(ES) č. 509/2006Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 509/2006

ze dne 20. března 2006

o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Produkce, zpracování a distribuce zemědělských produktů a potravin zaujímají v hospodářství Společenství významné místo.

(2)	Je třeba podporovat rozmanitost zemědělské produkce. Propagace tradičních produktů se zvláštní povahou může představovat značný přínos pro hospodářství venkova, zejména ve znevýhodněných a odlehlých oblastech, a to zlepšením příjmů zemědělců a udržením venkovského obyvatelstva v těchto oblastech.

(3)	V zájmu řádného fungování vnitřního trhu v oblasti potravin by měly být hospodářským subjektům poskytnuty právní nástroje, které by jim umožnily zvýšit tržní hodnotu jejich produktů, přičemž by zaručily ochranu spotřebitele proti nekalým praktikám a spravedlivý obchod.

(4)

Nařízení Rady (EHS) č. 2082/92 ze dne 14. července 1992 o osvědčeních o zvláštní povaze zemědělských produktů a potravin (2) definuje osvědčení o zvláštní povaze a nařízení Komise (EHS) č. 1848/93 (3), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2082/92, stanovilo a zavedlo pojem „zaručená tradiční specialita“. Osvědčení o zvláštní povaze, častěji uváděná jako „zaručené tradiční speciality“, uspokojují poptávku spotřebitelů po tradičních produktech se zvláštní povahou. Vzhledem k rozmanitosti produktů na trhu a přebytku informací o nich by měl spotřebitel v zájmu co možná nejlepší volby dostat jasné a stručné a stručné informace týkající se zvláštní povahy těchto potravin.

(5)

V zájmu přehlednosti by se měl přestat používat výraz „osvědčení o zvláštní povaze“ a měl by se používat pouze výraz „tradiční zaručená specialita“, který je srozumitelnější, a měla by se upřesnit definice „zvláštní povahy“ a zavést definice termínu „tradiční“, aby byl účel tohoto nařízení zřetelnější pro producenty i spotřebitele.

(6)

Někteří producenti by rádi odvozovali tržní hodnotu od tradičních zemědělských produktů nebo tradičních potravin, jejichž zvláštní povaha je jasně odlišuje od ostatních podobných produktů nebo potravin. K zajištění ochrany spotřebitele by zaručená tradiční specialita měla podléhat kontrole. Takový dobrovolný režim, který hospodářským subjektům umožní uvést ve známost na úrovni Společenství jakost určitého zemědělského produktu nebo potraviny, by měl poskytovat veškeré záruky co do správnosti údajů, které by mohly být při obchodování o jakosti uváděny.

(7)

Označování zemědělských produktů a potravin se řídí obecnými pravidly stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (4). S ohledem na jejich zvláštní povahu by měla být přijata zvláštní doplňující ustanovení pro zaručené tradiční speciality. Pro usnadnění a urychlení identifikace zaručených tradičních specialit produkovaných ve Společenství by se mělo zavést povinné opatření těchto specialit označením „zaručená tradiční specialita“ nebo jí přiřazeným symbolem Společenství, a hospodářským subjektům by se mělo poskytnout přiměřené časové období, aby se tomuto požadavku mohly přizpůsobit.

(8)	Aby se zajistilo důsledné dodržování zaručených tradičních specialit, měli by producenti sdružení do skupin sami definovat zvláštní povahu ve specifikaci produktu. Možnost zápisu zaručené tradiční speciality do rejstříku by měla být otevřená i producentům ze třetích zemí.

(9)

Na zaručené tradiční speciality chráněné ve Společenství by se měl vztahovat režim kontrol založený na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat (5), jakož i režim kontrol, která zajišťují dodržování specifikace produktu před uvedením zemědělských produktů a potravin na trh ze strany hospodářských subjektů.

(10)	Aby mohly být chráněny, měly by být zaručené tradiční speciality zapsány do rejstříku na úrovni Společenství. Zápis do rejstříku by měl rovněž poskytovat informace obchodníkům a spotřebitelům.

(11)

Vnitrostátní orgány dotyčného členského státu by měly provést přezkum každé žádosti o zápis do rejstříku podle minimálních společných pravidel, včetně vnitrostátního řízení o námitce, aby se zaručilo, že dotyčný zemědělský produkt nebo potravina je tradiční a má zvláštní povahu. Komise by měla následně provést přezkum s cílem zaručit jednotný přístup u žádostí o zápis předaných členskými státy a producenty ze třetích zemí.

(12)

Za účelem zlepšení účinnosti řízení o zápis do rejstříku by se neměly zvažovat svévolné a nepodložené námitky a měly by se upřesnit důvody, na jejichž základě Komise posuzuje přípustnost námitek, které jí byly zaslány. Právo na vyjádření námitek by mělo být občanům třetích zemí s oprávněným zájmem přiznáno podle stejných kritérií jako u producentů ze Společenství. Tato kritéria by měla být posuzována ve vztahu k území Společenství. S ohledem na získanou zkušenost by měla být upravena lhůta pro jednání při podání námitek.

(13)	Měla by být přijata opatření s cílem vyjasnit rozsah ochrany poskytované v souladu s tímto nařízením, jež především stanoví, že toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčena stávající pravidla týkající se ochranných známek a zeměpisných označení.

(14)

Aby nedocházelo k vytváření nerovných podmínek hospodářské soutěže, měl by mít každý producent včetně producentů ze třetí země možnost používat buď zapsaný název spolu se zvláštním označením a případně se symbolem Společenství, který je přiřazen označení „zaručená tradiční specialita“, nebo zapsaný název jako takový, pokud zemědělský produkt nebo potravina, kterou produkuje nebo zpracovává, splňuje požadavky odpovídající specifikace a producent využívá služeb orgánů nebo subjektů pro ověřování v souladu s tímto nařízením.

(15)	Pokud mají být označení týkající se zvláštní povahy zemědělského produktu nebo potraviny lákavé pro producenty a spolehlivé pro spotřebitele, měly by být právně chráněny a podléhat kontrolám.

(16)	Členským státům by mělo být umožněno vybírat poplatek určený na pokrytí vynaložených nákladů.

(17)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(18)

Měla by být přijata opatření pro určení pravidel tohoto nařízení, jež se vztahují na žádosti o zápis do rejstříku doručené Komisi před vstupem tohoto nařízení v platnost. Hospodářským subjektům by mělo být poskytnuto přiměřené časové období k tomu, aby přizpůsobili jak soukromé kontrolní subjekty, tak i označení zemědělských produktů a potravin uváděných na trh jako zaručené tradiční speciality.

(19)	V zájmu přehlednosti a transparentnosti by nařízení (EHS) č. 2082/92 mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví pravidla, podle nichž lze za zaručené tradiční speciality uznat:

a)	zemědělské produkty určené pro lidskou spotřebu a uvedené v příloze I Smlouvy;

b)	potraviny uvedené v příloze I tohoto nařízení.

Příloha I může být změněna postupem podle čl. 18 odst. 2.

2.   Tímto nařízením nejsou dotčeny další zvláštní předpisy Společenství.

3.   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (7) se nepoužije na zaručené tradiční speciality, na které se vztahuje toto nařízení.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„zvláštní povahou“ vlastnost nebo soubor vlastností, jimiž se zemědělský produkt nebo potravina jasně odlišuje od jiných podobných produktů nebo potravin téže kategorie;

b)	„tradičním“ prokázané používání na trhu Společenství po období, které vykazuje předávání mezi generacemi; toto období by se mělo rovnat časovému úseku obecně připisovanému jedné lidské generaci, tedy nejméně 25 let;

c)	„zaručenou tradiční specialitou“ tradiční zemědělský produkt nebo tradiční potravina, jejíž zvláštní povaha je uznávána Společenstvím, a to zápisem do rejstříku podle tohoto nařízení;

d)	„skupinou“ každé sdružení producentů nebo zpracovatelů stejného zemědělského produktu nebo potraviny, bez ohledu na jeho právní formu nebo složení.

2.   Vlastnost nebo soubor vlastností podle odst. 1 písm. a) se mohou vztahovat ke skutečným vlastnostem produktu, jako jsou například jeho fyzikální, chemické, mikrobiologické nebo organoleptické vlastnosti, nebo k metodě produkce nebo zpracování produktu nebo ke zvláštním podmínkám, jež jsou během jeho produkce zachovávány.

Obchodní úprava zemědělského produktu nebo potraviny se nepovažuje za vlastnost ve smyslu odst. 1 písm. a).

Zvláštní povaha definovaná v odst. 1 písm. a) nesmí být omezena na kvalitativní nebo kvantitativní složení nebo způsob produkce, stanovené v právních předpisech Společenství nebo ve vnitrostátních právních předpisech, v normách stanovených normalizačními subjekty nebo v dobrovolných normách; toto pravidlo se však nepoužije, pokud byly dané právní předpisy nebo norma stanoveny za účelem vymezení zvláštnosti produktu.

Ke skupině ve smyslu odst. 1 písm. d) se mohou připojit jiné zúčastněné strany.

Článek 3

Rejstřík

Komise vede rejstřík zaručených tradičních specialit uznaných podle tohoto nařízení v celém Společenství.

Rejstřík obsahuje dva seznamy zaručených tradičních specialit podle toho, zda užívání názvu produktu nebo potraviny je či není vyhrazeno producentům, kteří dodržují specifikaci produktu.

Článek 4

Požadavky na produkty a názvy

1.   Aby zemědělský produkt nebo potravina mohly být uvedeny v rejstříku podle článku 3, musí být buď vyprodukovány z tradičních surovin, nebo se musí vyznačovat tradičním složením nebo způsobem produkce nebo zpracování, který odráží tradiční druh produkce nebo zpracování.

Do rejstříku nelze zapsat zemědělský produkt nebo potravinu, jejichž zvláštní povaha spočívá v provenienci nebo v zeměpisném původu. Používání zeměpisných výrazů je povoloveno v názvu, aniž je dotčen čl. 5 odst. 1.

2.   Aby byl zapsán do rejstříku, musí název:

a)	buď sám o sobě být zvláštní povahy, nebo

b)	vyjadřovat zvláštní povahu zemědělského produktu nebo potraviny.

3.   Název zvláštní povahy podle odst. 2 písm. a) musí být tradiční a v souladu s vnitrostátními předpisy nebo ustavený obyčejem.

Do rejstříku nelze zapsat název vyjadřující zvláštní povahu podle odst. 2 písm. b), který:

a)	odkazuje pouze na obecná tvrzení používaná pro soubor zemědělských produktů nebo potravin nebo na tvrzení stanovená zvláštními právními předpisy Společenství;

b)	je zavádějící, jako například odkaz na zjevnou vlastnost produktu nebo na vlastnost neodpovídající specifikaci, a v důsledku toho může uvést spotřebitele v omyl ohledně vlastností produktu.

Článek 5

Omezení v používání názvů

1.   Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena pravidla Společenství nebo členských států, která upravují duševní vlastnictví, a zejména ta, které se týkají zeměpisných označení a ochranných známek.

2.   Název odrůdy rostlin nebo plemene zvířat může tvořit součást názvu zaručené tradiční speciality za podmínky, že není zavádějící co do povahy produktu.

Článek 6

Specifikace produktu

1.   Aby zemědělský produkt nebo potravina mohly být zaručenou tradiční specialitou, musejí vyhovovat specifikaci produktu.

2.   Specifikace produktu obsahuje:

a)	název ve smyslu čl. 4 odst. 2 v jednom nebo více jazycích s údajem o tom, zda skupina žádá o zápis do rejstříku s výhradou názvu nebo bez výhrady a zda skupina žádá za účelem využití ustanovení čl. 13 odst. 3;

b)	popis zemědělského produktu nebo potraviny, který zahrnuje hlavní fyzikální, chemické, mikrobiologické nebo organoleptické vlastnosti;

c)	popis metody produkce, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo přísad a metody přípravy zemědělského produktu nebo potraviny,

d)	klíčové body vymezující zvláštní povahu produktu a případně odkaz na použitou referenční bázi;

e)	klíčové body, které prokazují tradiční povahu produktu ve smyslu čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce;

f)	minimální požadavky a postupy pro kontrolu zvláštní povahy.

Článek 7

Žádost o zápis do rejstříku

1.   O zápis zaručené tradiční speciality do rejstříku může požádat pouze skupina.

Několik skupin z různých členských států nebo z třetích zemí může podat společnou žádost.

2.   Skupina může podat žádost o zápis do rejstříku pouze v případě zemědělských produktů nebo potravin, které produkuje nebo získává.

3.   Žádost o zápis obsahuje alespoň:

a)	jméno a adresu skupiny žadatelů;

b)	specifikaci produktu podle článku 6;

c)	název a adresu orgánů nebo subjektů, jež ověřují soulad s ustanoveními specifikace, a jejich zvláštní úkoly;

d)	dokumentaci, která prokazuje zvláštní a tradiční povahu produktu.

4.   Pokud je skupina usazena v členském státu, podává se žádost v tomto členském státu.

Členský stát vhodným způsobem přezkoumá, zda je žádost oprávněná a zda splňuje podmínky tohoto nařízení.

5.   Členský stát zahájí v rámci přezkumu podle odst. 4 druhého pododstavce vnitrostátní řízení o námitce, přičemž odpovídajícím způsobem zajistí zveřejnění uvedené žádosti a poskytne dostatečnou lhůtu, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazená nebo má bydliště na území tohoto členského státu, podat proti žádosti námitku.

Členský stát posoudí přípustnost obdržených námitek s ohledem na kritéria stanovená v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci.

6.   Má-li členský stát za to, že jsou splněny požadavky článků 4, 5 a 6, zašle Komisi:

a)	jméno a adresu skupiny žadatelů;

b)	specifikaci produktu podle článku 6;

c)	název a adresu orgánů nebo subjektů, jež ověřují soulad s ustanoveními specifikace, a jejich zvláštní úkoly;

d)	prohlášení členského státu, že žádost, kterou skupina předložila a která je způsobilá pro kladné rozhodnutí, splňuje podmínky tohoto nařízení a ustanovení přijatých k jeho provádění.

7.   Pokud žádost týkající se zemědělského produktu nebo potraviny pochází od skupiny ze třetí země, zasílá se Komisi buď přímo nebo prostřednictvím příslušných orgánů dotyčné třetí země a musí obsahovat informace stanovené v odstavci 3.

8.   Doklady uvedené v tomto článku, které se předávají Komisi, se vyhotoví v některém z úředních jazyků orgánů Evropské unie nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

Článek 8

Přezkum prováděný Komisí

1.   Komise vhodným způsobem přezkoumá, zda je žádost obdržená podle článku 7 oprávněná a zda splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Doba přezkumu by neměla přesáhnout dvanáct měsíců.

Komise každý měsíc zveřejní seznam názvů, které jsou předmětem žádostí o zápis, a datum předložení těchto žádostí Komisi.

2.   Domnívá-li se Komise na základě přezkumu provedeného podle odst. 1 prvního pododstavce, že podmínky stanovené v tomto nařízení jsou splněné, zveřejní informace uvedené v čl. 7 odst. 3 písm. a), b) a c) v Úředním věstníku Evropské unie.

V opačném případě rozhodne Komise postupem podle čl. 18 odst. 2 o zamítnutí žádosti o zápis.

Článek 9

Námitky

1.   Do šesti měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce může každý členský stát nebo třetí země vznést námitku proti navrhovanému zápisu předložením řádně odůvodněného prohlášení Komisi.

2.   Každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazená nebo má bydliště na území jiného členského státu než státu, který požádal o zápis, nebo na území třetí země, může rovněž vznést námitku proti navrhovanému zápisu předložením řádně odůvodněného prohlášení.

Fyzické nebo právnické osoby, které jsou usazené nebo mají bydliště na území některého členského státu, předloží prohlášení tomuto členského státu ve lhůtě stanovené pro vznesení námitek podle odstavce 1.

Fyzické nebo právnické osoby, které jsou usazené nebo mají bydliště ve třetí zemi, předloží prohlášení Komisi buď přímo nebo prostřednictvím příslušných orgánů dotyčné třetí země ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

3.   Přípustná jsou pouze prohlášení o námitce, která Komise obdržela ve lhůtě stanovené v odstavci 1 a která prokazují:

a)	nedodržení podmínek uvedených v článcích 2, 4 a 5, nebo

b)	pokud se jedná o žádost podle čl. 13 odst. 2, že název je používán v souladu s právem, je obecně známý a hospodářsky významný pro podobné zemědělské produkty nebo potraviny.

Komise posoudí přípustnost námitek.

Kritéria podle prvního pododstavce se posuzují ve vztahu k území Společenství.

4.   Pokud Komise neobdrží žádné přípustné námitky podle odstavce 3, zapíše název do rejstříku.

Zápis do rejstříku se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

5.   Pokud je námitka podle odstavce 3 přípustná, vyzve Komise zúčastněné strany, aby zahájily příslušná jednání.

Dosáhnou-li zúčastněné strany dohody ve lhůtě šesti měsíců, oznámí Komisi všechny skutečnosti, které dosažení uvedené dohody umožnily, spolu se stanoviskem žadatele a strany, která námitky vznesla. Pokud údaje zveřejněné podle čl. 8 odst. 2 zůstaly beze změny nebo pokud u nich došlo jen ke změnám malého rozsahu, postupuje Komise podle odstavce 4 tohoto článku. V ostatních případech Komise znovu provede přezkum podle čl. 8 odst. 1.

Není-li dosaženo dohody, přijme Komise postupem podle čl. 18 odst. 2 rozhodnutí s přihlédnutím ke spravedlivým a tradičním zvyklostem a ke skutečné pravděpodobnosti záměny.

Rozhodnutí se zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

6.   Doklady uvedené v tomto článku, které se předávají Komisi, se vyhotoví v některém z úředních jazyků orgánů Evropské unie nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

Článek 10

Zrušení

Pokud Komise v souladu s prováděcími pravidly uvedenými v čl. 19 odst. 1 písm. f) dojde k závěru, že již nejsou dodržovány podmínky specifikace zemědělského produktu nebo potraviny jako zaručené tradiční speciality, rozhodne postupem podle čl. 18 odst. 2 o zrušení zápisu, které zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 11

Změna specifikace produktu

1.   O změnu specifikace produktu může požádat členský stát na žádost skupiny, která je usazená na jeho území, nebo skupina, která je usazená ve třetí zemi. Ve druhém případě se žádost zašle Komisi buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů této třetí země.

Žádosti musí prokazovat oprávněný hospodářský zájem a popisovat požadované změny a uvést jejich odůvodnění.

Žádosti o schválení změny se podávají postupem podle článků 7, 8 a 9.

Jsou-li však navržené změny pouze malého rozsahu, rozhodne Komise o schválení změny bez použití postupu podle čl. 8 odst. 2 a článku 9.

Komise případně zveřejní tyto změny malého rozsahu v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Členské státy zajistí, aby o zveřejnění byl informován každý producent nebo zpracovatel, který používá specifikaci produktu, u níž bylo požádáno o změnu. Kromě prohlášení o námitce podle čl. 9 odst. 3 jsou přípustná prohlášení o námitce, která prokazují hospodářský zájem na produkci zaručené tradiční speciality.

3.   Pokud se změny týkají dočasné změny ve specifikaci vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů, předá žádost Komisi členský stát na žádost skupiny producentů nebo skupina, která je usazená ve třetí zemi. Použije se postup podle odst. 1 čtvrtého pododstavce.

Článek 12

Názvy, označení a symbol

1.   Na zaručenou tradiční specialitu smějí v označení, reklamě a dalších dokumentech týkajících se zemědělského produktu nebo potraviny odkazovat pouze producenti, kteří dodržují specifikaci produktu.

2.   Pokud se odkazuje na zaručenou tradiční specialitu na označení zemědělského produktu nebo potraviny vyprodukovaných ve Společenství, uvede se na něm zapsaný název se symbolem Společenství nebo s označením „zaručená tradiční specialita“.

3.   Označení uvedené v odstavci 2 je nepovinné na označeních zaručených tradičních specialit produkovaných mimo Společenství.

Článek 13

Podrobná pravidla týkající se zapsaného názvu

1.   Ode dne zveřejnění podle čl. 9 odst. 4 nebo 5 může být název zapsaný v rejstříku uvedeném v článku 3 používán jen pro označení zemědělského produktu nebo potraviny odpovídající specifikaci produktu jako zaručené tradiční speciality v souladu s pravidly stanovenými v článku 12. Na označení produktů, které neodpovídají zapsané specifikaci, se nicméně mohou dále používat zapsané názvy, avšak nelze na nich uvádět označení „zaručená tradiční specialita“, zkratku „ZTS“ ani přiřazený symbol Společenství.

2.   Zaručenou tradiční specialitu lze však zapsat s výhradou názvu pro zemědělský produkt nebo potravinu odpovídající zveřejněné specifikaci produktu, pokud o to skupina požádala v žádosti o zápis a pokud postup podle článku 9 neprokáže, že název je používaný v souladu s právem, je obecně známý a hospodářsky významný pro podobné zemědělské produkty nebo potraviny. Ode dne zveřejnění podle čl. 9 odst. 4 nebo 5 se již nesmí název, a to ani ve spojení s označením „zaručená tradiční specialita“, zkratkou „ZTS“ nebo přiřazeným symbolem Společenství, používat na označeních podobných zemědělských produktů nebo potravin, které neodpovídají zapsané specifikaci.

3.   U názvů, u nichž se žádá o zápis do rejstříku pouze v jediném jazyce, může skupina ve specifikaci produktu upřesnit, že při uvedení produktu na trh může být kromě názvu produktu v původním jazyce na označení uveden v ostatních úředních jazycích údaj, že produkt byl získán v souladu s tradicí regionu, členského státu nebo třetí země, odkud žádost pochází.

Článek 14

Úřední kontroly

1.   Členské státy určí příslušný orgán či orgány odpovědné za kontroly s ohledem na povinnosti stanovené tímto nařízením v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.

2.   Členské státy zajistí, aby každý hospodářský subjekt, jenž dodržuje ustanovení tohoto nařízení, spadal do systému úředních kontrol.

3.   Komise zveřejní název a adresu orgánů a subjektů uvedených v odstavci 1 nebo v článku 15 a pravidelně tyto informace aktualizuje.

Článek 15

Ověření souladu se specifikacemi

1.   Pokud jde o zemědělské produkty a potraviny vyprodukované ve Společenství, zajistí ověření souladu se specifikacemi před uvedením produktu na trh:

—	jeden nebo více příslušných orgánů uvedených v článku 14 nebo

—	jeden nebo více kontrolních subjektů ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 882/2004, jež působí jako subjekty pro certifikaci produktu.

Náklady na takové ověření souladu se specifikacemi nesou hospodářské subjekty, kterých se tyto kontroly týkají.

2.   Pokud jde o zemědělské produkty a potraviny vyprodukované ve třetí zemi, zajistí ověření souladu se specifikacemi před uvedením produktu na trh:

—	jeden nebo více veřejných orgánů určených danou třetí zemí nebo

—	jeden nebo více subjektů pro certifikaci produktu.

3.   Subjekty pro certifikaci produktu uvedené v odstavcích 1 a 2 musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systém certifikace produktů) a od 1. května 2010 musí být podle nich akreditovány.

4.   Pokud se soulad se specifikacemi rozhodnou ověřit orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, nabídnou přiměřené záruky objektivity a nestrannosti a mají k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nutné k výkonu svých funkcí.

Článek 16

Prohlášení producentů pro určené orgány a subjekty

1.   Každý producent z členského státu, který má v úmyslu začít produkovat zaručenou tradiční specialitu, a to i pokud tento producent patří ke skupině, která původně podala žádost, předem uvědomí o této skutečnosti určené orgány nebo subjekty členského státu, ve kterém je usazen, uvedené v čl. 14 odst. 3, a to podle pokynu příslušných orgánů uvedených v čl.14 odst. 1.

2.   Každý producent z třetí země, který má v úmyslu začít produkovat zaručenou tradiční specialitu, a to i pokud tento producent patří ke skupině, která původně podala žádost, předem uvědomí o této skutečnosti určené orgány nebo subjekty uvedené v čl. 14 odst. 3, a to případně podle pokynu skupiny producentů nebo příslušného orgánu třetí země.

Článek 17

Ochrana

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění právní ochrany před jakýmkoli nekalým nebo zavádějícím používáním výrazu „zaručená tradiční specialita“, zkratky „ZTS“ a přiřazeného symbolu Společenství, jakož i proti jakémukoli napodobení zapsaných a vyhrazených názvů v souladu čl. 13 odst. 2.

2.   Zapsané názvy jsou chráněny proti veškerým praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl, včetně praktik vyvolávajících dojem, že zemědělský produkt nebo potravina jsou zaručenou tradiční specialitou uznávanou Společenstvím.

3.   Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k tomu, aby obchodní názvy používané na vnitrostátní úrovni nemohly být zaměněny s názvy zapsanými a vyhrazenými podle čl. 13 odst. 2.

Článek 18

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro zaručené tradiční speciality.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 19

Prováděcí pravidla a přechodná ustanovení

1.   Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijmou postupem podle čl. 18 odst. 2. Tato pravidla zahrnují zejména:

a)	údaje, které musí být obsaženy ve specifikaci produktu podle čl. 6 odst. 2;

b)	podání žádosti o zápis do rejstříku podle čl. 7 odst. 1 skupinami nacházejícími se v různých členských státech nebo v různých třetích zemích;

c)	předání žádostí uvedených v čl. 7 odst. 3 a 6 a v čl. 7 odst. 7 a žádostí o změnu uvedených v článku 11 Komisi;

d)	rejstřík zaručených tradičních specialit uvedený v článku 3;

e)	námitky podle článku 9, včetně pravidel pro příslušná jednání mezi zúčastněnými stranami;

f)	zrušení zápisu zaručené tradiční speciality podle článku 10;

g)	označení a symbol uvedené v článku 12;

h)	vymezení změn malého rozsahu uvedených v čl. 11 odst. 1 čtvrtém pododstavci;

i)	podmínky pro kontrolu souladu produktu se specifikacemi.

2.   Názvy již zapsané v rejstříku na základě nařízení (EHS) č. 2082/92 ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost se automaticky přebírají do rejstříku uvedeného v článku 3. Odpovídající specifikace se považují za specifikace podle čl. 6 odst. 1.

3.   Pokud jde o dosud projednávané žádosti, prohlášení a požadavky obdržené Komisí před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost,

a)	postupy stanovené v článku 7 se nepoužijí;

b)	pokud specifikace obsahuje prvky, jež nejsou uvedeny v článku 6, může Komise požádat o novou verzi specifikace produktu slučitelnou s uvedeným článkem, je-li to nezbytné pro pokračování v projednávání žádosti.

Článek 20

Poplatky

Členské státy mohou vybírat poplatek za účelem uhrazení nákladů, včetně nákladů vzniklých v rámci přezkumu žádostí o zápis do rejstříku, prohlášení o námitkách, žádostí o změnu a požadavků na zrušení podle tohoto nařízení.

Článek 21

Zrušení

Nařízení (EHS) č. 2082/92 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 12 odst. 2 se však použije s účinkem od 1. května 2009, aniž jsou dotčeny produkty, které byly na trh uvedeny již před tímto datem.

---

(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 168, 10.7.1993, s. 35. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2167/2004 (Úř. věst. L 371, 18.12.2004, s. 8).

(4)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/89/ES (Úř. věst. L 308, 25.11.2003, s. 15).

(5)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(7)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

---

PŘÍLOHA I

Potraviny ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b)

—

Pivo,

—	čokoláda a ostatní potravinářské přípravky obsahující kakao,

—	cukrovinky, pečivo, cukrářské výrobky, sušenky a jiné pekařské výrobky,

—	těstoviny, též vařené nebo plněné,

—	předvařená jídla,

—	hotové kořenící omáčky,

—	polévky a vývary,

—	nápoje na bázi rostlinných výtažků,

—	zmrzliny a šerbety.

---

PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (EHS) č. 2082/92	Toto nařízení
čl. 1 odst. 1 první pododstavec	čl. 1 odst. 1 první pododstavec
čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec	čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec
čl. 1 odst. 2 a 3	čl. 1 odst. 2 a 3
čl. 2 odst. 1 první pododstavec	čl. 2 odst. 1 písm. a)
čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec	čl. 2 odst. 2 druhý pododstavec
čl. 2 odst. 1 třetí pododstavec	čl. 2 odst. 2 třetí pododstavec
čl. 2 odst. 2 první věta	čl. 2 odst. 1 písm. d)
čl. 2 odst. 2 druhá věta	čl. 2 odst. 2 čtvrtý pododstavec
čl. 2 odst. 3	čl. 2 odst. 1 písm. c)
—	čl. 2 odst. 1 písm. b)
—	čl. 2 odst. 2 první pododstavec
Článek 3	Článek 3
čl. 4 odst. 1	čl. 4 odst. 1 první pododstavec
Čl. 4 odst. 2	čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec
čl. 5 odst. 1	čl. 4 odst. 2
čl. 5 odst. 2	čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec
čl. 5 odst. 3	čl. 4 odst. 3 první pododstavec
čl. 5 odst. 4	čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec druhá věta
—	článek 5
čl. 6 odst. 1	čl. 6 odst. 1
čl. 6 odst. 2	čl. 6 odst. 2
čl. 7 odst. 1	čl. 7 odst. 1
—	čl. 7 odst. 2
čl. 7 odst. 3	čl. 7 odst. 6
—	čl. 7 odst. 7 a 8
čl. 7 odst. 2	čl. 7 odst. 3
—	čl. 7 odst. 4 a 5
—	čl. 8 odst. 1
čl. 8 odst. 1 první pododstavec	—
čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec	čl. 8 odst. 2 první pododstavec
čl. 8 odst. 2	—
čl. 8 odst. 3	čl. 9 odst. 1 a 2
—	čl. 9 odst. 3
čl. 9 odst. 1	čl. 9 odst. 4
čl. 9 odst. 2	čl. 9 odst. 5
článek 10	článek 10
čl. 11 odst. 1	čl. 11 odst. 1 první pododstavec
čl. 11 odst. 2 první pododstavec	čl. 11 odst. 1 třetí pododstavec
—	čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec
čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec	čl. 11 odst. 2
článek 12	čl. 19 odst. 1 písm. g)
čl. 13 odst. 1	čl. 13 odst. 1
čl. 13 odst. 2	čl. 13 odst. 2
—	čl. 13 odst. 3
článek 14	články 14 a 15
čl. 15 odst. 1	čl. 12 odst. 1
—	čl. 12 odst. 2 a 3
čl. 15 odst. 2	čl. 16 odst. 1
čl. 15 odst. 3	—
článek 16	—
článek 17	čl. 17 odst. 1 a 2
článek 18	čl. 17 odst. 3
článek 19	článek 18
článek 20	článek 19
článek 21	—
—	článek 21
článek 22	článek 22
Příloha	Příloha I
—	Příloha II

---