(EU) č. 448/2013Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 448/2013 ze dne 15. května 2013 , kterým se stanoví postup pro určení referenčního členského státu mimounijního správce alternativních investičních fondů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 448/2013

ze dne 15. května 2013,

kterým se stanoví postup pro určení referenčního členského státu mimounijního správce alternativních investičních fondů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (1), a zejména na čl. 37 odst. 14 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V situacích uvedených v čl. 37 odst. 4 písm. b), písm. c) bodě i), písm. e) a f) a písm. g) bodě i) směrnice 2011/61/EU by mohl být za možný referenční členský stát mimounijního správce alternativních investičních fondů (dále jen „správce“), který hodlá spravovat unijní alternativní investiční fondy, případně nabízet jím spravované alternativní investiční fondy v Unii, považován více než jeden členský stát. V uvedených případech musí mimounijní správce požádat příslušné orgány uvedených členských států, aby určily jeho referenční členský stát. K žádosti by měly být připojeny veškeré nezbytné relevantní informace a dokumentace k určení referenčního členského státu tohoto správce. Dotyčné příslušné orgány by měly referenční členský stát určit společným rozhodnutím. Je třeba stanovit postup, podle kterého relevantní příslušné orgány určí referenční členský stát. Zatímco jmenování referenčního členského státu je společnou odpovědností příslušných orgánů dotyčných členských států, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2) by měl zajistit, aby byly všechny potenciální referenční členské státy do tohoto rozhodování řádně zapojeny, a měl by být nápomocen při dosažení dohody.

(2)

Postup pro určení referenčního členského státu se liší od postupu pro žádost o pas podle směrnice 2011/61/EU. Poté, co byl referenční členský stát určen, musí dotčený mimounijní správce požádat příslušný orgán uvedeného členského státu o povolení podle stejného postupu a za stejných podmínek, jaké pro správce platí podle článků 7 a 8 směrnice 2011/61/EU.

(3)	Směrnice 2011/61/EU ukládá členským státům, aby použily právní a správní předpisy, které uvedené směrnici provádějí, ode dne 22. července 2013. Aniž je dotčen akt v přenesené pravomoci požadovaný v čl. 67 odst. 6 směrnice 2011/61/EU, použití tohoto nařízení se proto také odkládá ke stejnému datu.

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Postup pro určení referenčního členského státu z několika možných referenčních členských států

1.   Pokud mimounijní správce alternativních investičních fondů (dále jen „správce“), který hodlá spravovat unijní alternativní investiční fondy, aniž by je nabízel, nebo hodlá nabízet v Unii alternativní investiční fondy, které spravuje, požádá o určení svého referenčního členského státu podle čl. 37 odst. 4 druhého pododstavce směrnice 2011/61/EU, tato žádost musí být písemná a musí být určena každému z příslušných orgánů členských států, které jsou možnými referenčními členskými státy. V žádosti se uvedou všechny potenciální referenční členské státy.

2.   Žádost mimounijního správce musí obsahovat nezbytné informace a dokumentaci potřebnou k určení referenčního členského státu.

3.   V situaci uvedené v čl. 37 odst. 4 písm. b) směrnice 2011/61/EU tyto informace a dokumentace zahrnují:

a)	uvedení členských států, v nichž mají sídlo alternativní investiční fondy spravované mimounijním správcem;

b)	uvedení členských států, v nichž mimounijní správce spravuje aktiva;

c)	objem aktiv spravovaných mimounijním správcem v různých členských státech.

4.   V situaci uvedené v čl. 37 odst. 4 písm. c) bodě i) směrnice 2011/61/EU tyto informace a dokumentace zahrnují:

a)	uvedení členského státu, v němž má sídlo alternativní investiční fond spravovaný mimounijním správcem;

b)	uvedení členských států, v nichž mimounijní správce hodlá nabízet alternativní investiční fond.

5.   V situacích uvedených v čl. 37 odst. 4 písm. e) a písm. g) bodě i) směrnice 2011/61/EU tyto informace a dokumentace zahrnují:

a)	uvedení členských států, v nichž mají sídlo alternativní investiční fondy spravované mimounijním správcem;

b)

popis strategie pro nabízení, která je způsobilá prokázat záměr mimounijního správce nabízet určitý alternativní investiční fond nebo několik fondů v určitém členském státě nebo v několika členských státech a realizovat účinné nabízení v určitých členských státech, přičemž se uvedou alespoň následující údaje: i) členské státy, v nichž budou distributoři (a správce, pokud bude distribuci provádět sám) nabízet podílové jednotky nebo akcie alternativních investičních fondů spravovaných správcem, včetně očekávaného podílu celkové nabídky v Unii, vyjádřeného spravovanými aktivy, ii) odhad očekávaného počtu investorů, jimž je nabídka určena, s bydlištěm v členských státech, v nichž správci hodlají nabízet své alternativní investiční fondy, iii) úřední jazyky členských států, do nichž byly nebo mají být přeloženy nabídkové a propagační dokumenty, iv) rozdělení nabídkových činností v členských státech, v nichž správce hodlá nabízet své alternativní investiční fondy, s ohledem zejména na viditelnost a četnost reklamy a předváděcích akcí.

6.   V situaci uvedené v čl. 37 odst. 4 písm. f) směrnice 2011/61/EU tyto informace a dokumentace zahrnují informace stanovené v odst. 5 písm. b) tohoto článku.

7.   Příslušné orgány, na něž se mimounijní správce obrátí jako na příslušné orgány možných referenčních států, ihned po přijetí žádosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku a nejpozději do tří pracovních dnů po přijetí žádosti navážou vzájemný kontakt a kontakt s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, aby rozhodly, zda nejsou na základě čl. 37 odst. 4 směrnice 2011/61/EU potenciálně dotčeny jakékoli další příslušné orgány v Unii.

Na žádost Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy mu příslušné orgány ihned poskytnou úplnou žádost podanou mimounijním správcem.

8.   Pokud je rozhodnuto, že by mohly být dotčeny další příslušné orgány v Unii, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy je ihned informuje a zajistí, aby jim byla předána úplná žádost podaná mimounijním správcem.

9.   Každý tímto postupem dotčený příslušný orgán a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy si mohou od mimounijního správce vyžádat další nezbytné relevantní informace a dokumentaci k určení referenčního členského státu.

Tato žádost o další informace nebo dokumentaci musí být písemná, musí uvádět důvody a musí být současně sdělena všem ostatním dotčeným příslušným orgánům a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

Jakmile dožadující příslušný orgán nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy obdrží další informace nebo dokumentaci, dožadující orgán uvedené informace nebo dokumentaci ihned předá všem ostatním dotčeným orgánům a případně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

10.   Do jednoho týdne od přijetí žádosti uvedené v odstavci 1 příslušnými orgány, na které se správce obrátil, nebo případně jakýmikoli dalšími příslušnými orgány v Unii podle odstavce 8 si všechny dotčené příslušné orgány navzájem, jakož i Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, předloží stanovisko ohledně určení vhodného referenčního členského státu.

11.   Všechny příslušné orgány následně společně určí referenční členský stát. K určení dojde nejpozději jeden měsíc po přijetí žádosti příslušnými orgány identifikovanými mimounijním správcem nebo případně dalšími příslušnými orgány v Unii podle odstavce 8.

Pokud jsou vyžádány další informace, lhůta uvedená v prvním pododstavci se prodlouží o dobu mezi podáním žádosti o další informace a dokumentaci uvedené v odstavci 9 a přijetím těchto informací nebo dokumentace.

12.   Evropský orgán pro cenné papíry a trhy je relevantním příslušným orgánům nápomocen a v případě potřeby usnadňuje určení referenčního členského státu podle článku 31 nařízení (EU) č. 1095/2010.

13.   Příslušný orgán členského státu, jenž je určen jako referenční členský stát, mimounijního správce o tomto určení neprodleně písemně informuje.

14.   Pokud není dožadující mimounijní správce do sedmi dnů písemně informován o určení nebo pokud relevantní příslušné orgány neurčily referenční členský stát ve lhůtě uvedené v odst. 11 prvním pododstavci tohoto článku, může si dožadující mimounijní správce zvolit svůj referenční členský stát sám v souladu s kritérii uvedenými v čl. 37 odst. 4 druhém pododstavci směrnice 2011/61/EU.

Mimounijní správce všechny příslušné orgány, na které se původně obrátil, jakož i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ihned písemně informuje o své volbě referenčního členského státu.

15.   Pokud se referenční členský stát zvolený mimounijním správcem a referenční členský stát určený příslušnými orgány liší, dotčené příslušné orgány informují mimounijního správce o určení co nejdříve, nejpozději však do dvou pracovních dnů poté, co byly informovány o správcově volbě v souladu s odstavcem 14. V takovém případě má přednost určení.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije od 22. července 2013.

---

(1)  Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

---