(ES) č. 72/2009Nařízení Rady (ES) č. 72/2009 ze dne 19. ledna 2009 o úpravách společné zemědělské politiky změnou nařízení (ES) č. 247/2006, (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1405/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. 479/2008 a zrušením nařízení (EHS) č. 1883/78, (EHS) č. 1254/89, (EHS) č. 2247/89, (EHS) č. 2055/93, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 2596/97, (ES) č. 1182/2005 a (ES) č. 315/2007

(1)

Reformy společné zemědělské politiky schválené v roce 2003/2004 zahrnovaly ustanovení o předkládání zpráv s cílem zhodnotit jejich účinnost, a zejména posoudit jejich vliv z hlediska stanovených cílů a analyzovat jejich účinky na příslušné trhy. Komise v této souvislosti předložila dne 20. listopadu 2007 Evropskému parlamentu a Radě sdělení s názvem „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP“. Toto sdělení a následná projednání jeho hlavních bodů Evropským parlamentem, Radou, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, jakož i četné příspěvky, které vzešly z veřejné konzultace, by měly být zohledněny.

(2)

V zájmu dosažení harmonizovaného přístupu by rozšířením nabídkového řízení měla být co nejvíce zjednodušena a sblížena ustanovení o společné zemědělské politice týkající se veřejné intervence. Zejména v zájmu dodržení maximálních množství a množstevních omezení pro obiloviny, máslo a sušené odstředěné mléko by mohlo být zapotřebí rychlého jednání. To by mělo být právně upraveno, a jelikož s ukončením nákupu za stanovenou cenu, přijetím koeficientů přidělení a u pšenice obecné přechodem na nabídkové řízení není spojen výkon pravomoci, měla by mít Komise možnost tak učinit bez zapojení výboru.

(3)

Pokud jde o intervence v oblasti obilovin, měl by být systém upraven tak, aby tomuto odvětví zajišťoval konkurenceschopnost a tržní orientaci a současně zachovával úlohu intervence jako záchranné sítě v případě narušení trhu a usnadňoval zemědělcům reagovat na podmínky trhu. Poté, co Rada přijala nařízení (ES) č. 735/2007 ( 4 ), které reformuje intervenční systému pro kukuřici, se Komise zavázala, že přezkoumá intervenční systém pro obiloviny, a to na základě analýzy, z níž vyplynulo, že v situaci, kdy jsou nízké ceny, existuje v případě dodatečné intervence pro ječmen jistá míra rizika. Současná prognóza pro obiloviny se však od té doby výrazně změnila a je charakterizována příznivými cenami na světovém trhu, které jsou způsobeny rostoucí poptávkou ve světě a nízkými světovými zásobami obilovin. V této souvislosti by míra intervence pro ostatní krmné obiloviny měla být stanovena na nulu. To by umožnilo intervenci bez negativních důsledků pro trh s obilovinami jako celek. Příznivá prognóza pro odvětví obilovin platí rovněž pro pšenici tvrdou. To znamená, že intervenční nákup pšenice tvrdé pozbyl v současné době svého významu, neboť ceny na trhu jsou výrazně vyšší než cena intervenční. Intervenční nákup proto není v současné době nezbytný a míra intervence by měla být stanovena na nulu. Vzhledem k tomu, že intervence u obilovin by měla být spíše záchrannou sítí než prvkem, který ovlivňuje tvorbu cen, rozdíly mezi jednotlivými členskými státy ve sklizňových obdobích, které v podstatě znamenají začátek hospodářského roku, již nemají nadále opodstatnění, protože systém již nebude stanovovat ceny odrážející míru intervence plus měsíční zvýšení. V zájmu zjednodušení by proto měla být data pro intervenci u obilovin v celém Společenství harmonizována.

(4)

Od zahájení reformy společné zemědělské politiky v roce 2003 se zvýšila konkurenceschopnost v odvětví rýže, stabilizovala se produkce, vzhledem k rostoucí poptávce jak na trhu Společenství, tak na světovém trhu se snížily zásoby a očekávaná cena je výrazně nad cenou intervenční. Intervenční nákup proto není v současné době nezbytný a míra intervence by měla být stanovena na nulu.

(5)

Produkce a spotřeba vepřového masa by se měly ve střednědobém horizontu zvýšit, i když pomaleji než v uplynulém desetiletí v důsledku konkurence ze strany drůbežího masa a vyšších cen krmiv. Očekává se, že ceny vepřového masa zůstanou výrazně vyšší, než je intervenční cena. U vepřového masa nebyl intervenční nákup po mnoho let využit a vzhledem k situaci na trhu a k jejím výhledům by možnost intervenčního nákupu měla být zrušena.

(6)

Vzhledem k tomu, že současná situace na trhu a výhledy naznačují, že v roce 2009 by se intervence v žádném případě nepoužila u vepřového masa, pšenice tvrdé a rýže, mělo by u těchto produktů dojít ke změnám nebo ke zrušení intervence od hospodářského roku 2009/2010. U ostatních obilovin by k těmto změnám mělo dojít až od hospodářského roku 2010/2011, aby se zemědělci mohli přizpůsobit.

(7)

Střednědobé vyhlídky pro odvětví mléka a mléčných výrobků jsou ve Společenství charakterizovány pokračujícím nárůstem poptávky po produktech s vysokou přidanou hodnotou, značným rozšířením celosvětové poptávky po mléčných výrobcích vyplývajícím z růstu příjmů i počtu obyvatel v mnohých oblastech světa a změnami ve spotřebitelských preferencích směrem k mléčným výrobkům.

(8)

Celková produkce mléka ve Společenství je omezena mléčnými kvótami a ve střednědobém horizontu by u ní mělo dojít k postupnému, i když mírnému poklesu, protože pokračující restrukturalizace v členských státech, které nebyly členy Společenství před 1. květnem 2004, povede k poklesu soběstačnosti v produkci mléka, zatímco růst produkce zůstává kvůli existenci kvót omezen. Současně se očekává, že množství mléka dodávaného mlékárnám ke zpracování se bude nadále během daného období zvyšovat. S ohledem na silnou vnitřní i vnější poptávku tedy režim mléčných kvót brání rozšíření produkce, na rozdíl od situace, na niž zavedení kvót reagovalo, totiž nadměrné produkce. Za této situace na trhu snižují kvóty možnost orientovat se na trhu, protože narušují reakci zemědělců na cenové signály, a brání zvýšení efektivity v odvětví, protože zpomalují restrukturalizaci. Podle plánu má být systém kvót ukončen v roce 2015. Příslušné úpravy by měly být provedeny postupně s cílem umožnit hladký přechod a zamezit rozsáhlým úpravám po ukončení systému kvót. Na období od hospodářského roku 2009/2010 až do roku 2013/2014 je proto třeba stanovit postupné ukončení kvót na mléko každoročním zvýšením o 1 % za každý hospodářský rok. Ze stejných důvodů by rovněž měly být provedeny další změny umožňující větší pružnost režimu kvót na mléko, pokud jde o úpravu tuku, zrušením úpravy stanovené v čl. 80 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) ( 5 ), a pokud jde o pravidla týkající se nečinnosti, zvýšením procentního podílu uvedeného v čl. 72 odst. 2 zmíněného nařízení, který by měl producent využít během dvanáctiměsíčního období, a tedy usnadněním opětovného přidělení nevyužité kvóty. V souvislosti s restrukturalizací odvětví by mělo být členským státům umožněno, aby do 31. března 2014 poskytovaly dodatečnou vnitrostátní podporu v určitých mezích. Zvýšení kvót stanovené nařízením Rady (ES) č. 248/2008 ze dne 17. března 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud jde o vnitrostátní kvóty pro mléko ( 6 ), a každoroční 1 % zvýšení spolu s dalšími změnami, které snižují pravděpodobnost vzniku dávky z přebytku, znamená, že pouze u Itálie by vzniklo riziko dávky na základě stávajících způsobů produkce, pokud by se každoroční 1 % zvýšení použilo v období hospodářských roků 2009/2010 až 2013/2014. S ohledem na stávající způsoby produkce ve všech členských státech a za účelem vyloučení tohoto rizika by se proto zvyšování kvóty mělo v Itálii uplatnit dříve. Aby se zajistilo, že zvyšování kóty povede ve všech členských státech ke kontrolovanému a hladkému přechodu, je v následujících dvou letech třeba posílit režim dávek z přebytku a stanovit jej v náležitě odrazující výši. Dodatečná dávka by se však měla stanovit v případech, kdy by zvýšení dodávek značně přesáhlo úroveň kvót v hospodářském roce 2008/2009.

(9)

Trh se sýry se trvale rozšiřuje díky zvyšující se poptávce ve Společenství i mimo ně. Obecně proto ceny sýrů zůstaly po určitou dobu stálé a nebyly výrazně ovlivněny snížením úředních cen volně ložených, nebalených produktů (másla a sušeného odstředěného mléka). Jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska řízení trhu není nadále odůvodněna stálá a nepovinná podpora pro soukromé skladování výrobku, jako je sýr, jenž má vysokou hodnotu a podléhá zákonům trhu, a měla by proto být zrušena.

(10)

V souvislosti s reformou v odvětví mléka a současnou situací na trhu není v současné době zapotřebí podpora pro sušené odstředěné mléko používané jako krmivo a pro odtučněné mléko určené pro výrobu kaseinu. V případě, že vzniknou nebo budou hrozit vzniknout přebytky mléčných výrobků, které by způsobily nebo mohly způsobit závažnou nerovnováhu na trhu, by však stále mohla hrát určitou úlohu. Avšak Komise by příslušné rozhodnutí měla přijímat spíše na základě důkladné analýzy trhu než povinnosti zahájit každý rok režim. Proto by se tento režim měl stát nepovinným. V případě použití by podpora měla být určena předem nebo prostřednictvím nabídkového řízení.

(11)

Podpora odbytu u másla určeného pro pekařské výrobky a zmrzlinu a k přímé spotřebě byla snížena v souladu se snížením intervenční ceny másla od roku 2004 a následně dosáhla nulové hodnoty před tím, než byla vzhledem k příznivé situaci na trhu pozastavena nabídková řízení. Režimy podpory odbytu již nejsou potřeba pro podporu trhu na úrovni intervenční ceny, a měly by být proto zrušeny.

(12)

Za účelem posílení konkurenceschopnosti zemědělství ve Společenství a podpory udržitelného zemědělství více orientovaného na trh je třeba, podobně jako tomu bylo v případě reformy společné zemědělské politiky z roku 2003, pokračovat v přechodu od podpory produkce k podpoře producentů zrušením stávajících podpor pro sušená krmiva, len, konopí a bramborový škrob podle jednotného nařízení o společné organizaci trhů a začleněním podpory pro tyto produkty do systému podpory příjmů oddělené od produkce pro každý zemědělský podnik. Podobně jako tomu bylo u reformy společné zemědělské politiky z roku 2003, i když oddělení podpory od produkce vyplácené zemědělcům nebude znamenat změnu skutečně vyplacených částek, výrazně to zvýší účinnost podpory příjmů.

(13)

Podpora pro lněná a konopná vlákna by nyní měla být oddělena od produkce. Aby se však odvětví lnu a konopí mohlo přizpůsobit, mělo by k začlenění této podpory do režimu jednotné platby dojít během přechodného období. Pro dlouhá lněná vlákna, krátká lněná vlákna a konopná vlákna by se však podpora měla poskytovat do 1. července 2012. Zachování podpory pro krátká lněná vlákna a konopná vlákna za účelem vyrovnání podpory v odvětví znamená, že podporu pro dlouhá lněná vlákna je třeba snížit. Toto snížení by se však mělo uplatnit až od hospodářského roku 2010/2011, aby se respektovala oprávněná očekávání pěstitelů.

(14)

U režimu sušených krmiv byla reforma uskutečněna v roce 2003, kdy byla část podpory poskytnuta danému odvětví a zbytek byl oddělen od produkce a integrován do režimu jednotné platby. V souvislosti s celkovým přechodem k většímu zaměření se na trh, současnými prognózami trhů s krmivy a bílkovinnými plodinami, a zejména s ohledem na nedávné zjištění, že produkce dehydrovaného krmiva má negativní dopad na životní prostředí, by měl být přechod k úplnému oddělení od produkce v celém odvětví ukončen oddělením zbývající podpory od produkce pro toto odvětví. Za účelem zmírnění dopadů ukončení vyplácení podpory odvětví by měly být učiněny vhodné úpravy cen vyplácených producentům surovin, kteří budou mít v důsledku oddělení podpory od produkce sami nárok na zvýšenou přímou podporu. Ačkoli toto odvětví prochází restrukturalizací od reformy z roku 2003, mělo by být umožněno přechodné období do 1. dubna 2012, aby se uvedené odvětví mohlo přizpůsobit.

(15)

Systém stanovený v nařízení Rady (ES) č. 1868/94 ze dne 27. července 1994, kterým se stanoví režim kvót pro výrobu bramborového škrobu ( 7 ), nebude nadále nezbytný, jakmile bude zrušena související podpora pro pěstitele brambor určených pro výrobu škrobu, stanovená v nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce ( 8 ). Podpora producentům byla částečně oddělena od produkce v roce 2003 a měla by nyní být oddělena od produkce úplně, ačkoli by mělo být poskytnuto přechodné období do 1. července 2012 k tomu, aby zemědělci mohli přizpůsobit své závazky v oblasti dodávek přijaté v rámci režimu podpory pro bramborový škrob. Platnost s tím související minimální ceny by proto měla být rovněž prodloužena o stejné období. Po uvedeném dni by měl být zrušen režim kvót spojených s přímou platbou a souběžně by tato přímá platba měla být plně začleněna do režimu jednotné platby. V mezidobí by měla být příslušná ustanovení začleněna do jednotného nařízení o společné organizaci trhů, jako je tomu u jiných podpor a režimů kvót.

(16)

Vývoj na domácích i zahraničních trzích s obilovinami a škrobem způsobuje, že produkční náhrada za škrob již pozbyla z hlediska původních cílů svého významu, a měla by být proto zrušena. Situace na trhu a výhledy jsou takové, že podpora byla po určitou dobu stanovena na nulu a stejný stav se očekává i do budoucna, takže ke zrušení může dojít rychle bez jakýchkoli nepříznivých účinků pro toto odvětví.

(17)

Organizace producentů mohou plnit významnou úlohu při koncentraci nabídky v odvětvích, kde panuje nerovnováha v koncentraci producentů a odběratelů. Členské státy by proto měly mít možnost uznávat organizace producentů na úrovni Společenství ve všech odvětvích.

(18)

Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce ( 9 ) stanoví pro členské státy možnost ponechat si část složky vnitrostátních stropů odpovídající platbám pro chmel a využít ji zejména k financování určitých činností uznávaných organizací producentů. Uvedené nařízení se zrušuje a v nařízení (ES) č. 73/2009 jsou platby pro chmel odděleny od produkce od 1. ledna 2010, což znamená, že poslední platba organizacím producentů podle tohoto ustanovení bude provedena v roce 2010. S cílem umožnit organizacím producentů chmele, aby mohly pokračovat ve své činnosti, by mělo být přijato zvláštní ustanovení pro rovnocenné částky, jež budou využity v dotčených členských státech pro stejné činnosti s účinkem od 1. ledna 2011.

(19)

Jednotné nařízení o společné organizaci trhu stanoví možnost zadržení částek podpory pro olivové háje podle čl. 110i odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003, aby tyto částky mohly být využity na financování pracovních programů organizací hospodářských subjektů. Nařízení (ES) č. 1782/2003 se zrušuje. V zájmu jasnosti a právní jistoty by mělo být přijato zvláštní ustanovení ke stanovení částek, jež mají být využity dotčenými členskými státy pro pracovní programy.

(20)

V zájmu právní jistoty a jednoduchosti je vhodné objasnit a harmonizovat ustanovení o nepoužití článků 87, 88 a 89 Smlouvy na platby uskutečněné členskými státy podle nařízení (ES) č. 1234/2007 či podle nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie ( 10 ), nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství ( 11 ), nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 ze dne 18. září 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři ( 12 ), nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích ( 13 ) a nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem ( 14 ). V této souvislosti by ustanovení uvedených nařízení, která by jinak za určitých okolností spadala nebo mohla spadat pod pojem státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, měla být vyloučena z použití pravidel o státní podpoře. Daná ustanovení obsahují příslušné podmínky pro poskytnutí podpory, aby se zabránilo nežádoucímu narušení hospodářské soutěže.

(21)

Nařízení (ES) č. 247/2006, (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1405/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. 479/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(22)

Následující akty pozbyly účinku, a proto by měly být v zájmu právní jistoty zrušeny: nařízení Rady (EHS) č. 1883/78 ze dne 2. srpna 1978 o obecných pravidlech pro financování intervencí záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu ( 15 ), nařízení Rady (EHS) č. 1254/89 ze dne 3. května 1989, kterým se stanoví zejména některé ceny v odvětví cukru a standardní jakost cukrové řepy na hospodářský rok 1989/90 ( 16 ), nařízení Rady (EHS) č. 2247/89 ze dne 24. července 1989 o nouzovém opatření pro bezplatnou dodávku některých zemědělských produktů do Polska ( 17 ), nařízení Rady (EHS) č. 2055/93 ze dne 19. července 1993, kterým se některým producentům mléka a mléčných výrobků přiděluje zvláštní referenční množství ( 18 ), a nařízení Rady (ES) č. 1182/2005 ze dne 18. července 2005, kterým se přijímají autonomní a přechodná opatření k otevření celní kvóty Společenství pro dovoz živého skotu pocházejícího ze Švýcarska ( 19 ). Následující akty pozbudou účinku dne 1. května 2009, a proto by měly být k uvedenému dni zrušeny: nařízení Rady (ES) č. 2596/97 ze dne 18. prosince 1997, kterým se prodlužuje období stanovené v čl. 149 odst. 1 Aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska ( 20 ), a nařízení Rady (ES) č. 315/2007 ze dne 19. března 2007, kterým se stanoví přechodná opatření týkající se odchylky od nařízení (ES) č. 2597/97, pokud jde o konzumní mléko vyprodukované v Estonsku ( 21 ).

(23)

Toto nařízení by se mělo obecně použít ode dne vstupu v platnost. Aby však bylo zajištěno, že ustanovení tohoto nařízení nenaruší některé podpory splatné pro hospodářské roky 2008/2009 nebo 2009/2010, měl by být stanoven pozdější začátek použitelnosti pro ta ustanovení, která přímo ovlivňují fungování režimů v odvětvích, ve kterých se počítá s hospodářskými roky. Toto nařízení by se mělo v takových případech použít pouze od počátku pozdějších hospodářských roků,