2008/92/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES ze dne 22. října 2008 o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 298, 7.11.2008, s. 9-19	Druh předpisu:	Směrnice
Přijato:	22. října 2008	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	27. listopadu 2008	Nabývá účinnosti:	27. listopadu 2008
Platnost předpisu:	Zrušen předpisem (EU) 2016/1952	Pozbývá platnosti:	1. března 2017

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/92/ES

ze dne 22. října 2008

o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 90/377/EHS ze dne 29. června 1990 o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům (2) byla několikrát podstatně změněna (3). Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

(2)	Transparentnost cen energie, nakolik zlepšuje podmínky pro nerušenou hospodářskou soutěž v rámci společného trhu, je nezbytná pro dosažení řádného fungování vnitřního trhu s energií.

(3)	Transparentnost může napomáhat k tomu, aby bylo odstraněno znevýhodnění odběratelů tím, že jim je umožněno vybrat si svobodně mezi různými zdroji energie a mezi různými dodavateli.

(4)	V současné době se stupeň transparentnosti liší v závislosti na každém zdroji energie a na každém členském státu či každém regionu Společenství, což má nepříznivý vliv na vytváření jednotného trhu s energií.

(5)	Cena placená průmyslem ve Společenství za energii, kterou používá, je jedním z faktorů, který ovlivňuje jeho konkurenceschopnost, a proto by údaje o cenách měly být důvěrné.

(6)	Systém standardních odběratelů používaný Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostat) v jeho cenových publikacích a systém cen, které mají být zavedeny pro hlavní velkoodběratele elektřiny, zajišťují, aby transparentnost nebyla překážkou pro ochranu údajů.

(7)	Je nezbytné rozšířit kategorie odběratelů používané Eurostatem jen do takové míry, aby informace o odběratelích zůstaly reprezentativní.

(8)	Tímto způsobem se dosáhlo transparentnosti cen pro konečné odběratele bez ohrožení nezbytné ochrany informací u smluv. Pro respektování ochrany informací musí u ceny, která má být zveřejněna, existovat v dané spotřební kategorii přinejmenším tři zákazníci.

(9)	Informace týkající se množství plynu a elektřiny spotřebovaného průmyslem u konečných odběratelů energie rovněž umožní srovnání, která mají být provedena s jinými zdroji energie (ropa, uhlí, fosilní a obnovitelné zdroje energie) a s dalšími odběrateli.

(10)	Pro podniky dodávající plyn a elektřinu a pro velkoodběratele plynu a elektřiny zůstávají nezávisle na uplatnění této směrnice v platnosti pravidla o hospodářské soutěži podle Smlouvy a Komise proto může požadovat poskytování informací o cenách a o podmínkách prodeje.

(11)	Znalost platných cenových systémů tvoří součást transparentnosti cen.

(12)	Informovanost o rozdělení odběratelů podle kategorií a podle odpovídajících tržních podílů tvoří také součást transparentnosti cen.

(13)

Informování Eurostatu o cenách a podmínkách prodeje odběratelům a o používaných cenových systémech společně s rozdělením odběratelů podle odběratelské kategorie by mělo zajistit Komisi dostatečné informace k tomu, aby v případě nutnosti s ohledem na situaci na vnitřním trhu s energií rozhodla o vhodných opatřeních nebo návrzích.

(14)	Údaje poskytnuté Eurostatu budou spolehlivější, jestliže je budou podniky sbírat samy.

(15)	Pro zajištění transparentnosti cen je důležitá informovanost o zdanění a o jiných poplatcích v každém členském státě.

(16)	Musí být umožněna kontrola spolehlivosti údajů poskytnutých Eurostatem.

(17)	Předpokladem pro dosažení transparentnosti je zveřejnění a šíření cen a cenových systémů mezi zákazníky v co nejširší míře.

(18)	Pro dosažení transparentnosti cen energie by měl být systém založen na osvědčených odborných znalostech a metodách vypracovaných a používaných Eurostatem pro zpracování, kontrolu a zveřejnění údajů.

(19)	S cílem vytvoření vnitřního trhu s energií by měl být systém transparentnosti cen zaveden co nejdříve.

(20)	Tato směrnice může být jednotně uplatňována ve všech členských státech pouze v případě, že trh se zemním plynem dosáhne dostatečné úrovně rozvoje, zejména ohledně infrastruktury.

(21)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(22)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k provedení nezbytných změn příloh I a II s ohledem na rozpoznané specifické problémy. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(23)	Jelikož se nové prvky zavedené do této směrnice týkají pouze postupu projednávání ve výboru, nemusí být členskými státy provedeny.

(24)	Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v části B přílohy III,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby podniky dodávající plyn nebo elektřinu konečným velkoodběratelům definovaným v přílohách I a II sdělovaly Statistickému úřadu Evropských společenství (Eurostat) ve formě stanovené článkem 3:

1)	ceny a prodejní podmínky pro plyn a elektřinu pro konečné velkoodběratele;

2)	používané cenové systémy;

3)	rozpis odběratelů a odpovídající objemy podle kategorií spotřeby zajišťující reprezentativnost těchto kategorií na úrovni členského státu.

Článek 2

1. Podniky uvedené v článku 1 sbírají každoročně k 1. lednu a k 1. červenci údaje uvedené v čl. 1 bodech 1 a 2.

Tyto údaje sebrané v souladu s článkem 3 do dvou měsíců předají Eurostatu a příslušným orgánům členských států.

2. Eurostat zveřejní ve vhodné formě na základě údajů uvedených v odstavci 1 každý květen a každý listopad ceny plynu a elektřiny pro velkoodběratele v členských státech a cenové systémy používané pro jejich stanovení.

3. Informace uváděné v čl. 1 bodě 3 se zasílají každé dva roky Eurostatu a příslušným orgánům členských států.

Tyto informace se nezveřejňují.

Článek 3

Prováděcí ustanovení týkající se formy, obsahu a všech ostatních vlastností informací uváděných v článku 1 jsou obsažena v přílohách I a II.

Článek 4

Eurostat nezpřístupní údaje poskytnuté podle článku 1, které by mohou na základě své povahy být předmětem obchodního tajemství. Tyto důvěrné statistické údaje předávané Eurostatu jsou přístupné pouze úředníkům Eurostatu a smějí být použity pouze pro statistické účely.

První pododstavec však nebrání zveřejňování uvedených údajů v souhrnné formě, která neumožní určení jednotlivých obchodních transakcí.

Článek 5

Zjistí-li Eurostat statisticky významné nepravidelnosti nebo nesoulad v údajích poskytovaných podle této směrnice, může požádat vnitrostátní orgány, aby mu umožnily kontrolu daných jednotlivých údajů i metod pro výpočet nebo vyhodnocování, na nichž se souhrnné údaje zakládají, aby vyhodnotil a případně opravil jakékoliv informace považované za neobvyklé.

Článek 6

Komise provede podle potřeby nezbytné změny příloh I a II s ohledem na konkrétní rozpoznané problémy. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 7 odst. 2.

Takové změny se však týkají pouze technických prvků příloh I a II a nemění obecnou strukturu systému.

Článek 7

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 8

Jednou ročně předloží Komise souhrnnou zprávu o uplatňování této směrnice Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Článek 9

V případě zemního plynu se tato směrnice v členském státě použije až po uplynutí pěti let od zavedení této formy energie na jeho trh.

Daný členský stát sdělí výslovným prohlášením Komisi datum zavedení této formy energie na svém trhu.

Článek 10

Směrnice 90/377/EHS ve znění aktů uvedených v části A přílohy III se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic stanovených v části B přílohy III ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 11

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 22. října 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

J.-P. JOUYET

(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. června 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2008.

(2) Úř. věst. L 185, 17.7.1990, s. 16.

(3) Viz část A přílohy III.

(4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

PŘÍLOHA I

CENY PLYNU

Ceny plynu účtované konečným průmyslovým velkoodběratelům (1) se zjišťují a sestavují podle těchto metod:

a)	Vykazují se ceny hrazené konečnými průmyslovými velkoodběrateli, kteří nakupují zemní plyn dodávaný prostřednictvím sítí pro svou vlastní potřebu.

V úvahu se berou všechny způsoby průmyslového využití plynu. Tento systém se však nevztahuje na odběratele, kteří používají plyn:

—	k výrobě elektřiny v elektrárnách nebo zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny,

—	pro neenergetické účely (např. v chemickém průmyslu),

—	v množství vyšším než 4 000 000 gigajoulů (GJ) ročně.

c)	Vykazované ceny jsou založeny na systému standardních spotřebitelských pásem vymezených rozsahem roční spotřeby plynu.

Ceny jsou zjišťovány dvakrát ročně na počátku každého šestiměsíčního období (leden a červenec) a vztahují se k průměrným cenám hrazeným konečnými průmyslovými velkoodběrateli za plyn odebraný v předchozích šesti měsících. První sdělení informací o cenách Statistickému úřadu Evropských společenství (Eurostatu) se týká stavu k 1. lednu 2008.

e)	Ceny se vyjadřují v národní měně za gigajoule. Jednotka spotřebované energie je měřena na základě hrubé tepelné hodnoty.

f)	Ceny zahrnuje všechny splatné poplatky: síťové poplatky a poplatky za spotřebovanou energii po odečtení jakýchkoli rabatů nebo prémií a jiné poplatky (pronájem měřidla, stálé poplatky atd.). Poplatky za počáteční připojení se nezapočítávají.

g)	Ceny se vykazují jako vnitrostátní průměrné ceny.

Členské státy vypracovávají a uplatňují hospodárné postupy za účelem zajištění reprezentativního systému sestavování dat, který je založen na těchto pravidlech:

—

ceny představují vážený průměr cen, přičemž jako váhové faktory se použijí tržní podíly zkoumaných podniků dodávajících plyn. Aritmetický průměr cen se použije pouze tehdy, nelze-li vypočítat vážené hodnoty. V každém případě členské státy zajistí, aby průzkum zahrnul reprezentativní podíl vnitrostátního trhu,

—

tržní podíly by měly vycházet z množství plynu, jež podniky dodávající plyn účtují konečným průmyslovým velkoodběratelům. Tržní podíly vypočítávají pokud možno odděleně pro každé pásmo. Informace používané pro výpočet váženého průměru cen podléhají správě členských států, přičemž jsou dodržována pravidla ochrany informací,

—	v zájmu zachování ochrany informací se údaje týkající se cen sdělují pouze v případě, že v dotčeném členském státě existují přinejmenším tři koneční odběratelé v každé kategorii uváděné v písmenu j).

Stanoví se tři cenové hladiny:

—	ceny bez daní a dávek,

—	ceny bez DPH a jiných návratných daní,

—	ceny včetně všech daní, dávek a DPH.

Ceny účtované za plyn jsou sledovány u těchto kategorií konečných průmyslových velkoodběratelů:

Konečný průmyslový velkoodběratel	Roční spotřeba plynu (GJ)
Konečný průmyslový velkoodběratel	Nejnižší	Nejvyšší
Pásmo I1		< 1 000
Pásmo I2	1 000	< 10 000
Pásmo I3	10 000	< 100 000
Pásmo I4	100 000	< 1 000 000
Pásmo I5	1 000 000	<= 4 000 000

Jednou za dva roky se společně s lednovou zprávou o cenách Eurostatu sdělují i informace o používaném systému sestavování dat, a zejména: popis zjišťování a jeho předmět (počet zkoumaných dodavatelů plynu, souhrnný procentní údaj o zastoupeném trhu atd.) a kritéria používaná při výpočtu váženého průměru cen, jakož i souhrnný údaj o objemu spotřeby pro každé pásmo. První sdělení ohledně systému sestavování dat se týká stavu k 1. lednu 2008.

Jednou ročně se společně s lednovou zprávou o cenách Eurostatu sdělují i informace o hlavních průměrných ukazatelích a faktorech ovlivňujících vykazované ceny pro každé spotřebitelské pásmo.

Tyto informace zahrnují:

—	průměrné faktory zatížení u konečných průmyslových velkoodběratelů pro každé spotřebitelské pásmo, které jsou vypočítány na základě celkového množství dodané energie a průměrné maximální poptávky,

—	popis slev poskytovaných v případě přerušitelných dodávek,

—	popis stálých poplatků, poplatků za pronájem měřidla a všech dalších poplatků na vnitrostátní úrovni.

Jednou ročně by společně s lednovou zprávou měly být vykazovány i informace o sazbách a metodách výpočtu, jakož i popis daní ukládaných na prodej plynu konečným průmyslovým velkoodběratelům. Popis musí zahrnovat všechny dávky nedaňového charakteru zahrnující systémové poplatky a závazky veřejné služby.

Předkládaný popis daní obsahuje tři jasně oddělené části:

—	daně, dávky, dávky nedaňové povahy, poplatky a všechny další daňové náklady, které nejsou uvedeny ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodě se zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez daní a dávek“,

—	daně a dávky uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům a považované za nevratné. Položky uvedené v tomto bodě se proto zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez DPH a jiných návratných daní“,

—	daň z přidané hodnoty (DPH) a jiné návratné daně uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodě se zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny včetně všech daní, dávek a DPH“.

Mezi různé daně, dávky, dávky nedaňové povahy, poplatky a daňové náklady, které lze uplatnit, patří:

—	daň z přidané hodnoty,

—	koncesní poplatky. Ty se obvykle vztahují na licence a poplatky za využívání půdy a veřejného či soukromého majetku pro účely sítí či jiných zařízení pro zásobování plynem,

—	ekologické daně či dávky. Ty se obvykle týkají buď podpory obnovitelných zdrojů energie či kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo se jedná o poplatky za emise oxidu uhličitého, oxidu siřičitého či jiných látek v souvislosti se změnou klimatu,

—	jiné daně a dávky související s odvětvím energetiky: závazky nebo poplatky veřejné služby, dávky na financování činnosti energetických regulačních orgánů atd.,

—	jiné daně a dávky nesouvisející s odvětvím energetiky: celostátní, místní či oblastní daně za spotřebovanou energii, daně za rozvod plynu atd.

K daním z příjmu nebo majetku, daním za benzín pro motorová vozidla, silničním daním, daním za telekomunikační, rozhlasové a reklamní licence, poplatkům za licence, daním z odpadu atd. se nepřihlíží a jsou z tohoto výčtu vyňaty, jelikož jsou nepochybně součástí provozních nákladů a vztahují se rovněž na jiná odvětví či jiné činnosti.

n)	V členských státech, ve kterých jedna společnost pokrývá veškerý prodej velkoodběratelům, mohou být informace sděleny touto společností. V členských státech, kde působí více než jedna společnost, by měl informace sdělovat nezávislý statistický subjekt.

(1) Mezi konečné průmyslové velkoodběratele mohou patřit i jiní odběratelé nespadající do kategorie domácností.

PŘÍLOHA II

CENY ELEKTŘINY

Ceny elektřiny účtované konečným průmyslovým velkoodběratelům (1) se zjišťují a sestavují podle těchto metod:

a)	Vykazují se ceny hrazené konečnými průmyslovými velkoodběrateli, kteří nakupují elektřinu pro svou vlastní potřebu.

b)	V úvahu se berou všechny způsoby průmyslového využití elektřiny.

c)	Vykazované ceny jsou založeny na systému standardních spotřebitelských pásem vymezených rozsahem roční spotřeby elektřiny.

Ceny jsou zjišťovány dvakrát ročně na počátku každého šestiměsíčního období (leden a červenec) a vztahují se k průměrným cenám hrazeným konečnými průmyslovými velkoodběrateli za elektřinu odebranou v předchozích šesti měsících. První sdělení informací o cenách Eurostatu se týká stavu k 1. lednu 2008.

e)	Ceny se vyjadřují v národní měně za kWh.

f)	Ceny zahrnují všechny splatné poplatky: síťové poplatky a poplatky za spotřebovanou energii po odečtení jakýchkoli rabatů nebo prémií a jiné poplatky (kapacitní poplatky, uvádění na trh, pronájem měřidla atd.). Poplatky za počáteční připojení se nezapočítávají.

g)	Ceny se vykazují jako vnitrostátní průměrné ceny.

Členské státy vypracovávají a uplatňují hospodárné postupy za účelem zajištění reprezentativního systému sestavování dat, který je založen na následujících pravidlech:

—

ceny představují vážený průměr cen, přičemž jako váhové faktory se použijí tržní podíly zkoumaných podniků dodávajících elektřinu. Aritmetický průměr cen se použije pouze tehdy, nelze-li vypočítat vážené hodnoty. V každém případě členské státy zajistí, aby průzkum zahrnul reprezentativní podíl vnitrostátního trhu,

—

tržní podíly by měly vycházet z množství elektřiny, jež dodávající podniky účtují konečným průmyslovým velkoodběratelům. Tržní podíly se vypočítávají pokud možno odděleně pro každé pásmo. Informace používané pro výpočet váženého průměru cen podléhají správě členských států, přičemž jsou dodržována pravidla ochrany informací,

—	v zájmu zachování ochrany informací se údaje týkající se cen sdělují pouze v případě, že v dotčeném členském státě existují přinejmenším tři koneční odběratelé v každé kategorii uváděné v písmenu j).

Stanoví se tři cenové hladiny:

—	ceny bez daní a dávek,

—	ceny bez DPH a jiných návratných daní,

—	ceny včetně všech daní, dávek a DPH.

Ceny účtované za elektřinu jsou sledovány u těchto kategorií konečných průmyslových velkoodběratelů:

Konečný průmyslový velkoodběratel	Roční spotřeba elektřiny (MWh)
Konečný průmyslový velkoodběratel	Nejnižší	Nejvyšší
Pásmo IA		< 20
Pásmo IB	20	< 500
Pásmo IC	500	< 2 000
Pásmo ID	2 000	< 20 000
Pásmo IE	20 000	< 70 000
Pásmo IF	70 000	<= 150 000

Jednou za dva roky se společně s lednovou zprávou o cenách Eurostatu sdělují i informace o používaném systému sestavování dat, a zejména: popis zjišťování a jeho předmět (počet zkoumaných dodavatelů elektřiny, souhrnný procentní údaj o zastoupeném trhu atd.) a kritéria používaná při výpočtu váženého průměru cen, jakož i souhrnný údaj o objemu spotřeby pro každé pásmo. První sdělení ohledně systému sestavování dat se týká stavu k 1. lednu 2008.

Tyto informace obsahují:

—	průměrné faktory zatížení u konečných průmyslových velkoodběratelů pro každé spotřebitelské pásmo, které jsou vypočítány na základě celkového množství dodané energie a průměrné maximální poptávky,

—	tabulku udávající meze napětí v zemi,

—	popis stálých poplatků, poplatků za pronájem měřidla a všech dalších poplatků na vnitrostátní úrovni.

Jednou ročně by společně s lednovou zprávou o cenách měly být vykazovány i informace o sazbách a metodách výpočtu, jakož i popis daní ukládaných na prodej elektřiny konečným průmyslovým velkoodběratelům. Popis musí zahrnovat všechny dávky nedaňového charakteru zahrnující systémové poplatky a závazky veřejné služby.

Předkládaný popis daní obsahuje tři jasně oddělené části:

—	daně, dávky, dávky nedaňové povahy, poplatky a všechny další daňové náklady, které nejsou uvedeny ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodě se zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez daní a dávek“,

—	daně a dávky uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům a považované za nevratné. Položky uvedené v tomto bodě se zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny bez DPH a jiných návratných daní“,

—	daň z přidané hodnoty (DPH) a jiné návratné daně uvedené ve fakturách předložených konečným průmyslovým velkoodběratelům. Položky uvedené v tomto bodě se zahrnují do údajů vykazovaných u cenové hladiny „Ceny včetně všech daní, dávek a DPH“.

Mezi různé daně, dávky, dávky nedaňové povahy, poplatky a daňové náklady, které lze uplatnit, patří:

—	daň z přidané hodnoty,

—	koncesní poplatky. Ty se obvykle vztahují na licence a poplatky za využívání půdy a veřejného či soukromého majetku pro účely sítí či jiných zařízení pro zásobování elektřinou,

—	ekologické daně či dávky. Ty se obvykle týkají buď podpory obnovitelných zdrojů energie či kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo se jedná o poplatky za emise oxidu uhličitého, oxidu siřičitého či jiných látek v souvislosti se změnou klimatu,

—	daně za jadernou energii a jiné daně za dozor: poplatky za vyřazení jaderných zařízení z provozu, poplatky za dozor a poplatky za jaderná zařízení atd.,

—	jiné daně a dávky související s odvětvím energetiky: závazky nebo poplatky veřejné služby, dávky na financování činnosti energetických regulačních orgánů atd.,

—	jiné daně a dávky nesouvisející s odvětvím energetiky: celostátní, místní či oblastní daně za spotřebovanou energii, daně za rozvod elektřiny atd.

K daním z příjmu nebo majetku, spotřebním daním za ropné produkty a paliva pro jiné účely než pro výrobu elektřiny, daním za benzín pro motorová vozidla, silničním daním, daním za telekomunikační, rozhlasové a reklamní licence, poplatkům za licence, daním z odpadu atd. se nepřihlíží a jsou z tohoto výčtu vyňaty, jelikož jsou nepochybně součástí provozních nákladů a vztahují se rovněž na jiná odvětví či jiné činnosti.

Jednou ročně se společně s lednovou zprávou o cenách Eurostatu sděluje i rozpis cen za elektřinu s uvedením jejich hlavních prvků. Rozpis vychází z této metody:

Plnou cenu za elektřinu na spotřebitelské pásmo lze považovat za celkovou částku „síťových“ cen, cen za „energii a dodávku“ (tj. od výroby po uvedení na trh, s výjimkou sítí) a všech daní a dávek.

—	„Síťová“ cena představuje poměr mezi výnosem souvisejícím se sazbami za přenos a distribuci a (pokud možno) odpovídajícím objemem v kWh na spotřebitelské pásmo. Pokud nejsou k dispozici údaje o individuálních objemech v kWh na pásmo, měly by být poskytnuty odhady.

—	Cena za „energii a dodávku“ je celková cena po odečtení „síťové“ ceny a všech daní a dávek.

—

Daně a dávky. Pro tuto složku bude poskytnut dodatečný rozpis na

—	daně a dávky u „síťových“ cen,

—	daně a dávky u cen za „energii a dodávku“,

—	DPH a jiné návratné daně.

POZNÁMKA: Pokud jsou doplňkové služby označeny odděleně, mohou být připojeny k jednomu ze dvou hlavních prvků následujícím způsobem:

—	„síťová“ cena zahrnuje tyto náklady: sazby za přenos a distribuci, ztráty vzniklé při přenosu a distribuci, síťové náklady, poprodejní služby, náklady na systémové služby a pronájem měřidla,

—	cena za „energii a dodávku“ zahrnuje tyto náklady: výrobu, akumulaci, vyrovnávací energii, náklady na dodanou energii, služby zákazníkům, poprodejní správu, měření a jiné náklady na dodávku,

—	jiné konkrétní náklady. Tato položka představuje náklady, které nepatří k „síťovým“ nákladům, nákladům na „energii a dodávku“ ani k daním. Pokud takové náklady existují, budou vykazovány odděleně.

o)	V členských státech, ve kterých jedna společnost pokrývá veškerý prodej velkoodběratelům, mohou být informace sděleny touto společností. V členských státech, kde působí více než jedna společnost, by měl informace sdělovat nezávislý statistický subjekt.

(1) Mezi konečné průmyslové velkoodběratele mohou patřit i jiní odběratelé nespadající do kategorie domácností.

PŘÍLOHA III

ČÁST A

Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn

(uvedené v článku 10)

Směrnice Rady 90/377/EHS (Úř. věst. L 185, 17.7.1990, s. 16).
Směrnice Komise 93/87/EHS (Úř. věst. L 277, 10.11.1993, s. 32).
Příloha I aktu o přistoupení z roku 1994 (Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 21).
Bod 12 oddíl A podbod 3 písm. a) a b) přílohy II aktu o přistoupení z roku 2003 (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).	Pouze bod 3 přílohy I
Směrnice Rady 2006/108/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 414).	Pouze pokud jde o odkaz na směrnici 90/377/EHS v článku 1 a v bodě 1 písm. a) a b) přílohy I
Rozhodnutí Komise 2007/394/ES (Úř. věst. L 148, 9.6.2007, s. 11).

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedené v článku 10)

Směrnice	Lhůta pro provedení
90/377/EHS	30. červenec 1991
93/87/EHS	—
2006/108/ES	ze dne 1. ledna 2007

PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka

Směrnice 90/377/EHS	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 odst. 1 první věta	Čl. 2 odst. 1 první pododstavec
Čl. 2 odst. 1 druhá věta	Čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 2 odst. 2	Čl. 2 odst. 2
Čl. 2 odst. 3 první věta	Čl. 2 odst. 3 první pododstavec
Čl. 2 odst. 3 druhá věta	—
Čl. 2 odst. 3 třetí věta	Čl. 2 odst. 3 druhý pododstavec
Články 3 až 5	Články 3 až 5
Článek 6 první věta	Čl. 6 první pododstavec první věta
—	Čl. 6 první pododstavec druhá věta
Článek 6 druhá věta	Čl. 6 druhý pododstavec
Čl. 7 odst. 1 a 2	Článek 7
Čl. 7 odst. 3	—
Článek 8	Článek 8
Čl. 9 první pododstavec	—
Čl. 9 druhý pododstavec první věta	Čl. 9 první pododstavec
Čl. 9 druhý pododstavec druhá věta	Čl. 9 druhý pododstavec
—	Články 10 a 11
Článek 10	Článek 12
Příloha I	Příloha I
Příloha II	Příloha II
—	Příloha III
—	Příloha IV

Zavřít

2008/92/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES ze dne 22. října 2008 o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání