(ES) č. 83/2005Nařízení Rady (ES) č. 83/2005 ze dne 18. ledna 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 2604/2000 o dovozech polyethylentereftalátů pocházejících mimo jiné z Korejské republiky a Tchaj-wanu

(1)

Rada nařízením (ES) č. 2604/2000 ( 2 ) (dále jen „konečné nařízení“) uložila konečná antidumpingová cla na dovozy polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska.

(2)

Dne 22. května 2003 oznámila Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie ( 3 ) zahájení prozatímního přezkumu antidumpingových opatření uložených na dovozy PET pocházejících z Korejské republiky a Tchaj-wanu (dále jen „dotčené země“) do Společenství.

(3)

Prozatímní přezkum byl zahájen v důsledku žádosti předložené v dubnu 2003 sdružením výrobců plastů v Evropě (dále jen „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují podstatnou část, v tomto případě více než 80 % celkové výroby PET ve Společenství. Žádost obsahovala dostatečný přímý důkaz o tom, že se dumping a újma opakovaly a že stávající opatření již nejsou dostatečná, aby mařila účinky dumpingu působícího újmu. Předložené důkazy byly považovány za dostatečný důvod pro zahájení plného prozatímního přezkumu stávajících opatření podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(4)

Dne 30. června 2004 žadatel žádost o prozatímní přezkum stáhl.

(5)

Přesto se mělo za to, že pokračování šetření dumpingu pouze z úřední moci je s ohledem na dostupné důkazy a předběžné závěry, které již byly vyvozeny v průběhu šetření, opodstatněné. S ohledem na všechny ostatní aspekty šetření v přezkumu bylo zjištěno, že po stáhnutí žádosti by měl být prozatímní přezkum ukončen. O tomto přístupu byly informovány všechny zúčastněné strany a žádná z nich nepředložila připomínky.

(6)

Dne 22. května 2003 oznámila Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie ( 4 ) zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů PET pocházejících z Austrálie, Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Pákistánu do Společenství.

(7)

Nařízením (ES) č. 306/2004 ( 5 ) uložila Komise prozatímní clo na dovozy PET pocházejících z Austrálie, ČLR a Pákistánu. Nařízením (ES) č. 1467/2004 ( 6 ) uložila Komise konečná antidumpingová cla na dovozy PET pocházejících z Austrálie a ČLR a ukončila řízení o dovozech PET pocházejících z Pákistánu.

(8)

O zahájení šetření Komise úředně informovala žadatele, výrobce ve Společenství zahrnuté ve stížnosti, ostatní výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele a uživatele i známá dotčená sdružení a zástupce Korejské republiky a Tchaj-wanu. Zúčastněné strany měly příležitost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(9)

Výrobci ve Společenství zastupovaní žadatelem, další spolupracující výrobci ve Společenství, vyvážející výrobci, dovozci, dodavatelé a uživatelé a sdružení uživatelů se vyjádřili. Všem zúčastněným stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(10)

Všem známým dotčeným stranám a všem ostatním společnostem, které se ohlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, byly zaslány dotazníky. Komise obdržela odpovědi od sedmi výrobců ve Společenství zastupovaných žadatelem, od čtyř dalších výrobců ve Společenství, od tří vyvážejících výrobců v Korejské republice, včetně jedné společnosti, která v té době nepodléhala individuální celní sazbě, od čtyřech vyvážejících výrobců na Tchaj-wanu, včetně jedné společnosti, která v té době nepodléhala individuální celní sazbě, od dvou dodavatelů, dvou spřízněných dovozců, od čtyř nezávislých dovozců a od devíti nespřízněných uživatelů ve Společenství.

(11)

V oznámení o zahájení bylo uvedeno, že v tomto šetření může být použit odběr vzorku. Avšak vzhledem k tomu, že počet vyvážejících výrobců v dotčených zemích, kteří vyjádřili svou ochotu spolupracovat, byl nižší než se předpokládalo, bylo rozhodnuto, že odběr vzorku není požadován.

(12)

Útvary Komise vyhledaly a ověřily informace, které považovaly ze potřebné pro stanovení dumpingu a výši výsledné újmy, a provedly ověření v prostorách těchto společností:

(13)

Období šetření dumpingu zahrnovalo období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 (dále jen „OŠ“).

(14)

Dotyčný výrobek je stejný jako v původním šetření, tj. PET s viskozitním číslem 78 ml/g nebo více, podle normy ISO 1628-5, spadající v současné době pod kód KN 3907 60 20, pocházející z Korejské republiky a Tchaj-wanu.

(15)

Stejně jako v původním šetření bylo zjištěno, že PET vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Korejské republice a na Tchaj-wanu a PET vyráběný a vyvážený do Společenství mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti i použití. Proto byl učiněn závěr, že všechny typy PET s viskozitním číslem 78 ml/g nebo více jsou ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení obdobné výrobky.

(16)

Pro všechny vyvážející výrobce v Korejské republice a na Tchaj-wanu byla použita níže uvedená obecná metodika, která je shodná s metodikou použitou v původním šetření. Předložené závěry o dumpingu pro jednotlivé dotčené země tedy pouze popisují, co je specifické pro každou vyvážející zemi.

(17)

Pro stanovení běžné hodnoty bylo u každého vyvážejícího výrobce nejprve zjištěno, zda jeho celkový domácí prodej dotyčného výrobku je reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozním prodejem ve Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení byl domácí prodej považován ze reprezentativní, pokud byl celkový objem domácího prodeje jednotlivého vyvážejícího výrobce alespoň ve výši 5 % jeho celkového objemu vývozního prodeje ve Společenství.

(18)

Následně byly zjištěny typy PET, které na domácím trhu prodávaly společnosti s celkovým reprezentativním domácím prodejem a které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy vývozního prodeje ve Společenství.

(19)

Pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo u každého typu prodávaného vyvážejícími výrobci na domácích trzích a přímo srovnatelného s typem PET vývozního prodeje ve Společenství stanoveno, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní. Domácí prodej určitého typu PET byl považován ze dostatečně reprezentativní, pokud byl celkový objem domácího prodeje daného typu během OŠ nejméně ve výši 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu PET vyváženého do Společenství.

(20)

Bylo rovněž provedeno šetření, zda lze považovat domácí prodej jednotlivých typů PET za běžný obchod, a to stanovením části ziskového prodeje uvedeného typu PET nezávislým zákazníkům. V případech, kdy objem prodejů typu PET prodávaného za stejnou nebo vyšší čistou prodejní cenu než vypočtené výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodejů daného typu a pokud byl vážený průměr ceny daného typu stejný nebo vyšší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně vypočtené jako vážený průměr cen všech domácích prodejů daného typu uskutečněných během OŠ bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový či nikoliv. V případech, kdy objem ziskového prodeje typu PET představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodejů daného typu a pokud byl vážený průměr ceny daného typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně vypočtené pouze jako vážený průměr ziskového prodeje daného typu za předpokladu, že tento prodej představoval nejméně 10 % celkového objemu prodejů daného typu.

(21)

Bylo zjištěno, že ziskový prodej všech typů PET představoval nejméně 10 % celkového objemu prodeje daného typu.

(22)

Ve všech případech, kdy byl dotyčný výrobek vyvážen nezávislým zákazníkům ve Společenství, byla vývozní cena zjištěna podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě skutečně zaplacených nebo splatných vývozních cen.

(23)

V případech, kdy se prodej uskutečnil prostřednictvím spřízněného dovozce, byla vývozní cena vypočtena na základě cen dalšího prodeje daného spřízněného dovozce nezávislým zákazníkům. Pro zohlednění všech nákladů vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem tohoto dovozce, včetně prodeje, obecných a správních výdajů a přiměřeného ziskového rozpětí, byly provedeny úpravy podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Vhodné ziskového rozpětí bylo stanoveno na základě informací, které byly poskytnuty nezávislými spolupracujícími obchodníky/dovozci působícími na trhu Společenství.

(24)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě parity ze závodu. Pro účely spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo ve formě úprav podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení náležitě přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. Příslušné úpravy byly provedeny ve všech případech, kdy byly shledány jako přiměřené, přesné a podporované ověřenými důkazy.

(25)

Pro každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce bylo podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení vypočteno dumpingové rozpětí na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen.

(26)

Pokud byla v zemi zjištěna vysoká úroveň spolupráce (nad 80 %) a nebyl důvod se domnívat, že se jakýkoliv vyvážející výrobce zdržel spolupráce, bylo dumpingové rozpětí s cílem zajistit účinnost opatření nastaveno na úroveň nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného u spolupracujících společností.

(27)

Pokud byla v zemi zjištěna nízká úroveň spolupráce, bylo zbytkové dumpingové rozpětí nastaveno podle článku 18 základního nařízení, tj. na základě dostupných údajů.

(28)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od třech vyvážejících výrobců, z nichž jeden během OŠ nevyvážel PET do Společenství, a od dvou dovozců spřízněných s jedním z vyvážejících výrobců. Bylo zjištěno, že spolupracující vývozci představují 100 % korejských vývozů dotyčného výrobku během OŠ.

(29)

Pro všechny typy PET vyvážené korejskými vyvážejícími výrobci bylo možné zjistit běžnou hodnotu podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení na základě cen zaplacených nebo splatných nezávislými zákazníky v běžném obchodu na domácím trhu.

(30)

Jeden z korejských vyvážejících výrobců uskutečňoval vývozní prodej ve Společenství přímo nezávislým zákazníkům i prostřednictvím spřízněných dovozců v Koreji a ve Společenství. Z toho důvodu byla vývozní cena v druhém případě vypočtena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(31)

Pro účely spravedlivého srovnání byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení zohledněny rozdíly ve faktorech, o kterých bylo tvrzeno a prokázáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny úpravy o rozdíly v poplatcích za přepravu, pojištění a manipulaci, provizích, úvěru, balicích, celních a bankovních poplatcích.

(32)

Jak bylo stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení, vážené průměry běžných hodnot jednotlivých typů dotyčného výrobku vyvážených do Společenství byly srovnány s váženými průměry vývozních cen jednotlivých odpovídajících typů dotyčného výrobku.

(33)

U třech spolupracujících vyvážejících výrobců srovnání prokázalo, že buď neexistuje žádný dumping, nebo existuje dumping minimální. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranici Společenství, clo neplaceno, jsou tato:

(34)

Dva známí vyvážející výrobci PET v Koreji, kteří v současné době podléhají individuální celní sazbě, prokázali, že během OŠ neuskutečnili žádné vývozy. Tito vývozci nepředložili žádné důkazy, které by naznačovaly, že přehodnocení jejich celních rozpětí je opodstatněné.

(35)

S ohledem na vysokou úroveň spolupráce korejských společností (viz 28. bod odůvodnění) bylo zbytkové clo nastaveno na úroveň nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného u spolupracujících společností v souladu s přístupem uvedeným ve 26. bodu odůvodnění. Tato úroveň je stejná jako při původním šetření.

(36)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od čtyř vyvážejících výrobců, z nichž jeden během OŠ nevyvážel PET do Společenství. Bylo zjištěno, že spolupracující vývozci představují méně než 60 % tchaj-wanských vývozů dotyčného výrobku během OŠ.

(37)

U všech typů PET vyvážených tchaj-wanskými vyvážejícími výrobci byla zjištěna běžná hodnota podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen pro nezávislé zákazníky v běžném obchodu na domácím trhu.

(38)

Vývozní ceny byly zjištěny podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě skutečně zaplacených nebo splatných vývozních cen.

(39)

Pro účely spravedlivého srovnání byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení zohledněny rozdíly ve faktorech, o kterých bylo tvrzeno a prokázáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny úpravy o rozdíly v poplatcích za přepravu, pojištění a manipulaci, provizích, úvěru, balicích, celních a bankovních poplatcích.

(40)

Jak bylo stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení, vážené průměry běžných hodnot jednotlivých typů dotyčného výrobku vyvážených do Společenství byly srovnány s váženými průměry vývozních cen jednotlivých odpovídajících typů dotyčného výrobku.

(41)

U dvou ze spolupracujících vyvážejících výrobců srovnání prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento CIF dovozní ceny na hranici Společenství, clo neplaceno, jsou tato:

(42)

Jeden vyvážející výrobce, který v současné době podléhá individuální celní sazbě, spolupracoval v tomto řízení, i když během OŠ nerealizoval žádný vývozní prodej ve Společenství. Na základě poskytnutých informací bylo považováno za vhodné ponechat jeho dosavadní dumpingové rozpětí v nezměněné výši, protože nebyly předloženy žádné informace, které by naznačovaly, že přehodnocení jeho celního rozpětí je opodstatněné.

(43)

Jeden známý tchaj-wanský vývozce PET, který v současné době podléhá individuální celní sazbě, v tomto řízení nespolupracoval. Bylo považováno za vhodné, aby tomuto vývozci nebylo poskytnuto individuální clo, aby nebyla oceněna nedostatečná spolupráce. Navíc, a to je důležitější, nebyly dostupné žádné údaje, které by umožnily stanovení individuálního cla.

(44)

S ohledem na tuto skutečnost a nízkou úroveň spolupráce tchaj-wanských společností (viz 36. bod odůvodnění) bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno podle článku 18 základního nařízení, jak je uvedeno ve 27. bodu odůvodnění.

(45)

Zbytkové dumpingové rozpětí vypočtené na základě dostupných údajů Eurostatu a na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci, vyjádřené jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranici Společenství, clo neplaceno, je toto:

(46)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo rovněž zkoumáno, zda lze změnu okolností s ohledem na původní šetření týkající se dumpingu přiměřeně považovat za trvalou.

(47)

U těch společností, které během OŠ vyvážely do Společenství a spolupracovaly v šetření, prokázalo toto šetření, že jejich dumpingové rozpětí buď zůstává, nebo kleslo na minimální úroveň. Hlavním důvodem bylo, že i když se běžné hodnoty a domácí prodejní ceny těchto společností ve srovnání s údaji získanými v původním šetření zvýšily, prodejní ceny na trhu Společenství se zvýšily ve větším rozpětí. Skutečně bylo zjištěno, že vývozní ceny do Společenství byly během období tohoto šetření v průměru o 53 % vyšší než vývozní ceny zjištěné během období původního šetření. Nebyly zjištěny žádné údaje, které by naznačovaly, že tyto změny nemají trvalou povahu. Mělo by se uvést, že tyto společnosti ve velké míře využívaly kapacity, přičemž využití přesáhlo 80 % během OŠ. Tyto společnosti navíc neplánují zvýšení stávající kapacity, čímž by se omezil rozsah jakýchkoli budoucích změn okolností. Proto se má za to, že se tato situace, pokud jde o vývozní cenu a objem, pravděpodobně nezmění.

(48)

V tomto šetření spolupracovala jedna společnost, která během původního šetření nevyvážela do Společenství, avšak vyvážela dotyčný výrobek do Společenství během tohoto šetření. Dumpingové rozpětí zjištěné pro tuto společnost bylo rovněž minimální. Zjištěná běžná hodnota i domácí a vývozní ceny této společnosti byly ve stejném rozmezí jako běžná hodnota a ceny dvou dalších spolupracujících vývozců.

(49)

U dvou spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří během OŠ nevyváželi do Společenství, nebyly zjištěny žádné důkazy, které by podle 34. bodu odůvodnění opodstatnily změnu jejich celní sazby. Je rovněž třeba připomenout, že v původním šetření byl zjištěn široký rozsah dumpingových rozpětí (1,4 % až 55,8 %), což ukazuje, že v dumpingovém chování korejských společností existovaly významné rozdíly. Z těchto důvodů nelze konstatovat, že závěry o minimálních dumpingových rozpětích výrobců, kteří během OŠ vyváželi do Společenství, jsou reprezentativní pro výrobce, kteří do Společenství nevyváželi. Proto u těchto společností neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že změna jejich dosavadních antidumpingových cel je opodstatněná, ani nejsou k dispozici údaje, na jejichž základě by bylo možné vypočíst pro ně přepracované individuální rozpětí. Tato zjištění byla oznámena zúčastněným stranám, z nichž žádná nevyjádřila připomínky, ani neposkytla dodatečné údaje.

(50)

V tomto šetření spolupracovaly tři ze čtyř společností na Tchaj-wanu, které v současné době podléhají individuální celní sazbě. V jedné z těchto společností toto šetření prokázalo, že její dumpingové rozpětí kleslo na minimální úroveň. Ve druhé společnosti se dumpingové rozpětí snížilo ze 7,8 % v původním šetření na 4,6 % v tomto šetření. Ve shodě se situací v Korejské republice bylo hlavním důvodem, že i když se běžné hodnoty a domácí prodejní ceny těchto společností ve srovnání s údaji získanými v původním šetření zvýšily, prodejní ceny na trhu Společenství se zvýšily ve větším rozpětí. V případě Tchaj-wanu bylo zjištěno, že vývozní ceny do Společenství byly během období tohoto šetření v průměru o 42 % vyšší než vývozní ceny zjištěné během období původního šetření. Bylo rovněž zjištěno, že míra využití kapacity u těchto společností je podobná jako u společností v Koreji. A také nemají v úmyslu stávající kapacitu zvýšit.

(51)

Třetí spolupracující společnost, které v současné době podléhá individuální celní sazbě, předložila důkazy, že během období tohoto šetření dotyčný výrobek do Společenství nevyvážela.

(52)

Navíc v tomto šetření rovněž spolupracovala jedna společnost na Tchaj-wanu, která během původního šetření do Společenství nevyvážela. Dumpingové rozpětí této společnosti je 10,7 %.

(53)

U třech spolupracujících výrobců, kteří během období tohoto šetření vyváželi do Společenství, nejsou žádné důvody se domnívat, že změny mezi tímto a původním šetřením, zejména zvýšení vývozních cen do Společenství, nemají trvalou povahu. Proto se má za to, že dumpingová rozpětí vypočtená pro tyto společnosti na základě údajů poskytnutých v tomto šetření jsou spolehlivá.

(54)

U výrobce, který spolupracoval, ale nevyvážel během období tohoto šetření dotyčný výrobek do Společenství, neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že změna jeho dosavadních antidumpingových cel je opodstatněná. Proto se považuje za vhodné ponechat jeho dosavadní rozpětí v nezměněné výši. Pokud jde o situaci v Koreji, nejsou k dispozici žádné údaje, na jejichž základě by bylo možné vypočíst pro tuto společnost přepracované individuální rozpětí. Po oznámení zjištění ani tato strana nevyjádřila žádné připomínky a neposkytla dodatečné údaje.

(55)

S ohledem na učiněné závěry týkající se dumpingu a trvalé povahy změny okolností by současná antidumpingová opatření proti dovozu dotyčného výrobku pocházejícího z Korejské republiky a Tchaj-wanu měla být pozměněna, aby odrážela nově zjištěná dumpingová rozpětí.

(56)

Ze skutečnosti, že ceny PET mohou kolísat v souladu s kolísáním cen surové ropy, by nemělo vyplývat vyšší clo. Proto bylo považováno za vhodné, aby pozměněná cla byla vyjádřena ve formě specifické částky za tunu. Tento přístup byl využit při původním šetření.

(57)

Individuální antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti byly stanoveny na základě závěrů tohoto přezkumu. Proto odrážejí situaci zjištěnou během tohoto přezkumu, pokud jde o tyto společnosti. Na rozdíl od cla, které se používá pro „všechny ostatní společnosti“, jsou tedy tyto celní sazby použitelné výhradně na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobené společnostmi, které jsou konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení. Dovážené výrobky, které byly vyrobeny jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části nařízení, a jinými subjekty spřízněnými s konkrétně uvedenými společnostmi, nemohou využívat výhod těchto celních sazeb a budou podléhat celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(58)

Antidumpingová cla pro společnosti, které během OŠ vyvážely do Společenství, jsou navržena takto:

(59)

V souladu s upraveným zbytkovým dumpingovým rozpětím uvedeným ve 45. bodu odůvodnění by se mělo zbytkové antidumpingové clo pro Tchaj-wan zvýšit na 143,4 EUR/tunu.

(60)

Zúčastněné strany byly informovány o všech skutečnostech a úvahách, na jejichž základě je zamýšleno navrhnout změnu platného nařízení. Komise neobdržela žádné připomínky,