(EU) č. 158/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 158/2013 ze dne 18. února 2013 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 49, 22.2.2013, s. 29-46 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 18. února 2013 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 23. února 2013 Nabývá účinnosti: 23. února 2013
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 31. prosince 2013
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 158/2013

ze dne 18. února 2013

o opětovném uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

Dne 20. října 2007 Evropská komise (dále jen „Komise“) oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie oznámila zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále také „ČLR“) do Společenství (2). Dne 4. července 2008 Komise uložila nařízením (ES) č. 642/2008 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů pocházejících z ČLR.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 6. září 2007 španělskou Národní federací sdružení konzervárenského průmyslu ovoce a zeleniny („FENAVAL“, dříve nazývanou „FNACV“) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících 100 % výroby některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu dotčeného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku nastala, přičemž se tyto důkazy považovaly za dostatečný důvod k zahájení řízení.

(3)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. října 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Dne 9. listopadu 2007 Komise nařízením (ES) č. 1295/2007 ze dne 5. listopadu 2007, kteým se zavádí celní evidence dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky (4) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) zavedla celní evidenci dovozu tohoto výrobku pocházejícího z ČLR.

(5)

Je třeba připomenout, že ochranná opatření ohledně stejného výrobku byla v platnosti do 8. listopadu 2007. Komise uložila prozatímní ochranná opatření proti dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) nařízením (ES) č. 1964/2003 (5). Následovala konečná ochranná opatření uložená nařízením (ES) č. 658/2004 (6) (dále jen „nařízení o ochranných opatřeních“). Prozatímní i konečná ochranná opatření spočívala v celní kvótě, tzn. že clo se ukládalo až po vyčerpání objemu dovozu nepodléhajícího clu.

(6)

Konečné antidumpingové clo na dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky Rada uložila nařízením (ES) č. 1355/2008 (7) (dále jen „původní nařízení“).

(7)

Konečné antidumpingové clo bylo v rozmezí 361,4 a 531,2 EUR za tunu čisté hmotnosti produktu.

1.1   Rozsudek týkající se společnosti Xinshiji

(8)

Rozsudkem ze dne 17. února 2011 ve věci T-122/09 – Zhejiang Xinshiji Foods Co. Ltd. a Hubei Xinshiji Foods Co. Ltd. v. Rada Evropské unie podporovaná Evropskou komisí (8) – (dále jen „rozsudek Xinshiji“) Tribunál zrušil původní nařízení v rozsahu, v němž se týká žadatelů, společností Zhejiang Xinshiji Foods Co., Ltd. a Hubei Xinshiji Foods Co. Ltd.

(9)

Rozsudek Tribunálu byl odůvodněn tím, že Komise porušila práva na obhajobu tím, že žadatelům neposkytla nezbytné informace k tomu, aby mohli určit, zda bylo na základě struktury trhu namístě upravit vývozní cenu na úroveň ceny ze závodu dovozce, neboť to umožnilo porovnat vývozní cenu s cenou výrobního odvětví Unie na stejné obchodní úrovni. Tribunál rovněž konstatoval, že Komise porušila povinnost uvést odůvodnění, neboť důvody pro opatření musí být uvedeny přímo ve vlastním textu daného opatření a nelze je uvádět ve formě písemných nebo ústních dodatečných vysvětlení podaných až v době, kdy je opatření již předmětem řízení před soudy Evropské unie.

(10)

V dubnu 2011 Komise podala odvolání (C-195/11P) s cílem dosáhnout zrušení rozsudku týkajícího se společnosti Xinshiji. Poté, co Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soud“) dne 22. března 2012 prohlásil původní nařízení za neplatné (viz 16. bod odůvodnění), Komise své odvolání stáhla, neboť se stalo bezpředmětným.

(11)

Aby provedla rozsudek Tribunálu týkající se společnosti Xinshiji, zveřejnila Komise dne 3. prosince 2011 oznámení (9) o částečném opětovném zahájení antidumpingového šetření (dále jen „první oznámení o opětovném zahájení“). Opětovné zahájení bylo omezeno na určení, zda bylo s ohledem na strukturu trhu namístě upravit vývozní cenu na úroveň ceny ze závodu dovozce, neboť to umožnilo porovnat vývozní cenu s cenou výrobního odvětví Unie na stejné obchodní úrovni.

(12)

Současně byly všem zúčastněným stranám poskytnuty informace v příslušném dokumentu s přílohami, v němž byly vysvětleny důvody pro úpravu nákladů po dovozu, které byly vzaty v úvahu při výpočtu ceny výrobků pocházejících z ČLR.

(13)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a ke slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení.

(14)

Všechny strany, které o to ve výše uvedené lhůtě požádaly a prokázaly, že existují zvláštní důvody, aby byly vyslechnuty, dostaly k vyslechnutí příležitost.

(15)

Oba žádající vývozci, osm dovozců, dvě sdružení dovozců a jedno sdružení výrobců se přihlásily jako zúčastněné strany.

1.2   Rozsudek týkající se srovnatelné země

(16)

Ve věci C-338/10 – Grünwald Logistik Service GmbH (GLS) v. Hauptzollamt Hamburg-Stadt (dále jen „rozsudek týkající se srovnatelné země“) – prohlásil Soud dne 22. března 2012 původní nařízení za neplatné (10).

(17)

Soud konstatoval, že Komise a Rada tím, že běžnou hodnotu dotčeného výrobku určily na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za obdobný výrobek v Evropské unii a nepostupovaly s veškerou řádnou péčí vyžadovanou k určení běžné hodnoty na základě cen, které se za tentýž výrobek platí ve třetí zemi s tržním hospodářstvím, porušily požadavky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(18)

Dne 19. června 2012 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno oznámení (11) („druhé oznámení o opětovném zahájení“). V oznámení byly strany informovány, že s ohledem na výše uvedený rozsudek Soudu již dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z ČLR do Evropské unie nepodléhá antidumpingovým opatřením uloženým původním nařízením a že konečná antidumpingová cla zaplacená podle uvedeného nařízení za dotčený výrobek by měla být vrácena či prominuta.

(19)

Za účelem provedení výše uvedeného rozsudku Soudu bylo oznámením rovněž částečně opětovně zahájeno příslušné antidumpingové šetření týkající se dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z ČLR.

(20)

V oznámení je stanoveno, že opětovné zahájení je ve svém rozsahu omezeno na výběr srovnatelné země, existuje-li, a na určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, jež má být použita k výpočtu dumpingového rozpětí.

(21)

Týmž oznámením byly navíc zúčastněné strany vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily další informace a poskytly příslušné důkazy týkající se možných třetích zemí s tržním hospodářstvím, jež mohou být vybrány pro účely stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, včetně těch, jež se týkají Izraele, Svazijska, Thajska a Turecka.

(22)

Komise přímo informovala výrobní odvětví Unie a jejich sdružení, vyvážející výrobce, dodavatele a dovozce a jejich sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a orgány dotčených třetích zemí. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a ke slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení.

(23)

Všechny strany, které o to ve výše uvedené lhůtě požádaly a prokázaly, že existují zvláštní důvody, aby byly vyslechnuty, dostaly k vyslechnutí příležitost.

(24)

Osm dovozců a jedno sdružení dovozců se přihlásily jako zúčastněné strany.

2.   POSTUP PO ZVEŘEJNĚNÍ PROZATÍMNÍCH OPATŘENÍ

(25)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR předložilo několik zúčastněných stran písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta rovněž možnost ústního slyšení.

(26)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování veškerých informací, které považovala za nezbytné ke stanovení konečných zjištění. Komise zejména provedla šetření s ohledem na aspekty zájmu Unie („Společenství“). V této souvislosti byly provedeny inspekce v prostorách těchto dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení:

Wünsche Handelsgesellschaft International (GmbH & Co KG), Hamburg, Německo,

Hüpeden & Co (GmbH & Co) KG, Hamburg, Německo,

I. Schroeder KG. (GmbH & Co), Hamburg, Německo,

Zumdieck GmbH, Paderborn, Německo,

Gaston spol. s r. o., Zlín, Česká republika.

(27)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(28)

Někteří dovozci navrhli uspořádat společné jednání všech zúčastněných stran podle čl. 6 odst. 6 základního nařízení; jeden z nich však tento požadavek odmítnul.

(29)

Ústní a písemné připomínky zúčastněných stran byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny.

3.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(30)

Po uložení prozatímních opatření tvrdili dva dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení, že určité druhy mandarinek by měly být z definice dotčeného výrobku vyňaty z důvodu stupně sladkosti nebo kvůli balení při vývozu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tato tvrzení nebyla podložena žádnými ověřitelnými informacemi a údaji, které by prokázaly, že tyto druhy mají vlastnosti, které je odlišují od dotčeného výrobku. Rovněž je třeba poznamenat, že odlišnosti v balení nelze považovat za závažný prvek při definici dotčeného výrobku, zejména z toho důvodu, že druhy balení již byly vzaty v úvahu při definici dotčeného výrobku, jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tyto argumenty byly proto zamítnuty.

(31)

Opatření byla uložena na výrobek, který je v původním nařízení definován takto: upravené nebo konzervované mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné citrusové hybridy, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, vymezené pod číslem KN 2008, pocházející z ČLR, kódů KN 2008 30 55, 2008 30 75 a ex 2008 30 90 (kódy TARIC 2008309061, 2008309063, 2008309065, 2008309067 a 2008309069).

(32)

V rozsudku týkajícím se srovnatelné země považoval Soud v této souvislosti statistické údaje, které mu Komise sdělila dne 27. července 2011, za údaje vztahující se výhradně k dotčenému výrobku. Komise však přezkoumala plný rozsah každého kódu KN obsaženého v uvedených statistikách a je třeba poznamenat, že tyto statistiky se nevztahují pouze na výrobek, který je předmětem opatření, neboť zahrnovaly úplné kódy KN 2008 30 55, 2008 30 75 a 2008 30 90. Statistické údaje zahrnující pouze dotčený výrobek nebo obdobný výrobek kódů KN 2008 30 55 a 2008 30 75 dovezený během období šetření z výše uvedených zemí jsou následující:

Země

Objem dovozu

(v tunách)

ČLR

49 791,30

Thajsko

666,10

Turecko

151,20

Izrael

4,80

Svazijsko

0

(33)

Pod kódem KN 2008 30 90 byly ve statistikách zahrnuty i jiné výrobky než dotčený výrobek. V důsledku toho nelze ze statistik dovodit, že byl obdobný výrobek během období šetření dovážen ve významném množství z Izraele nebo Svazijska.

4.   VÝBĚR VZORKU

4.1   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(34)

Dva dovozci v EU, kteří nejsou ve spojení, tvrdili, že čínští vyvážející výrobci vybraní do vzorku představují 60 % celkového vývozu do Unie. Nebyli však schopni poskytnout žádné ověřitelné informace, které by zpochybnily přesnost informací pro výběr do vzorku, které předložili spolupracující čínští vyvážející výrobci a které byly ve velké míře potvrzeny během dalšího šetření. Tato námitka se proto zamítá.

(35)

Tři čínští spolupracující vyvážející výrobci předložili vyjádření, v němž tvrdili, že společnosti, které jsou s nimi ve spojení, jsou vyvážejícími výrobci dotčeného výrobku, a že by tedy měly být zahrnuty do seznamu spolupracujících vyvážejících výrobců uvedeného v příloze. Tato tvrzení byla přijata jako odůvodněná a bylo rozhodnuto, že dotčená příloha bude příslušným způsobem upravena. Jeden dovozce v EU, který není ve spojení, tvrdil, že vývoz do Unie realizovaný prostřednictvím obchodníků by měl mít možnost automaticky těžit z opatření, která se vztahují na čínské vyvážející výrobce. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že antidumpingová opatření se v tomto případě ukládají na výrobky vyráběné vyvážejícími výrobci v šetřené zemi, které se vyvážejí do Unie (bez ohledu na to, která společnost s nimi obchoduje), nikoli na podnikatelské subjekty zabývající se výhradně obchodem. Toto tvrzení proto bylo odmítnuto.

5.   DUMPING

5.1   Zacházení jako v tržním hospodářství

(36)

Po zavedení prozatímních opatření nepředložil čínský spolupracující vyvážející výrobce žádné připomínky ohledně zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství. Jelikož nebyly vzneseny žádné relevantní připomínky, 29. až 33. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.2   Individuální zacházení

(37)

Jelikož nebyly vzneseny žádné relevantní připomínky, 34. až 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení o individuálním zacházení se potvrzují.

5.3   Běžná hodnota

5.3.1   Připomínky zúčastněných stran po druhém oznámení o opětovném zahájení

(38)

Někteří dovozci tvrdili, že čínský dovoz je nutný k pokrytí poptávky v Unii, avšak jeden dovozce uvedl, že k pokrytí potřeb trhu Unie by postačovala španělská a turecká produkce. Jeden dovozce uvedl, že uložení antidumpingových cel by vedlo k výraznému nárůstu cen dotčeného výrobku. Zvýšení cen zmínili také jiní dovozci. Jako příčina takového zvýšení byly uváděny různé faktory, např. snížení dostupnosti čínských mandarinek v Unii v důsledku domácí poptávky a poptávky z jiných trhů, neúroda či nedostatek pracovních sil v ČLR. Dalším uváděným faktorem bylo omezení hospodářské soutěže v Unii (odhaduje se, že v současné době jsou v Unii pouze tři producenti, zatímco v roce 2000 jich bylo osm). Jeden dovozce si stěžoval, že by antidumpingová opatření zvýhodňovala velké obchodní společnosti na úkor tradičních podniků, předmětem jejichž obchodu s ČLR je dotčený výrobek již po celá desetiletí. Tento dovozce obhajuje existenci licenčního systému na základě údajů z doby před rokem 2001.

(39)

Jedna skupina dovozců tvrdila, že by orgány Unie měly zahájit úplně nové šetření namísto částečného opětovného zahájení antidumpingového šetření, které vyústilo v uložení opatření, která byla platná až do vynesení rozsudku týkajícího se srovnatelné země. Východiskem pro toto tvrzení byla skutečnost, že zmínění dovozci za současné situace na trhu nespatřovali dostatečné důkazy o dumpingu nebo újmě.

(40)

Jiní dovozci prohlásili, že bude-li třeba vypočítat nové dumpingové rozpětí, nesouhlasí s tím, aby se případně použily údaje z období šetření. Podle těchto dovozců by se měly použít nejnovější údaje, konkrétně uvedli období 2010–2011 a 2011–2012.

(41)

Jedna skupina dovozců měla za to, že částečné opětovné zahájení šetření je v rozporu s článkem 266 Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle těchto dovozců by se na judikaturu (12) uvedenou ve druhém oznámení o opětovném zahájení mělo odkazovat pouze tehdy, jsou-li opatření zrušena nebo prohlášena za neplatná následkem chybného stanovení újmy. Tito dovozci doslova uvedli, že „orgány Společenství nepochybily až ve fázi stanovení újmy, ale již při posouzení toho, zda jsou dotčené výrobky vůbec dumpingové“. Poněvadž původní nařízení bylo v tomto případě prohlášeno za neplatné kvůli stanovení běžné hodnoty, dovozci tvrdili, že uvedenou judikaturu nelze použít.

(42)

Několik dovozců doporučilo, aby se jako srovnatelná země použilo Turecko. V průběhu slyšení jeden z dovozců navrhl kontaktovat orgány Japonska a Koreje, neboť i v těchto zemích jsou společnosti, které během období šetření vyráběly obdobný výrobek.

5.3.2   Analýza připomínek v návaznosti na druhé oznámení o opětovném zahájení

(43)

Pokud jde o rozličná tvrzení shrnutá v 38. bodě odůvodnění, je třeba zdůraznit, že Komise se rozhodla původní šetření opětovně zahájit v omezeném rozsahu, s omezením na případné určení srovnatelné země. V protikladu k postupu, který zvolila v případě, jenž vedl k rozsudku Industrie des poudres sphériques v. Rada (Věc C-458/98 P, Sb. rozh. 2000, s. I-8147), nestanovila Komise nové období šetření. To vycházelo z úvahy, že vzhledem k tomu, že byla v platnosti antidumpingová cla, by údaje shromážděné během nového období šetření byly ovlivněny existencí těchto antidumpingových cel, zejména pokud jde o stanovení újmy. Komise se domnívá, že argumenty stran o tom, že momentálně k dumpingu údajně nedochází, je vhodnější projednat při prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Zatímco při původním šetření se analýza o existenci újmy provádí ex post za období šetření, při analýze újmy během prozatímního přezkumu se postupuje výhledově, neboť újma zjištěná během období šetření v rámci daného přezkumu bude pravděpodobně ovlivněna tím, že je uloženo antidumpingové clo.

(44)

Dotčené strany by měly mít na paměti, že jestliže dovozce nebo jiná strana chce, aby byla opatření v plném rozsahu přezkoumána, může požádat o zahájení prozatímního přezkumu, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Dotčené strany tak mohou učinit kdykoliv, neboť období jednoho roku od uložení konečných opatření uvedené v čl. 11 odst. 3 již uplynulo. Podala-li některá ze stran žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 3 ještě před rozsudkem týkajícím se srovnatelné země, útvary Komise ji budou kontaktovat, aby zjistily, zda na své žádosti trvá.

(45)

K údajné nezákonnosti částečného opětovného zahájení je třeba poznamenat, že ze zmíněné judikatury nevyplývá, že k němu může dojít pouze tehdy, týká-li se stanovení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. U věcí T-2/95 a C-458/98 P je objasněno, že „v případě aktu, kterým se uzavírá správní řízení sestávající z několika fází, jeho zrušení nutně neznamená zrušení celého postupu, který předcházel přijetí napadeného aktu, bez ohledu na důvody, procesní či věcné, rozsudku, jimž ke zrušení došlo“ (13). Je tudíž irelevantní, zda je nařízení zrušeno nebo prohlášeno za neplatné s ohledem na zjištění újmy nebo stanovení běžné hodnoty.

(46)

Co se týče použití údajů z období šetření, je třeba připomenout, že druhé oznámení o opětovném zahájení se týkalo částečného opětovného zahájení původního šetření, nikoliv šetření nového. Proto mohly být relevantní a měly by se prozkoumat pouze údaje z období šetření, a to tím spíše, že vývozní ceny použité při srovnání by se rovněž vztahovaly k uvedenému období. Žádosti o použití novějších údajů je tudíž nutno zamítnout.

5.3.3   Šetření v návaznosti na druhé oznámení o opětovném zahájení

(47)

V rozsudku zmíněném v 16. bodě odůvodnění Soud konkrétně uvedl čtyři země, z nichž mělo podle údajů Eurostatu docházet k podstatnému dovozu do Unie v rámci kódů KN 2008 30 55, 2008 30 75 a ex 2008 30 90. Těmito zeměmi jsou Izrael, Svazijsko, Thajsko a Turecko. Komise za tímto účelem kontaktovala orgány těchto zemí prostřednictvím jejich misí při Evropské unii. Všechny byly kontaktovány před částečným opětovným zahájením šetření a znovu při samotném zahájení. Dotčené mise při EU i delegace Evropské unie v těchto čtyřech zemích byly požádány, aby určily případné domácí výrobce obdobného výrobku a případně pomohly při zajištění jejich spolupráce.

(48)

Ačkoli mise Svazijska a Thajska při Evropské unii byly kontaktovány dvakrát, Komisi se od nich odpovědi nedostalo. Odpověď poskytly mise Izraele a Turecka. Turecká mise poskytla adresy šesti údajných výrobců a izraelská mise útvary Komise informovala, že během období šetření se obdobný výrobek v Izraeli nevyráběl (a nevyrábí se ani v současnosti).

(49)

Bylo osloveno všech šest tureckých výrobců, pět z nich dvakrát. Tři neodpověděli vůbec a další tři informovali vyšetřovatele, že obdobný výrobek během období šetření nevyráběli. Ačkoliv tedy tyto společnosti nabídly spolupráci, nebyly s to poskytnout Komisi nezbytné údaje. Tento závěr byl potvrzen podáním, které zaslal německý dovozce s výrobními zájmy v Turecku, v němž uvedl, že během období šetření se obdobný výrobek v Turecku nevyráběl.

(50)

Přestože mise Thajska neodpověděla, byly osloveny dvě thajské společnosti, jejichž aktuální adresy byly získány prostřednictvím delegace Evropské unie v Bangkoku, přičemž každá ze společností byla kontaktována dvakrát. Tito dva výrobci byli kontaktováni už během původního šetření, avšak k jejich spolupráci to tehdy nevedlo. Rovněž tentokrát jeden z výrobců na dvě žádosti neodpověděl vůbec a druhý odpověděl, že nemá v úmyslu při šetření spolupracovat.

(51)

Navzdory úsilí, které Komise vyvinula prostřednictvím mise Svazijska při Evropské unii a delegace Evropské unie ve Svazijsku, nepodařilo se identifikovat jednoho či více výrobců ve Svazijsku.

(52)

S ohledem na skutečnosti uvedené v 42. bodě odůvodnění byly o spolupráci požádány také orgány Japonska a Korejské republiky a zároveň byly delegace Evropské unie v těchto zemích požádány, aby zjistily místní výrobce obdobného výrobku, jsou-li takoví. Korejské orgány neodpověděly, ale prostřednictvím delegace Evropské unie v Korejské republice se Komisi podařilo získat název a adresu případného výrobce obdobného výrobku v Korejské republice. Tento výrobce byl jedenkrát kontaktován, avšak na žádost o spolupráci nereagoval.

(53)

Japonské orgány oslovily případné japonské výrobce, nicméně podle japonských orgánů tyto společnosti nechtěly při řízení spolupracovat a ani si nepřály, aby byly jejich identifikační údaje předány Komisi.

5.3.4   Závěr o šetření v návaznosti na druhé oznámení o opětovném zahájení

(54)

S přihlédnutím k připomínkám podaným stranami, jejich analýze a navzdory tomu, že se přes značné úsilí útvarů Komise nepodařilo zajistit dostatečnou míru spolupráce ze strany potenciálních výrobců ve třetích zemích, byl učiněn závěr, že nebylo možné určit běžnou hodnotu na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím, jak předepisuje čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

5.3.5   Připomínky zúčastněných stran po uložení prozatímních opatření

(55)

Je třeba připomenout, že se běžná hodnota stanoví na základě údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie. Tyto údaje byly ověřeny v prostorách spolupracujících výrobců v Unii.

(56)

Po zavedení prozatímních opatření všichni tři čínští spolupracující vyvážející výrobci zařazení do vzorku a dva dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyslovili pochybnost nad tím, že byly k výpočtu běžné hodnoty použity ceny výrobního odvětví Unie. Uváděli, že se běžná hodnota měla vypočítat na základě výrobních nákladů v ČLR s přihlédnutím k příslušným úpravám týkajícím se rozdílů mezi trhy EU a ČLR.

5.3.6   Analýza připomínek vznesených po uložení prozatímních opatření

(57)

V tomto ohledu se uvádí, že použití informací ze zemí bez tržního hospodářství, zejména od společností, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, by bylo v rozporu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Tato námitka se proto zamítá. V dalším argumentu se uvádělo, že vhodným řešením mohlo být použití údajů o cenách od všech ostatních dovážejících zemí nebo příslušných zveřejněných informací vzhledem k absenci spolupráce srovnatelné země. Na rozdíl od údajů použitých Komisí však takovéto obecné informace nebylo možno ověřit a křížově zkontrolovat jejich přesnost v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 8 základního nařízení. Tato námitka se proto zamítá. Nebyl předložen žádný další argument, který by zpochybnil skutečnost, že metodika používaná Komisí je v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, zejména skutečnost, že v tomto případě je jediným zbývajícím vhodným základem pro vypočtení běžné hodnoty.

5.3.7   Závěr ohledně běžné hodnoty

(58)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky a vzhledem k tomu, že navzdory značnému úsilí útvarů Komise o zjištění spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi se nepodařilo získat údaje za období šetření od výrobce ve srovnatelné zemi, 38. až 45. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.4   Vývozní cena

(59)

Po zavedení prozatímních opatření uvedl jeden čínský spolupracující vyvážející výrobce zařazený do vzorku, že by jeho vývozní cena měla být upravena tak, aby se do ní promítly některé nákladové prvky (zejména námořní přepravné). V tomto ohledu je třeba poznamenat, že se tato věc řešila během inspekcí na místě, a to jak v souvislosti s touto společností, tak s ostatními společnostmi zařazenými do vzorku. Při této příležitosti každá společnost předložila informace o uvedených nákladech. Částka, kterou společnost nyní požaduje, je podstatně vyšší než původně uváděná částka. Je třeba poznamenat, že tento nový požadavek se zakládá pouze na prohlášení expedičního dopravce a neodráží údaje o skutečné obchodní operaci. Nikdo z dalších vyvážejících výrobců zařazených do vzorku číselné údaje spojené s námořní přepravou nezpochybnil. Toto tvrzení navíc nelze ověřit z důvodu pozdního podání. Požadovaná úprava se navíc nevztahuje k žádným zaznamenaným údajům. Na základě tohoto tvrzení Komise nicméně přezkoumala výši dotčených nákladů a vzala v úvahu význam těchto nákladů pro vývozní operace do EU uváděné danou společností. Komise v důsledku toho dospěla k závěru, že je vhodnější, aby pro všechny čínské společnosti zařazené do vzorku použila průměrné náklady na námořní přepravu ověřené na místě. Následně byly vývozní ceny společnosti odpovídajícím způsobem upraveny.

(60)

Další čínský spolupracující vyvážející výrobce zařazený do vzorku zdůraznil, že při výpočtu jeho vývozní ceny u seznamu vyvážených výrobků, který předložil, došlo ke dvěma chybám. Toto tvrzení bylo přijato jako odůvodněné a dotčená vývozní cena výrobce byla příslušným způsobem upravena.

(61)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

5.5   Srovnání

(62)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, 47. a 48. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.6   Dumpingová rozpětí

(63)

S ohledem na výše uvedené byla konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Unie před proclením stanovena takto:

Yichang Rosen Foods Co., Ltd., Yichang, Zhejiang: 139,4 %,

Huangyan No.1 Canned Food Factory, Huangyan, Zhejiang: 86,5 %,

Zhejiang Xinshiji Foods Co., Ltd., Sanmen, Zhejiang a výrobce, který je s touto společností ve spojení, Hubei Xinshiji Foods Co., Ltd., Dangyang City, Hubei Province: 136,3 %,

spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku: 131 %,

Všechny ostatní společnosti: 139,4 %.

6.   PROVEDENÍ ROZSUDKU TÝKAJÍCÍHO SE SPOLEČNOSTI XINSHIJI

6.1   Připomínky zúčastněných stran

6.1.1   Předčasné opětovné zahájení

(64)

Dotčení vývozci a skupina dovozců vznesli námitky proti částečnému opětovnému zahájení před vynesením rozsudku ve věci C-338/10. Bylo namítnuto, že opětovné zahájení šetření v době, kdy je napadena platnost původního nařízení – a podle názoru dotčených stran bylo pravděpodobné, že daný akt bude prohlášen za neplatný – je porušena zásada proporcionality a řádné správy ve smyslu článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, neboť to pro dotčené strany představuje nepřiměřenou zátěž, a sice vyčlenění značných finančních a lidských zdrojů na opětovně zahájené řízení.

(65)

Tytéž strany rovněž tvrdily, že opětovně zahájit šetření před vynesením rozhodnutí o odvolání ve věci C-195/11P bylo předčasné a v rozporu s články 266 a 264 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 60 odst. 2 Statutu Soudního dvora a že Komise předjímala, že jejímu odvolání bude vyhověno. Takové zahájení řízení bylo v rozporu se vztahem mezi Komisí a Radou na jedné straně a Soudním dvorem na straně druhé a poškodilo právo na účinný soudní opravný prostředek. Dotčení dovozci požádali o to, aby Komise nejprve vyčkala na konečné rozhodnutí Soudu, než opětovně zahájí antidumpingové řízení za účelem provedení předmětného rozsudku.

(66)

Dotčení vývozci a skupina dovozců tvrdili, že opětovným zahájením byl porušen čl. 3 základního nařízení, neboť vychází z údajů shromážděných již během období šetření (tj. od 1. října 2006 do 30. září 2007) a nikoli z novějších údajů.

(67)

S odkazem na čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie zpochybnila skupina dovozců spravedlivost a nestrannost postupu Komise s odůvodněním, že Komise údajně zamítla žádost dovozců v Unii o zahájení úplného prozatímního přezkumu, a to i přesto, že z oficiálních údajů Eurostatu již byl patrný soustavný a dlouhodobý nárůst dovozní ceny.

6.1.2   Zpětná působnost

(68)

Dotčení vývozci a skupina dovozců tvrdili, že opětovné zahájení bylo odsouzeno k neúspěchu, neboť porušení práva na obhajobu a nedostatečné odůvodnění nelze v případě konečného antidumpingového nařízení napravit samostatně a se zpětnou platností. Zejména namítali, že práva na obhajobu zúčastněných stran měla být chráněna již v průběhu antidumpingového řízení, tj. před přijetím opatření, a řádné odůvodnění konečného antidumpingového nařízení mělo být poskytnuto nejpozději při přijetí původního nařízení.

(69)

Dalším argumentem bylo, že nedostatečně odůvodněný právní akt je od samého počátku neúčinný a zamýšlené opatření může účinku nabýt pouze přijetím nového právního aktu s řádným odůvodněním.

6.1.3   Nedostatečné poskytování informací

(70)

Dotčení vývozci a skupina dovozců tvrdili, že poskytnuté informace nebyly dostatečné k nápravě právních pochybení, která Tribunál konstatoval na základě důvodů uvedených níže.

(71)

Dotčení vývozci se skupinou dovozců tvrdili, že porušení právních předpisů Unie, které konstatoval Tribunál, má dopad na veškerá zjištění i na výsledek výpočtu rozpětí újmy, což si vzhledem k nejnovějším údajům o újmě vyžaduje, aby byl zahájen zcela nový proces.

(72)

Tytéž strany kromě toho tvrdily, že Komise nesprávně posoudila rozsah a důsledky porušení právních předpisů, jehož se dopustila. Argumentovalo se tím, že na rozdíl od výkladu Komise se porušení právních předpisů, která konstatoval Tribunál, nevztahovala výlučně k výpočtu 2 % navýšení dovozních nákladů čínských výrobků (náklady po dovozu) a nákladů na přepravu výrobků produkovaných výrobci v Unii. Dotčení dovozci tvrdili, že uvedená porušení právních předpisů se rozhodně týkala přinejmenším celého stanovení rozpětí újmy.

(73)

V této souvislosti se uvádělo, že informace zaslané při opětovném zahájení se nevěnovaly otázce porovnatelnosti obchodní úrovně a tomu, jakým způsobem byla odůvodněna metoda, kterou Komise zvolila ke srovnání dovozních cen s cenami v Unii na základě dotčeného tržního prostředí, tj. zda si výrobky produkované výrobci v Unii a dovážené zboží „ve skladu hamburských dovozců“ skutečně vzájemně konkurují. Dotčení vývozci a skupina dovozců tvrdili, že informace o stanovení obchodní úrovně poskytnuté při opětovném zahájení byly stále příliš obecné na to, aby stranám umožnily porozumět tomu, proč bylo srovnání dovozní ceny a ceny výrobního odvětví Unie provedeno na stejné obchodní úrovni, a do velké míry také ponechaly bez vysvětlení faktory, které vyplynuly z šetření, na němž byl zmíněný výpočet založen. V informacích nebylo uvedeno ani to, proč bylo předmětné 2 % navýšení, které nezahrnovalo prodejní, správní a režijní náklady, ani ziskové rozpětí dovozců, adekvátní k dosažení srovnatelnosti prodejních cen výrobců v Unii s dovozními cenami vyvážejících čínských výrobců.

(74)

Tytéž strany tvrdily, že nebyla učiněna vůbec žádná zjištění ohledně předpokladu, podle něhož výrobci v Unii prodávali zboží výhradně prostřednictvím dovozců. Rovněž bylo uvedeno, že odůvodnění zvolené obchodní úrovně, a sice že výrobci v Unii prodávají výlučně dovozcům, bylo zamítnuto, protože podle poskytnutých informací pouze 62 % prodeje výrobců v Unii směřovalo k nezávislým dovozcům. Strany tvrdily, že Komise zřejmě přehlédla skutečnost, že údajně 38 % výroby v Unii nebylo prodáno prostřednictvím dovozců, což znamená, že dovezené výrobky tomuto prodeji konkurovaly na jiné obchodní úrovni. U této části prodeje se argumentovalo tím, že metoda použitá Komisí k určení rozpětí újmy byla nevhodná, poněvadž ceny dovozců měly být upraveny připočtením nákladů po dovozu, prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí nezávislého dovozce. S takovými opravami by se rozpětí újmy snížilo u 38 % zboží v Unii, což by vedlo k celkovému snížení rozpětí újmy a následně k podstatnému snížení antidumpingového cla.

(75)

V důsledku toho strany tvrdily, že Komise nevypracovala vhodnou metodu ke stanovení rozpětí újmy u veškerého dovozu, která by zohlednila skutečné podmínky na trhu. V argumentaci se uvádělo, že ke stanovení rozpětí újmy je třeba diferencovaného přístupu k posuzování prodeje výrobků výrobců v Unii, a to s ohledem na různé distribuční kanály těchto výrobců.

(76)

Strany vyzvaly Komisi, aby poskytla podrobný popis a analýzu ověřených důkazů týkajících se obchodních toků a souvisejících objemů, o něž opírá svá zjištění, a aby poskytla příslušné informace, které nejsou důvěrné.

(77)

Jedna skupina dovozců zpochybnila také „stereotypní odkaz“ na důvěrnost údajů, v jehož důsledku byl vyvážejícím výrobcům a dovozcům v Unii odepřen přístup k důležitým zdrojům, díky nimž mohli zjistit, zda vzhledem ke struktuře trhu byla sporná úprava namístě, neboť umožnila porovnat vývozní cenu s cenou výrobního odvětví Unie na stejné obchodní úrovni. Dotčení dovozci uvedli, že toto tvrzení potvrdil Tribunál v 86. odstavci rozsudku týkajícího se společnosti Xinshiji.

6.1.4   Náklady na dopravu

(78)

Dotčení vývozci byli proti zvýšení prodejní ceny ze závodu výrobního odvětví Unie takovým způsobem, aby zahrnovala náklady na dodání do dovozcova skladu, s tím, že je to v rozporu s konceptem vnitřního trhu a že smyslem opatření na ochranu obchodu není odstranit nákladové znevýhodnění výrobního odvětví Unie způsobené umístěním jeho výrobních zařízení.

(79)

Dotčení vývozci a skupina dovozců tvrdili, že Komise měla vzít v úvahu skutečnost, že dovozci měli vyšší náklady na překládku, neboť čínské výrobky se dovážely v kontejnerech, zatímco výrobky produkované výrobci v Unii byly na paletách určených pro přepravu nákladními vozidly, a proto mohly být okamžitě expedovány zákazníkům bez jakékoliv další manipulace, díky čemuž manipulační náklady klesly o 50 % neboli o 7 EUR za tunu.

(80)

Skupina dovozců tvrdila, že Komise u procentuálního podílu produktů výrobního odvětví Unie, které ve skutečnosti byly distribuovány prostřednictvím dovozce, přehlédla, že náklady na dopravu zboží výrobního odvětví Unie do skladů dovozců vznikaly pouze v případě, že se konzervované mandarinky ve skladu příslušného dovozce „fyzicky“ nacházely. Ve skutečnosti však byla většina výrobků prodávaných výrobci v Unii prostřednictvím dovozců dodána těmito výrobci přímo zákazníkům dovozců. Toto tvrzení bylo předloženo s cílem zajistit výrobcům v Unii výraznou výhodu vůči dováženým výrobkům a, bylo-li by to náležitě zohledněno, výsledkem by bylo menší rozpětí újmy, než které bylo stanoveno na základě početní metody Komise.

(81)

Sdružení dovozců a někteří dovozci vznesli námitky proti částce (90 EUR), jež byla použita jako základ k výpočtu nákladů na dopravu. Tyto strany tvrdily, že zvolené náklady na dopravu byly příliš vysoké, přičemž měly pravděpodobně na mysli dopravu nákladními vozidly. Avšak podle informací od stran byla většina zboží přepravena plavidly, což je mnohem levnější způsob dopravy.

(82)

Strany požádaly o vysvětlení ohledně zahrnutí poplatků za manipulaci v terminálu a nákladů na dopravu nákladními vozidly do prostor dovozce do nákladů po dovozu.

6.2   Analýza připomínek

(83)

Pokud jde o tvrzení, že šetření nemělo být opětovně zahájeno za situace, kdy byla ve věci C-338/10 napadena platnost původního nařízení (64. bod odůvodnění), Komise vysvětlila, že jednala na základě domněnky legality.

(84)

Co se týče tvrzení ohledně předčasnosti opětovného zahájení vzhledem k probíhajícímu odvolání ve věci C-195/11P (65. bod odůvodnění), Komise tento argument považuje za bezpředmětný, neboť opětovné zahájení bylo založeno na zjištěních Tribunálu. Navíc bylo odvolání mezitím staženo.

(85)

K žádostem o nové šetření je třeba zdůraznit, že cílem částečného opětovného zahájení je napravit pouze porušení práv na obhajobu, které zjistil Tribunál, nikoliv znovu otevírat celé řízení. Komise však dotčené strany seznámí s tím, že mohou požádat o zahájení prozatímního přezkumu, jak stanoví čl. 11 odst. 3 základního nařízení, chtějí-li, aby orgány ověřily jejich tvrzení, že podle novějších údajů již k újmě nedochází.

(86)

Pokud jde o tvrzení, že analýza újmy by měla vycházet z novějších údajů (66. bod odůvodnění), je třeba poznamenat, že jakékoli další novější údaje budou ovlivněny existencí antidumpingového cla. Vhodným nástrojem k analýze novějších údajů je proto prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, a nikoli nové šetření (viz též 43. bod odůvodnění).

(87)

K pochybnostem o nestrannosti a spravedlivosti řízení (67. bod odůvodnění) lze říci, že jsou založeny na nedorozumění, že Komise zamítla žádost o prozatímní přezkum. Útvary Komise informovaly příslušné strany dopisem ze dne 6. září 2011, že na základě informací poskytnutých k uvedenému datu nebylo možné rozhodnout, zda lze či nelze zahájit přezkum. Body, které vyžadovaly další vyjasnění nebo důkazy, byly uvedeny. Strany byly o této skutečnosti informovány při slyšení dne 29. února 2012 a byly vyzvány, aby pokračovaly v jednáních s příslušným útvarem Komise. Útvary Komise je budou informovat, že na svém požadavku mohou trvat, jakmile toto nařízení vstoupí v platnost. Roční lhůta stanovená v čl. 11 odst. 3 základního nařízení se na tento případ nevztahuje, jelikož by to odporovalo cíli příslušného ustanovení, totiž že mezi obdobím původního šetření a prozatímním přezkumem by měl být minimální časový prostor. V tomto případě byl minimální časový prostor dodržen.

(88)

Co se týče argumentu o zpětné platnosti nápravy porušení práv na obhajobu (68. bod odůvodnění), Komise se domnívá, že v důsledku rozsudku Tribunálu bylo šetření opětovně zahájeno v okamžiku, v němž protiprávnost nastala. Strany mají nyní možnost svá práva uplatnit v rozsahu, v jakém jim v tom podle rozhodnutí Tribunálu bylo zabráněno. Kromě toho bude clo uloženo pouze do budoucna. Komise je názoru, že za těchto okolností otázka zpětné nápravy požadovaná stranami nevyvstává, a tento jejich argument je tudíž nutno zamítnout.

(89)

K argumentu o nedostatečném odůvodnění (69. bod odůvodnění) lze říci, že účelem opětovného zahájení je právě napravit nedostatečné odůvodnění a nový právní akt založit na úplném odůvodnění. Proto se má za to, že tento argument stran je tímto zodpovězen.

(90)

Pokud jde o rozsah rozsudku (72. bod odůvodnění), účelem opětovného zahájení je stanovit vhodnou obchodní úroveň, a zejména ozřejmit, proč bylo nutné upravit vývozní cenu CIF o náklady po dovozu, aby se zajistilo, že vývozní cena bude s cenou výrobního odvětví Unie porovnávána na stejné obchodní úrovni. Toto tvrzení stran je tudíž nutno zamítnout.

(91)

Pokud jde o tvrzení týkající se nedostatků v informačním dokumentu ze dne 5. prosince 2011, co do vysvětlení obchodní úrovně použité na tento případ (zejména 73. až 76. bod odůvodnění), stranám byly několikrát poskytnuty dodatečné informace a vysvětlení, zejména v 4. a 5. bodě informačního dokumentu z 5. prosince 2011, a stejně tak při slyšení dne 29. února 2012.

(92)

K naprostému odstranění jakýchkoliv nejasností ohledně tohoto bodu jsou níže shrnuta zjištění týkající se obchodní úrovně: i) Šetření ukázalo, že konzervované mandarinky se vyrábějí pouze v jednom španělském regionu (Valencie) a prodávají se převážně v Německu a Spojeném království. Bylo stanoveno, že podíl unijního prodeje do Německa a Spojeného království představuje 62 % celkového prodeje Unie. ii) Na základě ověřených údajů bylo stanoveno, že během období šetření výrobci v Unii a čínští vývozci prodávali v podstatě stejným odběratelům, tj. obchodníkům nebo distributorům. iii) Z těchto důvodů bylo cenové srovnání dovozu od vyvážejících výrobců a prodeje výrobců v Unii provedeno v případě vyvážejících výrobců na úrovni ceny CIF na hranice a v případě výrobců v Unii na úrovni ceny ze závodu upravené o dovoz do skladů dovozců. iv) Tato metodika vyžadovala následující úpravy: na jedné straně upravení čínské vývozní ceny CIF o náklady po dovozu vynaložené na dopravu zboží z přístavu do skladů dovozců; informace o této úpravě, stanovené na 2 % a založené na shromážděných a ověřených fakturách a příslušných výpočtech, byly zúčastněným stranám poskytnuty v příloze informačního dokumentu ze dne 5. prosince 2011. Na druhé straně byly ceny ze závodu odvětví Unie navýšeny, aby odrážely náklady na dopravu od výrobců (z regionu Valencie) do provozoven dovozců (v Německu a Spojeném království). Tato úprava nákladů na dopravu byla vypočítána na základě zjištěných nákladů na dopravu z Valencie do Hamburku. Vzhledem k tomu, že výrobci v Unii neprodávali pouze do Německa a Spojeného království, byl tento průměr snížen v poměru k podílu prodeje do Německa a Spojeného království (62 %) a v poměru k přímému prodeji.

(93)

Podíl přímého prodeje výrobců v Unii se v období šetření pohyboval mezi 2 % a 12 %. Přesný procentní podíl nelze uvést kvůli zachování důvěrnosti.

(94)

Dalším argumentem bylo, že při stanovení vhodné obchodní úrovně u přímého prodeje výrobců v Unii se měl použít diferencovaný přístup (72. bod odůvodnění). K tomu je třeba poznamenat, že na základě ověřených zjištění nedošlo v období šetření k žádnému přímému prodeji čínského dovozu. Poněvadž na straně čínského vývozu nebyl žádný odpovídající přímý prodej, nebylo možné použít diferencovaný přístup ke stanovení obchodní úrovně pro příslušný podíl přímého prodeje výrobců v Unii. Místo toho byl za účelem vypočtení rozpětí újmy přímý prodej výrobců v Unii upraven zpět na úroveň ceny ze závodu a dále prošel úpravou týkající se nákladů na dopravu, která je popsána v 92. bodě odůvodnění, bod iv). Vzhledem k uvedeným okolnostem je nutno příslušná tvrzení stran zamítnout.

(95)

K tvrzení stran, že úprava vývozní ceny CIF měla zahrnovat prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí (73. bod odůvodnění), je třeba poznamenat, že kdyby Komise vývozní cenu CIF upravila připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, prodej dováženého zboží by se tím dostal na maloobchodní úroveň. V takovém případě by srovnání čínských vývozních cen a prodejních cen odvětví Unie probíhalo na odlišných obchodních úrovních. Z tohoto důvodu je nutno toto tvrzení stran zamítnout.

(96)

Co se týče argumentu stran, že z informačního dokumentu ze dne 5. prosince 2011 vyplývá, že 38 % prodeje výrobců v Unii během období šetření tvořil přímý prodej (74. bod odůvodnění), bylo stranám při slyšení dne 29. února 2012 vysvětleno, že takovýto závěr je chybný. Údaj 62 % prodeje výrobního odvětví Unie, které byly realizovány v Německu a Spojeném království, se týká zeměpisného rozložení prodeje a nemá žádný význam co do identifikace typu odběratele, a tudíž co do identifikace přímého prodeje. Z tohoto údaje lze dovodit pouze to, a je to i potvrzeno, že zbývajících 38 % prodeje výrobců v Unii bylo realizováno jinde než v Německu a Spojeném království. Jelikož předpoklad stran o obchodní úrovni prodeje výrobců v Unii ve výši 38 % je nesprávný, je nutno odmítnout i následný požadavek vycházející z tohoto předpokladu, totiž že rozpětí újmy je třeba přepočítat.

(97)

K požadavku na poskytnutí podrobných informací o obchodních tocích a souvisejících objemech (76. bod odůvodnění) je třeba připomenout, že o skutečnostech a číselných údajích, které jsou základem pro volbu metodiky pro určení obchodní úrovně u tohoto případu, pojednává 3. až 7. bod informačního dokumentu ze dne 5. prosince 2011. Strany se tímto odkazují na tyto informace, jakož i na vysvětlení poskytnuté při slyšení dne 29. února 2012. Pro přehlednost jsou příslušné obchodní toky podrobně vysvětleny v 92. bodě odůvodnění.

(98)

Pokud jde o tvrzení o „stereotypním odkazu na důvěrnost“ (77. bod odůvodnění), uvádí Komise, že informace, které byly považovány za důvěrné, se týkaly i) procentního podílu přímého prodeje a ii) informací použitých k výpočtu 2 % navýšení, které bylo založeno na fakturách a údajích shromážděných při inspekci na místě. V této souvislosti je třeba poznamenat, že faktury jsou informacemi důvěrné povahy. Jejich shrnutí, jež nebylo důvěrné, bylo poskytnuto v příloze informačního dokumentu ze dne 5. prosince 2011. Co se týče přímého prodeje, Úředník pro slyšení na společném slyšení dne 29. února 2012 potvrdil, že konkrétní údaje o přímém prodeji jsou informacemi důvěrnými a na případnou žádost zúčastněných stran nabídl prošetřit, jakým způsobem použily útvary Komise odpovědné za šetření skutečné údaje z důvěrného spisu, a strany informovat, zda podle jeho názoru byly tyto údaje do zjištění správně promítnuty. Strany o to nepožádaly. Z těchto důvodů Komise považuje požadavek na zveřejnění všech informací, kromě důvěrných, za splněný. Navíc, vzhledem k tomu, že posuzované údaje jsou starší pěti let, se Komise domnívá, že v této fázi může zveřejnit, že podíl přímého prodeje je mezi 2 % a 12 %.

(99)

K námitce, kterou strany vznesly proti úpravě prodejní ceny ze závodu odvětví Unie o náklady na dopravu (78. bod odůvodnění), Komise uvádí, že daná úprava byla provedena proto, aby bylo zohledněno dodání zboží do skladu dovozce, a cena se tak dostala na stejnou obchodní úroveň jako čínský vývoz. Tato úprava vycházela ze specifické situace příslušného trhu, totiž že se konzervované mandarinky vyrábějí pouze v jednom španělském regionu (Valencie) a prodávají se převážně v Německu a Spojeném království. Úprava byla provedena, aby bylo možné spravedlivě porovnat vývozní cenu s cenou Unie na stejné obchodní úrovni, a nikoli kompenzovat proklamované nákladové znevýhodnění výrobců v Unii plynoucí z umístění jejich výrobních zařízení. Tento argument stran se proto zamítá.

(100)

K argumentu, podle něhož měla Komise vzít v úvahu vyšší náklady dovozců kvůli tomu, že se čínské výrobky dovážely v kontejnerech, kdežto výrobky odvětví Unie byly na paletách, čímž se výrobcům v Unii snížily náklady na manipulaci (79. bod odůvodnění), je třeba poznamenat, že provedené úpravy se týkaly pouze nákladů na dodání zboží do skladu dovozce. Další náklady vzniklé v souvislosti s dodáním zboží maloobchodníkům překračují rámec definované obchodní úrovně, a proto je nelze brát v úvahu. Z tohoto důvodu se tento argument stran zamítá.

(101)

Pokud jde o argument, že náklady na dopravu měly být u výrobců v Unii sníženy, aby vzaly v potaz případy, kdy byly výrobky dodány přímo odběratelům dovozců, jak dovozci tvrdí (80. bod odůvodnění), je třeba připomenout, že úprava prodejní ceny ze závodu odvětví Unie o náklady na dopravu vycházela z nákladů na fyzickou dodávku do skladu v Hamburku (90 EUR) zjištěných ze shromážděných faktur, neboť sklad v Hamburku představuje vhodnou obchodní úroveň pro porovnání vývozní ceny s cenami výrobků produkovaných v Unii. Důvodem pro úpravu o náklady na dopravu není to, aby zahrnovala celkové náklady na dopravu od výrobce v Unii k maloobchodníkovi (které by byly vyšší než náklady na dodání do skladu), nýbrž to, že vzhledem ke specifikům trhu s dotčeným výrobkem je vhodnou obchodní úrovní právě sklad v Hamburku. V tomto kontextu se argument, který strany vznesly, zdá bezpředmětný.

(102)

Strany tvrdily, že použitá úprava o náklady na dopravu byla příliš vysoká, protože vycházela z nákladů na dopravu nákladními vozidly (81. bod odůvodnění). Na tomto místě je třeba připomenout, že tato úprava vycházela ze zjištěných nákladů na fyzickou dodávku do Hamburku, která zahrnovala nákladní vozidlo i loď. Úprava, kterou strany požadovaly, již tedy byla do výpočtu nákladů na dopravu do Hamburku zahrnuta. Nebylo proto nutné ověřovat údaje, které strany předložily při slyšení, neboť při původním šetření byly náklady na dodání do Hamburku zjištěny na základě ověřených údajů od výrobců v Unii.

(103)

Co se týče žadatelovy připomínky k výpočtu nákladů po dovozu (82. bod odůvodnění), bylo uvedeno, jak se vysvětluje v 9. bodě informačního dokumentu rozeslaného 5. prosince 2011, že do výpočtu byly zahrnuty jak poplatky za manipulaci v terminálu, tak náklady na dopravu nákladními vozidly do prostor dovozce. Do poplatků za manipulaci v terminálu nebylo započítáno přepravné po moři ani pojištění nákladu, poněvadž tyto náklady již byly zahrnuty do ceny CIF a byly shromážděny a ověřeny při inspekci na místě v prostorách vývozce. Pokud by tedy Komise uvedené náklady do výpočtu nákladů po dovozu zahrnula, došlo by k dvojímu započtení.

6.3   Postup

(104)

Dne 5. prosince 2011 Komise předložila informační dokument s fakty a číselnými údaji, které se vztahovaly k důvodům, na jejichž základě Tribunál opatření zrušil. Všechny zúčastněné strany byly požádány o připomínky.

(105)

Dne 29. února 2012 Komise uspořádala slyšení se všemi stranami, které o to požádaly, včetně společného slyšení v přítomnosti úředníka pro slyšení dotčených vývozců a skupiny dovozců.

(106)

Dne 26. března 2012 jedna ze zúčastněných stran Komisi informovala, že vzhledem k rozhodnutí ve věci C-338/10 považuje částečné opětovné zahájení týkající se nákladů po dovozu za bezpředmětné.

(107)

Dne 17. července 2012 Komise odpověděla, že s ohledem na opětovné zahájení ze dne 19. června 2012 se má za to, že obě částečná opětovná zahájení nadále probíhají a žádné z těchto šetření se nestalo bezpředmětným.

6.4   Závěr

(108)

Rozsudek Tribunálu týkající se společnosti Xinshiji byl proveden tím, že stranám byly poskytnuty další odůvodnění, informace a vysvětlení týkající se opětovně zahájené části původního šetření. Strany měly možnost se vyjádřit a být vyslechnuty. Všem vzneseným argumentům byl věnován prostor a byly náležitě vzaty v úvahu.

(109)

S přihlédnutím k připomínkám, které strany vznesly, a k jejich analýze byl učiněn závěr, že argumenty a skutečnosti, které zúčastněné strany předložily, nejsou takové povahy, aby si vyžádaly úpravu zpochybněného výpočtu rozpětí újmy.

(110)

Tímto se proto potvrzuje rozpětí újmy stanovené v původním šetření.

(111)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že rozsudek týkající se společnosti Xinshiji by měl být proveden tak, že se žadatelům v této věci opětovně uloží konečné antidumpingové clo.

7.   ÚJMA

7.1   Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie

(112)

Jelikož nebyly vzneseny žádné opodstatněné připomínky, zjištění uvedená v 52. až 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

7.2   Spotřeba v Unii

(113)

Jedna z vyvážejících stran tvrdila, že existuje rozpor mezi úrovní spotřeby stanovenou v nařízení o ochranných opatřeních a úrovní stanovenou v prozatímním nařízení. Je třeba zdůraznit, že rozdíl v úrovni spotřeby byl v zásadě způsoben jinou definicí výrobku v současném šetření a jiným počtem členských států v obou uvedených šetřeních. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné další a opodstatněné informace. Zjištění uvedená v 55. až 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují. Z toho dále vyplývá potvrzení následných částí analýzy, které čerpají ze spotřeby.

7.3   Dovoz z dotčené země

7.3.1   Objem dovozu dotčeného výrobku a jeho podíl na trhu

(114)

Co se týče podílu na trhu, některé zúčastněné strany nesouhlasily s prohlášením Komise v 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení o zvýšení podílu dumpingového dovozu na trhu. Tvrdily, že v rozporu se zjištěními Komise došlo k poklesu podílu dovozu z ČLR na trhu. Bylo proto ověřeno hodnocení objemu dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu. Jak se uvádí ve zmíněném bodě odůvodnění, tržní podíl dovozu z ČLR poklesl pouze v jediném roce. Ve zbytku posuzovaného období zůstával podíl dovozu z ČLR na trhu trvale vysoký. Potvrzují se tudíž zjištění předložená v předběžné fázi šetření.

(115)

Některé strany tvrdily, že je třeba prošetřit také objem dovozu po období šetření, aby se zjistilo, zda dochází k nárůstu dovozu z ČLR. Je třeba poznamenat, že byl vyhodnocen vývoj dovozu z ČLR v období 2002–2003 až 2006–2007 a byl zaznamenán jeho jasný nárůst. V souladu s ustanoveními základního nařízení nejsou s výjimkou mimořádných okolností události po období šetření zohledněny. V každém případě, jak se uvádí v 136. bodě odůvodnění, byla úroveň dovozu po období šetření prozkoumána a bylo zjištěno, že je významná.

7.3.2   Cenové podbízení

(116)

Tři spolupracující vyvážející výrobci zpochybnili zjištění Komise o cenovém podbízení. Jeden z nich zpochybnil metodiku použitou k výpočtu cenového podbízení a požadoval, aby byla provedena úprava odrážející náklady, které obchodníkům vznikají při nepřímém prodeji. V opodstatněných případech byla úprava provedena. Upravené srovnání ukázalo, že během období šetření se dovezený dotčený výrobek v Unii prodával za ceny, které se na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku podbízely oproti cenám výrobního odvětví Unie v rozmezí od 18,4 % do 35,2 %.

7.4   Situace výrobního odvětví Unie

(117)

Dva dovozci a sdružení dovozců zpochybnili trvání konzervace uvedené v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tvrdili, že doba konzervace ve Španělsku trvá pouze tři měsíce místo čtyř až pěti měsíců, jak je uvedeno v prozatímním nařízení. Toto tvrzení však souvisí se sklizní (která je ze své podstaty proměnlivá) a s vyprodukovaným množstvím a rozhodně nemá vliv na činitele újmy analyzované útvary Komise.

(118)

Vzhledem k tomu, že ohledně situace výrobního odvětví Unie nebyly předloženy žádné další opodstatněné informace ani argumenty, potvrzuje se 63. až 86. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

7.5   Závěr ohledně újmy

(119)

Po zveřejnění prozatímního nařízení někteří dovozci a někteří vyvážející výrobci s odkazem na 83. až 86. bod odůvodnění prozatímního nařízení tvrdili, že údaje použité Komisí ke stanovení výše újmy nebyly správné ani objektivně zhodnocené. Tvrdili, že téměř všechny ukazatele újmy vykázaly pozitivní vývoj, a že tedy nelze nalézt žádné důkazy o újmě.

(120)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že některé ukazatele sice vykazují mírné zlepšení, nicméně stav výrobního odvětví Unie je třeba posuzovat jako celek a vzít v úvahu skutečnost, že do konce období šetření platila ochranná opatření. Tato otázka byla podrobně zkoumána v 51. až 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proces hluboké restrukturalizace, kterou tato opatření umožnila a jejímž výsledkem bylo velké snížení výroby a kapacity, by za běžných okolností vedl ke značnému zlepšení celkové situace výrobců v Unii, včetně výroby, využití kapacity, prodeje a rozdílů mezi cenou a náklady. Místo toho zůstaly ukazatele objemu nepříznivé, došlo k podstatnému nárůstu zásob a finanční ukazatele nadále vykazovaly ztrátu – některé se dokonce zhoršily.

(121)

Na základě těchto skutečností se má za to, že závěry o podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, které byly uvedeny v prozatímním nařízení, se nemění. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další opodstatněné informace ani argumenty, jsou tyto závěry s konečnou platností potvrzeny.

8.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

8.1   Účinek dumpingového dovozu

(122)

Některé strany tvrdily, že objem čínského dovozu je od roku 1982 stejný a že tedy nemohl způsobit újmu, jak se uvádí v prozatímním nařízení (viz 58. bod odůvodnění). Ve skutečnosti se dovoz z ČLR během posuzovaného období podstatně zvýšil na úkor tržního podílu výrobního odvětví Unie, jak se uvádí v 114. bodě odůvodnění výše. Tento argument se navíc týká vývoje dovozu, který značně převyšuje dotčené období, proto se tento argument zamítá.

(123)

Jak je uvedeno v 116. bodě odůvodnění, s konečnou platností byl učiněn závěr, že během období šetření se ceny za dovoz od čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku podbízely oproti cenám výrobního odvětví Unie průměrně o 18,4 % až 35,2 %. Úprava podbízejícího se rozpětí nemůže ovlivnit závěry o účinku dumpingového dovozu stanovené ve 100. a 101. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

8.2   Kolísání směnných kurzů

(124)

Po uložení prozatímních cel někteří dovozci dále argumentovali negativním vlivem směnného kurzu na úroveň cen. Tvrdili, že úroveň směnného kurzu je tím hlavním faktorem, který způsobil újmu. Hodnocení Komise se nicméně týká pouze rozdílu mezi úrovněmi cen a nepožaduje, aby byla provedena analýza faktorů, které úroveň těchto cen ovlivňují. V důsledku toho byla zjištěna jasná příčinná souvislost mezi vysokou úrovní dumpingu a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, proto lze potvrdit 95. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

8.3   Nabídka a cena surovin

(125)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že příčinou újmy není dumpingový dovoz, ale spíše nedostatečná nabídka čerstvého ovoce, tj. surovin pro konzervované mandarinky.

(126)

Oficiální údaje španělského ministerstva zemědělství nicméně potvrzují, že množství ovoce, které je k dispozici pro konzervárenský průmysl, je více než dostatečné k tomu, aby pokrylo veškerou výrobní kapacitu španělských výrobců.

(127)

Výrobci do jisté míry soupeří o čerstvé ovoce se spotřebitelským trhem, který nabízí přímo čerstvé produkty. Tato soutěž však nenarušuje příčinnou souvislost. Jasným a zásadním důvodem pro relativně nízkou výrobu výrobního odvětví Unie, jeho prodej a podíl na trhu je tlak hromadného dovozu z ČLR za velmi nízké ceny. Za této situace a vzhledem k tomu, že tržní cenu určuje dovoz, který představuje více než 70 % trhu a který vede k cenovému podbízení, stlačení a propadu cen, by bylo neekonomické vyrábět více, aniž by bylo možno očekávat, že se daný výrobek prodá za ceny přinášející běžný zisk. Španělské výrobní odvětví by tedy bylo schopno vyrábět mnohem větší množství za podmínky, že by tržní cena nepenalizovala jeho hospodářské výsledky.

(128)

Další skutečností potvrzující tuto analýzu je značné množství trvalých zásob u výrobců v Unii, což poukazuje na to, že újma tomuto odvětví Unie nastala nikoli z důvodu nedostatečné výroby, nýbrž z důvodu výroby, kterou nelze prodat kvůli tlaku čínského dovozu.

(129)

Vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělský produkt, podléhá cena suroviny sezónním výkyvům daným jejím zemědělským charakterem. Během pětiletého analyzovaného období, které zahrnovalo sklizně s nižšími a vyššími cenami, Komise nicméně zaznamenala, že k újmě (např. v podobě finančních ztrát) dochází bez ohledu na tyto výkyvy, takže hospodářské výsledky výrobního odvětví Unie přímo nesouvisejí se sezónními výkyvy.

8.4   Rozdíly v kvalitě

(130)

Některé strany tvrdily, že čínské produkty mají vyšší kvalitu než produkty pocházející z Unie. Veškeré z toho plynoucí cenové rozdíly však nebyly dostatečně opodstatněné a neexistují žádné důkazy o tom, že spotřebitelé údajně dávají přednost čínským výrobkům do té míry, že to zhoršuje situaci výrobního odvětví Unie. V každém případě by takové údajné rozdíly v ceně zvýhodňovaly čínské výrobky a vedly by k vyššímu cenovému podbízení a prodeji pod cenou. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další nové a opodstatněné informace ani argumenty, potvrzuje se 99. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

8.5   Zvýšení nákladů

(131)

Některé strany tvrdily, že újma pramení z mimořádného zvýšení nákladů některých výrobců. Tato tvrzení však nebyla dostatečně opodstatněná. Analýza Komise nezjistila žádné takové případy, které by mohly změnit hodnocení příčinné souvislosti nebo ovlivnit výpočet úrovně pro odstranění újmy.

(132)

Některé strany předložily připomínky ke zvýšeným výrobním nákladům a neschopnosti výrobního odvětví Unie dosáhnout jejich snížení. Některé nákladové položky (například energie) se zvýšily, ale jejich dopad není takový, aby narušil příčinnou souvislost za situace, kdy velmi značné množství dumpingového vývozu z Číny stlačuje prodej a výrobu (čímž zvyšuje jednotkové náklady výrobního odvětví Unie) a způsobuje stlačení a propad cen výrobního odvětví Unie.

8.6   Režimy podpory

(133)

Některé strany tvrdily, že režimy podpory ES způsobily umělý nárůst zpracování v ES a pak podpořily snížení nabídky surovin pro dotčený výrobek. Toto tvrzení mělo obecný charakter a nebylo dostatečně opodstatněné. Dotčené režimy byly v každém případě upraveny v roce 1996, kdy bylo umožněno poskytnout podporu zemědělcům místo zpracovatelům dotčeného výrobku. Analýza Komise neodhalila během období šetření žádné zbylé důsledky, které by mohly narušit příčinnou souvislost. Co se týče nabídky, odkazuje se na 128. a 129. bod odůvodnění.

8.7   Závěr o příčinné souvislosti

(134)

Jelikož nebyly předloženy žádné další nové a opodstatněné informace ani argumenty, potvrzuje se 87. až 101. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(135)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzuje předběžné zjištění týkající se existence příčinné souvislosti mezi podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie a čínským dumpingovým dovozem.

9.   ZÁJEM UNIE

9.1   Vývoj po období šetření

(136)

Od 9. listopadu 2007 podléhal dovoz z ČLR celní evidenci podle nařízení o celní evidenci. Tato evidence byla zavedena s cílem možného zpětného uložení antidumpingových cel. Následně byla výjimečně provedena analýza vývoje událostí po období šetření. Údaje Eurostatu potvrzují, že dovoz z ČLR zůstává nadále vysoký, což někteří dovozci potvrdili. Objem dovozu za posledních deset měsíců po období šetření dosáhl 74 000 tun za stabilně nízké ceny.

9.2   Schopnost výrobců v Unii zásobovat trh Unie

(137)

Řada stran předložila připomínky ohledně nízké úrovně španělské výroby, která podle nich není schopná plně zásobovat trh Unie. I když je pravda, že za současné situace výrobní odvětví Unie nezásobuje celý trh Unie, je třeba říci, že tato skutečnost souvisí s dopadem újmu působícího dovozu, jak je uvedeno výše. V každém případě není zamýšleným účinkem opatření uzavřít trh Unie čínskému dovozu, nýbrž odstranit dopady dumpingu, který působí újmu. Vzhledem k tomu, že existují pouze dva zdroje zásobování tímto výrobkem, se má za to, že v případě uložení konečných opatření zůstane poptávka po čínských výrobcích v Unii i nadále vysoká.

9.3   Zájem výrobního odvětví Unie a dodavatelů v Unii

(138)

Jedno sdružení dovozců tvrdilo, že antidumpingová opatření bez omezení množství neochrání španělské výrobní odvětví, nýbrž automaticky vyvolají nezákonné obchodování. Tento argument poukazuje spíše na nutnost toho, aby orgány zajistily řádnou kontrolu uplatňování opatření, než že by hovořil proti přínosu daných opatření pro výrobce v Unii.

(139)

Další dovozce tvrdil, že uložení antidumpingových opatření nezlepší situaci španělských výrobců, a to z důvodu existence velkých zásob, které si dovozci v EU vytvořili a které jsou schopné pokrýt tržní poptávku v nejbližší budoucnosti. Další dovozce rovněž zmínil velikost zásob a jejich hromadění. Tyto připomínky potvrzují analýzu Komise v prozatímním nařízení a jinde v tomto nařízení. Je však třeba připomenout, že přijatá opatření mají poskytnout úlevu od dumpingu způsobujícího újmu po dobu pěti let, nikoli pouze jednoho roku.

(140)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové a opodstatněné informace ani argumenty, potvrzuje se závěr o zájmu výrobního odvětví Unie vyvozený ve 103. až 106. a ve 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

9.4   Zájem dovozců/obchodníků v Unii, kteří nejsou ve spojení

(141)

Spolupracující dovozci vyjádřili obecný zájem na udržení dvou zdrojů dodávek dotčeného výrobku, a to Španělska a ČLR, aby byly nadále zajištěny dodávky za konkurenční ceny.

(142)

Pokud by nicméně byla uložena konečná opatření, dávala by většina dovozců přednost tomu, aby obsahovala i množstevní prvky. To se nepovažuje za vhodné, jak je vysvětleno v 156. bodě odůvodnění.

(143)

Byly ověřeny údaje poskytnuté spolupracujícími dovozci zařazenými do vzorku a bylo potvrzeno, že odvětví konzervovaných mandarinek představuje méně než 6 % jejich celkového obratu a že během období šetření a v letech 2004–2008 v průměru dosáhli úrovně ziskovosti více než 10 %.

(144)

Výše uvedené potvrzuje, že možný dopad opatření na dovozce/obchodníky by byl vyvážen pozitivními účinky těchto opatření.

9.5   Zájem uživatelů/maloobchodníků

(145)

Jeden uživatel, představující méně než 1 % spotřebitelů, předložil obecné připomínky o horší dostupnosti mandarinek v EU a o lepší kvalitě čínských výrobků. Byl požádán, aby dále spolupracoval a poskytl individuální údaje, ale odmítl a svá tvrzení nijak neopodstatnil. Další maloobchodník, člen hlavního sdružení dovozců, byl obecně proti zvýšení ceny. Žádné další připomínky týkající se zájmu uživatelů/maloobchodníků nebyly v průběhu šetření předloženy. Za této situace a vzhledem k tomu, že ze strany uživatelů/maloobchodníků nebyly předloženy žádné opodstatněné připomínky, se potvrzuje závěr vyvozený ve 109. až 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

9.6   Zájem spotřebitelů

(146)

V rozporu s tím, co tvrdil jeden dovozce, byl v předběžné fázi šetření zohledněn zájem spotřebitelů. Zjištění Komise byla uvedena ve 113. a 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Další strany uvedly, že dopad na spotřebitele bude značný. Nebyly nicméně předloženy žádné informace, které by zpochybnily zjištění obsažená ve výše uvedených bodech odůvodnění. I kdyby cla vedla ke zvýšení spotřebitelských cen, žádná strana nezpochybnila skutečnost, že dotčený výrobek představuje jen malou část výdajů domácností na potraviny. Vzhledem k tomu, že ze strany spotřebitelů nebyly předloženy žádné připomínky a že nebyly předloženy žádné další nové a opodstatněné informace, uvedené body odůvodnění se potvrzují.

9.7   Závěr ohledně zájmu Unie

(147)

Výše uvedená dodatečná analýza týkající se příslušných zájmů předběžné závěry v tomto ohledu nezměnila. Byly ověřeny údaje poskytnuté spolupracujícími dovozci zařazenými do vzorku a bylo potvrzeno, že odvětví konzervovaných mandarinek představuje méně než 6 % jejich celkového obratu a že během období šetření a v letech 2004–2008 v průměru dosáhli slušných výsledků, takže dopad uvedených opatření na dovozce bude minimální. Rovněž se potvrdilo, že finanční dopad na konečného spotřebitele bude zanedbatelný, vezmeme-li v úvahu, že množství výrobku na hlavu kupované ve spotřebitelských zemích je pouze okrajové. Má se za to, že se závěry ohledně zájmu Unie uvedené v prozatímním nařízení nezměnily. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, jsou tyto závěry stanovené v prozatímním nařízení s konečnou platností potvrzeny.

10.   KONEČNÁ OPATŘENÍ

10.1   Úroveň pro odstranění újmy

(148)

Jeden dovozce tvrdil, že ziskové rozpětí ve výši 6,8 % použité v předběžné fázi šetření jako referenční, je nadhodnocené. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že stejná výše byla použita a přijata v případě ochranných opatření jako skutečný zisk, jehož dosáhlo výrobní odvětví Unie v letech 1998–1999 až 2001–2002. Tato výše odpovídá ziskům výrobců v Unii za běžné obchodní situace před nárůstem dovozu, který způsobil odvětví újmu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(149)

Výrobci v Unii tvrdili, že prozatímní cla neberou v potaz zvláštní situaci trhu s konzervovanými mandarinkami, kde je výroba soustředěna pouze v jedné zemi a převážná většina prodeje a dovozu v jiné evropské zemi. Z tohoto důvodu bylo požadováno, aby konečné výpočty zahrnuly náklady na dopravu ze země výrobce do země spotřebitele. Toto tvrzení bylo oprávněné a opodstatněné, takže výpočty byly upraveny tak, aby odrážely koncentraci prodeje v příslušných oblastech Unie.

(150)

Jedna strana předložila připomínky týkající se výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou. V odůvodněných případech byly v konečné fázi provedeny úpravy.

(151)

Při zohlednění oprávněných požadavků zúčastněných stran představovala výsledná rozpětí způsobené újmy vyjádřená jako procento z celkové dovozní hodnoty CIF pro každého čínského vývozce zařazeného do vzorku tyto úrovně, které jsou nižší než zjištěná dumpingová rozpětí:

Yichang Rosen Foods Co., Ltd., Yichang, Zhejiang: 100,1 %,

Huangyan No.1 Canned Food Factory, Huangyan, Zhejiang: 48,4 %,

Zhejiang Xinshiji Food Co., Ltd., Sanmen, Zhejiang a výrobce, který je s touto společností ve spojení, Hubei Xinshiji Foods Co., Ltd., Dangyang City, Hubei Province: 92,0 %,

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku: 90,6 %,

Všechny ostatní společnosti: 100,1 %.

10.2   Zpětná působnost

(152)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění, dne 9. listopadu 2007 Komise na základě požadavku výrobního odvětví Unie zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR. Tento požadavek byl stažen, a proto daná věc nebyla dále zkoumána.

10.3   Konečná opatření

(153)

S ohledem na závěry, k nimž se dospělo ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni nejnižší zjištěné hodnoty rozpětí dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěných rozpětí újmy.

(154)

Na základě výše uvedeného a v souladu s opravou zveřejněnou v Úředním věstníku L 258 (14) by konečné clo mělo být stanoveno takto:

Yichang Rosen Foods Co., Ltd., Yichang, Zhejiang: 531,2 EUR/t,

Huangyan No.1 Canned Food Factory Huangyan, Zhejiang: 361,4 EUR/t,

Zhejiang Xinshiji Foods Co., Ltd., Sanmen, Zhejiang a výrobce, který je s touto společností ve spojení, Hubei Xinshiji Foods Co., Ltd., Dangyang City, Hubei Province: 490,7 EUR/t,

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku: 499,6 EUR/t,

Všechny ostatní společnosti: 531,2 EUR/t.

10.4   Podoba opatření

(155)

Některé strany požadovaly opatření, která by kombinovala cenové a množstevní prvky, kdy by se za původní objem dovozu platilo nulové nebo nižší clo. V některých případech to souviselo se systémem licencí.

(156)

Tato možnost byla zvážena, nicméně zamítnuta zejména z následujících důvodů. Antidumpingová cla se ukládají z toho důvodu, že vývozní cena je nižší než běžná hodnota výrobku. Množství výrobku vyvážená do Unie mají význam pro provedení analýzy, zda dumpingový dovoz způsobuje újmu. Takováto množství však obvykle nemají vliv na výši cla, které má být uloženo. Jinými slovy, pokud se zjistí, že dumpingový dovoz způsobuje újmu, lze dumping vyrovnat pomocí cla, které se uplatní od první zásilky dovezené poté, co toto clo vstoupí v platnost. Kromě toho, pokud se zjistí, že je v zájmu Unie, aby během určitého období byly výrobky dováženy bez uložení antidumpingových cel, je na základě čl. 14 odst. 4 základního nařízení možné clo za určitých podmínek pozastavit.

(157)

Některé strany tvrdily, že jakákoli podoba opatření bez množstevního omezení povede k vyhýbání se clu. Poukazovaly opět na hromadění zásob, k němuž docházelo po rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004. Analýza útvarů Komise potvrdila, že šlo o jasný pokus vyhnout se clům. Vzhledem k těmto prohlášením a skutečnostem uvedeným ve 123. a 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bude Komise sledovat vývoj, aby podnikla nezbytné kroky k zajištění řádného uplatňování opatření.

(158)

Další strany tvrdily, že z uvedených opatření by měly být vyňaty objemy dovozu, které jsou již předmětem stávajících smluv o prodeji. To by se v praxi rovnalo osvobození od cla, což by ohrozilo nápravný účinek opatření, a tudíž se zamítá. Rovněž se odkazuje na 138. a 139. bod odůvodnění výše.

(159)

Prozatímní nařízení uložilo antidumpingové clo ve formě zvláštního cla pro každou společnost, které je výsledkem uplatnění rozpětí pro odstranění újmy na vývozní ceny použité při výpočtu dumpingu během období šetření. Tato metodika je potvrzena na úrovni konečných opatření.

10.5   Závazky

(160)

V pokročilém stadiu šetření učinilo několik vyvážejících výrobců z ČLR nabídku cenových závazků. Tyto závazky nebyly považovány za přijatelné z důvodu značné kolísavosti cen tohoto výrobku, rizika vyhýbání se clu a obcházení závazku (viz 124. a 125. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a skutečnosti, že nabídky neobsahovaly záruky ze strany čínských orgánů, které by umožnily odpovídající kontrolu v souvislosti se společnostmi, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení.

11.   CELNÍ EVIDENCE

(161)

Celní evidence dovozu dotčeného výrobku byla zavedena nařízením Komise (EU) č. 572/2012 (15). Tato evidence by měla být ukončena. O možnosti zpětného výběru cla bude rozhodnuto později, až budou k dispozici úplné statistické údaje.

12.   POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(162)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě Komise hodlala doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutým informacím vznést námitky. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení. Dvě skupiny dovozců požádaly o slyšení za přítomnosti úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod a bylo jim vyhověno.

(163)

Pokud jde o rozsudek týkající se společnosti Xinshiji, byl vzneseným argumentům věnován prostor i analýza již v dokumentu s všeobecnými informacemi. Žádný z těchto argumentů následně nevedl ke změně podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o potvrzení rozpětí újmy, které bylo stanoveno v původním šetření. Co se týče rozsudku týkajícího se srovnatelné země, skupina dovozců zopakovala své připomínky, které uvedla již při šetření, jež se týkalo rozsahu působnosti částečného opětovného zahájení, použití údajů z období šetření a určení běžné hodnoty. Uvedeným připomínkám se věnují 43., 46. a 54. bod odůvodnění. Stejná skupina dovozců uvedla, že místo antidumpingových cel dává přednost systému ochranných opatření s kvótami. Důvod, proč byl kvótový systém zamítnut, je vysvětlen ve 156. bodě odůvodnění. Dále je třeba poznamenat, že podle nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (16) lze ochranná opatření uložit pouze v určitých situacích za velmi specifických okolností. Antidumpingové clo je považováno za nejvhodnější způsob řešení dumpingu působícího újmu. V souvislosti s otázkami, které byly vzneseny v 44. a 85. bodě odůvodnění, poukázala tato skupina dovozců rovněž na to, že Komise nezahájila prozatímní přezkum, ačkoliv o to byla požádána. Znovu je třeba zdůraznit, že ke dni zveřejnění rozsudku týkajícího se srovnatelné země již nebylo možné prozatímní přezkum provést, poněvadž v platnosti již nebylo žádné clo. Komise by měla v analýze doposud nevyřízené žádosti o prozatímní přezkum znovu pokračovat, jakmile toto nařízení vstoupí v platnost. Ukáže-li analýza žádosti, že podmínky stanovené v čl. 11 odst. 3 základního nařízení jsou splněny, prozatímní přezkum by měl být zahájen co nejdříve.

(164)

Po zvážení všech připomínek, které zúčastněné strany vznesly poté, co se seznámily se závěry šetření, byl učiněn závěr, že žádná připomínka není s to změnit závěry, k nimž se v rámci šetření dospělo.

13.   DOBA TRVÁNÍ OPATŘENÍ

(165)

Toto nařízení provádí rozsudky Soudu týkající se původního nařízení. Toto nařízení proto pozbývá platnosti pět let od vstupu původního nařízení v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Opětovně se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz upravených nebo konzervovaných mandarinek (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinek, wilkingů a jiných podobných citrusových hybridů, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, vymezených pod číslem KN 2008, v současnosti kódů KN 2008 30 55, 2008 30 75 a ex 2008 30 90 (kódy TARIC 2008309061, 2008309063, 2008309065, 2008309067 a 2008309069), pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Výše konečného antidumpingového cla použitelná na výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi se stanoví takto:

Společnost

EUR/t čisté hmotnosti produktu

Doplňkový kód TARIC

Yichang Rosen Foods Co., Ltd., Yichang, Zhejiang

531,2

A886

Huangyan No.1 Canned Food Factory, Huangyan, Zhejiang

361,4

A887

Zhejiang Xinshiji Foods Co., Ltd., Sanmen, Zhejiang a výrobce, který je s touto společností ve spojení, Hubei Xinshiji Foods Co., Ltd., Dangyang City, Hubei Province

490,7

A888

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku, kteří jsou uvedeni v příloze

499,6

A889

Všechny ostatní společnosti

531,2

A999

Článek 2

1.   V případech, kdy dojde k poškození zboží před propuštěním do volného oběhu, a pokud je cena skutečně zaplacená nebo splatná pro určení celní hodnoty stanovena v souladu s článkem 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (17), poměrně, výše antidumpingového cla vypočítaná na základě článku 1 výše se sníží o procento, které odpovídá poměru skutečně zaplacené nebo splatné ceny.

2.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 3

Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu vedenou podle článku 1 nařízení (EU) č. 572/2012.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Toto nařízení se použije do dne 31. prosince 2013.

Článek 6

Žádosti o přezkum jsou přípustné ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. února 2013.

Za Radu

předseda

S. SHERLOCK


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 246, 20.10.2007, s. 15.

(3)  Úř. věst. L 178, 5.7.2008, s. 19.

(4)  Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 22.

(5)  Úř. věst. L 290, 8.11.2003, s. 3.

(6)  Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 67.

(7)  Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 35.

(8)  Úř. věst. C 103, 2.4.2011, s. 21.

(9)  Úř. věst. C 353, 3.12.2011, s. 15.

(10)  Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. března 2012 ve věci C-338/10, GLS v. Hauptzollamt Hamburg-Stadt.

(11)  Úř. věst. C 175, 19.6.2012, s. 19.

(12)  Věc T-2/95, Industrie des poudres sphériques (IPS) v. Rada, Sb. rozh. 1998, s. II-3939, a věc C-458/98 P, Industrie des poudres sphériques (IPS) v. Rada, Sb. rozh. 2000, s. I-08147.

(13)  Věc T-2/95, Industrie des poudres sphériques (IPS) v. Rada, Sb. rozh. 1998, s. II-3941.

(14)  Úř. věst. L 258, 26.9.2008, s. 74.

(15)  Nařízení Komise (EU) č. 572/2012 ze dne 28. června 2012, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 169, 29.6.2012, s. 50).

(16)  Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.


PŘÍLOHA

SPOLUPRACUJÍCÍ VYVÁŽEJÍCÍ VÝROBCI NEZAŘAZENÍ DO VZORKU

(doplňkový kód TARIC A889)

Hunan Pointer Foods Co., Ltd., Yongzhou, Hunan

Ningbo Pointer Canned Foods Co., Ltd., Xiangshan, Ningbo

Yichang Jiayuan Foodstuffs Co., Ltd., Yichang, Hubei

Ninghai Dongda Foodstuff Co., Ltd., Ningbo, Zhejiang

Huangyan No.2 Canned Food Factory, Huangyan, Zhejiang

Zhejiang Xinchang Best Foods Co., Ltd., Xinchang, Zhejiang

Toyoshima Share Yidu Foods Co., Ltd., Yidu, Hubei

Guangxi Guiguo Food Co., Ltd., Guilin, Guangxi

Zhejiang Juda Industry Co., Ltd., Quzhou, Zhejiang

Zhejiang Iceman Group Co., Ltd., Jinhua, Zhejiang

Ningbo Guosheng Foods Co., Ltd., Ninghai

Yi Chang Yin He Food Co., Ltd., Yidu, Hubei

Yongzhou Quanhui Canned Food Co., Ltd., Yongzhou, Hunan

Ningbo Orient Jiuzhou Food Trade & Industry Co., Ltd., Yinzhou, Ningbo

Guangxi Guilin Huangguan Food Co., Ltd., Guilin, Guangxi

Ningbo Wuzhouxing Group Co., Ltd., Mingzhou, Ningbo


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU