(EU) č. 258/2011Nařízení Komise (EU) č. 258/2011 ze dne 16. března 2011 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 2 ) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 19. června 2010 informovala o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu keramických obkládaček pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“) do Unie.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo Sdružení výrobců evropských keramických obkládaček (European Ceramic Tile Manufacturers’ Federation, CET) (dále jen „žadatelé“) jménem 69 výrobců představujících více než 30 % celkové výroby keramických obkládaček v Unii. Podnět obsahoval přímé důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně uvědomila žadatele, jiné známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v Číně a zástupce Číny, známé dovozce a uživatele. Komise rovněž uvědomila výrobce ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“), Nigérii, Brazílii, Turecku, Indonésii a Thajsku, jelikož tyto země byly považovány za možné srovnatelné země. Zúčastněné strany dostaly možnost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(4)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v Číně, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro stanovení dumpingu a újmy počítalo s výběrem vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni známí vyvážející výrobci v Číně, dovozci a výrobci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, základní informace o své činnosti související s dotčeným výrobkem za období od 1. dubna 2009 do 1. března 2010. Proběhly rovněž konzultace s čínskými orgány.

(5)

V rámci postupu pro výběr vzorku bylo obdrženo sto pět platných odpovědí od vyvážejících výrobců v Číně, což představuje 47 % dovozu během období šetření, jak je vymezeno níže ve 24. bodě odůvodnění. Spolupráce je tedy považována za nízkou.

(6)

Podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek vyvážejících výrobců založený na největším reprezentativním objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek sestával ze tří skupin zastupujících deset jednotlivých výrobců, což představovalo 14,4 % celkového objemu vývozu z Číny do Unie a 31,3 % celkového objemu vývozu spolupracujících vývozců během období šetření. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení Komise výběr vzorku projednávala s dotčenými stranami a čínskými orgány. Ve vztahu k navrženému vzorku obdržela Komise řadu připomínek. Připomínky, které byly shledány přiměřenými, byly zohledněny při výběru konečného vzorku.

(7)

Evropské sdružení výrobců keramických obkládaček (European Ceramic Tile Manufacturers’ Federation, CET) potvrdilo dopisem zaslaným Komisi, že všechny společnosti, které podaly podnět, souhlasí s případným zařazením do vzorku. Společně s dalšími společnostmi, které se přihlásily, tak Komise získala informace od 73 výrobců v Unii.

(8)

Při výběru vzorku bylo přihlédnuto k velké roztříštěnosti odvětví keramických obkládaček. Aby se zajistilo, že výsledky velkých podniků nebudou v analýze újmy převládat a že bude řádně zohledněna situace malých podniků, které společně představují největší podíl výroby v Unii, mělo se za to, že by ve vzorku měly být zastoupeny všechny segmenty, tj. malé, střední i velké podniky.

(9)

Na základě objemu roční výroby byly určeny tři segmenty:

(10)

Při analýze mikroekonomických ukazatelů byly výsledky společností zařazených do vzorku v konkrétním segmentu váženy podle podílu daného segmentu na celkové výrobě v Unii (za použití konkrétní váhy každého segmentu v celém odvětví keramických obkládaček). Podle informací shromážděných během šetření představují výrobci v každém ze segmentů 1 a 2 přibližně jednu čtvrtinu celkové výroby v Unii, zatímco výrobci v segmentu 3 představují přibližně polovinu celkové výroby v Unii. Do segmentu malých podniků spadá více než 350 společností. Do segmentu středních podniků spadá více než 40 společností a do segmentu velkých podniků více než 20 společností.

(11)

Do vzorku bylo zařazeno deset společností. Jedná se o největší společnosti v každém z uvedených tří segmentů, přičemž se zohlednily objem prodeje, výroba a zeměpisná poloha. Jedna společnost zařazená do vzorku spadá do segmentu velkých podniků, čtyři do segmentu středních podniků a pět do segmentu malých podniků. Vybrané společnosti sídlí v šesti členských státech (Itálie, Španělsko, Polsko, Portugalsko, Německo a Francie) a společně představují více než 90 % celkové výroby v Unii. Tento vzorek představoval 24 % celkové výroby spolupracujících výrobců a 7 % celkové výroby v Unii.

(12)

Během šetření se jedna společnost z Polska zařazená do vzorku rozhodla svou spolupráci v rámci šetření ukončit. Komisi se nepodařilo navázat spolupráci s žádným jiným výrobcem sídlícím v Polsku.

(13)

Bez ohledu na odstoupení polského výrobce zůstala reprezentativnost vzorku vysoká podle všech kritérií uvedených v 8. a 10. bodě odůvodnění. Bylo tedy rozhodnuto, že řízení může pokračovat se vzorkem devíti výrobců z pěti členských států.

(14)

Žadatelé požadovali, aby jejich názvy byly považovány za důvěrné informace. Komise žádosti vyhověla.

(15)

Komise obdržela 24 odpovědí od dovozců. Tři velcí dovozci byli z výběru vzorku vyloučeni: dva byli ve spojení s čínskými vývozci a jeden s výrobcem v Unii (dovoz není v porovnání s celkovým objemem prodeje daného výrobce významný).

(16)

Spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, představují přibližně 6 % celkového dovozu z Číny.

(17)

Do vzorku bylo zařazeno sedm společností představujících 95 % dovozu uskutečňovaného spolupracujícími společnostmi, které nejsou ve spojení. Jedna z těchto společností byla rovněž uživatelem dotčeného výrobku. Vzorek byl reprezentativní i z hlediska zeměpisného rozložení. Vzorek tak pokrývá členské státy, na které připadá více než 49 % dovozu do Unie, což potvrdilo jeho reprezentativnost.

(18)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v Číně zařazeným do vzorku, kteří o to projeví zájem, umožněno podat žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, zaslala Komise těmto vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku formulář žádosti. Jedna skupina vyvážejících výrobců požádala o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení, pokud by šetření stanovilo, že nesplňují podmínky pro tržní zacházení. Ostatní skupiny vyvážejících výrobců požádaly pouze o individuální zacházení.

(19)

Žádosti o individuální zjišťování byly obdrženy od osmi společností nezařazených do vzorku nebo skupin společností ve spojení. Individuální zjišťování v prozatímní fázi by znamenalo příliš velké zatížení. Rozhodnutí, zda bude individuální zjišťování některé z těchto společností přiznáno, bude přijato v konečné fázi.

(20)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, jakož i vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, kteří vyjádřili svůj úmysl požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, spolupracujícím dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a všem známým uživatelům v Unii.

(21)

Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od tří skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, osmi vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, devíti výrobců v Unii zařazených do vzorku a od pěti dovozců, kteří nejsou ve spojení s žádným vyvážejícím výrobcem. Informace byly také obdrženy od Evropského sdružení výrobců (Cerame-Unie), vnitrostátních sdružení výrobců, dovozců, sdružení dovozců a uživatelů.

(22)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely analýzy tržního zacházení / individuálního zacházení a k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách devíti výrobců v Unii zařazených do vzorku a těchto společností:

(23)

S ohledem na potřebu určit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v Číně, kterým by nemuselo být tržní zacházení přiznáno, proběhla inspekce na místě s cílem určit běžnou hodnotu na základě údajů z USA jakožto ze srovnatelné země, a to v prostorách dvou výrobců. Tito výrobci žádali, aby byla zachována mlčenlivost o jejich totožnosti.

(24)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(25)

Dotčeným výrobkem jsou glazované a neglazované keramické dlaždice a obkládačky, obkládačky pro krby a stěny; glazované a neglazované keramické mozaikové kostky a podobné výrobky, též na podložce (dále jen „keramické obkládačky“ nebo „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN 6907 10 00, 6907 90 20, 6907 90 80, 6908 10 00, 6908 90 11, 6908 90 20, 6908 90 31, 6908 90 51, 6908 90 91, 6908 90 93 a 6908 90 99.

(26)

Keramické obkládačky se používají zejména ve stavebnictví k pokrývání stěn a podlah.

(27)

Jedna strana tvrdila, že výrobky dovážené z Číny a výrobky vyráběné výrobním odvětvím Unie nejsou srovnatelné.

(28)

Připomíná se, že Komise založila svá cenová srovnání na typech výrobku rozlišených podle kontrolního čísla výrobku (product control number, dále jen „PCN“) na základě osmi vlastností.

(29)

Dotčená strana předložila své argumenty během slyšení před úředníkem pro slyšení. Uvedla, že nesrovnatelnost je způsobena různou technologií, materiálem, leštěním a návrhem, které se používají při výrobě obkládaček v Unii a v Číně. Technologicky vyspělé linky vyrábějí vysoce kvalitní obkládačky se sítotiskem a v několika barvách. Společnost vysvětlila, že pro sítotisk, válcový hlubotisk a inkoustový tisk existují různé technologie.

(30)

Navzdory žádostem o předložení podrobného vysvětlení všech těchto aspektů srovnatelnosti výrobku dotčená strana svá tvrzení nedoložila. Také argument lepší srovnatelnosti nebyl doložen žádným důkazem. Sama strana navíc uznala, že typy výrobku, které by byly po doplnění navrhovaných čtyř kritérií zahrnuty, by představovaly pouze 0,5 % trhu s obkládačkami. Jak je uvedeno ve zprávě úředníka pro slyšení, která shrnula postoj dotčené společnosti, bylo zbývajících 99,5 % výrobků stejného PCN obdobných.

(31)

Jak je uvedeno výše, strana nedoložila potřebu zavést další kritéria, ani jejich potenciální dopad na ceny. S ohledem na zanedbatelný podíl dotčených typů výrobku na trhu a výslovné uznání strany, že 99,5 % obkládaček dotčeného PCN je srovnatelných, musela být žádost o doplnění dalších kritérií do struktury PCN prozatímně zamítnuta.

(32)

Vyvozuje se závěr, že dotčený výrobek, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Číně a na domácím trhu v USA, které prozatímně sloužily jako srovnatelná země, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobci Unie mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné základní užití. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v rámci antidumpingového šetření dovozu pocházejícího z Číny určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(34)

Dvě skupiny vyvážejících výrobců v Číně požádaly o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(35)

Bylo zjištěno, že strany (dva výrobci, jeden čínský obchodník a jeden hongkongský obchodník) údajně tvořící jednu z těchto skupin ve skutečnosti nejsou ve spojení. Za těchto okolností byly žádosti o tržní zacházení těchto dvou čínských výrobců (skupina Becarry a Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd) posuzovány samostatně.

(36)

Pokud jde o druhou skupinu společností, a to skupinu Wonderful, sestávající ze dvou skupin výrobců, které jsou ve spojení na základě toho, že jejich vlastníkem je stejná holdingová společnost, pouze jedna ze skupin v tomto spojení požádala o tržní zacházení, zatímco druhá požádala pouze o individuální zacházení. Jelikož však kritéria pro tržní zacházení musí být požadována a splněna u všech společnosti v rámci téže skupiny, žádost o tržní zacházení byla neúplná, a nebyla proto vzata v potaz. Skupině tedy nemohlo být tržní zacházení přiznáno.

(37)

Pokud jde o skupinu Becarry, bylo v případě kritéria 1 šetřením zjištěno, že výrobce má ve své obchodní licenci vývozní omezení, které bylo v praxi uplatňováno. Proto se dospělo k závěru, že rozhodnutí o prodeji nejsou přijímána svobodně, ale podléhají zásadním zásahům státu. U několika společností v rámci této skupiny pak nebylo možné stanovit, zda a kým byl do společnosti vložen počáteční kapitál. Pokud jde o kritérium 2, účetnictví ukázalo několik nedostatků, které nebyly zmíněny ve zprávě o auditu. Konečně, pokud jde o kritérium 3, byla také zjištěna určitá zkreslení způsobená bývalým systémem bez tržního hospodářství, neboť významná aktiva nebyla správně zaúčtována nebo odepisována a nebyl předložen žádný důkaz, že společnost zaplatila za práva k užívání pozemků.

(38)

Pokud jde o společnost Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd, v případě kritéria 1 šetření ukázalo, že společnost není schopna prokázat, zda a kdo do společnosti při jejím založení vložil počáteční kapitál. Nebylo tedy možné vyloučit, že část finančních prostředků poskytl stát. Pokud jde o kritérium 2, účetní záznamy ukázaly vážné nedostatky neuvedené ve zprávě o auditu, a účetnictví tedy nemohlo být považováno za ověřené v souladu s mezinárodními účetními standardy. Konečně, pokud jde o kritérium 3, byla také zjištěna určitá zkreslení způsobená bývalým systémem bez tržního hospodářství, neboť nebylo možné předložit žádný důkaz, že společnost zaplatila za práva k užívání pozemků, nebo doklad o uhrazení určitých aktiv.

(39)

Komise sdělila výsledky zjišťování týkajícího se tržního zacházení dotčeným vyvážejícím výrobcům, čínským orgánům a žadatelům a vyzvala je, aby podali připomínky.

(40)

Po zveřejnění zjištění týkajících se tržního zacházení byly obdrženy připomínky od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kterým nebylo tržní zacházení přiznáno. Tyto připomínky však nebyly takové povahy, aby změnily zjištění v tomto ohledu, neboť se pokusily vyvrátit pouze část zjištění, a připomínky nebyly doloženy žádným dalším důkazem.

(41)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou ve stručné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(42)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kteří požádali o tržní zacházení – skupina Becarry a Shandong Yadi Ceramics Co. Ltd, také požádali o individuální zacházení pro případ, že by jim tržní zacházení nebylo přiznáno. Skupina Wonderful a skupina Xinruncheng také požádaly o individuální zacházení.

(43)

Pokud jde o skupinu Becarry, bylo zjištěno, že o prodeji nebylo svobodně rozhodováno z důvodu vývozního omezení uvedeného výše v 37. bodě odůvodnění, a její žádost o individuální zacházení byla proto zamítnuta.

(44)

U ostatních vyvážejících výrobců se zjistilo, že splňují podmínky čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a individuální zacházení jim proto mohlo být přiznáno. Na základě dostupných informací bylo tedy předběžně stanoveno, že následující čínští vyvážející výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, splňují všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení:

(45)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(46)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že pro účely určení běžné hodnoty pro Čínu má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi USA, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(47)

Komise obdržela řadu připomínek a jako alternativa bylo navrženo několik dalších zemí, zejména Brazílie, Turecko, Nigérie, Thajsko a také Indonésie.

(48)

Komise se proto rozhodla požádat o spolupráci známé výrobce v těchto zemích včetně USA. Na dotazník však odpověděli pouze dva výrobci dotčeného výrobku v USA. Neúplnou odpověď na dotazník předložil také jeden thajský výrobce; v každém případě však jeho sortiment výrobků nebyl zcela srovnatelný se spolupracujícími čínskými výrobci.

(49)

Šetření prokázalo, že USA jsou pro dotčený výrobek konkurenčním trhem. Na domácím trhu v USA aktivně působilo několik výrobců a objem dovozu byl vysoký. Šetření dále ukázalo, že keramické obkládačky pocházející z Číny a z USA mají v zásadě stejné fyzické vlastnosti a užití a že výrobní procesy jsou obdobné.

(50)

Bylo namítáno, že jelikož se trh USA vyznačuje zejména dovozem, keramické obkládačky vyráběné v USA a keramické obkládačky vyráběné v Číně pokrývají různé segmenty trhu. Typy výrobku vyráběné v tuzemsku, které by sloužily jako základ pro určení běžné hodnoty, by tedy nebyly srovnatelné s typy výrobku vyváženými Čínou do Unie. Šetření však ukázalo, že výroba v USA zahrnuje širokou škálu typů výrobku srovnatelných s typy vyráběnými v Číně a vyváženými z Číny, jak je uvedeno výše ve 49. bodě odůvodnění.

(51)

Bylo rovněž namítáno, že USA jsou relativně malým účastníkem světového trhu s keramickými obkládačkami. V roce 2009 však bylo na domácím trhu v USA vyrobeno přibližně 600 milionů m2, což je považováno za významné množství. Pro srovnání Čína, největší výrobce na světě, vyrobila ve stejném období 2 miliardy m2.

(52)

Jedna strana tvrdila, že USA mají přísné kvalitativní normy a účinně vytvořily necelní překážky pro čínský dovoz. Šetření však ukázalo, že objemy dovozu z Číny do USA, jak je uvedeno výše, jsou vysoké a představují hlavní podíl domácí spotřeby v USA. Argument, že necelní překážky v USA ovlivňují dovoz a tím hospodářskou soutěž, byl tedy zamítnut.

(53)

Údaje poskytnuté v odpovědi dvou spolupracujících výrobců v USA byly ověřeny na místě. Nakonec byly zohledněny pouze údaje jednoho navštíveného výrobce, které byly shledány jako spolehlivé informace, z nichž lze vycházet při určování běžné hodnoty. Údaje druhého navštíveného výrobce nebyly shledány jako spolehlivé a musely být vyloučeny, neboť tento výrobce vykazoval pouze část svého tuzemského prodeje a náklady nebyly zcela v souladu s účetními závěrkami.

(54)

Vyvozuje se tedy předběžný závěr, že USA jsou vhodnou a přiměřenou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(55)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota určena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, jak je uvedeno níže.

(56)

Domácí prodej výrobce obdobného výrobku v USA byl shledán jako reprezentativní z hlediska objemu v porovnání s objemem dotčeného výrobku vyváženého do Unie spolupracujícími vyvážejícími výrobci.

(57)

Během období šetření bylo zjištěno, že prodej na domácím trhu odběratelům, kteří nejsou ve spojení, probíhá v běžném obchodním styku pro všechny typy obdobného výrobku vyráběného výrobcem v USA. Z důvodu rozdílné kvality mezi obdobným výrobkem vyráběným a prodávaným v USA a dotčeným výrobkem vyváženým z Číny do Unie bylo v případě některých typů výrobku považováno za vhodnější běžnou cenu určit početně, aby bylo možné přihlédnout k těmto rozdílům a zajistit spravedlivé srovnání, jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění.

(58)

Běžná hodnota byla určena početně tak, že k výrobním nákladům výrobce v USA byly přičteny jeho prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny na základě údajů, které vývozce v USA skutečně zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(59)

Vývozní ceny čínských vývozců zařazených do vzorku vycházely z vývozních cen skutečně zaplacených, nebo které je třeba zaplatit prvnímu nezávislému odběrateli. Pokud byl prodej uskutečněn prostřednictvím dovozce v Unii, který je ve spojení, ceny byly určeny početně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Úpravy byly provedeny u všech nákladů za období mezi dovozem a novým prodejem včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Pokud jde o ziskové rozpětí, byl použit zisk dosahovaný dovozcem dotčeného výrobku, který není ve spojení, neboť skutečný zisk dovozce ve spojení nebyl kvůli vztahu mezi vyvážejícím výrobcem a dovozcem ve spojení považován za spolehlivý.

(60)

Dumpingová rozpětí byla stanovena porovnáním jednotlivých vývozních cen ze závodu vývozců zařazených do vzorku s domácími prodejními cenami, popřípadě početně určenou běžnou hodnotou.

(61)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Běžná hodnota byla upravena o rozdíly ve vlastnostech – zejména z důvodu označení výrobců původního zařízení (OEM) – a o rozdíly v kvalitě určitých typů, které výrobce ve srovnatelné zemi nevyrábí – z důvodu nižších nákladů na neporcelánové obkládačky. Kromě toho byly ve vhodných případech provedeny úpravy s ohledem na náklady na námořní dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, náklady spojené s balením, poskytnutím úvěru, bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

(62)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení se dumpingová rozpětí u spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, stanovila na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty určené pro srovnatelnou zemi s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku každé společnosti při vývozu do Unie, jak je uvedeno výše.

(63)

Na tomto základě byla určena následující prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením:

(64)

Dumpingové rozpětí u ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně nezařazených do vzorku bylo vypočteno jako vážený průměr dumpingových rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(65)

Dumpingové rozpětí u spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Číně, který byl zařazen do vzorku, ale nebylo mu přiznáno individuální zacházení (Heyuan Becarry Ceramics Co. Ltd.), bylo také vypočteno tak, jak je popsáno výše v 64. bodě odůvodnění.

(66)

Celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce v Číně bylo stanoveno za použití nejvyšších dumpingových rozpětí zjištěných pro reprezentativní typ výrobku od spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(67)

Na tomto základě průměrné prozatímní dumpingové rozpětí vzorku a celostátní úroveň dumpingu vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(68)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, je odvětví keramických obkládaček v Unii značně roztříštěné. Keramické obkládačky vyrábí více než 500 výrobců.

(69)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Unie bylo rozděleno do tří segmentů: malé, střední a velké podniky. Malé podniky tvoří polovinu celkové výroby v Unii.

(70)

Údaje poskytnuté vnitrostátními a evropskými sdruženími podle odhadu pokrývají přibližně 75 % výroby v Unii. Tyto údaje byly porovnány s údaji poskytnutými jednotlivými výrobci a vnitrostátními sdruženími, ale také se statickými zdroji, jako je Prodcom. Objem a hodnota zbývající výroby byly extrapolovány na základě stejných zdrojů informací. Na tomto základě bylo zjištěno, že celková výroba v Unii dosáhla v období šetření 895 milionů m2. Všichni výrobci v Unii (kteří představují celkovou výrobu v Unii) tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a budou dále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(71)

Spotřeba Unie byla stanovena tak, že dovoz na základě údajů Eurostatu byl připočten k prodeji výrobců v Unii na trhu Unie. Údaje týkající se celkového prodeje dotčeného výrobku v Unii vycházejí z ověřených údajů poskytnutých jak vnitrostátními, tak evropskými sdruženími výrobců. Pro získání celkové hodnoty prodeje v Unii byly na základě údajů sdružení a Prodcom provedeny extrapolace.

(72)

Za posuzované období, tj. mezi rokem 2007 a obdobím šetření, se spotřeba Unie snížila o 29 %, přičemž hlavní pokles o 13 % nastal v letech 2007–2008. V období šetření se v porovnání s rokem 2009 spotřeba snížila o 8 %.

(73)

Vývoj objemu, podílu na trhu a průměrných cen dovozu z Číny je uveden níže. Následující množstevní a cenové trendy vycházejí z údajů Eurostatu.

(74)

Objem celkového dovozu z Číny se za posuzované období snížil o 3 % a během období šetření dosáhl přibližně 66 milionů m2. Klesající trend jako takový odpovídá klesajícímu trendu spotřeby, ale je mnohem méně výrazný a nastal v letech 2007–2009. Mezi rokem 2009 a obdobím šetření se objemy dovozu z Číny zvýšily o 6 %. Provede-li se analýza z pohledu celého posuzovaného období, podíl čínského dovozu na trhu se zvýšil o 35 % z 4,8 % v roce 2007 na 6,5 % v období šetření.

(75)

Ceny čínského dovozu se během posuzovaného období snížily o 4 % ze 4,7 EUR/m2 na 4,5 EUR/m2.

(76)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobců v Unii pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány podle typu výrobku s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z Číny prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající cla, náklady po dovozu a obchodní úroveň.

(77)

Ze srovnání vyplynulo, že během období šetření byl dovoz dotčeného výrobku v Unii prodáván za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. V procentním vyjádření ve vztahu k těmto cenám se úroveň podbízení pohybovala v rozmezí od 44 % do 57 %. Výpočty vycházejí z údajů poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku a vyvážejícími výrobci z Číny zařazenými do vzorku.

(78)

Objem dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období je uveden v tabulce níže. Množstevní a cenové trendy vycházejí z údajů Eurostatu.

(79)

Dovoz ze třetích zemí se za posuzované období snížil o 40 %. Podíl tohoto dovozu na trhu se tak snížil o 14 % z 6,2 % na 5,3 %.

(80)

Je třeba uvést, že průměrné dovozní ceny z jiných třetích zemí se během posuzovaného období zvýšily o 22 % a byly soustavně vyšší než průměrná prodejní cena čínského vývozu (během období šetření o 19 %).

(81)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(82)

Makroekonomické ukazatele (výroba, kapacita, vytížení kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst a rozsah dumpingových rozpětí) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení vycházelo z informací poskytnutých evropskými a vnitrostátními sdruženími, které byly porovnány s údaji poskytnutými výrobci a dostupnými oficiálními statistikami.

(83)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (průměrné jednotkové ceny, zaměstnanost, mzdy, produktivita, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál) byla provedena u těch výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Posouzení vycházelo z jejich informací, které byly řádně ověřeny.

(84)

Výroba výrobního odvětví Unie za posuzované období podstatně klesla, a to o 32 %. Tento pokles (za posuzované období) celkově odrážel podstatné snížení spotřeby (o 29 % za posuzované období, viz 72. bod odůvodnění výše). Trend výroby byl však odlišný. V letech 2007–2009 se výroba snížila o 32 %, přičemž největší pokles o 23 % nastal v letech 2008–2009. Mezi rokem 2009 a obdobím šetření se pak výroba stabilizovala.

(85)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se snížila o 5 % v letech 2007–2008 a o 2 % mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Výsledné vytížení kapacity vykazovalo mezi rokem 2007 a obdobím šetření celkový pokles o 27 %.

(86)

Souběžně s vývojem objemu výroby klesl prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, srovnatelně s poklesem spotřeby, tj. o 30 % během posuzovaného období. Prodej výrobního odvětví Unie sledoval obdobný trend každoročního poklesu jako spotřeba.

(87)

Podíl na trhu, který zaujímá výrobní odvětví Unie, klesl za posuzované období o jeden procentní bod.

(88)

Zaměstnanost klesla v letech 2007–2008 o 11 %. Během posuzovaného období se snížila o 16 %.

(89)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená v jednotkách výstupu na osobu a rok byla v letech 2007–2008 stabilní. Mezi rokem 2008 a obdobím šetření však došlo k poklesu produktivity o 19 % souvisejícímu se snížením výroby.

(90)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Všechna stanovená rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. Navíc vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

(91)

Analýza mikroekonomických prvků (zásoby, prodejní ceny, peněžní tok, ziskovost, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál, investice a mzdy) byla provedena pro jednotlivé společnosti, tj. na úrovni těch výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku.

(92)

U některých mikroekonomických ukazatelů (prodejní cena, výrobní náklady, ziskovost a návratnost investic, tj. ukazatele vyjádřené jinak než v absolutních hodnotách, tj. pouze hodnoty vyjádřené v procentech) byly výsledky společností zařazených do vzorku v konkrétním segmentu váženy podle podílu daného segmentu na celkové výrobě v Unii (za pomoci konkrétní váhy každého segmentu v rámci celého odvětví keramických obkládaček – 52 % pro malé podniky a 24 % pro střední i velké podniky). Tím se zajistilo, aby výsledky velkých podniků v analýze újmy nepřevládaly a byla řádně zohledněna situace malých podniků, které společně představují největší podíl výroby v Unii.

(93)

Ačkoli konečný stav zásob výrobního odvětví Unie za posuzované období v absolutních hodnotách o 14 % klesl, jako procento výroby se podstatně zvýšil (o 37 %).

(94)

Zvýšení zásob vypovídá o újmě. Společnosti v tomto odvětví obvykle udržují zásoby ve výši tří měsíců výroby, ale tlak čínského dumpingového dovozu je přinutil zásoby zvýšit až na šest měsíců výroby. Byl zaznamenán rovnoměrný a stabilní roční nárůst zásob ze 43 % v roce 2007 na 59 % v období šetření.

(95)

Tento nárůst zásob se vysvětluje skutečností, že čínští vyvážející výrobci se zaměřili na prodej velkých sérií homogenního výrobku, zatímco výrobní odvětví Unie nabízelo mnohem širší škálu výrobků z hlediska typů, barev a rozměrů. Aby mohlo výrobní odvětví Unie ve velmi krátké době reagovat na velmi specifické objednávky, muselo zvýšit zásoby.

(96)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostly o 10 %.

(97)

Zvýšení cen bylo způsobeno několika činiteli. Zaprvé to byla potřeba kompenzovat zvýšení výrobních nákladů, které se během téhož období zvýšily o 14 % (viz 106. bod odůvodnění). Zvýšení cen bylo dále způsobeno navyšováním zásob (viz 95. bod odůvodnění výše) a změnou sortimentní skladby nabízené výrobním odvětvím Unie. Dovoz z Číny se soustředil na velké série homogenního výrobku. Výrobní odvětví Unie se tedy muselo zaměřit na malé série dotčeného výrobku, kde byla poptávka roztříštěnější s menšími množstvími a širším sortimentem z hlediska typů, barev a rozměrů.

(98)

Navzdory zvýšení jednotkových cen však výrobní odvětví Unie nedosahovalo cílového zisku. Segment malých podniků byl ve skutečnosti ztrátový.

(99)

Vývoj cen dovozu z Číny je popsán v 75. bodě odůvodnění. Jak lze vidět, trend těchto cen se lišil od trendu výrobního odvětví Unie a tyto ceny byly soustavně nižší. Během období šetření byly ceny z Číny oproti cenám výrobního odvětví Unie poloviční.

(100)

Jak je uvedeno výše, nárůst výrobních nákladů byl vyšší než nárůst prodejních cen. Náklady výrobního odvětví Unie za posuzované období vzrostly o 14 %, své ceny však výrobní odvětví Unie dokázalo zvýšit pouze o 9 %. Ziskovost pak klesla z 3,9 % v roce 2007 na 0,4 % v období šetření. Výrobní odvětví dosáhlo nejnižšího zisku v roce 2009, kdy nebylo schopno pokrýt své náklady a utrpělo ztrátu ve výši 1,2 %. Ze tří segmentů byl nejvíce dotčen segment malých podniků, který pociťoval ztrátu již od roku 2008. Velké a střední podniky dokázaly navzdory podstatnému snížení ziskovosti prodávat s mírným, ačkoli ne udržitelným ziskem.

(101)

Zisky dosahované velkými a středními podniky nelze zveřejnit z důvodu důvěrnosti údajů. V segmentu velkých podniků byly zisky vypočteny na základě údajů jedné společnosti a zveřejnění výsledků středních podniků by umožnilo ostatním společnostem vypočítat zisky ostatních segmentů, neboť celkové vážené zisky jsou známy.

(102)

Trend peněžního toku, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost, zůstal během posuzovaného období kladný. Mezi rokem 2007 a obdobím šetření však došlo k poklesu o přibližně 54 %.

(103)

Návratnost investic v zásadě po celé posuzované období kopírovala trend ziskovosti.

(104)

Mezi rokem 2007 a obdobím šetření se roční tok investic do dotčeného výrobku ze strany výrobního odvětví Unie snížil o 28 %.

(105)

Mezi rokem 2007 a obdobím šetření průměrná mzda na zaměstnance klesla o 4 %.

(106)

Jak je uvedeno výše, výrobní náklady se za posuzované období zvýšily o 14 %. Tento nárůst byl způsoben navýšením zásob (viz 95. bod odůvodnění výše) a změnou sortimentní skladby nabízené výrobním odvětvím Unie (větší výběr výrobků z hlediska typů, barev a rozměrů), zatímco čínský dovoz se soustředil na velké série homogenního výrobku. Výrobní odvětví Unie muselo navýšit své zásoby, aby bylo schopno v krátkém čase reagovat na velmi specifické objednávky, a muselo také nabídnout větší škálu výrobků.

(107)

Šetření ukázalo, že ukazatele újmy, jako je objem výroby, využití kapacity, prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a zaměstnanost, se během posuzovaného období zhoršily. Ačkoli nelze přehlížet skutečnost, že negativní vývoj spotřeby měl negativní dopad na výrobní odvětví Unie, je třeba poznamenat, že čínský dovoz dokázal tlakem na ceny svůj podíl na trhu zvýšit.

(108)

Během posuzovaného období byly značně negativně ovlivněny také ukazatele újmy související s finančními výsledky výrobců v Unii – například ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Činitelem, který vypovídá o újmě, je podstatné navýšení zásob (o 37 %) za posuzované období. Toto navýšení zásob se vysvětluje skutečností, že čínští vyvážející výrobci se zaměřili na prodej velkých sérií homogenního výrobku, zatímco výrobní odvětví Unie nabízelo mnohem širší škálu výrobků z hlediska typů, barev a rozměrů. Výrobní odvětví Unie muselo své zásoby navýšit, aby bylo schopno v krátkém čase reagovat na velmi specifické objednávky, a muselo také nabídnout větší škálu výrobků.

(109)

Ačkoli se prodejní ceny výrobního odvětví Unie za posuzované období zvýšily, je to způsobeno převážně zvýšením výrobních nákladů. Celkově se ziskovost za posuzované období zhoršila. Segment malých podniků, který představoval polovinu výrobního odvětví Unie, byl ve skutečnosti ztrátový již od roku 2008. Navzdory zvýšení prodejních cen tedy výrobní odvětví nedokázalo dosáhnout dostatečného zisku. Výrobní odvětví nebylo schopno zvýšit své prodejní ceny na úroveň, která by poskytla míry ziskovosti nezbytné pro dlouhodobou životaschopnost.

(110)

Analýza cenových trendů na základě údajů Eurostatu ukázala, že cenový rozdíl mezi dumpingovým dovozem z Číny a cenami výrobního odvětví Unie se zvýšil z přibližně 40 % v letech 2007 a 2008 na přibližně 50 % v roce 2009 a v období šetření.

(111)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(112)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda byla podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobena dumpingovým dovozem z dotčené země. Dále byly prozkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že jakákoli újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu.

(113)

Vzrůstající podíl čínských vyvážejících výrobců na trhu za posuzované období se časově shodoval s poklesem zisků výrobního odvětví Unie a podstatným navýšením jeho zásob.

(114)

Ve stejnou dobu došlo také ke snížení spotřeby v Unii. Zatímco však objem čínského dovozu v letech 2007–2009 klesl o devět procentních bodů souběžně se snižující se spotřebou (ačkoli ne stejným tempem – spotřeba klesla ve stejném období o 23 procentních bodů), čínský podíl na trhu od roku 2007 stabilně rostl. Navíc mezi rokem 2009 a obdobím šetření se navzdory dalšímu snížení spotřeby o šest procentních bodů čínský dovoz o šest procentních bodů zvýšil.

(115)

Cenový rozdíl (na základě průměrných údajů Eurostatu) mezi čínským dovozem a cenami výrobního odvětví Unie byl během celého posuzovaného období velmi znatelný. Skutečnost, že již v roce 2007 dosáhl tento rozdíl více než 40 %, naznačuje, že cenová strategie čínských vyvážejících výrobců začala ještě před hospodářskou krizí. Tento rozdíl se pak po hospodářské krizi zvýšil a v období šetření dosáhl 50 %.

(116)

Vzrůstající podíl čínského dovozu na trhu společně s klesajícími cenami a zvyšujícím se cenovým rozdílem mezi cenami v Unii a čínskými cenami se časově shodoval se zhoršováním situace výrobního odvětví Unie.

(117)

Objem dovozu ze třetích zemí s výjimkou Číny se za posuzované období snížil o 40 %. Podíl tohoto dovozu na trhu se za stejné období také mírně snížil (přibližně o 1 %). Zatímco ceny tohoto dovozu byly v roce 2007 srovnatelné s čínskými cenami, cenový rozdíl se v roce 2009 zvýšil na 18 % a v období šetření na 16 %.

(118)

Turecko je druhým největším vývozcem do Unie a jeho podíl na trhu dosahoval v období šetření 3 %. Tento podíl na trhu zůstal během posuzovaného období stabilní (mírně klesl o 0,4 %). Objem dovozu z Turecka se za posuzované období snížil o 37 %. Ačkoli byly ceny tureckého dovozu pod úrovní cen výrobního odvětví Unie (o přibližně 40 % za posuzované období), cenový rozdíl mezi tureckým a čínským dovozem se v roce 2009 a v období šetření zvýšil na 16 % v návaznosti na zvýšení tureckých cen o 22 %. Na základě těchto skutečností nelze vyloučit, že dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny mohl ve velmi omezené míře přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Nenarušil však zjištěnou příčinnou souvislost s dumpingovým dovozem z Číny.

(119)

Odvětví obkládaček v Unii je značně roztříštěné. Celkový počet společností se však během posuzovaného období snížil v důsledku fúzí, ke kterým dochází v posledních dvou desetiletích. Především však šetření ukázalo, že v těch členských státech, které mají největší podíl výroby a kde je zároveň roztříštěnost zřetelnější, společnosti podnikají v klastrech. Tato struktura zaručuje efektivní rozdělování zdrojů. Roztříštěnost umožňuje velkým podnikům zadávat malým podnikům výrobu určitých typů výrobku (z hlediska barev, rozměrů atd.). S pomocí malých podniků je výrobní odvětví schopno dodávat mnoho typů výrobku v krátkém čase. To bylo zvláště důležité s ohledem na čínskou konkurenci prodávající velké série homogenního výrobku, kde není prostor pro flexibilitu návrhu, barev atd. Za těchto okolností nelze příčinnou souvislost mezi roztříštěností a zhoršením situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období stanovit.

(120)

Šetření ukázalo, že hospodářská krize měla na situaci výrobního odvětví Unie nepochybně vliv.

(121)

Tento vliv byl spojen zejména s útlumem ve stavebnictví, což se odrazilo v klesající spotřebě keramických obkládaček. V obecné rovině činil v roce 2009 celkový pokles stavební činnosti v EU 7,5 % ( 3 ). Konkrétní dopad celkového hospodářského klimatu na stavebnictví se lišil v závislosti na konkrétním segmentu v rámci tohoto odvětví ( 4 ). V roce 2009 se pokles stavební činnosti týkal zejména segmentu výstavby nových domů a segmentu soukromé nebytové výstavby. Naopak stavební inženýrství bylo ovlivněno méně a segment veřejné nebytové výstavby dokonce v roce 2009 vzrostl o 1,1 %. Podle Evropské federace stavebního průmyslu (European Construction Industry Federation) tyto trendy odrážejí vládní opatření k udržení nebo dokonce zvýšení výdajů na veřejnou výstavbu a infrastrukturu jako součást vnitrostátních stimulačních balíčků. Obdobně daňové pobídky pro energeticky účinná řešení zmírnily dopad hospodářského útlumu v oblasti obnovy a údržby.

(122)

Výše uvedený vývoj měl kladný vliv na segment obnovy a údržby (kladný přínos pro výrobu, prodej a ziskovost navazujících odvětví, neboť zisková rozpětí jsou v maloobchodním segmentu vyšší). V každém případě byly tyto segmenty hospodářským útlumem ovlivněny méně.

(123)

Následující analýza ukazuje, že ačkoli hospodářský útlum mohl situaci výrobního odvětví Unie ovlivnit, podstatná újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, byla skutečně způsobena dumpingovým dovozem z Číny.

(124)

Zaprvé šetření ukázalo, že stavebnictví se začalo zotavovat z dopadů hospodářského útlumu v období šetření, zatímco ukazatele výrobního odvětví Unie i nadále vykazovaly sestupný trend.

(125)

Zadruhé je důležitým prvkem vývoj zásob, který v tomto případě slouží jako ukazatel vypovídající o újmě (viz 93. bod odůvodnění výše). Byl zaznamenán poměrně stabilní roční nárůst zásob. Tento typ rovnoměrného a stabilního nárůstu naznačuje, že výrobní odvětví Unie ve skutečnosti bylo pod neustálým tlakem čínských vyvážejících výrobců. Pokud by se měl nárůst zásob přičítat hospodářského útlumu, byl by v letech krize pravděpodobně zaznamenán spíše podstatný nárůst než stabilní trend za celé posuzované období.

(126)

Konečně z analýzy údajů o ziskovosti, zejména malých podniků, které v období šetření představovaly téměř 50 % výroby v Unii, vyplývá, že tyto podniky dosáhly pouze velmi nízkého zisku ve výši 0,3 % již v roce 2007 a od té doby byly ztrátové. Naznačilo to, že jejich situace se začala zhoršovat ještě před krizí.

(127)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie bylo způsobeno zejména dumpingovým dovozem z Číny. Ačkoli hospodářská krize a z ní vyplývající pokles poptávky mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, její dopad nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(128)

Jeden dovozce tvrdil, že hlavní příčinou újmy je levný prodej ze strany polských výrobců keramických obkládaček. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že analýza újmy by měla být provedena na úrovni výrobního odvětví Unie jako celku, a nikoli pouze ve vztahu k jeho části. Komise nicméně situaci polského trhu na základě dostupných informací analyzovala (připomíná se, že polská společnost zařazená do vzorku se rozhodla svou spolupráci ukončit a žádná jiná polská společnost se spoluprací nesouhlasila).

(129)

Zaprvé bylo zjištěno, že pokud jde o objemy, polský prodej na zbytek trhu Unie představoval v období šetření podíl na trhu ve výši méně než 3 %.

(130)

Zadruhé, i kdyby polské společnosti při šetření spolupracovaly a jejich ceny byly v analýze podbízení zohledněny, mělo by to velmi omezenou váhu pro výpočet celkového podbízení. Pro nedostatek spolupráce na straně polské společnosti nebyly podrobné informace podle PCN k dispozici. I kdyby se však zvolil přístup „maximálního dopadu“ a do výpočtu se zahrnul veškerý polský prodej, nebyl by dopad vzhledem k relativně nízkým objemům prodeje významný a nezměnil by celkový obraz ( 5 ).

(131)

Na základě těchto informací byl dopad polského prodeje na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, omezený, pokud vůbec nějaký.

(132)

Podle dalšího tvrzení újmu způsobili sami někteří výrobci Unie tím, že do svých katalogů zařadili dovoz čínských obkládaček, které následně prodávali pod svou vlastní značkou. Toto tvrzení však nebylo doloženo a důkazy shromážděné během šetření navíc ukázaly, že tento dovoz nebyl významný. Nelze tedy dospět k závěru, že tento dovoz výrobci v EU přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(133)

Přezkoumána byla také vývozní výkonnost jako jeden ze známých činitelů, které mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu. Z analýzy údajů Eurostatu vyplynulo, že vývoz z Unie skutečně o 44 % klesl. Ceny tohoto vývozu se však zvýšily o 32 %. U spolupracujících výrobců zařazených do vzorku byl pokles méně výrazný (– 24 %). Šetření také ukázalo, že podíl vývozu vyjádřený jako procento celkového prodeje výrobního odvětví Unie se zvýšil ze 17 % v roce 2007 na 19 % v roce 2009. I když objemy vývozu spolupracujících výrobců v Unii klesly, tento pokles byl méně výrazný než pokles prodeje na trhu Unie (– 24 % u vývozu v porovnání s – 30 % u prodeje v Unii). Proto se má za to, že pokles objemu vývozu nelze vysvětlovat úrovní újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(134)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nepřispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(135)

Dospělo se tedy k závěru, že existuje příčinná souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny. Hospodářská krize a dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny sice měl na situaci výrobního odvětví Unie dopad, ale tento dopad nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(136)

Na základě výše uvedené analýzy účinků všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie byl tedy vyvozen předběžný závěr, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období šetření.

(137)

Evropské sdružení (Cerame-Unie) a hlavní vnitrostátní sdružení výrobců poskytly vysokou míru součinnosti a podpory. Žádný z výrobců v Unii navíc nevznesl žádnou námitku proti zahájení šetření nebo uložení opatření. Naznačuje to, že uložení opatření je zcela zřejmě v zájmu výrobců v Unii.

(138)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie trpí podstatnou újmou z důvodu účinků dumpingového dovozu způsobujícího cenové podbízení, jak je podrobně uvedeno v 76. a následujících bodech odůvodnění.

(139)

Lze očekávat, že výrobní odvětví Unie by mělo prospěch z opatření, která by pravděpodobně zabránila dalšímu nárůstu levného dumpingového dovozu.

(140)

Pokud by opatření nebyla uložena, lze očekávat, že levný dumpingový dovoz keramických obkládaček bude pokračovat, nebo se dokonce zvyšovat. Účinek dumpingového dovozu z Číny způsobující pokles prodejních cen by i nadále srážel prodejní ceny a zisky výrobců v Unii.

(141)

Jelikož finanční situace a ziskovost výrobního odvětví Unie není dostatečně silná, aby odolala dalšímu cenovému tlaku dumpingového dovozu, který je nutí nabízet výrazně nižší ceny, velmi pravděpodobně by to vedlo k postupnému zániku velkého počtu výrobců v Unii.

(142)

Spolupráce dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení, představovala přibližně 6 % celkového objemu dovozu z Číny. Při výběru vzorku (viz 15. bod odůvodnění) bylo vybráno sedm dovozců, kteří nejsou ve spojení (z nichž jeden byl uživatelem). Představovali přibližně 5 % celkového dovozu z Číny. Spolupracující dovozci obchodovali převážně s obkládačkami, s výjimkou jednoho dovozce, pro kterého obchodování s obkládačkami představuje malou část jeho celkové obchodní činnosti. U těchto spolupracujících dovozců byl podíl dovozu z Číny na jejich celkovém nákupu velmi významný (více než 3/4). Ačkoli se zdá, že existuje ziskové rozpětí, které dokáže absorbovat zvýšení cen čínského dovozu, neboť obchodní přirážka dovozců u tohoto dovozu je přibližně 50 %, obvykle vykazují zisky ve výši přibližně 5 %.

(143)

Pokud by tedy opatření byla uložena, měla by z prostého pohledu nákladů s největší pravděpodobností vliv na obchodní činnost dovozců.

(144)

Šetření však ukázalo, že dovozci a uživatelé mohou přejít na výrobky nakupované ze třetích zemí nebo v rámci Unie. Tato změna může nastat celkem snadno, neboť výrobek, který je předmětem šetření, se vyrábí v několika zemích v Unii i mimo ni (Turecko, Spojené arabské emiráty, Egypt, jihovýchodní Asie, Brazílie a jiné).

(145)

Jeden dovozce prohlásil, že se v důsledku zahájení šetření pokusil změnit dodavatele, ale jeho snahy nebyly úspěšné. Na druhé straně jiný dovozce prohlásil, že tento proces již v době šetření probíhal a byl úspěšný. Třetí dovozce tvrdil, že by se tak rozšířilo jeho portfolio nečínských výrobců a že provedení by bylo snadné.

(146)

Vyvozuje se tedy předběžný závěr, že uložení opatření by nebránilo dovozcům v Unii nakupovat obdobné výrobky z jiných zdrojů. Kromě toho cílem antidumpingových cel není zablokovat konkrétní obchodní kanály, ale obnovit rovné podmínky a reagovat na nekalé obchodní praktiky.

(147)

Konečně relativně nízká úroveň spolupráce dovozců, kteří nejsou ve spojení, by mohla naznačovat, že uložení opatření by nemělo na jejich činnost významný dopad.

(148)

Komise kontaktovala dvě hlavní sdružení uživatelů v Unii.

(149)

Stavebnictví (zastoupené Evropskou federací stavebnictví) se rozhodlo při šetření aktivně nespolupracovat. Sdružení odpovědělo na počáteční dotazník Komise, ale poté přestalo spolupracovat pro nedostatek zájmu jeho členů.

(150)

Tato nízká úroveň spolupráce ze strany uživatelů by naznačovala, že toto odvětví není příliš závislé na čínském dovozu, nebo že by v případě uložení opatření neutrpělo významnou újmu. Toto zřejmě platí zejména ve stavebnictví, kde podle prohlášení výrobců během inspekcí na místě, nemají keramické obkládačky významný vliv na konečné náklady. Vzhledem k nákladům jiných materiálů při nové výstavbě nebo obnově je to zřejmě logické. Navíc, jak je uvedeno výše, mohlo by být relativně snadné změnit zdroj dodávek.

(151)

Evropské sdružení maloobchodních prodejců potřeb pro domácí kutily (European DIY Retail Association, EDRA) kontaktovalo Komisi jménem svých členů. Toto sdružení předložilo své připomínky na začátku šetření a tvrdilo, že cla by vedla ke zvýšení spotřebitelských cen a přechod na jiné zdroje dodávek by znamenal vysoké náklady jak pro distributory, tak pro zákazníky. Tato tvrzení však nebyla doložena.

(152)

Komise kontaktovala jedno sdružení spotřebitelů, které odpovědělo, že o spolupráci nemá zájem. Žádné jiné sdružení spotřebitelů se nepřihlásilo.

(153)

Dopad antidumpingových cel na spotřebitele bude pravděpodobný omezený, neboť obchodní přirážka uplatňovaná prodejci je obvykle velmi vysoká. Dokonce i zvýšení cen by mělo na spotřebitele omezený dopad vzhledem k tomu, že zvýšení nákladů by se pohybovalo v rozmezí od 1,5 do 3 EUR za m2 (na základě průměrné ceny čínského dovozu ve výši 4,5 EUR v období šetření). Jednotliví spotřebitelé kupují omezená množství obkládaček, a ne příliš často. Navíc krátkodobé zvýšení ceny by mohlo mít dlouhodobě příznivé účinky na spotřebitele při zajišťování hospodářské soutěže na trhu. Dlouhodobá neexistence hospodářské soutěže by mohla vést k ještě většímu nárůstu cen a levný dovoz by mohl zcela zmizet.

(154)

Během šetření se nepřihlásili ani dodavatelé, ani sdružení dodavatelů.

(155)

Šetřením bylo zjištěno, že dodavatelé, které by mohlo probíhající řízení nejvíce zajímat, jsou výrobci zařízení pro výrobu obkládaček. Šetření ukázalo, že někteří čínští výrobci nakupují svá zařízení od dodavatelů se sídlem v Unii. Z oficiálních údajů nicméně vyplynulo, že prodej z Unie do Číny má v posledním desetiletí stabilní, mírně klesající trend a že Čína představuje velkou, nikoli však převažující část jejich prodeje (přibližně 10 %). Hlavní zákazníci dodavatelů jsou ve skutečnosti výrobci v Unii, a proto mají dodavatelé velký zájem na výkonnosti výrobního odvětví Unie, na kterém závisejí.

(156)

Navíc absence spolupráce ze strany tohoto odvětví naznačila, že dodavatelé se nedomnívají, že uložení antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku by mohla jejich situaci významně poškodit.

(157)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že celkově neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neuložení prozatímních opatření na dovoz keramických obkládaček pocházejících z Číny.

(158)

Vzhledem k výše dosaženým závěrům ohledně dumpingu, výsledné újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být na dovoz dotčeného výrobku z Číny uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(159)

Na základě výše uvedených skutečností se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení má za to, že by na dovoz pocházející z Číny měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(160)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během tohoto šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a vyrobených uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(161)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi ( 6 ) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených s takovou změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem pozměněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(162)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(163)

Aby se co nejvíce omezilo riziko obcházení opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách a v zájmu zajištění řádného používání antidumpingových cel, je v tomto případě nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují: předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní vývozce.

(164)

►C1  Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. ◄ Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(165)

Následující navrhované celní sazby vycházejí z dumpingových rozpětí stanovených šetřením, neboť byly nižší než rozpětí újmy. Prozatímní antidumpingová cla jsou stanovena takto:

(166)

Výše uvedená prozatímní zjištění se sdělují všem zúčastněným stranám, které jsou vyzývány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu předtím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely konečných zjištění může být nutné jejich přehodnocení,