(EU) č. 465/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012 , kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 Text s významem pro EHP a pro dohodu mezi EU a Švýcarskem

(1)

Aby se zohlednily právní změny v některých členských státech a zajistila právní jistota zúčastněných stran, je třeba upravit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (2) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (3).

(2)

Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení předložila příslušné návrhy týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení, jejichž cílem je zlepšit a modernizovat právo Unie a které byly začleněny do tohoto nařízení.

(3)

Změny v sociální realitě mohou mít vliv na koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Aby se na tyto změny reagovalo, jsou nezbytné změny v oblasti určování použitelných právních předpisů a dávek v nezaměstnanosti.

(4)

Pojem „mateřské letiště“ pro členy letové posádky a posádky palubních průvodčích podle práva Unie je vymezen v příloze III nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (4). Aby se usnadnilo uplatňování hlavy II nařízení (ES) č. 883/2004 v případě této skupiny osob, je opodstatněné vytvořit zvláštní pravidlo spočívající v tom, že se pojem „mateřské letiště“ uplatní jako kritérium pro určení právních předpisů použitelných pro členy letové posádky a posádky palubních průvodčích. Právní předpisy použitelné pro členy letové posádky a posádky palubních průvodčích by však měly zůstat ustálené a kritérium „mateřského letiště“ by nemělo vést k častým změnám použitelných právních předpisů z důvodu rozvržení pracovní činnosti v tomto odvětví nebo sezónních požadavků.

(5)

Mělo by být vyjasněno, že v případě, kdy osoba pracuje ve dvou nebo více členských státech, se podmínka výkonu „podstatné části“ činnosti ve smyslu čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2004 vztahuje také na osoby vykonávající činnosti pro různé podniky nebo zaměstnavatele.

(6)

Nařízení (ES) č. 883/2004 by mělo být změněno vložením nového ustanovení, které zajistí, aby příhraniční pracovník vykonávající samostatně výdělečnou činnost, který se stane zcela nezaměstnaným, obdržel dávky, pokud získal doby pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná či doby samostatně výdělečné činnosti uznávané pro účely přiznání dávek v nezaměstnanosti v příslušném členském státě a pokud v členském státě bydliště neexistuje žádný systém dávek v nezaměstnanosti, který by se vztahoval na osoby samostatně výdělečně činné. Uvedené ustanovení by mělo být na základě zkušeností získaných během dvou let provádění přezkoumáno a případně změněno.

(7)

Nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V celém znění se slova „Komise Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropská komise“ v příslušném mluvnickém tvaru.

2)

Vkládá se nový bod odůvodnění, který zní:

3)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Prohlášení členských států o oblasti působnosti tohoto nařízení

1.   Členské státy písemně oznámí Evropské komisi prohlášení učiněná podle čl. 1 písm. l), právní předpisy a systémy uvedené v článku 3, uzavřené úmluvy uvedené v čl. 8 odst. 2, minimální dávky uvedené v článku 58 a neexistenci systému pojištění uvedeného v čl. 65a odst. 1, jakož i jejich podstatné změny. V těchto oznámeních je uveden den, od něhož se toto nařízení použije na systémy členskými státy v nich uvedené.

2.   Tato oznámení se předkládají Evropské komisi každý rok a jsou v potřebné míře zveřejňována.“

4)

V článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5.   Činnost, kterou člen letové posádky nebo posádky palubních průvodčích vykonává v oblasti osobní nebo nákladní letecké dopravy, se považuje za činnost vykonávanou v členském státě, ve kterém se nachází jeho mateřské letiště ve smyslu přílohy III nařízení (EHS) č. 3922/91.“

5)

V článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Osoba, která jako zaměstnanec provozuje v členském státě činnost jménem zaměstnavatele, jenž zde běžně vykonává své činnosti, a která je tímto zaměstnavatelem vyslána do jiného členského státu, aby zde konala práci jménem tohoto zaměstnavatele, podléhá i nadále právním předpisům prvního členského státu, nepřesahuje-li předpokládaná doba trvání takové práce 24 měsíců a není-li daná osoba vyslána za účelem nahrazení jiné vyslané osoby.“

6)

V článku 13 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Na osobu, která jako zaměstnanec obvykle pracuje ve dvou nebo více členských státech, se vztahují:

7)

V článku 36 se odstavec 2a nahrazuje tímto:

„2a.   Příslušná instituce nemůže osobě, která utrpěla pracovní úraz nebo onemocněla nemocí z povolání a která má nárok na dávky ze strany této instituce, odmítnout udělit povolení uvedené v čl. 20 odst. 1, pokud této osobě nemůže být léčení odpovídající jejímu stavu ve lhůtě, která je odůvodnitelná z lékařského hlediska, s přihlédnutím k jejímu aktuálnímu zdravotnímu stavu a k pravděpodobnému průběhu nemoci, poskytnuto na území členského státu, ve kterém má bydliště.“

8)

Článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63

Zvláštní ustanovení o upuštění od pravidel týkajících se bydliště

Pro účely této kapitoly se článek 7 použije pouze v případech stanovených v článcích 64, 65 a 65a a v mezích v nich stanovených.“

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 65a

Zvláštní ustanovení pro zcela nezaměstnané příhraniční pracovníky vykonávající samostatně výdělečnou činnost v případě, že v členském státě bydliště neexistuje pro osoby samostatně výdělečně činné žádný systém dávek v nezaměstnanosti

1.   Odchylně od článku 65 se zcela nezaměstnaná osoba, která jakožto příhraniční pracovník naposledy získala doby pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná nebo doby samostatné výdělečné činnosti uznávané pro účely přiznávání dávek v nezaměstnanosti v jiném členském státě, než je její členský stát bydliště, a jejíž členský stát bydliště předložil oznámení, že v tomto členském státě neexistuje žádný systém dávek v nezaměstnanosti, který by se vztahoval na jakoukoli kategorii osob samostatně výdělečně činných, zapíše do evidence služeb zaměstnanosti a je těmto službám k dispozici v členském státě, v němž vykonávala svou poslední činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, a po dobu, kdy o dávky žádá, soustavně dodržuje podmínky stanovené právními předpisy posledně uvedeného členského státu. Zcela nezaměstnaná osoba se může doplňkově přihlásit do evidence služeb zaměstnanosti v členském státě bydliště.

2.   Dávky zcela nezaměstnané osobě uvedené v odstavci 1 poskytuje členský stát, jehož právním předpisům tato osoba naposledy podléhala, v souladu s platnými právními předpisy uvedeného členského státu.

3.   Pokud zcela nezaměstnaná osoba uvedená v odstavci 1 nechce být k dispozici službám zaměstnanosti v členském státě, v němž naposledy vykonávala činnost, nebo po přihlášení v evidenci nechce zůstat a chce se ucházet o práci v členském státě bydliště, použije se obdobně článek 64, s výjimkou čl. 64 odst. 1 písm. a). Příslušná instituce může dobu uvedenou v první větě čl. 64 odst. 1 písm. c) prodloužit do konce doby nároku na dávky.“

10)

V článku 71 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Správní komise se usnáší kvalifikovanou většinou, jak je vymezena ve Smlouvách, s výjimkou přijímání jejích stanov, které se vypracují na základě vzájemné dohody jejích členů.

Rozhodnutí o otázkách výkladu uvedených v čl. 72 písm. a) jsou v potřebné míře zveřejňována.“

11)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 87a

Přechodná ustanovení pro uplatňování nařízení (EU) č. 465/2012

1.   Pokud se v důsledku vstupu nařízení (EU) č. 465/2012 v platnost vztahují na určitou osobu, v souladu s hlavou II tohoto nařízení, právní předpisy jiného členského státu než toho, jehož právní předpisy se na ní vztahovaly přede dnem vstupu uvedeného nařízení v platnost, použijí se na tuto osobu i nadále právní předpisy členského státu použitelné před uvedeným dnem, a to po přechodné období dokud nedojde ke změně příslušné situace, v každém případě však nejvýše po dobu deseti let ode dne vstupu nařízení (EU) č. 465/2012 v platnost. Taková osoba může požádat, aby se na ni přechodné období nadále nevztahovalo. Tato žádost se podává instituci, kterou určí příslušný orgán členského státu bydliště. Má se za to, že žádosti podané do 29. září 2012 nabývají účinku dne 28. června 2012. Žádosti podané po dni 29. září 2012 nabývají účinku prvním dnem měsíce následujícího po jejich podání.

2.   Do 29. června 2014 vyhodnotí správní komise provádění ustanovení stanovených v článku 65a tohoto nařízení a předloží zprávu o jejich uplatňování. Na základě této zprávy může Evropská komise případně předložit návrhy na změnu těchto ustanovení.“

12)

Přílohy X a XI se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

1)

V čl. 6 odst. 1 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

2)

Článek 14 se mění takto:

3)

V čl. 15 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Tato instituce vydá dotčené osobě potvrzení uvedené v čl. 19 odst. 2 prováděcího nařízení a neprodleně zpřístupní instituci určené příslušným orgánem členského státu, ve kterém je činnost vykonávána, informace týkající se použitelných právních předpisů vztahujících se na uvedenou osobu v souladu s čl. 11 odst. 3 písm. b) nebo článkem 12 základního nařízení.“

4)

V článku 54 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pro účely čl. 62 odst. 3 základního nařízení sdělí příslušná instituce členského státu, jehož právní předpisy se na dotyčnou osobu vztahovaly během jejího posledního zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti, instituci místa bydliště na její žádost neprodleně všechny údaje potřebné pro výpočet dávek v nezaměstnanosti, které je schopna získat v členském státě, v němž se nachází, zejména výši pobíraného platu nebo příjmu ze samostatné výdělečné činnosti.“

5)

Článek 55 se mění takto:

6)

V článku 56 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Rozhodne-li se nezaměstnaná osoba v souladu s čl. 65 odst. 2 nebo čl. 65a odst. 1 základního nařízení zapsat se do evidence uchazečů o zaměstnání současně i v členském státě neposkytujícím dávky, a tím být rovněž k dispozici službám zaměstnanosti v tomto členském státě, uvědomí o této skutečnosti instituci a služby zaměstnanosti v členském státě, který dávky poskytuje.

Na žádost služeb zaměstnanosti členského státu neposkytujícího dávky zašlou služby zaměstnanosti v členském státě, který dávky poskytuje, relevantní informace týkající se registrace nezaměstnané osoby v evidenci a hledání zaměstnání.

2.   Vyžadují-li právní předpisy použitelné v dotyčných členských státech splnění určitých povinností nebo činností souvisejících s hledáním zaměstnání ze strany nezaměstnané osoby, mají přednost ty v členském státě, který dávky poskytuje.

Nesplnění všech povinností nebo činností souvisejících s hledáním zaměstnání ze strany nezaměstnané osoby v členském státě neposkytujícím dávky nemá vliv na dávky přiznané v jiném členském státě.“