(EU) č. 452/2011Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 452/2011 ze dne 6. května 2011 o uložení konečného antisubvenčního cla na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 17. dubna 2010 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Unie (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Antisubvenční řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 4. března 2010 podala Evropská asociace výrobců bezdřevého papíru CEPIFINE (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby bezdřevého natíraného papíru v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o subvencování bezdřevého natíraného papíru a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise před zahájením šetření vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“), že obdržela náležitě doložený podnět, podle nějž působí subvencovaný dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Čínská vláda byla vyzvána ke konzultacím, aby se vyjasnily otázky uvedené v podnětu a aby bylo dosaženo řešení na základě dohody. Čínská vláda nabídku ke konzultacím přijala a tyto konzultace následně proběhly. V jejich průběhu se nepodařilo řešení na základě dohody nalézt. Bylo však řádně přihlédnuto ke stanoviskům, jež k tvrzením v podnětu předložila čínská vláda a jež se týkaly nenapadnutelnosti daných programů. V návaznosti na konzultace předložila čínská vláda vlastní podání.

(4)

Dne 18. února 2010 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie  (3) oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR.

(5)

Dne 17. listopadu 2010 uložila Komise nařízením (EU) č. 1042/2010 (4) na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR prozatímní antidumpingové clo.

(6)

Analýza újmy provedená v rámci tohoto antisubvenčního šetření a analýza újmy provedená v rámci souběžně probíhajícího antidumpingového šetření jsou shodné, neboť definice výrobního odvětví Unie, reprezentativních výrobců v Unii a období šetření jsou v obou šetřeních stejné. Z tohoto důvodu byly připomínky týkající se aspektů újmy, jež vznesly strany při jednom z těchto řízení, zohledněny při obou řízeních.

(7)

O zahájení řízení Komise úředně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR a sdružení výrobců (sdružení papírenského průmyslu), zástupce dotčené země, známé dovozce a známé uživatele. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(8)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců, výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení, se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku podle článku 27 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorky vybrat, byli všichni vyvážející výrobci a jejich známé sdružení (sdružení papírenského průmyslu), všichni výrobci v Unii a dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení uvedli za období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem (vymezeným v oddíle 2.1). Proběhly rovněž konzultace s orgány ČLR.

(9)

Jak je vysvětleno v 51. bodě odůvodnění, dvě skupiny čínských vyvážejících výrobců poskytly požadované informace a souhlasily se zařazením do vzorku. Na základě výše uvedených skutečností bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není u vyvážejících výrobců v ČLR nutný.

(10)

Jak je vysvětleno ve 53. bodě odůvodnění, bylo rozhodnuto, že u výrobců v Unii není výběr vzorku nutný.

(11)

Jak je vysvětleno ve 54. bodě odůvodnění, bylo rozhodnuto, že u dovozců, kteří nejsou ve spojení, není výběr vzorku nutný.

(12)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o kterých bylo známo, že se jich řízení týká, a všem dalším stranám, které o to požádaly ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení, a to jmenovitě žadateli, dalším známým výrobcům v Unii, známým vyvážejícím výrobcům v ČLR a sdružení výrobců, zástupcům dotčené země, známým dovozcům a známým uživatelům.

(13)

Odpovědi na dotazníky a další podání byly doručeny od dvou skupin čínských vyvážejících výrobců, od CEPIFINE, od čtyř výrobců v Unii vystupujících jako žadatelé a jednoho dalšího výrobce v Unii, dále od třinácti dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení, pěti uživatelů a od jednoho sdružení tiskařského průmyslu.

(14)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla rozhodnout o subvencování, výsledné újmě a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto státních orgánů a společností:

(15)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období šetření“). Zkoumání tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

Dotčeným výrobkem je bezdřevý natíraný papír, což je papír, kartón nebo lepenka, natíraný na jedné nebo na obou stranách (nikoli papír, kartón nebo lepenka kraft), v listech (arších) nebo kotoučích, o plošné hmotnosti nejméně 70 g/m2, avšak nejvýše 400 g/m2, a bělosti vyšší než 84 (měřeno podle normy ISO 2470-1), pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 4810 13 20, ex 4810 13 80, ex 4810 14 20, ex 4810 14 80, ex 4810 19 10, ex 4810 19 90, ex 4810 22 10, ex 4810 22 90, ex 4810 29 30, ex 4810 29 80, ex 4810 99 10, ex 4810 99 30 a ex 4810 99 90.

(17)

Bezdřevý natíraný papír je vysoce jakostní papír, kartón a lepenka všeobecně používané k tisku materiálů určených ke čtení, jako jsou například časopisy, katalogy, výroční zprávy, ročenky. Dotčený výrobek zahrnuje jak listy (archy), tak kotouče vhodné pro použití v archových tiskařských strojích (kotouče určené k rozřezání). Kotouče vhodné pro použití v archových tiskařských strojích jsou určeny k tomu, aby byly před tiskem rozřezány na archy, a jsou tudíž považovány za zaměnitelné a za přímo soutěžící s archy.

(18)

Dotčený výrobek nezahrnuje kotouče vhodné pro použití v kotoučových strojích. Kotouče vhodné pro použití v kotoučových strojích jsou definovány jako kotouče, které při zkoušce ISO podle normy ISO 3783:2006 na určení pevnosti v tahu metodou vzrůstající rychlosti za použití zkušebního přístroje IGT (elektrického modelu) vykáží výsledek nižší než 30 N/m v příčném směru (cross-direction, CD) a výsledek nižší než 50 N/m v podélném směru výroby na stroji (machine direction, MD). Také, na rozdíl od kotoučů používaných v archových tiskařských strojích, se kotouče určené pro použití v kotoučových tiskařských strojích obvykle vkládají do těchto tiskařských strojů přímo a předem se nerozřezávají.

(19)

Jedna ze zúčastněných stran namítla, že výrobek, který je předmětem tohoto šetření, je příliš úzce vymezen a že by do něho měly být zahrnuty i kotouče bezdřevého natíraného papíru určené pro kotoučové tiskařské stroje. Tato strana tvrdila, že kotouče pro kotoučové stroje a kotouče zahrnuté do oblasti působnosti tohoto šetření (kotouče určené k rozřezání a archy) mají stejné základní technické a fyzikální vlastnosti a nejsou navzájem rozlišitelné. Kromě toho tvrdila, že oba tyto druhy se používají pro vysoce kvalitní tisk, a že jsou proto do určité míry vzájemně zaměnitelné.

(20)

Šetření však na rozdíl od výše uvedeného tvrzení potvrdilo, že skutečně existují zřetelně rozdílné technické a fyzikální vlastnosti, jako je vlhkost a tuhost, které papír používaný v kotoučových strojích odlišují od papíru používaného při archovém tisku. Šetření dále potvrdilo, že technické vlastnosti uvedené v 18. bodě odůvodnění jsou charakteristické výhradně pro kotouče papíru vhodné k použití v kotoučových tiskařských strojích. V důsledku těchto rozdílů nelze papír používaný v kotoučových strojích nebo papír používaný v archových strojích používat ve stejném typu tiskařského stroje, a proto nejsou vzájemně zaměnitelné. Je třeba poznamenat, že všechny strany souhlasily s tím, že uvedené dva druhy papíru se od sebe odlišují pevností povrchu a pevností v tahu.

(21)

Navíc zmíněná strana tvrdila, že odběratelé považují bezdřevý natíraný papír ve formě listů (archů), kotoučů určených k rozřezání a kotoučů pro kotoučové stroje za jeden jediný trh, a proto jsou distribuční kanály stejné. Rozdílné technické vlastnosti se odrážejí jen v malých cenových rozdílech u těchto skupin výrobků.

(22)

Šetření však odhalilo, že uvedené dva typy kotoučů jsou nezaměnitelné také z ekonomického hlediska, protože kotouče určené pro kotoučový tisk se používají při velkoobjemovém tisku a obvykle se vyrábějí na zakázku a vyžadují dodání v přesně určenou dobu, a proto nejsou tyto výrobky skladovány zprostředkovateli, nýbrž jsou zasílány přímo konečným uživatelům, tzn. že se také prodávají prostřednictvím odlišného distribučního kanálu než kotouče používané při archovém tisku. Odlišný výrobní postup a odlišné úspory z rozsahu při tisku se odrážejí ve výrazných cenových rozdílech.

(23)

Navíc z ČLR nebyly v posuzovaném období dovezeny žádné kotouče určené pro kotoučové stroje. Rovněž lze považovat za nepravděpodobné, že by tyto výrobky byly dováženy v budoucnu, neboť pořizování těchto výrobků na dlouhou vzdálenost je z důvodů uvedených v předchozím bodě odůvodnění ekonomicky neúnosné.

(24)

Na tomto základě byla tato tvrzení odmítnuta.

(25)

Stejná strana tvrdila, že pevnost v tahu není vhodnou technickou vlastností pro odlišení těchto výrobků, protože tato zkouška je obecná a její výsledky kromě toho mohou být ovlivněny vlhkostí zkoušeného papíru. Tato strana dále tvrdila, že na základě některých dalších zkoušek, jež proběhly v její vlastní laboratoři a při nichž byla měřena pevnost v tahu kotoučů pro kotoučové stroje, jež vyrábějí výrobci v Unii, je zřejmé, že tyto výrobky nespadají do současné definice výrobku, což by dokazovalo, že kritérium „pevnosti v tahu“ není pro odlišení bezdřevého natíraného papíru používaného pro kotoučový tisk od bezdřevého natíraného papíru používaného pro archový tisk vhodné. Tato strana na základě tohoto důkazu tvrdila, že kotouče pro kotoučové stroje byly z oblasti působnosti šetření vyloučeny svévolně.

(26)

V souvislosti s tvrzením, že vlhkost papíru může způsobit, že výsledky zkoušky podle normy ISO 3783:2006 nejsou spolehlivé, nebyl předložen žádný důkaz.

(27)

Výsledky zkoušek předložené vyvážejícím výrobcem spočívaly v souhrnu výsledků zkoušek provedených v jeho vlastní laboratoři. Nejdůležitější však je, že výsledky nebyly poskytnuty k nahlédnutí a připomínkování dalšími zúčastněnými stranami, zejména výrobním odvětvím Unie, a vyvážející výrobce ani přes opakované upomínky nepředložil smysluplné shrnutí nedůvěrné povahy.

(28)

Po poskytnutí základních informací vyvážející výrobce nepředložil žádné další podrobnější informace, které by mohly pomoci posoudit spolehlivost zkoušky. Jelikož nebyla poskytnuta nedůvěrná verze této zkoušky, nemohly společnosti, jejichž kotouče pro kotoučové stroje byly údajně testovány, na výsledky zkoušky reagovat. Komise proto nemohla objektivně zjistit, zda jsou předložené výsledky zkoušky spolehlivé a správné a zda se na ně lze pro účely šetření spolehnout. Na základě údajů, jež měla Komise k dispozici, bylo zjištěno, že objektivita a spolehlivost zkoušky je nedostatečná, jelikož informace předložené v rámci utajení nemohly být ověřeny podle žádných spolehlivých zdrojů.

(29)

Po zveřejnění příslušných zjištění týž vyvážející výrobce předložil výsledky další zkoušky provedené v jeho zastoupení externí zkušební laboratoří a znovu zopakoval, že bezdřevý natíraný papír používaný v kotoučových tiskařských strojích byl z rozsahu šetření svévolně vyloučen. V protokolu o zkoušce je uvedeno, že pevnost v tahu se měřila na 25 vzorcích kotoučů pro kotoučové stroje, jež laboratoři poskytl vyvážející výrobce a označil je za vzorky papíru vyráběného výrobci v Unii. Podle tohoto protokolu žádný ze vzorků papíru nesplnil obě kritéria uvedená v 18. bodě odůvodnění.

(30)

Posouzení zprávy o zkoušce ukázalo, že tato zpráva vypracovaná zmíněnou externí laboratoří se za prvé týká většinou výrobků, pro něž byly tyto výsledky bezpředmětné, neboť naprostá většina zkoušených vzorků ve skutečnosti nebyly kotouče pro kotoučové stroje; za druhé se zpráva týká výrobků, které nebyly dostatečně identifikovány, jelikož na základě protokolu o zkoušce nelze určit, zda je testovaný papír určen k archovému tisku nebo k tisku z kotoučů, jelikož druh papíru popsaný v protokolu existuje v obou formátech. Kromě toho neposkytl protokol o zkoušce jistotu, že kotouče, z nichž vzorky údajně pocházejí, jsou skutečně totožné s kotouči, jež byly testovány.

(31)

V reakci na zprávu o zkoušce vypracovanou zmíněnou externí laboratoří žadatel předložil výsledky zkoušek, jež provedl jeden z unijních výrobců na stejných vzorcích kotoučů pro kotoučové stroje, které údajně zkoušela uvedená externí laboratoř. Výsledky této zkoušky byly odlišné. Dle žadatele byly odlišnosti způsobeny možnými odlišnými podmínkami zkoušky, a tudíž možným nedodržením normy ISO 3783:2006, tj. normy, podle které by měla měřit pevnost v tahu dle vymezení v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Po poskytnutí konečných zjištění zmíněný vyvážející výrobce zpochybnil objektivnost rozhodnutí Komise odmítnout výsledek uvedené zkoušky provedené externí laboratoří. Prohlásil, že zkoušku provedl nezávislý odborník na náhodném vzorku a v souladu s příslušnou normou ISO. Poskytl přísežné prohlášení svého vedoucího s vysvětlením postupu výběru vzorku pro zkoušky tak, aby byla zajištěna nezávislost, správnost a reprezentativnost zkoušky.

(33)

Za prvé, Komise nikdy nezpochybnila objektivitu zprávy o zkoušce vypracované uvedenou externí laboratoří a z tohoto hlediska není důležité, zda byla zkouška provedena na náhodném vzorku. Na druhou stranu byly vyjádřeny pochyby, pokud jde o ujištění týkající se výběru a původu zkoušených vzorků, a nikoli pokud jde o zkoušku samotnou. Argumenty zmíněného vyvážejícího výrobce tyto pochybnosti neodstranily, neboť nebyly ucelené a byly v řadě ohledů nejasné; např. zařazení výrobků jiných než kotoučů pro kotoučové stroje bylo podle jeho tvrzení způsobeno administrativními chybami nebo byla vina připisována chybám dodavatelů, kteří údajně zřejmě dodali špatné vzorky.

(34)

Jelikož ani zdroj, ani vzorky údajně zkoušených výrobků nebyly jasně identifikovány a výsledky zkoušek provedených různými stranami byly protichůdné, mělo se za to, že předložená zpráva o zkoušce vypracovaná externí laboratoří jednající jménem příslušného čínského vyvážejícího výrobce neprokazuje nade vší pochybnost, že zkouška pevnosti v tahu nebyla vhodná pro odlišení bezdřevého natíraného papíru vhodného pro kotoučové tiskařské stroje a bezdřevého natíraného papíru vhodného pro archové tiskařské stroje. Uvedená zpráva o zkoušce tudíž neprokázala, že bezdřevý natíraný papír používaný pro kotoučové tiskařské stroje byl z oblasti působnosti šetření vyloučen svévolně.

(35)

Co se týče vhodnosti zvolení pevnosti v tahu jako rozlišovacího kritéria pro určení kotoučů vhodných pro tisk na kotoučových tiskových strojích, je třeba připomenout, že v definici výrobku jsou tyto dvě skupiny výrobků od sebe odlišeny mimo jiné na základě jejich použití, tzn. zda je daný výrobek vhodný k použití při kotoučovém tisku, nebo archovém tisku, což se určuje na základě požadavků příslušných strojů, pro něž jsou určeny, kterým odpovídá, mimo jiné, pevnost v tahu. Dále je třeba poznamenat, že pevnost v tahu je pouze jednou z vlastností, které odlišují bezdřevý natíraný papír vhodný pro použití při kotoučovém tisku od bezdřevého natíraného papíru používaného při archovém tisku; v 18. a 20. bodě odůvodnění jsou uvedena další kritéria, která nebyla dotyčným vyvážejícím výrobcem zpochybněna. Jedna ze stran prohlásila, že vlhkost, jak je definována ve 20. bodě odůvodnění, není základní rozlišující vlastností výrobků. Během šetření se však další strany k této otázce vyjadřovaly různě. V každém případě bylo shledáno, že tuhost a pevnost v tahu jsou nejdůležitější činitele.

(36)

V podání v reakci na výše uvedené žadatel uznal, že mohou existovat kotouče, které sice zcela nesplňují všechna kritéria týkající se pevnosti v tahu uvedená v 18. bodě odůvodnění, ale přesto by se daly použít při kotoučovém tisku. Nadále však trval na svém názoru, že pevnost v tahu je jedinou zkouškou, která může s jistotou stanovit, že je daný kotouč skutečně vhodný pro kotoučový tisk, tzn. že pokud určitý kotouč splňuje kritérium pevnosti v tahu uvedené v 18. bodě odůvodnění, jedná se zcela jistě o kotouč pro kotoučový tisk.

(37)

Na podporu výše uvedených tvrzení o pevnosti v tahu odkázal vyvážející výrobce na argumenty předložené jedním žadatelem z řad výrobců v Unii v rámci antidumpingových a antisubvenčních šetření v USA, ve kterých dotyčný výrobce z Unie údajně uznal, že kotouče pro kotoučový tisk nelze rozlišit na základě zkoušky pevnosti v tahu ani žádným jiným měřením.

(38)

Žadatel zpochybnil tato tvrzení vyvážejícího výrobce a tvrdil, že z řízení v USA naopak vyplývá, že existuje jasná dělicí čára, která odlišuje kotouče pro kotoučový tisk od bezdřevého natíraného papíru.

(39)

Za prvé je třeba si uvědomit, že výroky, na něž odkazoval vyvážející výrobce, byly předneseny v rámci šetření v jiných jurisdikcích a odlišnými stranami, než jsou strany tohoto řízení, a tudíž nejsou relevantní. Za druhé, orgány USA ve zmíněných šetřeních dospěly k závěru, že existuje jasný rozdíl mezi bezdřevým natíraným papírem používaným při archovém tisku na straně jedné a kotouči vhodnými k použití při kotoučovém tisku na straně druhé. Kotouče vhodné pro použití v archových tiskařských strojích byly považovány za polotovary, zatímco kotouče vhodné pro kotoučový tisk nebyly považovány za dotčený výrobek. Orgány USA ve své definici dotčeného výrobku kotouče pro kotoučové stroje explicitně nedefinují. Při vymezení výrobku, který byl předmětem zmíněných šetření, proto nebyla pevnost v tahu relevantní.

(40)

Na základě výše uvedených připomínek bylo potvrzeno, že technická vlastnost „pevnost v tahu“ je spolehlivou vlastností k popisu bezdřevého natíraného papíru vhodného k použití při kotoučovém tisku.

(41)

Vznesené připomínky však také ukázaly, že existují i kotouče, jež lze při kotoučovém tisku použít, přestože plně nesplňují všechna kritéria pevnosti v tahu. Z tohoto důvodu bylo považováno za nezbytné dále upřesnit definici kotoučů vhodných pro kotoučový tisk.

(42)

S cílem poskytnout další kritérium pro odlišení kotoučů pro kotoučový tisk, které ne zcela splňují všechna kritéria týkající se pevnosti v tahu, žadatel navrhl, že by se kotouč, který sice plně nevyhověl při zkoušce pevnosti v tahu, ale má vnitřní cívku o velikosti menší než 80 mm, měl považovat za kotouč pro kotoučový tisk.

(43)

Čínská vláda a dotyčný vyvážející výrobce uvedli, že přidáním velikosti cívky jako nové součásti definice výrobku dochází k úpravě definice kotoučů pro kotoučový tisk, a tedy definice dotčeného výrobku. Rovněž uvedli, že velikost vnitřní cívky není vhodným kritériem, jelikož existují kotouče pro kotoučový tisk o velikosti vnitřní cívky vyšší než 80 mm a kotouče určené k rozřezání o velikosti vnitřní cívky nižší než 80 mm.

(44)

Komise usilovala o zpřesnění definice kotoučů vhodných pro kotoučový tisk a o další objasnění s cílem ještě zřetelněji rozlišit dotčený výrobek a další výrobky, též za účelem minimalizace možnosti, že opatření budou obcházena. Předložené údaje týkající se vhodnosti velikosti cívky jako alternativního kritéria pro definici však prokázaly, že toto kritérium by vedlo k možnému vyloučení dotčeného výrobku, tj. kotoučů určených k rozřezání o velikosti cívky nižší než 80 mm, z působnosti opatření. Proto bylo od záměru použít toto kritérium pro definici kotoučů vhodných k použití při kotoučovém tisku upuštěno.

(45)

Výše uvedenými skutečnostmi není dotčena spolehlivost metody, podle níž byly kotouče vhodné k použití při kotoučovém tisku vyloučeny z oblasti působnosti šetření, jak to tvrdily čínské skupiny vyvážejících výrobců.

(46)

V průběhu šetření některé zúčastněné strany také tvrdily, že by z oblasti působnosti šetření měly být vyloučeny vícevrstvý papír a vícevrstvý kartón a lepenka (dle definice v 47. bodě odůvodnění). Tvrdily, že vícevrstvý papír a vícevrstvý kartón a lepenka mají odlišné fyzikální vlastnosti, například několik vrstev, vyšší tuhost a nižší hustotu, a že je konečné použití těchto výrobků odlišné, neboť se obvykle používají pro výrobu skládačkových krabic a obalových materiálů. Tyto strany nakonec tvrdily, že jednovrstvý papír, kartón a lepenku a vícevrstvý papír, kartón a lepenku lze navzájem snadno rozlišit podle jejich fyzického vzhledu.

(47)

Vícevrstvý papír, kartón a lepenka, definované ve vysvětlivkách k harmonizovanému systému k číslu 4805, jsou výrobky získané stlačením dvou či více vrstev vlhké buničiny, z nichž alespoň jedna má jiné vlastnosti než ostatní. Tyto rozdíly mohou být způsobeny vlastnostmi použité buničiny (např. recyklovaný odpad), výrobním postupem (např. mechanický či chemický), nebo stupněm zpracování (např. nebělené, bělené nebo barvené), má-li buničina stejné vlastnosti a je-li vyrobena stejným postupem.

(48)

Šetření ukázalo, že vícevrstvý papír, kartón a lepenka mají skutečně některé odlišné fyzikální a technické vlastnosti, konkrétně jsou složeny z více vrstev buničiny, což jim poskytuje větší tuhost. Vícevrstvý papír, kartón a lepenka se vyrábějí odlišným výrobním postupem, který vyžaduje jiný papírenský stroj, než jaký se používá při výrobě bezdřevého natíraného papíru, jelikož se při výrobním postupu navrství několik vrstev buničiny do podoby jediného výrobku. A konečně vícevrstvý papír, kartón a lepenka slouží k odlišným účelům (hlavně jako obalový materiál) ve srovnání s bezdřevým natíraným papírem, který se používá pro vysoce kvalitní tisk propagačních materiálů, časopisů apod. Vícevrstvý papír, kartón a lepenka definované ve 47. bodě odůvodnění se proto považují za výrobek, který není dotčeným výrobkem. V důsledku toho se uvedené kódy KN, které se vztahují na dovoz vícevrstvého papíru, kartónu a lepenky, vyjímají z oblasti působnosti šetření.

(49)

A konečně jeden čínský výrobce tvrdil, že by tzv. „lepenka“ neboli „kartón“ měl být vyloučen z oblasti působnosti šetření, protože nespadá pod definici bezdřevého papíru (ať už natíraného, či nikoli) kvůli údajným rozdílům ve své hmotnosti, tloušťce a tuhosti. Bylo zjištěno, že výrazy „lepenka“ a „kartón“ se obvykle používají pro papír obsahující látky o vysoké hustotě, které činí papír obecně těžším, tzn. že „lepenka“ a „kartón“ se běžně definují jako papír o hmotnosti vyšší než 224 g/m2. Šetření však odhalilo, že rozdíl v hmotnosti nemá významný dopad na zbývající fyzikální a technické vlastnosti a konečná užití, jež by lepenku/kartón odlišily od dotčeného výrobku. Rovněž je třeba poznamenat, že, jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, veškerý bezdřevý natíraný papír o hmotnosti nejméně 70 g/m2, avšak nejvýše 400 g/m2, byl výslovně zahrnut do definice dotčeného výrobku. Proto se lepenka/kartón považuje za dotčený výrobek.

(50)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný na trhu Unie výrobci v Unii mají tytéž základní fyzikální a technické vlastnosti i stejná základní užití. Proto se považují za obdobné ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(51)

Pouze dvě skupiny vyvážejících výrobců v ČLR se přihlásily a odpověděly na žádost o poskytnutí údajů týkajících se výběru vzorku, která byla součástí oznámení o zahájení řízení. Jedna skupina (Chenming) zastupuje dva vyvážející výrobce ve spojení, zatímco druhá skupina (APP) zastupuje čtyři vyvážející výrobce ve spojení. Tito spolupracující vyvážející výrobci představují celkový vývoz dotčeného výrobku z ČLR do Unie. Za těchto okolností Komise rozhodla, že výběr vzorku není u vyvážejících výrobců v ČLR nutný.

(52)

U dvou ze čtyř vyvážejících výrobců ve spojení ze skupiny APP bylo zjištěno, že vyrábějí pouze vícevrstvý kartón a lepenku uvedené ve 47. bodě odůvodnění. V této souvislosti je třeba připomenout vyvozený závěr, že by vícevrstvý kartón a lepenka měly být z vymezení výrobku, který je předmětem tohoto šetření, vyloučeny. Dále je třeba připomenout, že vícevrstvý kartón a lepenka byly vyloučeny z vymezení výrobku, který je předmětem souběžného antidumpingového řízení. Byl tedy učiněn závěr, že uvedení dva vyvážející výrobci ve spojení, u nichž bylo zjištěno, že vyrábějí pouze vícevrstvý kartón a lepenku, nebudou zahrnuti do tohoto šetření. Zjištění předložená v tomto nařízení se proto nezakládají na informacích a údajích, jež tito dva výrobci poskytli.

(53)

Vzhledem k potenciálně vysokému počtu výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 27 základního nařízení předpokládal výběr vzorku. Po přezkoumání předložených informací a vzhledem ke skutečnosti, že se ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení přihlásili pouze čtyři výrobci v Unii, však bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný. Tito čtyři výrobci byli považováni za reprezentativní (při pokrytí 61 % celkové výroby) pro výrobní odvětví Unie definované ve 372. bodě odůvodnění. Informace poskytnuté těmito čtyřmi společnostmi byly ověřeny na místě a byly použity pro analýzu mikroekonomických ukazatelů, jak je uvedeno ve 386. bodě odůvodnění.

(54)

Vzhledem k potenciálně vysokému počtu dovozců se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 27 základního nařízení předpokládal výběr vzorku. Avšak po přezkoumání předložených informací a vzhledem k malému počtu dovozců, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(55)

Je nutno připomenout, že čínská vláda a čtyři čínští vyvážející výrobci poskytli odpovědi na dotazník a souhlasili s inspekcemi na místě, jež měly jejich odpovědi ověřit.

(56)

Pokud jde o čínskou vládu, Komise poté, co obdržela odpovědi na dotazník, jí zaslala tři písemná upozornění na nedostatky a jedno oznámení o inspekci. Poskytla čínské vládě dostatek času na přípravu a předložení vlastního vyjádření, kdykoli ji o to čínská vláda s uvedením důvodů požádala. V několika případech tak byly čínské vládě výrazně prodlouženy lhůty, jmenovitě o dva týdny v případě odpovědi na dotazník, takže celková lhůta pro předložení odpovědi na dotazník činila 49 dní, a o tři týdny v případě odpovědi na první z písemných upozornění na nedostatky, takže celková lhůta pro její předložení činila 40 dní.

(57)

Před konáním inspekcí na místě požádala čínská vláda Komisi o další písemné informace, zejména o kompletní seznam dotazů, jež Komise zamýšlela během inspekcí položit, a o seznam orgánů státní správy, jež se měly inspekcí na místě účastnit. Čínská vláda uvedla, že dokud jí tyto informace nejsou k dispozici, neplní Komise své povinnosti orgánu provádějícího šetření podle Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, zejména pak povinnosti podle odstavce 8 přílohy VI. Tvrdila dále, že nebudou-li jí tyto informace předloženy, nebude schopna zaručit výsledek inspekcí.

(58)

S tímto požadavkem čínské vlády vyjádřila Komise zdvořilý nesouhlas. V této souvislosti je nutno poznamenat, že Komise splnila veškeré příslušné podmínky, jež stanoví odstavec 8 přílohy VI Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a článek 26 základního nařízení. Čínské vládě bylo zasláno podrobné oznámení o inspekci, v němž byl potvrzen program návštěvy (termíny a skupina programů, jež měly být projednávány v jednotlivé dny, kdy měla inspekce probíhat) a v němž byla čínská vláda požádána o to, aby byli přítomni zástupci orgánů příslušných pro dotyčné programy a úředníci, kteří se podíleli na přípravě podání čínské vlády. Komise před provedením inspekcí na místě dále ozřejmila, že orgány příslušné za programy, jež jsou předmětem šetření, jakož i úředníky, kteří jsou nejvíce povoláni k účasti na inspekcích a k zodpovídání dotazů, zná pouze čínská vláda. K seznamu svých konkrétních dotazů Komise před provedením inspekcí na místě a v jejich průběhu vysvětlila, že tento seznam nepožadují právní předpisy WTO ani Unie a že účelem šetření je ověřit odpověď čínské vlády na dotazník a relevantní doplňující podání, a že se inspekce tedy bude řídit strukturou těchto dokumentů. Komise dále vysvětlila, že se pokusí získat a objasnit další informace potřebné pro probíhající řízení, avšak konkrétní formulace dotazů kladených v této souvislosti bude záviset na odpovědích čínské vlády na původní ověřování jejích odpovědí. Komise dále čínskou vládu před provedením inspekcí na místě upozornila, že odmítne-li čínská strana poskytovat potřebné informace či být orgánu provádějícímu šetření nápomocna při ověřování informací a údajů pokládaných za nezbytné pro účely řízení, může to postup šetření vážně ohrozit. Čínská vláda byla dále upozorněna na důsledky článku 28 základního nařízení.

(59)

Během inspekce na místě u čínského ministerstva obchodu v Pekingu se Komise v souladu s články 11 a 26 základního nařízení snažila předložené informace ověřit na základě podkladů použitých při přípravě odpovědi čínské vlády. Dospěla přitom k předběžnému závěru, že vzhledem k nedostatku dostupných údajů a podkladů nelze odpověď na dotazník řádně ověřit. Určité informace navíc nebyly předloženy vůbec, přestože o ně Komise výslovně požádala, a část dotazů nebyla zodpovězena. Čínská vláda byla upozorněna na důsledky nedostatečné spolupráce podle čl. 28 odst. 1 a 6 základního nařízení.

(60)

Čínská vláda uvedla, že orgán provádějící šetření by měl určit nezbytnost informací přiměřeným způsobem tak, aby přitom nezneužil svých práv. Uvedla dále, že přestože nejsou informace pokládány za ideální ve všech ohledech, neměly by být považovány za bezpředmětné. Na základě těchto argumentů uvedla, že součinnost poskytuje podle svého nejlepšího vědomí a že její odpověď na dotazník je úplná. Tvrdila rovněž, že jsou inspekce na místě špatně naplánovány, neboť z oznámení o inspekci nebylo dostatečně zřejmé, co má být předmětem ověřování, a Komise neprovedla specifické inspekce na místě u všech vládních subjektů. V neposlední řadě tvrdila, že jí Komise ukládá neúměrnou zátěž a požaduje irelevantní a zbytečné informace.

(61)

V souvislosti s plánováním inspekcí na místě je třeba připomenout, že čínská vláda s termínem, programem inspekce i místem jejího konání souhlasila. Konkrétně byl termín inspekce na místě projednán v srpnu 2010. Komise původně navrhla, aby se inspekce na místě uskutečnila v prvním říjnovém týdnu roku 2010, a svůj návrh následně na základě požadavků čínské strany dvakrát změnila, nejprve na druhý a poté na třetí říjnový týden roku 2010. Stížnosti na načasování inspekcí na místě jsou tedy neopodstatněné, neboť Komise učinila maximum pro to, aby řádně odůvodněným požadavkům čínské vlády vyhověla. K požadovaným informacím je nutno poznamenat, že čínská vláda nic nenamítala vůči formátu dotazníku ani způsobu, jakým byly informace vyžádány. Odpověď na dotazník a následná vyjádření předkládalo jménem čínské vlády čínské ministerstvo obchodu. Komise si vyžádala informace, jež jsou pokládány za nezbytné pro reprezentativní zjištění, a zůstala ve svých požadavcích důsledná, když během šetření žádala o tytéž údaje a informace a čínskou vládu žádala o vysvětlení k předloženým informacím a jejímu zapojení do programů, jež byly předmětem šetření.

(62)

Na základě informací v podnětu a odpovědí na dotazník Komise byly předmětem šetření následující programy, jež byly údajně zapojeny do poskytování vládních subvencí.

(63)

Čínští výrobci dotčeného výrobku údajně využívají výhod úvěrů s nízkými úrokovými sazbami, které jim poskytují banky spojené s vládní politikou a komerční banky ve státním vlastnictví. Děje se tak v souladu s politikou čínské vlády poskytovat podnikům finanční pomoc, jež má stimulovat a podporovat hospodářský růst a rozvoj čínského papírenského průmyslu. Jak vyplývá z pětiletých plánů a průmyslové politiky, nabízí bankovní systém papírenskému průmyslu zvýhodněné finanční programy.

(64)

Komise se na základě informací v podnětu snažila vyšetřit poskytování bankovních úvěrů výrobcům natíraného papíru. Proto bylo pokládáno za nezbytné požádat čínskou vládu, aby ve své odpovědi na dotazník a následných podáních uvedla konkrétní informace a údaje k několika vládním plánům a projektům, jež jsou zaměřeny na stimulaci a podporu rozvoje čínského odvětví výroby papíru. Jednalo se o tyto plány a projekty:

(65)

Informace vyžádané k uvedeným plánům poskytla čínská vláda jen zčásti. V plném rozsahu, tj. v čínském znění s anglickým překladem, byly předloženy pouze dva z vyžádaných plánů (rozhodnutí č. 40 a směrný index restrukturalizace průmyslu). Ke třem regionálním plánům, jež si Komise původně vyžádala, čínské orgány uvedly, že nejsou relevantní, neboť v daných regionech nejsou usazeni vyvážející výrobci, kteří na šetření spolupracují („spolupracující vyvážející výrobci“). Tyto plány proto nebyly předloženy, což Komise akceptovala, avšak požádala o plány rozvoje oblastí (regionů, provincií, obcí), v nichž tito výrobci usazeni jsou. Čínská vláda předložila znění 11. pětiletky provincie Ťiang-su a 11. pětiletky provincie Šan-tung v čínském jazyce, nikoli však jejich překlad, a to ani překlad jejich obsahu. Ke dvěma plánům, jež předloženy nebyly, čínská vláda uvedla, že se týkají období 2000–2005, a jsou tedy již zastaralé. Komise toto tvrzení akceptovala. Zbývající plány (integrační projekt, 11. pětiletka, prováděcí oběžník k 11. pětiletce a strategie papírenství na rok 2007) byly předloženy pouze v čínštině spolu s anglickým překladem jejich obsahu. Čínská vláda uvedla, že požadavky Komise bylo příliš náročné splnit a že vláda má pouze omezené zdroje, a tedy nemohla tyto dokumenty přeložit.

(66)

K výše uvedenému je třeba poznamenat, že Komise žádala o informace, jež pro účely šetření pokládala za nezbytné vzhledem k tomu, že je zmiňoval podnět. Komise navíc opakovaně zdůrazňovala, že je požadované dokumenty zapotřebí předložit v angličtině. U tohoto druhu důležitého dokumentu se jedná o nezbytnost, jelikož ze samotného obsahu nebylo možno určit, která část dokumentu je pro šetření relevantní. Plány předložené v čínštině navíc nejsou dlouhé a podle všeho jsou k dispozici relevantní dokumentace i v angličtině, která byla pořízena buď nezávislými zdroji (advokátní kanceláře specializované na čínské právo) nebo při antisubvenčních šetřeních, jež v Číně prováděly Spojené státy americké (dále jen „USA“).

(67)

Komise tak měla možnost ověřit pouze tyto dokumenty: rozhodnutí č. 40, směrný index a strategii papírenství na rok 2007, jejichž anglická verze byla součástí podnětu a kterou poskytl i jeden z vyvážejících výrobců.

(68)

K tomu, aby mohla vyšetřit míru vládních zásahů na čínském finančním trhu a vytvořit si potřebný přehled o finančním sektoru v ČLR, si Komise vyžádala jednak informace o tom, jaký procentní podíl představuje majetková účast vlády ve finančních institucích, jednak údaje k výši, resp. procentnímu podílu úvěrů, jež poskytují banky ve státním vlastnictví. Čínská vláda tvrdila, že nemá o podílnících bank k dispozici žádné záznamy, přestože článek 61 zákona o komerčních bankách (Law on Commercial Banks) [2003] č. 13 stanoví, že banky tyto údaje vykazují „orgánu bankovního dohledu při Státní radě a Čínské lidové bance (People's Bank of China)“. Pokud jde o výši, resp. procentní podíly úvěrů, jež banky ve státním vlastnictví poskytují, čínská vláda potvrdila, že přestože jsou relevantní údaje zaznamenávány, nemůže je dát Komisi k dispozici. Komise dále usnadnila čínské vládě práci tím, že omezila požadované informace o výši vládní účasti pouze na ty finanční instituce, o nichž se zjistilo, že úvěrují spolupracující vyvážející výrobce. Čínská vláda však neposkytla relevantní údaje ani o tomto omezeném segmentu finančních institucí, jež v Číně působí.

(69)

K tomu, aby mohla vyšetřit úvěrovou politiku čínských bank (např. metod při určování úrokových sazeb úvěrů, oceňování úvěrů atd.), požádala Komise čínskou vládu o informace ke strategiím, jež sledují příslušné státní orgány, konkrétně Čínská lidová banka a Komise pro bankovní dohled. Čínská vláda k této úvěrové politice neposkytla žádné relevantní informace. K doložení úlohy, jakou Čínská lidová banka sehrává při určování úrokových sazeb, a vztahu, jaký zaujímá vůči bankovnímu systému, nebyl předložen jediný dokument, předpis ani pokyny, jež by uvedená banka bankovnímu systému adresovala. Vysvětlena nebyla ani aplikace zákona o komerčních bankách [2003] č. 13, zejména jeho článků 34, 38 a 39, jež stanoví základní pravidla pro poskytování úvěrů a další podnikatelské činnosti komerčních bank, přestože Komise o toto vysvětlení výslovně žádala.

(70)

Za účelem vyšetřit úvěrovou politiku čínských bank, jež během období šetření poskytovaly úvěry spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, požádala Komise čínskou vládu, aby uspořádala schůzky s těmito konkrétními bankami, tak aby mohla Komise ověřit informace o preferenčních úvěrech poskytovaných čínským výrobcům bezdřevého natíraného papíru. Čínská vláda uvedla, že nemůže bankám ve státním vlastnictví uložit, aby tyto schůzky organizovaly. K otázce, zda uvedené banky při poskytování úvěrů posuzují úvěrová rizika, a pokud ano, jakým způsobem, tedy nebyly od čínských bank shromážděny žádné důkazy.

(71)

Čínská vláda byla upozorněna na důsledky nedostatečné spolupráce podle čl. 28 odst. 1 a 6 základního nařízení. S ohledem na takto nedostatečnou spolupráci bylo vedle relevantních dokumentů čínské vlády, jež předložily další strany, nezbytné použít informace ze sekundárních zdrojů včetně podnětu a veřejně dostupných informací pořízených na internetu. Čínská vláda vznesla vůči použití dostupných údajů námitku, avšak žádné nové důkazy nepředložila.

(72)

Aby bylo možno ověřit informace o preferenčních úvěrech poskytovaných čínským výrobcům bezdřevého natíraného papíru, byli spolupracující vyvážející výrobci požádáni, aby uspořádali schůzky s konkrétními bankami, které je během období šetření pokytovaly úvěry. Žádné schůzky však neproběhly. Opakované žádosti Komise o jejich uspořádání postupovali spolupracující vyvážející výrobci příslušným bankám, ty však odmítaly na šetření spolupracovat. Spolupracující vyvážející výrobci byli upozorněni na důsledky nedostatečné spolupráce podle čl. 28 odst. 1 a 6 základního nařízení. S ohledem na takto nedostatečnou spolupráci bylo pokládáno za nezbytné opřít veškerá zjištění k bankovním úvěrům, jež byly těmto výrobcům poskytnuty, na dostupných údajích. Výrobci vznesli vůči použití dostupných údajů námitku, avšak žádné další důkazy nepředložili.

(73)

Jeden z čínských vyvážejících výrobců byl požádán o konkrétní informace ke konkrétní dohodě se třemi čínskými bankami o restrukturalizaci dluhu. Uvedený výrobce odmítl nezbytné informace poskytnout, a proto nebylo možné ověřit ani tuto celkovou dohodu a související úvěry poskytnuté na základě smluv, ani žádné konkrétní údaje, např. dobu, na niž byly úvěry poskytnuty, splátkový harmonogram či úrokovou sazbu. Tento spolupracující vyvážející výrobce byl upozorněn na důsledky nedostatečné spolupráce podle čl. 28 odst. 1 a 6 základního nařízení. S ohledem na takto nedostatečnou spolupráci bylo pokládáno za nezbytné opřít veškerá zjištění k bankovním úvěrům, jež byly tomuto spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci poskytnuty, na dostupných údajích. Tento výrobce vznesl vůči použití dostupných údajů námitku, avšak žádné další důkazy nepředložil.

(74)

Šetření zjistilo, že jsou papírenskému průmyslu věnovány konkrétní strategické plány. Podle nich mají výkonnost tohoto odvětví pozorně sledovat státní orgány, jež mají v úkolu realizovat zvláštní politiku (např. provádět dekrety), tak aby byly cíle těchto strategických plánů naplněny. Šetření dále zjistilo, že tyto specifické strategické plány upravují i preferenční úvěry papírenskému průmyslu.

(75)

Po prostudování rozhodnutí č. 40 a zvláštního oddílu o financování ve strategii papírenství na rok 2007 je totiž zřejmé, že čínský systém státního plánování bankám ukládá poskytovat papírenskému průmyslu úvěry.

(76)

K rozhodnutí č. 40 je nutno poznamenat, že se jedná o příkaz Státní rady jakožto nejvyššího správního orgánu ČLR, a je tedy právně závazný pro další veřejnoprávní a hospodářské subjekty. Rozhodnutí klasifikuje průmyslová odvětví na „podporované, omezované a eliminované projekty“. Tento akt představuje průmyslověpolitickou směrnici, která spolu se směrným indexem ozřejmuje způsob, jakým čínská vláda realizuje svou politiku stimulovat a podporovat určité skupiny podniků či odvětví, např. papírenského odvětví, které směrný index řadí do kategorie odvětví „podporovaných“. K počtu odvětví klasifikovaných jako „podporovaná“ je třeba poznamenat, že jich je celkem 26, a představují tedy jen zlomek čínského hospodářství. Navíc v rámci těchto 26 odvětví mají status „podporovaných“ jen určité činnosti. Rozhodnutí č. 40 v článku 17 dále stanoví, že pro „podporované investiční projekty“ platí zvláštní výhody a pobídky (finanční podpora, osvobození od dovozního cla, osvobození od DPH či osvobození od daně). Na straně druhé rozhodnutí č. 40 v souvislosti s „restriktivními a eliminovanými projekty“ zmocňuje státní orgány, aby přímo intervenovaly za účelem regulace trhu. Články 18 a 19 de facto požadují, aby příslušný orgán uložil finančním institucím úvěry již neposkytovat, a útvaru státní cenové správy ukládají, aby zvýšil ceny elektřiny a dodavatelům elektřiny nařídil, aby své dodávky „restriktivním a eliminovaným projektům“ ukončily. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí č. 40 stanoví pravidla závazná pro všechny hospodářské instituce, a to v podobě směrnic o pomoci podporovaným odvětvím, k nimž patří rovněž papírenský průmysl.

(77)

Strategie papírenství na rok 2007 stanoví pro uvedené odvětví konkrétní podmínky, směr a cíle. Popisuje stav papírenského průmyslu v Číně (např. počet podniků, výrobu, spotřebu, vývoz či statistické údaje k druhu používaných surovin). Stanoví strategie a cíle papírenského průmyslu, pokud jde o plánování v tomto odvětví, využívání surovin, technologií a zařízení, strukturu výrobků a organizační strukturu výrobců. Strategie dále upravuje „vstupní kritéria“ tohoto odvětví, neboť určuje konkrétní požadavky na poměr mezi majetkem a závazky a stanoví, jaký konkrétní úvěrový rating a konkrétní cílové úspory z rozsahu, podíly na trhu a spotřebu energie a vody mají společnosti v tomto odvětví dosáhnout. Podniky mají na jejím základě zpracovat vlastní plány rozvoje. Provinciím a regionům dále strategie ukládá, aby se podílely na její realizaci, a celou kapitolu věnuje „investicím a financování“ papírenského průmyslu. V této souvislosti je třeba poznamenat, že podle strategie finanční instituce výslovně nesmějí úvěrovat žádný projekt, který neodpovídá jejím ustanovením. Úhrnem řečeno je po prostudování strategie papírenství na rok 2007 a z její formulace zřejmé, že se jedná o specifický nástroj státu, jehož cílem je regulovat papírenský průmysl v Číně a jejž je nutno pokládat za povinný nástroj průmyslové politiky, který jsou příslušné zúčastněné strany v Číně (státní orgány, finanční instituce a výrobci) povinny konkrétním způsobem realizovat.

(78)

Čínská vláda uvedla, že je strategii papírenství na rok 2007 nutno pokládat za směrný, nezávazný plán. Tvrdila dále, že v témže kontextu není právně závazný žádný z vládních plánů a projektů, a tudíž nelze v jejich rámci poskytnout žádný finanční příspěvek či výhodu. Pouhé pročtení strategie papírenství na rok 2007 a jeho výše uvedených konkrétních ustanovení však ozřejmí, že tento dokument nelze pokládat za nezávaznou směrnici. V tomto ohledu se připomíná, že ve strategii papírenství na rok 2007 se mimo jiné uvádí: „Politika průmyslového rozvoje je vytvářena na základě požadavků zdokonalení reformy socialistického tržního hospodářství, jakož i na základě souvisejících právních a správních předpisů s cílem vytvořit spravedlivé tržní podmínky a prostředí příznivé pro rozvoj, řešit stávající problémy rozvoje papírenského průmyslu a řídit zdravý rozvoj tohoto odvětví“. K ostatním plánům a projektům, jež jsou vyjmenovány v 64. bodě odůvodnění, je třeba uvést, že přinejmenším jeden z nich odkazuje na prováděcí oběžník k 11. pětiletce. Není snadné porozumět tomu, jak může být k právně údajně nezávaznému dokumentu (vládnímu plánu) vydán právně závazný prováděcí akt (v daném případě oběžník Státní rady).

(79)

Článek 34 zákona o komerčních bankách [2003] č. 13 mimoto uvádí, že banky „vykonávají úvěrovou činnost v souladu s potřebami národního hospodářství a společenského rozvoje a pod vedením státní průmyslové politiky“. V tomto zvláštním případě je relevantní státní průmyslová politika zakotvena ve strategii papírenství na rok 2007. Je tedy jen logické vyvodit závěr, že úvěry, jež výrobci bezdřevého natíraného papíru získávají u komerčních bank ve státním vlastnictví, se řídí vládními směrnicemi.

(80)

Předmětem šetření byla i úloha, kterou sehrává Národní komise pro rozvoj a reformy (National Development and Reform Commission). Čínská vláda k němu uvedla, že se jedná o agenturu Státní rady, která koordinuje makroekonomickou politiku a řídí vládní investice. Tento státní orgán vydal kromě jiných plánů i strategii papírenství na rok 2007. K právnímu rámci, podle nějž byla Národní komise pro rozvoj a reformy zřízena a vyvíjí svou činnost, např. její stanovy, nebyly přes výslovnou žádost předloženy žádné dostupné informace. Komisi se od čínské vlády dostalo pouze vysvětlení, že se Národní komise pro rozvoj a reformy musí řídit pokyny Státní rady jakožto nejvyššího orgánu státní správy, že jsou však tyto informace pro šetření irelevantní. Toto tvrzení nelze akceptovat. Stanovy orgánu, který vydává vládní plány, jsou pro účely šetření pokládány za relevantní, neboť jsou to vládní plány a projekty, které jsou jeho předmětem. Komise požádala i o zdůvodnění skutečnosti, proč čínská Národní komise pro rozvoj a reformy systematicky shromažďuje od společností podrobné údaje. Čínská vláda k tomu uvedla, že tyto informace lze shromažďovat prostřednictvím průmyslových sdružení a z jiných veřejných zdrojů. Ze skutečnosti, že jsou v rámci zvláštního mechanismu systematicky shromažďovány údaje o společnostech určené pro zpracování vládních plánů a projektů, však vyplývá, že jsou tyto plány a projekty pokládány za významnou součást státní průmyslové politiky.

(81)

Z uvedeného vyplývá, že veškerá rozhodnutí, jež finanční instituce přijímají vůči papírenskému průmyslu, musí brát v úvahu nutnost plnit cíle příslušných strategických plánů. O společnostech, jež tyto konkrétní strategické plány zařazují mezi „podporovaná odvětví“, se totiž předpokládá, že mají velmi dobrý úvěrový rating, což má přímý dopad na hodnocení jejich úvěruschopnosti v čínském finančním systému. Jak dále vyplývá z kapitoly o financování ve strategii papírenství na rok 2007 a ze sdělení o úvěrovém ratingu, které Komisi poskytl jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců, nařizuje čínský systém státního plánování bankám, aby úvěrovaly papírenský průmysl; podle těchto zdrojů je společnostem udělován velmi dobrý úvěrový rating, neboť tyto společnosti splňují podmínky konkrétních strategických plánů. Zde je třeba poznamenat, že uvedené sdělení o úvěrovém ratingu, jež bylo předloženo během šetření, přímo spojuje pozitivní budoucí vyhlídky společnosti s existencí strategických plánů pro papírenství a splnění jejich cílů. Existují i důkazy o tom, že státní orgány sledují výkonnost společností, neboť každoročně přezkoumávají jejich podnikatelská oprávnění a shromažďují tímto způsobem statistické údaje o jejich finanční situaci a výkonnosti. Z informací od spolupracujících vyvážejících výrobců byly dále získány důkazy o tom, že Čínská lidová banka sleduje v souladu s článkem 9 nařízení o registraci a konzultaci bank úvěrovou situaci společností, a to prostřednictvím ročního přezkumu úvěrů, jež si společnosti každoročně berou.

(82)

Všechny výše uvedené skutečnosti prokazují, že mezi konkrétními strategickými plány a financováním papírenského průmyslu existuje vazba.

(83)

Pokud jde o spolupracující vyvážející výrobce, šetření zjistilo, že dvěma z nich byla ve většině případů automaticky poskytována nejnižší možná úroková sazba v rámci limitů, jež stanovila Čínská lidová banka, zatímco další dva využívali výhodných změn splátkového harmonogramu, jež byly sjednány v roce 2008. Čínské banky ve státním vlastnictví totiž odkoupily veškeré úvěry poskytnuté zahraničními bankami; úvěry se změněným splátkovým harmonogramem nebyly poskytovány s významnou rizikovou prémií nad rámec základní úrokové sazby Čínské lidové banky.

(84)

Šetření dále zjistilo, že jsou vládní zásahy pro čínský finanční trh charakteristické, neboť většina významných bank je ve státním vlastnictví. Čínské orgány předložily pouze velmi omezené informace k podílníkům, resp. vlastnické struktuře bank v Číně. Jak je však uvedeno dále, Komise zkompilovala všechny dostupné údaje, tak aby dospěla k reprezentativnímu zjištění. Při analýze, zda jsou bankám svěřeny pravomoci státní správy nebo zda je vykonávají, nezjišťovala Komise pouze informace týkající se státního vlastnictví bank, ale také další parametry, jako je zastoupení vlády ve správní radě, vládní dozor nad činností, provádění vládní politiky nebo sledování vládních zájmů a skutečnost, zda byl příslušný subjekt zřízen zákonem.

(85)

Z dostupných informací lze vyvodit závěr, že banky ve státním vlastnictví mají v Číně největší podíl na trhu a jsou na čínském finančním trhu předními aktéry. Podle průzkumu čínského bankovního sektoru, který v roce 2006 provedla Deutsche Bank (2006 Deutsche Bank Research on China's banking sector), může podíl bank ve státním vlastnictví dosahovat více než 2/3 čínského trhu. Zpráva WTO o výsledcích přezkumu obchodní politiky Číny ke stejnému tématu uvádí: „Dalším významným rysem finančního sektoru v Číně je vysoká míra státního vlastnictví“. (5) Je třeba poznamenat, že na čtyři velké banky ve státním vlastnictví (Agricultural Bank, Bank of China, Construction Bank a Industrial and Commercial Bank) připadá z čínského bankovního sektoru podle všeho více než polovina. Podíl státu v bankách spojených s vládní politikou a v dalších bankách ve státním vlastnictví dosahuje přes 50 %, a tyto banky tak kontroluje vláda. Komise rovněž požádala o informace týkající se struktury vládního dozoru ve výše uvedených čínských bankách a provádění vládní politiky nebo sledování vládních zájmů, pokud jde o papírenský průmysl (tj. složení správní rady a valné hromady, zápisy z valných hromad / zasedání správní rady, státní příslušnost akcionářů / členů vedení, politika poskytování úvěrů a posouzení rizik souvisejících s úvěry poskytnutými spolupracujícím vyvážejícím výrobcům). Čínská vláda ani uvedené banky nicméně takové informace neposkytly. Pouze opakovaně odkazovaly na informace obsažené ve výročních zprávách bank, které předložily. Informace ve výročních zprávách bank však neobsahovaly (a nemohly obsahovat) informace v tak podrobné míře, jak bylo požadováno.

Komise musela tudíž použít dostupné informace. Na základě dostupných informací došla k závěru, že výše uvedené banky podléhají vládnímu dozoru a vykonávají vládní politiku takovým způsobem, že jejich jednání lze považovat za jednání státu. Zdrojem relevantních údajů, o něž se opírají výše uvedená zjištění, byly informace od čínské vlády, výroční zprávy čínských bank, jež buď předložila čínská vláda, nebo jsou veřejně dostupné, dále informace extrahované z průzkumu, který v roce 2006 provedla Deutsche Bank o čínském bankovním sektoru, informace od spolupracujících vyvážejících výrobců a údaje v podnětu. Pokud jde o zahraniční banky, připadá na ně v čínském bankovním sektoru podle nezávislých odhadů jen malý podíl, a hrají tedy při poskytování úvěrů podle politického záměru jen nevýznamnou roli; podle relevantních údajů by tento podíl mohl činit pouhé 1 % čínského trhu (6). Relevantní veřejně dostupné informace dále potvrzují, že zejména velké čínské komerční banky nadále spoléhají na to, že se v případě nedostatečné kapitálové přiměřenosti v důsledku úvěrové expanze postarají o zvýšení kapitálu jejich podílníci ve státním vlastnictví a vláda (7). V této souvislosti je třeba uvést, že velká většina bank, které úvěrovaly spolupracující vyvážející výrobce, je ve státním vlastnictví. Z dostupných údajů bylo totiž zjištěno, že přinejmenším třináct z uváděných devatenácti bank je ve státním vlastnictví; patří k nim i dvě banky spojené s vládní politikou (Export-Import Bank of China a China Development Bank) a významné čínské komerční banky, např. Agricultural Bank of China, Bank of China, China Construction Bank a Industrial and Commercial Bank of China.

Pokud jde o ostatní státem vlastněné banky, Komise požádala o stejné informace týkající se vládního dozoru a provádění vládní politiky nebo sledování vládních zájmů, pokud jde o papírenský průmysl, jaké byly zmíněny výše. Tyto podrobné informace opět nebyly poskytnuty kromě opakovaného odkazu na informace v příslušných výročních zprávách bank, které byly ve většině případů pouze v čínštině bez anglického překladu. Informace ve výročních zprávách bank však nemohou poskytnout informace v tak podrobné míře, jak bylo požadováno. Pokud jde o banky spojené s vládní politikou, jak je vysvětleno níže, šetřením bylo zjištěno, že neexistuje žádná jasná právní úprava jejich úlohy a jejich vztahu k vládě. Podle tvrzení čínské vlády při inspekci na místě se však zdá, že banky spojené s vládní politikou podporují pro vládní politiku v Číně a nejsou provozovány za účelem dosahování zisku. Všechny výše uvedené skutečnosti potvrzují, že uvedené čtyři banky jsou kontrolovány vládou a vykonávají vládní politiku takovým způsobem, že jejich jednání lze považovat za jednání státu.

(86)

Komise se dále snažila prošetřit rozdíl mezi bankami spojenými s vládní politikou (podle dostupných informací se jedná o Export-Import Bank of China, China Development Bank a Agricultural Development Bank of China) a státem vlastněnými bankami komerčními. K těmto dvěma odlišným kategoriím finančních institucí si vyžádala vysvětlení. Podle vyjádření čínské vlády nereguluje činnost bank spojených s vládní politikou žádný právní předpis, neboť čínské orgány v současnosti teprve pracují na návrhu příslušného zákona. Čínská vláda dále uvedla, že jedna z bank spojených s vládní politikou (jmenovitě China Development Bank) by neměla být pokládána za banku spojenou s vládní politikou, neboť byla přeměněna na holdingovou společnost a nachází se v přechodné fázi. K tomu budiž poznamenáno, že předložené informace potvrzují, že k bankám spojeným s vládní politikou je přistupováno odlišně od komerčních bank. Ačkoli činnost ani chování těchto bank na čínském finančním trhu nejsou upraveny žádnými pravidly, vyplývá z oběžníků Čínské lidové banky, kde se o nich výslovně hovoří, že banky spojené s vládní politikou mají v porovnání s komerčními bankami zvláštní postavení. Pokud jde o postavení China Development Bank, čínský stát v ní drží (prostřednictvím čínského ministerstva financí) více než 50 % akcií, a její přeměna na holdingovou společnost tedy nemá na vládní kontrolu žádný vliv.

(87)

Dalším faktorem, jenž zkresluje podmínky na čínském finančním trhu, je úloha, kterou sehrává Čínská lidová banka při určování konkrétních limitů pro způsob určování úrokových sazeb a jejich fluktuace. Šetření totiž zjistilo, že uvedená banka má konkrétní pravidla, jež pohyb úrokových sazeb v Číně regulují. Podle dostupných informací je úprava těchto pravidel obsažena v Oběžníku Čínské lidové banky o otázkách úpravy úrokových sazeb u vkladů a úvěrů – Yinfa [2004] č. 251. Finanční instituce mají podle nich stanovovat své úrokové sazby v určitém rozmezí, jež je odvozeno od základní úrokové sazby Čínské lidové banky. V případě úvěrů od komerčních bank a komerčně spravovaných úvěrů od bank spojených s vládní politikou není stanoveno horní, nýbrž jen dolní limitní rozmezí. V případě městských a venkovských úvěrových družstev je stanoveno horní i dolní limitní rozmezí. V případě preferenčních úvěrů a úvěrů, pro něž Státní rada vydala zvláštní úpravu, se úrokové sazby nepohybují směrem nahoru. Komise žádala čínskou vládu o vysvětlení k definicím a formulacím, jež jsou obsaženy ve výše uvedeném oběžníku, a k právnímu předpisu, který oběžníku č. 251 předcházel (Oběžník Čínské lidové banky o rozšíření rozmezí pro pohyb úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných finančními institucemi – YinFa [2003] č. 250). Čínská vláda uvedla, že tyto oběžníky byly součástí reformy, v jejímž rámci probíhala liberalizace úrokových sazeb, bližší vysvětlení však nepodala. K žádosti o vysvětlení k preferenčním a dalším úvěrům, jež blíže vymezuje Státní rada, čínská vláda uvedla, že znění příslušného čínského dokumentu vychází z předpokladu, že další úvěry blíže vymezí Státní rada.

K vysvětlení, proč čínské právní předpisy vymezují preferenční úvěry, čínská vláda neuvedla žádné další údaje ani relevantní dokumentaci. I pokud tato tvrzení čínské vlády akceptujeme, není v souvislosti s dalšími druhy úvěrů zřejmé, proč zákonodárce pokládal za nezbytné možnost dalších úvěrů vymezovaných Státní radou zavádět. Komise dále žádala o vysvětlení k existenci komerčně spravovaných politických úvěrů, o nichž se zmiňuje oběžník č. 251. Čínská vláda v této věci neposkytla žádná vysvětlení ani důkazy. Čínská vláda byla dále požádána o aktualizace či právní předpisy vydané v návaznosti na uvedené oběžníky, jež by se týkaly úvěrové politiky komerčních bank a bank spojených s vládní politikou, tyto informace však neposkytla.

(88)

V neposlední řadě je třeba poznamenat, že čínská vláda nepředložila ke struktuře čínského bankovního systému žádné další informace ani statistické údaje.

(89)

Na základě 74. až 88. bodu odůvodnění a s přihlédnutím k nedostatečné spolupráci čínské strany (a na základě úvah v 90. bodě odůvodnění) dospěla Komise k závěru, že finanční trh v Číně je narušen vládními zásahy a úrokové sazby, jež účtují nevládní banky a další finanční instituce, jsou se sazbami vládními pravděpodobně sladěny. Úrokové sazby, jež účtují nevládní banky a další finanční instituce, tedy nelze pokládat za vhodný komerční základ pro srovnání při určování případné výhody, kterou získávají příjemci vládních úvěrů.

(90)

S ohledem na všechny uvedené skutečnosti se dále konstatuje, že naprostou většinu úvěrů poskytly uvedeným dvěma spolupracujícím výrobcům banky spojené s vládní politikou či jiné banky ve státním vlastnictví, jež jsou z důvodu úzkých vazeb na vládu považovány za veřejnoprávní subjekty. Tyto banky jsou z více než 50 % vlastněny státem, a jsou tedy považovány za banky kontrolované vládou. Existují i další důkazy o tom, že tyto banky ve skutečnosti konají z pověření vlády, neboť, jak je vysvětleno v 65. bodě odůvodnění, zasahuje stát (tj. Čínská lidová banka) zřetelně do způsobu, jakým komerční banky rozhodují o úrokových sazbách úvěrů, jež poskytují čínským společnostem; přitom v některých případech uvedených v 83. bodě odůvodnění byla společnostem téměř automaticky poskytnuta nejnižší možná sazba v rámci rozmezí, jež určil stát. Za těchto okolností jsou úvěrové postupy těchto subjektů přímo přičitatelné vládě. Skutečnost, že banky jednají z pověření vlády, potvrzuje rovněž způsob, jakým zajišťují naplňování průmyslové politiky vlády strategie papírenství na rok 2007, rozhodnutí 40 a článek 34 zákona o komerčních bankách (viz 74. až 81. bod odůvodnění). Existuje rovněž řada nepřímých důkazů podporovaných objektivními studiemi a zprávami, které svědčí o tom, že v čínském finančním systému stále dochází k rozsáhlým vládním intervencím (viz 312. bod odůvodnění). A konečně, Čína neposkytla informace, které by umožnily lepší pochopení vztahu mezi státem vlastněnými bankami a vládou (viz 68. až 70. a 84. až 86. bod odůvodnění). V případě úvěrů, jež poskytují banky spojené s vládní politikou či ve státním vlastnictví, tak Komise dospívá k závěru, že výrobci natíraného papíru získávají finanční příspěvek v podobě přímého převodu peněžních prostředků ze strany vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení.

(91)

V míře, v níž jsou vládní půjčky poskytovány za podmínek výhodnějších, než jaké by mohli jejich příjemci skutečně získat na trhu, je jim poskytována výhoda podle čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. b) základního nařízení. Vzhledem ke zjištění, že nevládní úvěry v Číně nepředstavují vhodný základ pro srovnání podle obvyklých tržních podmínek, byl tento srovnávací základ sestaven pomocí metody popsané v 96. až 102. bodě odůvodnění.

(92)

Čínská vláda byla požádána o informace jednak ke kritériím, jejichž splněním vzniká na subvenci nárok, jednak k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. S ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, tak musela Komise podle článku 28 základního nařízení svá zjištění opřít o dostupné údaje. Je třeba poznamenat, že podle čl. 28 odst. 6 platí: „Nespolupracuje-li účastník řízení vůbec nebo jen částečně a následkem toho nebudou některé podstatné informace sděleny, může to vést k výsledku, který pro něj bude méně příznivý, než kdyby při šetření spolupracoval“. Přihlíženo bylo k následujícím údajům:

(93)

Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že čínská vláda během šetření nespolupracovala, z dostupných důkazů vyplývá, že subvence, jež jsou poskytovány společnostem v papírenském průmyslu, nejsou obecně dostupné všem podnikům, a jedná se tedy o subvence specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády nenasvědčuje nic tomu, že se nárok na subvenci zakládá na objektivních kritériích či podmínkách podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(94)

S ohledem na výše uvedené je třeba financování papírenského průmyslu pokládat za subvenci.

(95)

Tato subvence by měla být vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhody vzniklé vyvážejícím výrobcům a specifičnosti pokládána za napadnutelnou.

(96)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která byla zjištěna za období šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení se za výhodu považuje rozdíl mezi částkou, kterou platí daná společnost za poskytnutí vládní půjčky, a částkou, kterou by tato společnost zaplatila za srovnatelnou obchodní půjčku, kterou by mohla získat na trhu.

(97)

Jak je vysvětleno výše, jsou úvěry, jež čínské banky poskytují, výrazem významných vládních zásahů v bankovním sektoru a jejich úrokové sazby neodrážejí sazby na fungujícím trhu; vhodný základ pro srovnání podle obvyklých tržních podmínek byl tudíž sestaven pomocí níže popsané metody. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády využila Komise ke zjištění vhodného srovnávacího základu u úrokových sazeb rovněž dostupných údajů.

(98)

Při sestavování vhodného srovnávacího základu je pokládáno za přiměřené použít čínské úrokové sazby upravené tak, aby odrážely běžné tržní riziko. Aktuální finanční situace vývozců byla totiž zjišťována za zkreslených tržních podmínek a čínské banky neposkytly spolehlivé údaje o tom, jak měří rizika a určují úvěrový rating. V takové situaci je proto pokládáno za nezbytné z údajů o úvěruschopnosti čínských vývozců sice vycházet, avšak uplatnit přirážku, která bude odrážet potenciální dopad zkreslených podmínek čínského trhu na finanční situaci těchto vývozců.

(99)

S ohledem na výše uvedené byli čínská vláda i spolupracující vyvážející vývozci (jak je uvedeno v 68. až 72. bodě odůvodnění) požádáni o informace k úvěrové politice čínských bank a ke způsobu, jakým byly tyto úvěry vyvážejícím výrobcům poskytovány. Navzdory opakovaným žádostem zúčastněné strany tyto informace neposkytly. Vzhledem k takto nedostatečné spolupráci a ke všem dostupným skutečnostem a v souladu s čl. 28 odst. 6 základního nařízení je pokládáno za náležité uvažovat situaci, že je všem podnikům v Číně udělena pouze nejvyšší známka pro dluhopisy neinvestičního stupně (BB dle agentury Bloomberg), a uplatnit na standardní úvěrovou sazbu Čínské lidové banky adekvátní prémii předpokládanou u dluhopisů, jež podniky s tímto ratingem vydávají. V případě úvěrů v cizí měně uplatňuje Komise na standardní úvěrovou sazbu uvedenou v příslušných čínských úvěrových smlouvách (sazbu LIBOR) adekvátní prémii předpokládanou u dluhopisů, jež podniky s tímto ratingem vydávají. Nicméně vzhledem k celkově nedostatečné spolupráci čínské vlády při poskytování informací o bankách ve státním vlastnictví a při zjednávání přístupu k nim je v souladu s čl. 28 odst. 6 základního nařízení a s ohledem na všechny dostupné skutečnosti pokládáno za náležité použít úvěrový rating BB (v neinvestičním, spekulativním stupni).

(100)

Výhoda pro vyvážející výrobce byla vypočtena tím způsobem, že byl úrokový diferenciál v procentním vyjádření vynásoben nesplacenou výší úvěru, tj. byl uvažován úrok nezaplacený během období šetření. Tato částka byla poté rozpočítána na celkový obrat spolupracujících vyvážejících výrobců.

(101)

Jak je vysvětleno v 73. bodě odůvodnění, odmítl jeden z vyvážejících výrobců předložit důležitou dohodu o restruktualizaci dluhu. Nebylo tak možno ověřit základní informace o úvěrech, jež jsou předmětem dohody, např. úrokovou sazbu, splatnost, splátkový harmonogram atd. Vyvážející výrobce ani neprokázal, že z předmětných úvěrů splatil jistinu. Při výpočtu výše výhody byly proto tyto úvěry posouzeny jako grant a byly rozpočítány na období šetření spolu s úrokem, jenž během tohoto období zůstal nezaplacen a jehož výpočet je uveden v 100. bodě odůvodnění.

(102)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí v případě společností ze skupiny APP 5,37 % a v případě společností ze skupiny Chenming 1,26 %.

(103)

Společnostem, jež si úspěšně požádají o vydání osvědčení podniku, který využívá nejnovější a špičkové technologie, tento program umožňuje využít snížené sazby u daně z příjmů ve výši 15 % oproti běžné sazbě, jež činí 25 %.

(104)

Tento program je jakožto zvýhodněný daňový režim upraven jednak v článku 28 zákona ČLR o dani z příjmů podniků (Enterprise Income Tax Law of the PRC) (zákon č. 63 vyhlášený dne 16. března 2007), jednak ve Správních opatřeních k určování podniků, které využívají nejnovější a špičkové technologie. Týká se jej i Oznámení státní daňové správy o otázkách úhrady daně z příjmů podniků, které využívají nejnovější a špičkové technologie (Guo Shui Han [2008] č. 985). Toto oznámení podrobněji upravuje realizaci tohoto programu.

(105)

Článek 10 správních opatření k určování podniků, které využívají nejnovější a špičkové technologie, vyjmenovává seznam kritérií, jejichž splněním vzniká společnostem nárok na využití programu. Splňuje-li společnost veškeré podmínky článku 10, musí podat příslušným orgánům žádost postupem podle článku 11 zmíněných opatření.

(106)

Společnost, jež zamýšlí o účast v programu požádat, musí podat elektronickou cestou žádost u místního odboru pro vědu a technologie, který tuto žádost předběžně posoudí. Tento odbor následně společnost doporučí u útvaru pro vědu a technologie příslušné provincie. Před vydáním rozhodnutí o tom, že bude žadateli uděleno osvědčení podniku, který využívá nejnovější a špičkové technologie, je uvedený útvar oprávněn provést přímo v prostorách žadatele šetření.

(107)

Tohoto podpůrného programu se účastnili tři spolupracující vyvážející výrobci, kteří získali během období šetření výhody. Přestože čínská vláda nepředložila žádné správní předpisy, poskytli vyvážející výrobci dostupné právní texty. Ani z nich však nelze dost dobře vyčíst postup podávání žádosti, jenž tak zůstává vágní a netransparentní.

(108)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(109)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(110)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky a odvětví zařazené do kategorie podporovaných, např. na výrobce natíraného papíru. V kapitole 4 zákona ČLR o dani z příjmů podniků (zákon č. 63 vyhlášený dne 16. března 2007) věnované „daňovým pobídkám“ totiž článek 25 stanoví, že „pobídky v oblasti daně z příjmů podniků poskytuje stát hlavním odvětvím a projektům, jež stát podporuje“. Komise má za to, že zásady a klasifikaci, z nichž vychází zařazení podniku do kategorie podporovaných, stanovila Státní rada v rozhodnutí č. 40 (článek 14) a ve směrném katalogu průmyslové restrukturalizace. Navíc nejsou dána ani objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci určit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Přestože se totiž během inspekcí u vyvážejících výrobců podařilo shromáždit některé správní předpisy, není v důsledku nedostatečné spolupráce čínské vlády možné existenci objektivních kritérií posoudit.

(111)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(112)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za posuzované období. Za výhodu se považuje výše celkové daňové povinnosti vypočtené podle běžné daňové sazby po odečtení výše daně vypočtené podle snížené preferenční sazby. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobci za období šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(113)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí v případě společností ze skupiny APP 1,22 % a v případě společností ze skupiny Chenming 0,58 %.

(114)

Tento program nabízí výhodu všem společnostem, jež jsou uznávanými realizátory výzkumných a vývojových projektů. Toto zařazení jim umožňuje u daně z příjmů právnických osob uplatnit 50 % skutečných výdajů na schválené projekty.

(115)

Tento program je jakožto zvýhodněný daňový režim upraven i) v čl. 30 odst. 1 zákona ČLR o dani z příjmů podniků (zákon č. 63 vyhlášený dne 16. března 2007), dále ii) v článku 95 Prováděcího nařízení k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků, výnosu Státní rady ČLR č. 512 vyhlášeném dne 6. prosince 2007, a iii) v Průvodci hlavními odvětvími (oznámení č. 6 z roku 2007).

(116)

Tento program nabízí výhodu společnostem, jež byly uznány za realizátory výzkumných a vývojových projektů. Podmínky pro účast v něm splňují pouze výzkumné a vývojové projekty společností, jež využívají nejnovější a špičkové technologie a jimž se dostává primární podpory od státu; tyto podmínky splňují dále projekty vyjmenované v Průvodci hlavními odvětvími industrializace za pomoci špičkových technologií v rámci stávající rozvojové priority, který vydala Národní komise pro rozvoj a reformy.

(117)

Společnosti, jež zamýšlejí podat žádost o účast v programu, musí místnímu odboru pro vědu a technologie poskytnout podrobné údaje o daných výzkumných a vývojových projektech. Projekty schvaluje na základě posouzení žádosti daňový odbor. Částka, jež podléhá dani z příjmů právnických osob, se snižuje o 50 % skutečných výdajů na schválené projekty.

(118)

Tohoto programu se účastnili spolupracující vyvážející výrobci, kteří získali během období šetření výhody. Přestože čínská vláda nepředložila žádné správní předpisy, poskytli vyvážející výrobci dostupné právní texty. Ani z nich však nelze dost dobře vyčíst postup podávání žádosti, který tak zůstává vágní a netransparentní.

(119)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(120)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(121)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky a odvětví zařazené do kategorie podporovaných, např. na výrobce natíraného papíru. Navíc nejsou dána ani objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci omezit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Přestože se totiž během inspekcí u vyvážejících výrobců podařilo shromáždit některé správní předpisy, není v důsledku nedostatečné spolupráce čínské vlády možné existenci objektivních kritérií posoudit.

(122)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(123)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu se považuje celková daňová povinnost vypočtená podle běžné daňové sazby, od níž se odečte daň skutečně zaplacená po 50 % odpočtu skutečných výdajů na výzkum a vývoj u schválených projektů. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobci za období šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(124)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí 0,02 % u společností ze skupiny APP a 0,05 % u společností ze skupiny Chenming.

(125)

Program je určen podnikům se sídlem v Číně, které drží podíly v jiných tuzemských podnicích. V případě příjmů, jež jim plynou z určitých dividend vyplácených těmito tuzemskými podniky, mají tito podílníci nárok na osvobození od daně.

(126)

Tento program je jakožto zvýhodněný daňový režim upraven v článku 26 zákona ČLR o dani z příjmů podniků a je blíže rozveden v článku 83 prováděcího předpisu k zákonu ČLR o dani z příjmů podniků, výnosu Státní rady ČLR č. 512 vyhlášeném dne 6. prosince 2007.

(127)

Tento program poskytuje výhody všem společnostem se sídlem v Číně, které mají podíly v jiných podnicích se sídlem v Číně.

(128)

Společnosti mohou programu využít přímo při vyplňování daňového přiznání.

(129)

Spolupracující vyvážející výrobci ve svém přiznání k dani z příjmů vykázali osvobození od daně u částky, která je označena jako dividendy, bonusy a jiné příjmy z kapitálových investic, které plynou způsobilým rezidentům a podnikům v souladu s podmínkami přílohy 5 k přiznání k dani z příjmů (roční výkaz daňových zvýhodnění). Tyto společnosti neodváděly z vykázaných částek daň z příjmů.

(130)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(131)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace neposkytla. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(132)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na podniky se sídlem v Číně, jimž plynou od jiných podniků se sídlem v Číně příjmy z dividend – na rozdíl od podniků, které investují do podniků zahraničních.

(133)

Vzhledem k tomu, že jsou všechny uvedené daňové programy podle kapitoly 4 zákona ČLR o dani z příjmů podniků vyhrazeny výlučně významným výrobním odvětvím a projektům, které stát podle článku 25 podporuje či stimuluje, jedná se rovněž v tomto případě o specifický program, neboť tento je vyhrazen pouze určitým podnikům a výrobním odvětvím, jež jsou klasifikovány jako podporované a k nimž patří např. výroba natíraného papíru. Komise má totiž za to, že zásady a klasifikaci, z nichž vychází zařazení podniku do kategorie podniků podporovaných, stanovila Státní rada v rozhodnutí č. 40 (článek 14) a ve směrném katalogu průmyslové restrukturalizace. Navíc nejsou v daném případě dána ani objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci omezit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Přestože se totiž během inspekcí u vyvážejících výrobců podařilo shromáždit některé správní předpisy, není v důsledku nedostatečné spolupráce čínské vlády možné existenci objektivních kritérií posoudit.

(134)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(135)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Za výhodu se považuje výše celkové daňové povinnosti (včetně daně z příjmu z dividend, jenž příjemcům plyne od jiných podniků se sídlem v Číně), po odečtení částky, kterou příjemci skutečně zaplatili při zohlednění osvobození dividend od daně. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobci za období šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(136)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí v případě společností ze skupiny APP 1,34 % a v případě společností ze skupiny Chenming 0,21 %.

(137)

Tento program stanoví výhody v podobě osvobození dlouhodobých aktiv od DPH a jejich bezcelního dovozu, jichž mohou využít podniky se zahraničními investicemi a podniky domácí, které si u čínských orgánů opatří osvědčení o státem podporovaných projektech v souladu s příslušnými právními předpisy v oblasti investic, daní a cel.

(138)

Tento program se opírá o soubor právních předpisů, jmenovitě o i) Oběžník Státní rady č. 37/1997 o úpravě daňových schémat pro dovážené zařízení, ii) Sdělení ministerstva financí, všeobecné celní správy a státní daňové správy [2008] č. 43, iii) Oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy č. 316 2006 ze dne 22. února 2006 o důležitých otázkách k vyřizování potvrzení o státem podporovaných projektech financovaných z domácích a zahraničních zdrojů a o iv) Katalog zboží dováženého pro podniky se zahraničními investicemi a podniky domácí, jež nelze vyjmout z celní povinnosti, pro rok 2008.

(139)

Nárok na subvenci mají pouze žadatelé z řad podniků se zahraničními investicemi a podniků domácích, jež si opatří osvědčení o státem podporovaných projektech.

(140)

Oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy č. 316 2006 ze dne 22. února 2006 o důležitých otázkách k vyřizování potvrzení o státem podporovaných projektech financovaných z domácích a zahraničních zdrojů ve svém článku I.1 stanoví, že v případě projektů zahraničních investic, jež odpovídají „podporovaným projektům podle Katalogu výrobních odvětví pro účely směrování zahraničních investic a podle Katalogu prioritních výrobních odvětví pro účely zahraničních investic ve středozápadním regionu spojených s přenosem technologií, je od cla a DPH osvobozeno jednak zařízení určené k vlastnímu použití a dovezené v rámci celkové investice, jednak technologie, díly, součásti a náhradní díly dovezené spolu s tímto zařízením v souladu se smlouvou; toto neplatí pro komodity uvedené v Katalogu komodit dovážených v rámci projektů zahraničních investic, jež nejsou osvobozeny od daně“. Potvrzení vystavované podporovaným projektům zahraničních investic, v jejichž případě dosahuje celková investice alespoň 30 milionů USD, vydává Národní komise pro rozvoj a reformy. V případech, kdy je celková investice nižší než 30 milionů USD, vystavují potvrzení téhož druhu komise či odbory pro ekonomiku na úrovni provincie. Poté, co obdrží uvedené potvrzení o podporovaném projektu, předloží společnosti místním celním orgánům uvedená osvědčení a další doklady k žádosti, aby získaly nárok na osvobození dovezeného zařízení od cla a DPH.

(141)

Tohoto programu využívali všichni spolupracující vyvážející výrobci.

(142)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(143)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(144)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na podniky, které svou investiční činnost uskutečňují v rámci specifických kategorií podnikání, jejichž taxativní výčet podávají právní předpisy (tj. katalog výrobních odvětví pro účely směrování zahraničních investic a katalog prioritních výrobních odvětví, výrobků a technologií, jejichž rozvoj stát v současnosti podporuje). Navíc nejsou dána ani objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci určit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Přestože se totiž během inspekcí u vyvážejících výrobců podařilo shromáždit některé správní předpisy, není v důsledku nedostatečné spolupráce čínské vlády možné existenci objektivních kritérií posoudit.

(145)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(146)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato výhoda, kterou příjemci získali, byla vypočtena s přihlédnutím k osvobození dovezeného zařízení od DPH a cla. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na dobu šetření; přitom byla uvažována životnost v délce trvání průměrné doby odepisování v daném výrobním odvětví (tj. patnáct let). Výsledná částka byla poté rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobci za období šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(147)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí u společností ze skupiny APP 1,17 % a u společností ze skupiny Chenming 0,61 %.

(148)

Tento program stanoví výhody v podobě vracení DPH, jež podniky se zahraničními investicemi uhradí při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu.

(149)

Program se opírá o Oběžník státní daňové správy č. 171, 1999 ze dne 20. září 1999 o vyhlášení prozatímních opatření o navrácení daně daně při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu podniky se zahraničními investicemi. Platnost programu pak ukončil Oběžník o ukončení politiky refundací daně při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu ze strany podniků se zahraničními investicemi [Caishui 2008, č. 176]. Druhý uvedený oběžník stanoví po ukončení programu k 1. lednu 2009 přechodné období.

(150)

Nárok na subvenci vzniká jen podnikům se zahraničními investicemi, jež nakupují zařízení vyrobené na domácím trhu.

(151)

Cílem programu je refundovat podnikům se zahraničními investicemi DPH zaplacené při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu. Předpokladem je, že toto zařízení není klasifikováno jako zboží bez možnosti osvobození a jeho hodnota nepřekračuje celkový investiční limit pro podniky se zahraničními investicemi podle „Zkušebních správních opatření o nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu“.

(152)

Tohoto programu využívali všichni spolupracující vyvážející výrobci.

(153)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(154)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(155)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na podniky určitého druhu (tj. podniky se zahraničními investicemi). Navíc nejsou dána ani objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci určit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Přestože se totiž během inspekcí u vyvážejících výrobců podařilo shromáždit některé správní předpisy, není v důsledku nedostatečné spolupráce čínské vlády možné existenci objektivních kritérií posoudit.

(156)

Tento subvenční program je specifický i ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. b) základního nařízení, neboť subvence je poskytována v závislosti na používání zboží vyrobeného na domácím trhu na úkor zboží dovezeného.

(157)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(158)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato výhoda, kterou příjemci získali, byla vypočtena s přihlédnutím k vrácení DPH uhrazeného při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na dobu šetření; přitom byla uvažována životnost v délce trvání průměrné doby odepisování v daném výrobním odvětví (tj. patnáct let). Výsledná částka byla poté rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobci za období šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(159)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí v případě společností ze skupiny APP 0,03 % a v případě společností ze skupiny Chenming 0,05 %.

(160)

Tento program vyjímá podniky se zahraničními investicemi z povinnosti hradit místní daně za údržbu města, výstavbu a příplatek na vzdělávání.

(161)

Program se opírá o Dočasný předpis Čínské lidové republiky o dani za údržbu města Kuo-fa, (zveřejněno dne 8. února 1985, č. 19) a Předpis ministerstva financí k několika specifickým otázkám provádění Dočasného předpisu Čínské lidové republiky o dani za údržbu města Cchaj-šuej-c' (zveřejněno dne 22. března 1985, č. 69).

(162)

Nárok na subvenci vzniká pouze podnikům se zahraničními investicemi.

(163)

Podle Dočasného předpisu Čínské lidové republiky o dani za údržbu města se základ daně za údržbu města a za výstavbu určí jako „výše daně z výrobku, DPH a daně z podnikatelské činnosti, kterou poplatníci daně skutečně zaplatí, a je hrazena současně s daní z výrobku, DPH a daní z podnikatelské činnosti“.

(164)

Jak je vysvětleno v 347. a 348. bodě odůvodnění, daňové povinnosti v souvislosti s tímto programem platí od 1. prosince 2010 pro všechny společnosti působící v Číně.

(165)

Proto a na základě informací do 30. listopadu 2010 je program nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(166)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť právní předpisy, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, osvobozují od daňové povinnosti v případě daně za údržbu města a za výstavbu určité podniky (tj. podniky se zahraničními investicemi).

(167)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(168)

Vzhledem k informacím, které poskytla čínská vláda a příslušní spolupracující vyvážející výrobci, se však usuzuje, že se dotyčným stranám podařilo prokázat, že tento program již nepředstavuje žádnou výhodu pro dotyčné výrobce.

(169)

Jsou proto splněny podmínky stanovené v článku 15 základního nařízení. Proto bylo rozhodnuto, že v souvislosti s tímto programem nebudou uložena vyrovnávací opatření.

(170)

U dvou z grantových programů uvedených v podnětu bylo zjištěno, že jich využívali spolupracující vyvážející výrobci; jednalo se o cenu za známou značku a o Zvláštní fondy pro podporu hospodářské a obchodní výměny se zahraničím a pro přilákání významných zahraničních investičních projektů do provincie Šan-tung. Ostatní programy, jejichž využití bylo v daném případě zjištěno, oznámili spolupracující vyvážející výrobci. Čínská vláda byla na existenci těchto programů upozorněna a byla požádána o nezbytné informace k nim. Podle jejího vyjádření nemohou být programy v podnětu neuvedené předmětem šetření, neboť to odporuje pravidlům WTO. Žádost Komise je podle ní tedy v rozporu s pravidly pro provádění důkazů a konzultací, jež upravuje Dohoda WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Čínská vláda dále uvedla, že informace, jež Komise k těmto programům předložila, jsou obecné povahy a že by Komise i za předpokladu, že by programy předmětem šetření být mohly, měla čínské vládě zaslat novou, řádně zdůvodněnou žádost o podrobnosti k nově namítaným subvencím, jež by byly pro šetření relevantní.

(171)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že je běžným postupem Unie vyrozumívat orgány země, proti níž je vedeno šetření, o existenci dalších namítaných subvenčních programů, než o jakých hovoří podnět a jichž využívají spolupracující vyvážející výrobci, a tyto orgány požádat o příslušné informace a vysvětlení. Postup zvolený v daném případě je v souladu s příslušnými pravidly WTO. Komise čínskou vládu vyrozuměla o existenci těchto programů v okamžiku, kdy se o nich dozvěděla, a poskytla čínské vládě informace, jež od čínských spolupracujících vyvážejících výrobců obdržela. Čínské vládě současně poskytla příležitost ke konzultacím o těchto programech a čínská vláda této příležitosti využila. Byly tak v plném rozsahu dodrženy články 12.1, 13.1 a 13.2 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních i čl. 11 odst. 10 základního nařízení. Níže uvedená zjištění zohledňují informace, jež čínská vláda k příslušným programům poskytla.

(172)

Program je realizován na základě Sdělení provincie Šan-tung o rozpočtových prostředcích vyčleněných v roce 2008 na zvláštní cenu za rozvoj vývozních značek [Lucaiqizhi (2008) č. 75]. Na základě programu jsou společnostem poskytovány granty, jejichž účelem je podpořit vývozní značky a zvýšit tržní podíl známých značek.

(173)

Cenu mohou získat pouze podniky, jež vyvážejí známé značky a jsou usazeny v provincii Šan-tung. K doložení kritérií pro vznik nároku na cenu nebyly předloženy žádné právní ani správní akty.

(174)

Cílem programu je odměnit podniky, jež jsou uznávanými vývozci známých značek a jsou usazeny v provincii Šan-tung, a podpořit tak jejich rozvoj a konkurenceschopnost. Žádost o účast v programu nemusí podnik podávat, a proto není vydáváno žádné formální rozhodnutí o jejím schválení.

(175)

Tohoto programu využíval jeden spolupracující vyvážející výrobce.

(176)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 2 základního nařízení v podobě přímého převodu peněžních prostředků, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(177)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(178)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je omezen na určité podniky, tj. podniky, jež vyvážejí známé značky. Vzhledem k tomu, že ke kritériím vzniku nároku na subvenci nejsou k dispozici žádné údaje právní ani správní povahy, nenasvědčuje nic tomu, že se nárok na subvenci zakládá na objektivních kritériích a podmínkách podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(179)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(180)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato částka (čitatel) byla rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobce za období šetření dosáhl, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(181)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu je v případě společností ze skupiny Chenming zanedbatelná (méně než 0,01 %).

(182)

Oficiálním dokumentem, který je tomuto programu věnován, je Oznámení lidové vlády města Šou-kuang o vyznamenání podniků za zásluhy v roce 2008 (Announcement of Shouguang People's Government on Commendation of advanced enterprises in 2008). Tento program zřízený dne 9. února 2008 vyznamenává podniky, jež v roce 2008 dosáhly vynikajících výsledků.

(183)

Do programu se mohou zapojit společnosti, jež byly uznány jako „podniky se zásluhami o přilákání zahraničních investic“ či jako „podniky se zásluhami o zahraniční obchod“ a jež vykazují pozoruhodné výsledky v zahraničním obchodu či dokázaly přilákat významné zahraniční investice. Čínská vláda k této strategii ani k vymezení „podniku se zásluhami o přilákání zahraničních investic“ či „podniku se zásluhami o zahraniční obchod“ nepředložila žádný právní ani správní předpis.

(184)

Přidělování prostředků z fondů „podnikům se zásluhami o přilákání zahraničních investic“ či „podnikům se zásluhami o zahraniční obchod“ je věcí lidové vlády města Šou-kuang.

(185)

Podle údajů čínské vlády nemusí podnik o účast v programu žádat, a proto není vydáváno žádné formální rozhodnutí o jejím schválení.

(186)

Tohoto programu využíval jeden spolupracující vyvážející výrobce.

(187)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 2 základního nařízení v podobě přímého převodu peněžních prostředků, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(188)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(189)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je omezen na určité podniky, tj. podniky se zásluhami o přilákání zahraničních investic a podniky se zásluhami o zahraniční obchod. Vzhledem k tomu, že ke kritériím vzniku nároku na subvenci nejsou k dispozici žádné údaje právní ani správní povahy, nenasvědčuje nic tomu, že se nárok na subvenci zakládá na objektivních kritériích a podmínkách podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(190)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(191)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato částka (čitatel) byla rozpočítána na celkový obrat z prodeje, jehož spolupracující vyvážející výrobce za období šetření dosáhl, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(192)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu je v případě společností ze skupiny Chenming zanedbatelná (méně než0,01 %).

(193)

Oficiálním dokumentem, jenž je tomuto programu věnován, jsou Prováděcí pravidla pro politiku podpory subjektům, proti nimž je vedeno antidumpingové, antisubvenční či ochranné šetření (Rules for the Implementation of the Support Policy for Anti-dumping, Anti-subsidy, Safeguard investigation Respondent). Podle tvrzení čínské vlády byl tento program ukončen v roce 2008, nebylo však doloženo relevantní vyhlášení právního předpisu.

(194)

Subvenci uděluje finanční odbor příslušného regionu či provincie s cílem usnadnit dané společnosti účast v antidumpingovém šetření, které pro ní vedou USA. K získání nároku na subvenci musí být společnost registrována v provincii Šan-tung (s výjimkou města Čching-tao) a postupovat v souladu s pokyny, jež vydávají ministerstvo obchodu a orgány dané provincie.

(195)

Program je specifický pro určitý region (platí pouze v provincii Šan-tung, avšak s výjimkou jejího největšího města Čhing-tao) a kritéria způsobilosti pro účast v něm nejsou objektivně stanovena právním předpisem.

(196)

Podle příslušného právního předpisu je ve prospěch žadatele hrazeno 40 % nákladů na právní poradenství.

(197)

Tohoto programu využíval jeden spolupracující vyvážející výrobce.

(198)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 2 základního nařízení v podobě přímého převodu peněžních prostředků, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(199)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na společnosti ve vymezené územní oblasti.

(200)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(201)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato částka (čitatel) byla rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobce za období šetření dosáhl, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(202)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu je v případě společností ze skupiny Chenming zanedbatelná (méně než 0,01 %).

(203)

Realizace programu se řídila Stanoviskem k urychlení rozvoje odvětví využívajících špičkových technologií (zkušební realizace) (Shoufa [2005] č. 37) (Opinion to accelerate high-tech industry development (Trial Implementation) (Shoufa [2005] No. 37), jež vydala obecní samospráva města Šou-kuang. Podle údajů čínské vlády se program opírá o konkrétní právní rámec, avšak nepředložila jeho znění.

(204)

V případě tohoto programu se jedná o subvenci, jež je poskytována ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků. K doložení kritérií vzniku nároku na subvenci nebyly předloženy žádné právní ani správní akty.

(205)

Podle údajů čínské vlády se jedná o grantový program na místní úrovni, jenž má podporovat výzkum a vývoj, úspory energie a ochranu životního prostředí. Postup podávání žádosti o účast v programu není upraven. Regionální vláda vydává nepravidelná sdělení, jimiž vyvážející výrobce informuje o tom, že jim byl udělen grant v určité výši.

(206)

Tohoto programu využíval jeden spolupracující vyvážející výrobce.

(207)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 2 základního nařízení v podobě přímého převodu peněžních prostředků, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(208)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(209)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je omezen na určité podniky. Vzhledem k tomu, že ke kritériím vzniku nároku na subvenci nejsou k dispozici žádné údaje právní ani správní povahy, nenasvědčuje nic tomu, že se nárok na subvenci zakládá na objektivních kritériích a podmínkách podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(210)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(211)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato částka (čitatel) byla rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobce za období šetření dosáhl, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(212)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí v případě společností ze skupiny Chenming 0,59 %.

(213)

Realizace programu se řídí Dočasnými opatřeními k posílení práce na ochraně práv duševního vlastnictví průmyslové zóny ve městě Su-čou a dále Správními předpisy o Fondu na ochranu práv duševního vlastnictví průmyslové zóny ve městě Su-čou.

(214)

Do programu se mohou zapojit pouze společnosti usazené v průmyslové zóně ve městě Su-čou, jež získaly osvědčení o zápisu v rejstříku autorských práv k programovému vybavení počítačů, osvědčení o zápisu v rejstříku topografie integrovaných obvodů a jež nově vytvořily výrobky známých značek.

(215)

K získání grantu na podání žádosti o registraci patentu či obchodní známky musí daná společnost vyplnit formulář žádosti o udělení ceny za známou značku na úrovni města Su-čou či nadřazeného územního celku a předložit jej odboru pro vědu a technologie uvedené průmyslové zóny. Granty uděluje průmyslová zóna ve městě Su-čou. K financování této průmyslové zóny ani ke státním orgánům, od nichž prostředky na granty získává, nebyly předloženy žádné údaje.

(216)

Tohoto programu využíval jeden spolupracující vyvážející výrobce. Komise však poznamenává, že jí k tomuto výrobci nebyla předložena žádná relevantní dokumentace, neboť jí nebyla dodána ani žádost o účast v programu, ani rozhodnutí o udělení ceny.

(217)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 2 základního nařízení v podobě přímého převodu peněžních prostředků, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(218)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(219)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je omezen na určité podniky. Vzhledem k tomu, že ke kritériím vzniku nároku na subvenci nejsou k dispozici žádné údaje právní ani správní povahy, nenasvědčuje nic tomu, že se nárok na subvenci zakládá na objektivních kritériích a podmínkách podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(220)

Tento subvenční program je specifický i ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na společnosti ve vymezené územní oblasti. Do programu se mohou zapojit pouze společnosti usazené v průmyslové zóně ve městě Su-čou.

(221)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(222)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato částka (čitatel) byla rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobce za období šetření dosáhl, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(223)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí v případě společností ze skupiny APP méně než 0,01 %.

(224)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli žádný právní základ. Program upravuje finanční pomoc společnostem v průmyslové zóně ve městě Su-čou a podle údajů čínské vlády je jeho cílem jednak urychlit reformu a modernizaci této zóny, jednak podpořit kvalitnější vědecký výzkum, kterým se podniky v této průmyslové zóně zabývají.

(225)

Do programu se mohou zapojit pouze společnosti usazené v průmyslové zóně ve městě Su-čou, jež splňují požadavky řady plánů a mají zpracovány příslušné vědeckovýzkumné projekty. Čínská vláda předložila popis programu, avšak nepředložila znění příslušných plánů.

(226)

Pomoc v rámci tohoto programu získávají společnosti, jež v průmyslové zóně investují a žádají o granty na specifické druhy opatření (výzkum a vývoj, pomoc při vývoji nových výrobků, správa práv duševního vlastnictví, rozvoj trhů v zámoří, koordinace projektů s vládou, veřejné služby v oblasti technologií). Granty uděluje průmyslová zóna ve městě Su-čou. K financování této průmyslové zóny ani ke státním orgánům, od nichž prostředky na granty získává, nebyly předloženy žádné údaje.

(227)

Tohoto programu využíval jeden spolupracující vyvážející výrobce.

(228)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 2 základního nařízení v podobě přímého převodu peněžních prostředků, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(229)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(230)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu je omezen na určité podniky. Vzhledem k tomu, že ke kritériím vzniku nároku na subvenci nejsou k dispozici žádné údaje právní či správní povahy, nenasvědčuje nic tomu, že se nárok na subvenci zakládá na objektivních kritériích a podmínkách podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(231)

Tento subvenční program je specifický i ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na společnosti ve vymezené územní oblasti. Do programu se mohou zapojit pouze společnosti usazené v průmyslové zóně ve městě Su-čou.

(232)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(233)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato částka (čitatel) byla rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobce za období šetření dosáhl, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(234)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí u společností ze skupiny APP 0,03 %.

(235)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli žádný právní základ. Podle údajů čínské vlády je program realizován v souladu se Stanoviskem průmyslové zóny ve městě Su-čou k podpoře hladkého, stabilního a rychlého hospodářského růstu a jeho cílem je urychlit strukturální růst průmyslu a zahraničního obchodu.

(236)

Do programu se mohou zapojit pouze společnosti usazené v průmyslové zóně ve městě Su-čou. Pro účast v něm nestanovily čínské orgány jednoznačná kritéria, avšak k získání grantu musí podniky usazené v průmyslové zóně dosáhnout v roce 2009 ve srovnání s rokem předchozím lepší vývozní výkonnosti.

(237)

Přestože podniky nemusí podle čínské vlády o účast v programu žádat, předložil příslušný spolupracující vyvážející výrobce formulář žádosti průmyslové zóny ve městě Su-čou o příspěvek z Fondu průmyslového rozvoje v oblasti špičkových technologií. Podle údajů čínské vlády je program vázán na vývozní výkonnost podniků tím způsobem, že je podnikům vyplácena předem stanovená částka v RMB za každý dolar, o který se zvýší objem a hodnota jejich vývozu. Tato pobídka znějící na RMB se dále rozlišuje podle druhu výrobků a modelů. Granty uděluje průmyslová zóna ve městě Su-čou. K financování této průmyslové zóny ani ke státním orgánům, od nichž prostředky na granty získává, nebyly předloženy žádné údaje.

(238)

Tohoto programu využíval jeden spolupracující vyvážející výrobce.

(239)

Program je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 2 základního nařízení v podobě přímého převodu peněžních prostředků, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(240)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, musela proto Komise s ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, opřít svá zjištění podle článku 28 základního nařízení o dostupné údaje.

(241)

Tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na společnosti ve vymezené územní oblasti. Do programu se mohou zapojit pouze společnosti usazené v průmyslové zóně ve městě Su-čou.

(242)

Program je navíc po právní stránce vázán na vývozní výkonnost, a je proto podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení pokládán za specifický a napadnutelný. Grant je spojen s vývozní výkonností a jeho výše je podle této výkonnosti určována, neboť výhoda, kterou jeho příjemci získávají, je odvozena od zvýšení objemu a hodnoty vývozu v meziročním srovnání.

(243)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(244)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato částka (čitatel) byla rozpočítána na celkový obrat z vývozu, jehož spolupracující vyvážející výrobce za období šetření dosáhl, neboť daná subvence byla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti.

(245)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí u společností ze skupiny APP 0,05 %.

(246)

Spolupracující vyvážející výrobci uvedli rovněž následující režimy a programy vázané na úspory energie a ochranu životního prostředí:

(247)

Vzhledem k tomu, že je s uvedenými programy spojeno jen málo výhod, nepovažovala Komise za nutné podrobit tyto programy šetření.

(248)

Podle údajů v podnětu poskytla čínská vláda spolupracujícím vývozcům užívací práva k pozemkům za cenu nižší než přiměřenou. V reakci na toto tvrzení předložila čínská vláda Zákon o správě půdy a Předpis č. 39 ze dne 28. září 2007 o přidělování práv užívání ke stavebním pozemkům ve státním vlastnictví na základě výzev k podávání nabídek, aukcí a cenových odhadů. Čínská vláda odmítla poskytnout jakékoli údaje ke skutečným cenám za práva užívání k pozemkům, srovnávací základ pro minimální ceny půdy, o nichž tvrdí, že existují, ke způsobu hodnocení těchto srovnávacích základů, ani k metodice, kterou se stát řídí při vyvlastňování půdy.

(249)

Podle článku 2 zákona o správě půdy je vlastníkem veškeré půdy vláda, neboť podle čínské ústavy a příslušných právních předpisů je půda v kolektivním vlastnictví čínského lidu. Podle tohoto zákona nelze půdu prodávat, lze však přidělovat práva užívání k ní; státní orgány tak činí na základě veřejných soutěží, cenových nabídek či aukcí.

(250)

Spolupracující vyvážející výrobci předložili údaje k pozemkům, jež mají v držbě, i smlouvy či osvědčení o příslušných užívacích právech; čínská vláda však neuvedla údaje k tomu, jak jsou užívací práva k pozemkům oceňována.

(251)

Poskytování užívacích práv k pozemkům čínskou vládou je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a odst. 2 základního nařízení v podobě dodání zboží, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Jak je vysvětleno ve 260. až 262. bodě odůvodnění, neexistuje v Číně fungující trh s půdou; jak ukázalo použití externího srovnávacího základu, je částka, kterou spolupracující výrobci za užívací práva k pozemkům zaplatili, výrazně pod úrovní běžné tržní ceny.

(252)

Čínská vláda byla požádána o informace ke kritériím, jejichž splněním vzniká na danou subvenci nárok, a k použití subvence, tak aby bylo možno zjistit, nakolik je přístup k subvenci omezen na určité podniky a zda se jedná o subvenci specifickou podle článku 4 základního nařízení. Čínská vláda tyto informace nepředložila. S ohledem na požadavek čl. 4 odst. 5 základního nařízení, podle nějž musí být určení, že se jedná o specifickou subvenci, „průkazně doloženo“, tak musela Komise podle článku 28 základního nařízení svá zjištění opřít o dostupné údaje. Je třeba poznamenat, že podle čl. 28 odst. 6 platí: „Nespolupracuje-li účastník řízení vůbec nebo jen částečně a následkem toho nebudou některé podstatné informace sděleny, může to vést k výsledku, který pro něj bude méně příznivý, než kdyby při šetření spolupracoval“. Přihlíženo bylo k následujícím údajům:

(253)

Důkazy o specifičnosti subvence, jež předložili žadatelé.

(254)

Zjištění (viz 77. a 78. bod odůvodnění), podle nichž směřují do papírenského průmyslu specifické subvence na základě specifického plánu pro dané odvětví, tj. pětiletky papírenského průmyslu. V této souvislosti je třeba poznamenat, že články 7 až 11 uvedeného plánu stanoví pro strukturu odvětví konkrétní pravidla, neboť uvádějí, které kategorie papírenské výroby mají být v tom kterém zeměpisném regionu země realizovány.

(255)

Důkazy (viz 76. bod odůvodnění) o tom, že je papírenský průmysl „podporovaným výrobním odvětvím“ (rozhodnutí č. 40).

(256)

Zjištění (viz 260. až 262. bod odůvodnění), že v Číně neexistuje fungující trh s půdou.

(257)

Zjištění na základě údajů spolupracujících vyvážejících výrobců, jež byla potvrzena v současně probíhajícím antidumpingovém šetření, o tom, že byla těmto výrobcům přidělena půda vzhledem k jejich projektům v oblasti papírenství (8).

(258)

Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že čínská vláda s Komisí během šetření nespolupracovala, z dostupných důkazů vyplývá, že subvence, jež jsou poskytovány společnostem v papírenském průmyslu, nejsou obecně k dispozici všem podnikům, a jedná se tedy o subvence specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády nenasvědčuje nic tomu, že se nárok na subvenci zakládá na objektivních kritériích a podmínkách podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(259)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(260)

Z výše uvedeného by měl být vyvozen závěr, že pokud jde o užívací práva k půdě, neřídí se situace v Číně tržními pravidly. Podle všeho se totiž zdá, že v Číně nejsou k dispozici žádné údaje ze soukromého sektoru, jež by mohly sloužit jako srovnávací základ. Úprava nákladů či cen tedy není v případě Číny proveditelná. Za těchto okolností se má za to, že v Číně neexistuje trh, a v souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení je oprávněné použít pro účely srovnání externí základ, tak aby bylo možno výši výhody určit. S ohledem na to, že čínská vláda nespolupracovala a nenavrhla žádný externí základ, jenž by mohl být pro srovnání použit, musela Komise ke stanovení vhodného externího srovnávacího základu využít dostupných údajů. V této souvislosti pokládala za vhodné použít k jeho stanovení údaje ze samostatného celního území Tchaj-wan, Penghu, Kinmen a Matsu (čínská Taipei) (dále jen „Tchaj-wan“).

(261)

Podle názoru Komise jsou ceny pozemků na Tchaj-wanu aproximačně nejbližší k oblastem v Číně, kde jsou spolupracující vyvážející výrobci usazeni. Všichni tito výrobci jsou usazeni na východě Číny, v rozvinutých oblastech s vysokým HDP v provinciích v okolí Šanghaje, jež se vyznačují vysokou hustotou obyvatel. Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období šetření. Tato výhoda, kterou příjemci získali, se vypočte s přihlédnutím k rozdílu mezi částkou, kterou jednotlivé společnosti za užívací práva k pozemkům zaplatily, a částkou, kterou by musely zaplatit za běžných podmínek při zohlednění tchaj-wanského srovnávacího základu.

(262)

Při tomto výpočtu použila Komise průměrnou cenu pozemků za metr čtvereční na Tchaj-wanu, jež byla upravena o depreciaci měny ode dne, kdy byla uzavřena ta která smlouva o přidělení užívacích práv k pozemkům. Údaje o cenách pozemků pro průmyslové využití byly získány z internetové stránky odboru průmyslu tchajwanského ministerstva obchodu. Depreciace měny byla vypočtena na základě míry inflace na Tchaj-wanu, kterou zveřejnil Mezinárodní měnový fond ve svém výhledu na rok 2009 s názvem World Economic Outlook. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na dobu šetření; přitom byla uvažována běžná životnost užívacích práv k pozemkům určeným k průmyslovému využití v Číně, tj. 50 let. Tato částka byla následně rozpočítána na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož spolupracující vyvážející výrobci za období šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(263)

Subvenční sazba zjištěná za období šetření u tohoto programu činí v případě společností skupiny APP 2,81 % a v případě společností skupiny Chenming 0,69 %.

(264)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobci tohoto programu v období šetření nevyužívali. Nebylo tedy zapotřebí vyhodnocovat, jedná-li se o program napadnutelný, či nikoli.

(265)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobci tohoto programu v období šetření nevyužívali. Nebylo tedy zapotřebí vyhodnocovat, jedná-li se o program napadnutelný, či nikoli.

(266)

Čínská vláda, dvě skupiny spolupracujících vyvážejících výrobců (APP a Chenming) a žadatel z Unie předložili své připomínky k poskytnutí konečných informací.

(267)

Žadatel z Unie podpořil zjištění Komise.

(268)

Čínská vláda a skupiny APP a Chenming zjištění Komise zpochybnily. Vzhledem k tomu, že argumenty již byly v plném rozsahu řešeny v rámci poskytnutí konečných informací, nejsou v tomto nařízení znovu uváděny.

(269)

Čínská vláda tvrdila, že návrh vyrovnávacích opatření svým rozsahem představuje dvojí nápravu. Bylo konstatováno, že v Unii se v rámci antidumpingových šetření vůči Číně určuje běžná hodnota podle údajů získaných od výrobců ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. V takových případech by tudíž vyrovnávací cla představovala dvojí nápravu ve stejné záležitosti, jelikož antidumpingová cla prakticky kompenzují případné subvence údajně poskytované čínským společnostem.

(270)

Skupina APP tvrdila, že pokud běžná hodnota vychází z prodeje na domácím trhu ve srovnatelné zemi, zamítnutí žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a použití nesubvencované běžné hodnoty se projeví zvýšením cla o výši subvence, a tudíž budou tyto subvence započítány dvakrát.

(271)

Čínská vláda uvedla, že stejnými údajnými zkresleními se již zabývalo souběžné antidumpingové řízení. Čínská vláda rovněž uvedla, že praxe Komise je v rozporu s právem Unie a WTO a že by Komise měla buď zastavit řízení o vyrovnávacím clu, nebo spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v souběžném antidumpingovém řízení přiznat zacházení jako v tržním hospodářství. Čínská vláda rovněž uvedla, že nepřijímá tvrzení Komise, že nedochází k dvojímu započítání na základě rozpětí újmy, které je nižší než dumpingové rozpětí. A konečně, čínská vláda namítla, že na základě zjištění odvolacího orgánu WTA ve sporu US – ČLR DS379 (9) týkajících se dvojí nápravy, by toto řízení mělo být zastaveno.

(272)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. V této souvislosti je třeba poznamenat, že dvojí náprava nehraje v tomto řízení žádnou úlohu. Ať již současné uložení antidumpingových a vyrovnávacích cel v případě netržního hospodářství může či nemůže vést k možné „dvojí náhradě“, k této situaci by mohlo z povahy věci dojít pouze v případě kumulace dumpingového rozpětí a výše subvence, tzn. pokud celková úroveň obou dvou druhů cla přesahuje vyšší z částek dumpingového rozpětí a subvence. Tak tomu ovšem, jak bude vysvětleno níže, v tomto případě není.

(273)

Především je třeba připomenout, že Unie při ukládání antidumpingových a vyrovnávacích cel na stejný výrobek uplatňuje pravidlo nižšího cla. Jinými slovy, v rámci šetření Unie Komise zjistí úroveň dumpingu, subvencí a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Úroveň cel nemůže být nikdy vyšší než rozpětí újmy, přičemž v tomto případě je rozpětí újmy stejné v obou řízeních. V souběžném antidumpingovém řízení Komise zjistila dumpingové rozpětí, které je mnohem vyšší než rozpětí újmy. V souladu s pravidlem nižšího cla Komise navrhla zavedení opatření, která jsou založena na rozpětí újmy (viz nařízení Rady (EU) č. 451/2011 ze dne 6. května 2011 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky (10). Rozpětí subvence zjištěné v rámci tohoto antisubvenčního šetření tudíž ve srovnání s dumpingovým rozpětím neposkytne výrobnímu odvětví Unie žádnou dodatečnou ochranu, neboť maximální výše antidumpingového cla již bude omezena rozpětím újmy. Proto v těchto dvou souběžných řízeních nedochází k žádnému překrývání ani kumulaci cel, a tudíž i za předpokladu, že existuje možnost dvojí nápravy, jak je popsáno v 269. bodě odůvodnění, nemůže ze zákona vyplývat žádný požadavek upravit výši dumpingu podle výše subvence. Rozdíl mezi rozpětími dumpingu a újmy zjištěnými v rámci antidumpingových řízení byl skutečně mnohem vyšší než výše subvencí zjištěná v tomto šetření. Rovněž je třeba zdůraznit, že pokud jde o skutečné složení cel, která je nutno uhradit, Komise v praxi nejprve uloží clo ve výši, jež vyplývá z šetření, které se týká vyrovnávacího cla. Pokud zůstane rozdíl mezi výše uvedenou úrovní cla a rozpětím újmy, může být tento rozdíl pokryt clem vyplývajícím z antidumpingového šetření. To však neznamená, že dochází k dvojímu započítání, jelikož celková úroveň cel by mohla být zdůvodněná již výsledkem samotného antidumpingového šetření.

(274)

Za druhé je třeba poznamenat, že opravné prostředky navržené čínskou vládou nejsou právně přípustné, neboť i) šetření prokázalo existenci vyrovnávacích subvencí, které výrobnímu odvětví Unie způsobily podstatnou újmu, a bylo shledáno, že zavedení dotyčných opatření bylo v zájmu Unie, takže toto řízení nelze ukončit, ii) ne všechny čínské strany požádaly v souběžném antidumpingovém řízení o zacházení jako v tržním hospodářství, iii) zacházení jako v tržním hospodářství nelze automaticky přiznat stranám, které o ně nepožádaly a iv) u těch stran, jejichž žádost o zacházení jako v tržním hospodářství byla zamítnuta, došlo k zamítnutí z důvodu závažných nedostatků zjištěných s ohledem na kritéria 1, 2 a 3 čl. 2 odst. 7 písm. c) základního antidumpingového nařízení.

(275)

Čínská vláda rovněž tvrdila, že Komise protiprávně použila nepříznivé závěry v důsledku nedostatečné spolupráce. V této souvislosti se čínská vláda odvolává na čl. 28 odst. 6 základního nařízení, který mimo jiné uvádí, že pokud účastník řízení nespolupracuje nebo spolupracuje jen částečně, může to vést k výsledku, který pro něj bude méně příznivý, než kdyby při šetření spolupracoval. Podle čínské vlády je uplatnění nepříznivých závěrů v rozporu s čl. 12 odst. 7 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, jakož i přílohy II antidumpingové dohody WTO.

(276)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že toto chápání čl. 28 odst. 6 základního nařízení čínskou vládou je neopodstatněné. Komise neuplatnila vůči čínské vládě žádné nepříznivé závěry v tom smyslu, že by záměrně zvolila méně příznivý výsledek pro dotyčné vývozce, ani se nesnažila uplatnit sankční možnost, co se týče existence subvencí nebo výše vyrovnávacích cel. Komise, jakožto orgán provádějící šetření, požádala čínskou vládu, aby v přiměřené lhůtě předložila soubor příslušných informací. Čínská vláda však neposkytla informace považované za nezbytné pro šetření (například kopie plánů, informace o bankách, posouzení, jež banky prováděly při poskytování úvěrů spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, ocenění práv k užívání pozemků). Za těchto okolností byla Komise nucena použít článek 28 základního nařízení o dostupných údajích umožňujících dospět k reprezentativnímu zjištění. Je vhodné zdůraznit, že to neproběhlo formou uplatnění sankčních zjištění vůči čínské vládě. Jako příklad se uvádí, že Komise neodmítla informace o právech k užívání pozemků, nýbrž že čínská vláda naopak nepředložila všechny požadované informace o oceňování těchto práv. Stejně tak Komise neuplatnila vůči čínské vládě žádné nepříznivé závěry, pokud jde o preferenční úvěrování výrobců natíraného papíru, nýbrž si musela vyhledat chybějící informace, které se týkají plánů, úlohy bank a úvěrové politiky uplatňované bankami vůči spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, jelikož tyto informace čínská vláda prostě neposkytla. Komise tedy použila veškeré informace předložené čínskou vládou. Pokud předložené informace nebyly dostatečné nebo nebyly shledány průkaznými, Komise je musela doplnit dalšími důležitými údaji, aby mohla dospět ke svým zjištěním. V některých případech nelze vyloučit, že výsledek byl pro čínskou vládu méně příznivý, než kdyby plně spolupracovala, avšak toto nebylo záměrem Komise.

(277)

Přístup Komise v tomto případě lze porovnat se způsobem, jakým pojetí „nepříznivých závěrů“ podle odstavce 7 přílohy V Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních využívají panely WTO. Například panel EC-Aircraft uplatnil nepříznivé závěry při dvou příležitostech v souvislosti se španělským programem výzkumu a vývoje „PROFIT“ v případech, kdy Unie poskytla nedostatečné údaje. Co se týče jak výše finanční částky, tak otázky faktické specifičnosti, panel nezohlednil důkazy předložené Unií a své závěry nahradil řešením navrženým žadatelem (USA) (11). V tomto šetření tomu tak nebylo, jelikož nedošlo k tomu, že by Komise nezohlednila jakékoli údaje předložené čínskou vládou a jednoduše nahradila řešení navržené žadatelem, nýbrž použila celý souhrn informací, které měla k dispozici, aby dospěla k závěru. S ohledem na tyto skutečnosti se konstatuje, že výše uvedená tvrzení musela být odmítnuta.

(278)

Jelikož Komise nepoužila nepříznivé závěry ve vztahu k čínské vládě nebo kterémukoli vývozci, tvrzení, že uplatnění nepříznivých závěrů vůči vládě je v rozporu s právem WTO, postrádá jakýkoli účel.

(279)

Toto tvrzení bylo nutno odmítnout, jelikož není podloženo skutečnými fakty. O článku 28 a o tom, na jaké případy se může uplatnit, Komise informovala čínskou vládu v prvním dopise, který čínská vláda obdržela při zahájení tohoto řízení, jakož i v posledním dopise, který čínská vláda obdržela před inspekcí na místě. Kromě toho byla čínská vláda upozorněna na důsledky nedostatečné spolupráce vysvětlené v 59. bodě odůvodnění.

(280)

Čínská vláda rovněž tvrdila, že ji Komise nikdy nepožádala, aby zajistila setkání s představiteli státem vlastněných bank.

(281)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Komise požádala o přímé zapojení čínské vlády při sjednávání schůzek s bankami, které poskytly úvěry spolupracujícím vyvážejícím výrobcům. Za tímto účelem byl také čínské vládě předán seznam bank, které takové úvěry poskytly. Čínská vláda byla rovněž požádána, aby zajistila účast představitelů bank spojených s vládní politikou a představitelů dalších finančních institucí při inspekci na místě na čínském úřadu vlády za účelem zodpovězení otázek týkajících se části dotazníku určené pro tyto strany. Čínská vláda na žádnou z výše uvedených žádostí nikdy nezareagovala.

(282)

Čínská vláda tvrdila, že použití nepříznivých závěrů je v tomto případě neodůvodněné, jelikož podle svých nejlepších schopností poskytla informace, které měla k dispozici. Čínská vláda uvedla, že banky jsou v tomto řízení třetími stranami, a nikoli zúčastněnými stranami, které jsou vymezeny v čl. 12 odst. 9 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, a proto nejsou povinny spolupracovat. Bylo rovněž konstatováno, že Komise jednala svévolně a v rozporu s pravidly WTO, jelikož čínská vláda předložila dostatečné informace o poskytování úvěrů bankami a právech k užívání pozemků.

(283)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. V této souvislosti je třeba připomenout, že Komise nepříznivé závěry vůči čínské vládě neuplatnila. Kromě toho, jak je uvedeno v 276. bodě odůvodnění, Komise použila veškeré informace, které čínská vláda poskytla, ale jelikož chyběly podstatné informace, musela údaje doplnit o další dostupné zdroje, aby dospěla k reprezentativnímu zjištění.

(284)

Pokud jde o tvrzení o zúčastněných stranách, je třeba připomenout, že čl. 12 odst. 9 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních jasně stanoví, že za zúčastněné strany lze považovat i jiné domácí nebo zahraniční strany než ty, které jsou v něm uvedeny. Pokud jde o toto řízení, Komise si na základě podnětu vyžádala informace o poskytování preferenčních úvěrů výrobcům natíraného papíru. Tyto informace navíc přímo souvisejí s bankami, jejichž většinovým vlastníkem je stát. Čínská vláda i oba spolupracující vyvážející výrobci o tom byli informováni. Skutečnost, že prostě nebyly předloženy dostatečné informace o poskytování úvěrů bankami, donutila Komisi uchýlit se k použití dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(285)

Skupina APP tvrdila, že Komise nemůže vyřadit informace, které nejsou ve všech ohledech dokonalé, pokud zúčastněná strana, která tyto informace poskytla, nicméně jednala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Skupina APP také tvrdila že i v případech, kdy některá zúčastněná strana nespolupracovala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, musí Komise při použití jí dostupných údajů brát v úvahu všechny odůvodněné skutečnosti předložené zúčastněnou stranou, ačkoli tyto skutečnosti nemusejí představovat úplné informace vyžadované od dotyčné zúčastněné strany. Komise je proto nucena jak podle základního nařízení, tak podle Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních tyto informace neopomíjet.

(286)

Čínská vláda uvedla, že uchýlit se k použití dostupných údajů není přípustné, pokud zúčastněný člen nebo zúčastněná strana prokázali, že jednali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a poskytli informace, které bylo možno ověřit, byly předány vhodným způsobem, takže je lze použít při šetření, byly předloženy včas a na takovém nosiči dat nebo v takovém počítačovém jazyce, jak o to orgány provádějící šetření požádaly.

(287)

V tomto případě tomu tak nebylo. V této souvislosti je třeba připomenout, že se Komise, aby dospěla k reprezentativnímu zjištění, uchýlila k použití dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení a čl. 12 odst. 7 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, protože čínská vláda a vyvážející výrobci navzdory opakovaným žádostem neposkytli informace, které byly považovány za nezbytné pro šetření. Komise se totiž skutečně musela snažit vyřešit základní problém, s nímž se jakožto orgán provádějící šetření setkala, tzn. skutečnost, že čínská vláda odepřela přístup k aktuálním informacím o plánech, úloze bank, hodnocení úvěrového rizika při poskytování úvěrů spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, oceňování práv k užívání pozemků nebo právních dokumentech týkajících se jednotlivých programů, jež byly předmětem šetření. Stejně tak spolupracující vyvážející výrobci neposkytli informace o úvěrech, jež jim poskytly čínské banky. Způsob, jakým čínská vláda a vyvážející výrobci spolupracovali, proto nesplňuje normy stanovené odvolacím orgánem WTO ve věci United States – Anti-Dumping Measures on Certain Hot-Rolled Steel Products from Japan (Spojené státy – Antidumpingová opatření vztahující se na některé ocelové výrobky válcované za tepla, které pocházejí z Japonska), jenž dospěl k závěru, že se od zúčastněných stran požaduje „vysoká“ úroveň spolupráce a že zúčastněné strany musí jednat podle „svého nejlepšího vědomí a svědomí“ (12). Komise nechápe, proč čínská vláda a vyvážející výrobce nemohli předložit nebo zařídit přdložení chybějící údajů, přičemž čínská vláda ani vyvážející výrobci neposkytli žádné věrohodné vysvětlení. Čínská vláda rovněž uvedla, že nebyly splněny podmínky k tomu, aby se Komise uchýlila k použití nejspolehlivějších dostupných informací, a že čínská vláda možná neposkytla určité informace prostě proto, že tyto informace neexistují, nejsou už relevantní nebo jsou nedostupné a nebyly požadovány v dotazníku nebo v předstihu před inspekcí.

(288)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba poznamenat, že jak bylo jasně prokázáno v oddíle Subvencování, bylo použití dostupných údajů jedinou možností, kterou Komise jakožto orgán provádějící šetření měla, aby dospěla k reprezentativnímu zjištění. Co se týče druhu požadovaných informací, je třeba připomenout, že Komise požádala o informace, které existovaly (například informace o plánech, úloze bank, hodnocení úvěrového rizika při poskytování úvěrů spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, oceňování práv k užívání pozemků nebo právních dokumentech týkajících se jednotlivých programů, jež byly předmětem šetření), a od zahájení řízení při mnoha příležitostech nabízela čínské vládě možnost tyto informace poskytnout.

(289)

Dále je třeba zdůraznit, že jakožto orgán provádějící šetření musela Komise vyšetřovat tvrzení, která byla uvedena v podnětu a pro něž existovaly dostatečné důkazy umožňující zahájit šetření (například o použití pětiletých plánů a průmyslové politiky pro preferenční úvěrování výrobců natíraného papíru, o úloze bank jakožto veřejnoprávních subjektů, o existenci přímých nebo nepřímých daní a grantových programů), a tak byla čínská vláda jakožto zúčastněná strana požádána, aby poskytla veškeré informace, které považuje za nezbytné. Čínská vláda však zaujala jiný přístup, který v podstatě znamenal, že sama sebe postavila do role subjektu, který nahrazuje orgán provádějící šetření. Čínská vláda skutečně chtěla sama posuzovat, co je relevantní, a předkládat pouze dokumenty, jež považuje za důležité, aniž by orgánu provádějícímu šetření povolila tyto záležitosti přezkoumat. Dokonalým příkladem, který to dokládá, je přístup čínské vlády k otázce státem vlastněných bank (viz 282. bod odůvodnění).

Čínská vláda tvrdila, že tyto banky jsou „třetími stranami“, avšak žadatel předložil dostatečné důkazy o tom, že jsou „veřejnoprávními subjekty“, takže Komise byla oprávněna žádat, aby čínská vláda poskytla požadované informace o jejich činnosti. V reakci na to čínská vláda sama rozhodla, že tyto banky nejsou veřejnoprávními subjekty, a odmítla o nich poskytnout jakékoliv informace. Toto rozhodnutí však náleží orgánu provádějícímu šetření, tj. Komisi, a nikoli čínské vládě. Takové chování zcela jednoznačně není v souladu s výše uvedenou judikaturou WTO, která stanoví, že zúčastněné strany musí jednat podle „svého nejlepšího vědomí a svědomí“. Je obtížné pochopit, jak se to srovnává se závěrem odvolacího orgánu ve věci United States – Anti-Dumping Measures on Certain Hot-Rolled Steel Products from Japan, že „…spolupráce je proces, který znamená společné pracovní úsilí stran za účelem dosažení společného cíle“ (13). Je třeba rovněž poznamenat, že Komise poskytla každé zúčastněné straně na předložení požadovaných informací dostatek času a prováděla šetření v souladu s přílohou VI Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, která stanoví pravidla pro inspekce na místě, jež mimo jiné umožňují s ohledem na získané informace na místě požádat o další podrobnosti.

(290)

Čínská vláda namítala, že požadované plány jsou objemné, protože obsahují 282 000 stran, a proto jejich překlad představuje neúměrnou mimořádnou zátěž. Tvrdila rovněž, že neví o plánech uvedených v nezávislých překladech a že v rámci řízení v USA národní pětileté plány neposkytla.

(291)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Rozsah plánů zmíněných v 65. bodě odůvodnění, které čínská vláda přeložila v čínštině, činil méně než 300 stran. Tvrzení o 282 000 stran není potvrzeno tím, co čínská vláda oficiálně předložila. Toto tvrzení je nicméně znepokojivé, protože může ukazovat na ještě mnohem podrobnější vládní zásahy, než jaké byly zjištěny v rámci tohoto šetření a souběžného antidumpingového šetření. Pokud jde o plány v nezávislých překladech, je třeba poznamenat, že Komise takovou dokumentaci obdržela od jiných zúčastněných stran, přičemž pro účely tohoto šetření byly tyto přeložené plány použity v tom rozsahu, v jakém je Komise obdržela. Závěrem je třeba objasnit, že Komise nechtěla tvrdit, že čínská vláda předložila plány pro účely řízení v USA. V 66. bodě odůvodnění se pouze uvádí, že podle všeho existují přeložené informace tohoto druhu.

(292)

Čínská vláda tvrdila, že Komise před použitím nejspolehlivějších dostupných informací musí provést analýzu, jak to vyžaduje čl. 28 odst. 3 základního nařízení, a vyslovit závěr, zda jsou splněny zvláštní podmínky stanovené v uvedeném odstavci.

(293)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že se Komise uchýlila k použití dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení, protože zvláštní podmínky stanovené v čl. 28 odst. 3 nebyly splněny. Jak je vysvětleno výše, čínská vláda buď předložila informace, které byly nedostatečné, nebo v mnoha případech požadované informace ani neposkytla. Je nutno připomenout, že informace o plánech buď nebyly poskytnuty vůbec nebo byly poskytnuty jen částečně, informace o úloze bank byly neúplné nebo nepřesvědčivé, hodnocení úvěrového rizika bankami při poskytování úvěrů spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nebylo předloženo, ocenění práv k užívání pozemků nebylo předloženo a řada právních dokumentů týkajících se některých daňových a grantových programů rovněž nebyla poskytnuta. Vzhledem k nedostatkům nebo neexistenci informací nebyla Komise schopna některé předložené informace ověřit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, vzhledem k tomu, že za těchto okolností nelze mít za to, že čínská vláda jednala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a vzhledem k neúměrným obtížím ztěžujícím snahu Komise dospět k přiměřeně správným závěrům, byla Komise nucena uchýlit se k použití dostupných údajů.

(294)

Čínská vláda rovněž tvrdila, že Komise měla jako nejspolehlivější dostupné informace použít informace, které již poskytla čínská vláda.

(295)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že Komise použila celý souhrn informací poskytnutých zúčastněnými stranami (včetně veškerých informací předložených čínskou vládou) a vyhledaných z veřejně dostupných zdrojů, aby dospěla k reprezentativnímu zjištění.

(296)

V souvislosti s úvěry bylo konstatováno, že v případě neexistence informací od konkrétních bank za účelem vyhodnocení úvěrového rizika při poskytování úvěrů se měla Komise uchýlit k vysvětlením poskytnutým Čínskou lidovou bankou (PBOC) a Čínskou bankovní regulační komisí (CBRC), jakož i k výročním zprávám komerčních bank.

(297)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba poznamenat, že banky, ačkoli o to byly výslovně požádány, potřebné údaje neposkytly. Informace poskytnuté Čínskou lidovou bankou a Čínskou bankovní regulační komisí byly pouze velmi obecné povahy a v žádném případě přímo nesouvisely s úvěry poskytnutými spolupracujícím vyvážejícím výrobcům. Čínská vláda zařadila do spisu několik výročních zpráv komerčních bank (z nichž některé byly pouze v čínštině) a tvrdila, že komerční banky o své podnikatelské činnosti rozhodují samy v souladu s právními předpisy, bez jakýchkoli zásahů jakékoli organizace nebo osoby. Jedná se však o prosté výroky, které neumožňují ověřit, zda a jak banky hodnotily úvěrové riziko při poskytování úvěrů spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, a je nutno je porovnat s konkrétními případy, jež se vyskytly při šetřeních, kdy firmy zcela jasně získaly úvěry, aniž proběhlo jakékoli zřejmé ohodnocení jejich úvěrového rizika.

(298)

Pokud jde o práva k užívání pozemků, bylo konstatováno, že Komise měla použít údaje předložené čínskou vládou, které podle čínské vlády prokazují existenci fungujícího trhu. Bylo uvedeno, že informace požadované Komisí o minimálních cenách práv k užívání pozemků byly velmi rozsáhlé a nebyly požadovány v dotazníku nebo v předstihu před inspekcí.

(299)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba připomenout, že bez informací o ocenění práv k užívání pozemků nelze dospět k jakémukoli závěru, pokud jde o existenci fungujícího trhu s pozemky v Číně, který odráží síly nabídky a poptávky. Rovněž je třeba poznamenat, že Komise dala čínské vládě dostatek času, aby poskytla tyto informace za oblasti, kde sídlí spolupracující vyvážející výrobci, avšak čínská vláda nepředložila v tomto ohledu jediný údaj. V každém případě Komise dodržela přílohu VI Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, která stanoví pravidla pro inspekce na místě, jež mimo jiné umožňují s ohledem na získané informace na místě požádat o další podrobnosti.

(300)

Čínská vláda tvrdila, že státní vlastnictví není přiměřeným kritériem pro zjištění, zda je určitá banka nebo subjekt provozující veřejnou službu veřejnoprávním subjektem, a že by k takové analýze měla Komise používat pravidla Unie pro státní podpory. Čínská vláda rovněž žádala, aby na základě zjištění odvolacího orgánu WTO ve sporu US – ČLR DS379 týkajících se definice veřejnoprávního subjektu bylo toto řízení zastaveno.

(301)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Komise v 90. bodě odůvodnění vysvětlila definici veřejnoprávního subjektu. Tato definice je v souladu s příslušnou judikaturou WTO týkající se antisubvenčních řízení, včetně výše zmíněné zprávy odvolacího orgánu. Není tudíž nutné se odchylovat od obecně přijímaného pojetí a používat jiný srovnávací základ (tj. pravidla Unie pro státní podporu), který se vztahuje na velmi odlišné odvětví práva. Je třeba si uvědomit, že právní úprava státní podpory se uplatňuje ve zcela jiných souvislostech, tj. nikoli za účelem regulace mezinárodního obchodu se zbožím, nýbrž jako doplněk ke společnému trhu. A konečně požadavek, aby bylo toto řízení zastaveno, nemá žádné právní ani věcné opodstatnění.

(302)

Čínská vláda v souvislosti s preferenčním úvěrováním výrobců natíraného papíru uvedla, že Komise neposkytla dostatečné důkazy o specifickém subvencování, jak to vyžaduje čl. 2 odst. 1 písm. a) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Bylo namítnuto, že analýza Komise nesplnila svůj úkol potvrdit de jure specifičnost údajné subvence.

(303)

Dva spolupracující vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že úvěry poskytnuté čínskými státními bankami nejsou specifické.

(304)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba připomenout, že specifičnost byla zjištěna na základě celkového souhrnu informací obsažených ve spisu včetně informací poskytnutých čínskou vládou, jejichž přehled je uveden v 92. bodě odůvodnění. Tyto informace potvrzují existenci specifičnosti de jure v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(305)

Čínská vláda rovněž tvrdila, že Komisi se nepodařilo subvencování průkazně doložit v souladu s čl. 2 odst. 4 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 5 základního nařízení, jelikož důkazy, které Komise použila, nelze považovat za skutečné důkazy, protože nejsou potvrzující, objektivní a ověřitelné, a tedy důvěryhodné.

(306)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba poznamenat, že skutečnosti popsané v 92. bodě odůvodnění průkazně dokládají specifičnost (tzn. že byly poskytnuty specifické subvence prostřednictvím odvětvového průmyslového plánu, papírenský průmysl se považuje za podporované odvětví, je potvrzena úloha komerčních bank a čínského státního plánovacího systému, jakož i vysoký úvěrový rating firem, jelikož splňují kritéria pro uplatnění konkrétních politických plánů). Tyto informace jsou potvrzující, protože jsou jasné, objektivní a přesvědčivé. Pocházejí z různých zdrojů a byly poskytnuty zúčastněnými stranami nebo vyhledány mezi veřejně dostupnými údaji.

(307)

Pokud jde o Koncepci rozvoje papírenského průmyslu na rok 2007, čínská vláda tvrdila, že papírenskému průmyslu neposkytuje specifické subvence ani preferenční zacházení. Cílem ustanovení tohoto plánu, že finanční instituce nesmějí poskytovat úvěry na jakýkoli projekt, který není v souladu s jeho regulací, je podle čínské vlády pouze pozastavit projekty, které způsobily vážné znečištění.

(308)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba poznamenat, že formulace použité v Koncepci rozvoje papírenského průmyslu na rok 2007, jak je podrobně vysvětleno v 77. bodě odůvodnění, nenechávají nikoho na pochybách o existenci specifických subvencí a preferenčního zacházení pro papírenský průmysl. Tvrzení, že podrobná pravidla týkající se finančních institucí existují pouze z důvodů ochrany životního prostředí, není skutečným zněním příslušných textů potvrzeno.

(309)

V souvislosti s politickými plány, jakož i průvodními dokumenty, například integračním projektem a směrným indexem, čínská vláda znovu zopakovala, že podle čínského zákona o legislativě nejsou jako takové právně závazné. Čínská vláda prý spíše potřebovala právně závazný prováděcí akt. Byla rovněž vznesena námitka, že plány jsou příliš obecné, než aby mohly sloužit jako podklad pro určení specifičnosti, a pouhá skutečnost, že papírenský průmysl je podporovaným odvětvím, nedokazuje, že čínská vláda výslovně omezuje přístup k subvencím jen na určité podniky.

(310)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. V této souvislosti je třeba připomenout, že šetření prokázalo, že plány jsou právně závazné z důvodů uvedených v 78. bodě odůvodnění. Šetření rovněž prokázalo, že přiznání statutu „podporovaného odvětví“ papírenskému průmyslu s sebou přináší zvláštní výhody pro příslušné podniky.

(311)

O poskytování úvěrů čínská vláda tvrdila, že z analýzy výročních zpráv čínských bank, které poskytly úvěry spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, nevyplývá, že byly úvěry poskytnuty na základě politických plánů.

(312)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Jak je uvedeno výše, výroční zprávy bank neposkytují konkrétní informace o poskytování úvěrů spolupracujícím vyvážejícím výrobcům. Ve skutečnosti jsou výroční zprávy všeobecnými dokumenty, které neposkytují žádné informace o tom, jak čínské banky poskytovaly úvěry spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, ani o způsobu, jakým banky hodnotily úvěrové riziko u spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto informace byly po zúčastněných stranách opakovaně požadovány a jsou považovány za rozhodující mimo jiné s ohledem na zjištění uvedená ve zprávě MMF z roku 2006, která naznačovala, že liberalizace bankovnictví v Číně je neúplná a úvěrové riziko není náležitě zohledněno (14), ve zprávě MMF z roku 2009, která zdůraznila nedostatečnou liberalizaci úrokových sazeb v Číně (15), ve zprávě MMF o zemích z roku 2010, která uvádí, že kapitálové náklady v Číně jsou relativně nízké, přidělování úvěrů se někdy řídí jinými než cenovými hledisky a vysoké úspory společností částečně souvisí s nízkými náklady různých vstupů (včetně kapitálu a půdy) (16), ve zprávě OECD o čínské ekonomice z roku 2010 (17) a v pracovním dokumentu hospodářské sekce OECD č. 747 o reformách čínského finančního sektoru (18), které konstatují, že vlastnictví finančních institucí je nadále převážně státní, což vede k otázkám, do jaké míry jsou rozhodnutí bank o poskytování úvěrů založena na čistě komerčních úvahách, přičemž se zdá, že banky hrají typicky roli vládních agentur s vazbami na vládu.

(313)

V souvislosti s výše uvedeným sdělením o úvěrovém ratingu čínská vláda tvrdila, že jediné sdělení o úvěrovém ratingu nelze považovat za průkazné doložení specifičnosti. Čínská vláda se domnívá, že pokud se u většiny nebo dokonce u všech úvěrů poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcům neukáže, že průmyslová politika umožnila, aby tito výrobci měli během období šetření vyšší úvěrový rating, nemůže Komise podmínky jednoho konkrétního případu vztahovat na všechna úvěrová rozhodnutí.

(314)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V tomto ohledu je třeba připomenout, že sdělení o úvěrovém ratingu zmíněné v 81. bodě odůvodnění vytváří přímou souvislost mezi příznivými vyhlídkami spolupracujícího vyvážejícího výrobce do budoucna a existencí plánů papírenské politiky a plněním jejich cílů. Při formulování svých závěrů kladla Komise značný důraz na tento dokument spolu s Koncepcí rozvoje papírenského průmyslu na rok 2007, protože – jak je popsáno výše– další informace požadované v této souvislosti, například hodnocení rizik u úvěrů, nebyly přes opakované žádosti poskytnuty.

(315)

Čínská vláda rovněž argumentovala, že Komise při analýze tvrzení o preferenčních úvěrech nevzala v úvahu oběžník PBOC o zlepšení správy zvláštních úvěrů YINFA [1999] č. 228. Podle čínské vlády výše uvedený oběžník potvrzuje, že preferenční úvěrování nebo zvláštní úvěry byly odstraněny.

(316)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba připomenout, že jak je vysvětleno v 87. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že existují novější oběžníky PBOC než oběžník z roku 1999, přičemž tyto oběžníky jednoznačně zmiňují existenci preferenčních úvěrů a dalších úvěrů určených Státní radou. Argumenty čínské vlády o zrušení preferenčního úvěrování a zvláštních úvěrů nejsou tudíž podloženy fakty o skutečných případech. Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti je třeba poznamenat, že oběžník z roku 1999 uvádí, že banky, které jsou zcela ve vlastnictví státu, musí aktivně komunikovat s orgány odpovědnými za příslušná odvětví, aby získaly jejich pochopení a podporu. To je další výrok, který potvrzuje kontrolu státních orgánů nad bankami, které jsou zcela ve vlastnictví státu.

(317)

V souvislosti s důkazy specifičnosti předloženými žadatelem byl vznesen argument, že se jedná pouze o odkazy na zjištění z různých šetření v USA, v rámci kterých byla specifičnost potvrzena mimo jiné odkazem na pětileté plány.

(318)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že aby dospěla k reprezentativnímu zjištění, použila Komise všechny podstatné informace, jež měla k dispozici. Veřejně dostupné informace uvedené v podnětu, ačkoli odkazují na zjištění jiných orgánů provádějících šetření, byly tudíž považovány za podstatné a jejich použití bylo vhodné.

(319)

V souvislosti s rozhodnutím Státní rady č. 40 a směrným indexem byl vznesen argument, že výslovně nedefinují výrobu bezdřevého natíraného papíru jako podporované odvětví nebo podporované projekty. Čínská vláda rovněž tvrdila, že výraz „podporované projekty“ zahrnuje v Číně širokou škálu hospodářských činností pokrývajících různá odvětví.

(320)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. V této souvislosti je třeba připomenout, že rozhodnutí č. 40 a směrný index definují papírenský průmysl, do něhož výroba bezdřevého natíraného papíru patří, jako podporované odvětví nebo podporované projekty. V souvislosti s podporovanými projekty je třeba připomenout, že zahrnují pouze některé činnosti v rámci 26 odvětví, a proto nelze toto třídění, které pokrývá jen určitou podmnožinu podniků v Číně, považovat za obecné a nespecifické. Komise toto považovala za nejpřirozenější výklad v situaci, kdy neměla k dispozici žádné vysvětlení (a podpůrné dokumenty) o tom, jak přesně čínská vláda používala pojem „papírenský průmysl“, například pro účely rozhodnutí č. 40 a směrného indexu.

(321)

V souvislosti se zákonem o komerčních bankách čínská vláda tvrdila, že článek 34 je obecné povahy a že v souladu s článkem 41 téhož zákona nejsou komerční banky povinny poskytovat úvěry na základě průmyslové politiky.

(322)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že znění článku 34 dává poskytování úvěrů komerčními bankami do přímé souvislosti s průmyslovou politikou státu. Nelze je tudíž považovat za ustanovení obecné a nepovinné povahy. Pokud jde o článek 41 uvedeného zákona, je třeba poznamenat, že tento článek hovoří o pravomoci komerčních bank poskytovat úvěry, avšak nestanoví podmínky, jež budou muset banky brát v úvahu při přijímání úvěrových rozhodnutí.

(323)

Skupina APP tvrdila, že poskytla Komisi dostatečné informace a dokumenty, které prokazují, že skupina APP byla ratingovou agenturou Moody v letech 2007 a 2008 hodnocena známkou A-1, a proto nebylo správné, že Komise tento rating nezohlednila a použila známku BB od agentury Bloomberg.

(324)

Ratingové zprávy předložené skupinou APP Komise pečlivě analyzovala. Tyto ratingové zprávy dávají slibný výhled papírenského průmyslu do budoucna do souvislosti s vyhlášením Koncepce rozvoje papírenského průmyslu. Informace obsažené v těchto dokumentech proto vlastně potvrzují zjištění Komise, že současný finanční stav vývozce byl zjištěn ve zkresleném tržním prostředí, a tudíž nebylo možné vycházet z této míry úvěruschopnosti čínských vývozců uznat za bernou minci. Toto tvrzení muselo být odmítnuto.

(325)

Skupina APP rovněž tvrdila, že interní zprávy o finančním řízení zmíněné v tomto bodě v připomínkách APP k poskytnutí obecných informací jsou „mnohem uspokojivější než údaje, z nichž se momentálně vychází“.

(326)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Údaje vypočtené v těchto zprávách vycházejí z finanční situace společnosti dosažené ve zkresleném tržním prostředí, které je samozřejmě ovlivněno preferenčním úvěrováním, jehož existenci Komise zjistila. Jedná se tedy o uzavřený kruh, tzn. že společnost obdrží preferenční úvěr, který má příznivý vliv na její finanční ukazatele, jež mají následně příznivý vliv na podmínky budoucích úvěrů.

(327)

Skupina APP tvrdila, že metodika použitá Komisí při stanovení srovnávacích základů pro úvěry v USD a EUR je nesprávná a že Komise započítala přirážku k sazbě LIBOR dvakrát, čímž zvýšila referenční úrokovou sazbu.

(328)

Toto tvrzení je nutno odmítnout. Komise nezapočítala přirážky k sazbě LIBOR dvakrát. Jak je vysvětleno v poskytnutí konečných informací, při zjišťování srovnávacích základů pro úvěry v USD a EUR s lhůtou splatnosti delší než 1 rok Komise k příslušné jednoleté sazbě LIBOR přičetla rozdíl mezi firemními dluhopisy s ratingem BB a s lhůtou splatnosti 1 roku a firemními dluhopisy s ratingem BB a s lhůtou splatnosti n let, kde n je počet let představující dobu, pro kterou byla „dlouhodobá sazba LIBOR v USD“ vypočtena (tj. dva roky, tři roky, …, patnáct let). Je třeba zdůraznit, že tento rozdíl, jak je popsán výše, se připočítával k „čisté“ jednoleté sazbě LIBOR (tzn. nikoli k sazbě zvýšené o x základních bodů, jak tvrdila skupina APP).

(329)

V souvislosti s tímto programem čínská vláda uvedla, že Komisi se nepodařilo specifičnost jednoznačně doložit. Uvedla, že článek 25 zákona o dani z příjmů podniků je obecný právní předpis, který se vztahuje na celé čínské hospodářství, a nikoli jen na výrobce bezdřevého natíraného papíru.

(330)

Čínská vláda také tvrdila, že kritéria způsobilosti pro tento program jsou objektivní a podrobně vymezená, že nárok na subvenci vzniká automaticky, a tudíž tento program nelze podle čl. 2 odst. 1 písm. b) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení považovat za specifický.

(331)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. Zjištění Komise byla tudíž učiněna na základě jednoznačných důkazů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že článek 25 zákona o dani z příjmů podniků omezuje přístup k tomuto programu pouze na některé podniky a odvětví, jež patří do kategorie „podporovaných“, tzn. na určitou podmnožinu podniků v Číně. Jak je uvedeno výše, Komise dospěla k závěru, že odvětví výroby natíraného papíru do této kategorie patří, a proto jsou výhody v rámci tohoto programu specifické podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Pokud jde o kritéria způsobilosti, je třeba poznamenat, že příslušná ustanovení mimo jiné uvádějí, že výrobky musí spadat do rozmezí uvedeného v popisu odvětví využívajících nejnovější a špičkové technologie v rámci klíčové podpory ze strany státu a že podniky musí neustále provádět výzkum a vývoj za účelem získání nových vědeckotechnických poznatků, inovativně uplatňovat nové poznatky nebo výrazně zdokonalovat technologie či výrobky. Tyto podmínky jako celek nelze považovat za objektivní kritéria způsobilosti, která vedou k automatickému poskytnutí subvence v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(332)

Skupina APP se dotázala, zda by se výše napadnutelných subvencí vyplývajících z těchto programů neměla vypočítávat spíše na základě daňového přiznání a platby za rok 2008 namísto za rok 2009 (období šetření). Skupina tvrdila, že tyto dva programy souvisejí s daní z příjmů, která se v Číně obvykle v plné výši platí a vyrovnává v kalendářním roce následujícím po zdaňovacím období. Proto bylo o dani z příjmů za rok 2009 nebo o jakémkoli preferenčním zacházení přiznaném za uvedený rok rozhodnuto teprve v roce 2010.

(333)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Skutečná výše získaných výhod byla potvrzena a ověřena na základě daňového přiznání za rok 2009, a proto se jedná o výhody týkající se prodeje a příjmů vytvořených v roce 2009, tj. v období šetření.

(334)

V souvislosti s tímto programem čínská vláda uvedla, že Komisi se nepodařilo specifičnost jednoznačně doložit. Rovněž uvedla, že kritéria způsobilosti pro tento program jsou objektivní a podrobně vymezená a že nárok na subvenci vzniká automaticky, a tudíž tento program nelze podle čl. 2 odst. 1 písm. b) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení považovat za specifický.

(335)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba připomenout, že šetření prokázalo existenci zvýhodněného daňového režimu určeného pro některé společnosti, u nichž je prokázáno, že provádějí určitý druh výzkumných a vývojových projektů, tzn. pro určitou podmnožinu podniků v Číně. Jak je uvedeno výše, jedná se o společnosti, které patří do odvětví, jež využívají nejnovější a špičkové technologie a jimž se dostává primární podpory od státu, a projekty vyjmenované v Průvodci hlavními odvětvími industrializace za pomoci špičkových technologií, tedy například i v rámci výroby natíraného papíru, a proto výhody v rámci tohoto programu jsou podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení specifické. Pokud jde o kritéria způsobilosti, je třeba poznamenat, že příslušná ustanovení, jež předložili spolupracující vyvážející výrobci, jsou obecná a neprůhledná, a tudíž je nelze považovat za objektivní kritéria způsobilosti, která vedou k automatickému poskytnutí subvence. Zjištění Komise byla tudíž učiněna na základě jednoznačných důkazů v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(336)

V souvislosti s tímto programem čínská vláda uvedla, že Komisi se nepodařilo specifičnost jednoznačně doložit. Bylo namítnuto, že osvobození dividend od daně není subvencí ve smyslu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, jelikož osvobození dividend od daně není svou povahou subvencí a příslušné čínské předpisy mají objasnit daňový základ, aby se zabránilo dvojímu zdanění.

(337)

Skupina APP tvrdila, že tento program není specifický, jelikož je obecně a jednotně uplatňován v celé Číně na základě objektivního kritéria, kterým je zdroj příjmů z dividend. Tvrdila také, že tento program nepředstavuje subvenci.

(338)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. V této souvislosti je třeba upozornit, že příjmy z dividend od tuzemských podniků jsou osvobozeny od daně z příjmů právnických osob odváděné tuzemskými podniky. Především je třeba připomenout, že šetření prokázalo existenci zvýhodněného daňového režimu určeného pro některé společnosti, tj. tuzemské podniky, které dostávají dividendy od jiných tuzemských podniků, a kromě toho také pro důležitá průmyslová odvětví a projekty podporované státem, jako je například i výroba natíraného papíru, tj. pro konkrétní podmnožinu podniků v Číně. Proto výhody v rámci tohoto programu jsou podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení specifické. Za druhé, jedná se o daňovou pobídku, která vede k tomu, že v souladu s definicí subvence uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. a) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a v čl. 3 odst. 1 písm. a) základního nařízení stát nevybere určitý příjem. Pokud jde o tvrzení, že cílem této pobídky je zabránit dvojímu zdanění, je třeba poznamenat, že ačkoli Dohoda WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních uznává, že členové WTO nejsou omezeni v přijímání opatření, jež mají zamezit dvojímu zdanění (viz Dohoda WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, příloha I, poznámka pod čarou č. 59), toto ustanovení je tzv. „afirmativní námitkou“ a nebyly předloženy žádné konkrétní důkazy, jež by dokládaly tvrzení, že například dividendám od tuzemských podniků je z důvodu právních závazků, jež ČLR přijala v rámci příslušných dvoustranných dohod o dvojím zdanění uzavřených se třetími zeměmi, přiznáno jiné zacházení než dividendám od podniků se sídlem mimo Čínu.

(339)

Bylo rovněž konstatováno, že tento program je zcela bezvýznamný pro podniky a odvětví, jež patří do kategorie podporovaných, avšak z definice tohoto programu vyplývá, že se vztahuje na všechny tuzemské společnosti. Čínská vláda rovněž uvedla, že čl. 2 odst. 2 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních stanoví, že stanovení obecně platných daňových sazeb se za specifickou subvenci nepovažuje. Čínská vláda proto tvrdila, že kritéria způsobilosti pro tento program jsou objektivní a podrobně vymezená a že nárok na subvenci vzniká automaticky, a tudíž tento program nelze podle čl. 2 odst. 1 písm. b) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení považovat za specifický.

(340)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. V této souvislosti je třeba připomenout, že právní předpisy, které vytyčují tento program, spadají pod kapitolu 4 „Zvýhodněné daňové režimy“ zákona o daních z příjmů podniků, která předpokládá zvláštní daňové pobídky pro významná odvětví a projekty podporované státem. Jak je vysvětleno výše, výhody v rámci tohoto programu jsou za těchto podmínek podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení specifické. Šetření neprokázalo existenci objektivních kritérií omezujících způsobilost ani nepřineslo nezvratné důkazy umožňující dospět k závěru, že nárok na subvenci vzniká automaticky. Pokud jde o tvrzení o čl. 2 odst. 2 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, je třeba poznamenat, že tento program se nevztahuje na stanovení obecně platné daňové sazby, nýbrž na existenci osvobození určitého druhu příjmů od daně, které vyplývá z příslušnosti k určitému druhu společností.

(341)

V souvislosti s tímto programem čínská vláda uvedla, že Komisi se nepodařilo specifičnost jednoznačně doložit. Byla vznesena námitka, že konkrétní obchodní kategorie taxativně vymezené zákonem nejsou specifické, protože zahrnují široké rozpětí hospodářských činností pokrývajících různá odvětví. Čínská vláda proto tvrdila, že kritéria způsobilosti pro tento program jsou objektivní a podrobně vymezená a že nárok na subvenci vzniká automaticky, a tudíž tento program nelze podle čl. 2 odst. 1 písm. b) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení považovat za specifický.

(342)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. V této souvislosti je třeba připomenout, že tento program je k dispozici pouze pro společnosti, které investují do určitých obchodních kategorií taxativně vymezených zákonem (tj. prostřednictvím katalogu, který slouží jako vodítko pro zahraniční investice do jednotlivých odvětví, a katalogu klíčových průmyslových odvětví, produktů a technologií, jejichž rozvoj stát v současné době podporuje). Skutečnost, že způsobilost je omezena na určité obchodní kategorie, potvrzuje, že tento program není běžně k dispozici pro široká hospodářská odvětví, a proto výhody, které z něho vyplývají, jsou podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení specifické. Šetření navíc neprokázalo existenci objektivních kritérií omezujících způsobilost ani nepřineslo nezvratné důkazy umožňující dospět k závěru, že nárok na subvenci vzniká automaticky. Zjištění Komise byla tudíž průkazně doložena v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(343)

Skupina APP tvrdila, že doba odepisování použitá Komisí pro výpočet výhody vyplývající z tohoto programu, která připadá na období šetření, není správná a že měla Komise použít dobu odepisování uváděnou společnostmi ze skupiny APP. Podle skupiny APP je tato metodika v rozporu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení.

(344)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Doba odepisování uváděná skupinou APP je určena pro účetní a finanční účely. Jiní spolupracující vyvážející výrobci a výrobní odvětví Unie vykázali odlišné doby odepisování. Komise proto v souladu se svou obvyklou praxí a s čl. 7 odst. 3 základního nařízení použila pro účely tohoto výpočtu jako životnost stroje dobu patnácti let, která se v dotyčném odvětví považuje za „běžnou“ dobu odepisování.

(345)

V souvislosti s tímto programem čínská vláda uvedla, že Komisi se nepodařilo specifičnost průkazně doložit. Tvrdila rovněž, že vysvětlila kritéria způsobilosti pro tento program, a tudíž není žádný důvod k tomu, aby Komise použila pouze dostupné údaje.

(346)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. V této souvislosti je třeba připomenout, že účast v tomto programu je vyhrazena pro podniky se zahraničními investicemi, které nakupují určitý druh zařízení vyrobených v tuzemsku, tj. pro určitou podmnožinu podniků v Číně, a proto výhody v rámci tohoto programu jsou podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení specifické. Šetření navíc neprokázalo existenci objektivních kritérií omezujících způsobilost ani nepřineslo nezvratné důkazy umožňující dospět k závěru, že nárok na subvenci vzniká automaticky. Zjištění Komise byla tudíž za použití předložených informací a článku 28 základního nařízení průkazně doložena v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(347)

Jak APP, tak Chenming tvrdily, že se podle Oznámení o sjednocení daní za údržbu města a výstavbu a příplatků za vzdělávání vztahujících se na domácí podniky, podniky se zahraničními investicemi a fyzické osoby vydaného Státní radou Číny dne 18. října 2010 a použitelného ode dne 1. prosince 2010 výše uvedená daň a příplatky nyní vztahují na všechny podniky a fyzické osoby v Číně bez jakékoli výjimky. Podle těchto tvrzení již není tento program subvencí napadnutelný.

(348)

Tato tvrzení byla analyzována na základě předložené dokumentace a podkladů, které strany poskytly. Čínská vláda byla požádána o potvrzení výše uvedených informací. Čínská vláda, která je účastníkem řízení a orgánem, který v rámci tohoto programu subvenci poskytuje, Komisi sdělila, že byl tento program ukončen a nebyl nahrazen žádnými jinými pobídkami souvisejícími s toutéž daňovou povinností. Na základě informací od spolupracujících vyvážejících výrobců se konstatuje, že obě uvedené skupiny prokázaly, že již nevyužívají subvencí v rámci tohoto programu. V tomto ohledu se připomíná, že v souladu s článkem 15 základního nařízení se žádná opatření nepřijmou, pokud subvence skončí nebo se prokáže, že subvence již nepředstavují žádnou výhodu pro dotyčné vývozce. Vzhledem k výše uvedenému a na základě spisu se usuzuje, že subvence v rámci tohoto programu již nepředstavují žádnou výhodu pro dotyčné vývozce. Zjištění uvedená ve 160. až 169. bodě odůvodnění byla proto odpovídajícím zpsobem upravena.

(349)

V souvislosti s těmito programy čínská vláda uvedla, že Komisi se nepodařilo specifičnost průkazně doložit. Čínská vláda tvrdila, že poskytla dostatečné informace o těchto programech a že neexistuje žádný zákon ani nařízení, které se jich týkají.

(350)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. V této souvislosti je třeba připomenout, že tyto programy byly shledány specifickými a napadnutelnými na základě informací předložených čínskou vládou a spolupracujícími vyvážejícími výrobci, přestože nebyly předloženy žádné právní předpisy jako takové. Skutečnost, že – jak tvrdila čínská vláda – nejsou pro tyto programy přijaty žádné právní předpisy, potvrzuje mimo jakoukoli pochybnost, že objektivní kritéria ani podmínky stanovené zákonem upravujícím tyto programy prostě neexistují. Zjištění Komise byla tudíž za použití předložených informací a článku 28 základního nařízení průkazně doložena v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Zdá se, že při absenci jakýchkoli kritérií či podmínek má vláda široký prostor pro vlastní uvážení, a tudíž se má za to, že přístup k subvencím je omezen jen na určité podniky.

(351)

V souvislosti s těmito programy čínská vláda tvrdila, že Komise nesprávně vykládá čl. 2 odst. 2 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, jelikož průmyslové zóny nejsou vymezenými zeměpisnými oblastmi.

(352)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. V této souvislosti je třeba připomenout, že průmyslová zóna ve městě Su-čou je jednoznačně dílčí hospodářskou a správní jednotkou v rámci výsostného území ČLR, a tedy vymezenou zeměpisnou oblastí podle čl. 2 odst. 2 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti je třeba rovněž poznamenat, že i kdyby skutečná fakta zjištěná v rámci šetření nepotvrdila výše uvedené skutečnosti, může se v průmyslové zóně, jak vyplývá již z její samotné definice, nacházet pouze podmnožina ze všech podniků na území dané země nebo v působnosti orgánu poskytujícího subvence, a v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních by se tudíž subvence poskytnuté průmyslovou zónou považovaly za specifické.

(353)

Co se týče práv k užívání pozemků, čínská vláda tvrdila, že je protiprávní použít vnější srovnávací základ spočívající v odkazu na čl. 14 písm. d) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a na rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci US – Softwood Lumber IV (USA – řezivo z jehličnatých dřevin IV). Bylo namítnuto, že právo Unie a WTO omezuje použití vnějších srovnávacích základů na velmi výjimečné okolnosti, což znamená, že je lze použít pouze tehdy, když jsou ceny uplatňované na trhu soukromými subjekty zkreslené v důsledku rozhodující úlohy vlády jakožto poskytovatele dotyčného zboží nebo služby. Podle čínské vlády Komise neprokázala, že ceny uplatňované na trhu soukromými subjekty jsou zkreslené v důsledku rozhodující úlohy čínské vlády jakožto poskytovatele.

(354)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. Především je třeba poznamenat, že pravidla WTO, jak potvrdil odvolací orgán WTO ve věci US – Softwood Lumber IV (USA – řezivo z jehličnatých dřevin IV) (DS257) a příslušný panel WTO ve věci US – China countervailing duties (USA – Vyrovnávací cla uvalená na Čínu) (DS379), nezakazují použití vnějších srovnávacích základů. Za druhé, Komise ve svém přístupu plně zohlednila zvláštní podmínky, které požaduje judikatura WTO v případech, kdy se Komise uchyluje k použití vnějších srovnávacích základů. Jak bylo prokázáno v 248. až 259. bodě odůvodnění, půda je v Číně majetkem státu a vláda poskytuje pozemky soukromým subjektům na základě nájemních smluv. Čínské orgány navíc regulují poskytování a přidělování pozemků podnikům, a to i na sekundárních trzích, a přidělování pozemků podnikům se řídí přísnými pravidly, přičemž každý druh změny přidělení pozemků, jako je například převod smlouvy o udělení práv k užívání pozemků z jednoho podniku na jiný, musí být schválen státem a potvrzen novou smlouvou o udělení práv k užívání pozemků mezi nabyvatelem a příslušným státním orgánem. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se konstatuje, že čínská vláda má rozhodující úlohu v udělování práv k užívání pozemků a že jakékoli ceny uplatňované na čínském trhu soukromými subjekty (pokud vůbec existují – v rámci tohoto šetření totiž nebyly žádné takové ceny předloženy) jsou nutně zkreslené v důsledku rozhodující úlohy čínské vlády jakožto poskytovatele a jeho monopolního postavení regulátora transakcí s pozemky. V důsledku toho by finanční příspěvek čínské vlády prakticky určoval úroveň případných cen uplatňovaných soukromými subjekty.

(355)

Čínská vláda rovněž tvrdila, že zvolení Tchaj-wanu jako vnějšího srovnávacího základu znamená, že Komise nepoužila vnější srovnávací základ, který se vztahuje k převládajícím podmínkám na trhu v Číně nebo na ně odkazuje či s nimi souvisí. Bylo namítnuto, že použití tchajwanského základu pro vyrovnání rozdílů v poměrných výhodách jednotlivých zemí je výslovně zakázáno pravidly WTO.

(356)

Tato tvrzení musela být odmítnuta. Komise považuje Tchaj-wan (19) za vhodný vnější srovnávací základ s ohledem na celkový souhrn informací ve spisu, tzn. s ohledem na i) úroveň hospodářského rozvoje a hospodářskou strukturu na Tchaj-wanu a v příslušných čínských provinciích, kde sídlí spolupracující vyvážející výrobci, ii) prostorovou blízkost těchto dvou čínských provincií a Tchaj-wanu, iii) vysoký stupeň rozvoje infrastruktury Tchaj-wanu i těchto dvou čínských provincií iv) silné hospodářské vazby a přeshraniční obchod mezi Tchaj-wanem a ČLR, v) podobnou hustotu obyvatelstva v dotčených čínských provinciích a na Tchaj-wanu, vi) podobný typ pozemků a transakcí použitých pro stanovení srovnávacího základu na Tchaj-wanu a v ČLR a vii) společné demografické, jazykové a kulturní charakteristiky Tchaj-wanu a ČLR. Ťiang-su a Šan-tung jsou navíc považovány za provincie s nejrozvinutějším zpracovatelským průmyslem v ČLR (20). Přestože úroveň HDP na obyvatele není u Tchaj-wanu a dotyčných dvou čínských provincií shodná, HDP těchto čínských provincií v posledních letech rychle roste, takže Tchaj-wan dohánějí.

Nejnovější údaje navíc naznačují, že ČLR i Tchaj-wan mají podobné míry růstu reálného HDP (21). Zároveň je třeba poznamenat, že přesné srovnání mezi HDP země s netržním hospodářstvím (ČLR) a HDP země se zavedeným tržním hospodářstvím (Tchaj-wanu) není rozhodující, protože je zcela běžné, že pokud jde o HDP, netržní hospodářství zaostává za fungujícím tržním hospodářstvím. Nabídku a poptávku po průmyslových pozemcích může navíc ovlivňovat mnoho dalších faktorů, například pravidla plánování, politika životního prostředí apod. Skutečnou otázkou je, jaké by byly „převládající podmínky na trhu“, pokud jde o práva k užívání pozemků v ČLR, kdyby se jednalo o fungující tržní hospodářství, přičemž na základě všech dostupných důkazů se zdá, že by byly velmi podobné podmínkám na Tchaj-wanu.

(357)

Na základě celkového souhrnu výše uvedených informací se má za to, že zvolený srovnávací základ je v souladu s požadavky rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci US – Softwood Lumber IV (USA – řezivo z jehličnatých dřevin IV) (odst. 103), které konstatovalo, že „zvolený srovnávací základ se musí nicméně vztahovat k převládajícím podmínkám na trhu v dané zemi nebo na ně odkazovat či s nimi souviset a musí odrážet cenu, kvalitu, dostupnost, prodejnost, přepravu a jiné podmínky nákupu nebo prodeje, jak to vyžaduje čl. 14 písm. d)“. Celkový souhrn podmínek na Tchaj-wanu se skutečně vztahuje k převažujícím podmínkám na trhu v dotyčných dvou čínských provinciích. Pozemky jsou k dispozici v oblastech s podobně hustým osídlením, prostorová blízkost oblastí zajišťuje, že kvalita pozemků je podobná, zatímco skutečnost, že Tchaj-wan a dotyčné dvě čínské provincie mají stejný jazyk a kulturu, vývozně orientované hospodářství a významná odvětví zpracovatelského průmyslu, potvrzuje, že cena, prodejnost a další podmínky nákupu nebo prodeje pozemků jsou úzce spjaty.

(358)

Spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že informace, jež měla Komise k dispozici, byly dostatečné k závěru, že v Číně existuje trh s pozemky.

(359)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Na základě informací, které měla Komise k dispozici, nebylo možné dospět k závěru, že v Číně existuje funkční trh s pozemky. Z právních předpisů, jež čínská vláda poskytla Komisi, je zřejmé, že veškerá půda v ČLR patří státu a pozemky jsou poskytovány pouze na základě nájemních smluv. Čínské úřady mají plně pod kontrolou nabídku a přidělování pozemků podnikům, a to včetně transakcí na sekundárním trhu. Navzdory příslušným žádostem Komise nebyly předloženy žádné důkazy, že v oblasti udělování práv k užívání pozemků existuje nějaký tržní mechanismus. Situace je podrobně vysvětlena v 354. bodě odůvodnění, který se týká podobných tvrzení čínské vlády.

(360)

Skupina APP uvedla, že by se jako srovnávací základ měly použít současné čínské ceny týkající se práv k užívání pozemků nebo případně dnešní ceny půdy v indickém státě Maháráštra. Skupina Chenming rovněž navrhla jako srovnávací základ indický stát Maháráštra.

(361)

Jak již bylo popsáno v 359. bodě odůvodnění, funkční trh s pozemky v Číně neexistuje. Proto není vhodné používat jako srovnávací základ dnešní čínské ceny týkající se práv k užívání pozemků. Ve svých tvrzeních, že jako srovnávací základ by se mohly použít ceny pozemků ve státě Maháráštra, vycházeli vyvážející výrobci ze srovnání indického státu Maháráštra, pokud jde o HDP na obyvatele a hustotu osídlení v době pořízení práv k užívání pozemků. Jak je vysvětleno výše, Komise je toho názoru, že HDP na obyvatele a hustota obyvatelstva nemohou být jedinými rozhodujícími faktory při výběru země nebo oblasti za účelem jejího použití jako vnějšího srovnávacího základu. V každém případě, metodika navržená spolupracujícími vyvážejícími výrobci není v souladu s jejich tvrzeními. V období šetření činila v Bombaji, hlavním městě a zdaleka nejrozvinutější oblasti státu Maháráštra, úroveň příjmů na jednoho obyvatele 2 675 USD, což je ve skutečnosti méně než čínský celostátní průměr 3 529 USD (22), nemluvě o HDP na obyvatele ve vysoce rozvinutých provinciích Šan-tung a Ťiang-su (5 255 USD respektive 6 550 USD). Co se týče hustoty osídlení, ani ta není sama o sobě rozhodujícím faktorem, ale pro pořádek uvádíme, že ve státě Maháráštra připadá 314 obyvatel na 1 km2, zatímco v Ťiang-su je to 736 obyvatel na 1 km2 a v Šan-tungu 600 obyvatel na 1 km2, což znamená, že tyto hodnoty nejsou na stejné úrovni. Další faktory, jako je nedostatek prostorové blízkosti a společných charakteristik mezi Indií a Čínou, navíc vedou k závěru, že srovnávací základ v podobě státu Maháráštra se nevztahuje k převládajícím podmínkám na trhu v Číně ani na ně neodkazuje a nesouvisí s nimi. Z důvodů vysvětlených v 356. bodě odůvodnění trvá Komise na svém názoru, že ceny pozemků na Tchaj-wanu jsou jako vnější srovnávací zaklad mnohem vhodnější.

(362)

Skupina APP tvrdila, že některá práva k užívání pozemků, jež Komise vzala v úvahu při výpočtu výhody vyplývající z tohoto programu, již nemá skupina APP v držení. Skupina APP dále tvrdila, že na základě informací z internetových stránek odboru průmyslu tchajwanského ministerstva obchodu došla k jiné průměrné ceně pozemků za metr čtvereční a že Komise nevyvinula žádnou snahu hledat reprezentativní nabídky průmyslových pozemků.

(363)

Pokud jde o celkovou rozlohu pozemků, které skupina APP využívala, Komise toto tvrzení skupiny APP zohlednila a na základě informací a důkazů předložených v připomínkách k zveřejnění konečných informací je akceptovala. Takto opravený údaj se odrazil ve výpočtu subvence. Pokud jde o informace získané z Tchaj-wanu, oznamuje se, že toto tvrzení muselo být odmítnuto. Ačkoli tato strana nenavrhovala použít tuto cenu pro výpočet vhodného srovnávacího základu, je třeba zdůraznit následující skutečnosti. Komise použila, co se týče cen pozemků na Tchaj-wanu, informace dostupné ve spise a metoda, kterou došla ke srovnávací ceně byla stranám sdělena a vysvětlena v oznámení týkajícím se případu ze dne 11. února 2011. Na druhé straně údaje, které předložila skupina APP, se týkají pouze února 2011, tj. jiného období, než bylo použito ve výpočtu Komise, a také se zdá, že se jedná pouze o příklady určitých údajů vztahujících se pouze k některým oblastem Tchaj-wanu. Komise se také nemůže vyjádřit k výpočtu srovnávacího základu, který provedla skupina APP, jelikož APP neposkytla žádné podrobnosti o metodě výpočtu a nezdůvodnila, proč by její výpočet měl lépe odrážet ceny pozemků na Tchaj-wanu.

(364)

Spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že jakákoli subvence v podobě udělení práva k užívání pozemku za nižší než přiměřenou odměnu nebude specifická.

(365)

Toto tvrzení muselo být odmítnuto. Jak již bylo vysvětleno v konečném informačním dokumentu, čínská vláda poskytla v souvislosti s tímto programem nedostatečné informace, které musely být ve spisu doplněny o další informace a údaje. Na tomto základě se tudíž dospělo k uvedeným zjištěním, která jsou vysvětlena a rozebrána v 253. až 258. bodě odůvodnění.

(366)

Skupina APP tvrdila, že úroková sazba použitá Komisí k přepočtu nominální hodnoty subvence na hodnotu v období šetření není správná.

(367)

Komise toto tvrzení skupiny APP zohlednila a na základě informací a důkazů předložených v připomínkách k zveřejnění konečných informací je akceptovala. Při výpočtu subvence byla použita úroková sazba navržená skupinou APP. Tato změna se již odráží v bodech odůvodnění týkajících se výpočtu rozpětí subvence a ve výsledných rozpětích subvence u jednotlivých dotyčných programů.

(368)

Skupina APP tvrdila, že výše subvence musí být vyjádřena jako procento jimi uváděné ceny CIF, a ne jako procento z obratu a že Komise by pro výpočet rozpětí subvence měla použít tuto metodu.

(369)

Předložené argumenty byly analyzovány v souladu s dokumentací a podklady, které příslušná strana poskytla. Je třeba poznamenat, že s výjimkou jednoho ze subvenčních programů, jež byly shledány jako napadnutelné, nebylo u žádného jiného programu konstatováno, že je závislý na vývozní výkonnosti a poskytovaný podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Proto byla výše subvence přepočtena na celkový obrat z prodeje společností skupiny APP v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, který zní: „Pokud se subvence neposkytuje podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků, určí se výše napadnutelné subvence tak, že celková výše subvence se přiměřeně přepočte na množství výrobků, které byly v posuzovaném období vyrobeny, prodány nebo vyvezeny“. Jelikož není tato subvence spojena s výrobou žádného konkrétního výrobku ani s vývozem, je nejvhodnějším ukazatelem celkový obrat z prodeje, kterého daná společnost dosáhla. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že příslušný obrat byl stanoven na základě, jenž zajišťuje, že odráží co nejvěrněji prodejní hodnotu výrobku, který prodává společnost, jež je příjemcem. Tato změna je již zohledněna v bodech odůvodnění týkajících se výpočtu rozpětí subvence a ve výsledných rozpětích subvence pro jednotlivé dotčené programy. Jakákoli jiná navrhovaná metoda výpočtu napadnutelných subvencí by byla v rozporu s příslušnými ustanoveními základního nařízení (články 7 a 15) a s úředním postupem Komise při jejích antisubvenčních řízeních, kterým vybírá vhodného čitatele/jmenovatele pro přepočet výše napadnutelných subvencí.

Uvedená strana se rovněž odvolávala na část obecných zásad (23) týkající se výpočtu subvencí na jednotku jako na základ pro své tvrzení. Nicméně ze stejných důvodů, jaké byly uvedeny výše, nebyl výpočet na jednotku považován za vhodný přístup pro tento případ. Navrhovaná metodika se skutečně nepokládá za reprezentativní, neboť směšuje obrat a počet vyrobených jednotek, pouze co se týče dotčeného výrobku, a nezohledňuje počet jiných vyrobených výrobků. Nebyly předloženy ani ověřeny žádné informace o celkovém počtu vyrobených jednotek všech výrobků podle jednotlivých společností a subvence nebyly v žádném případě poskytovány na základě množství. Co se týče cen CIF, je na místě připomenout, že údaje ze spisu naznačují, že se tyto ceny liší jak mezi různými typy výrobků, tak v rámci jednoho typu. Dotčené subvence každopádně nesouvisí s typem výrobku. Komise navíc stanovila výši subvencí v ČLR a přepočetla ji tak, že vydělila výši celkové subvence výší obratu zaznamenaného v Číně, s ohledem na zvláštní situaci příslušných spolupracujících čínských vyvážejících výrobců. Tím je zajištěno použití ověřené výše subvencí a nejvhodnějšího obratu. A konečně se připomíná, že vzhledem k praktickým okolnostem tohoto řízení, tj. uvalení antidumpingových a antisubvenčních cel na úrovni rozpětí újmy, se usuzuje, že to nemá absolutně žádný dopad na postavení APP, bez ohledu na to, jaká metoda pro přepočet napadnutelných subvencí a vyrovnávacího cla se použije.

(370)

Výše valoricky vyjádřených subvencí, jež byly poskytnuty vyšetřovaným společnostem a jsou napadnutelné v souladu se základním nařízením, jsou uvedeny v této tabulce:

(371)

Z informací z podnětu a od spolupracujících čínských vyvážejících výrobců je patrné, že v ČLR existují i další známí výrobci dotčeného výrobku. Nicméně s ohledem na skutečnost, že uvedený objem vývozu byl shledán vyšším než údaj o dovozu získaný z Eurostatu, byla úroveň spolupráce považována za vysokou. V zájmu účelnosti opatření bylo tedy pokládáno za vhodné stanovit výši subvence v případě nespolupracujících vyvážejících vývozců na nejvyšší úrovni subvencování, jež byla zjištěna u spolupracujících vyvážejících výrobců, tj. na úrovni 12,04 %.

(372)

Během období šetření vyrábělo obdobný výrobek čtrnáct známých výrobců a někteří další velmi malí výrobci v Unii. Odhaduje se, že údaj poskytnutý sdružením CEPIFINE představuje 98 % výroby výrobců v Unii. Na tomto základě bylo odhadnuto, že celková výroba v Unii během období šetření činila asi 5 270 000 tun. Výrobci v Unii tvořící celkovou výrobu Unie představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(373)

Výroba bezdřevého natíraného papíru je energeticky a kapitálově náročná. Z tohoto důvodu se uplatňují úspory z rozsahu, které vysvětlují koncentraci výroby do několika velkých společností, doplněných o menší výrobce, kteří se zaměřují na zeměpisně blízké trhy. Většinu trhu Unie pokrývá pět podobně velkých výrobců s výrobními závody po celé Evropě. Velká část bezdřevého natíraného papíru představuje výrobek komoditního typu, s nímž se obchoduje hlavně prostřednictvím obchodníků a velkoobchodníků s papírem. Tyto distribuční kanály se vyznačují vysokým stupněm koncentrace kupní síly a transparentnosti cen prostřednictvím cenových nabídek.

(374)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že bezdřevý natíraný papír vhodný pro kotoučové tiskařské stroje by měl být zahrnut do oblasti působnosti tohoto šetření. Na základě tohoto tvrzení by podle této strany nemělo výrobní odvětví Unie, které podalo podnět, v tomto řízení dostatečně silnou pozici. Vzhledem k závěrům uvedeným ve 22. a 25. bodě odůvodnění, tedy že bezdřevý natíraný papír vhodný pro kotoučové tiskařské stroje a bezdřevý natíraný papír používaný při archovém tisku jsou dva různé výrobky, muselo být toto tvrzení odmítnuto.

(375)

Čínská vláda poznamenala, že jeden z reprezentativních výrobců byl údajně ve spojení s čínskou společností, a proto by měl být z definice výrobního odvětví Unie vyloučen. Šetření však ukázalo, že výrobky vyráběné zmíněnou čínskou společností nejsou dotčeným výrobkem. Tento vztah proto neměl žádný dopad na analýzu újmy ani na zahrnutí tohoto výrobce v Unii do výrobního odvětví Unie, tak jak bylo vymezeno.

(376)

Spotřeba byla stanovena na základě těchto údajů:

(377)

Na tomto základě byla celková spotřeba v Unii zjištěna takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(378)

Celkově spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 14 %. Bylo zjištěno, že spotřeba nejprve mezi lety 2006 a 2007 vzrostla o 4 %, načež mezi rokem 2007 a obdobím šetření klesla o 18 %. Snížení spotřeby v roce 2008 a v období šetření bylo způsobeno nižší poptávkou, zejména v první polovině roku 2009 v důsledku hospodářského útlumu.

(379)

Jak je uvedeno ve 376. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že ověřená výše celkového objemu prodeje dotčeného výrobku uskutečněného spolupracujícími vyvážejícími výrobci z ČLR na trhu Unie byla vyšší než údaje o objemu dovozu vykázané Eurostatem. Jelikož byly ověřené informace považovány za přesnější než dostupné statistické údaje, byl celkový objem dovozu z ČLR stanoven na základě ověřených informací poskytnutých spolupracujícími společnostmi. Objem prodeje spolupracujících společností, u nichž bylo zjištěno, že v posuzovaném období vyvážely pouze vícevrstvý kartón a lepenku, byl z celkového dovozu vyloučen, protože bylo konstatováno, jak je vysvětleno ve 47. bodě odůvodnění, že vícevrstvý papír, kartón a lepenka by neměly být považovány za dotčený výrobek. Jelikož se údaje o dovozu dotčeného výrobku týkají pouze dvou společností, bylo z důvodu zachování jejich důvěrné povahy považováno za vhodné vykázat je v podobě indexu.

Tabulka 2

Celkový subvencovaný dovoz z ČLR

(380)

Objem celkového dovozu z ČLR během posuzovaného období dramaticky vzrostl téměř na trojnásobek. V důsledku toho jeho podíl na trhu významně stoupl z přibližně 1 % v roce 2006 na více než 4 % v období šetření. To je nutno posuzovat na pozadí klesající spotřeby, která se ve stejné době snížila o 14 %. Průměrné ceny subvencovaného dovozu z ČLR vykázaly během posuzovaného období pokles o 8 %.

(381)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých druhů výrobku prodávaných výrobci v Unii odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z ČLR prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající cla a náklady po dovozu.

(382)

Jak je vysvětleno v 51. bodě odůvodnění, byla spolupráce čínských vývozců velmi intenzivní a má se za to, že pokrývá celkový objem vývozu z ČLR do Unie během období šetření. U dvou čínských vyvážejících výrobců, kteří se původně přihlásili, bylo – jak je vysvětleno v 52. bodě odůvodnění – shledáno, že dotčený výrobek na trh Unie nevyvážejí, a proto nebyl dovoz jejich výrobků vzat pro účely analýzy cenového podbízení v úvahu. Do srovnání nebyl zahrnut ani vývoz jedné společnosti patřící do skupiny jednoho ze spolupracujících vyvážejících výrobců, neboť žádný z reprezentativních výrobců v Unii nevyrábí srovnatelné druhy výrobků. V souvislosti s objemem vývozu této konkrétní společnosti je třeba poznamenat, že představoval pouze menší část celkového vývozu skupiny a jeho cenová hladina byla podle všeho v souladu s celkovou cenovou hladinou vývozu skupiny.

(383)

Srovnání ukázalo, že v období šetření byl dotčený subvencovaný výrobek z ČLR prodáván v Unii za ceny, které byly průměrně o 7,6 % nižší než prodejní ceny výrobců v Unii. Úroveň rozpětí cenového podbízení je třeba posuzovat na pozadí vysoké úrovně transparentnosti cen podporované cenovými nabídkami, která je pro distribuční trh s bezdřevým natíraným papírem charakteristická.

(384)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnovalo šetření dopadů subvencovaného dovozu na výrobce v Unii posouzení všech hospodářských ukazatelů s významem pro posouzení stavu výrobců v Unii od roku 2006 do konce období šetření.

(385)

Makroekonomické prvky (výroba, kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst a výše napadnutelných subvencí) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a to na základě informací poskytnutých sdružením CEPIFINE.

(386)

Analýza mikroekonomických prvků (průměrných jednotkových cen, zaměstnanosti, mezd, produktivity, zásob, ziskovosti, peněžního toku, investic, návratnosti investic, schopnosti získávat kapitál) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, a to na základě informací, které byly od nich obdrženy a řádně ověřeny.

(387)

Bylo vzneseno tvrzení, že v rámci analýzy újmy nebyly všechny ukazatele újmy u žadatelů a výrobního odvětví Unie jako celku analyzovány jednotně a komplexně. Zúčastněné strany tvrdily, že závěry o podstatné újmě by byly odlišné, kdyby byly na úrovni žadatelů zjištěny některé ukazatele, jako je podíl na trhu.

(388)

Za prvé je třeba poznamenat, že prohlášení těchto stran jsou, jak se zdá, vypracována na základě ukazatelů vypočítaných z odlišných souborů údajů a informací, než které byly zjištěny v průběhu šetření a jsou uvedeny níže. Proto jsou tyto závěry věcně nesprávné, a tudíž bezpředmětné.

(389)

Za druhé, Komise běžně hodnotí makroekonomické faktory pro určení újmy utrpěné na úrovni výrobního odvětví Unie jako celku, jak bylo vysvětleno výše. V rámci tohoto šetření bylo výrobní odvětví Unie vymezeno na úrovni výrobců v Unii, na něž připadá celková produkce Unie, jak je vysvětleno v 372. bodě odůvodnění, a to nehledě k tomu, zda výrobci stížnost podpořili nebo zda při šetření spolupracovali.

(390)

Mikroekonomické faktory se analyzují na úrovni reprezentativních výrobců v Unii bez ohledu na to, zda stížnost podpořili či nikoli. Na reprezentativní výrobce připadalo 58 % produkce v Unii. Žádný z ostatních výrobců v Unii se nepřihlásil s tvrzením, že by závěry Komise o mikroekonomických faktorech byly nespolehlivé nebo nepodložené. Proto není žádný důvod zpochybňovat zjištění učiněná na základě informací poskytnutých pouze reprezentativními výrobci v Unii.

(391)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že jeden ze čtyř reprezentativních výrobců plně nespolupracoval, neboť prý byl ve spojení s jiným výrobcem v Unii, který při šetření rovněž nespolupracoval. Spojení těchto společností se prý zakládalo na přechodných dohodách uzavřených v okamžiku, kdy spolupracující výrobce v Unii nabyl část podniku druhého výrobce na výrobu bezdřevého natíraného papíru. Tato strana tvrdila, že spolupracující výrobce v Unii ovládá na základě těchto přechodných dohod několik papíren, jež zůstaly ve vlastnictví výrobce, jehož část podniku byla předmětem akvizice. Na podporu svého tvrzení odkázal vyvážející výrobce na rozhodnutí Komise ze dne 31. října 2008 (24), jež v době uvedené akvizice zkoumalo, měla-li by být tato transakce považována za získání ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (25).

(392)

Šetřením se však potvrdilo, že akciový podíl daného výrobce z Unie je zanedbatelný a nachází se pod hranicí stanovenou v článku 143 prováděcího předpisu k celnímu kodexu (26). Z uvedených přechodných dohod navíc nevyplývá, že by mezi těmito společnostmi existoval vztah, jenž by šel nad rámec běžného obchodního vztahu mezi zákazníkem a dodavatelem. Smyslem těchto přechodných dohod je zejména zorganizovat prodej natíraného papíru během přechodného období s tím, že výrobce v Unii během tohoto přechodného období pouze plní funkci srovnatelnou s obchodním zástupcem. Tento výrobce v Unii ve svých konsolidovaných a auditorem ověřených účetních závěrkách a ve své odpovědi na dotazník dále vykázal příjem z provize, kterou jako obchodní zástupce daných papíren získal; vlastnické podíly v těchto papírnách, a tedy ani náklady s papírnami spojené tento výrobce naopak nevykázal.

(393)

Podle uvedeného rozhodnutí Komise byla transakce mezi uvedenými společnostmi pokládána za akvizici části podniku dané společnosti výrobcem v Unii, a nikoli za převzetí společnosti jako takové. Z rozhodnutí nevyplývá, že by po této akvizici měly být společnosti pokládány za jeden subjekt; zejména společnosti nezaložily společný podnik (joint venture). Dále je třeba poznamenat, že byl předmět šetření v uvedeném rozhodnutí zeměpisně vymezen jako Evropský hospodářský prostor, a nikoli jako Unie. Je rovněž nutno poznamenat, že Komise v uvedeném rozhodnutí nepodrobila vztah mezi těmito společnostmi analýze podle článku 143 prováděcího předpisu k celnímu kodexu.

(394)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k názoru, že uvedené dvě společnosti nejsou ve spojení ve smyslu článku 143 prováděcího předpisu k celnímu kodexu, a že daný výrobce v Unii tedy během šetření plně spolupracoval.

(395)

Při analýze mikroekonomických ukazatelů nebylo za celé období, jež bylo předmětem šetření, přihlíženo k údajům o papírnách, které nabyl výše uvedený výrobce v Unii, tak aby byl za toto období prezentován plně srovnatelný trend.

(396)

Tento vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že každá dceřiná společnost výrobců z Unie měla vyplnit samostatný dotazník, jelikož jde o samostatné právní subjekty.

(397)

V případě dotyčného výrobce z Unie se mělo za to, že pro smysluplnou odpověď a analýzu aspektů újmy bude jeden dotazník stačit. Odpovědi především poskytly podrobný přehled informací na úrovni jednotlivých papíren a během inspekcí na místě mohly být ověřeny všechny potřebné údaje týkající se všech výrobců nebo prodejců obdobného výrobku, kteří jsou s nimi ve spojení.

(398)

V následném podání uvedený vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že stejná společnost plně nespolupracovala, neboť vyplnila dotazník jménem neexistujícího subjektu a auditované účty společnosti neodpovídají údajům, které poskytla v odpovědi na dotazník. Závěry předchozího bodu odůvodnění jsou významné i v tomto ohledu.

(399)

Po poskytnutí zjištění čínská vláda a jeden čínský vyvážející výrobce namítli, že makroekonomické údaje použité pro analýzu jsou neúplné a nepřesné, a nemohou být tedy použity jako důkaz podstatné újmy.

(400)

Inspekce na místě u sdružení, které podalo podnět, potvrdila, že údaje použité pro stanovení makroekonomických ukazatelů jsou přímo získány od výrobců v Unii, kteří představuji přibližně 98 % celkové výroby v Unii, a jsou dostatečně podrobné, aby umožnily identifikovat informace týkající se dotčeného výrobku. Předpoklady nebo odhady tudíž vycházejí z přiměřeného a podloženého základu, např. kotouče určené k rozřezání nebyly vzaty v úvahu vzhledem k tomu, že se ukázalo, že jejich podíl na celkovém objemu prodeje reprezentativních výrobců v Unii je naprosto zanedbatelný. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(401)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výroba výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 20 %. Je třeba poznamenat, že navzdory nárůstu spotřeby Unie mezi léty 2006 a 2008 přibližně o 1 % klesla výroba výrobního odvětví Unie v této době o 2 %, zatímco mezi rokem 2008 a obdobím šetření významně klesla v návaznosti na pokles spotřeby Unie.

(402)

Od roku 2000 vynaložili výrobci v Unii zásadní restrukturalizační úsilí zaměřené na řešení strukturálního přebytku kapacity. Prostřednictvím konsolidace a uzavírání papíren snížilo výrobní odvětví Unie svou kapacitu výroby bezdřevého natíraného papíru mezi rokem 2006 a obdobím šetření přibližně o 770 000 tun, tj. o 11 %.

(403)

I přes pokles celkové kapacity se míra využití ještě více snížila, a to z 92 % v roce 2006 na 83 % v období šetření. K hlavnímu poklesu došlo v době od roku 2008 do období šetření. Je třeba poznamenat, že vysoké využití kapacity je důležitým faktorem pro dlouhodobou životaschopnost výrobců papíru, a to v důsledku vysokých investic do stálých aktiv. Proto byla míra využití kapacity během období šetření považována za nízkou.

(404)

Údaje o prodeji uvedené v následující tabulce se týkají objemu prodaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie.

Tabulka 4

Objem prodeje a podíl na trhu

(405)

Zatímco spotřeba Unie vzrostla mezi léty 2006 a 2007 o 4 % (viz 377. bod odůvodnění), objem prodeje dotčeného výrobku uskutečňovaného výrobním odvětvím Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie vzrostl během téže doby jen o 2 %. To znamená, že výrobní odvětví Unie nemohlo ze zvýšené spotřeby v tomto období v plném rozsahu těžit. A kromě toho, zatímco mezi rokem 2008 a obdobím šetření spotřeba v Unii klesla o 15 %, objem prodeje všech výrobců v Unii se snížil ještě víc, a sice o 18 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se po malém zvýšení v roce 2007 v důsledku toho trvale a významně snižoval, což se projevilo snížením podílu na trhu během posuzovaného období o 5 procentních bodů.

(406)

Jedna skupina čínských vyvážejících výrobců tvrdila, že tržní podíl výrobců v Unii by měl rovněž zahrnovat dovoz ze Švýcarska, protože příslušné výrobky pocházejí z papírny, která patří jednomu reprezentativnímu výrobci v Unii.

(407)

Zeměpisný rozsah antisubvenčního šetření se omezuje na Unii. Proto muselo být toto tvrzení odmítnuto.

(408)

Bylo rovněž vzneseno tvrzení, že podíl žadatelů na trhu během posuzovaného období značně vzrostl.

(409)

Podíl na trhu je makroekonomický ukazatel, který se analyzuje na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a nikoli na úrovni žadatelů. Tvrzení o podílu žadatelů na trhu je navíc věcně nesprávné.

(410)

Vzhledem k vývoji během posuzovaného období byl pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie o 19 % daleko výraznější než 14 % pokles spotřeby Unie. V důsledku toho během stejného období významně poklesl také podíl výrobního odvětví Unie na trhu, a to o 5 procentních bodů.

(411)

Výše napadnutelných subvencí v případě ČLR, jež je specifikována výše v oddíle věnovaném subvencím, je značná. Vzhledem k objemu a cenám subvencovaného dovozu nelze dopad skutečného subvenčního rozpětí považovat za zanedbatelný.

(412)

Průměrné prodejní ceny ze závodu, za něž čtyři reprezentativní výrobci v Unii prodávali na trhu Unie dotčený výrobek odběratelům, kteří nejsou ve spojení, zůstaly v průběhu let celkově stabilní, pouze s výjimkou roku 2007, kdy se mírně zvýšily.

Tabulka 5

Ceny výrobců v Unii

(413)

Zásoby v období šetření představovaly asi 10 % objemu výroby. Stav zásob čtyř reprezentativních výrobců v Unii se během posuzovaného období zvýšil o 10 %, a to zejména mezi léty 2006 a 2007 a později mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Toto zvyšování se pozoruhodně časově shodovalo s prudkým nárůstem levného subvencovaného dovozu z ČLR.

Tabulka 6

Stav zásob

(414)

V důsledku uzavření některých papíren a konsolidace čtyř reprezentativních výrobců v Unii se během posuzovaného období počet zaměstnanců výrazně snížil, a to o 20 % (téměř 1 600 pracovních míst).

(415)

Nárůstu efektivity bylo dosaženo zvýšením a udržením vysokého výkonu na jednoho zaměstnance dokonce i v době značného propouštění v letech 2007 a 2008. Mzdové náklady trvale rostly, přičemž za posuzované období se zvýšily celkem o 8 %.

(416)

Čtyři reprezentativní výrobci v Unii utrpěli v letech 2006 až 2008 ztráty a finanční situace se začala zlepšovat teprve v roce 2009, kdy světová cena buničiny, která je hlavní surovinou, výjimečně zaznamenala výrazný pokles v důsledku hospodářského útlumu. Toto snížení cen buničiny (o 20 %) bylo považováno za mimořádně velký pokles, který přímo přispěl ke zlepšení finanční situace v období šetření. Je třeba poznamenat, že se ceny buničiny od konce období šetření vrátily na úroveň před jeho začátkem.

(417)

Trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobců samofinancovat své činnosti, do značné míry odráží vývoj ziskovosti. V důsledku toho vykazuje peněžní tok mimořádné zvýšení v období šetření díky klesajícím cenám buničiny. Návratnost investic vykázala nepříznivý vývoj v souladu se zápornými výsledky zisku dosaženými čtyřmi reprezentativními výrobci v Unii do roku 2008 a kladným trendem během období šetření v důsledku mimořádných úspor nákladů díky nízkým cenám buničiny.

(418)

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti se schopnost čtyř reprezentativních výrobců v Unii investovat snížila, jelikož se během posuzovaného období s výjimkou období šetření výrazně zhoršil peněžní tok. V důsledku toho investice během posuzovaného období klesly o 35 % a omezily se na instalaci kogeneračních zařízení, která výrobcům v Unii pomohla zmírnit vliv neustále rostoucích nákladů na energii.

(419)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že zvýšení ziskovosti by se nemělo považovat za omezený případ na základě výjimečného poklesu nákladů na suroviny. Pokles nákladů prospěl všem místním i čínským výrobcům, nikoli jen žadatelům, a proto průlom v ziskovosti nebyl založen výlučně na poklesu nákladů, ale vyplýval spíše ze změny cenového chování žadatelů.

(420)

Uvedený vyvážející výrobce také tvrdil, že na ziskovost mají vliv spíše ceny bezdřevého natíraného papíru, a nikoli ceny buničiny. Bylo však zjištěno, že když ceny buničiny v roce 2009 prudce klesly, zůstaly ceny bezdřevého natíraného papíru stabilní a důsledkem byl růst zisku. Jelikož ceny zůstaly nezměněné, nebylo možné stanovit korelaci mezi cenami a ziskovostí v tomto konkrétním období.

(421)

Míra ziskovosti je ukazatel, který se analyzuje na úrovni reprezentativních výrobců v Unii, a nikoli na úrovni žadatelů, jak navrhla dotyčná zúčastněná strana. Analýza získaných informací ukázala přímou souvislost mezi výjimečným poklesem cen buničiny, která je hlavní surovinou, a zvýšením ziskovosti, přičemž stabilní ceny hotových výrobků skutečně sehrály ve zlepšení ziskovosti svou roli. Ačkoli tomu tak pravděpodobně bylo i v případě ostatních výrobců na trhu, nemá to žádný vliv na závěr, že toto dočasné zlepšení ziskovosti bylo způsobeno výjimečným poklesem cen surovin v období šetření.

(422)

Papírenský průmysl se obecně vyznačuje vysokou zadlužeností spojenou s významnými investicemi do stálých aktiv. V důsledku ztrát utrpěných během převážné části posuzovaného období byla narušena také schopnost čtyř reprezentativních výrobců v Unii získávat kapitál a financovat své aktivity za přiměřených finančních nákladů. Tak tomu bylo zejména v roce 2008, kdy musel být jeden ze čtyř reprezentativních výrobců v Unii refinancován při významné výši rizikové prémie, zatímco nejmenší reprezentativní výrobce se v roce 2008 dostal do platební neschopnosti a převzal jej jiný výrobce v Unii.

(423)

Šetření prokázalo, že se během posuzovaného období zhoršovala většina ukazatelů újmy, jako je objem výroby (–20 %), využití kapacity (–10 %), objem prodeje na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení (–19 %), a podíl na trhu (–5 procentních bodů). Kromě toho byly až do roku 2008 velmi nepříznivě ovlivněny ukazatele újmy související s finančními výsledky čtyř reprezentativních výrobců v Unii, jako je návratnost investic a ziskovost. Náhlé zvýšení ziskovosti v období šetření bylo způsobeno čistě dočasným a výjimečným poklesem světových cen buničiny v období šetření. Je třeba poznamenat, že i během období šetření byla míra ziskovosti velmi nízká a nebyla považována za faktor, který by mohl změnit závěr, že čtyři reprezentativní výrobci v Unii byli ve velmi slabé finanční pozici.

(424)

Šetření také ukázalo, že výše uvedený obraz újmy lze vysvětlit zejména skutečností, že i přes své restrukturalizační úsilí a zlepšení produktivity nebyli čtyři reprezentativní výrobci v Unii schopni zvýšit své ceny bezdřevého natíraného papíru nad úroveň pokrývající náklady nebo na úroveň udržitelné ziskovosti. Je to způsobeno hlavně cenovým podbízením čínskými vývozci během období šetření, které má významný vliv na trhu, kde je vysoká transparentnost cen. V období šetření se čtyřem reprezentativním výrobcům v Unii podařilo snížit své výrobní náklady prostřednictvím dalšího zlepšování produktivity a v důsledku poklesu cen buničiny, ke kterému došlo zejména v druhé polovině období šetření. Jelikož se zlepšila rovnováha nabídky a poptávky na trhu v důsledku snahy výrobců řešit strukturální přebytek kapacity prostřednictvím konsolidace a uzavírání výrobních závodů, mohly být ceny bezdřevého natíraného papíru udržovány na stabilní úrovni. Čtyři reprezentativní výrobci v Unii však nebyli schopni zvýšit své prodejní ceny na úroveň, která by poskytla takové míry ziskovosti, které jsou nezbytné pro dlouhodobou životaschopnost.

(425)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, jedna strana tvrdila, že bezdřevý natíraný papír používaný pro kotoučové tiskařské stroje by měl být zahrnut do rozsahu působnosti tohoto šetření. Na základě tohoto tvrzení strana uvedla, že vynětím tohoto výrobku ze stanovení podstatné újmy a analýzy trendů se zkreslil obraz o újmě. Na základě závěrů uvedených ve 20. a 22. až 25. bodě odůvodnění, tedy že bezdřevý natíraný papír používaný pro kotoučové tiskařské stroje a bezdřevý natíraný papír používaný při archovém tisku jsou různé výrobky, však bylo toto tvrzení odmítnuto.

(426)

Stejná strana tvrdila, že akvizice jednoho výrobce v Unii jedním ze čtyř reprezentativních výrobců v Unii v roce 2008 bylo důkazem, že tito čtyři reprezentativní výrobci v Unii jsou v poměrně dobrém stavu. Za prvé je třeba poznamenat, že podstatná újma se posuzuje na základě situace výrobního odvětví Unie, a nikoli na základě konkrétní situace jediného výrobce. Jak je uvedeno ve 423. bodě odůvodnění, většina ukazatelů újmy vykázala během sledovaného období zápornou tendenci prokazující zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Akvizice byla navíc považována za součást restrukturalizačního úsilí výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. V každém případě je třeba poznamenat, že při analýze makroekonomických ukazatelů, jako je objem výroby, kapacita, objem prodeje a podíl na trhu, měla tato akvizice neutrální účinek, jelikož makroekonomické ukazatele se posuzují s ohledem na všechny výrobce v Unii tvořící výrobní odvětví Unie definované ve 372. bodě odůvodnění. Jinými slovy, tyto faktory by měly v případě změny vlastnictví zůstat celkově nezměněné.

(427)

Po poskytnutí informací strany tvrdily, že neexistují žádné důkazy o tom, že výrobci v Unii, kteří podali podnět, utrpěli podstatnou újmu. Naopak, tito výrobci vykazovali v období šetření celkově vyrovnané hospodářské výsledky a vyšší ziskovost.

(428)

Za prvé, stav výrobního odvětví Unie se analyzuje na úrovni reprezentativních výrobců v Unii, a ne na úrovni výrobců, kteří podali podnět, jak navrhovaly strany.

(429)

Za druhé, jak již bylo uvedeno ve 409. bodě odůvodnění, tyto strany patrně vyvodily své závěry na základě jiných souborů údajů a informací, než jsou ty, které byly zjištěny při šetření a jsou uvedeny výše. Tyto závěry jsou tudíž věcně chybné. Analýza, kterou strany provedly, navíc nebyla důsledná, neboť při ní byly použity dva různé soubory údajů pro makroukazatele a mikroukazatele.

(430)

Dále bylo uváděno, že zvýšení ziskovosti je třeba chápat také jako důsledek restrukturalizačního úsilí výrobního odvětví včetně snížení výroby, počtu zaměstanců a nárůstu produktivity. V tomto případě nelze posledně zmiňované činitele považovat za jediné ukazatele újmy, nýbrž je třeba posuzovat všechny ukazatele újmy dohromady.

(431)

V čl. 8 odst. 2 základního nařízení se uvádějí hospodářské činitele a ukazatele, které mají být posouzeny při zkoumání účinků subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie. Zmíněné ustanovení výslovně uvádí, že výčet činitelů není vyčerpávající a žádné z těchto kritérií není nezbytně rozhodující. Proto ačkoli činitele musí být posouzeny jednotlivě, závěry by se měly vyvodit na základě analýzy všech činitelů.

(432)

Strany se rovněž vyjádřily k možné hrozbě další podstatné újmy v souvislosti s obrovským budováním kapacit, ke kterému dochází u čínských výrobců za podpory státní politiky a subvencí. Oblastí působnosti šetření byla existence podstatné újmy, a nikoli hrozba další podstatné újmy. Uvedené připomínky proto nemohly ovlivnit zjištění a nemohly být vzaty v úvahu.

(433)

Z výše uvedených skutečností by měl být vyvozen závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 základního nařízení.

(434)

V souladu s čl. 8 odst. 5 a 6 základního nařízení se zkoumalo, zda byla podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobena subvencovaným dovozem z dotčené země. Dále byly zkoumány kromě subvencovaného dovozu i další známé činitele, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, aby se zajistilo, že jakákoli újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována subvencovanému dovozu.

(435)

Je třeba poznamenat, že trh Unie s bezdřevým natíraným papírem se vyznačuje vysokým stupněm koncentrace kupní síly a transparentnosti cen prostřednictvím cenových nabídek. Bezdřevý natíraný papír je navíc výrobkem komoditního typu a neumožňuje významné cenové rozdíly mezi různými zdroji. Velká část výrobků se prodává prostřednictvím obchodníků, kteří nutí výrobní odvětví Unie udržovat ceny v souladu s levným subvencovaným dovozem. Proto mají ceny dováženého bezdřevého natíraného papíru, z něhož 35 % pocházelo během období šetření z ČLR, obecně významný vliv na úroveň cen na trhu Unie.

(436)

Šetření ukázalo, že objem subvencovaného dovozu z ČLR během posuzovaného období dramaticky vzrostl (+183 %). Subvencovaný dovoz z ČLR se od roku 2006 do roku 2007 nejprve zdvojnásobil, zatímco ceny byly v roce 2007 o 2 % nižší než v předchozím roce. V roce 2008 zůstal dovoz z ČLR stabilní, zatímco průměrné ceny klesly o další 1 %. Objem čínského dovozu (+71 %) a jeho podíl na trhu (+120 %) v období šetření opět dramaticky vzrostly, přičemž ceny se snížily (–5 %) a byly nižší než ceny čtyř reprezentativních výrobců v Unii o 7,6 %, čímž vyvíjely tlak na ceny na trhu Unie a bránily výrobcům v Unii ve zvýšení jejich cen na ziskovou úroveň.

(437)

Je nutno připomenout, že během posuzovaného období spotřeba v Unii klesla zhruba o 14 %. Výrobní odvětví Unie čelilo značnému poklesu objemu prodeje (o 19 %). Tento pokles prodeje však byl mnohem výraznější než pokles poptávky a vedl ke snížení podílu na trhu o 5 procentních bodů. Čínský dovoz zároveň zvýšil svůj podíl na trhu přibližně o 3 procentní body. To ukazuje, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu byl z velké části převzat subvencovaným dovozem z ČLR.

(438)

Má se tudíž za to, že pokračující tlak vyvíjený na trhu Unie levným subvencovaným dovozem z ČLR výrobnímu odvětví Unie neumožnil přizpůsobit své prodejní ceny zvýšeným nákladům na suroviny, zvláště v roce 2008, kdy ceny buničiny dosáhly nejvyšších hodnot. To vedlo ke ztrátě podílu na trhu a snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie. Několik zúčastněných stran argumentovalo během šetření a po poskytnutí informací tím, že dovoz z ČLR nemá významný dopad, pokud jde o objem a ceny. Tvrdily, že dovoz z ČLR nerostl v průběhu let výrazně, nýbrž postupně, a jeho dopad byl tedy poměrně omezený a neměl by být pro účely určení újmy nadhodnocován.

(439)

Tyto strany dále tvrdily, že čínské ceny, přestože byly pod úrovní cen v Unii, neměly žádný dopad na relativně stabilní ceny výrobního odvětví Unie. Jeden vyvážející výrobce zpochybnil zjištění Komise, podle nějž způsobily čínské ceny stlačování cen. Uvedl, že v roce 2009, kdy čínské ceny dále klesly, nejenže zaznamenaly ceny výrobního odvětví Unie nárůst, ale dokonce tomuto odvětví umožnily dosáhnout zisku.

(440)

Vývoj čínského dovozu je podrobně analyzován ve 380. bodě odůvodnění a závěrem je, že nárůst objemu nelze považovat za nevýznamý.

(441)

Pokud jde o ceny, představují ceny čínského dovozu cenové podbízení vůči cenám reprezentativních výrobců v Unii o 7,6 %, což je na trhu s transparentními cenami považováno za značně vysoké procento. Jak je zaznamenáno ve 412. bodě odůvodnění, byly ceny reprezentativních výrobců v Unii v posuzovaném období skutečně stabilní, výjimečně pak vzrostly v roce 2007, kdy nedošlo k nárůstu čínského vývozu. V roce 2009 byli výrobci v Unii schopni udržet ceny na stabilní úrovni za cenu další ztráty podílu na trhu a poklesu ziskovosti v důsledku kombinace těchto stabilních cen a nižších nákladů na suroviny.

(442)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že dovoz bezdřevého natíraného papíru z Číny nemá dopad na ceny výrobního odvětví Unie, neboť tyto ceny nejsou srovnatelné s bezdřevým natíraným papírem vyráběným a prodávaným reprezentativními výrobci v Unii, jelikož při určování cenového podbízení a cenové úrovně nepůsobící újmu bylo porovnáno pouze 10 % prodeje uskutečněného reprezentativními výrobci v Unii. Poznamenává se, že při tomto stanovení se vychází z plně porovnatelných výrobků, jejichž všechny vlastnosti si přímo odpovídají, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání. Bezdřevý natíraný papír vyráběný výrobci v Číně a v Unii jsou však obecně srovnatelnými výrobky, jak se konstatuje v 50. bodě odůvodnění, a proto si na trhu Unie přímo konkurují.

(443)

Dále se se tvrdilo, že zjištění, že trh s bezdřevým natíraným papírem je komoditním trhem charakteristickým vysokou mírou transparentnosti, není správné, neboť výrobci v Unii prodávají přibližně polovinu svých výrobků přímo konečným uživatelům. V rozporu s tímto tvrzením prodávají reprezentativní výrobci v Unii většinu svých výrobků prostřednictvím obchodních zástupců, přímo či nepřímo (takzvaný indentní prodej, kdy jsou výrobky zasílány přímo zákazníkovi, avšak objednávání a fakturace probíhají prostřednictvím obchodníků). Obchodní zástupci skutečně hrají při dodávkách výrobků a zajišťování cenové transparentnosti na trhu klíčovou roli.

(444)

S ohledem na trend v dovozu z ČLR, jenž nelze hodnotit jako nevýznamný, však bylo zjištěno, že výrazný nárůst levného subvencovaného dovozu z ČLR měl značný nepříznivý dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(445)

Jak je uvedeno v 378. bodě odůvodnění, spotřeba bezdřevého natíraného papíru v Unii se v roce 2007 nejprve zvýšila, načež v roce 2008 a v období šetření klesla. Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie přišlo o část svého podílu na trhu. Jeden ze spolupracujících vývozců v ČLR a čínská vláda tvrdili, že snížení objemu prodeje u výrobního odvětví Unie, jeho podílu na trhu a objemu výroby bylo způsobeno poklesem spotřeby, který byl důsledkem hospodářské krize a rozšíření elektronických médií, a nemělo by být připisováno dovozu z ČLR. Na podporu tohoto tvrzení citovala čínská vláda Manifest konkurenceschopnosti a zaměstnanosti (Manifesto for Competitiveness and Employment) (dále jen „manifest“), který vydal papírenský a celulózový průmysl v červnu 2009.

(446)

Přestože nelze přehlížet, že tento nepříznivý vývoj spotřeby Unie mezi rokem 2007 a obdobím šetření, ať už byly jeho příčiny jakékoli, měl nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví Unie, pokud jde o objem prodeje a výrobu, stojí rovněž za zmínku, že se čínským vývozcům v téže době a zejména od roku 2008 do roku 2009 podařilo zvýšit svůj objem prodeje a podíl na trhu prostřednictvím cenového tlaku, jejž subvencovaný dovoz na trhu způsoboval.

(447)

Manifest, na nějž se čínská vláda odvolala, se týká celého odvětví papírenského a celulózového průmyslu a slouží obecnému politickému účelu. Na základě údajů v tomto dokumentu nebylo možno učinit žádné oddělené závěry o výrobě ani prodeji dotčeného výrobku. Nelze tedy vyvodit, platí-li teze a konstatování v manifestu bezezbytku na dotčený výrobek. Jelikož navíc šetření neprokázalo, že by mezi finanční krizí a podstatnou újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, existovala významná souvislost, musel být tento argument odmítnut.

(448)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie bylo způsobeno především výrazným nárůstem subvencovaného dovozu z ČLR a cenovým podbízením uplatňovaným čínskými vývozci, a nikoli klesající spotřebou. Přestože pokles poptávky k újmě přispěl, nemohl narušit příčinnou souvislost mezi utrpěnou podstatnou újmou a zvýšením subvencovaného dovozu.

(449)

Průměrné výrobní náklady čtyř reprezentativních výrobců v Unii se mírně zvýšily (o 2 %) mezi lety 2006 a 2008 a klesly o 5 % v období šetření. Šetření ukázalo, že náklady čtyř reprezentativních výrobců v Unii na výrobu bezdřevého natíraného papíru obecně sledovaly stejný trend jako vývoj cen buničiny, jedné z hlavních surovin při výrobě papíru. Průměrná cena buničiny se mezi roky 2006 a 2008 zvýšila o 8 % a poté od konce roku 2008 do posledního měsíce období šetření prudce klesala. Cena buničiny byla v roce 2009 průměrně o 19 % nižší než v předchozím roce.

(450)

Při neexistenci subvencování působícího újmu výrobnímu odvětví Unie by bylo možno očekávat pravidelné úpravy cen tak, aby odrážely vývoj jednotlivých složek výrobních nákladů. Až do roku 2008 k tomu však nedocházelo. Výrobci v Unii byli ve skutečnosti nuceni udržovat nízké prodejní ceny, i když ceny buničiny v roce 2008 rostly, aby mohli konkurovat levnému subvencovanému dovozu z ČLR, což v té době vedlo k značnému poklesu jejich ziskovosti. V období šetření se situace zlepšila v důsledku abnormálního poklesu cen buničiny, zatímco ceny bezdřevého natíraného papíru se podařilo ve stejné době udržet na stabilní úrovni. Avšak i v tomto výjimečném období stále velmi nízké úrovně zisku nedovolily čtyřem reprezentativním výrobcům v Unii zotavit se z dopadů pokračujících subvenčních praktik. Navzdory snížení nákladů na surovinu se skutečně ještě nepodařilo zvýšit cenové hladiny natolik, aby bylo dosaženo solidních ziskových rozpětí nezbytných pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví.

(451)

Vyslovuje se tudíž závěr, že subvencovaný dovoz z ČLR, který byl levnější než ceny čtyř reprezentativních výrobců v Unii, stlačil ceny na trhu Unie a zabránil těmto čtyřem reprezentativním výrobcům v Unii zvýšit prodejní ceny tak, aby pokryli své náklady nebo dosáhli přiměřené ziskovosti. Vzhledem k tomu, že ceny suroviny v období šetření výrazně klesaly, bylo zjištěno, že nemohly mít vliv na podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie během téže doby utrpělo.

(452)

Vedle dovozu subvencovaných výrobků byla jakožto jeden ze známých činitelů, které se mohly spolupodílet na újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, posuzována rovněž vývozní výkonnost, aby se prokázalo, že subvencovanému dovozu není přičítána možná újma způsobená těmito ostatními faktory. Tato analýza ukázala, že během posuzovaného období vývoz čtyř reprezentativních výrobců v Unii určený subjektům, které nejsou ve spojení, představoval důležitou část jejich prodeje (kolem 26 %). Přestože objem vývozu v posuzovaném období rovněž klesl o 16 %, byla ztráta objemu vývozu méně výrazná než ztráta objemu prodeje na trhu Unie (19 %). Proto se dospělo k závěru, že snížením objemu vývozu nelze vysvětlit úroveň újmy, kterou čtyři reprezentativní výrobci v Unii utrpěli. Vzhledem k tomu, že vývoz hraje důležitou úlohu při udržování vysoké úrovně využití kapacity, aby se pokryly vysoké fixní náklady na investice do strojního zařízení, bylo zjištěno, že ačkoliv se vývozní výkonnost zhoršovala, měl vývoz celkově kladný vliv. V souladu s tím se má za to, že i když snížení vývozní aktivity mohlo přispět k celkovému zhoršení situace výrobního odvětví Unie, tato aktivita přeci jen zmírnila ztráty utrpěné na trhu Unie, a tudíž není taková, aby narušila příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(453)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že výrobní odvětví Unie utrpělo výrazný pokles vývozu v důsledku silného kurzu eura vůči americkému dolaru a že újma způsobená tímto činitelem by neměla být přičítána dovozu z ČLR. Jak je uvedeno výše, zhoršení vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, ať už jsou jeho příčiny jakékoli, není hlavním důvodem újmy, kterou výrobci utrpěli, a nenarušuje tudíž příčinnou souvislost uvedenou ve 444. bodě odůvodnění.

(454)

Vývoj objemu a cen dovozu z jiných třetích zemí od roku 2006 do období šetření byl následující:

Tabulka 9

Dovoz ze třetích zemí

(455)

K hlavním ostatním třetím zemím vyvážejícím bezdřevý natíraný papír na trh Unie patří především Švýcarsko, Indonésie a Jižní Korea. Z vývoje objemů dovozu je patrné, že zvýšení dovozu z ČLR bylo výraznější než z jakékoli jiné z ostatních třetích zemí. Co se týče dovozu ze Švýcarska, ten byl prodáván vždy za podstatně vyšší ceny než výrobky dovážené z ČLR. Podíl švýcarských výrobků na trhu zůstal poměrně stabilní s výjimkou roku 2008, kdy se přechodně zvýšil na více než 4 %, načež v období šetření opět klesl přibližně na úroveň roku 2006. Bezdřevý natíraný papír dovážený ze Švýcarska byl tvořen především výrobou jedné společnosti vlastněné jedním ze čtyř reprezentativních výrobců v Unii a vyšší jednotkové ceny mohly být spojeny s různými druhy sortimentní skladby a prodejní struktury. Pokud jde o dovoz z Indonésie, ten se do Unie uskutečňoval také za vyšší ceny než v případě čínských výrobků, s výjimkou období šetření, kdy ceny klesly, velmi pravděpodobně z velké části v důsledku poklesu cen buničiny. Výsledný nárůst dovozu, který však během období šetření zůstal v objemovém vyjádření na nízké úrovni, vedl k podílu na trhu, který v té době také zůstal na nízké úrovni. Dovoz z Jižní Koreje přicházel do Unie v malých množstvích během celého posuzovaného období a podíl na trhu zůstal neměnný. I když byly korejské dovozní ceny srovnatelné s dovozními cenami z ČLR, korejské ceny nevykazovaly trvale klesající tendenci, jak tomu bylo u čínského dovozu po celé posuzované období. Dovoz ze všech dalších zemí měl podstatně vyšší ceny než dovoz z ČLR a objemy dovozu byly nízké.

(456)

Z výše uvedených skutečností by měl být vyvozen závěr, že dovoz z těchto třetích zemí nepřispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(457)

Jeden spolupracující vývozce v ČLR tvrdil, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena jeho nadměrnou kapacitou. Snížení kapacity a konsolidace výrobního odvětví Unie proto nebyly důsledkem čínského dovozu, nýbrž je třeba považovat je za opatření proti nadměrné kapacitě. Šetření však ukázalo, že výrobní odvětví Unie utrpělo ztráty v posuzovaném období, a to zejména v roce 2008, navzdory restrukturalizaci výrobců, protože, jak je uvedeno ve 435. až 444. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie stále nedokázalo zvýšit své ceny na úroveň přesahující jeho náklady. Tato situace byla způsobena hlavně cenovým tlakem subvencovaného dovozu, který probíhal za ceny nižší, než byly ceny výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(458)

Rovněž bylo namítnuto, že restrukturalizační úsilí výrobního odvětví Unie bylo završeno v roce 2009 fúzí dvou velkých výrobců, která vedla k okamžitému zlepšení situace výrobního odvětví Unie. Snahy o restrukturalizaci probíhaly od roku 2000 až do začátku období šetření. Pozitivní výsledek uvedené fúze by se byl musel projevit ve zlepšení využití kapacity a alespoň vyrovnaném objemu prodeje, oba tyto činitele se však v období šetření zhoršily. Na druhou stranu bylo zjištěno, že zvýšení ziskovosti výrobního odvětví Unie v období šetření bylo primárně a přímo způsobeno výjimečným jednorázovým poklesem cen buničiny. Tato námitka proto musela být odmítnuta.

(459)

Výše uvedená analýza prokázala, že se během posuzovaného období podstatně zvýšil objem levného subvencovaného dovozu pocházejícího z ČLR i jeho podíl na trhu. Kromě toho bylo zjištěno, že tento dovoz probíhal za subvencované ceny, které byly nižší než ceny, jež si na trhu Unie za podobné druhy výrobků účtovalo výrobní odvětví Unie.

(460)

Uvedené zvýšení objemu levného subvencovaného dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu se časově shodovalo s celkovým snížením poptávky na trhu Unie mezi rokem 2006 a obdobím šetření a také s nepříznivým vývojem podílu výrobců v Unii na trhu v téže době. Ve stejné době byl zaznamenán nepříznivý vývoj hlavních ukazatelů hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno ve 423. bodě odůvodnění.

(461)

Zkoumání ostatních známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, ukázalo, že tyto činitele nejsou takové, aby narušily příčinnou souvislost zjištěnou mezi subvencovaným dovozem z ČLR a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(462)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků subvencovaného dovozu působícího újmu, se vyvozuje závěr, že subvencovaný dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(463)

V souladu s článkem 31 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory výše uvedeným zjištěním neexistují přesvědčivé důvody pro zjištění, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijmout vyrovnávací opatření. Za tímto účelem a v souladu s čl. 31 odst. 1 základního nařízení byl na základě všech předložených důkazů zvážen pravděpodobný dopad možných opatření na výrobce v Unii, dovozce, obchodníky, distributory a uživatele dotčeného výrobku a rovněž pravděpodobné následky nepřijetí opatření.

(464)

Výrobní odvětví Unie jako celek tvoří čtrnáct známých výrobců, kteří podle odhadu sdružení CEPIFINE představují zhruba 98 % výroby bezdřevého natíraného papíru v Unii. Výrobci působí v různých členských státech Unie a v souvislosti s výrobou dotčeného výrobku přímo zaměstnávají více než 11 000 lidí.

(465)

Dva ze známých výrobců se postavili proti zahájení šetření, avšak neposkytli žádné další informace a nespolupracovali při šetření. Na základě dostupných informací, a zejména na základě údajů poskytnutých sdružením CEPIFINE, jež ukázaly zhoršení situace výrobního odvětví Unie, však lze důvodně předpokládat, že tyto dvě společnosti byly subvencovaným dovozem rovněž nepříznivě ovlivněny. Skutečnost, že tyto dvě společnosti při šetření nespolupracovaly, tedy nebyla považována za známku toho, že by se jejich situace lišila od situace ostatních výrobců v Unii.

(466)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou subvencovaným dovozem z ČLR. Je třeba připomenout, že většina ukazatelů újmy během posuzovaného období vykazovala zápornou tendenci. Vážné dopady se projevily zejména u ukazatelů újmy týkajících se finanční výkonnosti čtyř reprezentativních výrobců v Unii, jako je například ziskovost a návratnost investic, a to navzdory mírnému zlepšení v období šetření. Pokud by nebyla přijata opatření, hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se s velkou pravděpodobností dále zhoršovala.

(467)

Předpokládá se, že uložením vyrovnávacích cel budou na trhu Unie znovu nastoleny účinné a rovné obchodní podmínky, které výrobnímu odvětví Unie umožní upravit ceny bezdřevého natíraného papíru tak, aby odrážely jednotlivé nákladové složky. Lze očekávat, že by výrobní odvětví Unie mohlo díky uloženým opatřením získat zpět přinejmenším část podílu na trhu, o který během posuzovaného období přišlo, což by mělo další příznivý dopad na jeho hospodářskou situaci a ziskovost.

(468)

Byl tudíž vyvozen závěr, že by uložení konečných vyrovnávacích opatření na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(469)

Dotazníky byly zaslány čtrnácti známým dovozcům a obchodníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení a byli uvedeni v podnětu. V průběhu šetření se přihlásilo několik dalších obchodníků (ve výrobním odvětví nazývaných též „kupci“). Nakonec spolupracovalo v rámci šetření třináct společností, i když někteří z těchto respondentů poskytli pouze částečné informace. Bylo zjištěno, že dovozci působí na trhu také jako obchodníci, a proto jsou všechny tyto zúčastněné strany nadále označovány jen jako „obchodníci“.

(470)

Šetření ukázalo, že všichni obchodníci nakupovali bezdřevý natíraný papír z více zdrojů a hlavně od výrobců v Unii. Dva obchodníci vůbec nenakupovali bezdřevý natíraný papír dovážený z ČLR nebo jej nakupovali jen příležitostně. Deset společností, které poskytly kvantitativní informace o svých nákupech dotčeného výrobku, představovalo dohromady 47 % celkového dovozu z ČLR. Dovoz, včetně dovozu z ČLR, představoval pouze omezenou část jejich celkového podnikání a jakýkoli nepříznivý dopad navrhovaných opatření bude tudíž pravděpodobně zanedbatelný. Všichni obchodníci uvedli, že bezdřevý natíraný papír vyráběný v Unii má velmi podobnou kvalitu jako bezdřevý natíraný papír vyráběný v ČLR a navzájem jsou tyto výrobky zaměnitelné. Šetření kromě toho potvrdilo, že existuje velké množství jiných dovozních zdrojů a obchodníci se mohou přeorientovat na tyto jiné zdroje dodávek, přinejmenším v dlouhodobém výhledu.

(471)

Dva dovážející obchodníci spoléhali při svých nákupech bezdřevého natíraného papíru hlavně na čínské zdroje. Obě tyto společnosti uvedly, že budou obtížně nakupovat výrobky od výrobců v Unii, protože existují tradiční prodejní kanály v důsledku minimálních objednacích množství požadovaných výrobci a distribuční smlouvy, jež se musí dodržovat. To však přímo neovlivnilo dostupnost bezdřevého natíraného papíru od výrobců v Unii, jelikož ti měli k dispozici dostatečnou volnou kapacitu. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(472)

Pokud jde o možnost přenést případné zvýšení nákladů na své zákazníky, všichni spolupracující obchodníci se odvolávali na značnou transparentnost cen na trhu Unie a uváděli, že by mohli zvýšit své prodejní ceny pro konečné zákazníky pouze v případě, že by se cenová úroveň v Unii obecně zvýšila. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že zamýšlený účinek vyrovnávacích cel spočívá mimo jiné ve zvýšení hladiny cen v Unii tak, aby pokrývaly náklady, se předpokládá, že dovozci by proto dokázali případné zvýšení cen způsobené vyrovnávacím clem přenést alespoň zčásti na své zákazníky. Je třeba také poznamenat, že jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že čínský dovoz tvoří jen velmi malou část celkového podnikání obchodníků, a proto by byl účinek vyrovnávacího cla obecně zanedbatelný. A konečně, má se také za to, že dovozci dosahují vyšší ziskovosti ze svého dalšího prodeje bezdřevého natíraného papíru nakupovaného od výrobců v ČLR, a proto by také byli schopni spokojit se s menším ziskem v důsledku toho, že by sami absorbovali alespoň částečné zvýšení nákladů.

(473)

Uložení konečných opatření by tudíž nemělo mít na dovozce a obchodníky celkově významný nepříznivý dopad.

(474)

Dotazníky byly zaslány osmi známým uživatelům v Unii, kteří byli uvedeni v podnětu. Během šetření se přihlásilo několik dalších uživatelů. Dotazník úplně nebo částečně zodpovědělo celkem pět společností. Tyto společnosti sídlí po celé Unii a představují tiskařské a vydavatelské odvětví. Jelikož bylo zjištěno, že tržní podmínky a struktura nákladů jsou jiné u tiskáren než u vydavatelů, byl dopad opatření analyzován pro každou skupinu odděleně.

(475)

Základní informace poskytla pouze jedna tiskárna. Podle informací, které tato tiskárna poskytla, je podíl bezdřevého natíraného papíru ve vztahu k celkovým nákladům na výrobu tiskovin poměrně vysoký. Z šetření vyplynulo, že tiskárny nakupují bezdřevý natíraný papír zejména od výrobců v Unii, přičemž bylo potvrzeno, že bezdřevý natíraný papír vyráběný v Unii a v ČLR má obdobnou jakost a že mezi obchodníky existuje silná cenová soutěž.

(476)

Tato tiskárna uvedla, že případné zvýšení cen bude mít významný nepříznivý vliv na její ziskovost. Bylo namítnuto, že tiskařský průmysl je již pod tlakem v důsledku strukturálního přebytku kapacity a případné zvýšení nákupních cen bezdřevého natíraného papíru by na tiskárny kladlo další tlak. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že vzhledem k malému množství čínského bezdřevého natíraného papíru používaného tiskárnami (které stále ještě většinu potřebného bezdřevého natíraného papíru nakupují od výrobců v Unii) se přímý dopad případného cla považuje za zanedbatelný. Pokud jde o obecné zvýšení cen na trhu Unie, mělo se za to, že tento nárůst cen by měl dopad na všechny hospodářské subjekty, a jeho účinek by proto byl neutrální.

(477)

Pokud jde o vydavatelské odvětví, byly od společností obdrženy čtyři odpovědi na dotazník. Pouze jedna společnost nakupovala během období šetření menší množství bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR. Dvě z těchto společností poskytly kvantitativní údaje o své spotřebě bezdřevého natíraného papíru.

(478)

Celkově bylo zjištěno, že výrobky, ve kterých se využívá bezdřevý natíraný papír, představovaly průměrně 16 % celkového obratu těchto společností a že průměrný zisk dosažený v tomto oboru podnikání činil kolem 12 %. Dále bylo zjištěno, že těchto šest společností nakupovalo bezdřevý natíraný papír zejména od výrobců v Unii, zatímco jen jedna z nich využívala bezdřevý natíraný papír dovážený z ČLR. Další společnost začala nakupovat čínské výrobky teprve po uplynutí období šetření. Není tudíž pravděpodobné, že by uložení vyrovnávacích opatření na dovoz z ČLR mohlo mít vážný celkový dopad na vydavatelské odvětví, a to zejména vzhledem k nízkým objemům bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR, jež se v tomto odvětví používají. Kromě toho bylo zjištěno, že jsou tyto společnosti ziskové a mohly by přenést zvýšení cen na konečného zákazníka snadněji, protože je běžnější používání papíru určeného zákazníkem, kdy se používá při výrobě papír zakoupený samotným zákazníkem. A konečně, vydavatelé mají větší kupní sílu z důvodu úspor z rozsahu.

(479)

Podání předložila dvě sdružení tiskařského a vydavatelského průmyslu. Jedno se postavilo proti uložení cel, přičemž namítalo, že případné zvýšení cen by vedlo k vyšším nákladům a tím ke ztrátě konkurenceschopnosti a pracovních míst v navazujících odvětvích. Druhé zůstalo neutrální, avšak uvedlo, že by opatření mohla mít nepříznivý dopad na navazující odvětví, neboť by tiskařský průmysl mohl vlivem zvýšení cen přemístit výrobu jinam, čímž by zase vzrostl dovoz navazujících tiskařských výrobků.

(480)

Šetření ukázalo, že v rámci papírových výrobků existuje několik segmentů, co se týče očekávaného růstu, a že segment vysoce kvalitního tiskového papíru, ve kterém se bezdřevý natíraný papír především používá, stále ještě roste. Pokud jde o tvrzení, že by se ztráty přenesly na navazující trh, je toto tvrzení neurčité a nebylo podloženo žádnými informacemi nebo důkazy.

(481)

Po poskytnutí zjištění byl znovu vznesen argument o možném dopadu na navazující odvětví, který se opíral o skutečnost, že dovoz tiskařských výrobků z Číny v posledních letech rychle rostl a evidentně získal v rámci evropské spotřeby tiskařských výrobků značný podíl na trhu.

(482)

Jak bylo vysvětleno výše, byla spolupráce tiskáren omezená a na základě omezených kvantitativních informací, které byly získány, bylo zjištěno, že vzhledem k míře ziskovosti a podílu nákladů na bezdřevý natíraný papír na celkových nákladech může mít zvýšení cen na tiskárny skutečně citelný dopad. Většina tiskáren však v období šetření čínský papír přímo nenakupovala nebo nakupovala pouze ve velmi malém množství a množství čínského papíru používaného v tiskárnách je obecně nízké, a proto by byl přímý účinek cla zanedbatelný. Většina tiskáren také uvedla, že jelikož potřebují, aby dodací lhůty byly krátké, bude podíl přímých dodávek ze třetích zemí i nadále omezený.

(483)

Co se týče tvrzení o navazujících tiskařských výrobcích z Číny, je třeba poznamenat, že statistiky dovozu tiskařských výrobků pokrývají širokou škálu výrobků, které zahrnují i tiskařské výrobky, jež nejsou tištěny na bezdřevém natíraném papíře. Na základě dostupných informací nebylo možné posoudit, jak velká část výrobků dovážených z Číny je tištěna na dotčeném výrobku a co je tištěno na jiných typech papíru. Z poskytnutých informací je však známo, že tiskoviny pocházející z Číny představují speciální omezené kategorie knih, dětské knihy, kalendáře, balicí papír a pohlednice. U výrobků, u nichž je požadována aktuálnost, jako jsou časopisy vycházející každý týden či měsíc či jiné zpravodajské tiskoviny, je méně praktické, aby byly dováženy z Číny vzhledem k době nutné pro dovoz. Zatímco tisk některých tištěných výrobků je možné relokovat, existují výrobky, u nichž jsou blízkost a služby klíčové, a proto by na ně zahraniční konkurence neměla žádný vliv. Navíc i když je papír důležitou položkou nákladů v tiskařském průmyslu, jedná se rovněž o odvětví náročné na pracovní sílu, a náklady na práci proto mohou být důležitější motivací pro relokaci. Celkově však nelze vyloučit, že se zvýší dovoz výrobků tištěných na bezdřevém natíraném papíře, ale není možné nijak spolehlivě odhadnout, o jaké zvýšení by se mohlo jednat a do jaké míry by ovlivnilo konkurenceschopnost výrobců tiskovin, a jaký přímý dopad by tedy mohl nárůst cen mít na navazující tiskařské odvětví v Unii.

(484)

Z předložených informací je rovněž známo, že se tiskařský průmysl potýká se strukturálním přebytkem kapacity, což vede k neustálé restrukturalizaci odvětví. Jedním z hlavních motivů restrukturalizace byla i konsolidace výrobců papíru v rámci hodnotového řetězce. Jakékoli obtíže tiskařského průmyslu se zvyšováním cen se považují převážně za důsledek strukturálního přebytku kapacit přímo v tomto odvětví.

(485)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem se zdá, že dopad na uživatele v uvedených dvou odlišných odvětvích bude celkově omezený, i když na některé uživatele budou mít opatření uložená na dovoz z ČLR dopad pravděpodobně nepříznivý. Šetření kromě toho neodhalilo žádný významný dopad na uživatele, kteří nakupovali papír hlavně z jiných zdrojů než z ČLR. Většina uživatelů naopak uvedla, že jelikož pracují s krátkými dodacími lhůtami, je podíl dodávek z třetích zemí omezený. V neposlední řadě jsou obtíže tiskařského průmyslu při navyšování cen pokládány spíše za důsledek strukturálního přebytku kapacity, s nímž se tento průmysl potýká.

(486)

Uživatelé dále tvrdili, že by opatření mohla způsobit na trhu nedostatek na straně nabídky a delší dodací lhůty pro uživatele.

(487)

Zúčastněné strany, podle nichž by mohlo k případnému nedostatku na straně nabídky dojít, tento nedostatek nekvantifikovaly ani neodhadly. Uvedená tvrzení nejsou podle všeho doložena mírou využití kapacity na straně výrobců v Unii, jež v období šetření dosahovala 83 %, což znamenalo kapacitu asi jeden milion tun, která zůstala nevyužita. Nedostatek na straně nabídky je proto nepravděpodobný.

(488)

Proto byl učiněn závěr, že na základě dostupných informací je nanejvýš pravděpodobné, že účinek vyrovnávacích opatření uložených na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele dotčeného výrobku.

(489)

Z výše uvedených skutečností by měl být vyvozen závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Unie celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR.

(490)

Vzhledem k přijatým závěrům o subvencování, újmě, příčinné souvislosti a zájmu Unie by měla být uložena antisubvenční opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobcům v Unii způsobené subvencovaným dovozem.

(491)

Ke stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná subvenční rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, kterou utrpěli výrobci v Unii, aniž by přitom bylo překročeno zjištěné subvenční rozpětí.

(492)

Při výpočtu výše cla nezbytného pro odstranění účinků subvencování působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého by mohlo výrobní odvětví tohoto druhu přiměřeně dosáhnout v běžných podmínkách hospodářské soutěže, tzn. bez subvencovaného dovozu, z prodeje obdobného výrobku v Unii.

(493)

Žadatel požádal, aby byla cílová výše zisku stanovena nejméně na 10 %, přičemž ve svých argumentech vycházel z očekávaného ziskového rozpětí, které ve své klasifikační metodice používají nezávislé ratingové agentury, a ze ziskovosti dosahované jedním výrobcem působícím v jiném odvětví výroby papíru, které není dotčeno čínským dovozem.

(494)

Cílová výše zisku uvedená v podnětu a následné žádosti žadatele byla přezkoumána na základě odpovědí na dotazník a inspekcí na místě u reprezentativních výrobců v Unii. Bylo zjištěno, že by cílová výše zisku měla odrážet vysoké nároky na počáteční investice a riziko, jež jsou tomuto výrobnímu odvětví náročnému na kapitál vlastní, za situace, kdy by nedocházelo k dumpingovému či subvencovanému dovozu. Rovněž byly zohledněny náklady na investice do strojního zařízení. Bylo zjištěno, že ziskové rozpětí 8 % z obratu lze považovat za přiměřené minimum, jehož by mohli výrobci v Unii pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistovalo subvencování působící újmu.

(495)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobcům v Unii. Cena, která nepůsobí újmu, byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 8 % k výrobním nákladům.

(496)

Vývozní prodej jedné ze společností ze skupiny jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce byl vyloučen na základě důvodů vysvětlených v 382. bodě odůvodnění.

(497)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen jednotlivých druhů výrobků u vyvážejících výrobců v ČLR a újmu nepůsobící ceny příslušných druhů výrobků prodávaných během období šetření výrobci v Unii na trhu Unie. Rozdíl zjištěný tímto porovnáním byl poté vyjádřen jako procentní podíl průměrné dovozní hodnoty CIF porovnávaných druhů výrobků.

(498)

Na základě výše uvedených závěrů o subvencování, újmě, příčinné souvislosti a zájmech Unie a v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení se má za to, že na dovoz předmětného výrobku pocházejícího z ČLR by mělo být uloženo konečné vyrovnávací clo na úrovni nižší z hodnot odpovídajících subvenčnímu rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěných subvenčních rozpětí.

(499)

Rozpětí pro odstranění újmy, subvenční rozpětí a navrhované sazby konečného vyrovnávacího cla pro ČLR, vyjádřená jako cena CIF na hranice Unie před proclením, jsou tato:

(500)

Pokud jde o souběžné antidumpingové šetření, nesmí být podle čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce základního nařízení a podle čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (27) na jeden výrobek současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence. Pokud jde o subvenční programy, byla vývozní subvence, jak je uvedeno ve 235. až 245. bodě odůvodnění, poskytnuta pouze v případě jednoho programu. Příslušné dumpingové rozpětí daného spolupracujícího vyvážejícího výrobce bude v souběžném antidumpingovém šetření náležitě upraveno. Co se týče dalších subvenčních programů, vzhledem k použití pravidla nižšího cla v paralelním antidumpingovém šetření a k výši subvencí zjištěné v tomto šetření, nebylo považováno za nutné dále zkoumat, zda a do jaké míry jsou stejné subvence vyrovnány dvakrát, jsou-li na stejný dovážený výrobek uvalena antidumpingová i antisubvenční cla.

(501)

Individuální sazby vyrovnávacího cla stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby se tedy (na rozdíl od celostátního cla platného pro „všechny ostatní společnosti“) vztahují výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených těmito společnostmi, a tedy vyjmenovanými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není jmenovitě uvedena v článku 1 spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(502)

S veškerými žádostmi o použití těchto sazeb vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi (28) a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím prodejem a prodejem na vývoz, která je spojena například s takovou změnou názvu nebo takovou změnou výrobních či prodejních subjektů. Nařízení bude poté podle potřeby odpovídajícím způsobem změněno a seznam společností požívajících výhod individuálních celních sazeb aktualizován.

(503)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání vyrovnávacího cla, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(504)

Zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě je zamýšleno doporučit uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohly podat v návaznosti na poskytnutí těchto informací stanovisko. K vyjádřením stran bylo řádně přihlédnuto a zjištění byla v případě potřeby náležitým způsobem upravena,