2013/46/SZBPProváděcí rozhodnutí Rady 2013/46/SZBP ze dne 22. ledna 2013 , kterým se provádí rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo

Publikováno: Úř. věst. L 20, 23.1.2013, s. 65-69 Druh předpisu: Prováděcí rozhodnutí
Přijato: 22. ledna 2013 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 23. ledna 2013 Nabývá účinnosti: 23. ledna 2013
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY 2013/46/SZBP

ze dne 22. ledna 2013,

kterým se provádí rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/788/SZBP ze dne 20. prosince 2010 o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (1), a zejména na článek 6 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 20. prosince 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/788/SZBP.

(2)

Dne 31. prosince 2012 aktualizoval výbor Rady bezpečnosti zřízený podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1533 (2004) o Demokratické republice Kongo seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření podle bodů 13 a 15 rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1596 (2005).

(3)

Příloha rozhodnutí 2010/788/SZBP by proto měla být odpovídajícím způsobem aktualizována,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Na seznam obsažený v příloze rozhodnutí 2010/788/SZBP se doplňují osoby a subjekty uvedené v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. ledna 2013.

Za Radu

předseda

M. NOONAN


(1)  Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 30.


PŘÍLOHA

Seznam osob a subjektů podle článku 1

a)   Osoby

Jméno

Další jména

Datum/místo narození

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

BADEGE, Eric

 

1971

 

Podle závěrečné zprávy skupiny odborníků pro Demokratickou republiku Kongo ze dne 15. listopadu 2012 se „pplk. Eric Badege stal styčnou osobou skupiny M23 v Masisi a velel společným operacím…“ spolu s dalším vojenským vůdcem. Ve zprávě se dále uvádí, že „série koordinovaných útoků provedených v srpnu [2012] pplk. Badegem… umožnila skupině M23 destabilizovat značnou část oblasti Masisi“. „Podle bývalých bojovníků jednal pplk. Badege… při přípravě útoků na rozkaz plk. Makengy.“

31.12.2012

 

 

 

 

Jakožto vojenský velitel skupiny M23 je Badege odpovědný za závažná porušování práv, která se týkají dětí nebo žen v rámci ozbrojeného konfliktu. Podle zprávy skupiny odborníků z listopadu 2012 došlo k několika závažným případům bezohledného zabíjení civilistů včetně žen a dětí. Od května 2012 zabila skupina Raia Mutomboki pod velením skupiny M23 v sérii koordinovaných útoků stovky civilistů. V srpnu Badege provedl společné útoky spojené s bezohledným zabíjením civilistů. V listopadové zprávě skupiny odborníků se uvádí, že tyto útoky společně organizovali Badege a plukovník Makoma Semivumbi Jacques. Podle zprávy skupiny odborníků uvedli místní vedoucí představitelé z Masisi, že těmto útokům skupiny Raia Mutomboki velel přímo na místě právě Badege.

 

 

 

 

 

Podle článku rozhlasové stanice Radio Okapi ze dne 28. července 2012„informoval správce oblasti Masisi tuto sobotu dne 28. července o zběhnutí velitele 2. praporu 410. pluku ze základny FARDC v Nabiondu, asi třicet kilometrů severozápadně od Gomy v Severním Kivu. Podle jeho výpovědi mířil plk. Eric Badege a více než stovka vojáků v pátek do Rubaye, 80 kilometrů severně od Nabionda. Tuto informaci potvrdilo několik zdrojů“.

Podle článku BBC ze dne 23. listopadu 2012 byla skupina M23 vytvořena poté, co bývalí členové Národního kongresu na obranu lidu (CNDP), kteří byli začleněni do FARDC, začali protestovat proti špatným podmínkám a platům a proti skutečnosti, že nebyla plně provedena mírová dohoda ze dne 23. března 2009 mezi CNDP a Demokratickou republikou Kongo (DRK), jíž byl CNDP začleněn do FARDC.

 

 

 

 

 

Podle zprávy organizace IPIS z listopadu 2012 je skupina M23 zapojena do aktivních vojenských operací, jejichž cílem je převzít kontrolu nad územím východní části DRK. M23 a FARDC bojovaly ve dnech 24. a 25. července 2012 o kontrolu nad několika městy a vesnicemi ve východní části DRK; skupina M23 zaútočila na FARDC dne 26. července 2012 v Rumangabu; dne 17. listopadu 2012 vyhnala FARDC z Kibumby a dne 20. listopadu 2012 převzala kontrolu nad Gomou.

Podle zprávy skupiny odborníků z listopadu 2012 několik bývalých bojovníků ze skupiny M23 tvrdí, že vůdci skupiny M23 svévolně popravili desítky dětí, které se pokusily uprchnout poté, co byly odvedeny jako dětští vojáci skupiny M23.

 

 

 

 

 

Podle zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) ze dne 11. září 2012 sdělil této organizaci rwandský muž (18), který uprchl poté, co byl násilím odveden ve Rwandě, že byl svědkem popravy 16letého chlapce ze své jednotky M23, který se pokusil v červnu uprchnout. Chlapec byl dopaden a umlácen k smrti bojovníky skupiny M23 před zraky dalších odvedenců. Jeden z velitelů skupiny M23, který ho nařídil zabít, poté jako vysvětlení ostatním odvedencům, proč byl chlapec zabit, údajně řekl: „Chtěl nás opustit.“ Ve zprávě se rovněž uvádí, že svědci tvrdili, že za pokus o útěk bylo svévolně popraveno nejméně 33 nových odvedenců a dalších bojovníků skupiny M23. Někteří byli svázáni a zastřeleni před zraky jiných odvedenců, aby viděli, jaký trest byje stihl. Jeden mladý odvedenec sdělil HRW: „Když jsme byli u skupiny M23, řekli nám, [že máme na vybranou] a že u nich buď můžeme zůstat, nebo zemřít. Hodně lidí se pokusilo uprchnout. Někteří z nich byli dopadeni a to znamenalo jejich okamžitou smrt.“

 

RUNIGA, Jean-Marie Lugerero

 

Přibližně 1960

 

Dokumentem ze dne 9. července 2012, který podepsal vůdce skupiny M23 Sultani Makenga, byl Runiga jmenován koordinátorem politického křídla skupiny M23. Podle tohoto dokumentu byla podnětem k Runigovu jmenování potřeba zajistit zviditelnění cílů skupiny M23.

Na internetových stránkách skupiny M23 je Runiga označován jako její „prezident“. Jeho vůdčí úlohu potvrdila zpráva skupiny odborníků z listopadu 2012, která o Runigovi hovoří jako o „vůdci skupiny M23“.

31.12.2012

 

 

 

 

Podle článku agentury Associated Press ze dne 13. prosince 2012 Runiga této agentuře ukázal seznam požadavků, o němž prohlásil, že bude předložen konžské vládě. Mezi požadavky je i odstoupení prezidenta Kabily a rozpuštění národního shromáždění. Runiga uvedl, že naskytne-li se příležitost, skupina M23 by se mohla znovu zmocnit Gomy. „A tentokrát neustoupíme,“ řekl Runiga agentuře Associated Press. Rovněž uvedl, že podmínkou pro obnovení jednání je opětovné převzetí kontroly nad Gomou politickým křídlem skupiny M23. „Myslím, že naši členové, kteří jsou v Kampale, nás reprezentují. V patřičnou dobu tam budu i já. Čekám, až budou záležitosti uspořádány, a až tam bude Kabila, já půjdu také,“ prohlásil Runiga.

 

 

 

 

 

Podle článku Le Figaro ze dne 26. listopadu 2012 se Runiga dne 24. listopadu 2012 sešel s prezidentem DRK Kabilou, aby zahájili jednání. V samostatném rozhovoru pro Le Figaro Runiga uvedl: „Skupina M23 je složena zejména z bývalých vojenských členů FARDC, kteří zběhli, aby protestovali proti nedodržení dohod ze dne 23. března 2009.“ Dodal: „Vojáci skupiny M23 jsou zběhové z armády, kteří odešli se svými zbraněmi v ruce. Nedávno jsme získali rozsáhlé vybavení z vojenské základny v Bunaganě. Momentálně nám to umožňuje získávat každým dnem další a další území a odrážet všechny útoky FARDC… Naše revoluce je revoluce konžská, vedená Konžany, pro konžský lid.“

Podle článku agentury Reuters ze dne 22. listopadu 2012 Runiga uvedl, že skupina M23 má kapacitu k tomu, aby udržela Gomu, protože síly skupiny M23 posílili vzbouření konžští vojáci z FARDC: „Především máme disciplinovanou armádu a máme rovněž vojáky z FARDC, kteří se k nám přidali. Jsou to naši bratři, budou nově vycvičeni a „recyklováni“, pak s nimi budeme pracovat.“

 

 

 

 

 

Podle článku publikovaného dne 27. listopadu 2012 v The Guardian Runiga uvedl, že skupina M23 by odmítla poslechnout výzvu regionálních vedoucích představitelů mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer k opuštění Gomy s cílem připravit půdu pro mírové rozhovory. Runiga uvedl, že stažení skupiny M23 z Gomy bude naopak výsledkem jednání, a nikoli jeho předpokladem.

Podle závěrečné zprávy skupiny odborníků ze dne 15. listopadu 2012 vedl Runiga delegaci, která dne 29. července 2012 cestovala do Kampaly (Uganda) a před očekávanými jednáními mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer finalizovala program hnutí M23 obsahující 21 bodů.

Podle článku BBC ze dne 23. listopadu 2012 byla skupina M23 vytvořena poté, co bývalí členové Národního kongresu na obranu lidu (CNDP), kteří byli začleněni do FARDC, začali protestovat proti špatným podmínkám a platům a proti skutečnosti, že nebyla plně provedena mírová dohoda ze dne 23. března 2009 mezi CNDP a DRK, jíž byl CNDP začleněn do FARDC.

 

 

 

 

 

Podle zprávy organizace IPIS z listopadu 2012 je skupina M23 zapojena do aktivních vojenských operací, jejichž cílem je převzít kontrolu nad územím východní části DRK. M23 a FARDC bojovaly ve dnech 24. a 25. července 2012 o kontrolu nad několika městy a vesnicemi ve východní části DRK; skupina M23 zaútočila na FARDC dne 26. července 2012 v Rumangabu; dne 17. listopadu 2012 vyhnala FARDC z Kibumby a dne 20. listopadu 2012 převzala kontrolu nad Gomou.

Podle zprávy skupiny odborníků z listopadu 2012 několik bývalých bojovníků ze skupiny M23 tvrdí, že vůdci skupiny M23 svévolně popravili desítky dětí, které se pokusily uprchnout poté, co byly odvedeny jako dětští vojáci skupiny M23.

 

 

 

 

 

Podle zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) ze dne 11. září 2012 sdělil této organizaci rwandský muž (18), který uprchl poté, co byl násilím odveden ve Rwandě, že byl svědkem popravy 16letého chlapce ze své jednotky M23, který se pokusil v červnu uprchnout. Chlapec byl dopaden a umlácen k smrti bojovníky skupiny M23 před zraky dalších odvedenců. Jeden z velitelů skupiny M23, který ho nařídil zabít, poté jako vysvětlení ostatním odvedencům, proč byl chlapec zabit, údajně řekl: „Chtěl nás opustit.“ Ve zprávě se rovněž uvádí, že svědci tvrdili, že za pokus o útěk bylo svévolně popraveno nejméně 33 nových odvedenců a dalších bojovníků skupiny M23. Někteří byli svázáni a zastřeleni před zraky jiných odvedenců, aby viděli, jaký trest by je stihl. Jeden mladý odvedenec sdělil HRW: „Když jsme byli u skupiny M23, řekli nám, [že máme na vybranou] a že u nich buď můžeme zůstat, nebo zemřít. Hodně lidí se pokusilo uprchnout. Někteří z nich byli dopadeni a to znamenalo jejich okamžitou smrt.“

 


b)   Subjekty

Název

Další jména

Datum/místo narození

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

Forces Democratiques De Liberation Du Rwanda (FDLR)

Forces Democratiques De Liberation Du Rwanda

FDLR

Force Combattante Abacunguzi

FOCA

Combatant Force for the Liberation of Rwanda (Bojové síly pro osvobození Rwandy)

 

[email protected]

[email protected]

[email protected]

Místo: Severní a Jižní Kivu, DRK.

Forces Democratiques De Liberation Du Rwanda (Demokratické síly pro osvobození Rwandy – FDLR) je jedna z největších zahraničních ozbrojených skupin operujících na území Demokratické republiky Kongo (DRK). Skupina byla vytvořena v roce 2000 a – jak je upřesněno níže – dopouští se závažného porušování mezinárodního práva, k němuž dochází v případě žen a dětí v rámci ozbrojeného konfliktu v DRK, včetně zabíjení a mrzačení, sexuálního násilí a nuceného vysídlování.

Podle zprávy Amnesty International o lidských právech v DRK z roku 2010 byly síly FDLR odpovědné za zabití devadesáti šesti civilistů v Busurguni (oblast Walikali). Některé z obětí byly zaživa upáleny ve svých domovech.

31.12.2012

 

 

 

 

Podle zprávy Amnesty International o lidských právech v DRK z roku 2010 informovalo jedno zdravotní středisko provozované nevládní organizací v červnu roku 2010 o tom, že každý měsíc dochází přibližně k šedesáti případům znásilnění dívek a žen v jižní části oblasti Lubero (Severní Kivu) příslušníky ozbrojených skupin včetně FDLR.

Podle zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) ze dne 20. prosince 2010 existují doložitelné důkazy, že FDLR aktivně provádí odvody dětí. Organizace HRW identifikovala nejméně 83 konžských dětí mladších 18 let, z nichž některým bylo teprve 14 let, které byly násilně odvedeny FDLR.

 

 

 

 

 

V lednu 2012 organizace HRW informovala, že příslušníci FLDR zaútočili na celou řadu vesnic v oblasti Masisi, přičemž zabili šest civilistů, znásilnili dvě ženy a unesli nejméně 48 lidí, kteří zůstávají nezvěstní. Podle zprávy organizace HRW z června 2012 zaútočili bojovníci FDLR v květnu 2012 na civilisty v Kamananze a Lumenji (provincie Jižní Kivu) a v Chambuše (oblast Walikale) a na vesnice v oblasti Ufumandu (oblast Masisi, provincie Severní Kivu). Při těchto útocích bojovníci FDLR mačetami a noži zmasakrovali desítky civilistů včetně mnoha dětí.

 

 

 

 

 

Podle zprávy skupiny odborníků z června 2012 zaútočily síly FDLR mezi 31. prosincem 2011 a 4. lednem 2012 na několik vesnic v Jižním Kivu. Vyšetřování OSN potvrdilo, že během útoku bylo zabito nejméně 33 osob včetně 9 dětí a 6 žen, a to buď upálením zaživa, setnutím, nebo zastřelením. Dále došlo ke znásilnění jedné ženy a jedné dívky. Ve zprávě skupiny odborníků z června 2012 se také uvádí, že vyšetřování OSN potvrdilo, že v květnu 2012 síly FDLR v Jižním Kivu zmasakrovaly nejméně 14 civilistů včetně 5 žen a 5 dětí. Podle zprávy skupiny odborníků z listopadu 2012 OSN zdokumentovala nejméně 106 případů sexuálního násilí spáchaného FDLR od prosince 2011 do září 2012. Ve zprávě skupiny odborníků z listopadu 2012 se uvádí, že podle vyšetřování OSN znásilnili příslušníci FDLR v noci 10. března 2012 v Kalinganyi (oblast Kabare) sedm žen včetně jedné nezletilé dívky. Síly FDLR zaútočily na vesnici znovu dne 10. dubna 2012 a tři z těchto žen byly znásilněny podruhé. Podle zprávy skupiny odborníků z listopadu 2012 dále síly FDLR dne 6. dubna 2012 zabily 11 osob v Bushibwambombu (Kalehe) a v květnu se podílely na 19 dalších zabitích v oblasti Masisi, včetně zabití pěti nezletilých osob a šesti žen.

 

M23

 

 

 

Mouvement Du 23 Mars (Hnutí 23. března – M23) je ozbrojená skupina operující v Demokratické republice Kongo (DRK), která je na území DRK příjemcem zbraní a souvisejícího materiálu, včetně poradenství, výcviku a pomoci související s vojenskou činností. Existuje několik očitých svědectví o tom, že vedle materiální podpory pro bojové operace dodávají skupině M23 vojenský materiál ve formě zbraní a munice Rwandské ozbrojené síly (RDF).

31.12.2012

 

 

 

 

Skupina M23 nese spoluvinu a odpovědnost za závažné porušování mezinárodního práva, k němuž dochází v případě žen a dětí v rámci ozbrojených konfliktů v DRK, včetně zabíjení a mrzačení, sexuálního násilí, únosů a nuceného vysídlování. Podle mnoha zpráv, šetření a svědectví očitých svědků je skupina M23 v různých oblastech DRK odpovědná za hromadné zabíjení civilistů a za znásilňování žen a dětí. V několika zprávách se uvádí, že bojovníci skupiny M23 znásilnili 46 žen a dívek, z nichž nejmladší bylo 8 let. Vedle hlášených případů sexuálního násilí provádí skupina M23 také rozsáhlé násilné odvody dětí do svých řad. Odhaduje se, že od července 2012 skupina M23 jen v oblasti Rutshuru ve východní části DRK násilně odvedla 146 mladých mužů a chlapců. Některým z obětí bylo jen 15 let.

 

 

 

 

 

Hrůzné činy skupiny M23 páchané na civilním obyvatelstvu v DRK a násilné odvody pro skupinu M23, jakož i skutečnost, že skupina je příjemcem zbraní a vojenské pomoci, výrazně přispěly k nestabilitě a konfliktu v regionu a v některých případech znamenaly porušení mezinárodního práva.

 


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU