2011/92/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1-21 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 13. prosince 2011 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 17. února 2012 Nabývá účinnosti: 17. února 2012
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 15. května 2014

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/92/EU

ze dne 13. prosince 2011

o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 026, 28.1.2012, p.1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU Text s významem pro EHP ze dne 16. dubna 2014,

  L 124

1

25.4.2014




▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/92/EU

ze dne 13. prosince 2011

o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem ( 2 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ( 3 ) byla několikrát podstatně změněna ( 4 ). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)

Podle článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie je politika Unie v oblasti životního prostředí založena na zásadách obezřetnosti a prevence a na zásadách, že škody na životním prostředí mají být přednostně napravovány přímo u zdroje a že za vzniklé škody by měl platit znečišťovatel. Měly by se vzít co nejdříve v úvahu vlivy všech technických plánovacích a rozhodovacích procesů na životní prostředí.

(3)

Zásady posuzování vlivů na životní prostředí musí být harmonizovány, zejména pokud jde o záměry, které mají být posuzovány, základní povinnosti oznamovatele těchto záměrů a obsah tohoto posouzení. Členské státy mohou stanovit přísnější pravidla ochrany životního prostředí.

(4)

Kromě toho je nezbytné dosáhnout jednoho z cílů Unie v oblasti ochrany životního prostředí a kvality života.

(5)

Právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí obsahují ustanovení, která umožňují orgánům veřejné správy a jiným orgánům přijímat rozhodnutí, jež mohou mít závažný vliv na životní prostředí, jakož i na zdraví a blaho osob.

(6)

Měly by být stanoveny obecné zásady posuzování vlivů na životní prostředí za účelem doplnění a koordinace postupů vydávání povolení k provádění veřejných a soukromých záměrů, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí.

(7)

Povolení pro veřejné a soukromé záměry, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí, by mělo být vydáno jen po předchozím posouzení jejich případných významných vlivů na životní prostředí. Toto posuzování by mělo být prováděno na základě přiměřených informací poskytnutých oznamovatelem, které mohou být doplněny orgány a veřejností, kterých se uvažovaný záměr může týkat.

(8)

Záměry určitého typu mají významný vliv na životní prostředí a tyto záměry by měly být v zásadě podrobeny systematickému posouzení.

(9)

Záměry jiných typů nemusí mít v každém případě významný vliv na životní prostředí a tyto záměry musí být posouzeny, pokud členské státy usoudí, že by mohly mít významný vliv na životní prostředí.

(10)

Členské státy mohou stanovit prahové hodnoty nebo kritéria sloužící k určení, které z těchto záměrů musí podléhat posouzení s ohledem na význam jejich vlivů na životní prostředí. Nemělo by být požadováno, aby členské státy musely v každém jednotlivém případě přezkoumávat záměry, které nedosahují uvedených prahových hodnot nebo nesplňující uvedená kritéria.

(11)

Při stanovování těchto prahových hodnot nebo kritérií nebo při přezkoumávání jednotlivých záměrů za účelem určení, které záměry by měly podléhat posouzení na základě významu jejich vlivů na životní prostředí, by členské státy měly přihlédnout k odpovídajícím kritériím výběru stanoveným v této směrnici. V souladu se zásadou subsidiarity mohou členské státy nejlépe uplatňovat uvedená kritéria v jednotlivých případech.

(12)

Pro záměry, které podléhají posouzení, by měly být poskytnuty určité minimální informace týkající se záměru a jeho vlivů.

(13)

Je vhodné stanovit postup umožňující oznamovatelům získat od příslušných orgánů stanovisko o obsahu a rozsahu informací, které je třeba zpracovat a poskytnout pro posouzení. Členské státy mohou v rámci tohoto postupu vyžadovat, aby jim oznamovatel předložil mimo jiné alternativní řešení záměrů, pro něž zamýšlí podat žádost.

(14)

Vlivy záměru na životní prostředí by měly být posuzovány, aby bylo zohledněno úsilí chránit zdraví lidí, přispět ke zlepšení kvality života zlepšením životního prostředí, zajistit udržení druhové rozmanitosti a reprodukční schopnosti ekosystému jako základního zdroje života.

(15)

Je žádoucí stanovit přísnější úpravu týkající se posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států s přihlédnutím k rozvoji na mezinárodní úrovni. Dne 25. února 1991 podepsalo Evropské společenství Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států a ratifikovalo ji dne 24. června 1997.

(16)

Účinná účast veřejnosti na přijímání rozhodnutí umožňuje veřejnosti vyjádřit své názory a obavy, které mohou být pro tato rozhodnutí podstatné, a těm, kdo rozhodují, umožňuje vzít tyto názory a obavy v úvahu, čímž se zvyšuje zodpovědnost a transparentnost rozhodovacího procesu a přispívá k uvědomělému vztahu veřejnosti k otázkám životního prostředí a k veřejné podpoře učiněných rozhodnutí.

(17)

Účast veřejnosti, včetně účasti sdružení, organizací a skupin, zejména nevládních organizací na ochranu životního prostředí, by proto měla být podporována, a to mimo jiné podporou vzdělávání veřejnosti v otázkách životního prostředí.

(18)

Evropské společenství podepsalo Úmluvu OSN/EHS o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“) dne 25. června 1998 a ratifikovalo ji dne 17. února 2005.

(19)

Jedním z cílů Aarhuské úmluvy je zaručit práva veřejnosti na účast při rozhodování o záležitostech životního prostředí, a přispět tak k ochraně práva na život v prostředí přiměřeném zdraví a blahu člověka.

(20)

Článek 6 Aarhuské úmluvy stanoví účast veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech uvedených v příloze I uvedené úmluvy a o činnostech v příloze neuvedených, které mohou mít závažný vliv na životní prostředí.

(21)

Ustanovení čl. 9 odst. 2 a 4 Aarhuské úmluvy stanovují přístup k soudním nebo jiným řízením za účelem napadení hmotné nebo procesní zákonnosti rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti podléhajících ustanovením o účasti veřejnosti v článku 6 uvedené úmluvy.

(22)

Tato směrnice by však neměla být použita na záměry, jejichž jednotlivé části jsou přijímány zvláštními vnitrostátními právními předpisy, neboť cílů této směrnice, včetně cílů týkajících se poskytování informací, se dosahuje prostřednictvím zákonodárného procesu.

(23)

Navíc může být ve výjimečných případech vhodné vyjmout určitý záměr z postupů posuzování stanovených touto směrnicí, pokud je o tom vhodným způsobem informována Komise a dotčená veřejnost.

(24)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a dopadů uvedeného opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(25)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy V,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:



Článek 1

1.  Tato směrnice se vztahuje na posuzování vlivů těch veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí.

2.  Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „záměrem“:

 provádění stavebních prací nebo výstavba jiných zařízení nebo děl,

 jiné zásahy do přírodního prostředí a krajiny včetně těch, které se týkají těžby nerostných surovin;

b) „oznamovatelem“ žadatel o povolení soukromého záměru nebo orgán veřejné moci, který dá podnět k záměru;

c) „povolením“ rozhodnutí příslušného orgánu nebo orgánů, které opravňuje oznamovatele k uskutečnění záměru;

d) „veřejností“ jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi;

e) „dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodovacími řízeními týkajícími se životního prostředí podle čl. 2 odst. 2, nebo která má na těchto řízeních určitý zájem. Pro účely této definice se předpokládá, že nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky vnitrostátních právních předpisů mají na rozhodování ve věcech životního prostředí zájem;

f) „příslušným orgánem“ nebo „příslušnými orgány“ ty orgány, které členské státy určí jako odpovědné za provádění úkolů vyplývajících z této směrnice;

▼M1

g) „posuzováním vlivů na životní prostředí“ proces sestávající z:

i) vypracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí oznamovatelem podle čl. 5 odst. 1 a 2,

ii) projednávání podle článku 6 a případně článku 7,

iii) přezkoumání informací uvedených v dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí a jakýchkoli dalších doplňujících informací, které v případě potřeby poskytne oznamovatel v souladu s čl. 5 odst. 3, a jakýchkoli jiných významných informací získaných při projednávání podle článků 6 a 7, provedené příslušným orgánem,

iv) odůvodněný závěr příslušného orgánu o významných vlivech záměru na životní prostředí, v němž přihlédne k výsledkům přezkoumání uvedeného v bodě iii) a případně svého vlastního doplňujícího přezkoumání,

v) začlenění odůvodněného závěru příslušného orgánu do kteréhokoli rozhodnutí uvedeného v článku 8a.

▼M1

3.  Členské státy se mohou případ od případu v souladu s vnitrostátními právem rozhodnout neuplatňovat tuto směrnici na záměry nebo části záměrů určené výhradně pro účely obrany nebo na záměry, jejichž jediným účelem je reakce na mimořádné civilní události, pokud se domnívají, že by takové uplatnění mohlo uvedené účely nepříznivě ovlivnit.

▼M1 —————

▼B

Článek 2

▼M1

1.  Členské státy přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění, aby před vydáním povolení musely záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, získat povolení a posouzení z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Tyto záměry jsou vymezeny v článku 4.

2.  Posuzování vlivů na životní prostředí může být zahrnuto do povolovacích řízení již existujících v členských státech, nebo pokud taková řízení neexistují, do jiných řízení nebo do řízení, která mají být zavedena pro dosažení souladu s cíli této směrnice.

3.  V případě záměrů, u nichž je povinnost provést posouzení vlivů na životní prostředí dána současně touto směrnicí a směrnicí Rady 92/43/EHS ( 5 ) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ( 6 ), členské státy případně zajistí koordinované nebo společné postupy, které splňují požadavky uvedených právních předpisů Unie.

V případě záměrů, u nichž je povinnost provést posouzení vlivů na životní prostředí dána současně touto směrnicí a jinými právními předpisy Unie, než jsou směrnice uvedené v prvním pododstavci, mohou členské státy stanovit koordinované nebo společné postupy.

V rámci koordinovaného postupu podle prvního a druhého pododstavce členské státy usilují o koordinaci různých individuálních posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí vyžadovaných příslušnými právními předpisy Unie tím, že určí orgán k tomuto účelu, aniž jsou dotčena ustanovení obsažená v jiných příslušných právních předpisech Unie.

V rámci společného postupu podle prvního a druhého pododstavce členské státy usilují o vypracování jednotného posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí vyžadovaného příslušnými právními předpisy Unie, aniž jsou dotčena ustanovení obsažená v jiných příslušných právních předpisech Unie.

Pro záměry, u nichž je povinnost provést posouzení vlivů na životní prostředí dána současně touto směrnicí a směrnicemi 92/43/EHS, 2000/60/ES, 2009/147/ES a 2010/75/EU, poskytne Komise pokyny ohledně stanovení koordinovaných nebo společných postupů.

4.  Aniž je dotčen článek 7, mohou členské státy ve výjimečných případech vyjmout určitý záměr z působnosti ustanovení této směrnice, jestliže by uplatňování těchto ustanovení nepříznivě ovlivnilo účel záměru, pokud jsou splněny cíle této směrnice.

▼B

V tom případě členské státy:

a) zváží, zda by nevyhovovala jiná forma posouzení;

b) zpřístupní dotčené veřejnosti informace získané jinými formami posouzení ve smyslu písmene a), informace vztahující se k tomuto rozhodnutí o vynětí a důvody, proč tato výjimka byla udělena;

c) uvědomí Komisi před vydáním povolení o důvodech tohoto vynětí a poskytnou jí informace, které dají případně k dispozici vlastním státním příslušníkům.

Komise okamžitě předá získané dokumenty ostatním členským státům.

Každý rok předá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování ustanovení tohoto odstavce.

▼M1

5.  Aniž je dotčen článek 7, v případě záměru přijatého zvláštním vnitrostátním legislativním aktem jej mohou členské státy vyjmout z působnosti ustanovení této směrnice týkajících se projednání s veřejností, pokud jsou splněny cíle této směrnice.

Členské státy každé dva roky ode dne 16. května 2017 informují Komisi o všech případech, v nichž byla uplatněna výjimka uvedená v prvním pododstavci.

▼M1

Článek 3

1.  Posuzování vlivů na životní prostředí vhodným způsobem určí, popíše a posoudí v každém jednotlivém případě přímé a nepřímé významné vlivy záměru na tyto faktory:

a) obyvatelstvo a lidské zdraví;

b) biologickou rozmanitost, se zvláštním zřetelem na druhy a přírodní stanoviště chráněné podle směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES;

c) půdu, vodu, ovzduší a klima;

d) hmotný majetek, kulturní dědictví a krajinu;

e) vzájemné působení mezi faktory uvedenými v písmenech a) až d).

2.  Mezi vlivy podle odstavce 1 působící na faktory v něm uvedené patří vlivy předpokládané v důsledku zranitelnosti záměru vůči závažným nehodám nebo katastrofám, které jsou pro dotčený záměr relevantní.

▼B

Článek 4

1.  S výhradou čl. 2 odst. 4 podléhají záměry uvedené v příloze I posouzení v souladu s články 5 až 10.

2.  S výhradou čl. 2 odst. 4 určí členské státy pro záměry uvedené v příloze II, zda záměr podléhá posouzení v souladu s články 5 až 10. Členské státy provedou toto určení na základě:

a) přezkoumání každého jednotlivého případu;

nebo

b) prahových hodnot nebo kritérií stanovených členským státem.

Členské státy se mohou rozhodnout používat oba postupy uvedené v písmenech a) a b).

▼M1

3.  V případě přezkoumávání každého jednotlivého případu nebo při stanovení kritérií nebo prahových hodnot pro účely odstavce 2 jsou brána v úvahu odpovídající kritéria výběru uvedená v příloze III. Členské státy mohou stanovit prahové hodnoty nebo kritéria, na jejichž základě určí, kdy záměry nemusí podléhat určení podle odstavců 4 a 5 ani posouzení vlivů na životní prostředí, nebo prahové hodnoty a kritéria, na jejichž základě určí, kdy záměry musí v každém případě podléhat posouzení vlivů na životní prostředí, aniž by podléhaly určení podle odstavců 4 a 5.

4.  Rozhodne-li se členský stát požadovat určení pro záměry uvedené v příloze II, oznamovatel poskytne informace o povaze záměru a o jeho možných významných vlivech na životní prostředí. Podrobný seznam informací, jež mají být poskytnuty, je upřesněn v příloze IIA. Oznamovatel případně zohlední dostupné výsledky jiných příslušných posouzení vlivů na životní prostředí, která byla provedena podle jiných právních předpisů Unie než této směrnice. Oznamovatel může rovněž poskytnout popis prvků záměru nebo zamýšlených opatření k vyloučení či prevenci významných negativních vlivů na životní prostředí.

▼M1

5.  Příslušný orgán provede určení na základě informací poskytnutých oznamovatelem v souladu s odstavcem 4 a případně s ohledem na výsledky předběžného ověření či posouzení vlivů na životní prostředí, která byla provedena podle jiných právních předpisů Unie než této směrnice. Toto určení se zpřístupní veřejnosti a:

a) v případě, že bylo rozhodnuto o nutnosti provést posouzení vlivů na životní prostředí, uvede hlavní důvody, proč je toto posouzení vyžadováno, s ohledem na příslušná kritéria uvedená v příloze III, nebo

b) v případě, že bylo rozhodnuto, že posouzení vlivů na životní prostředí není třeba provést, uvede hlavní důvody, proč toto posouzení není vyžadováno, s ohledem na příslušná kritéria uvedená v příloze III a uvede prvky záměru nebo zamýšlená opatření k vyloučení či prevenci významných negativních vlivů na životní prostředí, jestliže je oznamovatel navrhuje.

6.  Členské státy zajistí, aby příslušný orgán provedl určení co nejdříve, nejpozději však do 90 dnů ode dne, kdy mu oznamovatel předložil všechny informace potřebné podle odstavce 4. Ve výjimečných případech, souvisejících například s povahou, složitostí, umístěním či rozsahem záměru, může příslušný orgán uvedenou lhůtu k určení prodloužit; v takovém případě musí příslušný orgán oznamovatele písemně informovat o důvodech prodloužení lhůty a dni, kdy lze jeho určení očekávat.

▼B

Článek 5

▼M1

1.  Pokud je posouzení dopadu na životní prostředí vyžadováno, oznamovatel vypracuje a předloží dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí. Oznamovatel v dokumentaci uvede alespoň tyto informace:

a) popis záměru obsahující informace o jeho umístění, podobě, rozsahu a dalších relevantních prvcích záměru;

b) popis možných významných vlivů záměru na životní prostředí;

c) popis prvků záměru a zamýšlených opatření k vyloučení, prevenci, snížení a pokud možno vyrovnání možných významných negativních vlivů na životní prostředí;

d) popis vhodných alternativ týkajících se záměru a jeho zvláštní povahy, které oznamovatel zvažoval, a uvedení hlavních důvodů, které vedly k volbě dané varianty při zohlednění vlivů záměru na životní prostředí;

e) všeobecně srozumitelné shrnutí informací uvedených v písmenech a) až d) netechnické povahy a;

f) jakékoli dodatečné informace uvedené v příloze IV týkající se zvláštní povahy určitého záměru nebo typu záměru a environmentálních faktorů, které mohou být ovlivněny.

Pokud je vydáno stanovisko podle odstavce 2, musí být dokumentace vlivů záměru na životní prostředí založena na tomto stanovisku a musí obsahovat informace, které lze důvodně vyžadovat pro učinění odůvodněného závěru o významných vlivech záměru na životní prostředí s ohledem na současné poznatky a metody posuzování. Při vypracovávání dokumentace vlivů záměru na životní prostředí oznamovatel s cílem zabránit opakovanému posuzování zohlední dostupné výsledky příslušných posouzení vypracovaných na základě právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů.

2.  Na žádost oznamovatele příslušný orgán s přihlédnutím k informacím poskytnutých oznamovatelem, jež se týkají zejména zvláštní povahy záměru, včetně jeho umístění a technické kapacity, a jeho možných vlivů na životní prostředí, vydá stanovisko, v němž určí rozsah a míru podrobnosti informací, které musí oznamovatel podle odstavce 1 uvést v dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí. Příslušný orgán před vydáním svého stanoviska projedná záměr s orgány uvedenými v čl. 6 odst. 1.

Členské státy mohou rovněž požadovat, aby příslušné orgány vyjádřily své stanovisko uvedené v prvním pododstavci bez ohledu na to, zda o ně žádá oznamovatel.

3.  Za účelem zajištění úplnosti a kvality dokumentace vlivů záměru na životní prostředí:

a) oznamovatel zajistí, aby dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí vypracovali kvalifikovaní odborníci;

b) příslušný orgán zajistí, že má k dispozici dostatečné odborné zázemí pro posouzení dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, nebo že má k takovému odbornému zázemí potřebný přístup, a

c) příslušný orgán si v případě potřeby od oznamovatele vyžádá další informace podle přílohy IV, které přímo souvisejí s učiněním odůvodněného závěru o významných vlivech na životní prostředí.

▼B

4.  Členské státy, je-li to nezbytné, zajistí, aby orgány vlastnící příslušné informace, zejména ve vztahu k článku 3, poskytly tyto informace oznamovateli.

Článek 6

▼M1

1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby orgány, kterých by se záměr mohl týkat, měly vzhledem ke své zvláštní působnosti v otázkách životního prostředí nebo na základě místní a regionální příslušnosti možnost vyjádřit své stanovisko k informacím poskytnutým oznamovatelem a k žádosti o povolení, přičemž v případě potřeby vezmou v potaz případy uvedené v čl. 8a odst. 3. Za tímto účelem členské státy určí orgány, s nimiž je třeba záměr projednat, buď obecně, nebo v jednotlivých případech. Těmto orgánům musí být předány informace shromážděné podle článku 5. Podrobné podmínky týkající se projednání stanoví členské státy.

2.  V zájmu zajištění účinné účasti dotčené veřejnosti na rozhodovacích procesech se následující informace sdělují veřejnosti prostřednictvím elektronických sdělovacích prostředků a veřejného oznámení nebo jiným vhodným způsobem v počáteční fázi rozhodovacích procesů týkajících se životního prostředí podle čl. 2 odst. 2, a nejpozději jakmile je možné tyto informace rozumně poskytnout:

▼B

a) žádost o povolení;

b) skutečnost, že záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí, a případně také skutečnost, že se na něj vztahuje článek 7;

c) údaje o příslušných orgánech odpovědných za vydávání rozhodnutí, o orgánech, od kterých je možné obdržet příslušné informace, a o orgánech, na které se lze obracet s připomínkami či dotazy, a také údaje o lhůtách pro podávání připomínek či dotazů;

d) povaha možných rozhodnutí nebo návrh rozhodnutí, je-li k dispozici;

e) údaj o dostupnosti informací shromážděných podle článku 5;

f) informace o tom, kdy, kde a jakým způsobem budou příslušné informace zpřístupněny;

g) podrobné podmínky účasti veřejnosti stanovené podle odstavce 5 tohoto článku.

3.  Členské státy zajistí, aby dotčené veřejnosti byly v přiměřených lhůtách zpřístupněny tyto informace:

a) veškeré informace shromážděné podle článku 5;

b) v souladu s vnitrostátními právními předpisy hlavní zprávy a doporučení adresované příslušnému orgánu nebo orgánům v době, kdy je dotčená veřejnost informována v souladu s odstavcem 2 tohoto článku;

c) v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí ( 7 ) informace neuvedené v odstavci 2 tohoto článku, které jsou významné pro rozhodnutí podle článku 8 této směrnice a které jsou dostupné až po informování dotčené veřejnosti podle odstavce 2 tohoto článku.

4.  Dotčená veřejnost musí dostat včasné a účinné možnosti účastnit se rozhodovacích řízení ve věcech životního prostředí podle čl. 2 odst. 2 a musí mít za tím účelem právo vyjádřit své připomínky a stanoviska příslušnému orgánu nebo orgánům v době, kdy jsou všechny možnosti ještě otevřené, tedy před učiněním rozhodnutí o žádosti o povolení.

▼M1

5.  Podrobné podmínky informování veřejnosti (například formou vývěsek v určité oblasti nebo oznámeními v místním tisku) a projednání s dotčenou veřejností (například písemným vyjádřením nebo veřejnou anketou) stanoví členské státy. Členské státy přijmou na vhodné správní úrovni nezbytná opatření s cílem zajistit, aby příslušné informace byly veřejnosti přístupné v elektronické podobě, a to alespoň prostřednictvím ústředního portálu nebo snadno dostupných přístupových míst.

6.  Pro jednotlivé fáze se stanoví přiměřené lhůty poskytující dostatek času, aby

a) bylo možné informovat orgány uvedené v odstavci 1 a veřejnost a

b) orgány uvedené v odstavci 1 a dotčená veřejnost měly dost času na přípravu a účinnou účast na rozhodování ve věcech životního prostředí podle ustanovení tohoto článku.

▼M1

7.  Lhůty pro jednání s dotčenou veřejností o dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí uvedené v čl. 5 odst. 1 nesmí být kratší než 30 dnů.

▼B

Článek 7

1.  Je-li si členský stát vědom, že by záměr mohl mít závažný vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud členský stát, který by mohl být významně zasažen, o to požádá, poskytne členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn, druhému členskému státu co nejdříve a nejpozději při informování vlastní veřejnosti mimo jiné:

a) popis záměru spolu se všemi dostupnými informacemi o jeho možných přeshraničních vlivech;

b) informace o povaze rozhodnutí, které může být přijato.

Členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn poskytne druhému členskému státu přiměřenou dobu na oznámení, zda si přeje účastnit se rozhodovacích řízení ve věcech životního prostředí podle čl. 2 odst. 2, přičemž může též poskytnout informace podle odstavce 2 tohoto článku.

2.  Oznámí-li členský stát, který obdrží informace podle odstavce 1, svůj úmysl účastnit se rozhodovacích řízení ve věcech životního prostředí podle čl. 2 odst. 2, zašle členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn, pokud tak již neučinil, druhému členskému státu informace, které musí být předány podle čl. 6 odst. 2 a zpřístupněny podle čl. 6 odst. 3 písm. a) a b).

3.  Kromě toho dotyčné členské státy, pokud se jich to dotýká:

a) zařídí, aby informace uvedené v odstavcích 1 a 2 byly v přiměřené době zpřístupněny orgánům uvedeným v čl. 6 odst. 1 a dotčené veřejnosti na území toho členského státu, který by mohl být významně zasažen; a

b) zajistí, aby orgány uvedené v čl. 6 odst. 1 a dotčená veřejnost měly možnost ještě před vydáním povolení pro daný záměr zaslat v přiměřené době své stanovisko k informacím předaným příslušným orgánům v členském státě, na jehož území má být záměr uskutečněn.

▼M1

4.  Dotčené členské státy zahájí projednávání mimo jiné o možných vlivech záměru překračujících hranice států a opatřeních zamýšlených ke snížení nebo vyloučení těchto vlivů a dohodnou přiměřený časový rámec pro dobu jednání.

Tato projednávání mohou být vedena prostřednictvím vhodného společného orgánu.

5.  Podrobné podmínky provádění odstavců 1 až 4, včetně lhůt pro projednávání, stanoví dotčené členské státy na základě ustanovení a lhůt uvedených v čl. 6 odst. 5 až 7, přičemž tyto podmínky musí umožňovat dotčené veřejnosti na území dotčeného členského státu účinně se účastnit rozhodovacích procesů ve věcech životního prostředí podle čl. 2 odst. 2, která se týkají daného záměru.

Článek 8

Výsledky jednání a informace shromážděné podle článků 5 až 7 jsou patřičně zohledněny v povolovacím řízení.

▼M1

Článek 8a

1.  Rozhodnutí, jímž se uděluje povolení, obsahuje alespoň tyto informace:

a) odůvodněný závěr podle čl. 1 odst. 2 písm. g) bodu iv);

b) veškeré environmentální podmínky připojené k rozhodnutí a popis prvků záměru nebo zamýšlených opatření k vyloučení, prevenci nebo snížení a pokud možno vyrovnání významných negativních vlivů na životní prostředí, jakož případně i popis opatření pro monitorování.

2.  Rozhodnutí, jímž se udělení povolení zamítá, uvede hlavní důvody tohoto zamítnutí.

3.  Pokud členské státy uplatňují řízení uvedená v čl. 2 odst. 2 jiná než povolovací řízení, má se za to, že požadavky odstavců 1 a 2 tohoto článku jsou splněny, jestliže jakékoli rozhodnutí vydané v rámci těchto řízení obsahuje informace uvedené v těchto odstavcích a jsou stanoveny mechanismy umožňující splnit požadavky odstavce 6 tohoto článku.

4.  V souladu s požadavky uvedenými v odst. 1 písm. b) členské státy zajistí, aby oznamovatel provedl prvky záměru nebo opatření, které mají za cíl vyloučení, prevenci, snížení a pokud možno vyrovnání významných negativních vlivů na životní prostředí, a stanoví postupy pro monitorování významných negativních vlivů na životní prostředí.

Parametry, které mají být sledovány, a délka trvání monitorování musí být přiměřené povaze, umístění a rozsahu záměru a významnosti jeho vlivů na životní prostředí.

S cílem zabránit duplikaci monitorování mohou být, pokud je to vhodné, použita stávající opatření pro monitorování, která vyplývají z jiných právních předpisů Unie než z této směrnice a z vnitrostátních právních předpisů.

5.  Členské státy zajistí, aby příslušný orgán přijal rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 v přiměřené časové lhůtě.

6.  Dříve než příslušný orgán rozhodne o vydání povolení, přesvědčí se, že odůvodněný závěr uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. g) bodě iv) nebo kterékoli z rozhodnutí uvedených v odstavci 3 tohoto článku je stále aktuální. Členské státy mohou za tímto účelem stanovit dobu platnosti odůvodněného závěru uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. g) bodě iv) nebo kteréhokoli z rozhodnutí uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

▼B

Článek 9

▼M1

1.  Jakmile bylo povolení uděleno nebo jeho udělení zamítnuto, příslušný orgán nebo orgány o tom bezodkladně uvědomí veřejnost a orgány uvedené v čl. 6 odst. 1 této směrnice v souladu s vnitrostátními postupy a zajistí, aby veřejnosti a orgánům uvedeným v čl. 6 odst. 1 byly při případném zohlednění postupů uvedených v čl. 8a odst. 3 zpřístupněny tyto informace:

a) obsah rozhodnutí a všechny podmínky k němu připojené, jak je uvedeno v čl. 8a odst. 1 a 2;

b) hlavní důvody a úvahy, na kterých je rozhodnutí založeno, včetně informací o účasti veřejnosti. Tyto informace zahrnují rovněž shrnutí výsledků projednávání a informací shromážděných podle článků 5 až 7 a způsob, jakým byly tyto výsledky začleněny nebo jiným způsobem vypořádány, zejména pokud jde o připomínky obdržené od dotčených členských států podle článku 7.

▼B

2.  Příslušný orgán nebo orgány uvědomí každý členský stát, s nímž bylo jednáno podle článku 7, zasláním informací uvedených v odstavci l tohoto článku.

Členské státy, s nimiž bylo jednáno, zajistí zpřístupnění těchto informací vhodným způsobem dotčené veřejnosti na svém území.

▼M1

Článek 9a

Členské státy zajistí, aby příslušný orgán či orgány plnily povinnosti vyplývající z této směrnice objektivně a nedostaly se do situace, při níž by mohlo dojít ke střetu zájmů.

V případě, že příslušný orgán je současně oznamovatelem, členské státy alespoň rozdělí pravomoci v rámci své správy tak, aby zajistily, že u orgánů vykonávajících povinnosti podle této směrnice jsou funkce, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů, náležitě odděleny.

▼B

Článek 10

▼M1

Aniž je dotčena směrnice 2003/4/ES, ustanoveními této směrnice není dotčena povinnost příslušných orgánů dodržovat omezení uložená vnitrostátními právními a správními předpisy a uznávané právní zvyklosti v oblasti zachovávání obchodního a průmyslového tajemství, včetně duševního vlastnictví, a ochrany veřejného zájmu.

▼B

Pokud se použije článek 7, podléhá předávání informací jinému členskému státu a přijetí informací jiným členským státem omezením platným v členském státě, kde je záměr navrhován.

▼M1

Článek 10a

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

▼B

Článek 11

1.  Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušnými předpisy vnitrostátního práva příslušníci dotčené veřejnosti, kteří:

a) mají dostatečný zájem; nebo

b) namítají porušování práva v případech, kdy to správní řád členského státu požaduje jako podmínku,

měli možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným zákonem a mohli tak napadat hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti podléhajících ustanovením o účasti veřejnosti obsaženým v této směrnici.

2.  Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, akty nebo nečinnost napadeny.

3.  Co představuje dostatečný zájem a porušování práva, určí členské státy v souladu s cílem poskytnout zúčastněné veřejnosti široký přístup k právní ochraně. Za tímto účelem je zájem jakékoli nevládní organizace, která splňuje požadavky uvedené v čl. 1 odst. 2, pokládán pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku za dostatečný. Pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku se předpokládá, že tyto organizace mají práva, která mohou být porušována.

4.  Ustanovení tohoto článku nevylučují možnost předběžného přezkoumání správním orgánem a neovlivní požadavek, aby tam, kde to vyžaduje vnitrostátní právo, byly před předáním věci k soudnímu přezkumu vyčerpány postupy správního přezkumu.

Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.

5.  K dalšímu zlepšení účinnosti ustanovení tohoto článku členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty praktické informace o přístupu k postupům správního a soudního přezkumu.

Článek 12

1.  Členské státy a Komise si vyměňují informace o zkušenostech získaných při použití této směrnice.

▼M1

2.  Zejména členské státy každých šest let počínaje 16. květnem 2017 informují Komisi, mají-li k dispozici takové údaje, o:

a) počtu záměrů uvedených v přílohách I a II, které byly předmětem posouzení vlivů na životní prostředí podle článků 5 až 10;

b) rozčlenění posouzení vlivů na životní prostředí podle kategorií záměrů uvedených v přílohách I a II;

c) počtu záměrů uvedených v příloze II, které byly předmětem posouzení podle čl. 4 odst. 2;

d) průměrné době trvání posuzování vlivů na životní prostředí;

e) celkových odhadech průměrné výše přímých nákladů na posouzení vlivů na životní prostředí, včetně dopadu uplatňování této směrnice na malé a střední podniky.

▼B

3.  Na základě této výměny informací předloží Komise, je-li to nezbytné, Evropskému parlamentu a Radě další návrhy za účelem zajištění dostatečné koordinace při použití této směrnice.

Článek 13

Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14

Směrnice 85/337/ES ve znění směrnic uvedených v části A přílohy V se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v části B přílohy V.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

Článek 15

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 16

Tato směrnice je určena členským státům.




PŘÍLOHA I

ZÁMĚRY UVEDENÉ V ČL. 4 ODST. 1

1. Rafinerie surové ropy (s výjimkou závodů vyrábějících pouze maziva ze surové ropy) a zařízení ke zplyňování a zkapalňování uhlí a živičné břidlice o kapacitě 500 a více tun denně.

2. 

a) Tepelné elektrárny a jiná spalovací zařízení s tepelným výkonem minimálně 300 MW;

b) Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů ( 8 ) (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a množivých látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW nepřetržitého tepelného výkonu).

3. 

a) Zařízení k přepracování vyhořelého jaderného paliva;

b) Zařízení určená:

i) k výrobě nebo obohacování jaderných paliv,

ii) ke zpracování vyhořelého jaderného paliva nebo vysoce radioaktivního odpadu,

iii) ke konečnému zneškodnění vyhořelého jaderného paliva,

iv) výhradně ke konečnému zneškodnění radioaktivního odpadu,

v) výhradně ke skladování (plánovanému na více než 10 let) vyhořelého jaderného paliva nebo radioaktivního odpadu na místě odlišném od místa výroby.

4. 

a) Integrovaná zařízení pro primární tavbu litiny a oceli;

b) Zařízení pro výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických postupů.

5. Zařízení k získávání azbestu a zpracování a přepracování azbestu a výrobků obsahujících azbest: pro azbestocementové produkty s roční výrobou přesahující 20 000 tun konečného produktu; pro třecí materiály s roční výrobou přesahující 50 tun konečných produktů a pro jiné využití azbestu při spotřebě vyšší než 200 tun ročně.

6. Integrovaná chemická zařízení, a to zařízení k výrobě látek v průmyslovém měřítku chemickou přeměnou, kde je několik jednotek navazujících a funkčně propojených, a které jsou určeny:

a) k výrobě základních organických chemikálií;

b) k výrobě základních anorganických chemikálií;

c) k výrobě fosforečných, dusíkatých nebo draselných hnojiv (jednoduchých nebo složených hnojiv);

d) k výrobě základních přípravků na ochranu rostlin a biocidů;

e) k výrobě základních farmaceutických produktů chemickou nebo biologickou cestou;

f) k výrobě výbušnin.

7. 

a) Výstavba dálkových železničních tratí a letišť ( 9 ) se základní rozjezdovou a přistávací dráhou o délce 2 100 m a více;

b) Výstavba dálnic a rychlostních silnic ( 10 );

c) Výstavba nové čtyřproudé nebo víceproudé silnice nebo rekonstrukce nebo rozšíření již existující dvouproudé nebo méněproudé silnice na čtyřproudou nebo víceproudou, jestliže tato nová silnice nebo část rekonstruované nebo rozšířené silnice má minimální souvislou délku 10 kilometrů.

8. 

a) Vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu umožňující plavbu lodí nad 1 350 tun;

b) Obchodní přístavy, přístaviště pro nakládání a vykládání spojená s pevninou a vnějšími přístavy (s vyloučením přístavišť pro převozní lodi) přístupné lodím nad 1 350 tun.

9. Zařízení ke zneškodňování nebezpečného odpadu spalováním, chemickým zpracováním, ve smyslu přílohy I bodu D9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech ( 11 ), nebo skladováním ve smyslu čl. 3 bodu 2 uvedené směrnice.

10. Zařízení ke zneškodňování nikoliv nebezpečného odpadu spalováním, chemickým zpracováním, ve smyslu přílohy I bodu D9 směrnice 2008/98/ES o kapacitě přesahující 100 tun denně.

11. Zařízení k odběru nebo umělému doplňování podzemních vod, jestliže roční objem odebrané nebo uměle doplňované vody dosahuje nebo přesahuje 10 milionů metrů krychlových.

12. 

a) Díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud cílem tohoto přečerpání je zabránit případnému nedostatku vody, a pokud objem přečerpané vody přesahuje 100 milionů metrů krychlových za rok;

b) Ve všech ostatních případech díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud víceletý průměrný průtok v povodí, odkud se voda čerpá, přesahuje 2 000 milionů metrů krychlových za rok a objem přečerpané vody přesahuje 5 % tohoto průtoku.

V obou případech je vyloučeno přečerpávání pitné vody vedené potrubím.

13. Čistírny odpadních vod o kapacitě převyšující 150 000 ekvivalentních obyvatel podle definice v čl. 2 bodu 6 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod ( 12 ).

14. Těžba ropy a zemního plynu ke komerčním účelům, pokud denní vytěžené množství přesahuje 500 tun v případě ropy a 500 000 metrů krychlových v případě plynu.

15. Přehrady a jiná zařízení určená k akumulaci vody nebo k dlouhodobé retenci vody, pokud nový nebo doplňkový objem akumulované vody přesahuje 10 milionů metrů krychlových.

16. Produktovody o průměru větším než 800 mm a délce přesahující 40 km:

a) k přepravě plynu, ropy, chemikálií;

b) k přepravě toků oxidu uhličitého (CO2) za účelem geologického ukládání, včetně připojených kompresních stanic.

17. Zařízení k intenzivnímu chovu drůbeže nebo prasat s více než:

a) 85 000 místy pro kuřata, 60 000 místy pro slepice;

b) 3 000 místy pro jatečná prasata (nad 30 kg) nebo

c) 900 místy pro prasnice.

18. Průmyslová zařízení k výrobě:

a) papíroviny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů;

b) papíru a lepenky s výrobní kapacitou nad 200 tun denně.

19. Lomy a povrchová těžba, pokud plocha místa přesahuje 25 hektarů, nebo těžba rašeliny, pokud plocha místa přesahuje 150 hektarů.

20. Budování nadzemního vedení elektrické energie o napětí 220 kV a vyšším a o délce nad 15 kilometrů.

21. Zařízení ke skladování ropy, petrochemických nebo chemických produktů o kapacitě 200 tisíc tun a vyšší.

22. Úložiště podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého ( 13 ).

23. Zařízení k zachytávání toků CO2 za účelem geologického ukládání podle směrnice 2009/31/ES ze zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného CO2 1,5 megatuny nebo vyšší.

24. Jakékoli změny nebo rozšíření záměrů uvedených v této příloze, jež samy o sobě dosahují prahových hodnot případně stanovených v této příloze.




PŘÍLOHA II

ZÁMĚRY UVEDENÉ V ČL. 4 ODST. 2

1.   ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ

a) Záměry restrukturalizace zemědělského půdního fondu;

b) Záměry využití neobdělávané půdy nebo polopřírodních území k intenzivnímu zemědělskému využívání;

c) Vodohospodářské záměry pro zemědělství, včetně zavlažování a odvodňování půdy;

d) Zalesňování nelesních pozemků a odlesňování za účelem změny způsobu využívání půdy;

e) Zařízení k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat (záměry neuvedené v příloze I);

f) Intenzivní chov ryb;

g) Získávání půdy z moře.

2.   TĚŽEBNI PRŮMYSL

a) Lomy, povrchová těžba a těžba rašeliny (záměry neuvedené v příloze I);

b) Hlubinná těžba;

c) Těžba nerostů z mořského nebo říčního dna;

d) Hlubinné vrty, zejména:

i) geotermální vrty,

ii) vrty pro ukládání jaderného odpadu,

iii) vrty pro zásobování vodou,

s výjimkou vrtů pro průzkum stability půdy;

e) Povrchová průmyslová zařízení k těžbě uhlí, ropy, zemního plynu a nerostů, jakož i živičné břidlice.

3.   ENERGETICKÝ PRŮMYSL

a) Průmyslová zařízení k výrobě elektrické energie, páry a teplé vody (záměry neuvedené v příloze I);

b) Průmyslová zařízení k dopravě plynu, páry a teplé vody; nadzemní vedení elektrické energie (záměry neuvedené v příloze I);

c) Povrchové skladování zemního plynu;

d) Podzemní skladování topných plynů;

e) Povrchové skladování fosilních paliv;

f) Průmyslové briketování uhlí a lignitu;

g) Zařízení ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu (jiná než ta, která jsou uvedená v příloze I);

h) Zařízení k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách;

i) Zařízení k využívání větru pro výrobu elektrické energie (větrné parky);

j) Zařízení k zachytávání toků CO2 za účelem geologického ukládání podle směrnice 2009/31/ES ze zařízení, na něž se nevztahuje příloha I této směrnice.

4.   VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ

a) Zařízení k výrobě surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně vybavení pro nepřetržité odlévání;

b) Zařízení ke zpracování železných kovů:

i) válcování za tepla,

ii) kování pomocí kladiv,

iii) aplikace ochranných vrstev ze slinutých kovů;

c) Slévárny železných kovů;

d) Zařízení k tavení, včetně slitin, neželezných kovů, s výjimkou drahých kovů, včetně regenerovaných produktů (zušlechťování, odlévání ve slévárnách atd.);

e) Zařízení pro povrchové zpracování kovů a plastů elektrolytickou nebo chemickou cestou;

f) Výroba a montáž motorových vozidel a výroba motorů pro tato vozidla;

g) Loděnice;

h) Zařízení k výrobě a opravě letadel;

i) Výroba železničního vybavení;

j) Tváření výbuchem;

k) Zařízení k žíhání a slinování kovových rud.

5.   PRŮMYSL ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN

a) Koksovny (suchá destilace uhlí);

b) Zařízení k výrobě cementu;

c) Zařízení k výrobě azbestu a azbestových produktů (záměry neuvedené v příloze I);

d) Zařízení k výrobě skla, včetně skelných vláken;

e) Zařízení k tavení minerálních látek, včetně výroby minerálních vláken;

f) Výroba keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu.

6.   CHEMICKÝ PRŮMYSL (ZÁMĚRY NEUVEDENÉ V PŘÍLOZE I)

a) Zpracování meziproduktů a výroba chemikálií;

b) Výroba pesticidů a farmaceutických produktů, barev a laků, elastomerů a peroxidů;

c) Zařízení ke skladování ropy, petrochemických a chemických produktů.

7.   POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL

a) Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků;

b) Balení a konzervování výrobků živočišného a rostlinného původu;

c) Výroba mléčných výrobků;

d) Pivovarnictví a sladovnictví;

e) Výroba cukrovinek a sirupů;

f) Jatka;

g) Škrobárny;

h) Závody na výrobu rybí moučky a rybího oleje;

i) Cukrovary.

8.   TEXTILNÍ, KOŽEDĚLNÝ, DŘEVOZPRACUJÍCÍ A PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL

a) Průmyslová zařízení na výrobu papíru a lepenky (záměry neuvedené v příloze I);

b) Zařízení k předzpracování (činnosti jako praní, bělení, mercerování) nebo barvení vláken nebo textilií;

c) Závody na činění kůží;

d) Zařízení k výrobě a zpracování celulosy.

9.   GUMÁRENSKÝ PRŮMYSL

Výroba a zpracování produktů na bázi elastomerů.

10.   ZÁMĚRY V OBLASTI INFRASTRUKTURY

a) Záměry rozvoje průmyslových oblastí;

b) Záměry rozvoje měst, včetně výstavby obchodních center a parkovišť;

c) Výstavba železničních tratí a překladišť pro různé druhy dopravy a terminálů pro různé druhy dopravy (záměry neuvedené v příloze I);

d) Výstavba letišť (záměry neuvedené v příloze I);

e) Výstavba silnic, přístavů a přístavních zařízení, včetně rybářských přístavů (záměry neuvedené v příloze I);

f) Výstavba vnitrozemských vodních cest neuvedených v příloze I, úpravy toků sloužící k jejich splavnění a ochraně proti povodním;

g) Přehrady a jiná zařízení sloužící k akumulaci vody nebo k její dlouhodobé retenci (záměry neuvedené v příloze I);

h) Tramvaje, nadzemní a podzemní dráhy, visuté dráhy nebo podobné dráhy zvláštního typu sloužící výhradně nebo zvláště k přepravě lidí;

i) Ropovody, plynovody a produktovody k přepravě toků CO2 za účelem geologického ukládání (projekty neuvedené v příloze I);

j) Dálkové vodovody;

k) Pobřežní díla určená k boji s erozí a přímořská díla umožňující pozměnit pobřeží výstavbou například hrází, přístavních hrází, vlnolamů a jiných ochranných děl, s vyloučením údržby a rekonstrukce těchto děl;

l) Zařízení k odběru a umělému doplňování podzemní vody neuvedená v příloze I;

m) Díla k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek neuvedená v příloze I.

11.   OSTATNÍ ZÁMĚRY

a) Stálé závodní a zkušební dráhy pro motorová vozidla;

b) Zařízení ke zneškodňování odpadu (záměry neuvedené v příloze I);

c) Čistírny odpadních vod (záměry neuvedené v příloze I);

d) Odkaliště;

e) Skladování železného šrotu, včetně šrotu pocházejícího z vozidel;

f) Zkušebny motorů, turbín nebo reaktorů;

g) Zařízení k výrobě umělých minerálních vláken;

h) Zařízení k regeneraci nebo zneškodňování výbušných látek;

i) Kafilérie.

12.   CESTOVNÍ RUCH A VOLNÝ ČAS

a) Sjezdové dráhy, lyžařské vleky a lanové dráhy a přidružená zařízení;

b) Přístaviště plavidel pro sport a rekreaci;

c) Rekreační osady a hotelové komplexy vně městských oblastí a přidružená zařízení;

d) Celoročně provozované kempy a autokempy;

e) Zábavní parky.

13.

a) Jakákoliv změna nebo rozšíření záměrů uvedených v příloze I nebo v této příloze, které jsou již povoleny, uskutečněny nebo jsou právě uskutečňovány, které by mohly mít závažný negativní vliv na životní prostředí (změna nebo rozšíření neobsažené v příloze I);

b) Záměry uvedené v příloze I, které slouží výhradně nebo převážně k rozvoji a testování nových metod nebo výrobků a které nejsou používány více než dva roky.

▼M1




PŘÍLOHA II.A

INFORMACE UVEDENÉ V ČL. 4 ODST. 4

(INFORMACE O ZÁMĚRECH UVEDENÝCH V PŘÍLOZE II, KTERÉ MÁ POSKYTOVAT OZNAMOVATEL)

1. Popis záměru zahrnující zejména:

a) popis fyzikální povahy záměru jako celku a případně demoličních prací;

b) popis umístění záměru, se zvláštním zřetelem na ekologickou citlivost geografických oblastí, které by mohly být zasaženy.

2. Popis aspektů životního prostředí, které by mohly být záměrem významně zasaženy.

3. Popis, v rozsahu dostupných informací, veškerých možných významných vlivů záměru na životní prostředí v důsledku:

a) případných předpokládaných reziduí a emisí a produkce odpadu;

b) využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody a biologické rozmanitosti.

4. Při shromažďování informací v souladu s body 1 až 3 se případně zohlední kritéria uvedená v příloze III.

▼M1




PŘÍLOHA III

KRITÉRIA VÝBĚRU UVEDENÁ V ČL. 4 ODST. 3

(KRITÉRIA PRO URČENÍ TOHO, ZDA MAJÍ BÝT ZÁMĚRY UVEDENÉ V PŘÍLOZE II PODROBENY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

1.   Povaha záměrů

Povaha záměrů musí být brána v úvahu se zvláštním zřetelem na:

a) rozsah a podobu záměru jako celku;

b) kumulaci s ostatními stávajícími nebo schválenými záměry;

c) využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody a biologické rozmanitosti;

d) produkci odpadu;

e) znečišťování a rušivé vlivy;

f) riziko závažných nehod nebo katastrof relevantních pro dotčený záměr, včetně nehod a katastrof v důsledku změny klimatu, v souladu s vědeckými poznatky;

g) rizika pro lidské zdraví (např. v důsledku kontaminace vod a znečištění ovzduší).

2.   Umístění záměrů

Ekologická citlivost geografických oblastí, které by mohly být záměrem zasaženy, musí být brána v úvahu zejména s ohledem na:

a) stávající a schválený způsob využití půdy;

b) relativní četnost, dostupnost, kvalitu a regenerační schopnost přírodních zdrojů (včetně půdy, vody a biologické rozmanitosti) v oblasti, včetně její podzemní části;

c) únosné zatížení přírodního prostředí se zvláštním zřetelem na tato území:

i) mokřady, břehové oblasti a ústí řek,

ii) pobřežní zóny a mořské prostředí,

iii) horské oblasti a lesy,

iv) přírodní rezervace a velkoplošná chráněná území,

v) oblasti zřízené nebo chráněné vnitrostátními právními předpisy; oblasti soustavy Natura 2000 vyhlášené členskými státy podle směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES,

vi) oblasti, ve kterých již došlo k nedodržení norem environmentální kvality stanovených v právních předpisech Unie, které jsou relevantní pro daný záměr, nebo se má za to, že v nich k takovému nedodržení došlo,

vii) hustě osídlené oblasti,

viii) krajiny významné z hlediska historického, kulturního nebo archeologického.

3.   Druh a povaha moŽného vlivu

Významný vliv, který by záměr mohl mít, musí být brán v úvahu ve vztahu ke kritériím vyjmenovaným v bodech 1 a 2 této přílohy s ohledem na vliv záměru na faktory uvedené v čl. 3 odst. 1 a při zohlednění:

a) velikosti a prostorového rozsahu vlivu (například geografická oblast a počet obyvatel, kteří by mohli být zasaženi;

b) povahy vlivu;

c) přeshraniční povahy vlivu;

d) intenzity a složitosti vlivu;

e) pravděpodobnosti vlivu;

f) předpokládaného počátku, doby trvání, četnosti a vratnosti vlivu;

g) kumulace vlivů s vlivy jiných stávajících nebo schválených záměrů;

h) možnosti účinného snížení vlivů.




PŘÍLOHA IV

INFORMACE UVEDENÉ V ČL. 5 ODST. 1

(INFORMACE URČENÉ K ZAČLENĚNÍ DO DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

1. Popis záměru obsahující zejména:

a) popis umístění záměru;

b) popis fyzikální povahy záměru jako celku, případně včetně potřebných demoličních prací, a požadavky na využívání půdy během výstavby a provozu;

c) popis hlavních charakteristik provozní fáze projektu (zejména veškerých výrobních procesů), například požadované a spotřebované energie, druhu a množství použitého materiálu a přírodních zdrojů (včetně vody, půdy a biologické rozmanitosti);

d) odhad druhu a množství předpokládaných reziduí a emisí (znečištění vody, ovzduší, půdy a půdního podloží, hluku, vibrací, světla, tepla, záření atd.) a množství a druhu odpadu vznikajících během výstavby a provozu.

2. Popis vhodných alternativních řešení týkajících se záměru a jeho konkrétní povahy (např. pokud jde o podobu záměru, technologii, umístnění, velikost a rozsah), která oznamovatel zvažoval, a uvedení hlavních důvodů vedoucích k volbě daného řešení, včetně srovnání vlivů na životní prostředí.

3. Popis příslušných faktorů současného stavu životního prostředí (nulová varianta) a nástin jejich pravděpodobného vývoje bez provedení záměru, je-li možné přírodní změny nulové varianty s přiměřeným úsilím posoudit na základě dostupných informací o životním prostředí a vědeckých poznatků.

4. Popis faktorů uvedených v čl. 3 odst. 1, které by mohly být záměrem významně zasaženy: obyvatelstva, lidského zdraví biologické rozmanitosti (např. fauny a flóry), půdy (např. záboru půdy, eroze, utužování a zakrývání), vody (např. hydromorfologických změn, množství a jakosti), ovzduší, klimatu (např. emise skleníkových plynů, vlivů souvisejících s přizpůsobením), hmotného majetku, kulturního dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů a krajiny.

5. Popis možných významných vlivů navrhovaného záměru na životní prostředí vyplývajících z:

a) výstavby a existence záměru, případně včetně potřebných demoličních prací;

b) využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody a biologické rozmanitosti pokud možno s ohledem na udržitelnou dostupnost těchto zdrojů;

c) emisí znečišťujících látek, hluku, vibrací, světla, tepla a záření, vzniku rušivých vlivů a odstraňování a využívání odpadu;

d) rizik pro lidské zdraví, kulturní dědictví nebo životní prostředí (např. při nehodách nebo katastrofách);

e) kumulace vlivů s ostatními stávajícími nebo schválenými záměry s přihlédnutím k veškerým stávajícím environmentálním problémům týkajícím se oblastí se zvláštním významem pro životní prostředí, které by mohly být zasaženy, nebo k využívání přírodních zdrojů;

f) vlivů záměru na klima (např. povaha a množství emisí skleníkových plynů) a zranitelnost záměru vůči změně klimatu;

g) použitých technologií a látek.

Popis možných významných vlivů na faktory uvedené v čl. 3 odst. 1 by měl zahrnovat přímé a jakékoliv nepřímé, sekundární, kumulativní, přeshraniční, krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé, trvalé i dočasné, pozitivní i negativní vlivy záměru. Tento popis by měl brát v úvahu cíle ochrany životního prostředí stanovené na úrovni Unie nebo členských států, které se týkají záměru.

6. Popis prognostických metod či důkazů použitých ke zjištění a posouzení významných vlivů na životní prostředí, včetně podrobností týkajících se obtíží (např. technických nedostatků nebo chybějících znalostí), které vznikly při shromažďování požadovaných informací, a hlavních nejistot z nich plynoucích.

7. Popis zamýšlených opatření pro vyloučení, prevenci, snížení či pokud možno vyrovnání všech zjištěných významných negativních vlivů na životní prostředí, popřípadě všech navrhovaných opatření pro monitorování (např. analýza záměru po jeho skončení). Tento popis by měl vysvětlit, do jaké míry jsou významné negativní vlivy na životní prostředí vyloučeny, je jim předcházeno nebo jsou omezeny či vyrovnány, a měl by zahrnovat fázi výstavby i provozu.

8. Popis předpokládaných významných negativních vlivů záměru na životní prostředí vyplývajících ze zranitelnosti záměru vůči závažným nehodám nebo katastrofám, které jsou pro něj relevantní. Pro tento účel mohou být použity příslušné informace, které jsou k dispozici a které byly získány na základě posouzení rizik v souladu s právními předpisy Unie, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ( 14 ) nebo směrnice Rady 2009/71/Euratom ( 15 ), nebo na základě příslušných posouzení prováděných podle vnitrostátních právních předpisů, a to za předpokladu, že jsou splněny požadavky této směrnice. Uvedený popis by měl případně zahrnovat zamýšlená opatření k prevenci nebo zmírňování významných negativních vlivů těchto událostí na životní prostředí, jakož i podrobný popis opatření týkajících se připravenosti na tyto mimořádné situace a navrhovaných reakcí na ně.

9. Všeobecně srozumitelné shrnutí informací poskytnutých podle bodů 1 až 8 netechnické povahy.

10. Referenční seznam podrobně uvádějící zdroje použité pro popis a posouzení v dokumentaci.

▼B




PŘÍLOHA V

ČÁST A



Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn

(uvedených v článku 14)

Směrnice Rady 85/337/EHS

(Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40).

 

Směrnice Rady 97/11/ES

(Úř. věst. L 73, 14.3.1997, s. 5).

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES

(Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17).

pouze článek 3

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES

(Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

Pouze článek 31

ČÁST B



Seznam lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedených v článku 14)

Směrnice

Lhůta pro provedení

85/337/EHS

3. července 1988

97/11/ES

14. března 1999

2003/35/ES

25. června 2005

2009/31/ES

25. června 2011




PŘÍLOHA VI



Srovnávací tabulka

Směrnice 85/337/EEC

Tato směrnice

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2 první pododstavec

Čl. 1 odst. 2 návětí

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec návětí

Čl. 1 odst. 2 písm. a) úvodní slovo

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec první odrážka

Čl. 1 odst. 2 písm. a) první odrážka

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec druhá odrážka

Čl. 1 odst. 2 písm. a) druhá odrážka

Čl. 1 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 1 odst. 2 písm. b)

Čl. 1 odst. 2 čtvrtý pododstavec

Čl. 1 odst. 2 písm. c)

Čl. 1 odst. 2 pátý pododstavec

Čl. 1 odst. 2 písm. d)

Čl. 1 odst. 2 šestý pododstavec

Čl. 1 odst. 2 písm. e)

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 2 písm. f)

Čl. 1 odst. 4

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 5

Čl. 1 odst. 4

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 2a

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 4

Čl. 3 návětí

Čl. 3 návětí

Čl. 3 první odrážka

Čl. 3 písm. a)

Čl. 3 druhá odrážka

Čl. 3 písm. b)

Čl. 3 třetí odrážka

Čl. 3 písm. c)

Čl. 3 čtvrtá odrážka

Čl. 3 písm. d)

Článek 4

Článek 4

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 3 návětí

Čl. 5 odst. 3 návětí

Čl. 5 odst. 3 první odrážka

Čl. 5 odst. 3 písm. a)

Čl. 5 odst. 3 druhá odrážka

Čl. 5 odst. 3 písm. b)

Čl. 5 odst. 3 třetí odrážka

Čl. 5 odst. 3 písm. c)

Čl. 5 odst. 3 čtvrtá odrážka

Čl. 5 odst. 3 písm. d)

Čl. 5 odst. 3 pátá odrážka

Čl. 5 odst. 3 písm. e)

Čl. 5 odst. 4

Čl. 5 odst. 4

Článek 6

Článek 6

Čl. 7 odst. 1 uvozující slova

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec uvozující slova

Čl. 7 odst. 1 písm. a)

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec písm. a)

Čl. 7 odst. 1 písm. b)

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec písm. b)

Čl. 7 odst. 1 závěrečná slova

Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 7 odst. 2 až 5

Čl. 7 odst. 2 až 5

Článek 8

Článek 8

Čl. 9 odst. 1 uvozující věta

Čl. 9 uvozující věta

Čl. 9 odst. 1 první odrážka

Čl. 9 odst. 1 písm. a)

Čl. 9 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 9 odst. 1 písm. b)

Čl. 9 odst. 1 třetí odrážka

Čl. 9 odst. 1 písm. c)

Čl. 9 odst. 2

Čl. 9 odst. 2

Článek 10

Článek 10

Čl. 10a první pododstavec

Čl. 11 odst. 1

Čl. 10a druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 2

Čl. 10a třetí pododstavec

Čl. 11 odst. 3

Čl. 10a čtvrtý a pátý pododstavec

Čl. 11 odst. 4 první a druhý pododstavec

Čl. 10a šestý pododstavec

Čl. 11 odst. 5

Čl. 11 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 11 odst. 2

Čl. 12 odst. 2

Čl. 11 odst. 3

Čl. 11 odst. 4

Čl. 12 odst. 3

Čl. 12 odst. 1

Čl. 12 odst. 2

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 14

Článek 16

Příloha I bod 1

Příloha I bod 1

Příloha I bod 2 první odrážka

Příloha I bod 2 písm. a)

Příloha I bod 2 druhá odrážka

Příloha I bod 2 písm. b)

Příloha I bod 3 písm. a)

Příloha I bod 3 písm. a)

Příloha I bod 3 písm. b) úvodní slova

Příloha I bod 3 písm. b) úvodní slova

Příloha I bod 3 písm. b) první odrážka

Příloha I bod 3 písm. b) bod i)

Příloha I bod 3 písm. b) druhá odrážka

Příloha I bod 3 písm. b) bod ii)

Příloha I bod 3 písm. b) třetí odrážka

Příloha I bod 3 písm. b) bod iii)

Příloha I bod 3 písm. b) čtvrtá odrážka

Příloha I bod 3 písm. b) bod iv)

Příloha I bod 3 písm. b) pátá odrážka

Příloha I bod 3 písm. b) bod v)

Příloha I bod 4 první odrážka

Příloha I bod 4 písm. a)

Příloha I bod 4 druhá odrážka

Příloha I bod 4 písm. b)

Příloha I bod 5

Příloha I bod 5

Příloha I bod 6 úvodní slova

Příloha I bod 6 úvodní slova

Příloha I bod 6 podbod i)

Příloha I bod 6 písm. a)

Příloha I bod 6 podbod ii)

Příloha I bod 6 písm. b)

Příloha I bod 6 podbod iii)

Příloha I bod 6 písm. c)

Příloha I bod 6 podbod iv)

Příloha I bod 6 písm. d)

Příloha I bod 6 podbod v)

Příloha I bod 6 písm. e)

Příloha I bod 6 podbod vi)

Příloha I bod 6 písm. f)

Příloha I body 7 až 15

Příloha I body 7 až 15

Příloha I bod 16 úvodní slova

Příloha I bod 16 úvodní slova

Příloha I bod 16 první odrážka

Příloha I bod 16 písm. a)

Příloha I bod 16 druhá odrážka

Příloha I bod 16 písm. b)

Příloha I body 17 až 21

Příloha I body 17až 21

Příloha I bod 22

Příloha I bod 24

Příloha I bod 23

Příloha I bod 22

Příloha I bod 24

Příloha I bod 23

Příloha II bod 1

Příloha II bod 1

Příloha II bod 2 písm. a), b) a c)

Příloha II bod 2 písm. a), b) a c)

Příloha II bod 2 písm. d) úvodní slova

Příloha II bod 2 písm. d) úvodní slova

Příloha II bod 2 písm. d) první odrážka

Příloha II bod 2 písm. d) podbod i)

Příloha II bod 2 písm. d) druhá odrážka

Příloha II bod 2 písm. d) podbod ii)

Příloha II bod 2 písm. d) třetí odrážka

Příloha II bod 2 písm. d) podbod iii)

Příloha II bod 2 písm. d) závěrečná slova

Příloha II bod 2 písm. d) závěrečná slova

Příloha II bod 2 písm. e)

Příloha II bod 2 písm. e)

Příloha II body 3 až12

Příloha II body 3 až12

Příloha II bod 13 první odrážka

Příloha II bod 13 písm. a)

Příloha II bod 13 druhá odrážka

Příloha II bod 13 písm. b)

Příloha III bod 1 úvodní slova

Příloha III bod 1 úvodní slova

Příloha III bod 1 první odrážka

Příloha III bod 1 písm. a)

Příloha III bod 1 druhá odrážka

Příloha III bod 1 písm. b)

Příloha III bod 1 třetí odrážka

Příloha III bod 1 písm. c)

Příloha III bod 1 čtvrtá odrážka

Příloha III bod 1 písm. d)

Příloha III bod 1 pátá odrážka

Příloha III bod 1 písm. e)

Příloha III bod 1 šestá odrážka

Příloha III bod 1 písm. f)

Příloha III bod 2 úvodní slova

Příloha III bod 2 úvodní slova

Příloha III bod 2 první odrážka

Příloha III bod 2 písm. a)

Příloha III bod 2 druhá odrážka

Příloha III bod 2 písm. b)

Příloha III bod 2 třetí odrážka uvozovací slova

Příloha III bod 2 písm. c) uvozovací slova

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. a)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod i)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. b)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod ii)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. c)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod iii)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. d)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod iv)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. e)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod v)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. f)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod vi)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. g)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod vii)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. h)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod viii)

Příloha III bod 3 úvodní slova

Příloha III bod 3 úvodní slova

Příloha III bod 3 první odrážka

Příloha III bod 3 písm. a)

Příloha III bod 3 druhá odrážka

Příloha III bod 3 písm. b)

Příloha III bod 3 třetí odrážka

Příloha III bod 3 písm. c)

Příloha III bod 3 čtvrtá odrážka

Příloha III bod 3 písm. d)

Příloha III bod 3 pátá odrážka

Příloha III bod 3 písm. e)

Příloha IV bod 1 úvodní slova

Příloha IV bod 1 úvodní slova

Příloha IV bod 1 první odrážka

Příloha IV bod 1 písm. a)

Příloha IV bod 1 druhá odrážka

Příloha IV bod 1 písm. b)

Příloha IV bod 1 třetí odrážka

Příloha IV bod 1 písm. c)

Příloha IV body 2 a 3

Příloha IV body 2 a 3

Příloha IV bod 4 úvodní slova

Příloha IV bod 4 první pododstavec úvodní slova

Příloha IV bod 4 první odrážka

Příloha IV bod 4 první pododstavec písm. a)

Příloha IV bod 4 druhá odrážka

Příloha IV bod 4 první pododstavec písm. b)

Příloha IV bod 4 třetí odrážka

Příloha IV bod 4 první pododstavec písm. c)

Příloha IV bod 4 závěrečná slova

Příloha IV bod 5

Příloha IV bod 5

Příloha IV bod 6

Příloha IV bod 6

Příloha IV bod 7

Příloha IV bod 7

Příloha IV bod 8

Příloha V

Příloha VI



( 1 ) Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 154.

( 2 ) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. září 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. listopadu 2011.

( 3 ) Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.

( 4 ) Viz příloha VI část A.

( 5 ) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

( 7 ) Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.

( 8 ) Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory přestávají být jadernými zařízeními, jestliže veškerá jaderná paliva a všechny ostatní kontaminované složky byly trvale odstraněny z místa zařízení.

( 9 ) Pro účely této směrnice se „letištěm“ rozumí letiště, které odpovídá definici v Chicagské úmluvě z roku 1944 zřizující Mezinárodní organizaci pro civilní leteckou dopravu (Příloha 14).

( 10 ) Pro účely této směrnice se „rychlostní silnicí“ rozumí silnice, která odpovídá definici Evropské dohody o mezinárodních silnicích I. třídy ze dne 15. listopadu 1975.

( 11 ) Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

( 12 ) Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40.

( 13 ) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114.

( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1).

( 15 ) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, p. 18).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU