 1, nesmí použít metodu uvedenou v oddíle 4. Instituce, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 273a odst. 2, nesmí použít metodu uvedenou v oddíle 5.

Instituce mohou v rámci skupiny trvale používat kombinaci metod uvedených v oddílech 3 až 6. Jednotlivá instituce nesmí trvale používat kombinaci metod uvedených v oddílech 3 až 6.

▼B

2.  

Tam, kde to umožňují příslušné orgány v souladu s čl. 283 odst. 1 a 2, může instituce hodnotu expozice určovat metodou interního modelu uvedenou v oddílu 6 u těchto položek:

a) 

kontraktů uvedených v příloze II;

b) 

repo obchodů;

c) 

transakcí půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit;

d) 

maržových obchodů;

e) 

transakcí s delší dobou vypořádání.

3.  

Jestliže instituce zakoupí zajištění prostřednictvím úvěrového derivátu vůči expozici v investičním portfoliu nebo vůči expozici riziku protistrany, může své kapitálové požadavky na zajištěnou expozici vypočítat podle některého z těchto ustanovení:

a) 

článků 233 až 236;

b) 

podle čl. 153 odst. 3, nebo článku 183, bylo-li uděleno svolení v souladu s článkem 143.

Hodnota expozice s CCR pro tyto úvěrové deriváty je rovna nule, pokud instituce nepoužije postup ii) uvedený v čl. 299 odst. 2 písm. h).

4.  
Aniž je dotčen odstavec, 3 instituce se pro účely výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku protistrany může rozhodnout pro konsistentní zařazování všech úvěrových derivátů nezahrnutých do obchodního portfolia a nakupovaných jako zajištění vůči expozici v investičním portfoliu nebo vůči expozici úvěrového rizika protistrany, pokud toto nařízení takové úvěrové zajištění připouští.
5.  
Pokud instituce se swapy úvěrového selhání prodanými institucí zachází jako s úvěrovým zajištěním poskytnutým touto institucí a podléhajícím kapitálovým požadavkům k úvěrovému riziku podkladového nástroje pro plnou pomyslnou částku, bude jejich hodnota expozice pro účely CCR v investičním portfoliu nulová.

▼M8

6.  
Podle metod uvedených v oddílech 3 až 6 se hodnota expozice u dané protistrany rovná součtu hodnot expozic počítaných pro každou skupinu transakcí se započtením prováděných s touto protistranou.

Odchylně od prvního pododstavce se hodnota expozice v případech, kde se jedna maržová dohoda vztahuje na více skupin transakcí se započtením prováděných s touto protistranou a instituce používá k výpočtu hodnoty expozice těchto skupin transakcí se započtením jednu z metod stanovených v oddílech 3 až 6, vypočítá v souladu s příslušným oddílem.

Pro danou protistranu je hodnotou expozice u dané skupiny transakcí se započtením nástrojů OTC derivátů uvedených v příloze II vypočítanou podle této kapitoly větší z těchto hodnot: 0 a rozdíl mezi celkovou hodnotou expozice napříč všemi skupinami transakcí se započtením s touto protistranou a celkovou výší CVA u této protistrany zaúčtovanou institucí jako již nastalý odpis. Při výpočtu úvěrových úprav v ocenění se nezohlední žádné vyrovnávací úpravy debetní hodnoty přiřazené vlastnímu úvěrovému riziku podniku, která již byla odečtena od kapitálu v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. c).

7.  
Při výpočtu hodnoty expozice v souladu s metodami stanovenými v oddílech 3, 4 a 5 mohou instituce zacházet se dvěma OTC derivátovými smlouvami zahrnutými v téže dohodě o započtení, které si dokonale odpovídají, jako s jediným kontraktem, jehož pomyslná jistina se rovná nule.

Pro účely prvního pododstavce si dvě OTC derivátové smlouvy dokonale odpovídají, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a) 

jejich rizikové pozice jsou opačné;

b) 

jejich vlastnosti, s výjimkou dne uzavření obchodu, jsou totožné;

c) 

jejich peněžní toky se v plném rozsahu vzájemně kompenzují.

8.  
U expozic vyplývajících z transakcí s delší dobou vypořádání určí instituce hodnotu expozice za použití kterékoli z metod uvedených v oddílech 3 až 6 této kapitoly bez ohledu na metodu zvolenou pro zacházení s OTC deriváty a s repo obchody, půjčkami či výpůjčkami cenných papírů nebo komodit a s maržovými obchody. Při výpočtu kapitálových požadavků pro transakce s delší dobou vypořádání může instituce, která uplatňuje přístup uvedený v kapitole 3, trvale a bez ohledu na důležitost takových pozic přidělit rizikové váhy podle přístupu uvedeného v kapitole 2.

▼M8

9.  
Pro účely metod uvedených v oddílech 3 až 6 této kapitoly zacházejí instituce s transakcemi, u nichž bylo zjištěno specifické riziko pozitivní korelace, v souladu s čl. 291 odst. 2, 4, 5 a 6.

Článek 273a

Podmínky pro použití zjednodušených metod výpočtu hodnoty expozice

1.  

Instituce může hodnotu expozice svých derivátových pozic vypočítat v souladu s metodou uvedenou v oddíle 4 za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven oběma těmto hraničním hodnotám:

a) 

10 % celkových aktiv instituce;

b) 

300 milionům EUR.

2.  

Instituce může hodnotu expozice svých derivátových pozic vypočítat v souladu s metodou uvedenou v oddíle 5 za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven oběma těmto hraničním hodnotám:

a) 

5 % celkových aktiv instituce;

b) 

100 milionům EUR.

3.  

Pro účely odstavců 1 a 2 vypočítají instituce objem svých rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:

a) 

derivátové pozice jsou oceněny tržními hodnotami k danému dni; pokud není tržní hodnota určité pozice k danému dni k dispozici, použijí instituce reálnou hodnotu této pozice k danému dni; pokud k danému dni není k dispozici reálná ani tržní hodnota, použijí instituce tu tržní nebo reálnou hodnotu dané pozice, která je nejaktuálnější;

b) 

absolutní hodnota dlouhé derivátové pozice se sčítá s absolutní hodnotou krátké derivátové pozice;

c) 

musí být zahrnuty všechny derivátové pozice kromě úvěrových derivátů, které jsou uznány jako vnitřní zajištění vůči expozicím úvěrového rizika v investičním portfoliu.

4.  
Odchylně od odstavce 1 nebo případně odstavce 2 platí, že pokud derivátové obchody na konsolidovaném základě nepřekračují hraniční hodnoty uvedené v odstavci 1nebo případně 2, může se instituce, která je do dané konsolidace zahrnuta a která by jinak z důvodu toho, že dané hraniční hodnoty překračuje na individuálním základě, musela uplatnit metodu stanovenou v oddíle 3 nebo 4, s výhradou souhlasu příslušných orgánů namísto toho rozhodnout, že bude uplatňovat metodu, jež by se použila na konsolidovaném základě.
5.  
Instituce oznámí příslušným orgánům metody stanovené v oddílech 4 nebo 5, které používají nebo případně přestanou používat k výpočtu hodnoty expozice svých derivátových pozic.
6.  
Instituce neotevře derivátovou transakci, ani nekoupí či neprodá derivátový nástroj pouze za účelem splnění některé z podmínek odstavců 1 a 2 během měsíčního posuzování.

Článek 273b

Nedodržení podmínek pro použití zjednodušených metod výpočtu hodnoty expozice derivátů

1.  
Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek uvedených v čl. 273a odst. 1 nebo 2, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu.
2.  

Instituce přestane vypočítávat hodnoty expozice svých derivátových pozic v souladu s oddílem 4 nebo případně 5 do tří měsíců poté, co nastane jedna z těchto situací:

a) 

instituce nesplňuje podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. a) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. a) nebo podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. b) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. b) po dobu tří po sobě jdoucích měsíců;

b) 

instituce nesplňuje podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. a) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. a) nebo podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. b) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. b) déle než šest měsíců během předchozích 12 měsíců.

3.  
V případě, že instituce přestane vypočítávat hodnoty expozice svých derivátových pozic v souladu s oddílem 4 nebo případně 5, může hodnoty expozice svých derivátových pozic pomocí metod stanovených v oddíle 4 nebo 5 znovu vypočítávat pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v čl. 273a odst. 1 nebo 2 byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.

▼M8



Oddíl 3

Standardizovaný přístup k úvěrovému riziku protistrany

Článek 274

Hodnota expozice

1.  

Instituce mohou vypočítat jedinou hodnotu expozice na úrovni skupiny transakcí se započtením pro všechny transakce spadající pod dohodu o započtení, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

dohoda o započtení patří k jednomu z druhů dohod o započtení uvedených v článku 295;

b) 

dohoda o započtení byla uznána příslušnými orgány v souladu s článkem 296;

c) 

v souvislosti s dohodou o započtení splnila instituce povinnosti stanovené v článku 297.

Pokud některá z podmínek stanovených v prvním pododstavci není splněna, musí instituce zacházet s každou transakcí, jako by to byla skupina transakcí se započtením sama o sobě.

2.  

Instituce vypočítají hodnotu expozice skupiny transakcí se započtením podle standardizovaného přístupu k úvěrovému riziku protistrany takto:

Hodnota expozice = α (RC + PFE)
kde:

RC

=

reprodukční náklady vypočítané v souladu s článkem 275; a

PFE

=

potenciální budoucí expozice vypočítaná v souladu s článkem 278;

α

=

1,4.

3.  
Hodnota expozice skupiny transakcí se započtením podléhající dohodě o smluvní marži je omezena na hodnotu expozice stejné skupiny transakcí se započtením nepodléhající žádné formě maržové dohody.
4.  
Pokud se ke stejné skupině transakcí se započtením vztahuje více maržových dohod, přidělí instituce každou maržovou dohodu skupině transakcí ve skupině transakcí se započtením, ke které se tato maržová dohoda smluvně vztahuje, a vypočítá hodnotu expozice zvlášť pro každou z těchto seskupených transakcí.
5.  

Instituce mohou nastavit na nulu hodnotu expozice skupiny transakcí se započtením, která splňuje všechny následující podmínky:

a) 

skupina transakcí se započtením je složena výhradně z prodaných opcí;

b) 

současná tržní hodnota skupiny transakcí se započtením je vždy negativní;

c) 

prémie všech opcí zahrnutých do skupiny transakcí se započtením obdržela instituce předem k zajištění plnění smluv;

d) 

skupina transakcí se započtením nepodléhá žádné maržové dohodě.

6.  
Pro účely výpočtu hodnoty expozice skupiny transakcí se započtením v souladu s tímto oddílem instituce ve skupině transakcí se započtením nahradí transakci, která je konečnou lineární kombinací nakoupených nebo prodaných kupních nebo prodejních opcí, všemi jednotlivými opcemi, které tvoří danou lineární kombinaci, branými jako jednotlivá transakce. S každou takovou kombinací opcí se zachází jako s jednotlivou transakcí ve skupině transakcí se započtením, v níž je kombinace pro účely výpočtu hodnoty expozice zahrnuta.
7.  
Hodnota expozice transakce s úvěrovými deriváty, která představuje dlouhou pozici v podkladovém nástroji, může být omezena na výši nevypořádané neuhrazené prémie, pokud se s ní zachází jako se skupinou transakcí se započtením samou o sobě, která nepodléhá maržové dohodě.

Článek 275

Reprodukční náklady

1.  

Instituce vypočítají reprodukční náklady (RC) pro skupiny transakcí se započtením, které nepodléhají maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:

RC = max{CMV – NICA, 0}
2.  

Instituce vypočítají reprodukční náklady pro jednotlivé skupiny transakcí se započtením, které podléhají maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:

RC = max{CMV – VM – NICA, TH + MTA – NICA, 0}
kde:

RC

=

reprodukční náklady;

VM

=

hodnota čisté variační marže ke skupině transakcí se započtením, která je pravidelně přijímána nebo poskytována ke zmírnění změn v CMV skupiny transakcí se započtením, upravená o volatilitu;

TH

=

maržový práh vztahující se na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody, pod jehož úrovní instituce nemůže zažádat o kolaterál; a

MTA

=

minimální hodnota převodu použitelná na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody.

3.  

Instituce vypočítají reprodukční náklady pro více skupin transakcí se započtením, které podléhají téže maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:

image

kde:

RC

=

reprodukční náklady;

i

=

index označující skupiny transakcí se započtením, které podléhají jediné maržové dohodě;

CMVi

=

CMV skupiny transakcí se započtením „i“;

VMMA

=

celková hodnota kolaterálu, který je pravidelně přijímán nebo případně poskytován ke zmírnění změn v CMV více skupin transakcí se započtením, upravená o volatilitu; a

NICAMA

=

celková hodnota kolaterálu, který je pravidelně přijímán nebo případně poskytován k více skupinám transakcí se započtením jiným než VMMA, upravená o volatilitu.

Pro účely prvního pododstavce může být NICAMA vypočítávána na úrovni obchodu, na úrovni skupiny transakcí se započtením nebo na úrovni všech skupin transakcí se započtením, na něž se maržová dohoda vztahuje, v závislosti na úrovni, na níž se maržová dohoda uplatňuje.

Článek 276

Uznání kolaterálu a zacházení s kolaterálem

1.  

Pro účely tohoto oddílu vypočítají instituce výše kolaterálu VM, VMMA, NICA a NICAMA uplatněním všech těchto požadavků:

a) 

pokud všechny transakce zahrnuté do skupiny transakcí se započtením patří do obchodního portfolia, je uznán pouze kolaterál způsobilý podle článků 197 a 299;

b) 

pokud skupina transakcí se započtením obsahuje alespoň jednu transakci patřící do investičního portfolia, je uznán pouze kolaterál způsobilý podle článku 197;

c) 

kolaterál přijatý od protistrany je uznán s kladným znaménkem a kolaterál poskytnutý protistraně je uznán se záporným znaménkem;

d) 

o volatilitu upravená hodnota jakéhokoli druhu přijatého nebo poskytnutého kolaterálu se vypočítá v souladu s článkem 223; pro účely tohoto výpočtu instituce nepoužívají metodu stanovenou v článku 225;

e) 

stejnou položku kolaterálu nelze zahrnout zároveň do VM i NICA;

f) 

stejnou položku kolaterálu nelze zahrnout zároveň do VMMA i NICAMA;

g) 

jakýkoli kolaterál poskytnutý protistraně, který je oddělen od aktiv dané protistrany, a v důsledku tohoto oddělení je odolný vůči úpadku v případě selhání nebo platební neschopnosti této protistrany, není při výpočtu NICA a NICAMA uznán.

2.  

Pro výpočet o volatilitu upravené hodnoty poskytnutého kolaterálu podle odst. 1 písm. d) tohoto článku instituce nahradí vzorec stanovený v čl. 223 odst. 2 tímto vzorcem:

CVA = C · (1 + HC + Hfx)
kde:
CVA = volatilita upravené hodnoty poskytnutého kolaterálu; a
C = kolaterál;
Hc a Hfx jsou vymezeny v souladu s čl. 223 odst. 2.
3.  

Pro účely odst. 1 písm. d) instituce stanoví dobu do realizace relevantní pro výpočet o volatilitu upravené hodnoty jakéhokoli přijatého či poskytnutého kolaterálu v souladu s jedním z těchto časových horizontů:

a) 

jeden rok pro skupiny transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 1;

b) 

období krytí rizika marží určené v souladu s čl. 279c odst. 1 písm. b) pro skupiny transakcí se započtením uvedené v čl. 275 odst. 2 a 3.

Článek 277

Přiřazování transakcí ke kategoriím rizika

1.  

K určení potenciální budoucí expozice souboru transakcí se započtením podle článku 278 musí instituce přiřadit každou transakci ze skupiny transakcí se započtením k jedné z těchto kategorií rizika:

a) 

úrokové riziko;

b) 

měnové riziko;

c) 

úvěrové riziko;

d) 

akciové riziko;

e) 

komoditní riziko;

f) 

ostatní rizika.

2.  
Instituce musí provést přiřazení uvedené v odstavci 1 na základě primárního rizikového faktoru derivátové transakce. Primární rizikový faktor je jediným významným rizikovým faktorem derivátové transakce.
3.  
Odchylně od odstavce 2 přiřadí instituce derivátové transakce, které mají více než jeden podstatný rizikový faktor, k více než jedné kategorii rizika. Pokud všechny podstatné rizikové faktory jedné z těchto transakcí patří do stejné kategorie rizika, mají instituce povinnost přiřadit danou transakci k této kategorii rizika pouze jednou na základě nejvýznamnějšího rizikového faktoru. V případě, že významné rizikové faktory jedné z těchto transakcí patří do různých kategorií rizika, přiřadí instituce tuto transakci jednou do každé kategorie rizika, pro kterou má transakce alespoň jeden významný rizikový faktor, na základě nejvýznamnějšího rizikového faktoru v dané kategorii rizik.
4.  

Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 instituce při přiřazování transakcí ke kategoriím rizika uvedeným v odstavci 1 použijí tyto požadavky:

a) 

pokud primárním rizikovým faktorem transakce, nebo pro transakce uvedené v odstavci 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, je inflační proměnná, přiřadí instituce transakci ke kategorii úrokového rizika;

b) 

pokud primárním rizikovým faktorem transakce, nebo pro transakce uvedené v odstavci 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, je proměnná klimatických podmínek, přiřadí instituce transakci ke kategorii komoditního rizika.

▼M8

5.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

metodu pro identifikaci transakcí s pouze jedním významným rizikovým faktorem;

b) 

metodu pro identifikaci transakcí s více než jedním významným rizikovým faktorem a pro identifikaci nejvýznamnějšího z těchto rizikových faktorů pro účely odstavce 3.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

Článek 277a

Skupiny zajistitelných transakcí

1.  

Instituce vytvoří příslušné skupiny zajistitelných transakcí pro každou kategorii rizika skupiny transakcí se započtením a zařadí každou transakci do těchto skupin zajistitelných transakcí takto:

a) 

transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, denominován ve stejné měně;

b) 

transakce přiřazené ke kategorii měnového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, založen na stejném měnovém páru;

c) 

všechny transakce přiřazené ke kategorii úvěrového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí;

d) 

všechny transakce přiřazené ke kategorii akciového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí;

e) 

transakce přiřazené ke kategorii komoditního rizika se zařadí do jedné z těchto pěti skupin zajistitelných transakcí na základě povahy jejich primárního rizikového faktoru nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 jejich nejvýznamnějšího rizikového faktoru dané kategorie rizika:

i) 

energie,

ii) 

kovy,

iii) 

zemědělské produkty,

iv) 

další komodity,

v) 

klimatické podmínky;

f) 

transakce přiřazené ke kategorii ostatních rizik se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, pokud je jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, totožný.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce se transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika, které mají jako primární rizikový faktor inflační proměnnou, zařadí do samostatných skupin zajistitelných transakcí jiných, než jsou skupiny zajistitelných transakcí vytvořené pro transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika, které inflační proměnnou jako primární rizikový faktor nemají. Tyto transakce se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, denominován ve stejné měně.

2.  

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku instituce vytvoří samostatné individuální skupiny zajistitelných transakcí v každé kategorii rizika pro tyto transakce:

a) 

transakce, pro které je primárním rizikovým faktorem, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, buď tržně implikovaná volatilita, nebo realizovaná volatilita rizikového faktoru nebo korelace mezi dvěma rizikovými faktory;

b) 

transakce, pro které je primárním rizikovým faktorem, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, rozdíl mezi dvěma rizikovými faktory přiřazenými ke stejné kategorii rizika, nebo transakce, které se skládají ze dvou platebních komponent denominovaných v téže měně a pro které je rizikový faktor ze stejné kategorie rizika primárního rizikového faktoru obsažen ve druhé platební komponentě, než je ta, která obsahuje primární rizikový faktor.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce zařadí instituce transakce do téže skupiny zajistitelných transakcí příslušné kategorie rizika pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, totožný.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) zařadí instituce transakce do téže skupiny zajistitelných transakcí příslušné kategorie rizika pouze tehdy, je-li pár rizikových faktorů v těchto transakcích podle písmene b) totožný a oba rizikové faktory obsažené v tomto páru jsou pozitivně korelovány. V opačném případě instituce zařadí transakce uvedené v prvním pododstavci písm. b) do jedné ze skupin zajistitelných transakcí vytvořených v souladu s odstavcem 1 na základě pouze jednoho z obou rizikových faktorů uvedených v prvním pododstavci písm. b).

3.  
Instituce zpřístupní na žádost příslušných orgánů počet skupin zajistitelných transakcí vytvořených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku pro každou kategorii rizika, spolu s primárním rizikovým faktorem, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, nebo párem rizikových faktorů každé z těchto skupin zajistitelných transakcí a s počtem transakcí v každé z těchto skupin zajistitelných transakcí.

Článek 278

Potenciální budoucí expozice

1.  

Instituce vypočítají potenciální budoucí expozici skupiny transakcí se započtením takto:

image

kde:

PFE

=

potenciální budoucí expozice;

a

=

index označující kategorie rizika zahrnuté do výpočtu potenciální budoucí expozice skupiny transakcí se započtením;

Navýšení(a)

=

navýšení pro kategorii rizika „a“ vypočtené v příslušných případech v souladu s články 280a až 280f; a

multiplikátor

=

násobící koeficient vypočtený v souladu se vzorcem uvedeným v odstavci 3.

Pro účely tohoto výpočtu instituce zahrnou navýšení pro danou kategorii rizika do výpočtu potenciální budoucí expozice skupiny transakcí se započtením, pokud k této kategorii rizika byla přiřazena alespoň jedna transakce ze skupiny transakcí se započtením.

2.  
Potenciální budoucí expozice více skupin transakcí se zajištěním podléhajících jedné maržové dohodě, jak je uvedeno v čl. 275 odst. 3, se vypočte jako součet potenciálních budoucích expozic všech jednotlivých skupin transakcí se započtením, jako by nepodléhaly žádné formě maržové dohody.
3.  

Pro účely odstavce 1 se multiplikátor vypočítá takto:



multiplikátor =

left accolade

1 pokud z ≥ 0

image

pokud

image

kde:

DolníMezm = 5 %;
y = 2 · (1 – DolníMez ) · ΣaNavýšení(a)



z =

left accolade

CMV – NICA u skupin transakcí se započtením podle čl.275 odst.1

CMV – VM – NICA u skupin transakcí se započtením podle čl.275 odst.2

CMVi – NICAi u skupin transakcí se započtením podle čl.275 odst.3

NICAi

=

částka čistého nezávislého kolaterálu vypočtená pouze pro transakce, které jsou zahrnuty do skupiny transakcí se započtením „i“. NICAi se vypočítá na úrovni obchodu nebo na úrovni skupiny transakcí se započtením v závislosti na maržové dohodě.

Článek 279

Výpočet rizikové pozice

Pro účely výpočtu navýšení pro kategorie rizika podle článků 280a až 280f instituce vypočítají rizikovou pozici každé transakce ze skupiny transakcí se započtením takto:

riziková pozice = δ · AdjNot · MF
kde:

δ

=

dohledová delta transakce vypočtená v souladu se vzorcem uvedeným v článku 279a;

AdjNot

=

upravená pomyslná částka transakce vypočtená v souladu s článkem 279b; a

MF

=

faktor splatnosti transakce vypočtený v souladu se vzorcem uvedeným v článku 279c.

Článek 279a

Dohledová delta

1.  

Instituce vypočítají dohledovou deltu takto:

a) 

pro kupní a prodejní opce, které opravňují kupujícího opce k nákupu nebo prodeji podkladového nástroje za kladnou cenu k jednomu nebo více než jednomu budoucímu dni vyjma případů, kdy jsou tyto opce přiřazeny ke kategorii úrokového rizika, použijí instituce tento vzorec:

image

kde:

δ

=

dohledová delta;

znaménko

=

– 1, pokud je transakce prodanou kupní opcí nebo koupenou prodejní opcí;

znaménko

=

+ 1, pokud je transakce koupenou kupní opcí nebo prodanou prodejní opcí;

druh

=

– 1, pokud je transakce prodejní opcí;

druh

=

+ 1, pokud je transakce kupní opcí;

N(x)

=

kumulativní distribuční funkce normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, tj. pravděpodobnost, že náhodná veličina se střední hodnotou 0 a rozptylem 1 nabývá hodnoty menší nebo rovné „x“;

P

=

spotová nebo forwardová cena podkladového nástroje opce. U opcí, jejichž peněžní toky závisejí na průměrné hodnotě ceny podkladového nástroje, se P rovná této průměrné hodnotě ke dni výpočtu;

K

=

realizační cena opce;

▼C7

T

=

doba mezi datem skončení platnosti opce (Texp) a datem vykázání. U opcí, které lze uplatnit pouze k jednomu budoucímu dni, je Texp tento budoucí den. U opcí, které lze uplatnit k více než jednomu budoucímu dni, je Texp nejpozdější z těchto dní. T musí být vyjádřeno v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní; a

▼M8

σ

=

regulatorní volatilita opce stanovená v souladu s tabulkou 1 na základě kategorie rizika transakce a povahy podkladového nástroje opce.



Tabulka 1

Kategorie rizika

Podkladový nástroj

Regulatorní volatilita

Měnové riziko

Všechny

15 %

Úvěrové riziko

Nástroj na jedno jméno

100 %

Nástroj na více jmen

80 %

Akciové riziko

Nástroj na jedno jméno

120 %

Nástroj na více jmen

75 %

Komoditní riziko

Elektřina

150 %

Ostatní komodity (kromě elektřiny)

70 %

Ostatní rizika

Všechny

150 %

Instituce používající forwardovou cenu podkladového nástroje opce zajistí, že:

i) 

forwardová cena je v souladu s charakteristikami opce,

ii) 

forwardová cena se vypočte pomocí příslušné úrokové míry platné k datu vykázání,

iii) 

forwardová cena integruje očekávané peněžní toky podkladového nástroje před skončením platnosti opce;

b) 

pro tranše syntetické sekuritizace a úvěrového derivátu n-tého selhání použijí instituce tento vzorec:

image

kde:



znaménko =

left accolade

+ 1 pokud bylo transakcí získáno zajištění úvěrového rizika

– 1 pokud bylo transakcí poskytnuto zajištění úvěrového rizika

A

=

záchytný bod tranše; u transakce s úvěrovým derivátem n-tého selhání založené na „k“ referenčních jednotkách A = (n – 1)/k; a

D

=

uvolňující bod tranše; u transakce s úvěrovým derivátem n-tého selhání založené na „k“ referenčních jednotkách D = n/k;

c) 

pro transakce, které nejsou uvedeny v písmenech a) nebo b), používají instituce tuto dohledovou deltu:



δ =

left accolade

+ 1 pokud je transakce dlouhou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika

– 1 pokud je transakce krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika

2.  
Pro účely tohoto oddílu se dlouhou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3 rozumí to, že se tržní hodnota transakce s rostoucí hodnotou tohoto rizikového faktoru zvyšuje, a krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3 se rozumí to, že se tržní hodnota transakce s rostoucí hodnotou tohoto rizikového faktoru snižuje.

▼M8

3.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

vzorec, který instituce použijí pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí přiřazených ke kategorii úrokového rizika kompatibilní s tržními podmínkami, za nichž mohou být úrokové míry negativní, jakož i regulatorní volatilitu, která je vhodná pro tento vzorec, v souladu s vývojem v oblasti mezinárodní regulace;

b) 

způsob určení toho, zda je transakce dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

Článek 279b

Upravená pomyslná částka

1.  

Instituce vypočítají upravenou pomyslnou částku takto:

a) 

pro transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika nebo kategorii úvěrového rizika vypočítají instituce upravenou pomyslnou částku jako součin pomyslné částky derivátové smlouvy a dohledového duračního faktoru, který se vypočte takto:

▼C7

image

kde:

R

=

dohledová diskontní sazba; R = 5 %;

S

=

doba mezi dnem zahájení transakce a dnem vykázání, která je vyjádřena v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní;

E

=

doba mezi dnem ukončení transakce a dnem vykázání, která je vyjádřena v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní; a

JedenObchodníRok

=

období jednoho roku vyjádřené v obchodních dnech pomocí příslušné konvence obchodních dní.

▼M8

Dnem zahájení transakce je nejbližší možný den, k němuž je stanovena nebo realizována alespoň jedna smluvní platba v rámci dané transakce ve prospěch instituce nebo ze strany instituce, jiná než platby související s výměnou kolaterálu v maržové dohodě. V případě, že ke dni vykázání již transakce platby stanovila nebo realizovala, se den zahájení transakce rovná 0.

Zahrnuje-li transakce jeden nebo více smluvně stanovených budoucích dní, ke kterým se instituce nebo protistrana mohou rozhodnout ukončit transakci před uplynutím její smluvní splatnosti, rovná se den zahájení transakce nejbližšímu z těchto dní:

i) 

den nebo nejbližší z více budoucích dní, ke kterým se instituce nebo protistrana mohou rozhodnout ukončit transakci před uplynutím její smluvní splatnosti,

ii) 

den, kdy v rámci transakce začíná stanovování nebo realizace plateb jiných než plateb souvisejících s výměnou kolaterálu v maržové dohodě.

Pokud má transakce jako podkladový nástroj finanční nástroj, který může zakládat další smluvní závazky vedle těch, které vyplývají z vlastní transakce, určí se den zahájení transakce na základě nejbližšího dne, k němuž tento podkladový nástroj začíná stanovovat nebo realizovat platby.

Dnem ukončení transakce je nejzazší možný den, k němuž smluvní platba v rámci transakce ve prospěch instituce nebo ze strany instituce je nebo může být realizována.

Pokud má transakce jako podkladový nástroj finanční nástroj, který může zakládat další smluvní závazky vedle těch, které vyplývají z vlastní transakce, určí se den ukončení transakce na základě poslední smluvní platby v rámci podkladového nástroje transakce.

Pokud je transakce strukturována tak, aby k vypořádání nesplacené expozice docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota transakce k těmto specifickým datům byla nulová, se vypořádání nesplacené expozice k těmto specifickým datům považuje za smluvní platbu v rámci též transakce;

b) 

pro transakce přiřazené ke kategorii měnového rizika vypočte instituce upravenou pomyslnou částku takto:

i) 

pokud je transakce tvořena jedinou platební komponentou, je upravenou pomyslnou částkou pomyslná částka derivátové smlouvy,

ii) 

pokud je transakce tvořena dvěma platebními komponentami a pomyslná částka jedné platební komponenty je denominována ve vykazovací měně instituce, je upravenou pomyslnou částkou pomyslná částka druhé z obou platebních komponent,

iii) 

pokud je transakce tvořena dvěma platebními komponentami a pomyslná částka každé z nich je denominována v jiné měně než vykazovací měně instituce, je upravenou pomyslnou částkou nejvyšší z pomyslných částek obou platebních komponent poté, co byly tyto částky převedeny na vykazovací měnu instituce podle platného spotového směnného kurzu;

c) 

pro transakce přiřazené ke kategorii akciového nebo komoditního rizika vypočtou instituce upravenou pomyslnou částku jako součin tržní ceny jednotky podkladového nástroje transakce a počtu jednotek v podkladovém nástroji, k němuž transakce odkazuje;

je-li transakce přiřazená ke kategorii akciového nebo komoditního rizika smluvně vyjádřena jako pomyslná částka, použijí instituce tuto pomyslnou částku transakce jako upravenou pomyslnou částku namísto počtu jednotek v podkladovém nástroji;

d) 

pro transakce přiřazené ke kategorii ostatních rizik vypočítají instituce upravenou pomyslnou částku na základě nejvhodnější z metod uvedených v písmenech a), b) a c) v závislosti na povaze a vlastnostech podkladového nástroje transakce.

2.  

Instituce určí pomyslnou částku nebo počet jednotek podkladového nástroje pro účely výpočtu upravené pomyslné částky transakce podle odstavce 1 takto:

a) 

pokud pomyslná částka nebo počet jednotek podkladového nástroje transakce nejsou stanoveny až do smluvního termínu splatnosti:

i) 

pro deterministické pomyslné částky a počty jednotek podkladového nástroje je pomyslnou částkou vážený průměr všech deterministických hodnot pomyslných částek nebo případně počtů jednotek podkladového nástroje až do smluvního data splatnosti transakce, přičemž váhou je poměrný podíl doby, po kterou příslušná hodnota pomyslné částky platí,

ii) 

pro stochastické pomyslné částky a počty jednotek podkladového nástroje je pomyslnou částkou částka určená stanovením současných tržních hodnot v rámci vzorce pro výpočet budoucích tržních hodnot;

b) 

pro kontrakty s vícenásobnými výměnami pomyslné částky se pomyslná částka vynásobí počtem zbývajících plateb, které mají být podle kontraktů ještě provedeny;

c) 

pro kontrakty stanovící multiplikaci peněžních toků nebo multiplikaci podkladového nástroje derivátové smlouvy je pomyslná částka institucí upravena, aby byly vzaty v úvahu účinky multiplikace na strukturu rizik těchto kontraktů.

3.  
Instituce převedou upravenou pomyslnou částku transakce na svou vykazovací měnu podle platného spotového směnného kurzu, přičemž tato upravená pomyslná částka se vypočítá podle tohoto článku ze smluvní pomyslné částky nebo tržní ceny počtu jednotek podkladového nástroje denominovaného v jiné měně.

Článek 279c

Faktor splatnosti

1.  

Instituce vypočítají faktor splatnosti takto:

a) 

pro transakce zahrnuté ve skupinách transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 1 použijí instituce tento vzorec:

image

kde:

MF

=

faktor splatnosti;

M

=

zbývající doba splatnosti transakce, která se rovná době potřebné k ukončení všech smluvních závazků vyplývajících z transakce. Za tímto účelem se opční prvek derivátové smlouvy považuje za smluvní závazek. Zbývající doba splatnosti musí být vyjádřena v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní;

pokud má transakce jako podkladový nástroj jinou derivátovou smlouvu, která může zakládat další smluvní závazky vedle smluvních závazků transakce, je zbývající doba splatnosti rovna době potřebné k ukončení všech smluvních závazků vyplývajících z daného podkladového nástroje;

pokud je transakce strukturována tak, aby k vypořádání nesplacených expozic docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota transakce k těmto specifickým datům byla nulová, se zbytková splatnost transakce rovná době do následujícího data stanovení termínu; a

JedenObchodníRok

=

období jednoho roku vyjádřené v obchodních dnech pomocí příslušné konvence obchodních dní;

b) 

pro transakce zahrnuté ve skupinách transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 2 a 3 je faktor splatnosti definován jako:

image

kde:

MF

=

faktor splatnosti; a

MPOR

=

období krytí rizika marží u skupiny transakcí se započtením v souladu s čl. 285 odst. 2 až 5; a

JedenObchodníRok

=

období jednoho roku vyjádřené v obchodních dnech pomocí příslušné konvence obchodních dní.

Při určování období krytí rizika marží pro transakce mezi klientem a členem clearingového systému nahradí instituce jednající jako klient či jako člen clearingového systému minimální období stanovené v čl. 285 odst. 2 písm. b) obdobím pěti obchodních dní.

2.  
Pro účely odstavce 1 se pro transakce strukturované tak, aby k vypořádání nesplacených expozic docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota kontraktu byla k těmto specifickým platebním datům nulová, se zbývající doba splatnosti rovná době do následujícího data stanovení termínu transakce.

Článek 280

Koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí

Pro účely výpočtu navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí podle článků 280a až 280f je koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí „є“ určen takto:



є =

left accolade

1 u skupin zajistitelných transakcí podle čl.277a odst.1

5 u skupin zajistitelných transakcí podle čl.277a odst.2 písm.a)

0,5 u skupin zajistitelných transakcí podle čl.277a odst.2 písm.b)

Článek 280a

Navýšení pro kategorii úrokového rizika

1.  

Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii úrokového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

NavýšeníÚrokové

=

navýšení pro kategorii úrokového rizika;

j

=

index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí úrokového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. a) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úrokového rizika vypočtené podle odstavce 2.

2.  

Navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úrokového rizika vypočítají instituce takto:

image

kde:

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s příslušnou hodnotou stanovenou v článku 280;

SFÚrokové

=

dohledový faktor pro kategorii úrokového rizika o hodnotě rovnající se 0,5 %; a

image

=

efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená v souladu s odstavcem 3.

3.  

Pro účely výpočtu efektivní pomyslné částky skupiny zajistitelných transakcí „j“ instituce nejprve přiřadí každou transakci skupiny zajistitelných transakcí příslušnému koši v tabulce 2. Učiní tak na základě dne ukončení každé transakce určeného podle čl. 279b odst. 1 písm. a):



Tabulka 2

Koš

Den ukončení

(v letech)

1

> 0 a <= 1

2

> 1 a <=5

3

> 5

Instituce pak vypočítají efektivní pomyslnou částku skupiny zajistitelných transakcí „j“ podle tohoto vzorce:

image

kde:

image

=

pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“; a

Dj,k

=

efektivní pomyslná částka koše „k“ skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici.

Článek 280b

Navýšení pro kategorii měnového rizika

1.  

Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii měnového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

NavýšeníMěnové

=

navýšení pro kategorii měnového rizika;

j

=

index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí měnového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. b) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úrokového rizika vypočtené podle odstavce 2.

2.  

Navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii měnového rizika vypočítají instituce takto:

image

kde:

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280;

SFMěnové

=

dohledový faktor pro kategorii měnového rizika o hodnotě rovnající se 4 %;

image

=

efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici.

Článek 280c

Navýšení pro kategorii úvěrového rizika

1.  

Pro účely odstavce 2 stanoví instituce příslušné úvěrové referenční jednotky skupiny transakcí se započtením takto:

a) 

je stanovena jedna úvěrová referenční jednotka pro každého emitenta referenčního dluhového nástroje, který je podkladem transakce na jedno jméno přidělené ke kategorii úvěrového rizika;. transakce na jedno jméno se přiřadí stejné úvěrové referenční jednotce pouze v případě, že podkladový referenční dluhový nástroj těchto transakcí vydal stejný emitent;

b) 

je stanovena jedna úvěrová referenční jednotka pro každou skupinu referenčních dluhových nástrojů nebo úvěrových derivátů na jedno jméno, které jsou podkladem transakce na více jmen přidělené ke kategorii úvěrového rizika;. transakce na více jmen se přiřadí stejné úvěrové referenční jednotce pouze v případě, že skupina podkladových referenčních dluhových nástrojů nebo úvěrových derivátů na jedno jméno těchto transakcí má stejné složky.

2.  

Pro účely článku 278 vypočítá instituce navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

NavýšeníÚvěrové

=

navýšení pro kategorii úvěrového rizika;

j

=

index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí úvěrového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. c) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úvěrového rizika vypočtené v souladu s odstavcem 3.

3.  

Instituce vypočítají navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280;

k

=

index označující úvěrové referenční jednotky skupiny transakcí se započtením stanovené v souladu s odstavcem 1;

image

=

korelační faktor úvěrové referenční jednotky „k“; pokud byla úvěrová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. a),

image

. Pokud byla úvěrová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. b),

image

potom

Navýšení(Jednotkak)

=

navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“ určené v souladu s odstavcem 4; a

4.  

Instituce vypočítají navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“ takto:

image

kde:

image

=

efektivní pomyslná částka úvěrové referenční jednotky „k“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici; a

image

=

dohledový faktor použitelný na úvěrovou referenční jednotku „k“ vypočtený v souladu s odstavcem 5.

5.  

Instituce vypočítají dohledový faktor pro úvěrovou referenční jednotku „k“ takto:

a) 
pro úvěrovou referenční jednotku „k“ stanovenou v souladu s odst. 1 písm. a) se

image

přiřadí k jednomu z šesti dohledových faktorů podle tabulky 3 v tomto odstavci na základě externího úvěrového hodnocení vypracovaného určenou externí ratingovou agenturou příslušného individuálního emitenta; u individuálního emitenta, pro nějž není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou:
i) 

instituce používající přístup podle kapitoly 3 přiřadí interní rating individuálního emitenta k jednomu z externích úvěrových hodnocení,

ii) 
instituce používající přístup podle kapitoly 2 přidělí této úvěrové referenční jednotce hodnotu

image

pokud však instituce použije na rizikovou váhu expozice úvěrového rizika protistrany vůči tomuto individuálnímu emitentovi článek 128,

image

přidělí se této úvěrové referenční jednotce
b) 

pro úvěrovou referenční jednotku „k“ stanovenou v souladu s odst. 1 písm. b):

i) 
pokud je pozice „l“ přiřazená úvěrové referenční jednotce „k“ úvěrovým indexem kotovaným na uznané burze,

image

se přiřadí k jednomu ze dvou dohledových faktorů podle tabulky 4 v tomto článku na základě úvěrové kvality většiny jeho jednotlivých složek,
ii) 
pokud není riziková pozice „l“ přiřazená úvěrové referenční jednotce „k“ uvedena v bodě i) tohoto písmene, je hodnotou

image

vážený průměr dohledových faktorů přiřazených ke každé složce v souladu s metodou stanovenou v písmeni a), přičemž váhy jsou stanoveny poměrným podílem pomyslné částky složek v dané pozici.



Tabulka 3

Stupeň úvěrové kvality

Dohledový faktor pro transakce na jedno jméno

1

0,38 %

2

0,42 %

3

0,54 %

4

1,06 %

5

1,6 %

6

6,0 %



Tabulka 4

Dominantní úvěrová kvalita

Dohledový faktor pro kotované indexy

Investiční stupeň

0,38 %

Neinvestiční stupeň

1,06 %

Článek 280d

Navýšení pro kategorii akciového rizika

1.  

Pro účely odstavce 2 stanoví instituce příslušné akciové referenční jednotky pro skupinu transakcí se započtením takto:

a) 

je stanovena jedna akciová referenční jednotka pro každého emitenta referenčního akciového nástroje, který je podkladem transakce na jedno jméno přidělené ke kategorii akciového rizika; transakce na jedno jméno se přiřadí stejné akciové referenční jednotce pouze v případě, že podkladový referenční akciový nástroj těchto transakcí vydal stejný emitent;

b) 

je stanovena jedna akciová referenční jednotka pro každou skupinu referenčních akciových nástrojů nebo akciových derivátů na jedno jméno, jež jsou podkladem transakce na více jmen přidělené ke kategorii akciového rizika; transakce na více jmen se přiřadí stejné akciové referenční jednotce pouze v případě, že skupina podkladových referenčních akciových nástrojů nebo případně úvěrových derivátů na jedno jméno těchto transakcí má stejné složky.

2.  

Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii akciového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

NavýšeníAkciové

=

navýšení pro kategorii akciového rizika;

j

=

index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí akciového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. d) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii akciového rizika vypočtené v souladu s odstavcem 3.

3.  

Instituce vypočítají navýšení pro kategorii akciového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii akciového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280;

k

=

index označující akciové referenční jednotky skupiny transakcí se započtením stanovené v souladu s odstavcem 1;

image

=

korelační faktor akciové referenční jednotky „k“; pokud byla akciová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. a), potom

image

Pokud byla akciová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. b), potom

image

; a

Navýšení(Jednotkak)

=

navýšení pro akciovou referenční jednotku „k“ určené v souladu s odstavcem 4.

4.  

Instituce vypočítají navýšení pro akciovou referenční jednotku „k“ takto:

image

kde:

Navýšení(Jednotkak)

=

navýšení pro akciovou referenční jednotku „k“;

image

=

dohledový faktor použitelný na akciovou referenční jednotku „k“; pokud byla akciová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. a), potom

image

pokud byla akciová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. b), potom

image

; a

image

=

efektivní pomyslná částka akciové referenční jednotky „k“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici.

Článek 280e

Navýšení pro kategorii komoditního rizika

1.  

Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii komoditního rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

NavýšeníKomoditní

=

navýšení pro kategorii komoditního rizika;

j

=

index označující skupiny zajistitelných transakcí komoditního rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. e) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii komoditního rizika vypočtené v souladu s odstavcem 4.

2.  
Pro účely výpočtu navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí pro komoditní riziko dané skupiny transakcí se započtením v souladu s odstavcem 4 stanoví instituce pro každou skupinu zajistitelných transakcí příslušné referenční typy komodity. Komoditní derivátové transakce se přiřadí stejnému referenčnímu typu komodity pouze v případě, že podkladový komoditní nástroj příslušných transakcí má stejnou povahu, bez ohledu na místo a kvalitu dodání komoditního nástroje.
3.  
Odchylně od odstavce 2 mohou příslušné orgány požadovat, aby instituce, která je významným způsobem vystavena bazickému riziku různých pozic stejné povahy, jak je uvedeno v odstavci 2, stanovila referenční typy komodity pro tyto pozice s pomocí většího počtu vlastností než pouze povahy podkladového komoditního nástroje. V takové situaci se komoditní derivátové transakce přiřadí stejnému referenčnímu typu komodity pouze v případě, že mají tyto vlastnosti společné.
4.  

Instituce vypočítají navýšení pro kategorii komoditního rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii komoditního rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280;

ρKomoditní

=

korelační faktor kategorie komoditního rizika o hodnotě 40 %.

k

=

index označující referenční typy komodity skupiny transakcí se započtením stanovené v souladu s odstavcem 2; a

image

=

navýšení pro referenční typ komodity „k“ vypočtené podle odstavce 5.

5.  

Instituce vypočítají navýšení pro referenční typ komodity „k“ takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro referenční typ komodity „k“;

▼C7

image

=

dohledový faktor použitelný na referenční typ komodity „k“; pokud referenční typ komodity „k“ odpovídá transakcím přiděleným ke skupině zajistitelných transakcí podle čl. 277a odst. 1 písm. e) kromě transakcí týkajících se elektřiny, potomimage; pro transakce týkající se elektřiny image; a

▼M8

image

=

efektivní pomyslná částka referenčního typu komodity „k“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici.

Článek 280f

Navýšení pro kategorii ostatních rizik

1.  

Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii ostatních rizik pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

image

kde:

Navýšeníj Ostatní

=

navýšení pro kategorii ostatních rizik;

j

=

index označující skupiny zajistitelných transakcí ostatních rizik vytvořené podle čl. 277a odst. 1 písm. f) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii ostatních rizik vypočtené podle odstavce 2.

2.  

Instituce vypočítají navýšení pro kategorii ostatních rizik pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii ostatních rizik;

єj

=

koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280; a

SFOstatní

=

dohledový faktor pro kategorii ostatních rizik o hodnotě rovnající se 8 %;

image

=

efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená takto:

image

kde:

l

=

index označující rizikovou pozici.



Oddíl 4

Zjednodušený standardizovaný přístup k úvěrovému riziku protistrany

Článek 281

Výpočet hodnoty expozice

1.  
Instituce vypočtou jedinou hodnotu expozice na úrovni skupiny transakcí se započtením podle oddílu 3 s výhradou odstavce 2 tohoto článku.
2.  

Hodnota expozice skupiny transakcí se započtením se vypočítá v souladu s těmito požadavky:

a) 

instituce neuplatní zacházení uvedené v čl. 274 odst. 6;

b) 

odchylně od čl. 275 odst. 1 pro skupiny transakcí se započtením neuvedené v čl. 275 odst. 2 vypočtou instituce reprodukční náklady v souladu s tímto vzorcem:

RC = max{CMV,0}

kde:

RC

=

reprodukční náklady; a

CMV

=

současná tržní hodnota.

c) 

odchylně od čl. 275 odst. 2 tohoto nařízení pro skupiny transakcí se započtením, které jsou obchodovány na uznané burze, jejichž centrální clearing provádí ústřední protistrana povolená v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo uznaná v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení nebo pro něž je s danou protistranou dvoustranně vyměňován kolaterál v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. 648/2012, vypočtou instituce reprodukční náklady v souladu s tímto vzorcem:

RC = TH + MTA

kde:

RC

=

reprodukční náklady;

TH

=

maržový práh vztahující se na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody, pod jehož úrovní instituce nemůže zažádat o kolaterál; a

MTA

=

minimální hodnota převodu použitelná na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody;

d) 

odchylně od čl. 275 odst. 3, pro více skupin transakcí se započtením podléhajících maržové dohodě vypočítají instituce reprodukční náklady jako součet reprodukčních nákladů každé jednotlivé skupiny transakcí se započtením vypočtených v souladu s odstavcem 1, jako by nebyly zajištěny marží;

e) 

všechny skupiny zajistitelných transakcí se stanoví v souladu s čl. 277a odst. 1;

f) 

instituce nastaví na hodnotu 1 multiplikátor ve vzorci, který je používán pro výpočet potenciální budoucí expozice v čl. 278 odst. 1, takto:

image

kde:

PFE

=

potenciální budoucí expozice;

Navýšení(a)

=

navýšení pro kategorii rizika „a“;

g) 

odchylně od čl. 279a odst. 1 vypočítají instituce pro všechny transakce dohledovou deltu takto:



δ =

left accolade

+ 1 „pokud je transakce dlouhou pozicí v primárním rizikovém faktoru“

– 1 „pokud je transakce krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru“

kde:

δ

=

dohledová delta;

h) 

vzorec uvedeného v čl. 279b odst. 1 písm. a), který se používá k výpočtu dohledového duračního faktoru, zní takto:

dohledový durační faktor = E – S

kde:

E

=

doba mezi koncovým datem transakce a datem hlášení;

S

=

doba mezi počátečním dnem transakce a datem hlášení;

i) 

faktor splatnosti („MF“) uvedený v čl. 279c odst. 1 se vypočte takto:

i) 

pro transakce zahrnuté ve skupinách transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 1 platí, že MF = 1;

ii) 

pro transakce zahrnuté ve skupinách transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 2 a 3 platí, že MF = 0,42;

j) 

vzorec uvedený v čl. 280a odst. 3, který se používá k výpočtu efektivní pomyslné částky skupiny zajistitelných transakcí „j“, zní takto:

image

kde:

image

=

efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“; a

Dj

=

efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“ pro koš k;

k) 

vzorec uvedený v čl. 280c odst. 3, který se používá k výpočtu navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“, zní takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

Navýšení(Jednotkak)

=

navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“;

l) 

vzorec uvedený v čl. 280d odst. 3, který se používá k výpočtu navýšení pro kategorii akciového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“, zní takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii akciového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

Navýšení(Jednotkak)

=

navýšení pro akciovou referenční jednotku „k“;

m) 

vzorec uvedený v čl. 280e odst. 4, který se používá k výpočtu navýšení pro kategorii komoditního rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“, zní takto:

image

kde:

image

=

navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

image

=

navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“;



Oddíl 5

Metoda původní expozice

Článek 282

Výpočet hodnoty expozice

1.  
Instituce mohou vypočítat jedinou hodnotu expozice pro všechny transakce v rámci jedné dohody o započtení, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 274 odst. 1. V opačném případě vypočítají instituce hodnotu expozice zvlášť pro každou transakci, která je považována za skupinu transakcí se započtením sama o sobě.
2.  
Hodnota expozice skupiny transakcí se započtením nebo transakce je součinem 1,4násobku součtu současných reprodukčních nákladů a potenciální budoucí expozice.
3.  

Současné reprodukční náklady uvedené v odstavci 2 se vypočítají takto:

a) 

pro skupiny transakcí se započtením, které jsou obchodovány na uznané burze, jejichž centrální clearing provádí ústřední protistrana povolená v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo uznaná v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení nebo pro něž je s danou protistranou dvoustranně vyměňován kolaterál v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. 648/2012, použijí instituce tento vzorec:

RC = TH + MTA

kde:

RC

=

reprodukční náklady;

TH

=

maržový práh vztahující se na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody, pod jehož úrovní instituce nemůže zažádat o kolaterál; a

MTA

=

minimální hodnota převodu použitelná na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody;

b) 

pro všechny ostatní skupiny transakcí se započtením nebo jednotlivé transakce použijí instituce tento vzorec:

RC = max{CMV,0}

kde:

RC

=

reprodukční náklady;

CMV

=

současná tržní hodnota;

Pro výpočet současných reprodukčních nákladů aktualizují instituce současné tržní hodnoty minimálně jednou měsíčně.

4.  

Instituce vypočítají potenciální budoucí expozici uvedenou v odstavci 2 takto:

a) 

potenciální budoucí expozice pro skupinu transakcí se započtením je součet potenciální budoucí expozice všech transakcí skupiny transakcí se započtením podle výpočtu v písmenu b);

b) 

potenciální budoucí expozice jednotlivé transakce je její pomyslná částka vynásobená:

i) 

součinem 0,5 % a zbytkové splatnosti transakce vyjádřené v letech v případě úrokových derivátových smluv,

ii) 

součinem 6 % a zbytkové splatnosti transakce vyjádřené v letech v případě úvěrových derivátových smluv,

iii) 

4 % v případě měnových derivátů,

iv) 

18 % v případě derivátů zlata a komoditních derivátů, které nejsou deriváty na elektřinu,

v) 

40 % v případě derivátů na elektřinu,

vi) 

32 % v případě akciových derivátů;

c) 

pomyslná částka uvedená v písmeni b) tohoto odstavce se určí v souladu s čl. 279b odst. 2 a 3 v případě všech derivátů uvedených v daném písmeni; kromě toho se pomyslná částka derivátů uvedených v písm. b) bodech iii) až vi) tohoto odstavce určí v souladu s čl. 279b odst. 1 písm. b) a c);

d) 

potenciální budoucí expozice skupin transakcí se započtením podle odst. 3 písm. a) se vynásobí koeficientem 0,42.

Pro výpočet potenciální expozice úrokových derivátů a úvěrových derivátů v souladu s písm. b) body i) a ii) se může instituce rozhodnout použít namísto zbytkové splatnosti smluv původní splatnost.

▼B



Oddíl 6

Metoda interního modelu

Článek 283

Svolení použít metodu interního modelu

1.  

Pokud jsou příslušné orgány přesvědčeny, že instituce splnila požadavek uvedený v odstavci 2, udělí instituci svolení k použití metody interního modelu (IMM) pro účely výpočtu hodnoty expozice u kterékoli z těchto transakcí:

a) 

transakce uvedené v čl. 273 odst. 2 písm. a);

b) 

transakce uvedené v čl. 273 odst. 2 písm. b), c) a d);

c) 

transakce uvedené v čl. 273 odst. 2 písm. a) až d).

Pokud je instituci povoleno použít metodu interního modelu pro výpočet hodnoty expozice kterékoli z transakcí uvedených v písm. a) až c) prvního pododstavce, může tuto metodu použít rovněž pro transakce uvedené v čl. 273 odst. 2 písm. e).

Odchylně od čl. 273 odst. 1 třetího pododstavce se instituce mohou rozhodnout nepoužít tuto metodu u expozic, jejichž velikost a riziko jsou nepodstatné. V takovém případě instituce u těchto expozic použije některou z metod stanovených v oddílech 3 až 5, pokud jsou splněny příslušné požadavky pro jednotlivé přístupy.

2.  
Příslušné orgány povolí institucím použít metodu interního modelu pro výpočty uvedené v odstavci 1 pouze za předpokladu, že instituce prokázala, že splnila požadavky stanovené v tomto oddílu, a příslušné orgány ověřily, že systémy řízení CCR spravované institucí jsou spolehlivé a jsou řádně uplatňovány.
3.  
Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby po omezenou dobu zaváděly metodu interního modelu postupně u různých druhů transakcí. Během tohoto období postupného zavádění mohou instituce pro typ transakce, pro který nepoužívají metodu interního modelu, používat metody uvedené v oddílu 3 nebo v oddílu 5.

▼M8

4.  
U všech transakcí s OTC deriváty a u transakcí s delší dobou vypořádání, ke kterým instituce neobdržela svolení pro použití metody interního modelu podle odstavce 1, použije instituce metody stanovené v oddílu 3. Kombinované použití těchto metod v rámci skupiny je trvale povoleno.

▼B

5.  
Instituce, která získala povolení k použití metody interního modelu podle odstavce 1, nebude pak znovu používat metody stanovené v oddílu 3 nebo oddílu 5, pokud nezíská svolení příslušného orgánu. Příslušné orgány takové svolení udělí, pokud instituce v této věci prokáže opodstatněné důvody.
6.  

Pokud instituce přestane splňovat požadavky stanovené v tomto oddílu, vyrozumí o tom příslušný orgán a učiní jeden z těchto kroků:

a) 

příslušnému orgánu předloží plán včasného návratu k plnění těchto požadavků;

b) 

příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že dopad neplnění je nepodstatný.

Článek 284

Hodnota expozice

1.  
Pokud je instituci v souladu s čl. 283 odst. 1 povoleno použít metodu interního modelu pro výpočet hodnoty expozice některé nebo všech z transakcí v uvedeném odstavci, bude tato instituce měřit hodnotu expozice těchto transakcí na úrovni skupiny transakcí se započtením.

Model použitý institucí za tímto účelem musí:

a) 

upřesnit předpokládané rozložení pro změny v tržní hodnotě skupiny transakcí se započtením, jež lze připsat změnám tržních proměnných, jakými jsou úrokové sazby, směnné kurzy zahraničních měn;

b) 

vypočítat hodnotu expozice pro skupinu transakcí se započtením ke každému budoucímu datu na základě změn v tržních proměnných.

►C2  2.  
Aby byly u modelu zachyceny dopady zajištění, model hodnoty kolaterálu musí splňovat požadavky na kvantitu, kvalitu a údaje pro metodu interního modelu podle tohoto oddílu, ◄ a instituce může zahrnout do svých předpokládaných rozložení pro změny v tržní hodnotě skupiny transakcí se započtením pouze uznatelný finanční kolaterál uvedený v článku 197, článku 198 a čl. 299 odst. 2 písm. c) a d).
3.  

Kapitálovým požadavkem k úvěrovému riziku protistrany vzhledem k expozicím s CCR, u níž instituce používá metodu interního modelu, bude vyšší z těchto požadavků:

a) 

kapitálový požadavek k expozicím vypočítaný na základě efektivní EPE za použití stávajících tržních údajů;

b) 

kapitálový požadavek k expozicím vypočítaný na základě efektivní EPE za použití jednotné konzistentní zátěžové kalibrace pro všechny expozice s CCR, u nichž instituce používá metodu interního modelu.

4.  

S výjimkou protistran identifikovaných jako mající specifické riziko pozitivní korelace, které spadají do působnosti čl. 291 odst. 4 a 5, instituce vypočítají hodnotu expozice jako součin alfa (α) a efektivní EPE následujícím způsobem:

image

kde:

α

=

1,4, pokud příslušné orgány nepožadují vyšší α nebo pokud institucím nepovolí, aby použily svůj vlastní odhad v souladu s odstavcem 9;

efektivní EPE se vypočítá odhadem očekávané expozice (expected exposure, EEt) jako průměrné expozice k budoucímu datu t, kde průměr je počítán z možných budoucích hodnot příslušných faktorů tržního rizika.

Model odhaduje EE během řady budoucích dat t1, t2, t3 atd.

5.  

Efektivní EE se vypočte rekurzivně jako:

image

kde:

současné datum je označeno jako t0;
efektivní EEt0 se rovná současné expozici.
6.  

Efektivní EPE je průměrem efektivní EE během prvního roku budoucí expozice. Pokud všechny smlouvy ve skupině transakcí se započtením nabudou splatnosti dříve než za rok, EPE je průměrem EE, dokud všechny smlouvy ve skupině transakcí se započtením nenabudou splatnosti. Efektivní EPE je vypočítána jako vážený průměr efektivní EE:

▼C3

image

▼B

kde váhy

image

berou v úvahu případ, kdy je budoucí expozice vypočítána pro data, která nejsou rovnoměrně rozložena v čase.
7.  
Instituce vypočítají výši EE nebo maximální expozici na základě rozložení expozic, které zahrnuje možnou nenormálnost rozložení expozic.

▼C2

8.  
Instituce mohou použít míru rozložení vypočítanou na základě metody interního modelu, která je konzervativnější než α-krát efektivní EPE pro každou protistranu, která je vypočítána podle rovnice uvedené v odstavci 4.

▼B

9.  

Odchylně od odstavce 4 mohou příslušné orgány institucím povolit, aby použily svůj vlastní odhad hodnoty α, kde:

a) 

alfa odpovídá poměru vnitřně stanoveného kapitálu z plné simulace expozice s CCR pro všechny protistrany (čitatel) a vnitřně stanoveného kapitálu založeného na EPE (jmenovatel);

b) 

ve jmenovateli se EPE použije, jako by se jednalo o fixní nesplacenou částku.

Při provádění odhadu podle tohoto odstavce nesmí být alfa nižší než 1,2.

10.  
Pro účely odhadu hodnoty α podle odstavce 9 instituce zajistí, že čitatel a jmenovatel budou vypočítány konzistentně s ohledem na modelovou metodiku, specifikaci parametrů a složení portfolia. Přístup použitý k odhadu α bude založen na pojetí vnitřně stanoveného kapitálu instituce, bude důkladně zdokumentován a bude podléhat nezávislému ověření. Instituce navíc přezkoumá své odhady α alespoň jednou za čtvrt roku a častěji, pokud se složení portfolia v průběhu času mění. Instituce také vyhodnocuje rizika modelů.
11.  
Instituce prokáže ke spokojenosti příslušných orgánů, že její interní odhady hodnoty α zachycují v čitateli materiální zdroje závislosti rozložení tržních hodnot transakcí či portfolií transakcí napříč protistranami. Interní odhady α zohlední rozčlenění portfolií.
12.  
Při dohledu nad používáním odhadů podle odstavce 9 příslušné orgány přihlédnou k výraznému kolísání odhadů hodnoty α, které vyplývá z možnosti nesprávné specifikace v modelech použitých pro čitatele, zejména tam, kde je přítomná konvexita.
13.  
V případě potřeby budou volatilita a korelace faktorů tržního rizika použité ve společném modelování tržních a úvěrových rizik podmíněny faktorem úvěrového rizika, aby vyjadřovaly možný nárůst volatility či korelací při ekonomickém poklesu.

Článek 285

Hodnota expozice u skupiny transakcí se započtením podléhající maržové dohodě

▼C2

1.  

Pokud skupina transakcí se započtením podléhá maržové dohodě a dennímu oceňování tržní hodnotou, vypočítá instituce efektivní EPE podle tohoto odstavce. Pokud model zachycuje dopad zajištění při odhadu EE, může instituce se svolením příslušného orgánu použít míru EE modelu přímo v rovnici v čl. 284 odst. 5. Příslušné orgány takové svolení udělí pouze na základě ověření, že model řádně zachycuje dopad zajištění při odhadu EE. Instituce, která neobdržela takové svolení, může použít jeden z těchto způsobů stanovení EPE:

a) 

efektivní EPE vypočítané bez zohlednění kolaterálu drženého nebo uloženého ve formě marže a kolaterálu, který byl poskytnut protistraně nezávisle na denním ocenění a procesu zajištění či současné expozici;

b) 

efektivní EPE vypočítané jako možný nárůst expozice během období krytí rizika marží, plus vyšší z těchto expozic:

i) 

současná expozice včetně veškerého kolaterálu, který je v současné době v držení či v úschově, jiného než kolaterál, o který bylo zažádáno, nebo kolaterál, který je předmětem sporu;

ii) 

největší čistá expozice včetně kolaterálu, který je předmětem maržové dohody, která nevede k zažádání o kolaterál. Tato hodnota bude odrážet veškeré použitelné limity, minimální hodnoty převodu, nezávislé hodnoty a počáteční marže podle maržové dohody.

▼B

Pro účely písmene b) instituce vypočítají navýšení jako očekávanou kladnou změnu ocenění transakcí podle tržní hodnoty během období krytí rizika marží. Změny hodnoty kolaterálu budou zohledněny ►C2  za použití regulatorních koeficientů volatility v souladu s kapitolou 4 oddílem 4 nebo za použití ◄ vlastních odhadů koeficientů volatility v rámci komplexní metody finančního kolaterálu, avšak během období krytí rizika marží nebudou přijaty žádné platby kolaterálu. Na období krytí rizika marží se vztahují minimální období uvedená v odstavcích 2 až 5.

2.  

U transakcí, které jsou předmětem každodenního dozajišťování a oceňování tržní hodnotou, období krytí rizika marží použité pro modelování hodnoty expozice v rámci maržových dohod nebude kratší než:

a) 

5 obchodních dnů pro skupinu transakcí se započtením tvořenou pouze repo obchody, půjčkami či výpůjčkami cenných papírů nebo komodit a maržovými obchody;

b) 

10 obchodních dní pro všechny ostatní skupiny transakcí se započtením.

3.  

Na odst. 2 písm. a) a b) se vztahují tyto výjimky:

a) 

u všech skupin transakcí se započtením, u nichž počet obchodních transakcí přesahuje kdykoli během čtvrtletí 5 000 , nesmí být období krytí rizika marží pro následující čtvrtletí kratší než 20 obchodních dnů. Tato výjimka se nevztahuje na obchodní expozice instituce;

b) 

u skupin transakcí se započtením obsahujících jednu či více obchodních transakcí, zahrnujících buď nelikvidní kolaterál, nebo nástroje OTC derivátů, které nelze snadno nahradit, nebude období krytí rizika marží kratší než 20 obchodních dnů.

Instituce určí, zda je kolaterál nelikvidní nebo zda OTC deriváty nemohou být snadno nahrazeny v kontextu krizových podmínek na trhu charakterizovaných neexistencí nepřetržitě aktivních trhů, kde by protistrana během dvou dnů či kratší doby získala řadu cenových nabídek, které by nemohly způsobit pohyby trhu nebo představovat cenu odrážející tržní diskont (v případě kolaterálu) nebo prémii (v případě OTC derivátu).

Instituce posoudí, zda obchody či cenné papíry, které drží jako kolaterál, jsou soustředěny u konkrétní protistrany a zda by v případě, kdy by tato protistrana rychle opustila trh, byla schopna tyto obchodní transakce či cenné papíry nahradit.

4.  
Pokud byla instituce za dvě poslední bezprostředně předcházející čtvrtletí zapojena do více než dvou sporů týkajících se výzev k dodatkové úhradě u určité skupiny transakcí se započtením, které trvaly déle než po použitelné období krytí rizika marží uvedené v odstavcích 2 a 3, použije instituce pro tuto skupinu transakcí se započtením po následující dvě čtvrtletí období krytí rizika marží, které ►C2  je alespoň dvojnásobné oproti období podle odstavců 2 a 3. ◄
5.  

U dozajištění s periodicitou N dní bude období krytí rizika marží dlouhé alespoň tak jako období uvedené v odstavcích 2 a 3 (F) plus N dní minus jeden den. To znamená:

image

6.  
Pokud interní model zahrnuje dopad zajištění na změny tržní hodnoty skupiny transakcí se započtením, instituce ve svých výpočtech hodnoty expozice u OTC derivátů a transakcí s financováním cenných papírů vymodeluje společně s expozicí kolaterál, který je jiný než hotovost v téže měně, v jaké je sama expozice.
7.  
Pokud instituce není s to připravit model kolaterálu společně s expozicí, nezohlední ve svých výpočtech hodnoty expozice u OTC derivátů a transakcí s financováním cenných papírů vliv kolaterálu jiného než hotovosti v téže měně, v jaké je sama expozice, pokud nepoužívá buď koeficienty volatility, které splňují normy komplexní metody finančního kolaterálu s vlastními odhady koeficientu volatility, nebo standardní regulatorní koeficienty volatility podle kapitoly 4.
8.  
Instituce používající IMM nebude ve svých modelech zohledňovat vliv snížení hodnoty expozice v důsledku existence případného ustanovení v dohodě o kolaterálu, které vyžaduje přijetí kolaterálu, když se zhorší úvěrová kvalita protistrany.

Článek 286

Řízení CCR – Zásady, postupy a systémy

1.  

Instituce musí vytvořit a udržovat rámec řízení CCR, který sestává ze:

a) 

zásad, postupů a systémů pro účely zajištění identifikace, měření, řízení, schválení a interních zpráv o CCR;

b) 

postupů zajišťujících dodržování těchto zásad, postupů a systémů.

Tyto zásady, postupy a systémy musí být koncepčně správné, prováděné jednotně a musí být zdokumentovány. Dokumentace musí zahrnovat vysvětlení empirických postupů užívaných k měření CCR.

2.  

Rámec řízení CCR požadovaný odstavcem 1 musí zohlednit tržní, likviditní a právní a operační rizika, která jsou s CCR spojena. Rámec musí zejména zajistit, aby instituce dodržela následující zásady:

a) 

nesmí obchodovat s protistranou, aniž by posoudila její úvěruschopnost;

b) 

vezme plně v úvahu úvěrová rizika během vypořádání a před ním;

c) 

bude řídit taková rizika co možná nejvíce na úrovni protistrany sloučením expozic s CCR s ostatními úvěrovými expozicemi a na úrovni celého podniku.

3.  

Instituce používající IMM zajistí, aby její rámec řízení CCR ke spokojenosti příslušného orgánu zohledňoval rizika likvidity ve všech těchto případech:

a) 

u potenciálních příchozích výzev k dodatkové úhradě v kontextu výměny variační marže nebo dalších typů marží, jako jsou počáteční či nezávislé marže, při nepříznivých dopadech na trh;

b) 

u potenciálních příchozích výzev k navrácení přebytečného kolaterálu poskytnutého protistranami;

c) 

u výzev vyplývajících z potenciálního snížení vlastního externího ratingu.

Instituce zajistí, aby povaha a časový horizont opětovného použití kolaterálu byly v souladu s jejími potřebami likvidity a neohrozily její schopnost poskytnout či vrátit kolaterál včas.

4.  
Vedoucí orgán a vrcholné vedení instituce musí být aktivně zapojeny do řízení CCR a zajistit přidělení adekvátních zdrojů pro účely řízení CCR. Vrcholné vedení si musí být vědomo omezení a předpokladů používaného modelu a dopadu, který mohou mít na hodnověrnost výsledku získaného prostřednictvím formálního postupu. Vrcholné vedení musí mít také na paměti nejistoty tržního prostředí a provozní otázky a vzít na vědomí, jaký mají dopad na daný model.
5.  
Denní zprávy o expozicích instituce vůči CCR, vypracované podle čl. 287 odst. 2 písm. b), musí být přezkoumány řídícími pracovníky s dostatečným postavením a pravomocí, aby prosadili jak snížení pozic provedených jednotlivými vedoucími úvěrových oddělení či obchodníky, tak snížení celkové expozice s CCR instituce.
6.  
Rámec řízení CCR instituce vytvořený podle odstavce 1 se používá spolu s interními úvěrovými limity a limity obchodování. Úvěrové limity a limity obchodování musí souviset s modelem měření rizik dané instituce způsobem, který je v průběhu času stálý a dobře srozumitelný vedoucím úvěrových oddělení, obchodníkům a vrcholnému vedení. Instituce musí mít zaveden formální postup oznamování porušení limitů rizik příslušné úrovni řízení.
7.  
Měření CCR instituce musí zahrnovat měření každodenního použití úvěrových linek a jejich použití v průběhu jednoho dne. Instituce musí měřit stávající expozice bez zohlednění a se zohledněním kolaterálu. Na úrovni portfolia a protistrany musí instituce vypočítávat a monitorovat maximální expozici nebo potenciální budoucí expozici v intervalech spolehlivosti zvolených institucí. Instituce zohlední rozsáhlé či koncentrované pozice, včetně pozic podle skupin spřízněných protistran, průmyslu a trhu.
8.  
Instituce musí zavést a udržovat pravidelný a přesný program zátěžového testování. Výsledek tohoto zátěžového testování musí být pravidelně – alespoň jednou za čtvrtletí – přezkoumáván vrcholným vedením a musí se odrazit v zásadách a omezeních CCR stanovených vedoucím orgánem nebo vrcholným vedením. V případech, kdy zátěžové testy odhalí obzvláštní zranitelnost vůči dané řadě okolností, musí instituce podniknout pohotové kroky, aby tato rizika byla zvládnuta.

Článek 287

Organizační struktury pro řízení CCR

1.  

Instituce používající IMM musí zřídit a udržovat:

a) 

útvar řízení rizika, který je v souladu s odstavcem 2;

b) 

útvar řízení kolaterálu, který je v souladu s odstavcem 3.

2.  

Útvar řízení rizika je odpovědný za navržení a realizaci jejího systému řízení CCR, včetně počáteční a průběžné validace modelu, a musí provádět tyto funkce a splňovat tyto požadavky:

a) 

je odpovědný za navržení a realizaci systému řízení CCR instituce;

b) 

vypracovává denní zprávy a analyzuje výsledek modelu měření rizik instituce. Tato analýza zahrnuje hodnocení vztahu mezi mírou hodnot expozice s CCR a limity obchodování;

c) 

kontroluje integritu vstupních údajů a vydává a analyzuje zprávy o výstupech modelu instituce pro měření rizika, včetně zhodnocení vztahu mezi mírou rizikové expozice a úvěrovými limity a limity obchodování;

d) 

je nezávislý na útvarech odpovědných za vznik a obnovu expozic či za obchodování s nimi a nesmí být nevhodně ovlivňován;

e) 

má dostatek pracovníků;

f) 

je podřízen přímo vrcholnému vedení instituce;

g) 

jeho práce je důkladně začleněna do každodenního procesu řízení úvěrového rizika instituce;

h) 

výsledek jeho činnosti je nedílnou součástí plánování, sledování a řízení úvěrového a celkového rizikového profilu instituce.

3.  

Útvar řízení kolaterálu plní tyto úkoly a funkce:

a) 

eviduje a činí výzvy k dodatkové úhradě marže, řeší spory týkající se výzev k dodatkové úhradě marže a každodenně hlásí úrovně nezávislých hodnot, počátečních a variačních marží;

b) 

ověřuje celistvost údajů použitých k podání výzev k dodatkové úhradě marže a zajišťuje, aby byly konzistentní a pravidelně slaďované se všemi relevantními zdroji údajů v instituci;

c) 

sleduje rozsah opětovného využití kolaterálu a případné změny práv instituce, pokud jde o kolaterál, který poskytuje;

d) 

hlásí příslušné úrovni řízení typy aktiv sloužících jako kolaterál, která jsou opětovně využívána, a podmínky takového využívání včetně nástroje, úvěrové kvality a splatnosti;

e) 

sleduje soustředění na jednotlivé typy aktiv sloužících jako kolaterál, přijatých institucí;

f) 

pravidelně, nejméně však jednou za čtvrt roku, hlásí informace o řízení kolaterálu vrcholnému vedení, včetně informací o typu získaného i poskytnutého kolaterálu, jeho výše, stárnutí a příčině sporů týkajících se výzev k dodatkové úhradě marže. Tyto interní zprávy musí rovněž odrážet vývoj těchto hodnot.

4.  
Vrcholné vedení musí útvaru řízení kolaterálu přidělit dostatečné zdroje podle odstavce 1 písm. b) s cílem zajistit, aby jeho systémy dosáhly příslušné úrovně provozního výkonu, který je měřen podle včasnosti a přesnosti výzev k dodatkové úhradě marže učiněných institucí a včasnosti reakce instituce na výzvy k dodatkové úhradě podané jejími protistranami. Vrcholné vedení zajistí, aby útvar disponoval dostatkem pracovníků, kteří včas zpracují výzvy a vyřeší spory, a to i v případě vážné krize na trhu, a kteří umožní instituci omezit počet významných sporů způsobených obchodovanými objemy.

Článek 288

Přezkum systému řízení CCR

Instituce musí pravidelně provádět nezávislý přezkum svého systému řízení CCR prostřednictvím vnitřního auditu. Tento přezkum bude zahrnovat jak činnosti útvaru řízení rizika, tak útvaru řízení kolaterálu vyžadované článkem 287, a bude se konkrétně soustředit minimálně na:

a) 

přiměřenost dokumentace systému a procesu řízení CCR podle článku 286;

b) 

organizaci útvaru řízení CCR podle čl. 287 odst. 1 písm. a);

c) 

organizaci útvaru řízení kolaterálu podle čl. 287 odst. 1 písm. b);

d) 

začlenění měření CCR do každodenního řízení rizik;

e) 

postup schvalování modelů oceňování rizika a systémů hodnocení, které používají pracovníci útvaru sjednávání obchodů (front office) a útvaru vypořádání obchodů (back office);

f) 

ověření jakékoli významné změny v procesu měření CCR;

g) 

rozsah CCR zachycených modelem měření rizik;

h) 

celistvost informačního systému pro vedení;

i) 

přesnost a úplnost údajů o CCR;

j) 

přesné zohlednění právních termínů uvedených v dohodách o kolaterálu a dohodách o započtení při měření hodnoty expozice;

k) 

ověření konzistentnosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojů údajů používaných při provozu modelů, a to včetně nezávislosti těchto zdrojů údajů;

l) 

přesnost a vhodnost předpokladů používaných při stanovení koeficientů volatility a korelace;

m) 

přesnost ocenění a výpočtů transformace rizik;

n) 

ověření přesnosti modelu prostřednictvím častého zpětného testování, jak je uvedeno v čl. 293 odst. 1 písm. b) až e);

o) 

dodržování příslušných regulačních požadavků útvarem řízení CCR a útvarem řízení kolaterálu.

Článek 289

Kontrola používání

1.  
Instituce zajistí, aby rozložení expozic vytvořené modelem použitým k vypočítání efektivní EPE bylo důkladně začleněno do každodenního procesu řízení CCR instituce a aby byl výstup modelu zohledněn při schvalování úvěrů, řízení CCR, rozložení vnitřně stanoveného kapitálu a správě a řízení společnosti.
2.  
Instituce prokazuje ke spokojenosti příslušných orgánů, že používala model pro výpočet rozložení expozic, na němž je založen výpočet EPE, který v podstatě splňuje požadavky stanovené v tomto oddílu, alespoň rok před udělením svolením příslušnými orgány pro používání metody interního modelu podle článku 283.
3.  
Model použitý pro vytvoření rozložení expozic vůči CCR je součástí rámce řízení CCR požadovaného článkem 286. Součástí tohoto rámce je měření používání úvěrových linek sloučením expozic s CCR s ostatními úvěrovými expozicemi a rozložení vnitřně stanoveného kapitálu.
4.  
Kromě EPE musí instituce měřit a řídit stávající expozice. Ve vhodných případech musí instituce měřit stávající expozice bez zohlednění a se zohledněním kolaterálu. Kontrola používání je splněna, pokud instituce použije jiná měření CCR, například maximální expozici, založená na rozložení expozic vytvořeném stejným modelem jako pro výpočet EPE.
5.  
Instituce musí mít systém schopný odhadnout EE denně, pokud to bude nutné, pokud neprokáže ke spokojenosti svých příslušných orgánů, že její expozice vůči CCR vyžadují méně časté výpočty. Instituce odhaduje EE podle časového profilu horizontů prognózy, který přiměřeně odráží časovou strukturu budoucích peněžních toků a splatnosti smluv, a způsobem, jenž je v souladu s podstatností a složením expozic.
6.  
Expozice je měřena, monitorována a řízena v průběhu trvání všech smluv ve skupině transakcí se započtením, a ne pouze v horizontu jednoho roku. Instituce musí mít zavedené postupy k identifikaci a řízení rizik u protistran, pro něž expozice přesahuje horizont jednoho roku. Předpovídané zvýšení expozice je vstupní veličinou modelu vnitřně stanoveného kapitálu instituce.

Článek 290

Zátěžové testování

1.  
Instituce musí mít k dispozici komplexní program zátěžového testování pro CCR, včetně použití při posuzování kapitálových požadavků k CCR, který splňuje požadavky stanovené v odstavcích 2 až 10.
2.  
Zátěžové testování musí identifikovat možné události nebo budoucí změny ekonomických podmínek, které by mohly nepříznivě ovlivnit úvěrovou angažovanost dané instituce, a dále hodnotit schopnosti dané instituce těmto změnám čelit.
3.  
Zátěžová opatření v rámci programu jsou porovnávána s limity rizika a jsou institucí považována za součást procesu stanoveného v článku 81 směrnice 2013/36/EU.
4.  
Program musí souhrnně zachycovat obchody a úhrnné expozice napříč všemi formami úvěrového rizika protistrany na úrovni konkrétních protistran v dostatečném časovém rámci za účelem provádění pravidelného zátěžového testování.
5.  
Poskytne alespoň jednou měsíčně zátěžové testování expozice hlavních faktorů tržního rizika, jakými jsou úrokové sazby, FX (koeficient volatility pro devizové riziko), akcie, úvěrová rozpětí a ceny komodit u všech protistran instituce, s cílem identifikovat příliš velké koncentrace konkrétních směrových rizik a umožnit instituci v případě potřeby jejich omezení. Zátěžové testování expozice, včetně jednotlivého faktoru, multifaktoru a podstatného nesměrového rizika, a společné zdůraznění expozice a úvěruschopnosti bude provedeno na úrovni CCR konkrétní protistrany, seskupení protistran a napříč celou institucí.
6.  

Alespoň jednou za čtvrtletí instituce použije multifaktorové zátěžové testovací scénáře a posoudí podstatná nesměrová rizika, včetně expozice výnosové křivky a bazických rizik. Multifaktorové zátěžové testy musí být minimálně zaměřeny na následující scénáře, kdy:

a) 

došlo k závažným ekonomickým či tržním událostem;

b) 

došlo k výraznému poklesu likvidity na širším trhu;

c) 

významný finanční zprostředkovatel likviduje pozice.

7.  
Závažnost šoků podkladových faktorů rizika bude v souladu s účelem zátěžového testu. Při hodnocení ►C2  solventnosti ◄ v rámci zátěžových scénářů musí být šoky podkladových faktorů rizika dostatečně závažné, aby zachytily historicky mimořádná tržní prostředí a mimořádné, avšak věrohodné krizové podmínky na trhu. Zátěžové testy budou hodnotit dopad takových šoků na kapitál, kapitálové požadavky a zisky. Pro účely každodenního sledování portfolií, zajišťování a řízení koncentrací bude program testování rovněž zohledňovat méně závažné a pravděpodobnější scénáře.
8.  
Program bude zahrnovat možnost provádět v případě potřeby reverzní zátěžové testy za účelem identifikace mimořádných, avšak věrohodných scénářů, které by mohly vyústit ve výrazně nepříznivé výsledky. Reverzní zátěžové testování zohlední dopad podstatné nelinearity v portfoliu.
9.  
Výsledky zátěžového testování v rámci programu budou pravidelně – alespoň jednou za čtvrt roku – oznamovány vrcholnému vedení. Zprávy a analýzy týkající se výsledků budou pokrývat největší dopad v rámci portfolia na úrovni protistrany, podstatné koncentrace v rámci jednotlivých částí portfolia (v tomtéž odvětví či regionu) a relevantní tendence týkající se portfolia a protistrany.
10.  
Vrcholné vedení se ujme vedoucí úlohy při začlenění zátěžového testování do rámce řízení rizik a kultury rizik instituce a zajistí, aby výsledky byly smysluplné a aby byly vyžívány pro účely řízení CCR. Výsledky zátěžového testování pro významné expozice budou zhodnoceny na základě pokynů, které ukazují ochotu instituce riskovat, a budou nahlášeny vrcholnému vedení za účelem diskuse a příslušných kroků v případě, že byla identifikována nadměrná nebo koncentrovaná rizika.

Článek 291

Riziko pozitivní korelace

1.  

Pro účely tohoto článku:

a) 

„obecné riziko pozitivní korelace“ (General Wrong-Way Risk) vzniká, pokud pravděpodobnost selhání protistran je pozitivně korelovaná s obecnými faktory tržního rizika;

b) 

„specifické riziko pozitivní korelace“ (Specific Wrong-Way Risk) vzniká, pokud budoucí expozici vůči určité protistraně zvyšuje PD protistrany z důvodu charakteru transakcí s protistranou. Instituce se považuje za stranu vystavenou specifickému riziku pozitivní korelace v případě, že se předpokládá, že budoucí expozice vůči konkrétní protistraně bude vysoká, pokud pravděpodobnost selhání protistrany je rovněž vysoká.

2.  
Instituce musí řádně zvážit expozice, které způsobují značný stupeň specifických a obecných rizik pozitivní korelace.
3.  
Za účelem identifikace obecného rizika pozitivní korelace instituce navrhne zátěžové testování a analýzu scénáře pro zátěžové faktory rizika, které souvisejí s nepříznivou úvěruschopností protistrany. Takové testování bude zaměřeno na možnost závažných šoků, které se objeví v souvislosti se změnou vztahů mezi rizikovými faktory. Instituce bude sledovat obecné riziko pozitivní korelace podle produktu, regionu, průmyslového odvětví nebo dalších kategorií, které souvisí s činností instituce.
4.  
Instituce musí zachovávat postupy pro identifikaci, sledování a řízení případů specifického rizika pozitivní korelace pro každou právnickou osobu, počínající založením transakce a pokračující v průběhu trvání transakce.
5.  

Instituce vypočítají kapitálové požadavky k CCR ve vztahu k transakcím, u nichž bylo identifikováno specifické riziko pozitivní korelace a u nichž existuje právní souvislost mezi protistranou a transakcí s financováním cenných papírů nebo emitentem podkladového nástroje pro OTC derivát nebo podkladových nástrojů pro transakce uvedené v čl. 273 odst. 2 písm. b), c) a d), podle těchto zásad:

a) 

nástroje, u nichž existuje specifické riziko pozitivní korelace, nebudou zahrnuty do téže skupiny transakcí se započtením jako další transakce s protistranou a bude s nimi jednotlivě zacházeno jako se samostatnou skupinou transakcí se započtením;

b) 

v rámci každé takové samostatné skupiny transakcí se započtením se u swapů úvěrového selhání na jedno jméno hodnota expozice rovná plné výši očekávané ztráty hodnoty zbývající reálné hodnoty podkladových nástrojů, za předpokladu, že emitent podkladového nástroje je v likvidaci;

c) 

LGD u instituce používající postup uvedený v kapitole 3 bude pro takové swapové transakce činit 100 %;

d) 

u instituce používající postup stanovený v kapitole 2 bude použitelnou rizikovou váhou váha nezajištěné transakce;

e) 

u všech dalších transakcí odkazujících v jakékoli takové samostatné skupině transakcí se započtením na jedinou protistranu je výpočet hodnoty expozice v souladu s předpokladem tzv. rizika náhlého selhání v případě takových podkladových závazků, v rámci nichž je emitent právně propojen s příslušnou protistranou. U transakcí odkazujících na určitý koš obsahující názvy nebo index se v případě potřeby uplatní riziko náhlého selhání příslušných podkladových závazků, v rámci nichž je emitent právně propojen s příslušnou protistranou;

f) 

v rozsahu, v němž používá výpočty stávajícího tržního rizika pro kapitálové požadavky k dodatečným rizikům selhání a migrace stanovené v hlavě IV kapitole 5 oddílu 4, které již obsahují předpoklad LGD, bude LGD v použitém vzorci 100 %.

6.  
Instituce poskytují vrcholnému vedení a příslušnému výboru vedoucího orgánu pravidelné zprávy o specifických i obecných rizicích pozitivní korelace a opatřeních přijímaných k řízení těchto rizik.

Článek 292

Integrita modelového procesu

1.  

Instituce zajistí integritu modelového procesu, jak stanoví článek 284, přijetím alespoň těchto opatření:

a) 

model zobrazuje podmínky a specifikace transakcí včasně, kompletně a konzervativně;

b) 

tyto podmínky musí zahrnovat alespoň pomyslné objemy smlouvy, splatnost, referenční aktiva, ujednání o marži a ujednání o započtení;

c) 

tyto podmínky a upřesnění jsou vedeny v databázi podléhající řádnému a pravidelnému auditu;

d) 

postup pro uznávání jednání o započtení, který vyžaduje, aby právní oddělení potvrdilo právní vymahatelnost započtení v rámci těchto jednání;

e) 

potvrzení stanovené v písmenu d) bude zadáno do databáze uvedené v písmenu c) nezávislým útvarem;

f) 

převod podmínek transakcí a specifikace údajů do modelu EPE podléhá vnitřnímu auditu;

g) 

mezi modelem a systémy zdrojových údajů musí být zavedeny oficiální postupy sladění, aby trvale ověřovaly, že se podmínky a specifikace transakcí v EPE správně nebo alespoň konzervativně odráží.

2.  
Stávající tržní údaje budou použity ke stanovení stávajících expozic. Instituce může kalibrovat svůj model EPE za použití historických tržních údajů nebo údajů implikovaných trhem za účelem stanovení parametrů podkladových stochastických procesů, jako je posun, volatilita a korelace. Pokud instituce použije historické údaje, musí použít takové údaje za období alespoň tří let. Údaje musí být aktualizovány alespoň jednou za čtvrt roku, případně častěji, pokud je to nutné ke zohlednění tržních podmínek.

Pro výpočet efektivní EPE za použití zátěžové kalibrace musí instituce kalibrovat efektivní EPE buď za použití údajů za období tří let, které zahrnuje krizové období rozpětí úvěrového selhání jejích protistran, nebo za použití tržně implikovaných údajů za takové krizové období.

Za tímto účelem instituce použije ustanovení odstavců 3, 4 a 5.

3.  
Instituce alespoň jednou za čtvrt roku prokáže ke spokojenosti příslušného orgánu, že krizové období použité pro výpočet podle tohoto odstavce se shoduje s obdobím zvýšené hodnoty rozpětí swapu úvěrového selhání nebo jiných úvěrů (např. půjčka nebo podnikový dluhopis) pro reprezentativní výběr protistran s obchodovanými úvěrovými rozpětími. V situacích, kdy instituce nedisponuje přiměřenými údaji o úvěrovém rozpětí pro protistranu, přiřadí tuto protistranu ke konkrétním údajům o úvěrovém rozpětí na základě regionu, interního ratingu a druhů činnosti.
4.  
Model EPE pro všechny protistrany bude používat údaje, buď historické, nebo implikované, které zahrnují údaje z krizového úvěrového období, a budou takové údaje používat způsobem, který je v souladu s metodou použitou pro kalibraci modelu EPE na stávající údaje.
5.  
Pro hodnocení efektivity své zátěžové kalibrace pro EEPE instituce vytvoří několik srovnávacích portfolií, které jsou citlivé vůči hlavním rizikovým faktorům, kterým je instituce vystavena. Expozici vůči těmto srovnávacím portfoliím lze vypočítat za použití a) zátěžové metodiky založené na stávajících tržních hodnotách a parametrech modelu kalibrovaných na krizové podmínky na trhu, a b) expozice vytvářené po dobu trvání krizového období, ale při uplatnění metody stanovené v tomto oddílu (konec tržní hodnoty krizového období, volatility a korelace za tříleté krizové období).

Příslušné orgány budou požadovat, aby instituce upravila zátěžovou kalibraci, pokud se expozice těchto srovnávacích portfolií navzájem výrazně liší.

6.  

Instituce podrobí model procesu validace, který je jasně stanoven v zásadách a postupech institucí. Tento proces validace musí:

a) 

upřesnit druh testování potřebný k zajištění integrity modelu a stanovit podmínky, za kterých jsou předpoklady, ze kterých model vychází, nevhodné, a mohou mít proto za následek podcenění EPE;

b) 

zahrnovat přezkoumání komplexnosti modelu.

7.  

Instituce dohlíží na příslušná rizika a musí mít zavedeny postupy pro upravení svých odhadů EEPE, pokud se tato rizika stanou významnými. Instituce v souladu s tímto odstavcem:

a) 

stanoví a řídí své expozice vůči specifickým rizikům pozitivní korelace, které vznikají způsobem uvedeným v čl. 291 odst. 1 písm. b), a expozice vůči obecným rizikům pozitivní korelace, které vznikají způsobem uvedeným v čl. 291 odst. 1 písm. a);

b) 

u expozic, jejichž rizikový profil se po jednom roce zvyšuje, pravidelně srovnává odhad příslušné výše expozice v průběhu jednoho roku se stejnou výší expozice v průběhu trvání expozice;

c) 

u expozic se zbytkovou splatností kratší než jeden rok pravidelně srovnává reprodukční náklady (stávající expozici) a uskutečněný profil expozice a uchovává údaje, které toto srovnání umožní.

8.  
Instituce musí používat interní postupy, kterými ještě před zahrnutím transakce do skupiny transakcí se započtením ověřuje, zda se na transakci vztahuje právoplatná smlouva o započtení splňující požadavky stanovené v oddílu 7.
9.  
Instituce, která využívá kolaterálu ke snižování CCR, musí mít interní postupy k ověření toho, že kolaterál vyhovuje standardům právní jistoty stanoveným v kapitole 4, před zohledněním jeho účinků ve svých výpočtech.
10.  
EBA sleduje řadu postupů v této oblasti a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydává pokyny k použití tohoto článku.

Článek 293

Požadavky na systém řízení rizik

1.  

Instituce musí splňovat tyto požadavky:

a) 

musí splňovat kvalitativní požadavky uvedené v části třetí hlavě IV kapitole 5;

b) 

musí provádět pravidelný program zpětného testování za pomoci srovnání měření rizik na základě modelu s realizovaným měřením rizik a hypotetických změn založených na statických pozicích s realizovaným měřením;

c) 

musí provádět počáteční validaci a stálý pravidelný přezkum svého modelu expozice s CCR a měření rizik na základě tohoto modelu. Validace a přezkum jsou nezávislé na vývoji modelu;

d) 

vedoucí orgán a vrcholné vedení se musí účastnit procesu kontroly rizika a musí zajistit, aby na kontrolu úvěrového rizika a úvěrového rizika protistrany byly přiděleny adekvátní zdroje. V tomto ohledu musí být denní zprávy, připravené nezávislým útvarem řízení rizika zřízeným podle čl. 287 odst. 1 písm. a), přezkoumány řídícími pracovníky s dostatečným postavením a autoritou, aby prosadili jak snížení pozic provedených jednotlivými obchodníky, tak snížení celkové rizikové expozice instituce;

e) 

interní model měření rizika expozice musí být propojen s každodenním procesem řízení rizika instituce;

f) 

systém pro měření rizik se používá spolu s interními limity obchodování a limity expozice. V tomto ohledu limity expozice musí souviset s modelem měření rizik instituce způsobem, který je v průběhu času stálý a dobře srozumitelný, obchodníkům, vedoucím úvěrových oddělení a vrcholnému vedení;

g) 

instituce zajistí, aby byl její systém řízení rizik dobře dokumentován. Bude zejména uchovávat zdokumentovaný soubor interních strategií, kontrolních mechanismů a postupů, týkajících se provozu systému řízení rizik a nástrojů zajišťujících dodržování těchto zásad;

h) 

v rámci procesu vnitřního auditu instituce musí být pravidelně prováděn nezávislý přezkum systému měření rizika. Tento přezkum se musí vztahovat jak na činnosti obchodních útvarů, tak i na činnosti nezávislého útvaru řízení rizika. Přezkum celkového procesu řízení rizika se provádí v pravidelných intervalech (alespoň jednou ročně) a zaměřuje se přinejmenším na všechny položky uvedené v článku 288;

i) 

průběžná validace modelů úvěrového rizika protistrany, včetně zpětného testování, bude pravidelně přezkoumávána řídícími pracovníky, jež disponují dostatečnou pravomocí k přijetí rozhodnutí ohledně řešení slabých stránek modelů.

2.  
Příslušné orgány při stanovení úrovně hodnoty alfa podle čl. 284 odst. 4 zohlední rozsah, v němž instituce splňuje požadavky odstavce 1. Pouze instituce, které splňují tyto požadavky v plném rozsahu, jsou způsobilé pro použití minimálního násobícího koeficientu.
3.  
Instituce musí dokumentovat postup počáteční a průběžné validace svého modelu expozice s CCR a výpočet měření rizika na základě modelů s takovou mírou podrobnosti, která umožní třetí straně znovu vytvořit analýzu a provést měření rizik. V této dokumentaci bude uvedena frekvence provádění analýzy zpětného testování a jakékoli další průběžné validace, způsob, jakým je validace prováděna s ohledem na toky údajů a portfolia, a analýzy, které byly použity.
4.  
Instituce definuje kritéria, za jejichž pomoci hodnotí své modely expozice s CCR a modely, které vstupují do výpočtu expozice, a uchovává zásady v písemné formě, které popisují postup, kterým je identifikován nepřijatelný výkon a provedena náprava.
5.  
Instituce uvede, jakým způsobem jsou vytvořena reprezentativní portfolia protistran, pro účely validace modelu expozice s CCR a měření rizik za jeho pomoci.
6.  
Validace modelů expozice s CCR a měření rizik za jejich pomoci, která vytváří předvídaná rozložení, zohlední více než jeden statistický údaj předvídaného rozložení.

Článek 294

Validační požadavky

1.  

Instituce v rámci počáteční a průběžné validace svého modelu expozice s CCR a měření rizik za jeho pomoci zajistí, aby byly splněny následující požadavky:

a) 

aby instituce získala svolení příslušných orgánů podle čl. 283 odst. 1, musí nejprve provést zpětné testování za použití historických údajů, týkajících se pohybů faktorů tržního rizika. Toto zpětné testování zohlední řadu odlišných prognóz časových horizontů alespoň za období jednoho roku u řady různých inicializačních dat, které pokrývají širokou škálu tržních podmínek;

b) 

instituce používající postup uvedený v čl. 285 odst. 1 písm. b) pravidelně ověřují svůj model testováním, zda se uskutečněné stávající expozice shodují s prognózou v průběhu všech období krytí rizika marží v rámci jednoho roku. Pokud mají některé obchodní transakce ve skupině transakcí se započtením splatnost kratší než jeden rok a skupina transakcí se započtením má bez těchto transakcí vyšší faktor citlivosti vůči riziku, ověření tuto skutečnost zohlední;

c) 

provede zpětný test fungování svého modelu expozice s CCR a příslušných měření rizik za pomoci tohoto modelu, jakož i prognóz faktoru tržního rizika. U zajištěných obchodních transakcí musí zohledněné prognózované časové horizonty zahrnovat časové horizonty odrážející typická období krytí rizika marží, použitá u zajištěných či maržových obchodů;

d) 

pokud z validace modelu vyplývá, že je efektivní EPE podceněno, instituce přijme nezbytná opatření k odstranění nepřesnosti modelu;

e) 

testuje modely oceňování používané pro výpočet expozice s CCR pro daný scénář budoucích šoků faktorů tržního rizika jako součást počátečního a průběžného modelového validačního procesu. Modely oceňování opcí musí stanovit nelinearity hodnoty opce vzhledem k faktorům tržního rizika;

f) 

model expozice s CCR musí zachytit informace specifické pro transakce, které jsou nezbytné k tomu, aby bylo možné provést sloučení expozic na úrovni skupin transakcí se započtením. Instituce ověřuje, že transakce jsou přiděleny řádným skupinám transakcí se započtením v rámci modelu;

g) 

model expozice s CCR musí zahrnovat informace týkající se dané transakce, aby byly zachyceny dopady zajištění. Musí zohlednit jak současnou výši zajištění, tak zajištění, které si mezi sebou protistrany v budoucnu vymění. Takový model zachycuje povahu maržových dohod, které jsou jednostranné či dvoustranné, četnost výzev k dodatkové úhradě, období krytí rizika marží, minimální práh expozic bez zajištění, které jsou instituce ochotny přijmout, a minimální hodnotu převodu. Takový model musí buď znázornit změnu ocenění podle tržní hodnoty složeného kolaterálu, nebo uplatnit pravidla stanovená v kapitole 4;

h) 

modelový validační proces musí zahrnovat statické historické zpětné testování reprezentativních portfolií protistrany. Instituce provádí tato zpětná testování několika reprezentativních skutečných či hypotetických portfolií protistran v pravidelných intervalech. Tato reprezentativní portfolia se vybírají na základě citlivosti vůči faktorům podstatného rizika a kombinacím rizikových faktorů, kterým je instituce vystavena;

i) 

instituce provede zpětné testování klíčových předpokladů modelu expozice s CCR a příslušných měření rizik, včetně modelovaného vztahu mezi různými časovými vrcholy příslušejícími k témuž rizikovému faktoru a modelovanými vztahy mezi rizikovými faktory;

j) 

fungování modelů expozice s CCR a měření rizik za jejich pomoci bude podléhat příslušné praxi zpětného testování. Program zpětného testování bude s to identifikovat špatné fungování měření rizik v rámci modelu EPE;

k) 

instituce ověří své modely expozice s CCR a veškerá měření rizik v časových horizontech odpovídajících splatnosti obchodů, pro něž se pro výpočet expozice použije IMM podle článku 283;

l) 

instituce pravidelně testuje modely oceňování používané pro výpočet expozice protistrany na základě příslušných nezávislých referenčních hodnot v rámci průběžného modelového validačního procesu;

m) 

průběžná validace modelu expozice s CCR instituce a příslušného měření rizik bude zahrnovat hodnocení přiměřenosti fungování v poslední době;

n) 

frekvence, s jakou jsou aktualizovány parametry modelu expozice s CCR, bude posouzena institucí v rámci počátečního a průběžného procesu validace;

o) 

v rámci počáteční a průběžné validace modelu expozice s CCR se posoudí, zda jsou výpočty úrovně protistrany a expozice skupiny transakcí se započtením vhodné, či nikoli.

2.  
Míru, jež je konzervativnější než metrická míra použitá k výpočtu regulatorní hodnoty expozice pro každou protistranu, lze s předchozím svolením příslušných orgánů použít místo součinu koeficientu alfa a efektivní EPE. Stupeň relativní konzervativnosti bude posouzen na základě předchozího schválení příslušných orgánů a v rámci pravidelného přezkumu v rámci dohledu modelů EPE orgány dohledu. Instituce konzervativnost pravidelně ověřuje. Průběžné hodnocení fungování modelu zahrnuje všechny protistrany, pro něž se modely používají.
3.  
Pokud zpětné testování naznačuje, že model není dostatečně přesný, příslušné orgány musí odvolat svolení modelu nebo stanovit příslušná opatření, aby zajistily, že bude model ihned vylepšen.



Oddíl 7

Smluvní započtení

Článek 295

Uznání smluvního započtení za faktor snižující riziko

Instituce mohou v souladu s článkem 298 považovat za faktor snižující riziko pouze následující druhy dohod o započtení, u nichž byla smlouva o započtení uznána příslušnými orgány v souladu s článkem 296 a instituce splňuje požadavky stanovené v článku 297:

a) 

dvoustranné smlouvy o novaci mezi institucí a její protistranou, podle níž se vzájemné pohledávky a závazky automaticky slučují takovým způsobem, že se při každé novaci stanoví jediná čistá částka a tím vytvoří jediná nová smlouva, která nahrazuje veškeré předešlé smlouvy a všechny závazky mezi stranami na základě těchto smluv a je závazná pro všechny strany;

b) 

jiné dvoustranné dohody o započtení mezi institucí a její protistranou;

c) 

pokud jde o instituce, kterým bylo schváleno používání metody stanovené v oddílu 6 – dohody o křížovém započtení, které se týkají transakcí spadajících do rámce této metody. Příslušné orgány předloží EBA zprávu obsahující seznam schválených dohod o křížovém započtení.

Započtení napříč transakcemi uzavřenými ze strany různých právních subjektů skupiny se pro účely výpočtu kapitálových požadavků neuznává.

Článek 296

Uznání dohod o započtení

1.  
Příslušné orgány uznají dohodu o započtení, pouze pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 2 a, pokud je to vhodné, podle odstavce 3.
2.  

Všechny dohody o započtení, které instituce používají pro účely stanovení hodnoty expozice podle této části, musí splňovat následující podmínky:

a) 

instituce uzavřela se svou protistranou dohodu o započtení, která vytváří jediný právní závazek pokrývající všechny zahrnuté operace tak, že v případě selhání protistrany by instituci vznikl nárok na výplatu nebo povinnost uhrazení pouze pro čisté částky kladných a záporných hodnot zahrnutých jednotlivých operací, oceněných podle tržní hodnoty;

b) 

instituce dala příslušným orgánům k dispozici písemné a odůvodněné právní posudky prokazující, že v případě právního napadení dohody o započtení by pohledávky a závazky instituce nepřekročily hodnoty uvedené v písmenu a). Právní posudek musí odkazovat na platné právní předpisy:

i) 

státu, v němž má protistrana své sídlo;

ii) 

státu, na jehož území se pobočka nachází, v případě pobočky podniku, která se nachází v jiné zemi, než je sídlo podniku;

iii) 

státu, jehož právním řádem se řídí jednotlivé operace zahrnuté do dohody o započtení;

iv) 

státu, jehož právním řádem se řídí veškeré smlouvy nebo dohody potřebné ke splnění smluvního započtení;

c) 

úvěrové riziko každé protistrany se sčítá tak, aby se dospělo k jediné legální expozici napříč transakcemi s každou protistranou. Tato souhrnná hodnota je využívána při stanovování úvěrových limitů a při určování vnitřně stanoveného kapitálu;

d) 

smlouva nesmí obsahovat žádné ustanovení, které v případě platebního selhání protistrany umožňuje protistraně, u níž nedošlo k selhání, provádět pouze částečné nebo žádné platby do konkursní podstaty protistrany, a to i v případech, kdy je strana v platební neschopnosti čistým věřitelem (tj. doložku o odstoupení).

Má-li některý z příslušných orgánů pochybnosti o tom, zda je smluvní započtení platné a vymahatelné podle právních předpisů států uvedených v písmenu b) nebude dohoda o započtení uznána za faktor snižující riziko pro kteroukoliv z protistran. Příslušné orgány se vzájemně informují.

3.  

Právní posudky uvedené v písmenu b) mohou být vypracovány s ohledem na druhy dohod o započtení. Dohody o křížovém započtení musí splňovat následující dodatečné podmínky:

a) 

čistá částka uvedená v odst. 2 písm. a) je čistou částkou kladných i záporných konečných hodnot každé jednotlivé dvoustranné rámcové dohody a kladného i záporného ocenění jednotlivých transakcí podle tržní hodnoty (tj. čistou částkou křížového započtení);

b) 

právní posudky uvedené v odst. 2 písm. b) musí posoudit platnost a vymahatelnost celé dohody o křížovém započtení podle podmínek v ní stanovených a dopad započtení na věcná ustanovení každé zahrnuté jednotlivé dvoustranné rámcové dohody.

Článek 297

Závazky institucí

1.  
Instituce musí zavést a udržovat postupy k zajištění toho, aby právní platnost a vymahatelnost jejího smluvního započtení byla přezkoumána s ohledem na změny relevantních právních řádů uvedených v čl. 296 odst. 2 písm. b).
2.  
Instituce musí ve svých spisech uchovávat veškerou požadovanou dokumentaci vztahující se ke smluvnímu započtení.
3.  
Instituce zahrne vliv započtení do celkového úvěrového rizika protistrany a řídí úvěrová rizika protistrany na základě tohoto vlivu.
4.  
V případě dohody o křížovém započtení podle článku 295 musí instituce dodržovat postupy podle čl. 296 odst. 2 písm. c), aby si ověřila, že každá transakce, která má být zahrnuta do skupiny transakcí se započtením, je ošetřena právním posudkem podle čl. 296 odst. 2 písm. b).

Pokud jde o dohodu o křížovém započtení, instituce se musí i nadále řídit požadavky týkajícími se uznání dvoustranného započtení nebo požadavky kapitoly 4 týkajícími se uznání sníženého úvěrového rizika s ohledem na každou zahrnutou jednotlivou dvoustrannou rámcovou dohodu a transakci.

▼M8

Článek 298

Účinky uznání započtení za faktor snižující riziko

Započtení pro účely oddílů 3 a 6 se uznává tak, jak je v nich uvedeno.

▼B



Oddíl 8

Položky v obchodním portfoliu

Článek 299

Položky v obchodním portfoliu

1.  
Pro účely použití tohoto článku obsahuje příloha II odkaz na derivátové nástroje k převodu úvěrového rizika, jak je uvedeno v bodu 8 oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES.
2.  

Při výpočtu objemu rizikově vážených expozic pro riziko protistrany u položek v obchodním portfoliu musí instituce dodržovat následující zásady:

▼M8 —————

▼B

b) 

instituce nesmí pro uznání účinků finančního kolaterálu použít jednoduchou metodu finančního kolaterálu stanovenou v článku 222;

c) 

v případě repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit vykázaných v obchodním portfoliu, mohou instituce uznat jako způsobilý kolaterál veškeré finanční nástroje a komodity, které jsou způsobilé k zahrnutí do obchodního portfolia;

d) 

pro expozice z titulu nástrojů OTC derivátů zahrnutých do obchodního portfolia mohou instituce uznat jako způsobilý kolaterál komodit, které jsou způsobilé k zahrnutí do obchodního portfolia;

e) 

pro účely výpočtu koeficientu volatility se tam, kde jsou takové finanční nástroje nebo komodity, které nejsou uznány podle kapitoly 4, půjčovány, prodávány nebo poskytovány, nebo vypůjčovány, nakupovány nebo obdrženy jako kolaterál či jiným způsobem v rámci takové transakce a instituce používá regulatorní koeficient volatility podle kapitoly 4 oddílu 3, zachází instituce s takovými nástroji a komoditami stejným způsobem jako s akciemi nezahrnutými do hlavního indexu a kotovanými na uznávané burze;

f) 

pokud instituce používá vlastní odhady koeficientu volatility podle kapitoly 4 oddílu 3 pro finanční nástroje nebo komodity, které nejsou uznány podle kapitoly 4, musí koeficient volatility vypočítat pro každou individuální položku. Pokud instituci bylo schváleno používání přístupu interních modelů podle kapitoly 4, může také tento přístup použít v obchodním portfoliu;

g) 

ve vztahu k uznávání rámcových dohod o započtení, jež se týkají repo obchodů, půjček nebo výpůjček cenných papírů nebo komodit nebo ostatních transakcí na kapitálovém trhu, uznají instituce započtení mezi pozicemi v obchodním portfoliu a pozicemi v investičním portfoliu, pouze pokud započtené transakce splňují tyto podmínky:

i) 

veškeré transakce jsou denně oceňovány podle tržní hodnoty;

ii) 

jakoukoli položku, která je vypůjčena, nakoupena nebo obdržena v rámci transakcí, lze uznat jako uznatelný finanční kolaterál podle kapitoly 4, aniž by se použila ustanovení písmen c) až f) tohoto odstavce;

h) 

tam, kde úvěrový derivát zahrnutý do obchodního portfolia tvoří součást interního zajištění a zajištění úvěrového rizika je uznané podle tohoto nařízení v souladu s článkem 204, použijí instituce jeden z těchto postupů:

i) 

zachází s ním, jako by neexistovalo riziko protistrany vyplývající z pozice v úvěrovém derivátu;

ii) 

pro účely výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku protistrany konzistentně zařazují všechny úvěrové deriváty do obchodního portfolia, které tvoří součást interního zajištění nebo jsou nakoupeny jako zajištění úvěrového rizika protistrany, je-li zajištění úvěrového rizika uznáno podle kapitoly 4.



Oddíl 9

Kapitálové požadavky pro expozice vůči ústřední protistraně

Článek 300

Definice

▼M8

Pro účely tohoto oddílu a části sedmé se použijí tyto definice:

▼B

(1) 

„odolná vůči úpadku (bankruptcy remote)“ jsou taková aktiva klienta, pro něž byla zavedena účinná opatření, která zajistí, že tato aktiva nebudou k dispozici věřitelům ústřední protistrany nebo člena clearingového systému v případě platební neschopnosti této ústřední protistrany nebo člena clearingového systému nebo že tato aktiva nebudou k dispozici členovi clearingového systému na krytí ztrát plynoucích ze selhání jiného klienta či klientů než těch, kteří tato aktiva poskytli;

(2) 

„transakcí související s ústřední protistranou“ se rozumí smlouva nebo transakce uvedená v čl. 301 odst. 1 mezi klientem a členem clearingového systému, která přímo souvisí se smlouvou nebo transakcí uvedenou v uvedeném odstavci mezi tímto členem clearingového systému a ústřední protistranou;

(3) 

„členem clearingového systému“ se rozumí člen clearingového systému ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 648/2012;

(4) 

„klientem“ se rozumí klient ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo podnik, který uzavřel nepřímé ujednání o clearingu s členem clearingového systému ve smyslu čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení;

▼M8

5) 

„hotovostní transakcí“ se rozumí transakce v hotovosti, transakce s dluhovými nástroji nebo akciemi, spotová měnová transakce nebo spotová komoditní transakce; repo obchody a půjčky a výpůjčky cenných papírů nebo komodit se nicméně za hotovostní transakce nepovažují;

6) 

„nepřímým ujednáním o clearingu“ se rozumí ujednání, které splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 648/2012;

7) 

„klientem vyšší úrovně“ se rozumí subjekt poskytující clearingové služby klientovi nižší úrovně;

8) 

„klientem nižší úrovně“ se rozumí subjekt s přístupem ke službám ústřední protistrany prostřednictvím klienta vyšší úrovně;

9) 

„víceúrovňovou klientskou strukturou“ se rozumí nepřímé ujednání o clearingu, podle něhož poskytuje clearingové služby instituci subjekt, který není členem clearingového systému, ale sám je klientem člena clearingového systému nebo klienta vyšší úrovně;

10) 

„nefinancovaným příspěvkem do fondu pro riziko selhání“ se rozumí příspěvek, který má instituce působící jako člen clearingového systému na základě smluvního závazku poskytnout ústřední protistraně poté, co tato ústřední protistrana vyčerpala svůj fond pro riziko selhání, na pokrytí ztrát vzniklých v důsledku selhání jednoho nebo více členů jejího clearingového systému;

11) 

„plně zaručenou transakcí půjček či výpůjček vkladů“ se rozumí plně zajištěná transakce na peněžním trhu, v níž si dvě protistrany vymění vklady a ústřední protistrana mezi ně vstupuje, aby zajistila splnění platebních povinností těchto protistran.

▼M8

Článek 301

Věcná působnost

1.  

Tento oddíl se vztahuje na následující smlouvy a transakce, které dosud nebyly s ústřední protistranou vypořádány:

a) 

derivátové smlouvy uvedené v příloze II a úvěrové deriváty;

b) 

transakce s financováním cenných papírů a plně zaručené transakce půjček či výpůjček vkladů a

c) 

transakce s delší dobou vypořádání.

Tento oddíl se nevztahuje na expozice vyplývající z vypořádání hotovostních transakcí. Na obchodní expozice vyplývající z těchto transakcí použijí instituce postup stanovený v hlavě V a na příspěvky do fondu pro riziko selhání zahrnující pouze tyto transakce uplatňují rizikovou váhu 0 %. Vedle hotovostních transakcí uplatňují instituce na příspěvky do fondu pro riziko selhání, které se vztahují ke smlouvám uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce, postup uvedený v článku 307.

2.  

Pro účely tohoto oddílu platí následující požadavky:

a) 

počáteční marže nezahrnuje příspěvky ústřední protistraně v rámci dohod o vzájemném sdílení ztrát;

b) 

počáteční marže zahrnuje kolaterál složený institucí působící jako člen clearingového systému nebo klientem nad rámec minimální částky požadované ústřední protistranou nebo institucí působící jako člen clearingového systému, a to za předpokladu, že ústřední protistrana nebo instituce působící jako člen clearingového systému může ve vhodných případech zabránit instituci působící jako člen clearingového systému nebo klientovi v čerpání tohoto přebytečného kolaterálu;

c) 

pokud ústřední protistrana využije počáteční marži na vzájemné sdílení ztrát mezi členy svého clearingového systému, zacházejí instituce jednající jako členové clearingového systému s touto počáteční marží jako s příspěvkem do fondu pro riziko selhání.

▼B

Článek 302

Sledování expozic vůči ústředním protistranám

1.  
Instituce sledují všechny své expozice vůči ústředním protistranám a stanoví postupy pro pravidelné podávání zpráv o těchto expozicích vrcholnému vedení a příslušnému výboru či výborům vedoucího orgánu.

▼M8

2.  
Instituce prostřednictvím vhodné analýzy scénářů a zátěžového testování posoudí, zda úroveň kapitálu drženého proti expozicím vůči ústřední protistraně, včetně potenciálních budoucích nebo podmíněných úvěrových expozic, expozic vůči příspěvkům do fondu pro riziko selhání, a pokud instituce působí jako člen clearingového systému, expozic vyplývajících ze smluvních ujednání podle článku 304, vhodným způsobem odpovídá rizikům neodmyslitelně spjatým s těmito expozicemi.

Článek 303

Zacházení s expozicemi členů clearingového systému vůči ústřední protistraně

1.  

Instituce, která působí jako člen clearingového systému, ať už pro své vlastní účely nebo jako finanční zprostředkovatel mezi klientem a ústřední protistranou, vypočítá kapitálové požadavky pro svoje expozice vůči ústřední protistraně takto:

a) 

na své obchodní expozice vůči dané ústřední protistraně použije postup stanovený v článku 306;

b) 

na své příspěvky ústřední protistraně do fondu pro riziko selhání použije postup stanovený v článku 307.

2.  
Pro účely odstavce 1 podléhá součet kapitálových požadavků instituce pro expozice vůči způsobilé ústřední protistraně z důvodu obchodních expozic a příspěvků do fondu pro riziko selhání stropu rovnajícímu se součtu kapitálových požadavků, které by se uplatnily na tytéž expozice, pokud by ústřední protistrana nebyla způsobilou ústřední protistranou.

▼B

Článek 304

Zacházení s expozicemi členů clearingového systému vůči klientům

▼M8

1.  
Instituce, která působí jako člen clearingového systému a v rámci této funkce jako finanční zprostředkovatel mezi klientem a ústřední protistranou, vypočítá kapitálové požadavky pro svoje transakce s daným klientem související s ústřední protistranou v souladu s oddíly 1 až 8 této kapitoly, s touto hlavou kapitolou 4 oddílem 4 a případně s hlavou VI.

▼B

2.  
V případě, že instituce působící jako člen clearingového systému vstoupí do smluvního ujednání s klientem jiného člena clearingového systému, které tomuto klientovi usnadňuje v souladu s čl. 48 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 648/2012 převod pozic a kolaterálu uvedených v čl. 305 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, a tímto smluvním ujednáním vznikne instituci podmíněný závazek, může instituce pro daný podmíněný závazek přidělit expozici nulovou hodnotu.

▼M8

3.  

Pokud instituce působící jako člen clearingového systému použije metody stanovené v oddíle 3 nebo 6 této kapitoly pro výpočet kapitálového požadavku pro své expozice, použijí se tato ustanovení:

a) 

odchylně od čl. 285 odst. 2 může instituce pro své expozice vůči klientovi použít období krytí rizika marží v délce nejméně pět obchodních dní;

b) 

pro své expozice vůči ústřední protistraně použije instituce období krytí rizika marží v délce alespoň 10 obchodních dní;

c) 

odchylně od čl. 285 odst. 3 platí, že pokud skupina transakcí se započtením zahrnutá do výpočtu splní podmínku stanovenou v písmenu a) uvedeného odstavce, nemusí instituce brát zřetel na limit v uvedeném písmenu stanovený, pokud ovšem skupina transakcí se započtením nesplňuje podmínku podle písmene b) uvedeného odstavce a neobsahuje sporné obchody nebo exotické opce;

d) 

pokud si ústřední protistrana vůči transakci ponechá variační marži a kolaterál instituce není proti platební neschopnosti ústřední protistrany chráněn, uplatní instituce období krytí rizika marží v délce jednoho roku nebo zbývající doby splatnosti transakce podle toho, co je kratší, nejméně však 10 obchodních dní.

4.  
Odchylně od čl. 281 odst. 2 písm. i) platí, že pokud instituce působící jako člen clearingového systému použije pro výpočet kapitálového požadavku pro své expozice vůči klientovi metodu uvedenou v oddíle 4, může pro tento výpočet použít faktor splatnosti 0,21.
5.  
Odchylně od čl. 282 odst. 4 písm. d) platí, že pokud instituce působící jako člen clearingového systému použije pro výpočet kapitálového požadavku pro své expozice vůči klientovi metodu uvedenou v oddíle 5, může tato instituce pro tento výpočet použít faktor splatnosti 0,21.

▼M8

6.  
Instituce působící jako člen clearingového systému může použít sníženou expozici v selhání vyplývající z výpočtů uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s hlavou VI.
7.  
Instituce působící jako člen clearingového systému, která od klienta shromažďuje kolaterál pro transakce související s ústřední protistranou a předává jej dále ústřední protistraně, může tento kolaterál zohlednit ke snížení své expozice vůči klientovi v dané transakci související s ústřední protistranou.

V případě víceúrovňové klientské struktury může být zacházení popsané v prvním pododstavci použito na každé úrovni této struktury.

▼B

Článek 305

Zacházení s expozicemi klientů

▼M8

1.  
Instituce, která je klientem, vypočítá kapitálové požadavky pro svoje transakce se svým členem clearingového systému související s ústřední protistranou v souladu s oddíly 1 až 8 této kapitoly, s touto hlavou kapitolou 4 oddílem 4 a případně s hlavou VI.

▼B

2.  

Aniž je dotčen postup uvedený v odstavci 1, je-li instituce klientem, může vypočítat kapitálové požadavky pro svoje obchodní expozice vůči členovi clearingového systému pro transakce související s ústřední protistranou v souladu s článkem 306 za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

pozice a aktiva dotčené instituce, které souvisejí s uvedenými transakcemi, jsou na úrovni člena clearingového systému i ústřední protistrany rozlišovány a odděleny od pozic a aktiv člena clearingového systému a dalších klientů tohoto člena clearingového systému a v důsledku tohoto rozlišení a oddělení jsou tyto pozice a aktiva odolné vůči úpadku v případě selhání nebo platební neschopnosti člena clearingového systému nebo jednoho nebo více jeho dalších klientů;

b) 

právní a správní předpisy a smluvní ujednání, jež se týkají dotčené instituce nebo ústřední protistrany nebo je zavazují, usnadňují převod pozic klienta souvisejících s uvedenými smlouvami a transakcemi, jakož i a odpovídajícího kolaterálu k jinému členovi clearingového systému v rámci příslušného období krytí rizika marží, pokud dojde k selhání nebo platební neschopnosti původního člena clearingového systému. Za takových okolností musí být pozice klienta a kolaterál převedeny na úrovni tržní hodnoty, pokud klient nepožádá o uzavření pozice na úrovni tržní hodnoty;

▼M8

c) 

klient provedl dostatečně důkladnou právní revizi, kterou průběžně aktualizuje a která dokládá, že opatření zajišťující splnění podmínky stanovené v písmenu b) jsou legální, platná, závazná a vymahatelná podle příslušných právních předpisů v rámci příslušné jurisdikce nebo jurisdikcí;

▼B

d) 

ústřední protistrana je způsobilou ústřední protistranou.

▼M8

Při posuzování toho, zda splňuje podmínku stanovenou v prvním pododstavci písm. b), může instituce vzít v úvahu jakékoliv jasné precedenty převodů klientských pozic a odpovídajících kolaterálů na ústřední protistranu a záměr odvětví v této praxi pokračovat.

▼M8

3.  
Odchylně od odstavce 2 tohoto článku platí, že pokud instituce, která je klientem, nesplní podmínku stanovenou v písmeni a) uvedeného odstavce z toho důvodu, že není chráněna před ztrátami v případě společného selhání člena clearingového systému a jiného klienta člena clearingového systému, přičemž jsou splněny všechny ostatní podmínky stanovené v písmenech a) až d) uvedeného odstavce, může instituce vypočítat kapitálové požadavky pro svoje obchodní expozice vůči svému členovi clearingového systému pro transakce související s ústřední protistranou v souladu s článkem 306, za podmínky, že při tom nahradí rizikovou váhu ve výši 2 % uvedenou v čl. 306 odst. 1 písm. a) rizikovou váhou ve výši 4 %.
4.  
V případě víceúrovňové klientské struktury může instituce, která je klientem nižší úrovně a má přístup ke službám ústřední protistrany prostřednictvím klienta vyšší úrovně, použít postup stanovený v odstavcích 2 nebo 3 pouze tehdy, jsou-li podmínky stanovené ve zmíněných odstavcích splněny na každé úrovni uvedené struktury.

▼B

Článek 306

Kapitálové požadavky pro obchodní expozice

1.  

Instituce použije na své obchodní expozice vůči ústředním protistranám tento postup:

a) 

na hodnoty expozic u všech svých obchodních expozic vůči způsobilým ústředním protistranám použije rizikovou váhu 2 %;

b) 

na všechny své obchodní expozice vůči nezpůsobilým ústředním protistranám použije rizikovou váhu, která byla použita pro standardizovaný přístup k úvěrovému riziku podle čl. 107 odst. 2 bodu b).

▼M8

c) 

v případech, kdy instituce působí jako finanční zprostředkovatel mezi klientem a ústřední protistranou a podmínky transakce související s ústřední protistranou stanoví, že instituce není povinna proplatit klientovi jakékoli ztráty, které utrpěl kvůli změnám hodnoty této transakce v případě selhání ústřední protistrany, může tato instituce nastavit hodnotu expozice u obchodní expozice s ústřední protistranou odpovídající uvedené transakci související s ústřední protistranou na rovnou nule.

▼M8

d) 

v případech, kdy instituce působí jako finanční zprostředkovatel mezi klientem a ústřední protistranou a podmínky transakce související s ústřední protistranou stanoví, že instituce je povinna proplatit klientovi ztráty, které utrpěl kvůli změnám hodnoty této transakce v případě selhání ústřední protistrany, použije tato instituce na obchodní expozici s ústřední protistranou odpovídající uvedené transakci související s ústřední protistranou postup stanovený v písmeni a) nebo případně b).

▼M8

2.  
Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud jsou aktiva, která byla dána do úschovy jako kolaterál ústřední protistraně nebo členu clearingového systému, odolná vůči úpadku, může instituce v případě, že se ústřední protistrana, člen clearingového systému nebo jeden nebo více dalších klientů člena clearingového systému dostane do platební neschopnosti, přiřadit expozici úvěrového rizika protistrany u těchto aktiv nulovou hodnotu expozice.
3.  
Instituce provede výpočet hodnot expozice svých obchodních expozic vůči ústřední protistraně v souladu s oddíly 1 až 8 této kapitoly a případně s kapitolou 4 oddílem 4.

▼B

4.  
Instituce vypočítá hodnotu rizikově vážené expozice u svých obchodních expozic vůči ústředním protistranám pro účely čl. 92 odst. 3 jako součet hodnot expozic svých obchodních expozic vůči ústředním protistranám, které se vypočítají v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku a vynásobí rizikovou váhou stanovenou v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

▼M8

Článek 307

Kapitálové požadavky pro příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany

Instituce, která působí jako člen clearingového systému, použije na expozice vyplývající z jejích příspěvků do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany tento postup:

a) 

vypočítá kapitálové požadavky pro své předfinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany v souladu s přístupem stanoveným v článku 308;

b) 

vypočítá kapitálové požadavky pro své předfinancované příspěvky a nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany v souladu s přístupem stanoveným v článku 309;

c) 

vypočítá kapitálové požadavky pro své nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany v souladu s přístupem stanoveným v článku 310.

▼B

Článek 308

Kapitálové požadavky pro předfinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany

1.  
Hodnotou expozice u předfinancovaného příspěvku instituce do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany (DFi) je splacená částka nebo tržní hodnota aktiv vydaných danou institucí snížená o každou částku ze zaplaceného příspěvku, kterou již způsobilá ústřední strana použila na pokrytí svých ztrát v důsledku selhání jednoho nebo více jejích členů clearingového systému.

▼M8

2.  

Instituce vypočítá kapitálový požadavek (Ki) na pokrytí nákladů na expozici vyplývající z jejího předfinancovaného příspěvku (DFi) takto:

image

kde:

Ki

=

kapitálový požadavek;

i

=

index označující člena clearingového systému;

KCCP

=

hypotetický kapitál způsobilé ústřední protistrany sdělený instituci touto způsobilou ústřední protistranou v souladu s článkem 50c nařízení (EU) č. 648/2012;

DFi

=

předfinancovaný příspěvek;

DFCCP

=

předfinancované finanční zdroje ústřední protistrany sdělené instituci touto ústřední protistranou v souladu s článkem 50c nařízení (EU) č. 648/2012; a

DFCM

=

součet předfinancovaných příspěvků všech členů clearingového systému způsobilé ústřední protistrany sdělený instituci touto způsobilou ústřední protistranou v souladu s článkem 50c nařízení (EU) č. 648/2012.

3.  
Instituce vypočítá objemy rizikově vážené expozice expozic vyplývajících z jejího předfinancovaného příspěvku do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany pro účely čl. 92 odst. 3 jako kapitálový požadavek vypočítaný v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, který se vynásobí číslem 12,5.

▼M8 —————

▼M8

Článek 309

Kapitálové požadavky pro předfinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany a pro nefinancované příspěvky nezpůsobilé ústřední protistraně

1.  

Instituce použije níže uvedený vzorec pro výpočet kapitálového požadavku pro expozice vyplývající z jejích předfinancovaných příspěvků do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany a z nefinancovaných příspěvků pro takovou ústřední protistranu:

K = DF + UC
kde:

K

=

kapitálový požadavek;

DF

=

předfinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany; a

UC

=

nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany.

2.  
Instituce vypočítá objemy rizikově vážené expozice expozic vyplývajících z jejího příspěvku do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany pro účely čl. 92 odst. 3 jako kapitálový požadavek vypočítaný v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, který se vynásobí číslem 12,5.

Článek 310

Kapitálové požadavky pro nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany

Na své nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany uplatní instituce rizikovou váhu 0 %.

Článek 311

Kapitálové požadavky pro expozice vůči ústředním protistranám, které přestanou splňovat určité podmínky

1.  
Instituce použijí postup stanovený v tomto článku, pokud se na základě veřejného oznámení nebo oznámení příslušného orgánu ústřední protistrany, kterou uvedené instituce využívají, nebo od ústřední protistrany samé dozví, že ústřední protistrana již nebude vyhovovat podmínkám pro povolení, případně uznání.
2.  

Je-li splněna podmínka stanovená v odstavci 1, musí dané instituce do tří měsíců od okamžiku, kdy se dozvěděly o okolnostech tamtéž uvedených, nebo dříve, pokud o to jejich příslušné orgány požádají, učinit tyto kroky s ohledem na své expozice vůči dané ústřední protistraně:

a) 

použít na své obchodní expozice vůči dané ústřední protistraně postup stanovený v čl. 306 odst. 1 písm. b);

b) 

použít na své předfinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání dané ústřední protistrany a pro nefinancované příspěvky dané ústřední protistraně postup stanovený v článku 309;

c) 

zacházet se svými expozicemi vůči dané ústřední protistraně, které jsou jiné než expozice uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce, jako s expozicemi vůči podnikům v souladu se standardizovaným přístupem k úvěrovému riziku, jak je uvedeno v kapitole 2.

▼B



HLAVA III

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY K OPERAČNÍMU RIZIKU



KAPITOLA 1

Obecné zásady, kterými se řídí používání různých přístupů

Článek 312

Svolení a oznámení

1.  
Aby mohly používat standardizovaný přístup, musí instituce kromě obecných standardů v oblasti řízení rizik uvedených v článcích 74 a 85 směrnice 2013/36/EU splňovat i kritéria stanovená v článku 320. Instituce musí před použitím standardizovaného přístupu uvědomit příslušné orgány.

Příslušné orgány povolí institucím, aby použily alternativní relevantní ukazatel pro linie podnikání „retailové bankovnictví“ a „komerční bankovnictví“, v případě, že podmínky stanovené v čl. 319 odst. 2 a v článku 320 jsou splněny.

2.  
Příslušné orgány povolí institucím, aby využívaly pokročilé přístupy k měření založené na vlastních systémech měření operačního rizika, pokud byly splněny všechny kvalitativní a kvantitativní standardy stanovené v článcích 321 a 322 a pokud instituce splňují obecné standardy v oblasti řízení rizik uvedené v článcích 74 a 85 směrnice 2013/36/EU a v hlavě VII kapitole 3 oddíle II uvedené směrnice.

Pokud instituce chtějí provádět podstatná rozšíření a změny těchto pokročilých přístupů k měření, musí rovněž požádat své příslušné orgány o svolení. Příslušné orgány udělí svolení pouze tehdy, pokud instituce i po těchto podstatných rozšířeních a změnách nadále splňují standardy uvedené v prvním pododstavci.

3.  
Instituce oznámí příslušným orgánům všechny změny ve svých modelech pokročilých přístupů k měření.
4.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

metodika hodnocení, v rámci níž mohou příslušné orgány institucím povolit použití pokročilých přístupů k měření;

b) 

podmínky pro posouzení podstatnosti rozšíření a změn pokročilých přístupů k měření;

c) 

způsoby oznámování požadovaného v odstavci 3.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 313

Návrat k použití méně propracovaných přístupů

1.  
Instituce, které používají standardizovaný přístup, se nesmějí navrátit k používání přístupu základního ukazatele, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3.
2.  
Instituce, které používají pokročilé přístupy k měření, se nesmějí navrátit k používání standardizovaného přístupu nebo přístupu základního ukazatele, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3.
3.  

Instituce se může navrátit k použití méně propracovaného přístupu pro operační riziko, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

a) 

instituce prokáže ke spokojenosti příslušného orgánu, že použití méně propracovaného přístupu se nenavrhuje proto, aby se snížily kapitálové požadavky instituce související s operačním rizikem, že je nezbytné na základě povahy a složitosti instituce a že nebude mít podstatný nepříznivý dopad na solventnost instituce nebo její schopnost účinně řídit operační riziko;

b) 

instituce již obdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

Článek 314

Kombinované používání různých přístupů

1.  
Instituce mohou použít kombinaci přístupů za předpokladu, že získají svolení od příslušných orgánů. Příslušné orgány udělí toto svolení v případě, že jsou splněny odpovídající požadavky stanovené v odstavcích 2 až 4.
2.  

Instituce může používat pokročilý přístup k měření v kombinaci s přístupem základního ukazatele nebo se standardizovaným přístupem, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

a) 

kombinace přístupů používaných institucí zachycuje všechna její operační rizika a příslušné orgány jsou spokojeny s metodikou používanou institucí k pokrytí různých činností, zeměpisných oblastí, právních struktur nebo jiných interně stanovených relevantních dělení;

b) 

kritéria stanovená v článku 320 a standardy stanovené v článcích 321 a 322 jsou splněny u těch činností, u nichž se používá standardizovaný přístup nebo pokročilý přístup k měření.

3.  

Pro instituce, které chtějí používat pokročilý přístup k měření v kombinaci s přístupem základního ukazatele nebo se standardizovaným přístupem, příslušné orgány uloží pro udělení svolení tyto dodatečné podmínky:

a) 

k datu zavedení pokročilého přístupu k měření je významná část operačních rizik úvěrové instituce tímto přístupem zachycena;

b) 

instituce se zaváže, že pokročilý přístup k měření použije na podstatnou část svých operací podle časového harmonogramu, který byl předložen příslušným orgánům, jež ho schválily.

4.  
Instituce mohou požádat o svolení od příslušného orgánu, aby mohly využít kombinace přístupu základního ukazatele a standardizovaného přístupu, pouze za výjimečných okolností, jako je například nedávné převzetí nové obchodní jednotky, které může vyžadovat přechodné období pro používání standardizovaného přístupu.

Příslušný orgán toto svolení udělí pouze tehdy, pokud se instituce zavázala, že použije standardizovaný přístup podle časového harmonogramu předloženého příslušnému orgánu, jenž ho schválil.

5.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

podmínky, které příslušné orgány použijí při posuzování metodiky uvedené v odst. 2 písm. a);

b) 

podmínky, jež musí příslušné orgány použít při rozhodování o tom, zda uložit dodatečné podmínky uvedené v odstavci 3.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2016.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



KAPITOLA 2

Přístup základního ukazatele

Článek 315

Kapitálový požadavek

1.  
Podle přístupu základního ukazatele se kapitálový požadavek k operačnímu riziku rovná 15 % tříletého průměru relevantního ukazatele stanoveného v článku 316.

Instituce musí vypočítat tříletý průměr relevantního ukazatele na základě posledních tří dvanáctiměsíčních sledování ke konci účetního roku. Nejsou-li k dispozici auditované údaje, mohou instituce použít obchodní odhady.

2.  
Pokud instituce vyvíjí činnost po dobu kratší než tři roky, může pro výpočet relevantního ukazatele použít výhledové obchodní odhady, a to za předpokladu, že jakmile budou k dispozici historické údaje, začne je používat.
3.  
Pokud může instituce svému příslušnému orgánu prokázat, že by v důsledku fúze, pořízení nebo zbavení se některých subjektů či sloučení nebo ukončení činností použití tříletého průměru k výpočtu relevantního ukazatele vedlo ke zkreslenému odhadu kapitálového požadavku k operačnímu riziku, může příslušný orgán instituci povolit, aby pozměnila výpočet způsobem, který by tyto skutečnosti zohlednil, a řádně o tom informuje orgán EBA. Příslušný orgán může za daných okolností z vlastního podnětu instituci rovněž nařídit, aby tento výpočet pozměnila.
4.  
Pokud je v případě některého sledování relevantní ukazatel záporný nebo roven nule, instituce tento údaj při výpočtu tříletého průměru nezohlední. Instituce musí vypočítat tříletý průměr jako součet kladných hodnot vydělený počtem těchto kladných hodnot.

Článek 316

Relevantní ukazatel

1.  

Pro instituce, jež používají účetní standardy stanovené ve směrnici 86/635/EHS na základě účetních kategorií ve výsledovce institucí podle článku 27 uvedené směrnice, je relevantním ukazatelem součet položek uvedených v tabulce č. 1 tohoto odstavce. Instituce do součtu zahrnou každou položku s příslušným kladným nebo záporným znaménkem.

Tabulka č. 1

1 Výnosy z úroků a podobné výnosy

2 Náklady na úroky a podobné náklady

3 Výnosy z akcií, podílů a jiných cenných papírů s proměnlivým/pevným výnosem

4 Výnosy z poplatků a provizí

5 Náklady na poplatky a provize

6 Čistý zisk nebo ztráta z finančních operací

7 Ostatní provozní výnosy

Instituce přizpůsobí tyto prvky tak, aby odrážely následující požadavky:

a) 

instituce musí relevantní ukazatel vypočítat před odečtením rezerv a provozních nákladů. Instituce musí do provozních nákladů zahrnout poplatky za služby outsourcingu prováděné třetí stranou, která není mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem instituce nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je zároveň mateřským podnikem instituce. Instituce mohou používat výdaje na outsourcing služeb poskytovaných třetími stranami ke snížení relevantního ukazatele, pokud dané výdaje vznikly u podniku, který podléhá pravidlům určeným tímto nařízením nebo rovnocenným pravidlům;

b) 

instituce nesmí při výpočtu relevantního ukazatele použít tyto prvky:

i) 

realizovaný zisk/ztráta z prodeje položek investičního portfolia;

ii) 

mimořádné a nepravidelné výnosy;

iii) 

výnosy z pojistného plnění;

c) 

je-li přecenění nástrojů obchodního portfolia vykázáno ve výsledovce, mohou instituce toto přecenění zahrnout. Pokud instituce použijí čl. 36 odst. 2 směrnice 86/635/EHS, musí zahrnout přecenění vykázané ve výsledovce.

▼M8

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se mohou instituce rozhodnout nepoužívat pro výpočet relevantního ukazatele účetní kategorie pro výsledovku podle článku 27 směrnice 86/635/EHS na finanční a operativní leasing a namísto toho mohou zahrnout:

a) 

úrokové výnosy z finančního a operativního leasingu a zisky z pronajatých aktiv do kategorie uvedené v bodě 1 tabulky 1;

b) 

úrokové náklady z finančního a operativního leasingu a ztráty, odpisy a snížení hodnoty u aktiv pronajatých v rámci operativního leasingu do kategorie uvedené v bodě 2 tabulky 1.

▼B

2.  
Pokud instituce používají účetní standardy odlišné od těch, které jsou stanoveny ve směrnici 86/635/EHS, vypočítají relevantní ukazatel na základě údajů, které nejlépe odpovídají definici uvedené v tomto článku.
3.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro určení metodiky výpočtu relevantního ukazatele uvedeného v odstavci 2.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2017.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



KAPITOLA 3

Standardizovaný přístup

Článek 317

Kapitálový požadavek

1.  
Podle standardizovaného přístupu instituce rozdělí své činnosti do linií podnikání uvedených v odstavci 4 tabulce č. 2 a v souladu se zásadami stanovenými v článku 318.
2.  
Instituce vypočítá kapitálový požadavek k operačnímu riziku jako tříletý průměr součtu ročních kapitálových požadavků všech linií podnikání uvedených v odstavci 4 tabulce č. 2. Roční kapitálový požadavek pro každou linii podnikání se rovná součinu odpovídajícího faktoru beta uvedeného v této tabulce a části relevantního ukazatele přiřazené příslušné linii podnikání.
3.  
V kterémkoli daném roce mohou instituce vyrovnat záporné kapitálové požadavky vyplývající ze záporné části příslušného relevantního ukazatele v kterékoli linii podnikání kladným kapitálovým požadavkem v ostatních liniích podnikání bez omezení. Pokud je však souhrnný kapitálový požadavek všech linií podnikání v daném roce záporný, použije instituce pro daný rok v čitateli nulovou hodnotu.
4.  
Instituce vypočítá tříletý průměr součtu uvedeného v odstavci 2 na základě posledních tří dvanáctiměsíčních sledování ke konci účetního roku. Nejsou-li k dispozici auditované údaje, mohou instituce použít obchodní odhady.

Pokud může instituce svému příslušnému orgánu prokázat, že – v důsledku fúze, pořízení nebo zbavení se některých subjektů či sloučení nebo ukončení činností – by použití tříletého průměru k výpočtu relevantního ukazatele vedlo ke zkreslenému odhadu kapitálového požadavku k operačnímu riziku, může příslušný orgán institucím povolit, aby pozměnily výpočet způsobem, který by tyto skutečnosti zohlednil, a řádně o tom informuje EBA. Příslušný orgán může za daných okolností z vlastního podnětu instituci rovněž nařídit, aby tento výpočet pozměnila.

Pokud instituce vyvíjí činnost po dobu kratší než tři roky, může pro výpočet relevantního ukazatele použít výhledové obchodní odhady, a to za předpokladu, že jakmile budou k dispozici historické údaje, začne je používat.



Tabulka č. 2

Linie podnikání

Seznam činností

Procento

(faktor beta)

Podnikové finance

Upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě neodvolatelného závazku

Služby spojené s upisováním

Investiční poradenství

Poradenství podnikům ve věcech kapitálové struktury, odvětvové strategie a v souvisejících otázkách, poradenství a služby v oblasti fúzí a koupě podniků

Investiční výzkum a finanční analýza a jiné formy všeobecných doporučení ohledně transakcí s finančními nástroji

18  %

Obchodování na finančních trzích

Obchodování na vlastní účet

Peněžní makléřství

Přijímání a převody příkazů vztahujících se k jednomu či několika finančním nástrojům

Provádění klientských příkazů

Umisťování finančních nástrojů bez neodvolatelného závazku

Provozování mnohostranných systémů obchodování

18  %

Retailové makléřství

(Činnosti pro fyzické osoby nebo malé a střední podniky splňující kritéria vymezená v článku 123 pro kategorii retailových expozic)

Přijímání a převody příkazů vztahujících se k jednomu či několika finančním nástrojům

Provádění klientských příkazů

Umisťování finančních nástrojů bez neodvolatelného závazku

12  %

Komerční bankovnictví

Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků

Poskytování úvěrů

Finanční leasing

Záruky a přísliby

15  %

Retailové bankovnictví

(Činnosti pro fyzické osoby nebo malé a střední podniky splňující kritéria vymezená v článku 123 pro kategorii retailových expozic)

Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků

Poskytování úvěrů

Finanční leasing

Záruky a přísliby

12  %

Provádění plateb a vypořádání

Služby týkající se převodu peněžních prostředků

Vydávání a správa platebních prostředků

18  %

Služby z pověření

Uložení a správa finančních nástrojů na účet klienta, včetně opatrovnictví a souvisejících služeb jako například správa peněžních prostředků či kolaterálu Správa aktiv

15  %

Správa aktiv

Správa portfolií

Správa v subjektech kolektivního investování

Jiné formy správy aktiv

12  %

Článek 318

Zásady pro přiřazování k liniím podnikání

1.  
Instituce stanoví a zdokumentuje konkrétní zásady a kritéria pro přiřazování relevantního ukazatele pro existující linie podnikání a činnosti do standardizovaného rámce stanoveného v článku 317. Tyto zásady a kritéria pak přezkoumává a upravuje podle potřeby pro nové či změněné podnikatelské činnosti a rizika.
2.  

Instituce použijí pro přiřazování k liniím podnikání tyto zásady:

a) 

instituce přiřadí všechny činnosti k liniím podnikání tak, aby na jedné straně nedocházelo k překrývání a na druhé straně žádná činnost nebyla vynechána;

b) 

instituce přiřadí jakoukoliv činnost, kterou nelze jednoznačně přiřadit k žádné linii podnikání daného rámce, která však představuje pomocnou činnost pro jinou činnost do rámce zahrnutou, do stejné linie podnikání jako tu činnost, kterou podporuje. Podporuje-li pomocná činnost více než jednu linii podnikání, přiřadí ji instituce podle objektivního kritéria;

c) 

pokud některou činnost nelze přiřadit ke konkrétní linii podnikání, instituce použije linii podnikání, která vede k největšímu požadavku na kapitál. K téže linii podnikání pak budou přiřazeny i pomocné činnosti, které jsou spojeny s takovou činností;

d) 

instituce mohou k přidělení relevantního ukazatele k liniím podnikání používat interní oceňovací metody. Náklady vzniklé v jedné linii podnikání, které věcně souvisejí s jinou linií podnikání, mohou být převedeny do té linie podnikání, se kterou věcně souvisejí;

e) 

přiřazování činností k liniím podnikání pro účely stanovení požadavků na kapitál k operačnímu riziku musí být konzistentní s kategoriemi, které instituce používají pro úvěrové a tržní riziko;

f) 

za zásady přiřazování odpovídá vrcholné vedení pod kontrolou vedoucího orgánu instituce;

g) 

orgány podrobí postupy pro přiřazování k liniím podnikání nezávislému přezkoumání.

3.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení podmínek uplatňování zásad pro přiřazování k liniím podnikání uvedených v tomto článku.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 31. prosince 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 319

Alternativní standardizovaný přístup

1.  

V rámci alternativního standardizovaného přístupu pro linie podnikání „retailové bankovnictví“ a „komerční bankovnictví“ dodrží instituce následující zásady:

a) 

relevantní ukazatel je normalizovaný ukazatel výnosu, který se rovná nominální hodnotě úvěrů a půjček vynásobené koeficientem 0,035;

b) 

úvěry a půjčkami se rozumí celková čerpaná částka v odpovídajících úvěrových portfoliích. Do linie podnikání „komerční bankovnictví“ zahrnují instituce také cenné papíry držené v investičním portfoliu v nominální hodnotě úvěrů a půjček.

2.  

Aby jim bylo povoleno používat alternativní standardizovaný přístup, musí instituce splňovat všechny tyto podmínky:

a) 

jejich retailové nebo komerční bankovní činnosti vytvářejí alespoň 90 % jejich příjmu;

b) 

významná část jejich retailových nebo komerčních bankovních činností je tvořena půjčkami, se kterými je spojena vysoká PD;

c) 

alternativní standardizovaný přístup představuje vhodný základ pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku.

Článek 320

Kritéria pro standardizovaný přístup

Kritéria, na která se odkazuje v čl. 312 odst. 1 prvním pododstavci, jsou tato:

a) 

instituce musí mít řádně zdokumentovaný systém hodnocení a řízení operačního rizika s jasně stanovenými povinnostmi v rámci tohoto systému. Musí určit své expozice vůči operačnímu riziku a průběžně sledovat údaje týkající se operačního rizika, včetně údajů o podstatných ztrátách. Tento systém musí být podrobován pravidelnému nezávislému přezkumu prováděnému interní nebo třetí stranou disponující znalostmi, které jsou k provádění takového přezkumu zapotřebí;

b) 

systém hodnocení operačního rizika musí být úzce začleněn do postupů pro řízení rizik dané instituce. Jeho výsledky musejí být nedílnou součástí procesu sledování a kontroly rizikového profilu dané instituce v oblasti operačního rizika;

c) 

instituce musí zavést systém podávání zpráv vrcholnému vedení, v jehož rámci příslušné útvary dané instituce obdrží zprávy o operačním riziku. Instituce musí mít zavedeny postupy pro podniknutí odpovídajících opatření v závislosti na informacích obsažených ve zprávách pro vedení.



KAPITOLA 4

Pokročilé přístupy k měření

Článek 321

Kvalitativní standardy

Kvalitativní standardy, na které se odkazuje v čl. 312 odst. 2, jsou tyto:

a) 

interní systém instituce pro měření operačního rizika je úzce začleněn do každodenních postupů pro řízení rizik;

b) 

instituce má nezávislý útvar pro řízení rizika v oblasti operačního rizika;

c) 

instituce má zavedeno pravidelné podávání zpráv o expozicích vůči operačnímu riziku a o ztrátách a má zavedeny postupy pro podniknutí náležitých nápravných opatření;

d) 

systém řízení rizik instituce je důkladně zdokumentován. Instituce má k dispozici postupy, kterými zajistí dodržování stanovených pravidel, a zásady pro případ jejich nedodržení;

e) 

instituce podrobuje své postupy pro řízení operačního rizika a systémy pro jeho měření pravidelnému přezkumu, který provádějí interní nebo externí auditoři;

f) 

interní procesy validace v instituci probíhají řádným a účinným způsobem;

g) 

toky údajů a procesy spojené se systémem instituce pro měření rizik jsou transparentní a dostupné.

Článek 322

Kvantitativní standardy

1.  
Kvantitativní standardy, na něž se odkazuje v čl. 312 odst. 2, zahrnují standardy týkající se procesu, interních údajů, externích údajů, analýzy scénářů, podnikatelského prostředí a faktorů interní kontroly stanovených v odstavcích 2 až 6.
2.  

Standardy týkající se procesu jsou následující:

a) 

instituce vypočítá svůj kapitálový požadavek tak, aby zahrnoval jak očekávanou, tak neočekávanou ztrátu, pokud očekávaná ztráta není přiměřeným způsobem zachycena v jejich interních obchodních postupech. Měření operačního rizika musí zachycovat potenciální málo četné závažné události, přičemž je nutno v průběhu jednoho roku dosáhnout standardu spolehlivosti srovnatelného s intervalem spolehlivosti 99,9 %.

b) 

systém instituce pro měření operačního rizika zahrnuje používání interních údajů, externích údajů, analýzy scénářů a faktorů zohledňujících podnikatelské prostředí a systémy interní kontroly stanovené v odstavcích 3 až 6. Instituce má řádně zdokumentovaný přístup k vážení použití těchto čtyř prvků ve svém celkovém systému měření operačního rizika;

c) 

systém instituce pro měření rizika musí zachytit hlavní faktory, které jsou zdrojem rizika a které ovlivňují tvar křivky odhadovaného rozdělení ztrát;

d) 

instituce může uznat korelace mezi jednotlivými kategoriemi ztrát z operačního rizika v rámci jednotlivých odhadů operačního rizika, pouze pokud jsou její systémy pro měření těchto korelací spolehlivé, jsou používány konzistentně a zohledňují nejistotu spojenou s takovými odhady korelací, zejména v krizových obdobích. Instituce platnost svých předpokladů korelace ověřuje za použití vhodných kvantitativních a kvalitativních technik;

e) 

systém instituce pro měření rizika je vnitřně konzistentní a musí zamezit vícenásobnému užití těch kvalitativních odhadů či technik snižování rizika, které již byly zohledněny v jiných oblastech tohoto nařízení.

3.  

Standardy týkající se interních údajů jsou následující:

a) 

instituce založí svá interní měření operačního rizika na minimálně pětiletém období sledování. V případě prvního použití pokročilého přístupu k měření může instituce použít tříleté období sledování;

b) 

instituce je schopna přiřadit interní údaje o minulých ztrátách k liniím podnikání definovaným v článku 317 a k druhům událostí definovaným v článku 324 a na požádání poskytnout tyto údaje příslušným orgánům. Za výjimečných okolností může instituce přiřadit ztráty, které postihují celou instituci, k dodatečné linii podnikání „podnikové položky“. Instituce má zavedena zdokumentovaná, objektivní kritéria pro přiřazování ztrát k uvedeným obchodním liniím a druhům událostí. Instituce zaznamenává ztráty z operačního rizika, které se vztahují k úvěrovému riziku a které instituce v minulosti zahrnovala do interních databází pro účely úvěrového rizika, v databázích pro účely operačního rizika a označuje je zvlášť. Pokud se vyžaduje, aby instituce s těmito ztrátami pro účely výpočtu požadavků na kapitál nadále zacházela jako s úvěrovým rizikem, nepodléhají kapitálovému požadavku k operačnímu riziku. Ztráty z operačního rizika, které se vztahují k tržním rizikům, instituce zahrne do výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku;

c) 

interní údaje o ztrátách úvěrové instituce musí být komplexní, tzn. že musí zachycovat všechny podstatné činnosti a expozice vůči všem příslušným podsystémům a zeměpisných oblastem. Instituce musí být schopna doložit, že jakékoli nezachycené činnosti nebo expozice, jak samostatně, tak i v kombinaci, by neměly podstatný dopad na celkové odhady rizika. Instituce stanoví odpovídající minimální prahové úrovně ztrát pro sběr interních údajů o ztrátách;

d) 

kromě informací o hrubém objemu ztrát úvěrová instituce shromažďuje i informace o datu ztrátové události, o jakémkoli výtěžku z dané hrubé ztráty a též popisné informace o rizikových faktorech nebo příčinách ztrátové události;

e) 

instituce má zavedena konkrétní kritéria pro přiřazování údajů o ztrátách vzniklých při ztrátové události v centralizovaném útvaru nebo vzniklých při činnosti, která zasahuje více než jednu linii podnikání, i při souvisejících ztrátových událostech v průběhu času;

f) 

instituce má zavedeny zdokumentované postupy pro posuzování trvající relevantnosti údajů o minulých ztrátách, včetně situací, kdy převáží lidský úsudek, použije se škálování či jiné úpravy; musí v nich být též stanoveno, v jakém rozsahu mohou být výše popsané úpravy použity a kdo jejich použití schvaluje.

4.  

Kvalifikační standardy týkající se externích údajů jsou tyto:

a) 

systém instituce pro měření operačního rizika využívá relevantní externí údaje, zejména pokud existuje důvod k domněnce, že je instituce vystavena málo četným, avšak potenciálně velmi závažným ztrátám. Instituce má systematický postup, pomocí nějž stanoví, pro jaké situace použije externí údaje a jakým způsobem budou tyto údaje začleněny do jejího systému měření;

b) 

instituce musí pravidelně přezkoumávat podmínky a postupy pro externí údaje, dokumentovat je a podrobovat je pravidelnému nezávislému přezkumu.

5.  
Instituce využívá analýzu scénářů založených na odborných odhadech společně s externími údaji k ohodnocení své expozice vůči událostem, které mohou způsobit významnou ztrátu. Instituce průběžně potvrzuje a přehodnocuje tato hodnocení prostřednictvím srovnání s údaji o skutečných ztrátách, aby byla zajištěna jejich smysluplnost.
6.  

Kvalifikační standardy týkající se podnikatelského prostředí a faktorů interní kontroly jsou tyto:

a) 

metodika instituce pro hodnocení rizika používaná na úrovni celého podniku zachycuje klíčové faktory podnikatelského prostředí a interní kontroly, které mohou změnit její rizikový profil z hlediska operačního rizika;

b) 

instituce odůvodní výběr každého jednotlivého faktoru tím, že podle její zkušenosti a názoru odborníků z dotčených oblastí podnikání se jedná o faktor významně ovlivňující riziko;

c) 

instituce je schopna zdůvodnit příslušným orgánům citlivost odhadů rizika na změny faktorů a poměrnou váhu jednotlivých faktorů. Kromě zachycení změn ve velikosti rizika, které nastaly díky zlepšení v jeho řízení, musí rámec instituce pro měření rizika též zachycovat potenciální nárůst rizika způsobený vykonáváním složitějších činností či nárůstem objemu obchodních činností;

d) 

instituce dokumentuje svůj rámec měření rizik a podrobuje ho nezávislému přezkumu v rámci instituce i ze strany příslušných orgánů. Instituce průběžně potvrzuje a přehodnocuje proces a jeho výsledky prostřednictvím srovnání se skutečnými interními údaji o ztrátách a s relevantními externími údaji.

Článek 323

Vliv pojištění a jiných mechanismů převodu rizika

1.  
Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 5, povolí příslušné orgány institucím zohlednit vliv pojištění a jiných mechanismů převodu rizika, jestliže jsou úvěrové instituce schopny prokázat, že dochází k jednoznačnému účinku snižování rizik.
2.  
Poskytovatel pojištění musí být oprávněn poskytovat pojištění nebo zajištění a musí mít rating minimální schopnosti vyplácet pojistné plnění vypracovaný externí ratingovou agenturou, který podle vymezení EBA odpovídá třetímu nebo vyššímu stupni úvěrové kvality podle pravidel pro rizikové vážení expozic pro instituce podle hlavy II kapitoly 2.
3.  

Pojištění a rámec pojištění institucí musí vyhovovat všem následujícím podmínkám:

a) 

počáteční platnost pojistné smlouvy nesmí být kratší než jeden rok. V případě pojistných smluv se zbytkovou platností kratší než jeden rok musí instituce provést náležité snížení hodnoty, kterým zohlední zkracující se zbytkovou platnost dané pojistné smlouvy; v případě pojistných smluv se zbytkovou platností 90 dní nebo kratší může toto snížení dosáhnout až plných 100 %;

b) 

minimální výpovědní lhůta pro zrušení dané pojistné smlouvy je alespoň 90 dní;

c) 

pojistná smlouva neobsahuje žádné výluky z pojištění či omezení způsobená zásahem orgánu dohledu nebo takové výluky či omezení, která v případě úpadku instituce zabraňují konkursnímu správci či likvidátorovi instituce vymáhat náhradu utrpěných škod či výdajů vzniklých instituci, s výjimkou událostí, ke kterým došlo po zahájení nucené správy či řízení směřujícího k likvidaci dané instituce. Pojistná smlouva však může vyloučit jakoukoli pokutu, penále nebo náhradu škody plnící sankční funkci v důsledku kroků podniknutých příslušnými orgány;

d) 

výpočty účinků snižování rizika musí zohledňovat pojistné krytí transparentním a konzistentním způsobem ve vztahu ke skutečné pravděpodobnosti a dopadu ztrát použitých při celkovém stanovování kapitálových požadavků k operačnímu riziku;

e) 

pojištění poskytuje třetí strana. V případě pojištění poskytnutého kaptivními pojišťovnami a přidruženými subjekty musí být expozice převedena na nezávislou třetí stranu splňující kritéria způsobilosti vymezená v odstavci 2;

f) 

postupy pro zohlednění pojištění jsou řádně zdůvodněny a zdokumentovány.

4.  

Metodika zohledňování pojištění musí prostřednictvím diskontů nebo snížení zohledňované hodnoty pojištění zachycovat všechny následující prvky:

a) 

zbytkovou platnost pojistné smlouvy, pokud je kratší než jeden rok;

b) 

lhůtu pro zrušení pojistné smlouvy, pokud je kratší než jeden rok;

c) 

nejistotu v platbách a nesoulad v krytí pojistnými smlouvami.

5.  
Snížení kapitálových požadavků plynoucí ze zohlednění pojištění a jiných mechanismů převodu rizik nesmí přesáhnout 20 % výše kapitálového požadavku k operačnímu riziku před zohledněním technik snižování rizika.

Článek 324

Klasifikace druhů ztrátových událostí

Ztrátové události, na které se odkazuje v čl. 322 odst. 3 písm. b), jsou tyto:



Tabulka č. 3

Typ události

Definice

Interní podvod

Ztráty způsobené jednáním, jehož úmyslem je podvodně připravit o majetek, zpronevěřit jej nebo obejít předpisy, zákony či firemní zásady, vyjma případů diskriminace nebo sociální a kulturní odlišnosti, kterého se účastní alespoň jedna interní strana

Externí podvod

Ztráty způsobené jednáním třetí strany, jehož úmyslem je podvodně připravit o majetek, zpronevěřit jej nebo obejít zákon

Postupy při zaměstnávání a bezpečnost na pracovišti

Ztráty způsobené jednáním, které je v rozporu se zákony nebo dohodami týkajícími se zaměstnávání, ochrany zdraví a bezpečnosti, ztráty způsobené platbami z důvodu újmy na zdraví nebo z důvodu diskriminace či sociální a kulturní odlišnosti

Klienti, produkty a obchodní postupy

Ztráty způsobené neúmyslným jednáním nebo nedbalostí, v jejichž důsledku nebyl splněn obchodní závazek vůči některým klientům (včetně požadavků důvěrnosti či přiměřenosti jednání) nebo ztráty způsobené povahou nebo formou produktu

Škody na hmotném majetku

Ztráty způsobené ztrátou nebo poškozením hmotného majetku přírodní katastrofou nebo jinými událostmi

Přerušení obchodní činnosti a selhání systému

Ztráty způsobené přerušením obchodní činnosti nebo selháním systému

Provádění transakcí, dodávky a řízení procesů

Ztráty způsobené chybami při zpracovávání transakcí nebo při řízení procesů, ztráty plynoucí ze vztahů s obchodními protistranami a dodavateli



HLAVA IV

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY K TRŽNÍMU RIZIKU

▼M8



KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 325

Přístupy k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku

1.  

Instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s těmito přístupy:

a) 

standardizovaným přístupem uvedeným v odstavci 2;

b) 

přístupem interního modelu uvedeným v kapitole 5 této hlavy pro ty kategorie rizika, pro něž instituce v souladu s článkem 363 obdržela svolení k použití tohoto přístupu.

2.  

Kapitálovými požadavky k tržnímu riziku vypočtenými v souladu se standardizovaným přístupem podle odst. 1 písm. a) se v příslušných případech rozumí součet těchto kapitálových požadavků:

a) 

kapitálové požadavky k pozičnímu riziku podle kapitoly 2;

b) 

kapitálové požadavky k měnovému riziku podle kapitoly 3;

c) 

kapitálové požadavky ke komoditnímu riziku podle kapitoly 4.

3.  

Instituce, která není v souladu s článkem 325a osvobozena od požadavků na podávání zpráv podle článku 430b, podává zprávy o výpočtu v souladu s článkem 430b pro všechny pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s těmito přístupy:

a) 

alternativním standardizovaným přístupem stanoveným v kapitole 1a;

b) 

přístupem založeným na alternativních interních modelech stanoveným v kapitole 1b.

4.  
Instituce může v rámci skupiny trvale používat kombinaci přístupů podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku v souladu s článkem 363.
5.  
Instituce nesmí použít přístup uvedený v odst. 3 písm. b) pro nástroje v jejich obchodním portfoliu, které jsou sekuritizovanými pozicemi nebo pozicemi zahrnutými v alternativním portfoliu obchodování s korelací (ACTP) podle odstavců 6, 7 a 8.
6.  

Do ACTP se zahrnují sekuritizované pozice a úvěrové deriváty n-tého selhání, které splňují všechna tato kritéria:

a) 

pozice nejsou resekuritizovanými pozicemi, opcemi na sekuritizované tranše ani jakýmikoli jinými deriváty sekuritizovaných expozic, které neposkytují poměrný podíl na výnosech sekuritizované tranše;

b) 

všechny jejich podkladové nástroje jsou:

i) 

nástroji na jedno jméno, včetně úvěrových derivátů na jedno jméno, pro něž existuje likvidní obousměrný trh;

ii) 

běžně obchodovanými indexy založenými na nástrojích uvedených v bodu i).

Má se za to, že obousměrný trh existuje tam, kde existují nezávislé nabídky na nákup a prodej učiněné v dobré víře, takže lze během jednoho dne určit cenu, která má přiměřený vztah k poslední prodejní ceně nebo k běžným konkurenčním nabídkám na nákup a prodej učiněný v dobré víře, a vypořádání při této ceně je možné provést během relativně krátké doby, která odpovídá obchodním zvyklostem.

7.  

Do ACTP se nezahrnují pozice s kterýmkoli z těchto podkladových nástrojů:

a) 

podkladové nástroje zařazené do kategorií expozic uvedených v čl. 112 písm. h) nebo i);

b) 

pohledávka za jednotkou pro speciální účel, která je přímo či nepřímo zajištěna pozicí, jež by sama o sobě nebyla podle odstavce 6 způsobilá k zahrnutí do ACTP.

8.  
Instituce mohou do ACTP zahrnout pozice, které nejsou sekuritizovanými pozicemi ani úvěrovými deriváty n-tého selhání, avšak zajišťují jiné pozice tohoto portfolia, pokud pro tento nástroj nebo jeho podkladové nástroje existuje likvidní obousměrný trh popsaný v odst. 6 druhém pododstavci.
9.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, jakým způsobem instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s přístupy stanovenými v odst. 1 písm. a) a b).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. září 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325a

Osvobození od zvláštních požadavků na podávání zpráv pro tržní riziko

1.  

Instituce je osvobozena od požadavku na podávání zpráv podle článku 430b za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových položek vystavených tržnímu riziku je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven každé z těchto hraničních hodnot:

a) 

10 % celkových aktiv instituce;

b) 

500 milionům EUR.

2.  

Instituce vypočítají objem svých rozvahových a podrozvahových položek vystavených tržnímu riziku na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:

a) 

musí být zahrnuty všechny pozice zařazené do obchodního portfolia kromě úvěrových derivátů, které jsou uznány jako vnitřní zajištění vůči expozicím úvěrového rizika v investičním portfoliu, a transakcí s úvěrovými deriváty, jež dokonale kompenzují tržní riziko vnitřního zajištění, jak je uvedeno v čl. 106 odst. 3;

b) 

musí být zahrnuty všechny pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému nebo komoditnímu riziku;

▼C7

c) 

všechny pozice musí být oceněny svou tržní hodnotou k danému dni, s výjimkou pozic podle písmene b); pokud není tržní hodnota určité pozice v obchodním portfoliu k danému dni k dispozici, použijí instituce reálnou hodnotu této pozice v obchodním portfoliu k danému dni; pokud k danému dni není k dispozici reálná ani tržní hodnota pozice v obchodním portfoliu, použijí instituce tu tržní nebo reálnou hodnotu dané pozice, která je nejaktuálnější;

▼M8

d) 

všechny pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému riziku se považují za celkovou čistou měnovou pozici a oceňují se v souladu s článkem 352;

e) 

všechny pozice v investičním portfoliu vystavené komoditnímu riziku se oceňují podle článků 357 a 358;

f) 

absolutní hodnota dlouhé pozice se sčítá s absolutní hodnotou krátké pozice.

3.  
Instituce oznámí příslušným orgánům, pokud vypočítávají nebo přestanou vypočítávat kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s tímto článkem.
4.  
Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu.
5.  

Osvobození od požadavků na podávání zpráv podle článku 430b se přestane uplatňovat tři měsíce poté, co nastane některý z těchto případů:

a) 

instituce nesplňuje podmínku stanovenou v odst. 1 písm. a) nebo b) po dobu tří po sobě jdoucích měsíců; nebo

b) 

instituce nesplňuje podmínku stanovenou v odst. 1 písm. a) nebo b) po dobu více než šesti z uplynulých dvanácti měsíců.

6.  
Pokud se na instituci začaly vztahovat požadavky na podávání zpráv podle článku 430b v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, může být od těchto požadavků na podávání zpráv osvobozena pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.
7.  
Instituce neotevře, nenakoupí ani neprodá pozici pouze za účelem splnění některé z podmínek stanovených v odstavci 1 během měsíčního posuzování.
8.  
Instituce, která je způsobilá pro zacházení stanovené v článku 94, je osvobozena od požadavku na podávání zpráv podle článku 430b.

Článek 325b

Svolení ke konsolidovaným požadavkům

1.  
S výhradou odstavce 2 a pouze pro účely výpočtu čistých pozic a kapitálových požadavků v souladu s touto hlavou na konsolidovaném základě mohou instituce využít pozice v jedné instituci nebo podniku k vykompenzování pozic v jiné instituci nebo podniku.
2.  

Instituce mohou použít odstavec 1 pouze se svolením příslušných orgánů, které je uděleno, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

kapitál je uvnitř skupiny uspokojivě rozdělen;

b) 

regulační, právní nebo smluvní rámec, v němž tyto instituce působí, zaručuje vzájemnou finanční podporu uvnitř skupiny.

3.  

U podniků nacházejících se ve třetích zemích musí být kromě podmínek uvedených v odstavci 2 splněny i všechny následující podmínky:

a) 

tyto podniky obdržely povolení ve třetí zemi a odpovídají definici úvěrové instituce nebo jsou uznanými investičními podniky z třetích zemí;

b) 

na individuálním základě tyto podniky splňují kapitálové požadavky ekvivalentní požadavkům stanoveným v tomto nařízení;

c) 

v dotyčných třetích zemích neexistují předpisy, které by podstatně ovlivňovaly převod prostředků v rámci skupiny.

▼M8



KAPITOLA 1a

Alternativní standardizovaný přístup



Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 325c

Působnost a struktura alternativního standardizovaného přístupu

1.  
Alternativní standardizovaný přístup vymezený v této kapitole se použije pouze pro účely požadavku na podávání zpráv podle čl. 430b odst. 1.
2.  

Instituce vypočítají kapitálové požadavky k tržnímu riziku alternativním standardizovaným přístupem pro portfolio pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku jako součet těchto tří složek:

a) 

kapitálového požadavku podle metody založené na citlivostech stanoveného v oddíle 2;

b) 

kapitálového požadavku k riziku selhání stanoveného v oddíle 5, který se vztahuje pouze na pozice v obchodním portfoliu v daném oddíle uvedené;

c) 

kapitálového požadavku ke zbytkovým rizikům podle oddílu 4, který se vztahuje pouze na pozice v obchodním portfoliu v daném oddíle uvedené.



Oddíl 2

Výpočet kapitálového požadavku podle metody založené na citlivostech

Článek 325d

Definice

Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

1) 

„rizikovou třídou“ se rozumí jedna z těchto sedmi kategorií:

i) 

obecné úrokové riziko;

ii) 

riziko úvěrového rozpětí pro nesekuritizaci;

iii) 

riziko úvěrového rozpětí pro sekuritizaci mimo alternativní portfolio obchodování s korelací (riziko úvěrového rozpětí mimo ACTP);

iv) 

riziko úvěrového rozpětí pro sekuritizaci v rámci alternativního portfolia obchodování s korelací (riziko úvěrového rozpětí ACTP);

v) 

akciové riziko;

vi) 

komoditní riziko;

vii) 

měnové riziko;

2) 

„citlivostí“ se rozumí relativní změna hodnoty pozice v důsledku změny hodnoty některého z relevantních rizikových faktorů dané pozice, vypočtená pomocí modelu oceňování instituce v souladu s oddílem 3 pododdílem 2;

3) 

„košem“ se rozumí podkategorie pozic v rámci jedné rizikové třídy s podobným rizikovým profilem, jemuž je přidělována riziková váha ve smyslu oddílu 3 pododdílu 1.

Článek 325e

Složky metody založené na citlivostech

1.  

Instituce vypočítají kapitálový požadavek k tržnímu riziku podle metody založené na citlivostech sloučením těchto tří kapitálových požadavků v souladu s článkem 325h:

a) 

kapitálových požadavků k riziku delta, které zachycuje riziko změny hodnoty nástroje v důsledku změn v jeho rizikových faktorech nesouvisejících s volatilitou;

b) 

kapitálových požadavků k riziku vega, které zachycuje riziko změny hodnoty nástroje v důsledku změn v jeho rizikových faktorech souvisejících s volatilitou;

c) 

kapitálových požadavků k riziku zakřivení, které zachycuje riziko změny hodnoty nástroje v důsledku změn v jeho hlavních rizikových faktorech nesouvisejících s volatilitou, jež nejsou zachyceny kapitálovými požadavky k riziku delta.

2.  

Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1:

▼M12

a) 

všechny pozice nástrojů s opčním prvkem podléhají kapitálovým požadavkům podle odst. 1 písm. a), b) a c) pro rizika jiná než exotické podklady nástrojů podle čl. 325u odst. 2 písm. a);

b) 

všechny pozice nástrojů bez opčního prvku podléhají kapitálovým požadavkům podle odst. 1 písm. a) pro rizika jiná než exotické podklady nástrojů podle čl. 325u odst. 2 písm. a).

▼M8

Pro účely této kapitoly zahrnují nástroje s opčním prvkem mimo jiné: kupní a prodejní opce, capy, floory, swapové opce, bariérové opce a exotické opce. Vložené opce, jako jsou opce na předčasné splacení nebo behaviorální opce, se pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku považují za samostatné pozice v opcích.

Pro účely této kapitoly se nástroje, jejichž peněžní tok lze zapsat jako lineární funkci pomyslné hodnoty podkladu, považují za nástroje bez opčního prvku.

▼M12

3.  
Odchylně od odst. 2 písm. b) se může instituce rozhodnout, že podrobí všechny pozice nástrojů bez opčního prvku kapitálovým požadavkům uvedeným v odst. 1 písm. a) a c).

Instituce, která se rozhodne použít přístup uvedený v prvním pododstavci, oznámí tuto skutečnost svému příslušnému orgánu nejméně tři měsíce před prvním použitím přístupu. Po uplynutí těchto tří měsíců a za předpokladu, že příslušný orgán nevznesl námitku, může instituce tento přístup používat, dokud příslušný orgán instituci neinformuje, že k tomu již není oprávněna.

Instituce, která chce přestat používat přístup uvedený v prvním pododstavci, oznámí tuto skutečnost svému příslušnému orgánu nejméně tři měsíce předtím, než přístup přestane používat. Instituce může tento přístup přestat používat, pokud proti tomu příslušný orgán v dané lhůtě tří měsíců nevznese námitku.

▼M8

Článek 325f

Kapitálové požadavky k rizikům delta a vega

1.  
Pro výpočet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega použijí instituce faktory rizika delta a vega uvedené v oddílu 3 pododdílu 1.
2.  
Pro výpočet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega uplatní instituce postup stanovený v odstavcích 3 až 8.
3.  
Pro každou rizikovou třídu se vypočítá citlivost všech nástrojů v působnosti kapitálových požadavků k rizikům delta a vega na každý příslušný faktor rizika delta a vega zahrnutý do dané rizikové třídy s pomocí příslušných vzorců uvedených v oddílu 3 pododdílu 2. Pokud hodnota některého nástroje závisí na několika rizikových faktorech, určí se citlivost samostatně pro každý z nich.
4.  
Citlivosti jsou přiřazovány jednomu z košů „b“ v rámci každé rizikové třídy.
5.  
V rámci každého koše „b“ jsou vzájemně započteny pozitivní a negativní citlivosti na tentýž rizikový faktor, čímž se získají čisté citlivosti (sk) na každý rizikový faktor „k“ v koši.
6.  

Čisté citlivosti na každý rizikový faktor v každém koši se vynásobí odpovídající rizikovou váhou podle oddílu 6, čímž se získají vážené citlivosti na jednotlivé rizikové faktory v koši v souladu s tímto vzorcem:

WSk = RWk · sk
kde:

WSk

=

vážené citlivosti;

RWk

=

rizikové váhy; a

sk

=

rizikový faktor.

7.  

Vážené citlivosti na jednotlivé rizikové faktory v každém koši se sečtou v souladu s níže uvedeným vzorcem, přičemž nejnižší hodnota ve funkci druhé odmocniny je nula, čímž se získá citlivost pro daný koš. Použijí se odpovídající korelace pro vážené citlivosti ve stejném koši (ρkl), jak jsou stanoveny v oddíle 6.

image

kde:

Kh

=

citlivost pro daný koš; a

WS

=

vážené citlivosti.

8.  

Citlivost pro daný koš (Kb) se vypočítá pro každý koš v rámci rizikové třídy v souladu s odstavci 5, 6 a 7. Jakmile je citlivost pro daný koš vypočtena pro všechny koše, sloučí se vážené citlivosti na všechny rizikové faktory pro všechny koše v souladu s níže uvedeným vzorcem s použitím odpovídajících korelací γbc pro vážené citlivosti v různých koších, jak jsou stanoveny v oddíle 6, čímž se získá kapitálový požadavek k riziku delta nebo vega pro danou rizikovou třídu:

image

kde:

▼C7

Sb

=

Σk WSk pro všechny rizikové faktory v koši b a Sc = Σk WSk v koši c. Pokud tyto hodnoty S b and S c vedou k záporné hodnotě celkového součtuimage, vypočte instituce kapitálové požadavky k riziku delta nebo vega pro danou rizikovou třídu alternativním způsobem, přičemž;

▼M8

Sb

=

max [min (Σk WSk, Kb), – Kb] pro všechny rizikové faktory v koši b a

Sc

=

max [min (Σk WSk, Kc), – Kc] pro všechny rizikové faktory v koši c.

Kapitálové požadavky k riziku delta nebo vega pro danou rizikovou třídu se vypočtou pro každou rizikovou třídu v souladu s odstavci 1 až 8.

▼M12

Článek 325 g

Kapitálové požadavky k riziku zakřivení

1.  
Instituce provedou výpočty stanovené v odstavci 2 pro každý rizikový faktor nástrojů, na něž se vztahuje kapitálový požadavek k riziku zakřivení, s výjimkou rizikových faktorů uvedených v odstavci 3.

Pro daný rizikový faktor provedou instituce tyto výpočty na čistém základě pro všechny pozice nástrojů, na něž se vztahuje kapitálový požadavek k riziku zakřivení a které obsahují tento rizikový faktor.

2.  
Pro daný rizikový faktor k, který je obsažen v jednom nebo více nástrojích uvedených v odstavci 1, vypočítají instituce čistou pozici tohoto rizikového faktoru v riziku zakřivení směrem nahoru (image) a čistou pozici tohoto rizikového faktoru v riziku zakřivení směrem dolů (image) takto:

image

image

image

image

kde:

i

=

index označující všechny pozice nástrojů uvedených v odstavci 1 a zahrnujících rizikový faktor k;

xk

=

současná hodnota rizikového faktoru k;

Vi (xk )

=

hodnota nástroje i stanovená odhadem v modelu oceňování instituce na základě současné hodnoty rizikového faktoru k;

image

=

hodnota nástroje i stanovená odhadem v modelu oceňování instituce na základě posunu hodnoty rizikového faktoru k směrem nahoru;

image

=

hodnota nástroje i stanovená odhadem v modelu oceňování instituce na základě posunu hodnoty rizikového faktoru k směrem dolů;

image

=

riziková váha použitelná na rizikový faktor k určená v souladu s oddílem 6;

sik

=

delta citlivost nástroje i vůči rizikovému faktoru k vypočtená v souladu s článkem 325r.

3.  
Odchylně od odstavce 2 provedou instituce pro křivky rizikových faktorů, které patří do tříd obecného úrokového rizika (GIRR), rizika úvěrového rozpětí (CSR) a komoditního rizika, výpočty podle odstavce 6 na úrovni celé křivky, a nikoli na úrovni každého rizikového faktoru, který ke křivce přísluší.

Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 2, kde xk je křivka rizikových faktorů zařazených do tříd obecného úrokového rizika, rizika úvěrového rozpětí a komoditního rizika, je sik součtem delta citlivostí na rizikový faktor křivky ve všech splatnostech křivky.

4.  
Pro stanovení kapitálového požadavku k riziku zakřivení na úrovni koše musí instituce podle následujícího vzorce sečíst čisté pozice v riziku zakřivení směrem nahoru a dolů, vypočtené v souladu s odstavcem 2, pro všechny rizikové faktory zařazené do tohoto koše v souladu s oddílem 3 pododdílem 1:

image

kde:

b

=

index označující koš dané rizikové třídy;

Kb

=

kapitálové požadavky k riziku zakřivení pro koš b;

image;

image;

image;

pkl

=

korelace v rámci koše mezi rizikovými faktory k a l podle oddílu 6;

k, l

=

indexy označující všechny rizikové faktory nástrojů podle odstavce 1 zařazené do koše b;

(image)

=

čistá pozice v riziku zakřivení směrem nahoru;

(image)

=

čistá pozice v riziku zakřivení směrem dolů.

5.  
Odchylně od odstavce 4 se pro kapitálové požadavky k riziku zakřivení na úrovni koše u koše č. 18 dle článku 325ah, koše č. 18 dle článku 325ak, koše č. 25 dle článku 325am a koše č. 11 dle článku 325ap použije tento vzorec:

image

6.  
Instituce vypočítají kapitálové požadavky k riziku zakřivení pro rizikovou třídu (RCCR) sečtením všech kapitálových požadavků k riziku zakřivení na úrovni koše v rámci dané rizikové třídy takto:

image

kde:

b, c

=

indexy označující všechny koše dané rizikové třídy odpovídající nástrojům uvedeným v odstavci 1;

Kb

=

kapitálové požadavky k riziku zakřivení pro koš b;

image;

image;

γbc

=

korelace mezi koši bc podle oddílu 6.

7.  
Kapitálový požadavek k riziku zakřivení je součtem kapitálových požadavků k riziku zakřivení pro rizikovou třídu vypočítaných v souladu s odstavcem 6 pro všechny rizikové třídy, do nichž náleží alespoň jeden rizikový faktor nástrojů uvedených v odstavci 1.

▼M8

Článek 325h

Součet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega a k riziku zakřivení pro jednotlivé rizikové třídy

1.  
Instituce sečtou kapitálové požadavky k rizikům delta a vega a k riziku zakřivení pro jednotlivé rizikové třídy postupem stanoveným v odstavcích 2, 3 a 4.
2.  

Postup výpočtu kapitálových požadavků k rizikům delta a vega pro jednotlivé rizikové třídy a k riziku zakřivení stanovený v článcích 325f a 325g se provádí pro každou rizikovou třídu třikrát, pokaždé s jiným souborem korelačních parametrů ρkl (korelace mezi rizikovými faktory v rámci koše) a γbc (korelace mezi koši v rámci rizikové třídy). Každý z těchto souborů odpovídá odlišnému scénáři:

a) 

scénář středních korelací, podle nějž zůstávají korelační parametry ρkl a γbc podle oddílu 6 beze změny;

b) 

scénář vysokých korelací, podle nějž se korelační parametry ρkl a γbc určené v oddíle 6 jednotně vynásobí číslem 1,25, a parametry ρkl a γbc jsou podřízeny maximu 100 %;

▼M12

c) 

scénář nízkých korelací, v němž se korelační parametry ρkl a γbc stanovené v oddíle 6 nahradí parametry image, resp. image.

▼M8

3.  
Instituce sečtou kapitálové požadavky k rizikům delta a vega a k riziku zakřivení pro jednotlivé rizikové třídy pro každý scénář, aby určily tři kapitálové požadavky odpovídající jednotlivým scénářům.
4.  
Kapitálovým požadavkem určeným metodou založenou na citlivostech je ten nejvyšší z daných tří kapitálových požadavků uvedených v odstavci 3 odpovídajících jednotlivým scénářům.

▼M12

Článek 325i

Zacházení s indexovými nástroji a s ostatními vícepodkladovými nástroji

1.  

Instituce použijí pro indexové a další vícepodkladové nástroje průhledový přístup v souladu s následujícími ustanoveními:

a) 

pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku delta a k riziku zakřivení instituce předpokládají, že drží jednotlivé pozice přímo v podkladových složkách indexových nebo jiných vícepodkladových nástrojů, s výjimkou pozice v indexu, který je zahrnut do ACTP, pro který vypočítají jedinou citlivost na index;

b) 

instituce mohou citlivosti na rizikový faktor dané složky indexového nástroje nebo jiného vícepodkladového nástroje započíst proti citlivostem na tentýž rizikový faktor téže složky nástrojů na jedno jméno, s výjimkou pozic zahrnutých do ACTP;

c) 

pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku vega mohou instituce buď předpokládat, že drží individuální pozice přímo v podkladových složkách indexového nebo jiného vícepodkladového nástroje, nebo vypočítat jedinou citlivost na podklad daného nástroje. Ve druhém uvedeném případě instituce přiřadí jedinou citlivost příslušnému koši, jak je stanoveno v oddíle 6 pododdíle 1, a to takto:

i) 

pokud by při zohlednění vah indexu bylo více než 75 % složek v tomto indexu zařazeno do téhož koše, instituce přiřadí citlivost tomuto koši a považují ji za citlivost na jedno jméno v tomto koši;

ii) 

ve všech ostatních případech instituce přiřadí citlivost k příslušnému koši indexu.

2.  

Odchylně od odst. 1 písm. a) mohou instituce pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku delta a k riziku zakřivení vypočítat jedinou citlivost na pozici v kotovaném akciovém nebo úvěrovém indexu za předpokladu, že kotovaný akciový nebo úvěrový index splňuje podmínky stanovené v odstavci 3. V takovém případě instituce přiřadí jedinou citlivost příslušnému koši, jak je stanoveno v oddíle 6 pododdíle 1, a to takto:

a) 

pokud by při zohlednění vah kotovaného indexu bylo více než 75 % složek v tomto kotovaném indexu zařazeno do téhož koše, bude citlivost přiřazena tomuto koši a považována za citlivost na jedno jméno v tomto koši;

b) 

ve všech ostatních případech instituce přiřadí citlivost k příslušnému koši kotovaného indexu.

3.  

Instituce mohou použít přístup stanovený v odstavci 2 pro nástroje odkazující na kotovaný akciový nebo úvěrový index, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

jsou známy složky kotovaného indexu a jejich příslušné váhy v tomto indexu;

b) 

kotovaný index obsahuje nejméně 20 složek;

c) 

žádná jednotlivá složka obsažená v kotovaném indexu nepředstavuje více než 25 % celkové tržní kapitalizace tohoto indexu;

d) 

žádný soubor obsahující jednu desetinu z celkového počtu složek kotovaného indexu v zaokrouhlení na nejbližší celé číslo nepředstavuje více než 60 % celkové tržní kapitalizace tohoto indexu;

e) 

celková tržní kapitalizace všech složek kotovaného indexu činí nejméně 40 miliard EUR.

4.  
Instituce musí pro všechny nástroje, které odkazují na kotovaný akciový nebo úvěrový index splňující podmínky stanovené v odstavci 3, v průběhu času jednotně používat pouze přístup stanovený v odstavci 1, nebo přístup stanovený v odstavci 2. Před přechodem z jednoho přístupu na druhý si instituce předem vyžádá svolení příslušného orgánu.
5.  
Pro indexový nebo jiný vícepodkladový nástroj musí být údaje o citlivosti pro výpočet rizika delta a rizika zakřivení konzistentní, a to bez ohledu na přístupy použité pro tento nástroj.
6.  
Indexové nebo vícepodkladové nástroje, které nesou jiná zbytková rizika ve smyslu čl. 325u odst. 5, podléhají navýšení pro zbytkové riziko uvedenému v oddíle 4.

Článek 325j

Zacházení se subjekty kolektivního investování

1.  

Instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku u pozice v subjektu kolektivního investování pomocí jednoho z těchto přístupů:

a) 

pokud je instituce schopna získat dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, vypočítá instituce kapitálové požadavky k tržnímu riziku pozice v tomto subjektu kolektivního investování pomocí výpočtu pro podkladové pozice subjektu kolektivního investování, jako by tyto pozice byly přímo drženy institucí;

b) 

pokud instituce není schopna získat dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, avšak zná obsah oprávnění subjektu kolektivního investování a lze získat denní cenové kotace pro daný subjekt kolektivního investování, vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku pozice v tomto subjektu kolektivního investování pomocí jednoho z těchto přístupů:

i) 

instituce může považovat pozici v subjektu kolektivního investování za jedinou akciovou pozici, která je přiřazena ke koši „jiné odvětví“ v čl. 325ap odst. 1 tabulce 8;

ii) 

na základě povolení svého příslušného orgánu může instituce vypočítat kapitálové požadavky k tržnímu riziku subjektu kolektivního investování v souladu s limity stanovenými v oprávnění tohoto subjektu kolektivního investování a v příslušných právních předpisech;

c) 

pokud instituce nesplňuje žádnou z podmínek uvedených v písmenech a) a b), zařadí subjekt kolektivního investování do investičního portfolia.

Instituce, která používá jeden z přístupů uvedených v písmenu b), použije kapitálový požadavek k riziku selhání stanovený v oddíle 5 této kapitoly a navýšení pro zbytkové riziko stanovené v oddíle 4 této kapitoly, pokud z oprávnění subjektu kolektivního investování vyplývá, že některé expozice v subjektu kolektivního investování mají daným kapitálovým požadavkům podléhat.

Instituce, která používá přístup uvedený v písm. b) bodě ii), může vypočítat kapitálové požadavky k úvěrovému riziku protistrany a kapitálové požadavky k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových pozic subjektu kolektivního investování pomocí zjednodušeného přístupu uvedeného v čl. 132a odst. 3.

2.  
Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud má instituce v subjektu kolektivního investování pozici, která sleduje referenční index, a rozdíl v anualizovaných výnosech mezi subjektem kolektivního investování a sledovaným referenčním indexem zůstává v období posledních dvanácti měsíců v absolutním vyjádření nižší než 1 %, bez poplatků a provizí, může instituce s touto pozicí zacházet jako s pozicí ve sledovaném referenčním indexu. Instituce ověří splnění této podmínky v okamžiku, kdy tuto pozici otevře, a poté alespoň jednou ročně.

Nejsou-li však údaje za posledních dvanáct měsíců plně k dispozici, může instituce s výhradou povolení od svého příslušného orgánu použít údaje o rozdílu v anualizovaných výnosech z období kratšího než dvanáct měsíců.

3.  
Instituce může pro své pozice v subjektech kolektivního investování použít kombinaci přístupů uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c). Pro všechny pozice v témže subjektu kolektivního investování však instituce použije pouze jeden z těchto přístupů.
4.  

Pro účely odst. 1 písm. b) provádí instituce výpočty dle těchto pravidel:

a) 

pro účely výpočtu kapitálového požadavku podle metody založené na citlivostech stanovené v oddíle 2 této kapitoly subjekt kolektivního investování nejprve zaujme pozici, která je v maximálním rozsahu povolena podle jeho oprávnění nebo příslušných právních předpisů, v expozicích, na něž se vztahují nejvyšší kapitálové požadavky stanovené v daném oddíle, a poté pokračuje v zaujímání pozic v sestupném pořadí až do dosažení maximálního limitu celkových ztrát;

b) 

pro účely kapitálových požadavků k riziku selhání stanovenému v oddíle 5 této kapitoly subjekt kolektivního investování nejprve zaujme pozici, která je v maximálním rozsahu povolena podle jeho oprávnění nebo příslušných právních předpisů, v expozicích, na něž se vztahují nejvyšší kapitálové požadavky stanovené v daném oddíle, a poté pokračuje v zaujímání pozic v sestupném pořadí až do dosažení maximálního limitu celkových ztrát;

c) 

subjekt kolektivního investování uplatňuje případný pákový efekt v maximálním rozsahu povoleném podle jeho oprávnění nebo příslušných právních předpisů.

Kapitálové požadavky pro všechny pozice v témže subjektu kolektivního investování, pro které se použijí výpočty podle prvního pododstavce, se vypočítají samostatně jako samostatné portfolio pomocí přístupu stanoveného v této kapitole.

5.  
Instituce může použít přístupy uvedené v odst. 1 písm. a) nebo b), pouze pokud subjekt kolektivního investování splňuje všechny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3 a čl. 132 odst. 4 písm. a).

▼M8

Článek 325k

Pozice z upisování

1.  
Instituce mohou postup stanovený v tomto článku používat pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic z upisování dluhových nebo akciových nástrojů.
2.  

Instituce uplatní jeden z vhodných multiplikačních koeficientů uvedených v tabulce 1 na čisté citlivosti všech pozic z upisování v každém jednotlivém emitentovi, s výjimkou pozic z upisování, které upsaly nebo za které spoluručí třetí strany na základě formálních dohod, a vypočítají kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s přístupem stanoveným v této kapitole na základě upravených čistých citlivostí.



Tabulka 1

Obchodní den 0

0 %

Obchodní den 1

10 %

Obchodní dny 2 a 3

25 %

Obchodní den 4

50 %

Obchodní den 5

75 %

Po obchodním dnu 5

100 %

Pro účely tohoto článku „obchodní den 0“ znamená obchodní den, kdy se instituce bezpodmínečně zaváže přijmout známé množství cenných papírů za dohodnutou cenu.

3.  
Instituce o použití postupu stanoveného v tomto článku informují příslušné orgány.



Oddíl 3

Definice rizikových faktorů a citlivosti



Pododdíl 1

Definice rizikových faktorů

Článek 325l

Faktory obecného úrokového rizika

1.  
Pro všechny faktory obecného úrokového rizika včetně inflačního rizika a křížového měnového bazického rizika se vytvoří jeden koš pro každou měnu, přičemž každý koš obsahuje různé druhy rizikových faktorů.

Faktory obecného úrokového rizika delta použitelnými pro nástroje citlivé na úrokovou míru jsou příslušné bezrizikové míry pro každou měnu a každou z těchto splatností: 0,25 roku, 0,5 roku, 1 rok, 2 roky, 3 roky, 5 let, 10 let, 15 let, 20 let, 30 let. Instituce přiřadí rizikové faktory stanoveným bodům pomocí lineární interpolace nebo pomocí metody, která nejlépe odpovídá funkcím oceňování, které jsou používány v rámci nezávislé funkce řízení rizik instituce pro vykazování tržního rizika nebo zisků a ztrát vrcholnému vedení.

2.  
Instituce získá bezrizikové míry pro každou měnu z nástrojů peněžního trhu držených v obchodním portfoliu instituce, které mají nejnižší úvěrové riziko, například jednodenní indexové swapy.
3.  
Pokud instituce nemohou použít přístup uvedený v odstavci 2, musí být bezrizikové míry založeny na jedné nebo více trhem implikovaných swapových křivkách, které instituce používají k tržnímu ocenění pozic, například na mezibankovních nabídkových swapových křivkách.

Pokud jsou údaje o trhem implikovaných swapových křivkách uvedených v odstavci 2 a prvním pododstavci tohoto odstavce nedostatečné, mohou být bezrizikové míry odvozeny od nejvhodnější křivky státních dluhopisů pro danou měnu.

Pokud instituce používají faktory obecného úrokového rizika odvozené v souladu s postupem stanoveným v druhém pododstavci tohoto odstavce pro nástroje státního dluhu, nesmí být takový nástroj státního dluhu vyňat z kapitálových požadavků k riziku úvěrového rozpětí. V případech, kdy není možné oddělit bezrizikovou míru od složky úvěrového rozpětí, musí být citlivost na rizikový faktor přidělena jak ke třídě obecného úrokového rizika, tak i ke třídě rizika úvěrového rozpětí.

4.  
V případě faktorů obecného úrokového rizika tvoří každá měna samostatný koš. Rizikovým faktorům ve stejném koši, avšak s odlišnou splatností, přiřadí instituce různé rizikové váhy v souladu s oddílem 6.

Instituce použijí dodatečné rizikové faktory pro inflační riziko u dluhových nástrojů, jejichž peněžní toky jsou funkčně závislé na míře inflace. Tyto dodatečné rizikové faktory jsou složeny z jednoho vektoru trhem implikovaných měr inflace s různými splatnostmi pro jednotlivé měny. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je měr inflace použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj.

5.  
Instituce vypočítají citlivost nástroje na dodatečný rizikový faktor pro inflační riziko uvedený v odstavci 4 jako změnu v hodnotě nástroje podle svého modelu oceňování, která je výsledkem posunu o 1 bazický bod v každé složce vektoru. Každá měna tvoří samostatný koš. V rámci každého koše zacházejí instituce s inflací jako s jedním rizikovým faktorem bez ohledu na počet složek každého vektoru. Instituce v rámci koše vzájemně započtou všechny citlivosti na inflaci vypočítané způsobem popsaným v tomto odstavci s cílem získat jedinou čistou citlivost za každý koš.
6.  
Dluhové nástroje, které zahrnují platby v různých měnách, podléhají rovněž křížovému měnovému bazickému riziku mezi těmito měnami. Pro účely metody založené na citlivostech jsou rizikovými faktory, které mají instituce použít, křížové měnové bazické riziko pro každou měnu nad USD nebo EUR. Instituce vypočítají křížové měnové báze, které se nevztahují k bázi nad USD ani k bázi nad EUR, buď na „bázi nad USD“, nebo na „bázi nad EUR“.

Každý faktor křížového měnového bazického rizika je tvořen jedním vektorem křížové měnové báze různých splatností pro každou měnu. Pro každý dluhový nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je křížových měnových bází použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. Každá měna tvoří odlišný koš.

Instituce vypočítají citlivost nástroje na faktor křížového měnového bazického rizika jako změnu v hodnotě nástroje podle svého modelu oceňování, která je výsledkem posunu o 1 bazický bod v každé složce vektoru. Každá měna tvoří samostatný koš. V rámci každého koše existují dva možné odlišné rizikové faktory: báze nad EUR a báze nad USD, bez ohledu na počet složek existujících v každém vektoru křížové měnové báze. Maximální počet čistých citlivostí na koš je dvě.

7.  
Faktory obecného úrokového rizika vega použitelnými pro opce s podklady, jež jsou citlivé na obecnou úrokovou míru, jsou implikované volatility příslušných bezrizikových měr, jak je popsáno v odstavcích 2 a 3, které jsou zařazeny do košů v závislosti na měně a v každém koši přiřazeny k těmto splatnostem: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Pro každou měnu existuje jeden koš.

Pro účely vzájemného započtení mají instituce za to, že implikované volatility spojené se stejnými bezrizikovými mírami a přiřazené ke stejným splatnostem představují stejný rizikový faktor.

Pokud instituce přiřadí implikované volatility ke splatnostem podle tohoto odstavce, uplatní se tyto požadavky:

a) 

pokud je splatnost opce v souladu se splatností podkladu, použije se jeden rizikový faktor, který se přiřadí v souladu s touto splatností;

b) 

pokud je splatnost opce kratší než splatnost podkladu, použijí se následující rizikové faktory takto:

i) 

první rizikový faktor se přiřadí v souladu se splatností opce;

ii) 

druhý rizikový faktor se přiřadí v souladu se zbytkovou splatností podkladu opce ke dni skončení platnosti opce.

8.  
Faktory obecného úrokového rizika zakřivení, jež mají instituce použít, jsou tvořeny jedním vektorem bezrizikových měr, který představuje specifickou bezrizikovou výnosovou křivku, na každou měnu. Každá měna tvoří odlišný koš. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností bezrizikových měr použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj.
9.  
Instituce vypočítají citlivost nástroje na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení považují instituce vektory odpovídající různým výnosovým křivkám a mající různý počet složek za tentýž rizikový faktor, a to za předpokladu, že tyto vektory odpovídají stejné měně. Instituce vzájemně započtou citlivosti na stejný rizikový faktor. Pro každý koš existuje pouze jedna čistá citlivost.

Pro riziko inflace a křížové měnové bazické riziko neexistují žádné kapitálové požadavky k riziku zakřivení.

Článek 325m

Faktory rizika úvěrového rozpětí pro nesekuritizované expozice

1.  
Faktory rizika úvěrového rozpětí delta, které mají instituce používat pro nesekuritizované nástroje, jež jsou citlivé na úvěrové rozpětí, jsou míry úvěrového rozpětí těchto nástrojů odvozené od příslušných dluhových nástrojů a swapů úvěrového selhání a přiřazené ke každé z těchto splatností: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Instituce použijí jeden rizikový faktor na emitenta a splatnost, bez ohledu na to, zda jsou dané míry úvěrového rozpětí emitenta odvozeny od dluhových nástrojů nebo swapů úvěrového selhání. Koše jsou sektorové koše, jak je uvedeno v oddíle 6, a každý koš zahrnuje všechny rizikové faktory přiřazené příslušnému sektoru.
2.  
Faktory rizika úvěrového rozpětí vega, jež mají instituce používat pro opce s nesekuritizovanými podklady citlivými na úvěrové rozpětí, jsou implikované volatility měr úvěrového rozpětí emitenta podkladů odvozených způsobem stanoveným v odstavci 1, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatností opce podléhající kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Použijí se stejné koše jako koše, které byly použity pro riziko úvěrového rozpětí delta pro nesekuritizované expozice.
3.  
Faktory rizika úvěrového rozpětí u zakřivení, které mají instituce používat pro nesekuritizované nástroje, jsou tvořeny jedním vektorem měr úvěrového rozpětí, který představuje křivku úvěrového rozpětí konkrétního emitenta. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností měr úvěrového rozpětí použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. Použijí se stejné koše jako koše, které byly použity pro riziko úvěrového rozpětí delta pro nesekuritizované expozice.
4.  
Instituce vypočítají citlivost nástroje na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení považují instituce vektory, které jsou odvozeny od příslušných dluhových nástrojů nebo swapů úvěrového selhání a mají různý počet složek, za stejný rizikový faktor, pokud tyto vektory odpovídají stejnému emitentovi.

Článek 325n

Faktory rizika úvěrového rozpětí pro sekuritizaci

1.  
Instituce použijí faktory rizika úvěrového rozpětí podle odstavce 3 na sekuritizované pozice, které patří do ACTP, jak je uvedeno v čl. 325 odst. 6, 7 a 8.

Instituce použijí faktory rizika úvěrového rozpětí podle odstavce 5 na sekuritizované pozice, které nepatří do ACTP, jak je uvedeno v čl. 325 odst. 6, 7 a 8.

2.  
Koše použitelné pro riziko úvěrového rozpětí sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP, jsou stejné jako koše použitelné pro riziko úvěrového rozpětí nesekuritizovaných expozic, jak je uvedeno v oddíle 6.

Koše použitelné pro riziko úvěrového rozpětí sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP, jsou specifické pro tuto kategorii rizikové třídy, jak je uvedeno v oddíle 6.

3.  

Faktory rizika úvěrového rozpětí, které mají instituce používat pro sekuritizované pozice, které patří do ACTP, jsou vymezeny takto:

a) 

faktory rizika delta jsou všechny příslušné míry úvěrového rozpětí emitentů podkladových expozic sekuritizované pozice, odvozené od příslušných dluhových nástrojů a swapů úvěrového selhání pro každou z těchto splatností: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let;

b) 

faktory rizika vega použitelnými pro opce se sekuritizovanými pozicemi, které patří do ACTP jako podklady, jsou implikované volatility úvěrových rozpětí emitentů podkladových expozic sekuritizované pozice odvozených způsobem stanoveným v písmenu a) tohoto odstavce, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatností odpovídající opce podléhající kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let;

c) 

faktory rizika zakřivení jsou příslušné výnosové křivky úvěrového rozpětí emitentů podkladových expozic sekuritizované pozice, vyjádřené jako vektor měr úvěrového rozpětí pro různé splatnosti odvozených způsobem uvedeným v písmenu a) tohoto odstavce; pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností měr úvěrového rozpětí použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj.

4.  
Instituce vypočítají citlivost sekuritizované pozice na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení považují instituce vektory, které jsou odvozeny od příslušných dluhových nástrojů nebo swapů úvěrového selhání a mají různý počet složek, za stejný rizikový faktor, pokud tyto vektory odpovídají stejnému emitentovi.
5.  

Faktory rizika úvěrového rozpětí, které mají instituce používat pro sekuritizované pozice, které nepatří do ACTP, se vztahují k rozpětí tranše, nikoliv k rozpětí podkladových nástrojů, a jsou vymezeny takto:

a) 

faktory rizika delta jsou příslušné míry úvěrového rozpětí tranše přiřazené k následujícím splatnostem v souladu se splatností tranše: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let;

b) 

faktory rizika vega použitelnými pro opce se sekuritizovanými pozicemi, které nepatří do ACTP jako podklady, jsou implikované volatility úvěrového rozpětí tranší, přičemž každá z nich je přiřazena k následujícím splatnostem v souladu se splatností opce podléhající kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let;

c) 

faktory rizika zakřivení jsou stejné jako faktory popsané v písmeni a) tohoto odstavce; na všechny tyto rizikové faktory se použije společná riziková váha, jak je uvedeno v oddíle 6.

Článek 325o

Faktory akciového rizika

1.  
Koši pro všechny faktory akciového rizika jsou sektorové koše uvedené v oddíle 6.
2.  
Faktory akciového rizika delta, které mají instituce používat, jsou všechny spotové ceny akcií a všechny akciové repo sazby.

Pro účely akciového rizika tvoří specifická akciová repo křivka jeden rizikový faktor, který je vyjádřen jako vektor repo sazeb pro různé splatnosti. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností repo sazeb použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj.

Instituce vypočítají citlivost nástroje na faktor akciového rizika jako změnu v hodnotě nástroje podle svého modelu oceňování, která je výsledkem posunu o 1 bazický bod v každé složce vektoru. Instituce vzájemně započtou citlivosti na rizikový faktor repo sazby stejného akciového cenného papíru bez ohledu na počet složek každého vektoru.

3.  
Faktory akciového rizika vega, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na akcie, jsou implikované volatility spotových cen akcií, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatnostmi odpovídajících opcí podléhajících kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Pro akciové repo sazby neexistují žádné kapitálové požadavky k riziku vega.
4.  
Faktory akciového rizika zakřivení, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na akcie, jsou všechny spotové ceny akcií bez ohledu na splatnost odpovídajících opcí. Pro akciové repo sazby neexistují žádné kapitálové požadavky k riziku zakřivení.

Článek 325p

Faktory komoditního rizika

1.  
Koši pro všechny faktory komoditního rizika jsou sektorové koše uvedené v oddíle 6.
2.  
Faktory komoditního rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje citlivé na komodity, jsou všechny spotové komoditní ceny pro každý typ komodity a každou z následujících splatností: 0,25 roku, 0,5 roku, 1 rok, 2 roky, 3 roky, 5 let, 10 let, 15 let, 20 let, 30 let. Instituce mají za to, že dvě komoditní ceny téhož typu komodity a se stejnou splatností představují stejný rizikový faktor pouze v případě, že soubor právních podmínek týkajících se místa dodání je shodný.
3.  
Faktory komoditního rizika vega, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na komodity, jsou implikované volatility komoditních cen pro každý typ komodity, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatnostmi odpovídajících opcí podléhajících kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Instituce mají za to, že citlivosti na stejný typ komodity přiřazené stejné splatnosti představují jeden rizikový faktor, který instituce následně vzájemně započtou.
4.  
Faktory komoditního rizika zakřivení, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na komodity, tvoří jeden soubor komoditních cen s různými splatnostmi podle typu komodity, který je vyjádřen jako vektor. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je cen dané komodity, které jsou použity jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. Instituce nerozlišují mezi cenami komodit podle místa dodání.

Citlivost nástroje na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení se vypočítá v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení mají instituce za to, že vektory s různým počtem složek představují tentýž rizikový faktor, pokud tyto vektory odpovídají stejnému typu komodity.

Článek 325q

Faktory měnového rizika

▼M12

1.  
Faktory měnového rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje citlivé na cizí měny, jsou všechny spotové směnné kurzy mezi měnou, ve které je nástroj denominován, a vykazovací měnou instituce nebo základní měnou instituce, pokud instituce používá základní měnu v souladu s odstavcem 7. Pro každý měnový pár existuje jeden koš obsahující jeden rizikový faktor a jednu čistou citlivost.

▼M8

2.  
Faktory měnového rizika vega, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na cizí měny, jsou implikované volatility směnných kurzů mezi měnovými páry uvedenými v odstavci 1. Tyto implikované volatility směnných kurzů se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatnostmi odpovídajících opcí podléhajících kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let.

▼M12

3.  
Faktory měnového rizika zakřivení, které mají instituce používat pro nástroje s podklady, jež jsou citlivé na cizí měny, jsou faktory měnového rizika delta uvedené v odstavci 1.

▼M8

4.  
U veškerých faktorů měnového rizika delta, vega a měnového rizika zakřivení nemusí instituce rozlišovat mezi místními a zahraničními variantami měny.

▼M12

5.  
Pokud měnový kurz, který je podkladem nástroje i, který podléhá kapitálovým požadavkům k riziku zakřivení, neodkazuje ani na vykazovací měnu instituce, ani na základní měnu instituce, může instituce dělit číslem 1,5 odpovídající složky imageimage stanovené v čl. 325 g odst. 2, u nichž je xk faktorem měnového rizika mezi jednou ze dvou měn podkladu a vykazovací měnou, resp. základní měnou instituce.
6.  
S výhradou povolení od příslušného orgánu může instituce dělit číslem 1,5 složky imageimage stanovené v čl. 325 g odst. 2 konzistentně pro všechny faktory měnového rizika nástrojů týkajících se cizí měny, na které se vztahuje kapitálový požadavek k riziku zakřivení, za předpokladu, že se na všechny faktory měnového rizika vycházející z vykazovací, resp. základní měny instituce, které jsou zahrnuty do výpočtu těchto složek, uplatní posun současně.
7.  

Odchylně od odstavců 1 a 3 může instituce s výhradou povolení od příslušného orgánu ve všech spotových směnných kurzech nahradit svou vykazovací měnu jinou měnou („základní měna“), aby vyjádřila faktory měnového rizika delta a zakřivení, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

instituce používá pouze jednu základní měnu;

b) 

instituce uplatňuje základní měnu konzistentně na všechny své pozice v obchodním a investičním portfoliu;

c) 

instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že:

i) 

používání zvolené základní měny zajišťuje přiměřené zastoupení rizik pro pozice instituce podléhající měnovým rizikům;

ii) 

volba základní měny je slučitelná se způsobem, jakým instituce interně řídí tato měnová rizika;

iii) 

volba základní měny není v první řadě motivována úmyslem snížit kapitálové požadavky instituce;

d) 

instituce bere v úvahu riziko převodu mezi vykazovací měnou a základní měnou.

Instituce, která získala povolení používat základní měnu podle prvního pododstavce, převádí výsledné kapitálové požadavky k měnovému riziku na vykazovací měnu pomocí platného spotového směnného kurzu mezi základní měnou a vykazovací měnou.

▼M8



Pododdíl 2

Definice citlivosti

Článek 325r

Citlivosti na riziko delta

1.  

Citlivosti na obecné úrokové riziko delta vypočítají instituce takto:

a) 

citlivosti na rizikové faktory tvořené bezrizikovými mírami se vypočítají takto:

image

kde:

image

=

citlivosti na rizikové faktory tvořené bezrizikovými mírami;

rkt

=

míra bezrizikové křivky k se splatností t;

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

x,y

=

rizikové faktory jiné než rkt ve funkci oceňování Vi;

b) 

citlivosti na rizikové faktory tvořené inflačním rizikem a křížovou měnovou bází se vypočítají takto:

image

kde:

image

=

citlivosti na rizikové faktory tvořené inflačním rizikem a křížovou měnovou bází;

image

=

vektor m složek vyjadřující implicitní křivku inflace nebo křížovou měnovou bazickou křivku pro danou měnu j, přičemž m se rovná počtu inflačních nebo křížových měnových proměnných použitých v modelu oceňování nástroje i;

image

=

jednotková matice rozměru (1 × m);

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

y, z

=

další proměnné v modelu oceňování.

2.  

Citlivosti na riziko úvěrového rozpětí delta vypočítají instituce pro všechny sekuritizované a nesekuritizované pozice takto:

image

kde:

image

=

citlivosti na riziko úvěrového rozpětí delta vypočítají instituce pro všechny sekuritizované a nesekuritizované pozice;

cskt

=

hodnota míry úvěrového rozpětí emitenta j při splatnosti t;

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

x,y

=

rizikové faktory jiné než cskt ve funkci oceňování Vi.

3.  

Citlivosti na akciové riziko delta vypočítají instituce takto:

a) 

citlivosti na rizikové faktory tvořené spotovými cenami akcií se vypočítají takto:

image

kde:

sk

=

citlivosti na rizikové faktory tvořené spotovými cenami akcií;

k

=

konkrétní majetkový cenný papír;

EQk

=

hodnota spotové ceny daného majetkového cenného papíru;

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

x,y

=

rizikové faktory jiné než EQk ve funkci oceňování Vi;

b) 

citlivosti na rizikové faktory tvořené akciovými repo sazbami se vypočítají takto:

image

kde:

image

=

citlivosti na rizikové faktory tvořené akciovými repo sazbami;

k

=

index označující akcii;

image

=

vektor m složek vyjadřující termínovou strukturu rep pro konkrétní akcii k, přičemž m se rovná počtu repo sazeb odpovídajícímu různým splatnostem použitým v modelu oceňování nástroje i;

image

=

jednotková matice rozměru (1 × m);

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

y, z

=

rizikové faktory jiné než
image ve funkci oceňování Vi.

4.  

Citlivosti na komoditní riziko delta vypočítají instituce vůči každému rizikovému faktoru k takto:

image

kde:

sk

=

citlivosti na komoditní riziko delta;

k

=

daný faktor komoditního rizika;

CTYk

=

hodnota rizikového faktoru k;

▼C7

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

▼M8

y, z

=

rizikové faktory jiné než CTYk v modelu oceňování nástroje i.

5.  

Citlivosti na měnové riziko delta vypočítají instituce vůči každému faktoru měnového rizika k takto:

image

kde:

sk

=

citlivosti na měnové riziko delta;

k

=

daný faktor měnového rizika;

FXk

=

hodnota rizikového faktoru;

▼C7

Vi (.)

=

funkce oceňování nástroje i; a

▼M8

y, z

=

rizikové faktory jiné než FXk v modelu oceňování nástroje i.

Článek 325s

Citlivosti na riziko vega

1.  

Citlivost opce na riziko vega vypočítají instituce vůči danému rizikovému faktoru k takto:

image

kde:

sk

=

citlivost opce na riziko vega;

k

=

konkrétní faktor rizika vega, tvořený implikovanou volatilitou;

volk

=

hodnota tohoto rizikového faktoru, která by měla být vyjádřena jako procento; a

x,y

=

rizikové faktory jiné než volk ve funkci oceňování Vi.

2.  
V případě rizikových tříd, kde mají faktory rizika vega rozměr splatnosti, ale kde se pravidla přiřazování rizikových faktorů nepoužijí, protože opce nemají splatnost, přiřadí instituce tyto rizikové faktory k nejdelší předepsané splatnosti. Na tyto opce se vztahuje navýšení pro zbytková rizika.
3.  
V případě opcí, které nemají realizační cenu nebo bariéru, a opcí, které mají několik realizačních cen nebo bariér, uplatní instituce přiřazování k realizační ceně a splatnosti používaným interně danou institucí ke stanovení ceny opce. Na tyto opce se rovněž vztahuje navýšení pro zbytková rizika.
4.  
Instituce nepočítají riziko vega pro sekuritizované tranše zahrnuté do ACTP podle čl. 325 odst. 6, 7 a 8, které nemají implikovanou volatilitu. Pro tyto sekuritizované tranše musí být vypočítány kapitálové požadavky k riziku delta a riziku zakřivení.

Článek 325t

Požadavky na výpočty citlivosti

1.  
Instituce odvozují citlivosti ze svých modelů oceňování, které slouží jako základ pro vykazování hospodářského výsledku vrcholnému vedení, pomocí vzorců stanovených v tomto pododdíle.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány od instituce, které nebylo uděleno svolení používat přístup založený na alternativních interních modelech podle kapitoly 1b, vyžadovat, aby při výpočtu citlivostí podle této kapitoly pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku a podávání zpráv o nich v souladu s čl. 430b odst. 3 použily funkce oceňování, které jsou součástí systému měření rizika v rámci jejich přístupu založeném na interních modelech.

2.  
Při výpočtu citlivostí nástrojů s opčním prvkem uvedených v čl. 325e odst. 2 písm. a) na riziko delta mohou instituce předpokládat, že rizikové faktory implikované volatility jsou konstantní.
3.  

Při výpočtu citlivostí nástrojů s opčním prvkem uvedených v čl. 325e odst. 2 písm. b) na riziko vega se použijí tyto požadavky:

a) 

v případě obecného úrokového rizika a rizika úvěrového rozpětí předpokládají instituce pro každou měnu, že podklad rizikových faktorů volatility, pro něž se riziko vega počítá, má v modelech oceňování použitých pro dané nástroje logaritmicko-normální nebo normální rozdělení;

b) 

v případě akciového rizika, komoditního rizika a měnového rizika předpokládají instituce, že podklad rizikových faktorů volatility, pro něž se riziko vega počítá, má v modelech oceňování použitých pro tyto nástroje logaritmicko-normální rozdělení.

4.  
Instituce vypočítají všechny citlivosti kromě citlivostí na úvěrové úpravy v ocenění.
5.  

Odchylně od odstavce 1 může instituce s výhradou svolení příslušných orgánů použít při výpočtu kapitálových požadavků pozice v obchodním portfoliu podle této kapitoly alternativní definice citlivostí na riziko delta, pokud splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

tyto alternativní definice se používají pro účely interního řízení rizik a pro vykazování hospodářského výsledku vrcholnému vedení nezávislým útvarem řízení rizika v rámci instituce;

b) 

instituce prokáže, že jsou tyto alternativní definice vhodnější k zachycení citlivostí pro danou pozici než vzorce uvedené v tomto pododdíle a že výsledné citlivosti se od uvedených vzorců podstatně neliší.

6.  

Odchylně od odstavce 1 může instituce s výhradou svolení příslušných orgánů použít při výpočtu kapitálových požadavků pozice v obchodním portfoliu podle této kapitoly alternativní definice citlivostí na riziko vega, pokud splňuje obě tyto podmínky:

a) 

uvedené alternativní definice se používají pro účely interního řízení rizik a pro vykazování hospodářského výsledku vrcholnému vedení nezávislým útvarem řízení rizika v rámci instituce;

b) 

instituce prokáže, že jsou uvedené alternativní definice vhodnější k zachycení citlivostí pro danou pozici než vzorce uvedené v tomto pododdíle a že lineární transformace uvedená v prvním pododstavci odráží citlivost na riziko vega.



Oddíl 4

Navýšení pro zbytkové riziko

Článek 325u

Kapitálové požadavky ke zbytkovým rizikům

1.  
Kromě kapitálových požadavků k tržnímu riziku stanovených v oddíle 2 uplatní instituce dodatečné kapitálové požadavky na nástroje vystavené zbytkovým rizikům v souladu s tímto článkem.
2.  

Má se za to, že nástroje jsou vystaveny zbytkovým rizikům, pokud splňují kteroukoli z těchto podmínek:

a) 

nástroj odkazuje na exotický podklad, což pro účely této kapitoly znamená, že nástroj obchodního portfolia odkazuje na podkladovou expozici, která nespadá do působnosti zacházení v rámci rizik delta, vega a zakřivení podle metody založené na citlivostech stanovené v oddíle 2 ani kapitálových požadavků k riziku selhání stanovených v oddíle 5;

b) 

nástroj je nástrojem nesoucím jiná zbytková rizika, což pro účely této kapitoly zahrnuje kterýkoli z těchto nástrojů:

i) 

nástroje, které podléhají kapitálovým požadavkům k riziku vega a k riziku zakřivení podle metody založené na citlivostech stanovené v oddíle 2 a které generují částky k výplatě, které nelze replikovat jako konečnou lineární kombinaci vanilkových opcí s jedinou podkladovou cenou akcie, cenou komodity, směnným kurzem, cenou dluhopisu, cenou swapu úvěrového selhání nebo úrokovým swapem;

ii) 

nástroje, které jsou pozicemi, jež patří do ACTP, jak je uvedeno v čl. 325 odst. 6; zajištění, která patří do daného ACTP, jak je uvedeno v čl. 325 odst. 8, se nezohledňují.

3.  

Instituce vypočítá dodatečné kapitálové požadavky uvedené v odstavci 1 jako součet hrubých pomyslných částek nástrojů uvedených v odstavci 2 vynásobených těmito rizikovými váhami:

a) 

1,0 % v případě nástrojů uvedených v odst. 2 písm. a);

b) 

0,1 % v případě nástrojů uvedených v odst. 2 písm. b).

4.  

Odchylně od odstavce 1 instituce neuplatní kapitálový požadavek ke zbytkovým rizikům u nástroje, který splňuje kteroukoli z těchto podmínek:

a) 

nástroj je kotován na uznané burze;

b) 

nástroj je způsobilý k centrálnímu clearingu v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012;

c) 

nástroj dokonale kompenzuje tržní riziko jiné pozice v obchodním portfoliu a v takovém případě jsou obě dokonale si odpovídající pozice v obchodním portfoliu z kapitálového požadavku ke zbytkovým rizikům vyňaty.

5.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, co je exotický podklad a které nástroje jsou nástroji nesoucími zbytková rizika pro účely odstavce 2.

Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem EBA prověří, zda by za exotické podklady měly být považovány riziko dlouhověkosti, počasí, přírodní katastrofy a budoucí realizovaná volatilita.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2021.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



Oddíl 5

Kapitálové požadavky k riziku selhání

Článek 325v

Definice a obecná ustanovení

1.  

Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto definice:

a) 

„krátkou expozicí“ se rozumí, že selhání emitenta nebo skupiny emitentů vede k zisku pro instituci bez ohledu na druh nástroje nebo transakce vytvářející tuto expozici;

b) 

„dlouhou expozicí“ se rozumí, že selhání emitenta nebo skupiny emitentů vede ke ztrátě pro instituci bez ohledu na druh nástroje nebo transakce vytvářející tuto expozici;

c) 

„hrubou výší rizika náhlého selhání“ („hrubou výší JTD“) se rozumí odhadovaná velikost ztráty nebo zisku, které by selhání dlužníka vytvořilo pro specifickou expozici;

d) 

„čistou výší rizika náhlého selhání“ („čistou výší JTD“) se rozumí odhadovaná velikost ztráty nebo zisku, které by selhání dlužníka způsobilo konkrétní instituci po kompenzaci mezi hrubými výšemi rizika náhlého selhání;

e) 

„ztrátovostí ze selhání“ neboli „LGD“ se rozumí ztrátovost ze selhání dlužníka u nástroje vydaného tímto dlužníkem vyjádřená jako podíl pomyslné hodnoty tohoto nástroje;

f) 

„rizikovou váhou selhání“ se rozumí procento představující odhadovanou pravděpodobnost selhání každého dlužníka podle jeho úvěruschopnosti.

2.  
Kapitálové požadavky k riziku selhání se použijí na dluhové a akciové nástroje, na derivátové nástroje mající dané nástroje jako podklady a na deriváty, jejichž částky k výplatě nebo reálné hodnoty jsou ovlivněny selháním dlužníka jiného než protistrany samotného derivátového nástroje. Instituce vypočítají požadavky k riziku selhání samostatně pro každý z těchto druhů nástrojů: sekuritizované expozic, sekuritizované expozice, které nepatří do ACTP, a sekuritizované expozice, které do ACTP patří. Konečné kapitálové požadavky k riziku selhání jsou pro instituce součtem těchto tří složek.



Pododdíl 1

Kapitálové požadavky k riziku selhání u nesekuritizovaných expozic

Článek 325w

Hrubé výše rizika náhlého selhání

1.  

Instituce vypočítají hrubé výše JTD pro každou dlouhou expozici vůči dluhovým nástrojům takto:

JTDdlouhá = max {LGD · Vpomyslná + P&Ldlouhá + Úpravadlouhá; 0}
kde:

JTDdlouhá

=

hrubá výše JTD pro dlouhou expozici;

▼C7

Vpomyslná

=

pomyslná hodnota nástroje, z něhož vzniká expozice;

P&Ldlouhá

=

výraz upravující zisky nebo ztráty, které již instituce zaúčtovala, v důsledku změn reálné hodnoty nástroje, který vytváří dlouhou expozici; zisky se do vzorce zadávají s kladným znaménkem a ztráty se záporným; a

Úpravadlouhá

=

je-li nástroj, z něhož vzniká expozice, derivátovým nástrojem, částka, o kterou by byla v důsledku struktury derivátového nástroje ztráta instituce v případě selhání zvýšena nebo snížena vzhledem k plné výši ztráty vyplývající z podkladového nástroje; zvýšení se do vzorce zadávají s kladným znaménkem a snížení se záporným.

▼M8

2.  

Instituce vypočítají hrubé výše JTD pro každou krátkou expozici vůči dluhovým nástrojům takto:

JTDkrátká = min {LGD · Vpomyslná + P&Lkrátká + Úpravakrátká; 0}
kde:

JTDkrátká

=

hrubá výše JTD pro krátkou expozici;

▼C7

Vpomyslná

=

pomyslná hodnota nástroje, z něhož vzniká expozice, která se do vzorce zadává se záporným znaménkem;

P&Lkrátká

=

výraz upravující zisky nebo ztráty, které již instituce zaúčtovala, v důsledku změn reálné hodnoty nástroje, který vytváří krátkou expozici; zisky se do vzorce zadávají s kladným znaménkem a ztráty se záporným; a

Úpravakrátká

=

je-li nástroj, z něhož vzniká expozice, derivátovým nástrojem, částka, o kterou by byl v důsledku struktury derivátového nástroje zisk instituce v případě selhání zvýšen nebo snížen vzhledem k plné výši ztráty vyplývající z podkladového nástroje; snížení se do vzorce zadávají s kladným znaménkem a zvýšení se záporným.

▼M8

3.  

Pro účely výpočtu stanoveného v odstavcích 1 a 2 jsou LGD pro dluhové nástroje, které mají instituce používat, tyto:

a) 

expozicím vůči dluhovým nástrojům bez přednostního pořadí se přiřadí hodnota LGD 100 %;

b) 

expozicím vůči dluhovým nástrojům s přednostním pořadím se přiřadí hodnota LGD 75 %;

c) 

expozicím vůči krytým dluhopisům podle článku 129 se přiřadí hodnota LGD 25 %.

▼C7

4.  
Pro účely výpočtů uvedených v odstavcích 1 a 2 se pomyslné hodnoty určí takto:
a) 

v případě dluhových nástrojů je pomyslnou hodnotou nominální hodnota dluhového nástroje;

b) 

v případě prodané prodejní opce na dluhový nástroj je pomyslnou hodnotou pomyslná hodnota opce; v případě koupené kupní opce na dluhový nástroj je pomyslná hodnota 0.

5.  

Pro expozice vůči akciovým nástrojům vypočítají instituce hrubé výše JTD takto:

JTDdlouhá = max {LGD · Vpomyslná + P&Ldlouhá + Úpravadlouhá; 0}
JTDkrátká = min {LGD · Vpomyslná + P&Lkrátká + Úpravakrátká; 0}

kde:

JTDdlouhá

=

hrubá výše JTD pro dlouhou expozici;

Vpomyslná

=

pomyslná hodnota nástroje, z něhož vzniká expozice; v případě hotovostních akciových nástrojů je pomyslná hodnota reálná hodnota akcie; v případě vzorce pro JTDkrátká se pomyslná hodnota nástroje zadává do vzorce se záporným znaménkem;

P&Ldlouhá

=

výraz upravující zisky nebo ztráty, které již instituce zaúčtovala, v důsledku změn reálné hodnoty nástroje, který vytváří dlouhou expozici; zisky se do vzorce zadávají s kladným znaménkem a ztráty se záporným;

Úpravadlouhá

=

částka, o kterou by byla v důsledku struktury derivátového nástroje ztráta instituce v případě selhání zvýšena nebo snížena vzhledem k plné výši ztráty vyplývající z podkladového nástroje; zvýšení se do vzorce zadávají s kladným znaménkem a snížení se záporným;

JTDkrátká

=

hrubá výše JTD pro krátkou expozici;

P&Lkrátká

=

výraz upravující zisky nebo ztráty, které již instituce zaúčtovala, v důsledku změn reálné hodnoty nástroje, který vytváří krátkou expozici; zisky se do vzorce zadávají s kladným znaménkem a ztráty se záporným; a

Úpravakrátká

=

částka, o kterou by byla v důsledku struktury derivátového nástroje ztráta instituce v případě selhání zvýšena nebo snížena vzhledem k plné výši ztráty vyplývající z podkladového nástroje; snížení se do vzorce zadávají s kladným znaménkem a zvýšení se záporným.

▼M8

6.  
Instituce přiřadí LGD 100 % akciovým nástrojům pro účely výpočtu stanoveného v odstavci 5.
7.  
V případě expozic vůči riziku selhání vyplývajícímu z derivátových nástrojů, jejichž částky k výplatě v případě selhání dlužníka nesouvisejí s pomyslnou hodnotou konkrétního nástroje vydaného tímto dlužníkem nebo s LGD dlužníka či nástrojem vydaným tímto dlužníkem, použijí instituce alternativní metodiky k odhadu hrubých výší JTD.
8.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

▼C7

a) 

způsob, jakým mají instituce určit složky P&Ldlouhá, P&Lkrátká, Úpravadlouhá a Úpravakrátká při výpočtu výše JTD pro různé druhy nástrojů v souladu s tímto článkem;

▼M8

b) 

alternativní metodiky, jež mají instituce používat pro účely odhadu hrubých výší JTD podle odstavce 7;

c) 

pomyslné hodnoty nástrojů jiných než uvedených v odst. 4 písm. a) a b).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2021.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325x

Čisté výše rizika náhlého selhání

1.  
Instituce vypočítá čisté výše JTD vzájemným započtením hrubých výší JTD pro krátké a dlouhé expozice. Vzájemné započtení je možné pouze mezi expozicemi vůči stejnému dlužníkovi, pokud mají krátké expozice stejné pořadí přednosti jako dlouhé expozice nebo nižší pořadí přednosti.
2.  

Vzájemné započtení se provede v plném rozsahu nebo částečně, v závislosti na splatnostech vzájemně započítávaných expozic:

a) 

vzájemné započtení se provede v plném rozsahu, pokud mají všechny vzájemně započítávané expozice splatnost jeden rok nebo delší;

b) 

vzájemné započtení se provede částečně, pokud alespoň jedna ze vzájemně započítávaných expozic má splatnost kratší než jeden rok; v takovém případě je výše JTD každé expozice se splatností kratší než jeden rok vynásobena poměrem splatnosti dané expozice k období jednoho roku.

3.  
Pokud není vzájemné započtení možné, hrubé výše JTD se rovnají čistým výším JTD v případě expozic se splatností jeden rok nebo delší. Hrubé výše JTD se splatností kratší než jeden rok se pro výpočet čistých výší JTD vynásobí poměrem splatnosti expozice k období jednoho roku s dolní hranicí tři měsíce.
4.  
Pro účely odstavců 2 a 3 se uvažují splatnosti derivátových smluv, a nikoliv splatnosti jejich podkladů. Hotovostním akciovým expozicím se přiřadí splatnost jeden rok nebo tři měsíce, podle vlastního uvážení instituce.

Článek 325y

Výpočet kapitálových požadavků k riziku selhání

1.  

Čisté výše JTD bez ohledu na druh protistrany se vynásobí rizikovými vahami selhání, které odpovídají jejich úvěrové kvalitě, jak je uvedeno v tabulce 2:



Tabulka 2

Kategorie úvěrové kvality

Riziková váha selhání

Stupeň úvěrové kvality 1

0,5 %

Stupeň úvěrové kvality 2

3 %

Stupeň úvěrové kvality 3

6 %

Stupeň úvěrové kvality 4

15 %

Stupeň úvěrové kvality 5

30 %

Stupeň úvěrové kvality 6

50 %

Nehodnoceno

15 %

Selhání

100 %

2.  
Expozice, které by obdržely rizikovou váhu 0 % podle standardizovaného přístupu pro hodnocení úvěrového rizika v souladu s hlavou II kapitolou 2, obdrží rizikovou váhu selhání 0 % pro kapitálové požadavky k riziku selhání.
3.  
Vážené čisté výše JTD se zařadí do těchto košů: podnikatelské subjekty, státy, místní samosprávy / obce.
4.  

Vážené čisté výše JTD se sečtou v každém koši v souladu s tímto vzorcem:

DRCb = max Σi ∈ Dlouhá RWi · čistá JTDi – WtS · (Σi ∈ Krátká RWi · čistá JTDi); 0}
kde:

DRCb

=

kapitálový požadavek k riziku selhání pro koš b;

i

=

index označující nástroj, jenž náleží do koše b;

RWi

=

riziková váha; a

WtS

=

poměr vyjadřující přínos pro zajišťovací vztahy v koši, který se vypočítá takto:

image

Pro účely výpočtu DRCb a WtS se pro všechny pozice v koši bez ohledu na stupeň úvěrové kvality, který je těmto pozicím přidělen, sečtou dlouhé a krátké pozice, čímž se získají kapitálové požadavky k riziku selhání pro daný koš.

5.  
Konečný kapitálový požadavek k riziku selhání u nesekuritizovaných expozic se vypočítá jako prostý součet kapitálových požadavků na úrovni koše.



Pododdíl 2

Kapitálové požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP

Článek 325z

Výše rizika náhlého selhání

1.  
Hrubými výšemi rizika náhlého selhání pro sekuritizované expozice jsou jejich tržní hodnoty, nebo není-li jejich tržní hodnota k dispozici, jejich reálná hodnota stanovená v souladu s příslušným účetním rámcem.
2.  
Čisté výše rizika náhlého selhání se určí vzájemným započtením dlouhých hrubých výší rizika náhlého selhání a krátkých hrubých výší rizika náhlého selhání. Vzájemné započtení je možné pouze mezi sekuritizovanými expozicemi se stejným seskupením podkladových aktiv náležejícími do stejné tranše. Není povoleno vzájemné započtení mezi sekuritizovanými expozicemi s různými seskupeními podkladových aktiv, přestože jsou záchytné a uvolňující body stejné.
3.  
V případě, že rozložením nebo kombinací stávajících sekuritizovaných expozic lze dokonale, s výjimkou rozměru splatnosti, replikovat ostatní stávající sekuritizované expozice, mohou být pro účely vzájemného započtení namísto stávajících sekuritizovaných expozic použity expozice vyplývající z daného rozložení nebo kombinace.
4.  
V případě, že rozložením nebo kombinací stávajících expozic v podkladových složkách lze dokonale replikovat celou strukturu tranší stávající sekuritizované expozice, mohou být pro účely vzájemného započtení namísto stávajících sekuritizovaných expozic použity expozice vyplývající z tohoto rozložení nebo kombinace. Pokud jsou podkladové složky použity tímto způsobem, vyjmou se ze zacházení s rizikem selhání u nesekurituzací.
5.  
Článek 325x se použije na stávající sekuritizované expozice i na sekuritizované expozice používané v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku. Příslušnými splatnostmi jsou splatnosti sekuritizovaných tranší.

Článek 325aa

Výpočet kapitálového požadavku k riziku selhání pro sekuritizace

1.  
Čisté výše JTD sekuritizovaných expozic se vynásobí 8 % rizikovou váhou, která se vztahuje na příslušnou sekuritizovanou expozici, včetně jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací (STS), v investičním portfoliu v souladu s hierarchií přístupů stanovených v hlavě II kapitole 5 oddíle 3 a bez ohledu na druh protistrany.
2.  
Splatnost jeden rok se použije pro všechny tranše, pro které se rizikové váhy vypočítají v souladu s přístupy SEC-IRBA a SEC-ERBA.
3.  
Rizikově vážené výše JTD pro jednotlivé hotovostní sekuritizované expozice jsou shora omezeny reálnou hodnotou pozice.
4.  

Rizikově vážené čisté výše JTD se zařadí do těchto košů:

a) 

jeden společný koš pro všechny podnikatelské subjekty bez ohledu na oblast;

b) 

44 různých košů odpovídajících jednomu koši na oblast pro každou z jedenácti tříd aktiv definovaných v druhém pododstavci.

Pro účely prvního pododstavce se jedenácti třídami aktiv rozumí komerční papíry zajištěné aktivy, půjčky/leasing automobilů, cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti, kreditní karty, cenné papíry zajištěné hypotékami na obchodní nemovitosti, zajištěné úvěrové závazky, zajištěné dluhové závazky na druhou („CDO na druhou“), malé a střední podniky, studentské půjčky, ostatní retailoví klienti, ostatní profesionální klienti. Danými čtyřmi oblastmi jsou Asie, Evropa, Severní Amerika a zbytek světa.

5.  
Pro zařazení sekuritizované expozice do koše se instituce spoléhají na klasifikaci běžně používanou na trhu. Instituce zařadí každou sekuritizovanou expozici pouze do jednoho z košů uvedených v odstavci 4. Jakákoli sekuritizovaná expozice, kterou instituce nemůže zařadit do koše pro třídu aktiv nebo oblast, se zařadí do třídy aktiv „ostatní retailoví klienti“, „ostatní profesionální klienti“ nebo „zbytek světa“.
6.  
Vážené čisté výše JTD se sečtou v každém koši stejným způsobem jako v případě rizika selhání nesekuritizovaných expozic s pomocí vzorce v čl. 325y odst. 4, čímž se získá kapitálový požadavek k riziku selhání pro každý koš.
7.  
Konečný kapitálový požadavek k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP se vypočítá jako prostý součet kapitálových požadavků na úrovni koše.



Pododdíl 3

Kapitálové požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP

Článek 325ab

Oblast působnosti

1.  
Pro ACTP zahrnují kapitálové požadavky riziko selhání pro sekuritizované expozice a pro nesekuritizovaná zajištění. Tato zajištění se vyjmou z výpočtů rizika selhání pro nesekuritizované expozice. Mezi kapitálovými požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, kapitálovými požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP, a kapitálovými požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP, není žádná výhoda diverzifikace.
2.  
Pro obchodované nesekuritizované úvěrové a akciové deriváty se výše JTD podle jednotlivých složek stanoví použitím průhledového přístupu.

Článek 325ac

Výše rizika náhlého selhání pro ACTP

1.  

Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:

a) 

„rozložením pomocí modelu oceňování“ se rozumí to, že složka sekuritizace na jedno jméno je oceněna jako rozdíl mezi nepodmíněnou hodnotou sekuritizace a podmíněnou hodnotou sekuritizace za předpokladu, že selhání jednoho jména znamená LGD 100 %;

b) 

„replikací“ se rozumí, že kombinace jednotlivých sekuritizovaných indexových tranší jsou zkombinovány s cílem replikovat jinou tranši stejné indexové řady nebo replikovat netranšovanou pozici v indexové řadě;

c) 

„rozložením“ se rozumí replikování indexu prostřednictvím sekuritizace, jejíž podkladové expozice v seskupení jsou shodné s expozicemi vůči jednotlivým jménům, které tvoří index.

2.  
Hrubými výšemi JTD pro sekuritizované expozice a nesekuritizované expozice v ACTP jsou jejich tržní hodnoty, nebo není-li jejich tržní hodnota k dispozici, jejich reálná hodnota stanovená v souladu s příslušným účetním rámcem.
3.  

S produkty n-tého selhání se zachází jako s tranšovanými produkty s těmito záchytnými a uvolňujícími body:

a) 

záchytný bod = (N – 1) / celkový počet jmen;

b) 

uvolňující bod = N / celkový počet jmen;

kde „celkový počet jmen“ představuje celkový počet jmen v podkladovém koši nebo seskupení.

4.  

Čisté výše JTD se určí vzájemným započtením dlouhých hrubých výší JTD a krátkých hrubých výší JTD. Vzájemné započtení je možné pouze mezi expozicemi, které jsou s výjimkou splatnosti shodné. Vzájemné započtení je možné pouze tímto způsobem:

a) 

v případě indexů, indexových tranší a individuálních tranší je vzájemné započtení možné napříč splatnostmi v rámci stejné indexové sady, řady a tranše, s výhradou ustanovení týkajících se expozic kratších než jeden rok uvedených v článku 325x. Dlouhé a krátké hrubé výše JTD, které se navzájem dokonale replikují, mohou být vzájemně započteny prostřednictvím rozložení na expozice odpovídající jednomu jménu pomocí modelu oceňování. V takových případech se součet hrubých výší JTD u expozic odpovídajících jednomu jménu získaných rozložením rovná hrubé výši JTD nerozložené expozice;

b) 

vzájemné započtení rozložením, jak je stanoveno v písmeni a), není povoleno pro resekuritizace ani deriváty na sekuritizace;

c) 

pro indexy a indexové tranše je vzájemné započtení možné napříč splatnostmi v rámci stejné indexové sady, řady a tranše replikací nebo rozložením; pokud jsou dlouhé a krátké expozice shodné s výjimkou jedné zbytkové složky, je vzájemné započtení povoleno a čistá výše JTD odráží zbytkovou expozici;

d) 

různé tranše stejné indexové řady, různé řady stejného indexu a různé indexové sady nesmí být vzájemně započítávány.

Článek 325ad

Výpočet kapitálového požadavku k riziku selhání u ACTP

1.  

Čisté výše JTD se vynásobí:

a) 

pro tranšované produkty rizikovými váhami selhání odpovídajícími jejich úvěrové kvalitě, jak je stanoveno v čl. 325y odst. 1 a 2;

b) 

v případě netranšovaných produktů rizikovými váhami selhání podle čl. 325aa odst. 1.

2.  
Rizikově vážené čisté výše JTD se zařadí do košů, které odpovídají indexu.
3.  

Vážené čisté výše JTD se sečtou v každém koši v souladu s tímto vzorcem:

DRCb = max {(Σi ∈ Dlouhá RWi · čistá JTDi) – WtSACTP · (Σi ∈ Krátká RWi · |čistá JTDi); 0}
kde:

DRCb

=

kapitálový požadavek k riziku selhání pro koš b;

i

=

nástroj náležející do koše b; a

WtSACTP

=

poměr vyjadřující přínos zajišťovacích vztahů v koši, který se vypočítá v souladu se vzorcem pro WtS uvedeným v čl. 325y odst. 4, ale s pomocí dlouhých a krátkých pozic v celém ACTP, nikoli pouze pozic v daném koši.

4.  

Instituce vypočítají kapitálové požadavky k riziku selhání v případě ACTP pomocí tohoto vzorce:

image

kde:

DRCACTP

=

kapitálový požadavek k riziku selhání v případě ACTP; a

DRCb

=

kapitálový požadavek k riziku selhání pro koš b.



Oddíl 6

Rizikové váhy a korelace



Pododdíl 1

Váhy a korelace rizika Delta

Článek 325ae

Rizikové váhy pro obecné úrokové riziko

▼M12

1.  

Pro měny, které nejsou zahrnuty v podkategorii nejlikvidnějších měn podle čl. 325bd odst. 7 písm. b), jsou rizikové váhy citlivostí na rizikové faktory bezrizikových měr tyto:



Tabulka 3

Koš

Splatnost

Riziková váha

1

0,25 roku

1,7 %

2

0,5 roku

1,7 %

3

1 rok

1,6 %

4

2 roky

1,3 %

5

3 roky

1,2 %

6

5 let

1,1 %

7

10 let

1,1 %

8

15 let

1,1 %

9

20 let

1,1 %

10

30 let

1,1 %

2.  
Instituce uplatní rizikovou váhu ve výši 1,6 % na všechny citlivosti na faktory inflačního rizika a křížového měnového bazického rizika.

▼M8

3.  
Pro měny, které jsou zahrnuty v podkategorii nejlikvidnějších měn podle čl. 325bd odst. 7 písm. b), a domácí měnu instituce jsou rizikovými váhami rizikových faktorů pro bezrizikové míry rizikové váhy uvedené v tabulce 3 vydělené√2.

Článek 325af

Korelace v rámci koše pro obecné úrokové riziko

1.  
Mezi dvěma váženými citlivostmi faktorů obecného úrokového rizika WSk a WSl v rámci téhož koše a se stejnou přiřazenou splatností, jež však odpovídají různým křivkám, se korelace ρkl stanoví na 99,90 %.
2.  

Mezi dvěma váženými citlivostmi faktorů obecného úrokového rizika WSk a WSl v rámci téhož koše, které odpovídají stejné křivce, ale mají různé splatnosti, se korelace stanoví v souladu s tímto vzorcem:

image

kde:

Tk (respektiveTl)

=

splatnost, která se týká bezrizikové míry;

θ

=

3 %.

3.  
Mezi dvěma váženými citlivostmi faktorů obecného úrokového rizika WSk a WSl v rámci téhož koše, které odpovídají různým křivkám a mají různé splatnosti, se korelace ρkl rovná korelačnímu parametru uvedenému v odstavci 2 vynásobenému 99,90 %.
4.  
Mezi kteroukoli váženou citlivostí faktorů obecného úrokového rizika WSk a kteroukoli váženou citlivostí faktorů inflačního rizika WSl se korelace stanoví na 40 %.
5.  
Mezi kteroukoli váženou citlivostí faktorů křížového měnového bazického rizika WSk a kteroukoli váženou citlivostí faktorů obecného úrokového rizika WSl, včetně jiného faktoru křížového měnového bazického rizika, se korelace stanoví na 0 %.

Článek 325ag

Korelace mezi koši pro obecné úrokové riziko

1.  
K agregaci rizikových faktorů náležejících do různých košů se použije parametr γbc = 50 %.
2.  
K agregaci faktoru úrokového rizika založeného na měně uvedeného v čl. 325av odst. 3 a faktoru úrokového rizika založeného na euru se použije parametr γbc = 80 %.

Článek 325ah

Rizikové váhy pro riziko úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic

1.  

Rizikové váhy pro citlivosti na faktory rizika úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši v tabulce 4:

▼M12



Tabulka 4

Číslo koše

Úvěrová kvalita

Odvětví

Riziková váha

1

Všechny

Ústřední vláda členského státu včetně centrálních bank

0,5 %

2

Stupeň úvěrové kvality 1 až 3

Ústřední vláda třetí země včetně centrálních bank, multilaterální rozvojové banky a mezinárodní organizace odkazované v čl. 117 odst. 2 nebo článku 118

0,5 %

3

Regionální nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru

1,0 %

4

Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a podpůrnými věřiteli

5,0 %

5

Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání

3,0 %

6

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb

3,0 %

7

Technologie, telekomunikace

2,0 %

8

Zdravotnictví, veřejné služby, profesionální a technické činnosti

1,5 %

9

 

Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi usazenými v členských státech

1,0 %

10

Stupeň úvěrové kvality 1

Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi ve třetích zemích

1,5 %

Stupeň úvěrové kvality 2 až 3

2,5 %

11

Stupeň úvěrové kvality 4 až 6 a nehodnoceno

Ústřední vláda třetí země včetně centrálních bank, multilaterální rozvojové banky a mezinárodní organizace odkazované v čl. 117 odst. 2 nebo článku 118

2 %

12

Regionální nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru

4,0 %

13

Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a podpůrnými věřiteli

12,0 %

14

Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání

7,0 %

15

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb

8,5 %

16

Technologie, telekomunikace

5,5 %

17

Zdravotnictví, veřejné služby, profesionální a technické činnosti

5,0 %

18

Jiné odvětví

12,0 %

19

Kotované úvěrové indexy, u nichž má většina jejich jednotlivých složek investiční stupeň

1,5 %

20

Kotované úvěrové indexy, u nichž má většina jejich jednotlivých složek neinvestiční stupeň nebo je nehodnocena

5 %

▼M8

2.  
Za účelem zařazení rizikové expozice do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce 4. Rizikové expozice od jakéhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 18 v tabulce 4.

Článek 325ai

Korelace v rámci koše pro riziko úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic

1.  

Mezi dvěma citlivostmi WSk a WSl v rámci téhož koše se korelační parametr ρkl stanoví takto:

ρkl = ρkl (jméno) · ρkl (splatnost) · ρkl (báze)
kde:
ρkl (jméno) se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná, v ostatních případech se rovná 35 %;
ρkl (splatnost) se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 65 %; a
ρkl (báze) se rovná 1, pokud se obě citlivosti týkají stejných křivek, v ostatních případech se rovná 99,90 %.
2.  

Korelační parametry uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nevztahují na koš 18 uvedený v tabulce 4 v čl. 325ah odst. 1. Kapitálový požadavek pro vzorec agregace rizika delta v koši 18 se rovná součtu absolutních hodnot čistých vážených citlivostí zařazených do tohoto koše:

image

Článek 325aj

Korelace mezi koši pro riziko úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic

Korelační parametr γbc, který se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši, se stanoví takto:

γbc = γbc (hodnocení) · γbc (odvětví)
kde:
γbc (hodnocení) se rovná 1, pokud mají oba koše stejnou kategorii úvěrové kvality (buď stupeň úvěrové kvality 1 až 3, nebo stupeň úvěrové kvality 4 až 6), v ostatních případech se rovná 50 %. Pro účely tohoto výpočtu se má za to, že koš 1 náleží do stejné kategorie úvěrové kvality jako koše, které mají stupeň úvěrové kvality 1 až 3; a
γbc (odvětví) se rovná 1, pokud oba koše náležejí do téhož odvětví, v ostatních případech se rovná příslušnému procentu uvedenému v tabulce 5.

▼M12



Tabulka 5

Koš

1, 2 a 11

3 a 12

4 a 13

5 a 14

6 a 15

7 a 16

8 a 17

9 a 10

18

19

20

1, 2 a 11

 

75 %

10 %

20 %

25 %

20 %

15 %

10 %

0 %

45 %

45 %

3 a 12

 

 

5 %

15 %

20 %

15 %

10 %

10 %

0 %

45 %

45 %

4 a 13

 

 

 

5 %

15 %

20 %

5 %

20 %

0 %

45 %

45 %

5 a 14

 

 

 

 

20 %

25 %

5 %

5 %

0 %

45 %

45 %

6 a 15

 

 

 

 

 

25 %

5 %

15 %

0 %

45 %

45 %

7 a 16

 

 

 

 

 

 

5 %

20 %

0 %

45 %

45 %

8 a 17

 

 

 

 

 

 

 

5 %

0 %

45 %

45 %

9 a 10

 

 

 

 

 

 

 

 

0 %

45 %

45 %

18

 

 

 

 

 

 

 

 

 

0 %

0 %

19

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

75 %

20

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

▼M8

Článek 325ak

Rizikové váhy pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP

Rizikové váhy pro citlivosti na faktory rizika úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP, jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši a pro každý koš v tabulce 6 se stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a:

▼M12



Tabulka 6

Číslo koše

Úvěrová kvalita

Odvětví

Riziková váha

1

Všechny

Ústřední vláda členského státu včetně centrálních bank

4,0 %

2

Stupeň úvěrové kvality 1 až 3

Ústřední vláda třetí země včetně centrálních bank, multilaterální rozvojové banky a mezinárodní organizace odkazované v čl. 117 odst. 2 nebo článku 118

4,0 %

3

Regionální nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru

4,0 %

4

Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a podpůrnými věřiteli

8,0 %

5

Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání

5,0 %

6

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb

4,0 %

7

Technologie, telekomunikace

3,0 %

8

Zdravotnictví, veřejné služby, profesionální a technické činnosti

2,0 %

9

Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi usazenými v členských státech

3,0 %

10

Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi ve třetích zemích

6,0 %

11

Stupeň úvěrové kvality 4 až 6 a nehodnoceno

Ústřední vláda třetí země včetně centrálních bank, multilaterální rozvojové banky a mezinárodní organizace odkazované v čl. 117 odst. 2 nebo článku 118

13,0 %

12

Regionální nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru

13,0 %

13

Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a podpůrnými věřiteli

16,0 %

14

Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání

10,0 %

15

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb

12,0 %

16

Technologie, telekomunikace

12,0 %

17

Zdravotnictví, veřejné služby, profesionální a technické činnosti

12,0 %

18

Jiné odvětví

13,0 %

▼M8

Článek 325al

Korelace pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP

1.  
Korelace rizika deltaρkl se odvodí v souladu s článkem 325ai s výjimkou toho, že pro účely tohoto odstavce se ρkl (báze) rovná 1, pokud se obě citlivosti týkají stejných křivek, v ostatních případech se rovná 99,00 %.
2.  
Korelace γbc se odvodí v souladu s článkem 325aj.

Článek 325am

Rizikové váhy pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP

1.  

Rizikové váhy pro citlivosti na faktory rizika úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP, jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši v tabulce 7 a pro každý koš v tabulce 7 se stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a:

▼M12



Tabulka 7

Číslo koše

Úvěrová kvalita

Odvětví

Riziková váha

1

S předností, stupeň úvěrové kvality 1 až 3

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – bonitní

0,9 %

2

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – středně bonitní

1,5 %

3

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – nebonitní

2,0 %

4

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obchodní nemovitosti

2,0 %

5

Cenné papíry zajištěné aktivy – studentské půjčky

0,8 %

6

Cenné papíry zajištěné aktivy – kreditní karty

1,2 %

7

Cenné papíry zajištěné aktivy – automobily

1,2 %

8

Zajištěné úvěrové závazky – mimo ACTP

1,4 %

9

Bez přednosti, stupeň úvěrové kvality 1 až 3

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – bonitní

1,125 %

10

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – středně bonitní

1,875 %

11

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – nebonitní

2,5 %

12

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obchodní nemovitosti

2,5 %

13

Cenné papíry zajištěné aktivy – studentské půjčky

1 %

14

Cenné papíry zajištěné aktivy – kreditní karty

1,5 %

15

Cenné papíry zajištěné aktivy – automobily

1,5 %

16

Zajištěné úvěrové závazky – mimo ACTP

1,75 %

17

Stupeň úvěrové kvality 4 až 6 a nehodnoceno

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – bonitní

1,575 %

18

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – středně bonitní

2,625 %

19

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti – nebonitní

3,5 %

20

Cenné papíry zajištěné hypotékami na obchodní nemovitosti

3,5 %

21

Cenné papíry zajištěné aktivy – studentské půjčky

1,4 %

22

Cenné papíry zajištěné aktivy – kreditní karty

2,1 %

23

Cenné papíry zajištěné aktivy – automobily

2,1 %

24

Zajištěné úvěrové závazky – mimo ACTP

2,45 %

25

Jiné odvětví

3,5 %

▼M8

2.  
Za účelem zařazení rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každou tranši do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce 7. Rizikové expozice z jakékoli tranše, kterou instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 25.

Článek 325an

Korelace v rámci koše pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP

1.  

Mezi dvěma citlivostmi WS k WS l v rámci téhož koše se korelační parametr ρkl stanoví takto:

ρkl = ρkl (tranše) · ρkl (splatnost) · ρkl (báze)
kde:
ρkl (tranše) se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l v rámci téhož koše a týkají se téže sekuritizované tranše (více než 80 % překrytí v pomyslném vyjádření), v ostatních případech se rovná 40 %;
ρkl (splatnost) se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 80 %; a
ρkl (báze) se rovná 1, pokud se obě citlivosti týkají stejných křivek, v ostatních případech se rovná 99,90 %.
2.  

Korelační parametry uvedené v odstavci 1 se nepoužijí na koš 25 uvedený v tabulce 7 v čl. 325am odst. 1. Kapitálový požadavek pro vzorec agregace rizika delta v koši 25 se rovná součtu absolutních hodnot čistých vážených citlivostí zařazených do tohoto koše:

image

Článek 325ao

Korelace mezi koši pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP

1.  
Korelační parametr γbc se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši a stanoví se na 0 %.
2.  
Kapitálový požadavek pro koš 25 se připočítá k celkovému kapitálu na úrovni rizikové třídy bez účinků diverzifikace nebo zajištění uznaných u jakéhokoli jiného koše.

Článek 325ap

Rizikové váhy pro akciové riziko

1.  

Rizikové váhy pro citlivosti na faktory akciového rizika a rizika akciových repo sazeb se pro každý koš v tabulce 8 stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a:

▼M12



Tabulka 8

Číslo koše

Tržní kapitalizace

Ekonomika

Odvětví

Riziková váha pro akciovou spotovou cenu

Riziková váha pro akciovou repo sazbu

1

Vysoká

Rozvíjející se tržní ekonomika

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, administrativní a podpůrné činnosti, zdravotnictví, veřejné služby

55 %

0,55 %

2

Telekomunikace, průmyslové podniky

60 %

0,60 %

3

Základní materiály, energetika, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání

45 %

0,45 %

4

Finanční podniky, včetně finančních podniků podporovaných vládou, realitní činnosti, technologie

55 %

0,55 %

5

Rozvinutá ekonomika

Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, administrativní a podpůrné činnosti, zdravotnictví, veřejné služby

30 %

0,30 %

6

Telekomunikace, průmyslové podniky

35 %

0,35 %

7

Základní materiály, energetika, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání

40 %

0,40 %

8

Finanční podniky, včetně finančních podniků podporovaných vládou, realitní činnosti, technologie

50 %

0,50 %

9

Nízká

Rozvíjející se tržní ekonomika

Všechna odvětví popsaná v koších číslo 1, 2, 3 a 4

70 %

0,70 %

10

Rozvinutá ekonomika

Všechna odvětví popsaná v koších číslo 5, 6, 7 a 8

50 %

0,50 %

11

Jiné odvětví

70 %

0,70 %

12

Vysoká tržní kapitalizace, indexy pro rozvinutou ekonomiku

15 %

0,15 %

13

Ostatní indexy

25 %

0,25 %

▼M8

2.  
Pro účely tohoto článku se v regulačních technických normách uvedených v čl. 325bd odst. 7 stanoví, co se považuje za malou a velkou tržní kapitalizaci.
3.  
Po účely tohoto článku EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, co se považuje za rozvíjející se trh a co se považuje za rozvinutou ekonomiku.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2021.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4.  
Při zařazování rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce 8 a zařadí všechny emitenty ze stejného průmyslu do stejného odvětví. Rizikové expozice od jakéhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 11 v tabulce 8. Mezinárodní nebo víceodvětvoví emitenti akcií se zařadí do specifického koše na základě nejvýznamnější oblasti a odvětví, v nichž emitent akcií působí.

Článek 325aq

Korelace v rámci koše pro akciové riziko

▼M12

1.  
Korelační parametr rizika delta ρκl mezi dvěma citlivostmi WSk a WSl v rámci téhož koše se stanoví na 99,90 %, pokud jedna citlivost je citlivostí na spotovou cenu akcie a druhá na akciovou repo sazbu a jestliže se obě týkají stejného jména emitenta akcií.

▼M8

2.  

V jiných případech, než jsou případy uvedené v odstavci 1, se korelační parametr ρkl mezi dvěma citlivostmi WS k WS l na spotovou cenu akcie v rámci téhož koše stanoví takto:

a) 

15 % mezi dvěma citlivostmi v rámci téhož koše, které spadají do kategorie velké tržní kapitalizace v rozvíjející se tržní ekonomice (koš číslo 1, 2, 3 nebo 4);

b) 

25 % mezi dvěma citlivostmi v rámci téhož koše, které spadají do velké tržní kapitalizace v rozvinuté ekonomice (koš číslo 5, 6, 7 nebo 8);

c) 

7,5 % mezi dvěma citlivostmi v rámci téhož koše, které spadají do kategorie malé tržní kapitalizace v rozvíjející se tržní ekonomice (koš číslo 9).

d) 

12,5 % mezi dvěma citlivostmi v rámci téhož koše, které spadají do malé tržní kapitalizace v rozvinuté ekonomice (koš číslo 10);

▼M12

e) 

80 % mezi dvěma citlivostmi v rámci téhož koše, které spadají do kteréhokoli koše indexů (koš číslo 12 nebo 13).

▼M12

3.  
Korelační parametr ρkl mezi dvěma citlivostmi WSk WSl na akciovou repo sazbu v rámci téhož koše se stanoví v souladu s odst. 2 písm. a) až d).

▼M8

4.  
Mezi dvěma citlivostmi WS k WS l v rámci téhož koše, pokud jedna je citlivost na spotovou cenu akcie a druhá na akciovou repo sazbu a obě tyto citlivosti se týkají jiného jména emitenta akcií, se korelační parametr ρkl stanoví podle korelačních parametrů uvedených v odstavci 2 vynásobených 99,90 %.
5.  

Korelační parametry uvedené v odstavcích 1 až 4 se nepoužijí na koš 11. Kapitálový požadavek pro vzorec agregace rizika delta v koši 11 se rovná součtu absolutních hodnot čistých vážených citlivostí zařazených do tohoto koše:

image

▼M12

Článek 325ar

Korelace mezi koši pro akciové riziko

Korelační parametr γbc se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši.

Stanoví se pro koše v tabulce 8 v článku 325ap takto:

a) 

15 %, pokud oba koše patří mezi koše číslo 1 až 10;

b) 

0 %, pokud kterýkoli z obou košů patří ke koši číslo 11;

c) 

75 %, pokud oba koše patří mezi koše číslo 12 a 13;

d) 

45 % v ostatních případech.

Článek 325as

Rizikové váhy pro komoditní riziko

Rizikové váhy pro citlivosti na faktory komoditního rizika jsou tyto:



Tabulka 9

Číslo koše

Název koše

Riziková váha

1

Energie – tuhá paliva

30 %

2

Energie – tekutá paliva

35 %

3

Energie – elektřina a obchod s uhlíkem

60 %

4

Nákladní doprava

80 %

5

Běžné kovy

40 %

6

Plynná paliva

45 %

7

Drahé kovy (včetně zlata)

20 %

8

Obilniny a olejnatá semena

35 %

9

Chov dobytka a produkce mléka

25 %

10

Netrvanlivé a další zemědělské produkty

35 %

11

Jiné komodity

50 %

▼M8

Článek 325at

Korelace v rámci koše pro komoditní riziko

1.  
Pro účely tohoto článku se jakékoli dvě komodity považují za různé komodity, pokud na trhu existují dvě smlouvy odlišující se pouze podkladovou komoditou, která má být v rámci každé smlouvy dodána.
2.  

Mezi dvěma citlivostmi WS k WS l v rámci téhož koše se korelační parametr ρk lstanoví takto:

ρkl = ρkl (komodita) · ρkl (splatnost) · ρkl (báze)
kde:
ρkl (komodita) se rovná 1, pokud jsou obě komodity citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná korelacím v rámci koše v tabulce 10;
ρkl (splatnost) se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 99 %; a
ρkl (báze) se rovná 1, pokud jsou obě citlivosti shodné z hlediska místa dodání komodity, v ostatních případech se rovná 99,90 %.
3.  

Korelace v rámci koše ρkl (komodita) jsou:



Tabulka 10

Číslo koše

Název koše

Korelace

ρkl (komodity)

1

Energie – tuhá paliva

55 %

2

Energie – tekutá paliva

95 %

3

Energie – elektrická energie a obchod s uhlím

40 %

4

Nákladní doprava

80 %

5

Kovy – kromě drahých

60 %

6

Plynná paliva

65 %

7

Drahé kovy (včetně zlata)

55 %

8

Obilí a olejnatá semena

45 %

9

Hospodářská zvířata a mlékárenské produkty

15 %

10

Měkké a další zemědělské produkty

40 %

11

Další komodity

15 %

4.  

Bez ohledu na odstavec 1 se použijí tato ustanovení:

a) 

dva rizikové faktory zařazené do koše 3 v tabulce 10 a týkající se elektřiny, která se vyrábí v různých oblastech nebo je podle smlouvy dodávána v odlišném časovém období, se považují za odlišné faktory komoditního rizika;

b) 

dva rizikové faktory zařazené do koše 4 v tabulce 10 a týkající se nákladní dopravy, u nichž se trasa nákladní dopravy nebo týden dodání liší, se považují za odlišné faktory komoditního rizika.

Článek 325au

Korelace mezi koši pro komoditní riziko

Korelační parametr γb c, který se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši, se stanoví takto:

a) 

20 %, pokud oba koše patří mezi koše číslo 1 až 10;

b) 

0 %, pokud kterýkoli z obou košů je koš číslo 11.

Článek 325av

Rizikové váhy pro měnové riziko

▼M12

1.  
Na všechny citlivosti na faktory měnového rizika se použije riziková váha 15 %.

▼M8

2.  

Rizikovou vahou faktorů měnového rizika týkajících se měnových párů, které jsou tvořeny eurem a měnou členského státu účastnícího se druhé fáze hospodářské a měnové unie (ERM II), je jedna z těchto rizikových vah:

a) 

riziková váha uvedená v odstavci 1 vydělená 3;

b) 

maximální fluktuace v rámci fluktuačního rozpětí formálně dohodnutého členským státem a Evropskou centrální bankou, je-li užší než fluktuační pásmo vymezené v ERM II.

3.  
Bez ohledu na odstavec 2 se riziková váha faktorů měnového rizika týkajících se měn uvedených v odstavci 2, které se účastní ERM II s formálně dohodnutým fluktuačním pásmem užším než standardní pásmo +/– 15 %, rovná maximální procentní fluktuaci v tomto užším pásmu.
4.  
Rizikovou vahou faktorů měnového rizika zahrnutých v podkategorii nejlikvidnějších měnových párů, jak je uvedeno v čl. 325bd odst. 7 písm. c), je riziková váha uvedená v odstavci 1 tohoto článku vydělená√2.
5.  
Pokud z údajů o denních směnných kurzech za předcházející období tří let vyplývá, že směnný kurz měnového páru tvořeného eurem a měnou členského státu jinou než euro je konstantní a dotyčná instituce se může vždy dostat do situace, že je rozpětí nabídka/poptávka u příslušných obchodů souvisejících s tímto měnovým párem nulové, může tato instituce uplatňovat rizikovou váhu uvedenou v odstavci 1 vydělenou 2, pokud k tomu obdrží výslovné svolení svého příslušného orgánu.

Článek 325aw

Korelace pro měnové riziko

Pro agregaci citlivostí na měnové riziko se použije jednotný korelační parametr γb cve výši 60 %.



Pododdíl 2

Váhy a korelace rizika vega a rizika zakřivení

Článek 325ax

Váhy rizika vega a rizika zakřivení

1.  
Pro faktory rizika vega se použijí koše delta uvedené v pododdíle 1.
2.  
Riziková váha pro daný faktor rizika vega k se určí jako podíl současné hodnoty daného rizikového faktoru k, který představuje implicitní volatilitu podkladu, jak je popsáno v oddíle 3.
3.  

Podíl uvedený v odstavci 2 závisí na předpokládané likviditě každého druhu rizikového faktoru v souladu s tímto vzorcem:

image

kde:

RWk = riziková váha pro daný faktor rizika vega k;
RWσ je stanoveno na 55 %; a
LHriziková třída je regulační horizont likvidity, který má být předepsán při stanovení každého faktoru rizika vega k. LHriziková třída se stanoví podle této tabulky:

▼M12



Tabulka 11

Riziková třída

LHriziková třída

Rizikové váhy

GIRR

60

100 %

CSR, bez sekuritizace

120

100 %

CSR, se sekuritizací (ACTP)

120

100 %

CSR, se sekuritizací (mimo ACTP)

120

100 %

Vlastní kapitál (vysoká tržní kapitalizace a indexy)

20

77,78 %

Vlastní kapitál (nízká tržní kapitalizace a jiné odvětví)

60

100 %

Komoditní riziko

120

100 %

FX

40

100 %

▼M8

4.  
Koše použité v kontextu rizika delta v pododdíle 1 se použijí v kontextu rizika zakřivení, není-li v této kapitole uvedeno jinak.
5.  
Pro faktory měnového rizika zakřivení a akciového rizika zakřivení jsou váhami rizika zakřivení relativní posuny, které se rovnají vahám rizika delta uvedeným v pododdíle 1.
6.  
Pro faktory obecného úrokového rizika zakřivení, faktory rizika úvěrového rozpětí u zakřivení a faktory komoditního rizika zakřivení je vahou rizika zakřivení paralelní posun všech bodů pro každou křivku na základě nejvyšší předepsané váhy rizika delta v pododdíle 1 pro příslušnou rizikovou třídu.

Článek 325ay

Korelace rizika vega a rizika zakřivení

▼C7

1.  

Mezi citlivostmi na riziko vega v rámci téhož koše rizikové třídy obecného úrokového rizika se korelační parametr ρkl stanoví takto:

▼M8

image

kde:

image

se rovnáe

image

, kde α je nastavena na 1 %, Tk a Tl jsou splatnosti opcí, pro které jsou citlivosti vega odvozeny, vyjádřené v letech; a

image

se rovnáe

image

, kde α je nastavena na 1 %,

image

a

image

jsou splatnosti podkladových nástrojů opcí, pro které jsou citlivosti vega odvozeny, minus splatnosti odpovídajících opcí, obojí vyjádřeno v letech.
2.  

Mezi citlivostmi na riziko vega v rámci koše ostatních rizikových tříd se korelační parametr ρkl stanoví takto:

image

kde:

image

se rovná korelaci delta v rámci koše, která odpovídá koši, do něhož by byly zařazeny faktory rizika vega k a l; a

image

se nastaví podle odstavce 1.
3.  
Pokud jde o citlivosti na riziko vega mezi koši v rámci rizikové třídy (obecné úrokové riziko a jiné než obecné úrokové riziko), používají se v kontextu rizika vega stejné korelační parametry pro γbc, které byly stanoveny pro korelace delta pro každou rizikovou třídu v oddíle 4.
4.  
Mezi faktory rizik vega a delta není žádná výhoda diverzifikace nebo zajištění uznaná ve standardizovanému přístupu. Kapitálové požadavky k riziku vega a delta se agregují prostým součtem.
5.  
Korelacemi rizika zakřivení je druhá mocnina odpovídajících korelací rizika delta ρkl a γbc uvedených v pododdíle 1.



KAPITOLA 1b

Přístup založený na alternativních interních modelech



Oddíl 1

Svolení a kapitálové požadavky

Článek 325az

Přístup založený na alternativních interních modelech a svolení používat alternativní interní modely

1.  
Přístup založený na alternativních interních modelech vymezený v této kapitole se použije pouze pro účely požadavku na podávání zpráv podle čl. 430b odst. 3.
2.  

Po ověření, že instituce splňují požadavky stanovené v článcích 325bh, 325bi a 325bj, příslušné orgány udělí těmto institucím svolení vypočítávat kapitálové požadavky pro portfolio všech pozic přiřazených obchodním útvarům za použití svých alternativních interních modelů v souladu s článkem 325ba, jsou-li splněny všechny tyto požadavky:

a) 

obchodní útvary byly vytvořeny v souladu s článkem 104b;

b) 

instituce příslušnému orgánu poskytla důvod pro zahrnutí obchodních útvarů do přístupu založeného na alternativních interních modelech.

c) 

obchodní útvary splnily požadavky na zpětné testování uvedené v čl. 325bf odst. 3 za předcházející rok;

d) 

instituce příslušným orgánům podala zprávu o výsledcích požadavku přiřazování zisků a ztrát uloženého obchodním útvarům podle článku 325bg;

e) 

v případě obchodních útvarů, kterým byla přiřazena alespoň jedna z pozic v obchodním portfoliu, které jsou uvedeny v článku 325bl, splňují tyto obchodní útvary požadavky stanovené v článku 325bm pro interní model rizika selhání;

f) 

obchodnímu útvaru nebyly přiřazeny žádné sekuritizované ani resekuritizované pozice.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce nesmí být důvodem k nezahrnutí obchodního útvaru do přístupu založeného na alternativních interních modelech to, že kapitálový požadavek vypočtený podle alternativního standardizovaného přístupu stanoveného v čl. 325 odst. 3) písm. a) by byl nižší než kapitálový požadavek vypočtený podle přístupu založeného na alternativních interních modelech.

3.  
Instituce, které obdržely svolení použít přístup založený na alternativních interních modelech, podávají příslušným orgánům zprávy v souladu s čl. 430b odst. 3.
4.  
Instituce, které bylo uděleno svolení podle odstavce 2, ihned informuje své příslušné orgány o tom, že jeden z jejích obchodních útvarů již nesplňuje přinejmenším jeden z požadavků stanovených v uvedeném odstavci. Instituce pozbývá svolení uplatňovat tuto kapitolu na kteroukoli z pozic přiřazených danému obchodnímu útvaru a musí počítat kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s přístupem stanoveným v kapitole 1a pro všechny pozice přiřazené tomuto obchodnímu útvaru od nejbližšího data hlášení a dokud příslušným orgánům neprokáže, že daný obchodní útvar znovu splňuje všechny požadavky stanovené v odstavci 2.
5.  
Odchylně od odstavce 4 mohou příslušné orgány za mimořádných podmínek svolit, aby instituce pokračovala v používání svých alternativních interních modelů pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku obchodního útvaru, který již nesplňuje podmínky stanovené v odst. 2 písm. c) tohoto článku a v čl. 325bg odst. 1. Pokud příslušné orgány využijí této možnosti, informují o tom EBA a své rozhodnutí zdůvodní.
6.  
Pro pozice přiřazené obchodním útvarům, pro které instituci nebylo uděleno svolení uvedené v odstavci 2, vypočítá instituce kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s kapitolou 1a této hlavy. Pro tento výpočet se na všechny tyto pozice pohlíží na samostatném základě jako na samostatné portfolio.
7.  
Podstatné změny v použití alternativních interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení, rozšíření použití alternativních interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení, a podstatné změny ve výběru podsouboru modelovatelných rizikových faktorů ze strany instituce, jak je uvedeno v čl. 325bc odst. 2, vyžadují samostatné svolení příslušných orgánů.

Instituce oznámí příslušným orgánům všechna další rozšíření a změny v užívání těchto alternativních interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení.

8.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

podmínky pro posouzení, jak podstatné jsou rozšíření a změny týkající se používání alternativních interních modelů a změny v podsouborech modelovatelných rizikových faktorů, jak je uvedeno v článku 325bd;

b) 

metodiku hodnocení, podle níž příslušné orgány ověřují soulad instituce s požadavky stanovenými v článcích 325bh, 325bi, 325bn, 325bo a 325bp.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

9.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění mimořádných podmínek, za kterých mohou příslušné orgány svolit, aby instituce:

a) 

nadále používala své alternativní interní modely za účelem výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku obchodního útvaru, který již nesplňuje podmínky stanovené v odst. 2 písm. c) tohoto článku a v čl. 325bg odst. 1;

b) 

omezila navýšení na takovou hodnotu, která vyplývá z překročení podle zpětného testování hypotetických změn.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325ba

Kapitálové požadavky při použití alternativních interních modelů

1.  

Instituce používající alternativní interní model vypočítá kapitálové požadavky pro portfolio všech pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které jí bylo uděleno svolení podle čl. 325az odst. 2, jako vyšší z těchto hodnot:

a) 

součet těchto hodnot:

i) 

rizikového ukazatele očekávaného deficitu instituce pro předchozí den vypočteného v souladu s článkem 325bb (ESt-1) a

ii) 

rizikového ukazatele zátěžového scénáře instituce pro předchozí den vypočteného v souladu s oddílem 5 (SSt-1); nebo

b) 

součet:

i) 

průměru denního rizikového ukazatele očekávaného deficitu instituce vypočteného v souladu s článkem 325bb pro každý z předcházejících 60 obchodních dní (ESavg), který se vynásobí multiplikačním faktorem (mc); a

ii) 

průměru denního rizikového ukazatele zátěžového scénáře instituce vypočítaného v souladu s oddílem 5 pro každý z předcházejících 60 obchodních dní (SSavg).

2.  

Instituce držící pozice v obchodovaných dluhových a akciových nástrojích, které jsou zahrnuty do interního modelu rizika selhání a přiřazeny obchodním útvarům uvedeným v odstavci 1, musí splňovat dodatečný kapitálový požadavek vyjádřený jako vyšší z těchto hodnot:

a) 

nejnovější kapitálový požadavek k riziku selhání vypočtený v souladu s oddílem 3;

b) 

průměr částky uvedené v písmeni a) za předchozích 12 týdnů.



Oddíl 2

Obecné požadavky

Článek 325bb

Rizikový ukazatel očekávaného deficitu

▼C7

1.  

Instituce vypočítají rizikový ukazatel očekávaného deficitu uvedený v čl. 325ba odst. 1 písm. a) pro jakýkoli daný den „t“ a pro jakékoli dané portfolio pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku takto:

▼M8

image

kde:

ESt

=

rizikový ukazatel očekávaného deficitu;

i

=

index označující pět obecných kategorií rizikových faktorů uvedených v prvním sloupci tabulky 2 v článku 325bd;

UESt

=

ukazatel neomezeného očekávaného deficitu vypočtený takto:

image

image

=

ukazatel neomezeného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů „i“ vypočtený takto:

image

ρ

=

dohledový korelační faktor napříč obecnými kategoriemi rizik; ρ = 50 %;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 2;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 3;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 4;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů i, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 2;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů i, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 3;

image

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů „i“, který se vypočítá pro všechny pozice v portfoliu v souladu s čl. 325bc odst. 4.

2.  
Při stanovování každé hodnoty částečného očekávaného deficitu pro výpočet rizikového ukazatele očekávaného deficitu v souladu s odstavcem 1 použije instituce scénáře budoucích šoků pouze na konkrétní soubor modelovatelných rizikových faktorů příslušných pro každý ukazatel částečného očekávaného deficitu, jak je uvedeno v článku 325bc.
3.  
Má-li alespoň jedna transakce v portfoliu alespoň jeden modelovatelný rizikový faktor, který byl přiřazen k obecné kategorii rizik „i“ v souladu s článkem 325bd, vypočtou instituce ukazatel neomezeného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů i a zahrnou jej do vzorce pro rizikový ukazatel očekávaného deficitu podle odstavce 1 tohoto článku.
4.  
Odchylně od odstavce 1 může instituce snížit četnost výpočtu ukazatelů neomezeného očekávaného deficitu

image

a ukazatelů částečného očekávaného deficitu

image

,

image

a

image

pro všechny obecné kategorie rizikových faktorů „i“ z denní na týdenní, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
a) 
instituce může příslušnému orgánu prokázat, že výpočet ukazatelů neomezeného očekávaného deficitu

image

nepodhodnocuje tržní riziko daných pozic v obchodním portfoliu;
b) 
instituce je schopna zvýšit četnost výpočtu

image

,

image

,

image

a

image

z týdenní na denní, pokud to příslušný orgán vyžaduje.

Článek 325bc

Výpočty částečného očekávaného deficitu

1.  

Instituce vypočítávají veškeré ukazatele částečného očekávaného deficitu uvedené v čl. 325bb odst. 1 takto:

a) 

denní výpočty ukazatelů částečného očekávaného deficitu;

b) 

při 97,5 % jednostranném intervalu spolehlivosti;

c) 

▼C7

pro dané portfolio pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku vypočte instituce ukazatel částečného očekávaného deficitu v čase „t“ podle tohoto vzorce:

image

▼M8

kde:

PESt

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu v čase „t“;

j

=

index označující pět horizontů likvidity uvedených v prvním sloupci tabulky 1;

LHj

=

délka horizontů likvidity j vyjádřená ve dnech v tabulce 1;

T

=

bazický časový horizont, kde T = 10 dní;

PESt(T)

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu, který je stanoven použitím scénářů budoucích šoků s časovým horizontem 10 dní pouze na konkrétní soubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu stanovený v odstavcích 2, 3 a 4 pro každý ukazatel částečného očekávaného deficitu uvedený v čl. 325bb odst. 1.

PESt(T, j)

=

ukazatel částečného očekávaného deficitu, který je stanoven použitím scénářů budoucích šoků s časovým horizontem 10 dní pouze na konkrétní soubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu stanovený v odstavcích 2, 3 a 4 pro každý ukazatel částečného očekávaného deficitu uvedený v čl. 325bb odst. 1, jejichž efektivní horizont likvidity stanovený v souladu s čl. 325bd odst. 2 je stejný jako LHj nebo delší.



Tabulka 1

Horizont likvidity j

Délka horizontu likvidity j

(dny)

1

10

2

20

3

40

4

60

5

120

2.  
Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu

image

a

image

uvedených v čl. 325bb odst. 1 tohoto článku instituce kromě požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku splní také tyto požadavky:
a) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích šoků pouze na podsoubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu, který vybrala, ke spokojenosti příslušných orgánů, tak aby byla splněna následující podmínka, přičemž jde o součet za předchozích 60 obchodních dní:

image

Instituce, která již nesplňuje požadavek uvedený v prvním pododstavci tohoto písmene, o tom bezodkladně informuje příslušné orgány a aktualizuje podsoubor modelovatelných rizikových faktorů během dvou týdnů, aby byl uvedený požadavek splněn. Pokud tato instituce uvedený požadavek nesplňuje ani po dvou týdnech, vrátí se k přístupu pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku za některé obchodní útvary stanovenému v kapitole 1a, dokud příslušným orgánům neprokáže, že požadavek stanovený v prvním pododstavci tohoto písmene splňuje;

b) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích šoků pouze na podsoubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu, které vybrala pro účely písmene a) tohoto odstavce a které byly přiřazeny k obecné kategorii rizikových faktorů i v souladu s článkem 325bd;
c) 
datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků použitých na modelovatelné rizikové faktory podle písmen a) a b) se kalibrují na historické údaje ze souvislého dvanáctiměsíčního období finanční zátěže, jež instituce určí pro maximalizaci hodnoty

image

; pro účely určení tohoto zátěžového období použijí instituce období pozorování začínající nejpozději 1. ledna 2007, ke spokojenosti příslušných orgánů; a
d) 
datové vstupy

image

se kalibrují na 12měsíční zátěžové období, které bylo institucí určeno pro účely písmene c).
3.  
Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu

image

a

image

uvedených v čl. 325bb odst. 1 instituce kromě požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku splní také tyto požadavky:
a) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích šoků pouze na podsoubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu uvedený v odst. 2 písm. a);
b) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích otřesů pouze na podsoubor modelovatelných rizikových faktorů pozic v portfoliu uvedený v odst. 2 písm. b);
c) 

datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků použitých na modelovatelné rizikové faktory podle písmen a) a b) tohoto odstavce se kalibrují s historickými údaji uvedenými v odst. 4 písm. c); tato data se aktualizují minimálně jednou za měsíc.

4.  
Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu

image

a

image

uvedených v čl. 325bb odst. 1 instituce kromě požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku splní také tyto požadavky:
a) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích šoků na veškeré modelovatelné rizikové faktory pozic v portfoliu;
b) 
při výpočtu

image

instituce použije scénáře budoucích šoků na veškeré modelovatelné rizikové faktory pozic v portfoliu, které byly přiřazeny k obecné kategorii rizikových faktorů i v souladu s článkem 325bd;
c) 

datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků použitých na modelovatelné rizikové faktory podle písmen a) a b) se kalibrují na historické údaje z předcházejícího dvanáctiměsíčního období. Dochází-li k významnému nárůstu cenové volatility u podstatného počtu modelovatelných rizikových faktorů portfolia instituce, které nejsou v podsouboru rizikových faktorů uvedeném v odst. 2 písm. a), mohou příslušné orgány požadovat, aby instituce použila historické údaje za období kratší než předchozích 12 měsíců, ale takové kratší období nesmí být kratší než předchozích šest měsíců. Příslušné orgány informují EBA o jakémkoli rozhodnutí, které od instituce vyžaduje použití historických údajů z období kratšího než 12 měsíců, a zdůvodní je.

5.  
Při výpočtu daného ukazatele částečného očekávaného deficitu podle čl. 325bb odst. 1 musejí instituce uchovávat hodnoty modelovatelných rizikových faktorů, u kterých se od ní podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku nevyžadovalo použití scénářů budoucích šoků pro tento daný ukazatel částečného očekávaného deficitu.

Článek 325bd

Horizonty likvidity

1.  
Instituce přiřadí každý rizikový faktor pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které jim bylo uděleno svolení podle čl. 325az odst. 2 nebo které se nacházejí v procesu udělování svolení, k jedné z obecných kategorií rizikových faktorů uvedených v tabulce 2 a k jedné z obecných podkategorií rizikových faktorů uvedených ve zmíněné tabulce.
2.  
Horizontem likvidity rizikového faktoru pozic dle odstavce 1 je horizont likvidity odpovídající obecných podkategorii rizikových faktorů, k níž byl přiřazen.
3.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se instituce může rozhodnout nahradit pro daný obchodní útvar horizont likvidity určité obecné podkategorie rizikových faktorů uvedené v tabulce 2 tohoto článku některým z delších horizontů likvidity uvedených v tabulce 1 článku 325bc. Pokud se instituce takto rozhodne, použije se delší horizont likvidity na všechny modelovatelné rizikové faktory pozic přiřazených tomuto obchodnímu útvaru, které byly přiřazeny k této obecné podkategorii rizikových faktorů, pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu v souladu s čl. 325bc odst. 1 písm. c).

Instituce informuje příslušné orgány o obchodních útvarech a obecných podkategoriích rizikových faktorů, pro které se rozhodla použít zacházení uvedené v prvním pododstavci.

▼C7

4.  

Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu v souladu s čl. 325bc odst. 1 písm. c) se efektivní horizont likvidity daného modelovatelného rizikového faktoru dané pozice v obchodním portfoliu nebo pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému nebo komoditnímu riziku vypočítá takto:

▼M8



EfektivníLH =

left accolade

SubCatLH pokud Mat > LH5

min (SubCatLH, (min)j {LHj/LHj ≥ Mat}) pokud

LH1 ≤ Mat ≤ LH5

kde:

EfektivníLH

=

efektivní horizont likvidity;

Mat

=

splatnost pozice v obchodním portfoliu;

SubCatLH

=

délka horizontu likvidity modelovatelného rizikového faktoru určeného v souladu s odstavcem 1; a

minj {LHj/LHj ≥ Mat}

=

délka jednoho z horizontů likvidity uvedených v tabulce 1 v článku 325bc, který je nejbližším horizontem likvidity nad splatností pozice v obchodním portfoliu.

5.  
Měnové páry, které jsou tvořeny eurem a měnou členského státu účastnícího se ERM II, jsou zahrnuty do podkategorie nejlikvidnějších měnových párů v obecné kategorii měnového rizika v tabulce 2.
6.  
Instituce ověří vhodnost přiřazování uvedeného v odstavci 1 nejméně jednou za měsíc.
7.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

jak instituce přiřadí rizikové faktory pozic uvedených v odstavci 1 k obecným kategoriím a podkategoriím rizikových faktorů pro účely odstavce 1;

b) 

které měny tvoří podkategorii nejlikvidnějších měn v obecné kategorii úrokových rizikových faktorů v tabulce 2;

c) 

které měnové páry tvoří podkategorii nejlikvidnějších měnových párů v obecné kategorii měnových rizikových faktorů v tabulce 2;

d) 

definice malé a velké tržní kapitalizace pro účely podkategorie ceny akcií a volatility v obecné kategorii akciových rizikových faktorů v tabulce 2;

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



Tabulka 2

Obecné kategorie rizikových faktorů

Obecné podkategorie rizikových faktorů

Horizonty likvidity

Délka horizontu likvidity (dny)

Úroková míra

Nejlikvidnější měny a domácí měna

1

10

Jiné měny (kromě nejlikvidnějších měn)

2

20

Volatilita

4

60

Jiné typy

4

60

Úvěrové rozpětí

Ústřední vláda členského státu včetně centrálních bank

2

20

Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi v členských státech (investiční stupeň)

2

20

Státní dluhopisy (investiční stupeň)

2

20

Státní dluhopisy (vysoký výnos)

3

40

Podnikové dluhopisy (investiční stupeň)

3

40

Podnikové dluhopisy (vysoký výnos)

4

60

Volatilita

5

120

Jiné typy

5

120

Akcie

Cena akcií (velká tržní kapitalizace)

1

10

Cena akcií (malá tržní kapitalizace)

2

20

Volatilita (velká tržní kapitalizace)

2

20

Volatilita (malá tržní kapitalizace)

4

60

Jiné typy

4

60

Cizí měny

Nejlikvidnější měnové páry

1

10

Jiné měnové páry (kromě nejlikvidnějších měnových párů)

2

20

Volatilita

3

40

Jiné typy

3

40

Komodity

Cena energií a cena emisí oxidu uhličitého

2

20

Cena drahých kovů a cena neželezných kovů

2

20

Ceny dalších komodit (kromě ceny energie a ceny emisí oxidu uhličitého, ceny drahých kovů a ceny neželezných kovů)

4

60

Volatilita energie a volatilita emisí oxidu uhličitého

4

60

Volatilita drahých kovů a volatilita neželezných kovů

4

60

Volatility dalších komodit (kromě volatility energie a volatility emisí oxidu uhličitého, volatility drahých kovů a volatility neželezných kovů)

5

120

Jiné typy

5

120

Článek 325be

Posouzení modelovatelnosti rizikových faktorů

1.  
Instituce posoudí modelovatelnost všech rizikových faktorů pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které jim bylo uděleno svolení podle čl. 325az odst. 2 nebo které se nachází v procesu udělování svolení.
2.  
V rámci posouzení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku vypočítají instituce kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s článkem 325bk pro rizikové faktory, které nejsou modelovatelné.
3.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů v souladu s odstavcem 1, jakož i četnost tohoto posuzování.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325bf

Regulační požadavky na zpětné testování a multiplikační faktory

1.  

Pro účely tohoto článku se „překročením“ rozumí jednodenní změna hodnoty portfolia všech pozic přiřazených obchodnímu útvaru, která překročí výši hodnoty v riziku pro dotyčný den, vypočítanou pomocí alternativního interního modelu instituce v souladu s těmito požadavky:

a) 

výpočet hodnoty v riziku podléhá jednodennímu období držení;

b) 

scénáře budoucích šoků se použijí na rizikové faktory pozic obchodního útvaru, které jsou uvedené v čl. 325bg odst. 3 a které jsou považovány za modelovatelné v souladu s článkem 325be;

c) 

datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků použitých na modelovatelné rizikové faktory se kalibrují s historickými údaji uvedenými v čl. 325bc odst. 4 písm. c).

d) 

pokud není v tomto článku uvedeno jinak, je alternativní interní model instituce založen na stejných modelovacích předpokladech, jaké jsou použity pro výpočet rizikového ukazatele očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. a).

2.  
Instituce počítají denní překročení na základě zpětného testování hypotetických a skutečných změn v hodnotě portfolia tvořeného všemi pozicemi přiřazenými obchodnímu útvaru.
3.  

Má se za to, že obchodní útvar instituce splňuje požadavky na zpětné testování, jestliže počet překročení pro daný obchodní útvar, ke kterým došlo za posledních 250 obchodních dní, nepřekračuje žádnou z těchto hodnot:

a) 

12 překročení pro výši hodnoty v riziku, vypočtenou při 99 % jednostranném intervalu spolehlivosti na základě zpětného testování hypotetických změn hodnoty portfolia;

b) 

12 překročení pro výši hodnoty v riziku, vypočtenou při 99 % jednostranném intervalu spolehlivosti na základě zpětného testování skutečných změn hodnoty portfolia;

c) 

30 překročení pro výši hodnoty v riziku, vypočtenou při 97,5 % jednostranném intervalu spolehlivosti na základě zpětného testování hypotetických změn hodnoty portfolia;

d) 

30 překročení pro výši hodnoty v riziku, vypočtenou při 97,5 % jednostranném intervalu spolehlivosti na základě zpětného testování skutečných změn hodnoty portfolia.

4.  

Instituce počítají denní překročení v souladu s tímto:

a) 

zpětné testování hypotetických změn hodnoty portfolia je založeno na srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a jeho hodnotou na konci následujícího dne za předpokladu nezměněných pozic;

b) 

zpětné testování skutečných změn hodnoty portfolia je založeno na srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a jeho skutečnou hodnotou ke konci následujícího dne bez poplatků a provizí;

c) 

překročení se počítá za každý obchodní den, za který instituce nemůže stanovit hodnotu portfolia nebo nemůže vypočítat výši hodnoty v riziku, jak je uvedeno v odstavci 3.

5.  
Instituce vypočítá v souladu s odstavci 6 a 7 tohoto článku multiplikační faktor (mc) uvedený v článku 325ba pro portfolio všech pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které bylo uděleno svolení použít alternativní interní modely uvedené v čl. 325az odst. 2.
6.  

Multiplikační faktor (mc) je součtem hodnoty 1,5 a navýšení mezi 0 a 0,5 podle tabulky 3. Pro portfolio uvedené v odstavci 5 se toto navýšení vypočítá podle počtu překročení, ke kterým došlo za posledních 250 obchodních dní, což je doloženo institucí provedeným zpětným testováním výše hodnoty v riziku vypočtené podle písmene a) tohoto pododstavce. Výpočet navýšení splňuje tyto požadavky:

a) 

překročením je, pokud jednodenní změna hodnoty portfolia překročí výši hodnoty v riziku pro dotyčný den, vypočítanou pomocí interního modelu instituce v souladu s tímto:

i) 

jednodenní období držení;

ii) 

99 % jednostranný interval spolehlivosti;

iii) 

scénáře budoucích šoků se použijí na rizikové faktory pozic obchodních útvarů, které jsou uvedené v čl. 325bg odst. 3 a které jsou považovány za modelovatelné v souladu s článkem 325be;

iv) 

datové vstupy použité ke stanovení scénářů budoucích šoků použitých na modelovatelné rizikové faktory se kalibrují s historickými údaji uvedenými v čl. 325bc odst. 4 písm. c);

v) 

pokud není v tomto článku uvedeno jinak, je interní model instituce založen na stejných modelovacích předpokladech, jaké jsou použity pro výpočet rizikového ukazatele očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. a);

b) 

počet překročení se rovná vyššímu z počtu překročení na základě hypotetických a skutečných změn hodnoty portfolia.



Tabulka 3

Počet překročení

Navýšení

méně než 5

0,00

5

0,20

6

0,26

7

0,33

8

0,38

9

0,42

více než 9

0,50

Za mimořádných podmínek mohou příslušné orgány omezit hodnotu navýšení na takovou, která vyplývá z překročení podle zpětného testování hypotetických změn, pokud počet překročení podle zpětného testování podle skutečných změn nevyplývá z nedostatků v interním modelu.

7.  
Příslušné orgány monitorují vhodnost multiplikačního faktoru uvedeného v odstavci 5 a soulad obchodních útvarů s požadavky na zpětné testování uvedenými v odstavci 3. Instituce bezodkladně informuje příslušné orgány, v každém případě nejpozději pět obchodních dní po výskytu překročení, o překročení, které je výsledkem programu zpětného testování instituce, a poskytne vysvětlení těchto překročení.
8.  
Odchylně od odstavců 1 a 6 tohoto článku mohou příslušné orgány svolit, aby instituce nepočítala překročení, pokud lze jednodenní změnu hodnoty jejího portfolia, která překračuje související výši hodnoty v riziku vypočtenou na základě interního modelu instituce, přičíst na vrub nemodelovatelného rizikového faktoru. Proto instituce příslušnému orgánu prokáže, že rizikový ukazatel zátěžového scénáře vypočítaný v souladu s článkem 325bk pro tento nemodelovatelný rizikový faktor je vyšší než kladný rozdíl mezi změnou hodnoty portfolia instituce a související výše hodnoty v riziku.
9.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění technických prvků, které se zahrnou do skutečných a hypotetických změn hodnoty portfolia instituce pro účely tohoto článku.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325bg

Požadavek na přiřazování zisků a ztrát

1.  
Obchodní útvar instituce splňuje požadavky na přiřazování zisků a ztrát, jestliže splňuje požadavky stanovené v tomto článku.
2.  
Požadavek na přiřazování zisků a ztrát zajistí, že teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru na základě modelu měření rizika instituce jsou dostatečně blízko hypotetickým změnám v hodnotě portfolia obchodního útvaru na základě modelu oceňování instituce.
3.  
Soulad instituce s požadavkem na přiřazování zisků a ztrát vede pro každou pozici v daném obchodním útvaru k určení přesného seznamu rizikových faktorů, které jsou považovány za vhodné pro ověření souladu instituce s požadavkem na zpětné testování stanoveným v článku 325bf.
4.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

kritéria nezbytná pro zajištění toho, aby teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru byly dostatečně blízko hypotetickým změnám v hodnotě portfolia obchodního útvaru pro účely odstavce 2, při zohlednění vývoje v oblasti mezinárodní regulace;

b) 

důsledky pro instituci, jestliže teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru nejsou dostatečně blízko hypotetickým změnám v hodnotě portfolia obchodního útvaru pro účely odstavce 2;

c) 

četnost, s níž má instituce přiřazování zisků a ztrát provádět;

d) 

technické prvky, které se zahrnou do teoretických a hypotetických změn v hodnotě portfolia obchodního útvaru pro účely tohoto článku;

e) 

způsob, jímž instituce používající interní model mají agregovat celkový kapitálový požadavek k tržnímu riziku pro všechny své pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému nebo komoditnímu riziku, s ohledem na důsledky uvedené v písmeni b).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 325bh

Požadavky na měření rizika

1.  

Instituce, které k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku používají interní model měření rizika, jak je uvedeno v článku 325ba, zajistí, aby tento model splňoval všechny tyto požadavky:

a) 

interní model měření rizika popisuje dostatečný počet rizikových faktorů, které zahrnují minimálně rizikové faktory uvedené v kapitole 1a oddíle 3 pododdíle 1, pokud instituce neprokáže příslušným orgánům, že vynechání těchto rizikových faktorů nemá podstatný dopad na výsledky požadavku na přiřazování zisků a ztrát uvedeného v článku 325bg; instituce musí umět příslušným orgánům vysvětlit, proč integrovala určitý rizikový faktor do svého modelu oceňování, ale nikoli do svého interního modelu měření rizika;

b) 

interní model měření rizika zachycuje pro opce a jiné produkty nelineárnosti a také riziko korelace a bazické riziko;

c) 

interní model měření rizika zahrnuje soubor rizikových faktorů odpovídajících úrokovým mírám v každé měně, ve které má instituce rozvahové nebo podrozvahové pozice citlivé na úrokové míry; instituce profiluje výnosové křivky pomocí jednoho z obecně uznávaných postupů; výnosová křivka se rozděluje do různých segmentů splatnosti, aby byly zachyceny změny volatility úrokových měr na výnosové křivce; pro významné expozice vůči úrokovému riziku v hlavních měnách a na hlavních trzích se výnosová křivka modeluje za použití minimálně šesti segmentů splatnosti a počet rizikových faktorů použitých k modelování výnosové křivky musí být úměrný povaze a složitosti obchodních strategií instituce; model musí rovněž zachycovat rizikové rozpětí ne zcela korelovaných pohybů mezi různými výnosovými křivkami nebo různými finančními nástroji téhož podkladového emitenta;

d) 

interní model měření rizika zahrnuje rizikové faktory pro zlato a jednotlivé cizí měny, ve kterých jsou pozice instituce denominovány; u subjektů kolektivního investování se zohlední jejich skutečné měnové pozice; instituce se mohou spolehnout na informace třetí strany o měnových pozicích subjektu kolektivního investování, je-li správnost těchto informací náležitým způsobem zajištěna; měnové pozice subjektu kolektivního investování, jež nejsou instituci známy, se izolují a zachází se s nimi podle kapitoly 1a;

e) 

propracovanost techniky modelování musí být úměrná významnosti aktivit instituce na akciových trzích; interní model měření rizika zahrnuje nejméně jeden samostatný rizikový faktor pro každý z akciových trhů, na kterých instituce drží významné pozice, a nejméně jeden rizikový faktor, jenž zachycuje systémové pohyby cen akcií a závislost daného rizikového faktoru ve vztahu k jednotlivým rizikovým faktorům pro každý akciový trh;

f) 

interní model měření rizika používá nejméně jeden samostatný rizikový faktor pro každou komoditu, ve které instituce drží významné pozice, pokud tato instituce nemá malou agregovanou pozici v komoditách ve srovnání s veškerými svými obchodními činnostmi; v takovém případě může použít samostatný rizikový faktor pro každý obecný typ komodity; pro významné expozice na komoditních trzích musí model zachycovat riziko ne zcela korelovaných pohybů mezi podobnými, nikoli však identickým komoditami, expozici vůči změnám forwardových cen vyplývajících z nesouladu splatností a dále výnos z držení mezi derivátovými a hotovostními pozicemi;

g) 

použité zástupné ukazatele vykazují pro skutečnou drženou pozici spolehlivé záznamy minulého vývoje, musejí být přiměřeně konzervativní a lze je používat pouze tehdy, pokud jsou dostupné údaje nedostačující, například během období zátěže uvedeného v čl. 325bc odst. 2 písm. c);

h) 

pro významné expozice vůči rizikům volatility v nástrojích s opčním prvkem musí interní model měření rizika zachycovat závislost implicitních hodnot volatility pro jednotlivé realizační ceny a splatnosti opcí.

2.  
Instituce může používat empirické korelace v rámci jednotlivých obecných kategorií rizikových faktorů a pro účely výpočtu ukazatele neomezeného očekávaného deficitu UES_t podle čl. 325bb odst. 1 mezi nimi pouze tehdy, je-li její přístup k měření těchto korelací správný, v souladu s příslušnými horizonty likvidity a řádně používaný.
3.  
Do 28. září 2020 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, v nichž upřesní kritéria pro používání datových vstupů uvedených v článku 325bc v modelu měření rizika.

Článek 325bi

Kvalitativní požadavky

1.  

Jakýkoli interní model měření rizika použitý pro účely této kapitoly musí být koncepčně správný, řádně vypočtený a používaný a musí být v souladu se všemi těmito kvalitativními požadavky:

a) 

jakýkoli interní model měření rizika použitý pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku je úzce začleněn do procesu každodenního řízení rizik instituce a slouží jako základ pro hlášení rizikových expozic vrcholnému vedení instituce;

b) 

instituce má útvar řízení rizik, který je nezávislý na obchodních útvarech a podléhá přímo vrcholnému vedení instituce; tento útvar je odpovědný za tvorbu a používání interního modelu měření rizika; útvar provádí počáteční a průběžné validace jakéhokoli interního modelu používaného pro účely této kapitoly a současně je odpovědný za celkový proces řízení rizik; útvar denně vypracovává a analyzuje zprávy o výstupech jakéhokoli interního modelu používaného pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku a o vhodnosti opatření, která je třeba podniknout ohledně limitů obchodování;

c) 

vedoucí orgán a vrcholné vedení se aktivně účastní procesu řízení rizik a denní zprávy vypracované útvarem řízení rizik jsou přezkoumávány na takové úrovni vedení, jež disponuje dostatečnou pravomocí, aby mohlo požadovat jak redukci pozic zaujatých jednotlivými obchodníky, tak i snížení celkové rizikové expozice instituce;

d) 

instituce mají dostatečný počet zaměstnanců s dovednostmi na úrovni odpovídající propracovanosti interních modelů měření rizika a dostatečný počet zaměstnanců schopných obchodovat, řídit rizika, provádět audity a pracovat v útvaru vypořádání obchodů (back office);

e) 

instituce musí mít zaveden zdokumentovaný soubor interních strategií, postupů a kontrolních mechanismů pro monitorování celkové funkčnosti veškerých interních modelů měření rizika a zajištění souladu;

f) 

u jakéhokoli interního modelu měření rizika, a to i modelu oceňování, musí být prokázána přijatelná přesnost v měření rizik a tyto modely se nesmí výrazně lišit od modelů, které instituce používá k internímu řízení rizik;

g) 

instituce často provádějí důkladné programy zátěžového testování, včetně reverzních zátěžových testů, které zahrnuje jakýkoli interní model měření rizika; výsledky těchto zátěžových testů jsou přezkoumávány vrcholným vedením minimálně jednou za měsíc a musí splňovat zásady a omezení schválená vedoucím orgánem; instituce musí podniknout příslušná opatření, pokud výsledky těchto zátěžových testů vykazují nadměrné ztráty vzešlé z obchodování instituce za jistých okolností;

h) 

instituce musí provádět nezávislý přezkum jakéhokoli interního modelu měření rizika buď jako součást svého běžného výkonu vnitřního auditu, nebo tím, že tímto přezkumem pověří třetí stranu, a ten bude proveden ke spokojenosti příslušných orgánů.

Pro účely prvního pododstavce písm. h) se třetí stranou rozumí podnik, který institucím poskytuje auditní nebo poradenské služby a jehož personál je dostatečně kvalifikovaný v oblasti tržního rizika v obchodních činnostech.

2.  

Přezkum uvedený v odst. 1 písm. h) se vztahuje jak na činnosti obchodních útvarů, tak i na činnosti nezávislého útvaru řízení rizik. Instituce provede přezkum svého celkového procesu řízení rizik nejméně jednou ročně. Tento přezkum posuzuje:

a) 

adekvátnost dokumentace o systému a procesu řízení rizik a o organizaci útvaru řízení rizik;

b) 

začlenění měření rizika do každodenního řízení rizika a spolehlivost informačního systému pro vedení instituce;

c) 

postupy používané institucí pro schvalování modelů oceňování rizika a systémy oceňování, které používají pracovníci útvaru sjednávání obchodů (front office) a útvaru vypořádání obchodů (back office);

d) 

rozsah rizik zachycených modelem, přesnost a vhodnost systému měření rizika a validaci jakýchkoli podstatných změn v interním modelu měření rizika;

e) 

přesnost a úplnost údajů o pozicích, přesnost a přiměřenost předpokladů volatility a korelace, přesnost při oceňování a výpočtech citlivosti na riziko a přesnost a přiměřenost metod generování zástupných údajů, jsou-li dostupné údaje pro splnění požadavků stanovených v této kapitole nedostatečné;

f) 

ověřovací postup, kterého instituce využívá k vyhodnocování jednotnosti, časové příhodnosti, spolehlivosti a nezávislosti zdrojů údajů používaných v kterémkoli z jejích interních modelů měření rizika;

g) 

ověřovací postup, kterého instituce využívá k vyhodnocování požadavků na zpětné testování a požadavků na přiřazování zisků a ztrát, pomocí nichž hodnotí přesnost interních modelů měření rizika;

h) 

provádí-li přezkum třetí strana v souladu s odst. 1 písm. h) tohoto článku, ověření toho, že proces interní validace stanovený v článku 325bj splňuje své cíle.

3.  
Instituce aktualizují techniky a postupy, které používají pro jakékoli interní modely měření rizika pro účely této kapitoly, v souladu s vývojem nových technik a osvědčených postupů s ohledem na tyto interní modely měření rizika.

Článek 325bj

Interní validace

1.  
Instituce mají zavedeny postupy, kterými zajistí, aby jakékoli jejich interní modely měření rizika používané pro účely této kapitoly byly adekvátně validovány přiměřeně kvalifikovanými stranami nezávislými na vývojovém procesu, a tím bylo zaručeno, že takové modely jsou koncepčně správné a odpovídajícím způsobem zahrnují všechna podstatná rizika.
2.  

Instituce provádějí validaci uvedenou v odstavci 1 za těchto okolností:

a) 

zpočátku, když je interní model měření rizika vyvinut, a vždy, když jsou v něm provedeny významné změny;

b) 

v pravidelných intervalech a když dojde k významným strukturálním změnám na trhu nebo ke změnám ve složení portfolia, které by mohly vést k tomu, že interní model měření rizika již není adekvátní.

3.  

Validace jakéhokoli interního modelu měření rizika instituce se neomezuje na požadavky na zpětné testování a na přiřazování zisků a ztrát, ale zahrnuje přinejmenším tyto prvky:

a) 

testy ověřující, zda jsou předpoklady v interním modelu přiměřené a nepodceňují nebo nepřeceňují rizika;

b) 

vlastní validační testy interního modelu, včetně zpětného testování vedle regulatorních programů zpětného testování, týkající se rizik a struktury jejich portfolií;

c) 

využití hypotetických portfolií, aby se zajistilo, že interní model měření rizika je schopen zohlednit specifické strukturální vlastnosti, které se mohou objevit, například podstatná bazická rizika a riziko koncentrace nebo rizika související s použitím zástupných ukazatelů.

Článek 325bk

Výpočet rizikového ukazatele zátěžového scénáře

1.  
„Rizikovým ukazatelem zátěžového scénáře“ pro daný nemodelovatelný rizikový faktor se rozumí ztráta, která vznikla ve všech pozicích v obchodním portfoliu a v pozicích v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku, zahrnujícím tento nemodelovatelný rizikový faktor, je-li na tento rizikový faktor použit extrémní scénář budoucího šoku.
2.  
Instituce ke spokojenosti příslušných orgánů vypracují vhodné extrémní scénáře budoucího šoku pro všechny nemodelovatelné rizikové faktory.
3.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

jak mají instituce vypracovat extrémní scénáře budoucího šoku pro nemodelovatelné rizikové faktory a jak mají tyto extrémní scénáře budoucího šoku na tyto rizikové faktory použít;

b) 

regulatorní extrémní scénář budoucího šoku pro každou obecnou podkategorii rizikových faktorů uvedenou v článku 325bd v tabulce 2, který mohou instituce použít, pokud nemohou vypracovat extrémní scénář budoucího šoku v souladu s písmenem a) tohoto pododstavce, nebo jehož použití mohou příslušné orgány od instituce vyžadovat, pokud nejsou spokojeny s extrémním scénářem budoucího šoku vypracovaným touto institucí;

c) 

okolnosti, za kterých instituce mohou vypočítat rizikový ukazatel zátěžového scénáře pro více než jeden nemodelovatelný rizikový faktor;

d) 

způsob, jímž mají instituce agregovat rizikové ukazatele zátěžového scénáře všech nemodelovatelných rizikových faktorů ve svých pozicích v obchodním portfoliu v pozicích v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku.

Při vypracování těchto návrhů regulačních technických norem vezme EBA v úvahu požadavek, aby úroveň kapitálových požadavků k tržnímu riziku nemodelovatelného rizikového faktoru, jak je stanoveno v tomto článku, byla stejně vysoká jako úroveň kapitálových požadavků k tržnímu riziku, která by byla vypočítána podle této kapitoly, pokud by byl rizikový faktor modelovatelný.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. září 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.



Oddíl 3

Interní model rizika selhání

Článek 325bl

Působnost interního modelu rizika selhání

1.  
Na všechny pozice instituce, které byly přiřazeny obchodním útvarům, pro které instituce obdržela svolení podle čl. 325az odst. 2, se vztahuje kapitálový požadavek k riziku selhání, obsahují-li tyto pozice alespoň jeden rizikový faktor přiřazený v souladu s čl. 325bd odst. 1 k obecné kategorii rizikových faktorů „akcie“ nebo „úvěrové rozpětí“. Tento kapitálový požadavek, který je ve vztahu k rizikům zachyceným kapitálovými požadavky podle čl. 325ba odst. 1 dodatečný, se vypočítá pomocí interního modelu instituce pro riziko selhání. Tento model musí splňovat požadavky stanovené v tomto oddílu.
2.  
U každé pozice podle odstavce 1 instituce určí jednoho emitenta obchodovaných dluhových nebo akciových nástrojů souvisejících s alespoň jedním rizikovým faktorem.

Článek 325bm

Svolení používat interní model rizika selhání

1.  
Příslušné orgány udělí instituci svolení používat interní model rizika selhání pro výpočet kapitálových požadavků podle čl. 325ba odst. 2 pro všechny pozice v obchodním portfoliu uvedené v článku 325bl, jež jsou přiřazeny obchodnímu útvaru, pro který tento interní model rizika selhání splňuje požadavky uvedené v článcích 325bi, 325bj 325bn, 325bo a 325bp.
2.  
Pokud obchodní útvar instituce, kterému byla přiřazena alespoň jedna pozice v obchodním portfoliu podle článku 325bl, nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, vypočítají se kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic v tomto obchodním útvaru v souladu s přístupem stanoveným v kapitole 1a.

Článek 325bn

Kapitálové požadavky k riziku selhání s využitím interního modelu rizika selhání

1.  

Instituce vypočítají kapitálové požadavky k riziku selhání pomocí interního modelu rizika selhání pro portfolio všech pozic v obchodním portfoliu uvedených článku 325bl takto:

a) 

kapitálové požadavky se rovnají výši hodnoty v riziku měřící potenciální ztráty v tržní hodnotě portfolia způsobené selháním emitentů ve vztahu k těmto pozicím s 99,9 % intervalem spolehlivosti za horizont jednoho roku;

b) 

potenciální ztrátou uvedenou v písmeni a) se rozumí přímá nebo nepřímá ztráta v tržní hodnotě pozice způsobená selháním emitentů, která je dodatečná vzhledem k veškerým ztrátám již zohledněným v aktuálním ocenění pozice; selháním emitentů akciových pozic je pokles cen jejich akcií na nulu;

c) 

instituce stanoví korelace selhání mezi různými emitenty na základě koncepčně správné metodiky a pomocí objektivních historických údajů tržních úvěrových rozpětí nebo cen akcií, které pokrývají časové období alespoň 10 let, včetně zátěžového období určeného institucí v souladu s čl. 325bc odst. 2; výpočet korelací selhání mezi různými emitenty se kalibruje na časový horizont jednoho roku;

d) 

interní model rizika selhání vychází z předpokladu konstantní pozice po dobu jednoho roku.

2.  
Instituce vypočítají kapitálový požadavek k riziku selhání pomocí interního modelu rizika selhání podle odstavce 1 minimálně jednou za týden.
3.  
Odchylně od odst. 1 písm. a) a c) může instituce časový horizont jednoho roku případně nahradit horizontem šedesáti dnů pro účely výpočtu rizika selhání některých nebo všech akciových pozic. V takovém případě musí být výpočet korelací selhání mezi cenami akcií a pravděpodobnostmi selhání konzistentní s časovým horizontem šedesáti dnů a výpočet korelací selhání mezi cenami akcií a cenami dluhopisů musí být konzistentní s časovým horizontem jednoho roku.

Článek 325bo

Uznání zajištění v interním modelu rizika selhání

1.  
Instituce mohou začlenit zajištění do svého interního modelu rizika selhání a stanovit čisté pozice tam, kde se dlouhé a krátké pozice vztahují na stejný finanční nástroj.
2.  
Instituce mohou ve svých interních modelech rizika selhání uznat účinky zajištění nebo diverzifikace spojené s dlouhými a krátkými pozicemi zahrnujícími různé nástroje nebo různé cenné papíry vydané týmž dlužníkem i s dlouhými a krátkými pozicemi u různých emitentů pouze tím, že provedou explicitní modelování hrubých dlouhých a krátkých pozic v jednotlivých nástrojích včetně modelování bazických rizik mezi různými emitenty.
3.  
Instituce ve svém interním modelu rizika selhání zohlední podstatná rizika mezi zajišťovacím nástrojem a zajištěným nástrojem, která by mohla vzniknout v intervalu mezi okamžikem splatnosti zajišťovacího nástroje a horizontem jednoho roku, i možnou přítomnost významných bazických rizik v zajišťovacích strategiích plynoucích z rozdílů v druhu produktu, pořadí přednosti v kapitálové struktuře, interním či externím ratingu, době splatnosti, roku původu a jiných rozdílů. Instituce uznávají zajišťovací nástroj pouze v rozsahu, v němž jej lze zachovat i v situaci, kdy se u dlužníka zvyšuje pravděpodobnost úvěrové či jiné události.

Článek 325bp

Specifické požadavky na interní model rizika selhání

1.  
Interní model rizika selhání podle čl. 325bm odst. 1 musí umožňovat modelování selhání jednotlivých emitentů a také současné selhání více emitentů a musí brát v úvahu dopad těchto selhání na tržní hodnotu pozic, které jsou zahrnuty do působnosti tohoto modelu. Za tímto účelem musí být selhání každého jednotlivého emitenta modelováno pomocí dvou typů faktorů systémového rizika.
2.  
Interní model rizika selhání musí odrážet hospodářský cyklus, včetně závislosti mezi mírou výtěžnosti a faktory systémového rizika podle odstavce 1.
3.  
Interní model rizika selhání musí odrážet nelineární dopad opcí a dalších pozic s podstatným nelineárním chováním vzhledem k cenovým pohybům. Instituce rovněž řádně zohlední výši rizika modelu přítomného v oceňování a odhadování cenových rizik spojených s takovými produkty.
4.  
Interní model rizika selhání je založen na údajích, které jsou objektivní a aktuální.
5.  

Pro simulaci selhání emitentů v interním modelu rizika selhání musí odhady pravděpodobností selhání prováděné institucí splňovat tyto požadavky:

a) 

minimální úroveň pravděpodobnosti selhání je 0,03 %;

b) 

pravděpodobnosti selhání jsou založeny na horizontu jednoho roku, pokud není v tomto oddíle stanoveno jinak;

c) 

pravděpodobnosti selhání se měří pomocí údajů o skutečných minulých selháních a extrémních poklesech v tržních cenách rovnocenných selhání, jež byly pozorovány během historického období alespoň pěti let, případně v kombinaci s aktuálními tržními cenami; pravděpodobnosti selhání nesmí být odvozeny výhradně od aktuálních tržních cen;

d) 

instituce, která obdržela svolení odhadovat pravděpodobnosti selhání v souladu s hlavou II kapitolou 3 oddílem 1, musí k výpočtu těchto odhadů použít metodiku tam stanovenou;

e) 

instituce, která neobdržela svolení odhadovat pravděpodobnosti selhání v souladu s hlavou II kapitolou 3 oddílem 1, k odhadování pravděpodobností selhání vypracuje interní metodiku nebo použije externí zdroje; v obou případech musí být odhady pravděpodobností selhání v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku.

6.  

Pro simulaci selhání emitentů v interním modelu rizika selhání musí odhady ztrátovosti ze selhání prováděné institucí splňovat tyto požadavky:

a) 

minimální úroveň odhadu ztrátovosti ze selhání je 0 %;

b) 

odhady ztrátovosti ze selhání odrážejí pořadí přednosti každé pozice;

c) 

instituce, která obdržela svolení odhadovat ztrátovost ze selhání v souladu s hlavou II kapitolou 3 oddílem 1, musí k výpočtu těchto odhadů použít metodiku tam stanovenou;

d) 

instituce, která neobdržela svolení odhadovat ztrátovost ze selhání v souladu s hlavou II kapitolou 3 oddílem 1, k odhadování ztrátovosti ze selhání vypracuje interní metodiku nebo použije externí zdroje; v obou případech musí být odhady ztrátovosti ze selhání v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku.

7.  

Při nezávislém přezkumu a validaci svých interních modelů používaných pro účely této kapitoly, a to i pro účely systému měření rizika, instituce:

a) 

ověří, zda je jejich modelovací přístup ke korelacím a cenovým změnám pro jejich portfolio vhodný, včetně volby a vah faktorů systémového rizika v modelu;

b) 

provedou různé zátěžové testy včetně analýz citlivosti a analýz scénářů s cílem vyhodnotit kvalitativní a kvantitativní přiměřenost interního modelu rizika selhání, zvláště pokud jde o zacházení s koncentrovanými pozicemi, a

c) 

uskuteční vhodnou kvantitativní validaci včetně příslušných interních standardů (benchmarks) modelování.

Testy uvedené v písmenu b) nesmí být omezeny na škálu zaznamenaných minulých událostí.

8.  
Interní model rizika selhání vhodným způsobem odráží koncentrace emitentů a koncentrace, které mohou za krizových podmínek vznikat v rámci kategorií produktů a napříč těmito kategoriemi.
9.  
Interní model rizika selhání musí být konzistentní s interními metodikami řízení rizik pro určování, měření a řízení obchodních rizik používanými v dané instituci.
10.  
Instituce jasně definuje zásady a postupy pro určení předpokladů selhání pro korelace mezi různými emitenty v souladu s čl. 325bn odst. 1 písm. c) a preferované volby metody odhadu pravděpodobností selhání podle odst. 5 písm. e) tohoto článku a ztrátovosti ze selhání podle odst. 6 písm. d) tohoto článku.
11.  
Instituce musí dokumentovat své interní modely tak, aby její předpoklady ohledně korelací a dalších prvků modelovacího postupu byly pro příslušné orgány transparentní.
12.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění požadavků, které musí splňovat institucí používaná interní metodika nebo externí zdroje pro odhad pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání v souladu s odst. 5 písm. e) a odst. 6 písm. d).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. září 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B



KAPITOLA 2

Kapitálové požadavky k pozičnímu riziku



Oddíl 1

Obecná ustanovení a zvláštní nástroje

Článek 326

Kapitálové požadavky k pozičnímu riziku

Kapitálový požadavek instituce k pozičnímu riziku je součtem kapitálových požadavků k obecnému a specifickému riziku jejích pozic v dluhových a akciových nástrojích. Sekuritizovaná pozice v obchodním portfoliu se posuzuje jako dluhový nástroj.

Článek 327

Započtení

1.  
Absolutní hodnota přebytku dlouhých (krátkých) pozic instituce nad jejími krátkými (dlouhými) pozicemi ve stejných akciích, dluhopisech a konvertibilních cenných papírech a totožných finančních futures, opcích, opčních listech a krytých opčních listech je její čistá pozice v každém z těchto rozdílných nástrojů. Při výpočtu čisté pozice se pozice v derivátových nástrojích posuzují podle článků 328 až 330. Při výpočtu kapitálových požadavků ke specifickému riziku podle článku 336 se nebere v úvahu skutečnost, zda instituce drží vlastní dluhové nástroje.
2.  
Není povoleno započtení pozice v konvertibilním cenném papíru proti kompenzující pozici v podkladovém nástroji, pokud příslušné orgány nepřijmou postup, podle něhož se bere v úvahu pravděpodobnost toho, že určitý konvertibilní cenný papír bude konvertován, nebo pokud stanoví kapitálový požadavek pro krytí možných ztrát při konverzi. Tyto přístupy nebo kapitálové požadavky musí být oznámeny orgánu EBA. EBA sleduje celou škálu postupů v této oblasti a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydává pokyny.
3.  
Veškeré čisté pozice, bez ohledu na jejich znaménka, je nutno před jejich celkovým součtem denně převádět na vykazovací měnu instituce pomocí převažujícího spotového směnného kurzu.

Článek 328

Úrokové futures a forwardy

1.  
Úrokové futures, dohody o forwardových úrokových mírách (FRA) a forwardové závazky k nákupu či prodeji dluhových nástrojů se posuzují jako kombinace dlouhých a krátkých pozic. Dlouhá pozice u úrokových futures se tedy posuzuje jako kombinace výpůjčky splatné v den dodávky smlouvy o futures a držení aktiva se splatností v den splatnosti podkladového nástroje nebo podkladové pomyslné pozice dotyčné smlouvy o futures. Podobně se prodaná dohoda o forwardové úrokové míře posuzuje jako dlouhá pozice se splatností v den vypořádání plus doba od počátku do konce úrokového období a jako krátká pozice se splatností v den vypořádání. Výpůjčka i držení aktiva se pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému riziku úrokových futures a dohod o FRA zahrne do první kategorie stanovené v článku 336 tabulce č. 1. Forwardový závazek k nákupu dluhového nástroje se posuzuje jako kombinace výpůjčky s dnem splatnosti v den dodání a dlouhé (spotové) pozice dluhového nástroje samého. Výpůjčka se pro účely specifického rizika zahrne do první kategorie stanovené v článku 336 tabulce č. 1 a dluhový nástroj do odpovídající kolonky v téže tabulce.
2.  
Pro účely tohoto článku se „dlouhou pozicí“ rozumí pozice, v níž instituce stanovila úrokovou sazbu, kterou dostane v určitou dobu v budoucnosti, a „krátkou pozicí“ se rozumí pozice, v níž stanovila úrokovou sazbu, kterou zaplatí v určitou dobu v budoucnosti.

Článek 329

Opce a opční listy

1.  
Opce a opční listy na úrokové sazby, dluhové nástroje, akcie, indexy akcií, finanční futures, swapy a cizí měny se posuzují, jako by to byly pozice v hodnotě částky podkladového nástroje příslušné opce vynásobené její deltou pro účely této kapitoly. Tyto pozice lze započíst proti kompenzujícím pozicím v identických podkladových cenných papírech nebo derivátech. Použitý parametr delta je delta stanovená příslušnou burzou. Pro OTC opce nebo tam, kde parametr delta není k dispozici z příslušné burzy, může instituce tento parametr jako takový vypočítat pomocí vhodného modelu, se svolením příslušných orgánů. Svolení bude uděleno, jestliže model vhodným způsobem provádí odhad míry změny hodnoty opce nebo opčního listu vzhledem k malým změnám tržních cen podkladových položek.
2.  
Instituce musí odpovídajícím způsobem v kapitálových požadavcích zohlednit kromě rizika delta i jiná rizika, která jsou s opcemi spojena.
3.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které definují řadu metod, jak zohlednit v kapitálových požadavcích kromě rizika delta i jiná rizika, na něž odkazuje odstavec 2, způsobem přiměřeným rozsahu a složitosti činností jednotlivých institucí v oblasti opcí a opčních listů.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4.  
Před vstupem technických norem uvedených v odstavci 3 v platnost mohou příslušné orgány pokračovat v používání stávajících vnitrostátních postupů, pokud příslušné orgány použily tyto postupy před 31. prosincem 2013.

Článek 330

Swapy

Swapy se pro účely úrokového rizika posuzují jako rozvahové nástroje. Úrokový swap, podle kterého instituce obdrží pohyblivý úrok a zaplatí pevný úrok, se tak posuzuje jako ekvivalent dlouhé pozice v nástroji s pohyblivou úrokovou sazbou se splatností rovnající se období do příštího stanovení úroku a krátké pozice v nástroji s pevnou úrokovou sazbou se stejnou splatností, jako je splatnost swapu.

Článek 331

Úrokové riziko u derivátových nástrojů

1.  
Instituce, které provádějí denně tržní ocenění a řídí úrokové riziko u derivátových nástrojů uvedených v článcích 328 až 330 na základě diskontovaného peněžního toku, mohou, se svolením příslušných orgánů, používat modely citlivosti pro výpočet pozic uvedených ve zmíněných článcích a mohou je používat pro jakýkoli dluhopis, který je během zbytkové splatnosti umořován postupně, nikoliv jedním konečným splacením jistiny. Svolení bude uděleno, pokud tyto modely vytvářejí pozice se stejnou citlivostí na změny úrokových sazeb jako podkladové peněžní toky. Tato citlivost se posoudí s přihlédnutím k nezávislým pohybům vzorových sazeb na křivce úrokových výnosů, s minimálně jedním bodem citlivosti v každém z pásem splatnosti uvedeném v článku 339 tabulce č. 2. Pozice se zahrnují do výpočtu kapitálových požadavků k obecnému riziku u dluhových nástrojů.
2.  

Instituce, které nepoužívají modely podle odstavce 1, mohou za plně kompenzující považovat jakékoli pozice v derivátových nástrojích uvedených v článcích 328 až 330, které splňují alespoň tyto podmínky:

a) 

pozice mají stejnou hodnotu a jsou denominovány ve stejné měně;

b) 

referenční sazby (pro pozice s pohyblivou sazbou) nebo kupony (pro pozice s pevnou sazbou) se do značné míry shodují;

c) 

příští datum stanovení úrokové sazby (pro pozice s pohyblivou sazbou) nebo zbytkové splatnosti (pro pozice s kuponem s pevnou sazbou) se nacházejí v rámci těchto mezí:

i) 

u lhůt kratších než jeden měsíc: tentýž den;

ii) 

u lhůt mezi jedním měsícem a jedním rokem: do sedmi dnů;

iii) 

u lhůt delších než jeden rok: do třiceti dnů.

Článek 332

Úvěrové deriváty

1.  

Při výpočtu kapitálového požadavku k obecnému a specifickému riziku strany, která úvěrové riziko podstupuje („poskytovatel zajištění“), se musí použít pomyslná částka smlouvy o úvěrovém derivátu, není-li stanoveno jinak. Bez ohledu na první větu se může instituce rozhodnout, že pomyslnou hodnotu nahradí součtem pomyslné hodnoty a čisté změny tržní hodnoty úvěrového derivátu od zahájení obchodování, přičemž čistá změna hodnoty směrem dolů z pohledu poskytovatele zajištění ponese záporné znaménko. Pro účely výpočtu požadavků ke specifickému riziku, s výjimkou swapů veškerých výnosů, se použije splatnost smlouvy o úvěrovém derivátu namísto splatnosti závazku. Pozice se stanovují takto:

a) 

swap veškerých výnosů vytváří dlouhou pozici v obecném riziku referenčního závazku a krátkou pozici v obecném riziku vládního dluhopisu se splatností, která odpovídá době do dalšího stanovení úrokové míry, kterému je přidělena riziková váha 0 % v souladu s hlavou II kapitolou 2. Vytváří rovněž dlouhou pozici ve specifickém riziku referenčního závazku;

b) 

swap úvěrového selhání nevytváří pozici v obecném riziku. Pro účely specifického rizika instituce vykáže syntetickou dlouhou pozici v závazku referenčního subjektu, ledaže má tento swap externí úvěrové hodnocení a splňuje podmínky stanovené pro kvalifikovaný nástroj – v tom případě se vykáže dlouhá pozice v daném swapu. Jsou-li součástí swapu prémie či úrokové platby, pohlíží se na tyto peněžní toky jako na pomyslné pozice ve vládních dluhopisech;

c) 

úvěrový dluhový cenný papír s jedním dlužníkem vytváří dlouhou pozici v obecném riziku samotného dluhového cenného papíru jako úrokový produkt. Pro účely specifického rizika je vytvořena syntetická dlouhá pozice v závazku referenčního subjektu. Další dlouhá pozice je v riziku emitenta dluhového cenného papíru. Pokud má úvěrový dluhový cenný papír externí rating a splňuje podmínky pro kvalifikovaný nástroj, lze uvést pouze jedinou dlouhou pozici ve specifickém riziku dluhového cenného papíru;

d) 

úvěrový dluhový cenný papír s více dlužníky poskytující proporcionální zajištění vytváří kromě dlouhé pozice ve specifickém riziku emitenta dluhového cenného papíru pozici v každém referenčním subjektu, s tím, že celková pomyslná částka smlouvy je rozložena napříč pozicemi podle podílu celkové pomyslné částky, kterou představuje každá expozice vůči referenčnímu subjektu. Tam, kde lze zvolit více než jeden závazek referenčního subjektu, je specifické riziko určeno podle závazku, jehož riziková váha je nejvyšší.

e) 

v případě úvěrového derivátu, kde úvěrová událost vyplývá ze selhání prvního referenčního nástroje, vzniká pozice ve výši pomyslné hodnoty závazku každého referenčního subjektu. Je-li však výše maximálního možného plnění v případě úvěrové události nižší než kapitálový požadavek stanovený postupem podle první věty tohoto odstavce, lze maximální výši plnění použít jako kapitálový požadavek ke specifickému riziku.

V případě úvěrového derivátu, kde úvěrová událost vyplývá ze selhání n-tého referenčního nástroje, vzniká pozice ve výši pomyslné hodnoty závazku každého referenčního subjektu s výjimkou n-1 referenčních subjektů s nejnižším kapitálovým požadavkem ke specifickému riziku. Je-li však výše maximálního možného plnění v případě úvěrové události nižší než kapitálový požadavek stanovený postupem podle první věty tohoto odstavce, lze ji použít jako kapitálový požadavek ke specifickému riziku.

Pokud má úvěrový derivát, kde úvěrová událost vyplývá ze selhání n-tého referenčního nástroje (úvěrový derivát n-tého selhání), externí rating, poskytovatel zajištění vypočítá kapitálový požadavek ke specifickému riziku pomocí ratingu daného derivátu a uplatní příslušné použitelné rizikové váhy pro sekuritizace.

2.  
Pro stranu, která úvěrové riziko převádí („příjemce zajištění“), jsou pozice stanoveny zrcadlově oproti prodávajícímu zajištění, s výjimkou úvěrového dluhového cenného papíru (kde nevzniká žádná krátká pozice v riziku emitenta). Při výpočtu kapitálového požadavku pro příjemce zajištění se použije pomyslná částka smlouvy o úvěrovém derivátu. Bez ohledu na první větu se může instituce rozhodnout, že pomyslnou hodnotu nahradí součtem pomyslné hodnoty a čisté změny tržní hodnoty úvěrového derivátu od zahájení obchodování, přičemž čistá změna hodnoty směrem dolů z pohledu poskytovatele zajištění ponese záporné znaménko. Jestliže v určitém okamžiku existuje kupní opce v kombinaci s navýšením úrokové sazby, je na tento okamžik nahlíženo jako na splatnost zajištění.
3.  
Úvěrové deriváty podle čl. 338 odst. 1 nebo 3 jsou zahrnuty pouze v určení kapitálového požadavku ke specifickému riziku podle čl. 338 odst. 4.

Článek 333

Cenné papíry prodané v rámci repa nebo půjčky cenných papírů

Převodce cenných papírů nebo zaručených práv vztahujících se na cenné papíry v rámci repa a půjčovatel cenných papírů v případě půjček cenných papírů zahrnou tyto cenné papíry do výpočtu svého kapitálového požadavku podle této kapitoly, pokud jsou tyto cenné papíry pozicemi obchodního portfolia.



Oddíl 2

Dluhové nástroje

Článek 334

Čisté pozice v dluhových nástrojích

Čisté pozice se klasifikují podle měny, v níž jsou denominovány, a kapitálový požadavek se vypočte k obecnému a specifickému riziku v každé jednotlivé měně odděleně.



Pododdíl 1

Specifické riziko

Článek 335

Strop kapitálového požadavku pro čistou pozici

Instituce může stanovit strop kapitálového požadavku ke specifickému riziku čisté pozice v dluhovém nástroji ve výši maximální možné ztráty související s rizikem selhání. U krátké pozice může být tento limit vypočítáván jako změna v hodnotě vyplývající ze skutečnosti, že nástroj, případně podkladové složky okamžitě přestanou obsahovat riziko selhání.

Článek 336

Kapitálový požadavek pro nesekuritizované dluhové nástroje

1.  

Instituce přiřadí své čisté pozice v obchodním portfoliu v nástrojích, které nejsou sekuritizovanými pozicemi vypočtenými podle článku 327, do příslušných kategorií v tabulce č. 1 na základě emitenta nebo dlužníka, externího nebo interního úvěrového hodnocení a zbytkové splatnosti, a pak je vynásobí váhou uvedenou v dané tabulce. Poté sečte své vážené pozice vyplývající z použití tohoto článku (bez ohledu na to, zda jsou dlouhé nebo krátké), a vypočítá tak svůj kapitálový požadavek ke specifickému riziku.



Tabulka č. 1

Kategorie

Kapitálový požadavek ke specifickému riziku

Dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko obdržely rizikovou váhu 0 %.

0  %

Dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko obdržely 20 % nebo 50 % rizikovou váhu, a ostatní způsobilé položky vymezené v odstavci 4.

0,25 % (zbytková splatnost je šest měsíců a méně)

1,00 % (zbytková splatnost je delší než šest měsíců a kratší nebo rovna 24 měsícům)

1,60 % (zbytková splatnost převyšuje 24 měsíců)

Dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko obdržely rizikovou váhu 100 %.

8,00  %

Dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko obdržely rizikovou váhu 150 %.

12,00  %

2.  
Aby se instituce, které uplatňují přístup IRB na kategorii expozic, do níž patří emitent dluhového nástroje, mohly kvalifikovat pro rizikovou váhu podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle odstavce 1, musí mít emitent expozice interní rating s pravděpodobností selhání (PD) stejnou nebo nižší, než je ta, která je spojena s odpovídajícím stupněm úvěrové kvality podle standardizovaného přístupu.
3.  
Instituce mohou vypočítat požadavek ke specifickému riziku pro všechny dluhopisy, které splňují podmínky pro 10 % rizikovou váhu ►C2  v souladu s postupem stanoveným v čl. 129 odst. 4, 5 a 6 jako polovinu ◄ použitelného kapitálového požadavku ke specifickému riziku pro druhou kategorii v tabulce č. 1.
4.  

Ostatní způsobilé položky jsou:

a) 

dlouhé a krátké pozice v aktivech, pro která není k dispozici úvěrové hodnocení od určené externí ratingové agentury a která splňují všechny tyto podmínky:

i) 

jsou dotyčnou institucí považována za dostatečně likvidní;

ii) 

jejich investiční kvalita je podle vlastního uvážení instituce alespoň rovnocenná s investiční kvalitou aktiv uvedených v tabulce č. 1 druhém řádku;

iii) 

jsou registrována na alespoň jednom regulovaném trhu v členském státě nebo na burze ve třetí zemi za předpokladu, že burza je uznána ze strany příslušných orgánů daného členského státu;

b) 

dlouhé a krátké pozice v aktivech emitovaných institucemi, které podléhají kapitálovým požadavkům stanoveným v tomto nařízení, která jsou dotyčnou institucí považována za dostatečně likvidní a jejichž investiční kvalita je podle vlastního uvážení instituce alespoň rovnocenná investiční kvalitě aktiv uvedených v tabulce č. 1 druhém řádku;

c) 

cenné papíry vydané institucemi, u nichž se má za to, že mají stejnou nebo vyšší úvěrovou kvalitu než emise se stupněm úvěrové kvality 2 podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko expozic vůči institucím, a na které se vztahují režimy dohledu a regulaci srovnatelné s těmi podle tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU.

►C2  Instituce, které využívají písmeno a) nebo b), musí mít ◄ zavedenu zdokumentovanou metodiku posuzování, zda aktiva splňují požadavky v těchto bodech, a oznámí tuto metodiku příslušným orgánům.

▼M5

Článek 337

Kapitálový požadavek pro sekuritizované nástroje

1.  
U nástrojů v obchodním portfoliu, které jsou sekuritizovanými pozicemi, váží instituce své čisté pozice vypočtené podle čl. 327 odst. 1 s použitím 8 % rizikové váhy, kterou by instituce použila na danou pozici v investičním portfoliu v souladu s hlavou II kapitolou 5 oddílem 3.
2.  
Při určování rizikových vah pro účely odstavce 1 lze odhadované hodnoty PD a LGD určit na základě odhadů odvozených z interního modelu pro dodatečné riziko selhání a migrace (model IRC) instituce, které bylo uděleno svolení používat interní model pro specifické riziko u dluhových nástrojů. Této alternativy lze využít pouze se svolením příslušných orgánů, které bude uděleno, jestliže tyto odhady splňují kvantitativní požadavky pro přístup IRB stanovené v hlavě II kapitole 3.

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá EBA obecné pokyny o použití odhadů PD a LGD jako vstupů v případech, kdy jsou tyto odhady založeny na modelu IRC.

3.  
U sekuritizovaných pozic, které jsou předmětem dodatečné rizikové váhy v souladu s čl. 247 odst. 6, se použije 8 % celkové rizikové váhy.
4.  
Instituce sečte krátké i dlouhé vážené pozice vyplývající z použití odstavců 1, 2 a 3 pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému riziku, s výjimkou sekuritizovaných pozic podle čl. 338 odst. 4.
5.  
Nesplňuje-li instituce, která je původcem tradiční sekuritizace, podmínky pro převod významného rizika stanovené v článku 244, zahrne podkladové expozice této sekuritizace do výpočtu kapitálového požadavku, jako kdyby nebyly sekuritizovány.

Nesplňuje-li instituce, která je původcem syntetické sekuritizace, podmínky pro převod významného rizika stanovené v článku 245, zahrne podkladové expozice této sekuritizace do výpočtu kapitálového požadavku, jako kdyby nebyly sekuritizovány, a k účinku syntetické sekuritizace pro účely zajištění úvěrového rizika nepřihlédne.

▼B

Článek 338

Kapitálový požadavek pro portfolio obchodování s korelací

1.  

Portfolio obchodování s korelací se skládá ze sekuritizovaných pozic a úvěrových derivátů n-tého selhání, které splňují všechna tato kritéria:

a) 

pozice nejsou resekuritizovanými pozicemi, opcemi na sekuritizované tranše ani jakýmikoli dalšími deriváty sekuritizovaných expozic, které neposkytují poměrný podíl na výnosech sekuritizované tranše, a

b) 

veškeré referenční nástroje odpovídají jednomu z těchto typů:

i) 

nástroje na jedno jméno, včetně úvěrových derivátů na jedno jméno, pro něž existuje likvidní obousměrný trh;

ii) 

běžně obchodované indexy založené na těchto referenčních nástrojích.

Předpokládá se, že obousměrný trh existuje tam, kde existují nezávislé nabídky na nákup a prodej učiněné v dobré víře, takže lze během jednoho dne určit cenu, která má přiměřený vztah k poslední prodejní ceně nebo k běžným konkurenčním nabídkám na nákup a prodej učiněným v dobré víře a vypořádání při této ceně je možné provést během relativně krátké doby, která odpovídá obchodním zvyklostem.

2.  

Součástí portfolia obchodování s korelací nemohou být pozice, které se vztahují k jedné z těchto položek:

▼C2

a) 

podkladovému nástroji, který by v investičním portfoliu instituce mohl být zařazen do kategorie expozice „retailové expozice“ nebo do kategorie expozice „expozice zajištěné nemovitostmi“ podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko;

▼B

b) 

pohledávce za jednotku pro speciální účel, která je přímo či nepřímo zajištěna pozicí, jež by sama o sobě nebyla způsobilá k zahrnutí do portfolia obchodování s korelací podle odstavce 1 a tohoto odstavce.

3.  
Instituce mohou do portfolia obchodování s korelací zahrnout pozice, které nejsou sekuritizovanými pozicemi ani úvěrovými deriváty n-tého selhání, avšak zajišťují jiné pozice tohoto portfolia, pokud pro tento nástroj nebo jeho podklady existuje likvidní obousměrný trh popsaný v posledním pododstavci odstavce 1.
4.  

Jako kapitálový požadavek ke specifickému riziku pro portfolio obchodování s korelací stanoví instituce vyšší z těchto částek:

a) 

celkový kapitálový požadavek ke specifickému riziku, který by se vztahoval pouze na čisté dlouhé pozice portfolia obchodování s korelací;

b) 

celkový kapitálový požadavek ke specifickému riziku, který by se vztahoval pouze na čisté krátké pozice portfolia obchodování s korelací.



Pododdíl 2

Obecné riziko

Článek 339

Výpočet obecného rizika založený na splatnosti

1.  
Pro výpočet kapitálových požadavků k obecnému riziku se všechny pozice váží podle splatnosti, jak je vysvětleno v odstavci 2, aby se vypočetla výše kapitálu potřebného na jejich krytí. Tento požadavek se sníží, když je držena vážená pozice současně s opačnou váženou pozicí ve stejném pásmu splatnosti. Kapitálový požadavek se sníží také v případě, že opačné vážené pozice spadají do různých pásem splatnosti, přičemž velikost snížení závisí jak na tom, zda obě pozice spadají nebo nespadají do stejné zóny, tak na tom, do které zóny spadají.
2.  
Instituce přiřadí své čisté pozice do příslušných pásem splatnosti v odstavci 4 tabulce č. 2 sloupci 2 nebo 3. Přiřazení provede na základě zbytkové splatnosti u nástrojů s pevnou úrokovou sazbou a na základě období zbývajícího do dalšího stanovení úrokové sazby v případě nástrojů, u nichž je úroková sazba pohyblivá až do konečné splatnosti. Instituce také rozlišuje mezi dluhovými nástroji s kuponem 3 % nebo vyšším a dluhovými nástroji s kuponem nižším než 3 % a zařadí je podle toho v tabulce č. 2 do sloupce 2 nebo do sloupce 3. Pak každý vynásobí vahou pro příslušné pásmo splatnosti v tabulce č. 2 ve sloupci 4.
3.  
Poté vypočítá součet vážených dlouhých pozic a součet vážených krátkých pozic v každém pásmu splatnosti. Částka součtu vážených dlouhých pozic, které jsou kompenzovány se součtem vážených krátkých pozic v daném pásmu splatnosti, je kompenzovaná vážená pozice v daném pásmu a zbývající dlouhá nebo krátká pozice je nekompenzovaná vážená pozice v témže pásmu. Poté se vypočte součet kompenzovaných vážených pozic ze všech pásem.
4.  

Instituce vypočte součet nekompenzovaných vážených dlouhých pozic za jednotlivá pásma zahrnutá v každé ze zón v tabulce č. 2, a odvodí tak nekompenzovanou váženou dlouhou pozici pro každou zónu. Podobně se provede součet nekompenzovaných vážených krátkých pozic za každé pásmo v dané zóně, a vypočítá se tak nekompenzovaná vážená krátká pozice pro tuto zónu. Ta část nekompenzované vážené dlouhé pozice pro danou zónu, která se kompenzuje s nekompenzovanou váženou krátkou pozicí pro stejnou zónu, je kompenzovaná vážená pozice pro tuto zónu. Ta část nekompenzované vážené dlouhé pozice nebo nekompenzované vážené krátké pozice pro určitou zónu, kterou nelze dále kompenzovat, je nekompenzovaná vážená pozice pro tuto zónu.



Tabulka č. 2

Zóna

Pásmo splatnosti

Váha (v %)

Předpokládaná změna úrokové sazby (v %)

Kupon 3 % nebo více

Kupon méně než 3 %

Jedna

0 ≤ 1 měsíc

0 ≤ 1 měsíc

0,00

> 1 ≤ 3 měsíců

> 1 ≤ 3 měsíců

0,20

1,00

> 3 ≤ 6 měsíců

> 3 ≤ 6 měsíců

0,40

1,00

> 6 ≤ 12 měsíců

> 6 ≤ 12 měsíců

0,70

1,00

Dvě

> 1 ≤ 2 roky

> 1,0 ≤ 1,9 let

1,25

0,90

> 2 ≤ 3 roky

> 1,9 ≤ 2,8 let

1,75

0,80

> 3 ≤ 4 roky

> 2,8 ≤ 3,6 let

2,25

0,75

Tři

> 4 ≤ 5 let

> 3,6 ≤ 4,3 let

2,75

0,75

> 5 ≤ 7 let

> 4,3 ≤ 5,7 let

3,25

0,70

> 7 ≤ 10 let

> 5,7 ≤ 7,3 let

3,75

0,65

> 10 ≤ 15 let

> 7,3 ≤ 9,3 let

4,50

0,60

> 15 ≤ 20 let

> 9,3 ≤ 10,6 let

5,25

0,60

> 20 let

> 10,6 ≤ 12,0 let

6,00

0,60

 

> 12,0 ≤ 20,0 let

8,00

0,60

 

> 20 let

12,50

0,60

5.  
Částka nekompenzované vážené dlouhé nebo krátké pozice v zóně jedna, která se kompenzuje s nekompenzovanou váženou krátkou nebo dlouhou pozicí v zóně dva, pak bude kompenzovanou váženou pozicí mezi zónami jedna a dvě. Stejný výpočet se pak provede u té části nekompenzované vážené pozice v zóně dvě, která zbývá, a nekompenzované vážené pozice v zóně tři, a vypočítá se tak kompenzovaná vážená pozice mezi zónami dvě a tři.
6.  
Instituce může změnit sled v odstavci 5 tak, že vypočítá kompenzovanou váženou pozici mezi zónami dvě a tři před výpočtem uvedené pozice mezi zónami jedna a dvě.
7.  
Zbytek nekompenzované vážené pozice v zóně jedna se pak kompenzuje s tím, co zbývá v zóně tři po kompenzaci se zónou dvě, a odvodí se tak kompenzovaná vážená pozice mezi zónami jedna a tři.
8.  
Po provedení tří oddělených kompenzačních výpočtů v odstavcích 5, 6 a 7 se zbývající pozice sečtou.
9.  

Kapitálový požadavek instituce se pak vypočítá jako součet

a) 

10 % součtu kompenzovaných vážených pozic ve všech pásmech splatnosti;

b) 

40 % kompenzované vážené pozice v zóně jedna;

c) 

30 % kompenzované vážené pozice v zóně dvě;

d) 

30 % kompenzované vážené pozice v zóně tři;

e) 

40 % kompenzovaných vážených pozic mezi zónami jedna a dvě a mezi zónami dvě a tři;

f) 

150 % kompenzované vážené pozice mezi zónami jedna a tři;

g) 

100 % zbylých nekompenzovaných vážených pozic.

Článek 340

Výpočet obecného rizika založený na duraci

1.  
Místo přístupu stanoveného v článku 339 mohou instituce pro výpočet kapitálového požadavku k obecnému riziku u dluhových nástrojů využívat přístup, který využívá duraci, za předpokladu, že jej využívají soustavně.
2.  
V rámci přístupu založeného na duraci uvedeného v odstavci 1 instituce vypočítá z tržní hodnoty každého dluhového nástroje s pevnou úrokovou sazbou jeho výnos do doby splatnosti, což je implicitní diskontní sazba pro tento nástroj. V případě nástrojů s pohyblivou úrokovou sazbou instituce vypočítá z tržní hodnoty každého nástroje jeho výnos za předpokladu, že jistina je splatná v době, kdy může dojít k příští změně úrokové sazby.
3.  

Instituce poté vypočítá modifikovanou duraci každého dluhového nástroje podle následujícího vzorce:

image

kde:

D

=

durace vypočítaná podle následujícího vzorce:

image

kde:

R

=

výnos do doby splatnosti;

Ct

=

platba v hotovosti v době t;

M

=

celková doba splatnosti.

Při výpočtu modifikované durace pro dluhové nástroje, u nichž je riziko, že budou předčasně splaceny, je třeba provést opravu. EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá pokyny, jak provádět tyto opravy.

4.  

Instituce pak zařadí každý dluhový nástroj do příslušné zóny v tabulce č. 3. Zařazení provede na základě modifikované durace každého nástroje.



Tabulka č. 3

Zóna

Modifikovaná doba trvání

(v letech)

Předpokládaný úrok (změna v %)

Jedna

> 0 ≤ 1,0

1,0

Dvě

> 1,0 ≤ 3,6

0,85

Tři

> 3,6

0,7

5.  
Instituce pak vypočítá pozici váženou duraci pro každý nástroj tak, že vynásobí jeho tržní cenu jeho modifikovanou durací a předpokládanou změnou úrokové sazby pro nástroj s příslušnou modifikovanou durací (viz sloupec 3 v tabulce č. 3).
6.  
Instituce vypočítá své dlouhé pozice vážené durace a krátké pozice vážené durace v každé zóně. Částka jejích dlouhých pozic vážených durací kompenzovaná s částkou krátkých pozic vážených durací v každé zóně pak bude kompenzovanou pozicí váženou durací pro tuto zónu.

Instituce pak vypočítá nekompenzované pozice vážené durace pro každou zónu. Poté použije postup pro nekompenzované vážené pozice uvedený v čl. 339 odst. 5 až 8.

7.  

Kapitálový požadavek instituce se pak vypočítá jako součet následujícího:

a) 

2 % kompenzované pozice vážené durací pro každou zónu;

b) 

40 % kompenzovaných pozic vážených durací mezi zónami jedna a dvě a mezi zónami dvě a tři;

c) 

150 % kompenzované pozice vážené durací mezi zónami jedna a tři;

d) 

100 % zbylých nekompenzovaných pozic vážených durací.



Oddíl 3

Akcie

Článek 341

Čisté pozice v akciových nástrojích

1.  
Instituce sečte odděleně veškeré své čisté dlouhé pozice a veškeré své čisté krátké pozice podle článku 327. Součet absolutních hodnot těchto dvou čísel je její celková hrubá pozice.
2.  
Instituce vypočítá zvlášť pro každý trh rozdíl mezi součtem čistých dlouhých a čistých krátkých pozic. Součet absolutních hodnot těchto rozdílů je její celková čistá pozice.
3.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které definují termín „trh“ uvedený v odstavci 2.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 342

Specifické riziko akciových nástrojů

Pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému riziku vynásobí instituce svou celkovou hrubou pozici 8 %.

Článek 343

Obecné riziko akciových nástrojů

Kapitálový požadavek k obecnému riziku je celková čistá pozice instituce vynásobená 8 %.

Článek 344

Akciové indexy

1.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které budou obsahovat seznam akciových indexů, pro něž jsou k dispozici postupy stanovené v druhé větě odst. 4.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

►C2  2.  
Než technické normy uvedené v odstavci 1 vstoupí v platnost, mohou instituce nadále používat postup uvedený v odst. 4 druhé větě, pokud příslušné orgány ◄ uplatňovaly tento postup před 1. lednem 2014.
3.  
Futures na akciové indexy, delta ekvivalenty opcí na futures na akciové indexy a opcí na akciové indexy, dále souhrnně jen „futures na akciové indexy“, lze rozložit na pozice v jednotlivých akciích, které je tvoří. Tyto pozice lze posuzovat jako podkladové pozice v příslušných akciích a lze je odečíst od opačných pozic přímo v podkladových akciích. Instituce uvědomí příslušný orgán o využití tohoto postupu.
4.  
Jestliže se future na akciový index nerozloží na své podkladové pozice, posuzuje se tak, jako by to byla jednotlivá akcie. Specifické riziko u této individuální akcie lze však pominout, pokud je dotyčný future na akciový index obchodován na burze a pokud představuje relevantní vhodně diverzifikovaný index.



Oddíl 4

Upisování

Článek 345

Snížení čistých pozic

1.  

V případě upisování dluhových nebo akciových nástrojů mohou instituce pro výpočet svých kapitálových požadavků použít následující postup. Instituce nejprve vypočítá čisté pozice odečtením upsaných pozic, které upsaly nebo za které spoluručí třetí strany na základě formálních dohod. Čisté pozice pak instituce sníží pomocí koeficientů v tabulce č. 4 a vypočte své kapitálové požadavky za použití snížených upsaných pozic.



Tabulka č. 4

pracovní den 0:

100  %

pracovní den 1:

90  %

pracovní dny 2 až 3:

75  %

pracovní den 4:

50  %

pracovní den 5:

25  %

po pracovním dnu 5:

0  %

„Pracovní den 0“ je pracovní den, kdy se instituce bezpodmínečně zaváže přijmout známé množství cenných papírů za dohodnutou cenu.

2.  
Instituce informují příslušné orgány o využití odstavce 1.



Oddíl 5

Kapitálové požadavky ke specifickému riziku pozic, které jsou zajištěny úvěrovými deriváty

Článek 346

Kompenzace při zajištění úvěrovými deriváty

1.  
V souladu se zásadami uvedenými v odstavcích 2 až 6 lze provádět kompenzace při zajištění úvěrovými deriváty.
2.  
Instituce zachází s pozicí v úvěrovém derivátu jako s jednou „částí (leg)“ a se zajištěnou pozicí, která má stejnou nominální, případně pomyslnou hodnotu, jako s druhou „částí (leg)“.
3.  

Plnou kompenzaci lze provést, pokud se hodnota obou částí vždy pohybuje v opačném směru a zhruba ve stejné míře. To nastává v těchto případech:

a) 

obě části se skládají ze zcela identických nástrojů;

b) 

dlouhá hotovostní pozice je zajišťována swapem veškerých výnosů (nebo obráceně) a existuje přesný soulad mezi referenčním závazkem a podkladovou expozicí (tj. hotovostní pozicí). Splatnost samotného swapu může být odlišná od splatnosti podkladové expozice.

V těchto situacích se na žádnou část pozice nevztahuje kapitálový požadavek ke specifickému riziku.

4.  
Pokud se hodnota obou částí vždy pohybuje v opačném směru a pokud existuje přesný soulad mezi referenčním závazkem, splatností referenčního závazku i úvěrového derivátu a měnou podkladové expozice, uplatní se kompenzace ve výši 80 %. Kromě toho nesmí klíčové prvky smlouvy o úvěrovém derivátu vést k tomu, aby se cenový pohyb úvěrového derivátu podstatně lišil od cenových pohybů hotovostní pozice. S ohledem na míru, ve které transakce uskutečňuje přenos rizika, se kompenzace ve výši 80 % pro účely specifického rizika použije na tu stranu transakce, která má vyšší kapitálový požadavek, zatímco kapitálový požadavek ke specifickému riziku druhé strany transakce je nulový.
5.  

Částečnou kompenzaci lze provést, mimo situace v odstavcích 3 a 4, v těchto situacích:

a) 

pozice splňuje podmínky odst. 3 písm. b), avšak existuje nesoulad v aktivech mezi referenčním závazkem a podkladovou expozicí. Pozice však splňují tyto požadavky:

i) 

referenční závazek je postaven na roveň nebo je podřízen podkladovému závazku,

ii) 

podkladový závazek a referenční závazek mají téhož dlužníka a jsou opatřeny právně vymahatelnou doložkou křížového selhání nebo doložkou křížového urychlení;

b) 

pozice splňuje podmínky odst. 3 písm. a) nebo odstavce 4, avšak existuje nesoulad z hlediska měny nebo splatnosti mezi zajištěním úvěrového rizika a podkladovým aktivem. Nesoulad měn se zahrne do kapitálového požadavku k měnovému riziku;

c) 

pozice splňuje podmínky odstavce 4, avšak existuje nesoulad v aktivech mezi hotovostní pozicí a úvěrovým derivátem. Podkladové aktivum však patří do (splnitelných) závazků v dokumentaci úvěrového derivátu.

Pro provedení částečné kompenzace se použije namísto sčítání kapitálových požadavků ke specifickému riziku za každou stranu transakce pouze vyšší z obou kapitálových požadavků.

6.  
Ve všech situacích, které nesplňují podmínky odstavců 3 až 5, se kapitálový požadavek ke specifickému riziku vypočítá pro každou stranu transakce zvlášť.

Článek 347

Kompenzace při zajištění úvěrovými deriváty prvního selhání a úvěrovými deriváty n-tého selhání

V případě úvěrových derivátů prvního selhání a úvěrových derivátů n-tého selhání se při kompenzaci podle článku 346 postupuje následujícím způsobem:

a) 

v případě, že instituce obdrží zajištění úvěrového rizika pro několik podkladových referenčních nástrojů úvěrového derivátu s podmínkou, že první selhání kteréhokoliv z aktiv je důvodem k plnění ze zajištění a že tato úvěrová událost ukončuje smlouvu, může instituce kompenzovat specifické riziko u toho z podkladových referenčních nástrojů, pro který platí nejnižší kapitálový požadavek ke specifickému riziku podle tabulky č. 1 v článku 336;

b) 

v případě, že důvodem k plnění ze zajištění úvěrového rizika je n-té selhání kterékoliv z expozic, může kupující zajištění kompenzovat specifické riziko, pouze pokud bylo zajištění poskytnuto také pro selhání 1 až (n–1) nebo pokud již selhání 1 až (n–1) nastala. V takovém případě se bude postupovat metodiky stanovené v písmenu a) pro úvěrové deriváty prvního selhání pozměněné odpovídajícím způsobem pro produkty n-tého selhání.



Oddíl 6

Kapitálové požadavky pro subjekty kolektivního investování

Článek 348

Kapitálové požadavky pro subjekty kolektivního investování

1.  
Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto oddílu, podléhají pozice v subjektech kolektivního investování kapitálovému požadavku k pozičnímu riziku, zahrnujícímu specifické a obecné riziko, ve výši 32 %. Aniž je dotčen článek 353 ve spojení s pozměněnou metodou zacházení se zlatem podle čl. 352 odst. 4 a čl. 367 odst. 2 písm. b), podléhají pozice v subjektech kolektivního investování kapitálovému požadavku k pozičnímu riziku, zahrnujícímu specifické a obecné riziko, a měnovému riziku ve výši 40 %.
2.  
Pokud není v článku 350 uvedeno jinak, není povoleno započtení mezi podkladovými investicemi subjektu kolektivního investování a ostatními pozicemi drženými institucí.

Článek 349

Obecná kritéria pro subjekty kolektivního investování

Subjekty kolektivního investování jsou způsobilé pro přístup stanovený v článku 350, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

prospekt subjektu kolektivního investování nebo jiný rovnocenný dokument obsahuje všechny následující body:

i) 

kategorie aktiv, do kterých je danému subjektu kolektivního investování povoleno investovat;

ii) 

pokud pro jeho investice platí určité limity, pak tyto relativní limity a způsoby jejich výpočtu;

iii) 

pokud je přípustná páka, její maximální možná míra;

iv) 

pokud je přípustné uzavírání obchodů v oblasti OTC finančních derivátů či repo obchodů nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů, zásady omezování rizika protistrany plynoucího z těchto transakcí;

b) 

daný subjekt kolektivního investování podává pololetní a roční zprávy o své podnikatelské činnosti, aby tak mohla být vyhodnocena jeho aktiva a závazky, výsledek hospodaření a činnost za dané období;

c) 

na žádost držitele podílu budou akcie nebo podílové jednotky v subjektu kolektivního investování odkoupeny v hotovosti na denní bázi z aktiv subjektu;

d) 

investice do subjektu kolektivního investování jsou odděleny od aktiv správce subjektu kolektivního investování;

e) 

investující instituce přiměřeným způsobem hodnotí riziko spojené se subjektem kolektivního investování;

f) 

subjekty kolektivního investování jsou spravovány osobami, které podléhají dohledu podle směrnice 2009/65/ES nebo rovnocenného právního předpisu.

Článek 350

Specifické metody pro subjekty kolektivního investování

1.  
Pokud jsou instituci známy podkladové investice subjektu kolektivního investování na denní bázi, může instituce k těmto podkladovým investicím přihlédnout při výpočtu kapitálových požadavků k pozičnímu riziku, zahrnujícímu obecné a specifické riziko. V rámci takového přístupu se s pozicemi v subjektech kolektivního investování zachází jako s pozicemi v podkladových investicích subjektu kolektivního investování. Započtení lze povolit mezi pozicemi v podkladových investicích subjektu kolektivního investování a ostatními pozicemi drženými institucí za podmínky, že instituce drží dostatečné množství akcií nebo podílových jednotek k tomu, aby bylo možné uskutečnit splacení/vytvoření výměnou za podkladové investice.
2.  

Instituce mohou vypočítat kapitálové požadavky k pozičnímu riziku, zahrnujícímu obecné a specifické riziko, pro pozice v subjektech kolektivního investování tak, že vezmou v úvahu hypotetické pozice nezbytné k napodobení složení a výkonu externě stanoveného indexu nebo pevného koše akcií či dluhových cenných papírů uvedených v písmenu a) níže, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

účelem oprávnění subjektu kolektivního investování je napodobit složení a výkon externě stanoveného indexu nebo pevného koše akcií či dluhových cenných papírů;

b) 

za období alespoň šesti měsíců lze jednoznačně zjistit minimální korelační koeficient mezi denními výnosy ze subjektu kolektivního investování a indexu nebo koše akcií či dluhových cenných papírů, který sleduje, ve výši 0,9..

3.  

Pokud nejsou instituci podkladové investice subjektu kolektivního investování známy na denní bázi, může instituce vypočítat kapitálové požadavky k pozičnímu riziku, zahrnujícímu obecné a specifické riziko, při splnění těchto podmínek:

a) 

předpokládá se, že daný subjekt kolektivního investování nejprve investuje do těch kategorií aktiv, na které se vztahuje nejvyšší kapitálový požadavek k obecnému a specifickému riziku odděleně, a to až do maximální výše, k níž je oprávněn, a poté dále investuje v sestupném pořadí, dokud nedosáhne maximálního limitu pro celkové investice. S pozicí v subjektu kolektivního investování se zachází jako s přímou investicí do předpokládané pozice;

b) 

při výpočtu svého kapitálového požadavku k obecnému a specifickému riziku odděleně vezmou instituce v úvahu maximální nepřímou expozici, které by mohly dosáhnout, kdyby prostřednictvím subjektu kolektivního investování zaujaly pozice s využitím páky, a sice tím, že proporcionálně zvýší pozici v subjektu kolektivního investování až do úrovně maximální expozice vůči položkám podkladových investic, k níž je oprávněn;

c) 

pokud by kapitálový požadavek k obecnému a specifickému riziku podle tohoto odstavce převyšoval požadavek stanovený v čl. 348 odst. 1, bude kapitálový požadavek omezen na uvedenou úroveň.

4.  

Instituce mohou při výpočtu a vykazování kapitálových požadavků k pozičnímu riziku pro pozice v subjektech kolektivního investování splňujících podmínky odstavců 1 až 4, v souladu s metodami stanovenými v této kapitole, spoléhat na tyto třetí strany:

a) 

depozitáře subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry do tohoto depozitáře;

b) 

v případě jiných subjektů kolektivního investování správcovskou společnost subjektu kolektivního investování za předpokladu, že tato správcovská společnost splňuje kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 písm. a).

Správnost výpočtu potvrdí externí auditor.



KAPITOLA 3

Kapitálové požadavky k měnovému riziku

Článek 351

De minimis a vážení u měnového rizika

Pokud součet celkové čisté měnové pozice instituce a její čisté pozice ve zlatě, vypočítaný v souladu s postupem stanoveným v článku 352, včetně veškerých měnových pozic a pozic ve zlatě, pro něž jsou kapitálové požadavky vypočítány pomocí interního modelu, přesahuje 2 % jejího celkového kapitálu, vypočítá instituce kapitálový požadavek k měnovému riziku. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je součtem celkové čisté měnové pozice a čisté pozice ve zlatě ve vykazovací měně vynásobený 8 %.

Článek 352

Výpočet celkové čisté měnové pozice

1.  

Čistá otevřená pozice instituce v každé měně (včetně vykazovací měny) a ve zlatě se vypočítá jako součet těchto položek (kladných nebo záporných):

a) 

čisté spotové pozice (tj. všechny položky aktiv minus všechny položky závazků, včetně naběhlých úroků v příslušné měně, nebo pro zlato čistá spotová pozice ve zlatě);

b) 

čisté forwardové pozice, což jsou všechny částky, které mají být obdrženy, minus všechny částky, které mají být vyplaceny v rámci forwardových měnových transakcí a transakcí ve zlatě, včetně měnových futures a futures ve zlatě a jistiny měnových swapů nezahrnutých do spotové pozice;

c) 

neodvolatelných záruk a podobných nástrojů, které budou určitě využity a pravděpodobně je nebude možné získat zpět;

d) 

čistého delta ekvivalentu nebo ekvivalentu vypočteného na základě delty celkového souhrnu opcí měnových a ve zlatě;

e) 

tržní hodnoty jiných opcí.

Parametr delta použitý pro účely písmene d) je delta příslušné burzy. Pro OTC opce nebo tam, kde parametr delta není k dispozici z příslušné burzy, může instituce tento parametr jako takový vypočítat pomocí vhodného modelu, se svolením příslušných orgánů. Svolení bude uděleno, jestliže model vhodným způsobem provádí odhad míry změny hodnoty opce nebo opčního listu vzhledem k malým změnám tržních cen podkladových položek.

Instituce může zahrnout čisté budoucí výnosy/náklady, které ještě nevznikly, ale jsou již plně zajištěné, pokud tak činí soustavně.

Instituce může rozdělit čisté pozice ve složených měnách na jednotlivé měny podle platného poměru složení.

2.  
Z výpočtu čistých otevřených měnových pozic lze se svolením příslušných orgánů vyloučit veškeré pozice, které instituce vědomě převzala, aby se zajistila vůči nepříznivému působení změn směnného kurzu na své poměry kapitálu podle čl. 92 odst. 1. Takové pozice musí být neobchodní nebo strukturální povahy a jakákoli změna podmínek jejich vyloučení je předmětem zvláštního svolení příslušných orgánů. Stejným způsobem za stejných podmínek se posuzují pozice, které instituce má a které se vztahují k položkám, jež jsou už odečteny při výpočtu kapitálu.
3.  
Instituce může při výpočtu čisté otevřené pozice v každé měně a ve zlatě použít čistou současnou hodnotu, a to za předpokladu, že tento přístup používá soustavně.
4.  
Čisté krátké a dlouhé pozice v každé měně s výjimkou vykazovací měny a čistá dlouhá nebo krátká pozice ve zlatě budou přepočteny pomocí spotových směnných kurzů na vykazovací měnu. Pak se odděleně sečtou, aby se získal celkový objem čistých krátkých pozic a celkový objem čistých dlouhých pozic. Vyšší z těchto dvou celkových částek pak bude celková čistá měnová pozice instituce.
5.  
Instituce musí při výpočtu kapitálových požadavků odpovídajícím způsobem zohlednit kromě rizika delta i jiná rizika, která jsou s opcemi spojena.
6.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které definují soubor metod, jak v kapitálových požadavcích zohlednit kromě rizika delta i jiná rizika způsobem přiměřeným rozsahu a složitosti činností jednotlivých institucí v oblasti opcí.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Před vstupem technických norem uvedených v prvním pododstavci v platnost mohou příslušné orgány pokračovat v používání stávajících vnitrostátních postupů, pokud příslušné orgány použily tyto postupy před 31. prosincem 2013.

Článek 353

Měnové riziko u subjektů kolektivního investování

1.  
Pro účely článku 352 se u subjektů kolektivního investování zohlední jejich skutečné měnové pozice.
2.  

Instituce se mohou spolehnout na zprávy těchto třetích stran o měnových pozicích v subjektu kolektivního investování:

a) 

depozitář subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry do tohoto depozitáře;

b) 

v případě jiných subjektů kolektivního investování správcovské společnosti subjektu kolektivního investování za předpokladu, že tato správcovská společnost splňuje kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 písm. a).

Správnost výpočtu potvrdí externí auditor.

3.  
Pokud instituci nejsou známy měnové pozice v subjektu kolektivního investování, předpokládá se, že subjekt kolektivního investování v maximální možné míře povolené v rámci svého oprávnění investoval do měnových nástrojů, a instituce pro pozice obchodního portfolia zohlední při výpočtu kapitálového požadavku k měnovému riziku maximální nepřímou expozici, které by mohla dosáhnout zaujmutím pozic s využitím páky prostřednictvím subjektu kolektivního investování. Toto se uskuteční proporcionálním navýšením pozice v subjektu kolektivního investování do úrovně maximální expozice vůči položkám podkladových investic plynoucí z investičního oprávnění. S předpokládanou pozicí subjektu kolektivního investování v cizí měně se zachází jako se samostatnou měnou způsobem, jakým se zachází s investicemi ve zlatě, s výhradou připočtení celkové dlouhé pozice k celkové dlouhé otevřené měnové pozici a celkové krátké pozice k celkové krátké otevřené měnové pozici, pokud je směr investic subjektu kolektivního investování znám. Započtení mezi takovými pozicemi před výpočtem není přípustné.

Článek 354

Silně korelované měny

1.  
U pozic v relevantních silně korelovaných měnách mohou instituce stanovit nižší kapitálové požadavky. Dvě měny lze pokládat za silně korelované pouze v případě, že pravděpodobnost ztráty, která se vypočítává na základě denních směnných kurzů za předcházející období tří nebo pěti let, týká se stejných a opačných pozic v těchto měnách v následujících deseti pracovních dnech a činí nejvýše 4 % hodnoty příslušné kompenzované pozice (vyjádřené ve vykazovací měně), je alespoň 99 %, když se použije tříleté období sledování, a 95 %, když se použije pětileté období sledování. Kapitálový požadavek u kompenzované pozice ve dvou silně korelovaných měnách činí 4 % krát hodnota kompenzované pozice.
2.  
Při výpočtu požadavků podle této kapitoly nemusí instituce brát zřetel na pozice v měnách, které jsou předmětem právně závazné mezivládní dohody o omezení jejich výkyvů vůči jiným měnám zahrnutým ve stejné dohodě. Instituce vypočítají své kompenzované pozice v těchto měnách a uplatní na ně kapitálový požadavek, který není nižší než polovina maximální povolené odchylky stanovené v dotyčné mezivládní dohodě ohledně příslušných měn.
3.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem uvádějících seznam měn, pro které je k dispozici postup stanovený v odstavci 1.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4.  
Kapitálový požadavek u kompenzovaných pozic v měnách členských států účastnících se druhé fáze hospodářské a měnové unie může být vypočten jako 1,6 % hodnoty těchto kompenzovaných pozic.
5.  
Do celkové čisté otevřené pozice podle čl. 352 odst. 4 se zahrnují pouze nekompenzované pozice v měnách uvedených v tomto článku.
6.  
Pokud z údajů o denních směnných kurzech za předcházející období tří nebo pěti let – týkajících se stejných i opačných pozic v určitých dvou měnách během následujících 10 pracovních dní – vyplývá, že tyto dvě měny jsou zcela pozitivně korelované a dotyčná instituce se může vždy dostat do situace, že rozpětí nabídka/poptávka bude u příslušných obchodů nulové, může tato instituce na základě výslovného svolení příslušného orgánu uplatňovat do konce roku 2017 kapitálový požadavek ve výši 0 %.



KAPITOLA 4

Kapitálové požadavky ke komoditnímu riziku

Článek 355

Výběr metody pro komoditní riziko

S výhradou článků 356 až 358 instituce vypočítají kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku pomocí jedné z metod stanovených v článcích 359, 360 a 361.

Článek 356

Obchod s vedlejšími komoditami

1.  

Instituce obchodující s vedlejšími zemědělskými komoditami mohou určit kapitálové požadavky ke svým skutečným zásobám komodit na konci každého roku pro následující rok, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

v kterémkoli okamžiku během roku drží kapitál pro toto riziko, jehož objem není nižší než průměrný kapitálový požadavek k tomuto riziku pro nadcházející rok stanovený konzervativním odhadem;

b) 

konzervativně odhadují očekávanou volatilitu hodnoty vypočítané podle písmene a);

c) 

jejich průměrný kapitálový požadavek k tomuto riziku nepřesahuje 5 % jejich kapitálu nebo 1 milion EUR a s ohledem na volatilitu odhadnutou v souladu s písmenem b) předpokládané maximální kapitálové požadavky nepřesahují 6,5 % jejich kapitálu;

d) 

instituce průběžně monitorují, zda odhady prováděné podle písmen a) a b) nadále odrážejí skutečnou situaci.

2.  
Instituce informují příslušné orgány o využití možnosti uvedené v odstavci 1.

Článek 357

Pozice v komoditách

1.  
Každá pozice v komoditách nebo komoditních derivátech se vyjadřuje ve standardní jednotce měření. Spotová cena jednotlivých komodit se vyjadřuje ve vykazovací měně.
2.  
Pozice ve zlatě nebo derivátech zlata jsou považovány za pozice vystavené měnovému riziku a pro účely výpočtu komoditního rizika se s nimi zachází podle potřeby v souladu s kapitolou 3 nebo 5.
3.  
Pro účely čl. 360 odst. 1 je přebytek dlouhých pozic instituce ve srovnání s jejími krátkými pozicemi a naopak ve stejné komoditě a stejných komoditních futures, opcích a opčních listech její čistou pozicí v dané komoditě. S derivátovými nástroji se zachází, jak je stanoveno v článku 358, jako s pozicemi v podkladové komoditě.
4.  

Pro účely výpočtu pozice v komoditě se s těmito pozicemi zachází jako s pozicemi ve stejné komoditě:

a) 

pozice v různých podkategoriích komodity, pokud jsou podkategorie vzájemně zastupitelné;

b) 

pozice v podobných komoditách, jestliže se jedná o blízké substituty a jestliže může být za období minimálně jednoho roku jednoznačně zjištěna minimální korelace 0,9 mezi cenovými pohyby.

Článek 358

Specifické nástroje

1.  
Komoditní futures a forwardové závazky k nákupu či prodeji jednotlivých komodit se zahrnují do systému měření rizika jako pomyslné částky vyjádřené ve standardní jednotce měření a je jim přiřazena splatnost s ohledem na den uplynutí platnosti.
2.  
S komoditními swapy, při nichž je jednou stranou transakce pevná cena a druhou stranou současná tržní cena, se zachází jako s řadou pozic odpovídajících pomyslné hodnotě smlouvy, přičemž jedna pozice případně odpovídá jedné platbě swapu a zahrnuje se do pásma splatnosti podle čl. 359 odst. 1. Platí-li instituce pevnou cenu a obdrží cenu plovoucí, jde o dlouhé pozice, obdrží-li instituce pevnou cenu a platí plovoucí, jde o krátké pozice. Komoditní swapy, při nichž se strany transakce týkají různých komodit, se v rámci metody splatností zanesou odděleně pro obě komodity do příslušné kolonky.
3.  
S opcemi a opčními listy na komodity nebo na komoditní deriváty se pro účely této kapitoly zachází jako s pozicemi, jejichž hodnota odpovídá hodnotě podkladu opce vynásobené její deltou. Takové pozice mohou být kompenzovány proti vyrovnávacím pozicím v identické podkladové komoditě nebo komoditním derivátu. Použitý parametr delta je delta stanovená příslušnou burzou. Pro OTC opce nebo tam, kde parametr delta není k dispozici z příslušné burzy, může instituce tento parametr jako takový vypočítat pomocí vhodného modelu, se svolením příslušných orgánů. Svolení je uděleno, jestliže model vhodným způsobem provádí odhad míry změny hodnoty opce nebo opčního listu vzhledem k malým změnám tržních cen podkladových položek.

Instituce musí při výpočtu kapitálových požadavků odpovídajícím způsobem zohlednit kromě rizika delta i jiná rizika, která jsou s opcemi spojena.

4.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které definují soubor metod, jak v kapitálových požadavcích zohlednit kromě rizika delta i jiná rizika způsobem přiměřeným rozsahu a složitosti činností jednotlivých institucí v oblasti opcí.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Před vstupem technických norem uvedených v prvním pododstavci v platnost mohou příslušné orgány pokračovat v používání stávajících vnitrostátních postupů, pokud příslušné orgány použily tyto postupy před 31. prosincem 2013.

5.  

Pokud instituce odpovídá jednomu z následujících typů, zahrne do výpočtu svého kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku dotyčné komodity:

a) 

převodce komodit nebo zaručených práv vztahujících se k vlastnictví komodit v rámci rep;

b) 

půjčovatel komodit v případě půjček komodit.

Článek 359

Metoda splatností

1.  

Instituce použije pro každou komoditu samostatnou tabulku splatností odpovídající tabulce č. 1. Všechny pozice v dotyčné komoditě se zařazují do odpovídajících pásem splatnosti. Fyzické zásoby se zařazují do prvního pásma splatnosti mezi 0 a 1 měsíc včetně.



Tabulka č. 1

Pásmo splatnosti

(1)

Rozdílová sazba (spread-rate) (v %)

(2)

0 ≤ 1 měsíc

1,50

> 1 ≤ 3 měsíce

1,50

> 3 ≤ 6 měsíců

1,50

> 6 ≤ 12 měsíců

1,50

> 1 ≤ 2 roky

1,50

> 2 ≤ 3 roky

1,50

> 3 roky

1,50

2.  

Pozice ve stejné komoditě lze kompenzovat a jako čisté zařadit do odpovídajících pásem splatnosti v těchto případech:

a) 

pozice ve smlouvách, které mají stejný termín splatnosti;

b) 

pozice ve smlouvách, jejichž splatnost se liší maximálně o 10 dnů, pokud jsou obchodovány na trzích s denními termíny dodávky.

3.  
Instituce pak v každém pásmu splatnosti vypočítají sumu dlouhých pozic a sumu krátkých pozic. Částka dlouhých pozic, která se porovná s krátkými pozicemi uvnitř daného pásma splatnosti, představuje kompenzovanou pozici v tomto pásmu, zatímco zbytková dlouhá nebo krátká pozice je nekompenzovanou pozicí v tomto pásmu.
4.  
Část nekompenzované dlouhé pozice pro dané pásmo splatnosti, která je kompenzována nekompenzovanou krátkou pozicí pro pásmo s delší splatností a naopak, představuje kompenzovanou pozici mezi dvěma pásmy splatnosti. Část nekompenzované dlouhé nebo nekompenzované krátké pozice, která nemůže být takto kompenzována, představuje nekompenzovanou pozici.
5.  

Kapitálový požadavek instituce pro každou komoditu se vypočítá na základě odpovídající tabulky splatností jako součet:

a) 

sumy kompenzovaných dlouhých a krátkých pozic, která je vynásobena příslušnou rozdílovou sazbou uvedenou ve druhém sloupci tabulky č. 1 pro každé pásmo splatnosti a spotovou cenou komodity;

b) 

kompenzované pozice mezi dvěma pásmy splatnosti pro každé pásmo splatnosti, do kterého je nekompenzovaná pozice převáděna, vynásobené sazbou držení 0,6 % a spotovou cenou komodity;

c) 

zbytkových nekompenzovaných pozic vynásobených přímou sazbou 15 % a spotovou cenou komodity.

6.  
Celkový kapitálový požadavek instituce ke komoditnímu riziku se vypočítá jako součet kapitálových požadavků pro každou komoditu vypočítaných podle odstavce 5.

Článek 360

Zjednodušená metoda

1.  

Kapitálový požadavek instituce pro každou komoditu se vypočítá jako součet následujícího:

a) 

15 % čisté pozice bez ohledu na to, zda jde o dlouhou nebo krátkou pozici, vynásobeno spotovou cenou komodity;

b) 

3 % hrubé pozice, dlouhé plus krátké, vynásobeno spotovou cenou komodity.

2.  
Celkový kapitálový požadavek instituce ke komoditnímu riziku se vypočítá jako součet kapitálových požadavků pro každou komoditu vypočítaných podle odstavce 1.

Článek 361

Rozšířená metoda splatností

Instituce mohou namísto sazeb uvedených v článku 359 použít minimálních rozdílových sazeb (spread-rate), sazeb držení (carry-rate) a přímých sazeb (outright-rate), jak jsou stanoveny v následující tabulce č. 2, za předpokladu, že:

a) 

se ve významném měřítku účastní obchodování s komoditami;

b) 

mají vhodně diverzifikované komoditní portfolio;

c) 

zatím nejsou schopny pro účely výpočtu kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku používat interní modely.



Tabulka č. 2

 

Drahé kovy

(kromě zlata)

Základní kovy

Zemědělské produkty

(netrvanlivé)

Ostatní, včetně energetických produktů

Sazba rozdílová (%)

1,0

1,2

1,5

1,5

Sazba držení (%)

0,3

0,5

0,6

0,6

Sazba přímá (%)

8

10

12

15

Instituce oznámí příslušným orgánům, že tento článek využívají, spolu s doložením svého úsilí zavést interní model pro účely výpočtu kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku.



KAPITOLA 5

Využití interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků



Oddíl 1

Svolení a kapitálové požadavky

Článek 362

Specifické a obecné riziko

Poziční riziko u obchodovaného dluhového nebo akciového nástroje nebo jejich derivátu může být pro účely této kapitoly rozděleno na dvě složky. První je složka specifického rizika, která představuje riziko změny v ceně příslušného nástroje v důsledku faktorů ve vztahu k jeho emitentovi nebo v případě derivátů k emitentovi podkladového nástroje. Složka obecného rizika představuje riziko změny v ceně příslušného nástroje (v případě obchodovaného dluhového nástroje nebo dluhového derivátu) v důsledku změny v úrovni úrokových sazeb nebo (v případě akcií nebo akciových derivátů) rozsáhlého pohybu na akciovém trhu nespojeného se specifickými atributy jednotlivých cenných papírů.

Článek 363

Svolení používat interní modely

1.  

Po ověření, zda daná instituce dodržuje příslušné požadavky oddílů 2, 3 a 4, udělí příslušné orgány instituci svolení vypočítávat své kapitálové požadavky k jedné nebo více z níže uvedených kategorií rizik s využitím svých interních modelů namísto metod uvedených v kapitolách 2 až 4 nebo v kombinaci s nimi:

a) 

obecné riziko akciových nástrojů;

b) 

specifické riziko akciových nástrojů;

c) 

obecné riziko dluhových nástrojů;

d) 

specifické riziko dluhových nástrojů;

e) 

měnové riziko;

f) 

komoditní riziko.

2.  
U kategorií rizik, pro které nebylo instituci uděleno svolení uvedené v odstavci 1 k využívání jejích interních modelů, instituce nadále vypočítává kapitálové požadavky v souladu s relevantními požadavky uvedenými v kapitolách 2, 3 a 4. Svolení ze strany příslušných orgánů k použití interních modelů se vyžaduje pro každou kategorii rizik a toto svolení se udělí pouze pokud interní modely pokrývají významnou část pozic určité kategorie rizik.
3.  
Podstatné změny v použití interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení, rozšíření použití interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení, zejména na další kategorie rizik, a původní výpočet stresové hodnoty v riziku podle čl. 365 odst. 2 vyžadují samostatné svolení příslušného orgánu.

Instituce oznámí příslušným orgánům všechna další rozšíření a změny v užívání těchto interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení.

4.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

podmínky pro posouzení, jak podstatné je rozšíření a změny v používání interních modelů;

b) 

metodika hodnocení, podle nějž mohou příslušné orgány institucím povolit použití interních modelů.

c) 

podmínky, za kterých se část pozic, na něž se vztahuje interní model v rámci určité kategorie rizik, považuje za „významnou“ podle odstavce 2.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 364

Kapitálové požadavky při použití interních modelů

1.  

Každá instituce používající interní model musí kromě kapitálových požadavků vypočítaných v souladu s kapitolami 2, 3 a 4 u těch kategorií rizika, pro které nebylo uděleno svolení používat interní model, splňovat kapitálový požadavek vyjádřený jako součet písmen a) a b):

a) 

vyšší z těchto hodnot:

i) 

denní výše hodnoty v riziku z předchozího dne vypočtená podle čl. 365 odst. 1 (VaRt-1),

ii) 

průměr denní výše hodnoty v riziku vypočítané v souladu s čl. 365 odst. 1 v předcházejících 60 obchodních dnech (VaRavg), který se vynásobí multiplikačním faktorem (mc) podle článku 366;

b) 

vyšší z těchto hodnot:

i) 

poslední dostupná stresová hodnota v riziku instituce vypočtená podle čl. 365 odst. 2 (sVaRt-1), a

ii) 

průměr stresových hodnot v riziku vypočtených způsobem a s četností podle čl. 365 odst. 2 v předcházejících 60 obchodních dnech (sVaRavg), který se vynásobí multiplikačním faktorem (ms) podle článku 366.

2.  

Instituce, které pro výpočet svého kapitálového požadavku ke specifickému riziku dluhových nástrojů používají interní model, musí splňovat dodatečné kapitálové požadavky vyjádřené jako součet písmen a) a b):

a) 

Kapitálový požadavek vypočtený v souladu s články 337 a 338 ke specifickému riziku sekuritizovaných pozic a úvěrových derivátů n-tého selhání v obchodním portfoliu s výjimkou těch, které jsou začleněny do kapitálového požadavku ke specifickému riziku portfolia obchodování s korelací v souladu s oddílem 5, a případně i kapitálový požadavek ke specifickému riziku v souladu s kapitolou 2 oddílem 6 pro ty pozice v subjektech kolektivního investování, pro které nebyly splněny podmínky stanovené v čl. 350 odst. 1 ani v čl. 350 odst. 2;

b) 

vyšší z těchto hodnot:

i) 

nejnovější hodnota dodatečného rizika selhání a migrace vypočtená v souladu s oddílem 3,

ii) 

průměr tohoto čísla během předchozích 12 týdnů.

3.  

Instituce, které mají portfolio obchodování s korelací, jež splňuje požadavky stanovené v čl. 338 odst. 1 až 3, se může rozhodnout, zda splní kapitálový požadavek na základě článku 377 namísto čl. 338 odst. 4 vypočítaný jako vyšší z těchto hodnot:

a) 

nejnovější hodnota rizika pro portfolio obchodování s korelací vypočtená v souladu s oddílem 5;

b) 

průměr tohoto čísla během předchozích 12 týdnů;

c) 

8 % kapitálového požadavku, který by byl v době výpočtu nejnovější hodnoty rizika uvedené v písmenu a) tohoto odstavce vypočten v souladu s čl. 338 odst. 4 pro všechny tyto pozice začleněné do interního modelu pro portfolio obchodování s korelací.



Oddíl 2

Obecné požadavky

Článek 365

Výpočet VaR a stresové VaR

1.  

Pro výpočet výše hodnoty v riziku podle článku 364 musí být splněny tyto požadavky:

a) 

denní výpočet výše hodnoty v riziku;

b) 

99 % jednostranný interval spolehlivosti;

c) 

desetidenní období držení;

d) 

období efektivního historického pozorování nejméně jeden rok kromě případů, kdy je kratší období pozorování odůvodněno významným vzrůstem cenové volatility;

e) 

nejméně měsíční aktualizace datových souborů.

Instituce může používat výše hodnoty v riziku vypočtené podle doby držení kratší než 10 dnů, navýšené až na 10 dnů pomocí vhodné metodiky, jež je pravidelně přezkoumávána.

2.  
Kromě toho musí instituce nejméně jednou týdně vypočítat „stresovou hodnotu v riziku“ aktuálního portfolia, v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1, se vstupy z modelu hodnoty v riziku kalibrovanými podle historických údajů ze souvislého dvanáctiměsíčního období velké finanční zátěže významné pro portfolio instituce. Výběr těchto historických údajů podléhá alespoň ročnímu přezkumu ze strany instituce, která oznámí výsledek příslušným orgánům. EBA sleduje škálu postupů pro výpočet stresové hodnoty v riziku a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydává pokyny pro takové postupy.

Článek 366

Regulační zpětné testování a multiplikační faktory

1.  
Výsledky výpočtů uvedených v článku 365 se zvyšují pomocí multiplikačních faktorů (mc) a (ms).
2.  

Každý z multiplikačních faktorů (mc) a (ms) je součtem nejméně 3 a plus faktoru mezi 0 a 1 podle tabulky č. 1. Tento plus faktor závisí na počtu překročení hodnoty v riziku stanovené v čl. 365 odst. 1 za posledních 250 obchodních dnů podle zpětného testování prováděného institucí.



Tabulka č. 1

Počet překročení

plus faktor

méně než 5

0,00

5

0,40

6

0,50

7

0,65

8

0,75

9

0,85

10 nebo více

1,00

3.  
Instituce počítají denní překročení na základě zpětného testování hypotetických a skutečných změn v hodnotě portfolia. Za překročení se považuje, pokud jednodenní změna hodnoty portfolia překročí výši hodnoty v riziku pro dotyčný den, vypočítanou pomocí interního modelu instituce. Za účelem určení plus faktoru se počet překročení vyhodnocuje alespoň čtvrtletně a rovná se vyššímu z počtu překročení na základě hypotetických a skutečných změn hodnoty portfolia.

Zpětné testování hypotetických změn hodnoty portfolia je založeno na srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a jeho hodnotou na konci následujícího dne za předpokladu nezměněných pozic.

Zpětné testování skutečných změn hodnoty portfolia je založeno na srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a jeho skutečnou hodnotou ke konci následujícího dne bez poplatků, provizí a čistého úrokového výnosu.

4.  
Příslušné orgány mohou v jednotlivých případech omezit plus faktor na ten, který vyplývá z překročení na základě hypotetických změn, pokud počet překročení podle skutečných změn nevyplývá z nedostatků v interním modelu.
5.  
Instituce oznámí příslušným orgánům neprodleně, v každém případě nejpozději do pěti pracovních dnů, překročení, která byla zjištěna v rámci zpětného testování, aby umožnily příslušným orgánům průběžně dohlížet na přiměřenost multiplikačních faktorů.

Článek 367

Požadavky na měření rizika

1.  

Jakýkoli interní model použitý pro výpočet kapitálových požadavků k pozičnímu riziku, měnovému riziku a komoditnímu riziku a jakýkoli interní model obchodování s korelací musí splňovat všechny následující požadavky:

a) 

model přesně zachycuje všechna podstatná cenová rizika;

b) 

model zachycuje v závislosti na míře aktivity instituce na příslušných trzích dostatečný počet rizikových faktorů. Je-li určitý rizikový faktor součástí modelu oceňování instituce, ale nikoli modelu měření rizika, musí být instituce schopna toto nezařazení do modelu odůvodnit ke spokojenosti příslušného orgánu. Model měření rizika zachycuje pro opce a jiné produkty nelineárnosti a také riziko korelace a bazické riziko. Jsou-li pro rizikové faktory používány zástupné ukazatele, vykazují pro skutečnou drženou pozici spolehlivé záznamy minulého vývoje.

2.  

Jakýkoli interní model použitý pro výpočet kapitálových požadavků k pozičnímu riziku, měnovému riziku a komoditnímu riziku musí splňovat všechny následující požadavky:

a) 

model zahrnuje soubor rizikových faktorů odpovídajících úrokovým mírám v každé měně, ve které má instituce rozvahové nebo podrozvahové pozice citlivé na úrokové míry. Instituce profiluje výnosové křivky pomocí jednoho z obecně uznávaných postupů. Pro podstatné expozice vůči úrokovému riziku v hlavních měnách a na hlavních trzích se výnosová křivka rozděluje do minimálně šesti segmentů splatnosti, aby byly zachyceny změny volatility úrokových měr na výnosové křivce. Model musí také zachycovat riziko ne zcela korelovaných pohybů mezi různými výnosovými křivkami;

b) 

model zahrnuje rizikové faktory týkající se zlata a jednotlivých cizích měn, ve kterých jsou pozice instituce denominovány. Pro subjekty kolektivního investování se zohlední skutečné měnové pozice subjektu kolektivního investování. Instituce se mohou spolehnout na informace třetí strany o měnových pozicích subjektu kolektivního investování, je-li správnost těchto informací náležitým způsobem zajištěna. Jestliže instituci nejsou známy měnové pozice subjektu kolektivního investování, tato pozice se izoluje a zachází se s ní v souladu s čl. 353 odst. 3;

c) 

model zahrnuje nejméně jeden samostatný rizikový faktor pro každý z akciových trhů, na kterých instituce drží významnější pozice;

d) 

model zahrnuje nejméně jeden samostatný rizikový faktor pro každou komoditu, ve které instituce drží významnější pozice. Model také zachycuje riziko ne zcela korelovaných pohybů mezi podobnými, nikoliv však identickými komoditami, a expozici vůči změnám forwardových cen vyplývající z nesouladu splatností. Zohledňuje rovněž charakteristiky trhu, zejména dodací lhůty a možnosti obchodníků k uzavírání pozic;

e) 

interní model instituce konzervativně hodnotí riziko vznikající z méně likvidních pozic a pozic s omezenou transparentností cen podle realistických tržních scénářů. Kromě toho splňuje minimální standardy pro údaje. Zástupné ukazatele musí být přiměřeně konzervativní a lze je používat pouze tehdy, pokud jsou dostupné údaje nedostačující nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia.

3.  
Instituce mohou v rámci jakéhokoli interního modelu použitého pro účely této kapitoly používat empirické korelace v rámci jednotlivých kategorií rizika a mezi nimi pouze tehdy, pokud je přístup instituce k měření korelací přiměřený a řádně používaný.

Článek 368

Kvalitativní požadavky

1.  

Jakýkoli interní model použitý pro účely této kapitoly musí být koncepčně správný a řádně používaný, a zejména musí být splněny tyto kvalitativní požadavky:

a) 

jakýkoli interní model použitý pro výpočet kapitálových požadavků k pozičnímu riziku, měnovému riziku nebo komoditnímu riziku je úzce začleněn do procesu každodenního řízení rizik instituce a slouží jako základ pro hlášení rizikových expozic vrcholnému vedení instituce;

b) 

instituce mají útvar řízení rizik, který je nezávislý na obchodních útvarech a podléhá přímo vrcholnému vedení instituce. Útvar je odpovědný za tvorbu a používání interního modelu používaného pro účely této kapitoly. Útvar provádí počáteční a průběžné validace jakéhokoli interního modelu používaného pro účely této kapitoly a současně je odpovědný za celkový proces řízení rizik. Útvar denně vypracovává a analyzuje zprávy o výstupech jakéhokoli interního modelu používaného pro výpočet kapitálového požadavku k pozičnímu riziku, měnovému riziku a komoditnímu riziku a o vhodných opatřeních, která je třeba přijmout ohledně limitů obchodování;

c) 

vedoucí orgán a vrcholné vedení instituce se aktivně účastní procesu řízení rizik a denní zprávy vypracované útvarem řízení rizik jsou přezkoumávány řídícími pracovníky, jež disponují dostatečnou pravomocí k prosazení jak redukce pozic zaujatých jednotlivými obchodníky, tak i celkové rizikové expozice instituce;

d) 

instituce mají dostatečný počet zaměstnanců, kteří umějí používat propracované interní modely, a to včetně těch, které se používají pro účely této kapitoly, v oblastech obchodování, řízení rizik, auditu a back-office;

e) 

instituce mají zavedené postupy, kterými sledují a zajišťují dodržování zdokumentovaného souboru interních strategií a kontrol týkajících se celkového fungování svých interních modelů, a to včetně těch, které se používají pro účely této kapitoly;

f) 

u jakéhokoli interního modelu použitého pro účely této kapitoly musí být prokázána přijatelná přesnost v měření rizik;

g) 

instituce často provádějí důkladné zátěžové testování, včetně reverzních zátěžových testů, které zahrnuje jakýkoli interní model používaný pro účely této kapitoly, a výsledky těchto zátěžových testů přezkoumává vrcholné vedení a zohledňuje je při stanovování strategií a limitů. Tento proces se zaměřuje zejména na nelikvidnost trhů v krizových podmínkách na trhu, riziko koncentrace, jednosměrné trhy, riziko událostí a riziko náhlého selhání (jump-to-default), nelinearitu produktů, pozice hluboko mimo peníze, pozice podléhající zvětšujícím se rozdílům cen a další rizika, která nemusí být přiměřeně zachycena v interních modelech. Aplikované výkyvy musí zohlednit povahu portfolia a dobu, která by mohla být nutná pro zajištění nebo zvládnutí rizik za ztížených tržních podmínek;

h) 

jako součást svého běžného výkonu vnitřního auditu provádějí instituce nezávislý přezkum svých interních modelů, a to včetně těch, které se používají pro účely této kapitoly.

2.  

Přezkum uvedený v odst. 1 písm. h) se vztahuje jak na činnosti obchodních útvarů, tak i na činnosti nezávislého útvaru řízení rizik. Nejméně jednou ročně instituce provede přezkum svého celkového procesu řízení rizik. Tento přezkum se vztahuje na tyto prvky:

a) 

adekvátnost dokumentace o systému a procesu řízení rizik a o organizaci útvaru řízení rizik;

b) 

začlenění měření rizika do každodenního řízení rizika a spolehlivost informačního systému pro vedení instituce;

c) 

postup používaný institucí pro schvalování modelů oceňování rizika a systémy oceňování, které používají pracovníci útvaru sjednávání obchodů (front office) a útvaru vypořádání obchodů (back office);

d) 

rozsah rizik zachycených interním modelem pro měření rizika a validaci jakýchkoli podstatných změn v interním modelu pro měření rizika;

e) 

přesnost a úplnost údajů o pozicích, přesnost a přiměřenost předpokladů volatility a korelace a přesnost při oceňování a výpočtech citlivosti na riziko;

f) 

ověřovací postup, kterého instituce využívá k vyhodnocování jednotnosti, časové příhodnosti, spolehlivosti a nezávislosti zdrojů údajů používaných v interním modelu;

g) 

ověřovací postup, kterého instituce využívá k vyhodnocování zpětného testování, pomocí něhož hodnotí přesnost interního modelu.

3.  
Instituce sledují vývoj technik a osvědčených postupů a využívají jich ve všech svých interních modelech, jež se používají pro účely této kapitoly.

Článek 369

Interní validace

1.  

Instituce zavedou postupy, kterými zajistí, aby všechny jejich interní modely používané pro účely této kapitoly byly adekvátně validovány přiměřeně kvalifikovanými stranami nezávislými na vývojovém procesu, a tím bylo zaručeno, že jsou koncepčně správné a odpovídajícím způsobem zahrnují všechna podstatná rizika. Validace se provádí zpočátku, když je interní model vyvinut, a vždy, když jsou v něm provedeny významné změny. Validace se provádí také v pravidelných intervalech, ale zejména když dojde k významným strukturálním změnám na trhu nebo ke změnám ve složení portfolia, které by mohly vést k tomu, že interní model již není adekvátní. Instituce sledují vývoj technik a osvědčených postupů pro interní validaci a zavádějí nové poznatky do praxe. Validace interního modelu se neomezuje na zpětné testování, ale zahrnuje přinejmenším také tyto prvky:

a) 

testy prokazující, že veškeré předpoklady v interním modelu jsou přiměřené a nepodceňují nebo nepřeceňují rizika;

b) 

vedle regulatorních programů zpětného testování provádějí samy instituce validační testy interního modelu týkající se rizik a struktury jejich portfolií, včetně zpětného testování;

c) 

využití hypotetických portfolií, aby se zajistilo, že interní model je schopen zohlednit specifické strukturální vlastnosti, které se mohou objevit, například podstatná bazická rizika a riziko koncentrace.

2.  
Instituce provádějí zpětné testování jak pro skutečné, tak pro hypotetické změny hodnoty portfolia.



Oddíl 3

Zvláštní požadavky na modelování specifického rizika

Článek 370

Požadavky na modelování specifického rizika

Interní model používaný pro výpočet kapitálových požadavků ke specifickému riziku a interní model pro obchodování s korelací musí splňovat tyto dodatečné požadavky:

a) 

objasňuje historické cenové pohyby v portfoliu;

b) 

zachycuje koncentrace z hlediska velikosti a změn skladby portfolia;

c) 

správně funguje také v nepříznivých podmínkách;

d) 

je validován pomocí zpětného testování, na jehož základě se posuzuje, zda je specifické riziko přesně zachyceno. Pokud instituce provádí toto zpětné testování na základě relevantních subportfolií, musí být tato subportfolia vybírána stále stejným způsobem;

e) 

zachycuje bazické riziko vázané na daný titul, a je zejména citlivý k podstatným idiosynkratickým rozdílům mezi podobnými, nikoli však identickými pozicemi;

f) 

zachycuje riziko událostí.

Článek 371

Vyloučení z modelů specifického rizika

1.  
Instituce se může rozhodnout, že z výpočtu svého kapitálového požadavku ke specifickému riziku pomocí interního modelu vyloučí ty pozice, u nichž splňuje kapitálový požadavek ke specifickému riziku v souladu s čl. 332 odst. 1 písm. e) nebo článkem 337 s výjimkou těch pozic, na něž se vztahuje přístup podle článku 377.
2.  
Instituce se může rozhodnout, že ve svém interním modelu nebude zachycovat rizika selhání a migrace u obchodovaných dluhových nástrojů, pokud tato rizika zachycuje prostřednictvím požadavků stanovených v oddíle 4.



Oddíl 4

Interní model pro dodatečné riziko selhání a migrace

Článek 372

Požadavek mít interní model IRC

Instituce, která používá interní model pro výpočet kapitálových požadavků ke specifickému riziku obchodovaných dluhových nástrojů, zavede také interní model pro dodatečné riziko selhání a migrace (IRC), pomocí nějž zachytí vedle rizik zachycených výpočtem hodnot v riziku, popsaným v čl. 365 odst. 1, i dodatečná rizika selhání a migrace pozic jejího obchodního portfolia. Instituce musí prokázat, že její interní model splňuje níže uvedené standardy za předpokladu konstantní úrovně rizika a případně upravené tak, aby odrážely dopad likvidity, koncentrací, zajišťování a přítomnosti opčních charakteristik:

a) 

interní model umožňuje smysluplné rozlišení rizika a přesné a konzistentní odhady dodatečného rizika selhání a migrace;

b) 

odhady potenciálních ztrát získané pomocí interního modelu plní zásadní úlohu při řízení rizik prováděném danou institucí;

c) 

údaje o trhu a pozicích využívané pro účely interního modelu jsou aktuální a jsou podrobovány odpovídajícímu hodnocení kvality;

d) 

jsou splněny požadavky uvedené v čl. 367 odst. 3, článku 368, čl.369 odst. 1 a v čl.370 písm. b), c), e) a f).

EBA vydá pokyny týkající se požadavků uvedených v článcích 373 až 376.

Článek 373

Rozsah použití interního modelu IRC

Interní model IRC zahrnuje všechny pozice, pro které platí kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku včetně těch, pro které platí 0 % kapitálový požadavek ke specifickému riziku podle článku 336, ale nezahrnuje sekuritizované pozice a úvěrové deriváty n-tého selhání.

Instituce může, se svolením příslušných orgánů, rozhodnout, že bude do modelu IRC soustavně zahrnovat všechny kótované akciové pozice a derivátové pozice odvozené od kótovaných akcií. Svolení se udělí, pokud je takové zařazení v souladu se způsobem, jakým instituce interně měří a řídí riziko.

Článek 374

Parametry interního modelu IRC

1.  
Instituce používají interní model pro výpočet hodnoty, která vyjadřuje ztráty způsobené selháním a migracemi mezi interními či externími ratingy s 99,9 % intervalem spolehlivosti za horizont jednoho roku. Instituce vypočítají tuto hodnotu alespoň jednou týdně.
2.  
Korelační předpoklady jsou podpořeny analýzou objektivních údajů v koncepčně správném rámci. Interní model přiměřeně odráží koncentrace emitentů. Odráží rovněž koncentrace, které mohou za krizových podmínek vznikat v rámci kategorií produktů a napříč těmito kategoriemi.
3.  
Interní model IRC odráží dopad korelací mezi případy selhání a migrace. Dopad diverzifikace mezi případy selhání a migrace na jedné straně a ostatními rizikovými faktory na straně druhé tento model odrážet nesmí.
4.  
Interní model je založen na předpokladu konstantní úrovně rizika po dobu horizontu v délce jednoho roku, z čehož vyplývá, že dané jednotlivé pozice či skupiny pozic v obchodním portfoliu, u nichž během jejich horizontu likvidity došlo k selhání či migraci, jsou na konci horizontu likvidity přeskládány tak, aby dosáhly počáteční úrovně rizika. Alternativně se instituce může rozhodnout, že bude konzistentně používat předpoklad konstantní pozice po dobu jednoho roku.
5.  
Horizonty likvidity se stanoví podle doby potřebné k prodeji pozice nebo zajištění všech podstatných relevantních cenových rizik za krizových podmínek na trhu, se zvláštním přihlédnutím k velikosti dané pozice. Horizonty likvidity odrážejí skutečné postupy a zkušenosti z období systematických i idiosynkratických stresů. Horizont likvidity je měřen za konzervativních předpokladů a je dostatečně dlouhý k tomu, aby samotný akt prodeje či zajištění podstatně neovlivnil cenu, za kterou by se prodej nebo zajištění uskutečnily.
6.  
Pro určení vhodného horizontu likvidity pro pozici či skupinu pozic platí minimální období tří měsíců.
7.  
Určení vhodného horizontu likvidity pro pozici či skupinu pozic musí zohlednit interní zásady instituce týkající se úprav ocenění a řízení nehybných pozic. Jestliže instituce určuje horizonty likvidity spíše pro skupiny pozic než pro jednotlivé pozice, kritéria pro definování skupin pozic jsou stanovena způsobem, který smysluplně odráží rozdíly v úrovni likvidity. Horizonty likvidity pro koncentrované pozice jsou delší, a odrážejí tak delší období nutné k uzavření takových pozic. Horizont likvidity pro aktiva uskladněná k sekuritizaci (securitisation warehouse) odráží dobu nutnou k vytvoření, prodeji a sekuritizaci aktiv nebo k zajištění podstatných rizikových faktorů za krizových podmínek na trhu.

Článek 375

Zohlednění zajištění v interním modelu IRC

1.  
Do interního modelu instituce k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace lze začlenit zajištění. Pozice lze kompenzovat, pokud se dlouhé a krátké pozice týkají stejného finančního nástroje. Zajištění nebo diversifikační efekty spojené s dlouhými a krátkými pozicemi se zahrnutím různých nástrojů nebo různých cenných papírů vydaných týmž dlužníkem i s dlouhými a krátkými pozicemi u různých emitentů lze zohlednit pouze explicitním modelováním hrubých dlouhých a krátkých pozic v různých nástrojích. Instituce zohlední dopad podstatných rizik, která by mohla vzniknout v intervalu mezi okamžikem splatnosti zajištění a horizontem likvidity, i možnou přítomnost významných bazických rizik v zajišťovacích strategiích podle produktu, seniority v kapitálové struktuře, interního či externího ratingu, doby splatnosti, roku původu a jiných rozdílů v nástrojích. Instituce zohledňuje zajištění pouze v rozsahu, v němž je lze zachovat i v situaci, kdy se u dlužníka zvyšuje pravděpodobnost úvěrové či jiné události.
2.  

U pozic v obchodním portfoliu zajištěných pomocí dynamických zajišťovacích strategií lze zohlednit přeskládání zajištění v rámci horizontu likvidity zajištěné pozice za předpokladu, že instituce:

a) 

se rozhodne modelovat přeskládání zajištění konzistentně v celé příslušné skupině pozic obchodního portfolia;

b) 

prokáže, že zohlednění výsledků přeskládání vede k lepšímu měření rizik, a

c) 

prokáže, že trhy pro zajišťující nástroje jsou dostatečně likvidní na to, aby toto přeskládání i v krizových obdobích umožnily. Veškerá zbytková rizika vyplývající z dynamických zajišťovacích strategií musí být zohledněna v kapitálovém požadavku.

Článek 376

Zvláštní požadavky na interní model IRC

1.  
Interní model k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace odráží nelineární dopad opcí, strukturovaných úvěrových derivátů a ostatních pozic s podstatným nelineárním chováním vzhledem k cenovým pohybům. Instituce rovněž řádně zohlední rizika modelů přítomná v oceňování a odhadování cenových rizik spojených s takovými produkty.
2.  
Interní model je založen na údajích, které jsou objektivní a aktuální.
3.  

Při nezávislém přezkoumávání a validaci svých interních modelů používaných pro účely této kapitoly, a to i pro účely systému měření rizika, instituce provádí zejména všechny tyto činnosti:

a) 

ověří, zda je její modelovací přístup ke korelacím a cenovým změnám pro její portfolio vhodný, včetně volby a vah jejích faktorů systémového rizika;

b) 

provede různé zátěžové testy včetně analýzy citlivosti a analýzy scénářů s cílem vyhodnotit kvalitativní a kvantitativní oprávněnost interního modelu, zvláště pokud jde o zacházení s koncentrovanými pozicemi. Tyto testy nesmí být omezeny na škálu zaznamenaných historických událostí;

c) 

uskuteční vhodnou kvantitativní validaci včetně příslušných interních standardů (benchmarks) modelování.

4.  
Interní model musí být konzistentní s interními metodikami řízení rizik pro určování, měření a řízení obchodních rizik používanými v dané instituci.
5.  
Instituce musí dokumentovat své interní modely tak, aby byly její předpoklady ohledně korelací a dalších prvků modelovacího postupu pro příslušné orgány transparentní.
6.  
Interní model konzervativně hodnotí riziko vznikající z méně likvidních pozic a pozic s omezenou transparentností cen za realistických tržních scénářů. Kromě toho splňuje minimální standardy pro údaje. Zástupné ukazatele jsou přiměřeně konzervativní a lze je používat pouze tehdy, pokud jsou dostupné údaje nedostačující nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia.



Oddíl 5

Interní model pro obchodování s korelací

Článek 377

Požadavky na interní model pro obchodování s korelací

1.  
Příslušné orgány udělí svolení používat interní model pro kapitálový požadavek u obchodního portfolia s korelací namísto kapitálového požadavku podle článku 338 institucím, kterým je povoleno používat interní model pro specifické riziko dluhových nástrojů a které splňují požadavky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku, v čl. 367 odst. 1 a odst. 3, v článku 368, čl. 369 odst. 1 a čl. 370 písm. a), b), c), e) a f).
2.  
Instituce použije tento interní model pro výpočet hodnoty, která přiměřeně zachytí všechna cenová rizika s 99,9 % intervalem spolehlivosti po dobu horizontu v délce jednoho roku za předpokladu konstantní úrovně rizika a případně bude upravena tak, aby odrážela vliv likvidity, koncentrací, zajištění a přítomnosti opčních charakteristik. Instituce vypočítají tuto hodnotu alespoň jednou týdně.
3.  

Model uvedený v odstavci 1 náležitě zachytí tato rizika:

a) 

kumulativní riziko vyplývající z vícenásobných selhání u tranšovaných produktů, včetně různého řazení selhání;

b) 

riziko úvěrového rozpětí, včetně gama efektů a křížových gama efektů;

c) 

volatilitu implikovaných korelací, včetně křížového efektu mezi rozpětími a korelacemi;

d) 

bazické riziko včetně:

i) 

bazického rozdílu mezi úvěrovým rozpětím indexu a úvěrovým rozpětím jeho jednotlivých složek a

ii) 

bazického rozdílu mezi implikovanou korelací indexu a implikovanou korelací individuálního portfolia (bespoke portfolios);

e) 

volatilitu míry výtěžnosti, jelikož tato volatilita souvisí s tím, že míra výtěžnosti má tendenci ovlivňovat ceny tranší;

f) 

riziko podhodnocení nákladu zajištění (hedge slippage) vzhledem ke skutečnosti, že komplexní riziková míra využívá dynamické zajišťování, a potenciální náklady na přeskládání těchto zajištění;

g) 

jakákoli další podstatná cenová rizika pozic v portfoliu obchodování s korelací.

4.  
Instituce v rámci modelu uvedeného v odstavci 1 použije dostatek tržních údajů, aby tak zajistila plné zachycení zásadních rizik těchto expozic ve svém interním přístupu, v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku. Instituce rovněž prokáže příslušným orgánům prostřednictvím zpětného testování nebo jinými vhodnými prostředky, že její model dokáže odpovídajícím způsobem objasnit historické cenové změny těchto produktů.

Instituce zavede odpovídající zásady a postupy pro oddělení pozic, pro které má svolení začlenit je do kapitálového požadavku v souladu s tímto článkem, od jiných pozic, pro které takové svolení nemá.

5.  
Instituce pravidelně podrobí portfolio všech pozic zahrnutých do modelu uvedeného v odstavci 1 souboru zvláštních, předem stanovených zátěžových scénářů. Tyto zátěžové scénáře zkoumají účinky krizových podmínek na míry selhání, míry výtěžnosti, úvěrová rozpětí, bazické riziko a účinky korelací a jiných relevantních rizikových faktorů na portfolio obchodování s korelací. Instituce tyto zátěžové scénáře použije alespoň jednou týdně a alespoň jednou za čtvrt roku podá příslušným orgánům zprávu o výsledcích, která bude zahrnovat srovnání s kapitálovým požadavkem dané instituce stanoveným podle tohoto článku. Jakékoli případy, kdy zátěžové testy ukazují na podstatně nedostatečný kapitálový požadavek pro portfolio obchodování s korelací, jsou oprávněnému orgánu dohledu včas hlášeny. EBA vydá pokyny pro používání zátěžových scénářů určených pro portfolio obchodování s korelací.
6.  
Interní model instituce konzervativně hodnotí riziko vznikající z méně likvidních pozic a pozic s omezenou transparentností cen za realistických tržních scénářů. Kromě toho splňuje minimální standardy pro údaje. Zástupné ukazatele jsou přiměřeně konzervativní a lze je používat pouze tehdy, pokud jsou dostupné údaje nedostačující nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia.



HLAVA V

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY K VYPOŘÁDACÍMU RIZIKU

Článek 378

Vypořádací riziko a riziko dodání

V případě transakcí, v nichž dluhové nástroje, akcie, cizí měny a komodity (kromě repo obchodů a půjček nebo výpůjček cenných papírů nebo komodit) nejsou vypořádány po řádném datu dodání, instituce vypočítá cenový rozdíl, kterému je vystavena.

Cenový rozdíl se vypočítá jako rozdíl mezi dohodnutou vypořádací cenou za dotyčný dluhový nástroj, akcii, cizí měnu nebo komoditu a jejich aktuální tržní hodnotou, pokud by tento rozdíl mohl znamenat pro úvěrovou instituci ztrátu.

Instituce cenový rozdíl vynásobí příslušným koeficientem v pravém sloupci níže uvedené tabulky č. 1 za účelem výpočtu kapitálového požadavku instituce k vypořádacímu riziku.



Tabulka č. 1

Počet pracovních dnů po řádném dni vypořádání

(%)

5 — 15

8

16 — 30

50

31 — 45

75

46 nebo více

100

Článek 379

Volné dodávky

1.  

Od instituce se požaduje, aby držela kapitál, jak je stanoveno v tabulce č. 2, pokud:

a) 

zaplatila za cenné papíry, cizí měny nebo komodity dříve, než je obdržela, nebo dodala cenné papíry, cizí měny nebo komodity dříve, než za ně dostala zaplaceno;

b) 

v případě přeshraničních transakcí uplynul jeden nebo více dnů od provedení platby nebo dodávky.



Tabulka č. 2

Kapitálové zacházení s volnými dodávkami

Sloupec 1

Sloupec 2

Sloupec 3

Sloupec 4

Typ transakce

Až do první smluvní platby nebo dodávky

Od první smluvní platby nebo dodávky až do čtyř dnů po druhé smluvní platbě nebo dodávce

Od 5 pracovních dnů po druhé smluvní platbě nebo dodávce až do zániku transakce

Volné dodávky

Bez kapitálového požadavku

Zacházet jako s expozicí

Zacházet jako s expozičním rizikem s váhou 1 250  %

2.  
Při uplatňování rizikové váhy na expozice volných dodávek, se kterými se zachází podle sloupce 3 v tabulce č. 2, mohou instituce využívající přístup IRB stanovený v části třetí hlavě II kapitole 3 přiřadit protistranám, pro které nemají jinou expozici investičního portfolia, PD na základě externího ratingu protistrany. Instituce používající vlastní odhady LGD mohou uplatnit LGD stanovené v čl. 161 odst. 1 na expozice volných dodávek, které se posuzují podle sloupce 3 v tabulce č. 2, za předpokladu, že tento postup uplatní na všechny takové expozice. Alternativně mohou instituce používající přístup IRB stanovený v části třetí hlavě II kapitole 3 uplatnit rizikové váhy podle standardizovaného přístupu stanoveného v části třetí hlavě II kapitole 2 za předpokladu, že je uplatní na všechny takové expozice, nebo mohou na všechny takové expozice uplatnit 100 % rizikovou váhu.

Pokud není výše kladné expozice vyplývající z transakcí v rámci volných dodávek podstatná, mohou instituce na tyto expozice uplatnit rizikovou váhu 100 % kromě případů, kdy je třeba na tyto expozice uplatnit rizikovou váhu 1 250  % v souladu se sloupcem 4 tabulky č. 2 v odstavci 1.

3.  
Jako alternativu k používání rizikové váhy 1 250  % na expozice volných dodávek podle sloupce 4 tabulky č. 2 v odstavci 1 může instituce odečíst převedenou hodnotu plus stávající pozitivní expozici těchto expozic vůči položkám kmenového kapitálu tier 1 v souladu se čl. 36 odst. 1 písm. k).

Článek 380

Upuštění od požadavků

Pokud dojde k systémovému selhání celého vypořádacího nebo clearingového systému nebo ústřední protistrany, mohou příslušné orgány upustit od kapitálových požadavků vypočtených podle článků 378 a 379, dokud nedojde k nápravě situace. V tomto případě nebude selhání protistrany při vypořádání obchodu považováno za selhání pro účely úvěrového rizika.



HLAVA VI

KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY K RIZIKU ÚVĚROVÉ ÚPRAVY V OCENĚNÍ

Článek 381

Význam pojmu „úvěrová úprava v ocenění“

Pro účely této hlavy a hlavy II kapitoly 6 se „úvěrovou úpravou v ocenění“ (credit valuation adjustment, dále jen „CVA“) rozumí úprava v ocenění portfolia transakcí s protistranou, které bylo stanoveno tržní cenou střed. Tato úprava odráží aktuální tržní hodnotu úvěrového rizika protistrany vůči instituci, ovšem neodráží aktuální tržní hodnotu úvěrového rizika instituce vůči protistraně.

Článek 382

Oblast působnosti

1.  
Instituce vypočítá kapitálové požadavky k riziku CVA v souladu s touto hlavou u všech OTC derivátových nástrojů pro všechny své obchodní činnosti, s výjimkou úvěrových derivátů uznaných ke snížení objemů rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko.
2.  
Instituce zahrnou transakce s financováním cenných papírů do výpočtu kapitálových požadavků podle odstavce 1, pokud příslušný orgán rozhodne, že expozice dané instituce vůči riziku CVA vyplývajícímu z těchto operací jsou podstatné.
3.  
Transakce se způsobilou ústřední protistranou a transakce mezi klientem a členem clearingového systému, pokud člen clearingového systému působí jako prostředník mezi klientem a způsobilou ústřední protistranou a dané transakce způsobují vznik obchodní expozice člena clearingového systému vůči způsobilé ústřední protistraně, se vylučují z kapitálových požadavků k riziku CVA.
4.  

Z kapitálových požadavků k riziku CVA se vylučují tyto transakce:

a) 

operace s nefinančními protistranami podle definice uvedené v čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) č. 648/2012, nebo operace s nefinančními protistranami usazenými ve třetí zemi, pokud tyto operace nepřekročí clearingový práh podle čl. 10 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení.

▼M9

b) 

obchody uvnitř skupiny podle článku 3 nařízení (EU) č. 648/2012, pokud členské státy nepřijmou vnitrostátní právní předpisy požadující strukturální oddělení v rámci bankovní skupiny, přičemž v takovém případě mohou příslušné orgány požadovat, aby byly tyto obchody uvnitř skupiny mezi strukturálně oddělenými subjekty zahrnuty do kapitálových požadavků;

▼B

c) 

operace s protistranami podle čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) č. 648/2012, na něž se vztahují přechodná ustanovení čl. 89 odst. 1 uvedeného nařízení, dokud tato přechodná ustanovení nepřestanou být použitelná;

▼C2

d) 

operace s protistranami podle čl. 1 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012 a operace s protistranami, pro něž je v čl. 114 odst. 4 a čl. 115 odst. 2 tohoto nařízení stanovena riziková váha 0 % pro expozice vůči takovým protistranám.

Výjimka z požadavku pro riziko CVA vůči takovým operacím podle tohoto odstavce písm. c), které jsou podniknuty během přechodného období stanoveného v čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012, se uplatní po celou dobu smlouvy týkající se takové operace.

Pokud jde o písmeno a), jestliže již instituce není vyňata z důvodu překročení prahové hodnoty stanovené pro výjimku, nebo byla taková prahová hodnota změněna, zůstávají platné smlouvy vyňaty až do dne jejich splatnosti.

5.  
EBA provede do 1. ledna 2015 a poté každé dva roky přezkum s ohledem na vývoj v oblasti mezinárodní regulace, mimo jiné o potenciálních metodikách nastavení a prahů pro uplatnění požadavků pro riziko CVA vůči nefinačním protistranám usazeným ve třetí zemi.

▼B

EBA ve spolupráci s orgánem ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro stanovení postupů, jimiž by se operace s nefinančními protistranami usazenými ve třetí zemi vyňaly z kapitálových požadavků pro riziko CVA.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do šesti měsíců ode dne provedení přezkumu uvedeného v prvním pododstavci.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v druhém pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.];

Článek 383

Pokročilá metoda

1.  
Instituce, která má svolení používat interní model pro specifické riziko dluhových nástrojů v souladu s čl. 363 odst. 1 písm. d), pro všechny transakce, pro které má svolení k použití metody interního modelu pro určení hodnoty expozice u přidružené expozice úvěrového rizika protistrany v souladu s článkem 283, stanoví kapitálové požadavky k riziku CVA modelováním dopadu změn úvěrových rozpětí protistrany na CVA všech protistran těchto transakcí, s přihlédnutím k zajištěním CVA, která jsou způsobilá podle článku 386.

Instituce použije svůj interní model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku spojenému s obchodovanými dluhovými pozicemi a uplatní 99 % interval spolehlivosti a období držení rovnocenné 10 dnům. Interní model je třeba použít takovým způsobem, aby simuloval změny úvěrového rozpětí protistran, ale nemodeloval citlivost CVA na změny jiných tržních faktorů, včetně změny v hodnotě referenčního aktiva, komodity, měny nebo úrokové sazby derivátu.

Kapitálové požadavky k riziku CVA pro každou protistranu se vypočítají v souladu s tímto vzorcem:

image

kde:

ti

=

čas i-tého přecenění s počátkem v t0= 0;

tT

=

nejdelší smluvní splatnost z celé skupiny transakcí se započtením s protistranou;

si

=

je úvěrové rozpětí protistrany vztahující se k časovému vrcholu ti použité pro výpočet CVA protistrany. Pokud je známo rozpětí swapu úvěrového selhání protistrany, instituce použije toto rozpětí. Pokud toto rozpětí swapu úvěrového selhání známo není, instituce použije zástupný indikátor rozpětí přiměřený ratingu, odvětví a regionu protistrany;

LGDMKT

=

LGD protistrany, která je založena na rozpětí tržního nástroje protistrany, pokud je nástroj protistrany znám. Pokud nástroj protistrany znám není, musí být založena na zástupných indikátorech rozpětí, které jsou přiměřené s ohledem na rating, odvětví a region protistrany.

První člen součtu představuje aproximaci tržní implikované podmíněné pravděpodobnosti selhání ke kterému by došlo mezi dobami ti-1 a ti;

EEi

=

očekávaná expozice vůči protistraně v čase přecenění ti, přičemž expozice plynoucí z různých skupin transakcí se započtením vůči stejné protistraně se sčítají a nejdelší splatnost každé skupiny transakcí se započtením je dána nejdelší smluvní splatností ve skupině transakcí se započtením; v případě maržového obchodování musí instituce použít zacházení stanovené v odstavci 3, pokud instituce používá pro maržové obchodování míry EPE uvedené v čl. 285 odst. 1 písm. a) nebo písm. b);

Di

=

bezrizikový diskontní faktor v čase ti, kde D0 = 1.

2.  

Při výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA pro protistranu založí instituce všechny vstupy do svého interního modelu pro specifické riziko dluhových nástrojů na těchto vzorcích (podle toho, který je vhodný):

a) 

pokud je model založen na úplném přecenění, je nutno přímo použít vzorec uvedený v odstavci 1.

b) 

pokud je model založen na citlivosti na úvěrová rozpětí pro specifické časové vrcholy, instituce založí každou citlivost na úvěrové rozpětí („Regulatorní CS01“) na tomto vzorci:

image

Pro poslední časový úsek i = T je odpovídajícím vzorcem

image

c) 

pokud model využívá citlivostí na úvěrové rozpětí, pokud jde o paralelní posuny v úvěrovém rozpětí, instituce použije tento vzorec:

image

d) 

pokud model využívá citlivostí druhého řádu na posuny v úvěrových rozpětích (gama rozpětí), vypočítá se gama podle vzorce v odstavci 1.

3.  

Instituce používající míry EPE pro kolateralizované OTC deriváty uvedené v čl. 285 odst. 1 písm. a) nebo b) postupují při stanovování kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s odstavcem 1 takto:

a) 

předpokládají konstantní profil očekávaných expozic;

b) 

stanoví očekávanou expozici rovnu efektivní očekávané expozici vypočítané podle čl. 285 odst. 1 písm. b) pro splatnosti rovnající se větší z těchto hodnot:

i) 

polovina nejdelší splatnosti vyskytující se ve skupině transakcí se započtením;

ii) 

pomyslná vážená průměrná splatnost všech transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením.

4.  
Instituce, které je uděleno svolení příslušným orgánem v souladu s článkem 283 používat metodu interního modelu pro výpočet hodnot expozice ve vztahu k většině její činnosti, ale která používá metody stanovené v hlavě II kapitole 6 oddíle 3, 4 nebo 5 pro menší portfolia a které je uděleno povolení používat přístup interních modelů pro specifické riziko dluhových nástrojů v souladu s čl.363 odst. 1 písm. d), může se svolením příslušných orgánů vypočítat kapitálové požadavky k riziku CVA v souladu s odstavcem 1 pro skupiny transakcí se započtením nezahrnuté do metody interního modelu. Příslušné orgány udělí toto svolení pouze tehdy, pokud instituce používá metody stanovené v hlavě II kapitole 6 oddíle 3, 4 nebo 5 pro omezený počet malých portfolií.

Pro účely výpočtu podle předchozího pododstavce, a pokud model použitý v rámci metody interního modelu nevytvoří profil očekávaných expozic, postupují instituce takto:

a) 

předpokládají konstantní profil očekávaných expozic;

b) 

stanoví očekávané expozice jako rovnající se hodnotě expozice vypočtené podle metod stanovených v hlavě II kapitole 6 oddíle 3, 4 nebo 5 nebo podle metody interního modelu pro splatnost rovnající se větší z těchto hodnot:

i) 

polovina nejdelší splatnosti vyskytující se ve skupině transakcí se započtením;

ii) 

pomyslná vážená průměrná splatnost všech transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením.

5.  

Instituce stanoví kapitálové požadavky k riziku CVA v souladu s čl. 364 odst. 1 a články 365 a 367 jako součet nestresových a stresových hodnot v riziku, které se vypočtou takto:

a) 

pro nestresovou hodnotu v riziku se použije stávající kalibrace parametrů pro očekávané expozice, jak je uvedeno v čl. 292 odst. 2 prvním pododstavci;

b) 

pro stresovou hodnotu v riziku se použijí budoucí profily očekávaných expozic protistrany s využitím zátěžové kalibrace uvedené v čl. 292 odst. 2 druhém pododstavci. Krizové období pro parametry úvěrového rozpětí je nejvážnější jednoleté krizové období, které lze identifikovat v rámci tříletého krizového období použitého pro parametry expozice;

▼C2

c) 

pro tyto výpočty se použije koeficient násobení třemi zavedený ve výpočtu kapitálových požadavků na základě hodnoty v riziku a stresové hodnoty v riziku. EBA sleduje důslednost veškerých rozhodnutí orgánů dohledu vedoucích k uplatnění vyššího násobku, než je uvedený trojnásobek vstupních údajů hodnoty v riziku a stresové hodnoty v riziku, na jejichž základě se stanoví požadavek pro riziko CVA. Příslušné orgány, které uplatní koeficient vyšší než tři, předloží orgánu EBA písemné odůvodnění;

▼B

d) 

výpočet se provede alespoň jednou měsíčně a očekávaná expozice, která se použije, se vypočítá se stejně často. Pokud je použita nižší než denní četnost, pro účely výpočtu stanoveného v čl. 364 odst. 1 písm. a) bodu ii) a písm. b) bodu ii) použijí instituce průměr za období tří měsíců.

6.  
V případě expozic vůči protistraně, pro níž interní model instituce pro specifické riziko dluhových nástrojů nestanovuje zástupný indikátor rozpětí, který je přiměřený s ohledem na kritéria ratingu, odvětví a regionu protistrany, použije instituce pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA metodu stanovenou v článku 384.
7.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž podrobněji upřesní:

a) 

jak má být vymezen zástupný indikátor rozpětí pomocí schváleného interního modelu pro specifické riziko dluhových nástrojů dané instituce pro účely určení si a LGDMKT podle odstavce 1;

b) 

počet a velikost portfolií, které splňují kritérium omezeného počtu malých portfolií uvedené v odstavci 4.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 384

Standardizovaná metoda

1.  

Instituce, která nevypočítává kapitálové požadavky k riziku CVA pro své protistrany v souladu s článkem 383, vypočítá kapitálové požadavky portfolia k riziku CVA pro každou protistranu podle níže uvedeného vzorce, přičemž zohlední zajištění CVA, která jsou způsobilá podle článku 386:

image

kde:

h

=

roční rizikový horizont (v ročních jednotkách); h = 1;

wi

=

váha použitelná na protistranu „i“.

Protistraně „i“ je přiřazena jedna ze šesti vah wi na základě externího úvěrového hodnocení vypracovaného určenou externí ratingovou agenturou, jak je uvedeno v tabulce č. 1. U protistran, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou:

a) 

instituce používající přístup podle hlavy II kapitoly 3 přiřadí internímu ratingu protistrany jedno z úvěrových hodnocení;

b) 

instituce používající přístup podle hlavy II kapitoly 2 přidělí této protistraně váhu wi = 1,0 %. Pokud však instituce použije na rizikovou váhu expozice úvěrového rizika protistrany vůči této protistraně článek 128, přidělí se váha wi = 3,0 %.

▼M8

image

=

celková hodnota expozice úvěrového rizika protistrany „i“ (součet v rámci celé skupiny transakcí se započtením) včetně dopadu kolaterálu v souladu s metodami stanovenými v hlavě II kapitole 6 oddílech 3 až 6, v závislosti na příslušném případě, na výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku protistrany pro tuto protistranu.

▼B

U institucí, které nepoužívají metodu stanovenou v hlavě II kapitole 6 oddíle 6 se expozice diskontuje použitím tohoto činitele:

image

Bi

=

pomyslná hodnota nakoupených zajištění swapů úvěrového selhání na jedno jméno (jejich součet, pokud jde o více než jednu pozici) odkazujících na protistranu „i“ a používaných k zajištění rizika CVA.

Tato pomyslná částka musí být diskontována s použitím tohoto činitele:

image

Bind

=

plná pomyslná hodnota jednoho nebo více swapů úvěrového selhání založených na indexu, nakoupených k zajištění a použitých k zajištění rizika CVA.

Tato pomyslná částka musí být diskontována s použitím tohoto činitele:

image

wind

=

váha použitelná na zajištění založené na indexu.

Instituce stanoví hodnotu wind na základě výpočtu váženého průměru wi, který je použitelný pro jednotlivé složky tohoto indexu;

Mi

=

efektivní splatnost transakcí s protistranou i.

U instituce, která používá metodu stanovenou v hlavě II kapitole 6 oddíle 6, se Mi vypočítá podle čl. 162 odst. 2 písm. g). Pro tyto účely však nesmí být Mi omezena na pět let, ale na nejdelší smluvní zbývající dobu splatnosti ve skupině transakcí se započtením;

U instituce, která nepoužívá metodu stanovenou v hlavě II kapitole 6 oddíle 6, je Mi průměrná pomyslná vážená splatnost podle čl. 162 odst. 2 písm. b); Pro tyto účely však nesmí být Mi omezena na pět let, ale na nejdelší smluvní zbývající dobu splatnosti ve skupině transakcí se započtením;

image

=

splatnost zajišťovacího nástroje s pomyslnou Bi (množství Mi hedge Bi se sečtou, pokud jde o několik pozic);

Mind

=

splatnost indexového zajištění.

V případě více než jedné pozice se zajištěním založeným na indexu je Mind průměrná splatnost vážená pomyslnými hodnotami.

2.  

Pokud je protistrana zahrnuta do indexu, na němž je založen swap úvěrového selhání použitý pro zajištění úvěrového rizika protistrany, instituce může odečíst pomyslnou částku, kterou by bylo možné přiřadit uvedené protistraně v souladu s váhou jejího referenčního nástroje, od pomyslné hodnoty CDS založeného na indexu a posuzovat ji jako zajištění na jedno jméno (Bi) jednotlivé protistrany se splatností založenou na splatnosti indexu.



Tabulka č. 1

Stupeň úvěrové kvality

Váha wi

1

0,7  %

2

0,8  %

3

1,0  %

4

2,0  %

5

3,0  %

6

10,0  %

▼M8

Článek 385

Alternativa k metodám CVA pro výpočet kapitálových požadavků

Instituce používající metodu původní expozice podle článku 282 mohou alternativně k článku 384 pro nástroje uvedené v článku 382 a s výhradou předchozího souhlasu příslušného orgánu vynásobit výsledné objemy rizikově vážené expozice koeficientem v hodnotě 10 pro zjištění úvěrového rizika protistran u těchto expozic, namísto výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA.

▼B

Článek 386

Způsobilá zajištění

1.  

Zajištění jsou „způsobilými zajištěními“ pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA podle článků 383 a 384 pouze tehdy, pokud se používají za účelem snížení rizik CVA a jsou jako taková řízena a odpovídají jednomu z těchto typů:

a) 

swapy úvěrového selhání na jedno jméno nebo jiné rovnocenné zajišťovací nástroje odkazující přímo na protistranu;

▼C2

b) 

swapy úvěrového selhání založené na indexu za předpokladu, že jakákoli báze mezi rozpětím jednotlivé protistrany a rozpětím nástroje, který náleží do indexu, na němž je swap úvěrového selhání založen, se ke spokojenosti příslušného orgánu odráží v hodnotě v riziku a stresové hodnotě v riziku.

▼B

►C2  Požadavek v písmenu b), že jakákoli báze mezi rozpětím jednotlivé protistrany a rozpětím nástrojů indexů, na kterých jsou založena zajištění swapů úvěrového selhání, se odráží v hodnotě v riziku a stresové hodnotě v riziku, se uplatní rovněž ◄ na případy, kdy se pro rozpětí protistrany použije zástupných indikátorů.

U všech protistran, pro které se použije zástupných indikátorů, instituce použije přiměřené bazické časové řady z reprezentativní skupiny podobných jmen, u kterých je rozpětí k dispozici.

Není-li příslušný orgán spokojen s tím, jak je zohledněna báze mezi rozpětím jednotlivých protistran a rozpětími nástrojů indexů, na kterých jsou založena zajištění swapů úvěrového selhání, pak ►C2  instituce zohlední pouze 50 % pomyslné hodnoty tohoto zajištění při výpočtu hodnoty v riziku a stresové hodnoty v riziku. ◄

Nadměrné zajištění expozic vůči swapům úvěrového selhání na jedno jméno metodou stanovenou v článku 383 není dovoleno.

2.  
Instituce při výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA nezohlední jiné typy zajištění rizika protistrany. Zejména tranšované swapy nebo swapy úvěrového selhání n-tého selhání a úvěrové dluhové cenné papíry n-tého selhání nejsou způsobilými zajištěními pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA.
3.  
Způsobilá zajištění, která jsou zahrnuta do výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA, nelze zahrnout do výpočtu kapitálových požadavků ke specifickému riziku, jak je stanoven v hlavě IV, nebo posuzovat jako snížení jiného úvěrového rizika než úvěrového rizika protistrany u stejného portfolia transakcí.



ČÁST ČTVRTÁ

VELKÉ EXPOZICE

Článek 387

Předmět

Instituce sledují a řídí své velké expozice v souladu s touto částí.

▼M9 —————

▼B

Článek 389

Definice

Pro účely této části se „expozicí“ rozumí jakékoli aktivum nebo podrozvahová položka uvedené v části třetí hlavě II kapitole 2 bez uplatnění rizikové váhy nebo stupně rizika.

▼M8

Článek 390

Výpočet hodnoty expozice

1.  
Celkové expozice vůči ekonomicky spjaté skupině klientů se vypočítají jako součet expozic vůči jednotlivým klientům v této skupině.
2.  
Celkové expozice vůči jednotlivým klientům se vypočítají jako součet expozic obchodního portfolia a investičního portfolia.
3.  

Pro expozice v obchodním portfoliu instituce mohou:

a) 

kompenzovat své dlouhé pozice a krátké pozice ve stejných finančních nástrojích vydaných daným klientem, přičemž se čistá pozice u každého z jednotlivých nástrojů vypočítá podle metod uvedených v části třetí hlavě IV kapitole 2;

b) 

kompenzovat své dlouhé pozice a krátké pozice v různých finančních nástrojích vydaných daným klientem, ale pouze pokud má podkladový finanční nástroj krátké pozice nižší pořadí přednosti než podkladový finanční nástroj dlouhé pozice nebo pokud mají podkladové nástroje stejné pořadí přednosti.

Pro účely písmen a) a b) mohou být finanční nástroje zařazeny do košů na základě různých stupňů přednosti s cílem stanovit relativní pořadí přednosti jednotlivých pozic.

4.  
Instituce vypočítají hodnoty expozice u derivátových smluv uvedených v příloze II a u smluv o úvěrových derivátech přímo uzavřených s klientem v souladu s jednou z metod stanovených v části třetí hlavě II kapitole 6 oddílech 3 až 5, v závislosti na příslušném případě. Expozice vyplývající z transakcí uvedených v článcích 378, 379 až 380 se vypočítají způsobem stanoveným v uvedených článcích.

Při výpočtu hodnoty expozice u smluv podle prvního pododstavce, jsou-li tyto smlouvy zařazeny do obchodního portfolia, instituce rovněž dodržují zásady stanovené v článku 299.

Odchylně od prvního pododstavce mohou instituce se svolením používat metody uvedené v části třetí hlavě II kapitole 4 oddíle 4 a v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 6 používat tyto metody pro výpočet hodnoty expozice u transakcí s financováním cenných papírů.

5.  
Instituce k celkové expozici vůči klientovi přičtou expozici vzniklou na základě derivátových smluv uvedených v příloze II a smluv o úvěrových derivátech, pokud smlouva nebyla přímo uzavřena s tímto klientem, avšak tento klient vydal podkladový dluhový nebo akciový nástroj.
6.  

Expozice nezahrnují:

a) 

v případě devizových operací expozice s obvyklým průběhem vypořádání do dvou obchodních dnů po zaplacení;

b) 

v případě koupě nebo prodeje cenných papírů expozice s obvyklým průběhem vypořádání do pěti obchodních dnů po zaplacení nebo dodání cenných papírů podle toho, k čemu dojde dřív;

c) 

v případě poskytování služeb převodů peněz, včetně provádění platebních služeb, clearingu a vypořádání v jakékoli měně a korespondenčního bankovnictví nebo clearingu finančních nástrojů a vypořádání transakcí a úschovy pro klienty, opožděné příjmy prostředků financování a jiné expozice vzniklé z důvodu činnosti klienta, které trvají nejdéle do následujícího pracovního dne;

d) 

v případě poskytování služeb převodů peněz, včetně provádění platebních služeb, clearingu a vypořádání v jakékoli měně a korespondenčního bankovnictví, expozice v horizontu jednoho dne (intra-day) vůči institucím poskytujícím tyto služby;

e) 

expozice odečtené od položek kmenového kapitálu tier 1 nebo položek vedlejšího kapitálu tier 1 v souladu s články 36 a 56 nebo jakýkoli jiný odpočet od těchto položek, který vede ke snížení solventnostního poměru.

7.  
Za účelem zjištění celkové expozice vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů, pokud jde o klienty, vůči nimž má instituce expozice na základě transakcí uvedených v čl. 112 písm. m) a o) nebo na základě jiných transakcí, u nichž existuje expozice vůči podkladovým aktivům, instituce posoudí své podkladové expozice s přihlédnutím k ekonomické podstatě struktury transakce a rizikům spojeným se strukturou vlastní transakce, aby určila, zda tato struktura představuje dodatečnou expozici.
8.  

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

podmínky a metodiky používané k určení celkové expozice vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů, pokud jde o druhy expozic uvedené v odstavci 7;

b) 

podmínky, za nichž struktura transakce uvedená v odstavci 7 nepředstavuje dodatečnou expozici.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

9.  
Pro účely odstavce 5 EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění toho, jak určit expozice vzniklé na základě derivátových smluv uvedených v příloze II a smluv o úvěrových derivátech, pokud smlouva nebyla přímo uzavřena s tímto klientem, avšak slouží jako podklad dluhového nebo akciového nástroje vydaného tímto klientem, za účelem jejich začlenění do expozic vůči němu.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 391

Definice instituce pro účely týkající se velkých expozic

Pro účely výpočtu hodnoty expozic v souladu s touto částí pojem „instituce“ zahrnuje rovněž všechny soukromé nebo veřejné podniky včetně jejich poboček, které by, kdyby byly usazeny v Unii, odpovídaly definici pojmu „instituce“ a získaly povolení ve třetí zemi, která uplatňuje požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.

▼M8

Pro účely prvního pododstavce může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.

▼M8

Článek 392

Definice velké expozice

Expozice instituce vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů se považuje za velkou, představuje-li její hodnota alespoň 10 % kapitálu tier 1 instituce.

▼B

Článek 393

Schopnost identifikovat a řídit velkou expozici

Instituce musí mít řádné administrativní a účetní postupy a odpovídající mechanismy vnitřní kontroly pro účely určování, řízení, sledování, podávání zpráv a pro záznam všech velkých expozic a jejich následných změn v souladu s tímto nařízením.

▼M8

Článek 394

Požadavky týkající se podávání zpráv

1.  

Instituce podá příslušným orgánům o každé velké expozici, kterou má v držení, včetně velkých expozic vyňatých z působnosti čl. 395 odst. 1, zprávu obsahující tyto informace:

a) 

určení klienta nebo ekonomicky spjaté skupiny klientů, vůči kterým má instituce velkou expozici;

b) 

hodnotu expozice před případným zohledněním účinku snižování úvěrového rizika;

c) 

typ majetkového nebo osobního zajištění úvěrového rizika, pokud je použito;

d) 

případně hodnotu expozice po zohlednění účinku snižování úvěrového rizika vypočítanou pro účely čl. 395 odst. 1.

Instituce, na niž se vztahuje část třetí hlava II kapitola 3, podá svým příslušným orgánům zprávu o svých 20 největších expozicích na konsolidovaném základě vyjma těch, které jsou vyňaty z působnosti čl. 395 odst. 1.

Instituce svým příslušným orgánům rovněž podá na konsolidovaném základě zprávu o expozicích s hodnotou 300 milionů EUR nebo vyšší, avšak nižší než 10 % kapitálu tier 1 instituce.

2.  

Kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku podá instituce příslušným orgánům, pokud jde o jejích 10 největších expozic na konsolidovaném základě vůči institucím, jakož i o jejích 10 největších expozic na konsolidovaném základě vůči subjektům stínového bankovnictví, které provádějí bankovní činnosti mimo regulační rámec, včetně velkých expozic vyňatých z působnosti čl. 395 odst. 1, zprávu obsahující tyto informace:

a) 

identifikace klienta nebo ekonomicky spjaté skupiny klientů, vůči kterým má instituce velkou expozici;

b) 

hodnotu expozice před případným zohledněním účinku snižování úvěrového rizika;

c) 

typ majetkového nebo osobního zajištění úvěrového rizika, pokud je použito;

d) 

případně hodnotu expozice po zohlednění účinku snižování úvěrového rizika vypočítanou pro účely čl. 395 odst. 1.

3.  
Instituce příslušným orgánům podávají zprávu obsahující informace podle odstavců 1 a 2 minimálně dvakrát ročně
4.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění kritérií určení subjektů stínového bankovnictví uvedených v odstavci 2.

Při vypracování uvedených návrhů regulačních technických norem vezme EBA v úvahu mezinárodní vývoj a mezinárodně dohodnuté standardy týkající se stínového bankovnictví a zváží, zda:

a) 

vztah s individuálním subjektem nebo skupinou subjektů s sebou může nést rizika pro solventnost nebo likviditu instituce;

b) 

subjekty, které podléhají požadavkům na solventnost či likviditu podobným těm, jež jsou uloženy tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU, by měly být úplně nebo částečně vyloučeny z povinnosti být předmětem podávání zpráv podle odstavce 2 ohledně subjektů stínového bankovnictví.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 395

Limity velkých expozic

▼C5

1.  
Instituce nesmí být vystavena expozici vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů, jejíž hodnota po zohlednění účinku snižování úvěrového rizika v souladu s články 399 až 403 přesahuje 25 % jejího kapitálu tier 1. Pokud je uvedený klient institucí nebo pokud ekonomicky spjatá skupina klientů zahrnuje jednu či více institucí, nesmí tato hodnota přesáhnout 25 % kapitálu tier 1 instituce nebo částku 150 milionů EUR podle toho, co je vyšší, za podmínky, že součet hodnot expozic po zohlednění účinku snižování úvěrového rizika v souladu s články 399 až 403 vůči všem ekonomicky spjatým klientům, kteří nejsou institucemi nebo investičními podniky, nepřesahuje 25 % kapitálu tier 1 instituce.

▼M8

Pokud je částka 150 milionů EUR vyšší než 25 % kapitálu tier 1 instituce, hodnota expozice po zohlednění účinku snižování úvěrového rizika v souladu s články 399 až 403 tohoto nařízení nesmí překročit přiměřený limit s ohledem na kapitál tier 1 instituce. Instituce stanoví tento limit v souladu se zásadami a postupy uvedenými v článku 81 směrnice 2013/36/EU s cílem řešit a kontrolovat riziko koncentrace. Tento limit nesmí překročit 100 % kapitálu tier 1 instituce.

Příslušné orgány mohou stanovit nižší limit než 150 milionů EUR a informují o tom EBA a Komisi.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nesmí být G-SVI vystavena expozici vůči jiné G-SVI nebo G-SVI mimo EU, pokud hodnota této expozice po zohlednění účinku snižování úvěrového rizika podle článků 399 až 403 přesahuje 15 % kapitálu tier 1. G-SVI musí tento limit splnit nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy byla určena jako GSVI. Pokud je G-SVI vystavena expozici vůči jiné instituci nebo skupině, která bude určena jako G-SVI nebo G-SVI mimo EU, musí tento limit splnit nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy byla tato instituce nebo skupina určena jako G-SVI nebo G-SVI mimo EU.

▼B

2.  
V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 zohlední EBA účinek snížení úvěrového rizika v souladu s články 399 až 403 i výsledky vývoje v oblasti stínového bankovnictví a velkých expozic na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni, a vydá do 31. prosince 2014 pokyny s cílem stanovit přiměřené souhrnné limity pro takové expozice nebo přísnější individuální limity pro expozice vůči subjektům stínového bankovnictví, které provádějí bankovní činnosti mimo regulační rámec.

Při vypracování těchto pokynů zváží EBA, zda by zavedení dodatečných limitů mělo škodlivý dopad na rizikový profil institucí usazených v Unii, na poskytování úvěrů pro reálnou ekonomiku nebo na stabilitu a řádné fungování finančních trhů.

Do 31. prosince 2015 Komise posoudí vhodnost a dopad ukládání limitů na expozice vůči subjektům stínového bankovnictví, které provádějí bankovní činnosti mimo regulační rámec a zohlední vývoj na úrovni Unie a mezinárodní vývoj v oblasti stínového bankovnictví a velkých expozic, jakož i snižování úvěrového rizika v souladu s články 399 až 403. Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě spolu s případným legislativním návrhem týkajícím se limitů expozic vůči subjektům stínového bankovnictví, které provádějí bankovní činnosti mimo regulační rámec.

3.  
S výhradou článku 396 instituce vždy dodrží příslušný limit stanovený v odstavci 1.

▼C8

4.  
Aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči investičním podnikům z uznaných třetích zemí mohou podléhat stejnému zacházení stanovené v odstavci 1.

▼M8

5.  

Limity stanovené v tomto článku lze překročit u expozic v obchodním portfoliu instituce, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

expozice v investičním portfoliu vůči danému klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů nepřekračuje limit stanovený v odstavci 1, přičemž tento limit je vypočítán s ohledem na kapitál tier 1, takže převýšení vzniká výlučně v obchodním portfoliu;

b) 

instituce splňuje dodatečný kapitálový požadavek na část expozice převyšující limit stanovený v odstavci 1 tohoto článku, který se vypočítá v souladu s články 397 a 398;

c) 

pokud od překročení limitů uvedených v písmeni b) uplynulo deset dnů nebo méně, nepřevýší expozice vůči danému klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů v obchodním portfoliu 500 % kapitálu tier 1 instituce;

d) 

jakékoli překročení limitů, které trvalo déle než deset dnů, nepřevyšuje ve svém součtu 600 % kapitálu tier 1 instituce.

Při každém překročení tohoto limitu instituce neprodleně podá příslušným orgánům zprávu o částce převýšení a jménu příslušného klienta a případně o jménu ekonomicky spjaté skupiny klientů.

▼B

6.  
Pro účely tohoto odstavce se strukturálními opatřeními rozumí opatření přijatá členským státem a prováděná příslušnými orgány tohoto členského státu předtím, než vstoupí v platnost právní akt výslovně harmonizující taková opatření, která požadují, aby úvěrové instituce povolené v tomto členském státě omezily své expozice vůči různým právním subjektům podle svých činností, bez ohledu na to, kde jsou takové činnosti prováděny, s cílem ochránit vkladatele a zachovat finanční stabilitu.

Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku a čl. 400 odst. 1 písm. f), v případech, kdy členské státy ve svém vnitrostátním právu vyžadují přijetí strukturálních opatření v rámci určité bankovní skupiny, mohou příslušné orgány požadovat po institucích příslušné bankovní skupiny držící vklady, které podléhají systému pojištění vkladů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů ( 23 ) nebo rovnocennému systému pojištění vkladů ve třetí zemi, ►C1  aby uplatnily limit velkých expozic nižší než 25 %, avšak nejméně 15 %, v období od 28. června 2013 do 30. června 2015, ◄ a to na subkonsolidovaném základě podle čl. 11 odst. 5, vůči expozicím uvnitř skupiny v případě, že tyto expozice obsahují expozice vůči subjektu, který nepatří do stejné podskupiny, pokud jde o příslušná strukturální opatření.

Pro účely tohoto odstavce musí být splněny tyto podmínky:

a) 

všechny subjekty patřící do stejné podskupiny, pokud jde o příslušná strukturální opatření, se považují za jednoho klienta nebo ekonomicky spjatou skupinu klientů;

b) 

příslušné orgány uplatňují jednotný limit vůči expozicím uvedeným v prvním pododstavci.

Uplatněním tohoto přístupu není dotčen účinný dohled na konsolidovaném základě a jeho uplatnění nesmí vést k neúměrným nepříznivým účinkům na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku ani nesmí představovat nebo vytvářet překážku bránící fungování vnitřního trhu.

7.  

Dříve, než přijmou konkrétní strukturální opatření podle odstavce 6, související s velkými expozicemi, musí příslušné orgány oznámit Radě, Komisi, dotyčným příslušným orgánům a orgánu EBA nejméně dva měsíce před zveřejněním rozhodnutí o přijetí strukturálního opatření všechny níže uvedené skutečnosti a předložit k nim relevantní kvantitativní nebo kvalitativní podklady:

a) 

rozsah činností, na něž se vztahují strukturální opatření;

b) 

vysvětlení, z jakého důvodu jsou taková navrhovaná opatření považována za vhodná, účinná a přiměřená, pokud jde o ochranu vkladatelů;

c) 

posouzení pravděpodobného pozitivního nebo negativního dopadu těchto opatření na vnitřní trh, a to na základě informací, které má daný členský stát k dispozici.

8.  
Pravomoc přijmout prováděcí akt za účelem přijetí nebo odmítnutí navrhovaných vnitrostátních opatření podle odstavce 7 je přenesena na Komisi, která jedná v souladu s postupem podle čl. 464 odst. 2.

EBA zašle do jednoho měsíce od obdržení oznámení podle odstavce 7 Radě, Komisi a dotyčnému členskému státu své stanovisko k bodům zmíněným v uvedeném odstavci. Dotyčné příslušné orgány mohou rovněž předložit Radě, Komisi a dotyčnému členskému státu svá stanoviska k bodům zmíněným v uvedeném odstavci.

Komise v co největší míře zohlední stanoviska uvedená v druhém pododstavci, a pokud existují spolehlivé a přesvědčivé důkazy o tom, že příslušná opatření mají nepříznivý dopad na vnitřní trh, jež převažuje nad přínosy finanční stability, navrhovaná vnitrostátní opatření do dvou měsíců od obdržení oznámení zamítne. V opačném případě Komise přijme navrhovaná vnitrostátní opatření na počáteční období dvou let, přičemž tato opatření mohou případně podléhat změnám.

Komise zamítne navrhovaná vnitrostátní opatření pouze v případě, že se domnívá, že navrhovaná vnitrostátní opatření mají v dalších členských státech nebo v celé Unii nepřiměřeně nepříznivé dopady na celý finanční systém nebo na jeho části, čímž představují nebo vytvářejí překážku fungování vnitřního trhu nebo volného pohybu kapitálu v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU.

Hodnocení Komise zohlední stanovisko EBA a zohlední i podklady předložené podle odstavce 7.

Před skončením platnosti příslušných opatření mohou příslušné orgány navrhnout nová opatření k prodloužení období provádění vždy na dodatečné období dvou let. V takovém případě o tom informují Komisi, Radu, dotyčné příslušné orgány a EBA. Schválení nových opatření podléhá postupu stanovenému v tomto článku. Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení článku 458.

Článek 396

Soulad s požadavky na velkou expozici

1.  
Pokud ve výjimečných případech expozice instituce přesáhnou limit stanovený v čl. 395 odst. 1, oznámí instituce hodnotu expozice bezodkladně příslušným orgánům, které mohou, pokud to okolnosti vyžadují, poskytnout instituci časově omezené období, aby dosáhla souladu s limitem.

▼M8

Pokud se použije částka 150 milionů EUR uvedená v čl. 395 odst. 1, příslušné orgány mohou v jednotlivých případech povolit překročení limitu 100 % kapitálu tier 1 dané instituce.

▼M8

Pokud ve výjimečných případech uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce příslušný orgán povolí instituci překročení limitu uvedeného v čl. 395 odst. 1 na dobu delší než tři měsíce, instituce způsobem uspokojivým pro příslušný orgán předloží plán včasného návratu ke splnění příslušného limitu a tento plán uskuteční ve lhůtě dohodnuté s příslušným orgánem. Příslušné orgány provádění plánu sledují a případně vyžadují rychlejší obnovení souladu.

▼B

2.  
Jestliže se podle čl. 7 odst. 1 upustí od požadavku, aby instituce plnila na individuálním nebo subkonsolidovaném základě povinnosti stanovené v této části, nebo jestliže se v případě mateřské instituce v členském státě použijí ustanovení článku 9, musí být přijata opatření zajišťující uspokojivé rozložení rizik uvnitř skupiny.

▼M8

3.  

Pro účely odstavce 1 EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny pro upřesnění způsobu, jímž příslušné orgány mohou stanovit:

a) 

výjimečné případy uvedené v odstavci 1 tohoto článku;

b) 

časový rámec považovaný za vhodný pro obnovení souladu;

c) 

opatření, která mají být přijata k zajištění včasného obnovení souladu ze strany instituce.

▼B

Článek 397

Výpočet dodatečných kapitálových požadavků pro velké expozice v obchodním portfoliu

1.  
Převýšení uvedené v čl. 395 odst. 5 písm. b) se vypočítá tak, že se vyberou ty složky celkové obchodní expozice vůči danému klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů, které mají nejvyšší požadavky ke specifickému riziku v části třetí hlavě IV kapitole 2 nebo požadavky v článku 299 a v části třetí hlavě V, jejichž součet se rovná částce převýšení uvedené v čl. 395 odst. 5 písm. a).
2.  
Tam, kde převýšení netrvá déle než deset dnů, činí dodatečný kapitálový požadavek u těchto složek 200 % požadavků uvedených v odstavci 1.
3.  

Od uplynutí deseti dnů po vzniku převýšení se složky převýšení vybrané podle odstavce 1 zanesou na příslušnou řádku ve sloupci 1 tabulky č. 1 ve vzestupném pořadí podle požadavků ke specifickému riziku v části třetí hlavě IV kapitole 2 nebo požadavků v článku 299 a části třetí hlavě V. Dodatečný kapitálový požadavek se rovná součtu požadavků ke specifickému riziku v části třetí hlavě IV kapitole 2 nebo požadavků v článku 299 a v části třetí hlavě V pro tyto složky, vynásobenému odpovídajícím činitelem ve sloupci 2 tabulky č. 1.



Tabulka č. 1

Sloupec 1: Překročení limitů

(na základě procenta ►M8  kapitálu tier 1 ◄ )

Sloupec 2: Činitelé

Do 40 %

200  %

Od 40 do 60 %

300  %

Od 60 do 80 %

400  %

Od 80 do 100 %

500  %

Od 100 do 250 %

600  %

Nad 250 %

900  %

Článek 398

Postupy, jak zabránit institucím ve vyhýbání se dodatečnému kapitálovému požadavku

Instituce se nesmí úmyslně vyhnout dodatečným kapitálovým požadavkům stanoveným v článku 397, které by jinak musely splnit, k expozicím překračujícím limit stanovený v čl. 395 odst. 1, jakmile tyto expozice trvaly déle než 10 dnů, dočasným převedením expozic do jiné společnosti, ať už v rámci stejné skupiny nebo ne, nebo prováděním umělých transakcí k uzavření expozice v průběhu tohoto desetidenního období a vytvoření nové expozice.

Instituce mají systémy, které zajistí, aby každý převod, který má účinek uvedený v prvním pododstavci, byl okamžitě hlášen příslušným orgánům.

Článek 399

Uznatelné techniky snižování úvěrového rizika

▼M8

1.  
Instituce použije při výpočtu expozice techniku snižování úvěrového rizika, pokud tuto techniku použila k výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku v souladu s částí třetí hlavou II a pokud tato technika snižování úvěrového rizika splňuje podmínky stanovené v tomto článku.

Pojem „záruka“ zahrnuje pro účely článků 400 až 403 úvěrové deriváty uznané podle části třetí hlavy II kapitoly 4 s výjimkou úvěrových dluhových cenných papírů.

▼B

2.  
S výhradou odstavce 3 tohoto článku v případech, kdy je podle článků 400 až 403 povoleno uznání majetkového nebo osobního zajištění úvěrového rizika, je nutno dodržet požadavky na způsobilost a jiné minimální požadavky stanovené v části třetí hlavě II kapitole 4.

▼M8

3.  
Techniky snižování úvěrového rizika, které jsou k dispozici pouze pro instituce uplatňující jeden z přístupů IRB, nelze použít ke snížení hodnot expozice pro účely velké expozice, s výjimkou expozic zajištěných nemovitostmi v souladu s článkem 402.

▼B

4.  
Instituce pokud možno provádějí rozbor svých expozic vůči poskytovatelům kolaterálu, poskytovatelům osobního zajištění úvěrového rizika a vůči podkladovým aktivům podle čl. 390 odst. 7 z důvodu možné koncentrace, a kde je to vhodné, aby učinily opatření a oznámily příslušnému orgánu všechna významná zjištění.

Článek 400

Výjimky

1.  

Tyto expozice jsou vyňaty z působnosti čl. 395 odst. 1:

a) 

aktiva představující pohledávky vůči ústředním vládám, centrálním bankám nebo subjektům veřejného sektoru, kterým by nezajištěným byla přidělena riziková váha 0 % podle části třetí hlavy II kapitoly 2;

b) 

aktiva představující pohledávky vůči mezinárodním organizacím nebo mezinárodním rozvojovým bankám, kterým by nezajištěným byla přidělena riziková váha 0 % podle části třetí hlavy II kapitoly 2;

c) 

aktiva představující pohledávky kryté výslovnou zárukou ústředních vlád, centrálních bank, mezinárodních organizací, mezinárodních rozvojových bank nebo subjektů veřejného sektoru, v nichž by nezajištěným pohledávkám vůči subjektu poskytujícímu záruku byla přidělena podle části třetí hlavy II kapitoly 2 riziková váha 0 %;

d) 

jiné expozice vůči ústředním vládám, centrálním bankám, mezinárodním organizacím, mezinárodním rozvojovým bankám nebo subjektům veřejného sektoru nebo expozice, za něž výše uvedené subjekty ručí, jestliže by nezajištěným pohledávkám vůči subjektu, vůči němuž existuje expozice nebo který za ni ručí, byla přidělena podle části třetí hlavy II kapitoly 2 riziková váha 0 %;

e) 

aktiva představující pohledávky vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států, pokud by těmto pohledávkám byla přidělena podle části třetí hlavy II kapitoly 2 riziková váha 0 %, a jiné expozice vůči těmto regionálním vládám nebo místním orgánům nebo jimi zaručené pohledávky, kterým by podle části třetí hlavy II kapitoly 2 byla přidělena riziková váha 0 %;

f) 

expozice vůči protistranám uvedené v čl. 113 odst. 6 nebo 7, pokud by jim byla podle části třetí hlavy II kapitoly 2 přidělena riziková váha 0 %. S expozicemi nesplňujícími tato kritéria bude zacházeno jako s expozicemi vůči třetí straně, ať jsou vyňaty z působnosti čl. 395 odst. 1, či nikoli;

g) 

aktiva a jiné expozice zajištěné kolaterálem ve formě hotovostních vkladů u instituce poskytující úvěr nebo u instituce, která je mateřským nebo dceřiným podnikem instituce poskytující úvěr;

h) 

aktiva a jiné expozice zajištěné kolaterálem ve formě vkladních listů vydaných institucí poskytující úvěr nebo institucí, která je mateřským nebo dceřiným podnikem instituce poskytující úvěr, a uložených u některé z nich;

i) 

expozice vzniklé na základě nevyčerpaných úvěrových příslibů klasifikovaných v příloze I jako podrozvahové položky s nízkým rizikem za předpokladu, že byla uzavřena dohoda s klientem nebo ekonomicky spjatou skupinou klientů, na jejímž základě lze úvěrový příslib čerpat pouze v případě, že je zjištěno, že čerpání nezpůsobí převýšení limitu podle čl. 395 odst. 1;

▼M8

j) 

obchodní expozice členů clearingového systému vůči způsobilým ústředním protistranám a jejich příspěvky způsobilým ústředním protistranám do fondu pro riziko selhání;

▼B

k) 

expozice vůči systémům pojištění vkladů podle směrnice 94/19/ES, které vyplývají z financování těchto systémů, pokud členské instituce systému mají právní nebo smluvní povinnost systém financovat;

▼M8

l) 

obchodní expozice klientů ve smyslu čl. 305 odst. 2 nebo 3;

m) 

kapitálové investice subjektů řešících krizi nebo jejich dceřiných podniků, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, do kapitálových nástrojů a způsobilých závazků uvedených v čl. 45f odst. 2 směrnice 2014/59/EU vydaných kterýmkoli z těchto subjektů:

i) 

v případě subjektů řešících krizi jinými subjekty patřícími k téže skupině řešící krizi,

ii) 

v případě dceřiných podniků subjektu řešícího krizi, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, dceřinými podniky příslušného dceřiného podniku patřícími k téže skupině řešící krizi;

n) 

expozice vyplývající z příslibu minimální hodnoty, který splňuje všechny podmínky stanovené v čl. 132c odst. 3.

▼B

Má se za to, že hotovost obdržená na základě úvěrového dluhového cenného papíru vydaného institucí stejně jako úvěry, které protistrana poskytla úvěrové instituci, a vklady protistrany u úvěrové instituce, které jsou předmětem dohody o rozvahovém započtení podle části třetí hlavy II kapitoly 4, spadají pod písmeno g).

2.  

Příslušné orgány mohou zcela nebo částečně vyjmout tyto expozice:

a) 

kryté dluhopisy ve smyslu čl. 129 odst. 1, 3 a 6;

b) 

aktiva představující pohledávky vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států, pokud by těmto pohledávkám byla přidělena podle části třetí hlavy II kapitoly 2 riziková váha 20 %, a jiné expozice vůči těmto regionálním vládám nebo místním orgánům nebo jimi zaručené pohledávky, kterým by podle části třetí hlavy II kapitoly 2 byla přidělena riziková váha 20 %;

▼M8

c) 

expozice instituce, včetně účastí nebo jiných druhů kapitálových investic, vůči mateřskému podniku, vůči jiným dceřiným podnikům takového mateřského podniku nebo vůči jeho vlastním dceřiným podnikům a kvalifikovaným účastem, podléhají-li tyto podniky témuž dohledu na konsolidovaném základě jako sama instituce v souladu s tímto nařízením, směrnicí 2002/87/ES nebo s rovnocennými normami platnými ve třetí zemi; s expozicemi nesplňujícími tato kritéria se zachází jako s expozicemi vůči třetí straně, ať už jsou vyňaty z působnosti čl. 395 odst. 1 tohoto nařízení, či nikoli;

▼B

d) 

aktiva představující pohledávky a jiné expozice včetně účastí nebo jiných druhů kapitálových investic vůči regionálním nebo ústředním úvěrovým institucím, se kterými je úvěrová instituce sdružena v síti v souladu s právními předpisy nebo stanovami a které jsou podle těchto předpisů nebo stanov odpovědné za hotovostní clearingové operace v rámci sítě;

e) 

aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči úvěrovým institucím vzniklé úvěrovým institucím, z nichž jedna provozuje činnost na nekonkurenčním základě a poskytuje úvěry nebo záruky za ně podle legislativních programů nebo svých stanov na podporu přesně vymezených hospodářských odvětví, které podléhají určité formě státního dohledu a omezením využití poskytovaných úvěrů, pokud příslušné expozice vzniknou z takových úvěrů přenášených na příjemce prostřednictvím úvěrových institucí nebo ze záruk za tyto úvěry;

f) 

aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči institucím za podmínky, že tyto expozice nepředstavují kapitál takové instituce, netrvají déle než do následujícího obchodního dne a nejsou denominovány v některé z hlavních obchodních měn;

g) 

aktiva představující pohledávky vůči centrálním bankám ve formě požadovaných minimálních rezerv držených těmito centrálními bankami, které jsou denominovány v jejich národních měnách;

h) 

aktiva představující pohledávky vůči ústředním vládám v podobě zákonných požadavků na likviditu, která jsou uložena ve vládních cenných papírech, jež jsou denominovány a financovány v jejich národních měnách, pokud příslušné orgány rozhodnou, že úvěrové hodnocení těchto ústředních vlád stanovené určenou externí ratingovou agenturou odpovídá investičnímu stupni;

i) 

50 % podrozvahových dokumentárních akreditivů se středně nízkým a nízkým rizikem a podrozvahových nevyčerpaných úvěrových příslibů se středně nízkým a nízkým rizikem podle přílohy I a se souhlasem příslušných orgánů 80 % jiných záruk než záruk na úvěry, které vyplývají z právních předpisů a které svým členům poskytují vzájemné záruční společnosti mající postavení úvěrových institucí;

j) 

záruky vyžadované zákonem, které jsou používány v případě, že hypoteční půjčka financovaná vydáváním hypotečních dluhopisů je vyplacena vypůjčovateli před konečnou registrací hypotéky v katastru, pokud daná záruka není používána pro snížení rizika při výpočtu objemů rizikově vážených expozic;

▼M8

k) 

expozice ve formě kolaterálu nebo záruky za úvěry na obytné nemovitosti poskytnutých způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v článku 201, který je klasifikován ratingem dosahujícím přinejmenším nižší z těchto hodnot:

i) 

stupeň úvěrové kvality 2,

ii) 

stupeň úvěrové kvality odpovídající ratingu ústřední vlády v cizí měně pro členský stát, v němž se nachází sídlo poskytovatele zajištění;

▼M8

l) 

expozice ve formě záruky za státem podporované vývozní úvěry poskytnuté exportní úvěrovou agenturou, která je klasifikována ratingem dosahujícím přinejmenším nižší z těchto hodnot:

i) 

stupeň úvěrové kvality 2,

ii) 

stupeň úvěrové kvality odpovídající ratingu ústřední vlády v cizí měně pro členský stát, v němž se nachází sídlo exportní úvěrové agentury.

▼B

3.  

Příslušné orgány mohou výjimku stanovenou v odstavci 2 použít pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a) 

zvláštní povaha expozice, protistrany nebo vztahu mezi institucí a protistranou eliminují nebo snižují riziko expozice a

b) 

případné zbývající riziko koncentrace lze vyřešit jinými stejně účinnými prostředky, jako například pomocí opatření, postupů a mechanismů stanovených v článku 81 směrnice 2013/36/EU.

▼M8

Příslušné orgány informují orgán EBA o tom, zda mají v souladu s písmeny a) a b) tohoto odstavce v úmyslu využít některou z výjimek stanovených v odstavci 2; poskytnou orgánu EBA zdůvodnění použití těchto výjimek.

▼M8

4.  
Pro jednu expozici není povoleno současně použít více než jednu výjimku stanovenou v odstavcích 1 a 2.

▼M8

Článek 401

Výpočet účinku, jaký má použití technik snižování úvěrového rizika

1.  
Při výpočtu hodnoty expozic pro účely čl. 395 odst. 1 může instituce použít plně upravenou hodnotu expozice (E*) vypočítanou podle části třetí hlavy II kapitoly 4, přičemž se zohlední snižování úvěrového rizika, koeficient volatility a jakýkoli nesoulad splatností zmíněný v části třetí hlavě II kapitole 4.
2.  
S výjimkou institucí používajících jednoduchou metodu finančního kolaterálu použijí instituce pro účely odstavce 1 komplexní metodu finančního kolaterálu, bez ohledu na metodu použitou k výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku.

Odchylně od odstavce 1 mohou instituce se svolením používat metody uvedené v části třetí hlavě II kapitole 4 oddíle 4 a v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 6 používat tyto metody pro výpočet hodnoty expozice u transakcí s financováním cenných papírů.

3.  
Při výpočtu hodnoty expozicí pro účely čl. 395 odst. 1 instituce pravidelně provádějí zátěžové testy svých koncentrací úvěrového rizika, včetně rizika ve vztahu k realizovatelné hodnotě jakéhokoli přijatého kolaterálu.

Tyto pravidelné zátěžové testy uvedené v prvním pododstavci se zaměří na rizika vyplývající z potenciálních změn tržních podmínek, které by mohly nepříznivě ovlivnit kapitálovou přiměřenost institucí, a rizika vyplývající z realizace kolaterálu v krizových podmínkách.

Provedené zátěžové testy musí být přiměřené a vhodné pro vyhodnocení takových rizik.

Instituce zahrnou do svých strategií k řešení rizika koncentrace:

a) 

zásady a postupy pro řešení rizik vyplývajících z nesouladu splatnosti expozic a jakéhokoli jejich úvěrového zajištění;

b) 

zásady a postupy související s rizikem koncentrace vyplývajícím z používání technik snižování úvěrového rizika, zejména z velkých nepřímých úvěrových expozic, například expozic vůči jedinému emitentovi cenných papírů přijatých jako kolaterál.

4.  
Pokud instituce použitím uznatelné techniky snižování úvěrového rizika v souladu s čl. 399 odst. 1 sníží expozici vůči klientovi, zachází způsobem stanoveným v článku 403 s částí expozice, o kterou se expozice vůči klientovi snížila, jako s expozicí vůči poskytovateli zajištění, namísto vůči klientovi.

▼B

Článek 402

Expozice vznikající z poskytování hypoték

▼M8

1.  

Pro výpočet hodnoty expozic pro účely článku 395 mohou instituce, nezakazují-li to příslušné vnitrostátní právní předpisy, snížit hodnotu expozice nebo jakékoli části expozice plně zajištěné obytnou nemovitostí v souladu s čl. 125 odst. 1 o zastavenou výši tržní nebo zástavní hodnoty dotčené nemovitosti, avšak nejvýše o 50 % tržní hodnoty nebo 60 % zástavní hodnoty nemovitosti v členských státech, které právními předpisy určily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

příslušné orgány členských států nestanovily rizikovou váhu vyšší než 35 % pro expozice nebo části expozic zajištěné obytnými nemovitostmi v souladu s čl. 124 odst. 2;

b) 

expozice nebo část expozice je plně zajištěna kterýmkoli z těchto způsobů zajištění:

i) 

jedním či více zástavními právy k obytné nemovitosti nebo

ii) 

obytnou nemovitostí v případě nájemních operací, kdy si pronajímatel ponechává plné vlastnictví obytné nemovitosti a nájemce dosud nevyužil svého předkupního práva;

c) 

jsou splněny požadavky stanovené v článku 208 a čl. 229 odst. 1.

2.  

Pro výpočet hodnoty expozic pro účely článku 395 může instituce, nezakazují-li to příslušné vnitrostátní právní předpisy, snížit hodnotu expozice nebo jakékoli části expozice plně zajištěné obchodní nemovitostí v souladu s čl. 126 odst. 1 o zastavenou výši tržní nebo zástavní hodnoty dotčené nemovitosti, avšak nejvýše o 50 % tržní hodnoty nebo 60 % zástavní hodnoty nemovitosti v členských státech, které právními předpisy určily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

příslušné orgány členských států nestanovily rizikovou váhu vyšší než 50 % pro expozice nebo části expozic zajištěné obchodními nemovitostmi v souladu s čl. 124 odst. 2;

b) 

expozice je plně zajištěna kterýmkoli z těchto způsobů zajištění:

i) 

jedním či více zástavními právy ke kancelářím nebo jiným obchodním prostorám nebo

ii) 

jednou či více kancelářemi nebo jinými obchodními prostorami a expozicemi souvisejícími s transakcemi, které se týkají pronájmů nemovitostí;

c) 

jsou splněny požadavky uvedené v čl. 126 odst. 2 písm. a), v článku 208 a v čl. 229 odst. 1;

d) 

obchodní nemovitost je stavebně zcela dokončena.

▼B

3.  

Instituce může s expozicí vůči protistraně, která vyplývá z reverzního repa, na jehož základě instituce od protistrany odkoupila neakcesorická samostatná hypoteční zástavní práva k nemovitostem třetích stran, zacházet jako s řadou individuálních expozic vůči každé z těchto třetích stran, za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

▼M9

a) 

protistranou je instituce nebo investiční podnik;

▼B

b) 

expozice je plně zajištěna zástavními právy k nemovitostem daných třetích stran, která instituce odkoupila, a instituce může tato zástavní práva vykonávat;

c) 

instituce zajistila splnění požadavků stanovených v článku 208 a v čl. 229 odst. 1;

d) 

instituce se v případě selhání, platební neschopnosti nebo likvidace protistrany stane osobou oprávněnou z nároků, které protistrana vůči daným třetím stranám má;

▼M9

e) 

instituce podá příslušným orgánům v souladu s článkem 394 zprávu o celkovém objemu expozic vůči každé další instituci nebo investičnímu podniku, s nimiž zachází v souladu s tímto odstavcem.

▼B

Pro tyto účely instituce předpokládá, že její expozice vůči každé z těchto třetích stran odpovídá výši pohledávky protistrany vůči dané třetí straně, a nikoli příslušnému objemu expozice vůči protistraně. S případnou zbývající částí expozice vůči této protistraně se nadále zachází jako s expozicí vůči protistraně.

▼M8

Článek 403

Substituční přístup

1.  

Je-li expozice vůči klientovi zajištěna třetí stranou nebo je-li zajištěna kolaterálem vydaným třetí stranou, musí instituce:

a) 

zacházet s částí expozice, která je zajištěna, jako s expozicí vůči ručiteli namísto vůči klientovi, pokud by byla nezajištěné expozici vůči ručiteli přidělena riziková váha stejná nebo nižší než riziková váha nezajištěné expozice vůči klientovi podle části třetí hlavy II kapitoly 2;

b) 

zacházet s částí expozice zajištěné tržní hodnotou uznaného kolaterálu jako s expozicí vůči třetí straně namísto vůči klientovi, je-li expozice zajištěna kolaterálem a pokud by byla části expozice zajištěné kolaterálem přidělena riziková váha stejná nebo nižší než riziková váha nezajištěné expozice vůči klientovi podle části třetí hlavy II kapitoly 2.

Přístup uvedený v prvním pododstavci písmene b) instituce nepoužije v případě nesouladu mezi splatností expozice a splatností zajištění.

Pro účely této části může instituce použít jak komplexní metodu finančního kolaterálu, tak zacházení stanovené v prvním pododstavci písmene b) tohoto odstavce pouze pokud je povoleno použít jak komplexní metodu finančního kolaterálu, tak jednoduchou metodu finančního kolaterálu pro účely článku 92.

2.  

Pokud instituce použije odst. 1 písm. a):

a) 

jestliže je záruka denominována v jiné měně, než ve které je denominována expozice, vypočítá se hodnota expozice, která se považuje za krytou, v souladu s ustanoveními upravujícími nesoulad měn v případě osobního zajištění úvěrového rizika stanovenými v části třetí;

b) 

postupuje se v případě jakéhokoli nesouladu mezi splatností expozice a splatností zajištění v souladu s ustanoveními upravujícími nesoulad splatností stanovenými v části třetí hlavě II kapitole 4;

c) 

může uznat částečné krytí v souladu s postupem stanoveným v části třetí hlavě II kapitole 4.

3.  

Pro účely odst. 1 písm. b) může instituce částku uvedenou v písmeni a) tohoto odstavce nahradit částkou uvedenou v písmeni b) tohoto odstavce, pokud jsou splněny podmínky stanovené v písm. c), d) a e) tohoto odstavce:

a) 

celkový objem expozice dané instituce vůči vydavateli kolaterálu z důvodu trojstranných rep zprostředkovaných trojstranným zmocněncem;

b) 

plná výše limitů, které má trojstranný zmocněnec uvedený v písmeni a) podle pokynu instituce uplatňovat na cenné papíry vydané vydavatelem kolaterálu uvedeným tamtéž;

c) 

instituce ověřila, že trojstranný zmocněnec má zavedeny vhodné záruky, které brání porušení limitů uvedených v písmeni b);

d) 

příslušný orgán nesdělil instituci žádné významné obavy;

e) 

součet výše limitu uvedeného v písmeni b) tohoto odstavce a jakýchkoli jiných expozic instituce vůči danému vydavateli kolaterálu nepřevyšuje limit stanovený v čl. 395 odst. 1.

▼M8

4.  
EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, v nichž upřesní podmínky pro uplatňování zacházení podle odstavce 3 tohoto článku, včetně podmínek a četnosti určování, sledování a revize limitů uvedených v písmeni b) uvedeného odstavce.

EBA vydá tyto obecné pokyny do 31. prosince 2019.

▼M5 —————

▼B



ČÁST ŠESTÁ

LIKVIDITA



HLAVA I

▼M8

DEFINICE A POŽADAVKY NA LIKVIDITU

Článek 411

Definice

Pro účely této části se rozumí:

1) 

„finančním zákazníkem“ zákazník, a to i finanční zákazník patřící do nefinanční skupiny společností, který vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I směrnice 2013/36/EU jako svou hlavní činnost, nebo působí jako některý z těchto subjektů:

a) 

úvěrová instituce;

b) 

investiční podnik;

c) 

sekuritizační jednotka pro speciální účel;

d) 

subjekt kolektivního investování;

e) 

neotevřený investiční program;

f) 

pojišťovna;

g) 

zajišťovna;

h) 

finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost;

i) 

finanční instituce;

j) 

složka penzijního systému ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) č. 648/2012;

2) 

„retailovým vkladem“ závazek vůči fyzické osobě nebo malému nebo střednímu podniku, pokud by tento podnik bylo možné považovat za kategorii retailových expozic v rámci standardizovaného přístupu nebo přístupu IRB pro úvěrové riziko, nebo závazek vůči společnosti způsobilé pro zacházení stanovené v čl. 153 odst. 4, a pokud celkové vklady takového malého či středního podniku nebo takové společnosti v rámci skupiny nepřekročí 1 milion EUR;

3) 

„soukromou investiční společností“ podnik nebo svěřenství, jehož vlastníkem nebo skutečným majitelem je fyzická osoba nebo skupina úzce propojených fyzických osob, který nevykonává žádnou jinou obchodní, průmyslovou nebo profesní činnost a byl zřízen výhradně za účelem správy majetku vlastníka či vlastníků, včetně podpůrných činností, jako je oddělení aktiv vlastníků od podnikových aktiv, usnadnění převodu aktiv v rámci rodiny nebo zamezení rozdělení aktiv po úmrtí člena rodiny, jsou-li tyto činnosti spojeny s hlavním účelem správy majetku vlastníků;

▼C7

4) 

„zprostředkovatelem vkladů“ fyzická osoba nebo podnik, který u úvěrových institucí uskutečňuje za poplatek vklady od třetích stran, včetně retailových vkladů a podnikových vkladů, avšak mimo vklady od finančních zákazníků;

▼M8

5) 

„nezatíženými aktivy“ aktiva, na která se nevztahují žádná právní, smluvní, regulační ani jiná omezení, která by instituci bránila v jejich realizaci, prodeji, převodu, postoupení nebo obecně nakládání s těmito aktivy prostřednictvím přímého prodeje nebo repa;

6) 

„nepovinným přezajištěním“ jakýkoli objem aktiv, který instituce nemusí svázat s emisí krytých dluhopisů na základě právních nebo regulačních požadavků, smluvních závazků ani z důvodů tržní disciplíny, zejména pokud poskytnutá aktiva převyšují minimální právní, zákonný nebo regulační požadavek na přezajištění týkající se krytých dluhopisů podle vnitrostátních právních předpisů členského státu nebo třetí země;

7) 

„požadavkem krytí aktivy“ poměr aktiv k závazkům určený v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu nebo třetí země pro účely úvěrového posílení ve vztahu ke krytým dluhopisům;

8) 

„maržovými úvěry“ kolateralizované úvěry poskytované zákazníkům za účelem přijetí obchodních pozic s využitím páky;

9) 

„derivátovými smlouvami“ derivátové smlouvy uvedené v příloze II a úvěrové deriváty;

10) 

„krizí“ náhlé nebo prudké zhoršení solventnosti nebo likvidity instituce vyvolané změnami tržních podmínek nebo idiosynkratickými faktory, v jejichž důsledku existuje významné riziko, že instituce v následujících 30 dnech nebude schopna dostát svým závazkům podle jejich splatnosti;

11) 

„aktivy úrovně 1“ aktiva velmi vysoké likvidity a úvěrové kvality podle čl. 416 odst. 1 druhého pododstavce;

12) 

„aktivy úrovně 2“ vysoké likvidity a úvěrové kvality podle čl. 416 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení; jak uvádí akt v přenesené pravomoci uvedený v čl. 460 odst. 1, aktiva úrovně 2 se dále dělí na aktiva úrovně 2A a 2B;

13) 

„rezervou v oblasti likvidity“ objem aktiv úrovně 1 a 2, která instituce drží v souladu aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 460 odst. 1;

14) 

„čistým odtokem likvidity“ částka, která je výsledkem odečtení přítoku likvidity instituce od jejího odtoku likvidity;

15) 

„vykazovací měnou“ měna členského státu, v němž se nachází správní ústředí instituce;

16) 

„faktoringem“ smluvní dohoda mezi podnikem (postupitelem) a finančním subjektem (faktorem), ve které postupitel postupuje nebo prodává své pohledávky faktorovi výměnou za to, že mu faktor poskytne ve vztahu k postupovaným pohledávkám jednu nebo více z těchto služeb:

a) 

úhrada procentní částky postoupených pohledávek, obvykle v krátkodobém horizontu, bez vázání finančních prostředků a bez automatického obnovování;

b) 

správa pohledávek, inkaso a zajištění úvěrového rizika, kdy obvykle faktor spravuje evidenci odbytu postupitele a svým jménem provádí inkaso pohledávek.

Pro účely hlavy IV se s faktoringem zachází jako s financováním obchodu.

17) 

„závazným úvěrovým nebo likviditním příslibem“ úvěrový nebo likviditní příslib, který je neodvolatelný nebo podmíněně odvolatelný.

▼B

Článek 412

Požadavek krytí likvidity

1.  
Instituce drží likvidní aktiva, přičemž součet hodnot těchto aktiv pokrývá odtok likvidity minus přítok likvidity za krizových podmínek tak, aby bylo zajištěno, že instituce udržují likviditní rezervy, které jsou přiměřené, aby čelily případné nerovnováze mezi přítokem likvidity a odtokem likvidity za vážných krizových podmínek po dobu třiceti dní. V krizové situaci mohou instituce použít svá likvidní aktiva na krytí svého čistého odtoku likvidity.

▼M8

2.  
Instituce nezapočítávají dvojmo odtok likvidity, přítok likvidity a likvidní aktiva.

Není-li v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 460 odst. 1 stanoveno jinak, pokud je možné určitou položku započítat do více než jedné kategorie odtoku, započítá se do té kategorie odtoku, která pro danou položku představuje největší smluvní odtok.

▼B

3.  
Instituce mohou použít likvidní aktiva uvedená v odstavci 1 ke splnění svých závazků za krizových podmínek, jak je uvedeno v článku 414.
4.  
Ustanovení uvedená v hlavě II se použijí výhradně pro účely upřesnění povinností týkajících se podávání zpráv stanovených v článku 415.

▼M9

4a.  
Akt v přenesené pravomoci uvedený v čl. 460 odst. 1 se použije na instituce.

▼B

5.  
Předtím, než budou v Unii v souladu s článkem 460 stanoveny a plně zavedeny závazné minimální standardy pro požadavky krytí likvidity, mohou členské státy v oblasti požadavků týkajících se likvidity zachovat nebo zavést vnitrostátní opatření. Členské státy nebo příslušné orgány mohou požadovat, aby instituce s vnitrostátním povolením nebo podskupiny těchto institucí plnily vyšší požadavek krytí likvidity až do úrovně 100 %, dokud nebude minimální standard plně zaveden ve výši 100 % v souladu s článkem 460.

▼M8

Článek 413

Požadavek stabilního financování

1.  
Instituce zajistí, aby dlouhodobá aktiva a podrozvahové položky byly přiměřeně kryty různorodým souborem nástrojů financování stabilních za běžných i krizových podmínek.
2.  
Ustanovení hlavy III se použijí výlučně pro účely upřesnění povinností týkajících se podávání zpráv podle článku 415, dokud nebudou v rámci práva Unie upřesněny a zavedeny povinnosti týkající se podávání zpráv podle uvedeného článku pro ukazatel čistého stabilního financování stanovený v hlavě IV.
3.  
Ustanovení hlavy IV se použijí pro účely upřesnění požadavku stabilního financování stanoveného v odstavci 1 tohoto článku a povinností týkajících se podávání zpráv stanovených v článku 415 pro instituce.
4.  
Do doby, než nastane použitelnost závazných minimálních standardů pro požadavky čistého stabilního financování podle odstavce 1, mohou členské státy v oblasti požadavků stabilního financování zachovat nebo zavést vnitrostátní ustanovení.

Článek 414

Soulad s požadavky na likviditu

Pokud instituce nesplňuje požadavky stanovené v článku 412 nebo v čl. 413 odst. 1 nebo jejich nesplnění předpokládá, a to i v krizové situaci, neprodleně o této skutečnosti vyrozumí příslušné orgány a bez zbytečného odkladu jim předloží plán pro včasné obnovení souladu s požadavky stanovenými v článku 412, případně v čl. 413 odst. 1. Dokud není soulad obnoven, podává instituce do konce každého obchodního dne zprávu o položkách uvedených v hlavě III, v hlavě IV, v prováděcím aktu uvedeném v čl. 415 odst. 3 nebo 3a, případně v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, pokud příslušný orgán nepovolí pro podávání zpráv nižší četnost nebo delší prodlevy. Příslušné orgány udělí takové povolení pouze na základě individuální situace instituce a s přihlédnutím k rozsahu a složitosti činností instituce. Provádění plánu na obnovení souladu monitorují a případně vyžadují rychlejší obnovení.

▼B



HLAVA II

PODÁVÁNÍ ZPRÁV TÝKAJÍCÍCH SE LIKVIDITY

Článek 415

Povinnost podávat zprávy a formát zpráv

▼M8

1.  
Instituce podávají příslušným orgánům zprávy o položkách uvedených v prováděcích technických normách uvedených v odstavcích 3 nebo 3a tohoto článku, v hlavě IV a v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 ve vykazovací měně bez ohledu na jejich skutečnou denominaci. Dokud nebudou v rámci práva Unie upřesněny a zavedeny povinnosti podávání zpráv o ukazateli čistého stabilního financování podle hlavy IV a jejich formát, podávají instituce příslušným orgánům zprávy o položkách uvedených v hlavě III ve vykazovací měně bez ohledu na jejich skutečnou denominaci.

Zprávy se podávají nejméně jednou měsíčně, pokud jde o položky uvedené v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, a nejméně jednou za čtvrtletní, pokud jde o položky uvedené v hlavách III a IV.

2.  

Instituce podávají v závislosti na daném případu příslušným orgánům samostatně zprávy o položkách uvedených v prováděcích technických normách uvedených v odstavcích 3 nebo 3a tohoto článku odstavci, v hlavě III, dokud nebude v rámci práva Unie stanovena a zavedena povinnost podávat zprávy a formát podávání zpráv o ukazateli čistého stabilního financování stanoveném v hlavě IV, v hlavě IV a případně v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 v souladu s tímto:

a) 

jsou-li položky denominovány v jiné měně, než je vykazovací měna, a instituce má celkové závazky v této jiné měně ve výši rovnající se nebo větší než 5 % celkových závazků instituce nebo jediné podskupiny pro účely likvidity, s vyloučením kapitálu a podrozvahových položek, ve zprávě se uvedou informace v měně, v níž jsou položky denominovány;

b) 

jsou-li položky denominovány v měně hostitelského členského státu, v němž má instituce významnou pobočku podle článku 51 směrnice 2013/36/EU, a tento hostitelský členský stát používá jinou měnu, než je vykazovací měna, ve zprávě se uvedou informace v měně členského státu, v němž se významná pobočka nachází;

c) 

jsou-li položky denominovány ve vykazovací měně a celková výše závazků v jiných měnách, než je vykazovací měna, je 5 % celkových závazků instituce nebo jediné podskupiny pro účely likvidity, s vyloučením kapitálu a podrozvahových položek, nebo více, ve zprávě se uvedou informace ve vykazovací měně.

3.  

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění:

a) 

jednotných formátů a řešení v oblasti informačních technologií spolu s pokyny, pokud jde o četnost, sledovaná období a lhůty pro zasílání zpráv. Formáty a četnost podávání zpráv jsou přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti jednotlivých činností institucí a zahrnují zprávy vyžadované podle odstavců 1 a 2;

b) 

požadavku vyžadovaného doplňkového měření sledování likvidity, které příslušným orgánům umožní získat ucelený pohled na profil rizika likvidity instituce, přiměřeně povaze, rozsahu a komplexnosti činnosti instituce.

EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem pro položky uvedené v písmeně a) do 28. července 2013 a pro položky uvedené v písmeně b) do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

3a.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní, které doplňkové měření sledování likvidity uvedené v odstavci 3 se použije pro malé a nepříliš složité instituce.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 28. června 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

4.  
Příslušné orgány domovského členského státu na vyžádání včas poskytnou elektronickými prostředky příslušným orgánům, národní centrální bance hostitelských členských států a orgánu EBA jednotlivé zprávy podávané v souladu s tímto článkem.
►C2  5.  

Příslušné orgány, které podle článku 111 směrnice 2013/36/EU vykonávají ◄ dohled na konsolidovaném základě, na vyžádání včas poskytnou elektronickými prostředky níže uvedeným orgánům všechny zprávy předložené institucí podle jednotných formátů zpráv podle odstavce 3:

a) 

příslušným orgánům a národní centrální bance hostitelských členských států, v nichž se nacházejí významné pobočky podle článku 51 směrnice 2013/36/EU mateřské instituce nebo instituce kontrolované stejnou mateřskou finanční holdingovou společností;

b) 

příslušným orgánům, které povolily dceřiné podniky mateřské instituce nebo instituce kontrolované stejnou mateřskou finanční holdingovou společností a centrální bance téhož členského státu;

c) 

orgánu EBA;

d) 

ECB.

6.  
Příslušné orgány, jež instituci, která je dceřiným podnikem mateřského podniku nebo mateřské finanční holdingové společnosti, povolily, na vyžádání včas poskytnou elektronickými prostředky příslušným orgánům, které vykonávají dohled na konsolidovaném základě podle článku 111 směrnice 2013/36/EU, centrální bance členského státu, ve kterém je instituce povolena, a orgánu EBA na jejich žádost všechny zprávy předložené touto institucí podle jednotných formátů zpráv uvedených v odstavci 3.

Článek 416

Podávání zpráv o likvidních aktivech

1.  

Instituce podávají zprávy o níže uvedených položkách jako o likvidních aktivech, pokud je nevylučuje odstavec 2, a pouze tehdy, pokud likvidní aktiva splňují podmínky uvedené v odstavci 3:

►C2  a) 

o hotovosti a expozicích vůči centrálním bankám v rozsahu, v jakém je ◄ možno tyto expozice kdykoliv v krizové situaci zrušit. Pokud jde o vklady držené centrálními bankami, usiluje příslušný orgán a centrální banka o dosažení společného výkladu rozsahu, v jakém je možné minimální rezervy v krizové situaci zrušit;

b) 

o jiných převoditelných aktivech, která jsou velmi vysoce likvidní a mají velmi vysokou úvěrovou kvalitu;

▼C2

c) 

o převoditelných aktivech představujících pohledávky za těmito subjekty nebo zaručené těmito subjekty:

▼B

i) 

ústřední vládou členského státu nebo regionem s fiskální autonomií k výběru daní, nebo ústřední vládou třetí země v domácí měně ústřední nebo regionální vlády, jestliže je instituce vystavena riziku likvidity v daném členském státě nebo třetí zemi, které kryje držením těchto likvidních aktiv,

ii) 

centrálními bankami a subjekty veřejného sektoru na jiné úrovni, než je úroveň ústřední vlády, v domácí měně příslušné centrální banky a subjektu veřejného sektoru,

iii) 

Bankou pro mezinárodní platby, Mezinárodním měnovým fondem, Komisí a mezinárodními rozvojovými bankami;

iv) 

evropský nástrojem finanční stability a evropským mechanismem stability; nebo jsou těmito subjekty zaručeny.

d) 

o převoditelných aktivech, která jsou vysoce likvidní a mají vysokou úvěrovou kvalitu;

e) 

o pohotovostních úvěrových příslibech poskytovaných centrálními bankami v oblasti působnosti měnové politiky v rozsahu, v jakém tyto nástroje nejsou zajištěny likvidními aktivy, a s výjimkou případů nouzového poskytnutí likvidity;

f) 

v případě, že je úvěrová instituce v souladu s právními předpisy nebo stanovami součástí sítě, o právními předpisy nebo stanovami požadovaných minimálních vkladech u ústřední úvěrové instituce a o dalším dle stanov nebo smlouvy dostupném likvidním financování od ústřední úvěrové instituce nebo institucí, které jsou členy sítě podle čl. 113 odst. 7 nebo jsou způsobilé pro výjimku podle článku 10, a to v rozsahu, v jakém toto financování není zajištěno likvidními aktivy.

Až do upřesnění jednotné definice vysoké a velmi vysoké likvidity a vysoké a velmi vysoké úvěrové kvality v souladu s článkem 460, instituce samy identifikují převoditelná aktiva v dané měně, která jsou vysoce nebo velmi vysoce likvidní a mají vysokou nebo velmi vysokou úvěrovou kvalitu. Až do upřesnění jednotné definice mohou příslušné orgány, s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 509 odst. 3, 4 a 5, poskytnout obecné pokyny, kterými se instituce bude řídit při určování vysoce a velmi vysoce likvidních aktiv a vysoké a velmi vysoké úvěrové kvality. Pokud takové pokyny neexistují, instituce k tomuto účelu používá transparentní a objektivní kritéria, včetně některých nebo všech kritérií uvedených v čl. 509 odst. 3, 4 a 5.

2.  

Za likvidní aktiva se nepovažují:

a) 

aktiva vydaná úvěrovou institucí, pokud nesplňují jednu z těchto podmínek:

i) 

jedná se o dluhopisy, se kterými se zachází podle čl. 129 odst. 4 nebo 5, nebo nástroje, které jsou zajištěné aktivy a mají nejvyšší úvěrovou kvalitu podle ustanovení EBA v souladu s kritérii uvedenými v čl. 509 odst. 3, 4 a 5;

▼M10

ii) 

jedná se o kryté dluhopisy ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice (EU) 2019/2162 jiné než ty, které jsou uvedeny v bodě i) tohoto písmene;

▼B

iii) 

úvěrová instituce byla zřízena ústřední nebo regionální vládou členského státu a tato vláda má povinnost chránit hospodářskou základnu instituce a zachovávat její životaschopnost po celou dobu její činnosti, nebo je aktivum uvedenou vládou výslovně zaručeno, nebo je nejméně 90 % úvěrů poskytnutých danou institucí přímo nebo nepřímo zaručeno takovou vládou a příslušné aktivum se používá především k financování podpůrných úvěrů poskytnutých na nekonkurenční, neziskové bázi za účelem podpory cílů veřejné politiky uvedené vlády;

b) 

aktiva, která jsou poskytnuta jako kolaterál instituci v rámci reverzního repa a transakce s financováním cenných papírů, která jsou držena institucí pouze pro zmírnění úvěrového rizika a která nejsou podle právních předpisů a podle smlouvy k dispozici pro použití institucí;

c) 

aktiva vydaná kterýmkoli z těchto subjektů

i) 

investičním podnikem;

ii) 

pojišťovnou;

iii) 

finanční holdingovou společností;

iv) 

smíšenou finanční holdingovou společností;

v) 

jakýmkoli jiným subjektem, který vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I směrnice 2013/36/EU jako svou hlavní činnost.

▼M8

3.  

V souladu s odstavcem 1 instituce podávají zprávy o aktivech, která splňují tyto podmínky pro likvidní aktiva:

a) 

aktiva jsou nezatížená nebo jsou k dispozici v rámci seskupení kolaterálu, aby byla použita k získání dodatečného financování v rámci vázaných, nebo je-li dané seskupení spravováno centrální bankou, nevázaných, avšak dosud nefinancovaných úvěrových linek, které jsou instituci k dispozici;

b) 

aktiva nejsou vydaná samotnou institucí nebo její mateřskou institucí nebo dceřinými institucemi nebo jiným dceřiným podnikem její mateřské instituce nebo mateřské finanční holdingové společnosti;

c) 

účastníci trhu se obecně dohodnou na ceně aktiv, kterou lze na trhu snadno sledovat, nebo může být cena určena vzorcem, který je snadné vypočítat na základě veřejně dostupných vstupů, přičemž neplatí, že cena závisí ve značné míře na předpokladech, jako tomu je obvykle u strukturovaných nebo exotických produktů;

d) 

aktiva jsou kotovaná na uznané burze nebo jsou obchodovatelná přímým prodejem nebo prostřednictvím prostého repa na repo trzích. Tato kritéria se posoudí pro každý trh zvlášť.

Podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. c) a d) se nepoužijí na aktiva uvedená v odst. 1 písm. a), e) a f).

▼B

4.  

Bez ohledu na ustanovení odstavců 1, 2 a 3, do stanovení závazných požadavků týkajících se likvidity v souladu s článkem 460 a v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem tohoto článku instituce podávají zprávy:

▼C2

a) 

o jiných obchodovatelných aktivech, která nejsou způsobilá pro centrální banky, jako jsou akcie a zlato, na základě transparentních a objektivních kritérií, včetně některých nebo všech kritérií uvedených v čl. 509 odst. 3, 4 a 5;

▼B

b) 

o jiných obchodovatelných aktivech způsobilých pro centrální banky, jako jsou nástroje, které jsou zajištěné aktivy a mají nejvyšší úvěrovou kvalitu podle ustanovení EBA v souladu s kritérii uvedenými v čl. 509 odst. 3, 4 a 5;

c) 

o jiných aktivech způsobilých pro centrální banky, jež však nejsou obchodovatelná, jako jsou úvěrové pohledávky podle ustanovení EBA v souladu s kritérii uvedenými v čl. 509 odst. 3, 4 a 5.

▼M8

5.  
Akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování lze považovat za likvidní aktiva do absolutního objemu 500 milionů EUR, nebo ekvivalentní částky v domácí měně, v portfoliu likvidních aktiv jednotlivých institucí za předpokladu, že jsou splněny požadavky stanovené v čl. 132 odst. 3 a že subjekt kolektivního investování investuje pouze do likvidních aktiv uvedených v odstavci 1 tohoto článku, s výjimkou derivátů ke snižování úrokového, úvěrového nebo měnového rizika.

Použití nebo potenciální použití derivátových nástrojů ze strany subjektu kolektivního investování za účelem zajištění rizik povolených investic nepředstavuje překážku pro způsobilost tohoto subjektu pro zacházení podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Není-li hodnota akcií nebo podílových jednotek v subjektu kolektivního investování pravidelně tržně oceňována třetími stranami uvedenými v čl. 418 odst. 4 písm. a) a b) a příslušný orgán nepovažuje požadavek, aby instituce vypracovala spolehlivé metodiky a postupy pro toto oceňování podle čl. 418 odst. 4, za splněný, nejsou tyto akcie nebo podíly v dotyčném subjektu kolektivního investování považovány za likvidní aktiva.

6.  
Pokud likvidní aktivum přestane splňovat požadavek na likvidní aktiva podle tohoto článku, může je instituce nicméně i nadále považovat za likvidní aktivum po dobu následujících 30 kalendářních dnů. Pokud přestane být likvidní aktivum v subjektu kolektivního investování způsobilé pro postup uvedený v odstavci 5, může být akcie nebo podílová jednotka v subjektu kolektivního investování přesto považována za likvidní aktivum po dobu následujících 30 dnů za předpokladu, že tato aktiva nepředstavují více než 10 % celkových aktiv tohoto subjektu kolektivního investování.

▼M8 —————

▼B

Článek 417

Provozní požadavky na držení likvidních aktiv

Instituce podává zprávy pouze o těch likvidních aktivech, jejichž držení splňuje tyto podmínky:

a) 

jsou vhodně diverzifikována. Diverzifikace není požadována, pokud jde o aktiva odpovídající čl. 416 odst. 1 písm. a), b) a c);

b) 

jsou právně a prakticky snadno k dispozici kdykoli v průběhu následujících 30 dnů ke zpeněžení prostřednictvím přímého prodeje nebo prostého repa na schválených repo trzích za účelem plnění splatných závazků. Likvidní aktiva uvedená v čl. 416 odst. 1 písm. c), která jsou držena ve třetích zemích, kde existují omezení převodu nebo která jsou denominována v nesměnitelné měně, se považují za dostupná pouze v rozsahu, v jakém odpovídají odtoku v dané třetí zemi nebo v dané měně, ledaže příslušná instituce může prokázat příslušným orgánům, že je přiměřeně zajištěna proti souvisejícímu měnovému riziku;

c) 

likvidní aktiva jsou kontrolována funkcí řízení likvidity;

►C2  d) 

část likvidních aktiv, s výjimkou likvidních aktiv uvedených v čl. 416 odst. 1 písm. a), c), e) a f), je pravidelně ◄ a nejméně jednou ročně zpeněžena prostřednictvím přímého prodeje nebo prostých rep na schválených repo trzích, a to pro tyto účely:

i) 

testování přístupu těchto aktiv na trh;

ii) 

testování účinnosti procesů pro zpeněžení aktiv;

iii) 

testování použitelnosti aktiv;

iv) 

minimalizace rizika negativních signálů během krizového období;

e) 

cenová rizika spojená s aktivy mohou být zajištěna, ale likvidní aktiva jsou předmětem přiměřených interních opatření, která zajistí, že v případě potřeby budou okamžitě k dispozici pokladně, a zejména že nebudou použity v jiných probíhajících operacích, včetně:

i) 

zajištění nebo jiných obchodních strategií;

ii) 

poskytování úvěrových posílení ve strukturovaných transakcích;

iii) 

pokrytí provozních nákladů;

►C2  f) 

denominace likvidních aktiv je ◄ v souladu s rozdělením podle měny odtoku likvidity po odečtení přítoku.

Článek 418

Ocenění likvidních aktiv

1.  
Hodnota likvidního aktiva, která se uvede ve zprávě, je jeho tržní hodnotou, dále sníženou o srážky při ocenění, které odrážejí nejméně duraci aktiva, úvěrové riziko a riziko ztráty likvidity aktiva a repo srážky odpovídající období všeobecné krize na trhu. Srážky při ocenění nesmí být nižší než 15 % u aktiv uvedených v čl. 416 odst. 1 písm. d). Pokud instituce zajišťuje cenové riziko související s aktivem, bere v úvahu peněžní tok vyplývající z možnosti uzavřít zajišťovací vztah.
2.  

Akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování uvedené v čl. 416 odst. 6 podléhají srážkám při ocenění se zohledněním podkladových aktiv takto:

a) 

0 % na aktiva uvedená v čl. 416 odst. 1 písm. a);

b) 

5 % na aktiva uvedená v čl. 416 odst. 1 písm. b) a c);

c) 

20 % na aktiva uvedená v čl. 416 odst. 1 písm. d).

3.  

Přístup se zohledněním uvedený v odstavci 2 se uplatňuje takto:

a) 

pokud je instituce obeznámena s podkladovými expozicemi subjektu kolektivního investování, může je zohlednit, aby je zařadila v souladu čl. 416 odst. 1 písm. a) až d);

b) 

pokud instituce není obeznámena s podkladovými expozicemi subjektu kolektivního investování, předpokládá se, že daný subjekt kolektivního investování investuje v maximálním objemu, který mu povoluje jeho oprávnění, v sestupném pořadí podle typů aktiv uvedených v čl. 416 odst. 1 písm. a) až d), dokud nedosáhne maximálního limitu pro celkové investice.

4.  

Instituce vyvinou spolehlivé metodiky a postupy pro výpočet a oznamování tržní hodnoty a srážek pro akcie nebo jednotky v subjektech kolektivního investování. Pouze v případech, kdy mohou příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že význam expozic neodůvodňuje vývoj jejich vlastních metodik, mohou instituce v souladu s metodami stanovenými v odst. 3 písm. a) a b) při výpočtu a oznamování srážek pro akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování spoléhat na níže uvedené třetí strany:

a) 

depozitář subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry do tohoto depozitáře;

b) 

v případě jiných subjektů kolektivního investování společnost, která subjekt kolektivního investování spravuje, za předpokladu, že tato společnost splňuje kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 písm. a).

Správnost výpočtů depozitáře nebo společnosti, která subjekty kolektivního investování spravuje, potvrzuje externí auditor.

Článek 419

Měny s omezeními dostupnosti likvidních aktiv

1.  
EBA posoudí, zda jsou institucím dostupná likvidní aktiva uvedená v čl. 416 odst. 1 písm. b) v měnách, které jsou relevantní pro instituce usazené v Unii.

▼M8

2.  

Pokud odůvodněné potřeby likvidních aktiv s ohledem na požadavek uvedený v článku 412 převyšují dostupnost těchto likvidních aktiv v určité měně, použije se jedna nebo více z těchto odchylek:

a) 

odchylně od čl. 417 písm. f) může být denominace likvidních aktiv v nesouladu s měnovým rozložením odtoku likvidity po odečtení přítoku;

b) 

v případě měn některého členského státu nebo třetích zemí mohou být požadovaná likvidní aktiva nahrazena úvěrovými linkami centrální banky tohoto členského státu nebo třetí země, které jsou smluvně neodvolatelně vázány na následujících 30 dnů a jsou oceněny reálnými cenami, nezávisle na čerpané výši, za předpokladu, že příslušné orgány tohoto členského státu nebo příslušné třetí země učiní totéž, a za předpokladu, že tento členský stát nebo třetí země uplatňuje srovnatelné požadavky na podávání zpráv;

c) 

pokud je nedostatek aktiv úrovně 1, může instituce při uplatnění vyšší srážky držet dodatečná aktiva úrovně 2A a horní limity pro tato aktiva stanovené v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 460 odst. 1 lze změnit.

▼B

3.  
Odchylky použité v souladu s odstavcem 2 jsou nepřímo úměrné dostupnosti příslušných aktiv. Odůvodněné potřeby institucí se hodnotí s ohledem na jejich schopnost snížit řádným řízením likvidity potřebu těchto likvidních aktiv a držení daných aktiv jinými účastníky trhu.
4.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem uvádějících seznam měn, které splňují požadavky stanovené v tomto článku.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 31. března 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M8

5.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění odchylek uvedených v odstavci 2, včetně podmínek jejich uplatňování.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

Článek 420

Odtok likvidity

1.  

Do doby stanovení požadavku týkajícího se likvidity v souladu s článkem 460 zahrne vykazovaný odtok likvidity tyto informace:

a) 

stávající dlužnou částku za retailové vklady, jak je stanoveno v článku 421;

b) 

stávající dlužnou částku za ostatní závazky, které dosáhnou splatnosti a které mohou být vyžádány vydávajícími institucemi nebo poskytovatelem financování nebo jsou spojeny s implicitním očekáváním poskytovatele financování, že by instituce splatila závazek v průběhu následujících 30 dnů, jak je stanoveno v článku 422;

c) 

dodatečný odtok podle článku 423;

d) 

maximální objem, který lze čerpat v průběhu následujících 30 dnů ►C2  ze závazných nevyčerpaných úvěrových a likviditních příslibů ◄ , jak je uvedeno v článku 424;

e) 

dodatečný odtok, který je vymezen v posouzení podle odstavce 2.

2.  
Instituce pravidelně posuzují pravděpodobnost a potenciální objem odtoku likvidity v průběhu následujících 30 dnů, pokud jde o dotčené produkty nebo služby, které nejsou zachyceny v článcích 422, 423 a 424 a které tyto instituce nabízejí nebo financují nebo které by potenciální kupující považovali za související s těmito institucemi, včetně mimo jiné odtoku likvidity vyplývajícího z jakýchkoli smluvních opatření, jako jsou jiné podrozvahové a podmíněné závazky financovat, ►C2  včetně mimo jiné závazných nástrojů financování, ◄ nevyčerpaných úvěrů a zálohových plateb profesionálním protistranám, sjednaných, ale dosud nevyčerpaných hypoték, kreditních karet, přečerpání, plánovaného odtoku souvisejícího s obnovením nebo poskytnutím nových retailových nebo mezibankovních úvěrů, plánovaných plateb z derivátů a produktů souvisejících s podrozvahovým financováním obchodu uvedených v článku 429 a příloze I. Tento odtok se posuzuje za předpokladu kombinovaného idiosynkratického a krizového tržního scénáře.

Pro toto posouzení instituce zejména zohlední podstatné poškození pověsti, které by mohlo být výsledkem neposkytnutí podpory likvidity těmto produktům nebo službám. Instituce podávají nejméně jednou ročně příslušným orgánům zprávy o těch produktech a službách, u nichž jsou pravděpodobnost realizace a potenciální objem odtoku likvidity uvedený v prvním pododstavci podstatné, a příslušné orgány určí odtok, který jim má být přiřazen. Příslušné orgány mohou uplatnit sazbu odtoku až do výše 5 % pro produkty související s podrozvahovým financováním obchodu uvedené v článku 429 a příloze I.

Příslušné orgány podávají nejméně jednou ročně zprávu orgánu EBA o druzích produktů nebo služeb, pro které na základě zpráv institucí určily odtok. V této zprávě rovněž vysvětlí metodiku použitou k určení odtoku.

Článek 421

Odtok retailových vkladů

1.  

Instituce podají samostatnou zprávu o výši retailových vkladů, které jsou kryty systémem pojištění vkladů podle směrnice 94/19/ES nebo rovnocenným systémem pojištění vkladů ve třetí zemi, a vynásobí ji koeficientem ve výši nejméně 5 %, jestliže vklad je buď:

a) 

součástí vzniklého vztahu, který činí výběr vysoce nepravděpodobným, nebo

b) 

je držen na transakčním účtu, včetně účtů, na které jsou pravidelně připisovány platy.

2.  
Instituce vynásobí ostatní retailové vklady, které nejsou uvedeny v odstavci 1, koeficientem ve výši nejméně 10 %.
3.  
S přihlédnutím k chování místních vkladatelů, o němž podají informace příslušné orgány, EBA do 1. ledna 2014 vydá pokyny ohledně kritérií k určení podmínek uplatňování odstavců 1 a 2, pokud jde o identifikaci retailových vkladů spojených s odlišným odtokem a definice těchto produktů pro účely této hlavy. Tyto pokyny zohlední, s jakou pravděpodobností povedou tyto vklady k odtoku likvidity v následujících 30 dnech. Tento odtok se posuzuje za předpokladu kombinovaného idiosynkratického a krizového tržního scénáře.
4.  
Bez ohledu na odstavce 1 a 2 vynásobí instituce retailové vklady, které přijaly ve třetích zemích, vyšším procentem, než je stanoveno v uvedených odstavcích, je-li procento stanoveno srovnatelnými požadavky na podávání zpráv třetí země.
5.  

Instituce mohou z výpočtu odtoku vyjmout určité jasně vymezené kategorie retailových vkladů pod podmínkou, že instituce v každém případě přísně uplatňuje tyto podmínky na celou kategorii daných vkladů, pokud se nejedná o jednotlivě odůvodněné případy finančních nesnází vkladatele:

a) 

vkladateli není povoleno vklad vybrat v průběhu 30 dnů, nebo

b) 

v případě předčasného výběru v průběhu 30 dnů musí vkladatel zaplatit sankci, která zahrnuje ztrátu úroku za období mezi datem výběru a datem smluvní splatnosti plus významnou sankci, která nemusí být vyšší než úrok za období mezi datem vkladu a datem výběru.

Článek 422

Odtok ostatních závazků

1.  
Instituce vynásobí závazky vyplývající z vlastních provozních výdajů instituce koeficientem ve výši 0 %.
2.  

Instituce vynásobí závazky vyplývající ze zajištěných půjček a transakcí na kapitálovém trhu ve smyslu čl. 192 bodu 3:

a) 

koeficientem ve výši 0 % do výše hodnoty likvidních aktiv podle článku 418 v případě zajištění aktivy, která lze považovat za likvidní aktiva podle článku 416;

b) 

koeficientem ve výši 100 % nad výši hodnoty likvidních aktiv podle článku 418 v případě zajištění aktivy, která lze považovat za likvidní aktiva podle článku 416;

c) 

koeficientem ve výši 100 % v případě zajištění aktivy, která nelze považovat za likvidní aktiva podle článku 416, s výjimkou transakcí podle písmen d) a e) tohoto odstavce;

d) 

koeficientem ve výši 25 % v případě zajištění aktivy, která nelze považovat za likvidní aktiva podle článku 416, je-li věřitelem ústřední vláda, subjekt veřejného sektoru členského státu, v němž byla úvěrová instituce povolena nebo v němž zřídila pobočku, nebo mezinárodní rozvojová banka. Subjekty veřejného sektoru, s nimiž je takto zacházeno, jsou omezeny na subjekty s rizikovou váhou 20 % nebo nižší v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2;

e) 

koeficientem ve výši 0 %, pokud je věřitelem centrální banka.

3.  

Instituce vynásobí závazky vyplývající z vkladů, které musí být drženy:

a) 

vkladatelem s cílem získat od příslušné instituce clearing, služby úschovy, správy hotovosti nebo jiných srovnatelných služeb;

b) 

v kontextu společného sdílení úkolů v rámci institucionálního systému ochrany, který splňuje požadavky čl. 113 odst. 7, nebo jako právní nebo zákonný minimální vklad jiného subjektu, který je členem téhož institucionálního systému ochrany;

c) 

vkladatelem v rámci jiného zavedeného operačního vztahu, než který je uveden v písmenu a);

d) 

vkladatelem za účelem využívání služeb hotovostního clearingu a služeb ústřední úvěrové instituce a v případě, že dotyčná úvěrová instituce je v souladu s právními předpisy nebo stanovami součástí sítě;

koeficientem ve výši 5 % v případě písmene a) v rozsahu, ve kterém jsou kryty systémem pojištění vkladů podle směrnice 94/19/ES nebo rovnocenným systémem pojištění vkladů ve třetí zemi, a koeficientem ve výši 25 % v ostatních případech.

Vklady úvěrových institucí u ústředních úvěrových institucí, které jsou považovány za likvidní aktiva podle čl. 416 odst. 1 písm. f), se vynásobí 100 % sazbou odtoku.

▼M8

4.  
Clearing, služby úschovy, správy hotovosti nebo jiné srovnatelné služby uvedené v odst. 3 písm. a) a d) se vztahují pouze na dané služby v rozsahu, ve kterém jsou poskytovány v rámci zavedených vztahů, na nichž vkladatel značně závisí. Nespočívají pouze v korespondenčním bankovnictví nebo makléřských službách a instituce má důkazy o tom, že není možné, aby klient částky řádně splatné vybral v průběhu 30 dní, aniž by tím ohrozil svůj provoz.

Až do přijetí jednotné definice zavedeného operačního vztahu uvedeného v odst. 3 písm. c) instituce samy stanoví kritéria pro určení zavedeného operačního vztahu, u něhož mají důkazy o tom, že není možné, aby klient částky řádně splatné v průběhu 30 dní vybral, aniž by tím ohrozil svůj provoz, a tato kritéria oznámí příslušným orgánům. Při neexistenci jednotné definice mohou příslušné orgány poskytovat obecné pokyny, jimiž se musí instituce řídit při určování vkladů držených vkladatelem v rámci zavedeného operačního vztahu.

▼B

5.  
Instituce násobí koeficientem 40 % závazky vyplývající z vkladů klientů, kteří nejsou finančními zákazníky v rozsahu, v jakém se na ně nevztahují odstavce 3 a 4, a koeficientem 20 % tyto závazky, na které se vztahuje systém pojištění vkladů podle směrnice 94/19/ES nebo rovnocenný systém pojištění vkladů ve třetí zemi.
6.  
Instituce zohledňují přítok a odtok očekávaný v průběhu 30 dní vyplývající ze smluv uvedených v příloze II na základě čisté hodnoty napříč protistranami a vynásobí je koeficientem ve výši 100 % v případě čistého odtoku. ►C2  Čistou hodnotou se rozumí rovněž hodnota snížená o hodnotu kolaterálu, který ◄ bude přijat a který lze považovat za likvidní aktiva v souladu s článkem 416.
7.  
Instituce samostatně vykazují jiné závazky, které nespadají do odstavců 1 až 5.

▼M8

8.  

Příslušné orgány mohou na základě individuálního posouzení udělit svolení uplatňovat nižší procentní hodnotu odtoku na závazky uvedené v odstavci 7, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

protistranou je kterýkoli z těchto subjektů:

▼M9

i) 

mateřská nebo dceřiná instituce příslušné instituce nebo mateřský nebo dceřiný investiční podnik příslušné instituce nebo jiný dceřiný podnik téže mateřské instituce nebo mateřského investičního podniku;

▼M8

ii) 

subjekt spojený s institucí vztahem ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU;

iii) 

instituce spadající do stejného institucionálního systému ochrany splňujícího požadavky čl. 113 odst. 7 nebo

iv) 

ústřední instituce nebo člen sítě v souladu s čl. 400 odst. 2 písm. d);

b) 

existují důvody k očekávání nižšího odtoku v průběhu následujících 30 dnů i v případě kombinovaného idiosynkratického a krizového tržního scénáře;

c) 

odchylně od článku 425 protistrana uplatňuje odpovídající symetrický nebo konzervativnější přítok;

d) 

instituce a protistrana jsou usazeny ve stejném členském státě.

▼B

9.  
Příslušné orgány mohou v případě použití čl. 20 odst. 1 písm. b) upustit od podmínek stanovených v odst. 8 písm. d). V takovém případě musí být splněna dodatečná objektivní kritéria stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle článku 460. Pokud je povoleno uplatňování takového nižšího odtoku, příslušné orgány o výsledku postupu uvedeného v čl. 20 odst. 1 písm. b) informují orgán EBA. Příslušné orgány pravidelně přezkoumávají plnění podmínek takového nižšího odtoku.
10.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro další upřesnění dodatečných objektivních kritérií uvedených v odstavci 9.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2015.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 423

Dodatečný odtok

1.  
Kolaterál jiný než aktiva uvedená v čl. 416 odst. 1 písm. a), b) a c), který instituce složí v souvislosti se smlouvami uvedenými v příloze II a s úvěrovými deriváty, podléhá dodatečnému odtoku ve výši 20 %.

▼M8

2.  
Instituce oznámí příslušným orgánům veškeré uzavřené smlouvy, v důsledku jejichž smluvních podmínek dochází během 30 dnů poté, co dojde k podstatnému zhoršení úvěrové kvality instituce, k odtoku likvidity nebo ke vzniku dodatečných potřeb kolaterálu. Pokud příslušné orgány považují tyto smlouvy za podstatné ve vztahu k možnému odtoku likvidity instituce, požadují, aby instituce doplnila dodatečný odtok u těchto smluv, který odpovídá dodatečným potřebám kolaterálu v důsledku podstatného zhoršení úvěrové kvality instituce, jako je snížení jejího úvěrového hodnocení o tři stupně. Instituce rozsah tohoto podstatného zhoršení pravidelně přezkoumává s ohledem na relevantní aspekty smluv, které uzavřela, a výsledek svého přezkumu oznámí příslušným orgánům.
3.  
Instituce doplňuje dodatečný odtok odpovídající potřebám kolaterálu, který by byl výsledkem dopadu nepříznivého tržního scénáře na derivátové transakce instituce, jestliže je podstatný.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících podmínky, za kterých lze uplatnit koncept podstatnosti, společně s metodami pro měření dodatečného odtoku.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. března 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v druhém pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼B

4.  
Instituce doplní dodatečný odtok odpovídající tržní hodnotě cenných papírů nebo ostatních aktiv prodaných nedávno, které budou doručeny v průběhu 30 dnů, pokud nedrží cenné papíry k doručení nebo je nepůjčila za podmínek, které vyžadují jejich navrácení až po uplynutí 30 dnů, a cenné papíry nejsou součástí jejích likvidních aktiv.
5.  

Instituce doplní dodatečný odtok odpovídající:

a) 

přebytečnému kolaterálu drženému institucí, o který může na základě smlouvy příslušná protistrana kdykoli požádat;

b) 

kolaterálu, který má být vrácen protistraně;

c) 

kolaterálu odpovídajícímu aktivům, která lze považovat za likvidní aktiva pro účely článku 416 a která lze nahradit aktivy odpovídajícími aktivům, která nelze považovat za likvidní aktiva pro účely článku 416 bez souhlasu instituce.

6.  
Vklady přijaté jako kolaterál se nepovažují za závazky pro účely článku 422, ale v příslušných případech budou podléhat ustanovením tohoto článku.

Článek 424

Odtok z úvěrových a likviditních příslibů

►C2  1.  
Instituce podává zprávy o odtoku ze závazných úvěrových a likviditních příslibů, který se určí jako procentní podíl z maximální částky, která může být čerpána během následujících 30 dnů. Tuto maximální částku, kterou lze čerpat, je možné posoudit bez jakéhokoli požadavku na likviditu, jenž by byl závazně stanoven podle čl. 420 odst. 2 pro podrozvahové položky týkající se financování obchodu, a bez hodnoty kolaterálu podle článku 418, který je nebo bude poskytnut, pokud může instituce ◄ kolaterál opětovně použít a pokud je kolaterál držen ve formě likvidních aktiv v souladu s článkem 416. Poskytnutým kolaterálem nesmí být aktiva vydaná protistranou příslibu nebo jedním z jejích přidružených subjektů. Pokud má instituce k dispozici nezbytné informace, maximální částka, kterou lze čerpat v rámci úvěrových a likviditních příslibů, se určí jako maximální částka, která by mohla být čerpána, pokud by vlastní závazky protistrany byly splatné během následujících 30 dnů nebo pokud by měl být během tohoto období dodržen předem stanovený smluvní harmonogram čerpání.
►C2  2.  
Maximální částka, kterou lze čerpat ze závazných nevyčerpaných úvěrových a likviditních příslibů ◄ během následujících 30 dnů, se vynásobí koeficientem ve výši 5 %, pokud je lze považovat za kategorii retailových expozic v rámci standardizovaného přístupu nebo přístupu IRB pro úvěrové riziko.
►C2  3.  

Maximální částka, kterou lze čerpat ze závazných nevyčerpaných úvěrových a likviditních příslibů ◄ během následujících 30 dnů, se vynásobí koeficientem ve výši 10 %, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

nelze je považovat za kategorii retailových expozic v rámci standardizovaného přístupu nebo přístupu IRB pro úvěrové riziko;

b) 

byly poskytnuty klientům, kteří nejsou finančními zákazníky;

c) 

nebyly poskytnuty za účelem nahrazení finančních prostředků klienta v situacích, kdy není možné, aby získal své finanční požadavky na finančních trzích.

▼M8

4.  
Závazná částka likviditního příslibu, který byl poskytnut sekuritizačním jednotkám pro speciální účel s cílem umožnit jim nákup jiných aktiv než cenných papírů od klientů, kteří nejsou finančními zákazníky, se vynásobí 10 %, pokud přesahuje objem aktiv nakupovaných v dané době od klientů a pokud maximální částka, kterou lze čerpat, je smluvně omezena na objem aktiv v dané době nakupovaných.

▼B

►C2  5.  

Instituce podávají zprávu o maximální částce, kterou je možné čerpat z jiných závazných nevyčerpaných úvěrových a likviditních příslibů ◄ během následujících 30 dnů. Toto se použije zejména pro:

a) 

likviditní přísliby, které instituce poskytla jiným sekuritizačním jednotkám pro speciální účel, než které jsou uvedeny v odst. 3 písm. b);

b) 

ujednání, v rámci kterých se po instituci vyžaduje, aby nakoupila aktiva od sekuritizační jednotky pro speciální účel nebo si je s ní vyměnila;

c) 

přísliby poskytnuté úvěrovým institucím;

d) 

přísliby poskytnuté finančním institucím a investičním podnikům.

6.  
Odchylně od odstavce 5 mohou instituce, které byly zřízeny a jsou financovány ústřední nebo regionální vládou alespoň jednoho členského státu, uplatňovat postupy stanovené v odstavcích 2 a 3 také v případě úvěrových a likviditních příslibů, které jsou poskytovány institucím za výhradním účelem přímo nebo nepřímo financovaných podpůrných úvěrů, které lze považovat za kategorie expozic uvedené v těchto odstavcích. Jsou-li tyto podpůrné úvěry poskytovány prostřednictvím jiné instituce jakožto zprostředkovatele (průchozí úvěry), ►C2  mohou instituce odchylně od čl. 425 odst. 2 písm. g) uplatňovat symetrický přítok a odtok. ◄ Tyto podpůrné úvěry jsou k dispozici pouze osobám, které nejsou finančními zákazníky, na nekonkurenční, neziskové bázi za účelem podpory cílů veřejné politiky Unie nebo ústřední nebo regionální vlády daného členského státu. Čerpání takových příslibů je možné pouze v návaznosti na přiměřeně očekávanou poptávku po podpůrných úvěrech a až do částky takové poptávky související s následným podáním zpráv o využití uvolněných finančních prostředků.

Článek 425

Přítok

▼M10

1.  

Instituce podává zprávy o svém přítoku likvidity. Přítok likvidity je omezen na 75 % odtoku likvidity. Instituce mohou z tohoto omezení vyjmout přítok likvidity z vkladů uložených u ostatních institucí, se kterými lze zacházet podle čl. 113 odst. 6 nebo 7 tohoto nařízení.

Instituce mohou z uvedeného omezení vyjmout přítok likvidity ze splatných peněžních částek od dlužníků a investorů do dluhopisů, pokud tento přítok souvisí s hypotečními úvěry financovanými z dluhopisů, se kterými lze zacházet podle čl. 129 odst. 4, 5 nebo 6 tohoto nařízení, nebo z krytých dluhopisů ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice (EU) 2019/2162 Instituce mohou vyjmout přítok z podpůrných úvěrů, které zprostředkovaly. S výhradou předchozího povolení příslušného orgánu odpovědného za dohled na individuálním základě může instituce přítok zcela nebo zčásti vyjmout, pokud je poskytovatel likvidity její mateřskou nebo dceřinou institucí, jejím mateřským nebo dceřiným investičním podnikem nebo jiným dceřiným podnikem stejné mateřské instituce nebo stejného mateřského investičního podniku, anebo je s uvedenou institucí spojen ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU.

▼B

2.  

Přítok likvidity se měří v průběhu nadcházejících 30 dnů. Obsahuje pouze smluvní přítok z expozic, které nejsou po splatnosti a u kterých instituce nemá důvod v průběhu daných 30 dní očekávat neplnění. Přítok likvidity se vykazuje úplně, přičemž níže uvedený přítok se vykazuje samostatně:

a) 

peněžní částky splatné od zákazníků, kteří nejsou finančními zákazníky, za účelem platby jistiny se sníží o 50 % jejich hodnoty nebo o smluvní závazky vůči těmto zákazníkům poskytnout jim financování, podle toho, co je vyšší. Toto se nevztahuje na peněžní částky splatné ze zajištěných půjček a transakcí na kapitálovém trhu, jak jsou definovány v čl. 192 bodu 3, které jsou zajištěny likvidními aktivy v souladu s článkem 416, jak je uvedeno v písmeni d) tohoto odstavce.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto písmena mohou instituce, které obdržely příslib podle čl. 424 odst. 6 k tomu, aby vyplatily podpůrný úvěr konečnému příjemci, zohlednit přítok až do výše odtoku, který uplatňují u odpovídajícího příslibu poskytnout tyto podpůrné úvěry;

b) 

peněžní částky splatné z transakcí financování obchodu uvedených v čl. 162 odst. 3 druhém pododstavci písm. b) se zbytkovou splatností až do 30 dnů se zohlední úplně jako přítok;

▼M8

c) 

úvěry s neurčeným datem ukončení smlouvy se zohlední ve výši 20 % přítoku za předpokladu, že instituce může na základě smlouvy odstoupit a požadovat platbu v průběhu 30 dnů;

▼B

d) 

peněžní částky splatné ze zajištěných půjček a transakcí na kapitálovém trhu, jak jsou definovány v čl. 192 bodu 3, pokud jsou zajištěny likvidními aktivy podle čl. 416 odst. 1, se nezohlední až do výše hodnoty těchto likvidních aktiv snížené o srážky při ocenění a plně se zohlední u zbývajících splatných peněžních částek;

e) 

splatné peněžní částky, se kterými instituce, která je dluží, zachází podle čl. 422 odst. 3 a 4, se vynásobí odpovídajícím symetrickým přítokem;

f) 

peněžní částky splatné z pozic v kapitálových nástrojích zahrnutých do hlavního indexu, pokud se likvidní aktiva nezapočítávají dvojmo.

g) 

jakékoli nevyčerpané úvěrové nebo likviditní přísliby a jiné přijaté závazky se nezohlední;

▼C2

3.  
Přítok a odtok očekávaný v průběhu 30 dnů ze smluv uvedených v příloze II, zohlední na základě čisté hodnoty napříč protistranami a vynásobí se koeficientem ve výši 100 % v případě čistého přítoku. Čistou hodnotou se rozumí rovněž hodnota snížená o hodnotu kolaterálu, který bude přijat a který lze považovat za likvidní aktiva v souladu s článkem 416.

▼B

4.  

Odchylně od odst. 2 písm. g) mohou příslušné orgány na základě individuálního posouzení udělit svolení uplatňovat vyšší přítok pro úvěrové a likviditní přísliby, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

existují důvody k očekávání vyššího přítoku i v případě kombinované tržní a idiosynkratické krize poskytovatele;

b) 

protistranou je mateřská nebo dceřiná instituce dané instituce nebo jiný dceřiný podnik téže mateřské instituce nebo je protistrana spojena s danou institucí vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS nebo je protistranou člen téhož institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 tohoto nařízení nebo ústřední institucí nebo členem sítě, na niž se vztahuje výjimka podle článku 10 tohoto nařízení;

c) 

odchylně od článků 422, 423 a 424 protistrana uplatňuje odpovídající symetrický nebo konzervativnější odtok;

d) 

instituce a protistrana jsou usazeny ve stejném členském státě.

5.  
Příslušné orgány mohou v případě použití čl. 20 odst. 1 písm. b) upustit od podmínky stanovené v odst. 4 písm. d). V takovém případě musí být splněna dodatečná objektivní kritéria stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle článku 460. Pokud je povoleno uplatňování takového vyššího odtoku, příslušné orgány o výsledku postupu uvedeného v čl. 19 odst. 1 písm. b) informují orgán EBA. Příslušné orgány pravidelně přezkoumávají plnění podmínek takového vyššího odtoku.
6.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro další upřesnění dodatečných objektivních kritérií uvedených v odstavci 5.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2015

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

7.  
Instituce nepodávají zprávy o přítoku ze všech likvidních aktiv vykázaných v souladu s článkem 416, ale jen o platbách splatných za aktiva, které se neodrážejí v tržní hodnotě aktiva.
8.  
Instituce nepodává zprávy o přítoku z jakýchkoli nově přijatých závazků.
9.  
Instituce zohledňuje přítok likvidity, který obdrží ve třetích zemích, kde existují omezení převodu, nebo který je denominován v nesměnitelných měnách, pouze v rozsahu, v jakém odpovídá odtoku v dané třetí zemi nebo v dané měně.

Článek 426

Aktualizace budoucích požadavků na likviditu

Poté, co Komise přijme akt v přenesené pravomoci týkající se požadavku na likviditu v souladu s článkem 460, může EBA vypracovat návrh prováděcích technických norem pro upřesnění podmínek stanovených v čl. 421 odst. 1, v článku 422, s výjimkou odstavců 8, 9 a 10 uvedeného článku, a v článku 424, aby byly zohledněny mezinárodně dohodnuté standardy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.



HLAVA III

PODÁVÁNÍ ZPRÁV O STABILNÍM FINANCOVÁNÍ

Článek 427

Položky zajišťující stabilní financování

1.  

Instituce podávají příslušným orgánům zprávy v souladu s požadavky na podávání zpráv uvedenými v čl. 415 odst. 1 a v souladu s jednotnými formáty zpráv podle čl. 415 odst. 3 o těchto položkách s cílem umožnit posouzení dostupnosti stabilního financování:

a) 

kapitál po zohlednění případných odpočtů:

i) 

kapitálové nástroje zahrnované do kapitálu tier 1,

ii) 

kapitálové nástroje zahrnované do kapitálu tier 2,

iii) 

další prioritní akcie a kapitálové nástroje nad rámec přípustného objemu kapitálu tier 2, jejichž efektivní splatnost je alespoň jeden rok,

b) 

tyto závazky, které nejsou zahrnuty v písmenu a):

i) 

retailové vklady, se kterými lze zacházet podle čl. 421 odst. 1;

ii) 

retailové vklady, se kterými lze zacházet podle čl. 421 odst. 2;

iii) 

vklady, se kterými lze zacházet podle čl. 422 odst. 3 a 4;

iv) 

z vkladů uvedených v bodě iii) ty, které podléhají systému pojištění vkladů podle směrnice 94/19/ES ►C2  nebo rovnocennému systému pojištění vkladů ve třetí zemi ve smyslu čl. 421 odst. 1; ◄

v) 

z vkladů uvedených v bodě iii) ty, které spadají pod čl. 422 odst. 3 písm. b);

vi) 

z vkladů uvedených v bodě iii) ty, které spadají pod čl. 422 odst. 3 písm. d);

vii) 

vložené částky nespadající pod bod i), ii) nebo iii), pokud nejsou vloženy finančními zákazníky;

viii) 

všechny finanční prostředky získané od finančních zákazníků;

ix) 

samostatně částky, které spadají pod bod vii) a viii), financování ze zajištěných půjček a transakce na kapitálovém trhu, jak jsou definovány v čl. 192 bodu 3:

— 
které jsou zajištěny aktivy, jež lze považovat za likvidní aktiva podle článku 416;
— 
které jsou zajištěny jinými aktivy;

▼M10

x) 

závazky vyplývající z vydaných cenných papírů, se kterými lze zacházet podle čl. 129 odst. 4 nebo 5 tohoto nařízení, nebo z krytých dluhopisů ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice (EU) 2019/2162;

▼B

xi) 

tyto ostatní závazky vyplývající z vydaných cenných papírů, které nespadají pod písmeno a):

— 
závazky vyplývající z vydaných cenných papírů s efektivní splatností alespoň jeden rok;
— 
závazky vyplývající z vydaných cenných papírů s efektivní splatností méně než jeden rok;
xii) 

všechny ostatní závazky.

2.  

Je-li to možné, všechny položky se uvádějí v těchto pěti koších podle data jejich splatnosti a nejbližšího data, kdy mohou být smluvně splaceny, podle toho, co je dříve:

a) 

během tří měsíců;

b) 

mezi třemi a šesti měsíci;

c) 

mezi šesti a devíti měsíci;

d) 

mezi devíti a dvanácti měsíci;

e) 

po dvanácti měsících.

Článek 428

Položky vyžadující stabilní financování

1.  

Pokud nejsou níže uvedené položky odečteny od kapitálu, podávají se o nich zprávy příslušným orgánům samostatně, aby bylo možné posoudit dostupnost stabilního financování:

a) 

aktiva, která lze považovat za likvidní aktiva podle článku 416, rozčleněná podle druhu aktiva;

b) 

tyto cenné papíry a nástroje peněžního trhu, které nejsou zahrnuty v písmenu a);

i) 

aktiva, jež splňují podmínky pro stupeň úvěrové kvality 1 podle článku 122;

ii) 

aktiva, jež splňují podmínky pro stupeň úvěrové kvality 2 podle článku 122;

iii) 

jiná aktiva;

c) 

majetkové cenné papíry nefinančních subjektů zahrnutých do hlavního indexu uznaného regulovaného trhu;

d) 

ostatní majetkové cenné papíry;

e) 

zlato;

f) 

ostatní drahé kovy;

g) 

neobnovitelné úvěry a jiné pohledávky, a samostatně ty neobnovitelné úvěry a jiné pohledávky, kdy dlužníky jsou:

i) 

fyzické osoby jiné než soukromí podnikatelé a osobní společnosti;

ii) 

malé a střední podniky, které lze považovat za kategorii retailových expozic v rámci standardizovaného přístupu nebo přístupu IRB pro úvěrové riziko, nebo společnost, která je způsobilá pro zacházení stanovené v čl. 153 odst. 4, pokud je celkový vklad vložen tímto klientem nebo ekonomicky spjatou skupinou klientů nižší než 1 milion EUR;

iii) 

ústřední vlády, centrální banky a subjekty veřejného sektoru;

iv) 

klienti neuvedení v bodech i) a ii) jiní než finanční zákazníci;

v) 

klienti neuvedení v bodech i), ii) a iii), kteří jsou finančními zákazníky, a z nich samostatně ti, kteří jsou úvěrovými institucemi a jinými finančními zákazníky;

h) 

neobnovitelné úvěry a jiné pohledávky uvedené v písmenu g), a z nich samostatně ty, které jsou:

i) 

zajištěné obchodními nemovitostmi;

ii) 

zajištěné obytnými nemovitostmi;

▼M10

iii) 

spolufinancované (postoupením) prostřednictvím dluhopisů, se kterými lze zacházet podle čl. 129 odst. 4 nebo 5 tohoto nařízení, nebo prostřednictvím krytých dluhopisů ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice (EU) 2019/2162;

▼B

i) 

deriváty, pohledávky;

j) 

všechna ostatní aktiva;

►C2  k) 

závazné nevyčerpané úvěrové přísliby, které lze ◄ podle přílohy I považovat za položky se „středním rizikem“ nebo „středně nízkým rizikem“.

2.  
Je-li to možné, všechny položky se uvádějí v pěti koších uvedených v čl. 427 odst. 2.

▼M8



HLAVA IV

UKAZATEL ČISTÉHO STABILNÍHO FINANCOVÁNÍ



KAPITOLA 1

Ukazatel čistého stabilního financování

Článek 428a

Uplatňování na konsolidovaném základě

Pokud se ukazatel čistého stabilního financování stanovený v této hlavě uplatňuje na konsolidovaném základě v souladu s čl. 11 odst. 4, platí toto:

a) 

aktiva a podrozvahové položky dceřiného podniku se správním ústředím ve třetí zemi, na které se podle vnitrostátních právních předpisů uvedené třetí země, které stanoví požadavek čistého stabilního financování, vztahují vyšší faktory požadovaného stabilního financování, než jaké jsou uvedeny v kapitole 4, podléhají konsolidaci v souladu s vyššími faktory určenými vnitrostátními právními předpisy uvedené třetí země;

b) 

závazky a kapitál dceřiného podniku se správním ústředím ve třetí zemi, na které se podle vnitrostátních právních předpisů uvedené třetí země, které stanoví požadavek čistého stabilního financování, vztahují nižší faktory dostupného stabilního financování, než jaké jsou uvedeny v kapitole 3, podléhají konsolidaci v souladu s nižšími faktory určenými vnitrostátními právními předpisy uvedené třetí země;

c) 

aktiva třetí země, která splňují požadavky stanovené v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 a která jsou držena dceřiným podnikem se správním ústředím ve třetí zemi, se nepovažují za likvidní aktiva pro účely konsolidace, pokud nesplňují podmínky pro likvidní aktiva podle vnitrostátních právních předpisů uvedené třetí země, které stanoví požadavek krytí likvidity.

▼M9 —————

▼M8

Článek 428b

Ukazatel čistého stabilního financování

1.  

Požadavek čistého stabilního financování stanovený v čl. 413 odst. 1 se rovná poměru dostupného stabilního financování instituce podle kapitoly 3 vůči požadovanému stabilnímu financování instituce podle kapitoly 4 a vyjadřuje se jako procentní podíl. Instituce vypočítají svůj ukazatel čistého stabilního financování podle tohoto vzorce:

image

2.  
Instituce udržují ukazatel čistého stabilního financování na hodnotě nejméně 100 % vypočítané ve vykazovací měně pro všechny své transakce bez ohledu na jejich skutečnou měnovou denominaci.
3.  
Pokud dojde kdykoli k poklesu ukazatele čistého stabilního financování instituce pod 100 % nebo lze takový pokles přiměřeně očekávat, uplatní se požadavek stanovený v článku 414. Instituce usiluje o obnovení ukazatele čistého stabilního financování na úroveň uvedenou v odstavci 2 tohoto článku. Příslušné orgány před přijetím jakýchkoli opatření dohledu posoudí důvody, proč instituce nedodržela odstavec 2 tohoto článku.
4.  
Instituce vypočítají a monitorují ukazatel čistého stabilního financování ve vykazovací měně pro všechny své transakce bez ohledu na jejich skutečnou měnovou denominaci a samostatně pro své transakce denominované v každé z měn, na něž se vztahuje samostatné podávání zpráv podle čl. 415 odst. 2.
5.  
Instituce zajistí, aby rozdělení jejich profilu financování podle měnové denominace bylo obecně v souladu s rozdělením jejich aktiv podle měny. Pokud je třeba, mohou příslušné orgány požadovat, aby instituce omezily nesoulad měn stanovením limitů týkajících se podílu požadovaného stabilního financování v konkrétní měně, který lze splnit pomocí dostupného stabilního financování denominovaného v jiné měně. Toto omezení smí být použito pouze pro měnu, na niž se vztahuje samostatné podávání zpráv podle čl. 415 odst. 2.

Při určování úrovně jakéhokoli omezení ohledně nesouladu měn, které smí být uplatněno v souladu s tímto článkem, musí příslušné orgány zohlednit přinejmenším následující:

a) 

zda má instituce v průběhu jednoletého horizontu ukazatele čistého stabilního financování možnost přesunout dostupné stabilní financování z jedné měny do druhé a napříč jurisdikcemi a právními subjekty v rámci své skupiny a zda má možnost provést měnové swapy a získat finanční prostředky na devizových trzích;

b) 

dopad nepříznivých pohybů směnných kurzů na stávající pozice, které jsou v nesouladu, a na účinnost jakýchkoli existujících zajištění v cizí měně.

Jakékoli omezení týkající se nesouladu měn uložené v souladu s tímto článkem představuje zvláštní požadavek na likviditu podle článku 105 směrnice 2013/36/EU.



KAPITOLA 2

Obecná pravidla výpočtu ukazatele čistého stabilního financování

Článek 428c

Výpočet ukazatele čistého stabilního financování

1.  
Pokud není v této hlavě uvedeno jinak, instituce zohledňují aktiva, závazky i podrozvahové položky v hrubé výši.
2.  
Pro účely výpočtu ukazatele čistého stabilního financování uplatňují instituce příslušné faktory stabilního financování stanovené v kapitolách 3 a 4 na účetní hodnotu svých aktiv, závazků a podrozvahových položek, není-li v této hlavě uvedeno jinak.
3.  
Instituce požadované stabilní financování a dostupné stabilní financování nezapočítávají dvakrát.

Pokud není v této hlavě stanoveno jinak, je-li možné určitou položku zařadit do více než jedné kategorie požadovaného stabilního financování, zařadí se do té kategorie požadovaného stabilního financování, která pro danou položku znamená největší smluvní požadované stabilní financování.

Článek 428d

Derivátové smlouvy

1.  
Při výpočtu objemu požadovaného stabilního financování pro derivátové smlouvy podle kapitol 3 a 4 použijí instituce tento článek.
2.  
Aniž je dotčen čl. 428ah odst. 2, instituce zohlední reálnou hodnotu derivátových pozic na čistém základě, pokud jsou tyto pozice zahrnuty do stejné skupiny transakcí se započtením splňující požadavky stanovené v čl. 429c odst. 1. V opačném případě zohlední instituce reálnou hodnotu derivátových pozic na hrubém základě a pro účely kapitoly 4 uvedené derivátové pozice považuje za samostatnou skupinu transakcí se započtením.
3.  
Pro účely této hlavy se „reálnou hodnotou skupiny transakcí se započtením“ rozumí souhrn reálných hodnot všech transakcí zahrnutých do skupiny transakcí se započtením.
4.  
Aniž je dotčen čl. 428ah odst. 2, všechny derivátové smlouvy uvedené v příloze II bodě 2 písm. a) až e), které zahrnují úplnou výměnu jistin v tentýž den, se vypočítají na čistém základě napříč měnami, včetně výpočtu pro účely podávání zpráv v měně, na niž se vztahuje samostatné podávání zpráv podle čl. 415 odst. 2, i v případě, že tyto transakce nejsou součástí stejné skupiny transakcí se započtením, která splňuje požadavky stanovené v čl. 429c odst. 1.
5.  
Hotovost přijatá jako kolaterál za účelem snížení expozice derivátové pozice se považuje za kolaterál a nepovažuje se za vklady, na něž se vztahuje kapitola 3.
6.  

Příslušné orgány se mohou se souhlasem příslušné centrální banky rozhodnout upustit od zohlednění dopadu derivátových smluv na výpočet ukazatele čistého stabilního financování, včetně výpočtu prostřednictvím určení faktorů požadovaného stabilního financování a opravných položek a ztrát, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

uvedené smlouvy mají zbytkovou splatnost kratší než šest měsíců;

b) 

protistranou je ECB nebo centrální banka členského státu;

c) 

derivátové smlouvy slouží účelům měnové politiky ECB nebo centrální banky členského státu.

Pokud je tato výjimka uvedená v prvním pododstavci udělena dceřinému podniku se správním ústředím ve třetí zemi podle vnitrostátních právních předpisů uvedené třetí země, které stanoví požadavek čistého stabilního financování, zohlední se uvedená výjimka ve znění, v němž je stanovena ve vnitrostátních právních předpisech dané třetí země, pro účely konsolidace.

Článek 428e

Započtení zajištěných úvěrových transakcí a transakcí na kapitálovém trhu

Aktiva a závazky vyplývající z transakcí s financováním cenných papírů s jednou protistranou se vypočítají na čistém základě, pokud tato aktiva a závazky splňují podmínky započtení stanovené v čl. 429b odst. 4.

Článek 428f

Vzájemně závislá aktiva a závazky

1.  

Po předchozím schválení příslušnými orgány může instituce zacházet s určitým aktivem a určitým závazkem jako se vzájemně závislými, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

instituce plní výhradně roli přechodné jednotky, která zajišťuje přesun finančních prostředků z daného závazku do odpovídajícího závislého aktiva;

b) 

jednotlivá vzájemně závislá aktiva a závazky lze jasně identifikovat a mají stejnou výši jistiny;

c) 

dané aktivum a závislý závazek mají v podstatě shodnou splatnost s maximálním zpožděním 20 dnů mezi splatností aktiva a splatností závazku;

d) 

závislý závazek byl vyžádán v souladu s právním, regulatorním nebo smluvním závazkem a není použit k financování jiných aktiv;

e) 

platební toky jistiny z aktiva nejsou použity k jiným účelům, než je splacení závislého závazku;

f) 

protistrany pro jednotlivé páry vzájemně závislých aktiv a závazků nejsou shodné.

2.  

Má se za to, že aktiva a závazky splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a považují se za vzájemně závislé, jsou-li přímo spojené s těmito produkty nebo službami:

a) 

centralizovanými regulovanými úsporami, mají-li instituce právní povinnost převést regulované vklady do centralizovaného fondu, který je zřízen a kontrolován ústřední vládou členského státu a který poskytuje úvěry za účelem podpory cílů veřejného zájmu, a pokud k převodu vkladů do centralizovaného fondu dochází nejméně jednou za měsíc;

b) 

podpůrnými úvěry a úvěrovými a likviditními přísliby, které splňují kritéria stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 pro instituce, které plní roli prostých prostředníků a nenesou žádné riziko financování;

c) 

krytými dluhopisy, které splňují všechny tyto podmínky:

i) 

jedná se o dluhopisy, které jsou uvedeny v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES nebo které splňují požadavky na způsobilost pro zacházení podle čl. 129 odst. 4 nebo 5 tohoto nařízení;

ii) 

podkladové úvěry jsou v plné výši financovány vydanými krytými dluhopisy nebo kryté dluhopisy mají pevně stanovené mechanismy prodloužení splatnosti o jeden rok nebo více až do doby splatnosti podkladových úvěrů pro případ selhání refinancování k datu splatnosti krytého dluhopisu;

d) 

činnostmi clearingu derivátů pro klienty, pokud instituce svým klientům neposkytuje záruky ohledně výsledků ústřední protistrany, a v důsledku toho se nevystavuje žádnému riziku financování.

3.  
EBA sleduje aktiva a závazky, jakož i produkty a služby, s nimiž se zachází jako se vzájemně závislými aktivy a závazky podle odstavců 1 a 2, s cílem určit, zda a do jaké míry jsou splněna kritéria vhodnosti stanovená v odstavci 1. EBA podá Komisi zprávu o výsledcích tohoto sledování a poskytne jí poradenství ohledně toho, zda by byla zapotřebí změna podmínek uvedených v odstavci 1 nebo změna seznamu produktů a služeb v odstavci 2.

Článek 428g

Vklady u institucionálních systémů ochrany a kooperativních sítí

Pokud je instituce členem institucionálního systému ochrany typu uvedeného v čl. 113 odst. 7, sítě, která splňuje podmínky pro udělení výjimky podle článku 10, nebo kooperativní sítě v členském státě, platí pro vklady na viděnou, které instituce udržuje u ústřední instituce a které vkládající instituce považuje za likvidní aktiva v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, tyto požadavky:

a) 

vkládající instituce uplatní faktor požadovaného stabilního financování podle kapitoly 4 oddílu 2 v závislosti na zacházení s příslušnými vklady na viděnou jako s aktivy úrovně 1, úrovně 2A nebo úrovně 2B v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 a v závislosti na příslušné srážce uplatněné na tyto vklady na viděnou pro účely výpočtu ukazatele krytí likvidity;

b) 

ústřední instituce přijímající vklad uplatní odpovídající symetrický faktor dostupného stabilního financování.

Článek 428h

Preferenční zacházení v rámci skupiny nebo institucionálního systému ochrany

1.  

Odchylně od kapitol 3 a 4, a neuplatňuje-li se článek 428g, mohou příslušné orgány v jednotlivých případech povolit institucím uplatnění vyššího faktoru dostupného stabilního financování nebo nižšího faktoru požadovaného stabilního financování na aktiva, závazky a závazné úvěrové nebo likviditní přísliby, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

protistrana je jedním z těchto:

i) 

mateřský nebo dceřiný podnik instituce;

ii) 

jiný dceřiný podnik stejného mateřského podniku;

iii) 

podnik spojený s institucí vztahem ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU;

iv) 

člen stejného institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 113 odst. 7 tohoto nařízení jako instituce;

v) 

ústřední subjekt nebo přidružená úvěrová instituce sítě nebo kooperativní skupiny, jak je uvedeno v článku 10 tohoto nařízení;

b) 

existují důvody očekávat, že závazek nebo závazný úvěrový nebo likviditní příslib přijatý institucí představuje stabilnější zdroj financování nebo že aktivum nebo závazný úvěrový nebo likviditní příslib poskytnutý institucí vyžaduje méně stabilního financování v jednoletém horizontu ukazatele čistého stabilního financování než totožný závazek, aktivum nebo závazný úvěrový nebo likviditní příslib přijatý od jiných protistran nebo poskytnutý těmito jinými protistranami;

c) 

protistrana uplatňuje faktor požadovaného stabilního financování, který je roven vyššímu faktoru dostupného stabilního financování nebo je vyšší, nebo uplatňuje faktor dostupného stabilního financování, který je roven nižšímu faktoru požadovaného stabilního financování nebo je nižší;

d) 

instituce a protistrana jsou usazeny ve stejném členském státě.

2.  

Pokud jsou instituce a protistrana usazeny v různých členských státech, mohou příslušné orgány od podmínky stanovené v odst. 1 písm. d) upustit, jsou-li kromě kritérií stanovených v odstavci 1 splněna tato kritéria:

a) 

mezi subjekty v rámci skupiny existují právně závazné smlouvy a závazky týkající se závazku, aktiva nebo závazného úvěrového nebo likviditního příslibu;

b) 

poskytovatel financování má nízký rizikový profil financování;

c) 

rizikový profil financování příjemce financování byl příslušným způsobem zohledněn v řízení rizika likvidity na straně poskytovatele financování.

Příslušné orgány se vzájemně konzultují v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. b), aby určily, zda jsou dodatečná kritéria stanovená v tomto odstavci splněna.



KAPITOLA 3

Dostupné stabilní financování



Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 428i

Výpočet objemu dostupného stabilního financování

Není-li v této kapitole uvedeno jinak, vypočítá se objem dostupného stabilního financování vynásobením účetní hodnoty různých kategorií nebo druhů závazků a kapitálu faktory dostupného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2. Celkový objem dostupného stabilního financování se rovná součtu vážených objemů závazků a kapitálu.

S dluhopisy a jinými dluhovými cennými papíry, které jsou vydávány institucí, prodávány výhradně na retailovém trhu a drženy na retailovém účtu, je možné zacházet jako by náležely do příslušné kategorie retailových vkladů. Musí být stanovena omezení, aby tyto nástroje nemohly koupit a držet jiné strany než retailoví zákazníci.

Článek 428j

Zbytková splatnost závazku nebo kapitálu

1.  
Není-li v této kapitole uvedeno jinak, instituce zohledňují zbytkovou smluvní splatnost závazků a kapitálu s cílem určit faktory dostupného stabilního financování, které se uplatňují podle oddílu 2.
2.  
Při určování zbytkové splatnosti závazku nebo kapitálu instituce zohledňují existující opce. Činí tak na základě předpokladu, že protistrana uplatní kupní opce k nejbližšímu možnému datu. V případě opcí, které lze uplatnit na základě uvážení instituce, zohlední instituce a příslušné orgány reputační faktory, které mohou omezit možnost instituce neuplatnit danou opci, zejména očekávání trhu, že by instituce měly některé závazky před jejich splatností umořit.
3.  
Instituce zacházejí s vklady s pevnou výpovědní lhůtou podle jejich výpovědní lhůty a s termínovanými vklady podle jejich zbytkové splatnosti. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku instituce při určování zbytkové splatnosti retailových termínovaných vkladů nepřihlíží k možnostem předčasného výběru, pokud za předčasný výběr do méně než jednoho roku musí vkladatel zaplatit významnou sankci, která je stanovena v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1.
4.  
Za účelem určení faktorů dostupného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, považují instituce jakoukoli část závazků se zbytkovou splatností jeden rok nebo více, která bude splatná za méně než šest měsíců, za závazek se zbytkovou splatností méně než šest měsíců a jakoukoli část těchto závazků, která bude splatná v době od šesti měsíců do méně než jednoho roku, za závazek se zbytkovou splatností od šesti měsíců do méně než jednoho roku.



Oddíl 2

Faktory dostupného stabilního financování

Článek 428k

0 % faktor dostupného stabilního financování

1.  

Není-li v článcích 428l až 428o uvedeno jinak, uplatní se na všechny závazky bez stanovené splatnosti, včetně krátkých pozic a pozic s otevřenou splatností, 0 % faktor dostupného stabilního financování, avšak s výjimkou těchto případů:

a) 

odložené daňové závazky, s nimiž se zachází v souladu s nejbližším možným datem, kdy lze tyto závazky realizovat;

b) 

menšinové podíly, s nimiž se zachází v souladu s termínem příslušného nástroje.

2.  

Na odložené daňové závazky a menšinové podíly uvedené v odstavci 1 se uplatňuje jeden z těchto faktorů:

a) 

0 %, pokud je efektivní zbytková splatnost odloženého daňového závazku nebo menšinového podílu kratší než šest měsíců;

b) 

50 %, pokud je efektivní zbytková splatnost odloženého daňového závazku nebo menšinového podílu minimálně šest měsíců, avšak méně než jeden rok;

c) 

100 %, pokud je efektivní zbytková splatnost odloženého daňového závazku nebo menšinového podílu jeden rok nebo více.

▼C7

3.  

Na tyto závazky a kapitálové položky nebo nástroje se uplatňuje 0 % faktor dostupného stabilního financování:

▼M8

a) 

závazky se zúčtováním v den realizace obchodu vyplývající z nákupů finančních nástrojů, cizích měn a komodit, u kterých se očekává vypořádání v rámci běžného cyklu vypořádání nebo v období, jež je obvyklé pro příslušný typ výměny nebo typ transakcí, nebo které nebyly vypořádány, avšak jejich vypořádání se očekává;

b) 

závazky kategorizované jako vzájemně závislé s aktivy podle článku 428f;

c) 

závazky se zbytkovou splatností méně než šest měsíců, které jsou poskytovány:

i) 

Evropskou centrální bankou nebo centrální bankou členského státu;

ii) 

centrální bankou třetí země;

iii) 

finančními zákazníky;

d) 

jakékoli další závazky a kapitálové položky nebo nástroje, které nejsou uvedeny v článcích 428l až 428o.

4.  
Instituce uplatňují 0 % faktor dostupného stabilního financování na absolutní hodnotu rozdílu (pokud je záporný) mezi součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou a součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou vypočtených v souladu s článkem 428d.

Na výpočet podle prvního pododstavce se vztahují tato pravidla:

a) 

variační marže obdržená institucemi od jejich protistran se odečte od reálné hodnoty skupiny transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou, pokud kolaterál obdržený jako variační marže splňuje podmínky pro aktiva úrovně 1 v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality uvedených ve zmíněném aktu v přenesené pravomoci, a pokud instituce mají právní nárok a provozní možnost tento kolaterál opětovně použít;

b) 

veškerá variační marže složená institucemi jejich protistranám se odečte od reálné hodnoty skupiny transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou.

Článek 428l

50 % faktor dostupného stabilního financování

▼C7

Na tyto závazky a kapitálové položky nebo nástroje se uplatňuje 50 % faktor dostupného stabilního financování:

▼M8

a) 

přijaté vklady, které splňují kritéria pro provozní vklady stanovené v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1;

b) 

závazky se zbytkovou splatností kratší než jeden rok, které jsou poskytovány:

i) 

ústřední vládou členského státu nebo třetí země;

ii) 

regionální vládou nebo místními orgány členského státu nebo třetí země;

iii) 

subjekty veřejného sektoru v členském státě nebo ve třetí zemi;

iv) 

mezinárodními rozvojovými bankami podle čl. 117 odst. 2 a mezinárodními organizacemi podle článku 118;

v) 

nefinančními podnikovými zákazníky;

vi) 

úvěrovými družstvy povolenými příslušným orgánem, soukromými investičními společnostmi a klienty, kteří jsou zprostředkovateli vkladů, v rozsahu, ve kterém tyto závazky nespadají pod písmeno a) tohoto odstavce;

c) 

závazky se zbytkovou smluvní splatností minimálně šest měsíců, avšak méně než jeden rok, které jsou poskytovány:

i) 

Evropskou centrální bankou nebo centrální bankou členského státu;

ii) 

centrální bankou třetí země;

iii) 

finančními zákazníky;

▼C7

d) 

jakékoli jiné závazky a kapitálové položky nebo nástroje se zbytkovou splatností minimálně šest měsíců, avšak méně než jeden rok, které nejsou uvedeny v článcích 428m, 428n a 428o.

▼M8

Článek 428m

90 % faktor dostupného stabilního financování

Na retailové vklady na viděnou, retailové vklady s pevnou výpovědní lhůtou kratší než jeden rok a retailové termínované vklady se zbytkovou splatností méně než jeden rok, které splňují příslušná kritéria pro ostatní retailové vklady stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 90 % faktor dostupného stabilního financování.

Článek 428n

95 % faktor dostupného stabilního financování

Na retailové vklady na viděnou, retailové vklady s pevnou výpovědní lhůtou kratší než jeden rok a retailové termínované vklady se zbytkovou splatností méně než jeden rok, které splňují příslušná kritéria pro stabilní retailové vklady stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 95 % faktor dostupného stabilního financování.

Článek 428o

100 % faktor dostupného stabilního financování

Na tyto závazky a kapitálové položky a nástroje se vztahuje 100 % faktor dostupného stabilního financování:

a) 

položky kmenového kapitálu tier 1 instituce před provedením úprav vyžadovaných články 32 až 35, odpočtů podle článku 36 a uplatněním výjimek a alternativních postupů stanovených v článcích 48, 49 a 79;

b) 

položky vedlejšího kapitálu tier 1 instituce před odpočtem položek uvedených v článku 56 a uplatněním článku 79 na tyto položky s výjimkou všech nástrojů s výslovnými nebo vloženými opcemi, které by v případě uplatnění zkrátily efektivní zbytkovou splatnost na méně než jeden rok;

c) 

položky kapitálu tier 2 instituce před odpočty uvedenými v článku 66 a uplatněním článku 79, které mají zbytkovou splatnost jeden rok nebo více s výjimkou všech nástrojů s výslovnými nebo vloženými opcemi, které by v případě uplatnění zkrátily efektivní zbytkovou splatnost na méně než jeden rok;

d) 

jakékoli jiné kapitálové nástroje instituce se zbytkovou splatností jeden rok nebo více s výjimkou všech nástrojů s výslovnými nebo vloženými opcemi, které by v případě uplatnění zkrátily efektivní zbytkovou splatnost na méně než jeden rok;

e) 

jakékoli jiné zajištěné a nezajištěné výpůjčky a závazky se zbytkovou splatností jeden rok nebo více, včetně termínovaných vkladů, není-li v článcích 428k až 428n uvedeno jinak.



KAPITOLA 4

Požadované stabilní financování



Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 428p

Výpočet objemu požadovaného stabilního financování

1.  
Není-li v této kapitole uvedeno jinak, vypočítá se objem požadovaného stabilního financování vynásobením účetní hodnoty různých kategorií nebo druhů aktiv a podrozvahových položek faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2. Celkový objem požadovaného stabilního financování se rovná součtu vážených objemů aktiv a podrozvahových položek.
2.  
Aktiva, která si instituce vypůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, se z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučí, pokud jsou tato aktiva zaúčtována v rozvaze instituce a instituce není skutečným majitelem těchto aktiv.

Na aktiva, která si instituce vypůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, se vztahují faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, pokud tato aktiva nejsou zaúčtována v rozvaze instituce a instituce není skutečným majitelem těchto aktiv.

3.  
Aktiva, která instituce zapůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, a u nichž je instituce skutečným majitelem, se pro účely této kapitoly považují za zatížená aktiva a vztahují se na ně faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, i když tato aktiva v rozvaze instituce nezůstávají. Jinak jsou tato aktiva z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučena.
4.  
Aktivům zatíženým po zbytkovou splatnost nejméně šesti měsíců, se přidělí buď faktor požadovaného stabilního financování, který by se na ně podle oddílu 2 uplatnil, pokud by byla držena nezatížená, nebo faktor požadovaného stabilního financování, který se jinak uplatňuje na tato zatížená aktiva, podle toho, který je vyšší. Totéž platí, je-li zbytková splatnost zatížených aktiv kratší než zbytková splatnost transakce, která je zdrojem zatížení.

Na aktiva se zbývajícím obdobím zatížení kratším než šest měsíců se vztahují faktory požadovaného stabilního financování podle oddílu 2, které by se uplatnily na stejná aktiva, pokud by byla držena nezatížená.

5.  
Pokud instituce znovu použije nebo znovu zastaví vypůjčené aktivum, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, a toto aktivum je zaúčtováno v podrozvaze, s transakcí, na jejímž základě bylo aktivum vypůjčeno, se zachází jako se zatíženou, nemůže-li dojít splatnosti bez toho, aby instituce vypůjčené aktivum vrátila.
6.  

Za nezatížená se považují tato aktiva:

a) 

aktiva zahrnutá v seskupení, která jsou k dispozici pro okamžité použití jako kolaterál za účelem získání dodatečného financování v rámci vázaných, nebo je-li dané seskupení spravováno centrální bankou, nevázaných, avšak dosud nefinancovaných úvěrových linek, které jsou instituci k dispozici; mezi tato aktiva patří aktiva umístěná úvěrovou institucí u ústřední instituce v rámci kooperativní sítě nebo institucionálního systému ochrany; instituce předpokládají, že aktiva v seskupení jsou zatížena v pořadí rostoucí likvidity na základě klasifikace likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, počínaje aktivy nezpůsobilými pro likviditní rezervu;

b) 

aktiva, jež instituce obdržela jako kolaterál za účelem snižování úvěrového rizika v rámci zajištěných úvěrových transakcí, zajištěných transakcí financování nebo transakcí výměny kolaterálu a jež instituce smí zcizit;

c) 

aktiva spojená jako nepovinné přezajištění s emisí krytých dluhopisů.

7.  

V případě nestandardních, dočasných operací prováděných ECB nebo centrální bankou členského státu nebo centrální bankou třetí země za účelem naplnění jejího mandátu v období finančních obtíží na celém trhu nebo za mimořádných makroekonomických okolností lze uplatňovat snížený faktor požadovaného stabilního financování u těchto aktiv:

a) 

odchylně od čl. 428ad písm. f) a od čl. 428ah odst. 1 písm. a) u zatížených aktiv pro účely operací uvedených v tomto pododstavci;

b) 

odchylně od čl. 428ad písm. d) bodů i) a ii), od čl. 428af písm. b) a od čl. 428ag písm. c) u peněžních částek, které jsou výsledkem operací uvedených v tomto pododstavci.

Příslušné orgány po dohodě s centrální bankou, která je protistranou dané transakce, stanoví faktor požadovaného stabilního financování, který se na aktiva uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) uplatní. V případě zatížených aktiv podle prvního pododstavce písm. a) nesmí být faktor požadovaného stabilního financování, který se uplatní, nižší než faktor požadovaného stabilního financování, který by se podle oddílu 2 na tato aktiva uplatnil, pokud by byla držena nezatížená.

Při uplatňování sníženého faktoru požadovaného stabilního financování v souladu s druhým pododstavcem příslušné orgány pečlivě sledují dopad tohoto sníženého faktoru na pozice stabilního financování instituce a v případě nutnosti přijmou vhodná opatření dohledu.

8.  
S cílem zamezit dvojímu započítání vyloučí instituce aktiva spojená s kolaterálem uznaným jako variační marže složená v souladu s čl. 428k odst. 4 písm. b) a čl. 428ah odst. 2, s kolaterálem uznaným jako složená počáteční marže nebo uznaným jako příspěvek do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany v souladu s čl. 428ag písm. a) a b) z jiných částí výpočtu objemu požadovaného stabilního financování v souladu s touto kapitolou.
9.  
Instituce do výpočtu objemu požadovaného stabilního financování zahrnou finanční nástroje, cizí měny a komodity, pro které byl proveden příkaz k nákupu. Z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučí finanční nástroje, cizí měny a komodity, pro které byl proveden příkaz k prodeji, nejsou-li tyto transakce zohledněny jako deriváty nebo zajištěné transakce financování v rozvaze instituce a pokud mají být tyto transakce zohledněny v rozvaze instituce po svém vypořádání.
10.  
Příslušné orgány mohou určit faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatní na podrozvahové expozice, které nejsou uvedeny v této kapitole, s cílem zajistit, aby instituce držely příslušný objem dostupného stabilního financování pro část těchto expozic, u které se očekává potřeba financování v jednoletém horizontu ukazatele čistého stabilního financování. Pro určení těchto faktorů zohlední příslušné orgány zejména podstatné poškození pověsti instituce, ke kterému by mohlo dojít v důsledku neposkytnutí tohoto financování.

Příslušné orgány podávají orgánu EBA nejméně jednou ročně zprávu o druzích podrozvahových expozic, pro které určily faktory požadovaného stabilního financování. V této zprávě také vysvětlí metodiku použitou k určení těchto faktorů.

Článek 428q

Zbytková splatnost aktiva

1.  
Není-li v této kapitole uvedeno jinak, zohlední instituce při určování faktorů požadovaného stabilního financování, které se uplatní na její aktiva a podrozvahové položky podle oddílu 2, zbytkovou smluvní splatnost aktiv a podrozvahových transakcí.
2.  
V případě aktiv oddělených v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 se instituce řídí podkladovou expozicí těchto aktiv. Na tato aktiva však instituce uplatní vyšší faktory požadovaného stabilního financování podle délky trvání zatížení určené příslušnými orgány, které zváží, zda může instituce těmito aktivy volně disponovat nebo je vyměňovat, a rovněž zváží délku trvání závazků vůči klientům instituce, kterých se tento požadavek na oddělení týká.
3.  
Při výpočtu zbytkové splatnosti aktiva zohledňují instituce opce na základě předpokladu, že emitent nebo protistrana uplatní jakoukoli opci k prodloužení splatnosti daného aktiva. V případě opcí, které lze uplatnit na základě uvážení instituce, zohlední instituce a příslušné orgány reputační faktory, které mohou omezit možnost neuplatnění opce ze strany instituce, zejména očekávání trhu a klientů, že by instituce měla splatnost některých aktiv k datu jejich splatnosti prodloužit.
4.  
K určení faktorů požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, se v případě umoření úvěrů se zbytkovou smluvní splatností jeden rok nebo více jakákoli část, která bude splatná za méně než šest měsíců, považuje za část se zbytkovou splatností méně než šest měsíců a jakákoli část, která bude splatná v době od šesti měsíců do méně než jednoho roku, za část se zbytkovou splatností od šesti měsíců do méně než jednoho roku.



Oddíl 2

Faktory požadovaného stabilního financování

Článek 428r

0 % faktor požadovaného stabilního financování

1.  

Na tato aktiva se vztahuje 0 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

nezatížená aktiva způsobilá jakožto vysoce kvalitní likvidní aktiva úrovně 1 v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci, bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky stanovené v uvedeném aktu v přenesené pravomoci;

b) 

nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 0 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity podle aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy stanovené v uvedeném aktu v přenesené pravomoci;

c) 

veškeré rezervy držené institucí u ECB nebo centrální banky členského státu nebo centrální banky třetí země, včetně povinných rezerv a přebytečných rezerv;

d) 

veškeré pohledávky vůči ECB nebo centrální bance členského státu nebo centrální bance třetí země se zbytkovou splatností kratší než šest měsíců;

e) 

pohledávky se zúčtováním v den realizace obchodu vyplývající z prodejů finančních nástrojů, cizích měn nebo komodit, u kterých se očekává vypořádání v rámci běžného cyklu vypořádání nebo v období, jež je obvyklé pro příslušný typ výměny nebo typ transakce, nebo které nebyly vypořádány, avšak jejich vypořádání se očekává;

f) 

aktiva kategorizovaná jako vzájemně závislá se závazky podle článku 428f;

g) 

splatné peněžní částky vyplývající z transakcí s financováním cenných papírů s finančními zákazníky, pokud tyto transakce mají zbytkovou splatnost méně než šest měsíců, pokud tyto splatné peněžní částky jsou zajištěny aktivy splňujícími podmínky pro aktiva úrovně 1 v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality uvedených tamtéž a pokud by instituce měla právní nárok a provozní možnost uvedená aktiva po dobu trvání transakce opětovně použít.

Uplatňuje-li se článek 428e, zohledňují instituce splatné peněžní částky podle prvního pododstavce písm. g) tohoto odstavce na čistém základě.

2.  
Odchylně od odst. 1 písm. c) mohou příslušné orgány po dohodě s příslušnou centrální bankou rozhodnout o uplatnění vyššího faktoru požadovaného stabilního financování na povinné rezervy, a to při zohlednění zejména rozsahu, v jakém požadavky na rezervy existují v jednoletém horizontu, a tudíž vyžadují odpovídající stabilní financování.

V případě dceřiných podniků se správním ústředím ve třetí zemi, kde se na povinné rezervy u centrální banky na základě vnitrostátních právních předpisů příslušné třetí země, které stanoví požadavek čistého stabilního financování, vztahuje vyšší faktor požadovaného stabilního financování, se pro účely konsolidace zohlední tento vyšší faktor požadovaného stabilního financování.

Článek 428s

5 % faktor požadovaného stabilního financování

1.  

Na tato aktiva a podrozvahové položky se vztahuje 5 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 5 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci;

b) 

splatné peněžní částky vyplývající z transakcí s financováním cenných papírů s finančními zákazníky, pokud tyto transakce mají zbytkovou splatnost kratší než šest měsíců, jiné než ty, které jsou uvedeny v čl. 428r odst. 1 písm. g);

c) 

nevyčerpaná část závazných úvěrových a likviditních příslibů v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1;

d) 

produkty související s podrozvahovým financováním obchodu podle přílohy I se zbytkovou splatností méně než šest měsíců.

Uplatňuje-li se článek 428e, zohledňují instituce splatné peněžní částky podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce na čistém základě.

2.  
Na všechny skupiny derivátových smluv se započtením uplatňují instituce 5 % faktor požadovaného stabilního financování, a to na absolutní reálnou hodnotu příslušných skupin derivativních smluv se započtením, bez zohlednění případného poskytnutého kolaterálu, pokud mají tyto skupiny derivátových smluv se započtením zápornou reálnou hodnotu. Pro účely tohoto odstavce instituce určí reálnou hodnotu bez zohlednění případného poskytnutého kolaterálu nebo vypořádacích plateb a příjmů souvisejících se změnami v tržním ocenění těchto smluv.

Článek 428t

7 % faktor požadovaného stabilního financování

Na nezatížená aktiva způsobilá jakožto kryté dluhopisy úrovně 1 mimořádně vysoké kvality v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 se vztahuje 7 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci.

Článek 428u

7,5 % faktor požadovaného stabilního financování

Na produkty související s podrozvahovým financováním obchodu podle přílohy I se zbytkovou splatností nejméně šest měsíců, avšak méně než jeden rok se vztahuje 7,5 % faktor požadovaného stabilního financování.

Článek 428v

10 % faktor požadovaného stabilního financování

Na tato aktiva a podrozvahové položky se vztahuje 10 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

splatné peněžní částky vyplývající z transakcí s finančními zákazníky, které mají zbytkovou splatnost kratší než šest měsíců, jiné než ty, které jsou uvedeny v čl. 428r odst. 1 písm. g) a v čl. 428s odst. 1 písm. b);

b) 

produkty související s rozvahovým financováním obchodu se zbytkovou splatností méně než šest měsíců;

c) 

produkty související s podrozvahovým financováním obchodu podle přílohy I se zbytkovou splatností jeden rok nebo více.

Článek 428w

12 % faktor požadovaného stabilního financování

Na nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 12 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 12 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci.

Článek 428x

15 % faktor požadovaného stabilního financování

Na nezatížená aktiva způsobilá jakožto aktiva úrovně 2A v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 se vztahuje 15 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci.

Článek 428y

20 % faktor požadovaného stabilního financování

Na nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 20 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 20 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci.

Článek 428z

25 % faktor požadovaného stabilního financování

Na nezatížené sekuritizace úrovně 2B v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 se vztahuje 25 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci.

Článek 428aa

30 % faktor požadovaného stabilního financování

Na tato aktiva se vztahuje 30 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

nezatížené vysoce kvalitní kryté dluhopisy v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci;

b) 

nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 30 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci.

Článek 428ab

35 % faktor požadovaného stabilního financování

Na tato aktiva se vztahuje 35 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

nezatížené sekuritizace úrovně 2B v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci;

b) 

nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 35 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci.

Článek 428ac

40 % faktor požadovaného stabilního financování

Na nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 40 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 40 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci.

Článek 428ad

50 % faktor požadovaného stabilního financování

Na tato aktiva se vztahuje 50 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

nezatížená aktiva způsobilá jakožto aktiva úrovně 2B v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, s výjimkou sekuritizací úrovně 2B a vysoce kvalitních krytých dluhopisů v souladu s uvedeným aktem v přenesené pravomoci, bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci;

b) 

vklady držené institucí v jiné finanční instituci, které splňují kritéria týkající se provozních vkladů stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1;

c) 

splatné peněžní částky se zbytkovou splatností kratší než jeden rok vyplývající z transakcí s(e):

i) 

ústřední vládou členského státu nebo třetí země;

ii) 

regionální vládou nebo místními orgány členského státu nebo třetí země;

iii) 

subjekty veřejného sektoru v členském státu nebo ve třetí zemi;

iv) 

mezinárodními rozvojovými bankami podle čl. 117 odst. 2 a mezinárodními organizacemi podle článku 118;

v) 

nefinančními podniky, retailovými zákazníky a malými a středními podniky;

vi) 

úvěrovými družstvy povolenými příslušným orgánem, soukromými investičními společnostmi a klienty, kteří jsou zprostředkovateli vkladů, v rozsahu, ve kterém tato aktiva nespadají pod písmeno b) tohoto odstavce;

d) 

splatné peněžní částky se zbytkovou splatností nejméně šest měsíců, avšak kratší než jeden rok vyplývající z transakcí s:

i) 

Evropskou centrální bankou nebo centrální bankou členského státu;

ii) 

centrální bankou třetí země;

iii) 

finančními zákazníky;

e) 

produkty související s rozvahovým financováním obchodu se zbytkovou splatností nejméně šest měsíců, avšak kratší než jeden rok;

f) 

aktiva zatížená po zbytkovou splatnost nejméně šesti měsíců, avšak méně než jeden rok, s výjimkou případů, kdy by byl těmto aktivům přidělen v souladu s články 428ae až 428ah vyšší faktor požadovaného stabilního financování, pokud by byla držena nezatížená – v tom případě se uplatní vyšší faktor požadovaného stabilního financování, který by se uplatnil na aktiva, pokud by byla držena nezatížená;

g) 

jakákoli jiná aktiva se zbytkovou splatností kratší než jeden rok, pokud není v článcích 428r až 428ac stanoveno jinak.

Článek 428ae

55 % faktor požadovaného stabilního financování

Na nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 55 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 55 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci.

Článek 428af

65 % faktor požadovaného stabilního financování

Na tato aktiva se vztahuje 65 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

nezatížené úvěry zajištěné obytnými nemovitostmi nebo nezatížené úvěry na obytné nemovitosti plně zajištěné způsobilým poskytovatelem zajištění uvedeným v čl. 129 odst. 1 písm. e) se zbytkovou splatností jeden rok nebo více, pokud je těmto úvěrům v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 přidělena riziková váha 35 % nebo nižší;

b) 

nezatížené úvěry se zbytkovou splatností jeden rok nebo více, s výjimkou úvěrů poskytnutých finančním zákazníkům a úvěrů podle článků 428r až 428ad, pokud je těmto úvěrům v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 přidělena riziková váha 35 % nebo nižší.

Článek 428ag

85 % faktor požadovaného stabilního financování

Na následující aktiva a podrozvahové položky se vztahuje 85 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

jakákoli aktiva a podrozvahové položky včetně hotovosti, složené jako počáteční marže pro derivátové smlouvy, s výjimkou případů, kdy by byl těmto aktivům přidělen vyšší faktor požadovaného stabilního financování v souladu s článkem 428ah, pokud by byla držena nezatížená – v tom případě se uplatní vyšší faktor požadovaného stabilního financování, který by se uplatnil na aktiva, pokud by byla držena nezatížená;

b) 

jakákoli aktiva a podrozvahové položky včetně hotovosti, poskytnutá jako příspěvek do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany, s výjimkou případů, kdy by byl těmto aktivům přidělen vyšší faktor požadovaného stabilního financování v souladu s článkem 428ah, pokud by byla držena nezatížená – v tom případě se uplatní vyšší faktor požadovaného stabilního financování, který by se uplatnil na nezatížená aktiva;

c) 

nezatížené úvěry se zbytkovou splatností jeden rok nebo více, s výjimkou úvěrů poskytnutých finančním zákazníkům a úvěrů podle článků 428r až 428af, které nejsou po splatnosti více než 90 dnů a kterým je v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 přidělena riziková váha vyšší než 35 %;

d) 

produkty související s rozvahovým financováním obchodu se zbytkovou splatností jeden rok nebo více;

e) 

nezatížené cenné papíry se zbytkovou splatností jeden rok nebo více, které nejsou v selhání podle článku 178 a které nejsou způsobilé jakožto likvidní aktiva podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 460 odst. 1;

f) 

nezatížené akcie obchodované na burze, které nejsou způsobilé jakožto aktiva úrovně 2B podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 460 odst. 1;

g) 

fyzicky obchodované komodity včetně zlata, avšak s výjimkou komoditních derivátů;

h) 

aktiva zatížená po zbytkovou splatnost jednoho roku nebo déle v krycím portfoliu financovaném krytými dluhopisy podle čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES nebo krytými dluhopisy, které splňují požadavky na způsobilost pro zacházení uvedené v čl. 129 odst. 4 nebo 5 tohoto nařízení.

Článek 428ah

100 % faktor požadovaného stabilního financování

1.  

Na tato aktiva se vztahuje 100 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

není-li v této kapitole uvedeno jinak, jakákoli aktiva zatížená po zbytkovou splatnost jednoho roku nebo déle;

b) 

jakákoli aktiva kromě těch uvedených v článcích 428r až 428ag, včetně úvěrů pro finanční zákazníky se zbytkovou smluvní splatností jeden rok nebo více, nevýkonných expozic, položek odečtených z kapitálu, dlouhodobých aktiv, akcií obchodovaných mimo burzu, ponechaných podílů, pojistných aktiv a cenných papírů, u nichž došlo k selhání.

2.  
Instituce uplatní 100 % faktor požadovaného stabilního financování na rozdíl (je-li kladný) mezi součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou a součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou, jež byly vypočteny v souladu s článkem 428d.

Na výpočet podle prvního pododstavce se vztahují tato pravidla:

a) 

variační marže obdržená institucemi od jejich protistran se odečte od reálné hodnoty skupiny transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou, pokud kolaterál obdržený jako variační marže splňuje podmínky pro aktiva úrovně 1 podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 460 odst. 1, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality uvedených ve zmíněném aktu v přenesené pravomoci, a pokud instituce mají právní nárok a provozní možnost tento kolaterál opětovně použít;

b) 

veškerá variační marže složená institucemi jejich protistranám se odečte od reálné hodnoty skupiny transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou.



KAPITOLA 5

Výjimka pro malé a nepříliš složité instituce

Článek 428ai

Výjimka pro malé a nepříliš složité instituce

Odchylně od kapitol 3 a 4 se malé a nepříliš složité instituce mohou s předchozím svolením svého příslušného orgánu rozhodnout vypočítat poměr dostupného stabilního financování instituce podle kapitoly 6 vůči požadovanému stabilnímu financování instituce podle kapitoly 7 a vyjádřit jej jako procentní podíl.

Příslušný orgán může vyžadovat, aby malá a nepříliš složitá instituce dodržela požadavek čistého stabilního financování založený na dostupném stabilním financování instituce podle kapitoly 3 a požadovaném stabilním financování podle kapitoly 4, pokud se domnívá, že zjednodušená metodika není pro zachycení rizik financování existujících u dané instituce dostačující.



KAPITOLA 6

Dostupné stabilní financování pro zjednodušený výpočet ukazatele čistého stabilního financování



Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 428aj

Zjednodušený výpočet objemu dostupného stabilního financování

1.  
Není-li v této kapitole uvedeno jinak, vypočítá se objem dostupného stabilního financování vynásobením účetní hodnoty různých kategorií nebo druhů závazků a kapitálu faktory dostupného stabilního financování, které se uplatňují podle oddílu 2. Celkový objem dostupného stabilního financování se rovná součtu vážených objemů závazků a kapitálu.
2.  
S dluhopisy a jinými dluhovými cennými papíry, které jsou vydávány institucí, prodávány výhradně na retailovém trhu a drženy na retailovém účtu, je možné zacházet jako by náležely do příslušné kategorie retailových vkladů. Musí být stanovena omezení, aby tyto nástroje nemohly koupit a držet jiné strany než retailoví zákazníci.

Článek 428ak

Zbytková splatnost závazku nebo kapitálu

1.  
Není-li v této kapitole uvedeno jinak, instituce zohledňují zbytkovou smluvní splatnost závazků a kapitálu s cílem určit faktory dostupného stabilního financování, které se uplatňují podle oddílu 2.
2.  
Při určování zbytkové splatnosti závazku nebo kapitálu instituce zohlední existující opce. Činí tak na základě předpokladu, že protistrana uplatní kupní opce k nejbližšímu možnému datu. V případě opcí, které lze uplatnit na základě uvážení instituce, zohlední instituce a příslušné orgány reputační faktory, které mohou omezit možnost instituce neuplatnit danou opci, zejména očekávání trhu, že by instituce měly některé závazky před jejich splatností umořit.
3.  
Instituce zacházejí s vklady s pevnou výpovědní lhůtou podle jejich výpovědní lhůty a s termínovanými vklady podle jejich zbytkové splatnosti. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku instituce při určování zbytkové splatnosti retailových termínovaných vkladů nepřihlíží k možnostem předčasného výběru, pokud za předčasný výběr do méně než jednoho roku musí vkladatel zaplatit významnou sankci, která je stanovena v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 460 odst. 1.
4.  
.K určení faktorů dostupného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, se v případě závazků se zbytkovou splatností jeden rok nebo více jakákoli část, která bude splatná za méně než šest měsíců, považuje za část se zbytkovou splatností méně než šest měsíců a jakákoli část, která bude splatná v době od šesti měsíců do méně než jednoho roku, za část se zbytkovou splatností od šesti měsíců do méně než jednoho roku.



Oddíl 2

Faktory dostupného stabilního financování

Článek 428al

0 % faktor dostupného stabilního financování

1.  

Není-li v tomto oddílu uvedeno jinak, uplatní se na všechny závazky bez stanovené splatnosti, včetně krátkých pozic a pozic s otevřenou splatností, 0 % faktor dostupného stabilního financování, avšak s výjimkou těchto případů:

a) 

odložené daňové závazky, s nimiž se zachází v souladu s nejbližším možným datem, kdy lze tyto závazky realizovat;

b) 

menšinové podíly, s nimiž se zachází v souladu s termínem dotčeného nástroje.

2.  

Na odložené daňové závazky a menšinové podíly uvedené v odstavci 1 se uplatňuje jeden z těchto faktorů:

a) 

0 %, pokud je efektivní zbytková splatnost odloženého daňového závazku nebo menšinového podílu kratší než jeden rok;

b) 

100 %, pokud je efektivní zbytková splatnost odloženého daňového závazku nebo menšinového podílu jeden rok nebo více.

▼C7

3.  

Na tyto závazky a kapitálové položky nebo nástroje se uplatňuje 0 % faktor dostupného stabilního financování:

▼M8

a) 

závazky se zúčtováním v den realizace obchodu vyplývající z nákupů finančních nástrojů, cizích měn a komodit, u kterých se očekává vypořádání v rámci běžného cyklu vypořádání nebo v období, jež je obvyklé pro příslušný typ výměny nebo typ transakce, nebo které nebyly vypořádány, avšak jejich vypořádání se nicméně očekává;

b) 

závazky kategorizované jako vzájemně závislé s aktivy podle článku 428f;

c) 

závazky se zbytkovou splatností kratší než jeden rok, které jsou poskytovány:

i) 

Evropskou centrální bankou nebo centrální bankou členského státu;

ii) 

centrální bankou třetí země;

iii) 

finančními zákazníky;

d) 

jakékoli další závazky a kapitálové položky nebo nástroje, které nejsou uvedeny v tomto článku a v článcích 428am až 428ap.

4.  
Instituce uplatňují 0 % faktor dostupného stabilního financování na absolutní hodnotu rozdílu (pokud je záporný) mezi součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou a součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou vypočtených v souladu s článkem 428d.

Na výpočet podle prvního pododstavce se vztahují tato pravidla:

a) 

variační marže obdržená institucemi od jejich protistran se odečte od reálné hodnoty skupiny transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou, pokud kolaterál obdržený jako variační marže splňuje podmínky pro aktiva úrovně 1 podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 460 odst. 1, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality uvedených ve zmíněném aktu v přenesené pravomoci, a pokud instituce mají právní nárok a provozní možnost tento kolaterál opětovně použít;

b) 

veškerá variační marže složená institucemi jejich protistranám se odečte od reálné hodnoty skupiny transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou.

Článek 428am

50 % faktor dostupného stabilního financování

▼C7

Na tyto závazky a kapitálové položky nebo nástroje se uplatňuje 50 % faktor dostupného stabilního financování:

▼M8

a) 

přijaté vklady, které splňují kritéria pro provozní vklady stanovená v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 460 odst. 1;

b) 

▼C7

závazky a kapitálové položky nebo nástroje se zbytkovou splatností kratší než jeden rok, které jsou poskytovány:

▼M8

i) 

ústřední vládou členského státu nebo třetí země;

ii) 

regionální vládou nebo místními orgány členského státu nebo třetí země;

iii) 

subjekty veřejného sektoru v členském státu nebo ve třetí zemi;

iv) 

mezinárodními rozvojovými bankami podle čl. 117 odst. 2 a mezinárodními organizacemi podle článku 118;

v) 

nefinančními podnikovými zákazníky;

vi) 

úvěrovými sdruženími povolenými příslušným orgánem, soukromými investičními společnostmi a klienty, kteří jsou zprostředkovateli vkladů, s výjimkou přijatých vkladů, které splňují kritéria pro provozní vklady stanovená v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 460 odst. 1.

Článek 428an

90 % faktor dostupného stabilního financování

Na retailové vklady na viděnou, retailové vklady s pevnou výpovědní lhůtou kratší než jeden rok a retailové termínované vklady se zbytkovou splatností méně než jeden rok, které splňují příslušná kritéria pro ostatní retailové vklady stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 90 % faktor dostupného stabilního financování.

Článek 428ao

95 % faktor dostupného stabilního financování

Na retailové vklady na viděnou, retailové vklady s pevnou výpovědní lhůtou kratší než jeden rok a retailové termínované vklady se zbytkovou splatností méně než jeden rok, které splňují příslušná kritéria pro stabilní retailové vklady stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 95 % faktor dostupného stabilního financování.

Článek 428ap

100 % faktor dostupného stabilního financování

Na tyto závazky a kapitálové položky a nástroje se vztahuje 100 % faktor dostupného stabilního financování:

a) 

položky kmenového kapitálu tier 1 instituce před provedením úprav vyžadovaných články 32 až 35, odpočtů podle článku 36 a uplatněním výjimek a alternativních postupů stanovených v článcích 48, 49 a 79;

b) 

položky vedlejšího kapitálu tier 1 instituce před odpočtem položek uvedených v článku 56 a uplatněním článku 79 na tyto položky s výjimkou všech nástrojů s výslovnými nebo vloženými opcemi, které by v případě uplatnění zkrátily efektivní zbytkovou splatnost na méně než jeden rok;

c) 

položky kapitálu tier 2 instituce před odpočty uvedenými v článku 66 a uplatněním článku 79, které mají zbytkovou splatnost jeden rok nebo více s výjimkou všech nástrojů s výslovnými nebo vloženými opcemi, které by v případě uplatnění zkrátily efektivní zbytkovou splatnost na méně než jeden rok;

d) 

jakékoli jiné kapitálové nástroje instituce se zbytkovou splatností jeden rok nebo více s výjimkou všech nástrojů s výslovnými nebo vloženými opcemi, které by v případě uplatnění zkrátily efektivní zbytkovou splatnost na méně než jeden rok;

e) 

jakékoli jiné zajištěné a nezajištěné výpůjčky a závazky se zbytkovou splatností jeden rok nebo více, včetně termínovaných vkladů, není-li v článcích 428al až 428ao uvedeno jinak.



KAPITOLA 7

Požadované stabilní financování pro zjednodušený výpočet ukazatele čistého stabilního financování



Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 428aq

Zjednodušený výpočet objemu požadovaného stabilního financování

1.  
Není-li v této kapitole uvedeno jinak, vypočítá se objem požadovaného stabilního financování pro malé a nepříliš složité instituce vynásobením účetní hodnoty různých kategorií nebo druhů aktiv a podrozvahových položek faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2. Celkový objem požadovaného stabilního financování se rovná součtu vážených objemů aktiv a podrozvahových položek.
2.  
Aktiva, která si instituce vypůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, která jsou zaúčtována v jejich rozvaze a ke kterým nemají práva skutečných majitelů, jsou z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučena.

Na aktiva, která si instituce vypůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, která nejsou zaúčtována v jejich rozvaze, ale ke kterým mají práva skutečných majitelů, se vztahují faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2.

3.  
Aktiva, která instituce zapůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, ke kterým si zachovávají práva skutečných majitelů, i když v jejich rozvaze nezůstávají, se pro účely této kapitoly považují za zatížená aktiva a vztahují se na ně faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2. Jinak jsou tato aktiva z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučena.
4.  
Aktivům zatíženým po zbytkovou splatnost nejméně šesti měsíců, se přidělí buď faktor požadovaného stabilního financování, který by se na ně podle oddílu 2 uplatnil, pokud by byla držena nezatížená, nebo faktor požadovaného stabilního financování, který se jinak uplatňuje na tato zatížená aktiva, podle toho, který je vyšší. Totéž platí, je-li zbytková splatnost zatížených aktiv kratší než zbytková splatnost transakce, která je zdrojem zatížení.

Na aktiva se zbývajícím obdobím zatížení kratším než šest měsíců se vztahují faktory požadovaného stabilního financování podle oddílu 2, které by se uplatnily na stejná aktiva, pokud by byla držena nezatížená.

5.  
Pokud instituce znovu použije nebo znovu zastaví vypůjčené aktivum, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, a pokud je toto aktivum zaúčtováno v podrozvaze, s transakcí, jejímž prostřednictvím bylo aktivum vypůjčeno, se zachází jako se zatíženou, a to v rozsahu, v jakém nemůže dojít splatnosti bez toho, aby instituce vypůjčené aktivum vrátila.
6.  

Za nezatížená se považují tato aktiva:

a) 

aktiva zahrnutá v seskupení, která jsou k dispozici pro okamžité použití jako kolaterál za účelem získání dodatečného financování v rámci vázaných, nebo je-li dané seskupení spravováno centrální bankou, nevázaných, avšak dosud nefinancovaných úvěrových linek, které jsou instituci k dispozici, včetně aktiv umístěných úvěrovou institucí u ústřední instituce v rámci kooperativní sítě nebo institucionálního systému ochrany;

b) 

aktiva, jež instituce obdržela jako kolaterál za účelem snižování úvěrového rizika v rámci zajištěných úvěrových transakcí, zajištěných transakcí financování nebo transakcí výměny kolaterálu a jež instituce smí zcizit;

c) 

aktiva spojená jako nepovinné přezajištění s emisí krytých dluhopisů.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce instituce předpokládají, že aktiva v seskupení jsou zatížena v pořadí rostoucí likvidity na základě klasifikace likvidity stanovené v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, počínaje aktivy nezpůsobilými pro likviditní rezervu.

7.  

V případě nestandardních, dočasných operací prováděných ECB nebo centrální bankou členského státu nebo centrální bankou třetí země za účelem naplnění jejího mandátu v období finančních obtíží na celém trhu nebo za mimořádných makroekonomických okolností lze snížený faktor požadovaného stabilního financování uplatnit u těchto aktiv:

a) 

odchylně od článku 428az a od čl. 428z odst. 1 písm. a) u aktiv zatížených pro operace uvedené v tomto pododstavci;

b) 

odchylně od článku 428aw a od čl. 428ay písm. b) u peněžních částek vyplývajících z operací uvedených v tomto pododstavci.

Příslušné orgány po dohodě s centrální bankou, která je protistranou dané transakce, stanoví příslušný faktor požadovaného stabilního financování, který se na aktiva uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) uplatní. V případě zatížených aktiv podle prvního pododstavce písm. a) nesmí být faktor požadovaného stabilního financování, který se uplatní, nižší než faktor požadovaného stabilního financování, který by se podle oddílu 2 na tato aktiva uplatnil, pokud by byla držena nezatížená.

Při uplatňování sníženého faktoru požadovaného stabilního financování v souladu s druhým pododstavcem příslušné orgány pečlivě sledují dopad tohoto sníženého faktoru na pozice stabilního financování instituce a v případě nutnosti přijmou vhodná opatření dohledu.

8.  
Instituce vyloučí aktiva spojená s kolaterálem uznaným jako variační marže složená v souladu s čl. 428k odst. 4 písm. b) a čl. 428ah odst. 2 nebo jako složená počáteční marže či jako příspěvek do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany v souladu s čl. 428ag písm. a) a b) z jiných částí výpočtu objemu požadovaného stabilního financování v souladu s touto kapitolou, aby předešly dvojímu započítání.
9.  
Instituce zahrnou do výpočtu objemu požadovaného stabilního financování finanční nástroje, cizí měny a komodity, pro které byl proveden příkaz k nákupu. Z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučí finanční nástroje, cizí měny a komodity, pro které byl proveden příkaz k prodeji, pokud nejsou tyto transakce zohledněny jako deriváty nebo zajištěné transakce financování v rozvaze instituce a pokud mají být tyto transakce zohledněny v rozvaze instituce po svém vypořádání.
10.  
Příslušné orgány mohou určit faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatní na podrozvahové expozice, které nejsou uvedeny v této kapitole, za účelem zajištění toho, aby instituce držely příslušný objem dostupného stabilního financování pro část těchto expozic, u které se očekává potřeba financování v jednoletém horizontu ukazatele čistého stabilního financování. Pro určení těchto faktorů zohlední příslušné orgány zejména podstatné poškození pověsti instituce, ke kterému by mohlo dojít v důsledku neposkytnutí tohoto financování.

Příslušné orgány podávají orgánu EBA nejméně jednou ročně zprávu o druzích podrozvahových expozic, pro které určily faktory požadovaného stabilního financování. V této zprávě také vysvětlí metodiku použitou k určení těchto faktorů.

Článek 428ar

Zbytková splatnost aktiva

1.  
Není-li v této kapitole uvedeno jinak, zohlední instituce při určování faktorů požadovaného stabilního financování, které se uplatní na její aktiva a podrozvahové položky podle oddílu 2, zbytkovou smluvní splatnost aktiv a podrozvahových transakcí.
2.  
V případě aktiv oddělených v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 se instituce řídí podkladovou expozicí těchto aktiv. Na tato aktiva však instituce uplatní vyšší faktory požadovaného stabilního financování podle délky trvání zatížení určené příslušnými orgány, které zváží, zda může instituce těmito aktivy volně disponovat nebo je vyměňovat, a rovněž zváží délku trvání závazků vůči klientům instituce, kterých se tento požadavek na oddělení týká.
3.  
Při výpočtu zbytkové splatnosti aktiva zohledňují instituce opce na základě předpokladu, že emitent nebo protistrana uplatní jakoukoli opci k prodloužení splatnosti daného aktiva. V případě opcí, které lze uplatnit na základě uvážení instituce, zohlední instituce a příslušné orgány reputační faktory, které mohou omezit možnost neuplatnění opce ze strany instituce, zejména vzhledem k očekáváním trhu a zákazníků, že by instituce měla splatnost některých aktiv k datu jejich splatnosti prodloužit.
4.  
K určení faktorů požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, se v případě umoření úvěrů se zbytkovou smluvní splatností jeden rok nebo více část, která bude splatná za méně než šest měsíců, považuje za část se zbytkovou splatností méně než šest měsíců a část, která bude splatná v době od šesti měsíců do méně než jednoho roku, za část se zbytkovou splatností od šesti měsíců do méně než jednoho roku.



Oddíl 2

Faktory požadovaného stabilního financování

Článek 428as

0 % faktor požadovaného stabilního financování

1.  

Na tato aktiva se vztahuje 0 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

nezatížená aktiva způsobilá jakožto vysoce kvalitní likvidní aktiva úrovně 1 v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci, bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky v uvedeném aktu v přenesené pravomoci stanovené;

b) 

veškeré rezervy držené institucí u ECB nebo centrální banky členského státu nebo centrální banky třetí země, včetně povinných rezerv a přebytečných rezerv;

c) 

veškeré pohledávky vůči ECB nebo centrální bance členského státu nebo centrální bance třetí země se zbytkovou splatností kratší než šest měsíců;

d) 

aktiva kategorizovaná jako vzájemně závislá se závazky podle článku 428f.

2.  
Odchylně od odst. 1 písm. b) mohou příslušné orgány po dohodě s příslušnou centrální bankou rozhodnout o uplatnění vyššího faktoru požadovaného stabilního financování na povinné rezervy, zejména s ohledem na rozsah, v jakém požadavky na rezervy existují v jednoletém horizontu, a tudíž vyžadují odpovídající stabilní financování.

V případě dceřiných podniků se správním ústředím ve třetí zemi, kde se na povinné rezervy u centrální banky na základě vnitrostátních právních předpisů příslušné třetí země, které stanoví požadavek čistého stabilního financování, vztahuje vyšší faktor požadovaného stabilního financování, se pro účely konsolidace zohlední tento vyšší faktor požadovaného stabilního financování.

Článek 428at

5 % faktor požadovaného stabilního financování

1.  
Na nevyčerpanou část závazných úvěrových a likviditních příslibů stanovených v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 se vztahuje 5 % faktor požadovaného stabilního financování.
2.  
Na všechny skupiny derivátových smluv se započtením uplatňují instituce 5 % faktor požadovaného stabilního financování, a to na absolutní reálnou hodnotu příslušných skupin derivativních smluv se započtením, bez zohlednění případného poskytnutého kolaterálu, pokud mají tyto skupiny derivátových smluv se započtením zápornou reálnou hodnotu. Pro účely tohoto odstavce instituce určí reálnou hodnotu bez zohlednění případného poskytnutého kolaterálu nebo vypořádacích plateb a příjmů souvisejících se změnami v tržním ocenění těchto smluv.

Článek 428au

10 % faktor požadovaného stabilního financování

Na tato aktiva a podrozvahové položky se vztahuje 10 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

nezatížená aktiva způsobilá jakožto kryté dluhopisy úrovně 1 mimořádně vysoké kvality v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci;

b) 

produkty související s podrozvahovým financováním obchodu podle přílohy I.

Článek 428av

20 % faktor požadovaného stabilního financování

Na nezatížená aktiva způsobilá jakožto aktiva úrovně 2A v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 a na nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci se vztahuje 20 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci.

Článek 428aw

50 % faktor požadovaného stabilního financování

Na tato aktiva se vztahuje 50 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

zajištěné a nezajištěné půjčky se zbytkovou splatností méně než jeden rok a pokud jsou zatíženy méně než jeden rok;

b) 

jakákoli jiná aktiva se zbytkovou splatností kratší než jeden rok, pokud není v článcích 428as až 428av stanoveno jinak;

c) 

aktiva zatížená po zbytkovou splatnost nejméně šesti měsíců, avšak méně než jeden rok, s výjimkou případů, kdy by byl těmto aktivům přidělen v souladu s články 428ax, 428ay a 428az vyšší faktor požadovaného stabilního financování, pokud by byla držena nezatížená – v tom případě se uplatní vyšší faktor požadovaného stabilního financování, který by se uplatnil na aktiva, pokud by byla držena nezatížená;

Článek 428ax

55 % faktor požadovaného stabilního financování

Na aktiva způsobilá jakožto aktiva úrovně 2B v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 a na akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci se vztahuje 55 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci, pokud jsou zatíženy méně než jeden rok.

Článek 428ay

85 % faktor požadovaného stabilního financování

Na tato aktiva a podrozvahové položky se vztahuje 85 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

jakákoli aktiva a podrozvahové položky včetně hotovosti, složené jako počáteční marže pro derivátové smlouvy či jako příspěvek do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany, s výjimkou případů, kdy by byl těmto aktivům přidělen vyšší faktor požadovaného stabilního financování v souladu s článkem 428az, pokud by byla držena nezatížená – v tom případě se uplatní vyšší faktor požadovaného stabilního financování, který by se uplatnil na aktiva, pokud by byla držena nezatížená;

b) 

nezatížené půjčky se zbytkovou splatností jeden rok nebo delší, s výjimkou půjček poskytnutých finančním zákazníkům, které nejsou po splatnosti více než 90 dnů;

c) 

produkty související s rozvahovým financováním obchodu se zbytkovou splatností jeden rok nebo delší;

d) 

nezatížené cenné papíry se zbytkovou splatností jeden rok nebo delší, které nejsou v selhání podle článku 178 a které nesplňují podmínky pro klasifikaci jako likvidní aktiva podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 460 odst. 1;

e) 

nezatížené akcie obchodované na burze, které nejsou způsobilé jakožto aktiva úrovně 2B podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 460 odst. 1;

f) 

fyzicky obchodované komodity včetně zlata, avšak s výjimkou komoditních derivátů.

Článek 428az

100 % faktor požadovaného stabilního financování

1.  

Na tato aktiva se vztahuje 100 % faktor požadovaného stabilního financování:

a) 

jakákoli aktiva zatížená po zbytkovou splatnost jednoho roku nebo déle;

b) 

jakákoli aktiva kromě aktiv uvedených v článcích 428as až 428ay, včetně úvěrů pro finanční zákazníky se zbytkovou smluvní splatností jeden rok nebo více, nevýkonných expozic, položek odečtených z kapitálu, dlouhodobých aktiv, akcií obchodovaných mimo burzu, ponechaných podílů, pojistných aktiv a cenných papírů, u nichž došlo k selhání.

2.  
Instituce uplatní 100 % faktor požadovaného stabilního financování na rozdíl (je-li kladný) mezi součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou a součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou, jež byly vypočteny v souladu s článkem 428d.

Na výpočet podle prvního pododstavce se vztahují tato pravidla:

a) 

variační marže obdržená institucemi od jejich protistran se odečte od reálné hodnoty skupiny transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou, pokud kolaterál obdržený jako variační marže splňuje podmínky pro aktiva úrovně 1 v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality uvedených ve zmíněném aktu v přenesené pravomoci, a pokud instituce mají právní nárok a provozní možnost tento kolaterál opětovně použít;

b) 

veškerá variační marže složená institucemi jejich protistranám se odečte od reálné hodnoty skupiny transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou.

▼M8



ČÁST SEDMÁ

PÁKA

Článek 429

Výpočet pákového poměru

1.  
Instituce vypočítají svůj pákový poměr podle metodiky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.
2.  
Pákový poměr se vypočítá jako hodnota kapitálu instituce dělená celkovou mírou expozic dané instituce a vyjadřuje se v procentech.

Instituce vypočítávají pákový poměr k referenčnímu datu vykázání.

3.  
Pro účely odstavce 2 je hodnotou kapitálu hodnota kapitálu tier 1.
4.  

Pro účely odstavce 2 se celková míra expozic rovná součtu hodnot expozic:

a) 

aktiv, s výjimkou derivátových smluv uvedených v příloze II, úvěrových derivátů a pozic uvedených v článku 429e, vypočítaných v souladu s čl. 429b odst. 1;

b) 

derivátových smluv uvedených v příloze II a úvěrových derivátů, včetně podrozvahových smluv a úvěrových derivátů, vypočítaných v souladu s články 429c a 429d;

c) 

navýšení pro úvěrové riziko protistrany u transakcí s financováním cenných papírů, včetně transakcí podrozvahových, vypočítaných v souladu s článkem 429e;

d) 

podrozvahových položek, s výjimkou derivátových smluv uvedených v příloze II, úvěrových derivátů, transakcí s financováním cenných papírů a pozic uvedených v článcích 429d a 429g, vypočítaných v souladu s článkem 429f;

e) 

nákupů nebo prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání, vypočítaných v souladu s článkem 429g.

Instituce zacházejí s transakcemi s delší dobou vypořádání v souladu s prvním pododstavcem písm. a) až d), v závislosti na příslušném případě.

Instituce mohou snížit hodnoty expozic uvedených v prvním pododstavci písm. a) o příslušný objem obecných úprav o úvěrové riziko u rozvahových položek a součet uvedený v prvním pododstavci písm. d) o příslušný objem obecných úprav o úvěrové riziko u podrozvahových položek, v obou případech s výhradou nulové minimální úrovně, jestliže úpravy o úvěrové riziko snížily kapitál tier 1.

5.  

Odchylně od odst. 4 písm. d) se použijí tato pravidla:

▼C7

a) 

na podrozvahovou položku podle odst. 4 písm. d), s níž se v souladu s použitelným účetním rámcem zachází jako s derivátem, se vztahuje zacházení podle písmene b) uvedeného odstavce;

▼M8

b) 

pokud klient instituce působící jako člen clearingového systému přímo uzavře derivátovou transakci s ústřední protistranou a instituce zaručuje plnění obchodních expozic svého klienta vyplývajících z příslušné transakce vůči ústřední protistraně, vypočítá instituce svoji expozici vyplývající ze záruky v souladu s odst. 4 písm. b), jako by uvedená instituce danou transakci uzavřela přímo s klientem, včetně zohlednění přijetí nebo poskytnutí hotovostní variační marže.

Zacházení podle prvního pododstavce písm. b) se vztahuje rovněž na instituci, která plní roli klienta vyšší úrovně a zaručuje plnění obchodních expozic svého klienta.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) a druhého pododstavce tohoto odstavce mohou instituce považovat přidružený subjekt za klienta pouze v případě, že tento subjekt nespadá do působnosti regulatorní konsolidace na úrovni, na níž se uplatňuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 3 písm. d).

6.  
Pro účely odst. 4 písm. e) tohoto článku a článku 429g se „nákupem nebo prodejem s obvyklým termínem dodání“ rozumí nákup nebo prodej cenných papírů na základě smluv, jejichž podmínky vyžadují dodání cenného papíru v období obecně stanoveném právním předpisem nebo konvencí platnou na daném trhu.
7.  

Není-li v této části výslovně stanoveno jinak, vypočítají instituce celkovou míru expozic v souladu s těmito zásadami:

a) 

nabytý fyzický nebo finanční kolaterál, nabyté záruky nebo snižování úvěrového rizika se nepoužijí ke snížení celkové míry expozic;

b) 

aktiva se nesnižují o závazky.

8.  

Odchylně od odst. 7 písm. b) mohou instituce snížit hodnotu expozice úvěru předběžného financování nebo překlenovacího úvěru o kladný zůstatek na spořicím účtu dlužníka, jemuž byl úvěr poskytnut, a zahrnout do celkové míry expozic pouze výslednou částku, a to v případě, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a) 

poskytnutí úvěru je podmíněno otevřením spořicího účtu u instituce, jež úvěr poskytuje, přičemž úvěr i spořicí účet jsou upraveny týmiž odvětvovými právními předpisy;

b) 

po celou dobu trvání úvěru dlužník nemůže zůstatek na spořicím účtu vybrat, a to ani v plné, ani v částečné výši;

c) 

instituce může bezpodmínečně a neodvolatelně použít zůstatek na spořicím účtu za účelem vypořádání jakékoli pohledávky, jež vznikne na základě dohody o úvěru, v případech upravených odvětvovými právními předpisy uvedenými v písmenu a) včetně případů neplacení ze strany dlužníka nebo jeho platební neschopnosti.

„Úvěrem předběžného financování“ nebo „překlenovacím úvěrem“ se rozumí úvěr poskytnutý dlužníkovi na omezené období s cílem překlenout jeho nedostatek finančních prostředků do okamžiku, kdy je poskytnut finální úvěr v souladu s kritérii stanovenými v odvětvových právních předpisech, jimiž jsou takové transakce upraveny.

Článek 429a

Expozice vyloučené z celkové míry expozic

1.  

Odchylně od čl. 429 odst. 4 písm. a) může instituce ze své celkové míry expozic vyloučit kterékoli z těchto expozic:

a) 

částky odečtené od položek kmenového kapitálu tier 1 v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. d);

b) 

aktiva odečtená při výpočtu hodnoty kapitálu podle čl. 429 odst. 3;

c) 

expozice, jimž byla v souladu s čl. 113 odst. 6 nebo 7 přiřazena 0 % riziková váha;

▼C7

d) 

pokud je instituce veřejnou rozvojovou úvěrovou institucí, expozice vyplývající z aktiv představujících pohledávky vůči ústředním vládám, regionálním vládám, místním orgánům nebo subjektům veřejného sektoru týkající se investic veřejného sektoru a z podpůrných úvěrů;

▼M8

e) 

pokud instituce není veřejnou rozvojovou úvěrovou institucí, části expozic vyplývající z postoupení podpůrných úvěrů jiným úvěrovým institucím;

f) 

zaručené části expozic vyplývajících z vývozních úvěrů, které splňují obě tyto podmínky:

i) 

záruku poskytuje způsobilý poskytovatel osobního zajištění úvěrového rizika v souladu s články 201 a 202, jako jsou například exportní úvěrové agentury nebo ústřední vlády;

ii) 

na zaručenou část expozice se v souladu s čl. 114 odst. 2 nebo 4 nebo čl. 116 odst. 4 vztahuje 0 % riziková váha;

g) 

pokud je instituce členem clearingového systému způsobilé ústřední protistrany, obchodní expozice uvedené instituce, pokud jejich clearing provádí uvedená způsobilá ústřední protistrana a pokud splňují podmínky stanovené v čl. 306 odst. 1 písm. c);

h) 

pokud je instituce klientem vyšší úrovně v rámci víceúrovňové klientské struktury, obchodní expozice vůči členovi clearingového systému nebo subjektu plnícímu roli klienta vyšší úrovně pro uvedenou instituci, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 305 odst. 2 a pokud instituce nemá povinnost nahradit klientovi případné ztráty utrpěné v případě selhání člena clearingového systému nebo způsobilé ústřední protistrany;

i) 

aktiva ve svěřenské správě splňující všechny tyto podmínky:

i) 

jsou zaúčtována v rozvaze instituce podle vnitrostátních všeobecně přijímaných účetních zásad, v souladu s článkem 10 směrnice 86/635/EHS;

ii) 

splňují kritéria pro odúčtování stanovená v mezinárodním standardu účetního výkaznictví (IFRS) 9 podle nařízení (ES) č. 1606/2002;

iii) 

případně splňují kritéria pro vynětí z konsolidace stanovená v mezinárodním standardu účetního výkaznictví (IFRS) 10 podle nařízení (ES) č. 1606/2002;

j) 

expozice, které splňují všechny tyto podmínky:

i) 

jsou expozicemi vůči subjektu veřejného sektoru;

ii) 

zachází se s nimi v souladu s čl. 116 odst. 4;

iii) 

vyplývají z vkladů, které musí instituce na základě právní povinnosti převést na subjekt veřejného sektoru uvedený v bodu i) pro účely financování investic obecného zájmu;

k) 

přebytečný kolaterál uložený u trojstranných zmocněnců, jenž nebyl zapůjčen;

l) 

pokud podle použitelného účetního rámce instituce zaúčtuje variační marži uhrazenou v hotovosti protistraně jako pohledávku, tuto pohledávku, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 429c odst. 3 písm. a) až e);

m) 

sekuritizované expozice z tradičních sekuritizací, které splňují podmínky týkající se převodu významného rizika stanovené v článku 244 odst. 2;

n) 

▼M11

následující expozice vůči centrální bance dané instituce při zachování podmínek stanovených v odstavcích 5 a 6:

▼M8

i) 

mince a bankovky představující zákonné platidlo v jurisdikci centrální banky;

ii) 

aktiva představující pohledávky vůči centrální bance včetně rezerv držených u centrální banky;

o) 

je-li instituce povolena v souladu s článkem 16 a s čl. 54 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 909/2014, expozice této instituce plynoucí z bankovních doplňkových služeb, jež jsou uvedeny v oddíle C písm. a) přílohy zmíněného nařízení, které přímo souvisejí se základními nebo doplňkovými službami, jež jsou uvedeny v oddílech A a B dotyčné přílohy;

p) 

je-li instituce určena v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 909/2014, expozice této instituce plynoucí z bankovních doplňkových služeb, jež jsou uvedeny v oddíle C písm. a) přílohy zmíněného nařízení, které přímo souvisejí se základními nebo doplňkovými službami centrálního depozitáře cenných papírů povoleného podle článku 16 zmíněného nařízení, jež jsou uvedeny v oddílech A a B dotyčné přílohy;

▼M15

q) 

expozice, na které se vztahuje zacházení stanovené v čl. 72e odst. 5 prvním pododstavci.

▼M8

Pro účely prvního pododstavce písm. m) instituce do celkové míry expozic zahrnou jakoukoli ponechanou expozici;

2.  

Pro účely odst. 1 písm. d) a e) se „veřejnou rozvojovou úvěrovou institucí“ rozumí úvěrová instituce, která splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

byla zřízena ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem členského státu;

b) 

její činnost je omezena na prosazování určitých cílů finanční, sociální nebo ekonomické veřejné politiky v souladu s právními a správními předpisy, jimiž se tato instituce řídí, včetně stanov, na nekonkurenčním základě;

c) 

jejím cílem není maximalizace zisku nebo podílu na trhu;

d) 

s výhradou unijních pravidel státní podpory má ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán povinnost chránit životaschopnost úvěrové instituce nebo poskytuje přímé či nepřímé záruky za nejméně 90 % jejích kapitálových požadavků, požadavků financování nebo poskytnutých podpůrných úvěrů;

e) 

nepřijímá pojištěné vklady ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 směrnice 2014/49/EU nebo ve smyslu vnitrostátních právních předpisů, jimiž se uvedená směrnice provádí, které lze označit za termínované vklady nebo spořicí vklady, od spotřebitelů ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ( 24 ).

Pro účely prvního pododstavce písm. b) mohou cíle veřejné politiky zahrnovat financování konkrétních hospodářských odvětví nebo zeměpisných oblastí příslušného členského státu za účelem podpory nebo rozvoje.

►C7  Pro účely odst. 1 písm. d) a e) a aniž jsou dotčena unijní pravidla státní podpory a z něj plynoucí povinnosti členských států, ◄ mohou příslušné orgány na žádost instituce přistupovat k určitému organizačně, strukturálně a finančně nezávislému a samostatnému útvaru této instituce jako k veřejné rozvojové úvěrové instituci, splňuje-li daný útvar všechny podmínky uvedené v prvním pododstavci a není-li takovým přístupem dotčena účinnost dohledu nad danou institucí. Jestliže se příslušné orgány pro účely tohoto pododstavce rozhodnou přistupovat k určitému útvaru instituce jako k veřejné rozvojové úvěrové instituci, vždy o této skutečnosti neodkladně vyrozumějí Komisi a EBA. Takovéto rozhodnutí podrobuje příslušný orgán každoročnímu přezkumu.

3.  
Pro účely odst. 1 písm. d) a e) a odst. 2 písm. d) se podpůrným úvěrem rozumí úvěr poskytnutý veřejnou rozvojovou úvěrovou institucí nebo subjektem zřízeným ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem členského státu přímo nebo prostřednictvím zprostředkující úvěrové instituce na nekonkurenčním a neziskovém základě s cílem podpořit cíle veřejné politiky této ústřední vlády, regionálních vlády nebo místního orgánu v členském státě.
4.  
Instituce nevyloučí obchodní expozice uvedené v odst. 1 písm. g) a h) tohoto článku, není-li splněna podmínka stanovená v čl. 429 odst. 5 třetím pododstavci.
5.  

▼M11

Instituce mohou vyloučit expozice uvedené v odst. 1 písm. n), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

▼M8

a) 

příslušný orgán dané instituce po konzultaci s příslušnou centrální bankou rozhodl a veřejně prohlásil, že existují výjimečné okolnosti, které odůvodňují vyloučení s cílem usnadnit provádění měnových politik;

b) 

výjimka je poskytnuta na omezené období, jehož délka nepřesahuje jeden rok;

▼M11

c) 

příslušný orgán instituce po konzultaci s příslušnou centrální bankou určil a veřejně vyhlásil datum považované za datum vzniku výjimečných okolností; toto datum musí být nastaveno na konec čtvrtletí.

▼M8

6.  

Expozice vyloučené podle odst. 1 písm. n) splňují obě tyto podmínky:

a) 

jsou denominovány v téže měně jako vklady přijímané institucí;

b) 

jejich průměrná splatnost nepřesahuje výraznou měrou průměrnou splatnost vkladů přijímaných institucí.

7.  

Odchylně od čl. 92 odst. 1 písm. d) instituce, jež vyloučí expozice uvedené v odst. 1 písm. n) tohoto článku, po celou dobu vyloučení nepřetržitě zachová následující požadavek na upravený pákový poměr:

image

kde:

aLR

=

upravený pákový poměr;

▼M11

EMLR

=

celková míra expozic dané instituce vypočtená v souladu s čl. 429 odst. 4, včetně expozic vyloučených v souladu s odst. 1 písm. n) tohoto článku, k datu uvedenému v odst. 5 písm. c) tohoto článku; a

CB

=

denní průměrná celková hodnota expozic dané instituce vůči její centrální bance, které jsou způsobilé k vyloučení v souladu s odst. 1 písm. n), vypočtená za úplné udržovací období rezerv centrální banky bezprostředně předcházející datu uvedenému v odst. 5 písm. c).

▼M8

Článek 429b

Výpočet hodnoty expozice aktiv

1.  

Instituce vypočítají hodnotu expozice u aktiv, s výjimkou derivátových smluv uvedených v příloze II, úvěrových derivátů a pozic uvedených v článku 429e, v souladu s těmito zásadami:

a) 

„hodnotou expozic aktiv“ se rozumí hodnota expozice podle první věty čl. 111 odst. 1;

b) 

transakce s financováním cenných papírů se neodečítají.

2.  

Dohoda o sdružování finančních prostředků (cash pooling) nabízená institucí neporušuje podmínku stanovenou v čl. 429 odst. 7 písm. b) pouze v případě, že splňuje obě tyto podmínky:

a) 

instituce nabízející dohodu o sdružování finančních prostředků převádí kreditní a debetní zůstatky různých jednotlivých účtů skupiny subjektů zahrnutých do dohody („původní účty“) do jednoho samostatného účtu, a tím vynuluje zůstatky původních účtů;

b) 

instituce provádí činnosti podle písmene a) tohoto pododstavce denně.

Pro účely tohoto odstavce a odstavce 3 se „dohodou o sdružování finančních prostředků“ pro účely tohoto článku rozumí dohoda, v jejímž rámci dochází ke sdružení kreditních nebo debetních zůstatků několika jednotlivých účtů za účelem správy hotovosti nebo řízení likvidity.

3.  

Odchylně od odstavce 2 tohoto článku dohoda o sdružování finančních prostředků, která nesplňuje podmínku stanovenou v písmeni b) uvedeného odstavce, avšak splňuje podmínku stanovenou v jeho písmeni a), neporušuje podmínku stanovenou v čl. 429 odst. 7 písm. b), pokud uvedená dohoda splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

instituce má právně vymahatelné právo kdykoli kompenzovat zůstatky původních účtů prostřednictvím převodu na jeden účet;

b) 

mezi zůstatky původních účtů neexistuje nesoulad splatností;

c) 

instituce si účtuje nebo vyplácí úroky na základě souhrnného zůstatku původních účtů;

d) 

příslušný orgán instituce považuje frekvenci převodů zůstatků původních účtů za přiměřenou k tomu, aby byl do celkové míry expozic zahrnut pouze souhrnný zůstatek z dohody o sdružování finančních prostředků.

4.  

Odchylně od odst. 1 písm. d) mohou instituce vypočítat hodnotu expozice hotovostních pohledávek a hotovostních závazků v rámci transakcí s financováním cenných papírů se stejnou protistranou na čistém základě pouze v případě, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

transakce mají tentýž explicitní termín konečného vypořádání;

b) 

právo započítat částky, které dluží protistraně, vůči částkám, které dluží protistrana, je právně vymahatelné za běžného fungování a v případě selhání, platební neschopnosti nebo konkursu;

c) 

protistrany mají v úmyslu provést vypořádání závazků na čistém základě, realizovat aktiva a současně vypořádat závazky nebo se na transakce vztahuje mechanismus vypořádání, jehož výsledek funkčně odpovídá čistému vypořádání.

5.  

Pro účely odst. 4 písm. c) mohou instituce mít za to, že výsledek mechanismu vypořádání funkčně odpovídá čistému vypořádání, pouze pokud se ke dni vypořádání čistý výsledek peněžních toků transakcí v rámci tohoto mechanismu rovná jediné čisté částce v rámci čistého vypořádání a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

k vypořádání transakcí dochází v rámci stejného systému vypořádání nebo v rámci systémů vypořádání, které používají společnou infrastrukturu pro vypořádání;

b) 

dohody o vypořádání jsou podpořeny pomocí hotovosti nebo vnitrodenních úvěrových příslibů, jejichž účelem je zajistit, že dojde k vypořádání transakcí do konce obchodního dne;

c) 

jakékoli potíže vyplývající z komponent transakcí s financováním cenných papírů, které se týkají cenných papírů, nemají vliv na dokončení čistého vypořádání hotovostních pohledávek a závazků.

Podmínka stanovená v prvním pododstavci písm. c) je splněna pouze tehdy, pokud selhání jakékoli transakce s financováním cenných papírů v rámci mechanismu vypořádání může vést ke zpoždění vypořádání pouze pro odpovídající hotovostní komponentu nebo může vést k vytvoření závazku vůči mechanismu vypořádání podpořeného příslušným úvěrovým příslibem.

Pokud dojde k selhání komponenty transakcí s financováním cenných papírů, která se týká cenných papírů, v rámci mechanismu vypořádání na konci lhůty pro vypořádání v rámci mechanismu vypořádání, oddělí instituce tuto transakci a odpovídající hotovostní komponentu od skupiny transakcí se započtením a zacházejí s nimi na hrubém základě.

Článek 429c

Výpočet hodnoty expozice derivátů

1.  
Instituce vypočítají hodnotu expozice u derivátových smluv uvedených v příloze II a úvěrových derivátů, včetně těch, které jsou podrozvahovými položkami, metodou stanovenou v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 3.

Při výpočtu hodnoty expozice mohou instituce zohlednit dopady smluv o novaci a ostatních dohod o započtení v souladu s článkem 295. Instituce nezohledňují křížové započtení, mohou však provádět započtení v rámci kategorie produktů podle čl. 272 bodu 25 písm. c) i u úvěrových derivátů, pokud se na ně vztahuje dohoda o křížovém započtení podle čl. 295 písm. c).

Instituce zahrnou do celkové míry expozic prodané opce, a to i v případě, že pro ně lze stanovit nulovou hodnotu expozice v souladu s postupem podle čl. 274 odst. 5.

2.  
Pokud poskytnutí kolaterálu souvisejícího s derivátovými smlouvami snižuje na základě použitelného účetního rámce objem aktiv, instituce provede reverzi tohoto snížení.
3.  

Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou instituce provádějící výpočet reprodukčních nákladů derivátových smluv v souladu s článkem 275 jako variační marži podle článku 275 uznat pouze kolaterál přijatý od protistran v hotovosti, pokud použitelný účetní rámec tuto variační marži již neuznal jako snížení hodnoty expozice a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

v případě obchodů, u nichž není prováděn clearing prostřednictvím způsobilých ústředních protistran, není hotovost, kterou obdržela přijímající protistrana, oddělena;

b) 

variační marže je vypočítávána a vyměňována nejméně jednou denně na základě oceňování derivátových pozic podle tržní hodnoty;

c) 

variační marže je přijatá v měně uvedené v derivátové smlouvě, řídicí rámcové dohodě o započtení, příloze ke kvalifikované rámcové dohodě o započtení týkající se úvěrové podpory nebo definovaná v jakékoli dohodě o započtení se způsobilou ústřední protistranou;

d) 

přijatá variační marže je úplnou částkou, která by byla nezbytná k zániku expozice na základě oceňování podle tržní hodnoty, pokud jde o derivátovou smlouvu, na niž se vztahují limity a minimální hodnoty převodu použitelné u protistrany;

e) 

na derivátovou smlouvu a variační marži mezi institucí a protistranou smlouvy se vztahuje jediná dohoda o započtení, se kterou může instituce zacházet jako s faktorem snižujícím riziko v souladu s článkem 295.

Pokud instituce poskytuje hotovostní kolaterál protistraně a tento kolaterál splňuje podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) až e), považuje instituce tento kolaterál za variační marži poskytnutou protistraně a zahrne jej do výpočtu reprodukčních nákladů.

Pro účely písmene b) prvního pododstavce se má za to, že instituce splnila podmínku v něm stanovenou, pokud je variační marže vyměněna ráno v obchodní den následující po obchodním dnu, kdy byla uzavřena derivátová smlouva, pokud je výměna založena na hodnotě smlouvy na konci obchodního dne, kdy byla smlouva uzavřena.

Pro účely písmene d) prvního pododstavce platí, že pokud dojde ke sporu týkajícímu se marže, mohou instituce uznat výši vyměněného kolaterálu, jíž se spor netýká.

4.  
Pro účely odstavce 1 tohoto článku instituce nezahrnou přijatý kolaterál do výpočtu NICA ve smyslu čl. 272 bodu 12a, s výjimkou derivátových smluv s klienty, pokud clearing těchto smluv provádí způsobilá ústřední protistrana.
5.  
Pro účely odstavce 1 tohoto článku instituce stanoví hodnotu multiplikátoru pro výpočet potenciální budoucí expozice v souladu s čl. 278 odst. 1 na jedna, s výjimkou derivátových smluv s klienty, pokud clearing těchto smluv provádí způsobilá ústřední protistrana.
6.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou instituce k určení hodnoty expozice u derivátových smluv uvedených v příloze II bodech 1 a 2 použít metodu uvedenou v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 4 nebo 5, ale pouze v případech, kdy tuto metodu použijí rovněž k určení hodnoty expozice u uvedených smluv pro účely splnění kapitálových požadavků stanovených v článku 92.

Pokud instituce uplatní jednu z metod uvedených v prvním pododstavci, nesnižují celkovou míru expozic o výši přijaté marže.

Článek 429d

Dodatečná ustanovení týkající se výpočtu hodnoty expozice prodaných úvěrových derivátů

1.  
Pro účely tohoto článku se „písemným úvěrovým derivátem“ rozumí jakýkoli finanční nástroj, pomocí kterého instituce fakticky poskytuje zajištění úvěrového rizika, včetně swapů úvěrového selhání, swapů veškerých výnosů a opcí, v jejichž rámci má instituce povinnost poskytnout zajištění úvěrového rizika podle podmínek uvedených v opční smlouvě.
2.  
Kromě výpočtu stanoveného v článku 429c instituce u prodaných úvěrových derivátů zahrnou do výpočtu hodnoty expozice efektivní pomyslné částky, na které odkazují prodané úvěrové deriváty, snížené o veškeré záporné změny reálné hodnoty, které byly začleněny do kapitálu tier 1, pokud jde o tyto prodané úvěrové deriváty.

Instituce vypočítají efektivní pomyslnou částku prodaných úvěrových derivátů pomocí úpravy pomyslné částky těchto derivátů tak, aby odrážela skutečnou expozici smluv využívajících páky nebo jinak posílených strukturou transakce.

3.  

Instituce mohou hodnotu expozice vypočítanou v souladu s odstavcem 2 úplně nebo částečně snížit o efektivní pomyslnou částku zakoupených úvěrových derivátů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

zbývající doba splatnosti zakoupeného úvěrového derivátu je rovna zbývající době splatnosti prodaného úvěrového derivátu nebo delší;

b) 

pro zakoupený úvěrový derivát jinak platí stejné nebo konzervativnější podstatné podmínky, jako jsou podmínky u odpovídajícího prodaného úvěrového derivátu;

c) 

zakoupený úvěrový derivát nebyl zakoupen od protistrany, která by instituci vystavila specifickému riziku pozitivní korelace ve smyslu čl. 291 odst. 1 písm. b);

d) 

pokud je efektivní pomyslná částka prodaného úvěrového derivátu snížena o jakoukoli zápornou změnu v reálné hodnotě začleněné do kapitálu tier 1 instituce, efektivní pomyslná částka zakoupeného úvěrového derivátu se sníží o jakoukoli kladnou změnu v reálné hodnotě začleněné do kapitálu tier 1;

e) 

zakoupený úvěrový derivát není začleněn do transakce, jejíž clearing instituce provedla jménem klienta, ani transakce, jejíž clearing instituce provedla v rámci své role klienta vyšší úrovně víceúrovňové klientské struktury, a pro kterou je efektivní pomyslná částka uvedená v odpovídajícím prodaném úvěrovém derivátu vyloučena z míry expozic v souladu s čl. 429a odst. 1 prvním pododstavcem písm. g), nebo h).

Pro účely výpočtu potenciální budoucí expozice v souladu s čl. 429c odst. 1 mohou instituce vyloučit ze skupiny transakcí se započtením část prodaného úvěrového derivátu, která není kompenzována v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce a pro kterou je efektivní pomyslná částka zahrnuta do celkové míry expozic.

4.  
Pro účely odst. 3 písm. b) se „podstatnou podmínkou“ rozumí jakákoli vlastnost úvěrového derivátu, která je relevantní pro jeho ocenění, včetně míry podřízenosti, opčního prvku, úvěrových událostí, podkladového referenčního subjektu nebo seskupení subjektů a podkladového referenčního závazku nebo seskupení závazků, s výjimkou pomyslné částky a zbytkové splatnosti úvěrového derivátu. Dvě referenční jména jsou totožná, pouze pokud označují stejný právní subjekt.
5.  
Odchylně od odst. 3 písm. b) mohou instituce používat zakoupené úvěrové deriváty na seskupení referenčních jmen ke kompenzaci prodaných úvěrových derivátů na jednotlivá referenční jména v daném seskupení, pokud je seskupení referenčních subjektů a míra podřízenosti v obou transakcích totožná.
6.  
Instituce nesníží efektivní pomyslnou částku prodaných úvěrových derivátů v případě, že zakoupí úvěrové zajištění prostřednictvím swapu veškerých výnosů a obdržené čisté platby eviduje jako čistý příjem, avšak v evidenci nezohledňuje žádné snížení hodnoty prodaného úvěrového derivátu v kapitálu tier 1.
7.  
V případě zakoupených úvěrových derivátů na seskupení referenčních závazků mohou instituce snížit efektivní pomyslnou částku prodaných úvěrových derivátů na jednotlivé referenční závazky o efektivní pomyslnou částku zakoupených úvěrových derivátů v souladu s odstavcem 3 pouze tehdy, pokud zakoupené zajištění z ekonomického hlediska odpovídá zakoupení samostatného zajištění pro každý z jednotlivých závazků v seskupení.

Článek 429e

Navýšení pro úvěrové riziko protistrany v případě transakcí s financováním cenných papírů

1.  
Kromě výpočtu hodnoty expozice transakcí s financováním cenných papírů, včetně těch, které představují podrozvahové položky v souladu s čl. 429b odst. 1, zahrnou instituce do celkové míry expozic také navýšení pro úvěrové riziko protistrany vypočtené v souladu s odstavci 2, nebo 3 tohoto článku.
2.  

Instituce vypočítají toto navýšení v případě transakcí s protistranou, na něž se nevztahuje rámcová dohoda o započtení, která splňuje podmínky stanovené v článku 206, individuálně pro jednotlivé transakce podle tohoto vzorce:

image

kde:

image

=

navýšení;

i

=

index označující transakci;

Ei

=

reálná hodnota cenných papírů nebo hotovosti zapůjčených protistraně v rámci transakce i; a

Ci

=

je reálná hodnota cenných papírů nebo hotovosti obdržených od protistrany v rámci transakce i.

Instituce mohou stanovit
image rovnou nule, pokud je Ei hotovost zapůjčená protistraně a příslušná hotovostní pohledávka nesplňuje podmínky pro zacházení se započtením stanovené v čl. 429b odst. 4.

3.  

Instituce vypočítají toto navýšení v případě transakcí s protistranou, na něž se nevztahuje rámcová dohoda o započtení, která splňuje podmínky stanovené v článku 206, individuálně pro jednotlivé dohody podle tohoto vzorce:

image

kde:

image

=

navýšení;

i

=

index označující dohodu o započtení;

Ei

=

reálná hodnota cenných papírů nebo hotovosti zapůjčených protistraně v rámci transakcí, na něž se vztahuje rámcová dohoda o započtení i; a

Ci

=

reálná hodnota cenných papírů nebo hotovosti obdržených od protistrany, na něž se vztahuje rámcová dohoda o započtení i.

4.  
Pro účely odstavců 2 a 3 zahrnuje pojem „protistrana“ také trojstranné zmocněnce, kteří přijímají kolaterál k uložení a řídí tento kolaterál v případě trojstranných transakcí.
5.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou instituce použít metodu stanovenou v článku 222, při uplatnění minimálně 20 % příslušné rizikové váhy, k určení navýšení pro transakce s financováním cenných papírů, včetně těch, které jsou podrozvahovými položkami. Instituce mohou tuto metodu použít pouze tehdy, pokud ji používají také k vypočítání hodnoty expozice uvedených transakcí pro účely splnění kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c).
6.  
Pokud použitelný účetní rámec umožňuje použít u repo obchodů odbytové účetnictví, provede instituce reverzi všech účetních zápisů souvisejících s prodejem.
7.  

Pokud instituce jedná v rámci transakcí s financováním cenných papírů včetně těch, které jsou podrozvahovými transakcemi, jako zmocněnec mezi jejich dvěma stranami, použijí se na výpočet celkové míry expozic instituce tato pravidla:

a) 

pokud instituce poskytuje jedné ze stran v rámci transakcí s financováním cenných papírů zabezpečení nebo záruku, které jsou omezeny na rozdíl mezi hodnotou cenného papíru nebo hotovosti, jež zapůjčila strana, a hodnotou kolaterálu, který poskytl dlužník, zahrne instituce do celkové míry expozic pouze navýšení vypočtené v souladu s odstavcem 2, nebo 3;

b) 

pokud instituce neposkytuje žádné ze zapojených stran zabezpečení či záruku, transakce se do celkové míry expozic nezahrne;

c) 

pokud je instituce ekonomicky vystavena podkladovému cennému papíru nebo hotovosti v transakci v rozsahu vyšším, než je expozice, na niž se vztahuje navýšení, zahrne do celkové míry expozic také plnou částku cenného papíru nebo hotovosti, jimž je vystavena;

d) 

pokud instituce jednající jako zmocněnec poskytuje zabezpečení nebo záruku oběma stranám zapojeným do transakcí s financováním cenných papírů, vypočítá celkovou míru expozic v souladu s písmeny a), b) a c) samostatně pro každou stranu zapojenou do transakce.

Článek 429f

Výpočet hodnoty expozice podrozvahových položek

1.  
Instituce vypočítají v souladu s čl. 111 odst. 1 hodnotu expozice podrozvahových položek s výjimkou derivátových smluv uvedených v příloze II, úvěrových derivátů, transakcí s financováním cenných papírů a pozic uvedených v článcích 429d.

Pokud se některý příslib vztahuje k prodloužení jiného příslibu, použije se čl. 166 odst. 9.

2.  
Odchylně od odstavce 1 mohou instituce snížit částku ekvivalentní úvěrové expozici podrozvahové položky o odpovídající částku specifických úprav o úvěrové riziko. Na tento výpočet se vztahuje minimální nulová hodnota.
3.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku uplatní instituce na podrozvahové položky s nízkým rizikem podle čl. 111 odst. 1 písm. d) 10 % konverzní faktor.

Článek 429g

Výpočet hodnoty expozice nákupů nebo prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání

1.  
Instituce zacházejí s hotovostí související s prodeji s obvyklým termínem dodání nebo cennými papíry souvisejícími s nákupy s obvyklým termínem dodání, které zůstávají v rozvaze do data vypořádání, jako s aktivy podle čl. 429 odst. 4 písm. a).
2.  
Instituce, které v souladu s použitelným účetním rámcem uplatňují na prodeje nebo nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání účtování k datu obchodu, provedou reverzi všech kompenzací mezi hotovostními pohledávkami pro prodeje s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání a hotovostními závazky pro nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání povolených podle uvedeného rámce. Po provedení reverze všech účetních kompenzací mohou instituce provést kompenzaci mezi příslušnými hotovostními pohledávkami a hotovostními závazky v případech, kdy jsou příslušné prodeje i nákupy s obvyklým termínem dodání vypořádány na základě dodání proti zaplacení.
3.  
Instituce, které v souladu s použitelným účetním rámcem uplatňují na prodeje nebo nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání účtování k datu vypořádání, zahrnou do celkové míry expozic úplnou nominální hodnotu příslibů k úhradě týkajících se nákupů s obvyklým termínem dodání.

Instituce mohou provést kompenzaci úplné nominální hodnoty příslibů k úhradě týkajících se nákupů s obvyklým termínem dodání o úplnou nominální hodnotu hotovostních pohledávek týkajících se prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání pouze v případě, že jsou splněny obě následující podmínky:

a) 

příslušné prodeje i nákupy s obvyklým termínem dodání jsou vypořádány na základě dodání proti zaplacení;

b) 

nakoupená a prodaná finanční aktiva, která jsou spojena s hotovostními pohledávkami a hotovostními závazky, jsou oceněna reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty a zahrnuta v obchodním portfoliu instituce.

▼M8



ČÁST SEDMÁ A

POŽADAVKY NA PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 430

Podávání zpráv o obezřetnostních požadavcích a podávání finančních informací

1.  

Instituce podávají příslušným orgánům zprávy o:

a) 

kapitálových požadavcích včetně pákového poměru, jak jsou stanoveny v článku 92 a části sedmé;

b) 

v případě institucí, které podléhají těmto požadavkům, požadavcích stanovených v článcích 92a a 92b.

c) 

velkých expozicích stanovených v článku 394;

d) 

požadavcích na likviditu stanovených v článku 415;

e) 

souhrnných údajích za každý vnitrostátní trh s nemovitostmi stanovených v čl. 430a odst. 1;

f) 

požadavcích a pokynech stanovených ve směrnici 2013/36/EU podléhajících standardizovanému podávání zpráv, s výjimkou jakéhokoli požadavku na další podávání zpráv podle čl. 104 odst. 1 písm. j) uvedené směrnice;

g) 

úrovni zatížení aktiv, včetně rozčlenění podle druhu zatížení aktiv, jako jsou například repa, půjčky cenných papírů, sekuritizované expozice nebo půjčky.

Instituce, na něž se vztahuje výjimka podle čl. 6 odst. 5, nepodléhají na individuálním základě požadavku na podávání zpráv o pákovém poměru stanovenému v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce.

▼M13

1a.  
Pokud instituce podávají zprávu o vlastních kapitálových požadavcích na sekuritizace, informace, které předkládají, musí pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku obsahovat informace o sekuritizacích nevýkonných expozic, na které se vztahuje zacházení stanovené v článku 269a, o STS rozvahových sekuritizacích, jejichž jsou původcem, a o členění podkladových aktiv těchto STS rozvahových sekuritizací podle kategorie aktiv.

▼M8

2.  
Nad rámec zpráv o pákovém poměru uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a aby příslušným orgánům umožnily sledování volatility pákového poměru, zejména v obdobích okolo referenčních dat vykázání, velké instituce podávají svým příslušným orgánům zprávy o konkrétních složkách pákového poměru na základě průměrných hodnot za vykazované období, jakož i o údajích použitých k výpočtu těchto průměrných hodnot.
3.  

Kromě zpráv o obezřetnostních požadavcích podle odstavce 1 tohoto článku podávají instituce svému příslušnému orgánu finanční informace, pokud jsou jedním z těchto subjektů:

a) 

institucí, na kterou se vztahuje článek 4 nařízení (ES) č. 1606/2002;

b) 

úvěrovou institucí, která sestavuje konsolidovanou účetní uzávěrku v souladu s mezinárodními účetními standardy podle čl. 5 písm. b) nařízení (ES) č. 1606/2002.

4.  
Příslušné orgány mohou požadovat, aby úvěrové instituce, které určují svůj kapitál na konsolidovaném základě v souladu s mezinárodními účetními standardy podle čl. 24 odst. 2, podávaly finanční informace v souladu s tímto článkem.
5.  
Podávání finančních informací podle odstavců 3 a 4 zahrnuje pouze informace, které jsou nezbytné pro poskytnutí komplexního pohledu na rizikový profil instituce a systémová rizika, která instituce představuje pro finanční sektor nebo reálnou ekonomiku podle nařízení (EU) č. 1093/2010.
6.  
Požadavky na podávání zpráv stanovené v tomto článku se na instituce uplatňují přiměřeným způsobem, se zřetelem ke zprávě uvedené v odstavci 8 a s ohledem na jejich velikost, složitost a povahu a úroveň rizika jejich činnosti.
7.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní jednotné formáty a šablony pro podávání zpráv, pokyny a metodiku k používání těchto šablon, četnost a lhůty podávání zpráv, definice a IT řešení pro podávání zpráv podle odstavců 1 až 4.

Žádné nové požadavky týkající se podávání zpráv, jež takové prováděcí technické normy stanoví, se nepoužijí dříve než šest měsíců od data jejich vstupu v platnost.

Pro účely odstavce 2 je v návrzích prováděcích technických norem vymezeno, o kterých složkách pákového poměru se podávají zprávy s použitím hodnoty ke konci dne nebo ke konci měsíce. Za tímto účelem EBA zohlední oba následující aspekty:

a) 

do jaké míry určitá složka podléhá významným dočasným snížením objemů transakcí, jež by mohla mít za následek podhodnocení rizika nadměrné páky k referenčnímu datu vykázání;

b) 

události a zjištění na mezinárodní úrovni.

EBA předloží Komisi návrhy prováděcích technických norem uvedených v tomto odstavci do 28. června 2021, s výjimkou návrhů týkajících se těchto aspektů:

a) 

pákového poměru, v jehož případě návrhy předloží do 28. června 2020;

b) 

povinností stanovených v článcích 92a a 92b, v jejichž případě se návrhy předloží do 28. června 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

8.  

EBA v souladu s tímto odstavcem posoudí náklady a přínosy spojené s požadavky na podávání zpráv stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ( 25 ) a svá zjištění sdělí Komisi do 28. června 2020. Toto posouzení se provede zejména se zřetelem k malým nepříliš složitým institucím. Pro tyto účely výsledná zpráva:

a) 

rozdělí instituce do kategorií podle jejich velikosti, složitosti a povahy a úrovně rizik plynoucích z jejich činnosti;

b) 

posoudí pro každou kategorii institucí vzniklé náklady spojené s podáváním zpráv během příslušného období ke splnění požadavků na podávání zpráv stanovených v prováděcím nařízení (EU) č. 680/2014, a to s ohledem na tyto zásady:

i) 

náklady spojené s podáváním zpráv se měří jako poměr nákladů na podávání zpráv k celkovým nákladům instituce během příslušného období;

ii) 

náklady spojené s podáváním zpráv zahrnují veškeré výdaje související se zavedením a průběžným provozem systémů podávání zpráv, včetně nákladů na personál, systémy IT, právní, účetní, auditní a poradenské služby;

iii) 

příslušným obdobím se rozumí každé roční období, během nějž instituci vznikly náklady spojené s podáváním zpráv za účelem příprav na zavedení požadavků na podávání zpráv stanovených v prováděcím nařízení (EU) č. 680/2014 a za účelem následného průběžného provozu systémů podávání zpráv;

c) 

posoudí, zda byly vzniklé náklady spojené s podáváním zpráv u každé kategorie institucí přiměřené, pokud jde o dosažený přínos požadavků na podávání zpráv pro účely obezřetnostního dohledu;

d) 

posoudí účinky, jež by na náklady a účinnost dohledu mělo snížení požadavků na podávání zpráv, a

e) 

obsahuje doporučení ohledně způsobu, jak snížit požadavky na podávání zpráv alespoň v případě malých a nepříliš složitých institucí, přičemž EBA za tímto účelem usiluje o snížení očekávaných průměrných nákladů alespoň o 10 %, avšak v ideálním případě o 20 %. EBA zejména posoudí:

i) 

zda by bylo možno od požadavků na podávání zpráv uvedených v odst. 1 písm. g) upustit v případě malých a nepříliš složitých institucí, u nichž zatížení aktiv nedosahuje určité prahové hodnoty;

ii) 

zda by četnost zpráv požadovanou podle odst. 1 písm. a), c) a g) bylo možno v případě malých a nepříliš složitých institucí snížit.

Ke uvedené zprávě EBA připojí návrhy prováděcích technických norem uvedené v odstavci 7.

9.  

Příslušné orgány konzultují orgán EBA ohledně otázky, zda by instituce jiné než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 3 a 4, měly podávat finanční informace na konsolidovaném základě v souladu s odstavcem 3, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

příslušné instituce ještě nepodávají zprávy na konsolidovaném základě;

b) 

příslušné instituce podléhají účetnímu rámci v souladu se směrnicí 86/635/EHS;

c) 

účetní výkaznictví se považuje za nezbytné pro poskytnutí komplexního pohledu na rizikový profil činností těchto institucí a na systémová rizika, která představují pro finanční sektor nebo reálnou ekonomiku podle nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem k upřesnění formátů a šablon, které instituce uvedené v prvním pododstavci použijí pro účely v něm stanovené.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve druhém pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

10.  
Má-li příslušný orgán za to, že pro účely stanovené v odstavci 5 jsou nezbytné informace, které nejsou zařazeny do prováděcích technických norem uvedených v odstavci 7, uvědomí orgán EBA a ESRB o dalších informacích, jejichž zařazení do prováděcích technických norem uvedených v daném odstavci považuje za nezbytné.
11.  
Příslušné orgány mohou upustit od požadavku na poskytnutí informací u jakýchkoli údajů vymezených v šablonách pro podávání zpráv stanovených v prováděcích technických normách podle tohoto článku, jsou-li tyto údaje duplicitní. Pro tyto účely se „duplicitními údaji“ rozumí jakékoli údaje, které jsou příslušným orgánům již k dispozici jinými prostředky než shromážděním těchto šablon pro podávání zpráv, včetně případů, kdy lze dané údaje získat z údajů, jež mají příslušné orgány již k dispozici v jiných formátech nebo míře členění; příslušný orgán může upustit od požadavků podle tohoto odstavce, pouze pokud údaje obdržené, shromážděné či agregované těmito alternativními metodami jsou totožné s těmi položkami údajů, které by jinak musely být oznamovány podle příslušných prováděcích technických norem;

příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a určené orgány využívají, kdykoli je to možné, výměny údajů, aby požadavky na podávání zpráv omezily. Použijí se ustanovení upravující výměnu informací a profesní tajemství stanovená v hlavě VII kapitole I oddílu II směrnice 2013/36/EU.

Článek 430a

Zvláštní oznamovací povinnosti

1.  

Instituce každý rok oznamují svým příslušným orgánům za každý stát, vůči jehož trhu s nemovitostmi mají expozici, tyto souhrnné údaje:

a) 

ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obytné nemovitosti, do výše zastavené částky a 80 % tržní hodnoty nebo 80 % zástavní hodnoty nemovitosti podle toho, která z těchto částek je nižší, není-li v souladu s čl. 124 odst. 2 rozhodnuto jinak;

b) 

celkové ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obytné nemovitosti, do výše hodnoty té části expozice, která je podle čl. 124 odst. 1 považována za plně zajištěnou obytnými nemovitostmi;

c) 

hodnotu expozice u všech nesplacených expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obytné nemovitosti, omezenou na tu část, která je podle čl. 124 odst. 1 považována za plně zajištěnou obytnými nemovitostmi;

d) 

ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obchodní nemovitosti, do výše zastavené částky a 50 % tržní hodnoty nebo 60 % zástavní hodnoty nemovitosti podle toho, která z těchto částek je nižší, není-li v souladu s čl. 124 odst. 2 rozhodnuto jinak;

e) 

celkové ztráty z expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obchodní nemovitosti, do výše hodnoty té části expozice, která je podle čl. 124 odst. 1 považována za plně zajištěnou obchodními nemovitostmi;

f) 

hodnotu expozice u všech nesplacených expozic, u nichž instituce uznala jako kolaterál obchodní nemovitosti, omezenou na tu část, která je podle čl. 124 odst. 1 považována za plně zajištěnou obchodními nemovitostmi.

2.  
Údaje uvedené v odstavci 1 se oznamují příslušnému orgánu domovského členského státu příslušné instituce. Pokud má instituce pobočku v jiném členském státě, oznamují se údaje týkající se této pobočky rovněž příslušným orgánům hostitelského členského státu. Údaje se oznamují samostatně za každý jednotlivý trh s nemovitostmi v rámci Unie, vůči nimž má příslušná instituce expozici.
3.  
Příslušné orgány každoročně zveřejní údaje uvedené v odst. 1 písm. a) až f) na agregovaném základě spolu s historickými údaji, jsou-li k dispozici. Příslušný orgán poskytne jinému příslušnému orgánu v členském státě nebo orgánu EBA na jejich žádost podrobnější informace o situaci na trzích s obytnými nebo obchodními nemovitostmi v daném členském státě.

Článek 430b

Zvláštní požadavky na podávání zpráv pro tržní riziko

▼M9

1.  
Ode dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a podávají úvěrové instituce, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 94 odst. 1 ani podmínky stanovené v čl. 325a odst. 1, pro všechny své pozice v obchodním portfoliu a všechny své pozice v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku, zprávy o výsledcích výpočtů založených na použití alternativního standardizovaného přístupu stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1a na stejném základě, na němž tyto instituce podávají zprávy o povinnostech stanovených v čl. 92 odst. 3 písm. b) bodu i) a čl. 92 odst. 3 písm. c).

▼M8

2.  
Instituce uvedené v odstavci 1 tohoto článku podávají samostatně zprávy o výpočtech stanovených v čl. 325c odst. 2 písm. a), b) a c) pro portfolio všech pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku.
3.  
Nad rámec požadavku stanoveného v odstavci 1 tohoto článku instituce po uplynutí tříletého období od vstupu nejnovějších regulačních technických norem uvedených v čl. 325bd odst. 7, čl. 325be odst. 3, čl. 325bf odst. 9 a čl. 325bg odst. 4 v platnost pro pozice přiřazené obchodním útvarům, pro něž instituce obdržela svolení příslušných orgánů k použití přístupu založeného na alternativních interních modelech v souladu s čl. 325az odst. 2, podá zprávy o výsledcích výpočtů založených na použití tohoto přístupu stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1b na stejném základě, na němž tyto instituce podávají zprávy o povinnostech stanovených v čl. 92 odst. 3 písm. b) bodu i) a čl. 92 odst. 3 písm. c).
4.  
Pro účely požadavku na podávání zpráv podle odstavce 3 tohoto článku podávají instituce samostatně zprávy o výpočtech uvedených v čl. 325ba odst. 1 písm. a) bodu i) a ii) a písm. b) bodu i) a ii) a pro portfolio všech pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku, o obchodních útvarech, pro něž instituce obdržela svolení příslušných orgánů k použití alternativního přístupu interního modelu, jak je stanoveno v čl. 325az odst. 2.
5.  
Instituce mohou v rámci skupiny použít kombinaci přístupů uvedených v odstavcích 1 a 3, nepřevyšuje-li výpočet na základě přístupů uvedených v odstavci 1 90 % celkového výpočtu. Jinak mohou instituce přístupy uvedené v odstavci 1 použít pro všechny své pozice v obchodním portfoliu a všechny své pozice v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku.
6.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní jednotné šablony pro podávání zpráv, pokyny a metodiku k používání těchto šablon, četnost a lhůty podávání zpráv, definice a IT řešení pro podávání zpráv podle tohoto článku.

Žádné nové požadavky týkající se podávání zpráv, jež takové prováděcí technické normy stanoví, se nepoužijí dříve než šest měsíců od data jejich vstupu v platnost.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 30. června 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 430c

Zpráva o proveditelnosti integrovaného systému pro podávání zpráv

1.  
EBA vypracuje zprávu o proveditelnosti týkající se vývoje jednotného a integrovaného systému pro shromažďování statistických údajů, údajů týkajících se řešení krizí a obezřetnostních údajů a sdělí svá zjištění Komisi do 28. června 2020.
2.  

Během přípravy návrhu zprávy o proveditelnosti EBA spolupracuje s příslušnými orgány, jakož i s orgány pověřenými správou systému pojištění vkladů a řešením krizí, a zejména pak s ESCB. Zpráva zohledňuje předchozí práci ESCB v oblasti integrovaného shromažďování údajů a je založena na analýze celkových nákladů a přínosů, přičemž zahrnuje přinejmenším:

a) 

přehled týkající se počtu a rozsahu aktuálních údajů shromažďovaných příslušnými orgány v jejich oblasti působnosti, jakož i původu údajů a jejich podrobnosti;

b) 

sestavení jednotného slovníku údajů, které mají být shromažďovány, aby byla zvýšena jednotnost požadavků na podávání zpráv, pokud jde o požadavky na pravidelné zprávy, a aby se předešlo zbytečným dotazům;

c) 

zřízení smíšeného výboru, v němž jsou přinejmenším zastoupeny EBA a ESCB a jenž je pověřen vývojem a zavedením integrovaného systému pro podávání zpráv;

d) 

proveditelnost a případný návrh ústředního místa shromažďování údajů v rámci integrovaného systému, včetně požadavků na zajištění přísné důvěrnosti shromážděných údajů, silné ověření přístupového práva do systému a jeho správu, jakož i kybernetickou bezpečnost, přičemž toto místo:

i) 

zahrnuje centrální rejstřík údajů s veškerými statistickými údaji, údaji týkajícími se řešení krizí a obezřetnostními údaji s potřebnou podrobností a četností podávání zprávy pro danou instituci a v potřebných intervalech jej aktualizuje;

ii) 

slouží jako kontaktní místo pro příslušné orgány tím, že přebírá veškeré dotazy příslušných orgánů na údaje, zpracovává je a sdružuje je, porovnává dotazy se shromážděnými oznámenými údaji a poskytuje příslušným orgánům možnost rychlého přístupu k požadovaným informacím;

iii) 

poskytuje příslušným orgánům doplňující podporu při předávání dotazů na údaje institucím a zanáší vyžádané údaje do ústředního rejstříku údajů;

iv) 

zastává koordinační úlohu pro výměnu informací a údajů mezi příslušnými orgány; a

v) 

zohledňuje postupy a procesy příslušných orgánů a převádí je do jednotného systému.

3.  
Do jednoho roku od předložení zprávy uvedené v tomto článku Komise se zřetelem ke zprávě o proveditelnosti vypracované orgánem EBA případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh týkající se zřízení standardizovaného a integrovaného systému pro požadavky na podávání zpráv.

▼M8



ČÁST OSMÁ

ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ INSTITUCEMI



HLAVA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 431

Požadavky a zásady týkající se zpřístupňování informací

1.  
Instituce veřejně zpřístupňují informace uvedené v hlavách II a III v souladu s ustanoveními této hlavy, s výhradou výjimek uvedených v článku 432.
2.  
Instituce, které od příslušných orgánů podle části třetí obdržely svolení k nástrojům a metodikám uvedeným v hlavě III této části, veřejně zpřístupní informace stanovené v uvedené hlavě.
3.  
Vedoucí orgán nebo vrcholné vedení přijme formální zásady pro splnění požadavků na zpřístupňování informací stanovené v této části a zavede a udržuje interní procesy, systémy a kontrolní mechanismy k ověření toho, že zpřístupňování informací ze strany instituce probíhá řádně a v souladu s požadavky stanovenými v této části. Nejméně jeden člen vedoucího orgánu nebo vrcholného vedení písemně potvrdí, že příslušná instituce zpřístupnila informace požadované na základě této části v souladu s formálními zásadami a interními procesy, systémy a kontrolními mechanismy. Písemné potvrzení a klíčové prvky formálních zásad instituce přijatých k naplnění požadavků na zpřístupňování informací musí být součástí informací, které instituce zpřístupňuje.

Informace, které mají být zpřístupněny v souladu s touto částí, podléhají stejné úrovni interního ověřování, jaká se používá v případě zprávy o činnosti obsažené ve finanční zprávě instituce.

Instituce zavedou rovněž zásady pro ověřování toho, zda jimi zpřístupněné informace plně informují účastníky trhu o rizikovém profilu daných institucí. Pokud instituce zjistí, že informace zpřístupněné podle této části plně neinformují účastníky trhu o rizikovém profilu, veřejně zpřístupní kromě informací požadovaných podle této části další nezbytné informace. Instituce mají nicméně povinnost zpřístupňovat pouze informace, jež jsou podstatné a nejsou vyhrazené nebo důvěrné podle článku 432.

4.  
Všechny kvantitativní zpřístupňované informace musí doprovázet kvalitativní vysvětlení a veškeré jiné doplňující informace potřebné k tomu, aby uživatelé příslušných informací daným zpřístupněným kvantitativním informacím porozuměli, zejména s ohledem na jakékoli významné změny v daných zpřístupněných informacích v porovnání s dříve zpřístupněnými informacemi.
5.  
Instituce na vyžádání vysvětlí svá rozhodnutí týkající se ratingů malým a středním podnikům a jiným podnikům, které žádají o úvěry, přičemž toto vysvětlení na požádání poskytnou písemně. Správní náklady na poskytnutí vysvětlení musí být přiměřené výši úvěru.

Článek 432

Nepodstatné, vyhrazené nebo důvěrné informace

1.  
S výjimkou zpřístupňování informací stanovených v čl. 435 odst. 2 písm. c), článku 437 a článku 450 nemusí instituce zpřístupňovat některé z informací vyjmenovaných v hlavách II a III, jestliže informace, které by byly zpřístupněny, se nepovažují za podstatné.

Při zpřístupňování se informace považují za podstatné, jestliže by jejich opomenutí nebo nesprávné uvedení mohlo změnit nebo ovlivnit posuzování nebo rozhodování uživatele spoléhajícího na tyto informace při rozhodování o ekonomických záležitostech.

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny stanovící způsob, jakým instituce určí podstatnost v souvislosti s požadavky na zpřístupňování informací podle hlav II a III.

2.  
Instituce mohou také vynechat některé z položek informací vyjmenovaných v hlavě II a III, pokud tyto položky zahrnují informace považované za vyhrazené nebo důvěrné v souladu s tímto odstavcem, s výjimkou zpřístupňování informací stanovených v článcích 437 a 450.

Informace se z hlediska institucí považují za vyhrazené, pokud by jejich veřejné zpřístupnění ohrozilo jejich konkurenční postavení. Vyhrazené informace mohou zahrnovat informace o produktech nebo systémech, které by snížily hodnotu investice do příslušných institucí, pokud by byly sdíleny s konkurencí.

Informace se považují za důvěrné, pokud zákazníci nebo vztahy s jinými protistranami instituci zavazují k zachovávání jejich důvěrnosti.

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny stanovící způsob, jakým instituce určí vyhrazenost a důvěrnost v souvislosti s požadavky na zpřístupňování informací podle hlav II a III.

3.  
Ve výjimečných případech uvedených v odstavci 2 dotčená instituce v rámci zpřístupnění informací uvede, že určité položky informací nebyly zpřístupněny a důvody jejich nezpřístupnění, a zveřejní obecnější informace o daném tématu, na nějž se uplatňuje požadavek na zpřístupňování informací, s výjimkou případů, kdy je samotné téma vyhrazené nebo důvěrné.

Článek 433

Četnost a rozsah zpřístupňování

Instituce zveřejňují zpřístupněné informace vyžadované podle hlav II a III způsobem stanoveným v článcích 433a, 433b a 433c.

Každoročně zpřístupňované informace se zveřejňují ve stejný den, kdy instituce zveřejňují svou účetní závěrku, nebo co nejdříve po tomto datu.

Půlročně a čtvrtletně zpřístupňované informace se zveřejňují ve stejný den, kdy instituce případně zveřejňují své finanční zprávy za příslušné období, nebo co nejdříve po tomto datu.

Jakékoli prodlení mezi datem zveřejnění zpřístupňovaných informací požadovaných podle této části a datem zveřejnění příslušné účetní závěrky musí být přiměřené a v žádném případě nepřekročí časový rámec stanovený příslušnými orgány podle článku 106 směrnice 2013/36/EU.

Článek 433a

Zpřístupňování informací velkými institucemi

1.  

Velké instituce zpřístupňují níže stanovené informace s touto četností:

a) 

veškeré informace požadované podle této části jednou ročně;

b) 

jednou za půl roku informace uvedené v:

i) 

čl. 437 písm. a),

ii) 

čl. 438 písm. e),

iii) 

čl. 439 písm. e) až l),

iv) 

článku 440,

v) 

čl. 442 písm. c), e), f) a g),

vi) 

čl. 444 písm. e),

vii) 

článku 445,

viii) 

čl. 448 odst. 1 písm. a) a b),

ix) 

čl. 449 písm. j) až l),

x) 

čl. 451 odst. 1 písm. a) a b),

xi) 

čl. 451a odst. 3,

xii) 

čl. 452 písm. g),

xiii) 

čl. 453 písm. f) až j),

xiv) 

čl. 455 písm. d), e) a g);

c) 

jednou za čtvrt roku:

i) 

informace uvedené v čl. 438 písm. d) a h),

ii) 

klíčové ukazatele uvedené v článku 447,

iii) 

informace uvedené v čl. 451a odst. 2.

2.  

Odchylně od odstavce 1 zpřístupňují velké instituce jiné než G-SVI, jež jsou nekotovanými institucemi, níže stanovené informace s touto četností:

a) 

veškeré informace požadované podle této části jednou ročně;

b) 

klíčové ukazatele uvedené v článku 447 jednou za půl roku.

3.  
Velké instituce, na něž se vztahuje článek 92a nebo 92b, zpřístupňují informace požadované podle článku 437a jednou za půl roku s výjimkou klíčových ukazatelů uvedených čl. 447 písm. h), které zpřístupňují jednou za čtvrt roku.

Článek 433b

Zpřístupňování informací malými a nepříliš složitými institucemi

1.  

Malé a nepříliš složité instituce zpřístupňují níže stanovené informace s touto četností:

a) 

jednou ročně informace uvedené v:

i) 

čl. 435 odst. 1 písm. a), e) a f),

ii) 

čl. 438 písm. d),

iii) 

čl. 450 odst. 1 písm. a) až d), h), i) a j);

b) 

jednou za půl roku klíčové ukazatelé uvedené v článku 447.

2.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku zpřístupňují malé a nepříliš složité instituce, jež jsou nekotovanými institucemi, klíčové ukazatele uvedené v článku 447 jednou ročně.

Článek 433c

Zpřístupňování informací jinými institucemi

1.  

Instituce, na které se nevztahují články 433a nebo 433b, zpřístupňují níže stanovené informace s touto četností:

a) 

veškeré informace požadované podle této části jednou ročně;

b) 

klíčové ukazatele uvedené v článku 447 jednou za půl roku.

2.  

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku zpřístupňují jiné instituce, jež jsou nekotovanými institucemi, jednou ročně:

a) 

informace uvedené v čl. 435 odst. 1 písm. a), e) a f);

b) 

informace uvedené v čl. 435 odst. 2 písm. a) b) a c);

c) 

informace uvedené v čl. 437 písm. a);

d) 

informace uvedené v čl. 438 písm. c) a d);

e) 

klíčové ukazatele uvedené v článku 447;

f) 

informace uvedené v čl. 450 odst. 1 písm. a) až d) a h) až k).

Článek 434

Způsob zpřístupňování informací

1.  
Instituce zpřístupňují veškeré informace požadované podle hlav II a III v elektronickém formátu a na jednom nosiči nebo místě. Tímto jedním nosičem nebo místem je samostatný dokument, který poskytuje snadno dostupný zdroj obezřetnostních informací pro uživatele těchto informací, nebo jasně odlišená část v účetní závěrce nebo finančních zprávách institucí nebo k nim připojená, která obsahuje informace, jejichž zpřístupnění se požaduje, a je pro příslušné uživatele snadno identifikovatelná.
2.  
Instituce zpřístupní archiv informací, jejichž zpřístupnění se požaduje v souladu s touto částí, na svých internetových stránkách, nebo pokud internetové stránky nemají, na jiném vhodném místě. Tento archiv zůstane přístupný po dobu, která nesmí být kratší než doba uchovávání informací stanovená vnitrostátními právními předpisy pro informace obsažené ve finančních zprávách institucí.

▼M8

Článek 434a

Jednotné formáty pro zpřístupňování informací

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které blíže určí jednotné formáty pro zpřístupňování a související pokyny, podle nichž se provádí zpřístupňování informací požadované podle hlav II a III.

Uvedené jednotné formáty pro zpřístupňování obsahují dostatečně komplexní a porovnatelné informace, na jejichž základě budou moci uživatelé těchto informací posoudit rizikové profily institucí a míru jejich souladu s požadavky stanovenými v částech první až sedmé. Prováděcí technické normy za účelem usnadnění porovnatelnosti informací usilují o udržení jednotnosti formátů pro zpřístupňování s mezinárodními standardy pro zpřístupňování informací.

Je-li to vhodné, mají formáty pro zpřístupňování podobu tabulky.

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 28. června 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat uvedené prováděcí technické normy v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M16

Článek 434b

Zpřístupnění informací v jednotném evropském přístupovém místě

1.  
Od 10. ledna 2030 instituce při zveřejňování jakýchkoli informací uvedených v části osmé tohoto nařízení předkládají tyto informace za účelem jejich zpřístupnění v jednotném evropském přístupovém místě zřízeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ( 26 )současně relevantnímu orgánu shromažďujícímu informace, který je uveden v odstavci 3 tohoto článku.

Tyto informace musí splňovat tyto požadavky:

a) 

předkládají se ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2023/2859, nebo vyžaduje-li to právo Unie, ve strojově čitelném formátu ve smyslu čl. 2 bodu 4 uvedeného nařízení;

b) 

jsou k nim připojena tato metadata:

i) 

všechny názvy instituce, jíž se informace týkají;

ii) 

identifikační kód právnické osoby patřící instituci upřesněný podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859;

iii) 

velikost instituce podle kategorií uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. d) uvedeného nařízení;

iv) 

druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení;

v) 

poznámka, zda informace obsahují osobní údaje.

2.  
Pro účely odst. 1 písm. b) bodu ii) získají instituce identifikační kód právnické osoby.
3.  
Pro účely zpřístupnění informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku v jednotném evropském přístupovém místě je orgánem shromažďujícím informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2023/2859 EBA.
4.  

Pro účely zajištění účinného shromažďování a správy informací předkládaných v souladu s odstavcem 1 vypracuje EBA návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:

a) 

všechna ostatní metadata, která mají připojena k informacím;

b) 

strukturování údajů v informacích;

c) 

informace, pro které je vyžadován strojově čitelný formát, a to, jaký strojově čitelný formát se má v takovýchto případech používat.

Pro účely písmene c) EBA posoudí výhody a nevýhody různých strojově čitelných formátů a provede vhodné praktické zkoušky.

EBA předloží tento návrh prováděcích technických norem Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat uvedené prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

5.  
V případě potřeby přijme EBA obecné pokyny k zajištění správnosti metadat předkládaných v souladu s odst. 4 prvním pododstavcem písm. a).

▼M8



HLAVA II

TECHNICKÁ KRITÉRIA PRO TRANSPARENTNOST A ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 435

Zpřístupňování informací o cílech a zásadách v oblasti řízení rizik

1.  

Instituce zpřístupňují informace o svých cílech a zásadách v oblasti řízení rizik pro jednotlivé kategorie rizik včetně rizik uvedených v této hlavě. Zpřístupňují se tyto informace:

a) 

strategie a procesy řízení uvedených kategorií rizik;

b) 

struktura a organizace příslušné funkce řízení rizik včetně informací o základu pravomocí, pravomocích a odpovědnosti této funkce v souladu se zakládacími dokumenty a dokumenty týkajícími se řízení instituce;

c) 

rozsah a povaha systémů hlášení a měření rizik;

d) 

zásady pro zajištění a snižování rizika a strategie a postupy pro sledování trvalé efektivity zajištění a snižování rizika;

e) 

prohlášení schválené vedoucím orgánem o přiměřenosti opatření k řízení rizik příslušné instituce poskytující ujištění, že zavedené systémy řízení rizik jsou přiměřené s ohledem na profil a strategii instituce;

f) 

stručné prohlášení o riziku schválené vedoucím orgánem, které výstižně popisuje celkový rizikový profil příslušné instituce související se strategií podnikání; toto prohlášení obsahuje:

i) 

klíčové ukazatele a údaje, které poskytují externím zúčastněným stranám komplexní představu o řízení rizika institucí, včetně toho, jak je rizikový profil instituce propojen s tolerancí k riziku stanovenou vedoucím orgánem;

ii) 

informace o transakcích uvnitř skupiny a transakcích se spřízněnými stranami, které mohou mít podstatný vliv na rizikový profil konsolidované skupiny.

2.  

Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich systémů správy a řízení:

a) 

počet funkcí ve vedoucím orgánu společnosti zastávaných členy vedoucího orgánu;

b) 

politika přijímání pracovníků pro výběr členů vedoucího orgánu a jejich skutečné znalosti, dovednosti a zkušenosti;

c) 

politika různorodosti s ohledem na výběr členů vedoucího orgánu, jeho cíle a jakékoli relevantní cíle stanovené v této politice a rozsah, v jakém bylo těchto cílů dosaženo;

d) 

zda instituce zřídila zvláštní výbor pro rizika a kolikrát tento výbor zasedal;

e) 

popis toku informací o riziku pro vedoucí orgán.

Článek 436

Zpřístupňování informací o oblasti působnosti

Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se oblasti působnosti tohoto nařízení:

a) 

název instituce, na kterou se toto nařízení vztahuje;

b) 

sesouhlasení mezi konsolidovanou účetní závěrkou vypracovanou v souladu s použitelným účetním rámcem a konsolidovanou účetní závěrkou vypracovanou v souladu s požadavky na regulatorní konsolidaci podle části první hlavy II oddílů 2 a 3; toto sesouhlasení uvádí rozdíly mezi účetním a regulatorním rozsahem konsolidace a právní subjekty zařazené do regulatorního rozsahu konsolidace, je-li odlišný od rozsahu účetní konsolidace; informace o právních subjektech zahrnutých do rozsahu regulatorní konsolidace uvádějí metodu regulatorní konsolidace, je-li odlišná od metody účetní konsolidace, a skutečnost, zda jsou tyto subjekty plně nebo poměrně konsolidovány a zda byly kapitálové investice do těchto právních subjektů odečteny od kapitálu;

c) 

členění aktiv a závazků konsolidované účetní závěrky sestavené v souladu s požadavky na regulatorní konsolidaci podle části první hlavy II oddílů 2 a 3 podle druhu rizik, jak je uvedeno v této části;

d) 

sesouhlasení uvádějící hlavní zdroje rozdílů mezi účetními hodnotami v účetní závěrce v rámci regulatorního rozsahu konsolidace ve smyslu části první hlavy II oddílů 2 a 3 a objemem expozice používaným k regulatorním účelům; toto sesouhlasení musí být doplněno kvalitativními informacemi o těchto hlavních zdrojích rozdílů;

e) 

u expozic z obchodního portfolia a investičního portfolia, které jsou upravovány v souladu s články 34 a 105, členění výší konstitutivních prvků úprav, které instituce provádí v rámci obezřetného oceňování, podle druhu rizik a celkovou výši konstitutivních prvků samostatně pro pozice v obchodním portfoliu a pro pozice v investičním portfoliu;

f) 

jakékoli současné nebo předpokládané podstatné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi mateřským podnikem a jeho dceřinými podniky;

g) 

souhrnnou částku, o niž je skutečný kapitál nižší, než je požadováno, ve všech dceřiných podnicích nezahrnutých do konsolidace a název nebo názvy těchto dceřiných podniků;

h) 

případně okolnosti, za nichž je využívána výjimka podle článku 7 nebo postup individuální konsolidace stanovený v článku 9.

Článek 437

Zpřístupňování informací o kapitálu

Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich kapitálu:

a) 

úplné sesouhlasení položek kmenového kapitálu tier 1, položek vedlejšího kapitálu tier 1, položek kapitálu tier 2 a filtrů a odpočtů uplatněných na kapitál instituce podle článků 32 až 36, 56, 66 a 79 a rozvahu v rámci auditované účetní závěrky instituce;

b) 

popis hlavních rysů nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 a vedlejšího kapitálu tier 1 a nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 emitovaných institucí;

c) 

podmínky všech nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 v plném znění;

d) 

odděleně zpřístupněné informace o povaze a objemech:

i) 

každého obezřetnostního filtru uplatněného podle článků 32 až 35;

ii) 

položek odečtených v souladu s články 36, 56 a 66;

iii) 

položek, které nebyly odečteny v souladu s články 47, 48, 56, 66 a 79;

e) 

popis všech omezení uplatněných na výpočet kapitálu v souladu s tímto nařízením a nástrojů, obezřetnostních filtrů a odpočtů, na které se tato omezení použijí;

f) 

provádí-li se výpočet kapitálových poměrů pomocí složek kapitálu určených na jiném základě, než který je stanoven v tomto nařízení, komplexní objasnění základu použitého pro výpočet těchto poměrů kapitálu.

Článek 437a

Zpřístupňování informací o kapitálu a způsobilých závazcích

Instituce, na něž se vztahuje článek 92a nebo 92b, zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich kapitálu a způsobilých závazků:

a) 

složení jejich kapitálu a způsobilých závazků, jejich splatnost a hlavní vlastnosti;

b) 

pořadí způsobilých závazků v hierarchii věřitelů;

c) 

celkový objem každé emise nástrojů způsobilých závazků podle článku 72b a objem těchto emisí, jenž je zahrnut do položek způsobilých závazků v rámci limitů stanovených v čl. 72b odst. 3 a 4;

d) 

celkový objem vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2.

Článek 438

Zpřístupňování informací o kapitálových požadavcích a objemech rizikově vážených expozic

Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich souladu s článkem 92 tohoto nařízení a s požadavky článku 73 a čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU:

a) 

shrnutí přístupu institucí k hodnocení přiměřenosti jejich vnitřně stanoveného kapitálu vzhledem k současným a budoucím činnostem;

b) 

objem dodatečných kapitálových požadavků na základě procesu kontroly orgánem dohledu podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU a jeho složení, pokud jde o nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2;

c) 

na vyžádání daného příslušného orgánu výsledek interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti instituce;

d) 

celkový objem rizikově vážených expozic a odpovídající celkový požadavek na kapitál stanovený v souladu s článkem 92, v členění podle jednotlivých kategorií rizik stanovených v části třetí, a případně vysvětlení dopadu na výpočet objemů kapitálu a rizikově vážených expozic, jenž vyplývá z uplatnění minimálních hodnot kapitálu a neuplatnění odpočtu položek od kapitálu;

e) 

rozvahové a podrozvahové expozice, objemy rizikově vážených expozic a související očekávané ztráty pro každou kategorii specializovaných úvěrů uvedenou v tabulce 1 v čl. 153 odst. 5 a rozvahové a podrozvahové expozice a objemy rizikově vážených expozic pro kategorie akciových expozic uvedené v čl. 155 odst. 2;

f) 

hodnotu expozice a objem rizikově vážené expozice kapitálových nástrojů držených v jakékoli pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovací holdingové společnosti, které instituce při výpočtu svých kapitálových požadavků na individuálním, subkonsolidovaném a konsolidovaném základě neodečítají od kapitálu podle článku 49;

g) 

doplňkový kapitálový požadavek a poměr kapitálové přiměřenosti finančního konglomerátu vypočtené v souladu s článkem 6 směrnice 2002/87/ES a přílohou I uvedené směrnice, pokud jsou uplatněny metody 1 nebo 2 stanovené v uvedené příloze;

h) 

změny v objemech rizikově vážených expozic stávajícího období, za něž se informace zpřístupňují, oproti bezprostředně předcházejícímu období zpřístupňování informací, ke kterým došlo v důsledku použití interních modelů, včetně uvedení klíčových faktorů vysvětlujících tyto změny.

Článek 439

Zpřístupňování informací o expozicích vůči úvěrovému riziku protistrany

Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich expozice vůči úvěrovému riziku protistrany podle části třetí hlavy II kapitoly 6:

a) 

popis metodiky použité k přiřazení vnitřně stanoveného kapitálu a úvěrových limitů pro úvěrové expozice vůči protistraně včetně metod, které byly použity k přiřazení těchto limitů k expozicím vůči ústředním protistranám;

b) 

popis zásad týkajících se záruk a jiných prostředků ke snižování úvěrového rizika, jako jsou zásady zajištění kolaterálu a ustavení úvěrových rezerv;

c) 

popis zásad týkajících se obecného a specifického rizika pozitivní korelace ve smyslu článku 291;

d) 

výši kolaterálu, kterou by instituce musela poskytnout v případě snížení svého úvěrového ratingu;

e) 

výši přijatého i poskytnutého odděleného a neodděleného kolaterálu podle typu kolaterálu a dále v členění na kolaterál použitý pro deriváty a transakce s financováním cenných papírů;

f) 

v případě derivátových transakcí hodnoty expozic před účinkem snižování úvěrového rizika i po něm, jak jsou určeny pomocí metod stanovených v části třetí hlavě II kapitole 6 oddílech 3 až 6, ať už se použije kterákoli z nich, a související objemy rizikové expozice v členění podle příslušné metody;

g) 

v případě transakcí s financováním cenných papírů hodnoty expozic před účinkem snižování úvěrového rizika i po něm, jak jsou určeny pomocí metod stanovených v části třetí hlavě II kapitole 4 a 6, ať už se použije kterákoli z nich, a související objemy rizikové expozice v členění podle příslušné metody;

h) 

hodnoty expozic po účincích snižování úvěrového rizika a související rizikové expozice pro kapitálový požadavek k úvěrovým úpravám v ocenění samostatně pro každou z metod stanovených v části třetí hlavě VI;

i) 

hodnotu expozice vůči ústředním protistranám a související rizikové expozice v rámci působnosti části třetí hlavy II kapitoly 6 oddílu 9 samostatně pro způsobilé a nezpůsobilé ústřední protistrany a v členění podle druhů expozic;

j) 

pomyslné objemy a reálnou hodnotu úvěrových derivátových transakcí; úvěrové derivátové transakce musí být členěny podle typu produktu; v rámci jednotlivých typů produktů musí být úvěrové derivátové transakce dále rozčleněny na koupené a prodané úvěrové zajištění;

k) 

odhad ukazatele alfa, pokud příslušné orgány instituci povolily použití svého vlastního odhadu ukazatele alfa v souladu s čl. 284 odst. 9;

l) 

samostatně informace zpřístupňované podle čl. 444 písm. e) a podle čl. 452 písm. g);

m) 

pro instituce používající metody stanovené v části třetí hlavě II kapitole 6 oddílech 4 až 5 objem jejich rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů na základě výpočtu podle čl. 273a odst. 1, případně odst. 2.

Pokud centrální banka členského státu poskytuje pomoc v oblasti likvidity v podobě kolaterálových swapů, může příslušný orgán osvobodit instituce od požadavků stanovených v prvním pododstavci písm. d) a e), má-li za to, že zpřístupněním uvedených informací by mohlo být nouzové poskytnutí likvidity odkryto. Pro tyto účely stanoví příslušný orgán náležité limitní hodnoty a objektivní kritéria.

Článek 440

Zpřístupňování informací o proticyklických kapitálových rezervách

Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se dodržování požadavku na proticyklickou kapitálovou rezervu podle hlavy VII kapitoly 4 směrnice 2013/36/EU:

a) 

zeměpisné rozložení objemů expozic a objemů rizikově vážených expozic svých úvěrových expozic použitých jako základ pro výpočet proticyklické kapitálové rezervy;

b) 

objem proticyklické kapitálové rezervy stanovený konkrétně pro danou instituci.

Článek 441

Zpřístupňování informací o ukazatelích globálního systémového významu

G-SVI každoročně zpřístupňují hodnoty ukazatelů použitých pro stanovení svého skóre v souladu s danou metodikou pro určení podle článku 131 směrnice 2013/36/EU.

Článek 442

Zpřístupňování informací o expozicích vůči úvěrovému riziku a riziku rozmělnění

Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich expozic vůči úvěrovému riziku a riziku rozmělnění:

a) 

rozsah a definice pojmů „po splatnosti“ a „znehodnocených“ pro účely účetnictví a případné rozdíly mezi definicemi pojmů „po splatnosti“ a „selhání“ pro účely účetnictví a pro regulatorní účely;

b) 

popis přístupů a metod přijatých pro určení specifických a obecných úprav o úvěrové riziko;

c) 

informace o objemu a kvalitě výkonných a nevýkonných expozic a expozic s úlevou v případě úvěrů, dluhových cenných papírů a podrozvahových expozic, včetně kumulovaných ztrát ze znehodnocení, rezerv a záporných změn reálné hodnoty v důsledku úvěrového rizika a výší přijatého kolaterálu a finančních záruk;

d) 

analýzu stárnutí účetních expozic po splatnosti;

e) 

hrubé účetní hodnoty expozic, u nichž došlo k selhání, i expozic, u nichž k selhání nedošlo, kumulované specifické a obecné úpravy o úvěrové riziko a kumulované odpisy vůči těmto expozicím, jakož i čisté účetní hodnoty a jejich rozložení podle zeměpisné oblasti a typu odvětví a pro úvěry, dluhové cenné papíry a podrozvahové expozice;

f) 

veškeré změny v hrubém objemu rozvahových a podrozvahových expozic, u nichž došlo k selhání, přinejmenším včetně informací o počátečních a konečných zůstatcích těchto expozic a hrubém objemu kterékoli z těchto expozic, které již nejsou v selhání nebo které byly odepsány;

g) 

rozdělení úvěrů a dluhových cenných papírů podle zbytkové splatnosti.

Článek 443

Zpřístupňování informací o zatížených a nezatížených aktivech

Instituce zpřístupňují informace o svých zatížených i nezatížených aktivech. Za tímto účelem použijí instituce účetní hodnoty podle kategorie expozice rozdělené podle kvality aktiva a celkovou výši účetní hodnoty, která je zatížena a která je nezatížena. Zpřístupnění informací o zatížených a nezatížených aktivech nesmí vést k odkrytí skutečnosti, že došlo k nouzovému poskytnutí likvidity centrálními bankami.

Článek 444

Zpřístupňování informací o použití standardizovaného přístupu

Instituce, které počítají objemy svých rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 2, zpřístupňují za každou kategorii expozic stanovenou v článku 112 tyto informace:

a) 

názvy určených externích ratingových agentur a exportních úvěrových agentur a důvody změn těchto určení v průběhu období, za něž jsou informace zpřístupňovány;

b) 

kategorie expozic, pro které jsou jednotlivé externí ratingové agentury nebo exportní úvěrové agentury používány;

c) 

popis postupu používaného k převodu ratingů emitenta a emise na položky, které nejsou součástí obchodního portfolia;

d) 

přiřazení externího ratingu jednotlivých určených externích ratingových agentur nebo exportních úvěrových agentur rizikovým vahám, které odpovídají stupňům úvěrové kvality stanoveným v části třetí hlavě II kapitole 2, přičemž tato informace nemusí být zpřístupněna, pokud instituce splňují standardní způsob přiřazování zveřejněný orgánem EBA;

e) 

hodnoty expozic a hodnoty expozic po snižování úvěrového rizika přiřazené jednotlivým stupňům úvěrové kvality stanoveným v části třetí hlavě II kapitole 2 podle kategorie expozic, jakož i ty, které byly odečteny od kapitálu.

Článek 445

Zpřístupňování informací o expozici vůči tržnímu riziku

Instituce, které počítají kapitálové požadavky v souladu s čl. 92 odst. 3 písm. b) a c), zpřístupňují tyto požadavky odděleně pro jednotlivá rizika zmíněná v uvedených písmenech. Kromě toho se odděleně zpřístupňují kapitálové požadavky ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných pozic.

Článek 446

Zpřístupňování informací o řízení operačního rizika

Instituce zpřístupňují níže uvedené informace o řízení operačního rizika:

a) 

přístupy používané danou institucí pro hodnocení kapitálových požadavků k operačnímu riziku;

b) 

popis metodiky stanovené v čl. 312 odst. 2, pokud ji instituce používá, a to včetně diskuse příslušných vnitřních a vnějších faktorů zohledněných v pokročilém přístupu instituce k měření;

c) 

v případě dílčího používání rozsah a pokrytí jednotlivých metodik, které jsou používány.

Článek 447

Zpřístupňování klíčových ukazatelů

Instituce zpřístupňuje v podobě tabulky níže uvedené klíčové ukazatele:

a) 

složení kapitálu a kapitálové požadavky vypočtené v souladu s článkem 92;

b) 

celkový objem rizikové expozice vypočtený podle čl. 92 odst. 3;

c) 

případně výši a složení dodatečného kapitálu, který musí instituce držet v souladu s čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU;

d) 

požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, které musí instituce držet v souladu s hlavou VII kapitolou 4 směrnice 2013/36/EU;

e) 

pákový poměr a celkovou míru expozic vypočtené v souladu s článkem 429;

f) 

níže uvedené informace týkající se ukazatele krytí likvidity vypočteného v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1:

i) 

průměr, případně průměry ukazatele krytí likvidity na základě hodnot zjišťovaných na konci měsíce během předchozích dvanácti měsíců za každé čtvrtletí příslušného období, za něž se informace zpřístupňují;

ii) 

průměr, případně průměry celkových likvidních aktiv po uplatnění příslušných srážek při ocenění, jež jsou součástí rezervy v oblasti likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, a to na základě hodnot zjišťovaných na konci měsíce během předchozích dvanácti měsíců za každé čtvrtletí příslušného období, za něž se informace zpřístupňují;

iii) 

průměry odtoku likvidity, přítoku likvidity a čistého odtoku likvidity vypočtených v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, a to na základě hodnot zjišťovaných na konci měsíce během předchozích dvanácti měsíců za každé čtvrtletí příslušného období, za něž se informace zpřístupňují;

g) 

níže uvedené informace týkající se požadavku čistého stabilního financování vypočteného v souladu s částí šestou hlavou IV:

i) 

ukazatel čistého stabilního financování na konci každého čtvrtletí příslušného období, za něž se informace zpřístupňují;

ii) 

dostupné stabilní financování na konci každého čtvrtletí příslušného období, za něž se informace zpřístupňují;

iii) 

požadované stabilní financování na konci každého čtvrtletí příslušného období, za něž se informace zpřístupňují;

h) 

ukazatele kapitálu a způsobilých závazků a jejich složky, čitatele a jmenovatele vypočtené v souladu s články 92a a 92b a případně rozčleněné na úrovni každé skupiny řešící krizi.

Článek 448

Zpřístupňování informací o expozicích vůči úrokovému riziku u pozic nezahrnutých do obchodního portfolia

1.  

Od 28. června 2021 zpřístupňují instituce níže uvedené kvantitativní a kvalitativní informace o rizicích vyplývajících z potenciálních změn v úrokových sazbách, které ovlivňují ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu a čistý úrokový výnos z investičního portfolia podle článku 84 a čl. 98 odst. 5 směrnice 2013/36/EU:

a) 

změny v ekonomické hodnotě vlastního kapitálu vypočtené podle šesti dohledových šokových scénářů podle čl. 98 odst. 5 směrnice 2013/36/EU pro stávající a předchozí období, za něž se informace zpřístupňují;

b) 

změny v čistém úrokovém výnosu vypočtené podle obou dohledových šokových scénářů podle čl. 98 odst. 5 směrnice 2013/36/EU pro stávající a předchozí období, za něž se informace zpřístupňují;

c) 

popis klíčových modelovacích a parametrických předpokladů kromě těch, které jsou uvedeny v čl. 98 odst. 5a písm. b) a c) směrnice 2013/36/EU, jež byly použity k výpočtu změn v ekonomické hodnotě vlastního kapitálu a v čistém úrokovém výnosu podle písmen a) a b) tohoto odstavce;

d) 

vysvětlení významnosti měr rizika zpřístupněných podle písmen a) a b) tohoto odstavce a veškerého významného kolísání těchto měr rizika od předchozího referenčního data zpřístupňování informací;

e) 

popis způsobu, kterým instituce definuje, měří, snižuje a řídí úrokové riziko investičního portfolia pro účely kontroly příslušnými orgány v souladu s článkem 84 směrnice 2013/36/EU, včetně:

i) 

popisu specifických měr rizika, které instituce používá k hodnocení změn ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu;

ii) 

popisu klíčových modelovacích a parametrických předpokladů použitých v interních systémech měření instituce, které by se odlišovaly od společných modelovacích a parametrických předpokladů podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU pro účely výpočtu změn ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu, včetně zdůvodnění těchto odlišností;

iii) 

popisu scénářů úrokových šoků, které instituce používají k odhadu úrokových rizik;

iv) 

rozpoznání vlivu zajištění proti těmto úrokovým rizikům, včetně vnitřního zajištění, které splňuje požadavky stanovené v čl. 106 odst. 3;

v) 

přehledu toho, jak často k vyhodnocení úrokového rizika dochází;

f) 

popis obecných strategií řízení a snižování těchto rizik;

g) 

průměrnou a nejdelší přeceňovací splatnost přiřazenou vkladům splatným na viděnou.

2.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se požadavky stanovené v odst. 1 písm. c) a písm. e) bodech i) až iv) tohoto článku neuplatní na instituce, které používají standardizovanou metodiku nebo zjednodušený standardizovaný přístup podle čl. 84 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

Článek 449

Zpřístupňování informací o expozicích vůči sekuritizovaným pozicím

Instituce, které počítají objemy rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 5 nebo kapitálové požadavky podle článku 337 nebo 338, zpřístupňují tyto informace, a to odděleně pro obchodní portfolio a investiční portfolio:

a) 

popis sekuritizačních a resekuritizačních činností, včetně řízení rizik a investičních cílů ve spojení s těmito činnostmi, úlohy v sekuritizačních a resekuritizačních transakcích, zda používají rámec pro jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace ve smyslu článku 242 bodu 10, a rozsah, ve kterém sekuritizační transakce používají k přenosu úvěrového rizika sekuritizovaných expozic na třetí strany, případně se samostatným popisem strategie přenosu rizika v rámci syntetické sekuritizace;

b) 

druhy rizik, kterým jsou vystaveny ve svých sekuritizačních a resekuritizačních činnostech podle pořadí přednosti příslušných sekuritizovaných pozic s rozlišením STS a jiných než STS pozic a dále:

i) 

rizik ponechaných v transakcích, jejichž původcem je sama instituce;

ii) 

rizik vzniklých v souvislosti s transakcemi, jejichž původcem je třetí strana;

c) 

přístupy k výpočtu objemů rizikově vážených expozic, které instituce používá v souvislosti se sekuritizačními činnostmi včetně informace, jaký přístup se používá pro jaký druh sekuritizované pozice, a rozlišení STS a jiných než STS pozic;

d) 

seznam sekuritizačních jednotek pro speciální účel, které spadají do těchto kategorií, s popisem druhů expozic vůči těmto jednotkám, včetně derivátových smluv:

i) 

sekuritizační jednotky pro speciální účel, které nabývají expozice, jejichž původci jsou instituce;

ii) 

sekuritizační jednotky pro speciální účel, jejichž sponzory jsou instituce;

iii) 

sekuritizační jednotky pro speciální účel, pro něž instituce poskytují služby související se sekuritizací, například poradenství, obsluhu aktiv nebo služby správy;

iv) 

sekuritizační jednotky pro speciální účel zahrnuté v regulatorním rozsahu konsolidace instituce;

e) 

seznam všech právních subjektů, o nichž instituce zpřístupnily informaci, že poskytly podporu v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 5;

f) 

seznam právních subjektů, které jsou přidruženy k daným institucím a které investují do sekuritizací, jejichž původcem jsou dané instituce, nebo do sekuritizovaných pozic vydaných sekuritizačními jednotkami pro speciální účel, jichž jsou dané instituce sponzory;

g) 

shrnutí účetních metod instituce použitých pro sekuritizaci, v příslušných případech včetně odlišení sekuritizovaných a resekuritizovaných pozic;

h) 

názvy externích ratingových agentur použitých pro hodnocení sekuritizace a druhy expozic v členění podle jednotlivých použitých agentur;

i) 

případně popis metody interního hodnocení podle části třetí hlavy II kapitoly 5, včetně struktury procesu interního hodnocení a vztahu mezi interním hodnocením a externími ratingy příslušné externí ratingové agentury zpřístupněnými v souladu s písmenem h), kontrolních mechanismů pro proces interního hodnocení včetně diskuse nezávislosti, odpovědnosti a přezkumu procesu interního hodnocení, informací o druzích expozic, pro které se proces interního hodnocení použije, a o zátěžových faktorech použitých k určení úrovní úvěrového posílení;

j) 

odděleně pro obchodní portfolio a investiční portfolio účetní hodnotu sekuritizovaných expozic, včetně informací o tom, zda instituce převedly významné úvěrové riziko v souladu s články 244 a 245, u nichž instituce jednají jako původce, sponzor nebo investor, a to samostatně pro tradiční a syntetické sekuritizace a pro STS a jiné než STS transakce a v členění podle druhu sekuritizovaných expozic;

k) 

pro investiční portfolio tyto informace:

i) 

souhrnný objem sekuritizovaných pozic, u kterých jednají instituce jako původce nebo sponzor, a s nimi spojených rizikově vážených aktiv a kapitálových požadavků podle regulatorních přístupů, včetně expozic, které byly odečteny od kapitálu nebo jimž byla přidělena riziková váha 1 250  %, v členění na tradiční a syntetické sekuritizace a na sekuritizované a resekuritizované expozice, samostatně pro STS a jiné než STS pozice, a dále členěné podle rizikových vah nebo kapitálových požadavků a podle přístupu použitého k výpočtu kapitálového požadavku;

ii) 

souhrnný objem sekuritizovaných pozic, u kterých jednají instituce jako investor, a s nimi spojených rizikově vážených aktiv a kapitálových požadavků podle regulatorních přístupů, včetně expozic, které byly odečteny od kapitálu nebo jimž byla přidělena riziková váha 1 250  %, v členění na tradiční a syntetické sekuritizace, sekuritizované a resekuritizované pozice a STS a jiné než STS pozice, a dále členěné podle rizikových vah nebo kapitálových požadavků a podle přístupu použitého k výpočtu kapitálových požadavků;

l) 

u expozic sekuritizovaných institucí objem expozic v selhání a objem specifických úprav o úvěrové riziko provedených institucí v běžném období, obojí v členění podle druhu expozice.

Článek 449a

Zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (rizicích ESG)

Od 28. června 2022 zpřístupňují velké instituce, které vydaly cenné papíry, jež jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU, informace o environmentálních, sociálních a správních rizicích, včetně fyzických rizik a rizik přechodu, ve smyslu zprávy uvedené v čl. 98 odst. 8 směrnice 2013/36/EU.

Informace uvedené v prvním pododstavci se zpřístupňují jednou ročně za první rok a poté dvakrát ročně.

Článek 450

Zpřístupňování informací o zásadách odměňování

1.  

Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich zásad a postupů odměňování těch kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil daných institucí:

a) 

informace o rozhodovacím procesu použitém pro stanovení zásad odměňování, jakož i počet zasedání hlavního orgánu instituce, jenž na odměňování dohlíží během příslušného účetního období, včetně případných informací o složení a mandátu výboru pro odměňování, o externím poradci, jehož služby byly využity při stanovování zásad odměňování, a úlohy příslušných zainteresovaných subjektů;

b) 

informace o vazbě mezi platy pracovníků a jejich výkonností;

c) 

nejdůležitější charakteristiky systému odměňování, včetně informací o kritériích používaných k měření výkonnosti a k úpravám o riziko, zásadách pro oddálení nároku na pohyblivou složku odměny a kritériích pro její přiznání;

d) 

poměry mezi stálou a pohyblivou složkou odměny stanovené podle čl. 94 odst. 1 písm. g) směrnice 2013/36/EU;

e) 

informace o výkonnostních kritériích, na nichž je založeno přiznání nároku na akcie, opce nebo pohyblivé složky odměny;

f) 

hlavní parametry a zdůvodnění všech systémů pohyblivých složek odměny a dalších nepeněžních výhod;

g) 

souhrnné kvantitativní informace o odměnách v členění podle oblasti podnikání;

h) 

souhrnné kvantitativní informace o odměnách v členění na vrcholné vedení a na pracovníky, jejichž pracovní činnost má podstatný dopad na rizikový profil institucí, s uvedením:

i) 

výše odměn v účetním období v členění na pevnou odměnu, včetně popisu pevných složek, a pohyblivou odměnu, jakož i počtu příjemců;

ii) 

výše a forem pohyblivé odměny v členění podle formy na peněžní odměny, akcie, nástroje spojené s akciemi a ostatní, samostatně pro část vyplácenou ihned a část s odloženou splatností;

iii) 

výše odměny s odloženou splatností za předchozí výkonnostní období, v členění na částky, které mají být přiznány v daném účetním období, a částky, které mají být přiznány v následujících letech;

iv) 

výše odměny s odloženou splatností, která má být přiznána v daném účetní období, která je v daném účetním období vyplacena a která je v důsledku úprav na základě výkonnosti snížena;

v) 

zaručené pohyblivé odměny udělené během daného účetního období a počtu příjemců těchto odměn;

vi) 

odstupného přiznaného za minulá období a vyplaceného v průběhu účetního období;

vii) 

výše odstupného přiznaného během účetního období v členění na část vyplacenou ihned a část s odloženou splatností, počtu příjemců těchto odstupných a nejvyšší částky odstupného, která byla přiznána jedné osobě;

i) 

počet osob, kterým byly v účetním období vyplaceny odměny ve výši 1 milionu EUR nebo více, v případě odměn pohybujících se mezi 1 milionem EUR a 5 miliony EUR v členění na pásma vyplacených odměn po 500 000  EUR a v případě odměn ve výši 5 milionů EUR a více v členění na pásma vyplacených odměn po 1 milionu EUR;

j) 

na žádost příslušného členského státu nebo příslušného orgánu celkové odměny pro každého člena vedoucího orgánu nebo vrcholného vedení;

k) 

informace o tom, zda instituce využívá odchylky stanovené v čl. 94 odst. 3 směrnice 2013/36/EU.

Pro účely prvního pododstavce písm. k) tohoto odstavce uvede instituce, která takové odchylky využívá, zda tak činí na základě čl. 94 odst. 3 písmene a) nebo b) směrnice 2013/36/EU. Instituce rovněž uvedou, pro které zásady odměňování využívají odchylku (odchylky), počet pracovníků, kteří mají z odchylky (odchylek) prospěch, a jejich celkovou odměnu v členění na pevnou a pohyblivou složku odměny.

2.  
V případě velkých institucí se rovněž zpřístupní veřejnosti kvantitativní informace o odměňování kolektivního vedoucího orgánu instituce podle tohoto článku v členění na výkonné a nevýkonné členy.

Instituce dodržují požadavky stanovené v tomto článku způsobem, který odpovídá jejich velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 27 ).

Článek 451

Zpřístupňování informací o pákovém poměru

1.  

Instituce, na něž se vztahuje část sedmá, zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich pákového poměru vypočteného podle článku 429 a jejich řízení rizika nadměrné páky:

a) 

pákový poměr a způsob, jak instituce uplatňuje čl. 499 odst. 2;

b) 

rozčlenění celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4 a sesouhlasení celkové míry expozic s důležitými informacemi zpřístupněnými ve zveřejněné účetní závěrce;

c) 

případně objem expozic vypočtený podle čl. 429 odst. 8 a čl. 429a odst. 1 a upravený pákový poměr vypočtený v souladu s čl. 429a odst. 7;

d) 

popis postupů použitých k řízení rizika nadměrné páky;

e) 

popis faktorů, které měly vliv na pákový poměr během období, kterého se zpřístupněný pákový poměr týká.

2.  
Veřejné rozvojové úvěrové instituce ve smyslu čl. 429a odst. 2 zpřístupňují pákový poměr bez úpravy celkové míry expozic podle čl. 429a odst. 1 písm. d).
3.  
Kromě informací podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku zpřístupňují velké instituce informace o pákovém poměru a rozčlenění celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4 na základě průměrných hodnot vypočtených v souladu s prováděcím aktem podle čl. 430 odst. 7.

Článek 451a

Zpřístupňování informací o požadavcích na likviditu

1.  
Instituce, na něž se vztahuje část šestá, zpřístupňují informace o ukazateli krytí likvidity, ukazateli čistého stabilního financování a řízení rizika likvidity v souladu s tímto článkem.
2.  

Instituce zpřístupňují tyto informace týkající se ukazatele krytí likvidity vypočteného v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1:

a) 

průměr, případně průměry ukazatele krytí likvidity na základě hodnot zjišťovaných na konci měsíce během předchozích dvanácti měsíců za každé čtvrtletí příslušného období, za něž se informace zpřístupňují;

b) 

průměr, případně průměry celkových likvidních aktiv po uplatnění příslušných srážek při ocenění, jež jsou součástí likviditní rezervy v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, a to na základě hodnot zjišťovaných na konci měsíce během předchozích dvanácti měsíců za každé čtvrtletí příslušného období, za něž se informace zpřístupňují, a popis složení této likviditní rezervy;

c) 

průměry odtoku likvidity, přítoku likvidity a čistého odtoku likvidity vypočtené v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, a to na základě hodnot zjišťovaných na konci měsíce během předchozích dvanácti měsíců za každé čtvrtletí příslušného období, za něž se informace zpřístupňují, a popis jejich složení.

3.  

Instituce zpřístupňují tyto informace týkající se ukazatele čistého stabilního financování vypočteného v souladu s částí šestou hlavou IV:

a) 

hodnoty ukazatele čistého stabilního financování na konci čtvrtletí vypočteného v souladu s částí šestou hlavou IV kapitolou 2 za každé čtvrtletí příslušného období, za něž se informace zpřístupňují;

b) 

přehled výše dostupného stabilního financování vypočteného v souladu s částí šestou hlavou IV kapitolou 3;

c) 

přehled výše požadovaného stabilního financování vypočteného v souladu s částí šestou hlavou IV kapitolou 4.

4.  
Instituce zpřístupňují informace o opatřeních, systémech, postupech a strategiích zavedených pro účely identifikace, měření, řízení a sledování jejich rizika likvidity v souladu s článkem 86 směrnice 2013/36/EU.



HLAVA III

KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY PRO POUŽÍVÁNÍ URČITÝCH NÁSTROJŮ NEBO METODIK

Článek 452

Zpřístupňování informací o použití přístupu IRB k úvěrovému riziku

Instituce, které počítají objemy rizikově vážených expozic použitím přístupu IRB k úvěrovému riziku, zpřístupňují tyto informace:

a) 

svolení přístupu nebo schváleného přechodu příslušným orgánem;

b) 

pro každou kategorii expozic uvedenou v článku 147 procento celkové hodnoty expozice každé kategorie expozic podle standardizovaného přístupu uvedeného v části třetí hlavě II kapitole 2 nebo přístupu IRB uvedeného v části třetí hlavě II kapitole 3, stejně jako část každé kategorie expozic, která je předmětem plánu zavedení; v případech, kdy instituce obdržely svolení používat pro výpočet objemů rizikově vážených expozic vlastní LGD a vlastní konverzní faktory, zpřístupní samostatně procento celkové hodnoty expozice každé kategorie expozic, na něž se svolení vztahuje;

c) 

kontrolní mechanismy pro systémy hodnocení v jednotlivých fázích vývoje, kontrol a změn modelu, obsahující informace týkající se:

i) 

vztahu mezi funkcí řízení rizik a funkcí interního auditu;

ii) 

přezkumu systému hodnocení;

iii) 

postupu k zajištění nezávislosti funkce odpovědné za přezkumy modelů na funkcích odpovědných za vývoj modelů;

iv) 

postupu k zajištění odpovědnosti funkcí odpovědných za vývoj a za přezkumy modelů;

d) 

úlohu funkcí zapojených do vývoje, schvalování a následných změn modelů úvěrového rizika;

e) 

rozsah a hlavní obsah zpráv souvisejících s modely úvěrového rizika;

f) 

popis procesu interních ratingů podle kategorie expozic včetně počtu klíčových modelů použitých ve vztahu ke každému portfoliu a stručného popisu hlavních rozdílů mezi modely v rámci téhož portfolia, a to se zahrnutím:

i) 

definic, metod a údajů pro odhad a validaci hodnot PD, jejichž součástí jsou informace o tom, jak se hodnoty PD odhadují u portfolií s nízkým počtem selhání, zda existují regulatorní limity, a určující faktory vedoucí k rozdílům vysledovaným mezi hodnotami PD a skutečnými selháními nejméně za poslední tři období;

ii) 

případně definic, metod a údajů pro odhad a validaci hodnot LGD, jako například metod výpočtu hodnot LGD při poklesu, informací o tom, jak se hodnoty LGD odhadují u portfolia s nízkým počtem selhání, a o časové prodlevě mezi selháním a uzavřením expozice;

iii) 

případně definic, metod a údajů pro odhad a validaci konverzních faktorů, včetně předpokladů použitých při odvozování těchto proměnných;

g) 

případně tyto informace ve vztahu ke každé kategorii expozic podle článku 147:

i) 

jejich hrubou rozvahovou expozici;

ii) 

jejich hodnoty podrozvahových expozic před uplatněním příslušného konverzního faktoru;

iii) 

jejich expozici po uplatnění příslušného konverzního faktoru a snižování úvěrového rizika;

iv) 

jakýkoli model, parametr či vstup, který je relevantní pro pochopení rizikového vážení a výsledných objemů rizikových expozic zpřístupňovaných pro dostatečný počet stupňů dlužníků (včetně selhání), aby byla zajištěna dostatečná diferenciace úvěrového rizika;

v) 

samostatně pro kategorie expozic, ve vztahu k nimž instituce obdržely svolení používat pro výpočet objemů rizikově vážených expozic vlastní LGD a vlastní konverzní faktory, a pro expozice, pro které instituce tyto odhady nepoužívají, hodnoty podle bodů i) až iv), na něž se svolení vztahuje;

h) 

odhady instituce, pokud jde o hodnoty PD, ve srovnání se skutečným poměrem selhání u každé kategorie expozic za delší období, se samostatným uvedením rozmezí PD, odpovídající hodnoty externího ratingu, váženého a aritmetického průměru hodnot PD, počtu dlužníků na konci předchozího roku a na konci zkoumaného roku, počtu dlužníků, kteří jsou v selhání, včetně nových dlužníků, kteří jsou v selhání, a roční průměrné historické míry selhání.

Pro účely písmene b) tohoto článku instituce použijí hodnotu expozice definovanou v článku 166.

Článek 453

Zpřístupňování informací o použití technik snižování úvěrového rizika

Instituce používající techniky snižování úvěrového rizika zpřístupňují tyto informace:

a) 

klíčové rysy zásad a procesů používání rozvahového a podrozvahového započtení s uvedením rozsahu, v jakém instituce rozvahové započtení používají;

b) 

klíčové rysy zásad a procesů oceňování a řízení způsobilého kolaterálu;

c) 

popis používaných hlavních druhů kolaterálu přijímaných institucí za účelem snižování úvěrového rizika;

d) 

v případě záruk a úvěrových derivátů použitých jako zajištění úvěrového rizika a s výjimkou těch, které jsou použity jako součást struktur syntetické sekuritizace, hlavní druhy ručitelů a protistran u úvěrových derivátů a jejich úvěruschopnost, které jsou použity ke snížení kapitálových požadavků;

e) 

informace o koncentracích tržního nebo úvěrového rizika v rámci snižování úvěrového rizika;

f) 

v případě institucí, které počítají objem rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu nebo přístupu IRB, celkovou hodnotu expozice nekrytou žádným způsobilým zajištěním úvěrového rizika a celkovou hodnotu expozice krytou způsobilým zajištěním úvěrového rizika po použití koeficientů volatility; zpřístupňování informací podle tohoto písmene se provede samostatně pro úvěry a dluhové cenné papíry a obsahuje členění expozic, u nichž došlo k selhání;

g) 

odpovídající konverzní faktor a snižování úvěrového rizika související s expozicí a dopad technik snižování úvěrového rizika se substitučním účinkem a bez něj;

h) 

v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu, hodnotu rozvahových a podrozvahových expozic podle kategorie expozic před a po použití konverzních faktorů a jakéhokoli souvisejícího snižování úvěrového rizika;

i) 

v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu, objem rizikově vážené expozice a poměr mezi tímto objemem rizikově vážené expozice a hodnotou expozice po použití odpovídajícího konverzního faktoru a snižování úvěrového rizika souvisejícího s expozicí; zpřístupňování informací podle tohoto písmene se provádí samostatně pro každou kategorii expozic;

j) 

v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic podle přístupu IRB, objem rizikově vážené expozice před uznáním dopadu snižování úvěrového rizika, který mají úvěrové deriváty, a po něm; v případech, kdy instituce obdržely svolení používat pro výpočet objemů rizikově vážených expozic vlastní LGD a vlastní konverzní faktory, zpřístupní informace podle tohoto písmene samostatně pro kategorie expozic, na něž se svolení vztahuje.

Článek 454

Zpřístupňování informací o použití pokročilých přístupů k měření operačního rizika

Instituce, které pro výpočet kapitálových požadavků k operačnímu riziku používají přístupy stanovené v článcích 321 až 324, zpřístupňují popis použití pojištění a jiných mechanismů převodu rizika pro účely snižování uvedeného rizika.

Článek 455

Použití interních modelů pro tržní riziko

Instituce, které počítají kapitálové požadavky podle článku 363, zpřístupňují tyto informace:

a) 

pro každé dílčí portfolio:

i) 

charakteristiky použitých modelů;

ii) 

případně u interních modelů pro dodatečné riziko selhání a migrace a pro obchodování s korelací použité metodiky a rizika měřená s použitím interního modelu včetně popisu přístupu použitého institucí k určení horizontů likvidity, metodiky použité s cílem získat hodnocení kapitálu splňující požadovaný standard spolehlivosti a přístupy použité při validaci modelu;

iii) 

popis zátěžového testování uplatněného na dané dílčí portfolio;

iv) 

popis přístupů používaných pro zpětné testování a validaci přesnosti a konzistentnosti interních modelů a procesů modelování;

b) 

rozsah svolení uděleného příslušným orgánem;

c) 

popis rozsahu a metodik pro splnění požadavků stanovených v článcích 104 a 105;

d) 

nejvyšší, nejnižší a střední hodnotu:

i) 

denní výše hodnot v riziku během vykazovaného období a ke konci vykazovaného období;

ii) 

výše hodnot v riziku za krizových podmínek během vykazovaného období a ke konci vykazovaného období;

iii) 

výše rizik pro dodatečné riziko selhání a migrace a pro specifické riziko portfolia obchodování s korelací během vykazovaného období a ke konci vykazovaného období;

e) 

prvky kapitálového požadavku podle článku 364;

f) 

vážený průměrný horizont likvidity pro každé dílčí portfolio, na které se použijí interní modely pro dodatečné riziko selhání a migrace a pro obchodování s korelací;

g) 

porovnání denní výše hodnot v riziku ke konci dne a jednodenních změn hodnoty portfolia na konci následujícího obchodního dne spolu s analýzou veškerých významných překročení během vykazovaného období.

▼B



ČÁST DEVÁTÁ

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

Článek 456

Akty v přenesené pravomoci

1.  

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462, pokud jde o:

a) 

vyjasnění definic stanovených v článcích 4, 5, 142, 153, 192, 242, 272, 300, 381 a 411 s cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto nařízení;

b) 

vyjasnění definic stanovených v článcích 4, 5, 142, 153, 192, 242, 272, 300, 381 a 411 s cílem zohlednit při uplatňování tohoto nařízení vývoj na finančních trzích;

c) 

změnu seznamu kategorií expozic uvedených v článcích 112 a 147 s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích;

d) 

objem specifikovaný v čl. 123 písm. c), čl. 147 odst. 5 písm. a), čl. 153 odst. 4 a čl. 162 odst. 4 s cílem zohlednit účinky inflace;

e) 

seznam a klasifikace podrozvahových položek v přílohách I a II s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích;

▼M9 —————

▼B

h) 

změnu kapitálových požadavků podle článků 301 až 311 tohoto nařízení a článků 50a až 50d nařízení (EU) č. 648/2012 s ohledem na vypracování nebo pozměnění mezinárodních standardů pro expozice vůči ústřední protistraně;

i) 

vyjasnění podmínek, na něž jsou vázány výjimky stanovené v článku 400;

j) 

změnu míry kapitálu a celkové míry expozice pákového poměru podle čl. 429 odst. 2 za účelem nápravy jakýchkoli nedostatků zjištěných na základě zpráv uvedených v čl. 430 odst. 1 před tím, než jsou instituce povinny zveřejnit pákový poměr, jak je stanoveno v čl. 451 odst. 1) písm. a);

▼M8

k) 

změny požadavků na zpřístupňování informací stanovených v části osmé hlavách II a III s cílem zohlednit vývoj nebo změny mezinárodních standardů pro zpřístupňování informací.

▼B

2.  

EBA provádí sledování kapitálových požadavků k riziku úvěrové úpravy v ocenění a do 1. ledna 2015 předloží Komisi zprávu. Ve zprávě zejména posoudí:

a) 

přístup k riziku CVA jakožto samostatnému požadavku ve srovnání se situací, kdy je nedílnou složkou rámce pro tržní rizika;

b) 

oblast působnosti požadavku týkajícího se rizika CVA, včetně výjimky stanovené v článku 482;

c) 

způsobilá zajištění;

d) 

výpočet kapitálových požadavků pro riziko CVA.

Na základě této zprávy a v případě, že z příslušných závěrů vyplývá, že je takové opatření nezbytné, je Komise rovněž zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 s cílem pozměnit tyto položky.

Článek 457

Technické úpravy a opravy

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462, pokud jde o provedení technických úprav a oprav jiných než podstatných prvků s cílem zohlednit nový vývoj v oblasti nových finančních produktů nebo činností, za účelem provedení úprav se zřetelem na vývoj po přijetí tohoto nařízení v jiných legislativních aktech Unie o finančních službách a účetnictví včetně účetních standardů podle nařízení (ES) č. 1606/2002 v těchto ustanoveních týkajících se:

a) 

kapitálových požadavků k úvěrovému riziku stanovených v článcích 111 až 134 a v článcích 143 až 191;

b) 

účinků snižování úvěrového rizika v souladu s články 193 až 241;

▼M5

c) 

kapitálových požadavků pro sekuritizaci stanovených v článcích 242 až 270a;

▼B

d) 

kapitálových požadavků k úvěrovému riziku protistrany v souladu s články 272 až 311;

e) 

kapitálových požadavků k operačnímu riziku stanovených v článcích 315 až 324;

f) 

kapitálových požadavků k tržnímu riziku stanovených v článcích 325 až 377;

g) 

kapitálových požadavků k vypořádacímu riziku stanovených v článcích 378 a 379;

h) 

kapitálových požadavků k riziku úvěrové úpravy v ocenění stanovené v článcích 383, 384 a 386;

▼M8

i) 

části druhé a článku 430 pouze v důsledku vývoje účetních standardů nebo požadavků, které zohledňují legislativní akty Unie.

▼B

Článek 458

Makroobezřetnostní nebo systémové riziko zjištěné na úrovni členského státu

1.  
Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování tohoto článku. Tímto orgánem bude příslušný orgán nebo pověřený orgán.

▼M8

2.  
Pokud orgán určený podle odstavce 1 tohoto článku zjistí, že ve finančním systému došlo ke změnám velikosti makroobezřetnostního nebo systémového rizika, které mohou mít závažné nepříznivé důsledky pro finanční systém a reálnou ekonomiku v konkrétním členském státě a které podle názoru orgánu určeného podle odstavce 1 nelze prostřednictvím jiných makroobezřetnostních nástrojů vymezených tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU řešit stejně účinně jako prostřednictvím přísnějších opatření na vnitrostátní úrovni, náležitě o této skutečnosti uvědomí Komisi a ESRB. ESRB toto oznámení neprodleně postoupí Evropskému parlamentu, Radě a orgánu EBA.

K oznámení se přiloží tyto dokumenty, přičemž v něm jsou v příslušných případech zahrnuty relevantní kvantitativní nebo kvalitativní důkazy níže uvedených skutečností:

a) 

změny velikosti makroobezřetnostního nebo systémového rizika;

b) 

důvody, proč by uvedené změny mohly představovat hrozbu pro finanční stabilitu na vnitrostátní úrovni nebo pro reálnou ekonomiku;

c) 

vysvětlení důvodů, na jejichž základě má orgán za to, že makroobezřetnostní nástroje vymezené v článcích 124 a 164 tohoto nařízení a v článcích 133 a 136 směrnice 2013/36/EU by byly pro řešení daných rizik méně vhodné a účinné než navrhovaná vnitrostátní opatření podle písmene d) tohoto odstavce;

d) 

návrh vnitrostátních opatření pro instituce s vnitrostátním povolením nebo podskupinu těchto institucí, jejichž účelem je zmírnit změnu velikosti rizika a jež se týkají:

i) 

úrovně kapitálu stanovené v článku 92;

ii) 

požadavků týkajících se velkých expozic stanovených v článku 392 a článcích 395 až 403;

iii) 

požadavků na likviditu stanovených v části šesté;

iv) 

rizikových vah pro ošetření bublin v odvětví obytných a obchodních nemovitostí;

v) 

požadavků na veřejné zpřístupňování informací stanovených v části osmé;

vi) 

výše bezpečnostní kapitálové rezervy podle článku 129 směrnice 2013/36/EU nebo

vii) 

expozic uvnitř finančního sektoru;

e) 

vysvětlení, proč orgán určený podle odstavce 1 považuje navrhovaná opatření za vhodná, účinná a přiměřená k řešení dané situace a

f) 

posouzení pravděpodobného pozitivního nebo negativního dopadu navrhovaných opatření na vnitřní trh, a to na základě informací, které má daný členský stát k dispozici.

▼B

3.  
Získá-li orgán určený podle odstavce 1 povolení uplatnit vnitrostátní opatření podle tohoto článku, poskytne dotčeným příslušným orgánům nebo pověřeným orgánům v jiných zemích veškeré relevantní informace.

▼M8

4.  
Pravomoc přijmout prováděcí akt s cílem zamítnout navrhovaná vnitrostátní opatření podle odst. 2 písm. d) je svěřena Radě, která jedná na návrh Komise kvalifikovanou většinou.

ESRB a EBA zašlou do jednoho měsíce od obdržení oznámení podle odstavce 2 Radě, Komisi a dotčenému členskému státu svá stanoviska k záležitostem zmíněným v písmenech a) až f) uvedeného odstavce.

Pokud existují spolehlivé, silné a podrobné důkazy, že příslušné opatření bude mít negativní dopad na vnitřní trh, jenž převáží přínosy v oblasti finanční stability vyplývající ze snížení zjištěného makroobezřetnostního nebo systémového rizika, Komise zohlední co nejvíce stanoviska uvedená v druhém pododstavci a ve lhůtě jednoho měsíce může navrhnout Radě prováděcí akt k zamítnutí navrhovaných vnitrostátních opatření.

Pokud Komise v uvedené lhůtě jednoho měsíce nepředloží žádný návrh, může dotčený členský stát okamžitě přijmout navrhovaná vnitrostátní opatření na dobu nejvýše dvou let nebo dokud makroobezřetnostní nebo systémové riziko nepřestane existovat, pokud se tak stane dříve.

Rada přijme rozhodnutí o návrhu předloženém Komisí během jednoho měsíce po obdržení návrhu a uvede důvody zamítnutí nebo nezamítnutí navrhovaných vnitrostátních opatření.

Rada zamítne navrhovaná vnitrostátní opatření pouze v případě, že bude toho názoru, že nejsou splněny tyto podmínky:

a) 

změny velikosti makroobezřetnostního nebo systémového rizika jsou takové povahy, že ohrožují finanční stabilitu na vnitrostátní úrovni;

b) 

makroobezřetnostní nástroje vymezené tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU jsou pro řešení zjištěného makroobezřetnostního či systémového rizika méně vhodné nebo účinné než navrhovaná vnitrostátní opatření;

c) 

navrhovaná vnitrostátní opatření nemají neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku v tom smyslu, že by bránila fungování vnitřního trhu nebo že by vytvářela překážky bránící jeho fungování a

d) 

problém se týká pouze jednoho členského státu.

Rada ve svém posouzení zohlední stanovisko ESRB a EBA a vychází z důkazů, které v souladu s odstavcem 2 předložil orgán určený podle odstavce 1.

Pokud Rada nepřijme prováděcí akt o zamítnutí navrhovaných vnitrostátních opatření ve lhůtě jednoho měsíce od obdržení návrhu Komise, může dotčený členský stát přijmout příslušná opatření a uplatňovat je po dobu nejvýše dvou let nebo dokud makroobezřetnostní nebo systémové riziko nepřestane existovat, pokud se tak stane dříve.

5.  
Další členské státy mohou opatření stanovená v souladu s tímto článkem uznat a uplatnit na jimi povolené instituce, které mají pobočky nebo expozice nacházející se v členském státě, který získal povolení k uplatňování daného opatření.

▼B

6.  
Pokud členské státy uznají opatření stanovená v souladu s tímto článkem, vyrozumí o této skutečnosti Radu, Komisi, orgán EBA, ESRB a členský stát, který získal povolení k uplatňování těchto opatření.
7.  
Při rozhodování o uznání opatření stanovených v souladu s tímto článkem členský stát zohlední kritéria uvedená v odstavci 4.
8.  
Členský stát, který získal povolení k uplatňování opatření, může požádat ESRB o vydání doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 určeného pro jeden nebo více členských států, které opatření neuznají.

▼M8

9.  
Před skončením platnosti povolení vydaného podle odstavce 4 dotčený členský stát v konzultaci s ESRB a EBA danou situaci přezkoumá a může postupem uvedeným v odstavci 4 přijmout nové rozhodnutí o prodloužení doby uplatňování vnitrostátních opatření vždy o dva další roky. Po prvním prodloužení Komise v konzultaci s ESRB a EBA situaci následně alespoň jednou za dva roky přezkoumá.
10.  
Bez ohledu na postup uvedený v odstavcích 3 až 9 tohoto článku mohou členské státy u expozic stanovených v odst. 2 písm. d) bodech iv) a vii) tohoto článku zvýšit rizikové váhy nad rámec vah stanovených v tomto nařízení až o 25 % a zpřísnit limit velkých expozic stanovený v článku 395 až o 15 %, a to na dobu nejvýše dvou let nebo dokud makroobezřetnostní nebo systémové riziko nepřestane existovat, pokud se tak stane dříve, za předpokladu, že jsou splněny podmínky a požadavky týkající se oznamování stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

▼B

Článek 459

Obezřetnostní požadavky

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 za účelem uložení přísnějších obezřetnostních požadavků pro expozice na dobu jednoho roku, pokud je to nezbytné pro zohlednění změn ve velikosti mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních rizik, která vyplývají z vývoje na trhu v Unii nebo na trhu mimo Unii, jenž má dopad na všechny členské státy, a v případech, kdy nástroje tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU nepostačují k řešení těchto rizik, zejména na základě doporučení nebo stanoviska ESRB nebo EBA, jež se týkají:

a) 

úrovně kapitálu stanovené v článku 92;

b) 

požadavků týkajících se velkých expozic stanovených v článku 392 a článcích 395 až 403;

c) 

požadavků na zveřejňování informací stanovených v článcích 431 až 455.

Komise za přispění ESRB předloží minimálně jednou ročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji na trhu, na základě kterého by mohlo být potřebné použít tento článek.

Článek 460

Likvidita

▼M8

1.  
Komisi je svěřena pravomoc k doplnění tohoto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 s cílem podrobně rozvést obecný požadavek uvedený v čl. 412 odst. 1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto odstavce vychází z položek, jež mají být oznámeny podle části šesté hlavy II a podle přílohy III, stanoví, za jakých okolností musí příslušné orgány nařídit institucím konkrétní úrovně přítoku a odtoku s cílem pokrýt konkrétní rizika, kterým jsou tyto instituce vystaveny, a respektuje limitní hodnoty uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Komisi je zejména svěřena pravomoc k doplnění tohoto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci upřesňujících podrobné požadavky na likviditu pro účely uplatňování čl. 8 odst. 3 a článků 411 až 416, 419, 422, 425, 428a, 428f, 428g, 428j až 428n, 428p, 428r, 428s, 428w, 428ae, 428ag, 428ah, 428ak a 451a.

▼B

2.  

Požadavek krytí likvidity uvedený v článku 412 se zavede postupně takto:

a) 

60 % požadavku krytí likvidity v roce 2015;

b) 

70 % od 1. ledna 2016;

c) 

80 % od 1. ledna 2017;

d) 

100 % od 1. ledna 2018.

Komise za tímto účelem zohlední zprávy uvedené v čl. 509 odst. 1, 2 a 3 a mezinárodní standardy vypracované mezinárodními fóry, jakož i zvláštní podmínky v Unii.

Komise přijme akt v přenesené pravomoci podle odstavce 1 do 30. června 2014. Tento akt vstoupí v platnost do 31. prosince 2014, avšak nepoužije se dříve než 1. ledna 2015.

▼M8

3.  
Komisi je svěřena pravomoc ke změně tohoto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 s cílem změnit seznam produktů nebo služeb stanovených v čl. 428f odst. 2, pokud má za to, že aktiva a závazky přímo spojené s jinými produkty nebo službami splňují podmínky stanovené v čl. 428f odst. 1.

Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci do 28. června 2024.

▼B

Článek 461

Přehled postupného zavádění požadavku krytí likvidity

1.  
Po konzultaci s ESRB podá orgán EBA do 30. června 2016 Komisi zprávu, zda by postupné zavádění požadavku krytí likvidity podle čl. 460 odst. 2 nemělo být změněno. Taková analýza řádně zohlední vývoj na trhu a v oblasti mezinárodní regulace, jakož i zvláštní podmínky v Unii.

Orgán EBA ve své zprávě zejména posoudí, zda je vhodné zavedení 100 % minimálního závazného standardu odložit do 1. ledna 2019. Ve zprávě se zohlední výroční zprávy uvedené v čl. 509 odst. 1, relevantní údaje týkající se trhu a doporučení všech příslušných orgánů.

2.  
Pokud bude nutné řešit tržní vývoj a vývoj v jiných oblastech, Komise je zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci podle článku 462 s cílem pozměnit postupné zavádění uvedené v článku 460 a odložit do roku 2019 zavedení 100 % závazného minimálního standardu pro požadavek krytí likvidity podle čl. 412 odst. 1 a uplatnit v roce 2018 90% závazný minimální standard pro požadavek krytí likvidity.

Pro účely posouzení nezbytnosti odkladu zohlední Komise zprávu a hodnocení podle odstavce 1.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto článku se nepoužije před 1. lednem 2018 a vstoupí v platnost do 30. června 2017.

▼M8

Článek 461a

Alternativní standardizovaný přístup k tržnímu riziku

►C7  Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 1 je Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 ke změně tohoto nařízení technickými úpravami článků 325e, 325g až 325j, 325p, 325q, 325ae, 325ai, 325ak, 325am, 325ap až 325at, 325av, 325ax a ke ◄ stanovení rizikové váhy koše 11 tabulky 4 v článku 325ah a rizikových vah krytých dluhopisů vydaných úvěrovými institucemi ve třetích zemích podle článku 325ah, jakož i korelací krytých dluhopisů vydaných úvěrovými institucemi ve třetích zemích podle článku 325aj v rámci alternativního standardizovaného přístupu stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1a, a to s ohledem na vývoj mezinárodních regulatorních standardů.

Komise přijme akt v přenesené pravomoci podle odstavce 1 do 31. prosince 2019.

▼M8

Článek 462

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 244 odst. 6, čl. 245 odst. 6 a článcích 456, 457, 459, 460 a 461a je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje 28. červnem 2013.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 244 odst. 6, čl. 245 odst. 6 a článcích 456, 457, 459, 460 a 461a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 244 odst. 6, čl. 245 odst. 6 a článků 456, 457, 459, 460 a 461a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

▼B

Článek 463

Námitky proti regulačním technickým normám

Pokud Komise přijme regulační technickou normu podle tohoto nařízení, která je totožná s návrhem regulační technické normy předloženým EBA, lhůta, v níž mohou Evropský parlament a Rada vznést námitky vůči této regulační technické normě, je jeden měsíc ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o jeden měsíc. Odchylně od čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1093/2010 lze lhůtu, v níž mohou Evropský parlament nebo Rada vyslovit námitky proti dané regulační technické normě, případně prodloužit ještě o jeden měsíc.

Článek 464

Evropský bankovní výbor

1.  
Komisi je nápomocen Evropský bankovní výbor zřízený rozhodnutím Komise 2004/10/ES ( 28 ). Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.



ČÁST DESÁTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ, ZPRÁVY, PŘEZKUMY A ZMĚNY



HLAVA I

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ



KAPITOLA 1

Požadavky na kapitál, nerealizované zisky a ztráty při oceňování reálnou hodnotou a odpočty



Oddíl 1

Požadavky na kapitál

Článek 465

Požadavky na kapitál

1.  

Odchylně od písm. a) a b) čl. 92 odst. 1 v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 platí tyto požadavky na kapitál:

a) 

poměr kmenového kapitálu tier 1 na úrovni, která spadá do rozmezí 4 až 4,5 %;

b) 

kapitálový poměr tier 1 na úrovni, která spadá do rozmezí 5,5 až 6 %.

2.  
Příslušné orgány určí a zveřejní úrovně poměru kmenového kapitálu tier 1 a kapitálového poměru tier 1, které musí instituce splňovat nebo překračovat, v rozmezích uvedených v odstavci 1.

Článek 466

První uplatnění Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS)

Odchylně od čl. 24 odst. 2 povolí příslušné orgány institucím, po nichž je požadováno oceňování aktiv a podrozvahových položek a stanovení kapitálu v souladu s Mezinárodními účetními standardy dle nařízení (ES) č. 1606/2002, lhůtu 24 měsíců na zavedení nezbytných interních postupů a technických požadavků.



Oddíl 2

Nerealizované zisky a ztráty při oceňování reálnou hodnotou

▼M11 —————

▼M11

Článek 468

Dočasné zacházení s nerealizovanými zisky a ztrátami při oceňování reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření s ohledem na pandemii COVID-19

1.  

Odchylně od článku 35 mohou instituce v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2022 (dále jen „období dočasného zacházení“) z výpočtu položek kmenového kapitálu tier 1 vyloučit částku A stanovenou podle tohoto vzorce:

image

kde:

a

=

výše nerealizovaných zisků a ztrát nahromaděných od 31. prosince 2019 a vykázaných v rozvaze jako „změny reálné hodnoty dluhových nástrojů oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření“, jež odpovídá expozicím vůči ústředním vládám, regionálním vládám nebo místním orgánům uvedeným v čl. 115 odst. 2 tohoto nařízení a vůči subjektům veřejného sektoru uvedeným v čl. 116 odst. 4 tohoto nařízení, s vyloučením těch finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A k příloze nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 (dále jen „příloha týkající se IFRS 9“), a

f

=

koeficient, který se použije na každý vykazovaný rok během období dočasného zacházení v souladu s odstavcem 2.

2.  

Pro výpočet částky A uvedené v odstavci 1 použijí instituce tyto koeficienty f:

a) 

1 v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

b) 

0,7 v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

c) 

0,4 v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022.

3.  
Rozhodne-li se instituce uplatňovat dočasné zacházení stanovené v odstavci 1, uvědomí o svém rozhodnutí příslušný orgán nejpozději 45 dní před koncem lhůty pro zasílání zpráv týkajících se informací založených na tomto zacházení. S výhradou předchozího svolení příslušného orgánu může instituce v průběhu období dočasného zacházení své prvotní rozhodnutí jednou zvrátit. Pokud instituce uplatňují toto zacházení, tuto skutečnost zveřejní.
4.  

Pokud instituce z výpočtu položek svého kmenového kapitálu tier 1 vyloučí částku nerealizovaných ztrát podle odstavce 1 tohoto článku, přepočítá veškeré požadavky stanovené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, které se počítají s použitím kterékoli z následujících hodnot:

a) 

výše odložených daňových pohledávek, která se od položek kmenového kapitálu tier 1 odečítá podle čl. 36 odst. 1 písm. c) nebo je rizikově vážena podle čl. 48 odst. 4;

b) 

objem specifických úprav o úvěrové riziko.

Při přepočítávání dotčeného požadavku nebere instituce v úvahu vliv, který na tyto položky mají opravné položky na očekávané úvěrové ztráty týkající se expozic vůči ústředním vládám, regionálním vládám nebo místním orgánům uvedeným v čl. 115 odst. 2 tohoto nařízení a subjektům veřejného sektoru uvedeným v čl. 116 odst. 4 tohoto nařízení, s vyloučením těch finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A k příloze týkající se IFRS 9.

5.  
Během období stanovených v odstavci 2 tohoto článku instituce, které se rozhodly uplatňovat dočasné zacházení stanovené v odstavci 1 tohoto článku, zpřístupní vedle informací požadovaných v části osmé informace o objemu kapitálu, kmenovém kapitálu tier 1 a kapitálu tier 1, celkovém kapitálovém poměru, poměru kmenového kapitálu tier 1, kapitálovém poměru tier 1 a pákovém poměru, které by měly, kdyby toto zacházení neuplatňovaly.

▼B



Oddíl 3

Odpočty



Pododdíl 1

Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1

Článek 469

Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1

1.  

Odchylně od čl. 36 odst. 1 se v průběhu období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 použije tento postup:

a) 

instituce odečte od položek kmenového kapitálu tier 1 použitelný procentní podíl uvedený v článku 478 z částek, které je třeba odečíst podle čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;

b) 

instituce použijí odpovídající ustanovení uvedená v článku 472 na zbytkové částky položek, které je třeba odečíst podle čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;

c) 

instituce odečte od položek kmenového kapitálu tier 1 použitelný procentní podíl uvedený v článku 478 z celkové částky, který je třeba po uplatnění článku 470 odečíst podle čl. 36 odst. 1 písm. c) a i);

d) 

instituce uplatní požadavky stanovené v čl. 472 odst. 5 nebo 11 podle toho, který je použitelný, na celkovou zbytkovou částku položek, které je třeba po uplatnění článku 470 odečíst podle čl. 36 odst. 1 písm. c) a i).

2.  

Instituce určí část celkové zbytkové částky uvedené v odst. 1 písm. d), na kterou se vztahuje čl. 472 odst. 5, vydělením částky uvedené v písmenu a) tohoto odstavce částkou uvedenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

výše odložených daňových pohledávek, které jsou závislé na budoucím zisku a vyplývají z přechodných rozdílů, uvedených v článku 470 odst. 2 písm. a);

b) 

součet částek uvedených v čl. 470 odst. 2 písm. a) a b).

3.  

Instituce určí část celkové zbytkové částky uvedené v odst. 1 písm. d), na kterou se vztahuje čl. 472 odst. 11, vydělením částky uvedené v písmenu a) tohoto odstavce částkou uvedenou v písmenu b) tohoto odstavce:

a) 

částka přímých a nepřímých kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článku 470 odst. 2 písm. b);

b) 

součet částek uvedených v čl. 470 odst. 2 písm. a) a b).

▼M7

Článek 469a

Výjimka z odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1 pro nevýkonné expozice

Odchylně od čl. 36 odst. 1 písm. m) instituce neodečítají od položek kmenového kapitálu tier 1 příslušnou částku nedostatečného krytí pro nevýkonné expozice, pokud tato expozice vznikla před 26. dubnem 2019.

Pokud instituce změní podmínky expozice, která vznikla před 26. dubnem 2019, tak, že se expozice instituce vůči dlužníkovi zvýší, považuje se tato expozice za vzniklou ke dni, kdy se změna uplatní, a přestává podléhat výjimce podle prvního pododstavce.

▼B

Článek 470

Výjimky z odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1

1.  
Pro účely tohoto článku zahrnují příslušné položky kmenového kapitálu tier 1 i položky kmenového kapitálu tier 1 instituce vypočítané s použitím ustanovení článků 32 až 35 a odpočtů podle čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), písm. k) bodu ii) až v) a písm. l), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů.
2.  

Odchylně od čl. 48 odst. 1 neprovedou během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 instituce odpočet položek uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce, které jsou v součtu rovny nejvýše 15 % příslušných položek kmenového kapitálu tier 1 dané instituce:

a) 

odložené daňové pohledávky, které jsou závislé na budoucí ziskovosti, které vyplývají z přechodných rozdílů a které jsou v součtu rovny nejvýše 10 % příslušných položek kmenového kapitálu tier 1;

b) 

pokud instituce významně investuje do subjektu finančního sektoru, přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 tohoto subjektu, jež jsou v součtu rovny nejvýše 10 % příslušných položek kmenového kapitálu tier 1.

3.  
Odchylně od čl. 48 odst. 4 se na položky, pro něž platí výjimka podle odstavce 2 tohoto článku, použije riziková váha 250 %. Na položky uvedené v odst. 2 písm. b) tohoto článku se vztahují příslušné požadavky části třetí hlavy IV.

Článek 471

Výjimky z odpočtů kapitálových investic do pojišťoven od položek kmenového kapitálu tier 1

▼M8

1.  

Odchylně od čl. 49 odst. 1 se mohou během období od 31. prosince 2018 do 31. prosince 2024 instituce rozhodnout neodečítat kapitálové investice do pojišťoven, zajišťoven a pojišťovacích holdingových společností, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

podmínky stanovené v čl. 49 odst. 1 písm. a) a e);

b) 

příslušné orgány jsou spokojeny s úrovní kontroly rizika a s postupy finanční analýzy specificky přijatými institucí za účelem dohledu nad investicí do podniku nebo holdingové společnosti;

c) 

kapitálové investice instituce do pojišťovny, zajišťovny nebo pojišťovací holdingové společnosti nepřevyšují 15 % nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vydaných pojišťovacím subjektem k 31. prosinci 2012 a v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2024;

d) 

výše kapitálových investic, která není odečtena, nepřevyšuje výši kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 pojišťovny, zajišťovny nebo pojišťovací holdingové společnosti k 31. prosinci 2012.

▼B

2.  
Kapitálové investice, které nejsou odečteny podle odstavce 1, se považují za expozice a použije se na ně riziková váha 370 %.

Článek 472

Položky neodečtené od kmenového kapitálu tier 1

1.  
Odchylně od čl. 33 odst. 1 písm. c) a čl. 36 odst. 1 písm. a) až i) použijí v průběhu období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 instituce tento článek na zbytkové částky položek podle čl. 468 odst. 4 a případně podle čl. 469 odst. 1 písm. b) a d).
2.  
Zbytková částka úprav v ocenění týkajících se derivátových závazků vyplývajících z vlastního úvěrového rizika příslušné instituce se neodečítá.
3.  

Se zbytkovou částkou ztrát v běžném účetním roce uvedenou v čl. 36 odst. 1 písm. a) instituce zacházejí takto:

a) 

ztráty, které jsou podstatné, se odečtou od položek tier 1;

b) 

ztráty, které nejsou podstatné, se neodečítají.

4.  
Instituce odečte zbytkovou částku nehmotných aktiv uvedenou v čl. 36 odst. 1 písm. b) od položek tier 1.
5.  
Zbytková částka odložených daňových pohledávek podle čl. 36 odst. 1 písm. c) se neodečítá a uplatní se na ni riziková váha 0 %.
6.  
Zbytková částka položek uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. d) se odečte z poloviny od položek tier 1 a z druhé poloviny od položek tier 2.
7.  
Zbytková částka aktiv penzijního fondu definovaných požitků uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. e) se neodečítá od žádného prvku kapitálu a je zahrnuta do položek kmenového kapitálu tier 1, pokud by tato částka byla uznána jako původní kapitál podle vnitrostátních prováděcích opatření k čl. 57 písm. a) až ca) směrnice 2006/48/ES.
8.  

Se zbytkovou částkou kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do vlastního kmenového kapitálu tier 1 uvedenou v čl. 36 odst. 1 písm. f) instituce zacházejí takto:

a) 

částka přímých kapitálových investic se odečte od položek tier 1;

b) 

částka nepřímých a syntetických kapitálových investic, včetně nástrojů zahrnovaných do vlastního kmenového kapitálu tier 1, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajícího nebo podmíněného smluvního závazku, se neodečítá a uplatní se na ni podle potřeby riziková váha v souladu částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a požadavky stanovené v části třetí hlavě IV.

9.  

Se zbytkovou částkou kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, se kterými je instituce ve vztahu vzájemné účasti, uvedenou v čl. 36 odst. 1 písm. g) instituce zacházejí takto:

a) 

pokud instituce významně neinvestuje do subjektu finančního sektoru, zachází se s částkou její účasti v nástrojích zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 tohoto subjektu, jako by spadala pod čl. 36 odst. 1 písm. h);

b) 

pokud instituce má v tomto subjektu finančního sektoru významné investice, s částkou jejích kapitálových investic do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 příslušného subjektu se zachází, jako by spadala pod čl. 36 odst. 1 písm. i).

10.  

Se zbytkovými částkami položek uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. h) instituce zacházejí takto:

a) 

částky, které je třeba odečíst a které se vztahují k přímým kapitálovým investicím, se odečtou z poloviny od položek tier 1 a z druhé poloviny od položek tier 2;

b) 

částky, které se vztahují k nepřímým a syntetickým kapitálovým investicím, se neodečítají a uplatní se na ně podle potřeby riziková váhy v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a požadavky stanovené v části třetí hlavě IV.

11.  

Se zbytkovými částkami položek uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. i) instituce zacházejí takto:

a) 

částky, které je třeba odečíst a které se vztahují k přímým kapitálovým investicím, se odečtou z poloviny od položek tier 1 a z druhé poloviny od položek tier 2;

b) 

částky, které se vztahují k nepřímým a syntetickým kapitálovým investicím, se neodečítají a uplatní se na ně podle potřeby riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a požadavky stanovené v části třetí hlavě IV.

Článek 473

Zavedení změn standardu IAS 19

1.  
Odchylně od článku 481, v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2018 mohou příslušné orgány povolit institucím, které připravují své účetní závěrky v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými postupem podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002, aby do svého kmenového kapitálu tier 1 doplnily použitelnou částku podle odstavce 2 nebo 3 tohoto článku, případně vynásobenou koeficientem podle odstavce 4.
2.  

Použitelná částka se vypočítá tak, že se od celkové částky podle písmene a) odečte celková částka podle písmene b):

a) 

instituce stanoví hodnotu aktiv svých penzijních fondů nebo plánů definovaných požitků v souladu s nařízením (ES) č. 1126/2008 ( 29 ) ve znění nařízení (EU) č. 1205/2011 ( 30 ). Instituce poté odečtou od hodnoty těchto aktiv hodnoty závazků v rámci týchž fondů nebo plánů, které se určí podle stejných účetních pravidel.

b) 

instituce stanoví hodnotu svých penzijních fondů nebo plánů definovaných požitků podle pravidel stanovených v nařízení (ES) č. 1126/2008. Instituce poté odečtou od hodnoty těchto aktiv hodnoty závazků v rámci týchž fondů nebo plánů, které se určí podle stejných účetních pravidel.

3.  
Částka stanovená podle odstavce 2 se omezuje na částku, jejíž odpočet od kapitálu není požadován, před 1. ledna 2014, podle vnitrostátních prováděcích opatření směrnice 2006/48/ES, pokud tato vnitrostátní prováděcí opatření budou v způsobilá pro zacházení stanovené v článku 481 tohoto nařízení v daném členském státě.
4.  

Použijí se tyto koeficienty:

a) 

1 v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014;

b) 

0,8 během období od 1. ledna do 31. prosince 2015;

c) 

0,6 během období od 1. ledna do 31. prosince 2016;

d) 

0,4 během období od 1. ledna do 31. prosince 2017;

e) 

0,2 během období od 1. ledna do 31. prosince 2018.

5.  
Instituce zpřístupní hodnoty aktiv a závazků podle odstavce 2 ve svých zveřejněných účetních závěrkách.

▼M4

Článek 473a

Zavedení IFRS 9

▼M11

1.  

Odchylně od článku 50 mohou do konce přechodných období stanovených v odstavcích 6 a 6a tohoto článku následující instituce zahrnout do svého kmenového kapitálu tier 1 částku vypočtenou v souladu s tímto odstavcem:

▼M4

a) 

instituce, které sestavují své účetní závěrky v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými postupem podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002;

b) 

instituce, které na základě čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení provádějí oceňování aktiv a podrozvahových položek a určování výše kapitálu v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými postupem podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002;

c) 

instituce, které provádějí oceňování aktiv a podrozvahových položek v souladu s účetními standardy podle směrnice 86/635/EHS a které používají model očekávaných úvěrových ztrát, který je stejný jako model používaný v mezinárodních účetních standardech přijatých postupem podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002.

▼M11

Částka uvedená v prvním pododstavci se vypočítá jako součet těchto hodnot:

a) 

u expozic podléhajících rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 2 částky (ABSA) vypočtené podle tohoto vzorce:

image

kde

A2,SA

=

částka vypočtená podle odstavce 2;

A4,SA

=

částka vypočtená podle odstavce 4 na základě částek vypočtených podle odstavce 3;

image

image

=

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2020;

image

=

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2018 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později;

f1

=

příslušný koeficient stanovený v odstavci 6;

f2

=

příslušný koeficient stanovený v odstavci 6a;

t1

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A2,SA;

t2

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A4,SA;

t 3

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částkyimage;

b) 

u expozic podléhajících rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 3 částky (ABIRB) vypočtené podle tohoto vzorce:

image

kde

A2,IRB

=

částka vypočtená podle odstavce 2 a upravená podle odst. 5 písm. a);

A4,IRB

=

částka vypočtená podle odstavce 4 na základě částek vypočtených podle odstavce 3 a upravených podle odst. 5 písm. b) a c);

image

image

=

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, snížený o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 tohoto nařízení, k 1. lednu 2020. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu image nulu;

image

=

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2018 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později, snížený o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 tohoto nařízení. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu image nulu;

f1

=

příslušný koeficient stanovený v odstavci 6;

f2

=

příslušný koeficient stanovený v odstavci 6a;

t1

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A2,IRB;

t2

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částky A4,IRB“;

t3

=

zvýšení kmenového kapitálu tier 1 vlivem daňové odpočitatelnosti částkyimage

▼M4

2.  

Částku A2,SA uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a částku A2,IRB uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) vypočítají instituce jako vyšší z částek uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce samostatně pro své expozice podléhající rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 2 a pro své expozice podléhající rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 3:

a) 

nula;

b) 

částka vypočtená podle bodu i) a snížená o částku vypočtenou podle bodu ii):

i) 

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 IFRS 9 stanoveného v příloze nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 (dále jen „příloha týkající se IFRS 9“) a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 k 1. lednu 2018 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9;

ii) 

celková výše ztrát ze snížení hodnoty u finančních aktiv zařazených do kategorií úvěry a jiné pohledávky, finanční investice držené do splatnosti a realizovatelná finanční aktiva ve smyslu bodu 9 IAS 39, jiná než kapitálové nástroje a podílové jednotky nebo akcie v subjektech kolektivního investování, stanovená v souladu s body 63, 64, 65, 67, 68 a 70 IAS 39 stanovenými v příloze nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 k 31. prosinci 2017 nebo ke dni předcházejícímu dni prvotního použití IFRS 9.

3.  

Instituce vypočítají samostatně pro expozice podléhající rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 2 a pro expozice podléhající rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 3 částku, o kterou částka uvedená v písmeni a) převyšuje částku uvedenou v písmeni b):

▼M11

a) 

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, k datu vykázání, a pokud se uplatní článek 468 tohoto nařízení, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku podle bodu 4.1.2 A přílohy týkající se IFRS 9;

b) 

součet dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, a pokud se uplatní článek 468 tohoto nařízení, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku podle bodu 4.1.2 A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2020 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později.

▼M4

4.  
Pro expozice podléhající rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 2 dosadí instituce v případě, že částka stanovená podle odst. 3 písm. a) převýší částku stanovenou v odst. 3 písm. b), za hodnotu A4,SA rozdíl těchto částek; jinak dosadí za hodnotu A4,SA nulu.

Pro expozice podléhající rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 3 dosadí instituce v případě, že částka stanovená podle odst. 3 písm. a) po uplatnění odst. 5 písm. b) převýší částku pro tyto expozice stanovenou v odst. 3 písm. b) po uplatnění odst. 5 písm. c), za hodnotu A4,IRB rozdíl těchto částek; jinak dosadí za hodnotu A4,IRB nulu.

5.  

U expozic podléhajících rizikovému vážení podle části třetí hlavy II kapitoly 3 použijí instituce odstavce 2 až 4 takto:

a) 

při výpočtu A2,IRB instituce sníží každou z částek vypočtených podle odst. 2 písm. b) bodů i) a ii) tohoto článku o úhrnnou výši očekávaných ztrát vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 k 31. prosinci 2017 nebo ke dni předcházejícímu dni prvotního použití IFRS 9. Je-li výsledkem tohoto výpočtu u částky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě i) tohoto článku záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu této částky nulu. Je-li výsledkem tohoto výpočtu u částky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě ii) tohoto článku záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu této částky nulu;

▼M11

b) 

instituce nahradí částku vypočtenou podle odst. 3 písm. a) tohoto článku součtem dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, a pokud se uplatní článek 468 tohoto nařízení, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku podle bodu 4.1.2 A přílohy týkající se IFRS 9, sníženým o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 tohoto nařízení k datu vykázání. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu částky v odst. 3 písm. a) tohoto článku nulu;

c) 

instituce nahradí částku vypočtenou podle odst. 3 písm. b) tohoto článku součtem dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát stanovených podle bodu 5.5.5 přílohy týkající se IFRS 9 a výše opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání stanovené podle bodu 5.5.3 přílohy týkající se IFRS 9 s vyloučením opravné položky na očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání u finančních aktiv, která jsou úvěrově znehodnocena, jak je vymezeno v dodatku A přílohy týkající se IFRS 9, a pokud se uplatní článek 468 tohoto nařízení, s vyloučením očekávaných úvěrových ztrát stanovených pro expozice oceněné reálnou hodnotou prostřednictvím ostatního úplného výsledku podle bodu 4.1.2 A přílohy týkající se IFRS 9, k 1. lednu 2020 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později, sníženým o úhrnnou výši souvisejících očekávaných ztrát pro tyto expozice vypočtenou podle čl. 158 odst. 5, 6 a 10 tohoto nařízení k 1. lednu 2020 nebo ke dni prvotního použití IFRS 9, podle toho, co nastalo později. Je-li výsledkem tohoto výpočtu záporné číslo, dosadí instituce za hodnotu částky uvedenou v odst. 3 písm. b) tohoto článku nulu.

6.  

Při výpočtu částky ABSA uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a částky ABIRB uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) použijí instituce tyto koeficienty f1:

a) 

0,7 v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

b) 

0,5 v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

c) 

0,25 v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022;

d) 

0 v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024.

Instituce, jejichž účetní období začíná po 1. lednu 2020, avšak před 1. lednem 2021, upraví data uvedená v prvním pododstavci písm. a) až d) tak, aby odpovídala jejich účetnímu období, oznámí upravená data svému příslušnému orgánu a zveřejní je.

Instituce, jež začnou účetní standardy uvedené v odstavci 1 používat 1. ledna 2021 nebo později, použijí příslušný koeficient podle prvního pododstavce písm. b) až d) počínaje koeficientem odpovídajícím roku prvního použití uvedených účetních standardů.

▼M11

6a.  

Při výpočtu částky ABSA uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a částky ABIRB uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) použijí instituce tyto koeficienty f2:

a) 

1 v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

b) 

1 v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

c) 

0,75 v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022;

d) 

0,5 v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023;

e) 

0,25 v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024.

Instituce, jejichž účetní období začíná po 1. lednu 2020, avšak před 1. lednem 2021, upraví data uvedená v prvním pododstavci písm. a) až e) tak, aby odpovídala jejich účetnímu období, oznámí upravená data svému příslušnému orgánu a zveřejní je.

Instituce, jež začnou účetní standardy uvedené v odstavci 1 používat 1. ledna 2021 nebo později, použijí příslušný koeficient podle prvního pododstavce písm. b) až e) počínaje koeficientem odpovídajícím roku prvního použití uvedených účetních standardů.

▼M4

7.  

Pokud instituce do svého kmenového kapitálu tier 1 zahrne částku podle odstavce 1 tohoto článku, přepočítá veškeré požadavky stanovené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, které používají kteroukoli z následujících položek, a to tak, že nezohlední účinky, jež na tyto položky mají opravné položky na očekávané úvěrové ztráty zahrnuté do jejího kmenového kapitálu tier 1:

a) 

výše odložených daňových pohledávek, která se od kmenového kapitálu tier 1 odečítá podle čl. 36 odst. 1 písm. c) nebo je rizikově vážena podle čl. 48 odst. 4;

b) 

hodnota expozice stanovená podle čl. 111 odst. 1, přičemž se specifické úpravy o úvěrové riziko, kterými se hodnota expozice snižuje, vynásobí tímto faktorem navýšení (sf):

image

kde:

ABSA = částka vypočtená podle odst. 1 druhého pododstavce písm. a);

RASA = celkový objem specifických úprav o úvěrové riziko;

c) 

objem položek kapitálu tier 2 vypočtený podle čl. 62 písm. d).

▼M11

7a.  
Odchylně od odst. 7 písm. b) tohoto článku mohou instituce při přepočítávání požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU přidělit částce ABSA uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) tohoto článku rizikovou váhu 100 %. Pro účely výpočtu celkové míry expozic uvedené v čl. 429 odst. 4 tohoto nařízení přičtou instituce k celkové míře expozic částku ABSA uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) tohoto článku a částku ABIRB uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) tohoto článku.

Volbu toho, zda použijí výpočet uvedený v odst. 7 písm. b), nebo výpočet uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce, smějí instituce učinit pouze jednou. Své rozhodnutí instituce zpřístupní.

▼M11

8.  
Během období stanovených v odstavcích 6 a 6a tohoto článku instituce, které se rozhodly uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, oznámí příslušným orgánům a zpřístupní vedle informací požadovaných v části osmé informace o objemu kapitálu, kmenovém kapitálu tier 1 a kapitálu tier 1, poměru kmenového kapitálu tier 1, kapitálovém poměru tier 1, celkovém kapitálovém poměru a pákovém poměru, které by měly, kdyby tento článek neuplatňovaly.
9.  
Instituce se rozhodne, zda bude opatření stanovená v tomto článku během přechodného období uplatňovat, a o svém rozhodnutí informuje do 1. února 2018 příslušný orgán. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu. Všechna rozhodnutí učiněná podle tohoto pododstavce instituce zveřejní.

Instituce, která se rozhodla uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, se může rozhodnout neuplatňovat odstavec 4; v tom případě o svém rozhodnutí informuje do 1. února 2018 příslušný orgán. V tomto případě dosadí instituce za hodnoty A4,SA, A4,IRB, image, image, t2 a t3 uvedené v odstavci 1 nulu. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu. Všechna rozhodnutí učiněná podle tohoto pododstavce instituce zveřejní.

▼M11

Instituce, která se rozhodla uplatňovat přechodná opatření stanovená v tomto článku, se může rozhodnout neuplatňovat odstavec 2; v takovém případě o svém rozhodnutí neprodleně informuje příslušný orgán. V tomto případě dosadí instituce za hodnoty A2,SA, A2,IRB a t1 uvedené v odstavci 1 nulu. V průběhu přechodného období může instituce své rozhodnutí zvrátit, jestliže k tomu předtím obdržela svolení příslušného orgánu.

Příslušné orgány oznámí EBA alespoň jednou ročně uplatňování tohoto článku institucemi, nad nimiž vykonávají dohled.

▼M4

10.  
V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá EBA do 30. června 2018 pokyny týkající se požadavků na zveřejňování informací podle tohoto článku.

▼B



Pododdíl 2

Odpočty od položek vedlejšího kapitálu tier 1

Článek 474

Odpočty od položek kapitálu tier 1

Odchylně od článku 56 platí v průběhu období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 toto:

a) 

instituce odečtou od položek vedlejšího kapitálu tier 1 použitelný procentní podíl uvedený v článku 478 z částek, které je třeba odečíst podle článku 56;

b) 

na zbytkové částky položek, které je třeba odečíst podle článku 56, uplatní instituce požadavky stanovené v článku 475.

Článek 475

Položky neodečtené od položek vedlejšího kapitálu tier 1

1.  
Odchylně od článku 56 platí během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 pro zbytkové částky uvedené v čl. 474 písm. b) požadavky stanovené v tomto článku.
2.  

Se zbytkovou částkou položek uvedených v čl. 56 písm. a) instituce zacházejí takto:

a) 

přímé kapitálové investice do nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 se odečtou v účetní hodnotě od položek tier 1;

b) 

nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, včetně nástrojů zahrnovaných do vlastního vedlejšího kapitálu tier 1, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajícího nebo podmíněného smluvního závazku, se neodečítají a uplatní se na ně podle potřeby riziková váha v souladu částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a požadavky stanovené v části třetí hlavě IV.

3.  

Se zbytkovou částkou položek uvedených v čl. 56 písm. b) instituce zacházejí takto:

a) 

pokud instituce významně neinvestuje do subjektu finančního sektoru, s nímž je ve vztahu vzájemné účasti, s částkou jejích přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do těchto nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 uvedeného subjektu se zachází, jako by spadala pod čl. 56 písm. c);

b) 

pokud má instituce významné investice do subjektu finančního sektoru, s nímž je ve vztahu vzájemné účasti, s částkou jejích přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do těchto nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 uvedeného subjektu se zachází, jako by spadala pod čl. 56 písm. d).

4.  

Se zbytkovou částkou položek uvedených v čl. 56 písm. c) a d) instituce zacházejí takto:

a) 

částka vztahující se k přímým kapitálovým investicím, kterou je třeba odečíst v souladu s čl. 56 písm. c) a d), se odečte z poloviny od položek tier 1 a z druhé poloviny od položek tier 2;

b) 

částka vztahující se k nepřímým a syntetickým kapitálovým investicím, kterou je třeba odečíst v souladu s čl. 56 písm. c) a d), se neodečítá a uplatní se na ni podle potřeby riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a požadavky části třetí hlavy IV.



Pododdíl 3

Odpočty od položek kapitálu tier 2

Článek 476

Odpočty od položek kapitálu tier 2

Odchylně od článku 66 platí v průběhu období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 toto:

a) 

instituce odečtou od položek kapitálu tier 2 použitelný procentní podíl uvedený v článku 478 z částek, které je třeba odečíst podle článku 66;

b) 

na zbytkové částky, které je třeba odečíst podle článku 66, instituce uplatní požadavky stanovené v článku 477.

Článek 477

Odpočty od položek kapitálu tier 2

1.  
Odchylně od článku 66 platí během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 pro zbytkové částky uvedené v čl. 476 písm. b) požadavky stanovené v tomto článku.
2.  

Se zbytkovou částkou položek uvedených v čl. 66 písm. a) instituce zacházejí takto:

a) 

přímé kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 se odečtou v účetní hodnotě od položek tier 2;

b) 

nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2, včetně nástrojů zahrnovaných do vlastního kapitálu tier 2, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajícího nebo podmíněného smluvního závazku, se neodečítají a uplatní se na ně podle potřeby riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a požadavky stanovené v části třetí hlavě IV.

3.  

Se zbytkovou částkou položek uvedených v čl. 66 písm. b) instituce zacházejí takto:

a) 

pokud instituce významně neinvestuje do subjektu finančního sektoru, s nímž je ve vztahu vzájemné účasti, s částkou jejích přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do těchto nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 uvedeného subjektu se zachází, jako by spadala pod čl. 66 písm. c);

b) 

pokud má instituce významné investice do subjektu finančního sektoru, s nímž je ve vztahu vzájemné účasti, s částkou jejích přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do těchto nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 uvedeného subjektu finančního sektoru se zachází, jako by spadala pod čl. 66 písm. d).

4.  

Se zbytkovou částkou položek uvedených v čl. 66 písm. c) a d) instituce zacházejí takto:

a) 

částka vztahující se k přímým kapitálovým investicím, kterou je třeba odečíst v souladu s čl. 66 písm. c) a d), se odečte z poloviny od položek tier 1 a z druhé poloviny od položek tier 2;

b) 

částka vztahující se k nepřímým a syntetickým kapitálovým investicím, kterou je třeba odečíst v souladu s čl. 66 písm. c) a d), se neodečítá a uplatní se na ni podle potřeby riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a požadavky části třetí hlavy IV.

▼M15



Oddíl 3a

Odpočty od položek způsobilých závazků

Článek 477a

Odpočty od položek způsobilých závazků

1.  

Odchylně od čl. 72e odst. 4 může orgán příslušný k řešení krize mateřské instituce do 31. prosince 2024 po náležitém přihlédnutí ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize nebo příslušných orgánů třetí země kteréhokoli dotčeného dceřiného podniku povolit, aby byla upravená částka mi vypočtena za použití této definice ri, a wi:

ri

=

celkový kapitálový požadavek založený na riziku, který platí pro dceřiný podnik i ve třetí zemi, v níž má sídlo, pokud je tento požadavek splněn pomocí nástrojů, které by byly považovány za kapitál podle tohoto nařízení;

wi

=

celkový kapitálový požadavek na kapitál tier 1 nezaložený na riziku, který platí pro dceřiný podnik i ve třetí zemi, v níž má sídlo, pokud je tento požadavek splněn pomocí nástrojů, které by byly považovány za kapitál tier 1 podle tohoto nařízení.

2.  

Orgán příslušný k řešení krize může udělit povolení uvedené v odstavci 1 v případě, že je dceřiný podnik usazen ve třetí zemi, která dosud nemá zaveden použitelný místní režim řešení krize, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a) 

neexistuje žádná aktuální ani předpokládaná podstatná věcná nebo právní překážka, která by bránila okamžitému převodu aktiv z dceřiného podniku na mateřskou instituci,

b) 

příslušný orgán třetí země dceřiného podniku poskytl orgánu příslušnému k řešení krize mateřské instituce stanovisko, že aktiva rovnající se částce, kterou má dceřiný podnik v souladu s čl. 72e odst. 4 druhým pododstavcem odečíst, by bylo možné převést z dceřiného podniku na mateřskou instituci.

▼B



Pododdíl 4

Použitelné procentní podíly pro odpočet

Článek 478

Použitelné procentní podíly pro odpočet od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2

1.  

Použitelný procentní podíl pro účely čl. 468 odst. 4, čl. 469 odst. 1 písm. a) a c), čl. 474 písm. a) a čl. 476 písm. a) spadá do těchto rozmezí:

a) 

20 až 100 % po celé období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014;

b) 

40 až 100 % během období od 1. ledna do 31. prosince 2015;

c) 

60 až 100 % během období od 1. ledna do 31. prosince 2016;

d) 

80 až 100 % v období od 1. ledna do 31. prosince 2017.

▼C1

2.  

Odchylně od odstavce 1 spadají pro položky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. c), které existovaly před 1. lednem 2014, použitelné procentní podíly pro účely čl. 469 odst. 1 písm. c) do těchto rozpětí:

a) 

0 až 100 % pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014;

b) 

10 až 100 % pro období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015;

c) 

20 až 100 % pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016;

d) 

30 až 100 % pro období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017;

e) 

40 až 100 % pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018;

f) 

50 až 100 % pro období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019;

g) 

60 až 100 % pro období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

h) 

70 až 100 % pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021;

i) 

80 až 100 % pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022;

j) 

90 až 100 % pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023.

▼B

3.  

Příslušné orgány určí a zveřejní použitelný procentní podíl v rozmezích uvedených v odstavcích 1 a 2 pro každý z těchto odpočtů:

a) 

jednotlivé odpočty vyžadované podle čl. 36 odst. 1 písm. a) až h), s výjimkou odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů;

b) 

celkový objem odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku a vyplývajících z přechodných rozdílů a dále položek uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. i), který je třeba odečíst podle článku 48;

c) 

každý odpočet vyžadovaný podle čl. 56 písm. b) až d);

d) 

každý odpočet vyžadovaný podle čl. 66 písm. b) až d).



Oddíl 4

Menšinové podíly a nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydané dceřinými podniky

Článek 479

Uznání nástrojů a položek, které nelze považovat za menšinové podíly, v konsolidovaném kmenovém kapitálu tier 1

1.  

Odchylně od části druhé hlavy II stanoví v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 příslušné orgány v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku, že položky, jež lze podle vnitrostátních prováděcích předpisů k článku 65 směrnice 2006/48/ES považovat za konsolidované rezervní fondy a jež nelze z kteréhokoli z níže uvedených důvodů považovat za konsolidovaný kmenový kapitál tier 1, budou uznány za konsolidovaný kapitál:

a) 

nástroj nelze považovat za nástroj zahrnovaný do kmenového kapitálu tier 1, a související nerozdělený zisk a emisní ážio proto nelze považovat za konsolidované položky kmenového kapitálu tier 1;

b) 

položky jsou nezpůsobilé v důsledku čl. 81 odst. 2;

c) 

položky jsou nezpůsobilé,jelikož dceřiný podnik není institucí nebo subjektem, pro který platí na základě použitelného vnitrostátního práva požadavky tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU;

d) 

položky jsou nezpůsobilé,jelikož dceřiný podnik není v plném rozsahu zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

2.  
Použitelný procentní podíl položek uvedených v odstavci 1, který lze považovat za konsolidované rezervní fondy v souladu s vnitrostátními prováděcími opatřeními k článku 65 směrnice 2006/48/ES, se považuje za konsolidovaný kmenový kapitál tier 1.
3.  

Pro účely odstavce 2 spadají použitelné procentní podíly do těchto rozmezí:

a) 

0 až 80 % během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014;

b) 

0 až 60 % během období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015;

c) 

0 až 40 % během období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016;

d) 

0 až 20 % během období od 1. ledna do 2017 do 31. prosince 2017.

4.  
Příslušné orgány stanoví a zveřejní použitelný procentní podíl v rozmezích uvedených v odstavci 3.

Článek 480

Uznání menšinových podílů a kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 v konsolidovaném kapitálu

1.  
Odchylně od čl. 84 odst. 1 písm. b), čl. 85 odst. 1 písm. b) a čl. 87 odst. 1 písm. b) se během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 procentuální podíly uvedené v těchto článcích násobí příslušným koeficientem.
2.  

Pro účely odstavce 1 spadají použitelné koeficienty do těchto rozmezí:

a) 

0,2 až 1 během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014;

b) 

0,4 až 1 během období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015;

c) 

0,6 až 1 během období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016; a

d) 

0,8 až 1 během období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017.

3.  
Příslušné orgány stanoví a zveřejní hodnotu použitelného koeficientu v rozmezích uvedených v odstavci 2.



Oddíl 5

Dodatečné filtry a odpočty

Článek 481

Dodatečné filtry a odpočty

1.  
Odchylně od článků 32 až 36, 56 a 66 provedou v období 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 instituce úpravy, které nejsou požadovány v souladu s částí druhou tohoto nařízení, k zahrnutí použitelných procentních podílů filtrů nebo odpočtů, které vyžadují vnitrostátní prováděcí opatření k článkům 57, 61, 63, 63a, 64 a 66 směrnice 2006/48/ES a články 13 a 16 směrnice 2006/49/ES, do položek kmenového kapitálu tier 1, do položek kapitálu tier 1, do položek kapitálu tier 2 nebo do položek kapitálu nebo k jejich odpočtu z uvedených kapitálů.

▼C2

2.  
Odchylně od čl. 36 odst. 1 písm. i) a čl. 49 odst. 1 mohou příslušné orgány v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 institucím nařídit nebo povolit, aby namísto odpočtu požadovaného podle čl. 36 odst. 1 uplatňovaly metody uvedené v čl. 49 odst. 1, pokud nejsou splněny požadavky stanovené v čl. 49 odst. 1 písm. b). V takových případech se podíl investic do kapitálových nástrojů subjektu finančního sektoru, v němž má mateřský podnik významnou investici, která nemusí být odečtena v souladu s čl. 49 odst. 1, určí na základě použitelného procentního podílu podle odstavce 4 tohoto článku. Na neodpočtenou částku se vztahují příslušné požadavky čl. 49 odst. 4.

▼B

3.  

Pro účely odstavce 1 spadají použitelné procentní podíly do těchto rozmezí:

a) 

0 až 80 % během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014;

b) 

0 až 60 % během období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015;

c) 

0 až 40 % během období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016;

d) 

0 až 20 % během období od 1. ledna do 201731. prosince 2017.

4.  
Pro účely odstavce 2 spadají použitelné procentní podíly do rozmezí 0 až 50 % během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014.
5.  
Pro každý filtr nebo odpočet uvedený v odstavci 1 a 2 příslušné orgány stanoví a zveřejní použitelné procentní podíly v rozmezích uvedených v odstavci 3 a 4.
6.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví podmínky, podle nichž příslušné orgány určí, zda úpravy, nebo jejich prvky, provedené v rámci kapitálu v souladu s vnitrostátními prováděcími opatřeními ke směrnici 2006/48/ES nebo směrnici 2006/49/ES, které nejsou uvedeny v části druhé tohoto nařízení, musí být pro účely tohoto článku provedeny i v rámci položek kmenového kapitálu tier 1, položek vedlejšího kapitálu tier 1, položek kapitálu tier 1, položek kapitálu Tier 2 nebo kapitálu.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 482

Oblast působnosti pro derivátové transakce uzavřené s penzijními fondy

Pokud jde o transakce uvedené v článku 89 nařízení (EU) č. 648/2012 a uzavřené se složkami penzijního systému, jak jsou definovány v článku 2 uvedeného nařízení, instituce neprovádějí výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA, jak je stanoveno v čl. 382 odst. 4 písm. c) tohoto nařízení.



KAPITOLA 2

Zachování právních účinků kapitálových nástrojů



Oddíl 1

Nástroje, které přestavují státní podporu

Článek 483

Zachování právních účinků nástrojů státní podpory

1.  

Odchylně od článků 26 až 29, 51, 52, 62 a 63 se během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 tento článek vztahuje na kapitálové nástroje a položky, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a) 

nástroje byly vydány před 1. ledna 2014;

b) 

nástroje byly vydány v kontextu rekapitalizačních opatření podle pravidel pro státní podporu. Pokud část těchto nástrojů upsali soukromí investoři, musí být tyto nástroje vydány před 30. červnem 2012 a ve spojení s těmi částmi, které upsal členský stát;

▼C2

c) 

Komise tyto nástroje považovala za slučitelné s vnitřním trhem podle článku 107 Smlouvy o fungování EU.

V případě, že nástroje upsali členský stát i soukromí investoři, dojde-li k částečnému splacení nástrojů upsaných členským státem, odpovídající podíl části nástrojů upsané soukromými investory zůstane zachován podle článku 484. Dojde-li ke splacení všech nástrojů upsaných členským státem, zbývající nástroje upsané soukromými investory zůstanou zachovány podle článku 484.

▼B

2.  

Nástroje, které splňují podmínky vnitrostátních prováděcích opatření k čl. 57 písm. a) směrnice 2006/48/ES, se považují za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 bez ohledu na tyto skutečnosti:

a) 

nejsou splněny podmínky stanovené v článku 28 tohoto nařízení;

b) 

nástroje vydal podnik uvedený v článku 27 tohoto nařízení a podmínky stanovené v článku 28 tohoto nařízení nebo v příslušných případech v článku 29 tohoto nařízení, nejsou splněny.

3.  
Nástroje uvedené v odst. 1 písm. c) tohoto článku, které nesplňují podmínky vnitrostátních prováděcích opatření k čl. 57 písm. a) směrnice 2006/48/ES, se bez ohledu na to, že nejsou splněny požadavky podle odst. 2 písm. a) nebo b) tohoto článku, považují za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, pokud jsou splněny požadavky uvedené v odstavci 8 tohoto článku.

Nástroje, které se podle prvního pododstavce považují za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, se nesmí považovat za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 podle odstavců 5 nebo 7.

4.  
Nástroje, které splňují podmínky vnitrostátních prováděcích opatření k čl. 57 písm. ca) a čl. 66 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, se považují za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 bez ohledu na to, že podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1 tohoto nařízení nejsou splněny.
5.  
Nástroje uvedené v odst. 1 písm. c) tohoto článku, které nesplňují podmínky vnitrostátních prováděcích opatření k čl. 57 písm. ca) směrnice 2006/48/ES, se bez ohledu na to, že nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1 tohoto nařízení, považují za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, pokud jsou splněny požadavky uvedené v odstavci 8 tohoto článku.

Nástroje, které se podle prvního pododstavce považují za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, se nesmí považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 nebo nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 podle odstavců 3 nebo 7.

6.  
Položky, které splňují podmínky vnitrostátních prováděcích opatření k čl. 57 písm. f), g) nebo h) a čl. 66 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, se považují za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 bez ohledu na to, že tyto položky nejsou uvedeny v článku 62 tohoto nařízení nebo že podmínky stanovené v článku 63 tohoto nařízení nejsou splněny.
7.  
Nástroje uvedené v odst. 1 písm. c) tohoto článku, které nesplňují podmínky vnitrostátních prováděcích opatření k čl. 57 písm. f), g) nebo h) a čl. 66 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, se bez ohledu na to, že tyto položky nejsou uvedeny v článku 62 tohoto nařízení nebo že nejsou splněny podmínky stanovené v článku 63 tohoto nařízení, považují za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, pokud jsou splněny požadavky uvedené v odstavci 8 tohoto článku.

Nástroje, které se podle prvního pododstavce považují za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, se nesmí považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 nebo nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 podle odstavců 3 nebo 5.

8.  
Nástroje uvedené v odstavcích 3, 5 a 7 lze považovat za kapitálové nástroje podle uvedených odstavců pouze tehdy, je-li splněna podmínka stanovená v odst. 1 písm. a) a jsou-li tyto nástroje vydány institucemi se sídlem v členském státě, který realizuje ekonomický ozdravný program, a vydání těchto nástrojů je dohodnuto nebo je použitelné v rámci tohoto programu.



Oddíl 2

Nástroje, které nepředstavují státní podporu



Pododdíl 1

Způsobilost pro zachování právních účinků a jeho limity

Článek 484

Způsobilost pro zachování právních účinků položek kvalifikovaných jako kapitál podle vnitrostátních prováděcích opatření ke směrnici 2006/48/ES

▼C2

1.  
Tento článek se použije pouze na nástroje a položky, které byly vydány do 31. prosince 2011 včetně a které byly k 31. prosinci 2011 použitelné jako kapitál a nejsou uvedeny v čl. 483 odst. 1.

▼B

2.  
Odchylně od článků 26 až 29, 51, 52, 62 a 63 se tento článek použije v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021.
3.  
S výhradou článku 485 tohoto nařízení a omezení uvedeného v čl. 486 odst. 2 tohoto nařízení se kapitál ve smyslu článku 22 směrnice 86/635/EHS a související emisní ážio považované za původní kapitál podle vnitrostátních prováděcích opatření ke čl. 57 písm. a) směrnice 2006/48/ES považují za položky kmenového kapitálu tier 1 bez ohledu na to, že tento kapitál nesplňuje podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v použití článku 29 tohoto nařízení.
4.  
S výhradou omezení uvedeného v čl. 486 odst. 3 tohoto nařízení se nástroje a související emisní ážio považované za původní kapitál podle vnitrostátních prováděcích opatření ke čl. 57 písm. ca) a ke čl. 154 odst. 8 a 9 směrnice 2006/48/ES považují za položky vedlejšího kapitálu tier 1 bez ohledu na to, že nejsou splněny podmínky stanovené v článku 52 tohoto nařízení.
5.  
S výhradou omezení uvedených v čl. 486 odst. 4 tohoto nařízení se položky a související emisní ážio splňující podmínky podle vnitrostátních prováděcích opatření ke čl. 57 písm. e), f), g) nebo h) směrnice 2006/48/ES považují za položky kapitálu tier 2 bez ohledu na to, že tyto položky nejsou zahrnuty v článku 62 tohoto nařízení nebo že nejsou splněny podmínky stanovené v článku 63 tohoto nařízení.

Článek 485

Způsobilost emisního ážia souvisejícího s položkami, které jsou podle vnitrostátních prováděcích opatření ke směrnici 2006/48/ES považovány za kapitál, k zahrnutí do kmenového kapitálu tier 1

1.  
Tento článek se použije pouze na nástroje, které byly vydány před 31. prosincem 2010 a nejsou uvedeny v čl. 483 odst. 1.
2.  
Emisní ážio související s kapitálem ve smyslu článku 22 směrnice 86/635/EHS, které je podle vnitrostátních prováděcích opatření k čl. 57 písm. a) směrnice 2006/48/ES považováno za původní kapitál, se považuje za položky kmenového kapitálu tier 1, pokud splňují podmínky stanovené v čl. 28 písm. i) a j) tohoto nařízení.

Článek 486

Limity zachování právních účinků položek v rámci položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2

1.  
Během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021 je míra, do jaké se nástroje a položky uvedené v článku 484 považují za kapitál, omezena v souladu s tímto článkem.
2.  

Výše položek uvedených v čl. 484 odst. 3, které se považují za položky kmenového kapitálu tier 1, je omezena na použitelný procentní podíl součtu částek uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce:

a) 

nominální hodnota kapitálu uvedeného v čl. 484 odst. 3, který byl v emisi dne 31. prosince 2012;

b) 

emisní ážio související s položkami uvedenými v písmenu a).

3.  

Výše položek uvedených v čl. 484 odst. 4, jež se považují za položky vedlejšího kapitálu tier 1, je omezena na použitelný procentní podíl vynásobený rozdílem součtu částek uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce a součtu částek uvedených v písmenech c) až f) tohoto odstavce:

a) 

nominální hodnota nástrojů uvedených v čl. 484 odst. 4, které byly stále v emisi dne 31. prosince 2012;

b) 

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a);

c) 

částka nástrojů uvedených v čl. 484 odst. 4, které dne 31. prosince 2012 překračovaly limity stanovené ve vnitrostátních prováděcích opatřeních k čl. 66 odst. 1 písm. a) a čl. 66 odst. 1a směrnice 2006/48/ES;

d) 

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu c);

e) 

nominální hodnota nástrojů uvedených v čl. 484 odst. 4, které byly v emisi dne 31. prosince 2012, ale nepovažují se za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 489 odst. 4;

f) 

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu e).

4.  

Výše položek uvedených v čl. 484 odst. 5, které lze považovat za položky kapitálu tier 2, je omezena na použitelný procentní podíl vynásobený rozdílem součtu částek uvedených v písmenech a) až d) tohoto odstavce a součtu částek uvedených v písmenech e) až h) tohoto odstavce:

a) 

nominální hodnota nástrojů uvedených v čl. 484 odst. 5, které byly stále v emisi dne 31. prosince 2012;

b) 

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu a);

►C2  c) 

nominální hodnota podřízeného dluhového kapitálu, který byl stále v emisi dne 31. prosince 2012, snížená o částku ◄ požadovanou vnitrostátními prováděcími opatřeními k čl. 64 odst. 3 písm. c) směrnice 2006/48/ES;

d) 

nominální hodnota položek uvedených v čl. 484 odst. 5, jiných než nástroje a podřízený dluhový kapitál uvedené v písmenech a) a c) tohoto odstavce, které byly v emisi dne 31. prosince 2012;

e) 

nominální hodnota nástrojů a položek uvedených v čl. 484 odst. 5, které byly v emisi dne 31. prosince 2012 a které překračují limity stanovené ve vnitrostátních prováděcích opatřeních k čl. 66 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/48/ES;

f) 

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu e);

g) 

nominální hodnota nástrojů uvedených v čl. 484 odst. 5, které byly v emisi dne 31. prosince 2012 a které nelze považovat za položky kapitálu tier 2 podle čl. 490 odst. 4;

h) 

emisní ážio související s nástroji uvedenými v písmenu g).

5.  

Pro účely tohoto článku spadají použitelné procentní podíly uvedené v odstavcích 2 až 4 do těchto rozmezí:

a) 

60 až 80 % během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014;

b) 

40 až 70 % během období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015;

c) 

20 až 60 % během období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016;

d) 

0 % až 50 % během období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017;

e) 

0 % až 40 % během období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018;

f) 

0 % až 30 % během období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019;

g) 

0 % až 20 % během období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;

h) 

0 až 10 % během období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021.

6.  
Příslušné orgány stanoví a zveřejní použitelné procentní podíly v rozmezích uvedených v odstavci 5.

Článek 487

Položky vyloučené ze zachování právních účinků v rámci položek kmenového kapitálu tier 1 nebo vedlejšího kapitálu tier 1 v ostatních složkách kapitálu

1.  
Odchylně od článků 51, 52, 62 a 63 mohou během období 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021 instituce zacházet s kapitálem a souvisejícím emisním ážiem uvedenými v čl. 484 odst. 3, které nepatří do položek kmenového kapitálu tier 1, neboť překračují použitelný procentní podíl uvedený v čl. 486 odst. 2, jako s položkami uvedenými v čl. 484 odst. 4, a to v rozsahu, v jakém zahrnutí tohoto kapitálu a souvisejícího emisního ážia nepřesahuje použitelný procentní limit uvedený v čl. 486 odst. 3.
2.  

Odchylně od článků 51, 52, 62 a 63 mohou během období 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021 instituce zacházet s níže uvedenými položkami jako s položkami uvedenými v čl. 484 odst. 5, pokud jejich zahrnutí nepřekročí použitelný procentní limit uvedený v čl. 486 odst. 4:

a) 

kapitál a související emisní ážio uvedené v čl. 484 odst. 3, které nepatří mezi položky kmenového kapitálu tier 1, neboť překračují použitelný procentní podíl uvedený v čl. 486 odst. 2;

b) 

nástroje a související emisní ážio uvedené v čl. 484 odst. 4, které překračují použitelný procentní podíl uvedený v čl. 486 odst. 3.

3.  
EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní podmínky zacházení s kapitálovými nástroji uvedenými v odstavcích 1 a 2, jako by spadaly pod čl. 486 odst. 4 nebo 5, během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi 28. července 2013.

▼B

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 488

Umořování položek, pro něž platí zachování právních účinků jako pro položky kapitálu tier 2

Pro položky uvedené v čl. 484 odst. 5, které se považují za položky kapitálu tier 2 podle čl. 484 odst. 5 nebo čl. 486 odst. 4, platí požadavky stanovené v článku 64.



Pododdíl 2

Zahrnutí nástrojů s kupní opcí a pobídkou ke splacení do položek vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2

Článek 489

Hybridní nástroje s kupní opcí a pobídkou ke splacení

▼C2

1.  
Odchylně od článků 51 a 52 platí během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021 pro nástroje, které jsou uvedeny v čl. 484 odst. 4 a zahrnují ve svých podmínkách kupní opce s pobídkou ke splacení ze strany instituce, tento článek.

▼B

2.  

Nástroje se považují za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

instituce byla schopna využít kupní opce s pobídkou ke splacení pouze před 1. lednem 2013;

b) 

instituce kupní opce nevyužila;

c) 

podmínky stanovené v článku 52 jsou splněny od 1. ledna 2013.

3.  

Nástroje se považují za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 s omezeným uznáním v souladu s čl. 484 odst. 4 do data jejich skutečné splatnosti a poté se považují za položky vedlejšího kapitálu tier 1 bez omezení za předpokladu, že:

a) 

instituce byla schopna využít kupní opce s pobídkou ke splacení až 1. ledna 2013 nebo poté;

b) 

instituce kupní opce ke dni skutečné splatnosti nástrojů nevyužila;

c) 

podmínky stanovené v článku 52 jsou splněny od data skutečné splatnosti nástrojů.

4.  

Nástroje se nepovažují za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a nevztahuje se na ně čl. 484 odst. 4 od 1. ledna 2014, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

instituce byla schopna využít kupní opce s pobídkou ke splacení mezi 31. prosincem 2011 a 1. lednem 2013;

b) 

instituce kupní opce ke dni skutečné splatnosti nástrojů nevyužila;

c) 

podmínky stanovené v článku 52 nejsou od data skutečné splatnosti nástrojů splněny.

5.  

Nástroje se považují za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 s omezeným uznáním v souladu s čl. 484 odst. 4 do data jejich skutečné splatnosti a nepovažují se poté za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

instituce byla schopna využít kupní opce s pobídkou ke splacení 1. ledna 2013 nebo poté;

b) 

instituce kupní opce ke dni skutečné splatnosti nástrojů nevyužila;

c) 

podmínky stanovené v článku 52 nejsou od data skutečné splatnosti nástrojů splněny.

6.  

Nástroje se považují za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 v souladu s čl. 484 odst. 4, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

instituce byla schopna využít kupní opce s pobídkou ke splacení pouze 31. prosince 2011 nebo předtím;

b) 

instituce kupní opce ke dni skutečné splatnosti nástrojů nevyužila;

c) 

podmínky stanovené v článku 52 nebyly od data skutečné splatnosti nástrojů splněny.

Článek 490

Položky kapitálu tier 2 s pobídkou ke splacení

▼C2

1.  
Odchylně od článků 62 a 63 platí během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021 pro položky uvedené v čl. 484 odst. 5, které splňují podmínky vnitrostátních prováděcích opatření k čl. 57 písm. f) nebo h) směrnice 2006/48/ES a zahrnují ve svých podmínkách kupní opce s pobídkou ke splacení ze strany instituce, tento článek.

▼B

2.  

Položky se považují nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

instituce byla schopna využít kupní opce s pobídkou ke splacení pouze před 1. lednem 2013;

b) 

instituce kupní opce nevyužila;

c) 

podmínky stanovené v článku 63 jsou splněny od 1. ledna 2013.

3.  

Položky se považují za položky kapitálu tier 2 v souladu s čl. 484 odst. 5 do data jejich skutečné splatnosti a poté se považují za položky kapitálu tier 2 bez omezení za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) 

instituce byla schopna využít kupní opce s pobídkou ke splacení až 1. ledna 2013 nebo poté;

b) 

instituce kupní opce ke dni skutečné splatnosti položek nevyužila;

c) 

podmínky stanovené v článku 63 jsou splněny od data skutečné splatnosti položek.

▼C2

4.  

Od 1. ledna 2014 se položky nepovažují za položky kapitálu tier 2, pokud jsou splněny tyto podmínky:

▼B

a) 

instituce byla schopna využít kupní opce s pobídkou ke splacení pouze mezi 31. prosincem 2011 a 1. lednem 2013;

b) 

instituce kupní opce ke dni skutečné splatnosti položek nevyužila;

c) 

podmínky stanovené v článku 63 nejsou od data skutečné splatnosti položek splněny.

5.  

Položky se považují za položky kapitálu tier 2 s omezeným uznáním v souladu s čl. 484 odst. 5 do data jejich skutečné splatnosti a nepovažují se poté za položky kapitálu tier 2, pokud:

a) 

instituce byla schopna využít kupní opce s pobídkou ke splacení 1. ledna 2013 nebo poté;

b) 

instituce kupní opce ke dni jejich skutečné splatnosti nevyužila;

c) 

podmínky stanovené v článku 63 nejsou od data skutečné splatnosti položek splněny.

6.  

Položky se považují za položky kapitálu tier 2 v souladu s čl. 484 odst. 5, pokud:

a) 

instituce byla schopna využít kupní opce s pobídkou ke splacení pouze 31. prosince 2011 nebo předtím;

b) 

instituce kupní opce ke dni skutečné splatnosti položek nevyužila;

c) 

podmínky stanovené v článku 63 nejsou od data skutečné splatnosti položek splněny.

Článek 491

Skutečná splatnost

Pro účely článků 489 a 490 se skutečná splatnost stanoví takto:

a) 

pro položky uvedené v odstavcích 3 a 5 těchto článků je to datum první kupní opce s pobídkou ke splacení, k níž dojde 1. ledna 2013 nebo poté;

b) 

pro položky uvedené v odstavcích 4 těchto článků je to datum první kupní opce s pobídkou ke splacení, k níž dojde mezi 31. prosincem 2011 a 1. lednem 2013;

c) 

pro položky uvedené v odstavci 6 těchto článků je to datum první kupní opce s pobídkou ke splacení před 31. prosincem 2011.



KAPITOLA 3

Přechodná ustanovení pro zpřístupňování informací o kapitálu

Článek 492

Zpřístupňování informací o kapitálu

1.  
Instituce použijí tento článek během období 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021.
2.  
Během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2015 instituce zpřístupní informace o tom, do jaké míry úrovně kmenového kapitálu tier 1 a kapitálu tier 1 překročily požadavky stanovené v článku 465.
3.  

Během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2017 instituce zpřístupní tyto dodatečné informace o svém kapitálu:

a) 

povahu a účinek jednotlivých filtrů a odpočtů uplatněných v souladu s články 467 až 470, 474, 476 a 479 na kmenový kapitál tier 1, vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 2 a kapitál;

b) 

částky menšinových podílů a nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a souvisejícího nerozděleného zisku a emisního ážia, vydaných dceřinými podniky, které jsou zahrnuty do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1, kapitálu tier 2 a kapitálu v souladu s kapitolou 1 oddílem 4;

c) 

účinek jednotlivých filtrů a odpočtů uplatněných v souladu s článkem 481 na kmenový kapitál tier 1, vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 2 a kapitál;

d) 

povahu a výši položek, které se považují za položky kmenového kapitálu tier 1, položky kapitálu tier 1 a položky kapitálu tier 2 na základě uplatnění odchylek uvedených v kapitole 2 oddíle 2.

4.  
Během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021 instituce zpřístupní informace o hodnotě nástrojů, které se považují za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 na základě použití článku 484.
5.  
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro specifikaci jednotných šablon pro zpřístupňování podle tohoto článku. Šablony zahrnou položky uvedené v čl. 437 odst. 1 písm. a), b), d) a e), jak byly pozměněny v kapitole 1 a 2 této hlavy.

▼C1

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 28. července 2013.

▼B

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.



KAPITOLA 4

Velké expozice, kapitálové požadavky, páka a úroveň Basilej I

Článek 493

Přechodná ustanovení pro velké expozice

1.  
►M9  Ustanovení o velkých expozicích uvedená v čl. 387 až 403 tohoto nařízení se nepoužijí na investiční podniky, jejichž hlavní podnikatelskou činností je výhradně poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu k finančním nástrojům stanoveným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9, 10 a 11 přílohy I směrnice 2014/65/EU a na něž se nevztahovala k 31. prosinci 2006 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ( 31 ). ◄

▼M9 —————

▼B

3.  

Odchylně od čl. 400 odst. 2 a 3 ►C1  mohou členské státy po přechodné období do vstupu jakéhokoli právního aktu vyplývajícího z přezkumu podle článku 507 v platnost, avšak nikoli po dni 31. prosince 2028 zcela nebo částečně vyjmout z působnosti čl. 395 odst. 1 tyto expozice: ◄

a) 

kryté dluhopisy podle čl. 129 odst. 1, 3 a 6;

b) 

aktiva představující pohledávky vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států, pokud by těmto pohledávkám byla přidělena podle části třetí hlavy II kapitoly 2 riziková váha 20 %, a jiné expozice vůči těmto regionálním vládám nebo místním orgánům nebo jimi zaručené pohledávky, kterým by podle části třetí hlavy II kapitoly 2 byla přidělena riziková váha 20 %;

▼M8

c) 

expozice včetně účastí nebo jiných druhů kapitálových investic instituce vůči mateřskému podniku, vůči jiným dceřiným podnikům takového mateřského podniku nebo vůči jeho vlastním dceřiným podnikům a kvalifikované účasti, podléhají-li tyto podniky témuž dohledu na konsolidovaném základě jako sama instituce v souladu s tímto nařízením, směrnicí 2002/87/ES nebo s rovnocennými normami platnými ve třetí zemi; s expozicemi nesplňujícími tato kritéria bude zacházeno jako s expozicemi vůči třetí straně, ať jsou vyňaty z působnosti čl. 395 odst. 1 tohoto nařízení, nebo nikoli;

▼B

d) 

aktiva představující pohledávky a jiné expozice včetně účastí nebo jiných druhů kapitálových investic vůči regionálním nebo ústředním úvěrovým institucím, se kterými je úvěrová instituce sdružena v síti v souladu s právními předpisy nebo stanovami a které jsou podle těchto předpisů nebo stanov odpovědné za hotovostní clearingové operace v rámci sítě;

e) 

aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči úvěrovým institucím vzniklé úvěrovým institucím, z nichž jedna provozuje činnost na nekonkurenčním základě a poskytuje úvěry nebo záruky za ně podle legislativních programů nebo svých stanov na podporu přesně vymezených hospodářských odvětví, které podléhají určité formě státního dohledu a omezením využití poskytovaných úvěrů, pokud příslušné expozice vzniknou z takových úvěrů přenášených na příjemce prostřednictvím úvěrových institucí nebo ze záruk za tyto úvěry;

f) 

aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči institucím za podmínky, že tyto expozice nepředstavují kapitál takové instituce, netrvají déle než do následujícího obchodního dne a nejsou denominovány v některé z hlavních obchodních měn;

g) 

aktiva představující pohledávky vůči centrálním bankám ve formě požadovaných minimálních rezerv držených těmito centrálními bankami, které jsou denominovány v jejich národních měnách;

h) 

aktiva představující pohledávky vůči ústředním vládám v podobě zákonných požadavků na likviditu, která jsou uložena ve vládních cenných papírech, jež jsou denominovány a financovány v jejich národních měnách, pokud příslušné orgány rozhodnou, že úvěrové hodnocení těchto ústředních vlád stanovené určenou externí ratingovou agenturou odpovídá investičnímu stupni;

i) 

50 % podrozvahových dokumentárních akreditivů se středně nízkým a nízkým rizikem a podrozvahových nevyčerpaných úvěrových příslibů se středně nízkým a nízkým rizikem podle přílohy I a se souhlasem příslušných orgánů 80 % jiných záruk než záruk na úvěry, které vyplývají z právních předpisů a které svým členům poskytují vzájemné záruční společnosti mající postavení úvěrových institucí;

j) 

záruky vyžadované zákonem, které jsou používány v případě, že hypoteční půjčka financovaná vydáváním hypotečních dluhopisů je vyplacena vypůjčovateli před konečnou registrací hypotéky v katastru, pokud daná záruka není používána pro snížení rizika při výpočtu objemu rizikově vážených expozic;

k) 

aktiva představující pohledávky a jiné expozice vůči uznávaným burzám.

▼M4

4.  

Odchylně od čl. 395 odst. 1 mohou příslušné orgány institucím dovolit nabývat kterékoli z expozic stanovených v odstavci 5 tohoto článku, jež splňují podmínky stanovené v odstavci 6 tohoto článku, až do této výše:

a) 

100 % kapitálu tier 1 instituce do 31. prosince 2018;

b) 

75 % kapitálu tier 1 instituce do 31. prosince 2019;

c) 

50 % kapitálu tier 1 instituce do 31. prosince 2020.

Limity uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) se uplatní na hodnoty expozic po zohlednění účinku snižování úvěrového rizika podle článků 399 až 403.

5.  

Přechodná opatření stanovená v odstavci 4 se použijí na tyto expozice:

a) 

aktiva představující pohledávky vůči ústředním vládám, centrálním bankám nebo subjektům veřejného sektoru členských států;

b) 

aktiva představující pohledávky výslovně zaručené ústředními vládami, centrálními bankami nebo subjekty veřejného sektoru členských států;

c) 

jiné expozice vůči ústředním vládám, centrálním bankám nebo subjektům veřejného sektoru členských států nebo jimi zaručené;

d) 

aktiva představující pohledávky vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států, s nimiž se podle čl. 115 odst. 2 zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě;

e) 

jiné expozice vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států nebo jimi zaručené, s nimiž se podle čl. 115 odst. 2 zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě.

Pro účely prvního pododstavce písm. a), b) a c) se přechodná opatření stanovená v odstavci 4 tohoto článku použijí pouze na aktiva a jiné expozice vůči subjektům veřejného sektoru nebo jimi zaručené, s nimiž se podle čl. 116 odst. 4 zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě, regionální vládě nebo místnímu orgánu. Pokud se s aktivy a jinými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru nebo jimi zaručenými zachází podle čl. 116 odst. 4 jako s expozicemi vůči regionální vládě nebo místnímu orgánu, použijí se přechodná opatření stanovená v odstavci 4 tohoto článku pouze tam, kde se s expozicemi vůči dané regionální vládě nebo místnímu orgánu podle čl. 115 odst. 2 zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě.

6.  

Přechodná opatření stanovená v odstavci 4 tohoto článku se použijí pouze tehdy, splňuje-li expozice uvedená v odstavci 5 tohoto článku všechny tyto podmínky:

a) 

expozici by podle čl. 495 odst. 2 ve znění platném k 31. prosinci 2017 byla přidělena riziková váha 0 %;

b) 

expozice byla nabyta dne 12. prosince 2017 nebo později.

7.  
Expozice uvedená v odstavci 5 tohoto článku, která byla nabyta před 12. prosincem 2017 a které byla k 31. prosinci 2017 podle čl. 495 odst. 2 přidělena riziková váha 0 %, je z uplatňování čl. 395 odst. 1 vyňata.

▼M8

Článek 494

Přechodná ustanovení týkající se požadavku na kapitál a způsobilé závazky

▼C7

1.  

Odchylně od článku 92a platí, že instituce označené jako subjekty řešící krizi, které jsou subjekty G-SVI, musí od 27. června 2019 do 31. prosince 2021 vždy splňovat tyto požadavky na kapitál a způsobilé závazky:

▼M8

a) 

na riziku založený poměr ve výši 16 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 a 4;

b) 

na riziku nezaložený poměr ve výši 6 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4.

2.  
Odchylně od čl. 72b odst. 3 platí, že od 27. června 2019 do 31. prosince 2021 činí rozsah, v němž mohou být nástroje způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 zahrnuty do položek způsobilých závazků, 2,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 a 4.
3.  
Odchylně od čl. 72b odst. 3 platí, že dokud orgán příslušný k řešení krize poprvé neposoudí soulad s podmínkou stanovenou v písmenu c) uvedeného odstavce, považují se závazky za nástroje způsobilých závazků až do souhrnné výše, která do 31. prosince 2021 nepřevyšuje 2,5 % a poté 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 a 4, splňují-li požadavky stanovené v čl. 72b odst. 3 písm. a) a b).

▼M8

Článek 494a

Zachování právních účinků u emisí prostřednictvím jednotek pro speciální účel

1.  

Odchylně od článku 52 se do 31. prosince 2021 kapitálové nástroje nevydané přímo institucí považují za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, pouze jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

podmínky stanovené v čl. 52 odst. 1 kromě podmínky vyžadující, aby nástroje byly přímo vydány institucí;

b) 

nástroje jsou vydány prostřednictvím subjektu zahrnutého do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;

c) 

výnosy jsou okamžitě, bez omezení a v podobě, která splňuje podmínky stanovené v tomto odstavci, k dispozici instituci.

2.  

Odchylně od článku 63 se do 31. prosince 2021 kapitálové nástroje nevydané přímo institucí považují za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, pouze jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

▼C7

a) 

podmínky stanovené v článku 63 kromě podmínky vyžadující, aby nástroje byly přímo vydány institucí;

▼M8

b) 

nástroje jsou vydány prostřednictvím subjektu zahrnutého do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;

c) 

výnosy jsou okamžitě, bez omezení a v podobě, která splňuje podmínky stanovené v tomto odstavci, k dispozici instituci.

Článek 494b

Zachování právních účinků u kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků

1.  
Odchylně od článků 51 a 52 se nástroje vydané před 27. červnem 2019 považují nejpozději do 28. června 2025 za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, splňují-li podmínky stanovené v článcích 51 a 52 kromě podmínek uvedených v čl. 52 odst. 1 písm. p), q) a r).
2.  
Odchylně od článků 62 a 63 se nástroje vydané před 27. červnem 2019 považují nejpozději do 28. června 2025 za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, splňují-li podmínky stanovené v článcích 62 a 63 kromě podmínek uvedených v čl. 63 písm. n), o) a p).

▼C7

3.  
Odchylně od čl. 72a odst. 1 písm. a) se závazky vydané před 27. červnem 2019 považují za nástroje způsobilých závazků, splňují-li podmínky stanovené v článku 72b kromě podmínek uvedených v čl. 72b odst. 2 písm. b) bodě ii) a v čl. 72b odst. 2 písm. f) až m).

▼M13

Článek 494c

Zachování právních účinků u sekuritizovaných pozic s vyšší předností

Odchylně od článku 270 může instituce, která je původcem, vypočítat objemy rizikově vážených expozic sekuritizované pozice s vyšší předností v souladu s článkem 260, 262 nebo 264, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a) 

sekuritizace byla emitována před 9. dubnem 2021;

b) 

sekuritizace ke dni 8. dubna 2021 splňovala podmínky stanovené v článku 270 použitelné k tomuto datu.

▼B

Článek 495

Zacházení s akciovými expozicemi podle přístupu IRB

1.  
Odchylně od části třetí kapitoly 3, až do 31. prosince 2017 mohou příslušné orgány přiznat výjimku ze zacházení IRB některým kategoriím akciových expozic držených institucemi a dceřinými podniky v EU institucí v daném členském státě, a to k 31. prosinci 2007. Příslušný orgán zveřejní kategorie akciových expozic, u kterých lze využít tohoto zacházení v souladu s článkem 143 směrnice 2013/36/EU.

Vyjmuté pozice se měří počtem podílů držených k 31. prosinci 2007 a jakýchkoli dalších podílů, jejichž vlastnictví vyplývá přímo z držení daných kapitálových investic, pokud tyto podíly nezvyšují poměrný podíl vlastnictví ve společnosti pro správu portfolia.

Jestliže nabytí účasti zvýší poměrný podíl vlastnictví v konkrétní kapitálové investici, výjimka se na toto zvýšení nevztahuje. Výjimka se nevztahuje ani na kapitálové investice, na něž se původně vztahovala, ale které byly prodány a pak zpětně odkoupeny.

Akciové expozice, na něž se vztahuje toto ustanovení, podléhají kapitálovým požadavkům vypočítaným v souladu se standardizovaným přístupem podle části třetí hlavy II kapitoly 2, popřípadě požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.

Příslušné orgány oznámí Komisi a EBA provádění tohoto odstavce.

▼M11 —————

▼B

3.  
EBA vypracuje návrh regulačních technických norem pro stanovení podmínek, za kterých příslušné orgány přiznají výjimku uvedenou v odstavci 1.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2014.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

▼M10 —————

▼M8

Článek 497

Kapitálové požadavky pro expozice vůči ústředním protistranám

1.  

Pokud ústřední protistrana ze třetí země požádá o uznání v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 648/2012, mohou instituce považovat tuto ústřední protistranu za způsobilou ústřední protistranu ode dne, kdy byla podána její žádost o uznání orgánu ESMA, a do jednoho z těchto dat:

a) 

pokud Komise ve vztahu k třetí zemi, v níž je daná ústřední protistrana usazena, již přijala prováděcí akt podle čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 a tento prováděcí akt vstoupil v platnost, do dvou let po datu podání žádosti;

b) 

pokud Komise ve vztahu k třetí zemi, v níž je daná ústřední protistrana usazena, dosud nepřijala prováděcí akt podle čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012, nebo v případech, kdy uvedený prováděcí akt dosud nevstoupil v platnost, do dřívějšího z těchto dat:

i) 

do dvou let ode dne vstupu prováděcího aktu v platnost;

ii) 

v případě ústředních protistran, které podaly žádost ode dne 27. června 2019, do dvou let po datu podání žádosti;

iii) 

v případě ústředních protistran, které podaly žádost před 27. červnem 2019, do 28. června 2021.

2.  

Do uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 tohoto článku platí, že pokud ústřední protistrana zmíněná v uvedeném odstavci nemá fond pro riziko selhání a nesjednala si s členy svého clearingového systému závazné smluvní ujednání, které jí umožňuje zcela nebo zčásti využívat počáteční marži přijatou od členů svého clearingového systému, jako by se jednalo o předfinancované příspěvky, instituce nahradí příslušný vzorec pro výpočet kapitálového požadavku uvedeného v čl. 308 odst. 2 tímto:

image

kde:

image

=

kapitálový požadavek;

KCCP

=

hypotetický kapitál způsobilé ústřední protistrany sdělený instituci touto protistranou v souladu s článkem 50c nařízení (EU) č. 648/2012;

DFCCP

=

předfinancované finanční prostředky ústřední protistrany sdělené instituci touto protistranou v souladu s článkem 50c nařízení (EU) č. 648/2012;

i

=

index označující člena clearingového systému; a

IMi

=

počáteční marže složená členem clearingového systému i u ústřední protistrany; a

IM

=

celková částka počáteční marže sdělená instituci ústřední protistranou v souladu s čl. 89 odst. 5a nařízení (EU) č. 648/2012.

3.  
Za mimořádných okolností, kdy je to nutné a přiměřené k zamezení narušení mezinárodních finančních trhů, může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, že se platnost přechodných ustanovení v odstavci 1 tohoto článku jednou prodlužuje o dvanáct měsíců.

▼M9

Článek 498

Výjimky pro obchodníky s komoditami

Do dne 26. června 2021 se ustanovení o kapitálových požadavcích uvedená v tomto nařízení nevztahují na investiční podniky, jejichž hlavní podnikatelskou činností je výhradně poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu k finančním nástrojům stanoveným v bodech 5, 6, 7, 9, 10 a 11 oddílu C přílohy I směrnice 2014/65/EU a na něž se k 31. prosinci 2006 nevztahovala směrnice 2004/39/ES.

▼B

Článek 499

Páka

1.  

Odchylně od článků 429 a 430 během období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2021 instituce vypočítají a oznámí pákový poměr s použitím obou níže uvedených měr kapitálu:

a) 

kapitál tier 1;

b) 

kapitál tier 1, s výhradou odchylek stanovených v kapitolách 1 a 2 této hlavy.

2.  
Odchylně od čl. 451 odst. 1 si instituce může zvolit, zda zpřístupní informace o pákovém poměru založené buď pouze na jedné, nebo na obou definicích míry kapitálu uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku. Pokud instituce změní své rozhodnutí, o kterém pákovém poměru zpřístupní informace, musí první následující zpřístupněné sdělení obsahovat souhrnnou informaci o všech pákových poměrech, o nichž byly zveřejněny informace až do okamžiku, kdy ke změně rozhodnutí došlo.

▼M8 —————

▼M8

Článek 500

Úprava pro odprodej ve velkém rozsahu

1.  

Odchylně od čl. 181 odst. 1) písm. a) může instituce upravit odhady hodnoty LGD tak, že částečně nebo v plné míře kompenzuje dopad expozic, u nichž došlo k selhání, na skutečné hodnoty LGD až do výše rozdílu mezi průměrnými odhadovanými hodnotami LGD u srovnatelných expozic v selhání, jež nebyly s konečnou platností zlikvidovány, a průměrnými skutečnými hodnotami LGD, mimo jiné na základě ztrát, jež vyvstaly v důsledku odprodeje ve velkém rozsahu, a to jakmile jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

instituce vyrozuměla příslušný orgán o plánu, v němž jsou stanoveny rozsah, složení a data odprodejů expozic, u nichž došlo k selhání;

b) 

data odprodejů expozic, u nichž došlo k selhání, spadají do období po 23. listopadu 2016 do 28. června 2022;

▼C7

c) 

celkový objem expozic, u nichž došlo k selhání, odprodaných od data prvního odprodeje uvedeného v plánu podle písmene a), přesáhl ke dni prvního odprodeje podle písmen a) a b) 20 % zbývajícího objemu všech expozic, u nichž došlo k selhání.

▼M8

Úpravu uvedenou v prvním pododstavci lze provést pouze do 28. června 2022 a její účinky mohou trvat tak dlouho, dokud jsou odpovídající expozice zahrnuty do vlastních odhadů hodnot LGD dané instituce.

2.  
O splnění podmínky stanovené v odst. 1 písm. c) instituce bez zbytečného odkladu vyrozumějí příslušný orgán.

▼M11

Článek 500a

Dočasné zacházení s veřejným dluhem vydaným v měně jiného členského státu

1.  

Odchylně od čl. 114 odst. 2 platí do 31. prosince 2024 pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států denominované a financované v národní měně jiného členského státu:

a) 

do 31. prosince 2022 činí riziková váha uplatňovaná na hodnoty expozic 0 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2;

b) 

v roce 2023 činí riziková váha uplatňovaná na hodnoty expozic 20 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2;

c) 

v roce 2024 riziková činí váha uplatňovaná na hodnoty expozic 50 % rizikové váhy přidělené těmto expozicím v souladu s čl. 114 odst. 2.

2.  

Odchylně od čl. 395 odst. 1 a čl. 493 odst. 4 mohou příslušné orgány institucím dovolit nabývat expozice uvedené v odstavci 1 tohoto článku až do těchto limitů:

a) 

100 % kapitálu tier 1 instituce do 31. prosince 2023;

b) 

75 % kapitálu tier 1 instituce od 1. ledna do 31. prosince 2024;

c) 

50 % kapitálu tier 1 instituce od 1. ledna do 31. prosince 2025.

Limity uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se použijí na hodnoty expozic po započtení účinku snižování úvěrového rizika podle článků 399 až 403.

3.  
Odchylně od čl. 150 odst. 1 písm. d) bodu ii) mohou instituce po obdržení předchozího svolení příslušných orgánů a při splnění podmínek stanovených v článku 150 použít standardizovaný přístup i u expozic vůči ústředním vládám a centrálním bankám, kterým je podle odstavce 1 tohoto článku přidělena riziková váha 0 %.

Článek 500b

Dočasné vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic s ohledem na pandemii COVID-19

1.  

Odchylně od čl. 429 odst. 4 může instituce do 27. června 2021, při splnění podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, ze své celkové míry expozic vyloučit tyto expozice vůči své centrální bance:

a) 

mince a bankovky představující zákonné platidlo v jurisdikci centrální banky;

b) 

aktiva představující pohledávky vůči centrální bance, včetně rezerv držených u centrální banky.

Částka vyloučená institucí nesmí překročit denní průměrnou výši expozic uvedených v prvním pododstavci za poslední úplné udržovací období rezerv centrální banky této instituce.

2.  

Expozice vyjmenované v odstavci 1 může instituce vyloučit, pokud příslušný orgán dané instituce po konzultaci s příslušnou centrální bankou rozhodl a veřejně prohlásil, že existují výjimečné okolnosti, které odůvodňují vyloučení s cílem usnadnit provádění měnových politik.

Expozice vyloučené podle odstavce 1 musí splňovat obě tyto podmínky:

a) 

jsou denominovány v téže měně jako vklady přijímané institucí;

b) 

jejich průměrná splatnost nepřesahuje výraznou měrou průměrnou splatnost vkladů přijímaných institucí.

Instituce, která vyloučí expozice vůči své centrální bance ze své celkové míry expozic v souladu s odstavcem 1, rovněž zpřístupní pákový poměr, který by měla, kdyby tyto expozice nevyloučila.

Článek 500c

Vyloučení překročení zjištěných při zpětném testování z výpočtu plus faktoru s ohledem na pandemii COVID-19

Odchylně od čl. 366 odst. 3 mohou příslušné orgány za výjimečných okolností institucím v individuálních případech povolit, aby z výpočtu plus faktoru stanoveného v čl. 366 odst. 3 vyloučily ta překročení zjištěná při institucí provedeném zpětném testování hypotetických a skutečných změn, která nejsou způsobena nedostatky v interním modelu a k nimž došlo v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.

Článek 500d

Dočasný výpočet hodnoty expozice nákupů nebo prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání s ohledem na pandemii COVID-19

1.  
Odchylně od čl. 429 odst. 4 mohou instituce do 27. června 2021 vypočítávat hodnotu expozice nákupů nebo prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku.
2.  
Instituce zacházejí s hotovostí související s prodeji s obvyklým termínem dodání nebo cennými papíry souvisejícími s nákupy s obvyklým termínem dodání, které zůstávají v rozvaze do data vypořádání, jako s aktivy podle čl. 429 odst. 4 písm. a).
3.  
Instituce, které v souladu s použitelným účetním rámcem uplatňují na prodeje nebo nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání účtování k datu obchodu, reverzují všechny kompenzace mezi hotovostními pohledávkami pro prodeje s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání a hotovostními závazky pro nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání povolené podle uvedeného účetního rámce. Po reverzi účetních kompenzací mohou instituce provést kompenzaci mezi těmito hotovostními pohledávkami a hotovostními závazky, pokud jsou související prodeje i nákupy s obvyklým termínem dodání vypořádány na základě dodání proti zaplacení.
4.  

Instituce, které v souladu s použitelným účetním rámcem uplatňují na prodeje nebo nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání účtování k datu vypořádání, zahrnou do celkové míry expozic úplnou nominální hodnotu příslibů k úhradě týkajících se nákupů s obvyklým termínem dodání.

Instituce mohou provést kompenzaci mezi úplnou nominální hodnotou příslibů k úhradě týkajících se nákupů s obvyklým termínem dodání a úplnou nominální hodnotou hotovostních pohledávek týkajících se prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání pouze v případě, že jsou splněny obě následující podmínky:

a) 

příslušné prodeje i nákupy s obvyklým termínem dodání jsou vypořádány na základě dodání proti zaplacení;

b) 

nakoupená a prodaná finanční aktiva, která jsou spojena s hotovostními pohledávkami a hotovostními závazky, jsou oceněna reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty a zahrnuta v obchodním portfoliu instituce.

5.  
Pro účely tohoto článku se „nákupem nebo prodejem s obvyklým termínem dodání“ rozumí nákup nebo prodej cenných papírů na základě smlouvy, jejíž podmínky vyžadují dodání cenného papíru ve lhůtě obecně stanovené právním předpisem nebo zvyklostí platnou na daném trhu.

▼M8

Článek 501

Úprava rizikově vážených expozic vůči malým a středním podnikům, u nichž nedošlo k selhání

1.  

Instituce upraví objemy rizikově vážených expozic o expozice vůči malému nebo střednímu podniku, u nichž nedošlo k selhání (RWEA), které se vypočítají v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo případně 3 podle tohoto vzorce:

image

kde:

RWEA*

=

RWEA upravený podpůrným koeficientem pro malé a střední podniky; a

▼C7

E*

=

je jedna z těchto hodnot:

a) 

celková částka, kterou malý či střední podnik nebo ekonomicky spjatá skupina klientů malého nebo středního podniku dluží instituci, jejím dceřiným podnikům, jejím mateřským podnikům a dalším dceřiným podnikům těchto mateřských podniků, včetně jakékoli expozice v selhání, avšak s výjimkou pohledávek nebo podmíněných pohledávek zajištěných obytnými nemovitostmi;

b) 

pokud je celková částka uvedená v písmenu a) rovna 0, výše pohledávek nebo podmíněných pohledávek za malým či středním podnikem nebo ekonomicky spjatou skupinou klientů malého nebo středního podniku, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi a které jsou vyloučeny z výpočtu celkové částky podle uvedeného písmene.

▼M8

2.  

Pro účely tohoto článku:

a) 

jsou expozice vůči malému nebo střednímu podniku zahrnuty do kategorie retailových nebo podnikových expozic, nebo zajištěny nemovitostmi;

b) 

malé a střední podniky jsou definovány v souladu s doporučením Komise 2003/361/ES ( 32 ); z kritérií uvedených v článku 2 přílohy tohoto doporučení se zohlední jen roční obrat;

c) 

instituce učiní přiměřené kroky ke správnému stanovení hodnoty E* a k získání informací požadovaných podle písmene b).

▼M8

Článek 501a

Úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku pro expozice vůči subjektům, které provozují nebo financují fyzické struktury nebo zařízení, systémy a sítě, které poskytují nebo podporují základní veřejné služby

1.  

Kapitálové požadavky k úvěrovému riziku vypočtené v souladu s částí třetí hlavou II se vynásobí faktorem 0,75, splňuje-li expozice všechna tato kritéria:

a) 

expozice je zahrnuta do kategorie expozic vůči podnikům nebo do kategorie specializovaných úvěrových expozic, s vyloučením expozic v selhání;

b) 

expozice je vůči subjektu, který byl vytvořen specificky pro financování nebo provozování fyzických struktur nebo zařízení, systémů a sítí, které poskytují nebo podporují základní veřejné služby;

c) 

zdrojem splácení závazku je minimálně do dvou třetin jeho výše příjem vytvářený aktivy, která jsou financována, nikoliv nezávislá schopnost širšího obchodního podniku, nebo jsou jeho zdrojem dotace, granty či financování poskytnuté jedním nebo více subjekty uvedenými v odst. 2 písm. b) bodech i) a ii);

d) 

dlužník může splnit své finanční závazky i za krizových podmínek, jež jsou relevantní pro riziko projektu;

e) 

peněžní toky, které dlužník generuje, jsou předvídatelné a pokrývají všechny budoucí splátky úvěru během doby trvání úvěru;

f) 

riziko refinancování expozice je nízké nebo je přiměřeně sníženo, se zřetelem k veškerým dotacím, grantům nebo financování poskytnutým jedním nebo více subjekty uvedenými v odst. 2 písm. b) bodech i) a ii);

g) 

smluvní ujednání poskytují věřitelům vysoký stupeň ochrany, včetně následujícího:

i) 

v případech, kdy příjmy dlužníka nejsou financovány platbami od velkého počtu uživatelů, zahrnují smluvní ujednání ustanovení, která účinně chrání věřitele před ztrátami v důsledku ukončení projektu stranou, která souhlasí s nákupem zboží nebo služeb poskytovaných dlužníkem;

ii) 

dlužník má dostatečné rezervní fondy plně financované v hotovosti nebo jiná finanční opatření s vysoce hodnocenými ručiteli pro pokrytí požadavků na pohotovostní financování a provozní kapitál v průběhu životnosti aktiv uvedených v písmeni b) tohoto odstavce;

iii) 

věřitelé mají významnou míru kontroly nad aktivy a příjmem generovanými dlužníkem;

iv) 

věřitelé požívají zajištění v rozsahu povoleném příslušnými právními předpisy v aktivech a smlouvách kriticky důležitých pro infrastrukturní podnikání nebo mají alternativní mechanismy pro zajištění svých pozic;

v) 

akcie jsou zastaveny ve prospěch věřitelů v takovém rozsahu, aby byli schopni v případě selhání převzít kontrolu nad subjektem;

vi) 

použití čistých peněžních toků z provozní činnosti po provedení povinných plateb z projektu pro jiné účely než na obsluhu dluhových závazků je omezeno;

vii) 

existují smluvní omezení možnosti dlužníka vykonávat činnosti, které mohou být na újmu věřitelů, včetně toho, že bez souhlasu stávajících věřitelů nelze vydat nové dluhové nástroje;

h) 

závazek má přednost před všemi ostatními pohledávkami s výjimkou zákonných nároků a pohledávek protistran derivátů;

i) 

je-li dlužník ve fázi výstavby, musí kapitálový investor, případně skupina kapitálových investorů jako celek, je-li jich více, splňovat tato kritéria:

i) 

kapitáloví investoři v minulosti úspěšně vykonávali dohled nad projekty v oblasti infrastruktury a mají finanční sílu a příslušné odborné znalosti,

ii) 

kapitáloví investoři mají nízké riziko selhání nebo z jejich selhání vyplývá pro dlužníka nízké riziko podstatných ztrát,

iii) 

jsou zavedeny odpovídající mechanismy pro sladění zájmů kapitálových investorů se zájmy věřitelů;

j) 

dlužník má odpovídající ochranná opatření pro zajištění dokončení projektu podle dohodnuté specifikace, rozpočtu nebo data dokončení, a to včetně silných záruk dokončení nebo zapojení zkušeného poskytovatele a odpovídajících smluvních ustanovení upravujících odpovídající náhrady škody;

k) 

jsou-li operační rizika podstatná, jsou náležitě řízena;

l) 

dlužník používá ověřenou technologii a koncepci;

m) 

byla získána všechna nezbytná povolení a oprávnění;

n) 

dlužník používá deriváty pouze pro účely snížení rizika;

o) 

dlužník provedl posouzení, zda financovaná aktiva přispívají k plnění těchto cílů v oblasti životního prostředí:

i) 

zmírňování změny klimatu,

ii) 

přizpůsobování se změně klimatu,

iii) 

udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,

iv) 

přechod k oběhovému hospodářství, předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace,

v) 

prevence a omezování znečištění,

vi) 

ochrana zdravých ekosystémů.

2.  

Pro účely odst. 1 písm. e) se generované peněžní toky nepovažují za předvídatelné, pokud podstatná část příjmů nesplňuje tyto podmínky:

a) 

je splněno jedno z těchto kritérií:

i) 

příjmy se odvíjejí od disponibilního množství;

ii) 

na příjmy se vztahuje regulace míry návratnosti;

iii) 

na příjmy se vztahuje smluvní ujednání o povinnosti úhrady bez ohledu na realizaci odběru;

iv) 

úroveň produkce nebo využívání a cena nezávisle splňují jedno z těchto kritérií:

— 
jsou regulovány,
— 
jsou smluvně stanoveny,
— 
v důsledku nízkého rizika poptávky jsou dostatečně předvídatelné;
b) 

v případech, kdy příjmy dlužníka nejsou financovány platbami od velkého počtu uživatelů, musí být stranou, která souhlasí s nákupem zboží nebo služeb poskytovaných dlužníkem, jeden z těchto subjektů:

i) 

centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán, je-li jim přidělena riziková váha 0 % podle článků 114 a 115 nebo je-li jim přiděleno úvěrové hodnocení externí ratingové agentury se stupněm úvěrové kvality nejméně 3;

ii) 

subjekt veřejného sektoru, je-li mu přidělena riziková váha 20 % či nižší podle článku 116 nebo je-li mu přiděleno úvěrové hodnocení externí ratingové agentury se stupněm úvěrové kvality nejméně 3;

iii) 

mezinárodní rozvojová banka uvedená v čl. 117 odst. 2;

iv) 

mezinárodní organizace uvedená v článku 118;

v) 

podnikový subjekt, jenž má úvěrové hodnocení externí ratingové agentury se stupněm úvěrové kvality nejméně 3;

vi) 

subjekt, jenž je nahraditelný bez významné změny výše a načasování příjmů.

3.  
Instituce poskytují příslušným orgánům každých šest měsíců zprávu o celkovém objemu expozic vůči subjektům projektů infrastruktury, jenž je vypočten v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.
4.  
Komise do 28. června 2022 podá zprávu o dopadu kapitálových požadavků stanovených v tomto nařízení na úvěry pro subjekty projektů infrastruktury a tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.
5.  

Pro účely odstavce 4 podá EBA Komisi zprávu o:

a) 

analýze vývoje trendů a podmínek na trzích pro úvěry na infrastrukturu a projektové financování v období uvedeném v odstavci 4;

b) 

analýze skutečné rizikovosti subjektů uvedených v odst. 1 písm. b) v průběhu celého hospodářského cyklu;

c) 

konzistentnosti kapitálových požadavků stanovených v tomto nařízení s výsledky analýzy podle písmen a) a b) tohoto odstavce.

Článek 501b

Výjimka z požadavků na podávání zpráv

Odchylně od článku 430 může v období ode dne použitelnosti příslušných ustanovení tohoto nařízení do dne prvního zaslání zpráv uvedeného v prováděcích technických normách podle uvedeného článku příslušný orgán ustoupit od požadavku, aby instituce podávaly informace ve formátu specifikovaném ve vzorech obsažených v prováděcím aktu podle čl. 430 odst. 7, pokud tyto vzory nebyly aktualizovány tak, aby odrážely ustanovení tohoto nařízení.

▼B



HLAVA II

ZPRÁVY A PŘEZKUM

▼M8

Článek 501c

Obezřetnostní zacházení s expozicemi týkajícími se environmentálních nebo sociálních cílů

▼M13

EBA po konzultaci s ESRB na základě dostupných údajů a zjištění odborné skupiny Komise na vysoké úrovni pro otázky udržitelného financování posoudí, zda by bylo odůvodněné uplatňovat u expozic týkajících se aktiv, včetně sekuritizací, nebo činností podstatně souvisejících s environmentálními nebo sociálními cíli zvláštní obezřetnostní zacházení. EBA posoudí zejména:

▼M8

a) 

metodiky pro posouzení skutečné rizikovosti expozic týkajících se aktiv a činností podstatně souvisejících s environmentálními nebo sociálními cíli ve srovnání s rizikovostí jiných expozic;

b) 

vypracování vhodných kritérií pro posouzení fyzických rizik a rizik přechodu, včetně rizik souvisejících s odpisy aktiv v důsledku změn právních předpisů;

c) 

potenciální vlivy zvláštního obezřetnostního zacházení s expozicemi týkajícími se aktiv a činností, které podstatně souvisejí s environmentálními nebo sociálními cíli, na finanční stabilitu a bankovní úvěry v Unii.

EBA předloží zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 28. června 2025.

Komise na základě uvedené zprávy případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

▼B

Článek 502

Cykličnost kapitálových požadavků

Komise ve spolupráci s EBA, ESRB a se členskými státy a se zřetelem ke stanovisku ECB pravidelně kontroluje, zda toto nařízení jako celek, spolu se směrnicí 2013/36/EU, má významný dopad na hospodářský cyklus, a v návaznosti na tuto kontrolu zváží, zda existuje důvod k přijetí jakýchkoli nápravných opatření. Do 31. prosince 2013 EBA oznámí Komisi, zda a jak by mělo dojít ke sblížení metodik institucí v rámci přístupu IRB s cílem dosáhnout srovnatelnějších kapitálových požadavků a zmírnit procykličnost.

Na základě této analýzy a se zřetelem ke stanovisku ECB Komise vypracuje jednou za dva roky zprávu, kterou předloží spolu s vhodnými návrhy Evropskému parlamentu a Radě. Příspěvky od stran přijímajících úvěr a poskytujících úvěr se při vypracování zprávy berou ve vhodné míře na vědomí.

Do 31. prosince 2014 přezkoumá Komise uplatňování čl. 33 odst. 1 písm. c) a vypracuje o něm zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

S ohledem na možné vypuštění čl. 33 odst. 1 písm. c) a na jeho možné uplatnění na úrovni Unie přezkum prověří zejména zavedení dostatečných záruk pro zajištění finanční stability ve všech členských státech.

Článek 503

Kapitálové požadavky pro expozice ve formě krytých dluhopisů

1.  
Komise podá do 31. prosince 2014 po konzultaci s EBA Evropskému parlamentu a Radě zprávu, spolu s vhodnými návrhy, zda rizikové váhy stanovené v článku 129 a kapitálové požadavky ke specifickému riziku v čl. 336 odst. 3 jsou přiměřené pro všechny nástroje, které splňují podmínky pro toto zacházení, a zda jsou kritéria v článku 129 přiměřená.
2.  

Zpráva a návrhy uvedené v odstavci 1 zohledňují:

a) 

míru, v jaké stávající regulativní kapitálové požadavky vztahující se na kryté dluhopisy odpovídajícím způsobem diferencují mezi rozdíly v úvěrové kvalitě krytých dluhopisů a kolaterálem, jimž jsou kryté dluhopisy zajištěny, včetně míry rozdílů mezi členskými státy;

b) 

transparentnost trhu s krytými dluhopisy a míru, v níž investorům usnadňuje komplexní vnitřní analýzu úvěrového rizika krytých dluhopisů a kolaterálu, jimž jsou zajištěny, a k oddělení majetku v případě platební neschopnosti emitenta, včetně zmírňujících účinků výchozího přísného vnitrostátního právního rámce podle článku 129 tohoto nařízení a čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES na celkovou úvěrovou kvalitu krytého dluhopisu a jejich důsledků pro úroveň transparentnosti pro potřeby investorů; a

c) 

míru, v níž vydání krytého dluhopisu úvěrovou institucí ovlivňuje úvěrové riziko, jemuž jsou vystaveni další věřitelé vydávající instituce.

3.  
Komise podá do 31. prosince 2014 po konzultaci EBA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda úvěry zajištěné leteckými dopravními prostředky (zástavním právem k leteckým dopravním prostředkům) a úvěry na bydlení zajištěné zárukou, nikoliv však zaevidovaným zástavním právem, by měly za určitých podmínek být považovány za způsobilá aktiva podle článku 129.
4.  
Komise přezkoumá do 31. prosince 2016 vhodnost odchylky stanovené v článku 496 a případně vhodnost rozšíření stejného zacházení na jakýkoliv jiný typ krytého dluhopisu. Na základě tohoto přezkumu může Komise případně přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 k tomu, aby tato odchylka nabyla trvalé platnosti, nebo předložit legislativní návrhy na rozšíření této odchylky na jiné typy krytých dluhopisů.

Článek 504

Kapitálové nástroje upsané veřejnými orgány v mimořádných situacích

Komise podá do 31. prosince 2016 po konzultaci s orgánem EBA zprávu Evropskému parlamentu a Radě spolu s případnými vhodnými návrhy, zda je třeba zacházení uvedené v článku 31 pozměnit nebo vypustit.

▼M8

Článek 504a

Kapitálové investice do nástrojů způsobilých závazků

Do 28. června 2022 EBA podá Komisi zprávu o objemech a rozdělení kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků mezi instituce určené jako G-SVI nebo J-SVI a o možných překážkách bránících řešení krizí, jakož i o riziku nákazy se zřetelem k těmto kapitálovým investicím.

Na základě zprávy EBA pak Komise do 28. června 2023 informuje Evropský parlament a Radu o vhodném zacházení s takovými investicemi a případně předloží legislativní návrh.

▼B

Článek 505

Přezkum dlouhodobého financování

Komise podá do 31. prosince 2014 Evropskému parlamentu a Radě zprávu včetně případných vhodných návrhů o přiměřenosti požadavků tohoto nařízení s ohledem na potřebu zajistit odpovídající úrovně financování pro všechny formy dlouhodobého financování hospodářství, včetně rozhodujících infrastrukturních projektů v Unii v oblasti dopravy, energetiky a komunikací.

Článek 506

Úvěrové riziko – definice selhání

EBA podá do 31. prosince 2017 Komisi zprávu o tom, jaký bude mít nahrazení 90denní lhůty po splatnosti 180denní lhůtou podle čl. 178 odst. 1 písm. b) dopad na objem rizikově vážených expozic, a o vhodnosti pokračování uplatňování uvedeného ustanovení po 31. prosinci 2019.

Na základě této zprávy může Komise předložit legislativní návrh změny tohoto nařízení.

▼M13

Článek 506a

Subjekty kolektivního investování s podkladovým portfoliem tvořeným státními dluhopisy eurozóny

Do 31. prosince 2021 zveřejní Komise v úzké spolupráci s ESRB a EBA zprávu, v níž zhodnotí, zda je nutné změnit regulační rámec, aby bylo možné podpořit trh pro expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování s podkladovým portfoliem sestávajícím výhradně ze státních dluhopisů členských států, jejichž měnou je euro, v němž se relativní váha dluhopisů každého členského státu rovná relativní váze kapitálového příspěvku každého členského státu do ECB, a aby bylo možné podpořit nákupy těchto expozic bankami.

Článek 506b

Sekuritizace nevýkonných expozic

1.  
EBA sleduje uplatňování článku 269a a hodnotí zacházení s regulatorním kapitálem u sekuritizací nevýkonných expozic, přičemž zohlední obecně stav trhu s nevýkonnými expozicemi a konkrétně stav trhu sekuritizace nevýkonných expozic a do 10. října 2022 předloží Komisi zprávu o svých zjištěních.
2.  
Do 10. dubna 2023 předloží Komise na základě zprávy podle odstavce 1 tohoto článku Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování článku 269a. Ke své zprávě Komise případně připojí legislativní návrh.

▼M8

Článek 507

Velké expozice

1.  

EBA monitoruje používání výjimek stanovených v čl. 390 odst. 6 písm. b), čl. 400 odst. 1 písm. f) až m) a čl. 400 odst. 2 písm. a), c) až g), i), j) a k) a do 28. června 2021 podá Komisi zprávu, která posoudí kvantitativní dopad, který by mělo odstranění těchto výjimek nebo stanovení limitu jejich používání. Zpráva pro každou výjimku stanovenou v uvedených článcích zejména posoudí:

a) 

počet velkých expozic vyňatých v každém členském státě;

b) 

počet institucí, které využívají výjimku, v každém členském státě;

c) 

agregovaný objem expozic vyňatých v každém členském státě.

2.  
Do 31. prosince 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání výjimek uvedených v čl. 390 odst. 4 a čl. 401 odst. 2, pokud jde o metody výpočtu hodnoty expozice u transakcí s financováním cenných papírů, a zejména o potřebu zohlednit změny v mezinárodních standardech stanovujících metody tohoto výpočtu.

▼B

Článek 508

Úroveň použití

1.  
Komise přezkoumá do 31. prosince 2014 uplatňování článků části první hlavy II a čl. 113 odst. 6 a 7 a vypracuje o něm zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

▼M9 —————

▼B

Článek 509

Požadavky na likviditu

1.  
EBA sleduje a hodnotí zprávy vypracované v souladu s čl. 415 odst. 1, ve všech měnách a podle různých modelů podnikání. EBA podá po konzultaci s ESRB, nefinančními koncovými uživateli, bankovním odvětvím, příslušnými orgány a centrálními bankami ESCB každoročně a poprvé do 31. prosince 2013 Komisi zprávu, zda je pravděpodobné, že vymezení obecného požadavku krytí likvidity v části šesté na základě položek, které mají být vykazovány podle části šesté hlavy II a přílohy III, buď jednotlivě nebo hromadně, bude mít podstatný nepříznivý dopad na podnikání a rizikový profil institucí usazených v Unii nebo na stabilitu a řádné fungování finančních trhů nebo hospodářství a stabilitu nabídky bankovních úvěrů, se zvláštním zaměřením na úvěrování malých a středních podniků, a na financování obchodu, včetně úvěrů v rámci oficiálních režimů pojištění vývozních úvěrů.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci náležitě zohlední vývoj na trzích a v oblasti mezinárodní regulace, jakož i interakce požadavku krytí likvidity s jinými obezřetnostními požadavky podle tohoto nařízení, jako jsou kapitálové poměry založené na riziku stanovené v článku 92 nebo pákové poměry.

Evropský parlament a Rada mají příležitost se ke zprávě uvedené v prvním pododstavci vyjádřit.

2.  

EBA posoudí ve zprávě uvedené v odstavci 1 zejména tyto aspekty:

a) 

zajištění mechanismů omezujících hodnotu přítoku likvidity, zejména pokud jde o stanovení vhodného limitu přítoku a podmínek pro jeho uplatňování s ohledem na různé modely podnikání, včetně průchozího financování, faktoringu, leasingu, krytých dluhopisů, hypoték, vydávání krytých dluhopisů, a rozsahu, v jakém by měl být uvedený limit pozměněn nebo odstraněn, aby se zohlednily specifické podmínky specializovaného financování;

b) 

nastavení přítoku a odtoku podle části šesté hlavy II, zejména podle čl. 422 odst. 7 a čl. 425 odst. 2;

c) 

zajištění mechanismů omezujících krytí požadavků na likviditu určitými kategoriemi likvidních aktiv, zejména posouzení vhodného minimálního procentního podílu pro likvidní aktiva podle čl. 416 odst. 1 písm. a), b) a c) na celkových likvidních aktivech, testování 60 % prahové hodnoty a zohlednění vývoje v oblasti mezinárodní regulace. ►C2  Aktiva, která jsou dlužná a splatná nebo vypověditelná do 30 kalendářních dnů, by se neměla započítávat do limitu, pokud nebyla získána oproti kolaterálu, který rovněž splňuje podmínky čl. 416 odst. 1 písm. a), b) a c); ◄

d) 

stanovení zvláštních snížených odtokových nebo vyšších přítokových sazeb pro finanční toky uvnitř skupiny s upřesněním, za jakých podmínek by tyto zvláštní přítokové a odtokové sazby byly z hlediska obezřetnosti opodstatněné, a stanovení vysoce kvalitního konceptu metodiky využívající objektivní kritéria a ►C2  parametry k určení specifických úrovní přítoků a odtoků mezi institucí a protistranou v případě, že nejsou usazeny ve stejném členském státě; ◄

e) 

nastavení sazeb čerpání použitelných na nevyčerpané úvěrové a likviditní přísliby, na něž se vztahuje čl. 424 odst. 3 a 5. EBA zejména testuje 100 % sazbu čerpání;

f) 

definici retailového vkladu uvedenou v čl. 411 bodu. 2, zejména přiměřenost zavedení prahové hodnoty pro vklady fyzických osob;

g) 

nutnost zavedení nové kategorie retailového vkladu s nižším odtokem s ohledem na zvláštní charakteristiky takových vkladů, které by mohly odůvodnit nižší odtokovou sazbu, přičemž se zohlední mezinárodní vývoj;“

h) 

odchylky od požadavků na skladbu likvidních aktiv, které budou instituce povinny držet, pokud souhrnné opodstatněné potřeby institucí s ohledem na likvidní aktiva přesahují v dané měně dostupnost těchto likvidních aktiv, a podmínky, jimž by tyto odchylky měly podléhat;

i) 

definici finančních produktů, které jsou v souladu s právem šária, jako alternativy k aktivům, která by byla považována za likvidní aktiva pro účely článku 416, pro použití v bankách, které jsou v souladu s právem šária;

j) 

definici krizových podmínek, včetně zásad pro použití zásob likvidních aktiv a nezbytných reakcí dohledu, za nichž by instituce mohly svá likvidní aktiva použít ke splnění odtoku likvidity, a způsobů řešení nesplnění těchto podmínek;

k) 

definici zavedeného operačního vztahu pro nefinančního zákazníka, jak je uvedeno v čl. 422 odst. 3 písm. c);

l) 

nastavení odtokové sazby použitelné v korespondenčním bankovnictví a makléřských službách, jak je uvedeno v čl. 422 odst. 4 prvním pododstavci;

m) 

mechanismech zachování právních účinků u vládou zaručených dluhopisů, které byly vydány úvěrovým institucím v rámci podpůrných vládních opaření s povolením státní podpory v rámci Unie, jako např. dluhopisy vydané Národní agenturou pro správu aktiv (National Asset Management Agency, NAMA) v Irsku a španělskou Společností pro správu aktiv ve Španělsku, jež mají jako aktiva s velmi vysokou likviditou a úvěrovou kvalitou odstranit problémová aktiva z rozvah úvěrových institucí, nejpozději do prosince 2023.

3.  
EBA podá po konzultaci s ESMA a ECB do 31. prosince 2013 Komisi zprávu o vhodných jednotných definicích a o převoditelných aktivech s vysokou a velmi vysokou likviditou a úvěrovou kvalitou pro účely článku 416, jakož i o náležitém snížení hodnoty aktiv, která by bylo možné považovat za likvidní aktiva pro účely článku 416, s výjimkou aktiv uvedených v čl. 416 odst. 1 písm. a), b) a c).

Evropský parlament a Rada mají příležitost se ke zprávě vyjádřit.

Tato zpráva uvedená v prvním pododstavci rovněž zváží:

a) 

jiné kategorie aktiv, zejména cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti (RMBS), které mají vysokou likviditu a úvěrovou kvalitu,

b) 

►C2  jiné kategorie cenných papírů nebo úvěrů způsobilých pro centrální banky, jako například dluhopisy místních vlád nebo obchodní cenné papíry, a ◄

▼C2

c) 

jiná obchodovatelná aktiva, která nejsou způsobilá pro centrální banky, jako například akcie kotované na uznané burze, zlato, akciové nástroje zahrnuté do hlavního indexu, zaručené dluhopisy, kryté dluhopisy, podnikové dluhopisy a fondy založené na těchto aktivech.

▼B

4.  
Ve zprávě uvedené v odstavci 3 se rovněž zváží, zda a v jakém rozsahu by měly být pohotovostní úvěrové přísliby uvedené v čl. 416 odst. 1 písm. e) zahrnovány jako likvidní aktiva s ohledem na mezinárodní vývoj a s ohledem na zvláštní evropské podmínky, včetně způsobu, jakým je v Unii prováděna měnová politika.

EBA zejména ověří vhodnost níže uvedených kritérií a přiměřené úrovně pro tyto definice:

a) 

minimální objem obchodu s aktivy;

b) 

minimální objem zbývajících aktiv;

c) 

transparentní tvorba cen a informace po provedení obchodu;

d) 

stupně úvěrové kvality uvedené v části třetí hlavě II kapitole 2;

e) 

ověřený záznam cenové stability;

f) 

průměrný objem obchodu a jeho průměrná velikost;

g) 

maximální rozpětí nabídky a poptávky;

h) 

zbývající doba splatnosti;

i) 

minimální poměr obratu.

5.  

Do 31. ledna 2014 dále EBA podá zprávu o:

a) 

jednotných definicích vysoké a velmi vysoké likvidity a úvěrové kvality;

b) 

možných nezamýšlených důsledcích definice likvidních aktiv na provádění operací měnové politiky a o rozsahu, v jakém:

i) 

může seznam likvidních aktiv, který není vázaný na seznam aktiv způsobilých pro centrální banku, instituce pobízet k tomu, aby v rámci refinančních operací předkládaly způsobilá aktiva, která nespadají do definice likvidních aktiv;

ii) 

může regulace likvidity odrazovat instituce od půjček a výpůjček na nezajištěném peněžním trhu a zda to může při provádění měnové politiky zpochybnit cílování zaměřené na EONIA;

iii) 

může zavedení požadavku krytí likvidity centrálním bankám ztížit jejich úsilí o zajištění cenové stability prostřednictvím stávajícího rámce a nástrojů měnové politiky;

c) 

provozních požadavcích na držení likvidních aktiv, jak je uvedeno v čl. 417 písm. b) až f), v souladu s vývojem v oblasti mezinárodní regulace.

Článek 510

Požadavky čistého stabilního financování

1.  
Do 31. prosince 2015 podá EBA Komisi zprávu založenou na položkách, které mají být vykázány podle části šesté hlavy III, o tom, zda a jakým způsobem by bylo vhodné zajistit, aby instituce využívaly stabilních zdrojů financování, včetně posouzení dopadu na podnikání a rizikový profil institucí usazených v Unii nebo na finanční trhy nebo hospodářství a bankovní úvěry, se zvláštním zaměřením na úvěry pro malé a střední podniky a financování obchodu, včetně úvěrů v rámci oficiálních režimů pojištění vývozních úvěrů a modelů průchozího financování, včetně spolufinancovaných hypotečních úvěrů. EBA provede zejména analýzu dopadu stabilních zdrojů financování na struktury refinancování různých bankovních modelů v Unii.
2.  

EBA rovněž podá do 31. prosince 2015 Komisi zprávu založenou na položkách vykazovaných podle části šesté hlavy III a v souladu s jednotnými formáty zpráv podle čl. 415 odst. 3 písm. a) a po konzultaci s ESRB, která se bude týkat metodik pro stanovení výše stabilního financování dostupné institucím a institucemi požadované a vhodných jednotných definic pro výpočet takového požadavku čistého stabilního financování, přičemž se zaměří zejména na:

a) 

kategorie a váhy uplatňované na zdroje stabilního financování dle čl. 427 odst. 1;

b) 

kategorie a váhy uplatňované za účelem určení požadavku stabilního financování dle čl. 428 odst. 1;

c) 

metodiky stanoví vhodná motivační a demotivační opatření, která budou stimulovat stabilnější a dlouhodobější financování aktiv, obchodních aktivit, investic a financování institucí;

d) 

nutnost rozvíjet různé metodiky pro různé druhy institucí.

3.  
Komise případně předloží do 31. prosince 2016 legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě ohledně způsobu, jak zajistit, aby instituce využívaly stabilní zdroje financování, přičemž vezme v úvahu zprávy uvedené v odstavcích 1 a 2 a plně zohlední různorodost bankovního sektoru v Unii.

▼M8

4.  

EBA monitoruje výši požadovaného stabilního financování k pokrytí rizik financování, která jsou spojena s derivátovými smlouvami uvedenými v příloze II a úvěrovými deriváty v průběhu jednoletého horizontu ukazatele čistého stabilního financování, zejména budoucí rizika financování pro tyto derivátové smlouvy, jak je stanoveno v čl. 428s odst. 2 a v čl. 428at odst. 2, a do 28. června 2024 podá Komisi zprávu o možnosti přijmout vyšší faktor požadovaného stabilního financování nebo opatření s větší citlivostí na riziko. Tato zpráva alespoň posoudí:

a) 

možnost rozlišovat mezi derivátovými smlouvami s maržemi a bez marží;

b) 

možnost odstranit, zvýšit nebo nahradit požadavek stanovený v čl. 428s odst. 2 a v čl. 428at odst. 2;

c) 

možnost obecněji změnit zacházení s derivátovými smlouvami při výpočtu ukazatele čistého stabilního financování, jak je stanoveno v článku 428d, čl. 428k odst. 4 a čl. 428s odst. 2, čl. 428ag písm. a) a b), čl. 428ah odst. 2, čl. 428al odst. 4, čl. 428at odst. 2, čl. 428ay písm. a) a b) a čl. 428az odst. 2 s cílem lépe zachytit rizika financování spojená s těmito smlouvami v průběhu jednoletého horizontu ukazatele čistého stabilního financování;

d) 

dopad navržených změn na výši stabilního financování požadovanou pro derivátové smlouvy institucí.

5.  
Pokud mají mezinárodní standardy vliv na zacházení s derivátovými smlouvami uvedenými v příloze II a úvěrovými deriváty při výpočtu ukazatele čistého stabilního financování, Komise s ohledem na zprávu uvedenou v odstavci 4, na tyto změny mezinárodních standardů a na různorodost bankovního sektoru v Unii případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh týkající se toho, jak změnit ustanovení ohledně zacházení s derivátovými smlouvami uvedenými v příloze II a s úvěrovými deriváty při výpočtu ukazatele čistého stabilního financování, jak je stanoveno v části šesté hlavě IV, tak aby bylo lépe zohledněno riziko financování spojené s těmito transakcemi.
6.  

EBA monitoruje výši stabilního financování požadovaného k pokrytí rizika financování spojeného s transakcemi s financováním cenných papírů, včetně aktiv přijatých nebo poskytnutých v rámci těchto transakcí, a s nezajištěnými transakcemi se zbytkovou splatností méně než šest měsíců s finančními zákazníky, a do 28. června 2023 podá Komisi zprávu o přiměřenosti tohoto zacházení. Tato zpráva alespoň posoudí:

a) 

možnost použít vyšší nebo nižší faktory stabilního financování na transakce s financováním cenných papírů s finančními zákazníky a na nezajištěné transakce se zbytkovou splatností méně než šest měsíců s finančními zákazníky, aby bylo lépe zohledněno jejich riziko financování v jednoletém horizontu ukazatele čistého stabilního financování a možné efekty nákazy mezi finančními zákazníky;

b) 

možnost použít zacházení stanovené v čl. 428r odst. 1 písm. g) na transakce s financováním cenných papírů zajištěné jinými druhy aktiv;

c) 

možnost použít faktory stabilního financování na podrozvahové položky používané při transakcích s financováním cenných papírů jako alternativu k zacházení stanovenému v čl. 428p odst. 5;

d) 

přiměřenost asymetrického zacházení se závazky se zbytkovou splatností kratší než šest měsíců poskytovanými finančními zákazníky, na něž se vztahuje faktor dostupného stabilního financování 0 % podle čl. 428k odst. 3 písm. c), a aktivy majícími původ v transakcích se zbytkovou splatností kratší než šest měsíců s finančními zákazníky, na něž se vztahuje faktor požadovaného stabilního financování 0 %, 5 % nebo 10 % podle čl. 428r odst. 1 písm. g), čl. 428s odst. 1 písm. c) a čl. 428v písm. b);

e) 

dopad zavedení vyšších nebo nižších faktorů požadovaného stabilního financování u transakcí s financováním cenných papírů, obzvláště se zbytkovou splatností méně než šest měsíců s finančními zákazníky, na tržní likviditu aktiv přijatých jako kolaterál v těchto transakcích, obzvláště u státních a podnikových dluhopisů;

f) 

dopad navržených změn na výši stabilního financování požadovanou pro transakce uvedených institucí, obzvláště pro transakce s financováním cenných papírů se zbytkovou splatností méně než šest měsíců s finančními zákazníky, jestliže v daných transakcích byly jako kolaterál přijaty státní dluhopisy.

7.  
Do 28. června 2024 Komise s ohledem na zprávu uvedenou v odstavci 6, mezinárodní standardy a různorodost bankovního sektoru v Unii případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh týkající se toho, jak změnit ustanovení ohledně zacházení s transakcemi s financováním cenných papírů, včetně aktiv přijatých nebo poskytnutých v těchto transakcích, a zacházení s nezajištěnými transakcemi se zbytkovou splatností kratší než šest měsíců s finančními zákazníky pro výpočet ukazatele čistého stabilního financování, jak je stanoveno v části šesté hlavě IV, pokud to považuje za vhodné s ohledem na dopad stávajícího zacházení na ukazatel čistého stabilního financování institucí a s cílem lépe zohlednit riziko financování spojené s těmito transakcemi.

▼C7

8.  
Do 28. června 2025 se zvýší faktor požadovaného stabilního financování uplatňovaný u transakcí uvedených v čl. 428r odst. 1 písm. g) z 0 % na 10 %, v čl. 428s odst. 1 písm. b) z 5 % na 15 % a v čl. 428v písm. a) z 10 % na 15 %, není-li v legislativním aktu přijatém na návrh Komise v souladu s odstavcem 7 tohoto článku stanoveno jinak.

▼M8

9.  

EBA monitoruje výši stabilního financování požadovanou za účelem pokrytí rizik financování spojených s držbou cenných papírů institucemi s cílem zajistit derivátové smlouvy. O vhodnosti zacházení podá EBA zprávu do 28. června 2023. Tato zpráva alespoň posoudí:

a) 

možný dopad zacházení na schopnost investorů získat expozici vůči aktivům a dopad zacházení na poskytování úvěrů v rámci unie kapitálových trhů;

b) 

možnost uplatňovat upravené požadavky stabilního financování na cenné papíry držené za účelem zajištění derivátů, které jsou zcela nebo částečně financovány z počáteční marže;

c) 

možnost uplatňovat upravené požadavky stabilního financování na cenné papíry držené za účelem zajištění derivátů, které nejsou financovány z počáteční marže.

10.  
Do 28. června 2023 nebo jeden rok po dohodě o mezinárodních standardech, již vypracuje Basilejský výbor, podle toho, co nastane dříve, Komise – pokud je to vhodné a s ohledem na zprávu uvedenou v odstavci 7a, na veškeré mezinárodní standardy, které vypracuje Basilejský výbor, na různorodost bankovního sektoru v Unii a na cíle unie kapitálových trhů – předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh týkající se toho, jak změnit ustanovení ohledně zacházení institucionálních holdingů s cennými papíry s cílem zajistit derivátové smlouvy pro výpočet ukazatele čistého stabilního financování, jak je stanoveno v části šesté hlavě IV, pokud to považuje za vhodné s ohledem na dopad stávajícího zacházení na ukazatel čistého stabilního financování institucí, a jak lépe zohlednit riziko financování spojené s těmito transakcemi.
11.  
EBA posoudí, zda by bylo odůvodněné snížit faktor požadovaného stabilního financování pro aktiva používaná pro poskytování clearingových služeb a služeb vypořádání v oblasti drahých kovů, jako je zlato, stříbro, platina a palladium, nebo pro aktiva používaná pro poskytování financování transakcí v oblasti drahých kovů, jako je zlato, stříbro, platina a palladium, se splatností 180 dní nebo méně. EBA předloží zprávu Komisi do 28. června 2021.

▼M8

Článek 511

Páka

1.  

Komise předloží do 31. prosince 2020 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda:

a) 

je vhodné zavést dodatečný požadavek k pákovému poměru u J-SVI a

b) 

je vhodná definice a výpočet celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4 včetně zacházení s rezervami u centrálních bank.

2.  
Pro účely zprávy uvedené v odstavci 1 Komise zohlední mezinárodní vývoj a mezinárodně dohodnuté standardy. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh.

▼B

Článek 512

Expozice vůči převedenému úvěrovému riziku

Komise předloží do 31. prosince 2014 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání a účinnosti ustanovení části páté s ohledem na vývoj na mezinárodním trhu.

▼M8

Článek 513

Makroobezřetnostní požadavky

1.  

Do 30. června 2022 a poté každých pět let Komise po konzultaci s ESRB a EBA přezkoumá, zda jsou makroobezřetnostní požadavky obsažené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU dostatečné pro snížení systémových rizik v odvětvích, regionech a členských státech, a současně posoudí:

a) 

zda jsou stávající makroobezřetnostní nástroje stanovené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU účinné, efektivní a transparentní;

b) 

zda jsou rozsah a případná míra překrývání jednotlivých makroobezřetnostních nástrojů určených k řešení podobných rizik, které jsou stanoveny v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, přiměřené, a případně navrhne nové makroobezřetnostní požadavky;

c) 

jakým způsobem se mezinárodně dohodnuté standardy pro systémové instituce a ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU vzájemně ovlivňují, a případně navrhne nová pravidla zohledňující tyto mezinárodně dohodnuté standardy;

d) 

zda by měly být mezi makroobezřetnostní nástroje stanovené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU přidány jiné typy nástrojů, například nástroje týkající se dlužníka, kterými by byly doplněny nástroje týkající se kapitálu a díky nimž by bylo umožněno harmonizované používání nástrojů na vnitřním trhu; a to i zda harmonizované definice těchto nástrojů a poskytování příslušných údajů na úrovni Unie jsou nezbytným předpokladem pro zavedení takových nástrojů;

e) 

zda by požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedený v čl. 92 odst. 1a měl být uplatňován i na jiné systémově významné instituce, které nejsou G-SVI, zda by se jeho kalibrace měla odlišovat od kalibrace pro G-SVI a zda měla jeho kalibrace záviset na úrovni systémové významnosti instituce;

f) 

zda by stávající dobrovolná reciprocita makroobezřetnostních opatření měla být změněna na reciprocitu povinnou a zda je pro takový krok vhodným základem stávající rámec ESRB pro dobrovolnou reciprocitu;

g) 

jak lze relevantním orgánům makroobezřetnostního dohledu na úrovni Unie a jednotlivých členských států svěřit nástroje, které by řešily nově vznikající systémová rizika vyplývající z expozic úvěrových institucí vůči nebankovnímu odvětví, především z trhů s deriváty a s transakcemi s financováním cenných papírů, z odvětví správy aktiv a odvětví pojišťovnictví.

2.  
Do 31. prosince 2022 a poté každých pět let podá Komise na základě konzultací s ESRB a EBA zprávu Evropskému parlamentu a Radě o posouzení uvedeném v odstavci 1 a případně Evropskému parlamentu a Radě předloží legislativní návrh.

Článek 514

Metoda výpočtu hodnoty expozice derivátových transakcí

1.  
EBA podá do 28. června 2023 Komisi zprávu o dopadu a relativní kalibraci přístupů stanovených v části třetí hlavě II kapitole 6 oddílech 3, 4 a 5 pro výpočet hodnot expozice derivátových transakcí.
2.  
Na základě zprávy EBA Komise případně předloží legislativní návrh na změnu přístupů stanovených v části třetí hlavě II kapitole 6 oddílech 3, 4 a 5.

▼B

Článek 515

Sledování a hodnocení

►C1  1.  
EBA a ESMA do 28. června 2014 vypracují zprávu o fungování tohoto nařízení se souvisejícími povinnostmi podle nařízení (EU) č. 648/2012 ◄ , a zejména pokud jde o instituce provozující ústřední protistranu, aby se zabránilo zdvojování požadavků u derivátových transakcí, a zamezilo se tak zvýšenému regulačnímu riziku a zvýšeným nákladům na monitorování ze strany příslušných orgánů.
2.  
EBA sleduje a hodnotí fungování ustanovení o kapitálových požadavcích pro expozice vůči ústřední protistraně, jak stanoví část třetí hlava II kapitola 6 oddíl 9. Do 1. ledna 2015 podá EBA Komisi zprávu o dopadu a účinnosti těchto ustanovení.
3.  
Do 31. prosince 2016 Komise přezkoumá sladění tohoto nařízení se souvisejícími povinnostmi v rámci nařízení (EU) č. 648/2012, kapitálové požadavky uvedené v části třetí hlavě II kapitoly 6 oddílu 9, vypracuje o tom zprávu a tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně i s legislativním návrhem.

Článek 516

Dlouhodobé financování

Do 31. prosince 2015 podá Komise zprávu o dopadu tohoto nařízení na vznik pobídek k dlouhodobým investicím do infrastruktury podporující růst.

Článek 517

Definice použitelného kapitálu

Do 31. prosince 2014 přezkoumá Komise vhodnost definice použitelného kapitálu používané pro účely části druhé hlavy III a části čtvrté a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně s legislativním návrhem.

Článek 518

Přezkum kapitálových nástrojů, které mohou být odepsány nebo převedeny v okamžiku neživotaschopnosti

Do 31. prosince 2015 Komise přezkoumá, zda by toto nařízení mělo obsahovat požadavek, podle něhož by nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo tier 2 měly být odepsány, je-li stanoveno, že příslušná instituce přestala být životaschopná, a podá o tom zprávu. Komise tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

▼M8

Článek 518a

Přezkum ustanovení o křížovém selhání

Do 28. června 2022 Komise přezkoumá a posoudí, zda je vhodné požadovat, aby bylo možné způsobilé závazky odepsat nebo konvertovat bez aktivace doložek křížového selhání obsažených v jiných smlouvách, a to s cílem co nejvíce posílit účinnost nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů a posoudit, zda by smluvní podmínky jiných závazků neměly být prosty ustanovení o křížovém selhání odkazujících na způsobilé závazky. K přezkumu a posouzení se případně připojí legislativní návrh.

▼M11

Článek 518b

Zpráva o překročeních a o pravomocích v oblasti dohledu omezit rozdělení výnosů

Do 31. prosince 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda jsou výjimečné okolnosti, které vedou k vážnému ekonomickému narušení řádného fungování a integrity finančních trhů, důvodem k tomu, aby:

a) 

bylo během těchto období příslušným orgánům povoleno vyloučit z interních modelů tržního rizika institucí překročení, která nejsou způsobena nedostatky v těchto modelech;

b) 

byly během těchto období příslušným orgánům svěřeny další pravomoci ukládat během těchto období institucím závazná omezení týkající se rozdělování výnosů.

Ve vhodných případech Komise zváží další opatření.

▼B

Článek 519

Odpočty aktiv penzijního fondu definovaných požitků od položek kmenového kapitálu tier 1

EBA připraví do 30. června 2014 zprávu o tom, zda revidovaný standard IAS 19 ve spojení s odpočtem čistých penzijních aktiv, jak je uvedeno v čl. 36 odst. 1 písm. e), a změny v čistých penzijních závazcích nepovedou k nežádoucí volatilitě kapitálu institucí.

Komise zohlední zprávu EBA a připraví do 31. prosince 2014 zprávu pro Evropský parlament a Radu o otázce uvedené v prvním pododstavci, případně spolu s legislativním návrhem s cílem zavést pro výpočet kapitálu zacházení upravující aktiva nebo závazky penzijního fondu definovaných čistých požitků.

▼M5

Článek 519a

Podávání zpráv a přezkum

Do 1. ledna 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování ustanovení části třetí hlavy II kapitoly 5 s ohledem na vývoj na trhu sekuritizací, včetně posouzení z makroobezřetnostního a ekonomického hlediska. V případě potřeby k této zprávě připojí legislativní návrh a zhodnotí v ní zejména:

a) 

dopad, který mají pořadí metod stanovené v článku 254 a výpočet objemů rizikově vážených expozic pro sekuritizované pozice stanovený v článcích 258 až 266 na činnosti institucí na sekuritizačních trzích v Unii v oblastech emisí a investic;

b) 

účinky na finanční stabilitu Unie a členských států se zvláštním důrazem na případné spekulace na trhu s nemovitostmi a zvýšené propojení mezi finančními institucemi;

c) 

jaká opatření by byla odůvodněná v zájmu snížení a nápravy jakýchkoli negativních účinků sekuritizace na finanční stabilitu při současném zachování pozitivního dopadu sekuritizace na financování, včetně možného zavedení maximální hranice expozice vůči sekuritizacím;

d) 

účinky na schopnost finančních institucí poskytovat udržitelný a stabilní nástroj financování pro reálnou ekonomiku, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, a

▼M13

e) 

jak by bylo možné zahrnout do sekuritizačního rámce kritéria týkající se environmentální udržitelnosti, a to včetně expozic vůči sekuritizacím nevýkonných expozic.

▼M5

Zpráva rovněž zohlední vývoj v oblasti regulace na mezinárodních fórech, zejména pokud jde o mezinárodní standardy pro sekuritizaci.

▼M8

Článek 519b

Kapitálové požadavky k tržnímu riziku

1.  
Do 30. září 2019 podá EBA zprávu o dopadu mezinárodních standardů pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku na instituce v Unii.
2.  
Do 30. června 2020 podá Komise s ohledem na výsledky zprávy uvedené v odstavci 1 a mezinárodní standardy a přístupy stanovené v části třetí hlavě IV kapitolách 1a a 1b zprávu Evropskému parlamentu a Radě o tom, jak provádět mezinárodní standardy pro přiměřené kapitálové požadavky k tržnímu riziku, případně s legislativním návrhem.



HLAVA IIA

PROVÁDĚNÍ PRAVIDEL

Článek 519c

Nástroj pro dodržování pravidel

1.  
EBA vypracuje elektronický nástroj, který institucím usnadní dodržování pravidel stanovených tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU, jakož i regulačních technických norem, prováděcích technických norem, obecných pokynů a vzorů přijatých k provedení tohoto nařízení a uvedené směrnice.
2.  

Nástroj uvedený v odstavci 1 každé instituci umožní minimálně následující:

a) 

rychle identifikovat odpovídající ustanovení, která musí dodržet, vzhledem k velikosti a modelu podnikání instituce;

b) 

sledovat změny provedené v legislativních aktech a v souvisejících prováděcích ustanoveních, obecných pokynech a vzorech.

▼B



HLAVA III

ZMĚNY

Článek 520

Změny nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1) 

V hlavě IV se doplňuje nová kapitola, která zní:

KAPITOLA 4

Výpočty a podávání zpráv pro účely nařízení (EU) č. 575/2013

Článek 50a

Výpočet KCCP

1.  
Pro účely článku 308 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2012 ze dne 26 června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky ( *1 ), ►C2  ústřední protistrana vypočítá K CCP, jak je uveden v odstavci 2 tohoto článku pro všechny smlouvy a transakce, jejichž clearing provádí pro všechny členy svého clearingového systému, na které se vztahuje příslušný fond pro riziko selhání. ◄
2.  

Ústřední protistrana vypočítá hypotetický kapitál (KCCP) takto:

image

kde:

EBRMi

=

hodnota expozice před snižováním rizika, jež se rovná hodnotě expozice ústřední protistrany vůči členovi clearingového systému i, která vyplývá ze všech smluv a transakcí s tímto členem, vypočtená bez zohlednění kolaterálu složeného tímto členem clearingového systému;

IMi

=

počáteční marže složená členem clearingového systému i ústřední protistraně;

DFi

=

předfinancovaný příspěvek člena clearingového systému i;

RW

=

riziková váha 20 %;

kapitálový poměr

=

8 %.

▼C2

Všechny hodnoty ve vzorci v prvním pododstavci se vztahují k ocenění ke konci dne předtím, než se vymění výzva ke konečné dodatkové úhradě marže pro uvedený den.

▼B

3.  
Ústřední protistrana provede výpočet požadovaný podle odstavce 2 nejméně jednou za čtvrt roku nebo častěji, pokud to vyžadují příslušné orgány těch z členů jejího clearingového systému, kteří jsou institucemi.
4.  

EBA vypracuje návrh prováděcích technických norem s cílem upřesnit pro účely odstavce 3:

a) 

četnost a data výpočtů uvedených v odstavci 2;

b) 

stav, kdy příslušný orgán instituce působící jako člen clearingového systému může vyžadovat vyšší četnost provádění výpočtu a podávání zpráv, než je uvedeno v písmeni a).

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 50b

Obecná pravidla pro výpočet KCCP

Pro účely výpočtu uvedeného v čl. 50a odst. 2 se použijí tato ustanovení:

a) 

ústřední protistrana vypočítá hodnotu expozic, které má vůči členům svého clearingového systému takto:

▼C2

i) 

pro expozice vyplývající ze smluv a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. 575/2013 je vypočte podle metody oceňování podle tržní hodnoty stanovené v článku 274 uvedeného nařízení;

▼B

ii) 

pro expozice vyplývající ze smluv a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. b), c) a e) nařízení (EU) č. 575/2013 provede výpočet v souladu s komplexní metodou finančního kolaterálu uvedenou v článku 223 uvedeného nařízení a s regulatorními koeficienty volatility uvedenými v článcích 223 a 224 uvedeného nařízení. Výjimka podle čl. 285 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení se nepoužije;

iii) 

pro expozice vyplývající z transakcí, které nejsou uvedené v čl. 301 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a zahrnují pouze vypořádací riziko, provede výpočet v souladu s částí třetí hlavy V uvedeného nařízení;

b) 

pro instituce spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 575/2013 jsou skupiny transakcí se započtením stejné jako ty, které jsou definovány v části třetí hlavě II uvedeného nařízení;

c) 

při výpočtu hodnot podle písmene a) odečte ústřední protistrana od svých expozic kolaterál složený členy jejího clearingového systému přiměřeně snížený o regulatorní koeficienty volatility v souladu s komplexní metodou finančního kolaterálu uvedenou v článku 224 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼C2

▼B

e) 

v případě, že ústřední protistrana má expozice vůči jedné nebo více ústředním protistranám, musí s takovými expozicemi zacházet, jako by se jednalo o expozice vůči členům clearingového systému, a zahrnout veškeré marže nebo předfinancované příspěvky přijaté od těchto ústředních protistran do výpočtu KCCP;

f) 

v případě, že si ústřední protistrana sjednala se členy svého clearingového systému závazné smluvní ujednání, které jí umožňuje zcela nebo z části využívat počáteční marži přijatou od členů svého clearingového systému, jako by se jednalo o předfinancované příspěvky, považuje ústřední protistrana pro účely výpočtu v odstavci 1 tuto počáteční marži za předfinancovaný příspěvek, a nikoli za počáteční marži;

▼C2

▼B

h) 

pokud ústřední protistrana použije metodu oceňování podle tržní hodnoty uvedenou v článku 274 nařízení (EU) č. 575/2013, nahradí vzorec uvedený v čl. 298 odst. 1 písm. c) bodu ii) uvedeného nařízení tímto vzorcem:

image

kde čitatel v NGR je vypočítán podle čl. 274 odst. 1 nařízení (EU) č. 575./2013*, a to bezprostředně předtím, než dojde k faktické výměně variační marže na konci vypořádacího období, a jmenovatelem jsou hrubé reprodukční náklady;

i) 

v případě, že ústřední protistrana nemůže vypočítat hodnotu NGR, jak je stanoveno v čl. 298 odst. 1 písm. c) bodě ii) nařízení (EU) č. 575/2013, uplatní tento postup:

i) 

oznámí těm členům svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, a jejich příslušným orgánům, že není schopna vypočítat hodnotu NGR, a důvody, pro něž výpočet nelze provést;

▼C2

ii) 

po dobu 3 měsíců může pro výpočet PCEred uvedený v písm. h) tohoto článku použít hodnotu NGR 0,3;

▼B

j) 

pokud nebude ústřední protistrana na konci období uvedeného v písm. i) bodě ii) stále schopna vypočítat hodnotu NGR, uplatní následující postup:

i) 

přestane provádět výpočet KCCP;

ii) 

informuje ty ze členů svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, a jejich příslušné orgány o tom, že přestala provádět výpočet KCCP;

k) 
pro výpočet případné budoucí expozice u opcí a swapcí v souladu s metodou oceňování podle tržní hodnoty stanovenou v článku 274 nařízení (EU) č. 575/2013 vynásobí ústřední protistrana pomyslnou částku smlouvy absolutní hodnotou delta opce

image

, jak je stanoveno v čl. 280 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení;
l) 

pokud má ústřední protistrana více než jeden fond pro riziko selhání, provede výpočet uvedený v čl. 50a odst. 2 pro každý fond pro riziko selhání zvlášť.

Článek 50c

Podávání informací

1.  

Pro účely článku 308 nařízení (EU) č. 575/2013 podává ústřední protistrana členům svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, a jejich příslušným orgánům tyto informace:

a) 

hypotetický kapitál (KCCP);

b) 

součet předfinancovaných příspěvků (DFCM);

c) 

výši svých předfinancovaných finančních prostředků, které je nutné použít – ze zákona nebo z důvodu smluvního ujednání se členy clearingového systému – k pokrytí ztráty plynoucí ze selhání jednoho nebo více členů jejího clearingového systému před použitím příspěvků do fondu pro riziko selhání ostatních členů clearingového systému (DFCCP);

d) 

celkový počet členů svého clearingového systému (N);

e) 

koeficient koncentrace (β), jak je stanoven v článku 50d.

▼C2

 

▼B

Pokud má ústřední protistrana více než jeden fond pro riziko selhání, podá informace podle prvního pododstavce pro každý fond pro riziko selhání zvlášť.

2.  
Ústřední protistrana vyrozumí ty ze členů svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, nejméně jednou za čtvrt roku nebo častěji, pokud to vyžadují příslušné orgány těchto členů clearingového systému.
3.  

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění těchto otázek:

a) 

jednotná šablona pro účely podávání informací podle odstavce 1;

b) 

četnost a lhůty podávání informací podle odstavce 2;

c) 

stav, kdy příslušný orgán instituce působící jako člen clearingového systému může vyžadovat vyšší četnost podávání informací, než je stanoveno v písmeni b).

EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 50d

Výpočet specifických položek, které mají být vykazovány ústřední protistranou

Pro účely článku 50c se platí toto:

a) 

pokud pravidla ústřední protistrany stanoví, že musí všechny nebo část svých finančních prostředků použít souběžně na předfinancované příspěvky členů svého clearingového systému takovým způsobem, že budou tyto zdroje rovnocenné předfinancovaným příspěvkům člena clearingového systému s ohledem na to, jak absorbují ztráty, které ústřední protistrana utrpí v případě selhání nebo platební neschopnosti jednoho nebo více členů jejího clearingového systému, přičte ústřední protistrana odpovídají výši těchto zdrojů k DFCM;

b) 
pokud pravidla ústřední protistrany stanoví, že musí všechny nebo část svých finančních prostředků použít na pokrytí ztráty z důvodu selhání jednoho nebo více členů jejího clearingového systému poté, co vyčerpá svůj fond pro riziko selhání, ale předtím, než požádá o smluvně stanovené příspěvky členů svého clearingového systému, přičte ústřední protistrana odpovídající výši těchto dodatečných finančních prostředků

image

k celkové výši předfinancovaných příspěvků (DF) tímto způsobem:

image

.
c) 

ústřední protistrana vypočítá koeficient koncentrace (β) podle tohoto vzorce:

image

kde:

PCEred,i

=

snížená hodnota možné budoucí úvěrové expozice za všechny smlouvy a transakce ústřední protistrany se členem clearingového systému i;

PCEred,1

=

snížená hodnota možné budoucí expozice u všech smluv a transakcí ústřední protistrany se členem clearingového systému, u něhož existuje největší hodnota PCEred;

PCEred,2

=

snížená hodnota možné budoucí úvěrové expozice za všechny smlouvy a transakce ústřední protistrany se členem clearingového systému, u něhož existuje druhá nejvyšší hodnota PCEred.

2) 

V čl. 11 odst. 15 se zrušuje písmeno b);

3) 

V článku 89 se vkládá nový odstavec, který zní:

▼C2

„5a.  
Do 15 měsíců po vstupu v platnost poslední z regulačních technických norem uvedených v článcích 16, 25, 26, 29, 34, 41, 42, 44, 45, 47 and 49 nebo do přijetí rozhodnutí podle článku 14 o povolení ústřední protistrany, podle toho, co nastane dříve, tato ústřední protistrana uplatní zacházení uvedené v třetím pododstavci tohoto odstavce.

Do 15 měsíců po vstupu v platnost poslední z regulačních technických norem uvedených v článcích 16, 26, 29, 34, 41, 42, 44, 45, 47 and 49 nebo do přijetí rozhodnutí podle článku 25 o uznání ústřední protistrany, podle toho, co nastane dříve, tato ústřední protistrana uplatní zacházení uvedené v třetím pododstavci tohoto odstavce.

Do konce lhůt uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce a s výhradou čtvrtého pododstavce tohoto odstavce, pokud ústřední protistrana nemá fond pro riziko selhání a nesjednala si s členy svého clearingového systému závazné smluvní ujednání, které jí umožňuje zcela nebo zčásti využívat počáteční marži přijatou od členů svého clearingového systému, jako by se jednalo o předfinancované příspěvky, musí informace, které má podávat podle čl. 50c odst. 1 zahrnovat celkovou částku počáteční marže přijaté od členů jejího clearingového systému.

Lhůty uvedené v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce mohou být prodlouženy o šest měsíců v souladu s prováděcím aktem Komise přijatým podle čl. 497 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013“

▼B



ČÁST JEDENÁCTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 521

Vstup v platnost a datum použitelnosti

1.  
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2.  

Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2014, s výjimkou:

a) 

čl. 8 odst. 3, článku 21 a čl. 451 odst. 1, jež se použijí ode dne 1. ledna 2015;

b) 

čl. 413 odst. 1, jež se použije ode dne 1. ledna 2016;

▼C1

c) 

těch ustanovení tohoto nařízení, podle nichž mají evropské orgány dohledu povinnost předkládat Komisi návrhy technických norem, a dále těch ustanovení tohoto nařízení, jimiž je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů a jež se použijí ode dne 28. června 2013.

▼B

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Klasifikace podrozvahových položek

1. Položky s vysokým rizikem:

a) 

záruky mající charakter úvěrových substitutů (např. záruky za řádné splacení úvěrových příslibů),

b) 

úvěrové deriváty,

c) 

akceptace směnek,

▼M9

d) 

indosamenty směnek, které nenesou jméno jiné instituce nebo investičního podniku,

▼B

e) 

transakce s možností zpětného postihu (např. faktoring, přísliby z diskontovaných faktur),

f) 

neodvolatelné stand-by (záložní) akreditivy mající charakter úvěrových substitutů,

g) 

aktiva pořízená na základě přímých forwardů na koupi,

h) 

forwardové termínové vklady,

i) 

nesplacená část částečně splacených akcií, podílů a cenných papírů,

j) 

dohody o prodeji a zpětném odkupu aktiv uvedené v čl. 12 odst. 3 a 5 směrnice 86/635/EHS,

k) 

jiné položky s vysokým rizikem.

2. Položky se středním rizikem:

a) 

podrozvahové položky financování obchodu, a to poskytnuté nebo potvrzené dokumentární akreditivy (viz též „středně nízké riziko“);

b) 

jiné podrozvahové položky:

i) 

přepravní záruky, celní a daňové jistoty,

ii) 

nevyčerpané úvěrové přísliby (dohody o půjčce a koupi cenných papírů, o poskytnutí záruk nebo akceptací) s původní splatností delší než jeden rok,

iii) 

přísliby nakoupit dluhové cenné papíry (note issuance facility, NIF) a přísliby revolvingových úvěrů (revolving underwriting facility, RUF),

iv) 

jiné položky se středním rizikem oznámené orgánu EBA.

3. Položky se středně nízkým rizikem:

a) 

podrozvahové položky financování obchodu:

i) 

dokumentární akreditivy zajištěné obchodovanými komoditami a jiné samolikvidující transakce,

ii) 

záruky (včetně záruk za předloženou nabídku a za náležité provedení smlouvy a souvisejících záruk za vrácení akontace a zádržného) a záruky nemající povahu úvěrových substitutů,

iii) 

neodvolatelné stand-by (záložní) akreditivy nemající charakter úvěrových substitutů,

b) 

jiné podrozvahové položky:

i) 

nevyčerpané úvěrové přísliby, včetně dohod o půjčce a koupi cenných papírů, o poskytnutí záruk nebo akceptací, s původní splatností do jednoho roku včetně, které nejsou bezpodmínečně, kdykoli a bez výpovědi odvolatelné nebo které neumožňují automatické zrušení příslibu z důvodu zhoršení úvěruschopnosti potenciálního dlužníka,

ii) 

jiné položky se středně nízkým rizikem oznámené orgánu EBA.

4. Položky s nízkým rizikem:

a) 

nevyčerpané úvěrové přísliby, včetně dohod o půjčce a koupi cenných papírů, o poskytnutí záruk nebo akceptací, které lze kdykoli bezpodmínečně a bez výpovědi odvolat nebo které umožňují automatické zrušení příslibu z důvodu zhoršení úvěruschopnosti dlužníka. Retailové úvěrové linky lze považovat za bezpodmínečně zrušitelné, jestliže podmínky, které se k nim vztahují, umožňují úvěrové instituci, aby je zrušila v plném rozsahu povoleném právními a správními předpisy na ochranu spotřebitele a souvisejícími předpisy,

b) 

nevyčerpané úvěrové přísliby pro záruky za předloženou nabídku a za náležité provedení smlouvy, které lze kdykoli bezpodmínečně a bez výpovědi zrušit nebo které umožňují automatické zrušení příslibu z důvodu zhoršení úvěruschopnosti dlužníka, a

c) 

jiné položky s nízkým rizikem oznámené orgánu EBA.




PŘÍLOHA II

Druhy derivátů

1. Úrokové kontrakty:

a) 

swapy úrokových sazeb v jedné měně;

b) 

bazické swapy;

c) 

dohody o budoucích úrokových sazbách (FRA);

d) 

úrokové futures;

▼M8

e) 

úrokové opce;

▼B

f) 

jiné obdobné kontrakty.

2. Měnové kontrakty a kontrakty se zlatem:

a) 

swapy úrokových sazeb v různých měnách;

b) 

forwardové měnové forwardy;

c) 

měnové futures;

▼M8

d) 

měnové opce;

▼B

e) 

jiné obdobné kontrakty;

f) 

kontrakty týkající se zlata obdobné povahy jako v písm. a) až e).

▼M8

3. Kontrakty obdobné jako v bodě 1 písm. a) až e) a bodě 2 písm. a) až d) této přílohy týkající se jiných referenčních položek nebo indexů. Patří sem přinejmenším všechny nástroje uvedené v příloze I oddílu C bodech 4 až 7, 9, 10 a 11 směrnice 2014/65/EU, které nejsou uvedeny v bodech 1 nebo 2 této přílohy.

▼B




PŘÍLOHA III

Položky likvidních aktiv, na něž se vztahuje doplňková oznamovací povinnost

1. Hotovost;

2. Expozice vůči centrálním bankám, pokud je lze čerpat v krizové situaci;

3. Převoditelné cenné papíry, které představují pohledávky za státem, centrální bankou, dalšími subjekty veřejného sektoru kromě ústředních vládních institucí, regiony s fiskální autonomií ukládat a vybírat daně a místními orgány, Bankou pro mezinárodní platby, Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou unií, evropským nástrojem finanční stability, evropským mechanismem stability nebo mezinárodními rozvojovými bankami a pohledávky jimi zaručené a které splňují všechny tyto podmínky:

a) 

je jim přidělena riziková váha 0 % podle části třetí hlavy II kapitoly 2;

▼M9

b) 

nepředstavují závazek instituce nebo investičního podniku ani žádného jejich přidruženého subjektu;

▼B

4. Převoditelné cenné papíry jiné než uvedené v bodě 3, které představují pohledávky za státem nebo centrální bankou nebo pohledávky jimi zaručené a které jsou vydány v domácí měně tohoto státu nebo centrální banky a v zemi, v níž je riziko likvidity podstupováno, nebo vydány v cizích měnách, pokud je držení těchto pohledávek v souladu s potřebami likvidity pro operace banky v dané třetí zemi;

5. Převoditelné cenné papíry, které představují pohledávky za státem, centrální bankou, dalšími subjekty veřejného sektoru kromě ústředních vládních institucí, regiony s fiskální autonomií ukládat a vybírat daně a místními orgány, nebo mezinárodními rozvojovými bankami a pohledávky jimi zaručené a které splňují všechny tyto podmínky:

a) 

je jim přidělena riziková váha 20 % podle části třetí hlavy II kapitoly 2;

▼M9

b) 

nepředstavují závazek instituce nebo investičního podniku ani žádného jejich přidruženého subjektu;

▼B

6. Převoditelné cenné papíry jiné než cenné papíry uvedené v bodech 3 až 5, které podle části třetí hlavy II kapitoly 2 splňují podmínky pro rizikovou váhu 20 % nebo lepší nebo mají podle interního ratingu rovnocennou úvěrovou kvalitu a splňují některou z těchto podmínek:

▼M9

a) 

nepředstavují pohledávku za sekuritizační jednotkou pro speciální účel, institucí nebo investičním podnikem ani žádným jejich přidruženým subjektem;

▼B

b) 

jedná se o dluhopisy, se kterými se zachází podle čl. 129 odst. 4 nebo 5;

▼M10

c) 

jedná se o kryté dluhopisy ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice (EU) 2019/2162 jiné než ty, které jsou uvedeny v písmeni b) tohoto bodu;

▼M9

7. Převoditelné cenné papíry jiné než cenné papíry uvedené v bodech 3 až 6, které podle části třetí hlavy II kapitoly 2 splňují podmínky pro rizikovou váhu 50 % nebo lepší nebo mají podle interního ratingu rovnocennou úvěrovou kvalitu a nepředstavují pohledávku za sekuritizační jednotkou pro speciální účel, institucí nebo investičním podnikem ani žádným jejich přidruženým subjektem;

▼B

8. Převoditelné cenné papíry jiné než cenné papíry uvedené v bodech 3 až 7, které jsou zajištěny aktivy splňujícími podmínky pro rizikovou váhu 35 % nebo lepší podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nebo mají podle interního ratingu rovnocennou úvěrovou kvalitu a jsou plně a zcela zajištěny obytnými nemovitostmi v souladu s článkem 125;

9. Pohotovostní úvěrové přísliby poskytované centrálními bankami v oblasti působnosti měnové politiky v rozsahu, v jakém tyto nástroje nejsou zajištěny likvidními aktivy, a s výjimkou případů nouzového poskytnutí likvidity;

10. Právními předpisy nebo stanovami požadované minimální vklady u ústřední úvěrové instituce a další dle stanov nebo smlouvy dostupné likvidní financování od ústřední úvěrové instituce nebo institucí, které jsou členy sítě podle čl. 113 odst. 7 nebo jsou způsobilé pro výjimku podle článku 10, a to v rozsahu, v jakém toto financování není zajištěno likvidními aktivy, je-li úvěrová instituce součástí sítě v souladu s právními předpisy nebo stanovami;

▼M9

11. Kmenové akcie obchodované na burze, jejichž clearing se provádí centrálně a které jsou součástí hlavního akciového indexu, jsou denominovány v domácí měně členského státu a nejsou emitovány institucí nebo investičním podnikem ani žádným jejich přidruženým subjektem;

▼B

12. Fyzicky alokované zlato registrované na uznané burze;

Všechny položky s výjimkou položek uvedených v bodech 1, 2 a 9 musí splňovat všechny tyto podmínky:

a) 

jsou obchodovány v rámci prostých rep nebo na hotovostních trzích, které jsou charakterizovány nízkou úrovní koncentrace;

b) 

jsou prokazatelně spolehlivým zdrojem likvidity prostřednictvím repa nebo prodeje i za krizových podmínek na trhu;

c) 

nejsou ničím zatíženy.




PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka



Toto nařízení

Směrnice 2006/48/ES

Směrnice 2006/49/ES

Článek 1

 

 

Článek 2

 

 

Článek 3

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 1

Čl. 4 bod 1

 

Čl. 4 odst. 1 bod 2

 

Čl. 3 odst. 1 písm. b)

Čl. 4 odst. 1 bod 3

 

Čl. 3 odst. 1 písm. c)

Čl. 4 odst. 1 bod 4

 

Čl. 3 odst. 1 písm. p)

Čl. 4 odst. 1 body 5 - 7

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 8

Čl. 4 bod 18

 

Čl. 4 odst. 1 body 9 - 12

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 13

Čl. 4 bod 41

 

Čl. 4 odst. 1 bod 14

Čl. 4 bod 42

 

Čl. 4 odst. 1 bod 15

Čl. 4 bod 13

 

Čl. 4 odst. 1 bod 16

Čl. 4 bod 13

 

Čl. 4 odst. 1 bod 17

Čl. 4 bod 3

 

Čl. 4 odst. 1 bod 18

Čl. 4 bod 21

 

Čl. 4 odst. 1 bod 19

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 20

Čl. 4 bod 19

 

Čl. 4 odst. 1 bod 21

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 22

Čl. 4 bod 20

 

Čl. 4 odst. 1 bod 23

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 24

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 25

 

Čl. 3 odst. 1 písm. c)

Čl. 4 odst. 1 bod 26

Čl. 4 bod 5

 

Čl. 4 odst. 1 bod 27

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 28

Čl. 4 bod 14

 

Čl. 4 odst. 1 bod 29

Čl. 4 bod 16

 

Čl. 4 odst. 1 bod 30

Čl. 4 bod 15

 

Čl. 4 odst. 1 bod 31

Čl. 4 bod 17

 

Čl. 4 odst. 1 body 32 - 34

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 35

Čl. 4 bod 10

 

Čl. 4 odst. 1 bod 36

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 37

Čl. 4 bod 9

 

Čl. 4 odst. 1 bod 38

Čl. 4 bod 46

 

Čl. 4 odst. 1 bod 39

Čl. 4 bod 45

 

Čl. 4 odst. 1 bod 40

Čl. 4 bod 4

 

Čl. 4 odst. 1 bod 41

Čl. 4 bod 48

 

Čl. 4 odst. 1 bod 42

Čl. 4 bod 4

 

Čl. 4 odst. 1 bod 43

Čl. 4 bod 7

 

Čl. 4 odst. 1 bod 44

Čl. 4 bod 8

 

Čl. 4 odst. 1 bod 45

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 46

Čl. 4 bod 23

 

Čl. 4 odst. 1 body 47 - 49

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 50

 

Čl. 3 odst. 1 písm. e)

Čl. 4 odst. 1 bod 51

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 52

Čl. 4 bod 22

 

Čl. 4 odst. 1 bod 53

Čl. 4 bod 24

 

Čl. 4 odst. 1 bod 54

Čl. 4 bod 25

 

Čl. 4 odst. 1 bod 55

Čl. 4 bod 27

 

Čl. 4 odst. 1 bod 56

Čl. 4 bod 28

 

Čl. 4 odst. 1 bod 57

Čl. 4 bod 30

 

Čl. 4 odst. 1 bod 58

Čl. 4 bod 31

 

Čl. 4 odst. 1 bod 59

Čl. 4 bod 32

 

Čl. 4 odst. 1 bod 60

Čl. 4 bod 35

 

Čl. 4 odst. 1 bod 61

Čl. 4 bod 36

 

Čl. 4 odst. 1 bod 62

Čl. 4 bod 40

 

Čl. 4 odst. 1 bod 63

Čl. 4 bod 40a

 

Čl. 4 odst. 1 bod 64

Čl. 4 bod 40b

 

Čl. 4 odst. 1 bod 65

Čl. 4 bod 43

 

Čl. 4 odst. 1 bod 66

Čl. 4 bod 44

 

Čl. 4 odst. 1 bod 67

Čl. 4 bod 39

 

Čl. 4 odst. 1 body 68 - 71

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 72

Čl. 4 bod 47

 

Čl. 4 odst. 1 bod 73

Čl. 4 bod 49

 

Čl. 4 odst. 1 body 74 - 81

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 82

 

Čl. 3 odst. 1 písm. m)

Čl. 4 odst. 1 bod 83

Čl. 4 bod 33

 

Čl. 4 odst. 1 body 84 - 91

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 92

 

Čl. 3 odst. 1 písm. i)

Čl. 4 odst. 1 body 93 - 117

 

 

Čl. 4 odst. 1 bod 118

 

Čl. 3 odst. 1 písm. r)

Čl. 4 odst. 1 body 119 - 128

 

 

Čl. 4 odst. 2

 

 

Čl. 4 odst. 3

 

 

Článek 5

 

 

Čl. 6 odst. 1

Čl. 68 odst. 1

 

Čl. 6 odst. 2

Čl. 68 odst. 2

 

Čl. 6 odst. 3

Čl. 68 odst. 3

 

Čl. 6 odst. 4

 

 

Čl. 6 odst. 5

 

 

Čl. 7 odst. 1

Čl. 69 odst. 1

 

Čl. 7 odst. 2

Čl. 69 odst. 2

 

Čl. 7 odst. 3

Čl. 69 odst. 3

 

Čl. 8 odst. 1

 

 

Čl. 8 odst. 2

 

 

Čl. 8 odst. 3

 

 

Čl. 9 odst. 1

Čl. 70 odst. 1

 

Čl. 9 odst. 2

Čl. 70 odst. 2

 

Čl. 9 odst. 3

Čl. 70 odst. 3

 

Čl. 10 odst. 1

Čl. 3 odst. 1

 

Čl. 10 odst. 2

 

 

Čl. 11 odst. 1

Čl. 71 odst. 1

 

Čl. 11 odst. 2

Čl. 71 odst. 2

 

Čl. 11 odst. 3

 

 

Čl. 11odst. 4

Čl. 3 odst. 2

 

Čl. 11 odst. 5

 

 

Článek 12

 

 

Čl. 13 odst. 1

Čl. 72 odst. 1

 

Čl. 13 odst. 2

Čl. 72 odst. 2

 

Čl. 13 odst. 3

Čl. 72 odst. 3

 

Čl. 13 odst. 4

 

 

Čl. 14 odst. 1

Čl. 73 odst. 3

 

Čl. 14 odst. 2

 

 

Čl. 14 odst. 3

 

 

Článek 15

 

Článek 22

Článek 16

 

 

Čl. 17 odst. 1

 

Článek 23

Čl. 17 odst. 2

 

 

Čl. 17 odst. 3

 

 

Čl. 18 odst. 1

Čl. 133 odst. 1 první pododstavec

 

Čl. 18 odst. 2

Čl. 133 odst. 1 druhý pododstavec

 

Čl. 18 odst. 3

Čl. 133 odst. 1 třetí pododstavec

 

Čl. 18 odst. 4

Čl. 133 odst. 2

 

Čl. 18 odst. 5

Čl. 133 odst. 3

 

Čl. 18 odst. 6

Čl. 134 odst. 1

 

Čl. 18 odst. 7

 

 

Čl. 18 odst. 8

Čl. 134 odst. 2

 

Čl. 19 odst. 1

Čl. 73 odst. 1 písm. b)

 

Čl. 19 odst. 2

Čl. 73 odst. 1

 

Čl. 19 odst. 3

Čl. 73 odst. 1 druhý pododstavec

 

Čl. 20 odst. 1

Čl. 105 odst. 3, čl. 129 odst. 2 a příloha X část 3 body 30 a 31

 

Čl. 20 odst. 2

Čl. 129 odst. 2 třetí pododstavec

 

Čl. 20 odst. 3

Čl. 129 odst. 2 čtvrtý pododstavec

 

Čl. 20 odst. 4

Čl. 129 odst. 2 pátý pododstavec

 

Čl. 20 odst. 5

 

 

Čl. 20 odst. 6

Čl. 84 odst. 2

 

Čl. 20 odst. 7

Čl. 129 odst. 2 šestý pododstavec

 

Čl. 20 odst. 8

Čl. 129 odst. 2 sedmý a osmý pododstavec

 

Čl. 21 odst. 1

 

 

Čl. 21 odst. 2

 

 

Čl. 21 odst. 3

 

 

Čl. 21 odst. 4

 

 

Článek 22

Čl. 73 odst. 2

 

Článek 23

 

Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec

Článek 24

Čl. 74 odst. 1

 

Článek 25

 

 

Čl. 26 odst. 1

Čl. 57 písm. a)

 

Čl. 26 odst. 1 písm. a)

Čl. 57 písm. a)

 

Čl. 26 odst. 1 písm. b)

Čl. 57 písm. a)

 

Čl. 26 odst. 1 písm. c)

Čl. 57 písm. b)

 

Čl. 26 odst. 1 písm. d)

 

 

Čl. 26 odst. 1 písm. e)

Čl. 57 písm. b)

 

Čl. 26 odst. 1 písm. f)

Čl. 57 písm. c)

 

Čl. 26 odst. 1 první pododstavec

Čl. 61 druhý pododstavec

 

Čl. 26 odst. 2 písm. a)

Čl. 57 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec

 

Čl. 26 odst. 2 písm. b)

Čl. 57 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec

 

Čl. 26 odst. 3

 

 

Čl. 26 odst. 4

 

 

Článek 27

 

 

Čl. 28 odst. 1 písm. a)

 

 

Čl. 28 odst. 1 písm. b)

Čl. 57 písm. a)

 

Čl. 28 odst. 1 písm. c)

Čl. 57 písm. a)

 

Čl. 28 odst. 1 písm. d)

 

 

Čl. 28 odst. 1 písm. e)

 

 

Čl. 28 odst. 1 písm. f)

 

 

Čl. 28 odst. 1 písm. g)

 

 

Čl. 28 odst. 1 písm. h)

 

 

Čl. 28 odst. 1 písm. i)

Čl. 57 písm. a)

 

Čl. 28 odst. 1 písm. j)

Čl. 57 písm. a)

 

Čl. 28 odst. 1 písm. k)

 

 

Čl. 28 odst. 1 písm. l)

 

 

Čl. 28 odst. 1 písm. m)

 

 

Čl. 28 odst. 2

 

 

Čl. 28 odst. 3

 

 

Čl. 28 odst. 4

 

 

Čl. 28 odst. 5

 

 

Článek 29

 

 

Článek 30

 

 

Článek 31

 

 

Čl. 32 odst. 1 písm. a)

 

 

Čl. 32 odst. 1 písm. b)

Čl. 57 čtvrtý pododstavec

 

Čl. 32 odst. 2

 

 

Čl. 33 odst. 1 písm. a)

Čl. 64 odst. 4

 

Čl. 33 odst. 1 písm. b)

Čl. 64 odst. 4

 

Čl. 33 odst. 1 písm. c)

 

 

Čl. 33 odst. 2

 

 

Čl. 33 odst. 3 písm. a)

 

 

Čl. 33 odst. 3 písm. b)

 

 

Čl. 33 odst. 3 písm. c)

 

 

Čl. 33 odst. 3 písm. d)

 

 

Čl. 33 odst. 4

 

 

Článek 34

Čl. 64 odst. 5

 

Článek 35

 

 

Čl. 36 odst. 1 písm. a)

Čl. 57 písm. k)

 

Čl. 36 odst. 1 písm. b)

Čl. 57 písm. j)

 

Čl. 36 odst. 1 písm. c)

 

 

Čl. 36 odst. 1 písm. d)

Čl. 57 písm. q)

 

Čl. 36 odst. 1 písm. e)

 

 

Čl. 36 odst. 1 písm. f)

Čl. 57 písm. i)

 

Čl. 36 odst. 1 písm. g)

 

 

Čl. 36 odst. 1 písm. h)

Čl. 57 písm. n)

 

Čl. 36 odst. 1 písm. i)

Čl. 57 písm. m)

 

Čl. 36 odst. 1 písm. j)

Čl. 66 odst. 2

 

Čl. 36 odst. 1 písm. k) bod i)

 

 

Čl. 36 odst. 1 písm. k) bod ii)

Čl. 57 písm. r)

 

Čl. 36 odst. 1 písm. k) bod iii)

 

 

Čl. 36 odst. 1 písm. k) bod iv)

 

 

Čl. 36 odst. 1 písm. k) bod v)

 

 

Čl. 36 odst. 1 písm. l)

Čl. 61 druhý pododstavec

 

Čl. 36 odst. 2

 

 

Čl. 36 odst. 3

 

 

Článek 37

 

 

Článek 38

 

 

Článek 39

 

 

Článek 40

 

 

Článek 41

 

 

Článek 42

 

 

Článek 43

 

 

Článek 44

 

 

Článek 45

 

 

Článek 46

 

 

Článek 47

 

 

Článek 48

 

 

Čl. 49 odst. 1

Článek 59

 

Čl. 49 odst. 2

Článek 60

 

Čl. 49 odst. 3

 

 

Čl. 49 odst. 4

 

 

Čl. 49 odst. 5

 

 

Čl. 49 odst. 6

 

 

Článek 50

Článek 66, čl. 57 písm. ca), článek 63a

 

Článek 51

Článek 66, čl. 57 písm. ca), článek 63a

 

Článek 52

Článek 63a

 

Článek 53

 

 

Článek 54

 

 

Článek 55

 

 

Článek 56

 

 

Článek 57

 

 

Článek 58

 

 

Článek 59

 

 

Článek 60

 

 

Článek 61

Článek 66, čl. 57 písm. ca), článek 63a

 

Čl. 62 písm. a)

Čl. 64 odst. 3

 

Čl. 62 písm. b)

 

 

Čl. 62 písm. c)

 

 

Čl. 62 písm. d)

Čl. 63 odst. 3

 

Článek 63

Čl. 63 odst. 1, čl. 63 odst. 2, čl. 64 odst. 3

 

Článek 64

Čl. 64 odst. 3 písm. c)

 

Článek 65

 

 

Článek 66

Článek 57, čl. 66 odst. 2

 

Článek 67

Článek 57, čl. 66 odst. 2

 

Článek 68

 

 

Článek 69

Článek 57, čl. 66 odst. 2

 

Článek 70

Článek 57, čl. 66 odst. 2

 

Článek 71

Článek 66, čl. 57 písm. ca), článek 63a

 

Článek 72

Článek 57, článek 66

 

Článek 73

 

 

Článek 74

 

 

Článek 75

 

 

Článek 76

 

 

Článek 77

Čl. 63a odst. 2

 

Čl. 78 odst. 1

Čl. 63a odst. 2

 

Čl. 78 odst. 2

 

 

Čl. 78 odst. 3

 

 

Čl. 78 odst. 4

Čl. 63a odst. 2 čtvrtý pododstavec

 

Čl. 78 odst. 5

 

 

Článek 79

Článek 58

 

Článek 80

 

 

Článek 81

Článek 65

 

Článek 82

Článek 65

 

Článek 83

 

 

Článek 84

Článek 65

 

Článek 85

Článek 65

 

Článek 86

Článek 65

 

Článek 87

Článek 65

 

Článek 88

Článek 65

 

Článek 89

Článek 120

 

Článek 90

Článek 122

 

Článek 91

Článek 121

 

Článek 92

Článek 66, článek 75

 

Čl. 93 odst. 1 - 4

Čl. 10 odst. 1 - 4

 

Čl. 93 odst. 5

 

 

Článek 94

 

Čl. 18 odst. 2 - 4

Článek 95

 

 

Článek 96

 

 

Článek 97

 

 

Článek 98

 

Článek 24

Čl. 99 odst. 1

Čl. 74 odst. 2

 

Čl. 99 odst. 2

 

 

Článek 100

 

 

Čl. 101 odst. 1

 

 

Čl. 101 odst. 2

 

 

Čl. 101 odst. 3

 

 

Čl. 102 odst. 1

 

Čl. 11 odst. 1

Čl. 102 odst. 2

 

Čl. 11 odst. 3

Čl. 102 odst. 3

 

Čl. 11 odst. 4

Čl. 102 odst. 4

 

Příloha VII část C bod 1

Článek 103

 

Příloha VII část A bod 1

Čl. 104 odst. 1

 

Příloha VII část D bod 1

Čl. 104 odst. 2

 

Příloha VII část D bod 2

Čl. 105 odst. 1

 

Čl. 33 odst. 1

Čl. 105 odst. 2 - 10

 

Příloha VII část B body 1 - 9

Čl. 105 odst. 11 - 13

 

Příloha VII část B body 11 - 13

Článek 106

 

Příloha VII část C body 1 - 3

Článek 107

Článek 76, čl. 78 odst. 4 a příloha III část 2 bod 6

 

Čl. 108 odst. 1

Článek 91

 

Čl. 108 odst. 2

 

 

Článek 109

Článek 94

 

Článek 110

 

 

Článek 111

Čl. 78 odst. 1 - 3

 

Článek 112

Čl. 79 odst. 1

 

Čl. 113 odst. 1

Čl. 80 odst. 1

 

Čl. 113 odst. 2

Čl. 80 odst. 2

 

Čl. 113 odst. 3

Čl. 80 odst. 4

 

Čl. 113 odst. 4

Čl. 80 odst. 5

 

Čl. 113 odst. 5

Čl. 80 odst. 6

 

Čl. 113 odst. 6

Čl. 80 odst. 7

 

Čl. 113 odst. 7

Čl. 80 odst. 8

 

Článek 114

Příloha VI část I body 1 - 5

 

Čl. 115 odst. 1 (4)

Příloha VI část I body 8 - 11

 

Čl. 115 odst. 5

 

 

Čl. 116 odst. 1

Příloha VI část I bod 14

 

Čl. 116 odst. 2

Příloha VI část I bod 14

 

Čl. 116 odst. 3

 

 

Čl. 116 odst. 4

Příloha VI část I bod 15

 

Čl. 116 odst. 5

Příloha VI část I bod 17

 

Čl. 116 odst. 6

Příloha VI část I bod 17

 

Čl. 117 odst. 1

Příloha VI část I body 18 a 19

 

Čl. 117 odst. 2

Příloha VI část I bod 20

 

Čl. 117 odst. 3

Příloha VI část I bod 21

 

Článek 118

Příloha VI část I bod 22

 

Čl. 119 odst. 1

 

 

Čl. 119 odst. 2

Příloha VI část I body 37 a 38

 

Čl. 119 odst. 3

Příloha VI část I bod 40

 

Čl. 119 odst. 4

 

 

Čl. 119 odst. 5

 

 

Čl. 120 odst. 1

Příloha VI část I bod 29

 

Čl. 120 odst. 2

Příloha VI část I bod 31

 

Čl. 120 odst. 3

Příloha VI část I body 33 - 36

 

Čl. 121 odst. 1

Příloha VI část I bod 26

 

Čl. 121 odst. 2

Příloha VI část I bod 25

 

Čl. 121 odst. 3

Příloha VI část I bod 27

 

Článek 122

Příloha VI část I body 41 a 42

 

Článek 123

Čl. 79 odst. 2, čl. 79 odst. 3 a příloha VI část I bod 43

 

Čl. 124 odst. 1

Příloha VI část I bod 44

 

Čl. 124 odst. 2

 

 

Čl. 124 odst. 3

 

 

Čl. 125 odst. 1 - 3

Příloha VI část I body 45 - 49

 

Čl. 125 odst. 4

 

 

Čl. 126 odst. 1 a 2

Příloha VI část I body 51 - 55

 

Čl. 126 odst. 3 a 4

Příloha VI část I body 58 a 59

 

Čl. 127 odst. 1 a 2

Příloha VI část I body 61 a 62

 

Čl. 127 odst. 3 a 4

Příloha VI část I body 64 a 65

 

Čl. 128 odst. 1

Příloha VI část I body 66 a 76

 

Čl. 128 odst. 2

Příloha VI část I bod 66

 

Čl. 128 odst. 3

 

 

Čl. 129 odst. 1

Příloha VI část I bod 68 první a druhý pododstavec

 

Čl. 129 odst. 2

Příloha VI část I bod 69

 

Čl. 129 odst. 3

Příloha VI část I bod 71

 

Čl. 129 odst. 4

Příloha VI část I bod 70

 

Čl. 129 odst. 5

 

 

Článek 130

Příloha VI část I bod 72

 

Článek 131

Příloha VI část I bod 73

 

Čl. 132 odst. 1

Příloha VI část I bod 74

 

Čl. 132 odst. 2

Příloha VI část I bod 75

 

Čl. 132 odst. 3

Příloha VI část I body 77 a 78

 

Čl. 132 odst. 4

Příloha VI část I bod 79

 

Čl. 132 odst. 5

Příloha VI část I bod 80 a bod 81

 

Čl. 133 odst. 1

Příloha VI část I bod 86

 

Čl. 133 odst. 2

 

 

Čl. 133 odst. 3

 

 

Čl. 134 odst. 1 - 3

Příloha VI část I body 82 - 84

 

Čl. 134 odst. 4 - 7

Příloha VI část I body 87 - 90

 

Článek 135

Čl. 81 odst. 1, 2 a 4

 

Čl. 136 odst. 1

Čl. 82 odst. 1

 

Čl. 136 odst. 2

Příloha VI část 2 body 12 - 16

 

Čl. 136 odst. 3

Čl. 150 odst. 3

 

Čl. 137 odst. 1

Příloha VI část I bod 6

 

Čl. 137 odst. 2

Příloha VI část I bod 7

 

Čl. 137 odst. 3

 

 

Článek 138

Příloha VI část III body 1 - 7

 

Článek 139

Příloha VI část III body 8 - 17

 

Čl. 140 odst. 1

 

 

Čl. 140 odst. 2

 

 

Článek 141

 

 

Čl. 142 odst. 1

 

 

Čl. 142 odst. 2

 

 

Čl. 143 odst. 1

Čl. 84 odst. 1 a příloha VII část 4 bod 1

 

Čl. 143 odst. 1

Čl. 84 odst. 2

 

Čl. 143 odst. 1

Čl. 84 odst. 3

 

Čl. 143 odst. 1

Čl. 84 odst. 4

 

Čl. 143 odst. 1

 

 

Článek 144

 

 

Článek 145

 

 

Článek 146

 

 

Čl. 147 odst. 1

Čl. 86 odst. 9

 

Čl. 147 odst. 2 - 9

Čl. 86 odst. 1 - 8

 

Čl. 148 odst. 1

Čl. 85 odst. 1

 

Čl. 148 odst. 2

Čl. 85 odst. 2

 

Čl. 148 odst. 3

 

 

Čl. 148 odst. 4

Čl. 85 odst. 3

 

Čl. 148 odst. 5

 

 

Čl. 148 odst. 1

 

 

Článek 149

Čl. 85 odst. 4 a 5

 

Čl. 150 odst. 1

Čl. 89 odst. 1

 

Čl. 150 odst. 2

Čl. 89 odst. 2

 

Čl. 150 odst. 3

 

 

Čl. 150 odst. 4

 

 

Článek 151

Čl. 87 odst. 1 - 10

 

Čl. 152 odst. 1 a 2

Čl. 87 odst. 11

 

Čl. 152 odst. 3 a 4

Čl. 87 odst. 12

 

Čl. 152 odst. 5

 

 

Čl. 153 odst. 1

Příloha VII část I bod 3

 

Čl. 153 odst. 2

 

 

Čl. 153 odst. 3 - 8

Příloha VII část I body 4 - 9

 

Čl. 153 odst. 9

 

 

Článek 154

Příloha VII část I body 10 - 16

 

Čl. 155 odst. 1

Příloha VII část I body 17 a 18

 

Čl. 155 odst. 2

Příloha VII část I body 19 až 21

 

Čl. 155 odst. 3

Příloha VII část I body 22 až 24

 

Čl. 155 odst. 4

Příloha VII část I body 25 až 26

 

Článek 156

 

 

Článek 156

Příloha VII část I bod 27

 

Čl. 157 odst. 1

Příloha VII část I bod 28

 

Čl. 157 odst. 2 - 5

 

 

Čl. 158 odst. 1

Čl. 88 odst. 2

 

Čl. 158 odst. 2

Čl. 88 odst. 3

 

Čl. 158 odst. 3

Čl. 88 odst. 4

 

Čl. 158 odst. 4

Čl. 88 odst. 6

 

Čl. 158 odst. 5

Příloha VII část I bod 30

 

Čl. 158 odst. 6

Příloha VII část I bod 31

 

Čl. 158 odst. 7

Příloha VII část I bod 32

 

Čl. 158 odst. 8

Příloha VII část I bod 33

 

Čl. 158 odst. 9

Příloha VII část I bod 34

 

Čl. 158 odst. 10

Příloha VII část I bod 35

 

Čl. 158 odst. 11

 

 

Článek 159

Příloha VII část I bod 36

 

Čl. 160 odst. 1

Příloha VII část II bod 2

 

Čl. 160 odst. 2

Příloha VII část II bod 3

 

Čl. 160 odst. 3

Příloha VII část II bod 4

 

Čl. 160 odst. 4

Příloha VII část II bod 5

 

Čl. 160 odst. 5

Příloha VII část II bod 6

 

Čl. 160 odst. 6

Příloha VII část II bod 7

 

Čl. 160 odst. 7

Příloha VII část II bod 7

 

Čl. 161 odst. 1

Příloha VII část II bod 8

 

Čl. 161 odst. 2

Příloha VII část II bod 9

 

Čl. 161 odst. 3

Příloha VII část II bod 10

 

Čl. 161 odst. 4

Příloha VII část II bod 11

 

Čl. 162 odst. 1

Příloha VII část II bod 12

 

Čl. 162 odst. 2

Příloha VII část II bod 13

 

Čl. 162 odst. 3

Příloha VII část II bod 14

 

Čl. 162 odst. 4

Příloha VII část II bod 15

 

Čl. 162 odst. 5

Příloha VII část II bod 16

 

Čl. 163 odst. 1

Příloha VII část II bod 17

 

Čl. 163 odst. 2

Příloha VII část II bod 18

 

Čl. 163 odst. 3

Příloha VII část II bod 19

 

Čl. 163 odst. 4

Příloha VII část II bod 20

 

Čl. 164 odst. 1

Příloha VII část II bod 21

 

Čl. 164 odst. 2

Příloha VII část II bod 22

 

Čl. 164 odst. 3

Příloha VII část II bod 23

 

Čl. 164 odst. 4

 

 

Čl. 165 odst. 1

Příloha VII část II bod 24

 

Čl. 165 odst. 2

Příloha VII část II body 25 a 26

 

Čl. 165 odst. 3

Příloha VII část II bod 27

 

Čl. 166 odst. 1

Příloha VII část III bod 1

 

Čl. 166 odst. 2

Příloha VII část III bod 2

 

Čl. 166 odst. 3

Příloha VII část III bod 3

 

Čl. 166 odst. 4

Příloha VII část III bod 4

 

Čl. 166 odst. 5

Příloha VII část III bod 5

 

Čl. 166 odst. 6

Příloha VII část III bod 6

 

Čl. 166 odst. 7

Příloha VII část III bod 7

 

Čl. 166 odst. 8

Příloha VII část III bod 9

 

Čl. 166 odst. 9

Příloha VII část III bod 10

 

Čl. 166 odst. 10

Příloha VII část III bod 11

 

Čl. 167 odst. 1

Příloha VII část III bod 12

 

Čl. 167 odst. 2

 

 

Článek 168

Příloha VII část III bod 13

 

Čl. 169 odst. 1

Příloha VII část IV bod 2

 

Čl. 169 odst. 2

Příloha VII část IV bod 3

 

Čl. 169 odst. 3

Příloha VII část IV bod 4

 

Čl. 170 odst. 1

Příloha VII část IV body 5 - 11

 

Čl. 170 odst. 2

Příloha VII část IV bod 12

 

Čl. 170 odst. 3

Příloha VII část IV body 13 - 15

 

Čl. 170 odst. 4

Příloha VII část IV bod 16

 

Čl. 171 odst. 1

Příloha VII část IV bod 17

 

Čl. 171 odst. 2

Příloha VII část IV bod 18

 

Čl. 172 odst. 1

Příloha VII část IV body 19 - 23

 

Čl. 172 odst. 2

Příloha VII část IV bod 24

 

Čl. 172 odst. 3

Příloha VII část IV bod 25

 

Čl. 173 odst. 1

Příloha VII část IV body 26 - 28

 

Čl. 173 odst. 2

Příloha VII část IV bod 29

 

Čl. 173 odst. 3

 

 

Článek 174

Příloha VII část IV bod 30

 

Čl. 175 odst. 1

Příloha VII část IV bod 31

 

Čl. 175 odst. 2

Příloha VII část IV bod 32

 

Čl. 175 odst. 3

Příloha VII část IV bod 33

 

Čl. 175 odst. 4

Příloha VII část IV bod 34

 

Čl. 175 odst. 5

Příloha VII část IV bod 35

 

Čl. 176 odst. 1

Příloha VII část IV bod 36

 

Čl. 176 odst. 2

Příloha VII část IV bod 37 první pododstavec

 

Čl. 176 odst. 3

Příloha VII část IV bod 37 druhý pododstavec

 

Čl. 176 odst. 4

Příloha VII část IV bod 38

 

Čl. 176 odst. 5

Příloha VII část IV bod 39

 

Čl. 177 odst. 1

Příloha VII část IV bod 40

 

Čl. 177 odst. 2

Příloha VII část IV bod 41

 

Čl. 177 odst. 3

Příloha VII část IV bod 42

 

Čl. 178 odst. 1

Příloha VII část IV bod 44

 

Čl. 178 odst. 2

Příloha VII část IV bod 44

 

Čl. 178 odst. 3

Příloha VII část IV bod 45

 

Čl. 178 odst. 4

Příloha VII část IV bod 46

 

Čl. 178 odst. 5

Příloha VII část IV bod 47

 

Čl. 178 odst. 6

 

 

Čl. 178 odst. 7

 

 

Čl. 179 odst. 1

Příloha VII část IV body 43 a 49 - 56

 

Čl. 179 odst. 2

Příloha VII část IV bod 57

 

Čl. 180 odst. 1

Příloha VII část IV body 59 - 66

 

Čl. 180 odst. 2

Příloha VII část IV body 67 - 72

 

Čl. 180 odst. 3

 

 

Čl. 181 odst. 1

Příloha VII část IV body 73 - 81

 

Čl. 181 odst. 2

Příloha VII část IV bod 82

 

Čl. 181 odst. 3

 

 

Čl. 182 odst. 1

Příloha VII část IV body 87 - 92

 

Čl. 182 odst. 2

Příloha VII část IV bod 93

 

Čl. 182 odst. 3

Příloha VII část IV body 94 a 95

 

Čl. 182 odst. 4

 

 

Čl. 183 odst. 1

Příloha VII část IV body 98 - 100

 

Čl. 183 odst. 2

Příloha VII část IV body 101 a 102

 

Čl. 183 odst. 3

Příloha VII část IV bod 103 a bod 104

 

Čl. 183 odst. 4

Příloha VII část IV bod 96

 

Čl. 183 odst. 5

Příloha VII část IV bod 97

 

Čl. 183 odst. 6

 

 

Čl. 184 odst. 1

 

 

Čl. 184 odst. 2

Příloha VII část IV bod 105

 

Čl. 184 odst. 3

Příloha VII část IV bod 106

 

Čl. 184 odst. 4

Příloha VII část IV bod 107

 

Čl. 184 odst. 5

Příloha VII část IV bod 108

 

Čl. 184 odst. 6

Příloha VII část IV bod 109

 

Článek 185

Příloha VII část IV body 110 - 114

 

Článek 186

Příloha VII část IV bod 115

 

Článek 187

Příloha VII část IV bod 116

 

Článek 188

Příloha VII část IV body 117 - 123

 

Čl. 189 odst. 1

Příloha VII část IV bod 124

 

Čl. 189 odst. 2

Příloha VII část IV body 125 a 126

 

Čl. 189 odst. 3

Příloha VII část IV bod 127

 

Čl. 190 odst. 1

Příloha VII část IV bod 128

 

Čl. 190 odst. 2

Příloha VII část IV bod 129

 

Čl. 190 odst. 3 bod 4

Příloha VII část IV bod 130

 

Článek 191

Příloha VII část IV bod 131

 

Článek 192

Čl. 90 a Příloha VIII část 1 bod 2

 

Čl. 193 odst. 1

Čl. 93 odst. 2

 

Čl. 193 odst. 2

Čl. 93 odst. 3

 

Čl. 193 odst. 3

Čl. 93 odst. 1 a Příloha VIII část 3 bod 1

 

Čl. 193 odst. 4

Příloha VIII část 3 bod 2

 

Čl. 193 odst. 5

Příloha VIII část 5 bod 1

 

Čl. 193 odst. 6

Příloha VIII část 5 bod 2

 

Čl. 194 odst. 1

Čl. 92 odst. 1

 

Čl. 194 odst. 2

Čl. 92 odst. 2

 

Čl. 194 odst. 3

Čl. 92 odst. 3

 

Čl. 194 odst. 4

Čl. 92 odst. 4

 

Čl. 194 odst. 5

Čl. 92 odst. 5

 

Čl. 194 odst. 6

Čl. 92 odst. 5

 

Čl. 194 odst. 7

Čl. 92 odst. 6

 

Čl. 194 odst. 8

Příloha VIII část 2 bod 1

 

Čl. 194 odst. 9

Příloha VIII část 2 bod 2

 

Čl. 194 odst. 10

 

 

Článek 195

Příloha VIII část 1 body 3 a 4

 

Článek 196

Příloha VIII část 1 bod 5

 

Čl. 197 odst. 1

Příloha VIII část 1 bod 7

 

Čl. 197 odst. 2

Příloha VIII část 1 bod 7

 

Čl. 197 odst. 3

Příloha VIII část 1 bod 7

 

Čl. 197 odst. 4

Příloha VIII část 1 bod 8

 

Čl. 197 odst. 5

Příloha VIII část 1 bod 9

 

Čl. 197 odst. 6

Příloha VIII část 1 bod 9

 

Čl. 197 odst. 7

Příloha VIII část 1 bod 10

 

Čl. 197 odst. 8

 

 

Čl. 198 odst. 1

Příloha VIII část 1 bod 11

 

Čl. 198 odst. 2

Příloha VIII část 1 bod 11

 

Čl. 199 odst. 1

Příloha VIII část 1 bod 12

 

Čl. 199 odst. 2

Příloha VIII část 1 bod 13

 

Čl. 199 odst. 3

Příloha VIII část 1 bod 16

 

Čl. 199 odst. 4

Příloha VIII část 1 body 17 a 18

 

Čl. 199 odst. 5

Příloha VIII část 1 bod 20

 

Čl. 199 odst. 6

Příloha VIII část 1 bod 21

 

Čl. 199 odst. 7

Příloha VIII část 1 bod 22

 

Čl. 199 odst. 8

 

 

Článek 200

Příloha VIII část 1 body 23 až 25

 

Čl. 201 odst. 1

Příloha VIII část 1 body 26 a 28

 

Čl. 201 odst. 2

Příloha VIII část 1 bod 27

 

Článek 202

Příloha VIII část 1 bod 29

 

Článek 203

 

 

Čl. 204 odst. 1

Příloha VIII část 1 body 30 a bod 31

 

Čl. 204 odst. 2

Příloha VIII část 1 bod 32

 

Článek 205

Příloha VIII část 2 bod 3

 

Článek 206

Příloha VIII část 2 body 4 až 5

 

Čl. 207 odst. 1

Příloha VIII část 2 bod 6

 

Čl. 207 odst. 2

Příloha VIII část 2 bod 6 písm. a)

 

Čl. 207 odst. 3

Příloha VIII část 2 bod 6 písm. b)

 

Čl. 207 odst. 4

Příloha VIII část 2 bod 6 písm. c)

 

Čl. 207 odst. 5

Příloha VIII část 2 bod 7

 

Čl. 208 odst. 1

Příloha VIII část 2 bod 8

 

Čl. 208 odst. 2

Příloha VIII část 2 bod 8 písm. a)

 

Čl. 208 odst. 3

Příloha VIII část 2 bod 8 písm. b)

 

Čl. 208 odst. 4

Příloha VIII část 2 bod 8 písm. c)

 

Čl. 208 odst. 5

Příloha VIII část 2 bod 8 písm. d)

 

Čl. 209 odst. 1

Příloha VIII část 2 bod 9

 

Čl. 209 odst. 2

Příloha VIII část 2 bod 9 písm. a)

 

Čl. 209 odst. 3

Příloha VIII část 2 bod 9 písm. b)

 

Článek 210

Příloha VIII část 2 bod 10

 

Článek 211

Příloha VIII část 2 bod 11

 

Čl. 212 odst. 1

Příloha VIII část 2 bod 12

 

Čl. 212 odst. 2

Příloha VIII část 2 bod 13

 

Čl. 213 odst. 1

Příloha VIII část 2 bod 14

 

Čl. 213 odst. 2

Příloha VIII část 2 bod 15

 

Čl. 213 odst. 3

 

 

Čl. 214 odst. 1

Příloha VIII část 2 bod 16 písm. a) až c)

 

Čl. 214 odst. 2

Příloha VIII část 2 bod 16

 

Čl. 214 odst. 3

Příloha VIII část 2 bod 17

 

Čl. 215 odst. 1

Příloha VIII část 2 bod 18

 

Čl. 215 odst. 2

Příloha VIII část 2 bod 19

 

Čl. 216 odst. 1

Příloha VIII část 2 bod 20

 

Čl. 216 odst. 2

Příloha VIII část 2 bod 21

 

Čl. 217 odst. 1

Příloha VIII část 2 bod 22

 

Čl. 217 odst. 2

Příloha VIII část 2 bod 22 písm. c)

 

Čl. 217 odst. 3

Příloha VIII část 2 bod 22 písm. c)

 

Článek 218

Příloha VIII část 3 bod 3

 

Článek 219

Příloha VIII část 3 bod 4

 

Čl. 220 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 5

 

Čl. 220 odst. 2

Příloha VIII část 3 body 6, 8 až 10

 

Čl. 220 odst. 3

Příloha VIII část 3 bod 11

 

Čl. 220 odst. 4

Příloha VIII část 3 body 22 a 23

 

Čl. 220 odst. 5

Příloha VIII část III3 bod 9

 

Čl. 221 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 12

 

Čl. 221 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 12

 

Čl. 221 odst. 3

Příloha VIII část 3 body 13 až 15

 

Čl. 221 odst. 4

Příloha VIII část 3 bod16

 

Čl. 221 odst. 5

Příloha VIII část 3 body 18 a 19

 

Čl. 221 odst. 6

Příloha VIII část 3 body 20 a 21

 

Čl. 221 odst. 7

Příloha VIII část 3 bod17

 

Čl. 221 odst. 8

Příloha VIII část 3 body 22 a 23

 

Čl. 221 odst. 9

 

 

Čl. 222 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 24

 

Čl. 222 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 25

 

Čl. 222 odst. 3

Příloha VIII část 3 bod 26

 

Čl. 222 odst. 4

Příloha VIII část 3 bod 27

 

Čl. 222 odst. 5

Příloha VIII část 3 bod 28

 

Čl. 222 odst. 6

Příloha VIII část 3 bod 29

 

Čl. 222 odst. 7

Příloha VIII část 3 body 28 a 29

 

Čl. 223 odst. 1

Příloha VIII část 3 body 30 až 32

 

Čl. 223 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 33

 

Čl. 223 odst. 3

Příloha VIII část 3 bod 33

 

Čl. 223 odst. 4

Příloha VIII část 3 bod 33

 

Čl. 223 odst. 5

Příloha VIII část 3 bod 33

 

Čl. 223 odst. 6

Příloha VIII část 3 body 34 a 35

 

Čl. 223 odst. 7

Příloha VIII část 3 bod 35

 

Čl. 224 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 36

 

Čl. 224 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 37

 

Čl. 224 odst. 3

Příloha VIII část 3 bod 38

 

Čl. 224 odst. 4

Příloha VIII část 3 bod 39

 

Čl. 224 odst. 5

Příloha VIII část 3 bod 40

 

Čl. 224 odst. 6

Příloha VIII část 3 bod 41

 

Čl. 225 odst. 1

Příloha VIII část 3 body 42 až 46

 

Čl. 225 odst. 2

Příloha VIII část 3 body 47 až 52

 

Čl. 225 odst. 3

Příloha VIII část 3 body 53 až 56

 

Článek 226

Příloha VIII část 3 bod 57

 

Čl. 227 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 58

 

Čl. 227 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 58 písm. a) až h)

 

Čl. 227 odst. 3

Příloha VIII část 3 bod 58 písm. h)

 

Čl. 228 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 60

 

Čl. 228 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 61

 

Čl. 229 odst. 1

Příloha VIII část 3 body 62 až 65

 

Čl. 229 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 66

 

Čl. 229 odst. 3

Příloha VIII část 3 body 63 a 67

 

Čl. 230 odst. 1

Příloha VIII část 3 body 68 až 71

 

Čl. 230 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 72

 

Čl. 230 odst. 3

Příloha VIII část 3 body 73 a 74

 

Čl. 231 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 76

 

Čl. 231 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 77

 

Čl. 231 odst. 3

Příloha VIII část 3 bod 78

 

Čl. 231 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 79

 

Čl. 231 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 80

 

Čl. 231 odst. 3

Příloha VIII část 3 bod 80a

 

Čl. 231 odst. 4

Příloha VIII část 3 body 81 až 82

 

Čl. 232 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 83

 

Čl. 232 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 83

 

Čl. 232 odst. 3

Příloha VIII část 3 bod 84

 

Čl. 232 odst. 4

Příloha VIII část 3 bod 85

 

Článek 234

Příloha VIII část 3 bod 86

 

Čl. 235 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 87

 

Čl. 235 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 88

 

Čl. 235 odst. 3

Příloha VIII část 3 bod 89

 

Čl. 236 odst. 1

Příloha VIII část 3 bod 90

 

Čl. 236 odst. 2

Příloha VIII část 3 bod 91

 

Čl. 236 odst. 3

Příloha VIII část III bod 92

 

Čl. 237 odst. 1

Příloha VIII část 4 bod 1

 

Čl. 237 odst. 2

Příloha VIII část 4 bod 2

 

Čl. 238 odst. 1

Příloha VIII část 4 bod 3

 

Čl. 238 odst. 2

Příloha VIII část 4 bod 4

 

Čl. 238 odst. 3

Příloha VIII část 4 bod 5

 

Čl. 239 odst. 1

Příloha VIII část 4 bod 6

 

Čl. 239 odst. 2

Příloha VIII část 4 bod 7

 

Čl. 239 odst. 3

Příloha VIII část 4 bod 8

 

Článek 240

Příloha VIII část VI bod 1

 

Článek 241

Příloha VIII část VI bod 2

 

Čl. 242 odst. 1 až 9

Příloha IX část I bod 1

 

Čl. 242 odst. 10

Čl. 4 bod 37

 

Čl. 242 odst. 11

Čl. 4 bod 38

 

Čl. 242 odst. 12

 

 

Čl. 242 odst. 13

 

 

Čl. 242 odst. 14

 

 

Čl. 242 odst. 15

 

 

Čl. 243 odst. 1

Příloha IX část II bod 1

 

Čl. 243 odst. 2

Příloha IX část II bod 1a

 

Čl. 243 odst. 3

Příloha IX část II bod 1b

 

Čl. 243 odst. 4

Příloha IX část II bod 1c

 

Čl. 243 odst. 5

Příloha IX část II bod 1d

 

Čl. 243 odst. 6

 

 

Čl. 244 odst. 1

Příloha IX část II bod 2

 

Čl. 244 odst. 2

Příloha IX část II bod 2a

 

Čl. 244 odst. 3

Příloha IX část II bod 2b

 

Čl. 244 odst. 4

Příloha IX část II bod 2c

 

Čl. 244 odst. 5

Příloha IX část II bod 2d

 

Čl. 244 odst. 6

 

 

Čl. 245 odst. 1

Čl. 95 odst. 1

 

Čl. 245 odst. 2

Čl. 95 odst. 2

 

Čl. 245 odst. 3

Čl. 96 odst. 2

 

Čl. 245 odst. 4

Čl. 96 odst. 4

 

Čl. 245 odst. 5

 

 

Čl. 245 odst. 6

 

 

Čl. 246 odst. 1

Příloha IX část IV body 2 a 3

 

Čl. 246 odst. 2

Příloha IX část IV bod 5

 

Čl. 246 odst. 3

Příloha IX část IV bod 5

 

Čl. 247 odst. 1

Čl. 96 odst. 3, příloha IX část IV bod 60

 

Čl. 247 odst. 2

Příloha IX část IV bod 61

 

Čl. 247 odst. 3

 

 

Čl. 247 odst. 4

 

 

Čl. 248 odst. 1

Čl. 101 odst. 1

 

Čl. 248 odst. 2

 

 

Čl. 248 odst. 3

Čl. 101 odst. 2

 

Článek 249

Příloha IX část II body 3 a 4

 

Článek 250

Příloha IX část II body 5 - 7

 

Článek 251

Příloha IX část IV body 6 a 7

 

Článek 252

Příloha IX část IV bod 8

 

Čl. 253 odst. 1

Příloha IX část IV bod 9

 

Čl. 253 odst. 2

Příloha IX část IV bod 10

 

Článek 254

Příloha IX část IV body 11 a 12

 

Čl. 255 odst. 1

Příloha IX část IV bod 13

 

Čl. 255 odst. 2

Příloha IX část IV bod 15

 

Čl. 256 odst. 1

Čl. 100 odst. 1

 

Čl. 256 odst. 2

Příloha IX část IV body 17 - 20

 

Čl. 256 odst. 3

Příloha IX část IV bod 21

 

Čl. 256 odst. 4

Příloha IX část IV body 22 a 23

 

Čl. 256 odst. 5

Příloha IX část IV body 24 a 25

 

Čl. 256 odst. 6

Příloha IX část IV body 26 - 29

 

Čl. 256 odst. 7

Příloha IX část IV bod 30

 

Čl. 256 odst. 8

Příloha IX část IV bod 32

 

Čl. 256 odst. 9

Příloha IX část IV bod 33

 

Článek 257

Příloha IX část IV bod 34

 

Článek 258

Příloha IX část IV body 35 a 36

 

Čl. 259 odst. 1

Příloha IX část IV body 38 - 41

 

Čl. 259 odst. 2

Příloha IX část IV bod 42

 

Čl. 259 odst. 3

Příloha IX část IV bod 43

 

Čl. 259 odst. 4

Příloha IX část IV bod 44

 

Čl. 259 odst. 5

 

 

Článek 260

Příloha IX část IV bod 45

 

Čl. 261 odst. 1

Příloha IX část IV body 46 a 47, 49

 

Čl. 261 odst. 2

Příloha IX část IV bod 51

 

Čl. 262 odst. 1

Příloha IX část IV body 52, 53

 

Čl. 262 odst. 2

Příloha IX část IV bod 53

 

Čl. 262 odst. 3

 

 

Čl. 262 odst. 4

Příloha IX část IV bod 54

 

Čl. 263 odst. 1

Příloha IX část IV bod 57

 

Čl. 263 odst. 2

Příloha IX část IV bod 58

 

Čl. 263 odst. 3

Příloha IX část IV bod 59

 

Čl. 264 odst. 1

Příloha IX část IV bod 62

 

Čl. 264 odst. 2

Příloha IX část IV body 63 - 65

 

Čl. 264 odst. 3

Příloha IX část IV body 66 a 67

 

Čl. 264 odst. 4

 

 

Čl. 265 odst. 1

Příloha IX část IV bod 68

 

Čl. 265 odst. 2

Příloha IX část IV bod 70

 

Čl. 265 odst. 3

Příloha IX část IV bod 71

 

Čl. 266 odst. 1

Příloha IX část IV bod 72

 

Čl. 266 odst. 2

Příloha IX část IV bod 73

 

Čl. 266 odst. 3

Příloha IX část IV body 74 a 75

 

Čl. 266 odst. 4

Příloha IX část IV bod 76

 

Čl. 267 odst. 1

Čl. 97 odst. 1

 

Čl. 267 odst. 3

Čl. 97 odst. 3

 

Článek 268

Příloha IX část III bod 1

 

Článek 269

Příloha IX část III body 2 - 7

 

Článek 270

Čl. 98 odst. 1 a příloha IX část III body 8 a 9

 

Čl. 271 odst. 1

Příloha III část II bod 1

Příloha VII část III bod 5

 

Čl. 271 odst. 2

Příloha VII část III bod 7

 

Čl. 272 odst. 1

Příloha III část I bod 1

 

Čl. 272 odst. 2

Příloha III část I bod 3

 

Čl. 272 odst. 3

Příloha III část I bod 4

 

Čl. 272 odst. 4

Příloha III část I bod 5

 

Čl. 272 odst. 5

Příloha III část I bod 6

 

Čl. 272 odst. 6

Příloha III část I bod 7

 

Čl. 272 odst. 7

Příloha III část I bod 8

 

Čl. 272 odst. 8

Příloha III část I bod 9

 

Čl. 272 odst. 9

Příloha III část I bod 10

 

Čl. 272 odst. 10

Příloha III část I bod 11

 

Čl. 272 odst. 11

Příloha III část I bod 12

 

Čl. 272 odst. 12

Příloha III část I bod 13

 

Čl. 272 odst. 13

Příloha III část I bod 14

 

Čl. 272 odst. 14

Příloha III část I bod 15

 

Čl. 272 odst. 15

Příloha III část I bod 16

 

Čl. 272 odst. 16

Příloha III část I bod 17

 

Čl. 272 odst. 17

Příloha III část I bod 18

 

Čl. 272 odst. 18

Příloha III část I bod 19

 

Čl. 272 odst. 19

Příloha III část I bod 20

 

Čl. 272 odst. 20

Příloha III část I bod 21

 

Čl. 272 odst. 21

Příloha III část I bod 22

 

Čl. 272 odst. 22

Příloha III část I bod 23

 

Čl. 272 odst. 23

Příloha III část I bod 26

 

Čl. 272 odst. 24

Příloha III část VII bod a)

 

Čl. 272 odst. 25

Příloha III část VII bod a)

 

Čl. 272 odst. 26

Příloha III; Part V bod 2

 

Čl. 273 odst. 1

Příloha III část II bod 1

 

Čl. 273 odst. 2

Příloha III část II bod 2

 

Čl. 273 odst. 3

Příloha III část II bod 3 první a druhý pododstavec

 

Čl. 273 odst. 4

Příloha III část II bod 3 třetí pododstavec

 

Čl. 273 odst. 5

Příloha III část II bod 4

 

Čl. 273 odst. 6

Příloha III část II bod 5

 

Čl. 273 odst. 7

Příloha III část II bod 7

 

Čl. 273 odst. 8

Příloha III část II bod 8

 

Čl. 274 odst. 1

Příloha III část III

 

Čl. 274 odst. 2

Příloha III část III

 

Čl. 274 odst. 3

Příloha III část III

 

Čl. 274 odst. 4

Příloha III část III

 

Čl. 275 odst. 1

Příloha III část IV

 

Čl. 275 odst. 2

Příloha III část IV

 

Čl. 276 odst. 1

Příloha III část V bod 1

 

Čl. 276 odst. 2

Příloha III část V bod 1

 

Čl. 276 odst. 3

Příloha III část V body 1 a 2

 

Čl. 277 odst. 1

Příloha III část V body 3 a 4

 

Čl. 277 odst. 2

Příloha III část V bod 5

 

Čl. 277 odst. 3

Příloha III část V bod 6

 

Čl. 277 odst. 4

Příloha III část V bod 7

 

Čl. 278 odst. 1

 

 

Čl. 278 odst. 2

Příloha III část V bod 8

 

Čl. 278 odst. 3

Příloha III část V bod 9

 

Článek 279

Příloha III část V bod 10

 

Čl. 280 odst. 1

Příloha III část V bod 11

 

Čl. 280 odst. 2

Příloha III část V bod 12

 

Čl. 281 odst. 1

 

 

Čl. 281 odst. 2

Příloha III část V bod 13

 

Čl. 281 odst. 3

Příloha III část V bod 14

 

Čl. 282 odst. 1

 

 

Čl. 282 odst. 2

Příloha III část V bod 15

 

Čl. 282 odst. 3

Příloha III část V bod 16

 

Čl. 282 odst. 4

Příloha III část V bod 17

 

Čl. 282 odst. 5

Příloha III část V bod 18

 

Čl. 282 odst. 6

Příloha III část V bod 19

 

Čl. 282 odst. 7

Příloha III část V bod 20

 

Čl. 282 odst. 8

Příloha III část V bod 21

 

Čl. 283 odst. 1

Příloha III část VI bod 1

 

Čl. 283 odst. 2

Příloha III část VI bod 2

 

Čl. 283 odst. 3

Příloha III část VI bod 2

 

Čl. 283 odst. 4

Příloha III část VI bod 3

 

Čl. 283 odst. 5

Příloha III část VI bod 4

 

Čl. 283 odst. 6

Příloha III část VI bod 4

 

Čl. 284 odst. 1

Příloha III část VI bod 5

 

Čl. 284 odst. 2

Příloha III část VI bod 6

 

Čl. 284 odst. 3

 

 

Čl. 284 odst. 4

Příloha III část VI bod 7

 

Čl. 284 odst. 5

Příloha III část VI bod 8

 

Čl. 284 odst. 6

Příloha III část VI bod 9

 

Čl. 284 odst. 7

Příloha III část VI bod 10

 

Čl. 284 odst. 8

Příloha III část VI bod 11

 

Čl. 284 odst. 9

Příloha III část VI bod 12

 

Čl. 284 odst. 10

Příloha III část VI bod 13

 

Čl. 284 odst. 11

Příloha III část VI bod 9

 

Čl. 284 odst. 12

 

 

Čl. 284 odst. 13

Příloha III část VI bod 14

 

Čl. 285 odst. 1

Příloha III část VI bod 15

 

Čl. 285 odst. 2 - 8

 

 

Čl. 286 odst. 1

Příloha III část VI body 18 a 25

 

Čl. 286 odst. 2

Příloha III část VI bod 19

 

Čl. 286 odst. 3

 

 

Čl. 286 odst. 4

Příloha III část VI bod 20

 

Čl. 286 odst. 5

Příloha III část VI bod 21

 

Čl. 286 odst. 6

Příloha III část VI bod 22

 

Čl. 286 odst. 7

Příloha III část VI bod 23

 

Čl. 286 odst. 8

Příloha III část VI bod 24

 

Čl. 287 odst. 1

Příloha III část VI bod 17

 

Čl. 287 odst. 2

Příloha III část VI bod 17

 

Čl. 287 odst. 3

 

 

Čl. 287 odst. 4

 

 

Článek 288

Příloha III část VI bod 26

 

Čl. 289 odst. 1

Příloha III část VI bod 27

 

Čl. 289 odst. 2

Příloha III část VI bod 28

 

Čl. 289 odst. 3

Příloha III část VI bod 29

 

Čl. 289 odst. 4

Příloha III část VI bod 29

 

Čl. 289 odst. 5

Příloha III část VI bod 30

 

Čl. 289 odst. 6

Příloha III část VI bod 31

 

Čl. 290 odst. 1

Příloha III část VI bod 32

 

Čl. 290 odst. 2

Příloha III část VI bod 32

 

Čl. 290 odst. 3 - 10

 

 

Čl. 291 odst. 1

Příloha I část I body 27 - 28

 

Čl. 291 odst. 2

Příloha III část VI bod 34

 

Čl. 291 odst. 3

 

 

Čl. 291 odst. 4

Příloha III část VI bod 35

 

Čl. 291 odst. 5

 

 

Čl. 291 odst. 6

 

 

Čl. 292 odst. 1

Příloha III část VI bod 36

 

Čl. 292 odst. 2

Příloha III část VI bod 37

 

Čl. 292 odst. 3

 

 

Čl. 292 odst. 4

 

 

Čl. 292 odst. 5

 

 

Čl. 292 odst. 6

Příloha III část VI bod 38

 

Čl. 292 odst. 7

Příloha III část VI bod 39

 

Čl. 292 odst. 8

Příloha III část VI bod 40

 

Čl. 292 odst. 9

Příloha III část VI bod 41

 

Čl. 292 odst. 10

 

 

Čl. 293 odst. 1

Příloha III část VI bod 42

 

Čl. 293 odst. 2 - 6

 

 

Čl. 294 odst. 1

Příloha III část VI bod 42

 

Čl. 294 odst. 2

 

 

Čl. 294 odst. 3

Příloha III část VI bod 42

 

Čl. 295

Příloha III část VII písm. a)

 

Čl. 296 odst. 1

Příloha III část VII písm. b)

 

Čl. 296 odst. 2

Příloha III část VII písm. b)

 

Čl. 296 odst. 3

Příloha III část VII písm. b)

 

Čl. 297 odst. 1

Příloha III část VII písm. b)

 

Čl. 297 odst. 2

Příloha III část VII písm. b)

 

Čl. 297 odst. 3

Příloha III část VII písm. b)

 

Čl. 297 odst. 4

Příloha III část VII písm. b)

 

Čl. 298 odst. 1

Příloha III část VII písm. c)

 

Čl. 298 odst. 2

Příloha III část VII písm. c)

 

Čl. 298 odst. 3

Příloha III část VII písm. c)

 

Čl. 298 odst. 4

Příloha III část VII písm. c)

 

Čl. 299 odst. 1

 

Příloha II bod 7

Čl. 299 odst. 2

 

Příloha II body 7 - 11

Článek 300

 

 

Článek 301

Příloha III část 2 bod 6

 

Článek 302

 

 

Článek 303

 

 

Článek 304

 

 

Článek 305

 

 

Článek 306

 

 

Článek 307

 

 

Článek 308

 

 

Článek 309

 

 

Článek 310

 

 

Článek 311

 

 

Čl. 312 odst. 1

Čl. 104 odst. 3 a 6 a příloha X část 2 body 2, 5 a 8

 

Čl. 312 odst. 2

Čl. 105 odst. 1 a 105 odst. 2 a příloha X část 3 bod 1

 

Čl. 312 odst. 3

 

 

Čl. 312 odst. 4

Čl. 105 odst. 1

 

Čl. 313 odst. 1

Čl. 102 odst. 2

 

Čl. 313 odst. 2

Čl. 102 odst. 3

 

Čl. 313 odst. 3

 

 

Čl. 314 odst. 1

Čl. 102 odst. 4

 

Čl. 314 odst. 2

Příloha X část 4 bod 1

 

Čl. 314 odst. 3

Příloha X část 4 bod 2

 

Čl. 314 odst. 4

Příloha X část 4 body 3 a 4

 

Čl. 314 odst. 5

 

 

Čl. 315 odst. 1

Čl. 103 a příloha X část 1 body 1 až 3

 

Čl. 315 odst. 2

 

 

Čl. 315 odst. 3

 

 

Čl. 315 odst. 4

Příloha X část 1 bod 4

 

Čl. 316 odst. 1

Příloha X část 1 body 5 to 8

 

Čl. 316 odst. 2

Příloha X část 1 bod 9

 

Čl. 316 odst. 3

 

 

Čl. 317 odst. 1

Čl. 104 odst. 1

 

Čl. 317 odst. 2

Čl. 104 odst. 2 a 4 a příloha X část 2 bod 1

 

Čl. 317 odst. 3

Příloha X část 2 bod 1

 

Čl. 317 odst. 4

Příloha X část 2 bod 2

 

Čl. 318 odst. 1

Příloha X část 2 bod 4

 

Čl. 318 odst. 2

Příloha X část 2 bod 4

 

Čl. 318 odst. 3

 

 

Čl. 319 odst. 1

Příloha X část 2 body 6 až 7

 

Čl. 319 odst. 2

Příloha X část 2 body 10 a 11

 

Článek 320

Příloha X část 2 body 9 a 12

 

Článek 321

Příloha X část 3 body 2 až 7

 

Čl. 322 odst. 1

 

 

Čl. 322 odst. 2

Příloha X část 3 body 8 až 12

 

Čl. 322 odst. 3

Příloha X část 3 body 13 až 18

 

Čl. 322 odst. 4

Příloha X část 3 bod 19

 

Čl. 322 odst. 5

Příloha X část 3 bod 20

 

Čl. 322 odst. 6

Příloha X část 3 body 21 až 24

 

Čl. 323 odst. 1

Příloha X část 3 bod 25

 

Čl. 323 odst. 2

Příloha X část 3 bod 26

 

Čl. 323 odst. 3

Příloha X část 3 bod 27

 

Čl. 323 odst. 4

Příloha X část 3 bod 28

 

Čl. 323 odst. 5

Příloha X část 3 bod 29

 

Článek 324

Příloha X část 5

 

Čl. 325 odst. 1

 

Článek 26

Čl. 325 odst. 2

 

Článek 26

Čl. 325 odst. 3

 

 

Článek 326

 

 

Čl. 327 odst. 1

 

Příloha I bod 1

Čl. 327 odst. 2

 

Příloha I bod 2

Čl. 327 odst. 3

 

Příloha I bod 3

Čl. 328 odst. 1

 

Příloha I bod 4

Čl. 328 odst. 2

 

 

Čl. 329 odst. 1

 

Příloha I bod 5

Čl. 329 odst. 2

 

 

Článek 330

 

Příloha I bod 7

Čl. 331 odst. 1

 

Příloha I bod 9

Čl. 331 odst. 2

 

Příloha I bod 10

Čl. 332 odst. 1

 

Příloha I bod 8

Čl. 332 odst. 2

 

Příloha I bod 8

Článek 333

 

Příloha I bod 11

Článek 334

 

Příloha I bod 13

Článek 335

 

Příloha I bod 14

Čl. 336 odst. 1

 

Příloha I bod 14

Čl. 336 odst. 2

 

Příloha I bod 14

Čl. 336 odst. 3

 

Příloha I bod 14

Čl. 336 odst. 4

 

Čl. 19 odst. 1

Čl. 337 odst. 1

 

Příloha I bod 16a

Čl. 337 odst. 2

 

Příloha I bod 16a

Čl. 337 odst. 3

 

Příloha I bod 16a

Čl. 337 odst. 4

 

Příloha I bod 16a

Čl. 337 odst. 4

 

Příloha I bod 16a

Čl. 338 odst. 1

 

Příloha I bod 14a

Čl. 338 odst. 2

 

Příloha I bod 14b

Čl. 338 odst. 3

 

Příloha I bod 14c

Čl. 338 odst. 4

 

Příloha I bod 14a

Čl. 339 odst. 1

 

Příloha I bod 17

Čl. 339 odst. 2

 

Příloha I bod 18

Čl. 339 odst. 3

 

Příloha I bod 19

Čl. 339 odst. 4

 

Příloha I bod 20

Čl. 339 odst. 5

 

Příloha I bod 21

Čl. 339 odst. 6

 

Příloha I bod 22

Čl. 339 odst. 7

 

Příloha I bod 23

Čl. 339 odst. 8

 

Příloha I bod 24

Čl. 339 odst. 9

 

Příloha I bod 25

Čl. 340 odst. 1

 

Příloha I bod 26

Čl. 340 odst. 2

 

Příloha I bod 27

Čl. 340 odst. 3

 

Příloha I bod 28

Čl. 340 odst. 4

 

Příloha I bod 29

Čl. 340 odst. 5

 

Příloha I bod 30

Čl. 340 odst. 6

 

Příloha I bod 31

Čl. 340 odst. 7

 

Příloha I bod 32

Čl. 341 odst. 1

 

Příloha I bod 33

Čl. 341 odst. 2

 

Příloha I bod 33

Čl. 341 odst. 3

 

 

Článek 342

 

Příloha I bod 34

Článek 343

 

Příloha I bod 36

Čl. 344 odst. 1

 

 

Čl. 344 odst. 2

 

Příloha I bod 37

Čl. 344 odst. 3

 

Příloha I bod 38

Čl. 345 odst. 1

 

Příloha I bod 41

Čl. 345 odst. 2

 

Příloha I bod 41

Čl. 346 odst. 1

 

Příloha I bod 42

Čl. 346 odst. 2

 

 

Čl. 346 odst. 3

 

Příloha I bod 43

Čl. 346 odst. 4

 

Příloha I bod 44

Čl. 346 odst. 5

 

Příloha I bod 45

Čl. 346 odst. 6

 

Příloha I bod 46

Článek 347

 

Příloha I bod 8

Čl. 348 odst. 1

 

Příloha I body 48 - 49

Čl. 348 odst. 2

 

Příloha I bod 50

Článek 349

 

Příloha I bod 51

Čl. 350 odst. 1

 

Příloha I bod 53

Čl. 350 odst. 2

 

Příloha I bod 54

Čl. 350 odst. 3

 

Příloha I bod 55

Čl. 350 odst. 4

 

Příloha I bod 56

Článek 351

 

Příloha III bod 1

Čl. 352 odst. 1

 

Příloha III bod 2 1

Čl. 352 odst. 2

 

Příloha III bod 2 odst. 1

Čl. 352 odst. 3

 

Příloha III bod 2 odst. 1

Čl. 352 odst. 4

 

Příloha III bod 2 odst. 2

Čl. 352 odst. 5

 

 

Čl. 353 odst. 1

 

Příloha III bod 2 odst. 1

Čl. 353 odst. 2

 

Příloha III bod 2 odst. 1

Čl. 353 odst. 3

 

Příloha III bod 2 odst. 1

Čl. 354 odst. 1

 

Příloha III bod 3 odst. 1

Čl. 354 odst. 2

 

Příloha III bod 3 odst. 2

Čl. 354 odst. 3

 

Příloha III bod 3 odst. 2

Čl. 354 odst. 4

 

 

Článek 355

 

 

Článek 356

 

 

Čl. 357 odst. 1

 

Příloha IV bod 1

Čl. 357 odst. 2

 

Příloha IV bod 2

Čl. 357 odst. 3

 

Příloha IV bod 3

Čl. 357 odst. 4

 

Příloha IV bod 4

Čl. 357 odst. 5

 

Příloha IV bod 6

Čl. 358 odst. 1

 

Příloha IV bod 8

Čl. 358 odst. 2

 

Příloha IV bod 9

Čl. 358 odst. 3

 

Příloha IV bod 10

Čl. 358 odst. 4

 

Příloha IV bod 12

Čl. 359 odst. 1

 

Příloha IV bod 13

Čl. 359 odst. 2

 

Příloha IV bod 14

Čl. 359 odst. 3

 

Příloha IV bod 15

Čl. 359 odst. 4

 

Příloha IV bod 16

Čl. 359 odst. 5

 

Příloha IV bod 17

Čl. 359 odst. 6

 

Příloha IV bod 18

Čl. 360 odst. 1

 

Příloha IV bod 19

Čl. 360 odst. 2

 

Příloha IV bod 20

Článek 361

 

Příloha IV bod 21

Článek 362

 

 

Čl. 363 odst. 1

 

Příloha V bod 1

Čl. 363 odst. 2

 

 

Čl. 363 odst. 3

 

 

Čl. 364 odst. 1

 

Příloha V bod 10b

Čl. 364 odst. 2

 

 

Čl. 364 odst. 3

 

 

Čl. 365 odst. 1

 

Příloha V bod 10

Čl. 365 odst. 2

 

Příloha V bod 10a

Čl. 366 odst. 1

 

Příloha V bod 7

Čl. 366 odst. 2

 

Příloha V bod 8

Čl. 366 odst. 3

 

Příloha V bod 9

Čl. 366 odst. 4

 

Příloha V bod 10

Čl. 366 odst. 5

 

Příloha V bod 8

Čl. 367 odst. 1

 

Příloha V bod 11

Čl. 367 odst. 2

 

Příloha V bod 12

Čl. 367 odst. 3

 

Příloha V bod 12

Čl. 368 odst. 1

 

Příloha V bod 2

Čl. 368 odst. 2

 

Příloha V bod 2

Čl. 368 odst. 3

 

Příloha V bod 5

Čl. 368 odst. 4

 

 

Čl. 369 odst. 1

 

Příloha V bod 3

Čl. 369 odst. 2

 

 

Čl. 370 odst. 1

 

Příloha V bod 5

Čl. 371 odst. 1

 

Příloha V bod 5

Čl. 371 odst. 2

 

 

Článek 372

 

Příloha V bod 5a

Článek 373

 

Příloha V bod 5b

Čl. 374 odst. 1

 

Příloha V bod 5c

Čl. 374 odst. 2

 

Příloha V bod 5d

Čl. 374 odst. 3

 

Příloha V bod 5d

Čl. 374 odst. 4

 

Příloha V bod 5d

Čl. 374 odst. 5

 

Příloha V bod 5d

Čl. 374 odst. 6

 

Příloha V bod 5d

Čl. 374 odst. 7

 

 

Čl. 375 odst. 1

 

Příloha V bod 5a

Čl. 375 odst. 2

 

Příloha V bod 5e

Čl. 376 odst. 1

 

Příloha V bod 5f

Čl. 376 odst. 2

 

Příloha V bod 5g

Čl. 376 odst. 3

 

Příloha V bod 5h

Čl. 376 odst. 4

 

Příloha V bod 5h

Čl. 376 odst. 5

 

Příloha V bod 5i

Čl. 376 odst. 6

 

Příloha V bod 5

Článek 377

 

Příloha V bod 5l

Článek 378

 

Příloha II bod 1

Čl. 379 odst. 1

 

Příloha II bod 2

Čl. 379 odst. 2

 

Příloha II bod 3

Čl. 379 odst. 3

 

Příloha II bod 2

Článek 380

 

Příloha II bod 4

Článek 381

 

 

Článek 382

 

 

Článek 383

 

 

Článek 384

 

 

Článek 385

 

 

Článek 386

 

 

Článek 387

 

Čl. 28 odst. 1

Článek 388

 

 

Článek 389

Čl. 106 odst. 1 první pododstavec

 

Čl. 390 odst. 1

Čl. 106 odst. 1 pododstavec 2

 

Čl. 390 odst. 2

 

 

Čl. 390 odst. 3

 

Čl. 29 odst. 1

Čl. 390 odst. 4

 

Čl. 30 odst. 1

Čl. 390 odst. 5

 

Čl. 29 odst. 2

Čl. 390 odst. 6

Čl. 106 odst. 2 první pododstavec

 

Čl. 390 odst. 7

Čl. 106 odst. 3

 

Čl. 390 odst. 8

Čl. 106 odst. 2 druhý a třetí pododstavec

 

Článek 391

Článek 107

 

Článek 392

Článek 108

 

Článek 393

Článek 109

 

Čl. 394 odst. 1

Čl. 110 odst. 1

 

Čl. 394 odst. 2

Čl. 110 odst. 1

 

Čl. 394 odst. 3 a 4

Čl. 110 odst. 2

 

Čl. 394 odst. 4

Čl. 110 odst. 2

 

Čl. 395 odst. 1

Čl. 111 odst. 1

 

Čl. 395 odst. 2

 

 

Čl. 395 odst. 3

Čl. 111 odst. 4 první pododstavec

 

Čl. 395 odst. 4

 

Čl. 30 odst. 4

Čl. 395 odst. 5

 

Článek 31

Čl. 395 odst. 6

 

 

Čl. 395 odst. 7

 

 

Čl. 395 odst. 8

 

 

Čl. 396 odst. 1

Čl. 111 odst. 4 první a druhý pododstavec

 

Čl. 396 odst. 2

 

 

Čl. 397 odst. 1

 

Příloha VI bod 1

Čl. 397 odst. 2

 

Příloha VI bod 2

Čl. 397 odst. 3

 

Příloha VI bod 3

Článek 398

 

Čl. 32 odst. 1

Čl. 399 odst. 1

Čl. 112 odst. 1

 

Čl. 399 odst. 2

Čl. 112 odst. 2

 

Čl. 399 odst. 3

Čl. 112 odst. 3

 

Čl. 399 odst. 4

Čl. 110 odst. 3

 

Čl. 400 odst. 1

Čl. 113 odst. 3

 

Čl. 400 odst. 2

Čl. 113 odst. 4

 

Čl. 400 odst. 3

 

 

Čl. 401 odst. 1

Čl. 114 odst. 1

 

Čl. 401 odst. 2

Čl. 114 odst. 2

 

Čl. 401 odst. 3

Čl. 114 odst. 3

 

Čl. 402 odst. 1

Čl. 115 odst. 1

 

Čl. 402 odst. 2

Čl. 115 odst. 2

 

Čl. 402 odst. 3

 

 

Čl. 403 odst. 1

Čl. 117 odst. 1

 

Čl. 403 odst. 2

Čl. 117 odst. 2

 

Článek 404

Čl. 122a odst. 8

 

Čl. 405 odst. 1

Čl. 122a odst. 1

 

Čl. 405 odst. 2

Čl. 122a odst. 2

 

Čl. 405 odst. 3

Čl. 122a odst. 3 první pododstavec

 

Čl. 405 odst. 4

Čl. 122a odst. 3 druhý pododstavec

 

Čl. 406 odst. 1

Čl. 122a odst. 4 a čl. 122a odst. 5 druhý pododstavec

 

Čl. 406 odst. 2

Čl. 122a odst. 5 první pododstavec a čl. 122a odst. 6 první pododstavec

 

Článek 407

Čl. 122a odst. 5 první pododstavec

 

Článek 408

Čl. 122a odst. 6 první a druhý pododstavec

 

Článek 409

Čl. 122a odst. 7

 

Článek 410

Čl. 122a odst. 10

 

Článek 411

 

 

Článek 412

 

 

Článek 413

 

 

Článek 414

 

 

Článek 415

 

 

Článek 416

 

 

Článek 417

 

 

Článek 418

 

 

Článek 419

 

 

Článek 420

 

 

Článek 421

 

 

Článek 422

 

 

Článek 423

 

 

Článek 424

 

 

Článek 425

 

 

Článek 426

 

 

Článek 427

 

 

Článek 428

 

 

Článek 429

 

 

Článek 430

 

 

Čl. 431 odst. 1

Čl. 145 odst. 1

 

Čl. 431 odst. 2

Čl. 145 odst. 2

 

Čl. 431 odst. 3

Čl. 145 odst. 3

 

Čl. 431 odst. 4

Čl. 145 odst. 4

 

Čl. 432 odst. 1

Příloha XII část I bod 1 a čl. 146 odst. 1

 

Čl. 432 odst. 2

Čl. 146 odst. 2 a příloha XII část I body 2 a 3

 

Čl. 432 odst. 3

Čl. 146 odst. 3

 

Článek 433

Čl. 147 a příloha XII část I bod 4

 

Čl. 434 odst. 1

Článek 148

 

Čl. 434 odst. 2

 

 

Čl. 435 odst. 1

Příloha XII část II bod 1

 

Čl. 435 odst. 2

 

 

Článek 436

Příloha XII část II bod 2

 

Článek 437

 

 

Článek 438

Příloha XII část II body 4, 8

 

Článek 439

Příloha XII část II bod 5

 

Článek 440

 

 

Článek 441

 

 

Článek 442

Příloha XII část II bod 6

 

Článek 443

 

 

Článek 444

Příloha XII část II bod 7

 

Článek 445

Příloha XII část II bod 9

 

Článek 446

Příloha XII část II bod 11

 

Článek 447

Příloha XII část II bod 12

 

Článek 448

Příloha XII část II bod 13

 

Článek 449

Příloha XII část II bod 14

 

Článek 450

Příloha XII část II bod 15

 

Článek 451

 

 

Článek 452

Příloha XII část III bod 1

 

Článek 453

Příloha XII část III bod 2

 

Článek 454

Příloha XII část III bod 3

 

Článek 455

 

 

Čl. 456 první pododstavec

Čl. 150 odst. 1

Článek 41

Čl. 456 druhý pododstavec

 

 

Článek 457

 

 

Článek 458

 

 

Článek 459

 

 

Článek 460

 

 

Článek 461

 

 

Čl. 462 odst. 1

Článek 151a

 

Čl. 462 odst. 2

Článek 151a

 

Čl. 462 odst. 3

Článek 151a

 

Čl. 462 odst. 4

 

 

Čl. 462 odst. 5

 

 

Článek 463

 

 

Článek 464

 

 

Článek 465

 

 

Článek 466

 

 

Článek 467

 

 

Článek 468

 

 

Článek 469

 

 

Článek 470

 

 

Článek 471

 

 

Článek 472

 

 

Článek 473

 

 

Článek 474

 

 

Článek 475

 

 

Článek 476

 

 

Článek 477

 

 

Článek 478

 

 

Článek 479

 

 

Článek 480

 

 

Článek 481

 

 

Článek 482

 

 

Článek 483

 

 

Článek 484

 

 

Článek 485

 

 

Článek 486

 

 

Článek 487

 

 

Článek 488

 

 

Článek 489

 

 

Článek 490

 

 

Článek 491

 

 

Článek 492

 

 

Čl. 493 odst. 1

 

 

Čl. 493 odst. 2

 

 

Článek 494

 

 

Článek 495

 

 

Článek 496

 

 

Článek 497

 

 

Článek 498

 

 

Článek 499

 

 

Článek 500

 

 

Článek 501

 

 

Článek 502

 

 

Článek 503

 

 

Článek 504

 

 

Článek 505

 

 

Článek 506

 

 

Článek 507

 

 

Článek 508

 

 

Článek 509

 

 

Článek 510

 

 

Článek 511

 

 

Článek 512

 

 

Článek 513

 

 

Článek 514

 

 

Článek 515

 

 

Článek 516

 

 

Článek 517

 

 

Článek 518

 

 

Článek 519

 

 

Článek 520

 

 

Článek 521

 

 

Příloha I

Příloha II

 

Příloha II

Příloha IV

 

Příloha III

 

 



( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

( 3 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

( 7 ) Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).

( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

( 12 ) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

( 13 ) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

( 15 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

( 17 ) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.

( 18 ) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

( 19 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

( 20 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

( 21 ) Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10

►M10  ( 22 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. L …, 18.12.2019, s. 29). ◄

( 23 ) Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5.

( 24 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

( 25 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).

( 26 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2859, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2859/oj).

( 27 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

( 28 ) Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 36.

( 29 ) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).

( 30 ) Nařízení Komise (EU) č. 1205/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 7 (Úř. věst. L 305, 23.11.2011, s. 16).

( 31 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1). ◄

( 32 ) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

( *1 ) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, p. 1“

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU