(EU) č. 1094/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) , o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES

Publikováno: Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48-83 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 24. listopadu 2010 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 16. prosince 2010 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2011
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2020

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1094/2010,

ze dne 24. listopadu 2010

o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES

(Úř. věst. L 331 15.12.2010, s. 48)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

SMĚRNICE 2014/51/EU EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 16. dubna 2014,

  L 153

1

22.5.2014

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019,

  L 334

1

27.12.2019




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1094/2010,

ze dne 24. listopadu 2010

o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES



KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ

Článek 1

Zřízení a působnost

1.  Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „orgán pro pojišťovnictví“).

▼M2

2.  Orgán pro pojišťovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES s výjimkou hlavy IV uvedené směrnice, směrnice 2002/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ( 1 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ( 2 ) a relevantních částí směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na pojišťovny, zajišťovny, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění a na zprostředkovatele pojištění, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů a v rozsahu působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které svěřují úkoly orgánu pro pojišťovnictví.

Orgán pro pojišťovnictví přispívá k činnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ( 3 ) v souvislosti s předcházením využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 4 ) a nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgán pro pojišťovnictví rozhodne o tom, zda uzavře dohodu podle čl. 9a odst. 9 nařízení (EU) č. 1093/2010.

3.  Orgán pro pojišťovnictví vykonává činnosti v oblasti činností pojišťoven, zajišťoven, finančních konglomerátů, institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a zprostředkovatelů pojištění ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny legislativními akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy společností, auditů a finančního výkaznictví, přičemž zohledňuje udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení, za předpokladu, že takové činnosti jsou nutné pro zajištění účinného a jednotného uplatňování uvedených aktů.

▼B

4.  Pokud jde o instituce poskytující zaměstnanecké penzijní pojištění, činností orgánu pro pojišťovnictví není dotčeno vnitrostátní právo sociálního zabezpečení a pracovní právo.

5.  Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Unie, zejména podle článku 258 Smlouvy o fungování EU.

▼M2

6.  Cílem orgánu pro pojišťovnictví je chránit veřejný zájem přispíváním ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému ku prospěchu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro pojišťovnictví v rámci svých příslušných pravomocí přispívá k:

▼B

a) 

lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu,

b) 

zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů,

c) 

posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni,

d) 

předcházení regulatorní arbitráži a k prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže,

▼M2

e) 

zajištění toho, aby riskování spojené s pojištěním, zajištěním a činnostmi v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění bylo vhodně upraveno a podléhalo řádnému dohledu,

f) 

posílení ochrany zákazníků a spotřebitelů,

▼M2

g) 

posílení sbližování v oblasti dohledu na vnitřním trhu.

▼M2

Za tímto účelem přispívá orgán pro pojišťovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska v souladu s článkem 16a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

▼B

Při plnění úkolů, jež jsou mu svěřeny tímto nařízením, věnuje orgán pro pojišťovnictví zvláštní pozornost všem případným systémovým rizikům představovaným finančními institucemi, jejichž selhání může ohrozit fungování finančního sytému nebo reálné ekonomiky.

▼M2

Při plnění svých úkolů jedná orgán pro pojišťovnictví nezávisle, objektivně, nediskriminačně a transparentně v zájmu Unie jako celku a v relevantních případech dodržuje zásadu proporcionality. Orgán pro pojišťovnictví je za svou činnost odpovědný a jedná čestně a zajistí, aby se se všemi zúčastněnými subjekty zacházelo spravedlivě.

▼M2

Obsah a forma činností a opatření orgánu pro pojišťovnictví, zejména obecných pokynů, doporučení, stanovisek, otázek a odpovědí, návrhů regulačních norem a návrhů prováděcích norem, musí být zcela v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v odstavci 2. Pokud je to podle uvedených ustanovení povoleno a relevantní, zohlední činnosti a opatření orgánu pro pojišťovnictví v souladu se zásadou proporcionality náležitě povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností finanční instituce, podniku, jiného subjektu nebo finanční činností, na něž mají činnosti a opatření orgánu pro pojišťovnictví vliv.

7.  Jako svou nedílnou součást zřídí orgán pro pojišťovnictví výbor, který mu radí, jakým způsobem by, v plném souladu s příslušnými pravidly, jeho činnosti a opatření měly zohlednit specifické rozdíly panující v daném odvětví, které se týkají povahy, rozsahu a složitosti rizik, modelů podnikání a obchodních postupů, jakož i velikosti finančních institucí a trhů, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto faktory podle uvedených pravidel relevantní.

▼B

Článek 2

Evropský systém dohledu nad finančním trhem

▼M2

1.  Orgán pro pojišťovnictví je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a účinné a dostatečné ochrany zákazníků a spotřebitelů finančních služeb.

▼B

2.  ESFS tvoří:

a) 

Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), a to pro účely plnění úkolů stanovených nařízením (EU) č. 1092/2010 a tímto nařízením;

b) 

orgán pro pojišťovnictví;

c) 

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ( 5 );

d) 

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 6 );

e) 

Společný výbor evropských orgánů dohledu (dále jen „společný výbor“), a to pro účely plnění úkolů stanovených v článcích 54 až 57 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010;

f) 

příslušné orgány nebo orgány dohledu v členských státech vymezené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010;

3.  Prostřednictvím společného výboru spolupracuje orgán pro pojišťovnictví pravidelně a úzce s ESRB, jakož i s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zajišťuje meziodvětvově jednotnou činnosti a zaujímá společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a v dalších meziodvětvových otázkách.

▼M2

4.  V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování toků náležitých a spolehlivých informací mezi sebou a od orgánu pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

▼B

5.  Orgány dohledu, které jsou součástí ESFS, jsou povinny provádět dohled nad finančními institucemi působícími v Unii v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

▼M2

Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují veškeré relevantní činnosti všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aniž jsou tím dotčeny vnitrostátní pravomoci.

▼M2

Článek 3

Odpovědnost orgánů

1.  Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě.

2.  V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU orgán pro pojišťovnictví plně spolupracuje s Evropským parlamentem při veškerých šetřeních prováděných podle uvedeného článku.

3.  Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

4.  Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro pojišťovnictví. Slyšení se koná alespoň jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.

5.  Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro pojišťovnictví, a to nejpozději 15 dnů před svým prohlášením uvedeným v odstavci 4.

6.  Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva rovněž obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.

7.  Orgán pro pojišťovnictví odpoví ústně nebo písemně na jakoukoliv otázku, kterou mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od jejího obdržení.

8.  Na žádost vede předseda o těchto případech důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat služební tajemství.

9.  Aniž je dotčena povinnost zachovávat důvěrnost vyplývající z účasti na mezinárodních fórech, informuje orgán pro pojišťovnictví na žádost Evropský parlament o svém příspěvku k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na těchto mezinárodních fórech.

▼B

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1) 

„finančními institucemi“ rozumí podniky, subjekty a fyzické a právnické osoby, na které se vztahuje některý legislativní akt uvedený v čl. 1 odst. 2. Pokud však jde o směrnici 2005/60/ES, „finančními institucemi“ se rozumí pouze pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění ve smyslu uvedené směrnice;

2) 

„příslušnými orgány“ rozumí:

i) 

orgány dohledu ve smyslu směrnice 2009/138/ES a příslušné orgány ve smyslu směrnic 2003/41/ES a 2002/92/ES;

▼M2

ii) 

pokud jde o směrnici 2002/65/ES, orgány a subjekty příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice finančními institucemi.

▼B

Článek 5

Právní postavení

1.  Orgán pro pojišťovnictví je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

2.  V každém členském státě požívá orgán pro pojišťovnictví nejširšího rozsahu právní subjektivity stanovené vnitrostátním právem pro právnické osoby. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý a nemovitý majetek a účastnit se soudních řízení.

3.  Orgán pro pojišťovnictví zastupuje předseda.

Článek 6

Složení

Orgán pro pojišťovnictví tvoří:

1) 

rada orgánů dohledu, která plní úkoly stanovené článkem 43;

2) 

správní rada, která plní úkoly stanovené článkem 47;

3) 

předseda, který plní úkoly stanovené článkem 48;

4) 

výkonný ředitel, který plní úkoly stanovené článkem 53;

5) 

odvolací senát, který plní úkoly stanovené článkem 60.

Článek 7

Sídlo

Orgán pro pojišťovnictví má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem.

▼M2

Umístění sídla orgánu pro pojišťovnictví nemá dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro pojišťovnictví, s agenturami Unie.

▼B



KAPITOLA II

ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU PRO POJIŠŤOVNICTVÍ

Článek 8

Úkoly a pravomoci orgánu pro pojišťovnictví

1.  Orgán pro pojišťovnictví má tyto úkoly:

▼M2

a) 

na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek;

▼M2

aa) 

vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v Unii, která stanoví osvědčené postupy a vysoce kvalitní metodiky a postupy a zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;

▼M2

b) 

přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, podporuje a sleduje nezávislost dohledu, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;

▼B

c) 

podněcovat a podporovat delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;

d) 

úzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jejích úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v návaznosti na varování a doporučení ESRB;

▼M2

e) 

organizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů a v této souvislosti vydávat obecné pokyny a doporučení a identifikovat osvědčené postupy v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu;

f) 

sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti pojištění, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění, zejména domácností a malých a středních podniků, a v oblasti inovativních finančních služeb, jakož i náležitě přihlížet k vývoji trendů environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení;

g) 

provádět analýzu trhů, aby měl informace nezbytné k plnění svých funkcí;

h) 

v relevantních případech posilovat ochranu pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob, spotřebitelů a investorů, zejména s ohledem na nedostatky v přeshraničním kontextu a při zohlednění souvisejících rizik;

▼B

i) 

přispívat k jednotnému a soudržnému fungování kolegií orgánů dohledu, ke sledování, posuzování a měření systémového rizika, k vypracování a koordinaci ozdravných plánů a plánů řešení úpadků, k zajišťování vysoké úrovně ochrany pojistníků a oprávněných osob v celé Unii v souladu s články 21 až 26;

▼M2

ia) 

přispívat k vytvoření společné strategie Unie v oblasti finančních údajů;

▼B

j) 

plnit další konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení a v jiných legislativních aktech;

k) 

zveřejňovat a pravidelně aktualizovat informace související s touto oblastí činnosti, zejména v rámci své působnosti, na svých internetových stránkách o registrovaných finančních institucích s cílem zajistit pro veřejnost snadnou dostupnost informací;

▼M2

ka) 

zveřejňovat na svých internetových stránkách veškeré regulační technické normy, prováděcí technické normy, obecné pokyny, doporučení a otázky a odpovědi vztahující se k jednotlivým legislativním aktům uvedeným v čl. 1 odst. 2, a to včetně přehledů týkajících se aktuálního stavu probíhajících prací a plánovaného termínu přijetí návrhů regulačních technických norem a návrhů prováděcích technických norem, a vše pravidelně aktualizovat.

▼M2 —————

▼M2

1a.  Při plnění svých úkolů v souladu s tímto nařízením orgán pro pojišťovnictví:

a) 

plně využívá svěřené pravomoci;

b) 

s náležitým ohledem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti finančních institucí plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost finančních institucí; a

c) 

bere v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné modely podnikání, jako jsou družstevní a vzájemné pojišťovny a zajišťovny, a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení.

▼B

2.  Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 má orgán pro pojišťovnictví pravomoci stanovené tímto nařízením, zejména pravomoc:

a) 

vypracovávat návrhy regulačních technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 10;

b) 

vypracovávat návrhy prováděcích technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 15;

c) 

vydávat obecné pokyny a doporučení, jak je stanoveno v článku 16;

▼M2

ca) 

vydávat doporučení, jak je stanoveno v článku 29a;

▼B

d) 

vydávat doporučení v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 3;

▼M2

da) 

vydávat varování v souladu s čl. 9 odst. 3;

▼B

e) 

přijímat individuální rozhodnutí určená příslušným orgánům v konkrétních případech uvedených v čl. 18 odst. 3 a 19 odst. 3;

f) 

v případech týkajících se přímo použitelného práva Unie přijímat individuální rozhodnutí určená finančním institucím, a to v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 6, v čl. 18 odst. 4 a v čl. 19 odst. 4;

▼M2

g) 

vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 16a;

▼M2

ga) 

předkládat odpovědi na otázky, jak je stanoveno v článku 16b;

gb) 

jednat v souladu s článkem 9a;

▼B

h) 

shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článku 35;

i) 

vypracovávat jednotné metodiky pro posuzování účinku charakteristik produktů a distribučních procesů na finanční pozici institucí a na ochranu spotřebitelů.

j) 

zajistit centrálně přístupnou databázi registrovaných finančních institucí v oblasti své působnosti, je-li to stanoveno v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2;

▼M2

3.  Orgán pro pojišťovnictví při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 2 postupuje na základě legislativního rámce a v jeho mezích a v příslušných případech řádně zohledňuje zásadu proporcionality a zásadu zlepšování právní úpravy, včetně výsledků analýz nákladové efektivnosti v souladu s tímto nařízením.

Otevřené veřejné konzultace uvedené v článcích 10, 15, 16 a 16a se uskuteční v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup ke všem zainteresovaným stranám a aby zúčastněné subjekty měly přiměřený čas zareagovat. Orgán pro pojišťovnictví zveřejní souhrn příspěvků zúčastněných subjektů a přehled o tom, jak byly informace a názory shromážděné v rámci konzultace použity v návrhu regulační technické normy a návrhu prováděcí technické normy.

▼B

Článek 9

Úkoly spojené s ochranou spotřebitelů a finančními činnostmi

1.  Orgán pro pojišťovnictví převezme vedoucí úlohu při prosazování průhlednosti, zjednodušování a spravedlnosti podmínek na trhu se spotřebitelskými finančními produkty či službami v rámci vnitřního trhu, a to i prostřednictvím:

▼M2

a) 

shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich, například vývoj nákladů a poplatků spojených s retailovými finančními službami a produkty v jednotlivých členských státech;

▼M2

aa) 

provádění podrobných tematických přezkumů tržního chování, vytvářející společnému porozumění tržní praxi za účelem zjištění potenciálních problémů a analýzy jejich dopadů;

ab) 

vypracování ukazatelů retailového rizika za účelem včasného zjištění potenciálních příčin újmy spotřebitelům a investorům;

▼B

b) 

posuzování a koordinace iniciativ v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání prováděných příslušnými orgány;

c) 

vypracování norem pro odbornou přípravu v tomto odvětví; a

d) 

účasti na vypracovávání společných pravidel pro zveřejňování údajů;

▼M2

e) 

přispívání k vytváření rovných podmínek na vnitřním trhu, aby spotřebitelé a jiní uživatelé finančních služeb měli spravedlivý přístup k finančním službám a produktům; a

f) 

případné koordinace činnosti příslušných orgánů v oblasti fiktivních nákupů.

▼M2

2.  Orgán pro pojišťovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování a účinnost regulačních postupů a postupů dohledu.

▼B

3.  Orgán pro pojišťovnictví rovněž může vydat varování v případě, že určitá finanční činnost vážně ohrožuje cíle stanovené v čl. 1 odst. 6.

▼M2

4.  Orgán pro pojišťovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro ochranu spotřebitele a finanční inovace, který bude sdružovat všechny relevantní příslušné orgány a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem zlepšit ochranu spotřebitele, dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a výkon dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro pojišťovnictví poradenství, které předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro pojišťovnictví úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 7 ) s cílem zamezit zdvojování činnosti, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Orgán pro pojišťovnictví může do výboru přizvat rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů jako pozorovatele.

5.  Orgán pro pojišťovnictví může dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci či prodej některých finančních produktů, nástrojů nebo činností, které mohou způsobit významnou finanční škodu zákazníkům nebo spotřebitelům nebo ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace v souladu s článkem 18 a za podmínek v něm stanovených.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro pojišťovnictví v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodloužení může orgán pro pojišťovnictví na základě řádné analýzy s cílem posoudit dopad na zákazníka nebo spotřebitele rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu o jeden rok.

Členský stát může orgán pro pojišťovnictví požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V tomto případě orgán pro pojišťovnictví rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda toto rozhodnutí potvrzuje.

Orgán pro pojišťovnictví může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat či omezit určité typy finančních činností nebo praktik, a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.

▼M2

Článek 9a

Oznámení o neuplatnění postupu

1.  Orgán pro pojišťovnictví přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za výjimečných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:

a) 

orgán pro pojišťovnictví se domnívá, že ustanovení obsažená v tomto aktu mohou být přímo v rozporu s jiným relevantním aktem;

b) 

jedná-li se o jeden z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, mohla by neexistence aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, které by jej doplňovaly nebo upřesňovaly, vyvolat oprávněné pochybnosti, pokud jde o právní důsledky vyplývající z tohoto legislativního aktu nebo jeho řádného uplatňování;

c) 

neexistence obecných pokynů a doporučení uvedených v článku 16 by vedla k praktickým obtížím při uplatňování příslušného legislativního aktu.

2.  V případech uvedených v odstavci 1 zašle orgán pro pojišťovnictví příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly.

V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) poskytne orgán pro pojišťovnictví Komisi stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti, s níž je daný problém podle něj spojen. Orgán pro pojišťovnictví své stanovisko zveřejní.

V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) tohoto článku orgán pro pojišťovnictví co nejdříve vyhodnotí, zda je třeba přijmout příslušné obecné pokyny nebo doporučení v souladu s článkem 16.

Orgán pro pojišťovnictví postupuje co možná nejrychleji, zejména s cílem přispět k předcházení problémům uvedeným v odstavci 1, je-li to možné.

3.  Je-li to v případech uvedených v odstavci 1 nezbytné, před přijetím a uplatňováním nových opatření v návaznosti na opatření uvedená v odstavci 2 vydá orgán pro pojišťovnictví stanoviska ke konkrétním ustanovením aktů uvedených v odstavci 1, aby podpořil jednotné, efektivní a účinné postupy dohledu a vymáhání, jakož i společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie.

4.  Pokud se orgán pro pojišťovnictví na základě obdržených informací, zejména od příslušných orgánů, domnívá, že některý z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo z aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů vyvolává značné mimořádné problémy týkající se důvěry na trhu, ochrany spotřebitelů, zákazníků nebo investorů, řádného fungování a integrity finančních nebo komoditních trhů, nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části, zašle bez zbytečného odkladu příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. Orgán pro pojišťovnictví může Komisi poskytnout stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti tohoto problému. Orgán pro pojišťovnictví své stanovisko zveřejní.

▼B

Článek 10

Regulační technické normy

▼M2

1.  Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro pojišťovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních technických norem předkládá orgán pro pojišťovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto návrhy regulačních technických norem orgán pro pojišťovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

▼B

Regulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí.

▼M2

Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro pojišťovnictví otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro pojišťovnictví rovněž požádá o radu příslušnou skupinu subjektů uvedenou v článku 37.

▼M2 —————

▼M2

Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro pojišťovnictví s uvedením důvodů, proč nebyly přijaty, nebo s uvedením důvodů pro své změny. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro pojišťovnictví může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej Komisi předložit ve formě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

▼B

Pokud orgán pro pojišťovnictví v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

▼M2

2.  Pokud orgán pro pojišťovnictví návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro pojišťovnictví včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.

▼B

3.  Pouze pokud orgán pro pojišťovnictví svůj návrh regulační technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu pro pojišťovnictví.

▼M2

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu příslušnou skupinu subjektů uvedenou v článku 37.

▼B

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Komise zašle svůj návrh regulační technické normy rovněž orgánu pro pojišťovnictví. Orgán pro pojišťovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro pojišťovnictví nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku

▼M2

4.  Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení nebo rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

▼B

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v článku 10 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 16. prosince 2010. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 14.

2.  Přijetí regulační technické normy Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Pravomoc přijímat regulační technické normy je Komisi svěřena za podmínek stanovených v článcích 12 až 14.

Článek 12

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Přenesení pravomoci uvedené v článku 10 může Evropský parlament nebo Rada kdykoliv zrušit.

2.  Orgán, který zahájí vnitřní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 13

Námitky proti regulačním technickým normám

▼M1

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě přijaté Komisí vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení této normy. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

▼M2 —————

▼B

2.  Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti regulační technické normě nevysloví, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným. Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o svém úmyslu námitky proti regulační technické normě nevyslovit, může být regulační technická norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty.

3.  Regulační technická norma nevstoupí v platnost, pokud proti ní Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Orgán, který vyslovuje námitky proti regulační technické normě, je v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU odůvodní.

Článek 14

Neschválení nebo změna návrhu regulačních technických norem

1.  V případě, že Komise neschválí návrh regulační technické normy nebo jej pozmění v souladu s článkem 10, informuje o této skutečnosti orgán pro pojišťovnictví, Evropský parlament a Radu a uvede důvody.

2.  Ve vhodných případech může Evropský parlament nebo Rada pozvat příslušného komisaře spolu s předsedou orgánu pro pojišťovnictví do jednoho měsíce od oznámení uvedeného v odstavci 1 na zasedání příslušného výboru Evropského parlamentu nebo na zasedání Rady k tomuto účelu svolané, aby přednesli a vysvětlili své rozdílné postoje.

Článek 15

Prováděcí technické normy

▼M2

1.  Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU v oblastech konkrétně vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro pojišťovnictví vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán pro pojišťovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto technické normy orgán pro pojišťovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro pojišťovnictví otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro pojišťovnictví rovněž požádá o radu příslušnou skupinu subjektů uvedenou v článku 37.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh přijme. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu o tom, že návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh prováděcí technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh prováděcí technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu pro pojišťovnictví s uvedením důvodů pro nepřijetí, nebo s odůvodněním navrhovaných změn. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro pojišťovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro pojišťovnictví v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah návrhu prováděcí technické normy vypracované orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.  Pokud orgán pro pojišťovnictví návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro pojišťovnictví včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.

▼B

3.  Pouze v případech, kdy orgán pro pojišťovnictví svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu pro pojišťovnictví.

▼M2

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu příslušnou skupinu subjektů uvedenou v článku 37.

▼B

Návrh prováděcí technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Návrh prováděcí technické normy zašle Komise též orgánu pro pojišťovnictví. Orgán pro pojišťovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro pojišťovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro pojišťovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro pojišťovnictví nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.

Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro pojišťovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

▼M2

4.  Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení nebo rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

▼B

Článek 16

Obecné pokyny a doporučení

▼M2

1.  S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro pojišťovnictví obecné pokyny určené všem příslušným orgánům nebo všem finančním institucím a vydává doporučení jednomu či více příslušným orgánům nebo jedné či více finančním institucím.

Obecné pokyny a doporučení musí být v souladu s pravomocemi svěřenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo v tomto článku.

2.  Orgán pro pojišťovnictví případně povede otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a provede analýzu souvisejících potencionálních nákladů a přínosů plynoucích z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Orgán pro pojišťovnictví případně požádá o radu skupinu subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupinu subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, které jsou uvedeny v článku 37. Pokud orgán pro pojišťovnictví otevřené veřejné konzultace nevede nebo nepožádá o radu skupinu subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupinu subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, svůj postup odůvodní.

▼M2

2a.  Obecné pokyny a doporučení nebudou jen odkazovat k prvkům legislativních aktů, případně je citovat. Před vydáním nových obecných pokynů nebo doporučení orgán pro pojišťovnictví nejprve provede přezkum stávajících obecných pokynů a doporučení, aby zabránil zdvojování činnosti.

▼B

3.  Příslušné orgány a finanční instituce vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídily.

Do dvou měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení každý příslušný orgán potvrdí, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. V případě, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučeními neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom orgán pro pojišťovnictví a uvede své důvody.

Orgán pro pojišťovnictví zveřejní, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Orgán pro pojišťovnictví může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody příslušného orgánu, proč se určitými obecnými pokyny nebo doporučením neřídí. Dotčený příslušný orgán je o zveřejnění předem informován.

Pokud je to stanoveno v obecných pokynech či doporučení, musí finanční instituce jasným a podrobným způsobem podávat zprávu o tom, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí.

▼M2

4.  Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro pojišťovnictví informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních.

▼M2

Článek 16a

Stanoviska

1.  Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro pojišťovnictví předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti.

2.  Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.

3.  Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí spadajících do oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES, jež podle uvedené směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro pojišťovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 59 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/138/ES. Stanovisko vydá bez zbytečného odkladu a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení v souladu se směrnicí 2009/138/ES.

4.  Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro pojišťovnictví poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 16b

Otázky a odpovědi

1.  Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, může kterákoli fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů a institucí Unie položit orgánu pro pojišťovnictví otázku v kterémkoli úředním jazyce Unie týkající se praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jakož i obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů.

Finanční instituce před položením otázky orgánu pro pojišťovnictví zváží, zda by se s otázkou neměly obrátit nejprve na svůj příslušný orgán.

Před zveřejněním odpovědí na přípustné otázky si orgán pro pojišťovnictví může vyžádat další objasnění k otázkám položeným fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto odstavce.

2.  Odpovědi orgánu pro pojišťovnictví na otázky uvedené v odstavci 1 jsou nezávazné. Odpovědi musí být poskytnuty alespoň v jazyce, v němž byla položena otázka.

3.  Orgán pro pojišťovnictví na svých internetových stránkách vytvoří a udržuje v provozu internetový nástroj k pokládání otázek a včasnému zveřejňování všech obdržených otázek i všech odpovědí na přípustné otázky podle odstavce 1, ledaže je zveřejnění v rozporu s oprávněným zájmem těchto osob, nebo by s ním bylo spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Orgán pro pojišťovnictví může odmítnout otázky, na něž nehodlá odpovědět. Odmítnuté otázky musí orgán pro pojišťovnictví na svých internetových stránkách zveřejnit po dobu dvou měsíců.

4.  Tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mohou radu orgánů dohledu požádat, aby podle článku 44 rozhodla, zda je třeba přípustnou otázku podle odstavce 1 tohoto článku řešit formou obecných pokynů podle článku 16, zda požádat o radu skupinu subjektů podle článku 37, zda se otázkami a odpověďmi znovu zabývat v náležitých časových intervalech, zda zahájit otevřené veřejné konzultace nebo zda analyzovat potenciální související náklady a přínosy. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadu dotčených návrhů otázek a odpovědí nebo ke zvláštní naléhavosti dané záležitosti. Je-li zapojena skupina subjektů podle článku 37, musí být dodržována povinnost zachovávat důvěrnost.

5.  Otázky, které vyžadují výklad práva Unie, předá orgán pro pojišťovnictví Komisi. Odpovědi Komise orgán pro pojišťovnictví zveřejní.

▼B

Článek 17

Porušení práva Unie

1.  Jestliže příslušný orgán neuplatňuje akty uvedené v čl. 1 odst. 2 či je uplatňuje způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem stanovených v souladu s články 10 až 15, zejména jestliže nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky stanovené uvedenými akty, postupuje orgán pro pojišťovnictví v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

▼M2

2.  Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, příslušné skupiny subjektů nebo z vlastní iniciativy, včetně případů založených na řádně odůvodněných informacích od fyzických nebo právnických osob, a poté co vyrozuměl dotčený příslušný orgán, uvede orgán pro pojišťovnictví, jak hodlá v případu postupovat a, je-li to vhodné, provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

▼M1

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro pojišťovnictví neprodleně veškeré informace, které orgán pro pojišťovnictví považuje za nezbytné pro své šetření, a to i co se týče toho, jak jsou akty uvedené v čl. 1 odst. 2 uplatňovány v souladu s právem Unie.

▼M2

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro pojišťovnictví poté, co informuje dotčený příslušný orgán, adresovat řádně podloženou a odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům, kdykoli se ukázalo nebo se má za to, že vyžádání informací od dotčeného příslušného orgánu je nedostatečné k získání informací považovaných za nezbytné pro účely šetření údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro pojišťovnictví bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.

2a.  Aniž jsou dotčeny pravomoci podle tohoto nařízení, spolupracuje orgán pro pojišťovnictví před vydáním doporučení podle odstavce 3 s dotčeným příslušným orgánem, považuje-li to za vhodné k řešení porušení práva Unie, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná k tomu, aby příslušný orgán dodržoval právo Unie.

▼B

3.  Orgán pro pojišťovnictví může do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán pro pojišťovnictví o opatřeních, která přijal nebo které hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.

4.  Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu pro pojišťovnictví, může Komise poté, co byla informována orgánem pro pojišťovnictví, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu pro pojišťovnictví.

Komise vydá toto formální stanovisko do tří měsíců po přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Orgán pro pojišťovnictví a všechny příslušné orgány poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.

5.  Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a orgán pro pojišťovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby vyhověl uvedenému formálnímu stanovisku.

▼M2

6.  Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro pojišťovnictví v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou přímo použitelné na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými v téže záležitosti příslušnými orgány.

Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6, musí příslušné orgány předmětné formální stanovisko nebo rozhodnutí dodržovat.

▼B

8.  Ve zprávě podle čl. 43 odst. 5 orgán pro pojišťovnictví uvede, které příslušné orgány a finanční instituce nedodržují formální stanoviska nebo rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.

▼M2

Článek 17a

Ochrana oznamujících osob

1.  Orgán pro pojišťovnictví zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném či možném porušení, zneužití či neuplatňování práva Unie.

2.  Fyzické nebo právnické osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, jsou před odvetnými opatřeními v příslušných případech chráněny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937. ( 8 )

3.  Orgán pro pojišťovnictví zajistí, aby bylo možné veškeré informace předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Domnívá-li se orgán pro pojišťovnictví, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné náznaky závažného porušení práva, poskytne oznamující osobě zpětnou vazbu.

▼B

Článek 18

Opatření v mimořádných situacích

1.  V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, orgán pro pojišťovnictví aktivně podporuje a v případě nutnosti koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými vnitrostátními orgány dohledu.

Aby mohl orgán pro pojišťovnictví vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné vnitrostátní orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání.

2.  Rada může za konzultace s Komisí a ESRB a případně s evropskými orgány dohledu přijmout na žádost orgánu pro pojišťovnictví, Komise nebo ESRB rozhodnutí určené orgánu pro pojišťovnictví, kterým pro účely tohoto nařízení určí, že nastala mimořádná situace. Toto rozhodnutí Rada přezkoumává v přiměřených intervalech, nejméně však jednou měsíčně. Není-li rozhodnutí ve lhůtě jednoho měsíce obnoveno, pozbývá automaticky platnosti. Rada může kdykoli určit, že mimořádná situace skončila.

Pokud ESRB nebo orgán pro pojišťovnictví mají za to, že by mohlo dojít k mimořádné situaci, vydají důvěrné doporučení určené Radě a předloží posouzení situace. Rada potom posoudí, zda je nutné svolat zasedání. Při tomto postupu musí být zaručeno, že se bude náležitě dbát na zachování důvěrnosti.

Pokud Rada rozhodne o existenci mimořádné situace, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Komisi.

▼M2

3.  Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a spotřebitelů, může orgán pro pojišťovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito legislativními akty.

▼B

4.  Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, nevyhoví-li příslušný orgán rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví uvedené v odstavci 3 ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí, může orgán pro pojišťovnictví v případě, že se příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle uvedených právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Ustanovení se použije pouze v situacích, kdy příslušný orgán neuplatní legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, nebo je uplatní způsobem, který se jeví jako zjevné porušování těchto aktů, a kdy je naléhavě zapotřebí náprava v zájmu obnovy řádného fungování a integrity finančních trhů nebo stability celého finančního systému Unie nebo jeho části.

5.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření příslušných orgánů související s otázkami, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být s těmito rozhodnutími slučitelné.

Článek 19

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány týkajících se přeshraničních situací

▼M2

1.  V případech blíže vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro pojišťovnictví pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku, a to za kterékoli z těchto okolností:

a) 

na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;

b) 

v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 stanoví, že orgán pro pojišťovnictví může být nápomocen z vlastní iniciativy, pokud lze na základě objektivních důvodů konstatovat spor mezi příslušnými orgány.

V případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, a v případech, kdy v souladu s uvedenými akty může orgán pro pojišťovnictví z vlastní iniciativy pomoci dosáhnout dohody postupem podle odstavců 2 až 4 tohoto článku, se má za to, že došlo ke sporu, pokud dotčené příslušné orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.

▼M2

1a.  Dotčené příslušné orgány oznámí orgánu pro pojišťovnictví bez zbytečného odkladu, že nebylo dosaženo dohody, v těchto případech:

a) 

pokud byla v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta k dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:

i) 

dotčená lhůta uplynula; nebo

ii) 

alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu;

b) 

pokud v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:

i) 

alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu; nebo

ii) 

uplynuly dva měsíce ode dne, kdy určitý příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby přijal určitá opatření za účelem dodržení uvedených aktů, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které tuto žádost uspokojuje.

1b.  Předseda posoudí, zda má orgán pro pojišťovnictví jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro pojišťovnictví z vlastní iniciativy, oznámí své rozhodnutí ohledně zásahu dotčeným příslušným orgánům.

Než orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v čl. 44 odst. 4 v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro pojišťovnictví jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.

▼B

2.  Orgán pro pojišťovnictví stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související lhůty stanovené v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a složitost a naléhavost záležitosti. V této etapě působí orgán pro pojišťovnictví jako zprostředkovatel.

▼M2

3.  Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro pojišťovnictví přijmout rozhodnutí, jímž těmto orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet určitého jednání a zajistit soulad s právem Unie. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví je pro dotyčné příslušné orgány závazné. Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví může příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim svěřuje příslušné právo Unie.

▼M2

3a.  Orgán pro pojišťovnictví oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3, případně také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.

▼M2

4.  Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které jsou pro ni přímo použitelné na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro pojišťovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené této finanční instituci, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

▼B

5.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti. Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být slučitelné s těmito rozhodnutími.

6.  Ve zprávě podle čl. 50 odst. 2 informuje předseda orgánu pro pojišťovnictví o povaze a druhu sporů mezi příslušnými orgány, o dosažených dohodách a o rozhodnutích ohledně urovnání takových sporů.

Článek 20

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány v různých odvětvích

Společný výbor řeší postupem stanoveným v článcích 19 a 56 spory, které se týkají několika odvětví a které mohou vzniknout mezi příslušnými orgány ve smyslu čl. 4 bodě 2 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1093/2010 nebo nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 21

Kolegia orgánů dohledu

▼M2

1.  Orgán pro pojišťovnictví v rámci svých pravomocí podporuje a sleduje účinné, efektivní a jednotné fungování kolegií orgánů dohledu, jestliže byly zřízeny legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a prosazuje jednotné a soudržné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu podporuje orgán pro pojišťovnictví společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro pojišťovnictví mají plné právo na účast v kolegiích orgánů dohledu, a proto se mohou účastnit jejich činností, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí alespoň dva příslušné orgány.

2.  Orgán pro pojišťovnictví má rozhodující úlohu při zajišťování jednotného a soudržného fungování kolegií orgánů dohledu nad institucemi působícími přeshraničně v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23, a případně svolává schůzi některého kolegia orgánů dohledu.

▼B

Pro účely tohoto odstavce a odstavce 1 tohoto článku se orgán pro pojišťovnictví považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů.

Orgán pro pojišťovnictví může:

a) 

shromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s příslušnými orgány, s cílem usnadnit práci kolegia, a zřídit a spravovat centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiu;

▼M2

b) 

iniciovat a koordinovat celounijní zátěžové testy v souladu s článkem 32, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí, zejména systémové riziko představované finančními institucemi uvedenými v článku 23, vůči nepříznivému tržnímu vývoji a možnosti nárůstu systémového rizika v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a případně vydat příslušnému orgánu doporučení k nápravě problémů uvedených v zátěžovém testu, včetně doporučení provést zvláštní posouzení; příslušným orgánům může doporučit, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro pojišťovnictví, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků posuzování v rámci celé Unie;

▼B

c) 

podporovat účinné a efektivní činnosti dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být finanční instituce vystaveny a jež byla zjištěna v rámci procesu kontroly orgánem dohledu nebo v zátěžových situacích;

d) 

v souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost příslušných orgánů a

e) 

požadovat další jednání kolegia v případech, v nichž se domnívá, že rozhodnutí by mělo za následek nesprávné uplatňování práva Unie nebo by nepřispělo k dosažení cíle, kterým je sbližování postupů dohledu. Může rovněž požadovat, aby konsolidující orgán dohledu naplánoval zasedání kolegia nebo aby do pořadu jednání pro takové zasedání vložil další bod.

▼M2

3.  Orgán pro pojišťovnictví může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem v souladu s pravomocemi stanovenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v souladu s články 10 až 15 za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu. Orgán pro pojišťovnictví může vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.

▼B

4.  Orgán pro pojišťovnictví má mít právně závaznou úlohu zprostředkovatele, která by měla umožnit řešit spory mezi příslušnými orgány v souladu s postupem stanoveným v článku 19. Orgán pro pojišťovnictví může v souladu s článkem 19 přijímat rozhodnutí v oblasti dohledu, která se přímo vztahují na dotčenou instituci.

Článek 22

▼M2

Obecná ustanovení týkající se systémového rizika

▼B

1.  Orgán pro pojišťovnictví řádně zváží systémové riziko vymezené v nařízení (EU) č. 1092/2010. Řeší jakékoli riziko narušení kontinuity finančních služeb, které:

a) 

je způsobeno zhoršením celého finančního systému nebo jeho částí a

b) 

může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku.

Orgán pro pojišťovnictví případně zváží sledování a posuzování systémových rizik vyvinuté ESRB a orgánem pro pojišťovnictví a reaguje na varování a doporučení ESRB v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010.

▼M2

2.  Orgán pro pojišťovnictví vypracuje ve spolupráci s ESRB a v souladu s článkem 23 společný přístup ke zjišťování a měření systémového významu, případně včetně kvantitativních a kvalitativních ukazatelů.

▼B

Tyto ukazatele mají zásadní význam při stanovování vhodných opatření v oblasti dohledu. Orgán pro pojišťovnictví při stanovování opatření sleduje úroveň shody s cílem prosazovat společný přístup.

3.  Aniž jsou dotčeny akty uvedené v čl. 1 odst. 2, vypracuje orgán pro pojišťovnictví podle potřeby dodatečné obecné pokyny a doporučení pro finanční instituce, aby se zohlednilo systémové riziko, které tyto instituce představují.

Orgán pro pojišťovnictví zajistí, aby se systémové riziko představované finančními institucemi zohlednilo při přípravě návrhu regulačních technických norem a prováděcích technických norem v oblastech stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

▼M2

4.  Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro pojišťovnictví provádět šetření u určitého typu finančních institucí nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro stabilitu finančního systému nebo ochranu zákazníků či spotřebitelů.

Na základě šetření provedeného podle prvního pododstavce může rada orgánů dohledu vydat dotčeným příslušným orgánům vhodná doporučení, jak postupovat.

Pro tyto účely může orgán pro pojišťovnictví využít pravomoci, které mu jsou svěřeny tímto nařízením, včetně článku 35.

▼B

5.  Společný výbor zajistí celkovou a meziodvětvovou koordinaci činností prováděných v souladu s tímto článkem.

Článek 23

Zjištění a měření systémového rizika

▼M2

1.  Orgán pro pojišťovnictví vypracuje po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný systém zátěžového testování, který bude zahrnovat hodnocení toho, nakolik se potenciál systémového rizika, které účastníci finančního trhu představují nebo které jim hrozí, může zvýšit v zátěžových situacích, včetně potenciálního systémového rizika souvisejícího se životním prostředím. Účastníci finančního trhu, kteří mohou představovat systémové riziko, podléhají zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.

▼B

2.  Orgán pro pojišťovnictví při vytváření kritérií pro zjišťování a měření systémového rizika představovaného finančními institucemi plně zohlední příslušné mezinárodní přístupy, včetně přístupů vytvořených Radou pro finanční stabilitu, Mezinárodním měnovým fondem, Mezinárodní asociací orgánů pro dozor v pojišťovnictví a Bankou pro mezinárodní platby.

Článek 24

Trvalá schopnost reagovat na systémová rizika

1.  Orgán pro pojišťovnictví zajistí, že bude mít neustále k dispozici specializované kapacity, které mu umožní účinně reagovat na vznik systémových rizik uvedených v článcích 22 a 23, a zejména ve vztahu k institucím, které představují systémové riziko.

2.  Orgán pro pojišťovnictví plní úkoly, které mu jsou svěřeny tímto nařízením právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, a přispívá k zajištění soudržného a koordinovaného režimu řízení a řešení krizí v Unii.

Článek 25

Ozdravné postupy a postupy pro řešení úpadků

1.  Orgán pro pojišťovnictví přispívá k vytváření a koordinaci účinných a soudržných ozdravných plánů a plánů řešení úpadků, postupů pro mimořádné situace a preventivních opatření k minimalizaci systémového dopadu případného úpadku, a aktivně se na vytváření těchto nástrojů podílí.

2.  Orgán pro pojišťovnictví může určit osvědčené postupy zaměřené na usnadňování řešení úpadků institucí, zejména skupin působících přeshraničně, a to způsoby, které zamezují přenosu nákazy, a zároveň zajistit dostupnost vhodných nástrojů včetně dostatečných zdrojů, jež dané instituci nebo skupině umožní řešit úpadek řádně, nákladově efektivním způsobem a včas.

3.  Orgán pro pojišťovnictví může vypracovat regulační technické normy a prováděcí technické normy v mezích stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 postupem stanoveným v článcích 10 až 15.

Článek 26

Vytvoření evropské sítě pro vnitrostátní systémy záruk pojištění

Orgán pro pojišťovnictví může přispívat k posuzování potřeb evropské sítě pro vnitrostátní systémy záruk pojištění, která disponuje dostatečnými finančními prostředky a je dostatečně harmonizována.

Článek 27

Předcházení krizím, jejich řízení a řešení

Komise může orgán pro pojišťovnictví požádat, aby přispěl k posouzení uvedeném v článku 242 směrnice 2009/138/ES, zejména pokud jde o spolupráci orgánů dohledu v rámci kolegií dohledu a fungování kolegií dohledu, postupy dohledu týkající se stanovení navýšení kapitálu, hodnocení přínosu posílení skupinového dohledu a řízení kapitálu ve skupině pojišťoven a zajišťoven, především s ohledem na rizika a správu majetku a může informovat o jakémkoli novém vývoji a pokroku v oblasti:

a) 

harmonizovaného rámce pro včasný zásah,

b) 

postupů týkajících se řízení rizik v centralizované skupině a fungování skupinových interních modelů včetně zátěžových testů,

c) 

operací v rámci skupiny a koncentrace rizik,

d) 

projevů diverzifikace a koncentrace z dlouhodobého hlediska,

e) 

harmonizovaného rámce pro postupy v případě převodu aktiv, platební neschopnosti a likvidace, který odstraňuje překážky převoditelnosti aktiv obsažené ve vnitrostátním právu týkajícím se obchodních společností,

f) 

srovnatelné úrovně ochrany pojistníků a oprávněných osob podniků v rámci jedné skupiny, zejména v krizových situacích,

g) 

harmonizovaného a přiměřeně finančně zajištěného řešení systémů záruk pojištění v rámci Unie.

Pokud jde o bod f), může orgán pro pojišťovnictví dále informovat o jakémkoli novém vývoji a pokroku spojeném se souborem koordinovaných vnitrostátních opatření pro řízení krizí, včetně systému soudržných a důvěryhodných mechanismů financování s odpovídajícími nástroji financování.

Přezkum tohoto nařízení stanovený v článku 81 se bude zabývat zejména možným posílením úlohy orgánu pro pojišťovnictví v rámci předcházení krizím a při jejich řízení a řešení.

Článek 28

Delegování úkolů a povinností

1.  Příslušné orgány mohou se souhlasem orgánu, na nějž mají být úkoly či povinnosti delegovány, delegovat úkoly a povinnosti na orgán pro pojišťovnictví nebo na jiné příslušné orgány za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou stanovit konkrétní podmínky pro delegování povinností, které musí být splněny dříve, než jejich příslušné orgány uzavřou takové dohody o delegování, a mohou omezit rozsah delegování na to, co je nezbytně nutné pro účinný dohled nad finančními institucemi nebo skupinami působícími přeshraničně.

2.  Orgán pro pojišťovnictví povzbuzuje a podporuje delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány tak, že určí úkoly a povinnosti, které mohou být delegovány nebo prováděny společně, a prosazuje uplatňování osvědčených postupů.

3.  Delegování povinností vede k přenesení pravomocí stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Postupy, vymáhání a správní a soudní přezkum v souvislosti s delegovanými povinnostmi se řídí právem pověřeného orgánu.

4.  Příslušné orgány informují orgán pro pojišťovnictví o dohodách o delegování, které hodlají uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich orgán pro pojišťovnictví informován.

Orgán pro pojišťovnictví může vydat stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.

Orgán pro pojišťovnictví vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi příslušnými orgány, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.

Článek 29

Společná kultura dohledu

1.  Orgán pro pojišťovnictví hraje aktivní úlohu při budování společné unijní kultury dohledu a jednotných zásad dohledu, jakož i při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celé Unie. Orgán pro pojišťovnictví vykonává alespoň tyto činnosti:

a) 

předkládá stanoviska příslušným orgánům;

▼M2

aa) 

stanovuje strategické priority Unie v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a;

ab) 

zřizuje koordinační skupiny v souladu s článkem 45b s cílem podpořit sbližování dohledu a identifikovat osvědčené postupy;

▼M2

b) 

prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o zachování důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných legislativních aktech Unie;

▼B

c) 

přispívá k vypracování vysoce kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro předkládání zpráv, a mezinárodních účetních standardů v souladu s čl. 1 odst. 3;

d) 

přezkoumává uplatňování příslušných regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých Komisí a obecných pokynů a doporučení vydaných orgánem pro pojišťovnictví a v případě potřeby navrhuje změny; a

▼M2

e) 

zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, různými formami družstevních a vzájemných pojišťoven a zajišťoven, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje; a

▼M2

f) 

zavede monitorovací systém, který umožní posuzovat závažná environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení s přihlédnutím k Pařížské dohodě přijaté v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

▼M2

2.  Orgán pro pojišťovnictví může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro pojišťovnictví vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad finančními institucemi v Unii, která náležitě zohlední povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů. Příručka Unie pro výkon dohledu stanoví osvědčené postupy a upřesní vysoce kvalitní metodiky a procesy.

Orgán pro pojišťovnictví v příslušných případech povede otevřené veřejné konzultace o stanoviscích uvedených v odst. 1 písm. a) a o nástrojích uvedených v tomto odstavci. Provede rovněž analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů, je-li to vhodné. Takové konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto stanovisek nebo nástrojů. Orgán pro pojišťovnictví rovněž požádá, je-li to vhodné, o radu příslušnou skupinu subjektů uvedenou v článku 37.

▼M2

Článek 29a

Strategické priority Unie v oblasti dohledu

Orgán pro pojišťovnictví stanoví alespoň každé tři roky a do 31. března po projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům obdrženým od příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů Unie a analýzám, varováním a doporučením zveřejněným ESRB až dvě priority celounijního významu, v nichž se odráží vývoj a trendy do budoucna. Příslušné orgány zohlední tyto priority při vypracovávání svých pracovních programů a vyrozumí o tom orgán pro pojišťovnictví. Orgán pro pojišťovnictví tyto relevantní činnosti příslušných orgánů v následujícím roce projedná a učiní závěry. Orgán pro pojišťovnictví projedná možné navazující činnosti, které mohou zahrnovat obecné pokyny, doporučení příslušným orgánům nebo srovnávací hodnocení v dané oblasti.

Priority celounijního významu, jež stanovil orgán pro pojišťovnictví, nebrání příslušným orgánům, aby uplatňovaly své osvědčené postupy a pracovaly na svých dalších prioritách a vývoji, a musí zohledňovat vnitrostátní odlišnosti.

▼M2

Článek 30

Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů

1.  Orgán pro pojišťovnictví pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených příslušných orgánů. Při plánování a provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých relevantních informací poskytnutých orgánu pro pojišťovnictví v souladu s článkem 35 a veškerých relevantních informací od zúčastněných subjektů.

2.  Pro účely tohoto článku orgán pro pojišťovnictví zřídí ad hoc výbory pro srovnávací hodnocení, složené výlučně ze zaměstnanců tohoto orgánu a příslušných orgánů. Výborům pro srovnávací hodnocení předsedá zaměstnanec orgánu pro pojišťovnictví. Předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti navrhne předsedu a členy výboru pro srovnávací hodnocení, které schválí rada orgánů dohledu. Návrh se považuje za přijatý, nepřijme-li rada orgánů dohledu do 10 dnů ode dne, kdy jej předseda navrhnul, rozhodnutí o jeho zamítnutí.

3.  Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

a) 

přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;

b) 

účinnosti a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení přijatých podle článků 10 až 16, a rozsahu, v němž výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;

c) 

uplatňování osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné příslušné orgány;

d) 

účinnosti a úrovně sbližování dosažené, pokud jde o vymáhání ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně správních sankcí a jiných správních opatření namířených proti odpovědným osobám, jestliže tato ustanovení nejsou plněna.

4.  Orgán pro pojišťovnictví vydá zprávu o výsledcích srovnávacího hodnocení. Tuto zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 4. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími zprávami o srovnávacím hodnocení a zajištěny rovné podmínky. Správní rada zejména posoudí, zda byla metodika uplatňována stejným způsobem. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí následná opatření, která jsou v důsledku srovnávacího hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Uvedená následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a).

V souladu s čl. 16 odst. 3 příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby se vydanými obecnými pokyny a doporučeními řídily.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro pojišťovnictví výsledek srovnávacích hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, jež získal při plnění svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.

5.  Pokud se orgán pro pojišťovnictví s ohledem na výsledek srovnávacího hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi.

6.  Po dvou letech od zveřejnění zprávy o srovnávacím hodnocení zpracuje orgán pro pojišťovnictví navazující zprávu. Navazující zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 4. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími navazujícími zprávami. Navazující zpráva mimo jiné zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření provedených příslušnými orgány, jež jsou předmětem srovnávacího hodnocení, v reakci na následná opatření vyplývající ze zprávy o srovnávacím hodnocení.

7.  Výbor pro srovnávací hodnocení po konzultaci s příslušnými orgány, které jsou předmětem srovnávacího hodnocení, určí odůvodněná hlavní zjištění, která z něj plynou. Orgán pro pojišťovnictví je zveřejní spolu s odůvodněnými hlavními zjištěními navazující zprávy uvedené v odstavci 6. Pokud se odůvodněná hlavní zjištění orgánu pro pojišťovnictví liší od zjištění, která učinil výbor pro srovnávací hodnocení, předá orgán pro pojišťovnictví zjištění tohoto výboru důvěrnou cestou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Má-li příslušný orgán, jenž je předmětem srovnávacího hodnocení, obavu, že by zveřejnění odůvodněných hlavních zjištění orgánu pro pojišťovnictví představovalo riziko pro stabilitu finančního systému, má možnost postoupit věc radě orgánů dohledu. Rada orgánů dohledu může rozhodnout, že tyto výňatky zveřejněny nebudou.

8.  Pro účely tohoto článku předkládá správní rada návrh pracovního plánu srovnávacích hodnocení na nadcházející dva roky, jenž odráží mimo jiné zkušenosti z minulých procesů srovnávacího hodnocení a jednání koordinační skupiny uvedené v článku 45b. Pracovní plán srovnávacích hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu. Pracovní plán srovnávacích hodnocení se zveřejní. V naléhavých případech nebo v případech nepředvídaných událostí může orgán pro pojišťovnictví rozhodnout o provedení dalších srovnávacích hodnocení.

▼B

Článek 31

Funkce koordinace

▼M2

1.  Orgán pro pojišťovnictví plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, zejména v případech, kdy by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému nebo v případě přeshraničního výkonu činnosti potenciálně ovlivňující ochranu pojistníků ochranu pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob v Unii.

2.  Orgán pro pojišťovnictví podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:

▼B

a) 

usnadňuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;

b) 

určuje rozsah a, pokud je to možné a vhodné, ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;

c) 

na žádost příslušných orgánů nebo z vlastní iniciativy provádí nezávazná zprostředkování, aniž by tím byl dotčen článek 19;

d) 

neprodleně informuje ESRB o jakékoliv potenciální mimořádné situaci;

▼M2

e) 

přijímá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů, v zájmu koordinace opatření přijatých relevantními příslušnými orgány;

▼M2

ea) 

přijímá vhodná opatření ke koordinaci opatření přijatých relevantními příslušnými orgány s cílem usnadnit subjektům nebo produktům založeným na technologických inovacích vstup na trh;

▼B

f) 

shromažďuje informace, které získá od příslušných orgánů v souladu s články 21 a 35 v rámci plnění oznamovací povinnosti regulačnímu orgánu u institucí činných ve více než jednom členském státě. Orgán pro pojišťovnictví sdílí tyto informace s dalšími dotčenými příslušnými orgány.

▼M2

3.  S cílem přispět k zavedení jednotného evropského přístupu k technologickým inovacím podporuje orgán pro pojišťovnictví s případnou pomocí výboru pro ochranu spotřebitele a finanční inovace sbližování dohledu, čímž usnadňuje subjektům nebo produktům založeným na technologických inovacích vstup na trh, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro pojišťovnictví přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.

Článek 31a

Výměna informací o způsobilosti a korektnosti

Orgán pro pojišťovnictví společně s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) vytvoří systém pro výměnu informací relevantních pro posuzování způsobilosti a korektnosti držitelů kvalifikovaných účastí, ředitelů a osob zastávajících klíčové funkce ve finančních institucích, které provádějí příslušné orgány v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

▼B

Článek 32

▼M2

Posuzování tržního vývoje, včetně zátěžového testování

1.  Orgán pro pojišťovnictví sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a slabých místech. Orgán pro pojišťovnictví do svého posouzení zahrne analýzu trhů, na nichž finanční instituce působí, a posouzení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.

2.  Orgán pro pojišťovnictví iniciuje a koordinuje v rámci celé Unie posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje:

a) 

společné metodiky pro posuzování účinku hospodářských scénářů na finanční pozici finanční instituce, přičemž zohlední mimo jiné rizika vyplývající z nepříznivého environmentálního vývoje,

▼M2

aa) 

společné metodiky pro určování finančních institucí, které budou zahrnuty do posuzování v rámci celé Unie,

▼B

b) 

společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,

c) 

společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na finanční situaci instituce a na informování pojistníků, účastníků penzijních systémů, oprávněných osob a zákazníků,

▼M2

d) 

společné metodiky pro posuzování účinku environmentálních rizik na finanční stabilitu finančních institucí.

Pro účely tohoto odstavce spolupracuje orgán pro pojišťovnictví s ESRB.

▼M2

3.  Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro pojišťovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti, ve spojení s ukazateli uvedenými v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB jednou ročně a v případě potřeby častěji.

▼B

Orgán pro pojišťovnictví zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a slabých míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

4.  Orgán pro pojišťovnictví zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) prostřednictvím společného výboru.

▼M2

Článek 33

Mezinárodní vztahy včetně rovnocennosti

1.  Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro pojišťovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány a orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.

Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jež představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro pojišťovnictví správní dohody o spolupráci s regulačními orgány a orgány dohledu dané třetí země. To nebrání sjednání jiných forem spolupráce mezi orgánem pro pojišťovnictví a příslušnými orgány třetích zemí s cílem omezit hrozby pro finanční systém Unie.

2.  Orgán pro pojišťovnictví napomáhá Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o radu, nebo jestliže mu to ukládají legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

3.  Se zvláštním zaměřením na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu pojistníků nebo fungování vnitřního trhu sleduje orgán pro pojišťovnictví a v rozsahu, v jakém jsou relevantní pro posouzení rovnocennosti na základě rizik, příslušný vývoj regulace a dohledu, jakož i postupy v oblasti vymáhání a vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Ověřuje také, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí o rovnocennosti přijata, a podmínky v nich stanovené.

Orgán pro pojišťovnictví se může obracet na relevantní orgány ve třetích zemích. Orgán pro pojišťovnictví předloží důvěrnou zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), v níž shrne zjištění svého monitorování všech rovnocenných třetích zemí. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu pojistníků a fungování vnitřního trhu.

Zjistí-li orgán pro pojišťovnictví ve třetích zemích uvedených v tomto odstavci relevantní vývoj v oblasti regulace, dohledu nebo postupů v oblasti vymáhání, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu pojistníků nebo fungování vnitřního trhu, informuje o tom důvěrně a bez zbytečného odkladu Evropský parlament, Radu a Komisi.

4.  Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě tohoto článku, spolupracuje orgán pro pojišťovnictví, pokud možno s relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Tato spolupráce v zásadě probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro pojišťovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:

a) 

mechanismech, které orgánu pro pojišťovnictví umožní získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;

b) 

postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu, případně včetně kontrol na místě, v rozsahu nezbytném pro následná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti.

Orgán pro pojišťovnictví informuje Komisi, pokud příslušný orgán třetí země odmítne tyto správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat.

5.  Za účelem zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro pojišťovnictví vypracovat vzory správních dohod. Příslušné orgány se vynasnaží tyto vzory dohod používat.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro pojišťovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro pojišťovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro pojišťovnictví provádí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

6.  Orgán pro pojišťovnictví přispívá v rámci svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech.

▼M2 —————

▼B

Článek 35

Shromažďování informací

1.  Příslušné orgány členských států poskytnou orgánu pro pojišťovnictví na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením, za předpokladu, že mají zákonný přístup k příslušným informacím, a pokud tato žádost o informace je nezbytná vzhledem k povaze dotyčné povinnosti.

2.  Orgán pro pojišťovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.

3.  Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu mu může orgán pro pojišťovnictví poskytnout veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své povinnosti v souladu s povinností zachovávat služebního tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.

4.  Před vyžádáním informací podle tohoto článku a aby se zabránilo zdvojování oznamovací povinnosti orgán pro pojišťovnictví zohlední existující statistiky vypracovávané a šířené Evropským statistickým systémem a Evropským systémem centrálních bank.

5.  Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány neposkytnou včas, může orgán pro pojišťovnictví předložit řádně odůvodněnou žádost jiným orgánům dohledu, ministerstvu odpovědnému za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace, národní centrální bance nebo statistickému úřadu dotčeného členského státu.

6.  Pokud informace nejsou k dispozici nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1 nebo 5, může orgán pro pojišťovnictví předložit řádně odůvodněnou žádost přímo příslušným finančním institucím. Odůvodněná žádost obsahuje vysvětlení, proč jsou informace týkající se příslušných konkrétních finančních institucí nezbytné.

Orgán pro pojišťovnictví informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle tohoto odstavce a odstavce 5.

Na žádost orgánu pro pojišťovnictví jsou příslušné orgány orgánu pro pojišťovnictví při shromažďování informací nápomocny.

7.  Orgán pro pojišťovnictví může používat důvěrné informace získané podle tohoto článku pouze pro účely plnění svých povinností stanovených tímto nařízením.

Článek 36

Vztahy s ESRB

1.  Orgán pro pojišťovnictví úzce a pravidelně spolupracuje s ESRB.

2.  Orgán pro pojišťovnictví pravidelně ESRB předkládá včasné informace nezbytné pro plnění jejích úkolů. Jakékoli údaje nezbytné pro plnění těchto úkolů, které nejsou poskytovány v souhrnné podobě, neprodleně poskytne ESRB na její odůvodněnou žádost, jak je stanoveno v článku 15 nařízení (EU) č. 1092/2010. Orgán pro pojišťovnictví ve spolupráci s ESRB zavede odpovídající interní postupy týkající se předávání důvěrných informací, zejména informací o jednotlivých finančních institucích.

▼M2 —————

▼M2

4.  Jakmile orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, projedná toto varování nebo doporučení na příštím zasedání rady orgánů dohledu nebo ve vhodných případech dříve, aby posoudil důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů, jakož i případná následná opatření.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.

Jestliže orgán pro pojišťovnictví nejedná v souladu s varováním nebo doporučením, vysvětlí ESRB důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1092/2010. ESRB o tom rovněž informuje Radu.

5.  Jestliže orgán pro pojišťovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, využije v případě nutnosti pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.

Jestliže se příslušný orgán nehodlá doporučením ESRB řídit, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody svého jednání.

Pokud příslušný orgán informuje v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 1092/2010 Evropský parlament, Radu, Komisi a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení ESRB, vezme při tom náležitě v úvahu názory rady orgánů dohledu.

▼M2 —————

▼B

Článek 37

Skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění

1.  Na podporu konzultací se subjekty působícími v oblastech souvisejících s úkoly orgánu pro pojišťovnictví se zřídí skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění (společně dále jen „skupiny subjektů“). Se skupinami subjektů se konzultují opatření přijímaná v souladu s články 10 až 15 týkající se regulačních technických norem a prováděcích technických norem a v případě, že se nevztahují na jednotlivé finanční instituce, s článkem 16 týkajícím se obecných pokynů a doporučení. Pokud musí být v naléhavých případech přijata opatření a konzultace není možná, jsou skupiny subjektů co nejdříve informovány.

Skupiny subjektů zasedají alespoň čtyřikrát ročně. Mohou společně projednávat oblasti společného zájmu a navzájem se informují o dalších projednaných tématech.

Členové jedné skupiny subjektů mohou být současně i členy skupiny druhé.

▼M2

2.  Skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění se skládá ze 30 členů. Tyto členy tvoří:

a) 

13 členů rovnoměrně zastupujících unijní pojišťovny a zajišťovny a zprostředkovatele pojištění působící v Unii, z nichž tři zastupují družstevní a vzájemné pojišťovny a zajišťovny;

b) 

13 členů zastupujících zaměstnance unijních pojišťoven a zajišťoven a zprostředkovatelů pojištění působících v Unii, spotřebitele, uživatele služeb pojištění a zajištění a představitele malých a středních podniků a příslušná profesní sdružení; a

c) 

čtyři členové, kteří jsou nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci.

3.  Skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění se skládá z 30 členů. Tyto členy tvoří:

a) 

13 členů rovnoměrně zastupujících instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění působící v Unii;

b) 

13 členů zastupujících zaměstnance, oprávněné osoby, představitele malých a středních podniků a příslušná profesní sdružení; a

c) 

čtyři členové, kteří jsou nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci.

4.  Členy skupiny subjektů jmenuje rada orgánů dohledu na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající zohlednění rozmanitosti sektoru pojišťovnictví, zajišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění, zeměpisnou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen, jakož i jednotlivých subjektů z celé Unie. Členové skupiny subjektů jsou vybíráni na základě své kvalifikace, schopností, příslušných znalostí a prokázané odbornosti.

▼M2

4a.  Členové příslušné skupiny subjektů si zvolí ze svého středu předsedu. Funkční období předsedy je dva roky.

Evropský parlament může předsedu příslušné skupiny subjektů vyzvat, aby před ním vystoupil s prohlášením a zodpověděl veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.

▼M2

5.  Orgán pro pojišťovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70 tohoto nařízení, a zajistí pro skupiny subjektů potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupin subjektů zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, je poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady vezme v úvahu přípravnou a navazující práci členů a je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 9 ) (dále jen „služební řád“). Skupiny subjektů mohou zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění je čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

▼B

Členové skupin subjektů mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

▼M2

6.  Skupiny subjektů radí orgánu pro pojišťovnictví ve všech otázkách souvisejících s jeho úkoly, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 10 až 16, 29, 30 a 32.

Nemohou-li se členové skupiny subjektů shodnout na radě, smí jedna třetina členů nebo členové zastupující jednu skupinu zúčastněných subjektů vydat samostatnou radu.

Skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, skupina subjektů působících v bankovnictví a skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů mohou vydávat společné rady k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 o společných postojích a společných aktech.

▼B

7.  Skupiny subjektů přijmou dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád.

▼M2

8.  Orgán pro pojišťovnictví zveřejní rady od skupin subjektů, samostatné rady svých členů a výsledky svých konzultací, jakož i informace o tom, jak byly tyto rady a výsledky konzultací zohledněny.

▼B

Článek 38

Ochranná opatření

1.  Orgán pro pojišťovnictví zajistí, aby žádné rozhodnutí přijaté podle článků 18 nebo 19 nijak nezasahovalo do fiskálních pravomocí členských států.

2.  Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 19 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro pojišťovnictví a Komisi do dvou týdnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.

V případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví pozastavuje.

Do jednoho měsíce od oznámení členského státu orgán pro pojišťovnictví informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, pozměňuje, či zrušuje. Je-li rozhodnutí potvrzeno nebo pozměněno, orgán pro pojišťovnictví uvede, že fiskální pravomoci nejsou dotčeny.

Jestliže orgán pro pojišťovnictví své rozhodnutí potvrdí, rozhodne Rada většinou odevzdaných hlasů na jednom ze svých zasedání do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro pojišťovnictví informoval členský stát ve smyslu čtvrtého pododstavce, o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví potvrzuje.

Jestliže Rada po posouzení záležitosti nepotvrdí rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví svým rozhodnutím podle pátého pododstavce, rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví se zrušuje.

3.  Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 18 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro pojišťovnictví, Komisi a Radě do tří pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.

V případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví pozastavuje.

Do deseti pracovních dní Rada svolá zasedání a prostou většinou svých členů rozhodne o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví zrušuje.

Jestliže Rada po posouzení záležitosti nezruší rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví svým rozhodnutím podle čtvrtého pododstavce, pozastavení rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví se ukončuje.

4.  Jestliže Rada přijala v souladu s odstavcem 3 rozhodnutí nezrušit rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví podle čl. 18 odst. 3 a dotyčný členský stát se stále domnívá, že toto rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může to členský stát oznámit Komisi a orgánu pro pojišťovnictví a požádat Radu, aby záležitost znovu posoudila. Dotčený členský stát jasně odůvodní, proč s rozhodnutím Rady nesouhlasí.

Do čtyř týdnů od oznámení podle prvního pododstavce Rada potvrdí své původní rozhodnutí nebo přijme nové rozhodnutí podle odstavce 3.

Uvedenou lhůtu čtyř týdnů může Rada prodloužit o další čtyři týdny, vyžadují-li to zvláštní okolnosti případu.

5.  Jakékoli zneužití tohoto článku, zejména v souvislosti s rozhodnutím orgánu pro pojišťovnictví, které nemá významný nebo zásadní fiskální dopad, je zakázáno jakožto neslučitelné s vnitřním trhem.

▼M2

Článek 39

Rozhodovací postupy

1.  Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 postupuje orgán pro pojišťovnictví v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku.

2.  Orgán pro pojišťovnictví všem adresátům rozhodnutí oznámí v jejich úředním jazyce svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky dané záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použije obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.

3.  Rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí obsahovat důvody, z nichž vychází.

4.  Adresáti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

5.  Jestliže orgán pro pojišťovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

6.  Rozhodnutí, jež orgán pro pojišťovnictví přijímá podle článků 17, 18 nebo 19, se zveřejňují. Zveřejňuje se totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy této finanční instituce nebo s ochranou jejího obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.

▼B



KAPITOLA III

ORGANIZACE



ODDÍL 1

Rada orgánů dohledu

Článek 40

Složení

1.  Členy rady orgánů dohledu jsou:

▼M2

a) 

předseda;

▼B

b) 

vedoucí představitelé vnitrostátních orgánů členských států odpovědní za dohled nad finančními institucemi, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;

c) 

jeden zástupce Komise, který nemá hlasovací právo,

d) 

jeden zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo,

e) 

jeden zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

2.  Rada orgánů dohledu pravidelně svolává setkání se skupinami subjektů, nejméně dvakrát ročně.

3.  Každý příslušný orgán odpovídá za jmenování náhradníka z řad svých vedoucích zaměstnanců, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.

4.  V členských státech, v nichž existuje více než jeden orgán odpovědný za dohled podle tohoto nařízení, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci. Pokud však věc projednávaná radou orgánů dohledu nespadá do příslušnosti vnitrostátního orgánu zastupovaného členem podle odst. 1 písm. b), může být tento člen doprovázen zástupcem z příslušného vnitrostátního orgánu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

5.  Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů.

Zasedání rady orgánů dohledu se může zúčastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

▼M2

6.  Jestliže vnitrostátní orgán členského státu uvedený v odst. 1 písm. b) není odpovědný za vymáhání pravidel na ochranu spotřebitele, mohou se členové rady orgánů dohledu uvedení ve zmíněném písmenu rozhodnout přizvat zástupce orgánu pro ochranu spotřebitele daného členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo. V případě, že v určitém členském státě odpovědnost za ochranu spotřebitele sdílí několik orgánů, dohodnou se tyto orgány na společném zástupci.

▼M2

Článek 41

Vnitřní výbory

1.  Rada orgánů dohledu může ze své vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Na žádost správní rady nebo předsedy může rada orgánů dohledu zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, jimiž je pověřena správní rada. Rada orgánů dohledu může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, správní radu nebo předsedu.

2.  Pro účely článku 17 navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Uvedených šest dalších členů nesmí být zástupci příslušného orgánu, který údajně porušil právo Unie, a nesmí mít žádný zájem v této záležitosti ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

3.  Pro účely článku 19 navrhne předseda rozhodnutí o svolání nezávislé odborné skupiny, jež přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy rady orgánů dohledu a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti. Uvedených šest dalších členů nesmí být zástupci příslušných orgánů, jež jsou účastníky sporu, a nesmí mít žádný zájem v daném sporu ani přímé spojení s dotčeným příslušným orgánem.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí odborné skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

4.  Pro účely provádění šetření podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce může předseda navrhnout přijetí rozhodnutí o zahájení šetření a o svolání nezávislé odborné skupiny, které přijme rada orgánů dohledu. Nezávislá odborná skupina se skládá z předsedy a šesti dalších členů, které navrhne předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti.

Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.

Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.

5.  Odborné skupiny uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku nebo předseda navrhují rozhodnutí podle článku 17 nebo 19 ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu. Odborná skupina uvedená v odstavci 4 tohoto článku předloží radě orgánů dohledu výsledky šetření provedeného podle čl. 22 odst. 4 prvního pododstavce.

6.  Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborných skupin uvedených v tomto článku.

Článek 42

Nezávislost rady orgánů dohledu

1.  Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové rady orgánů dohledu nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

2.  Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při plnění jejich úkolů.

3.  Členové rady orgánů dohledu, předseda, zástupci bez hlasovacího práva a pozorovatelé, kteří se účastní zasedání rady orgánů dohledu, učiní před tímto zasedáním přesné a úplné prohlášení o neexistenci nebo existenci jakýchkoli zájmů, které by mohly ovlivnit jejich nezávislost ve vztahu k jakýmkoli bodům na pořadu jednání, a neúčastní se jednání a hlasování o těchto bodech.

4.  Rada orgánů dohledu stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro pravidlo o prohlášení o zájmech uvedeném v odstavci 3 a pro prevenci a řešení střetu zájmů.

▼B

Článek 43

Úkoly

▼M2

1.  Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu pro pojišťovnictví a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II. Na základě návrhu příslušného vnitřního výboru nebo odborné skupiny, předsedy nebo správní rady přijímá rada orgánů dohledu stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví a poskytuje rady podle kapitoly II.

▼M2 —————

▼B

4.  Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu správní rady pracovní program orgánu pro pojišťovnictví pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

▼M2

5.  Rada orgánů dohledu přijme na návrh správní rady výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva se zveřejní.

▼B

6.  Rada orgánů dohledu přijme víceletý pracovní program orgánu pro pojišťovnictví a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Víceletý pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

7.  Rada orgánů dohledu přijímá rozpočet podle článku 63.

▼M2

8.  Rada orgánů dohledu má kárné pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli. Výkonného ředitele může odvolat z funkce v souladu s čl. 51 odst. 5.

▼M2

Článek 43a

Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu

Bez ohledu na článek 70 poskytne orgán pro pojišťovnictví do šesti týdnů od každého zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu alespoň souhrnný a srozumitelný zápis z jednání rady orgánů dohledu, který umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. V tomto zápise z jednání se neuvádí diskuse rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

▼B

Článek 44

Rozhodování

▼M2

1.  Rozhodnutí rady orgánů dohledu se přijímají prostou většinou členů. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 tohoto nařízení a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce tohoto nařízení a kapitoly VI tohoto nařízení, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o EU a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních.

Předseda nehlasuje o rozhodnutích uvedených v druhém pododstavci.

Pokud jde o složení odborných skupin podle čl. 41 odst. 2, 3 a 4 a členů výboru pro srovnávací hodnocení podle čl. 30 odst. 2, rada orgánů dohledu při projednávání návrhů svého předsedy usiluje o dosažení shody. Jestliže se jí dosáhnout nepodaří, přijímá rada orgánů dohledu rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.

Pokud jde o rozhodnutí přijímaná podle čl. 18 odst. 3 a 4, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí prostou většinou členů s hlasovacím právem.

▼B

2.  Zasedání rady orgánů dohledu svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost třetiny členů rady orgánů dohledu a rovněž jim předsedá.

3.  Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád.

▼M2

4.  Pokud jde o rozhodnutí podle článků 17, 19 a 30, hlasuje rada orgánů dohledu o navržených rozhodnutích písemným postupem. Členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mají na hlasování osm pracovních dní. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. Navržené rozhodnutí se považuje za přijaté, nevysloví-li se proti němu prostá většina členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem. Zdržení se hlasování se nepovažuje za souhlas ani za nesouhlas a při zjišťování počtu odevzdaných hlasů se k němu nepřihlíží. Pokud se proti písemnému postupu vysloví tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, návrh rozhodnutí projedná a rozhodne o něm rada orgánů dohledu postupem podle odstavce 1 tohoto článku.

Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé, s výjimkou výkonného ředitele, se neúčastní diskusí v rámci rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

▼M2

5.  Předseda orgánu pro pojišťovnictví může kdykoli požádat o hlasování. Aniž je dotčeno toto právo a účinnost rozhodovacích postupů orgánu pro pojišťovnictví, usiluje rada orgánů dohledu orgánu pro pojišťovnictví při rozhodování o dosažení shody.

▼B



ODDÍL 2

správní rada

▼M2

Článek 45

Složení

1.  Správní rada se skládá z předsedy a šesti členů rady orgánů dohledu zvolených jejími členy s hlasovacím právem a z jejich řad.

S výjimkou předsedy má každý člen správní rady náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání správní rady.

2.  Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Toto období může být jednou prodlouženo. Složení správní rady musí být genderově vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Unie jako celku. Mandáty se musejí překrývat a použije se vhodný systém rotace členů.

3.  Zasedání správní rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů správní rady a rovněž jim předsedá. Zasedání správní rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to správní rada považuje za nutné. Zasedání správní rady se koná alespoň pětkrát ročně.

4.  Členům správní rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se v rámci správní rady neúčastní jednání týkajícího se jednotlivých finančních institucí.

▼M2

Článek 45a

Rozhodování

1.  Rozhodnutí správní rady se přijímají prostou většinou členů, přičemž se usiluje o dosažení konsenzu. Každý člen má jeden hlas. Předseda je hlasujícím členem.

2.  Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, přičemž nemají hlasovací právo. Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 63.

3.  Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

Článek 45b

Koordinační skupiny

1.  Správní rada může z vlastní iniciativy nebo na žádost příslušného orgánu zřídit koordinační skupiny k vymezeným tématům, u nichž může být nezbytná koordinace z důvodu konkrétního vývoje na trhu. Správní rada zřídí koordinační skupiny k vymezeným tématům na žádost pěti členů rady orgánů dohledu.

2.  Koordinačních skupin se účastní všechny příslušné orgány a v souladu s článkem 35 jim poskytují informace nezbytné k tomu, aby mohly plnit své koordinační úkoly v souladu se svým mandátem. Činnost koordinačních skupin vychází z informací poskytnutých příslušnými orgány a ze zjištění orgánu pro pojišťovnictví.

3.  Skupinám předsedá člen správní rady. Příslušný člen správní rady pověřený vedením koordinační skupiny podává každý rok radě orgánů dohledu zprávu o hlavních prvcích diskusí a zjištění, a je-li to vhodné, navrhne v příslušné oblasti následná regulační opatření nebo srovnávací hodnocení. Příslušné orgány informují orgán pro pojišťovnictví o tom, jak ve své činnosti zohlednily práci koordinačních skupin.

4.  Při sledování vývoje na trhu, který může být předmětem zájmu koordinačních skupin, může orgán pro pojišťovnictví v souladu s článkem 35 požádat příslušné orgány o poskytnutí informací nezbytných k výkonu své monitorovací úlohy.

▼M2

Článek 46

Nezávislost správní rady

Členové správní rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy správní rady při plnění jejich úkolů.

▼B

Článek 47

Úkoly

1.  Správní rada zajišťuje, aby orgán pro pojišťovnictví plnil svou úlohu a úkoly svěřené mu tímto nařízením.

2.  Správní rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3.  Správní rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci podle článků 63 a 64.

▼M2

3a.  Správní rada může veškeré záležitosti, s výjimkou úkolů stanovených v článku 30, přezkoumat, vydat k nim stanovisko a předložit návrhy.

▼B

4.  Správní rada přijme plán personální politiky orgánu pro pojišťovnictví a podle čl. 68 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“).

5.  Správní rada přijme zvláštní ustanovení o právu na přístup k dokumentům orgánu pro pojišťovnictví podle článku 72.

▼M2

6.  Správní rada navrhne výroční zprávu o činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu.

▼B

7.  Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

▼M2

8.  Správní rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 58 odst. 3 a 5, přičemž náležitě zohlední návrh rady orgánů dohledu.

▼M2

9.  Členové správní rady zveřejňují informace o veškerých konaných schůzích a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

▼B



ODDÍL 3

Předseda

Článek 48

Jmenování a úkoly

1.  Orgán pro pojišťovnictví zastupuje předseda, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

▼M2

Předseda odpovídá za přípravu činnosti rady orgánů dohledu, včetně stanovení pořadu jednání, který má rada orgánů dohledu přijmout, svolávání zasedání a předkládání jednotlivých bodů k rozhodnutí, a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu.

Předseda odpovídá za stanovení pořadu jednání správní rady, který má správní rada přijmout, a předsedá zasedáním správní rady.

Předseda může správní radu vyzvat, aby zvážila zřízení koordinační skupiny v souladu s článkem 45b.

2.  Předseda je vybrán na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích a zkušeností s dohledem nad finančním trhem a regulací na základě otevřeného výběrového řízení, jež respektuje zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Rada orgánů dohledu s pomocí Komise vypracuje užší seznam způsobilých kandidátů na funkci předsedy. Na základě tohoto užšího seznamu přijme Rada rozhodnutí o jmenování předsedy poté, co jej potvrdí Evropský parlament.

Pokud již předseda nesplňuje podmínky uvedené v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho odvolání z funkce.

Rada orgánů dohledu dále zvolí ze svých členů místopředsedu, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti. Tento náhradník nesmí být zvolen z řad členů správní rady.

▼B

3.  Funkční období předsedy činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4.  Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) 

výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) 

povinnosti a potřeby orgánu pro pojišťovnictví v nadcházejících letech.

▼M2

Pro účely hodnocení uvedeného v prvním pododstavci vykonává úkoly předsedy místopředseda.

Na návrh rady orgánů dohledu a s pomocí Komise může Rada funkční období předsedy jednou prodloužit, přičemž přihlédne k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci.

5.  Předseda může být odvolán z funkce pouze ze závažných důvodů. V takovém případě jej může odvolat pouze Evropský parlament na základě rozhodnutí Rady, jež bylo přijato po konzultaci s radou orgánů dohledu.

▼B

Článek 49

▼M2

Nezávislost předsedy

Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

▼B

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu při plnění jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 68 je předseda po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.

▼M2

Článek 49a

Výdaje

Předseda zveřejňuje informace o veškerých konaných schůzích s externími subjekty do dvou týdnů od jejich konání a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.

▼M2 —————

▼B



ODDÍL 4

Výkonný ředitel

Článek 51

Jmenování

1.  Orgán pro pojišťovnictví řídí výkonný ředitel, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

2.  Výkonného ředitele jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí o finančních institucích a trzích, zkušeností s finančním dohledem a regulací a zkušeností s řízením, poté co jeho jmenování potvrdí Evropský parlament.

3.  Funkční období výkonného ředitele činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4.  Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období výkonného ředitele rada orgánů dohledu zhodnotí zejména:

a) 

výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) 

povinnosti a potřeby orgánu pro pojišťovnictví v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele.

5.  Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu.

Článek 52

Nezávislost

Aniž by byla dotčena příslušná úloha správní rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů a institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat výkonného ředitele při plnění jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 68 je výkonný ředitel po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.

Článek 53

Úkoly

1.  Výkonný ředitel je odpovědný za řízení orgánu pro pojišťovnictví a připravuje činnost správní rady.

2.  Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu orgánu pro pojišťovnictví pod vedením rady orgánů dohledu a pod dohledem správní rady.

3.  Výkonný ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních předpisů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování orgánu pro pojišťovnictví v souladu s tímto nařízením.

4.  Výkonný ředitel vypracuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2.

5.  Výkonný ředitel každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 47 odst. 2.

6.  Výkonný ředitel podle článku 63 vypracuje předběžný návrh rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví a podle článku 64 plní rozpočet orgánu pro pojišťovnictví.

7.  Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu pro pojišťovnictví v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí.

8.  Pokud jde o zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, vykonává výkonný ředitel pravomoci stanovené v článku 68 a řídí personální záležitosti.



KAPITOLA IV

SPOLEČNÉ ORGÁNY EVROPSKÝCH ORGÁNŮ DOHLEDU



ODDÍL 1

Společný výbor evropských orgánů dohledu

Článek 54

Zřízení

1.  Zřizuje se Společný výbor evropských orgánů dohledu(dále jen „společný výbor“).

▼M2

2.  Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro pojišťovnictví pravidelně a úzce spolupracuje, aby zajistil jednotný meziodvětvový přístup, který zároveň zohledňuje odvětvová specifika, s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zejména pokud jde o:

— 
finanční konglomeráty, a vyžaduje-li to právo Unie, obezřetnostní konsolidaci;

▼B

— 
účetnictví a audit;
— 
analýzu mikroobezřetnostního dohledu meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst s ohledem na finanční stabilitu;
— 
retailové investiční produkty;

▼M2

— 
kybernetickou bezpečnost;
— 
výměnu informací a osvědčených postupů s ESRB a ostatními evropskými orgány dohledu;

▼M2

— 
retailové finanční služby a otázky ochrany spotřebitelů a investorů;
— 
radu výboru zřízeného podle čl. 1 odst. 7.

2a.  Společný výbor může pomáhat Komisi při posuzování podmínek a technických specifikací a postupů pro zajištění bezpečného a účinného propojení centralizovaných automatizovaných mechanismů podle zprávy uvedené v čl. 32a odst. 5 směrnice (EU) 2015/849, jakož i v účinném propojení vnitrostátních registrů podle uvedené směrnice.

▼M2

3.  Evropské orgány dohledu poskytnou společnému výboru zaměstnance, kteří plní funkci stálého sekretariátu. Orgán pro pojišťovnictví přispívá dostatečnými zdroji na administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.

▼B

4.  V případě, že se činnost finanční instituce dotýká několika odvětví, řeší společný výbor spory v souladu s článkem 56.

Článek 55

Složení

1.  Společný výbor se skládá z předsedů evropských orgánů dohledu a a předsedy podvýboru zřízeného podle článku 57.

2.  Výkonný ředitel, zástupce Komise a zástupce ESRB jsou zváni na zasedání společného výboru i podvýborů uvedených v článku 57 jako pozorovatelé.

▼M2

3.  Předseda společného výboru je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů evropských orgánů dohledu. Předseda společného výboru je druhým místopředsedou ESRB.

▼B

4.  Společný výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento řád může stanovit, kdo se může dále účastnit zasedání společného výboru.

▼M2

Zasedání společného výboru se koná alespoň jednou za tři měsíce.

▼M2

5.  Předseda orgánu pro pojišťovnictví pravidelně informuje radu orgánů dohledu o postojích přijatých na zasedáních společného výboru.

▼M2

Článek 56

Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II tohoto nařízení a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES zaujme orgán pro pojišťovnictví, podle situace, společný postoj na základě konsenzu s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).

Vyžaduje-li to právo Unie, opatření podle článků 10 až 16 a rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 tohoto nařízení ve vztahu k uplatňování směrnice 2002/87/ES a jiných legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají souběžně orgánem pro pojišťovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), je-li to vhodné.

Článek 57

Podvýbory

1.  Společný výbor může zřídit podvýbory pro účely vypracování návrhu společných postojů a společných aktů pro společný výbor.

2.  Každý podvýbor se skládá z osob uvedených v čl. 55 odst. 1 a jednoho zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků relevantního příslušného orgánu z každého členského státu.

3.  Každý podvýbor si zvolí ze zástupců relevantních příslušných orgánů předsedu, který je současně pozorovatelem ve společném výboru.

4.  Pro účely článku 56 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty společného výboru.

5.  Společný výbor na svých internetových stránkách zveřejní informace o všech zřízených podvýborech, včetně jejich mandátů a seznamu jejich členů a funkcí, které v příslušném podvýboru zastávají.

▼B



ODDÍL 2

Odvolací senát

Článek 58

Složení a fungování

▼M2

1.  Zřizuje se odvolací senát evropských orgánů dohledu.

2.  Odvolací senát se skládá z šesti členů a šesti náhradníků, kterými jsou fyzické osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích a s prokázanými příslušnými znalostmi práva Unie a disponující odbornými zkušenostmi v mezinárodním měřítku na dostatečně vysoké úrovni v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnaneckého penzijního pojištění, trhů cenných papírů nebo jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů či institucí Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu pro pojišťovnictví, ani členové skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a členové skupiny subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění. Členové a náhradníci musí být státními příslušníky členského státu a musí znát důkladně alespoň dva úřední jazyky Unie. Odvolací senát musí mít dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti, včetně přiměřenosti výkonu pravomocí orgánu pro pojišťovnictví.

▼B

Odvolací senát určí svého předsedu.

▼M2

3.  Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje správní rada orgánu pro pojišťovnictví z užšího seznamu kandidátů navrženého Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Po obdržení užšího seznamu kandidátů může Evropský parlament kandidáty na členy a náhradníky vyzvat, aby před ním učinili prohlášení a zodpověděli veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu.

Evropský parlament může členy odvolacího senátu vyzvat, aby před ním, kdykoli jsou o to požádáni, učinili prohlášení a odpověděli na veškeré otázky, které jim položí poslanci Evropského parlamentu, kromě prohlášení, otázek nebo odpovědí týkajících se jednotlivých případů, o nichž odvolací senát rozhodl nebo které dosud nebyly vyřízeny.

▼B

4.  Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Toto období může být jednou prodlouženo.

5.  Člen odvolacího senátu jmenovaný správní radou orgánu pro pojišťovnictví nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, kdy se dopustil vážného porušení úředních povinností a správní rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.

6.  Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají většinou alespoň čtyř z jeho šesti členů. Pokud se na napadené rozhodnutí vztahuje oblast působnosti tohoto nařízení, tato rozhodující většina čtyř členů musí zahrnovat nejméně jednoho ze dvou členů odvolacího senátu jmenovaných orgánem pro pojišťovnictví.

7.  Odvolací senát svolává jeho předseda vždy, když je to nutné.

8.  Evropské orgány dohledu zajistí pro odvolací senát prostřednictvím společného výboru odpovídající provozní podporu a podporu sekretariátu.

Článek 59

Nezávislost a nestrannost

1.  Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí ve vztahu k orgánu pro pojišťovnictví, jeho správní radě ani jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

▼M2

2.  Členové odvolacího senátu a zaměstnanci orgánu pro pojišťovnictví poskytující provozní podporu a podporu sekretariátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

▼B

3.  Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení.

4.  Proti účasti člena odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebo z důvodu podezření z podjatosti.

Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů a je nepřípustná, učinil-li účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky proti složení odvolacího senátu další procesní úkon.

5.  V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne odvolací senát o dalším postupu bez účasti dotyčného člena.

Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotyčný člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem. Pokud se náhradník nenachází v obdobné situaci, vybere předseda náhradu z dostupných náhradníků.

6.  Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.

Za tímto účelem učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo že žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, neexistují.

Tato prohlášení se zveřejňují a jsou činěna každý rok a v písemné podobě.



KAPITOLA V

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Článek 60

Odvolání

1.  Jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo příslušný orgán mohou podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví uvedenému v článku 17, 18 nebo 19 či jinému rozhodnutí přijatému orgánem pro pojišťovnictví v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

▼M2

2.  Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro pojišťovnictví do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do tří měsíců ode dne, kdy orgán pro pojišťovnictví své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.

▼B

3.  Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují.

4.  Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. V Ve stanovených lhůtách vyzve účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření k jeho oznámením nebo sdělením ostatních účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

5.  Odvolací senát může potvrdit rozhodnutí přijaté příslušným orgánem orgánu pro pojišťovnictví nebo věc postoupit příslušnému orgánu pro pojišťovnictví. Tento orgán bude vázán rozhodnutím odvolacího senátu a přijme pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci.

6.  Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.

7.  Rozhodnutí odvolacího senátu musí obsahovat odůvodnění a orgán pro pojišťovnictví je zveřejní.

▼M2

Článek 60a

Překročení pravomoci orgánem pro pojišťovnictví

Každá fyzická nebo právnická osoba může Komisi zaslat odůvodněné stanovisko, domnívá-li se, že orgán pro pojišťovnictví překročil svou pravomoc mimo jiné tím, že při uplatňování článků 16 a 16b nepostupoval v souladu se zásadou proporcionality uvedenou v čl. 1 odst. 5, pokud je uvedená osoba tímto postupem bezprostředně a přímo dotčena.

▼B

Článek 61

Žaloby u Soudního dvora Evropské unie

1.  Proti rozhodnutí odvolacího senátu nebo v případech, v nichž odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví lze podle článku 263 Smlouvy o fungování EU podat žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

2.  V souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU mohou členské státy a orgány Unie, jakož i jakákoli fyzická nebo právnická osoba podat proti rozhodnutí orgánu pro pojišťovnictví žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

3.  V případě, že orgán pro pojišťovnictví má povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Soudního dvora Evropské unie podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování EU.

4.  Orgán pro pojišťovnictví musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie.



KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 62

Rozpočet orgánu pro pojišťovnictví

▼M2

1.  Příjmy orgánu pro pojišťovnictví, evropského subjektu v souladu s článkem 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 10 ) (dále jen „finanční nařízení“) tvoří v různých kombinacích především:

▼B

a) 

povinné příspěvky vnitrostátních orgánů příslušných k provádění dohledu nad finančními institucemi, které se vybírají podle vzorce založeného na vážení hlasů podle čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních. Pro účely tohoto článku se čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních bude uplatňovat i po uplynutí v něm stanovené lhůty 31. října 2014;

b) 

dotace Unie ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);

c) 

poplatky placené orgánu pro pojišťovnictví v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie;

▼M2

d) 

dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;

e) 

dohodnuté poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby poskytnuté orgánem pro pojišťovnictví, pokud o ně konkrétně požádal jeden nebo více příslušných orgánů.

Dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů uvedené v prvním pododstavci písm. d) se nepřijmou, pokud by toto přijetí zpochybnilo nezávislost a nestrannost orgánu pro pojišťovnictví. U dobrovolných příspěvků představujících náhradu nákladů vynaložených na úkoly, které příslušný orgán přenesl na orgán pro pojišťovnictví, se má za to, že nezávislost orgánu pro pojišťovnictví nezpochybňují.

▼B

2.  Výdaje orgánu pro pojišťovnictví zahrnují alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu, odborné vzdělávání a provoz.

3.  Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4.  Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů orgánu pro pojišťovnictví, které se zahrnou do rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví.

▼M2

Článek 63

Sestavování rozpočtu

1.  Výkonný ředitel každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro pojišťovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o zaměstnancích na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží správní radě a radě orgánů dohledu.

2.  Rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného správní radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky.

3.  Správní rada jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru.

4.  Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

5.  Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví. Evropský parlament a Rada schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro pojišťovnictví.

6.  Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro pojišťovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

7.  Správní rada bez zbytečného odkladu oznámí Evropskému parlamentu a Radě svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.

8.  Aniž jsou dotčeny články 266 a 267 finančního nařízení, vyžaduje se schválení Evropským parlamentem a Radou pro jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční nebo dlouhodobý dopad na financování rozpočtu orgánu pro pojišťovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi.

Článek 64

Plnění a kontrola rozpočtu

1.  Výkonný ředitel jedná jako schvalující úředník a plní roční rozpočet orgánu pro pojišťovnictví.

2.  Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro pojišťovnictví, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do pravomoci Účetního dvora.

3.  Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.

4.  Do 31. března následujícího roku rovněž zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

5.  Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro pojišťovnictví v souladu s článkem 246 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro pojišťovnictví konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Výkonný ředitel ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.

6.  Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Do 15. června každého roku zašle účetní orgánu pro pojišťovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.

7.  Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.  Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září a zároveň zašle tuto odpověď v kopii správní radě a Komisi.

9.  Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 261 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

10.  Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro pojišťovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

11.  Orgán pro pojišťovnictví poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a k jakýmkoli jiným připomínkám Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria.

Článek 65

Finanční předpisy

Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro pojišťovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ( 11 ), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro pojišťovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.

▼B

Článek 66

Opatření proti podvodům

▼M2

1.  Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro pojišťovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ( 12 ).

▼B

2.  Orgán pro pojišťovnictví přistoupí k Interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům a neprodleně přijme příslušná ustanovení pro všechny zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví.

3.  Rozhodnutí o financování a na ně navazující dohody a prováděcí nástroje musí obsahovat ustanovení o tom, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem pro pojišťovnictví a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.



KAPITOLA VII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 67

Výsady a imunity

Na orgán pro pojišťovnictví a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU.

Článek 68

Zaměstnanci

1.  Na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, včetně jeho výkonného ředitele a předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a společná pravidla přijatá orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.

2.  Správní rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.

3.  Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává orgán pro pojišťovnictví pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád, a pravomoci, které orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy svěřuje pracovní řád.

4.  Správní rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro pojišťovnictví.

Článek 69

Odpovědnost orgánu pro pojišťovnictví

1.  V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán pro pojišťovnictví v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.

2.  Osobní finanční a kárnou odpovědnost zaměstnanců orgánu pro pojišťovnictví vůči orgánu pro pojišťovnictví se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví.

Článek 70

Povinnost zachovávat služební tajemství

▼M2

1.  Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro pojišťovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství ve smyslu článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.

▼B

2.  Aniž jsou dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při plnění svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.

▼M2

Povinnost podle odstavce 1 tohoto článku a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro pojišťovnictví a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.

▼M2

2a.  Správní rada a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro pojišťovnictví, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel správní radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle odstavců 1 a 2.

Tatáž povinnost zachovávat služební tajemství se rovněž vztahuje na pozorovatele, kteří se účastní činnosti orgánu pro pojišťovnictví a jsou přítomni na zasedání správní rady a rady orgánů dohledu.

▼M2

3.  Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro pojišťovnictví a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.

Na tyto informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán pro pojišťovnictví stanoví ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

4.  Orgán pro pojišťovnictví uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ( 13 ).

Článek 71

Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro pojišťovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ( 14 ) při plnění jeho povinností.

▼B

Článek 72

Přístup k dokumentům

1.  Na dokumenty, které má orgán pro pojišťovnictví k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

▼M2

2.  Správní rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.

▼B

3.  Rozhodnutí přijímaná orgánem pro pojišťovnictví v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem Evropské unie následujícím po odvolání k odvolacímu senátu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

Článek 73

Jazykový režim

1.  Na orgán pro pojišťovnictví se vztahuje nařízení Rady č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství ( 15 ).

2.  O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro pojišťovnictví rozhoduje správní rada.

3.  Překladatelské služby potřebné pro fungování orgánu pro pojišťovnictví zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 74

Dohoda o sídle

▼M2

Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro pojišťovnictví zajištěno v členském státě, v němž se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro pojišťovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi orgánem pro pojišťovnictví a daným členským státem po schválení správní radou.

▼B

Členský stát poskytne co nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování orgánu pro pojišťovnictví, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 75

Účast třetích zemí

1.  Účast na činnosti orgánu pro pojišťovnictví je otevřena třetím zemím, které uzavřely s Unií dohody, v jejichž důsledku přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti působnosti orgánu pro pojišťovnictví podle čl. 1 odst. 2.

2.  Orgán pro pojišťovnictví může spolupracovat se třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1, které uplatňují právní předpisy, jež byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti orgánu pro pojišťovnictví uvedených v čl. 1 odst. 2, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách uzavřených Unií v souladu s článkem 216 Smlouvy o fungování EU.

3.  Na základě příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavcích 1 a 2 budou přijata opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí uvedených v odstavci 1 do činnosti orgánu pro pojišťovnictví, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí v radě orgánů dohledu v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů, kdy na tom mají přímý zájem.



KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

▼M2

Článek 76

Vztah k Evropskému výboru dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním

Orgán pro pojišťovnictví je považován za právního nástupce Evropského výboru dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (dále jen „CEIOPS“). Ke dni zřízení orgánu pro pojišťovnictví se na něj automaticky převádějí veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CEIOPS. CEIOPS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled musí být předmětem auditu a bude schválen CEIOPS a Komisí.

▼B

Článek 77

Přechodná ustanovení o zaměstnancích

1.  Odchylně od článku 68 jsou všechny pracovní smlouvy a dohody o dočasném přidělení uzavřené CEIOPS nebo jeho sekretariátem a platné ke dni 1. ledna 2011 nadále plněny až do uplynutí doby jejich platnosti. Jejich platnost nelze prodloužit.

2.  Všem zaměstnancům s uzavřenou smlouvou podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy o dočasném zaměstnání podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst orgánu pro pojišťovnictví.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost je orgánem oprávněným uzavírat smlouvy provedeno vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance, kteří mají smlouvy s CEIOPS nebo jeho sekretariátem, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány. Postupy vnitřního výběrového řízení plně zohlední kvalifikaci a zkušenosti prokázané danou osobou při plnění jejích povinností před přechodem na nové místo.

3.  V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí je úspěšným žadatelům nabídnuta smlouva o dočasném zaměstnání na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle předchozí smlouvy.

4.  Příslušná vnitrostátní právní úprava související s pracovními smlouvami a ostatní příslušné nástroje se použijí i nadále pro zaměstnance s předchozí smlouvou, kteří se rozhodnou nezažádat o uzavření smlouvy o dočasném zaměstnání nebo kterým není nabídnuta smlouva o dočasném zaměstnání podle odstavce 2.

Článek 78

Vnitrostátní předpisy

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření pro účinné uplatňování tohoto nařízení.

Článek 79

Změny

Rozhodnutí č. 716/2009/ES se tímto mění tak, že CEIOPS se vyjímá ze seznamu příjemců uvedeného v oddílu B přílohy uvedeného rozhodnutí.

Článek 80

Zrušení

Rozhodnutí Komise 2009/79/ES o zřízení CEIOPS se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2011.

Článek 81

Přezkum

▼M2

1.  Komise do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro pojišťovnictví a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné zhodnotí:

a) 

efektivitu a sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány:

i) 

nezávislost příslušných orgánů a sbližování norem v oblasti správy a řízení společností;

▼B

ii) 

nestrannost, objektivitu a nezávislost orgánu pro pojišťovnictví;

b) 

fungování kolegií orgánů dohledu;

c) 

pokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti předcházení krizím, řízení a řešení krizí, včetně mechanismů Unie pro financování;

d) 

úlohu orgánu pro pojišťovnictví, pokud jde o systémové riziko;

e) 

uplatňování ochranných opatření stanovených v článku 38;

f) 

plnění závazné úlohy zprostředkovatele stanovené v článku 19;

▼M2

g) 

fungování společného výboru.

▼B

2.  Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:

a) 

je vhodné i nadále vykonávat dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, trhy s cennými papíry a finančními trhy odděleně;

b) 

je vhodné vykonávat obezřetnostní dohled a dohled nad obchodní činností odděleně, nebo zda by tak měl činit stejný orgán dohledu;

c) 

je vhodné zjednodušit a posílit strukturu ESFS v zájmu jednotnosti při dohledu na makro- i mikroúrovni a dohledu jednotlivých evropských orgánů dohledu;

d) 

vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;

e) 

se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;

f) 

požadavky na zveřejňování jsou dostatečně průhledné a jejich součástí je i požadavek na dostatečnou míru odpovědnosti;

g) 

jsou zdroje orgánu pro pojišťovnictví přiměřené pro plnění jeho povinností;

h) 

je sídlo orgánu pro pojišťovnictví na vhodném místě nebo zda je za účelem lepší vzájemné koordinace vhodné přesunout evropské orgány dohledu do jediného sídla.

▼M2

2a.  V rámci obecné zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise po konzultaci se všemi relevantními orgány a zúčastněnými subjekty provede komplexní posouzení uplatňování článku 9a.

▼B

3.  V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na tržní vývoj vypracuje Komise výroční zprávu o tom, zda je vhodné orgánu pro pojišťovnictví svěřit v této oblasti další dohledové pravomoci.

4.  Tato zpráva a případně veškeré související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 82

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2011, s výjimkou článku 76 a čl. 77 odst. 1 a 2, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Orgán pro pojišťovnictví se zřizuje ke dni 1. ledna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( 5 ) Viz strana 12 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 6 ) Viz strana 84 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

( 9 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

( 11 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

( 13 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

( 15 ) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU