2009/75/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/75/ES ze dne 13. července 2009 o ochranných konstrukcích chránících při převrácení kolových zemědělských a lesnických traktorů (statické zkoušky) (Text s významem pro EHP)

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/75/ES ze dne 13. července 2009 o ochranných konstrukcích chránících při převrácení kolových zemědělských a lesnických traktorů (statické zkoušky) (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 261, 3.10.2009, p.40)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	SMĚRNICE RADY 2013/15/EU ze dne 13. května 2013,	L 158	172	10.6.2013

---

▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/75/ES

ze dne 13. července 2009

o ochranných konstrukcích chránících při převrácení kolových zemědělských a lesnických traktorů (statické zkoušky)

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na traktory podle čl. 2 písm. j) směrnice 2003/37/ES, které mají tyto vlastnosti:

Článek 2

1.  Členské státy udělí ES schválení typu konstrukční části pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který splňuje požadavky na provedení a zkoušení stanovené v přílohách I až V.

2.  Členský stát, který udělí ES schválení typu konstrukční části, přijme nezbytná opatření, která v případě potřeby umožní ověřit shodu vyráběných zařízení se schváleným typem, podle potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států. Toto ověření se omezí na namátkovou kontrolu.

Článek 3

Pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který byl schválen podle článku 2, přidělí členské státy výrobci traktoru nebo ochranné konstrukce chránící při převrácení nebo jeho pověřenému zástupci značku ES schválení typu konstrukční části podle vzoru uvedeného v příloze VI.

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zabránily použití značek, které by mohly vést k záměně ochranných konstrukcí chránících při převrácení, jejichž typ byl schválen podle článku 2, s jinými zařízeními.

Článek 4

Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktoru z důvodů týkajících se provedení, jestliže jsou opatřeny značkou ES schválení typu konstrukční části.

Členský stát však může zakázat, aby byly na trh uváděny ochranné konstrukce chránící při převrácení, které jsou opatřeny značkou ES schválení typu konstrukční části, jestliže systematicky nevykazují shodu se schváleným typem.

O přijatých opatřeních dotyčný členský stát neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

Článek 5

Příslušný orgán každého členského státu zašle do jednoho měsíce příslušným orgánům ostatních členských států kopie certifikátů ES schválení typu konstrukční části podle vzoru v příloze VII pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení, pro který schválení typu udělil nebo udělit odmítl.

Článek 6

1.  Pokud členský stát, který udělil ES schválení typu konstrukční části, zjistí, že se více ochranných konstrukcí chránících při převrácení a jejich připevnění k traktoru, které jsou opatřeny stejnou značkou ES schválení typu konstrukční části, neshoduje se schváleným typem, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shoda vyráběných zařízení se schváleným typem.

O přijatých opatřeních, která mohou v případě vážné a opakující se neshody vést až k odejmutí ES schválení typu konstrukční části, uvědomí příslušný orgán dotyčného členského státu příslušné orgány ostatních členských států.

Tento orgán přijme stejná opatření, jestliže je o takové neshodnosti informován příslušnými orgány jiného členského státu.

2.  Příslušné orgány členských států se do jednoho měsíce vzájemně informují o každém odejmutí ES schválení typu konstrukční části s uvedením důvodů.

Článek 7

Každé rozhodnutí o odmítnutí nebo odejmutí ES schválení typu konstrukční části pro typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru nebo o zákazu jejich uvedení na trh nebo jejich užívání, učiněné na základě předpisů přijatých k provedení této směrnice, musí být podrobně odůvodněno.

Rozhodnutí se oznamuje dotčené osobě spolu s uvedením opravných prostředků dostupných podle platných právních předpisů členských států a o lhůtách pro jejich podání.

Článek 8

1.  Členské státy nesmějí odmítnout udělit ES schválení typu, vydat doklad uvedený v čl. 2 písm. u) směrnice 2003/37/ES ani udělit vnitrostátní schválení typu pro typ traktoru z důvodů týkajících se ochranných konstrukcí chránících při převrácení, pokud tyto konstrukce splňují požadavky stanovené v přílohách I až IX.

2.  Členské státy nesmějí vydat doklad uvedený v čl. 2 písm. u) směrnice 2003/37/ES pro typ traktoru, který nesplňuje požadavky této směrnice.

Členské státy mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu pro typ traktoru, který nesplňuje požadavky této směrnice.

Článek 9

Členské státy nesmějí odmítnout registraci ani zakázat prodej, první uvedení do provozu nebo užívání traktoru z důvodů týkajících se ochranných konstrukcí chránících při převrácení, pokud tyto konstrukce splňují požadavky stanovené v přílohách I až IX.

Článek 10

Při ES schvalování typu traktoru musí být každý traktor podle článku 1 opatřen ochrannou konstrukcí chránící při převrácení, která splňuje požadavky stanovené v přílohách I až IV.

Traktory ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/57/ES ze dne 13. července 2009 o ochranných konstrukcích chránících při převrácení kolových zemědělských a lesnických traktorů ( 6 ) však mohou být při ES schvalování typu traktoru opatřeny ochrannou konstrukcí chránící při převrácení, která splňuje požadavky stanovené v přílohách I až IV uvedené směrnice.

Článek 11

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků v přílohách I až IX technickému pokroku se přijímají postupem podle čl. 20 odst. 3 směrnice 2003/37/ES.

Článek 12

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 13

Směrnice 79/622/EHS ve znění aktů uvedených v části A přílohy X se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy X.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XI.

Článek 14

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2010.

Článek 15

Tato směrnice je určena členským státům.

---

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I	Podmínky pro ES schválení typu konstrukční části
PŘÍLOHA II	Podmínky zkoušení pevnosti ochranných konstrukcí a jejich připevnění k traktoru
PŘÍLOHA III	Zkušební postupy
PŘÍLOHA IV	Obrázky
PŘÍLOHA V	Vzor protokolu o zkouškách ochranné konstrukce (kabiny nebo ochranného rámu) pro ES schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru (statické zkoušky)
PŘÍLOHA VI	Značky
PŘÍLOHA VII	Vzor certifikátu ES schválení typu konstrukční části
PŘÍLOHA VIII	Podmínky pro udělení ES schválení typu traktoru
PŘÍLOHA IX	Vzor přílohy k certifikátu ES schválení typu traktoru z hlediska pevnosti ochranných konstrukcí (kabiny nebo ochranného rámu) a pevnosti jejich připevnění k traktoru (statické zkoušky)
PŘÍLOHA X	Část A: Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn Část B: Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu
PŘÍLOHA XI	Srovnávací tabulka

---

PŘÍLOHA I

Podmínky pro ES schválení typu konstrukční části

1.   DEFINICE

2.   OBECNÉ POŽADAVKY

3.   ŽÁDOST O ES SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

4.   ZNAČENÍ

---

PŘÍLOHA II

Podmínky zkoušení pevnosti ochranných konstrukcí a jejich připevnění k traktorům

1.   OBECNÉ POŽADAVKY

1.1   Účel zkoušek

Účelem zkoušek prováděných pomocí speciálních zařízení je simulace zatížení, kterým je ochranná konstrukce vystavena při převrácení traktoru. Tyto zkoušky, popsané v příloze III, musí umožnit posouzení pevnosti ochranné konstrukce a součástí, kterými je připevněna k traktoru, jakož i všech konstrukčních dílů traktoru, které zkušební zatížení přenášejí.

1.2   Příprava zkoušek

1.2.1

Ochranná konstrukce musí odpovídat specifikacím pro sériovou výrobu. Musí být připevněna způsobem, který předepsal výrobce, k jednomu z traktorů, pro něž je určena. Ke zkouškám se nevyžaduje kompletní traktor; ochranná konstrukce a konstrukční díly traktoru, k nimž je pro zkoušky připevněna, však musí tvořit funkční jednotku, dále označovanou „sestava“.

1.2.2

Sestava se připevní k základové desce tak, aby prvky, které spojují sestavu se základovou deskou, se pod zatížením ve vztahu vůči ochranné konstrukci významně nedeformovaly. Způsob připevnění sestavy k základové desce nesmí změnit pevnost sestavy.

1.2.3

Sestava musí být podepřena a upevněna nebo upravena tak, aby veškerá zkušební energie byla pohlcena ochrannou konstrukcí a prvky jejího připevnění k tuhým konstrukčním dílům traktoru. 1.2.3.1 Ke splnění požadavků bodu 1.2.3 musí být provedena úprava, kterou se zablokují veškeré systémy odpružení traktoru za jízdy, aby nepohlcovaly ani zlomek zkušební energie.

1.2.4

Ke zkouškám musí být traktor opatřen všemi konstrukčními díly sériové výroby, které mohou ovlivňovat pevnost ochranné konstrukce nebo které mohou být pro zkoušku pevnosti nezbytné. Rovněž musí být namontovány konstrukční díly, které mohou ohrožovat chráněný prostor, aby bylo možné ověřit splnění požadavků podle bodu 4. Ke zkouškám se odstraní všechny konstrukční díly, které řidič může sám odstranit. Je-li možné při užívání traktoru nechat dveře a okna otevřené nebo je odstranit, musí při zkouškách zůstat otevřené nebo se musí odstranit, aby nezvyšovaly pevnost ochranné konstrukce. Pokud okna a dveře v této poloze představují při převrácení traktoru nebezpečí pro řidiče, musí se tato skutečnost uvést v protokolu o zkouškách.

1.3   Hmotnost traktoru

Hodnota referenční hmotnosti mt použitá ve vzorcích pro výpočet množství energie a tlakové síly (viz příloha III) se přinejmenším rovná hodnotě podle bodu 2.1.1 přílohy I směrnice 2003/37/ES (tj. bez volitelného příslušenství, avšak včetně chladicí kapaliny, mazadel, paliva, nářadí a řidiče) s přičtením ochranné konstrukce a s odečtením 75 kg.

Není zahrnuto volitelné přední nebo zadní závaží, kapalina v pneumatikách, nesené přístroje a zařízení nebo jakékoli speciální příslušenství.

2.   PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ

2.1   Zkoušky vodorovným zatěžováním (zatěžováním z boku a podélným zatěžováním)

2.1.1

Materiály, zařízení a prostředky pro připoutání umožňující spolehlivé připevnění sestavy k základové desce, nezávisle na pneumatikách, jsou-li namontovány.

2.1.2

Zařízení pro působení vodorovnou silou na ochrannou konstrukci přes tuhý nosník podle obrázků 1 a 2 v příloze IV. 2.1.2.1 Rozměr tuhého nosníku ve svislém směru je 150 mm. 2.1.2.2 Je třeba zabezpečit, aby se zatížení mohlo ve směru kolmém ke směru zatěžování rovnoměrně rozložit podél nosníku, jehož délka se rovná přesnému násobku 50 mezi 250 a 700 mm. 2.1.2.3 Hrany nosníku, které jsou ve styku s ochrannou konstrukcí, musí být zaobleny s poloměrem zaoblení nejvýše 50 mm. 2.1.2.4 Musí být použity univerzální nebo jim rovnocenné klouby, které zajistí, aby zatěžovací zařízení neuvádělo ochrannou konstrukci do otáčivého pohybu nebo do posuvného pohybu v jiném směru než ve směru zatěžování. 2.1.2.5 Jestliže část ochranné konstrukce, na kterou má zatížení působit, není vodorovnou rovinou kolmou ke směru působícího zatížení, vyplní se mezera tak, aby se zatížení rozložilo po délce této části.

2.1.3

Zařízení, kterým lze v mezích technických možností měřit energii pohlcenou ochrannou konstrukcí a tuhými díly traktoru, k němuž je připevněna, například měřením síly ve směru jejího působení a odpovídajícího posunutí určitého bodu na podvozku traktoru.

2.1.4

Zařízení umožňující prokázat, že během zkoušky nebyl narušen chráněný prostor. Může být použito zařízení podle obrázků 6a, 6b a 6c v příloze IV.

2.2   Zkoušky tlakem (na zadní a přední část ochranné konstrukce)

2.2.1

Materiály, zařízení a prostředky pro připoutání, umožňující spolehlivé připevnění sestavy k základové desce, nezávisle na pneumatikách.

2.2.2

Zařízení pro vyvození síly působící svisle na ochrannou konstrukci podle obrázku 3 v příloze IV, včetně tuhého přítlačného nosníku šířky 250 mm.

2.2.3

Zařízení pro měření celkové svisle působící síly.

2.2.4

Zařízení umožňující prokázat, že během zkoušky nebyl narušen chráněný prostor. Může být použito zařízení podle obrázků 6a, 6b a 6c v příloze IV.

2.3   Přípustná nepřesnost měření

2.3.1

Rozměry: ± 3 mm.

2.3.2

Deformace: ± 3 mm.

2.3.3

Hmotnost traktoru: ± 20 kg.

2.3.4

Zatížení a síly: ± 2 %.

2.3.5

Směr zatěžování: odchylka od vodorovného a svislého směru podle přílohy III: — na začátku zkoušky při nulovém zatížení: ± 2°, — během zkoušky pod zatížením: 10° nad a 20° pod vodorovnou rovinou. Tyto odchylky je třeba udržovat co nejmenší.

3.   ZKOUŠKY

3.1   Obecné požadavky

3.1.1   Pořadí zkoušek

3.1.1.1

Zkoušky se provádějí v tomto pořadí: 3.1.1.1.1 Podélné zatěžování (příloha III, bod 1.2): U traktorů, u nichž nejméně 50 % hmotnosti podle bodu 1.3 spočívá na zadních kolech, se podélné zatěžování provádí zezadu (případ 1). U ostatních traktorů se podélné zatěžování provádí zepředu (případ 2). 3.1.1.1.2 První zkouška tlakem První zkouška tlakem se provádí na stejném konci ochranné konstrukce, na kterém byla provedena zkouška podélným zatěžováním, tj.: — v případě 1 na zadní části (příloha III, bod 1.5), nebo — v případě 2 na přední části (příloha III, bod 1.6). 3.1.1.1.3 Zatěžování z boku (příloha III, bod 1.3) 3.1.1.1.4 Druhá zkouška tlakem Druhá zkouška tlakem se provádí na opačném konci ochranné konstrukce, než na kterém byla provedena zkouška podélným zatěžováním, tj.: — v případě 1 na přední části (příloha III, bod 1.6), nebo — v případě 2 na zadní části (příloha III, bod 1.5). 3.1.1.1.5 Druhé podélné zatěžování (příloha III, bod 1.7) Druhé podélné zatěžování se provádí u traktorů vybavených sklápěcí ochrannou konstrukcí, jestliže první podélné zatěžování (bod 3.1.1.1.1) nebylo provedeno ve směru, ve kterém se ochranná konstrukce sklápí.

3.1.1.2

Jestliže se během zkoušky kterýkoli prvek upevnění poruší nebo posune, zkouška se opakuje.

3.1.1.3

Během zkoušek se nesmějí provádět žádné opravy nebo úpravy traktoru nebo ochranné konstrukce.

3.1.2   Rozchod kol

Kola se odmontují nebo se rozchod kol nastaví tak, aby během zkoušek nemohla kola přijít do styku s ochrannou konstrukcí.

3.1.3   Odstranění konstrukčních dílů, které nemohou být nebezpečné

Spolu s traktorem musí být ke kontrole dodány všechny konstrukční díly traktoru a ochranné konstrukce, které jako kompletní jednotky představují ochranu řidiče, včetně ochrany proti povětrnostním vlivům.

Zkoušená ochranná konstrukce nemusí být vybavena předními, bočními a zadními okny z bezpečnostního skla nebo podobného materiálu, jakož i veškerými odnímatelnými deskami, zařízením a příslušenstvím, které nepřispívají k pevnosti konstrukce a v případě převrácení nemohou být nijak nebezpečné.

3.1.4   Měřicí přístroje

Ochranná konstrukce se vybaví přístroji, které jsou nutné k získání potřebných údajů pro sestrojení diagramu síla-deformace (obrázek 4 v příloze IV). V každé fázi zkoušky se měří a zaznamenává celková a trvalá deformace ochranné konstrukce (obrázek 5 v příloze IV).

3.1.5   Směr zatěžování

U traktorů, jejichž sedadlo není ve střední rovině traktoru, nebo při nesymetrické pevnosti ochranné konstrukce se zatěžování z boku provádí na té straně, kde s větší pravděpodobností dojde v průběhu zkoušek k narušení chráněného prostoru (viz též bod 1.3 v příloze III).

4.   PODMÍNKY PRO SCHVÁLENÍ

4.1

Ochranná konstrukce, která byla předložena k ES schválení typu konstrukční části, se pokládá za vyhovující požadavkům vztahujícím se na pevnost, jestliže splňuje tyto podmínky: 4.1.1 V průběhu zkoušek podle bodů 1.2, 1.3, 1.5, 1.6 a popřípadě bodu 1.7 přílohy III nepronikla ochranná konstrukce do žádné části chráněného prostoru popsaného v bodě 3.2 přílohy III ani žádná část chráněného prostoru z ochranné konstrukce nevyčnívá. Jestliže se provádí zkouška přetížením, pak síla působící ve fázi, kdy je pohlceno stanovené množství energie, musí být větší než 0,8 násobek největší síly, jaké bylo dosaženo v průběhu jak hlavní zkoušky, tak dotyčné zkoušky přetížením (obrázky 4b a 4c v příloze IV). 4.1.2 Během zkoušek nesmí ochranná konstrukce způsobovat jakékoli namáhání konstrukce sedadla. 4.1.3 V okamžiku, kdy je při každé předepsané zkoušce vodorovným zatěžováním dosaženo potřebného množství energie, musí být síla větší než 0,8 Fmax.

4.2	Mimo to řidič nesmí být ohrožen žádným dalším prvkem, např. nedostatečným čalouněním stropu kabiny nebo míst, kam může řidič hlavou narazit.

5.   ZKUŠEBNÍ PROTOKOL

5.1

K certifikátu ES schválení typu konstrukční části podle přílohy VII musí být přiložen zkušební protokol. Vzor protokolu je uveden v příloze V. Protokol musí obsahovat tyto údaje: 5.1.1 Celkový popis tvaru a provedení ochranné konstrukce (závazné rozměry jsou uvedeny v příloze V), včetně údajů týkajících se způsobu zajištění normálního vstupu a výstupu a nouzového výstupu, systému vytápění a větrání a dalšího příslušenství, pokud může ovlivňovat chráněný prostor nebo být nebezpečné. 5.1.2 Údaje o zvláštním zařízení, jako je zařízení, které brání opakovanému převracení traktoru. 5.1.3 Stručný popis čalounění vnitřku. 5.1.4 Údaje o typu čelního skla a použitém materiálu, popřípadě o jeho označení značkou ES schválení typu nebo jinou.

5.2	Jestliže se ES schválení typu konstrukční části rozšiřuje pro další typy traktorů, musí protokol obsahovat přesný odkaz na protokol k původnímu ES schválení typu konstrukční části, jakož i přesné údaje týkající se požadavků podle bodu 3.4 přílohy I.

5.3	V protokolu musí být přesně uveden typ traktoru (tovární značka, typ, obchodní označení apod.), který byl použit ke zkouškám, a typy, pro které je ochranná konstrukce určena.

6.   ZNAČKY

mt

=

referenční hodnota hmotnosti traktoru (kg) podle bodu 1.3.

D

=

deformace ochranné konstrukce (mm) v bodě působícího zatížení a v jeho směru.

D’

=

deformace konstrukce (mm) odpovídající vypočtenému potřebnému množství energie.

F

=

statická zatěžovací síla (N).

Fmax

=

největší statická zatěžovací síla (N) dosažená během zatěžování, s výjimkou zkoušky přetížením.

F’

=

síla odpovídající vypočtenému potřebnému množství energie.

F-D

=

křivka síla/deformace.

Eis

=

přivedená energie k pohlcení při zatěžování z boku (J).

Eil 1

=

přivedená energie k pohlcení při podélném zatěžování (J).

Eil 2

=

přivedená energie k pohlcení při druhém podélném zatěžování (J).

Fr

=

síla působící na zadní část ochranné konstrukce při zkoušce tlakem (N).

Ff

=

síla působící na přední část ochranné konstrukce při zkoušce tlakem (N).

---

PŘÍLOHA III

ZKUŠEBNÍ POSTUPY

1.   VODOROVNÉ ZATĚŽOVÁNÍ A ZKOUŠKY TLAKEM

1.1   Obecná ustanovení pro zkoušky vodorovným zatěžováním

1.1.1

Zatížení působící na ochrannou konstrukci se rozloží prostřednictvím tuhého nosníku podle přílohy II bodu 2.1.2, umístěného kolmo ke směru působícího zatížení; nosník může být opatřen zařízením, které brání jeho posunutí do strany. Rychlost deformace pod zatížením nesmí být větší než 5 mm/s. Během působení zatížení se současně měří F a D po každém přírůstku deformace 15 mm nebo menším, k zajištění přesnosti měření. Po začátku zatěžování se zatížení nesmí snížit, dokud zkouška není dokončena; je však přípustné v případě potřeby růst zatížení přerušit, např. k záznamu měření.

1.1.2

Je-li konstrukční prvek, na který působí zatížení, zakřiven, musí být dodržena ustanovení bodu 2.1.2.5 přílohy II. Působení zatížení však musí být v souladu s požadavky výše uvedeného bodu 1.1.1 a bodu 2.1.2 přílohy II.

1.1.3

Jestliže v místě působícího zatížení neexistuje příčný konstrukční prvek, může být použit pomocný nosník, který nesmí zvyšovat pevnost ochranné konstrukce.

1.1.4

Po skončení každé zkoušky se po odtížení provádí vizuální prohlídka ochranné konstrukce. Jestliže během zatěžování vzniknou lomy nebo praskliny, provede se zkouška přetížením podle níže uvedeného bodu 1.4, dříve než se přikročí k dalšímu zatěžování v pořadí zkoušek podle přílohy II bodu 3.1.1.1.

1.2   Podélné zatěžování (obrázek 2 v příloze IV)

Zatížení působí vodorovně a rovnoběžně se svislou střední rovinou traktoru.

V případě traktorů, u nichž nejméně 50 % hmotnosti podle přílohy II bodu 1.3 spočívá na zadních kolech, působí podélné zatížení zezadu a zatížení z boku na protilehlých stranách střední podélné roviny ochranné konstrukce. V případě traktorů, u nichž nejméně 50 % hmotnosti spočívá na předních kolech, působí podélné zatížení na stejné straně střední podélné roviny ochranné konstrukce jako zatížení z boku.

Zatížení působí na nejvyšší příčný konstrukční prvek ochranné konstrukce (tj. na tu část, která by v případě nehody, při níž se traktor převrátí, pravděpodobně první narazila na zem).

Bod působení zatížení leží ve vzdálenosti rovné jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce od vnějšího rohu. Šířka ochranné konstrukce je vzdálenost mezi dvěma přímkami, které jsou rovnoběžné se svislou střední rovinou traktoru a dotýkají se vnějších krajních bodů ochranné konstrukce ležících ve vodorovné rovině procházející nejvyššími body příčných konstrukčních prvků horní části ochranné konstrukce.

Délka nosníku pro aplikaci zatížení nesmí být menší než jedna třetina (výše popsané) šířky ochranné konstrukce a nesmí tuto nejmenší hodnotu přesahovat o více než 49 mm.

Podélné zatížení působí zezadu nebo zepředu podle bodu 3.1.1.1 přílohy II.

Zkouška se přeruší, jakmile:

1.3   Zatěžování z boku (obrázek 1 v příloze IV)

Zatížení působí vodorovně a kolmo ke svislé střední rovině traktoru. Zatížení působí na horní okraj ochranné konstrukce v bodě vzdáleném 300 mm před vztažným bodem sedadla umístěného v krajní zadní poloze podle bodu 2.3.1 uvedeného níže. Má-li ochranná konstrukce na straně, která by při převrácení traktoru na bok první narazila na zem, vyčnívající prvek, působí zatížení na tento bod. V případě traktoru s otočným sedadlem a volantem se zatížení aplikuje na horní okraj ochranné konstrukce uprostřed mezi oběma vztažnými body sedadla.

Délka nosníku pro aplikaci zatížení se volí podle potřeby, avšak ne více než 700 mm.

Zkouška se přeruší, jakmile:

1.4   Zkouška přetížením (obrázky 4a, 4b a 4c v příloze IV)

1.4.1

Zkouška přetížením musí být provedena, jestliže během posledních 5 % dosažené deformace, při níž bylo potřebné množství energie pohlceno ochrannou konstrukcí, poklesne síla o více než 3 % (obrázek 4b).

1.4.2

Zkouška přetížením spočívá v postupném zvyšování vodorovného zatížení vždy o 5 % původního potřebného množství energie až po maximum 20 % přidané energie (obrázek 4c). 1.4.2.1 Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, jestliže po každém přírůstku potřebné energie o 5, 10 nebo 15 % síla během 5 % přírůstku energie poklesne o méně než 3 % a zůstane větší než 0,8 Fmax. 1.4.2.2 Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, jestliže poté, co ochranná konstrukce pohltila 20 % přidané energie, je síla větší než 0,8 Fmax. 1.4.2.3 Při zkoušce přetížením jsou přípustné další lomy nebo praskliny nebo proniknutí ochranné konstrukce do chráněného prostoru nebo ztráta její ochranné funkce v důsledku pružné deformace. Avšak po odtížení nesmí ochranná konstrukce pronikat do chráněného prostoru, který musí být plně chráněn.

1.5   Zkouška tlakem na zadní část

Nosník se položí přes nejvyšší zadní konstrukční prvky ochranné konstrukce, přičemž výslednice tlakových sil leží ve svislé podélné vztažné rovině. Působící síla Fr = 20 mt.

Jestliže zadní část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nedeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou partií zadní části traktoru, která je schopna unést hmotnost vozidla při jeho převrácení. Působení síly se pak zastaví a traktor nebo zatěžovací síla se přemístí tak, aby nosník doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opíral plně převrácený traktor. Potom se působí silou Fr.

Působení síly Fr pokračuje ještě nejméně 5 s od okamžiku, kdy se deformace pozorovaná prostým okem plně ustálí.

Zkouška se přeruší, jakmile ochranná konstrukce pronikne do chráněného prostoru nebo přestane chráněný prostor ochraňovat.

1.6   Zkouška tlakem na přední část

Nosník se položí přes nejvyšší přední konstrukční prvky ochranné konstrukce, přičemž výslednice tlakových sil leží ve svislé podélné vztažné rovině. Působící síla Ff = 20 mt.

Jestliže přední část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nedeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou částí předku traktoru, která je schopna unést hmotnost vozidla při jeho převrácení. Působení síly se pak zastaví a traktor nebo zatěžovací síla se přemístí tak, aby nosník doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opíral plně převrácený traktor. Potom se působí silou Ff.

Působení síly Ff pokračuje ještě nejméně 5 s od okamžiku, kdy se deformace pozorovaná prostým okem plně ustálí.

Zkouška se přeruší, jakmile ochranná konstrukce pronikne do chráněného prostoru nebo přestane chráněný prostor ochraňovat.

1.7   Druhé podélné zatěžování

Zatížení působí vodorovně a rovnoběžně se svislou střední rovinou traktoru.

Druhé podélné zatěžování se provádí zezadu nebo zepředu podle bodu 3.1.1.1 přílohy II.

Zatížení působí v opačném směru než při podélném zatěžování podle bodu 1.2 a na roh, který je nejvíce vzdálený od místa podélného zatěžování podle bodu 1.2.

Zatížení působí na nejvyšší příčný konstrukční prvek ochranné konstrukce (tj. na tu část, která by v případě nehody, při níž se traktor převrátí, narazila na zem).

Bod působení zatížení leží ve vzdálenosti rovné jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce od vnějšího rohu. Šířka ochranné konstrukce je vzdálenost mezi dvěma přímkami, které jsou rovnoběžné se svislou střední rovinou traktoru a dotýkají se vnějších krajních bodů ochranné konstrukce ležících ve vodorovné rovině procházející nejvyššími body příčných konstrukčních prvků horní části ochranné konstrukce.

Délka nosníku pro aplikaci zatížení nesmí být menší než jedna třetina (výše popsané) šířky ochranné konstrukce a nesmí tuto nejmenší hodnotu přesahovat o více než 49 mm.

Zkouška se přeruší, jakmile:

2.   CHRÁNĚNÝ PROSTOR

2.1

Chráněný prostor je znázorněn na obrázku 6 v příloze IV; je definován ve vztahu ke svislé vztažné rovině proložené traktorem po celé jeho délce a procházející vztažným bodem sedadla podle bodu 2.3 a středem volantu. Předpokládá se, že během působení zatížení se tato vztažná rovina pohybuje vodorovně spolu se sedadlem a volantem, avšak zůstává kolmá k podlaze traktoru nebo ochranné konstrukce, je-li ochranná konstrukce namontována pružným způsobem. Je-li volant přestavitelný, nastaví se do normální polohy pro řízení vsedě.

2.2

Hranice chráněného prostoru jsou pak vymezeny: 2.2.1 dvěma svislými rovinami, které jsou vzdáleny 250 mm na každou stranu od vztažné roviny a sahají do výšky 300 mm nad vztažný bod sedadla; 2.2.2 dvěma rovnoběžnými rovinami, které se zvedají od horního okraje roviny definované v bodě 2.2.1 do největší výšky 900 mm nad vztažným bodem sedadla a jsou zešikmeny tak, že horní okraj roviny na straně, na kterou působí zatížení z boku, je vzdálen od vztažné roviny nejméně 100 mm; 2.2.3 vodorovnou rovinou ve výšce 900 mm nad vztažným bodem sedadla; 2.2.4 nakloněnou rovinou, která je kolmá ke vztažné rovině a prochází bodem, který je přímo nad vztažným bodem sedadla ve výšce 900 mm, a krajním zadním bodem opěradla sedadla; 2.2.5 plochou, v případě nutnosti zakřivenou, která prochází řadou úseček kolmých ke vztažné rovině a prostírá se od krajního zadního bodu sedadla, kde se stýká s opěradlem, směrem dolů po celé šířce opěradla; 2.2.6 válcovou plochou o poloměru 120 mm, která je kolmá ke vztažné rovině a tečná k rovinám definovaným v bodech 2.2.3 a 2.2.4; 2.2.7 válcovou plochou o poloměru 900 mm, která je kolmá ke vztažné rovině, v bodě ležícím 150 mm před vztažným bodem sedadla tečně navazuje na rovinu definovanou v bodě 2.2.3 a pokračuje 400 mm dopředu; 2.2.8 nakloněnou rovinou, která je kolmá ke vztažné rovině, vychází z předního okraje plochy definované v bodě 2.2.7 a prochází ve vzdálenosti 40 mm od volantu. V případě vysoké polohy volantu je tato rovina nahrazena rovinou tečnou k ploše definované v bodě 2.2.7; 2.2.9 svislou rovinou, která je kolmá ke vztažné rovině a prochází před volantem ve vzdálenosti 40 mm; 2.2.10 vodorovnou rovinou procházející vztažným bodem sedadla; 2.2.11 v případě traktoru s otočným sedadlem a volantem je chráněný prostor kombinací obou chráněných prostorů stanovených pro obě polohy volantu a sedadla; 2.2.12 v případě traktoru, který může být vybaven volitelnými sedadly, se při zkouškách použije kombinace chráněných prostorů daných vztažnými body sedadla pro všechny navržené polohy sedadel. Do tohoto kombinovaného chráněného prostoru daného různými vztažnými body sedadla nesmí ochranná konstrukce proniknout; 2.2.13 je-li po provedení zkoušek navrženo nové volitelné sedadlo, stanoví se výpočtem, zda se chráněný prostor okolo vztažného bodu nového sedadla nalézá uvnitř chráněného prostoru stanoveného dříve. Pokud tomu tak není, musí se provést nová zkouška.

2.3

Poloha sedadla a vztažný bod sedadla 2.3.1 Pro účely určení chráněného prostoru podle bodu 2.1 je sedadlo v krajním zadním bodě rozsahu svého vodorovného nastavení. Nastaví se do nejvyšší polohy rozsahu svislého nastavení, pokud je nezávislé na nastavení vodorovné polohy sedadla. Vztažný bod sedadla se stanoví pomocí zařízení znázorněného na obrázcích 7 a 8 v příloze IV, umožňujícího simulovat zatížení sedadla řidičem. Zařízení se skládá z desky sedadla a desek opěradla. Spodní deska opěradla je otočně připevněna v oblasti sedacích kostí (A) a beder (B), přičemž kloub (B) je výškově stavitelný. 2.3.2 Vztažným bodem sedadla je bod ve střední podélné rovině sedadla, ve kterém se tečná rovina spodní části opěradla protíná s vodorovnou rovinou. Tato vodorovná rovina protíná ve vzdálenosti 150 mm před vztažným bodem sedadla spodní plochu základní desky sedadla. 2.3.3 Je-li sedadlo opatřeno systémem odpružení, ať již se zařízením na přizpůsobení hmotnosti řidiče, nebo bez něj, nastaví se sedadlo do střední polohy zdvihu systému odpružení. Zařízení se umístí na sedadlo. Pak se zatíží silou 550 N v bodě 50 mm před kloubem (A) a obě desky opěradla se lehce tangenciálně přitlačí k opěradlu sedadla. 2.3.4 Není-li možné určit přesně tečny k oběma plochám opěradla (nad bederní krajinou a pod ní), postupuje se tímto způsobem: 2.3.4.1 není-li možné určit přesně tečnu ke spodní části opěradla, spodní deska opěradla se ve svislé poloze lehce přitlačí k opěradlu sedadla; 2.3.4.2 není-li možné určit přesně tečnu k horní části opěradla: kloub (B) se nastaví na výšku 230 mm nad vztažným bodem sedadla, přičemž spodní deska opěradla je ve svislé poloze. Obě desky opěradla se pak lehce tangenciálně přitlačí k opěradlu sedadla.

3.   PROVÁDĚNÉ KONTROLY A MĚŘENÍ

3.1   Chráněný prostor

Během každé zkoušky ochranné konstrukce se ověřuje, zda některá její část nepronikla do chráněného prostoru okolo sedadla řidiče, definovaného v bodě 2.1. Mimo to se ověřuje, zda některá část chráněného prostoru nepřestala být ochrannou konstrukcí chráněna. Předpokládá se, že takový případ nastane, když po převrácení traktoru ve směru, kterým působilo zatížení, některá část chráněného prostoru přijde do styku se základovou deskou. U pneumatik a rozchodu kol se přitom berou v úvahu nejmenší hodnoty udané výrobcem pro jejich nastavení.

3.2   Trvalá deformace

Po ukončení zkoušek se zjistí trvalá deformace ochranné konstrukce. Za tímto účelem se před zahájením zkoušek zaznamená poloha hlavních prvků ochranné konstrukce vůči vztažnému bodu sedadla.

---

PŘÍLOHA IV

OBRÁZKY

Obrázek 1

:

Bod působení zatížení z boku

Obrázek 2

:

Bod působení podélného zatížení zezadu

Obrázek 3

:

Příklad uspořádání pro zkoušku tlakem

Obrázek 4a

:

Křivka síla/deformace – zkouška přetížením není nutná

Obrázek 4b

:

Křivka síla/deformace – zkouška přetížením je nutná

Obrázek 4c

:

Křivka síla/deformace – pokračující zkouška přetížením

Obrázek 5

:

Schematické znázornění významu termínů trvalé, pružné a celkové deformace

Obrázek 6a

:

Chráněný prostor v pohledu ze strany

Obrázek 6b

:

Chráněný prostor v pohledu zezadu/zepředu

Obrázek 6c

:

Chráněný prostor v izometrickém znázornění

Obrázek 7

:

Zařízení pro stanovení vztažného bodu sedadla

Obrázek 8

:

Metoda pro stanovení vztažného bodu sedadla

Obrázek 3

Příklad uspořádání pro zkoušku tlakem

Obrázek 4a

Křivka síla/deformace – zkouška přetížením není nutná

Obrázek 4b

Křivka síla/deformace – zkouška přetížením je nutná

Obrázek 4c

Křivka síla/deformace – pokračující zkouška přetížením

Obrázek 5

Schematické znázornění významu termínů trvalé, pružné a celkové deformace

Obrázek 6a

Chráněný prostor v pohledu ze strany

Obrázek 6b

Chráněný prostor v pohledu zezadu/zepředu

Obrázek 6c

Chráněný prostor v izometrickém znázornění

Obrázek 7

Zařízení pro stanovení vztažného bodu sedadla

Obrázek 8

Metoda pro stanovení vztažného bodu sedadla

---

PŘÍLOHA V

---

PŘÍLOHA VI

ZNAČKY

Značka ES schválení typu konstrukční části se skládá z obdélníku, ve kterém je vepsáno malé písmeno „e“ a rozlišovací číslo členského státu, který udělil schválení typu konstrukční části:

1pro Německo,

2pro Francii,

3pro Itálii,

4pro Nizozemsko,

5pro Švédsko,

6pro Belgii,

7pro Maďarsko,

8pro Českou republiku,

9pro Španělsko,

11pro Spojené království,

12pro Rakousko,

13pro Lucembursko,

17pro Finsko,

18pro Dánsko,

19pro Rumunsko,

20pro Polsko,

21pro Portugalsko,

23pro Řecko,

24pro Irsko,

▼M1

25pro Chorvatsko,

▼B

26pro Slovinsko,

27pro Slovensko,

29pro Estonsko,

32pro Lotyšsko,

34pro Bulharsko,

36pro Litvu,

49pro Kypr,

50pro Maltu,

a z čísla ES schválení typu konstrukční části umístěného v blízkosti obdélníku a odpovídajícího číslu vydaného certifikátu ES schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti daného typu ochranné konstrukce chránící při převrácení a pevnosti jejího připevnění k traktoru.

Příklad značky ES schválení typu konstrukční části

Značka ES schválení typu konstrukční části se doplňuje symbolem „S“.

Vysvětlivky

:

Ochranná konstrukce opatřená výše uvedenou značkou ES schválení typu konstrukční části je konstrukcí, které bylo uděleno ES schválení typu konstrukční části v Německu (e 1) pod číslem 1471.

---

PŘÍLOHA VII

---

PŘÍLOHA VIII

Podmínky pro udělení ES schválení typu traktoru

---

PŘÍLOHA IX

---

PŘÍLOHA X

ČÁST A

ČÁST B

---

PŘÍLOHA XI

---

( 1 ) Úř. věst. C 211, 19.8.2008, s. 17.

( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. června 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. června 2009.

( 3 ) Úř. věst. L 179, 17.7.1979, s. 1.

( 4 ) Viz část A přílohy X.

( 5 ) Úř. věst. L 171, 9.7.2003, s. 1.

( 6 ) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.