2009/100/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (Text s významem pro EHP)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 259 2.10.2009, s. 8)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016,	L 252	118	16.9.2016

---

▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/100/ES

ze dne 16. září 2009

o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

▼M1

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na plavidla používaná pro přepravu zboží na vnitrozemských vodních cestách s nosností 20 tun a více:

Touto směrnicí nejsou dotčena Pravidla pro inspekci plavby na Rýně ani Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN).

▼B

Článek 2

1.  Členské státy v potřebném rozsahu stanoví postupy nezbytné pro vydání lodních osvědčení.

Členský stát však může vyjmout z oblasti působnosti této směrnice plavidla, která neopouštějí vnitrozemské vodní cesty na jeho území.

2.  Lodní osvědčení vydává členský stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž se nachází jeho domovský přístav, a v ostatních případech členský stát, kde má vlastník plavidla bydliště nebo sídlo. Členský stát může požádat jiný členský stát o vydání lodního osvědčení pro plavidla provozovaná jeho státními příslušníky. Členské státy mohou přenést své pravomoci na schválené subjekty.

3.  Lodní osvědčení se vyhotovují v úředních jazycích orgánů Evropské unie; obsahují přinejmenším údaje uvedené v příloze a používají systém číslování uvedený v příloze I.

Článek 3

1.  S výhradou odstavců 3 až 6 uznává každý členský stát lodní osvědčení vydaná jiným členským státem, pokud jde o plavbu po jeho vnitrostátních vodních cestách, v souladu s článkem 2 na stejném základě, jako by je vydal sám.

2.  Odstavec 1 se použije, pouze pokud bylo lodní osvědčení vydáno nebo naposledy prodlouženo před méně než 5 lety a je dosud platné.

Lodní osvědčení vydané na základě nařízení o kontrole plavby na Rýně je přijímáno jako důkaz ve smyslu odstavců 3 a 5 po celou dobu jeho platnosti.

3.  Členské státy mohou požadovat splnění technických požadavků stanovených v nařízení o kontrole plavby na Rýně. Jako důkaz splnění mohou požadovat lodní osvědčení uvedené v odst. 2 druhém pododstavci.

▼M1

4.  Členské státy mohou požadovat, aby plavidla, která přepravují nebezpečné látky ve smyslu ADN, splňovala požadavky stanovené v uvedené dohodě. Jako důkaz mohou požadovat, aby bylo vydáno povolení podle uvedené dohody.

▼B

5.  Plavidla, která splňují požadavky stanovené v nařízení o kontrole plavby na Rýně, se mohou plavit po všech vnitrozemských vodních cestách Společenství. Důkazem splnění těchto požadavků může být lodní osvědčení uvedené v pododstavci 2 odstavce 2.

▼M1

Zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečných látek jsou na všech vodních cestách Společenství považovány za splněné, pokud plavidla splňují požadavky ADN. Důkazem může být povolení uvedené v odstavci 4.

▼B

6.  Členské státy mohou na námořních plavebních cestách požadovat splnění dalších podmínek rovnocenných těm, které musí splňovat jejich vlastní plavidla. Členské státy o svých námořních plavebních cestách informují Komisi, která na základě informací dodaných členskými státy vyhotoví jejich seznam.

Článek 4

1.  Každý členský stát může pozastavit platnost lodního osvědčení, které vydal.

2.  Každý členský stát může na svém území přerušit průjezd plavidla, pokud při jeho kontrole zjistí, že je v takovém stavu, že ohrožuje své okolí, a to do odstranění zjištěných závad. Průjezd plavidla může také přerušit, pokud při jeho kontrole zjistí, že plavidlo nebo jeho vybavení nesplňují podmínky stanovené v lodním osvědčení nebo případně v dalších dokumentech uvedených v článku 3.

3.  Členský stát, který přeruší průjezd plavidla nebo naznačí úmysl to udělat, nedojde-li k odstranění zjištěných závad, informuje o důvodech svého rozhodnutí příslušné orgány členského státu, které vydaly lodní osvědčení nebo jiné dokumenty uvedené v článku 3.

4.  Veškerá rozhodnutí přerušit průjezd plavidla přijatá na základě předpisů provádějících tuto směrnici musí být podrobně odůvodněna. Rozhodnutí se oznámí zúčastněné straně s uvedením informace o opravných prostředcích podle právních předpisů platných ve členských státech a o lhůtách pro jejich uplatnění.

Článek 5

Směrnice 76/135/EHS, ve znění směrnice uvedené v části A přílohy II, se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení zmíněné směrnice ve vnitrostátním právu uvedené v části B přílohy II.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 6

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

---

PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ ÚDAJE, KTERÉ MUSÍ LODNÍ OSVĚDČENÍ OBSAHOVAT

(uvedené v čl. 2 odst. 3)

Údaje se dělí do tří kategorií:

povinné

:

žádný zvláštní znak

požadované v případě potřeby

:

(×)

užitečné, ale nepovinné

:

(+)

---

PŘÍLOHA II

ČÁST A

ČÁST B

---

PŘÍLOHA III