2013/42/EUSměrnice Rady 2013/42/EU ze dne 22. července 2013 , kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o mechanismus rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH

Publikováno: Úř. věst. L 201, 26.7.2013, s. 1-3 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 22. července 2013 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 15. srpna 2013 Nabývá účinnosti: 15. srpna 2013
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 31. prosince 2018
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



SMĚRNICE RADY 2013/42/EU

ze dne 22. července 2013,

kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o mechanismus rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Daňové podvody v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) vedou ke značným rozpočtovým ztrátám a mají dopad na podmínky hospodářské soutěže, a tedy i na fungování vnitřního trhu. Specifické náhlé a rozsáhlé formy daňových podvodů se v poslední době rozvinuly zejména v důsledku využívání elektronických prostředků, usnadňujících rychlé nezákonné obchodování ve velkém měřítku.

(2)

Směrnice Rady 2006/112/ES (3) umožňuje členským státům žádat o odchylky od této směrnice, jejichž cílem je zamezit určitým formám daňových úniků či vyhýbání se daňovým povinnostem.

(3)

Nedávné zkušenosti prokázaly, že postup stanovený článkem 395 směrnice 2006/112/ES není schopen zajistit dostatečně rychlou reakci na žádosti členských států o přijetí naléhavých opatření.

(4)

Ze zkušeností rovněž vyplývá, že určení pořizovatele zboží nebo příjemce služby jako osobu povinnou odvést daň (přenesení daňové povinnosti) je v některých případech účinným opatřením pro zabránění podvodům v oblasti DPH v určitých odvětvích.

(5)

Podle ustanovení o přenesení daňové povinnosti v článcích 199 a 199a směrnice 2006/112/ES nedisponují flexibilitou, která by jim umožňovala rychle reagovat na náhlé a rozsáhlé podvody týkající se kategorií zboží a služeb, na které se tyto články nevztahují. Pro tyto případy je tudíž třeba přijmout zvláštní ustanovení.

(6)

S ohledem na četné případy podvodů, k nimž dochází, je nejlepší zárukou rychlé a mimořádné reakce na další případy náhlých podvodů zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce, spočívající v možnosti používat po krátkou dobu přenesení daňové povinnosti v návaznosti na příslušné oznámení dotyčného členského státu. K zajištění toho, aby použití této možnosti bylo úměrné problému, by Komise, jakmile obdrží příslušné informace, měla mít krátkou lhůtu na posouzení oznámení a potvrzení, že nemá ke zvláštnímu opatření námitky. Členské státy by měly mít příležitost, aby Komise zohlednila jejich názory, a měly by proto být o oznámení plně informovány a měly by jim být sděleny veškeré dodatečné údaje poskytnuté v průběhu tohoto procesu. Dále by měla Rada poté rozhodnout o jakémkoli dalším používání přenesení daňové povinnosti prostřednictvím prováděcího rozhodnutí podle článku 395 směrnice 2006/112/ES.

(7)

Členské státy, které oznámily svůj záměr uplatnit zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce, tak mohou učinit, jakmile Komise oznámí, že nemá námitek.

(8)

Aby bylo možné dále uplatňovat přenesení daňové povinnosti co nejdříve a ještě před pozbytím platnosti zvláštního opatření mechanismu rychlé reakce, měl by postup stanovený v článku 395 směrnice 2006/112/ES podléhat kratší lhůtě.

(9)

Rychlé zpracování oznámení členských států v rámci mechanismu rychlé reakce bude usnadněno, bude-li pro tato oznámení a pro poskytování veškerých dodatečných údajů Komisi vytvořen standardizovaný formulář. Komisi by tudíž měly být svěřeny prováděcí pravomoci týkající se tohoto standardizovaného formuláře.

(10)

Vzhledem k tomu, že mechanismus rychlé reakce může být pouze dočasným řešením do doby, než budou přijata dlouhodobější legislativní řešení zaměřená na zvýšení odolnosti systému DPH vůči daňovým podvodům, měl by se mechanismus rychlé reakce používat pouze po omezenou dobu.

(11)

Za účelem vyhodnocení účinnosti mechanismu rychlé reakce by Komise měla vypracovat celkovou hodnotící zprávu o dopadu tohoto mechanismu při řešení náhlých a rozsáhlých podvodů.

(12)

Vzhledem k tomu, že cíle opatření, které má být přijato k řešení náhlých a rozsáhlých případů podvodů v oblasti DPH, jež mají velmi často mezinárodní rozměr, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, jelikož ty nejsou samostatně schopny čelit podvodným řetězcům spojeným s novými formami obchodu, které se týkají několika zemí současně, a lze ho proto prostřednictvím rychlejší a v důsledku toho i vhodnější a účinnější reakce na tyto případy lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(13)

Směrnice 2006/112/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2006/112/ES se mění takto:

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 199b

1.   V naléhavě nutných případech a v souladu s odstavci 2 a 3 může členský stát odchylně od článku 193, určit za osobu povinnou odvést daň z určitého dodání zboží či poskytnutí služeb pořizovatele tohoto zboží nebo příjemce těchto služeb, jakožto zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce za účelem boje proti náhlým a rozsáhlým podvodům, které mohou vést ke značným a nenapravitelným finančním ztrátám.

Toto zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce podléhá náležitým kontrolním opatřením dotčeného členského státu, pokud jde o osoby povinné k dani dodávající zboží nebo poskytující služby, na které se toto opatření vztahuje, a zůstává v platnosti po dobu nepřesahující devět měsíců.

2.   Členský stát, který si přeje zavést zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce podle odstavce 1, předloží Komisi oznámení prostřednictvím standardizovaného formuláře stanoveného podle odstavce 4 a zároveň toto oznámení zašle ostatním členským státům. Členský stát Komisi poskytne informace upřesňující dotčené odvětví, druh a charakteristiku podvodu, důvody naléhavé nutnosti, náhlou a rozsáhlou povahu podvodu a jeho důsledky v podobě značných a nenapravitelných finančních ztrát. Pokud se Komise domnívá, že nemá k dispozici veškeré potřebné informace, kontaktuje do dvou týdnů od obdržení oznámení dotyčný členský stát a upřesní, které dodatečné údaje požaduje. Veškeré dodatečné údaje poskytnuté dotyčným členským státem Komisi se zároveň zasílají ostatním členským státům. Nejsou-li poskytnuté dodatečné údaje dostačující, Komise o tom dotyčný členský stát informuje do jednoho týdne.

Členský stát, který hodlá zavést zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce podle odstavce 1 zároveň podá Komisi žádost postupem podle čl. 395 odst. 2 a 3.

3.   Jakmile má Komise k dispozici veškeré informace, které považuje za nezbytné k posouzení oznámení podle odstavce 2 prvního pododstavce, informuje o tom členské státy. Pokud má vůči zvláštnímu opatření mechanismu rychlé reakce námitky, vypracuje do jednoho měsíce od obdržení oznámení negativní stanovisko a informuje o něm dotyčný členský stát a výbor pro DPH. Pokud Komise nemá námitky, potvrdí tuto skutečnost ve stejné lhůtě písemně dotyčnému členskému státu a výboru pro DPH. Členský stát může zvláštní opatření mechanismu rychlé reakce přijmout ode dne obdržení uvedeného potvrzení. Při posuzování oznámení vezme Komise v úvahu písemně zaslaný názor jakéhokoli jiného členského státu.

4.   Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví standardizovaný formulář pro předložení oznámení o zvláštním opatření mechanismu rychlé reakce podle odstavce 2 a pro poskytnutí informací podle odst. 2 prvního pododstavce. Prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle odstavce 5.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4) a výborem pro tento účel je výbor zřízený článkem 58 nařízení Rady (EU) č. 904/2010 (5).

2)

V článku 395 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5.   V naléhavě nutných případech uvedených v čl. 199b odst. 1 musí být postup stanovený v odstavcích 2 a 3 ukončen do šesti měsíců ode dne, kdy Komise obdrží žádost.“

Článek 2

Do dne 1. ledna 2018 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě celkovou hodnotící zprávu o dopadu mechanismu rychlé reakce stanoveného v čl. 1 bodu 1.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se do 31. prosince 2018.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 22. července 2013.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Stanovisko ze dne 7. února 2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 31.

(3)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(5)  Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU