2009/128/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71-86 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 21. října 2009 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 25. listopadu 2009 | Nabývá účinnosti: | 25. listopadu 2009 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309 24.11.2009, s. 71) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, |
L 189 |
1 |
27.6.2014 |
|
|
SMĚRNICE KOMISE (EU) 2019/782 Text s významem pro EHP ze dne 15. května 2019, |
L 127 |
4 |
16.5.2019 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019, |
L 198 |
241 |
25.7.2019 |
|
Opravena:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/128/ES
ze dne 21. října 2009,
kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanoví rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů snižováním rizik a omezováním vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a podporováním používání integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, jako jsou nechemické alternativy pesticidů.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na pesticidy, které jsou přípravky na ochranu rostlin, definované v čl. 3 bodě 10 písm. a).
2. Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny další příslušné právní předpisy Společenství.
3. Tato směrnice nebrání členským státům v uplatňování zásady obezřetnosti při omezování nebo zákazu používání pesticidů za určitých okolností nebo v určitých oblastech.
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
1) „profesionálním uživatelem“ osoba, která používá pesticidy v rámci svých profesních činností, včetně obsluhy, techniků, zaměstnavatelů a samostatně výdělečně činných osob, jak v oblasti zemědělství, tak v jiných odvětvích;
2) „distributorem“ fyzická nebo právnická osoba, která uvádí pesticid na trh, včetně velkoobchodníků, maloobchodníků, prodejců a dodavatelů;
3) „poradcem“ osoba, která získala odpovídající znalosti a která v rámci své profesní způsobilosti či obchodní služby, případně včetně soukromých samostatně výdělečně činných poradců a veřejných poradenských služeb, obchodních agentů, výrobců potravin a maloobchodníků, poskytuje poradenství o ochraně před škodlivými organismy a bezpečném používání pesticidů;
4) „zařízením pro aplikaci pesticidů“ zařízení konkrétně určené pro aplikaci pesticidů, včetně příslušenství nezbytného pro účinný provoz takového zařízení, jako jsou trysky, tlakoměry, filtry, sítka a čisticí zařízení pro nádrže;
5) „leteckým postřikem“ aplikace pesticidů z letadla (z letounu či z helikoptéry);
6) „integrovanou ochranou rostlin“ pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin a jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí. „Integrovaná ochrana rostlin“ klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy;
7) „ukazatelem rizika“ výsledek výpočetní metody, který se užívá pro posouzení rizika používání pesticidů na lidské zdraví nebo životní prostředí;
8) „nechemickými metodami“ alternativní metody k chemickým pesticidům na ochranu rostlin a na ochranu před škodlivými organismy založené na agronomických postupech, jako jsou postupy uvedené v bodě 1 přílohy III, nebo fyzikální, mechanické nebo biologické metody ochrany před škodlivými organismy;
9) „povrchovou vodou“ a „podzemní vodou“ stejné pojmy jako ve směrnici 2000/60/ES;
10) „pesticidem“:
a) přípravek na ochranu rostlin, jak je definován v nařízení (ES) č. 1107/2009;
b) biocidní přípravek, jak je definován ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh ( 1 ).
Článek 4
Národní akční plány
1. Členské státy přijmou národní akční plány za účelem stanovení kvantitativních úkolů, cílů, opatření a harmonogramů pro snížení rizik a omezení dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a s cílem podpořit vývoj a zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila závislost na používání pesticidů. Tyto cíle se mohou vztahovat na různé oblasti zájmu, například ochranu pracovníků, ochranu životního prostředí, rezidua, používání zvláštních technik nebo použití pro určité plodiny.
Národní akční plány obsahují rovněž ukazatele pro sledování používání přípravků na ochranu rostlin, které obsahují účinné látky vzbuzující zvláštní obavy, zejména pokud jsou k dispozici alternativy. Členské státy věnují zvláštní pozornost přípravkům na ochranu rostlin, které obsahují účinné látky schválené v souladu se směrnicí Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh ( 2 ), jež v případě obnovování schválení podle nařízení (ES) č. 1107/2009 nebudou splňovat kritéria pro schválení stanovená v bodech 3.6 až 3.8 přílohy II uvedeného nařízení.
Na základě těchto ukazatelů a s ohledem na případné riziko nebo na cíle snížení používání dosažené již přede dnem použitelnosti této směrnice jsou stanoveny harmonogramy a cíle pro snížení používání, zejména pokud snížení používaní představuje vhodný prostředek pro snížení rizik s ohledem na prioritní otázky uvedené v čl. 15 odst. 2 písm. c). Tyto cíle mohou být průběžné nebo konečné. Členské státy použijí všechny nezbytné prostředky určené k dosažení těchto cílů.
Při vypracovávání a revizi národních akčních plánů členské státy vezmou v úvahu veřejné zdraví, dopad zamýšlených opatření v sociální a hospodářské oblasti a v oblasti životního prostředí, konkrétní celostátní, regionální a místní podmínky a všechny příslušné skupiny zúčastněných stran. Členské státy ve svých národních akčních plánech popíší, jak provádějí opatření podle článků 5 až 15 za účelem dosažení cílů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Národní akční plány zohledňují plány, které jsou pro používání pesticidů stanoveny jinými právními předpisy Společenství, jako například plánovaná opatření podle směrnice 2000/60/ES.
►C1 2. Do 26. listopadu 2012 sdělí členské státy ◄ své národní akční plány Komisi a ostatním členským státům.
Národní akční plány jsou nejméně každých pět let přezkoumávány a veškeré významné změny v národních akčních plánech jsou neprodleně ohlášeny Komisi.
►C1 3. Do 26. listopadu 2014 předloží Komise ◄ Evropskému parlamentu a Radě zprávu o informacích týkajících se národních akčních plánů, které jí sdělily členské státy. Zpráva bude obsahovat použité metody a dopady týkající se stanovení různých typů cílů snížení rizika a používání pesticidů.
►C1 Do 26. listopadu 2018 předloží Komise ◄ Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zkušenostech získaných členskými státy při plnění svých cílů stanovených v souladu s odstavcem 1 za účelem dosažení cílů této směrnice. V případě potřeby může být zpráva doplněna vhodnými legislativními návrhy.
4. Komise zpřístupní veřejnosti na webových stránkách informace obdržené v souladu s odstavcem 2.
5. Na přípravu a úpravu národních akčních plánů se použijí ustanovení o účasti veřejnosti podle článku 2 směrnice 2003/35/ES.
KAPITOLA II
ODBORNÁ PŘÍPRAVA, PRODEJ PESTICIDŮ, INFORMACE A ZVYŠOVÁNÍ POVĚDOMÍ
Článek 5
Odborná příprava
1. Členské státy zajistí, aby všichni profesionální uživatelé, distributoři a poradci měli přístup k náležité odborné přípravě poskytované subjekty, jež byly určeny příslušnými orgány. Tu tvoří jak základní, tak doplňující odborná příprava zaměřená na získání a případnou aktualizaci znalostí.
Odborná příprava je uspořádána tak, aby bylo zajištěno, že tito uživatelé, distributoři a poradci získají dostatečné znalosti o tématech uvedených v příloze I, a to s přihlédnutím k jejich rozdílným úlohám a povinnostem.
►C1 2. Do 26. listopadu 2013 vytvoří členské státy ◄ systémy osvědčování a určí orgány příslušné pro jejich provádění. Tato osvědčení dokládají přinejmenším dostatečné znalosti témat uvedených v příloze I, jež profesionální uživatelé, distributoři a poradci získali absolvováním odborné přípravy nebo jiným způsobem.
Systémy osvědčování zahrnují podmínky a postupy týkající se udělení, obnovy a zrušení osvědčení.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a, kterými se mění příloha I za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku.
Článek 6
Požadavky na prodej pesticidů
1. Členské státy zajistí, aby distributoři zaměstnávali dostatečný počet zaměstnanců, kteří jsou držiteli osvědčení podle čl. 5 odst. 2. Tyto osoby musí být k dispozici v době prodeje, aby mohly zákazníkům poskytnout odpovídající informace ohledně použití pesticidů, rizik pro zdraví a životní prostředí a bezpečnostních pokynů pro řízení těchto rizik, pokud jde o dané přípravky. Drobným distributorům, kteří prodávají pouze přípravky pro neprofesionální použití, může být udělena výjimka, pokud nenabízejí k prodeji pesticidní přípravky klasifikované jako toxické, velmi toxické, karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků ( 3 ).
2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, která zajistí, že prodej pesticidů povolených pro profesionální použití je omezen na osoby, jež jsou držiteli osvědčení podle čl. 5 odst. 2.
3. Členské státy vyžadují, aby distributoři prodávající pesticidy neprofesionálním uživatelům poskytovali obecné informace ohledně rizik pro lidské zdraví a životní prostředí souvisejících s používáním pesticidů, zejména pokud jde o nebezpečí, vystavení vlivu, správné skladování a aplikaci pesticidů, nakládání s nimi a jejich bezpečnou likvidaci v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se odpadů, jakož i informace o alternativách představujících nízké riziko. Členské státy mohou vyžadovat, aby tyto informace poskytovali výrobci pesticidů.
4. Opatření stanovená v odstavcích 1 a 2 musí být zavedena do 26. listopadu 2015.
Článek 7
Informace a zvyšování povědomí
1. Členské státy přijmou opatření s cílem informovat širokou veřejnost a podpořit a usnadnit programy pro informování a zvyšování povědomí a dostupnost přesných a vyvážených informací o pesticidech široké veřejnosti, zejména pokud jde o rizika a možné akutní a chronické účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí vyplývající z používání pesticidů, i o použití nechemických alternativ.
2. Členské státy zavedou systémy shromažďování informací o případech akutních, a jsou-li k dispozici i chronických otrav pesticidy u skupin osob, které jsou pesticidům vystaveny pravidelně, jako je obsluha, pracovníci v zemědělství nebo osoby, které žijí blízko oblastí, v nichž se pesticidy používají.
3. Pro zvýšení porovnatelnosti informací ►C1 Komise ve spolupráci s členskými státy do 26. listopadu 2012 vypracuje ◄ strategický dokument o sledování a zkoumání dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.
KAPITOLA III
ZAŘÍZENÍ PRO APLIKACI PESTICIDŮ
Článek 8
Kontrola používaného zařízení
1. Členské státy zajistí, že každé profesionálně používané zařízení pro aplikaci pesticidů je kontrolováno v pravidelných intervalech. Doba mezi dvěma kontrolami nepřesáhne do roku 2020 pět let a poté nepřesáhne tři roky.
►C1 2. Do 26. listopadu 2016 členské státy zajistí ◄ , aby kontrola každého zařízení pro aplikaci pesticidů byla provedena alespoň jednou. Po tomto dni se smějí profesionálně používat pouze zařízení pro aplikaci pesticidů, která úspěšně prošla kontrolou.
Každé nové zařízení musí být kontrolováno nejméně jednou během období pěti let od doby, kdy bylo zakoupeno.
3. Odchylně od odstavců 1 a 2 a po provedení posouzení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí, včetně posouzení rozsahu využití daného zařízení, mohou členské státy:
a) použít odlišné harmonogramy a intervaly kontrol zařízení pro aplikaci pesticidů, jež se nepoužívají pro postřik pesticidy, ručních zařízení pro aplikaci pesticidů či zádových postřikovačů a přídavných zařízení pro aplikaci pesticidů, která se používají jen v malém rozsahu, uvedených v národním akčním plánu podle článku 4.
Následující další zařízení pro aplikaci pesticidů nelze v žádném případě považovat za zařízení používaná jen v malém rozsahu:
i) postřikovací zařízení upevněná na vlaku či letadle,
ii) postřikovače s postřikovacími rameny delšími než tři metry, včetně postřikovacích zařízení upevněných na zařízeních pro výsev;
b) osvobodit od kontrol ruční zařízení pro aplikaci pesticidů a zádové postřikovače. V tomto případě členské státy zajistí, aby obsluha byla informována o nutnosti pravidelně vyměňovat příslušenství a o zvláštních rizicích souvisejících s tímto zařízením a aby obsluha byla v souladu s článkem 5 vyškolena pro účely používání tohoto zařízení.
4. Kontrolami se ověřuje, zda zařízení pro aplikaci pesticidů odpovídala příslušným požadavkům uvedeným v příloze II, aby bylo dosaženo vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí.
U zařízení pro aplikaci pesticidů, která jsou v souladu s harmonizovanými normami vytvořenými v souladu s čl. 20 odst. 1, se předpokládá, že jsou v souladu se základními požadavky na ochranu zdraví, bezpečnosti a životního prostředí.
5. Profesionální uživatelé pravidelně provádějí kalibraci a technické kontroly zařízení pro aplikaci pesticidů v souladu s příslušnou odbornou přípravou, již absolvovali podle článku 5.
6. Členské státy určí subjekty odpovědné za provádění systémů kontrol a uvědomí o nich Komisi.
Každý členský stát vytvoří systémy osvědčování, které umožní ověřovat kontroly, a uzná osvědčení udělená v ostatních členských státech v návaznosti na požadavky uvedené v odstavci 4, je-li časový interval od poslední kontroly vykonané v jiném členském státě shodný či kratší než časový interval kontrol používaný na jeho vlastním území.
Členské státy usilují o uznávání osvědčení vydaných v jiných členských státech za předpokladu, že jsou dodrženy intervaly kontrol uvedené v odstavci 1.
7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a, kterými se mění příloha II za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku.
KAPITOLA IV
ZVLÁŠTNÍ POSTUPY A POUŽITÍ
Článek 9
Letecký postřik
1. Členské státy zajistí zákaz leteckého postřiku.
2. Odchylně od odstavce 1 může být letecký postřik povolen pouze ve zvláštních případech za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
a) nesmějí existovat žádné jiné přijatelné alternativy nebo musí být zřejmé výhody ve srovnání s pozemní aplikací pesticidů, pokud jde o snížení dopadu na lidské zdraví a životní prostředí;
b) použité pesticidy musí být členským státem výslovně schváleny pro letecký postřik v návaznosti na konkrétní posouzení zaměřené na rizika plynoucí z leteckého postřiku;
c) osoba provádějící letecký postřik musí být držitelem osvědčení podle čl. 5 odst. 2. Členské státy mohou během přechodného období, kdy ještě nebudou k dispozici systémy osvědčování, přijmout jiný doklad o dostatečných znalostech;
d) podnik zodpovědný za poskytnutí zařízení pro letecký postřik musí být držitelem osvědčení od příslušného orgánu pro schvalování zařízení a letadel pro leteckou aplikaci pesticidů;
e) je-li oblast, která má být ošetřena, v těsné blízkosti oblastí přístupných veřejnosti, musí povolení obsahovat konkrétní opatření pro řízení rizik, která mají zajistit, že nedojde k žádným negativním účinkům na zdraví náhodně se vyskytujících osob. Oblast, která má být ošetřena, nesmí být v těsné blízkosti trvale obydlených oblastí;
f) od roku 2013 musí být letadlo vybaveno příslušenstvím, které představuje nejlepší dostupnou technologii pro omezení úletu postřikové kapaliny.
3. Členské státy určí příslušné orgány, které stanovují konkrétní podmínky, za kterých lze provádět letecký postřik, přezkoumávají žádosti podle odstavce 4 a zveřejňují informace o plodinách, oblastech, okolnostech a zvláštních požadavcích na aplikaci, včetně povětrnostních podmínek, za nichž lze letecký postřik povolit.
V povolení příslušné orgány stanoví opatření nezbytná k včasnému varování místních obyvatel i náhodně se vyskytujících osob a k ochraně životního prostředí v blízkosti ošetřované oblasti.
4. Profesionální uživatel, který si přeje aplikovat pesticidy leteckým postřikem, zašle včas příslušnému orgánu žádost o schválení plánu aplikace doplněnou údaji dokládajícími, že jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 3. Žádost o aplikaci leteckým postřikem podle schváleného plánu aplikace se včas předkládá příslušnému orgánu. Obsahuje údaje o předběžné době postřiku a množství a druhu aplikovaných pesticidů.
Členské státy mohou stanovit, že žádosti o aplikaci leteckým postřikem podle schváleného plánu aplikace, na něž nebyla ve lhůtě stanovené příslušnými orgány doručena odpověď s rozhodnutím, se považují za schválené.
Za zvláštních okolností, jako jsou nouzové nebo zvlášť obtížné situace, lze předložit ke schválení i jednotlivé žádosti o aplikaci leteckým postřikem. V odůvodněných případech mají příslušné orgány možnost použít zrychlený postup s cílem ověřit, že jsou před aplikací leteckým postřikem splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3.
5. Členské státy zajistí splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3 tím, že provádějí příslušné sledování.
6. Příslušné orgány vedou záznamy o žádostech a povoleních podle odstavce 4 a v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Společenství zpřístupní veřejnosti podstatné informace, které jsou v uvedených žádostech a povoleních obsaženy, jako například informace o oblasti, která má být ošetřována, o předběžném dni a čase postřiku a o druhu pesticidu.
Článek 10
Informování veřejnosti
Členské státy mohou do svých národních akčních plánů začlenit ustanovení o informování osob, které by mohly být vystaveny úletu postřikové kapaliny.
Článek 11
Zvláštní opatření na ochranu vodního prostředí a pitné vody
1. Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření na ochranu vodního prostředí a zdrojů pitné vody před vlivem pesticidů. Tato opatření podporují příslušná ustanovení směrnice 2000/60/ES a nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou s nimi v souladu.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují:
a) upřednostnění pesticidů, které nejsou podle směrnice 1999/45/ES klasifikovány jako nebezpečné pro vodní prostředí ani neobsahují prioritní nebezpečné látky podle čl. 16 odst. 3 směrnice 2000/60/ES;
b) upřednostnění nejúčinnějších postupů aplikace, jako je použití nízkoúletového aplikačního zařízení, a to zejména ve vertikálních kulturách, jako jsou chmelnice, sady a vinice;
c) použití zmírňujících opatření, která minimalizují riziko znečištění mimo lokalitu způsobené úletem postřikové kapaliny, odtokem z drenáží a odplavením. Tato opatření zahrnují zřízení přiměřeně velkých ochranných pásem pro ochranu necílových vodních organismů a ochranných vzdáleností od povrchových a podzemních vod používaných pro odběr pitné vody, kde pesticidy nesmějí být použity ani skladovány;
d) co největší omezení nebo vyloučení aplikace pesticidů na silnicích a železničních tratích a podél nich, na velmi propustném povrchu nebo na jiné infrastruktuře v blízkosti povrchových nebo podzemních vod, nebo na nepropustném povrchu s vysokým rizikem odplavení do povrchových vod nebo do odpadních systémů.
Článek 12
Snížení použití pesticidů nebo rizika v určitých oblastech
Členské státy s náležitým ohledem na nezbytná hygienická opatření, opatření na ochranu veřejného zdraví a biologickou rozmanitost nebo na výsledky příslušných posouzení rizik zajistí, aby bylo používání pesticidů v určitých oblastech minimalizováno nebo zakázáno. Přijmou se vhodná opatření na řízení rizik a upřednostňuje se používání přípravků na ochranu rostlin představující nízké riziko, jak jsou vymezeny v nařízení (ES) č. 1107/2009, a opatření pro biologickou ochranu. Těmito určitými oblastmi jsou:
a) oblasti využívané širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel, jak jsou definovány v článku 3 nařízení (ES) č. 1107/2009, jako například veřejné parky a zahrady, sportoviště, rekreační plochy, školní pozemky a dětská hřiště a oblasti v těsné blízkosti zdravotnických zařízení;
b) chráněné oblasti vymezené ve směrnici 2000/60/ES nebo jiné oblasti určené k zavedení nezbytných ochranných opatření v souladu se směrnicí 79/409/EHS a směrnicí 92/43/EHS;
c) nedávno ošetřené oblasti, které využívají pracovníci v zemědělství nebo do kterých mají přístup.
Článek 13
Nakládání s pesticidy, jejich skladování a nakládání s jejich obaly a zbytky
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že následující činnosti prováděné profesionálními uživateli nebo případně distributory neohrozí lidské zdraví nebo životní prostředí:
a) skladování, ředění a míchání pesticidů a nakládání s nimi před aplikací;
b) nakládání s obaly a zbytky pesticidů;
c) likvidace směsí v nádržích, které zbyly po aplikaci;
d) čištění použitého zařízení po aplikaci;
e) využití či likvidace zbytků pesticidů a jejich obalů v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se odpadů.
2. Členské státy přijmou v případě pesticidů povolených pro neprofesionální uživatele veškerá nezbytná opatření s cílem zabránit nebezpečnému nakládání s pesticidy. Tato opatření mohou zahrnovat použití pesticidů s nízkou toxicitou a směsí připravených k okamžitému použití a omezení objemu nádob či velikosti balení.
3. Členské státy zajistí, aby skladovací prostory pro pesticidy určené k profesionálnímu použití byly postaveny tak, aby nemohlo dojít k nechtěnému úniku. Zvláštní pozornost by měla být věnována umístění, velikosti a stavebním materiálům.
Článek 14
Integrovaná ochrana rostlin
1. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření na podporu ochrany před škodlivými organismy s nízkými vstupy pesticidů, přičemž dle možnosti upřednostní nechemické metody, aby profesionální uživatelé pesticidů přešli na postupy a přípravky, které jsou k dispozici pro daný problém spojený se stejným škodlivým organismem, avšak představují nejnižší riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Ochrana rostlin s nízkými vstupy pesticidů zahrnuje integrovanou ochranu rostlin, jakož i ekologické zemědělství podle nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů ( 4 ).
2. Členské státy zajistí nezbytné podmínky pro uplatňování integrované ochrany rostlin nebo podpoří jejich zavedení. Členské státy zejména zajistí, aby profesionální uživatelé měli k dispozici informace a nástroje pro sledování výskytu škodlivých organismů a pro rozhodování v oblasti ochrany rostlin, jakož i poradenské služby v oblasti integrované ochrany rostlin.
3. Do 30. června 2013 podají členské státy Komisi zprávu o uplatňování odstavců 1 a 2, a zejména o tom, zda jsou splněny nezbytné podmínky pro uplatňování integrované ochrany rostlin.
4. Členské státy popíší ve svých národních akčních plánech způsoby, kterými zajistí, aby všichni profesionální uživatelé uplatňovali obecné zásady integrované ochrany rostlin podle přílohy III nejpozději od 1. ledna 2014.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a, kterými se mění příloha III za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku.
5. Členské státy stanoví vhodné pobídky na podporu toho, aby profesionální uživatelé na dobrovolném základě uplatňovali pokyny integrované ochrany rostlin určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví. Tyto pokyny mohou vypracovat veřejné orgány nebo organizace zastupující určité profesionální uživatele. Členské státy uvedou odkaz na takové pokyny, které považují za přiměřené a vhodné, ve svých národních akčních plánech.
KAPITOLA V
UKAZATELE, PODÁVÁNÍ ZPRÁV A VÝMĚNA INFORMACÍ
Článek 15
Ukazatele
1. Stanoví se harmonizované ukazatele rizika, jak je uvedeno v příloze IV. Členské státy však mohou kromě harmonizovaných ukazatelů nadále používat stávající vnitrostátní ukazatele nebo přijmout další vhodné ukazatele.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a, kterými se mění příloha IV za účelem zohlednění vědeckého a technického pokroku.
2. Členské státy
a) vypočítají harmonizované ukazatele rizika podle odstavce 1 za použití statistických údajů shromážděných v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se statistiky přípravků na ochranu rostlin spolu s dalšími relevantními údaji;
b) zjistí směry vývoje v používání určitých účinných látek;
c) určí priority, jako jsou účinné látky, plodiny, oblasti nebo postupy, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost, nebo správné postupy, které mohou sloužit jako příklady pro účely dosažení cílů této směrnice, s cílem snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a podpořit vývoj i zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila závislost na používání pesticidů.
3. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům výsledky hodnocení prováděných podle odstavce 2 a tyto údaje zpřístupní veřejnosti.
4. Komise vypočte ukazatele rizika na úrovni Společenství za použití statistických údajů shromážděných v souladu s právními předpisy Společenství týkajícími se statistiky přípravků na ochranu rostlin a dalších relevantních údajů, s cílem odhadnout směry vývoje rizik plynoucích z používání pesticidů.
Komise tyto údaje a informace rovněž použije k vyhodnocení pokroku při dosahování cílů dalších politik Společenství, jež jsou zaměřeny na snižování vlivu pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.
Výsledky jsou veřejnosti zpřístupněny prostřednictvím webové stránky uvedené v čl. 4 odst. 4.
Článek 16
Podávání zpráv
Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při uplatňování této směrnice, případně spolu s návrhy změn.
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 17
Sankce
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
►C1 Členské státy sdělí Komisi do 26. listopadu 2012 ustanovení ◄ o těchto sankcích a neprodleně uvědomí Komisi o všech jejich následných změnách.
Článek 18
Výměna informací a osvědčených postupů
Komise navrhne výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti udržitelného používání pesticidů a integrované ochrany rostlin jako prioritu k diskuzi v odborné skupině pro tematickou strategii udržitelného používání pesticidů.
Článek 19
Poplatky a platby
1. Členské státy mohou získat úhradu nákladů souvisejících s jakoukoliv činností, která vyplývá ze závazků podle této směrnice, prostřednictvím poplatků či plateb.
2. Členské státy zajistí, aby byly poplatky nebo platby uvedené v odstavci 1 stanoveny průhledným způsobem a aby odpovídaly skutečným nákladům na vykonanou práci.
Článek 20
Normalizace
1. Normy uvedené v čl. 8 odst. 4 této směrnice se stanoví postupem podle čl. 6 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů ( 5 ).
Žádost na vypracování těchto norem může být sestavena za konzultace s výborem uvedeným v čl. 21 odst. 1.
2. Komise zveřejní odkazy na tyto normy v Úředním věstníku Evropské unie.
3. Pokud členský stát nebo Komise usoudí, že harmonizovaná norma nesplňuje zcela základní požadavky, které jsou stanoveny v příloze II a na které se tato harmonizovaná norma vztahuje, předloží Komise nebo příslušný členský stát záležitost výboru zřízenému článkem 5 směrnice 98/34/ES a uvedou své argumenty. Výbor po konzultaci s příslušnými evropskými normalizačními orgány neprodleně zaujme stanovisko.
S ohledem na stanovisko tohoto výboru se Komise rozhodne zveřejnit, nezveřejnit, zveřejnit s omezením, zachovat, zachovat s omezením, či zrušit odkazy na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie.
Komise informuje dotčený evropský normalizační orgán a případně požádá o revizi daných harmonizovaných norem.
Článek 20a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 3, čl. 8 odst. 7, čl. 14 odst. 4 a čl. 15 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 3, čl. 8 odst. 7, čl. 14 odst. 4 a čl. 15 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 6 ).
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 3, čl. 8 odst. 7, čl. 14 odst. 4 a čl. 15 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 21
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin ( 7 ).
▼M3 —————
▼M1 —————
Článek 23
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 26. listopadu 2011.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 24
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 25
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
Témata odborné přípravy podle článku 5
1. Veškeré příslušné právní předpisy týkající se pesticidů a jejich používání.
2. Existence nedovolených (padělaných) přípravků na ochranu rostlin, jejich rizika a metody určení takových přípravků.
3. Nebezpečí a rizika související s pesticidy a způsoby, jak je zjišťovat a regulovat, zejména:
a) rizika pro člověka (obsluhu, obyvatele, náhodně se vyskytující osoby, osoby vstupující do ošetřených oblastí a osoby, které nakládají s ošetřenými plodinami nebo je požívají) a jak jsou tato rizika znásobena faktory, jako je například kouření;
b) příznaky otravy pesticidy a opatření první pomoci;
c) rizika pro necílové rostliny, užitečný hmyz, volně žijící zvěř, biologickou rozmanitost a životní prostředí obecně.
4. Znalost strategií a postupů integrované ochrany rostlin, strategií a postupů integrované produkce plodin, zásad ekologického zemědělství, biologických metod ochrany před škodlivými organismy, informace o obecných zásadách a zvláštních pokynech týkajících se integrované ochrany rostlin pro jednotlivé plodiny nebo odvětví.
5. Úvod do srovnávacího hodnocení na uživatelské úrovni, který profesionálním uživatelům pomůže v konkrétní situaci zvolit z povolených přípravků pro řešení daného problému se škodlivými organismy ty nejvhodnější pesticidy s nejmenšími vedlejšími účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.
6. Opatření k minimalizaci rizik pro člověka, necílové organismy a životní prostředí: bezpečné pracovní postupy při skladování pesticidů, nakládání s nimi a při jejich míchání, jakož i likvidaci prázdných obalů, dalších kontaminovaných materiálů a zbytků pesticidů (včetně směsí v nádržích), v koncentrované i ředěné podobě; doporučené postupy, jak omezit vystavení obsluhy vlivu přípravků (osobní ochranné vybavení).
7. Přístupy založené na hodnocení rizik, které zohledňují specifické vlastnosti místního povodí, například podnebí, druhy půd a plodin a vlastnosti terénu.
8. Postupy, jimiž se zařízení pro aplikaci pesticidů připravuje k použití, včetně jeho kalibrace, a postupy pro zajištění provozu zařízení s minimálním rizikem pro uživatele, další osoby, necílové živočišné a rostlinné druhy, biologickou rozmanitost a životní prostředí včetně vodních zdrojů.
9. Použití zařízení pro aplikaci pesticidů, jeho údržba a zvláštní techniky postřiku (např. nízkoobjemový postřik či protiúletové trysky), jakož i cíle technické kontroly používaných postřikovačů a způsoby zlepšení kvality postřiku. Specifická rizika spojená s používáním ručního zařízení pro aplikaci pesticidů nebo zádových postřikovačů a příslušná opatření na řízení rizik.
10. Nouzová opatření pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí včetně vodních zdrojů v případě náhodného rozlití, kontaminace a mimořádných povětrnostních podmínek, které by vedly k riziku vyplavení pesticidů.
11. Zvláštní péče v chráněných oblastech zřízených podle článků 6 a 7 směrnice 2000/60/ES.
12. Kontrola zdravotního stavu a přístup k zařízením, kde je možné nahlásit všechny nehody nebo případy podezření na ně.
13. Vedení záznamů o veškerém používání pesticidů v souladu s příslušnými právními předpisy.
PŘÍLOHA II
Požadavky na ochranu zdraví, bezpečnost a životní prostředí související s kontrolou zařízení pro aplikaci pesticidů
Kontrola zařízení pro aplikaci pesticidů zahrnuje všechny aspekty důležité pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Plná účinnost aplikace by měla být zajištěna správným výkonem přístrojů a funkcí zařízení, aby bylo zaručeno splnění následujících cílů.
Zařízení pro aplikaci pesticidů musí fungovat spolehlivě a musí být správně používáno ke stanovenému účelu, aby bylo zajištěno, že pesticidy mohou být přesně dávkovány a distribuovány. Zařízení by mělo být v takovém stavu, aby je bylo možné bezpečně, snadno a zcela naplnit i vyprázdnit a zabránit úniku pesticidů. Musí také umožňovat snadné a důkladné čištění. Rovněž musí zajišťovat bezpečný provoz a umožňovat ovládání a okamžité zastavení z místa obsluhy. Podle potřeby musí být seřizování jednoduché, přesné a opakovatelné.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat následujícím bodům:
1. Převodové části
Hnací vývodový hřídel a přípojka pohonu musí být opatřeny ochrannými kryty v dobrém stavu a fungování ochranných zařízení a všech pohyblivých nebo otáčivých převodových součástek nesmí být narušeno, aby byla zajištěna bezpečnost obsluhy.
2. Čerpadlo
Výkonnost čerpadla musí odpovídat potřebám zařízení a čerpadlo musí správně fungovat, aby byla zajištěna stálá a spolehlivá aplikační dávka. Nesmí docházet k únikům z čerpadla.
3. Míchání
Míchací zařízení musí zajišťovat řádné víření kapaliny, aby měl celý objem tekuté postřikové směsi v nádrži rovnoměrnou koncentraci.
4. Nádrž na postřik
Nádrže na postřik, včetně ukazatelů obsahu nádrže, plnicí zařízení, síta a filtry, vyprazdňovací a proplachovací systémy a míchací zařízení musí fungovat tak, aby se minimalizovalo náhodné rozlití, nerovnoměrná koncentrace postřikové směsi, vystavení obsluhy vlivu pesticidů a objem zbytku postřikové směsi.
5. Měřicí, kontrolní a regulační systémy
Všechny přístroje pro měření, zapínání a vypínání a pro nastavování tlaku nebo průtoku musí být náležitě kalibrovány, musí správně fungovat a nesmí z nich unikat kapalina. Během aplikace musí být možné snadno regulovat tlak a činnost tlakových zařízení. V zařízeních pro nastavování tlaku musí být udržován stálý pracovní tlak při stálých otáčkách čerpadla s cílem zajistit stálou a spolehlivou aplikační dávku.
6. Trubky a hadice
Trubky a hadice musí být v dobrém stavu, aby se zabránilo přerušení toku kapaliny nebo náhodnému rozlití v případě poruchy. Během provozu při maximálním dosažitelném tlaku systému nesmí docházet k úniku kapaliny z trubek nebo hadic.
7. Filtrace
Aby se zamezilo víření a nestejnorodosti výstřikových paprsků, musí být filtry v dobrém stavu a velikost filtrů musí odpovídat velikosti trysek osazených na postřikovači. Případný systém signalizace ucpání filtru musí řádně fungovat.
8. Postřikový rám (u zařízení aplikujícího pesticidy prostřednictvím horizontálních ramen umístěných blízko plodin nebo materiálů, které mají být ošetřeny)
Postřikovací ramena musí být v dobrém stavu a ve všech směrech stabilní. Upevňovací a regulační systémy a zařízení pro tlumení nežádoucích pohybů a vyrovnávání sklonu musí náležitě fungovat.
9. Trysky
Trysky musí řádně fungovat tak, aby se omezilo odkapávání, když je postřik ukončen. V zájmu zajištění stejnorodosti výstřikových paprsků se průtok jednotlivých trysek nesmí výrazně lišit od údajů v tabulkách průtokových množství poskytnutých výrobcem.
10. Distribuce
Příčná a vertikální (v případě ošetřování prostorových kultur) distribuce postřikové směsi v cílové oblasti musí být v příslušných případech rovnoměrná.
11. Ventilátor (u zařízení aplikujícího pesticidy s podporou vzduchem)
Ventilátor musí být v dobrém stavu a musí zajišťovat stálý a spolehlivý proud vzduchu.
PŘÍLOHA III
Obecné zásady integrované ochrany rostlin
1. K zamezení výskytu škodlivých organismů nebo jejich potlačení by měla napomáhat nebo přispívat mimo jiné zejména tato opatření:
— střídání plodin,
— používání vhodných pěstitelských postupů (například postup využívající úhorované půdy připravené k setí, doba a hustota výsevu, podsev, šetrné postupy obdělávání půdy, jednocení a přímý výsev),
— případné používání odolných/tolerantních kultivarů a standardního/certifikovaného osiva a sadby,
— vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování a odvodňování,
— zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření (například pravidelným čištěním strojů a zařízení),
— ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, například prostřednictvím vhodných opatření na ochranu rostlin nebo využívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně.
2. Škodlivé organismy je třeba sledovat pomocí vhodných postupů a nástrojů, pokud jsou dostupné. Tyto vhodné nástroje by měly pokud možno zahrnovat pozorování na místě a vědecky podložené systémy varování, předpovědi a včasné diagnózy, pokud je to možné, jakož i využívání poradenství odborně kvalifikovaných poradců.
3. Na základě výsledků sledování se musí profesionální uživatel rozhodnout, zda a kdy použije opatření na ochranu rostlin. Základním předpokladem rozhodování jsou pevně stanovené a vědecky podložené prahové hodnoty. Pokud jde o škodlivé organismy, je třeba před ošetřením vzít pokud možno v úvahu prahové hodnoty stanovené pro danou oblast, konkrétní území, plodiny a zvláštní klimatické podmínky.
4. Před chemickými metodami je nutné dát přednost udržitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy.
5. Používané pesticidy musí být co nejvíce specifické k danému škodlivému organismu a musí mít co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.
6. Profesionální uživatel by měl používat pesticidy a další způsoby ošetření pouze v nezbytném rozsahu, například by měl snižovat dávky, omezovat četnost ošetření nebo provádět částečné ošetření, a současně brát ohled na to, aby míra rizika pro vegetaci byla přijatelná a aby pesticidy nezvyšovaly riziko, že se populace škodlivých organismů stanou rezistentními.
7. Pokud je riziko rezistence vůči určitému opatření na ochranu rostlin známo a pokud množství škodlivých organismů vyžaduje opakované ošetření plodin pesticidy, měly by být použity dostupné antirezistentní strategie, aby byla zachována účinnost přípravků. To se může týkat i současného použití několika druhů pesticidů s odlišným způsobem účinku.
8. Profesionální uživatel by měl na základě záznamů o používání pesticidů a sledování škodlivých organismů ověřovat úspěšnost používaných opatření na ochranu rostlin.
PŘÍLOHA IV
ODDÍL 1
Harmonizované ukazatele rizika
Harmonizované ukazatele rizika jsou uvedeny v oddílech 2 a 3 této přílohy.
ODDÍL 2
Harmonizovaný ukazatel rizika č. 1: Harmonizovaný ukazatel rizika, který vychází z nebezpečí a je založen na množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009
|
1. |
Tento ukazatel je založen na statistikách množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, jež byly poskytnuty Komisi (Eurostatu) podle přílohy I (Statistika uvádění pesticidů na trh) nařízení (ES) č. 1185/2009. Tyto údaje jsou zařazeny do 4 skupin, které jsou rozděleny do 7 kategorií. |
|
2. |
Pro výpočet harmonizovaného ukazatele rizika č. 1 se použijí tato obecná pravidla: a) harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 se vypočítá na základě zařazení účinných látek do 4 skupin a 7 kategorií uvedených v tabulce 1; b) účinné látky ve skupině 1 (kategorie A a B) jsou látky uvedené v části D přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ( 8 ); c) účinné látky ve skupině 2 (kategorie C a D) jsou látky uvedené v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011; d) účinné látky ve skupině 3 (kategorie E a F) jsou látky uvedené v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011; e) účinné látky ve skupině 4 (kategorie G) jsou látky, které nejsou schváleny podle prováděcího nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze nařízení (EU) č. 540/2011; f) použijí se koeficienty uvedené v tabulce 1 řádku vi). |
|
3. |
Harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 se vypočítá vynásobením množství účinných látek uvedených na trh za rok pro každou skupinu v tabulce 1 pomocí příslušného koeficientu pro nebezpečí uvedeného v řádku vi), po němž následuje agregace výsledků těchto výpočtů. |
|
4. |
Lze vypočítat množství účinných látek uvedených na trh pro každou skupinu a kategorii v tabulce 1.
Tabulka 1 Kategorizace účinných látek a koeficientů pro nebezpečí pro účely výpočtu harmonizovaného ukazatele rizika č. 1
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
5. |
Základní hodnota pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2011–2013. |
|
6. |
Výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 1 se vyjádří odkazem na základní hodnotu. |
|
7. |
Členské státy a Komise vypočítají a zveřejní harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 v souladu s čl. 15 odst. 2 a 4 směrnice 2009/128/ES za každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po skončení roku, pro nějž se harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 vypočítává. |
ODDÍL 3
Harmonizovaný ukazatel rizika č. 2: Harmonizovaný ukazatel rizika, který je založen na počtu povolení udělených podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009
|
1. |
Tento ukazatel je založen na počtu povolení udělených pro přípravky na ochranu rostlin podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009, který byl Komisi oznámen v souladu s čl. 53 odst. 1 uvedeného nařízení. Tyto údaje jsou zařazeny do 4 skupin, které jsou rozděleny do 7 kategorií. |
|
2. |
Pro výpočet harmonizovaného ukazatele rizika č. 2 se použijí tato obecná pravidla: a) harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 je založen na počtu povolení udělených podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009. Vypočítá se na základě zařazení účinných látek do 4 skupin a 7 kategorií uvedených v tabulce 2 tohoto oddílu; b) účinné látky ve skupině 1 (kategorie A a B) jsou látky uvedené v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011; c) účinné látky ve skupině 2 (kategorie C a D) jsou látky uvedené v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011; d) účinné látky ve skupině 3 (kategorie E a F) jsou látky uvedené v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011; e) účinné látky ve skupině 4 (kategorie G) jsou látky, které nejsou schváleny podle prováděcího nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze nařízení (EU) č. 540/2011; f) použijí se koeficienty uvedené v tabulce 2 řádku vi) tohoto oddílu. |
|
3. |
Harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 se vypočítá vynásobením počtu povolení udělených pro přípravky na ochranu rostlin podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 pro každou skupinu v tabulce 2 pomocí příslušného koeficientu pro nebezpečí uvedeného v řádku vi), po němž následuje agregace výsledků těchto výpočtů.
Tabulka 2 Kategorizace účinných látek a koeficientů pro nebezpečí pro účely výpočtu harmonizovaného ukazatele rizika č. 2
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
4. |
Základní hodnota pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2011–2013. |
|
5. |
Výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2 se vyjádří odkazem na základní hodnotu. |
|
6. |
Členské státy a Komise vypočítají a zveřejní harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 v souladu s čl. 15 odst. 2 a 4 směrnice 2009/128/ES za každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po skončení roku, pro nějž se harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 vypočítává. |
( 1 ) Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.
( 3 ) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.
( 6 ) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
( 7 ) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
( 8 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).