(EU) č. 526/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004 Text s významem pro EHP

(1)

Elektronické komunikace, infrastruktura a služby jsou jak přímo, tak nepřímo důležitými faktory hospodářského a sociálního rozvoje. Hrají důležitou roli pro společnost a samy o sobě se staly obecně rozšířenými podobně jako zařízení pro dodávku elektřiny a vody a představují také důležité faktory při zásobování elektřinou, vodou a poskytování dalších klíčových služeb. Komunikační sítě plní funkci sociálního a inovačního katalyzátoru, přičemž znásobují dopad technologií a formují chování spotřebitelů, modely podnikání, průmysl, jakož i občanství a politický život. Jejich narušení může způsobit značnou fyzickou újmu a sociální a hospodářské škody, což zdůrazňuje význam opatření ke zvýšení ochrany a odolnosti zaměřených na zajištění kontinuity klíčových služeb. Bezpečnost elektronických komunikací, infrastruktury a služeb, zejména jejich integrita, dostupnost a důvěrnost, je postavena před výzvy, které se neustále rozšiřují a které mimo jiné souvisí s jednotlivými složkami komunikační infrastruktury a softwarem řídicím tyto složky, s infrastrukturou obecně a se službami poskytovanými prostřednictvím této infrastruktury. Obavy společnosti vzrůstají v neposlední řadě kvůli možným problémům z důvodu složitosti systému, poruch, systémových nedostatků, nehod, chyb a útoků, které mohou mít důsledky pro elektronickou a fyzickou infrastrukturu zajišťující služby důležité pro blahobyt evropských občanů.

(2)

Oblast hrozeb se neustále mění a bezpečnostní události mohou podlomit důvěru uživatelů v technologie, sítě a služby, a tím ovlivnit jejich schopnost plně využívat potenciálu vnitřního trhu a rozšířeného využívání informačních a komunikačních technologií (IKT).

(3)

Pravidelné posuzování stavu bezpečnosti sítí a informací v Unii na základě spolehlivých údajů Unie, ale i systematických předpovědí budoucího vývoje, výzev a hrozeb, a to jak na unijní, tak na celosvětové úrovni, je proto důležité pro tvůrce politik, odvětví a uživatele.

(4)

Rozhodnutím 2004/97/ES, Euratom (3), přijatém na zasedání Evropské rady dne 13. prosince 2003, zástupci členských států rozhodli, že Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), která byla zřízena na základě návrhu Komise, bude mít sídlo v Řecku ve městě, které určí řecká vláda. Na základě tohoto rozhodnutí řecká vláda určila, že ENISA bude mít své sídlo v Heraklionu na Krétě.

(5)

Dne 1.dubna 2005 byla mezi agenturou a hostitelským členským státem uzavřena dohoda o sídle.

(6)

Hostitelský členský stát agentury by měl zajistit co nejlepší podmínky pro bezproblémové a účinné fungování agentury. V zájmu zajištění řádného a účinného plnění úkolů agentury, přijímání a udržení si zaměstnanců a v zájmu zvýšení účinnosti v oblasti vytváření sítí je naprosto nezbytné, aby bylo sídlo agentury vhodně umístěno, přičemž by mimo jiné mělo být zajištěno odpovídající dopravní spojení a zařízení pro manžely/manželky a děti zaměstnanců agentury. Nezbytná opatření by měla být stanovena v dohodě mezi agenturou a daným hostitelským členským státem uzavřené poté, co bude schválena správní rady agentury.

(7)

S cílem zlepšit svou provozní účinnost agentura zřídila pobočku v metropolitní oblasti Atén, jež by měla být spravována se souhlasem a za podpory hostitelského členského státu a v níž by měli pracovat provozní zaměstnanci agentury. Zaměstnanci administrativního úseku agentury (včetně výkonného ředitele) a zaměstnanci finančního oddělení, oddělení sekundárního výzkumu a analýz, oddělení pro správu informačních technologií a zařízení, oddělení pro lidské zdroje, oddělení pro odborné vzdělávání a oddělení pro komunikaci a veřejné záležitosti by měli mít svá pracoviště v Heraklionu.

(8)

Agentura má právo rozhodovat o svých organizačních záležitostech v zájmu zajištění řádného a účinného plnění svých úkolů, přičemž má dodržovat ustanovení o svém sídle a o pobočce v Aténách uvedená v tomto nařízení. S cílem zajistit vykonávání úkolů, v jejichž rámci je nezbytné spolupracovat s klíčovými zúčastněnými stranami, jako jsou orgány Unie, by agentura měla zejména přijmout potřebná praktická opatření zvyšující operační účinnost v této oblasti.

(9)

Evropský parlament a Rada přijaly v roce 2004 nařízení (ES) č. 460/2004 (4) o zřízení agentury ENISA za účelem přispět k cílům zajištění vysoké úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii a vytvoření kultury bezpečnosti sítí a informací v zájmu občanů, spotřebitelů, podniků a veřejné správy. V roce 2008 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (ES) č. 1007/2008 (5), kterým byl mandát agentury prodloužen do března 2012. Nařízení (ES) č. 580/2011 (6) prodlužuje mandát agentury do 13. září 2013.

(10)

Agentura by měla být nástupcem agentury ENISA zřízené nařízením (ES) č. 460/2004. Podle rozhodnutí zástupců členských států přijatého na zasedání Evropské rady dne 13. prosince 2003 by měl hostitelský členský stát udržovat a dále rozvíjet současná praktická ujednání, aby zajistil bezproblémový a účelný provoz agentury, včetně její pobočky se sídlem v Aténách, a usnadnil přijímání vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a jejich udržení.

(11)

Od vytvoření agentury ENISA se úkoly v bezpečnosti sítí a informací změnily spolu s technologií, vývojem trhu a sociálně ekonomickým vývojem a byly předmětem dalšího zvažování a diskuse. Unie v reakci na měnící se úkoly aktualizovala své priority pro politiku bezpečnosti sítí a informací. Cílem tohoto nařízení je posílit agenturu, aby úspěšně přispívala k úsilí orgánů Unie a členských států o rozvoj evropské kapacity pro zvládnutí úkolů týkajících se bezpečnosti sítí a informací.

(12)

Opatření vnitřního trhu v oblasti bezpečnosti elektronických komunikací a obecněji v bezpečnosti sítí a informací si vyžadují různé formy technických a organizačních postupů orgánů Unie a členských států. Nestejnorodé uplatňování těchto požadavků může vést k neúčinným řešením a vytvářet překážky vnitřního trhu. Je tedy třeba vytvořit odborné středisko na úrovni Unie, které by poskytovalo pokyny, poradenství a pomoc v otázkách týkajících se bezpečnosti sítí a informací a které by bylo oporou orgánů Unie a členských států. Agentura může reagovat na tyto potřeby rozvojem a udržováním vysoké úrovně odborných znalostí a tím, že bude nápomocna orgánům Unie, členským státům a následně i podnikatelskému sektoru při dodržování právních a regulačních požadavků bezpečnosti sítí a informací a odhalování a řešení problémů v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a bude tak přispívat k řádnému fungování vnitřního trhu.

(13)

Agentura by měla plnit úkoly, které jí byly uloženy právními akty Unie v oblasti elektronických komunikací, a celkově přispívat k vyšší úrovni bezpečnosti elektronických komunikací i ochrany soukromí a osobních údajů kromě jiného poskytováním odborných znalostí a poradenství, podporou výměny osvědčených postupů a předkládáním politických doporučení.

(14)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (7) požaduje, aby poskytovatelé veřejných elektronických komunikačních sítí nebo veřejně dostupných elektronických komunikačních služeb přijali příslušná opatření k zachování jejich integrity a bezpečnosti a stanoví vnitrostátním regulačním orgánům povinnost případně informovat mimo jiné agenturu o každém narušení bezpečnosti či ztrátě integrity, jež mají významný dopad na fungování sítí či služeb, a předkládat Komisi a agentuře výroční souhrnnou zprávu o obdržených oznámeních a přijatých opatřeních. Směrnice 2002/21/ES dále vyzývá agenturu, aby poskytováním stanovisek přispívala k harmonizaci příslušných technických a organizačních bezpečnostních opatření.

(15)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (8) stanoví pro poskytovatele veřejně dostupných elektronických komunikací povinnost, aby přijali vhodná technická a organizační opatření k zajištění bezpečnosti svých služeb, a stanoví také požadavek na zachování důvěrného charakteru sdělení a souvisejících provozních údajů. Pro poskytovatele služeb elektronických komunikací směrnice 2002/58/ES zavádí povinnost informovat o narušení osobních údajů a oznamovat je. Také požaduje, aby Komise s agenturou konzultovala veškerá technická prováděcí opatření, která mají být přijata, pokud jde o okolnosti nebo formát a postupy, jež se vztahují na povinnost informovat o narušení osobních údajů a oznamovat je. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (9) požaduje, aby členské státy stanovily, že osoby kontrolující osobní údaje musí přijmout vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě, úpravám, neoprávněnému sdělování nebo přístupu, zejména pokud zpracování zahrnuje předávání údajů v síti, jakož i proti jakékoli jiné podobě nedovoleného zpracování.

(16)

Agentura by měla přispívat k vysoké úrovni bezpečnosti sítí a informací a k lepší ochraně soukromí a osobních údajů a vytvářet a podporovat kulturu bezpečnosti sítí a informací v zájmu občanů, spotřebitelů, podniků a organizací veřejného sektoru v Unii, a napomáhat tak řádnému fungování vnitřního trhu. K dosažení tohoto cíle by agentuře měly být přiděleny nezbytné rozpočtové prostředky.

(17)

Vzhledem ke stále většímu významu elektronických sítí a komunikací, které nyní představují páteř evropského hospodářství, a stávající velikosti digitálního hospodářství by mělo dojít k navýšení finančních a lidských zdrojů vyčleněných pro agenturu tak, aby odpovídaly její posílené úloze a úkolům a jejímu klíčovému postavení při obraně evropského digitálního ekosystému.

(18)

Agentura by měla působit jako referenční bod a působit spolehlivě a důvěryhodně díky své nezávislosti, kvalitě poradenství, které poskytuje, a informacím, které šíří, transparentnosti svých postupů a metodám práce a náležité péči při plnění svých úkolů. Agentura by měla navázat na vnitrostátní úsilí a úsilí Unie a plnit své úkoly v plné spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy a měla by být otevřena kontaktům s průmyslem a ostatními zúčastněnými stranami. Agentura by kromě toho měla vycházet ze vstupů soukromého sektoru a spolupráce s ním, což hraje významnou úlohu při zajišťování elektronických komunikací, infrastruktur a služeb.

(19)

V souboru úkolů by mělo být uvedeno, jak má agentura plnit své cíle a současně zajistit flexibilitu svých činností. Úkoly plněné agenturou by měly zahrnovat sběr příslušných informací a údajů potřebných k uskutečnění analýz rizik pro bezpečnost a odolnost elektronických komunikací, infrastruktury a služeb a k posouzení stavu bezpečnosti sítí a informací v Unii ve spolupráci s členskými státy, Komisí a případně s příslušnými zúčastněnými stranami. Agentura by měla zajistit koordinaci a spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy a zvýšit spolupráci mezi zúčastněnými stranami v Evropě, a to zejména tím, že do svých činností zapojí příslušné vnitrostátní orgány a orgány Unie a špičkové odborníky soukromého sektoru v příslušných oblastech, zejména provozovatele sítí a poskytovatele služeb elektronických komunikací, výrobce vybavení sítí a prodejce softwaru, přičemž je nutno vzít v úvahu, že sítě a informační systémy jsou tvořeny spojením hardwaru, softwaru a služeb. Agentura by měla být nápomocna orgánům Unie a členským státům v dialogu s průmyslem při řešení bezpečnostních problémů hardwarových a softwarových produktů, a přispívat tím ke společnému přístupu k bezpečnosti sítí a informací.

(20)

Agentuře by měly být poskytnuty strategie v oblasti bezpečnosti sítí a informací, které zveřejnily orgány, instituce či jiné subjekty Unie nebo jednotlivé členské státy, aby měla k dispozici potřebné informace a zabránilo se zdvojování činností. Agentura by měla tyto strategie analyzovat a zajistit, aby byly předkládány ve formátu, který umožní jejich srovnání. Uvedené strategie a analýzy by měla v elektronické formě zpřístupnit veřejnosti.

(21)

Agentura by měla být Komisi nápomocna prostřednictvím poradenství, stanovisek a analýz ke všem záležitostem Unie souvisejícím s rozvojem politiky v oblasti bezpečnosti sítí a informací včetně ochrany kritické informační infrastruktury a odolnosti. Agentura by měla být rovněž nápomocna orgánům, institucím a jiným subjektům Unie a případně členským státům, které o to požádají, v jejich úsilí rozvíjet politiku a způsobilost bezpečnosti sítí a informací.

(22)

Agentura by měla plně zohlednit činnosti probíhající v oblasti výzkumu, vývoje a technologického hodnocení, zejména činnosti prováděné v rámci různých výzkumných iniciativ Unie, aby mohla orgánům, institucím a jiným subjektům Unie a případně členským státům, které o to požádají, poskytovat poradenství ohledně potřeb výzkumu v oblasti bezpečnosti sítí a informací.

(23)

Agentura by měla být nápomocna orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, jakož i členským státům v jejich úsilí vytvářet a zvyšovat mezinárodní schopnost a připravenost předcházet problémům a incidentům v oblasti bezpečnosti sítí a informací, odhalovat je a reagovat na ně. Agentura by v tomto ohledu měla usnadňovat spolupráci mezi členskými státy navzájem a mezi Komisí a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a členskými státy. Agentura by za tímto účelem měla podporovat členské státy v jejich neustálém úsilí zvyšovat schopnost reakce a organizovat a provádět evropská a na žádost jednotlivých členských států vnitrostátní cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(24)

K lepšímu pochopení úkolů v oblasti bezpečnosti sítí a informací je třeba, aby agentura analyzovala současná a nově se objevující rizika. Agentura by za tímto účelem měla ve spolupráci s členskými státy a případně statistickými orgány a dalšími subjekty shromáždit příslušné informace. Agentura by měla být rovněž nápomocna orgánům, institucím a jiným subjektům Unie a členským státům v jejich úsilí zaměřeném na sběr, analýzu a šíření údajů o bezpečnosti sítí a informací. Sběr příslušných statistických informací a údajů potřebných pro provádění analýz rizik pro bezpečnost a odolnost elektronických komunikací, infrastruktury a služeb by měl probíhat na základě informací poskytovaných členskými státy a na základě informovanosti agentury o infrastrukturách IKT orgánů Unie a v souladu s předpisy Unie a vnitrostátními předpisy v souladu s právem Unie. Agentura by na základě těchto informací měla udržovat povědomí o aktuálním stavu bezpečnosti sítí a informací a souvisejících tendencích v Unii v zájmu orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a členských států.

(25)

Při plnění svých úkolů by agentura měla usnadňovat spolupráci mezi Unií a členskými státy v zájmu zlepšení informovanosti o stavu bezpečnosti sítí a informací v Unii.

(26)

Agentura by měla usnadňovat spolupráci mezi příslušnými nezávislými regulačními orgány členských států, zejména podporovat rozvoj, prosazování a výměnu osvědčených postupů a norem pro vzdělávací programy a programy na zvýšení informovanosti. Rozšířená výměna informací mezi členskými státy tato opatření usnadní. Agentura by měla přispívat ke zvyšování informovanosti jednotlivých uživatelů elektronických komunikací, infrastruktur a služeb, a to i tím, že bude nápomocna členským státům, které se rozhodly používat platformu pro informace ve veřejném zájmu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (10) k poskytování příslušných informací veřejného zájmu týkajících se bezpečnosti sítí a informací, a také tím, že bude nápomocna při vypracovávání těchto informací, které mají být součástí dodávky nových zařízení určených k použití ve veřejných komunikačních sítích. Agentura by měla rovněž podporovat spolupráci mezi zúčastněnými stranami na úrovni Unie, zčásti podporou sdílení informací, osvětových kampaní a vzdělávacích a školících programů.

(27)

Agentura by mimo jiné měla být nápomocna příslušným orgánům, institucím a jiným subjektům Unie a členským státům při provádění veřejných vzdělávacích kampaní pro koncové uživatele, jejichž cílem je podporovat bezpečnější chování jednotlivců na internetu a zvyšovat informovanost o potenciálních hrozbách v kybernetickém světě, včetně počítačové kriminality jako phishingové útoky, botnety, finanční a bankovní podvody, jakož i podporovat základní nástroje ověřování a ochrany údajů.

(28)

Agentura by měla za účelem zajištění náležitého plnění svých cílů spolupracovat s příslušnými subjekty, včetně subjektů, které se zabývají počítačovou kriminalitou (například Europol) a ochranou soukromí, a vyměňovat si s nimi know-how a osvědčené postupy a poskytovat jim poradenství ohledně aspektů bezpečnosti sítí a informací, které by mohly mít dopad na jejich práci. Agentura by se měla snažit o dosažení součinnosti mezi úsilím těchto subjektů a jejím vlastním úsilím o prosazování vysoké bezpečnosti sítí a informací. Zástupcům vnitrostátních a unijních donucovacích orgánů a orgánů na ochranu soukromí by měla být umožněna účast ve stálé skupině zúčastněných stran. Při spolupráci s donucovacími orgány týkající se aspektů bezpečnosti sítí a informací, které by mohly mít dopad na jejich práci, by agentura měla respektovat stávající informační kanály a zavedené sítě.

(29)

Komise zahájila Evropské partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem pro odolnost jako flexibilní unijní platformu pro spolupráci v oblasti odolnosti infrastruktury IKT, v němž by agentura měla plnit úlohu zprostředkovatele a spojovat zúčastněné strany veřejného a soukromého sektoru za účelem posuzování priorit veřejné politiky, hospodářského a tržního rozměru úkolů a opatření pro odolnost IKT.

(30)

Agentura by za účelem podpory bezpečnosti sítí a informací a jejího zviditelnění měla usnadňovat spolupráci mezi příslušnými veřejnými orgány členských států, zejména prostřednictvím podpory rozvoje a výměny osvědčených postupů a programů na zlepšování informovanosti, ale i posílením jejich osvětových činností. Agentura by měla rovněž podporovat spolupráci mezi zúčastněnými stranami a orgány Unie, a to i podporou sdílení informací a činností za účelem zvyšování informovanosti.

(31)

Agentura by za účelem posílení vysoké úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii měla podporovat spolupráci a výměnu informací a osvědčených postupů mezi příslušnými organizacemi, například skupinami pro reakci na incidenty v oblasti počítačové bezpečnosti (CSIRT) a skupinami pro reakci na počítačové hrozby (CERT).

(32)

Základem infrastruktury Unie pro bezpečnost sítí a informací by měl být unijní systém řádně fungujících skupin CERT. Agentura by měla podporovat skupiny CERT v jednotlivých členských státech a skupinu CERT působící na úrovni Unie (EU CERT) při provozování sítě skupin CERT zahrnující také členy Evropské vládní skupiny CERT. S cílem napomáhat zajištění toho, aby každá ze skupin CERT měla dostatečně rozvinuté kapacity a aby tyto kapacity co nejvíce odpovídaly kapacitám nejvyspělejších skupin CERT, by agentura měla podporovat zavedení a fungování systému pro vzájemné hodnocení. Agentura by měla navíc prosazovat a podporovat spolupráci mezi příslušnými skupinami CERT v případě incidentů, útoků či poruch postihujících nebo potenciálně postihujících alespoň dvě spravované nebo chráněné sítě nebo infrastrukturu skupinami CERT.

(33)

Účinné politiky v oblasti bezpečnosti sítí a informací by měly být založeny na pečlivě vyvinutých metodách posuzování rizika ve veřejném i v soukromém sektoru. Metody a postupy posuzování rizika se používají na různých úrovních, aniž by existoval jednotný systém, který by zaručoval jejich účinné uplatňování. Podpora a rozvoj osvědčených postupů posuzování rizika a interoperabilních řešení řízení rizik u organizací veřejného a soukromého sektoru zvýší úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii. Agentura by měla za tímto účelem podporovat spolupráci mezi zúčastněnými stranami z veřejného a soukromého sektoru na úrovni Unie a usnadňovat jejich úsilí zaměřené na vytvoření a převzetí evropských a mezinárodních standardů řízení rizik a měřitelné bezpečnosti elektronických produktů, systémů, sítí a služeb, které společně se softwarem tvoří sítě a informační systémy.

(34)

Agentura by měla sdílet zkušenosti a obecné informace s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, které se zabývají bezpečností sítí a informací, je-li to účelné a vhodné pro vykonávání jejích cílů a úkolů. Agentura by měla přispívat ke stanovení priorit výzkumu prováděného na úrovni Unie v oblastech odolnosti sítí a bezpečnosti sítí a informací a měla by tlumočit poznatky o potřebách průmyslu příslušným výzkumným institucím.

(35)

Agentura by měla vybízet členské státy a poskytovatele služeb, aby zvýšili své obecné standardy v oblasti bezpečnosti, a přiměli tak všechny uživatele internetu podniknout potřebné kroky k zajištění své vlastní bezpečnosti v oblasti počítačových sítí.

(36)

Otázky bezpečnosti sítí a informací jsou globálními tématy. Je nutná užší mezinárodní spolupráce pro zvýšení bezpečnostních standardů, včetně stanovení společných norem a kodexů chování, a zlepšení sdílení informací, jež podpoří pružnější mezinárodní spolupráci v reakci na problémy týkající se bezpečnosti sítí a informací, ale i společný globální přístup k nim. Agentura by za tímto účelem měla podporovat větší zapojení Unie a spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi tím, že případně poskytne nezbytné odborné znalosti a analýzy příslušným orgánům, institucím a jiným subjektům Unie.

(37)

Agentura by měla pracovat podle zásady subsidiarity, přičemž by měla zajistit odpovídající míru koordinace mezi členskými státy v otázkách týkajících se bezpečnosti sítí a informací, zvyšovat efektivnost vnitrostátních politik a zvyšovat tak jejich hodnotu, a podle zásady proporcionality, přičemž by neměla překročit rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení. Plnění úkolů agentury by mělo posilovat působnost následujících orgánů, ale nenarušovat ji, přičemž by nemělo předjímat, omezovat nebo se překrývat s pravomocemi a úkoly vnitrostátních regulačních orgánů podle směrnic týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, jakož i Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 (11) a Komunikačního výboru uvedeného ve směrnici 2002/21/ES, evropských normalizačních orgánů, vnitrostátních normalizačních orgánů a stálého výboru podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (12), předpisů pro služby informační společnosti a nezávislých dozorčích orgánů členských států, jak je stanoveno ve směrnici 95/46/ES.

(38)

Aby bylo dosaženo souladu se společným prohlášením a společným přístupem, na nichž se v červenci 2012 dohodla interinstitucionální pracovní skupina pro decentralizované agentury, je nezbytné stanovit určité zásady týkající se řízení agentury, přičemž účelem tohoto prohlášení a přístupu je zjednodušit činnost agentur a zlepšit jejich výkonnost.

(39)

Společné prohlášení a společný přístup by se případně měly odrazit také v pracovních programech agentury, hodnoceních agentury a postupech, které agentura používá pro podávání zpráv a v administrativě.

(40)

V zájmu řádného fungování agentury by Komise a členské státy měly zajistit, aby osoby, které mají být jmenovány členy správní rady, měly patřičnou odbornou kvalifikaci. Komise a členské státy by měly usilovat o omezení fluktuace svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita její činnosti.

(41)

Je zásadní, aby si agentura vybudovala a udržela pověst subjektu vyznačujícího se nestranností, integritou a vysokými odbornými standardy. Správní rada by proto měla přijmout komplexní pravidla pro prevenci a řešení konfliktu zájmů vztahující se na celou agenturu.

(42)

Vzhledem ke specifickým podmínkám, v nichž agentura pracuje, a náročným úkolům, před nimiž stojí, by její organizační struktura měla být zjednodušena a posílena, aby se zajistila její větší účinnost a účelnost. Z tohoto důvodu by mimo jiné měla být ustavena výkonná rada, která správní radě umožní se zaměřit na otázky strategického významu.

(43)

Správní rada by v souladu s pravidly přijatými podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (finanční nařízení) (13) měla jmenovat účetního.

(44)

Aby byla zajištěna efektivita agentury, měly by být členské státy a Komise zastoupeny ve správní radě, která by měla vymezit obecné směry činnosti agentury a zaručit, že bude své úkoly plnit v souladu s tímto nařízením. Správní radě by měly být svěřeny pravomoci potřebné pro sestavování rozpočtu, ověřování jeho plnění, schvalování příslušných finančních předpisů, stanovení transparentních pracovních postupů pro přijímání rozhodnutí agentury, schvalování pracovního programu agentury, přijímání jejího jednacího řádu a vnitřních organizačních předpisů agentury, jmenování výkonného ředitele, rozhodování o prodloužení funkčního období výkonného ředitele v návaznosti na stanovisko, jež správní rada v této věci obdrží od Evropského parlamentu, a rozhodování o jeho odvolání. Správní rada by měla ustanovit výkonnou radu, která by jí byla nápomocna při plnění úkolů v administrativní a rozpočtové oblasti.

(45)

Řádné fungování agentury vyžaduje, aby byl její výkonný ředitel jmenován na základě projevených kvalit a doložených administrativních a řídicích schopností a rovněž odbornosti a zkušenosti v oblasti bezpečnosti sítí a informací a aby výkonný ředitel vykonával své povinnosti v organizaci vnitřního fungování agentury zcela nezávisle. Výkonný ředitel by měl za tímto účelem po předchozích konzultacích s Komisí zpracovat návrh pracovního programu agentury a učinit veškeré kroky nezbytné k zajištění jeho řádného plnění. Výkonný ředitel by měl vypracovávat výroční zprávy, které se předloží správní radě, a návrh odhadu příjmů a výdajů agentury a měl by plnit rozpočet.

(46)

Výkonný ředitel by měl mít možnost sestavovat ad hoc pracovní skupiny, které by se věnovaly konkrétním otázkám, zejména vědecké, technické nebo právní či socioekonomické povahy. Při vytváření ad hoc pracovních skupin by výkonný ředitel měl usilovat o vstup a využití příslušných vnějších odborných znalostí nezbytných k tomu, aby byla agentura schopna získat aktuální dostupné informace o úkolech bezpečnosti souvisejících s rozvojem informační společnosti. Výkonný ředitel by měl zajistit, aby byli členové ad hoc pracovní skupiny vybráni na základě vysokých standardů odborných znalostí a se zřetelem k rovnovážnému zastoupení, přičemž by v těchto skupinách byli případně podle odborné příslušnosti zahrnuti zástupci veřejné správy členských států, orgánů Unie a soukromého sektoru, včetně průmyslu, uživatelů a vědeckých odborníků v oblasti bezpečnosti sítí a informací. Výkonný ředitel by měl, je-li to vhodné, případ od případu přizvat jednotlivé odborníky uznané jako odborně způsobilé v příslušné oblasti k účasti na jednáních pracovních skupin. Jejich výdaje by měla hradit agentura v souladu se svými vnitřními organizačními předpisy a předpisy přijatými podle finančního nařízení.

(47)

Pro pravidelný dialog se soukromým sektorem, organizacemi spotřebitelů a ostatními dotčenými zúčastněnými stranami by agentura měla mít stálou skupinu zúčastněných stran. Stálá skupina zúčastněných stran ustavená správní radou na návrh výkonného ředitele by se měla věnovat otázkám, které mají význam pro zúčastněné strany, a měla by je předkládat agentuře. Výkonný ředitel by měl k jednání skupiny přizvat zástupce Evropského parlamentu a jiných příslušných orgánů, je-li to vhodné a přiměřené vzhledem k pořadu jednání.

(48)

Vzhledem k tomu, že jsou zúčastněné strany dostatečně zastoupeny ve stále skupině zúčastněných stran, s níž jsou vedeny konzultace zejména ohledně návrhu pracovního programu, není již nutné, aby byly zúčastněné strany zastoupeny ve správní radě.

(49)

Agentura by měla uplatňovat odpovídající ustanovení práva Unie týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (14). Na informace zpracovávané agenturou pro účely jejího vnitřního fungování, jakož i na informace zpracovávané při plnění jejích úkolů by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (15).

(50)

Agentura by měla zejména dodržovat předpisy vztahující se na orgány a instituce Unie a rovněž vnitrostátní předpisy o nakládání s citlivými dokumenty.

(51)

Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury a bylo jí umožněno vykonávat další nové úkoly, včetně nečekaných naléhavých úkolů, měla by agentura mít k dispozici dostatečný a samostatný rozpočet, který je rozhodující měrou financován z příspěvků Unie a z příspěvků třetích zemí podílejících se na práci agentury. Většina zaměstnanců agentury by se měla přímo podílet na operativním plnění mandátu agentury. Hostitelský nebo jakýkoli jiný členský stát by měl mít možnost poskytnout dobrovolné příspěvky k příjmům agentury. Všechny subvence ze souhrnného rozpočtu Evropské unie by měly podléhat rozpočtovému procesu Unie. Účetní dvůr by měl navíc provádět audit účetnictví agentury s cílem zajistit transparentnost a odpovědnost.

(52)

Vzhledem k neustále se měnícím hrozbám a k vývoji, k němuž dochází v rámci politiky Unie v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a s cílem dosáhnout souladu s víceletým finančním rámcem by délka mandátu agentury měla být stanovena na časově omezenou dobu sedmi let s možností jejího prodloužení.

(53)

Činnosti agentury by měly být hodnoceny nezávisle. Při hodnocení by se mělo přihlížet k tomu, jaké účinnosti agentura dosahuje při plnění svých cílů, k jejím pracovním postupům a významu úkolů, které plní, aby bylo možné stanovit, zda jsou cíle agentury stále aktuální, a na základě toho rozhodnout, zda a na jakou dobu by její mandát měl být prodloužen.

(54)

Pokud na konci mandátu agentury Komise nepředloží návrh na jeho prodloužení, měly by agentura a Komise přijmout příslušná opatření zaměřená především na otázky související s pracovními smlouvami zaměstnanců a s rozpočtem.

(55)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací za účelem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii, zvýšení informovanosti a vytvoření a prosazování kultury bezpečnosti sítí a informací ve společnosti v zájmu občanů, spotřebitelů, podniků a organizací veřejného sektoru v Unii a tím i pro zajištění vytváření a řádného fungování vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak stanoví článek 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(56)

Nařízení (ES) č. 460/2004 by mělo být zrušeno.

(57)

Evropský inspektor pro ochranu údajův byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a přijal své stanovisko dne 20. prosince 2010 (16),

a)

podporuje rozvoj politiky a práva Unie tím, že:

b)

podporuje rozvíjení schopností tím, že:

c)

podporuje dobrovolnou spolupráci mezi příslušnými veřejnými orgány a mezi zúčastněnými stranami soukromého a veřejného sektoru, včetně vysokých škol a výzkumných středisek v Unii, a podporuje zvyšování informovanosti, a to mimo jiné tím, že:

d)

podporuje vývoj a výzkum a normalizaci tím, že:

e)

spolupracuje s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, včetně těch, které se zabývají počítačovou kriminalitou a ochranou soukromí a osobních údajů, s cílem řešit otázky společného zájmu, a to i prostřednictvím:

f)

přispívá k úsilí Unie zaměřenému na spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v zájmu prosazení mezinárodní spolupráce v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a to i tím, že:

a)

správní radu;

b)

výkonného ředitele a zaměstnance a

c)

stálou skupinu zúčastněných stran.

a)

běžnou správu agentury;

b)

provádění rozhodnutí přijatých správní radou;

c)

vypracování ročního pracovního programu a víceletého pracovního programu po konzultaci se správní radou, a za jejich předložení správní radě po konzultaci s Komisí;

d)

provádění ročního pracovního programu a víceletého pracovního programu a podávání zpráv o jejich provádění správní radě;

e)

vypracování výroční zprávy o činnosti agentury a její předložení správní radě ke schválení;

f)

vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry zpětných hodnocení a zprávy o pokroku, kterou předkládá každé dva roky Komisi;

g)

ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi;

h)

vypracování strategie agentury pro boj proti podvodům a její předložení správní radě ke schválení;

i)

zajištění toho, aby agentura vykonávala své činnosti v souladu s požadavky subjektů využívajících jejích služeb, zejména s ohledem na přiměřenost poskytovaných služeb;

j)

rozvíjení a udržování styků s orgány a institucemi či jinými subjekty Unie;

k)

rozvíjení a udržování styků s podnikatelským sektorem a organizacemi spotřebitelů pro zajištění pravidelného dialogu s příslušnými zúčastněnými stranami;

l)

jiné úkoly, které jsou výkonnému řediteli uloženy tímto nařízením.

a)

Evropský parlament;

b)

Rada;

c)

Komise;

d)

jakýkoli příslušný subjekt určený členským státem, například vnitrostátní regulační orgán ve smyslu článku 2 směrnice 2002/21/ES.