2012/130/EU2012/130/EU: Rozhodnutí Rady ze dne 3. října 2011 o schválení Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu jménem Evropské unie

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 3. října 2011

o schválení Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu jménem Evropské unie

(2012/130/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Unie má pravomoc přijímat opatření na zachování a řízení mořských biologických zdrojů v rámci společné rybářské politiky a uzavírat dohody s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(2)	Podle rozhodnutí Rady 98/392/ES (2) je Unie smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982, která vyžaduje, aby všichni členové mezinárodního společenství spolupracovali při zachování a řízení mořských biologických zdrojů.

(3)	Podle rozhodnutí Rady 98/414/ES (3) je Unie smluvní stranou Dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

(4)	Rada dne 17. dubna 2007 zmocnila Komisi, aby jménem Společenství vedla jednání o úmluvě o Regionální organizaci pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří zaměřené na rybolovné zdroje, na něž se doposud nevztahuje činnost žádné stávající regionální organizace pro řízení rybolovu.

(5)

Jednání byla úspěšně uzavřena dne 14. listopadu 2009 v Aucklandu na Novém Zélandu, kde byl přijat návrh Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu (dále jen „úmluva“), která je podle svého čl. 36 odst. 1 otevřena k podpisu v období 12 měsíců ode dne 1. února 2010. Úmluva byla jménem Unie podepsána, s výhradou uzavření, dne 26. července 2010 v souladu s rozhodnutím Rady 2011/189/EU (4).

(6)	Cílem úmluvy je zajistit dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání rybolovných zdrojů v oblasti úmluvy prostřednictvím jejího účinného provádění.

(7)	Jelikož v oblasti úmluvy loví rybolovné zdroje plavidla plující pod vlajkou členských států Unie, je v zájmu Unie hrát při provádění úmluvy účinnou úlohu.

(8)	Úmluva by proto měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Úmluva o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu (dále jen „úmluva“) se schvaluje jménem Evropské unie.

Znění úmluvy se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Unie listinu o schválení u vlády Nového Zélandu vystupující ve funkci depozitáře úmluvy v souladu s čl. 36 odst. 3 úmluvy (5).

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Souhlas ze dne 13. září 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 14.

(4)  Úř. věst. L 81, 29.3.2011, s. 1.

(5)  Datum vstupu úmluvy v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

---

6.3.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/3

---

PŘEKLAD

ÚMLUVA

o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu

SMLUVNÍ STRANY,

ODHODLÁNY zajistit dlouhodobé zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů v jižním Tichém oceánu, a chránit tak mořské ekosystémy, v nichž se tyto zdroje vyskytují;

PŘIPOMÍNAJÍCE příslušná ustanovení mezinárodního práva, jak jsou uvedena v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982, v Dohodě o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. prosince 1995 a v Dohodě k podpoře dodržování mezinárodních ochranných a řídících opatření rybářskými plavidly na volném moři ze dne 24. listopadu 1993, a berouce v úvahu kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý na konferenci Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství na jejím dvacátém osmém zasedání dne 31. října 1995;

UZNÁVAJÍCE, že podle mezinárodního práva uvedeného v příslušných ustanoveních výše zmíněných dohod mají státy povinnost vzájemně spolupracovat na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře a podle potřeby spolupracovat na zřízení subregionálních a regionálních rybářských organizací nebo uskupení s cílem přijímat opatření nezbytná k zachování takových zdrojů;

BEROUCE V ÚVAHU, že podle mezinárodního práva uvedeného v příslušných ustanoveních Úmluvy Spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 vody pobřežních států podléhají státní jurisdikci, v jejímž rámci tyto státy uplatňují svrchovaná práva za účelem průzkumu, využívání, zachování a řízení rybolovných zdrojů a zachování živých mořských zdrojů ovlivněných rybolovem;

UZNÁVAJÍCE hospodářská a zeměpisná hlediska a zvláštní požadavky rozvojových států, zejména nejméně rozvinutých států a malých ostrovních rozvojových států, teritorií a držav a obyvatel jejich pobřežních oblastí s ohledem na zachování, řízení a udržitelný rozvoj rybolovných zdrojů a na spravedlivý zisk z těchto zdrojů;

BEROUCE NA VĚDOMÍ nutnost toho, aby regionální organizace a uskupení pro řízení rybolovu provedly přezkumy výkonnosti s cílem posoudit míru, v jaké dosahují odpovídajících cílů ohledně zachování a řízení;

ODHODLÁNY účinně spolupracovat na odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a nepříznivých důsledků, jež má takový rybolov na stav světových rybolovných zdrojů a na ekosystémy, v nichž se vyskytují;

VĚDOMY SI nutnosti bránit nepříznivým důsledkům na mořské prostředí, uchovat biologickou rozmanitost, zachovávat celistvost mořských ekosystémů a omezit na minimum nebezpečí dlouhodobých nebo nevratných důsledků rybolovu;

S VĚDOMÍM TOHO, že účinná opatření na zachování a řízení se musí zakládat na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a na uplatnění přístupu předběžné opatrnosti a přístupu založeného na ekosystémech k řízení rybolovu;

PŘESVĚDČENY, že dlouhodobého zachování a udržitelného využívání rybolovných zdrojů v jižním Tichém oceánu a ochrany mořských ekosystémů, v nichž se tyto zdroje vyskytují, může být nejlépe dosaženo prostřednictvím uzavření mezinárodní úmluvy k tomu určené,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Definice

1.   Pro účely této úmluvy se:

a)	„úmluvou z roku 1982“ rozumí Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982;

b)	„dohodou z roku 1995“ rozumí Dohoda o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. prosince 1995;

c)	„komisí“ rozumí komise Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří zřízená podle článku 6;

d)	„oblastí úmluvy“ rozumí oblast, na niž se úmluva vztahuje podle článku 5;

e)	„kodexem chování“ rozumí kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý na 28. konferenci Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) dne 31. října 1995;

f)

„rybolovnými zdroji“ rozumí veškeré ryby, jež se vyskytují v oblasti úmluvy, včetně měkkýšů, korýšů a dalších živých mořských zdrojů, o nichž může komise rozhodnout, avšak vyjma: i) přisedlých druhů, pokud podléhají státní jurisdikci pobřežních států podle čl. 77 odst. 4 úmluvy z roku 1982, ii) vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze I úmluvy z roku 1982, iii) anadromních a katadromních druhů a iv) mořských savců, mořských plazů a mořských ptáků;

g)

„rybolovem“ rozumí: i) hledání, lov, odlov nebo výlov rybolovných zdrojů či snaha o tyto činnosti, ii) provádění jakékoli činnosti, o níž lze odůvodněně předpokládat, že povede ke zjištění výskytu, lovu, odlovu nebo výlovu rybolovných zdrojů, a to za jakýmkoli účelem, iii) překládka nebo jakákoli činnost na moři podporující či připravující činnosti uvedené v rámci této definice a iv) používání jakéhokoli plavidla, vozidla, letadla nebo vznášedla v souvislosti s kteroukoli činností popsanou v rámci této definice; nezahrnuje však jakoukoli činnost související s mimořádnými událostmi, kdy se jedná o zdraví nebo bezpečnost posádky nebo o bezpečnost plavidla;

h)	„rybářským plavidlem“ rozumí jakékoli plavidlo používané nebo určené k používání za účelem rybolovu, včetně zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, přepravních plavidel a jakýchkoli jiných plavidel přímo zapojených do rybolovných činností;

i)

„státem vlajky“ rozumí, pokud není stanoveno jinak: i) stát, jehož rybářská plavidla mají právo plout pod jeho vlajkou, nebo ii) organizace pro regionální hospodářskou integraci, v jejímž rámci jsou rybářská plavidla oprávněna používat vlajku členského státu uvedené organizace pro regionální hospodářskou integraci;

j)	„nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem“ rozumí činnosti uvedené v odstavci 3 Mezinárodního akčního plánu pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu organizace FAO a jakékoli jiné činnosti, o nichž může komise rozhodnout;

k)	„státními příslušníky“ rozumí jak fyzické, tak právnické osoby;

l)	„přístavem“ rozumí příbřežní terminály a jiná zařízení pro vykládku, překládku, balení, zpracování, doplnění paliva nebo zásob;

m)

„organizací pro regionální hospodářskou integraci“ rozumí organizace pro regionální hospodářskou integraci, na niž její členské státy převedly pravomoci týkající se záležitostí, na něž se vztahuje tato úmluva, včetně pravomoci činit rozhodnutí závazná pro její členské státy, pokud jde o uvedené záležitosti;

n)	„vážným porušením“ rozumí porušení ve smyslu čl. 21 odst. 11 dohody z roku 1995 a taková další porušení, jež může stanovit komise, a

o)	„překládkou“ rozumí vykládka všech nebo některých rybolovných zdrojů nebo produktů rybolovných zdrojů získaných rybolovem v oblasti úmluvy, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo, a to na moři či v přístavu.

2.

a) „Smluvní stranou“ se rozumí jakýkoli stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které souhlasí s tím, že jsou touto úmluvou vázány, a pro něž je tato úmluva platná. b) Tato úmluva se obdobně vztahuje na jakýkoli subjekt uvedený v čl. 305 odst. 1 písm. c), d) a e) úmluvy z roku 1982, který se stane stranou této úmluvy, a v tomto smyslu se pojem „smluvní strana“ vztahuje na všechny takové subjekty.

Článek 2

Cíl

Cílem této úmluvy je prostřednictvím uplatňování přístupů k řízení rybolovu založených na předběžné opatrnosti a na ekosystémech zajistit dlouhodobé zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů, a tím chránit mořské ekosystémy, v nichž se tyto zdroje vyskytují.

Článek 3

Zásady a přístupy týkající se zachování a řízení

1.   Při uskutečňování cíle této úmluvy a při přijímání rozhodnutí podle této úmluvy smluvní strany, komise a pomocné orgány zřízené podle čl. 6 odst. 2 a čl. 9 odst. 1:

a)

uplatňují zejména následující zásady: i) zachování a řízení rybolovných zdrojů se provádí transparentním, odpovědným a komplexním způsobem s ohledem na osvědčené mezinárodní postupy, ii) rybolov musí odpovídat udržitelnému využívání rybolovných zdrojů a zohledňovat dopady na necílové a přidružené nebo závislé druhy a obecnou povinnost chránit mořské prostředí, iii) musí se zabránit nadměrnému odlovu a nadbytečné rybolovné kapacitě a tyto případy se musí odstraňovat, iv) musí být shromažďovány, ověřovány, hlášeny a sdíleny úplné a přesné údaje o rybolovu včetně informací o dopadech na mořské ekosystémy, v nichž se rybolovné zdroje vyskytují, a to včasně a vhodným způsobem, v) rozhodnutí se musí zakládat na nejlepších dostupných vědeckých a technických informacích a radách všech příslušných pomocných orgánů, vi) mezi smluvními stranami musí být podporována spolupráce a koordinace, aby se zajistila slučitelnost opatření na zachování a řízení přijatých komisí a opatření na zachování a řízení uplatňovaných na tytéž rybolovné zdroje v dané oblasti podléhající státní jurisdikci, vii) mořské ekosystémy musí být chráněny; to se týká zejména těch ekosystémů, jejichž obnova poté, co byly narušeny, vyžaduje dlouhé období, viii) musí být uznány zájmy rozvojových států, zejména nejméně rozvinutých států a malých ostrovních rozvojových států, teritorií a držav a potřeby obyvatel pobřežních oblastí rozvojových států, ix) musí být zajištěno účinné dodržování opatření na zachování a řízení a sankce stanovené za veškerá porušení musí být dostatečně přísné, aby odrazovaly od porušování, kdekoli k němu dojde, a zejména musí pachatele připravit o prospěch pocházející z jejich protiprávní činnosti, a x) je nutné minimalizovat množství znečištění a odpadů, které pocházejí z rybářských plavidel, výmětů, lovu za použití ztracených nebo opuštěných lovných zařízení, a dopady na ostatní druhy a mořské ekosystémy, a

b)	uplatňují přístup předběžné opatrnosti a přístup založený na ekosystémech v souladu s odstavcem 2.

2.

a) Přístup předběžné opatrnosti popsaný v dohodě z roku 1995 a kodex chování musí být v otázce zachování a řízení rybolovných zdrojů rozsáhle uplatňovány za účelem ochrany těchto zdrojů a za účelem ochrany mořských ekosystémů, v nichž se vyskytují, a smluvní strany, komise a pomocné orgány pak zejména: i) musí projevovat vyšší obezřetnost v případech, kdy jsou informace neurčité, nespolehlivé nebo nedostatečné, ii) nesmí využívat neexistenci dostačujících vědeckých informací jako důvod odkladu nebo nepřijetí opatření na zachování a řízení a iii) vezmou v úvahu osvědčené mezinárodní postupy týkající se použití postupu předběžné opatrnosti, včetně přílohy II dohody z roku 1995 a kodexu chování. b) Na zachování a řízení rybolovných zdrojů musí být široce uplatňován přístup založený na ekosystémech, a to prostřednictvím uceleného přístupu, v jehož rámci jsou rozhodnutí související s řízením rybolovných zdrojů zvažována v souvislosti s fungováním rozsáhlejších mořských ekosystémů, v nichž se vyskytují, a to aby bylo zajištěno dlouhodobé zachování a udržitelné využívání těchto zdrojů, a tím i ochrana těchto mořských ekosystémů.

Článek 4

Slučitelnost opatření na zachování a řízení

1.   Smluvní strany uznávají nutnost zajistit slučitelnost opatření na zachování a řízení, která jsou stanovena pro rybolovné zdroje, jež jsou identifikovány jako zdroje, které se vyskytují v oblastech podléhajících státní jurisdikci pobřežních států a v přilehlé oblasti volného moře spadající do oblasti úmluvy, a uznávají svou povinnost za tímto účelem spolupracovat.

2.   Opatření na zachování a řízení stanovená pro oblasti volného moře a opatření přijatá pro oblasti podléhající státní jurisdikci musí být slučitelná, aby se zajistilo zachování a řízení veškerých tažných rybolovných zdrojů. Při vytváření slučitelných opatření na zachování a řízení tažných rybolovných zdrojů smluvní strany musí:

a)

brát ohled na biologickou celistvost a ostatní biologické charakteristiky rybolovných zdrojů a vztahy mezi rozšířením těchto zdrojů, rybolovnou činností týkající se těchto zdrojů a zeměpisnými zvláštnostmi dotyčné oblasti, včetně rozsahu výskytu rybolovných zdrojů a rybolovu v oblastech podléhajících státní jurisdikci;

b)	brát ohled na závislost pobřežních států a států provozujících rybolov dotyčných rybolovných zdrojů v oblastech volného moře a

c)	zajistit, aby tato opatření celkově nevedla ke škodlivým dopadům na živé mořské zdroje vyskytující se v oblasti úmluvy.

3.   Počáteční opatření na zachování a řízení, která komise určí, musí řádně zohlednit stávající opatření na zachování a řízení stanovená příslušnými smluvními stranami z pobřežních států s ohledem na oblasti, které podléhají jejich státní jurisdikci, a opatření stanovená smluvními stranami s ohledem na rybolov prováděný plavidly plujícími pod jejich vlajkou v přilehlých volných mořích oblasti úmluvy, přičemž tato opatření komise nesmí narušovat účinnost uvedených stávajících opatření.

Článek 5

Oblast působnosti

1.   Není-li stanoveno jinak, vztahuje se tato úmluva na vody Tichého oceánu, které nepodléhají státní jurisdikci v souladu s mezinárodním právem:

a)

východně od linie probíhající na jih podél poledníku 120° východní délky od vnější hranice státní jurisdikce Austrálie při jižním pobřeží Západní Austrálie k průsečíku s rovnoběžkou 55° jižní šířky; odtud přímo na východ podél rovnoběžky 55° jižní šířky k průsečíku s poledníkem 150° východní délky; odtud přímo na jih podél poledníku 150° východní délky k průsečíku s rovnoběžkou 60° jižní šířky;

b)	severně od linie probíhající na východ podél rovnoběžky 60° jižní šířky od poledníku 150° východní délky k průsečíku s poledníkem 67° 16′ západní délky;

c)	západně od linie probíhající na sever podél poledníku 67° 16′ západní délky od rovnoběžky 60° jižní šířky k jejímu průsečíku s vnější hranicí státní jurisdikce Chile a poté podél vnějších hranic státní jurisdikce Chile, Peru, Ekvádoru a Kolumbie k průsečíku s rovnoběžkou 2° severní šířky a

d)

jižně od linie probíhající na západ podél rovnoběžky 2° severní šířky (avšak vyjma území státní jurisdikce Ekvádoru (Galapágy) k průsečíku s poledníkem 150° západní délky, pak přímo na sever podél poledníku 150° západní délky k jeho průsečíku s rovnoběžkou 10° severní šířky, pak západně podél rovnoběžky 10° severní šířky k jejímu průsečíku s vnějšími hranicemi státní jurisdikce Marshallových ostrovů a pak na jih a okolo vnějších hranic státní jurisdikce tichomořských států a teritorií, Nového Zélandu a Austrálie, dokud se nespojí k počátkem linie popsané v písmenu a) výše.

2.   Úmluva se použije rovněž na vody Tichého oceánu, které nepodléhají oblasti státní jurisdikce ohraničené rovnoběžkou 10° severní šířky a rovnoběžkou 20° jižní šířky a poledníkem 135° východní délky a poledníkem 150° západní délky.

3.   Pokud je pro účel této úmluvy nezbytné určit na zemském povrchu polohu bodu, linie nebo oblasti, určí se daná poloha s odkazem na mezinárodní referenční terestrický systém spravovaný Mezinárodní službou pro rotaci Země (International Earth Rotation Service), který pro většinu praktických použití odpovídá Světovému geodetickému systému 1984 (World Geodetic System 1984, WGS84).

4.   Žádné ustanovení této úmluvy nepředstavuje uznání nároků nebo postojů kterékoli smluvní strany této úmluvy, pokud jde o právní status a rozlohu vod a území, které si takové smluvní strany nárokují.

Článek 6

Organizace

1.   Smluvní strany se tímto dohodly, že zřídí, budou zachovávat a podporovat Regionální organizaci pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (dále jen „organizace“), která bude plnit své úkoly stanovené v této úmluvě, aby dosáhla cíle této úmluvy.

2.   Organizace se skládá z:

a)

komise;

b)	vědeckého výboru;

c)	výboru pro dodržování závazků a technické otázky;

d)	východního subregionálního řídícího výboru;

e)	západního subregionálního řídícího výboru;

f)	finančního a správního výboru;

g)	sekretariátu

a dalších pomocných orgánů, které může komise průběžně zřizovat podle čl. 9 odst. 1, aby jí pomáhaly s její činností.

3.   Organizace je právnickou osobou v souladu s mezinárodním právem a ve vztahu k jiným mezinárodním organizacím a na územích smluvních stran má takové právní postavení, jaké je nezbytné pro výkon jejích úkolů a dosažení cíle této úmluvy. Výsady a imunity, kterých se organizaci i jejím úředníkům dostává na území smluvní strany, jsou předmětem dohody mezi organizací a smluvní stranou; to zahrnuje zejména dohodu mezi organizací a smluvní stranou, která je hostitelskou zemí sekretariátu.

4.   Sekretariát organizace se nachází na Novém Zélandu nebo na jiném místě, o kterém rozhodne komise.

Článek 7

Komise

1.   Každá smluvní strana je členem komise a jmenuje do komise jednoho zástupce, který může být doprovázen náhradníky, odborníky a poradci.

2.   Komise volí mezi smluvními stranami předsedu a místopředsedu, z nichž každý vykonává svou funkci po dva roky a může být zvolen i v dalším období, ale do téže funkce nemůže být zvolen na více než dvě po sobě jdoucí období. Předseda a místopředseda zastupují různé smluvní strany.

3.   První zasedání komise se uskuteční nejpozději do dvanácti měsíců po vstupu této úmluvy v platnost. Pokud komise nerozhodne jinak, předseda komise poté svolá výroční zasedání, o jehož době a místě konání rozhodne komise. Komise pořádá další zasedání, pokud je to nezbytné pro provádění jejích úkolů podle této úmluvy.

4.   Na četnost, trvání a harmonogram zasedání komise a jejích pomocných orgánů se vztahuje zásada nákladové efektivity.

Článek 8

Úkoly komise

V souladu s cílem, zásadami, přístupy a zvláštními ustanoveními této úmluvy komise vykonává tyto úkoly:

a)	přijímá opatření na zachování a řízení za účelem dosažení cíle této úmluvy a případně také opatření na zachování a řízení týkající se konkrétních populací ryb;

b)	určuje povahu a míru účasti na lovu rybolovných zdrojů a popřípadě také konkrétních populací ryb;

c)	určuje pravidla pro sběr, ověřování, ohlašování, uchování a šíření údajů;

d)

podporuje provádění vědeckého výzkumu za účelem zlepšení vědomostí o rybolovných zdrojích a mořských ekosystémech v oblasti úmluvy a o stejných rybolovných zdrojích, jež se vyskytují v přilehlých vodách podléhajících státní jurisdikci, a ve spolupráci s vědeckým výborem stanoví postupy provádění lovu rybolovných zdrojů za vědeckými účely v oblasti úmluvy;

e)	spolupracuje se členy komise a příslušnými organizacemi, pobřežními státy, teritorii a državami a vyměňuje si s nimi údaje;

f)	podporuje slučitelnost opatření na zachování a řízení v oblasti úmluvy, v přilehlých oblastech podléhajících státní jurisdikci a v přilehlých oblastech volného moře;

g)	vytváří a stanoví postupy pro účinné sledování, kontrolu, dohled, kontrolu dodržování závazků a donucování, včetně nediskriminačních tržních a obchodních opatření;

h)	v souladu s mezinárodním právem vytváří postupy pro posouzení výkonu povinností státu vlajky, pokud jde o provádění jeho povinností podle této úmluvy, a případně přijímá návrhy na podporu provádění takových povinností;

i)	přijímá opatření na předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;

j)	vytváří pravidla pro status spolupracující strany, která není smluvní stranou podle této úmluvy;

k)	provádí přezkum efektivity ustanovení této úmluvy a opatření na zachování a řízení přijatých komisí při plnění cíle této úmluvy;

l)	dohlíží na organizační, správní, finanční a ostatní vnitřní záležitosti organizace, včetně vztahů mezi jejími orgány;

m)	řídí pomocné orgány komise při jejich činnostech;

n)	prostřednictvím konsensu přijímá rozpočet organizace, finanční předpisy organizace a veškeré jejich změny a jednací řád, který může zahrnovat postupy pro přijímání a zaznamenávání rozhodnutí v době mimo zasedání;

o)	přijímá a v případě potřeby mění veškeré další předpisy nezbytné pro výkon jejích úkolů a úkolů jejích pomocných orgánů a

p)	vykonává veškeré další úkoly a přijímá veškerá další rozhodnutí, která mohou být nezbytná k dosažení cíle této úmluvy.

Článek 9

Pomocné orgány

1.   Kromě vědeckého výboru, výboru pro dodržování závazků a technické otázky, východního subregionálního řídícího výboru, západního subregionálního řídícího výboru a finančního a správního výboru může komise podle potřeby zřídit další pomocné orgány. Tyto další pomocné orgány mohou být zřízeny nastálo nebo dočasně s ohledem na finanční dopady.

2.   Při zřizování takových dalších pomocných orgánů komise stanoví specifický mandát a pracovní metody, přičemž takový specifický mandát musí být vždy v souladu s cílem, zásadami a přístupy zachování a řízení, které jsou prosazovány touto úmluvou, dále s úmluvou z roku 1982 a dohodou z roku 1995. Komise může tento mandát a pracovní metody průběžně přezkoumávat a měnit.

3.   Všechny pomocné orgány komisi podávají zprávy, poskytují poradenství a činí doporučení a podílí se na pravidelných přezkumech účinnosti opatření na zachování a řízení přijatých komisí.

4.   Při provádění svých úkolů všechny pomocné orgány zohledňují odpovídající činnost ostatních pomocných orgánů, které komise zřídila, případně činnost ostatních organizací pro řízení rybolovu a činnost dalších příslušných technických a vědeckých orgánů.

5.   Všechny pomocné orgány mohou sestavovat pracovní skupiny. Pomocné orgány rovněž mohou využívat externího poradenství, pokud je to vyžadováno v souladu s jakýmikoli obecnými či zvláštními pokyny, jež stanoví komise.

6.   Nerozhodne-li komise jinak, vztahuje se na všechny pomocné orgány jednací řád komise.

Článek 10

Vědecký výbor

1.   Každý člen komise má právo jmenovat do vědeckého výboru jednoho zástupce, který může být doprovázen náhradníky a poradci.

2.   Úkoly vědeckého výboru jsou:

a)	plánovat, vést a přezkoumávat vědecká posouzení stavu rybolovných zdrojů, včetně rybolovných zdrojů, které se vyskytují v oblasti úmluvy a v oblastech podléhajících státní jurisdikci; činí tak ve spolupráci s příslušnou smluvní stranou nebo příslušnými smluvními stranami z pobřežních států;

b)

poskytovat komisi a jejím pomocným orgánům poradenství a doporučení, která jsou založena na takových posouzeních, včetně, podle potřeby: i) směrných hodnot, včetně bezpečnostních směrných hodnot uvedených v příloze II dohody z roku 1995, ii) strategií nebo plánů řízení rybolovných zdrojů založených na takových směrných hodnotách a iii) analýz náhradních řešení v otázkách zachování a řízení, jako je stanovení celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity rybolovu na různých úrovních, které by odhadovaly míru, do jaké by každé náhradní opatření dosáhlo cíle či cílů jakékoli strategie nebo jakéhokoli plánu řízení, které komise přijala nebo zvažuje;

c)

poskytovat komisi a jejím pomocným orgánům poradenství a doporučení ohledně dopadu rybolovu na mořské ekosystémy, jež spadají do oblasti úmluvy, a to včetně poradenství a doporučení o identifikaci a rozdělení zranitelných mořských ekosystémů, pravděpodobných dopadů rybolovu na tyto zranitelné mořské ekosystémy a opatření, která zabrání závažným nepříznivým dopadům na tyto systémy;

d)	podněcovat a podporovat spolupráci na vědeckém výzkumu za účelem zlepšení znalostí o stavu rybolovných zdrojů a mořských ekosystémů v oblasti úmluvy, včetně znalostí ohledně rybolovných zdrojů, které se vyskytují v oblasti úmluvy a oblastech podléhajících státní jurisdikci, a

e)	poskytovat komisi a jejím pomocným orgánům takové další vědecké poradenství, jaké považuje za vhodné nebo jaké si komise vyžádá.

3.   Jednací řád komise stanoví, že pokud vědecký výbor nemůže poskytnout svou radu na základě obecného souhlasu, uvede ve své zprávě různé názory svých členů. Zprávy vědeckého výboru se zpřístupní veřejnosti.

4.   S ohledem na veškerá doporučení vědeckého výboru může komise využít služeb vědeckých odborníků, aby jí poskytli informace a poradenství o rybolovných zdrojích a mořských ekosystémech v oblasti úmluvy a o jakýchkoli souvisejících otázkách, jež mohou být vhodné, jestliže komise zvažuje opatření na zachování a řízení.

5.   Komise přijme příslušná opatření pro pravidelné nezávislé podrobné přezkoumání zpráv, poradenství a doporučení vědeckého výboru.

Článek 11

Výbor pro dodržování závazků a technické otázky

1.   Každý člen komise má právo jmenovat do výboru pro dodržování závazků a technické otázky jednoho zástupce, který může být doprovázen náhradníky a poradci.

2.   Úkoly výboru pro dodržování závazků a technické otázky jsou:

a)	sledovat a přezkoumávat provádění a dodržování opatření na zachování a řízení, která byla přijata v rámci této úmluvy, a poskytovat komisi poradenství a doporučení;

b)	poskytovat další informace, technické poradenství a doporučení, které považuje za vhodné nebo které si komise vyžádá a které souvisí s prováděním a dodržováním ustanovení úmluvy a opatření na zachování a řízení, jež komise přijala nebo zvažuje, a

c)	přezkoumávat provádění opatření pro spolupráci zaměřená na sledování, kontrolu, dohled a donucování přijatých komisí a poskytovat komisi poradenství a doporučení.

Článek 12

Východní a západní subregionální řídící výbory

1.   Východní a západní subregionální řídící výbory mohou z vlastní iniciativy nebo na žádost komise vytvářet a předkládat komisi doporučení týkající se opatření na zachování a řízení v souladu s článkem 20 a účasti na lovu rybolovných zdrojů v souladu s článkem 21 v částech oblasti úmluvy, jež jsou popsány v příloze I. Taková doporučení musí být v souladu se všemi obecnými opatřeními, která přijala komise, a vyžadují souhlas dotčené smluvní strany nebo stran z pobřežních států v záležitostech, v nichž je takový souhlas požadován podle čl. 20 odst. 4 a čl. 21 odst. 2. V případě potřeby výbory vyvinou veškeré úsilí, aby byla jejich doporučení koordinovaná.

2.   Komise může na základě obecného souhlasu kdykoli změnit přílohu I, aby upravila zeměpisné souřadnice, jež obsahuje. Taková změna nabývá účinnosti dnem jejího přijetí nebo jiným dnem uvedeným v pozměňovacím návrhu.

3.   Komise může rozhodnout o tom, že jednomu subregionálnímu řídícímu výboru přidělí hlavní odpovědnost za vytváření a předkládání doporučení komisi v souladu s tímto článkem, která se bude týkat konkrétního rybolovného zdroje, i v případě, kdy výskyt tohoto zdroje přesahuje část oblasti úmluvy, k níž má výbor odpovědnost v souladu s přílohou I.

4.   Každý z výborů vytváří svá doporučení na základě poradenství a doporučení vědeckého výboru.

5.

a) Členové komise, kteří se nacházejí v oblastech přilehlých k části oblasti úmluvy, za niž odpovídá výbor v souladu s tímto článkem, nebo jejichž rybářská plavidla: i) v současné době provádí rybolov v této oblasti, nebo ii) v předchozích dvou letech prováděla rybolov v této oblasti, nebo iii) se zabývají lovem konkrétního rybolovného zdroje přiděleného uvedenému výboru podle odstavce 3, a to i v oblastech, jež podléhají státní jurisdikci přilehlé k oblasti úmluvy, jsou členy uvedeného výboru. b) Kterýkoli člen komise, který není členem výboru podle písmene a) a který sekretariátu oznámí záměr provádět rybolov do dvou let od oznámení v části oblasti úmluvy, za niž výbor v souladu s tímto článkem nese odpovědnost, se stává členem daného výboru. Pokud člen komise, jenž podává oznámení, do dvou let po oznámení v této části oblasti úmluvy neprovádí rybolov, není nadále členem daného výboru. c) Kterýkoli člen komise, který není členem výboru podle písmene a) nebo b), může vyslat svého zástupce, aby se podílel na činnosti uvedeného výboru. d) Pro účely tohoto odstavce zahrnuje výraz „rybolov“ pouze činnosti popsané v čl. 1 odst. 1 písm. g) bod i) a ii).

6.   Východní a západní subregionální řídící výbory vyvíjejí veškeré úsilí, aby přijímaly svá doporučení určená komisi na základě obecného souhlasu. Pokud bylo veškeré úsilí dosáhnout dohody o doporučení konsensem vyčerpáno, doporučení se přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů členů příslušného subregionálního řídícího výboru. Zprávy předkládané komisi mohou obsahovat názory většiny i menšiny.

7.   Doporučení učiněná v souladu s tímto článkem budou základem opatření na zachování a řízení uvedených v článku 20 a rozhodnutí uvedených v článku 21, která přijímá komise.

8.   Jakékoli mimořádné náklady, které vzniknou při činnosti obou subregionálních řídících výborů, nesou členové příslušného výboru.

Článek 13

Finanční a správní výbor

1.   Každý člen komise má právo do finančního a správního výboru jmenovat jednoho zástupce, který může být doprovázen náhradníky a poradci.

2.   Úkolem finančního a správního výboru je poskytovat komisi poradenství v otázce rozpočtu, v otázce doby a místa konání zasedání komise, publikací komise, v záležitostech týkajících se výkonného tajemníka a zaměstnanců sekretariátu a v ostatních finančních a správních záležitostech, které mu komise svěří.

Článek 14

Sekretariát

1.   Sekretariát vykonává úkoly, které mu přidělí komise.

2.   Vedoucím správním úředníkem sekretariátu je výkonný tajemník, jenž je jmenován se souhlasem smluvních stran za takových podmínek, jaké si tyto strany stanoví.

3.   Výkonný tajemník jmenuje všechny zaměstnance sekretariátu v souladu se služebním řádem stanoveným komisí.

4.   Výkonný tajemník zajišťuje účinné fungování sekretariátu.

5.   Sekretariát, který má být zřízen podle této úmluvy, musí být nákladově efektivní. Zřízení a fungování sekretariátu musí v případě potřeby zohlednit pravomoc stávajících regionálních institucí provádět některé technické úkoly sekretariátu a konkrétněji pak dostupnost služeb podle smluvního ujednání.

Článek 15

Rozpočet

1.   Komise na svém prvním zasedání přijme rozpočet, který slouží k financování komise a jejích pomocných orgánů, a přijme rovněž finanční předpisy. Veškerá rozhodnutí o rozpočtu a finančních předpisech, včetně rozhodnutí o příspěvcích členů komise a vzorce pro výpočet takových příspěvků, se přijímají na základě obecného souhlasu.

2.   Do rozpočtu přispívá každý člen komise. Výše ročního příspěvku každého člena komise je kombinací proměnlivého poplatku založeného na celkovém odlovu rybolovných zdrojů, jak upřesní komise, a základního poplatku a zohledňuje hospodářské postavení člena. Členové komise, jejichž jediný odlov v oblasti úmluvy probíhá na jeho území přiléhajícím k oblasti úmluvy, mají takové hospodářské postavení, které odpovídá dotčenému území. Komise přijímá a může změnit vzorec pro výpočet těchto příspěvků, jež jsou stanoveny ve finančních předpisech komise.

3.   Komise může požadovat a přijímat finanční příspěvky a další formy pomoci od organizací, jednotlivců a dalších zdrojů pro účely spojené s plněním jejích úkolů.

4.   Výkonný tajemník předkládá návrh ročního rozpočtu na dva po sobě jdoucí finanční roky každému členovi komise společně s rozpisem příspěvků; učiní tak nejdéle 60 dní před zasedáním finančního a správního výboru, na němž výbor přijímá svá doporučení určená komisi. Při přípravě návrhu rozpočtu sekretariát plně zohlední potřebu řídit se zásadou nákladové efektivnosti a pokyny komise, pokud jde o zasedání pomocných orgánů, které mohou být v průběhu rozpočtového roku vyžadovány. Na každém výročním zasedání komise se přijímá rozpočet na následující finanční rok.

5.   Pokud komise není schopna rozpočet přijmout, určí se úroveň příspěvků do správního rozpočtu komise v souladu s rozpočtem předchozího roku pro účely naplnění správních výdajů komise na následující rok, a to do té doby, než může být na základě obecného souhlasu přijat nový rozpočet.

6.   Po výročním zasedání komise výkonný tajemník oznámí každému členovi komise výši jeho příspěvku vypočítanou na základě vzorce, který komise přijala podle odstavce 2, a každý člen komise poté co nejdříve uhradí organizaci svůj příspěvek.

7.   Nestanoví-li komise jinak, příspěvky se hradí v měně země, v níž se nachází sekretariát organizace.

8.   Smluvní strana, jež se stane stranou této úmluvy v průběhu finančního roku, uhradí příspěvek za tento finanční rok v částečné výši vypočítané v souladu s ustanoveními tohoto článku; tato část je úměrná počtu celých měsíců zbývajících do konce roku, a to od data, kdy úmluva pro tuto stranu vstoupí v platnost.

9.   Nerozhodne-li komise jinak, člen komise, který je ve více než dvouletém prodlení s úhradou jakýchkoli částek, jež organizaci dluží, se neúčastní přijímání jakýchkoli rozhodnutí komise, dokud komisi dlužné částky neuhradí v plné výši.

10.   Finanční činnosti organizace se provádějí v souladu s finančními předpisy přijatými komisí a jsou předmětem ročního auditu, který provádí nezávislí auditoři určení komisí.

Článek 16

Rozhodování

1.   Komise obecně rozhoduje na základě obecného souhlasu. Pro účely toho článku se „obecným souhlasem“ rozumí, že v době přijetí rozhodnutí neexistuje žádná formální námitka.

2.   Kromě případů, kdy tato úmluva výslovně stanoví, že rozhodnutí musí být přijato na základě obecného souhlasu, domnívá-li se předseda, že bylo vyčerpáno veškeré úsilí o dosažení rozhodnutí obecným souhlasem:

a)	rozhodnutí komise o procedurálních otázkách se přijímají většinou hlasů členů komise, kteří hlasují kladně nebo záporně, a

b)	rozhodnutí o podstatných otázkách se přijímají tříčtvrtinovou většinou hlasů členů komise, kteří hlasují kladně nebo záporně.

3.   V případě sporu o to, zda je otázka podstatná či nikoli, se taková otázka považuje za podstatnou.

Článek 17

Provádění rozhodnutí komise

1.   Rozhodnutí o podstatných otázkách přijatá komisí se pro členy komise stávají závaznými následujícím způsobem:

a)	výkonný tajemník neprodleně oznámí každé rozhodnutí všem členům komise a

b)	s výhradou ustanovení odstavce 2 se rozhodnutí stává pro všechny členy komise závazným 90 dní po datu předání uvedeném v oznámení podle písmene a) „den oznámení“.

2.

a) Kterýkoli člen komise může výkonnému tajemníkovi předložit námitku vůči rozhodnutí do 60 dní ode dne oznámení „lhůty pro podání námitky“. V takovém případě není rozhodnutí pro tohoto člena komise závazné v rozsahu námitky, s výjimkou případů v souladu s odstavcem 3 a přílohou II. b) Člen komise, který předloží námitku, zároveň: i) podrobně vymezí důvody své námitky, ii) přijme alternativní opatření, která jsou ve svém účinku rovnocenná s rozhodnutím, vůči němuž podal námitku, a která mají stejné datum uplatnění, a iii) sdělí výkonnému tajemníkovi podmínky takových alternativních opatření. c) Jediným přípustným důvodem pro námitku je, že rozhodnutí formálně nebo fakticky neoprávněně diskriminuje člena komise nebo není v souladu s ustanoveními této úmluvy či jinými příslušnými ustanoveními mezinárodního práva uvedenými v úmluvě z roku 1982 nebo v dohodě z roku 1995.

3.   Kterýkoli člen komise, který vznesl námitku proti rozhodnutí, může tuto námitku kdykoli stáhnout. Rozhodnutí se poté stává pro tohoto člena závazné v souladu s odst. 1 písm. b) nebo v den stažení námitky, podle toho, které datum je pozdější.

4.   Výkonný tajemník neprodleně oznámí všem členům komise:

a)	přijetí a stažení každé námitky a

b)	důvody dané námitky a alternativní opatření přijatá nebo navržená k přijetí podle odstavce 2.

5.

a) Pokud člen komise podá námitku podle odstavce 2, do 30 dnů po skončení lhůty pro podání námitky se zřídí přezkumná komise. Přezkumná komise se zřizuje v souladu s postupy uvedenými v příloze II. b) Výkonný tajemník neprodleně oznámí všem členům komise zřízení přezkumné komise. c) Pokud dva nebo více členů komise předloží námitky založené na stejných důvodech, zabývá se těmito námitkami tatáž přezkumná komise, jejíž složení je uvedeno v odstavci 2 přílohy II. d) Pokud dva nebo více členů komise předloží námitky založené na rozdílných důvodech, těmito námitkami se může zabývat po souhlasu dotčených členů komise tatáž přezkumná komise, jejíž složení je uvedeno v odstavci 2 přílohy II. Není-li dosaženo takového souhlasu, zabývají se námitkami založenými na rozdílných důvodech samostatné přezkumné komise. e) Do 45 dnů po svém zřízení předá kontrolní komise výkonnému tajemníkovi svá zjištění a doporučení k tomu, zda jsou důvody uvedené k námitce předložené členem nebo členy komise odůvodněné a zda jsou přijatá alternativní opatření ve svém účinku rovnocenná k rozhodnutí, proti němuž byla námitka podána. f) Výkonný tajemník neprodleně oznámí všem členům komise zjištění a doporučení kontrolní komise. Se zjištěními a doporučeními kontrolní komise se naloží podle přílohy II a mají účinek podle toho, jak stanoví uvedená příloha.

6.   Žádné ustanovení tohoto článku neomezuje právo člena komise kdykoli postoupit spor týkající se výkladu nebo uplatňování této úmluvy k závaznému řešení v souladu s ustanoveními této úmluvy vztahujícími se na řešení sporů.

Článek 18

Transparentnost

1.   Komise prosazuje transparentnost rozhodovacího procesu a ostatních činností prováděných podle této úmluvy.

2.   Všechna zasedání komise a jejích pomocných orgánů jsou přístupná všem účastníkům a pozorovatelům zaregistrovaným podle odstavce 4, nerozhodne-li komise jinak. Komise zveřejňuje své zprávy a opatření na zachování a řízení, když jsou přijata, a vede veřejné záznamy všech zpráv a opatření na zachování a řízení platných v oblasti úmluvy.

3.   Komise prosazuje transparentnost při provádění této úmluvy prostřednictvím veřejného šíření informací, jež nejsou obchodně citlivé, a kde je to vhodné, usnadňováním konzultací a účasti nevládních organizací, zástupců odvětví rybolovu, zejména rybářského loďstva i dalších zainteresovaných subjektů a osob.

4.   Představitelům států, které nejsou stranami úmluvy, příslušným mezivládním organizacím i nevládním organizacím, včetně ekologických organizací a organizací z odvětví rybolovu, jež mají zájem na záležitostech, které náleží komisi, je umožněna účast na zasedáních komise a jejích pomocných orgánů v úloze pozorovatelů nebo případně jinak. Takovou účast stanoví jednací řád komise a v tomto ohledu nesmí být přehnaně restriktivní. Jednací řád rovněž zajišťuje, aby měli takoví představitelé včasný přístup ke všem příslušným informacím.

Článek 19

Uznání zvláštních potřeb rozvojových států

1.   Komise plně uzná zvláštní potřeby smluvních stran z rozvojových států v daném regionu, zejména nejméně rozvinutých států a malých ostrovních rozvojových států, teritorií a držav v daném regionu s ohledem na opatření na zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti úmluvy a na udržitelný rozvoj takových zdrojů.

2.   Při naplňování povinnosti spolupracovat na stanovení opatření na zachování a řízení rybolovných zdrojů, na něž se vztahuje tato úmluva, členové komise zohlední zvláštní potřeby smluvních stran z rozvojových států v regionu, zejména nejméně rozvinutých států a malých ostrovních rozvojových států a teritorií a držav v daném regionu, a zejména:

a)	zranitelnost takových rozvojových států, teritorií a držav, které jsou závislé na využívání živých mořských zdrojů, včetně uspokojování potřeb výživy svého obyvatelstva nebo jeho části;

b)	nutnost zabránit nepříznivým dopadům na obživu pro malé a drobné rybáře a ženy pracující v rybolovu, a stejně tak pro původní obyvatelstvo takových rozvojových států, teritorií a držav a zajistit jejich přístup k rybolovu, a

c)	nutnost zajistit, aby taková opatření nevedla k přímému či nepřímému přenosu nepřiměřené zátěže způsobené činností v oblasti zachování na takové smluvní strany z rozvojových států, teritorií a držav.

3.   Členové komise spolupracují přímo nebo prostřednictvím komise a dalších regionálních a subregionálních organizací za účelem:

a)	posilování schopnosti smluvních stran rozvojových států v daném regionu, zejména nejméně rozvinutých států a malých ostrovních rozvojových států, teritorií a držav v daném regionu zachovávat a řídit rybolovné zdroje a rozvíjet vlastní rybolov těchto zdrojů;

b)

pomoci smluvním stranám rozvojových států v daném regionu, zejména nejméně rozvinutým státům a malým ostrovním rozvojovým státům, teritoriím a državám v daném regionu, aby se mohly účastnit na rybolovu těchto zdrojů, včetně usnadnění přístupu k takovým rybolovným zdrojům podle článku 3 a článku 21, a

c)	usnadnění účasti smluvních stran rozvojových států v daném regionu, zejména nejméně rozvinutých států a malých ostrovních rozvojových států, teritorií a držav v daném regionu na činnosti komise a jejích pomocných orgánů.

4.   Spolupráce pro účely stanovené v tomto článku může zahrnovat poskytnutí finanční pomoci, pomoci na rozvoj lidských zdrojů, technické pomoci, přenosu technologií, a to i prostřednictvím dohod o společném podnikání, a poradenských a konzultačních služeb. Taková pomoc je mimo jiné zaměřena na:

a)	zdokonalování zachování a řízení rybolovných zdrojů prostřednictvím shromažďování, vykazování, ověřování, výměny a analýzy údajů o rybolovu a souvisejících informací;

b)	posuzování stavu populací ryb a vědecký výzkum a

c)	sledování, kontrolu, dohled, dodržování a donucování, včetně školení a budování kapacit na místní úrovni, rozvoj a financování národních a regionálních programů pozorovatelů a přístup k technologiím a vybavení.

5.   Komise zřídí fond na usnadnění účinné účasti smluvních stran rozvojových států z daného regionu, zejména nejméně rozvinutých států a malých ostrovních rozvojových států a popřípadě teritorií a držav v daném regionu na činnostech komise a jejích pomocných orgánů. Finanční předpisy komise zahrnují pokyny ohledně správy finančních prostředků a kritéria způsobilosti pro poskytnutí pomoci.

Článek 20

Opatření na zachování a řízení

1.   Opatření na zachování a řízení přijatá komisí zahrnují opatření určená k:

a)	zajištění dlouhodobé udržitelnosti rybolovných zdrojů a podpoře cíle jejich odpovědného využívání;

b)	zabránění nadměrnému odlovu a nadbytečné rybolovné kapacitě nebo jejich odstranění, aby se zajistilo, že intenzita rybolovu nepřesáhne míru přijatelnou z hlediska udržitelného využití rybolovných zdrojů;

c)	udržení nebo obnovení populací necílových a přidružených nebo závislých druhů nad úroveň, pod kterou by jejich reprodukce byla vážně ohrožena, a

d)

ochraně stanovišť a mořských ekosystémů, v nichž se rybolovné zdroje a necílové a přidružené nebo závislé druhy vyskytují, před dopady rybolovu, včetně opatření na předcházení výrazně nepříznivým dopadům na zranitelné mořské ekosystémy a bezpečnostních opatření, pokud není možné adekvátně určit, zda se zde zranitelné mořské ekosystémy vyskytují nebo zda má rybolov výrazně nepříznivý dopad na zranitelné mořské ekosystémy.

2.   Zvláštní opatření na zachování a řízení přijatá komisí v případě potřeby zahrnují určení:

a)	směrných hodnot, včetně bezpečnostních směrných hodnot popsaných v příloze II dohody z roku 1995;

b)	opatření, která se přijímají při přiblížení k daným směrným hodnotám nebo při jejich překročení;

c)	povahy a rozsahu lovu rybolovných zdrojů, včetně stanovení celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity rybolovu;

d)	obecných a zvláštních lokalit, v nichž je rybolov povolen nebo zakázán;

e)	období, v nichž je rybolov povolen nebo zakázán;

f)	omezení velikosti úlovku, jež si lze ponechat, a

g)	druhů lovných zařízení, lovných technologií nebo lovných zvyklostí, které mohou být při rybolovu využity.

3.   Při určování celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity odlovu rybolovného zdroje podle odst. 2 písm. c) komise zohlední následující faktory:

a)	stav a fázi vývoje rybolovného zdroje;

b)	zákonitosti lovu rybolovných zdrojů;

c)	pokud je to vhodné, odlov téhož rybolovného zdroje v oblastech, které podléhají státní jurisdikci;

d)	poplatek za výměty a další vedlejší úmrtnost rybolovných zdrojů;

e)	odlov necílových a přidružených nebo závislých druhů a dopady na mořské ekosystémy, v nichž se rybolovný zdroj vyskytuje;

f)	příslušné ekologické a biologické faktory, jež vymezují vlastnosti rybolovných zdrojů, které mohou být loveny;

g)	příslušné environmentální faktory, včetně trofických interakcí, které mohou mít vliv na rybolovný zdroj a na necílové a přidružené nebo cílové druhy, a

h)	popřípadě příslušná opatření na zachování a řízení přijatá dalšími mezivládními organizacemi.

Komise pravidelně provádí přezkum celkového přípustného odlovu a celkové přípustné intenzity odlovu rybolovného zdroje.

4.

a) Pokud jde o rybolovný zdroj vyskytující se v oblasti úmluvy a současně v oblasti, která podléhá státní jurisdikci smluvní strany nebo stran z pobřežních států: i) komise stanoví celkový přípustný odlov nebo celkovou přípustnou intenzitu rybolovu a popřípadě další opatření na zachování a řízení pro oblast úmluvy. Komise a dotčená smluvní strana nebo strany z pobřežních států spolupracují na koordinaci svých odpovídajících opatření na zachování a řízení v souladu s článkem 4 této úmluvy, ii) komise může s výslovným souhlasem dotčené smluvní strany nebo dotčených smluvních stran z pobřežních států v souladu s přílohou III této úmluvy a podle potřeby stanovit celkový přípustný odlov nebo celkovou přípustnou intenzitu rybolovu, které se budou vztahovat na celou oblast výskytu rybolovného zdroje, a iii) v případě, že jedna nebo více smluvních stran z pobřežních států nesouhlasí s celkovým přípustným odlovem nebo celkovou přípustnou intenzitou rybolovu, které se budou vztahovat na celou oblast výskytu rybolovného zdroje, může komise popřípadě stanovit celkový přípustný odlov nebo celkovou přípustnou intenzitu rybolovu, které se použijí v oblastech podléhajících státní jurisdikci smluvní strany nebo stran z pobřežních států, jež s tím souhlasí, a v oblasti úmluvy. Příloha III se obdobně použije na stanovení tohoto celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity rybolovu, což učiní komise. b) V případech, na které se vztahuje písm. a) bod ii) nebo iii), mohou být přijata další doplňující opatření na zachování a řízení, aby bylo zajištěno udržitelné zachování a řízení rybolovných zdrojů v celé oblasti jejich výskytu. Za účelem provedení tohoto odstavce mohou být taková opatření přijata komisí v souladu se zásadou slučitelnosti uvedenou v článku 4 pro oblasti volného moře a dotčenou smluvní stranou nebo stranami z pobřežních států pro oblasti, které podléhají státní jurisdikci; dále mohou být se souhlasem dotčené smluvní strany nebo stran z pobřežních států komisí přijata opatření, která se uplatní na celou oblast výskytu rybolovného zdroje. c) Veškerá opatření na zachování a řízení, včetně celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity rybolovu přijatá komisí v souladu s písm. a) bod ii) a iii) a s písmenem b) se nedotýkají svrchovaných práv a neovlivňují svrchovaná práva pobřežních států za účelem průzkumu a využívání, zachování a řízení živých mořských zdrojů vyskytujících se v oblastech, které podléhají státní jurisdikci v souladu s mezinárodním právem, jak je uvedeno v příslušných ustanoveních úmluvy z roku 1982 a dohody z roku 1995, a v jakémkoli jiném ohledu nemají dopad na oblast působnosti této úmluvy, jak je stanovena v článku 5.

5.

a) Komise v souladu s článkem 16 přijme opatření, která se použijí v mimořádných případech, a pokud je to nezbytné, učiní tak i v době mimo zasedání, jestliže rybolov představuje vážnou hrozbu pro udržitelnost rybolovných zdrojů nebo mořského ekosystému, v němž se tyto rybolovné zdroje vyskytují, nebo jestliže přírodní jev či člověkem způsobená katastrofa má nebo může mít významný nepříznivý dopad na stav rybolovných zdrojů, aby zajistila, že rybolov takovou hrozbu nebo nepříznivý dopad nezhorší. b) Opatření přijatá pro mimořádné případy se zakládají na nejlepších dostupných vědeckých důkazech. Taková opatření jsou dočasná a po jejich přijetí musí být na příštím zasedání komise znovu zvážena jako rozhodnutí. Opatření se pro členy komise stávají závaznými v souladu s čl. 17 odst. 1. Proti těmto opatřením nelze vznést námitky podle čl. 17 odst. 2, mohou však být předmětem postupů pro řešení sporů podle této úmluvy.

6.   Opatření na zachování a řízení přijatá komisí se postupně rozvíjejí a zahrnují do strategií a plánů řízení, které stanoví cíle řízení pro každý rybolovný zdroj, směrné hodnoty, vůči nimž se měří pokrok ve vztahu k těmto cílům, ukazatele, jež se použijí s ohledem na tyto směrné hodnoty, a opatření, jež mají být přijata v reakci na jednotlivé úrovně ukazatelů.

Článek 21

Účast na lovu rybolovných zdrojů

1.   Při přijímání rozhodnutí ohledně účasti na lovu rybolovného zdroje včetně vyměření celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity rybolovu komise zohlední stav rybolovného zdroje a stávající úroveň intenzity odlovu tohoto zdroje a v relevantním rozsahu také následující kritéria:

a)	odlov v uplynulých letech a minulé a současné způsoby rybolovu a lovné zvyklosti v oblasti úmluvy;

b)	slučitelnost s opatřeními na zachování a řízení podle této úmluvy;

c)	prokázanou schopnost a ochotu státu vlajky provádět účinnou kontrolu rybářských plavidel;

d)	podíl na zachování a řízení rybolovných zdrojů, včetně poskytování přesných údajů a účinného sledování, kontroly, dohledu a donucování;

e)	úsilí a zájem rozvojových států, zejména malých ostrovních rozvojových států, teritorií a držav v daném regionu, na rozvoji rybolovných zdrojů;

f)	zájmy pobřežních států, zejména rozvojových pobřežních států, teritorií a držav, týkající se rybolovného zdroje, který se vyskytuje v oblastech podléhajících státní jurisdikci takových států, teritorií a držav a v oblasti úmluvy;

g)	potřeby pobřežních států, teritorií a držav, jejichž hospodářství jsou závislá především na využívání a lovu rybolovných zdrojů, které se vyskytují v oblastech podléhajících státní jurisdikci takových států, teritorií a držav a v oblasti úmluvy;

h)	rozsah, v jakém člen komise využívá odlov pro domácí spotřebu, a význam odlovu pro zabezpečení potravin;

i)	příspěvek k odpovědnému rozvoji nového nebo průzkumného rybolovu v souladu s článkem 22 a

j)	příspěvek k provádění vědeckého výzkumu týkajícího se rybolovných zdrojů a veřejné šíření výsledků takového výzkumu.

2.   Pokud komise stanoví celkový přípustný odlov nebo celkovou přípustnou intenzitu odlovu kteréhokoli rybolovného zdroje podle čl. 20 odst. 4 písm. a) bodu ii) nebo iii), může se souhlasem dotčené smluvní strany nebo stran z pobřežních států přijmout rovněž rozhodnutí o účasti na rybolovu daného zdroje v celé příslušné oblasti jeho výskytu.

3.   Při přijímání rozhodnutí podle odstavce 2 komise zohlední odlovy v uplynulých letech a minulé a současné způsoby rybolovu a lovné zvyklosti napříč celou oblastí výskytu dotčeného rybolovného zdroje a kritéria uvedená v odst. 1 písm. b) až j).

4.   Pokud dotčená smluvní strana nebo strany z pobřežních států neposkytnou svůj souhlas podle odstavce 2:

a)	komise přijme v souladu s odstavcem 1 rozhodnutí o vyměření části celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity rybolovu stanovené podle čl. 20 odst. 4 písm. a) bodu i), které mohou být provedeny v oblasti úmluvy, a

b)	komise a dotčená smluvní strana nebo strany z pobřežních států spolupracují v souladu s článkem 4.

5.   Při přijímání rozhodnutí podle tohoto článku komise může v případě potřeby zohlednit rovněž účinnost s ohledem na ostatní mezinárodní režimy řízení rybolovu.

6.   Pokud je to vhodné, komise přezkoumává rozhodnutí o účasti na lovu rybolovných zdrojů, včetně vyměření celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity rybolovu, přičemž vezme v úvahu ustanovení tohoto článku a zájmy nových smluvních stran.

Článek 22

Nový nebo průzkumný rybolov

1.   Rybolovné zdroje, jež nebyly předmětem rybolovu nebo rybolovu za použití zvláštního typu zařízení či techniky po dobu deseti a více let, mohou být loveny nebo mohou být předmětem rybolovu za použití takového typu zařízení či techniky pouze tehdy, pokud komise přijala preventivní předběžná opatření na zachování a řízení týkající se daného rybolovného zdroje a případně i necílových a přidružených nebo závislých druhů a vhodná opatření na ochranu mořského ekosystému, v němž se daný rybolovný zdroj vyskytuje, před nepříznivými dopady rybářských činností.

2.   Taková předběžná opatření na zachování a řízení, která mohou zahrnovat požadavky ohledně oznámení záměru provádět rybolov, stanovení plánu vývoje, zmírňující opatření, jež mají zabránit nepříznivým dopadům na mořské ekosystémy, použití zvláštního lovného zařízení, přítomnost pozorovatelů, sběr údajů a provádění výzkumu nebo průzkumného rybolovu, musí být v souladu s cílem a zásadami a přístupy na zachování a řízení této úmluvy. Tato opatření zajišťují, aby se nové rybolovné zdroje rozvíjely podle přístupu předběžné opatrnosti a postupně, dokud není dostupné dostatečné množství informací, které komisi umožní přijmout náležitě podrobná opatření na zachování a řízení.

3.   Komise může průběžně přijímat standardní minimální opatření na zachování a řízení, která se použijí na některé nebo všechny nové rybolovné zdroje ještě před zahájením lovu takových nových rybolovných zdrojů.

Článek 23

Sběr, sestavování a výměna údajů

1.   S cílem posílit informační základnu pro zachování a řízení rybolovných zdrojů, necílových a přidružených nebo závislých druhů a pro ochranu mořských ekosystémů, v nichž se tyto zdroje vyskytují, a s cílem přispět k odstranění nebo omezení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a jeho negativního dopadu na tyto zdroje, komise s ohledem na přílohu I dohody z roku 1995 vytváří standardy, pravidla a postupy mimo jiné pro:

a)	sběr, ověřování a včasné ohlášení všech příslušných údajů komisi prostřednictvím jejích členů;

b)	sestavování a řízení přesných a úplných údajů, které provádí komise za účelem usnadnění účinného posouzení stavu populací a zajištění nejlepšího vědeckého poradenství;

c)	bezpečnost údajů, přístup k údajům a jejich šíření a zároveň zachování důvěrnosti údajů, pokud je to na místě;

d)

výměnu údajů mezi členy komise a s ostatními regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a dalšími příslušnými organizacemi, a to včetně údajů o plavidlech, která provádějí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, a případně údajů o skutečném vlastníkovi takových plavidel s cílem sloučit takové informace do jednotného formátu vhodného k jejich případnému šíření;

e)	usnadnění koordinované dokumentace a sdílení údajů mezi regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, včetně postupů výměny údajů o rejstřících plavidel, dokumentace úlovků a případně schémat sledování obchodu, a

f)	pravidelné audity toho, jak členové komise dodržují požadavky na sběr a výměnu údajů, a pro řešení případů nedodržení takových požadavků, které jsou identifikovány při těchto auditech.

2.   Komise zajistí, aby byly veřejně dostupné údaje ohledně počtu plavidel působících v oblasti úmluvy, údaje ohledně stavu rybolovných zdrojů řízených podle této úmluvy, posuzování rybolovných zdrojů, výzkumných programů v oblasti úmluvy a iniciativy týkající se spolupráce s regionálními a světovými organizacemi.

Článek 24

Povinnosti členů komise

1.   Každý člen komise v souvislosti se svými rybolovnými činnostmi v oblasti úmluvy:

a)	provádí tuto úmluvu a jakákoli opatření na zachování a řízení přijatá komisí a přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil jejich účinnost;

b)	spolupracuje na prosazování cíle této úmluvy;

c)	přijme veškerá nezbytná opatření na podporu úsilí, jehož cílem je potírat a odstraňovat nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov a předcházet mu, a

d)	sbírá, ověřuje a ohlašuje vědecké, technické a statistické údaje týkající se rybolovných zdrojů a mořských ekosystémů v oblasti úmluvy, a to v souladu se standardy, pravidly a postupy, které stanovila komise.

2.   Každý člen komise podává komisi výroční zprávy, ve kterých uvede, jak prováděl opatření na zachování a řízení a jak dodržoval a prosazoval postupy přijaté komisí. V případě smluvních stran z pobřežních států zpráva obsahuje informace o opatřeních na zachování a řízení, která smluvní strany z pobřežních států přijaly pro tažné rybolovné zdroje vyskytující se ve vodách, jež podléhají jejich státní jurisdikci a jež jsou přilehlé k oblasti úmluvy v souladu s čl. 20 odst. 4 a s článkem 4. Tyto zprávy se zpřístupní veřejnosti.

3.   Aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky, přijme každý člen komise v co největším možném rozsahu opatření a spolupracuje, aby zajistil, že jeho státní příslušníci či rybářská plavidla vlastněná, provozovaná nebo kontrolovaná jeho státními příslušníky dodržují ustanovení této úmluvy a veškerá opatření na zachování a řízení přijatá komisí, a neprodleně prošetří jakákoli údajná porušení takových ustanovení a opatření. Členové komise předkládají zprávy o pokroku vyšetřování komisi a příslušným členům komise v náležitých pravidelných intervalech v rozsahu, který dovolují vnitrostátní právní předpisy, a po ukončení vyšetřování předkládají komisi závěrečnou zprávu o výsledku.

4.   V rozsahu, který dovolují vnitrostátní právní předpisy, každý člen komise uzavře ujednání umožňující poskytnout orgánům činným v trestním řízení v jiných státech důkazní materiál ve vztahu k údajnému porušení ustanovení úmluvy a opatření na zachování a řízení, jež přijala komise, včetně dostupných informací o skutečných vlastnících plavidel plujících pod jeho vlajkou.

5.   Každý člen komise plní v dobré víře povinnosti podle této úmluvy a vykonává práva uznaná touto úmluvou způsobem, který nepředstavuje zneužití práva.

Článek 25

Povinnosti státu vlajky

1.   Každý člen komise přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou:

a)	dodržovala ustanovení této úmluvy a opatření na zachování a řízení přijatá komisí a aby se taková plavidla, pokud působí v oblasti úmluvy, nezapojovala do žádné činnosti, jež oslabuje účinnost těchto opatření;

b)	nevykonávala neoprávněný rybolov ve vodách, které podléhají státní jurisdikci přilehlé k oblasti úmluvy;

c)	měla a používala vybavení dostačující k tomu, aby vyhovovalo standardům a postupům, jež stanovila komise pro systémy sledování plavidel, a

d)	prováděla vykládku nebo překládku rybolovných zdrojů ulovených v oblasti úmluvy v souladu se standardy a postupy přijatými komisí.

2.   Žádný člen komise neumožní žádnému rybářskému plavidlu oprávněnému plout pod jeho vlajkou, aby bylo použito pro rybolov v oblasti úmluvy, pokud mu nebylo vydáno příslušné povolení k rybolovu oprávněným orgánem nebo orgány tohoto člena komise.

3.   Každý člen komise:

a)	povolí použití rybářských plavidel plujících pod jeho vlajkou v oblasti úmluvy pouze tehdy, je-li s to účinně vykonávat své povinnosti podle této úmluvy a v souladu s mezinárodním právem;

b)	vede rejstřík rybářských plavidel oprávněných plout pod jeho vlajkou a plavidel, kterým je povoleno vykonávat lov rybolovných zdrojů, a zajistí, aby byly takové informace, jež určuje komise, zapsány v daném registru o všech těchto plavidlech;

c)

v souladu s opatřeními, která přijala komise, neprodleně vyšetří a v celém rozsahu ohlásí kroky přijaté v reakci na jakékoli údajné porušení ustanovení této úmluvy nebo opatření na zachování a řízení přijatého komisí, jehož se dopustila rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou. Ohlašování zahrnuje předkládání zpráv o postupu vyšetřování komisi v náležitých pravidelných intervalech v rozsahu, který dovolují vnitrostátní právní předpisy, a předložení závěrečné zprávy o výsledku po ukončení vyšetřování;

d)	zajistí, aby sankce uložené za taková porušení byly přiměřeně přísné tak, aby s ohledem na příslušné faktory, včetně hodnoty úlovku, zajišťovaly dodržování opatření, odrazovaly od jejich dalšího porušování, a aby byly pachatelům odňaty veškeré výhody z jejich nezákonné činnosti, a

e)

pokud se v souladu s vnitrostátními právními předpisy prokáže, že se rybářské plavidlo plující pod jeho vlajkou účastnilo jednání, které závažným způsobem porušuje ustanovení této úmluvy nebo jakákoli opatření na zachování a řízení přijatá komisí, zajistí zejména to, aby dotčené plavidlo ukončilo své rybolovné činnosti a nevykonávalo takové činnosti v oblasti úmluvy do té doby, než budou splněny veškeré sankce, které mu člen komise uložil za toto porušení.

4.   Každý člen komise se vyzývá, aby zajistil, že rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou působí v oblasti úmluvy v souladu s platnými mezinárodními závazky a s ohledem na příslušná doporučení a pokyny týkající se bezpečnosti plavidel a jejich posádek na moři.

5.   Každý člen komise zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou, která se zabývají výzkumem rybolovných zdrojů nebo se jím zamýšlí zabývat, dodržovala veškeré postupy stanovené komisí pro provádění vědeckého výzkumu v oblasti úmluvy.

Článek 26

Povinnosti přístavního státu

1.   Smluvní strana, která je přístavním státem, má právo a povinnost přijímat opatření v souladu s mezinárodním právem na podporu účinnosti subregionálních, regionálních a celosvětových opatření na zachování a řízení. Při přijímání těchto opatření nediskriminuje smluvní strana, která je přístavním státem, formálně ani fakticky rybářská plavidla jakéhokoli státu.

2.   Každý člen komise:

a)

uvede v účinnost opatření na zachování a řízení přijatá komisí v souvislosti se vstupem rybářských plavidel do jeho přístavů a v souvislosti s používáním těchto přístavů těmito plavidly, která provádí rybolov v oblasti úmluvy, včetně opatření týkajících se mimo jiné kontroly rybářských plavidel, dokumentů, úlovku, zařízení na palubě a využití služeb přístavu, a to s ohledem na vykládku a překládku rybolovných zdrojů, a

b)

poskytne přiměřeným způsobem účelnou pomoc státům vlajky podle vlastních vnitrostátních právních předpisů a mezinárodního práva, pokud se rybářské plavidlo nachází dobrovolně v jeho přístavech a stát vlajky tohoto plavidla požaduje pomoc při zajišťování dodržování ustanovení této úmluvy a opatření na zachování a řízení přijatých komisí.

3.   V případě, že se člen komise domnívá, že rybářské plavidlo použitím jeho přístavů porušilo ustanovení této úmluvy nebo opatření na zachování a řízení přijaté komisí, upozorní na to dotčený stát vlajky komisi, další příslušné státy a odpovídající mezinárodní organizace. Člen komise poskytne státu vlajky a případně komisi úplnou dokumentaci této záležitosti, včetně všech kontrolních záznamů.

4.   Žádným ustanovením tohoto článku není dotčen výkon jurisdikce smluvních stran nad přístavy na jejich území podle mezinárodních právních předpisů.

Článek 27

Sledování, dodržování a donucování

1.   Komise přijme příslušné postupy spolupráce pro účinné sledování, kontrolu a dohled nad rybolovem a pro zajištění dodržování této úmluvy a opatření na zachování a řízení přijatých komisí, mimo jiné včetně postupů pro:

a)

sestavování a vedení záznamů komise o plavidlech, která mají povolení k rybolovu v oblasti úmluvy, označování plavidel a lovných zařízení, nahlašování rybolovných činností a nahlašování pohybu plavidel a činností prostřednictvím satelitního systému sledování, který je určen k zajištění celistvosti a bezpečnosti přenosu informací ke komisi a státu vlajky v téměř reálném čase, včetně možnosti přímých a souběžných přenosů;

b)

program inspekcí určený pro smluvní strany, které jsou prováděny jak na moři, tak v přístavu, včetně postupů, jakými mohou smluvní strany vstoupit na palubu a provést vzájemnou kontrolu plavidel v oblasti úmluvy, a postupů pro nahlášení inspekčních plavidel nebo vzdušných dopravních prostředků smluvních stran, které se mohou podílet na tomto programu;

c)	regulaci překládky a dohled nad ní;

d)

nediskriminační tržní opatření, která jsou v souladu s mezinárodním právem a která jsou určena ke sledování překládky, vykládek a obchodu, aby se předcházelo nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a aby se takový rybolov potíral a odstraňoval, a popřípadě včetně systémů dokumentace úlovků;

e)	hlášení odhalených porušení, pokroku a výsledků vyšetřování a prosazování přijatých kroků a

f)

řešení případů nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností, například identifikací plavidel, která se účastní na nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činnostech, a přijetím příslušných opatření na předcházení, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, tedy například sestavením seznamu plavidel, která se podílí na nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu tak, aby byli vlastníci a provozovatelé plavidel, jež se účastní na takových činnostech, připraveni o výhody vyplývající z těchto činností.

2.   Komise může přijímat postupy, které umožňují, aby mohli členové komise opatření včetně obchodních opatření týkajících se rybolovných zdrojů uplatnit na jakýkoli stát, člena komise nebo subjekt, jehož rybářská plavidla se účastní na rybolovných činnostech, jež snižují účinnost opatření na zachování a řízení přijatých komisí nebo s nimi nejsou jinak v souladu. Taková opatření zahrnují řadu možných reakcí, aby bylo možné zohlednit důvod a stupeň nedodržení závazků, a popřípadě zahrnují iniciativy pro spolupráci na vytváření kapacit. Jakékoli uplatnění obchodních opatření členem komise musí být v souladu s mezinárodními závazky člena, včetně závazků podle Dohody o zřízení Světové obchodní organizace.

3.   Pokud do tří let po vstupu této úmluvy v platnost komise nepřijme postupy pro inspekce prováděné na moři, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b), nebo alternativní mechanismus, prostřednictvím něhož jsou účinně plněny závazky členů komise podle dohody z roku 1995 a této úmluvy zajistit slučitelnost s opatřeními na zachování a řízení, jež přijala komise, uplatní se na smluvní strany články 21 a 22 dohody z roku 1995, jako kdyby byly tyto články součástí této úmluvy, a vstup na palubu a inspekce rybářských plavidel v dané oblasti, stejně jako jakákoli následná donucovací opatření, se provádí v souladu s články 21 a 22 dohody z roku 1995 a v souladu s takovými dodatečnými praktickými postupy, o nichž může rozhodnout komise, pokud jsou pro uplatňování uvedených článků nezbytné.

Článek 28

Pozorovací program

1.   Do tří let po vstupu této úmluvy v platnost nebo v takové lhůtě, jakou může komise dohodnout, komise stanoví pozorovací program pro sběr ověřených údajů o úlovku a intenzitě rybolovu, dalších vědeckých údajů a dodatečných informací souvisejících s rybolovnou činností v oblasti úmluvy a jejími dopady na mořské prostředí. Informace shromážděné v rámci pozorovacího programu se popřípadě použijí na podporu úkolů komise a jejích pomocných orgánů, včetně výboru pro dodržování závazků a technické otázky. Pozorovací program koordinuje sekretariát komise a je organizován pružným způsobem, který zohledňuje povahu rybolovných zdrojů a další příslušné faktory. V tomto ohledu může komise uzavírat smlouvy na poskytování pozorovacího programu.

2.   Pozorovací program se skládá z nezávislých a nestranných pozorovatelů, kteří jsou získáváni mezi poskytovateli programů a služeb, které schválila komise. Program je v co největší možné míře koordinován s ostatními regionálními, subregionálními a národními pozorovacími programy.

3.   Komise vytvoří pozorovací program s ohledem na poradenství, jež mu poskytuje vědecký výbor a výbor pro kontrolu dodržování závazků a technický výbor. Program se provádí v souladu se standardy, pravidly a postupy stanovenými komisí, mimo jiné včetně:

a)	ujednání o umísťování pozorovatelů členem komise na plavidla plující pod vlajkou jiného člena komise se souhlasem tohoto člena;

b)	příslušné úrovně pokrytí pro různé rybolovné zdroje za účelem sledování a ověřování úlovků, intenzity rybolovu, složení úlovků a dalších podrobností o rybolovných činnostech;

c)	požadavků na sběr, potvrzování a ohlašování vědeckých údajů a informací týkajících se uplatňování ustanovení této úmluvy a opatření na zachování a řízení přijatých komisí a

d)	požadavků na zajištění bezpečnosti a vzdělávání pozorovatelů, na ubytování pozorovatele, který je přítomen na palubě plavidla, a na zajištění plného přístupu pozorovatelů ke všem příslušným zařízením a k vybavení na palubě plavidla a jejich použití s cílem účinně vykonávat jejich povinnosti.

Článek 29

Výroční zpráva komise

1.   Komise zveřejňuje výroční zprávu, která zahrnuje podrobnosti o rozhodnutích, která komise přijala, aby dosáhla cíle této úmluvy. Zpráva obsahuje rovněž informace o opatřeních, která komise přijala v reakci na veškerá doporučení Valného shromáždění Organizace spojených národů nebo organizace FAO.

2.   Kopie zprávy jsou veřejně dostupné a poskytují se generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a generálnímu řediteli organizace FAO.

Článek 30

Přezkumy

1.   Komise přezkoumává účinnost opatření na zachování a řízení přijatých komisí s ohledem na plnění cíle této úmluvy a soulad takových opatření se zásadami a přístupy v článku 3. Tyto přezkumy mohou zahrnovat přešetření efektivnosti ustanovení samotné úmluvy a provádějí se nejméně jednou za pět let.

2.   Komise určí mandát a metody pro tyto přezkumy, které se provádějí v souladu s kritérii stanovenými komisí a řídí se osvědčenými mezinárodními postupy a popřípadě zahrnují účast pomocných orgánů a účast osoby nebo osob nezávislých na komisi, jejichž schopnosti jsou obecně uznávány.

3.   Komise zohlední doporučení, která vyplývají z takového přezkumu, a to mimo jiné vhodnou změnou svých opatření na zachování a řízení a změnou mechanismů jejich uplatňování. Jakékoli návrhy na změnu ustanovení této úmluvy, jež vyplývají z takového přezkumu, se projednávají v souladu s článkem 35.

4.   Výsledky veškerých těchto přezkumů jsou poté, co byly předloženy komisi, veřejně dostupné.

Článek 31

Spolupráce s dalšími organizacemi

1.   Pokud je to vhodné, komise spolupracuje v záležitostech společného zájmu s dalšími regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, organizací FAO, s dalšími specializovanými agenturami Organizace spojených národů a jinými příslušnými organizacemi.

2.   Komise zohlední opatření nebo doporučení na zachování a řízení přijatá dalšími regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a jinými příslušnými mezivládními organizacemi, které mají pravomoci v oblasti úmluvy nebo v oblastech přilehlých k oblasti úmluvy nebo pravomoci týkající se konkrétních živých mořských zdrojů, včetně necílových a přidružených nebo závislých druhů, a jejichž cíle jsou v souladu s cílem této úmluvy a přispívají k jeho podpoře. Komise usiluje o zajištění toho, aby její vlastní rozhodnutí byla v souladu s těmito opatřeními nebo doporučeními na zachování a řízení a aby sloužila k jejich podpoře.

3.   Komise usiluje o přijetí vhodných ujednání ohledně konzultací a spolupráce s takovými dalšími organizacemi. Zejména pak usiluje o spolupráci s dalšími příslušnými organizacemi, jejichž cílem je snížení a případně odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.

Článek 32

Nesmluvní strany

1.   Členové komise si vyměňují informace o činnostech rybářských plavidel, která se účastní rybolovu v oblasti úmluvy a plují pod vlajkou států, které nejsou smluvními stranami této úmluvy. Členové komise přijmou jednotlivě nebo společně opatření v souladu s touto úmluvou a mezinárodním právem, aby zabránili činnostem prováděným těmito plavidly, jež oslabují účinnost opatření na zachování a řízení platných v oblasti úmluvy, a ohlásí komisi veškeré kroky přijaté v reakci na rybolov prováděný v oblasti úmluvy nesmluvními stranami této úmluvy.

2.   S ohledem na články 116 až 119 úmluvy z roku 1982 mohou členové komise jednotlivě nebo společně upozornit jakékoli státy nebo subjekty, které nejsou smluvními stranami této úmluvy, na činnosti, které podle člena nebo členů komise ovlivňují plnění cíle této úmluvy.

3.   Členové komise jednotlivě nebo společně požádají subjekty, které nejsou smluvními stranami této úmluvy a jejichž plavidla provádí rybolov v oblasti úmluvy, aby se staly stranou této úmluvy nebo aby souhlasily s plnou spoluprací při uplatňování opatření na zachování a řízení přijatých komisí.

4.   Členové komise jednotlivě nebo společně usilují o spolupráci jakéhokoli státu, který není smluvní stranou a který byl identifikován jako příslušný přístavní stát nebo stát trhu, s cílem zajistit plnění cíle této úmluvy.

Článek 33

Vztah k jiným dohodám

1.   Touto dohodou nejsou žádným způsobem dotčena práva, jurisdikce a povinnosti smluvních stran podle příslušných ustanovení mezinárodního práva, která jsou uvedena v úmluvě z roku 1982 a v dohodě z roku 1995.

2.   Tato dohoda nemění práva a závazky smluvních stran vyplývající z jiných dohod, které jsou slučitelné s touto úmluvou a které se nedotýkají užívání práv nebo plnění závazků jinými smluvními stranami podle této úmluvy.

Článek 34

Řešení sporů

1.   Smluvní strany spolupracují s cílem předcházet sporům, a vynaloží veškeré úsilí ke smírnému řešení veškerých sporů, což může, pokud je spor technické povahy, zahrnovat předložení sporu znaleckému výboru ad hoc.

2.   V každém případě pokud není spor vyřešen prostředky stanovenými v odstavci 1, uplatní se obdobně na jakýkoli spor mezi smluvními stranami ustanovení týkající se řešení sporů stanovená v části VIII dohody z roku 1995.

3.   Odstavec 2 nemá dopad na postavení jakékoli smluvní strany ve vztahu k dohodě z roku 1995 nebo k úmluvě z roku 1982.

Článek 35

Změny

1.   Znění navrhovaných změn musí být výkonnému tajemníkovi poskytnuto nejpozději 90 dní před zasedáním komise. Výkonný tajemník neprodleně zašle kopii tohoto znění všem členům komise.

2.   Návrhy na změnu této úmluvy přijímá komise tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných smluvních stran, které hlasují kladně nebo záporně. Depozitář bez prodlení předá přijaté změny všem smluvním stranám.

3.   Změna nabývá pro smluvní strany účinku sto dvacet dní po dni, kdy depozitář oznámí obdržení písemného oznámení o schválení změny třemi čtvrtinami všech smluvních stran, pokud kterákoli smluvní strana neoznámí depozitáři do devadesáti dnů ode dne, kdy depozitář oznámil takové obdržení, že vznáší proti změně námitku, a v takovém případě změna nenabývá účinku pro žádnou ze smluvních stran. Smluvní strana, která vznesla proti změně námitku, může námitku kdykoli vzít zpět. Jestliže jsou staženy všechny námitky proti změně, změna pro smluvní strany nabývá účinku sto dvacet dnů po dni, kdy depozitář oznámí, že obdržel poslední stažení námitky.

4.   Kterýkoli stát, organizace pro regionální hospodářskou integraci nebo jiný subjekt uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. b), které se stanou smluvními stranami poté, co byla přijata změna v souladu s odstavcem 2, se považují za strany, které jsou vázány úmluvou v jejím platném znění poté, co daná změna vstoupila v platnost v souladu s odstavcem 3.

5.   Depozitář všem smluvním stranám neprodleně oznámí, že obdržel oznámení o schválení změn, oznámení o námitce nebo stažení námitek a oznámení o tom, že změny nabyly účinku.

Článek 36

Podpis, ratifikace, přijetí a schválení

1.   Tato úmluva je otevřena k podpisu:

a)	státům, organizaci pro regionální hospodářskou integraci a ostatním subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 2 písm. b), které se účastnily mezinárodních konzultací o zřízení Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří, a

b)	každému jinému státu nebo každému jinému subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 2 písm. b), jehož jurisdikci podléhají vody přilehlé k oblasti úmluvy;

a zůstane otevřena k podpisu po dobu dvanácti měsíců ode dne 1. února 2010.

2.   Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení ze strany signatářů.

3.   Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení se ukládají u depozitáře.

Článek 37

Přistoupení

1.   Po uplynutí lhůty pro podpis je tato úmluva otevřena k přistoupení veškerým státům, organizaci pro regionální hospodářskou integraci nebo jiným subjektům uvedeným v čl. 36 odst. 1 a veškerým ostatním státům nebo subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 2 písm. b), jež mají zájem na rybolovných zdrojích.

2.   Listiny o přistoupení se ukládají u depozitáře.

Článek 38

Vstup v platnost

1.   Tato úmluva vstupuje v platnost 30 dnů po dni, kdy depozitář obdrží osmou listinu o ratifikaci, přistoupení, přijetí nebo schválení, mezi něž patří ratifikace, přistoupení, přijetí nebo schválení:

a)	alespoň třemi pobřežními státy přilehlými k oblasti úmluvy, jež musí zastupovat jak stranu oblasti úmluvy, která leží východně od poledníku 120° západní délky, tak stranu oblasti úmluvy, která leží západně od poledníku 120° západní délky, a

b)	alespoň třemi státy, které nejsou pobřežními státy přilehlými k oblasti úmluvy a jejichž rybářská plavidla provádí rybolov v oblasti úmluvy nebo v této oblasti rybolov prováděla.

2.   Pokud do tří let po svém přijetí tato úmluva nevstoupí v platnost v souladu s odstavcem 1, vstupuje v platnost šest měsíců po dni uložení desáté listiny o ratifikaci, přistoupení, přijetí nebo schválení, nebo v souladu s odstavcem 1, podle toho, co nastane dříve.

3.   Pro každého signatáře, který ratifikuje, přijme nebo schválí tuto úmluvu po jejím vstupu v platnost, vstupuje tato úmluva v platnost 30 dnů po dni uložení jeho listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

4.   V případě každého státu nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které k této úmluvě přistoupí po jejím vstupu v platnost, vstupuje tato úmluva v platnost pro tento stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci 30 dnů po dni uložení jejich listiny o přistoupení.

5.   Pro účely tohoto článku zahrnuje výraz „rybolov“ pouze činnosti popsané v čl. 1 odst. 1 písm. g) bod i) a ii).

Článek 39

Depozitář

1.   Depozitářem této úmluvy a všech jejích změn je vláda Nového Zélandu. Depozitář předává ověřené kopie této úmluvy všem signatářům a zajišťuje registraci této úmluvy u generálního tajemníka Organizace spojených národů podle článku 102 Charty Organizace spojených národů.

2.   Depozitář informuje všechny signatáře a smluvní strany této úmluvy o podpisech a o listinách o ratifikaci, přistoupení, přijetí nebo schválení uložených podle článku 36 nebo 37 a o dni vstupu úmluvy a všech jejích změn v platnost.

Článek 40

Účast teritorií

1.   Teritoria z daného regionu, která mají zájem na rybolovných zdrojích, se mohou na základě povolení vydaného smluvní stranou, jež je odpovědná za jejich mezinárodní záležitosti, účastnit na činnostech komise a jejích pomocných orgánů.

2.   Povahu a rozsah účasti teritorií stanoví smluvní strany ve zvláštním jednacím řádu komise, přičemž zohlední mezinárodní právo, rozdělení pravomoci v záležitostech, na něž se vztahuje tato úmluva, a vývoj schopnosti takového teritoria vykonávat práva a povinnosti podle této úmluvy. Tento jednací řád teritoriím poskytuje právo na plnou účast na činnosti komise a jejích pomocných orgánů s výjimkou práva na hlasování či blokování dosažení obecného souhlasu ohledně rozhodnutí, rad nebo doporučení.

3.   Nehledě na odstavec 2 jsou všechna taková teritoria oprávněna účastnit se zasedání komise a jejích pomocných orgánů a vystupovat na těchto zasedáních. Při výkonu svých úkolů a při přijímání rozhodnutí komise zohlední zájmy všech účastníků.

Článek 41

Odstoupení

1.   Smluvní strana může na základě písemného oznámení předloženého depozitáři od této úmluvy odstoupit a může pro to uvést své důvody. Neuvedení důvodů nemá vliv na platnost odstoupení. Odstoupení vstupuje v platnost po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy bylo obdrženo oznámení, pokud není v oznámení uvedeno pozdější datum.

2.   Odstoupení smluvní strany od této úmluvy nezbavuje tuto smluvní stranu jejích finančních závazků, které jí vznikly před tím, než odstoupení nabylo účinnosti.

3.   Odstoupení smluvní strany od této úmluvy nezbavuje smluvní stranu povinnosti splnit závazky obsažené v této úmluvě, které je povinna plnit na základě mezinárodního práva nezávisle na této úmluvě.

Článek 42

Ukončení platnosti

Platnost úmluvy je automaticky ukončena, sníží-li se v důsledku odstoupení počet smluvních stran na méně než čtyři.

Článek 43

Výhrady

Výhrady k této úmluvě ani výjimky z ní nejsou přípustné.

Článek 44

Prohlášení

Článek 43 nebrání státu, organizaci pro regionální hospodářskou integraci nebo subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 2 písm. b), aby v době podpisu, ratifikace nebo přistoupení k této úmluvě učinily prohlášení jakéhokoli obsahu nebo názvu, mimo jiné za účelem harmonizace svých právních a správních předpisů s ustanoveními této úmluvy, pokud tato prohlášení nesměřují k vyloučení nebo pozměnění právního účinku ustanovení této úmluvy při jejich použití vůči uvedenému státu, organizaci pro regionální hospodářskou integraci nebo subjektu.

Článek 45

Přílohy

Přílohy jsou nedílnou součástí této úmluvy, a není-li výslovně stanoveno jinak, odkaz na tuto úmluvu zahrnuje i odkaz na její přílohy.

---

PŘÍLOHA I

ČÁSTI OBLASTI ÚMLUVY, ZA NĚŽ JE ODPOVĚDNÝ VÝCHODNÍ A ZÁPADNÍ SUBREGIONÁLNÍ ŘÍDÍCÍ VÝBOR

1.	Východní subregionální řídící výbor je odpovědný za tvorbu opatření na zachování a řízení a jejich doporučení komisi pro tu část oblasti úmluvy, která leží východně od poledníku 120° západní délky.

2.	Západní subregionální řídící výbor je odpovědný za tvorbu opatření na zachování a řízení a jejich doporučení komisi pro tu část oblasti úmluvy, která leží západně od poledníku 120° západní délky.

---

PŘÍLOHA II

PŘEZKUMNÁ KOMISE

Zřízení

1.   Přezkumná komise, která se zřizuje v souladu s čl. 17 odst. 5, se sestavuje následovně:

a)

Skládá se ze tří členů jmenovaných ze seznamu odborníků v oblasti rybolovu, který vypracovává a udržuje organizace FAO podle článku 2 přílohy VIII úmluvy z roku 1982, nebo z obdobného seznamu, který vede výkonný tajemník. Seznam vedený výkonným tajemníkem je sestaven z odborníků, jejichž způsobilost v právních, vědeckých nebo technických otázkách rybolovu, na které se vztahuje tato úmluva, je prokázána a všeobecně uznávána a kteří se těší nejlepší pověsti pro svoji nestrannost a bezúhonnost. Každý člen komise je oprávněn jmenovat až pět odborníků a poskytne informace o náležité kvalifikaci a zkušenostech každého svého kandidáta.

b)

Předseda komise a člen komise, který vznesl námitku proti rozhodnutí, volí každý jednoho člena. Jméno člena nominovaného členem komise, který vznesl námitku, se uvádí v oznámení o námitce předloženém výkonnému tajemníkovi podle čl. 17 odst. 2 písm. a). Jméno člena nominovaného předsedou komise se oznamuje členovi komise, který vznesl námitku, do deseti dnů po uplynutí lhůty pro podání námitky.

c)

Třetí člen je jmenován do dvaceti dní po uplynutí lhůty pro podání námitky, a to dohodou mezi členem komise, který vznesl námitku, a předsedou komise, a tento člen nesmí být státním příslušníkem státu člena komise, který vznesl námitku. Pokud není v této lhůtě dosaženo dohody o jmenování třetího člena, jmenování provede generální tajemník Stálého rozhodčího soudu, není-li dohodnuto, že toto jmenování provede jiná osoba nebo třetí stát.

d)	Přezkumná komise se považuje za zřízenou v den, kdy je jmenován třetí člen, a tento třetí člen kontrolní komisi předsedá.

2.   Pokud vznese námitku proti rozhodnutí založenou na stejných důvodech více než jeden člen komise nebo pokud dojde podle čl. 17 odst. 5 písm. d), k dohodě o tom, se že námitkami vůči rozhodnutí vznesenými z různých důvodů může zabývat tatáž přezkumná komise, skládá se přezkumná komise z pěti členů ze seznamu uvedeného v odst. 1 písm. a) a sestavuje se následovně:

a)

Jeden člen je jmenován v souladu s odst. 1 písm. b) členem komise, který vznesl první námitku, dva členové jsou jmenováni předsedou komise do deseti dnů po uplynutí lhůty pro podání námitky, jeden člen je jmenován dohodou mezi dalšími členy komise, kteří vznesli námitku, do patnácti dnů po uplynutí lhůty pro podání námitky a jeden člen je jmenován dohodou mezi všemi členy komise, kteří vznesli námitku, a předsedou komise do dvaceti dnů po uplynutí lhůty pro podání námitky. Pokud v této patnáctidenní nebo dvacetidenní lhůtě nelze dosáhnout dohody ohledně jmenování posledních dvou členů, toto nebo tato jmenování, v jejichž případě nebylo dosaženo dohody, učiní generální tajemník Stálého rozhodčího soudu, není-li dohodnuto, že toto nebo tato jmenování provede jiná osoba nebo třetí stát.

b)	Přezkumná komise se považuje za zřízenou v den, kdy je jmenován poslední člen. Přezkumné komisi předsedá člen jmenovaný dohodou mezi všemi členy komise, kteří vznesli námitku, a předsedou komise v souladu s písmenem a).

3.   Každé uvolněné místo v přezkumné komisi se obsazuje způsobem stanoveným pro původní jmenování člena přezkumné komise.

Fungování

4.   Přezkumná komise si stanoví vlastní jednací řád.

5.   Slyšení se koná v místě a v den, které určí přezkumná komise, do 30 dní po jejím zřízení.

6.   Každý člen komise může přezkumné komisi předložit krátkou zprávu týkající se námitky, která je předmětem přezkumu, a přezkumná komise umožní každému takovému členovi komise, aby se mohl k záležitosti plně vyjádřit.

7.   Nerozhodne-li přezkumná komise kvůli zvláštním okolnostem případu jinak, výdaje přezkumné komise, včetně odměn pro její členy, se rozdělí takto:

a)	70 procent nese člen komise, který vznesl námitku, nebo pokud námitku vzneslo více členů komise, pak je mezi ně tento podíl rozdělen stejným dílem, a

b)	30 procent nese komise v rámci svého ročního rozpočtu.

8.   Zjištění a doporučení přezkumné komise se přijímají většinou hlasů jejích členů. Každý člen přezkumné komise může k rozhodnutí připojit své zvláštní nebo odlišné stanovisko. Všechna rozhodnutí o postupu přezkumné komise se rovněž přijímají většinou hlasů jejích členů.

9.   Do 45 dnů od svého zřízení přezkumná komise předá svá zjištění a doporučení výkonnému tajemníkovi v souladu s čl. 17 odst. 5.

Zjištění a doporučení

10.   Ke zjištěním a doporučením přezkumné komise se přistupuje následovně:

Zjištění diskriminace

a)

Pokud přezkumná komise zjistí, že rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, formálně nebo fakticky diskriminuje člena nebo členy komise, kteří námitku vznesli, a že alternativní opatření mají rovnocenný účinek k rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, považují se alternativní opatření za rovnocenná s rozhodnutím a jsou pro příslušného člena nebo členy komise závazná namísto rozhodnutí.

b)

S výhradou písmen d) a e), zjistí-li přezkumná komise, že rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, formálně nebo fakticky diskriminuje člena nebo členy komise, kteří námitku vznesli, a že alternativní opatření mají rovnocenný účinek k rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, přezkumná komise s výhradou zvláštních změn takové změny doporučí. Do 60 dnů poté, co člen nebo členové komise, kteří vznesli námitku, obdrží zjištění a doporučení přezkumné komise, změní příslušná alternativní opatření podle doporučení přezkumné komise nebo zahájí řízení o řešení sporu podle této úmluvy. Alternativní opatření se považují za rovnocenná s rozhodnutím, proti němuž byla vznesena námitka, jakmile jsou změněna podle doporučení přezkumné komise. Tato alternativní opatření jsou ve své pozměněné podobě pro příslušného člena nebo členy komise závazná namísto rozhodnutí. Pokud se člen nebo členové komise, kteří vznesli námitku, rozhodnou, že zahájí řízení o řešení sporu podle této úmluvy, pak rozhodnutí ani změněná alternativní opatření nejsou pro člena nebo členy komise, kteří vznesli námitku, závazná až do doby, než jsou v těchto řízeních učiněna rozhodnutí.

c)

S výhradou písmen d) a e), zjistí-li přezkumná komise, že rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, neoprávněným způsobem formálně nebo fakticky diskriminuje člena nebo členy komise, kteří námitku vznesli, ale alternativní opatření nemají rovnocenný účinek k rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, člen nebo členové komise, kteří vznesli námitku, přijmou do 60 dnů opatření doporučená přezkumnou komisí jakožto opatření rovnocenná k rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, nebo zahájí řízení o řešení sporu podle této úmluvy. Pokud člen nebo členové komise, kteří vznesli námitku, přijmou opatření doporučená přezkumnou komisí, jsou tato opatření pro člena nebo členy komise, kteří vznesli námitku, závazná namísto rozhodnutí. Pokud se člen nebo členové komise, kteří vznesli námitku, rozhodnou, že zahájí řízení o řešení sporu podle této úmluvy, rozhodnutí ani žádná opatření doporučená přezkumnou komisí nejsou pro člena nebo členy komise, kteří vznesli námitku, závazná až do doby, než jsou v těchto řízeních učiněna rozhodnutí.

d)

Učiní-li přezkumná komise zjištění nebo doporučení podle písmen b) nebo c), člen nebo členové komise, kteří vznesli námitku, mohou do 30 dnů ode dne předání oznámení těchto zjištění a doporučení požadovat mimořádné zasedání komise. Mimořádné zasedání svolává předseda do 45 dnů od obdržení takové žádosti.

e)

Pokud mimořádné zasedání svolané podle písmene d) potvrdí nebo změní doporučení přezkumné komise, 60denní lhůta podle písmene b) nebo případně c) pro uplatnění těchto zjištění nebo doporučení v původní či pozměněné podobě nebo pro zahájení řízení o řešení sporu poběží od data, kdy bylo předáno rozhodnutí mimořádného zasedání. Pokud mimořádné zasedání rozhodne, že nepotvrdí nebo nezmění doporučení kontrolní komise, ale že odvolá rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, a nahradí ho novým rozhodnutím nebo pozměněným zněním původního rozhodnutí, nové nebo pozměněné rozhodnutí se pro členy komise stává závazným v souladu s článkem 17.

Zjištění nesouladu

f)

Pokud přezkumná komise zjistí, že rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, není v souladu s touto úmluvou, s úmluvou z roku 1982 nebo dohodou z roku 1995, předseda svolá mimořádné zasedání komise do 45 dnů po oznámení zjištění a doporučení přezkumné komise, v nichž žádá o přešetření rozhodnutí s ohledem na tato zjištění a doporučení.

g)	Pokud mimořádné zasedání komise odvolá rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, a nahradí ho novým rozhodnutím nebo pozměněným zněním předchozího rozhodnutí, nové nebo pozměněné rozhodnutí se pro členy komise stává závazným v souladu s článkem 17.

h)

Pokud mimořádné zasedání komise potvrdí své původní rozhodnutí, člen nebo členové komise, kteří vznesli námitku, do 45 dnů uplatní toto rozhodnutí nebo zahájí řízení o urovnání sporu podle této úmluvy. Pokud se člen nebo členové komise, kteří vznesli námitku, rozhodnou, že zahájí řízení o urovnání sporu podle této úmluvy, rozhodnutí není pro člena nebo členy komise, kteří vznesli námitku, závazné až do doby, než jsou v těchto řízeních učiněna rozhodnutí.

Zjištění neodůvodnitelnosti námitky

i)

Pokud přezkumná komise zjistí, že rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, formálně ani fakticky nediskriminuje člena nebo členy komise, kteří vznesli námitku, a není v nesouladu s touto úmluvou, s úmluvou z roku 1982 nebo dohodou z roku 1995, člen nebo členové komise, kteří vznesli námitku, provedou do 45 dnů s výhradou písmene j) toto rozhodnutí nebo zahájí řízení o řešení sporu podle této úmluvy. Pokud se člen nebo členové komise, kteří vznesli námitku, rozhodnou, že zahájí řízení o řešení sporu podle této úmluvy, rozhodnutí není pro člena nebo členy komise, kteří vznesli námitku, závazné až do doby, než jsou v těchto řízeních učiněna rozhodnutí.

j)

Pokud přezkumná komise zjistí, že rozhodnutí, proti němuž byla vznesena námitka, formálně ani fakticky nediskriminuje člena nebo členy komise, kteří vznesli námitku, a není v nesouladu s touto úmluvou, s úmluvou z roku 1982 nebo dohodou z roku 1995, ale že alternativní opatření mají rovnocenný účinek jako rozhodnutí a měla by být jako taková komisí přijata, jsou alternativní opatření pro člena nebo členy komise, kteří vznesli námitku, závazná namísto rozhodnutí, a to až do doby, než komise potvrdí jejich přijatelnost na svém příštím zasedání.

---

PŘÍLOHA III

POSTUPY PRO STANOVENÍ A UPLATŇOVÁNÍ CELKOVÉHO PŘÍPUSTNÉHO ODLOVU A CELKOVÉ PŘÍPUSTNÉ INTENZITY ODLOVU TAŽNÉHO RYBOLOVNÉHO ZDROJE, JESTLIŽE JSOU UPLATŇOVÁNY NA CELOU OBLAST JEHO VÝSKYTU

1.

V souladu s články 23 a 24 pobřežní státy, které jsou smluvními stranami, a členové komise, jejichž plavidla loví tažné rybolovné zdroje v oblastech, které podléhají státní jurisdikci, nebo na volných mořích v oblasti přilehlé k oblasti úmluvy, komisi poskytnou veškeré příslušné vědecké, technické a statistické údaje ohledně takových rybolovných zdrojů, aby je mohl zvážit vědecký výbor a popřípadě výbor pro dodržování závazků a technické otázky.

2.

V souladu s článkem 10 vědecký výbor posoudí stav tažného rybolovného zdroje v celé oblasti jeho výskytu a poskytne komisi a příslušnému subregionálnímu výboru pro řízení poradenství ohledně celkového přípustného odlovu a celkové přípustné intenzity odlovu tohoto zdroje v celé oblasti jeho výskytu. Takové poradenství by mělo, pokud možno, zahrnovat odhady míry, do jaké by stanovení celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity rybolovu na různých úrovních dosáhlo cíle či cílů jakékoli strategie nebo plánu řízení přijatých komisí.

3.

V souladu s článkem 12 a na základě poradenství vědeckého výboru a jakékoli náležité rady výboru pro dodržování závazků a technické otázky učiní příslušný subregionální výbor pro řízení doporučení adresovaná komisi a týkající se celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity odlovu rybolovného zdroje v celé oblasti jeho výskytu a doporučení ohledně vhodných opatření, která zajistí, aby nebyla výše celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity rybolovu překročena.

4.

V souladu s články 16 a 20 komise na základě doporučení a rad vědeckého výboru, příslušného subregionálního výboru pro řízení a veškerých náležitých rad výboru pro dodržování závazků a technické otázky stanoví celkový přípustný odlov nebo celkovou přípustnou intenzitu odlovu rybolovného zdroje v celé oblasti jeho výskytu a přijme vhodná opatření, která zajistí, aby nebyla výše celkového přípustného odlovu nebo celkové přípustné intenzity rybolovu překročena.

5.

Pokud jde o zachování a řízení rybolovného zdroje Trachurus murphyi (kranas Murphyho), komise se v souladu s článkem 20, a pokud je to vhodné, primárně zabývá stanovením celkového přípustného odlovu, aniž by byla dotčena jakákoli jiná opatření na zachování a řízení, o nichž se domnívá, že mají být přijata, aby bylo zajištěno zachování a udržitelné využívání tohoto rybolovného zdroje.

---

PŘÍLOHA IV

RYBÁŘSKÉ SUBJEKTY

1.

Po vstupu této úmluvy v platnost může kterýkoli rybářský subjekt, jehož plavidla provozovala rybolov nebo mají v úmyslu lovit rybolovné zdroje, na základě písemné listiny předložené depozitáři vyjádřit pevný závazek dodržovat podmínky této úmluvy a veškerá opatření na zachování a řízení přijatá podle této úmluvy. Tento závazek nabývá účinnosti 30 dní po obdržení uvedené listiny. Daný rybářský subjekt může od závazku odstoupit písemným oznámením předloženým depozitáři. Odstoupení nabývá účinnosti jeden rok po dni obdržení oznámení o odstoupení, pokud oznámení neurčí pozdější datum.

2.

Každý rybářský subjekt uvedený v odstavci 1 výše může na základě písemné listiny předložené depozitáři vyjádřit pevný závazek dodržovat podmínky této úmluvy v platném znění podle čl. 35 odst. 3. Tento závazek nabývá účinnosti datem uvedeným v čl. 35 odst. 3 nebo datem přijetí písemného sdělení zmíněného v tomto odstavci podle toho, co nastane později.

3.

Rybářský subjekt, který vyjádřil pevný závazek dodržovat podmínky této úmluvy a dodržovat opatření na zachování a řízení přijatá podle této úmluvy v souladu s odstavcem 1, musí dodržovat povinnosti členů komise a může se účastnit na činnosti komise, včetně rozhodování, v souladu s ustanoveními této úmluvy. Pro účely této úmluvy zahrnuje odkaz na komisi nebo členy komise i odkaz na takové rybářské subjekty.

4.	Pokud je účastníkem sporu rybářský subjekt, jenž se zavázal k dodržování podmínek této úmluvy v souladu s touto přílohou, a spor nelze vyřešit smírně, je spor na žádost jakékoli strany postoupen ke konečnému a závaznému rozhodčímu řízení v souladu s příslušnými pravidly Stálého rozhodčího soudu.

5.	Ustanovení této přílohy týkající se účasti rybářského subjektu slouží pouze pro účely této úmluvy.