2009/145/ESSměrnice Komise 2009/145/ES ze dne 26. listopadu 2009 , kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 312, 27.11.2009, s. 44-54	Druh předpisu:	Směrnice
Přijato:	26. listopadu 2009	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	17. prosince 2009	Nabývá účinnosti:	17. prosince 2009
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 28. srpna 2013

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

SMĚRNICE KOMISE 2009/145/ES

ze dne 26. listopadu 2009,

kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 312, 27.11.2009, p.44)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2013/45/EU Text s významem pro EHP ze dne 7. srpna 2013,	L 213	20	8.8.2013

▼B

SMĚRNICE KOMISE 2009/145/ES

ze dne 26. listopadu 2009,

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh ( 1 ), a zejména na čl. 4 odst. 4, čl. 44 odst. 2 a čl. 48 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Otázky biologické rozmanitosti a zachování genetických zdrojů rostlin získávají v průběhu posledních let stále více na významu, jak ukazuje vývoj na mezinárodní úrovni a na úrovni Společenství. Jako příklady lze uvést rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti ( 2 ), rozhodnutí Rady 2004/869/ES ze dne 24. února 2004 o uzavření Mezinárodní smlouvy o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství jménem Evropského společenství ( 3 ), nařízení Rady (ES) č. 870/2004 ze dne 24. dubna 2004, kterým se zřizuje program Společenství pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1467/94 ( 4 ), a nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ( 5 ). Podle směrnice 2002/55/ES by měly být stanoveny zvláštní podmínky, aby byly tyto otázky zohledněny, pokud jde o uvádění osiva zeleniny na trh.

(2)

Aby bylo zajištěno zachování in situ a trvalé využívání genetických zdrojů rostlin, měly by být krajové odrůdy a odrůdy, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí (dále jen „uchovávané odrůdy“), pěstovány a uváděny na trh i tehdy, pokud nesplňují obecné požadavky týkající se povolování odrůd a uvádění osiva na trh. Kromě obecného cíle chránit genetické zdroje rostlin spočívá zvláštní zájem zachovat tyto odrůdy ve skutečnosti, že jsou zvlášť dobře adaptované na zvláštní místní podmínky.

(3)

Aby bylo zajištěno trvalé využívání genetických zdrojů rostlin, měly by být odrůdy, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek (dále jen „odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek“), pěstovány a uváděny na trh i tehdy, pokud nesplňují obecné požadavky týkající se povolování odrůd a uvádění osiva na trh. Kromě obecného cíle chránit genetické zdroje rostlin spočívá zvláštní zájem zachovat tyto odrůdy ve skutečnosti, že jsou vhodné pro pěstování za zvláštních klimatických, půdních či agrotechnických podmínek (jako je například ruční ošetřování, opakovaná sklizeň).

(4)	Aby byly zachovány uchovávané odrůdy a odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, je nutno stanovit odchylky, pokud jde o povolování těchto odrůd a také pro produkci a uvádění osiva těchto odrůd na trh.

(5)

Tyto odchylky by se měly týkat hlavních požadavků na povolování odrůd a procesních požadavků stanovených ve směrnici Komise 2003/91/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny ( 6 ).

(6)

Členským státům by zejména mělo být povoleno přijmout vlastní předpisy týkající se odlišnosti, stálosti a uniformity. Pokud jde o odlišnost a stálost, měly by být tyto předpisy založeny alespoň na znacích uvedených v technickém dotazníku, který musí žadatel vyplnit v souvislosti s žádostí o povolení odrůdy podle příloh I a II směrnice 2003/91/ES. Jedná-li se o stanovení uniformity na základě odchylných typů, měly by předpisy vycházet z definovaných norem.

(7)

Stanoveny by měly být procesní požadavky, podle nichž může být uchovávaná odrůda nebo odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek povolena bez úředního zkoušení. Mimoto, pokud jde o názvy uvedených odrůd, je třeba stanovit některé odchylky od požadavků stanovených ve směrnici 2002/55/ES a nařízení Komise (ES) č. 637/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny ( 7 ).

(8)

Pokud jde o uchovávané odrůdy, měla by být stanovena omezení týkající se produkce a uvádění osiv na trh, zejména ohledně oblasti původu, aby bylo zajištěno, že se uvádění osiva na trh uskutečňuje v kontextu zachování in situ a trvalého využívání genetických zdrojů rostlin. V tomto kontextu by členské státy měly mít možnost schválit další oblasti, ve kterých může množství osiva uváděného na trh přesáhnout množství potřebné k zajištění zachování dotyčné odrůdy v její oblasti původu, jestliže jsou tyto další oblasti srovnatelné, pokud jde o přirozené a polopřirozené biotopy. Aby bylo zajištěno zachování souvislosti s oblastí původu, neměla by se tato možnost vztahovat na případ, kdy členský stát schválil další oblasti produkce.

(9)	Pro uvádění na trh by pro každou uchovávanou odrůdu a každou odrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za zvláštních podmínek měla být pevně stanovena množstevní omezení.

(10)

V případě uchovávaných odrůd by množství osiva uváděného na trh pro každou odrůdu nemělo překročit množství nezbytné k produkci dotyčné odrůdy zeleniny na omezené ploše pevně stanovené podle důležitosti pěstování dotyčných druhů. K zajištění toho, aby byla tato množství dodržována, by měly členské státy od producentů vyžadovat, aby oznamovali množství osiva uchovávaných odrůd, které chtějí vyprodukovat, a měly by v odůvodněných případech producentům příslušná množství přidělit.

(11)	U odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek by množstevní omezení měla mít podobu požadavku, aby bylo osivo uváděno na trh v malém balení, přičemž relativně vysoké náklady na osivo prodávané v malém balení by měly účinek množstevního omezení.

(12)	U uchovávaných odrůd a odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek by sledovatelnost osiva měla být zajištěna prostřednictvím vhodných požadavků na uzavírání a označování.

(13)

K zajištění správného používání této směrnice by množitelské porosty pro produkci osiva uchovávaných odrůd a odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek měly splňovat zvláštní podmínky, pokud jde o uznávání a kontrolu osiva. Měly by se provádět úřední následné kontroly osiva. Úřední monitorování by mělo být prováděno ve všech fázích produkce a uvádění na trh. Množství osiva uchovávaných odrůd uváděné na trh by dodavatelé měli oznamovat členským státům a členské státy Komisi.

(14)	Komise by měla po třech letech posoudit, zda jsou opatření stanovená touto směrnicí, zejména ustanovení týkající se množstevních omezení pro uvádění na trh pro osivo uchovávaných odrůd a odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, účinná.

(15)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

Předmět a definice

Článek 1

Předmět

1. Pokud jde o druhy zeleniny, na které se vztahuje směrnice 2002/55/ES, tato směrnice stanoví některé odchylky týkající se zachování in situ a trvalého využívání genetických zdrojů rostlin prostřednictvím pěstování a uvádění na trh

a) pro povolování k zařazení krajových odrůd a odrůd, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, do národních katalogů odrůd druhů zeleniny podle směrnice 2002/55/ES, dále jen „uchovávané odrůdy“, a

b) pro povolování k zařazení odrůd, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, do katalogů uvedených v písmeně a), dále jen „odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek“, a

c) pro uvádění osiva těchto uchovávaných odrůd a odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek na trh.

2. Pokud tato směrnice nestanoví jinak, použije se směrnice 2002/55/ES.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se

a) „zachováním in situ“ rozumí zachování genetického materiálu v jeho přirozeném prostředí, a v případě pěstovaných rostlinných druhů v zemědělsky využívaném prostředí, kde se vyvinuly jejich charakteristické vlastnosti;

b) „genetickou erozí“ rozumí postupná ztráta genetické rozmanitosti mezi populacemi nebo odrůdami téhož druhu a uvnitř těchto populací nebo odrůd, nebo zužování genetického základu druhu v důsledku zásahu člověka nebo změn životního prostředí;

c) „krajovou odrůdou“ rozumí soubor populací nebo klonů rostlinného druhu, které jsou přirozeně adaptované na podmínky životního prostředí v jejich oblasti.

KAPITOLA II

Uchovávané odrůdy

Oddíl I

Povolování uchovávaných odrůd

Článek 3

Uchovávané odrůdy

1. Členské státy mohou povolovat uchovávané odrůdy, pokud jsou splněny požadavky stanovené v článcích 4 a 5.

2. Uchovávané odrůdy se povolují takto:

a) Členské státy mohou povolit odrůdu jako odrůdu, jejíž osivo může být buď certifikováno jako „certifikované osivo uchovávané odrůdy“, nebo ověřeno jako „standardní osivo uchovávané odrůdy“. Taková odrůda se zapíše do společného katalogu odrůd druhů zeleniny jako „uchovávaná odrůda, jejíž osivo musí být certifikováno podle článku 10 směrnice Komise 2009/145/ES nebo ověřeno podle článku 11 uvedené směrnice“.

b) Členské státy mohou povolit odrůdu jako odrůdu, jejíž osivo může být ověřeno pouze jako „standardní osivo uchovávané odrůdy“. Taková odrůda se zapíše do společného katalogu odrůd druhů zeleniny jako „uchovávaná odrůda, jejíž osivo musí být ověřeno podle článku 11 směrnice Komise 2009/145/ES“.

Článek 4

Věcné požadavky

1. Aby mohla být krajová odrůda nebo odrůda podle čl. 1 odst. 1 písm. a) povolena jako uchovávaná odrůda, musí mít význam s ohledem na zachování genetických zdrojů rostlin.

2. Odchylně od čl. 1 odst. 2 směrnice 2003/91/ES mohou členské státy přijmout vlastní předpisy týkající se odlišnosti, stálosti a uniformity uchovávaných odrůd.

V takových případech členské státy zajistí, aby pro odlišnost a stálost platily alespoň znaky uvedené v těchto dokumentech:

a) technické dotazníky k testovacím protokolům Odrůdového úřadu Společenství v případě druhů uvedených v příloze I směrnice 2003/91/ES, platné pro dané druhy, nebo

b) technické dotazníky k obecným zásadám Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin v případě druhů uvedených v příloze II směrnice 2003/91/ES, platné pro dané druhy.

Pro posouzení uniformity se použije směrnice 2003/91/ES.

Pokud je však úroveň uniformity stanovena na základě odchylných typů, použije se populační standarda 10 % a pravděpodobnost přijetí alespoň 90 %.

Článek 5

Procesní požadavky

Odchylně od první věty čl. 7 odst. 1 směrnice 2002/55/ES není vyžadováno žádné úřední zkoušení, pokud jsou pro rozhodnutí o povolení uchovávaných odrůd dostačující níže uvedené informace:

a) popis uchovávané odrůdy a její název;

b) výsledky neúředních zkoušek;

c) poznatky získané na základě praktických zkušeností při pěstování, množení a využívání, které žadatel oznámil dotyčnému členskému státu;

d) ostatní informace, zejména od orgánů odpovědných za genetické zdroje rostlin nebo organizací uznaných pro tento účel členskými státy.

Článek 6

Odepření povolení

Zařazení uchovávané odrůdy do národního katalogu odrůd se nepovolí, pokud

a) je již ve společném katalogu odrůd druhů zeleniny zapsána jako odrůda jiná než uchovávaná odrůda nebo byla v průběhu posledních dvou let z uvedeného společného katalogu vymazána nebo lhůta stanovená podle čl. 15 odst. 2 směrnice 2002/55/ES vypršela před méně než dvěma roky nebo

b) je chráněna odrůdovým právem Společenství, jak je stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ( 8 ), nebo vnitrostátním odrůdovým právem nebo je podána odpovídající žádost v souvislosti s těmito právy.

Článek 7

Názvy

1. S ohledem na názvy uchovávaných odrůd, které byly známy před 25. květnem 2000, mohou členské státy povolit odchylky od nařízení (ES) č. 637/2009, s výjimkou případů, kdy by byly tyto odchylky v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 uvedeného nařízení.

2. Bez ohledu na čl. 9 odst. 2 směrnice 2002/55/ES mohou členské státy pro jednu odrůdu povolit více než jeden název, jsou-li dotyčné názvy historicky známy.

Článek 8

Oblast původu

1. Pokud členský stát povolí uchovávanou odrůdu, určí místo nebo místa, oblast nebo oblasti, v nichž je odrůda tradičně pěstována a na které je přirozeně adaptovaná (dále jen „oblast původu“). Zohlední informace od orgánů odpovědných za genetické zdroje rostlin nebo organizací uznaných pro tento účel členskými státy.

Nachází-li se oblast původu ve více než jednom členském státě, určí ji všechny dotyčné členské státy společnou dohodou.

2. Členský stát nebo členské státy, které provádějí určení oblasti původu, oznámí určenou oblast Komisi.

Článek 9

Udržovací šlechtění

Členské státy zajistí, aby uchovávaná odrůda musela být udržována ve své oblasti původu.

Oddíl II

Produkce osiva uchovávaných odrůd a jeho uvádění na trh

Článek 10

Osvědčení

Odchylně od článku 20 směrnice 2002/55/ES mohou členské státy stanovit, že osivo uchovávané odrůdy může být certifikováno jako certifikované osivo uchovávané odrůdy, pokud je v souladu s těmito požadavky:

a) osivo pochází z osiva produkovaného podle přesně stanovených zásad udržovacího šlechtění odrůdy;

b) osivo je v souladu s požadavky na uznávání „certifikovaného osiva“ stanovenými v čl. 2 odst. 1 písm. d) směrnice 2002/55/ES, s výjimkou požadavků týkajících se minimální odrůdové čistoty a požadavků týkajících se úřední zkoušky nebo zkoušky provedené pod úředním dohledem;

c) osivo vykazuje dostatečnou odrůdovou čistotu.

Článek 11

Ověřování

Odchylně od článku 20 směrnice 2002/55/ES mohou členské státy stanovit, že osivo uchovávané odrůdy může být ověřeno jako standardní osivo uchovávané odrůdy, pokud je v souladu s těmito požadavky:

a) osivo je v souladu s požadavky na uvádění „standardního osiva“ na trh stanovenými ve směrnici 2002/55/ES, s výjimkou požadavků týkajících se minimální odrůdové čistoty;

b) osivo vykazuje dostatečnou odrůdovou čistotu.

Článek 12

Zkoušení osiva

1. Členské státy zajistí, aby byly prováděny zkoušky za účelem kontroly, zda osivo uchovávaných odrůd splňuje požadavky podle článků 10 a 11.

2. Zkoušky uvedené v odstavci 1 musí být prováděny v souladu se současnými mezinárodními metodami nebo v případě, že takové metody neexistují, v souladu s jinými vhodnými metodami.

3. Členské státy zajistí, aby byly vzorky pro zkoušky podle odstavce 1 odebírány z homogenních partií. Členské státy zajistí, aby byla použita pravidla o hmotnosti partie a hmotnosti vzorku podle čl. 25 odst. 2 směrnice 2002/55/ES.

Článek 13

Oblast produkce osiva

1. Členské státy zajistí, aby bylo osivo uchovávané odrůdy produkováno pouze v oblasti původu.

Nemůže-li být osivo produkováno v uvedené oblasti v důsledku zvláštního problému životního prostředí, mohou členské státy schválit další oblasti pro produkci osiva, přičemž zohlední informace od orgánů odpovědných za genetické zdroje rostlin nebo organizací uznaných pro tento účel členskými státy. Osivo vyprodukované v těchto dalších oblastech však musí být využíváno pouze v oblasti původu.

2. Členské státy oznámí další oblasti, které chtějí schválit pro produkci osiva podle odstavce 1, Komisi a ostatním členským státům.

Komise a ostatní členské státy mohou během 20 pracovních dnů od obdržení těchto oznámení požádat o předání záležitosti Stálému výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví. V případě potřeby se rozhodnutím podle čl. 48 odst. 1 písm. b) směrnice 2002/55/ES stanoví omezení nebo podmínky označování těchto oblastí.

Jestliže ani Komise, ani ostatní členské státy nepředloží žádost podle druhého pododstavce, může dotyčný členský stát povolit produkci osiva v dalších oblastech, které oznámil.

Článek 14

Podmínky uvádění na trh

1. Členské státy zajistí, aby bylo osivo uchovávané odrůdy uváděno na trh pouze za těchto podmínek:

a) bylo vyprodukováno ve své oblasti původu nebo v oblasti podle článku 13;

b) je uváděno na trh v oblasti původu.

2. Odchylně od odst. 1 písm. b) může členský stát schválit další oblasti na svém vlastním území pro uvádění osiva uchovávané odrůdy na trh, jestliže jsou tyto oblasti srovnatelné s oblastí původu, pokud jde o přirozené a polopřirozené biotopy dané odrůdy.

Pokud členské státy takové další oblasti schválí, musí zajistit, aby bylo k zachování odrůdy v její oblasti původu rezervováno množství osiva potřebné k produkci alespoň množství osiva podle článku 15.

Členské státy uvědomí Komisi a ostatní členské státy o schválení takových dalších oblastí.

3. Pokud členský stát schválí další oblasti pro produkci osiva v souladu s článkem 13, nepoužije odchylku stanovenou v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 15

Množstevní omezení

Každý členský stát zajistí, aby množství osiva ročně uváděného na trh v případě každé uchovávané odrůdy nepřesáhlo množství potřebné k produkci zeleniny na počtu hektarů stanoveném pro příslušné druhy v příloze I.

Článek 16

Uplatňování množstevních omezení

1. Členské státy zajistí, aby jim producenti před začátkem každého pěstitelského období oznámili výměru a umístění množitelské plochy.

2. Je-li na základě oznámení uvedených v odstavci 1 pravděpodobné, že množství stanovená členskými státy podle článku 15 budou překročena, přidělí členské státy každému dotyčnému producentovi množství, které může v příslušném pěstitelském období uvést na trh.

Článek 17

Uzavírání obalů

1. Členské státy zajistí, aby osivo uchovávaných odrůd bylo uváděno na trh pouze v uzavřených obalech opatřených uzávěrem.

2. Obaly s osivem uzavře dodavatel takovým způsobem, aby nemohly být otevřeny bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop po manipulaci buď na návěsce dodavatele, nebo na obalu.

3. Aby bylo zajištěno uzavření v souladu s odstavcem 2, musí být součástí uzavíracího systému alespoň návěska nebo připevněná plomba.

Článek 18

Označování

Členské státy zajistí, aby byly obaly nebo nádoby osiva uchovávaných odrůd označeny návěskou dodavatele nebo vytištěným či orazítkovaným nápisem s těmito informacemi:

a) slova „pravidla a normy ES“;

b) jméno a adresa osoby odpovědné za připevňování návěsek nebo její identifikační značka;

c) rok uzavření vyjádřený slovy: „uzavřeno …“ (rok), nebo rok posledního odběru vzorků pro účely poslední zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy: „odběr vzorků …“ (rok);

d) druh;

e) název uchovávané odrůdy;

f) slova „certifikované osivo uchovávané odrůdy“ nebo „standardní osivo uchovávané odrůdy“;

g) oblast původu;

h) oblast produkce osiva, pokud je jiná než oblast původu;

i) číslo partie přidělené osobou odpovědnou za připevňování návěsek;

j) deklarovaná čistá nebo hrubá hmotnost nebo deklarovaný počet semen;

k) druh chemického ošetření nebo přídavných látek a přibližný poměr mezi hmotností klubíček nebo čistých semen a celkovou hmotností, pokud je vyznačena hmotnost a použijí se granulované pesticidy, granulovací látky nebo jiné tuhé přídavné látky.

Článek 19

Úřední následná kontrola

Členské státy zajistí, aby se na osivo uchovávané odrůdy uváděné na trh podle této směrnice vztahovala úřední následná kontrola prováděná na základě namátkových kontrol za účelem ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty.

Úřední následná kontrola uvedená v prvním pododstavci musí být prováděna v souladu se současnými mezinárodními metodami nebo v případě, že takové metody neexistují, v souladu s jinými vhodnými metodami.

Článek 20

Sledování

Členské státy zajistí prostřednictvím úředního monitorování v průběhu produkce a uvádění na trh, aby bylo osivo v souladu s touto kapitolou, přičemž je třeba zvláštní pozornost věnovat odrůdě, umístění produkce osiva a množstvím.

KAPITOLA III

Odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek

Oddíl I

Povolování odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

Článek 21

Odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek

1. Členské státy mohou povolovat odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, pokud jsou splněny požadavky stanovené v článcích 22 a 23.

2. Členské státy mohou povolit odrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za zvláštních podmínek jako odrůdu, jejíž osivo může být ověřeno pouze jako „standardní osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek“. Taková odrůda se zapíše do společného katalogu odrůd druhů zeleniny jako „odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek, jejíž osivo musí být ověřeno podle článku 26 směrnice Komise 2009/145/ES“.

Článek 22

Věcné požadavky

1. Aby mohla být odrůda povolena jako odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek podle čl. 1 odst. 1 písm. b), nesmí mít tato odrůda sama o sobě žádnou hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale musí být vyšlechtěna pro pěstování za zvláštních podmínek.

Odrůda je považována za odrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za zvláštních podmínek, byla-li vyšlechtěna pro pěstování za zvláštních klimatických, půdních či agrotechnických podmínek.

2. Odchylně od čl. 1 odst. 2 směrnice 2003/91/ES mohou členské státy přijmout vlastní předpisy týkající se odlišnosti, stálosti a uniformity odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.

V takových případech členské státy zajistí, aby pro odlišnost a stálost platily alespoň znaky uvedené v těchto dokumentech:

a) technické dotazníky k testovacím protokolům Odrůdového úřadu Společenství v případě druhů uvedených v příloze I směrnice 2003/91/ES, platné pro dané druhy, nebo

b) technické dotazníky k obecným zásadám Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin v případě druhů uvedených v příloze II směrnice 2003/91/ES, platné pro dané druhy.

Pro posouzení uniformity se použije směrnice 2003/91/ES.

Pokud je však úroveň uniformity stanovena na základě odchylných typů, použije se populační standarda 10 % a pravděpodobnost přijetí alespoň 90 %.

Článek 23

Procesní požadavky

Odchylně od první věty čl. 7 odst. 1 směrnice 2002/55/ES není vyžadováno žádné úřední zkoušení, pokud jsou pro rozhodnutí o povolení odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek dostačující níže uvedené informace:

a) popis odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek a její název;

b) výsledky neúředních zkoušek;

c) poznatky získané na základě praktických zkušeností při pěstování, množení a využívání, které žadatel oznámil dotyčnému členskému státu;

d) ostatní informace, zejména od orgánů odpovědných za genetické zdroje rostlin nebo organizací uznaných pro tento účel členskými státy.

Článek 24

Odepření povolení

Zařazení odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek do národního katalogu odrůd se nepovolí, pokud

a) je již ve společném katalogu odrůd druhů zeleniny zapsána jako odrůda jiná než odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek nebo byla v průběhu posledních dvou let z uvedeného společného katalogu odrůd druhů zeleniny vymazána nebo lhůta stanovená podle čl. 15 odst. 2 směrnice 2002/55/ES vypršela před méně než dvěma roky nebo

b) je chráněna odrůdovým právem Společenství, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 2100/94, nebo vnitrostátním odrůdovým právem nebo je podána odpovídající žádost v souvislosti s těmito právy.

Článek 25

Názvy

1. S ohledem na názvy odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, které byly známy před 25. květnem 2000, mohou členské státy povolit odchylky od nařízení (ES) č. 637/2009, s výjimkou případů, kdy by byly tyto odchylky v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 uvedeného nařízení.

2. Bez ohledu na čl. 9 odst. 2 směrnice 2002/55/ES mohou členské státy pro jednu odrůdu povolit více než jeden název, jsou-li dotyčné názvy historicky známy.

Oddíl II

Uvádění osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek na trh

Článek 26

Ověřování

Odchylně od článku 20 směrnice 2002/55/ES mohou členské státy stanovit, že osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek může být ověřeno jako standardní osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, pokud je v souladu s těmito požadavky:

a) osivo je v souladu s požadavky na uvádění „standardního osiva“ na trh stanovenými ve směrnici 2002/55/ES, s výjimkou požadavků týkajících se minimální odrůdové čistoty;

b) osivo vykazuje dostatečnou odrůdovou čistotu.

Článek 27

Zkoušení osiva

1. Členské státy zajistí, aby byly prováděny zkoušky za účelem kontroly, zda osivo odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek splňuje požadavky podle článku 26.

2. Zkoušky uvedené v odstavci 1 musí být prováděny v souladu se současnými mezinárodními metodami nebo v případě, že takové metody neexistují, v souladu s jinými vhodnými metodami.

Článek 28

Množstevní omezení

Členské státy zajistí, aby osivo odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek bylo uváděno na trh v malých baleních, která nepřekračují maximální čistou hmotnost stanovenou pro jednotlivé druhy v příloze II.

Článek 29

Uzavírání obalů

1. Členské státy zajistí, aby osivo odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek bylo uváděno na trh pouze v uzavřených obalech opatřených uzávěrem.

3. Aby bylo zajištěno uzavření v souladu s odstavcem 2, musí být součástí uzavíracího systému alespoň návěska nebo připevněná plomba.

Článek 30

Označování

Členské státy zajistí, aby byly obaly osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek označeny návěskou dodavatele nebo vytištěným či orazítkovaným nápisem s těmito informacemi:

a) slova „pravidla a normy ES“;

b) jméno a adresa osoby odpovědné za připevňování návěsek nebo její identifikační značka;

c) rok uzavření vyjádřený slovy: „uzavřeno …“ (rok), nebo rok posledního odběru vzorků pro účely poslední zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy: „odběr vzorků …“ (rok);

d) druh;

e) název odrůdy;

f) slova „odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek“;

g) číslo partie přidělené osobou odpovědnou za připevňování návěsek;

h) deklarovaná čistá nebo hrubá hmotnost nebo deklarovaný počet semen;

i) druh chemického ošetření nebo přídavných látek a přibližný poměr mezi hmotností klubíček nebo čistých semen a celkovou hmotností, pokud je vyznačena hmotnost a použijí se granulované pesticidy, granulovací látky nebo jiné tuhé přídavné látky.

Článek 31

Úřední následná kontrola

Členské státy zajistí, aby se na osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek uváděné na trh podle této směrnice vztahovala úřední následná kontrola prováděná na základě namátkových kontrol za účelem ověření jeho odrůdové pravosti a čistoty.

Článek 32

Sledování

KAPITOLA IV

Obecná a závěrečná ustanovení

Článek 33

Podávání zpráv

Členské státy zajistí, aby dodavatelé působící na jejich území podali za každé pěstitelské období zprávu o množství osiva uvedeného na trh u každé uchovávané odrůdy a každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek.

Na požádání podají členské státy Komisi a ostatním členským státům zprávu o množství osiva uvedeného na trh na jejich území u každé uchovávané odrůdy a každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek.

Článek 34

Oznámení uznaných organizací odpovědných za genetické zdroje rostlin

Členské státy oznámí Komisi uznané organizace uvedené v čl. 5 písm. d), čl. 8 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 23 písm. d).

Článek 35

Hodnocení

Do 31. prosince 2013 Komise zhodnotí provádění této směrnice.

Článek 36

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2010. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 37

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 38

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

Množstevní omezení pro uvádění osiva uchovávaných odrůd na trh podle článku 15

Botanický název	Maximální počet hektarů na členský stát pro produkci zeleniny pro jednotlivé uchovávané odrůdy
Allium cepa L. – skupina Cepa Brassica oleracea L. Brassica rapa L. Capsicum annuum L. Cichorium intybus L. Cucumis melo L. Cucurbita maxima Duchesne Cynara cardunculus L. Daucus carota L. Lactuca sativa L. ►M1 Solanum lycopersicum L. ◄ Phaseolus vulgaris L. Pisum sativum L. (partim) Vicia faba L. (partim)	40
Allium cepa L. – skupina Aggregatum Allium porrum L. Allium sativum L. Beta vulgaris L. Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai Cucumis sativus L. Cucurbita pepo L. Foeniculum vulgare Mill. Solanum melongena L. Spinacia oleracea L.	20
Allium fistulosum L. Allium schoenoprasum L. Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. Apium graveolens L. Asparagus officinalis L. Cichorium endivia L. Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A. W. Hill Phaseolus coccineus L. Raphanus sativus L. Rheum rhabarbarum L. Scorzonera hispanica L. Valerianella locusta (L.) Laterr. Zea mays L. (partim)	10

PŘÍLOHA II

Maximální čistá hmotnost balení podle článku 28

Botanický název	Maximální čistá hmotnost jednotlivých balení vyjádřená v gramech
Phaseolus coccineus L. Phaseolus vulgaris L. Pisum sativum L. (partim) Vicia faba L. (partim) Spinacia oleracea L. Zea mays L. (partim)	250
Allium cepa L. (skupina Cepa, skupina Aggregatum) Allium fistulosum L. Allium porrum L. Allium sativum L. Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. Beta vulgaris L. Brassica rapa L. Cucumis sativus L. Cucurbita maxima Duchesne Cucurbita pepo L. Daucus carota L. Lactuca sativa L. Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A. W. Hill Raphanus sativus L. Scorzonera hispanica L. Valerianella locusta (L.) Laterr.	25
Allium schoenoprasum L. Apium graveolens L. Asparagus officinalis L. Brassica oleracea L. (all) Capsicum annuum L. Cichorium endivia L. Cichorium intybus L. Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai Cucumis melo L. Cynara cardunculus L. ►M1 Solanum lycopersicum L. ◄ Foeniculum vulgare Mill. Rheum rhabarbarum L. Solanum melongena L.	5

( 1 ) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33.

( 2 ) Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. L 378, 23.12.2004, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 18.

( 5 ) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

( 6 ) Úř. věst. L 254, 8.10.2003, s. 11.

( 7 ) Úř. věst. L 191, 23.7.2009, s. 10.

( 8 ) Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1.

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání