2005/68/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1-50 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 16. listopadu 2005 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 10. prosince 2005 | Nabývá účinnosti: | 10. prosince 2005 |
| Platnost předpisu: | Zrušen předpisem 2009/138/ES | Pozbývá platnosti: | 6. ledna 2010 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES (Úř. věst. L 323, 9.12.2005, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/44/ES Text s významem pro EHP ze dne 5. září 2007, |
L 247 |
1 |
21.9.2007 |
|
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/37/ES Text s významem pro EHP ze dne 11. března 2008, |
L 81 |
71 |
20.3.2008 |
|
|
L 158 |
362 |
10.6.2013 |
||
Opraveno:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/68/ES
ze dne 16. listopadu 2005
o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a článek 55 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu ( 3 ), směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního ( 4 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění ( 5 ) upravují ustanovení týkající se přístupu k činnosti v přímém pojištění a jejího výkonu ve Společenství. |
|
(2) |
Tyto směrnice stanovují právní rámec pro pojišťovny a výkon činnosti v pojištění na vnitřním trhu z hlediska práva usazovaní a volného pohybu služeb, aby se usnadnilo pojišťovnám, které mají skutečné sídlo ve Společenství, krýt své závazky v rámci Společenství a aby se pojistníci mohli obracet nejen na pojistitele usazené v jejich vlastním státě, ale rovněž na pojistitele se skutečným sídlem ve Společenství a usazené v jiných členských státech. |
|
(3) |
Režim stanovený těmito směrnicemi se používá pro pojišťovny poskytující přímé pojištění s ohledem na celé jejich podnikání, a to jak na činnost v přímém pojištění, tak i na zajišťovací činnost prostřednictvím akceptací; avšak zajištění prováděné specializovanými zajišťovnami nepodléhá uvedenému režimu a ani jinému režimu podle právních předpisů Společenství. |
|
(4) |
Zajišťovnictví je finanční činnost značného významu, protože usnadněním rozložení rizik na celosvětové úrovni umožňuje pojišťovnám poskytujícím přímé pojištění zvýšit kapacitu jejich výkonů v pojišťovnictví a jejich pojistného krytí a rovněž snížit jejich kapitálové náklady. Zajišťovnictví dále hraje důležitou úlohu ve finanční stabilitě, protože je základním prvkem v zabezpečení úrovně finančního zdraví a stability pojistných trhů s přímým pojištěním a celého finančního systému, poněvadž zahrnuje významné finančního zprostředkovatele a institucionální investory. |
|
(5) |
Směrnice Rady 64/225/EHS ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb v oblasti zajištění a retrocese ( 6 ) odstranila omezení svobody usazování a volného pohybu služeb s ohledem na státní příslušnost nebo sídlo zajistitele. Neodstranila však omezení vyvolané odchylkami ve vnitrostátních předpisech upravující regulaci zajišťovnictví na obezřetnostním základě. Tato situace vedla k výrazným rozdílům v úrovni dozoru nad zajišťovnami ve Společenství, které vytvářejí bariéry pro výkon zajišťovací činnosti, jako je povinnost zajišťovny jistit aktiva ke krytí svého podílu technických rezerv pojišťovny poskytující přímé pojištění a rovněž vyhovět rozdílným pravidlům pro dozor nad zajišťovnami v různých členských státech, ve kterých podnikají, nebo nepřímý dozor týkající se různých aspektů zajišťovnictví orgány příslušnými pro dozor nad pojišťovnami poskytujícími přímé pojištění. |
|
(6) |
Zajišťovnictví je označeno v Akčním plánu pro finanční služby jako sektor, který pro dobudování vnitřního trhu pro finanční služby vyžaduje podniknutí kroků na úrovni Společenství. Také významná mezinárodní fóra, jako jsou Mezinárodní měnový fond a Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví (IAIS), poukázaly na absenci harmonizovaných pravidel v zajišťovnictví pro dozor na úrovni Společenství jako na významnou mezeru v regulačním rámci pro finanční služby, kterou je nezbytné zaplnit. |
|
(7) |
Cílem této směrnice je zřízení obezřetnostního regulačního rámce pro výkon zajišťovací činnosti ve Společenství. Tvoří část souboru právních předpisů Společenství v oblasti pojištění zaměřeného na vybudování vnitřního trhu v sektoru pojišťovnictví. |
|
(8) |
Tato směrnice je v souladu s významnými mezinárodními aktivitami v oblasti obezřetnostních pravidel pro zajišťovnictví, zvláště pak IAIS. |
|
(9) |
Směrnice následuje přístupy přijaté v právních předpisech Společenství s ohledem na přímé pojištění tím, že byla provedena důležitá, nezbytná a postačující harmonizace pro zajištění vzájemného uznávání povolení a systémů obezřetnostního dohledu, která umožní udělit jediné povolení platné v celém Společenství a používat zásadu dozoru domovským členským státem. |
|
(10) |
Výsledkem je to, že přístup k zajišťovací činnosti a její následný výkon podléhají jednomu úřednímu povolení, které vydávají příslušné orgány členského státu, ve kterém má zajišťovna skutečné sídlo. Takové povolení umožňuje zajišťovně vykonávat svou činnost v rámci celého Společenství podle práva usazování i volného pohybu služeb. Členský stát, ve kterém se nachází pobočka nebo ve kterém jsou poskytovány služby, nesmí vyžadovat na zajišťovně, která na jeho území hodlá vykonávat zajišťovací činnost a které již bylo vydáno povolení v jejím domovském členském státě, aby žádala o nové povolení. Zajišťovna, která již získala povolení v domovském členském státě, by dále neměla podléhat dalšímu dozoru nebo kontrole příslušnými orgány týkajících se finančního zdraví pojišťovny, která je zajištěna u této zajišťovny. Kromě toho není povoleno, aby členské státy požadovaly, aby zajišťovna, která získala povolení, jistila aktiva pro krytí svého podílu technických rezerv cedujícího podniku. Je potřeba definovat podmínky pro udělení nebo odnětí povolení. Příslušné orgány by neměly udělit povolení nebo by neměly obnovit povolení zajišťovně, která nesplní podmínky stanovené v této směrnici. |
|
(11) |
Tato směrnice by se měla vztahovat na zajišťovny, které vykonávají výlučně zajišťovací činnost a nezabývají se přímou pojišťovací činností; měla by se též vztahovat na takzvané „kaptivní“ zajišťovny, vytvořené nebo vlastněné finančním podnikem jiným než pojišťovnou či zajišťovnou nebo jiným než skupinou pojišťoven nebo zajišťoven, na něž se vztahuje směrnice 98/78/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině ( 7 ), nebo jedním či několika nefinančními podniky, jejichž cílem je poskytovat výhradně zajistné krytí rizik podniků, k nimž patří. Pokud je v této směrnici uveden odkaz na zajišťovnu, měl by zahrnovat kaptivní zajišťovnu kromě případů, na něž se vztahuje zvláštní ustanovení o kaptivních zajišťovnách. Kaptivní zajišťovny nekryjí rizika odvozená od vnější přímé pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovny nebo zajišťovny patřící do skupiny. Kromě toho pojišťovny nebo zajišťovny patřící do finančního konglomerátu nesmí vlastnit žádný kaptivní podnik. |
|
(12) |
Směrnice by se nicméně neměla vztahovat na pojišťovny, které již podléhají směrnicím 73/239/EHS nebo 2002/83/ES; avšak ustanovení směrnice týkající se míry solventnosti zajišťoven obsažená v této směrnici se používají pro zajišťovací činnost těchto pojišťoven, pokud rozsah jejich zajišťovací činnosti tvoří významnou část celého jejich podnikání, a tím se zabezpečí finanční zdraví pojišťoven, které vykonávají rovněž zajišťovací činnost, a také to, aby se pro kapitálové požadavky na uvedené pojišťovny vzaly v úvahu specifika zajišťovací činnosti. |
|
(13) |
Tato směrnice by se neměla vztahovat na poskytování zajistného krytí prováděné nebo plně zaručené členským státem, který působí, z důvodů závažného veřejného zájmu, jako zajistitel nejvyšší instance, zejména pokud není proveditelné z důvodu zvláštní situace na trhu, získat přiměřené obchodní krytí; v tomto ohledu by se mělo nedostatkem „přiměřeného obchodního krytí“ rozumět hlavně selhání trhu charakterizované zřejmým nedostatkem dostatečné nabídky pojištění, ačkoli nadměrné pojistné by samo o sobě nemělo naznačovat nedostatečnost uvedeného obchodního krytí. Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. d) této směrnice se vztahuje také na ujednání mezi pojišťovnami, na něž se vztahují směrnice 73/239/EHS nebo 2002/83/ES a jejichž cílem je sdílení finančních plnění vyplývajících z vysokých rizik, jako je například terorismus. |
|
(14) |
Zajišťovny mají omezit předmět své činnosti na zajišťovací činnost a související činnosti. Tento požadavek umožňuje zajišťovně provozovat například takové činnosti jako poskytování statistického nebo pojistně-matematického poradenství, analýzy rizik nebo průzkumu pro klienty. Může též zahrnovat funkci holdingové společnosti a činnosti související s činnostmi finančního sektoru ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu ( 8 ). V žádném případě tento požadavek neumožňuje provádění nesouvisejících bankovních a finančních činností. |
|
(15) |
Tato směrnice by měla vyjasnit pravomoci a prostředky dozoru příslušných orgánů. Příslušné orgány domovského členského státu zajišťovny by měly odpovídat za sledování finančního zdraví zajišťoven, včetně jejich solventnosti, zřízení odpovídajících technických a vyrovnávacích rezerv a krytí těchto rezerv kvalitními aktivy. |
|
(16) |
Příslušné orgány členských států by měly mít k dispozici takové prostředky dozoru, které jsou nezbytné k zajištění řádného výkonu zajišťovací činnosti v rámci celého Společenství na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb. Zejména musí být schopny zavést vhodná ochranná opatření nebo ukládat sankce zaměřené na zabránění nesprávnostem a porušování právních předpisů v oblasti dozoru nad zajišťovnami. |
|
(17) |
Ustanovení o převodech kmenů zajišťovacích smluv by měla vyhovovat systému jediného povolení stanovenému v této směrnici. Měla by se vztahovat na různé druhy převodů kmenů zajišťovacích smluv mezi zajišťovnami, jako například převody kmenů zajišťovacích smluv v důsledku fúzí mezi zajišťovnami nebo jiných nástrojů obchodního práva nebo převody kmenů nevyřízených škod při dobíhajícím krytí jiné zajišťovně. Kromě toho by měla ustanovení o převodu kmenů zajišťovacích smluv zahrnovat ustanovení, která se specificky týkají převodu kmene zajišťovacích smluv uzavřených podle práva usazování a volného pohybu služeb jiné zajišťovně. |
|
(18) |
Je třeba zavést ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a orgány nebo subjekty, jež vzhledem ke své funkci pomáhají posilovat stabilitu finančního systému. Pro zachování důvěrné povahy musí být přísně vymezen okruh jejích příjemců. Musí se proto určit podmínky, za kterých je tato výměna informací povolena; navíc, pokud je stanoveno, že informace se mohou zveřejnit jenom s výslovným souhlasem příslušných orgánů, tyto orgány mohou ve vhodných případech svůj souhlas podmínit splněním přísných podmínek. V tomto ohledu a s cílem zajistit řádný dozor nad zajišťovnami příslušnými orgány by tato směrnice měla stanovit pravidla, která umožňují členským státům uzavírat dohody o výměně informací s třetími zeměmi za podmínky, že zveřejněné informace budou podléhat příslušným zárukám zachování profesního tajemství. |
|
(19) |
Pro posílení obezřetnostního dohledu nad zajišťovnami by mělo být stanoveno, že auditor má povinnost bezodkladně informovat příslušné orgány ve všech případech, které stanoví tato směrnice, o určitých skutečnostech, jež zjistí při výkonu své činnosti a které mohou mít vážný dopad na finanční situaci nebo na řídící a účetní organizaci úvěrové instituce. S ohledem na sledovaný cíl je žádoucí, aby členské státy stanovily, že se tato povinnost vztahuje na všechny případy, kdy auditor zjistí uvedené skutečnosti při výkonu své činnosti v podniku, který má úzká propojení se zajišťovnou. Povinnost auditorů sdělovat příslušným orgánům, je-li to vhodné, některé skutečnosti a rozhodnutí týkající se zajišťovny, které zjistí při výkonu svých povinností v jiném podniku, než je zajišťovna, sama o sobě nemění povahu jejich činnosti v daném podniku ani způsob, kterým musí své úkoly v tomto podniku vykonávat. |
|
(20) |
Je třeba zavést ustanovení pro definování použití směrnice pro existující zajišťovny, které získaly povolení dříve nebo které mohly vykonávat činnost v souladu s předpisy členských států před použitelností této směrnice. |
|
(21) |
Aby mohla zajišťovna splnit své závazky, požadují domovské členské státy, aby vytvořila dostatečné technické rezervy. Výše technických rezerv se určí v souladu se směrnicí Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven ( 9 ). Pro životní zajištění může domovský členský stát stanovit konkrétnější pravidla v souladu se směrnicí 2002/83/ES. |
|
(22) |
Zajišťovna vykonávající zajišťovací činnost v odvětví pojištění úvěrů, jejíž podnikání v zajištění úvěrů netvoří jenom malý podíl celého zajištění, musí vytvořit vyrovnávací rezervu, která netvoří součást míry solventnosti. Daná rezerva by se měla vypočíst podle jedné z metod stanovených ve směrnici 73/239/EHS, které se považují za rovnocenné. Kromě toho směrnice povoluje domovskému členskému státu požadovat, aby zajišťovny se skutečným sídlem na jeho území vytvořily podle pravidel stanovených dotyčným členským státem vyrovnávací rezervu pro rizika zařazená do odvětví jiných než je zajištění úvěrů. Po zavedení mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví (IFRS 4) by tato směrnice měla upřesnit obezřetný režim pro vyrovnávací rezervy vytvořené v souladu s touto směrnicí. Jelikož však dozor nad zajišťovací činností je třeba znovu posoudit na základě projektu Solventnost II, tato směrnice nebrání jakémukoli budoucímu dozoru nad zajišťovací činností na základě projektu Solventnost II. |
|
(23) |
Zajišťovna by měla mít aktiva ke krytí technických a vyrovnávacích rezerv, které by měly brát v úvahu typ činnosti vykonávané zajišťovnou, zvláště povahu, výši a trvání očekávaného zajistného plnění tak, aby byla zajištěna dostatečnost, likvidita, bezpečnost, kvalita, výnosnost jejích investic a investování do odpovídajících aktiv a aby zajišťovna zajistila vhodnou diverzifikaci a rozložení těchto investic, které jí umožní přiměřeně reagovat na měnící se hospodářské podmínky, zvláště na vývoj finančních trhů a trhů s nemovitostmi nebo na katastrofy velkého rozsahu. |
|
(24) |
Kromě technických rezerv by měly mít zajišťovny dodatečnou rezervu, známou jako míra solventnosti, představovanou volnými aktivy a se souhlasem příslušného orgánu dalšími implicitními aktivy, která mají působit jako nárazník proti nepříznivým obchodním výkyvům. Tento požadavek je důležitým prvkem obezřetnostního dohledu. Až do revize stávajícího režimu pro míru solventnosti, kterou provádí Komise v rámci projektu Solventnost II s cílem určit požadovanou míru solventnosti zajišťoven, je třeba použít pravidla podle stávajících předpisů v oblasti přímého pojištění. |
|
(25) |
Z hlediska podobností mezi životním zajištěním kryjícím riziko smrti a neživotním zajištěním, zejména krytím pojistných rizik a trváním životních zajišťovacích smluv, by měla být požadovaná míra solventnosti pro životní zajištění stanovena v souladu s ustanoveními této směrnice pro výpočet požadované míry solventnosti u neživotního zajištění; domovskému členskému státu by však mělo být umožněno, aby uplatnil pravidla uvedená ve směrnici 2002/83/ES na zavedení požadované míry solventnosti u činností v životním zajištění, které jsou spojené s investičními fondy nebo smlouvami s účastí na zisku. |
|
(26) |
S cílem zohlednit zvláštní povahu některých typů zajistných smluv nebo odvětví je třeba zavést ustanovení pro možnost úpravy výpočtu požadované míry solventnosti. Úpravu míry solventnosti provádí Komise po konzultaci s Evropským výborem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zřízeným rozhodnutím Komise 2004/9/ES ( 10 ). |
|
(27) |
Tato opatření by měla být přijata na základě regulativního postupu podle článku 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 11 ). |
|
(28) |
Seznam položek, ze kterých může být sestavena míra solventnosti požadovaná touto směrnicí, je tím seznamem, který je stanoven ve směrnicích 73/239/EHS a 2002/83/ES. |
|
(29) |
Zajišťovny by měly rovněž mít garanční fond, aby poskytovaly jistotu, že při svém založení vlastní odpovídající zdroje a že při následné zajišťovací činnosti míra solventnosti v žádném případě nepoklesne pod minimum bezpečnosti; avšak aby se zohlednila specifika kaptivních zajišťoven, zavádí se ustanovení, které umožňuje domovskému členskému státu nastavit minimální garanční fond požadovaný pro kaptivní zajišťovny na nižší úroveň. |
|
(30) |
Některá ustanovení této směrnice určují minimální požadavky. Domovský členský stát musí být oprávněn stanovit přísnější pravidla pro zajišťovny, kterým udělily povolení jeho vlastní příslušné orgány, zvláště pokud jde o požadavek na míru solventnosti. |
|
(31) |
Tato směrnice by se měla vztahovat na činnosti ve finitním zajištění; proto je pro účely této směrnice nezbytná definice finitního zajištění; vzhledem ke zvláštní povaze tohoto odvětví zajištění by měl mít domovský členský stát možnost stanovit zvláštní ustanovení pro výkon činností ve finitním zajištění. Tato ustanovení by se mohla lišit od obecného režimu stanoveného v této směrnici v řadě specifických bodů. |
|
(32) |
Tato směrnice by měla stanovit pravidla týkající se zvláštních účelových nástrojů, které přebírají rizika od pojišťoven a zajišťoven. Zvláštní povaha těchto zvláštních účelových nástrojů, které nejsou pojišťovnami nebo zajišťovnami, vyžaduje v členských státech zavedení zvláštních ustanovení. Kromě toho by měla tato směrnice stanovit, aby daný domovský členský stát stanovil podrobnější pravidla pro zavedení podmínek, za nichž může pojišťovna nebo zajišťovna použít nevyplacené částky ze zvláštního účelového nástroje jako aktiva na krytí technických rezerv. Tato směrnice by měla též stanovit, že vymahatelné částky od zvláštního účelového nástroje mohou být považovány, na žádost pojišťovny nebo zajišťovny podanou příslušnému orgánu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu, za odečitatelné položky v rámci zajišťovacích smluv nebo smluv o retrocesi do výše stanovené v této směrnici. |
|
(33) |
Je třeba stanovit opatření pro případy, kdy se finanční situace zajišťovny stane takovou, že je pro ni obtížné splnit její smluvní závazky. Za zvláštních situací je třeba, aby příslušné orgány měly pravomoc zasáhnout dostatečně včas, při výkonu těchto pravomocí však musí v souladu se zásadami řádného úředního postupu a náležitého postupu zajišťovny informovat o důvodech vedoucích k tomuto zásahu. Po dobu, po kterou tato situace přetrvává, by příslušné orgány neměly osvědčovat, že zajišťovna má dostatečnou míru solventnosti. |
|
(34) |
Je nezbytné zavést ustanovení pro spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, aby se zajistilo, že zajišťovna, která podniká v rámci práva usazování a volného pohybu služeb, vyhovuje ustanovením pro ni platným v hostitelském členském státě. |
|
(35) |
Je třeba přijmout opatření ohledně práva obrátit se na soud, pokud je povolení odmítnuto nebo odňato. |
|
(36) |
Je důležité stanovit, že vůči zajišťovnám, jejichž skutečné sídlo se nachází mimo území Společenství a které vykonávají zajišťovací činnost ve Společenství, se neuplatní ustanovení, která vedou k příznivějšímu zacházení než zacházení vůči zajišťovnám se skutečným sídlem v členském státě. |
|
(37) |
S cílem zohlednit mezinárodní aspekty zajišťovnictví je třeba zavést ustanovení umožňující uzavírání mezinárodních dohod s třetí zemí usilujících o určení prostředků pro dozor nad zajišťovnami, které podnikají na území každé smluvní strany. |
|
(38) |
Je třeba stanovit pružný postup umožňující hodnotit vzájemnost s třetími zeměmi na úrovni celého Společenství s cílem zlepšit liberalizaci zajišťovacích služeb v třetích zemích, a to prostřednictvím usazování nebo přeshraničním poskytováním služeb. Za tímto účelem by směrnice měla stanovit postupy pro jednání s třetími zeměmi. |
|
(39) |
Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí opatření za předpokladu, že tato opatření nepozmění základní prvky směrnice. Prováděcí opatření by měla umožnit Komisi zohlednit budoucí vývoj v zajišťovnictví. Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí 1999/468/ES. |
|
(40) |
Je třeba přizpůsobit stávající právní rámec Společenství pro pojišťovnictví aby se tím zohlednil nový režim dozoru nad zajišťovnami stanovený touto směrnicí, a aby se zajistil konzistentní zákonný rámec pro celý sektor pojišťovnictví. Zvláště se musí přizpůsobit stávající ustanovení, která umožňují orgánům příslušným pro dozor nad pojišťovnami poskytujícími přímé pojištění provádět „nepřímý dozor“ nad zajišťovnami. Navíc je nezbytné zrušit stávající ustanovení, která umožňují členským státům požadovat jištění aktiv kryjících technické rezervy pojišťovny, bez ohledu na formu tohoto požadavku, v případech, kdy je pojistitel zajištěn u zajišťovny povolené podle této směrnice nebo u pojišťovny. Konečně by také mělo být stanoveno, že míra solventnosti požadovaná pro pojišťovny vykonávající zajišťovací činnost, pokud tato činnost představuje podstatný podíl jejich podnikání, podléhá pravidlům pro solventnost stanoveným touto směrnicí pro zajišťovny. Směrnice 73/239/EHS, 92/49/EHS a 2002/83/ES by proto měly být změněny. |
|
(41) |
Je třeba změnit směrnici 98/78/ES tak, aby bylo zaručeno, že zajišťovny v pojišťovací nebo zajišťovací skupině podléhají doplňkovému dozoru stejným způsobem jako pojišťovny, které jsou součástí pojišťovací skupiny. |
|
(42) |
Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 12 ) by Rada měla vybízet členské státy k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily. |
|
(43) |
Jelikož cíle této směrnice, totiž zřízení právního rámce pro přístup k zajišťovací činnosti a pro její výkon, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto z důvodu rozsahu a účinků této akce jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. |
|
(44) |
Protože tato směrnice definuje minimální normy, mohou členské státy stanovit přísnější pravidla, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
HLAVA I
OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Oblast působnosti
1. Tato směrnice stanoví pravidla pro přístup k samostatně výdělečné zajišťovací činnosti a výkonu této činnosti zajišťovnami, které uskutečňují jenom zajišťovací činnosti a které jsou usazeny v členském státě nebo zamýšlejí se tam usadit.
2. Tato směrnice se nevztahuje na:
a) pojišťovny, na které se vztahují směrnice 73/239/EHS nebo 2002/83/ES;
b) činnosti a subjekty uvedené v článku 2 a 3 směrnice 73/239/EHS;
c) činnosti a subjekty uvedené v článku 3 směrnice 2002/83/ES;
d) zajišťovací činnosti, které provádí nebo plně zaručuje vláda členského státu, která tak jedná z důvodů závažného veřejného zájmu jako poslední instance v zajištění, včetně okolností, kdy tuto její roli vyžaduje taková situace na trhu, v níž nelze získat přiměřené obchodní krytí.
Článek 2
Definice
1. Pro účely této směrnice se rozumí:
a) „zajištěním“ činnost sestávající z přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou. V případě společenství zajistitelů známém jako Lloyd's se zajištěním rozumí také činnost spočívající v převzetí rizik postoupených členem Lloyd's pojišťovnou nebo zajišťovnou jinou než společenstvím zajistitelů známém jako Lloyd's;
b) „kaptivní zajišťovnou“ zajišťovna vlastněná finančním podnikem jiným než pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo jiným než skupinou pojišťoven nebo zajišťoven, na něž se vztahuje směrnice 98/78/ES, nebo nefinančním podnikem, jejímž účelem je poskytovat výhradně zajistné krytí rizik podniku nebo podniků, k nimž patří, nebo podniku či podniků dané skupiny, jejímž je kaptivní zajišťovna členem;
c) „zajišťovnou“ podnik, kterému bylo vydáno úřední povolení podle článku 3;
d) „pobočkou“ agentura nebo pobočka zajišťovny;
e) „místem usazení“ skutečné sídlo nebo pobočka zajišťovny s ohledem na písmeno d);
f) „domovským členským státem“ členský stát, v němž se nachází skutečné sídlo zajišťovny;
g) „členským státem pobočky“ členský stát, v němž se nachází pobočka zajišťovny;
h) „hostitelským členským státem“ členský stát, v němž má zajišťovna pobočku nebo poskytuje služby;
i) „kontrolou“ vztah mezi mateřským podnikem a dceřiným podnikem, jak je vymezen v článku 1 směrnice 83/349/EHS ( 13 ), nebo podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou a právnickou osobou a podnikem;
j) „kvalifikovaným podílem“ přímá nebo nepřímá držba podílu v podniku, který představuje 10 % či více základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo který dává možnost vykonávat značný vliv na vedení podniku, ve kterém podíl existuje;
k) „mateřským podnikem“ mateřský podnik, jak je vymezena v článcích 1 a 2 směrnice 84/349/EHS;
l) „dceřiným podnikem“ dceřiný podnik, jak je vymezen v článcích 1 a 2 směrnice 84/349/EHS;
m) „příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány, které jsou správními a právními předpisy zmocněny vykonávat dozor nad zajišťovnami;
n) „úzkým propojením“ situace, ve které jsou dvě nebo více fyzické nebo právnické osoby propojeny:
i) účastí, kterou se rozumí přímé nebo nepřímé držení nejméně 20 % hlasovacích práv v podniku nebo základního kapitálu podniku,
ii) kontrolou, ve všech případech uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo obdobný vztah mezi fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem;
o) „finančním podnikem“ jeden z těchto subjektů:
i) úvěrová instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných bankovních služeb ve smyslu čl. 1 bodů 5 a 23 směrnice 2000/12/ES ( 14 ),
ii) pojišťovna, zajišťovna nebo holdingová pojišťovna ve smyslu čl. 1 písm. i) směrnice 98/78/ES,
iii) investiční podnik nebo finanční instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES ( 15 ),
iv) smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 2 bodu 15 směrnice 2002/87/ES;
p) „zvláštním účelovým nástrojem“ podnik, zapsaný do obchodního rejstříku či nikoli, jiný než existující pojišťovna nebo zajišťovna, který přebírá rizika od pojišťoven nebo zajišťoven a který plně financuje jejich vystavení těmto rizikům prostřednictvím výnosů z vydávání dluhopisů nebo jiného mechanismu financování, kdy jsou práva věřitelů z těchto dluhopisů nebo jiného mechanismu financování podřízena zajistným závazkům tohoto nástroje;
q) „finitním zajištěním“ zajištění, v jehož rámci explicitní maximální možné ztráty vyjádřené jako převedené maximální ekonomické riziko, vyplývající z převodu značného pojistně-technického rizika i rizika načasování, přesáhnou pojistné po dobu trvání dané smlouvy o omezenou, avšak významnou částku, spolu s nejméně jedním z těchto dvou rysů:
i) explicitní a podstatné zvážení časové hodnoty peněz,
ii) smluvní ustanovení pro řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v určitém časovém úseku k dosažení převodu cílového rizika.
2. Krytí ve smyslu odst. 1 písm. a) tohoto článku, které zajišťovna poskytuje instituci pro poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění, spadající do působnosti směrnice 2003/41/ES ( 16 ) v případě, že právní řád domovského členského státu instituce takové poskytnutí krytí povoluje, je rovněž považováno za činnost spadající do působnosti této směrnice.
Pro účely odst. 1 písm. d) se s jakoukoli trvalou přítomností zajišťovny na území členského státu nakládá stejným způsobem jako s agenturou nebo pobočkou, i když tato přítomnost nemá formu agentury nebo pobočky, ale má podobu pouze kanceláře řízené vlastními zaměstnanci podniku nebo osobou, která je sice nezávislá, ale má trvalé pověření jednat za podnik, jaké by měla agentura.
Pro účely použití odst. 1 písm. j) v souvislosti s články 12 a 19 až 23 a jiných výší podílů uvedených v článcích 19 až 23 se berou v úvahu hlasovací práva uvedená v článcích 9 a 10 směrnice 2004/109/ES ( 17 ) a podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice.
Členské státy neberou v úvahu hlasovací práva ani podíly, které investiční podniky nebo úvěrové instituce případně drží v důsledku upsání finančních nástrojů nebo umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, zahrnutého v bodě 6 oddílu A přílohy I směrnice 2004/39/ES, pokud tato práva nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud jsou zcizena do jednoho roku od nabytí.
Pro účely odst. 1 písm. l) se dceřiný podnik jiného dceřiného podniku považuje také za dceřiný podnik podniku, který je vrcholným mateřským podnikem těchto podniků.
Pro účely odst. 1 písm. n):
— se jakýkoliv dceřiný podnik jiného dceřiného podniku považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, který stojí v čele všech těchto podniků,
— se situace, ve kterých jsou dvě nebo více fyzické nebo právnické osoby trvale spojeny s jednou a touž osobou vztahem kontroly, také považují za úzké propojení mezi těmito osobami.
3. Odkazuje-li tato směrnice na euro, použije se na národní měnu od 31. prosince každého roku přepočítací kurs posledního dne předchozího měsíce října, pro který jsou k dispozici hodnoty přepočítacího kursu eura ve všech měnách Společenství.
HLAVA II
PŘÍSTUP K ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI A POVOLENÍ ZAJIŠŤOVNY
Článek 3
Zásada povolení
Přístup k zajišťovací činnosti podléhá předchozímu úřednímu povolení.
O toto povolení musí žádat u příslušného orgánu domovského členského státu:
a) každý podnik, který zřizuje své skutečné sídlo na území tohoto státu;
b) každá zajišťovna, která poté, co jí je vydáno povolení, rozšíří svou činnost na jiné než povolené zajišťovací činnosti.
Článek 4
Rozsah povolení
1. Povolení podle článku 3 platí pro celé Společenství. Umožňuje dotyčné zajišťovně provozovat činnost buď v rámci práva usazování, nebo volného pohybu služeb.
2. Povolení se vydává pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro různé typy zajišťovacích činností podle žádosti předložené žadatelem.
Posuzuje se na základě obchodního plánu předloženého podle čl. 6 písm. b) a článku 11 a splnění podmínek pro udělení povolení stanovených členským státem, ve kterém se o povolení žádá.
Článek 5
Forma zajišťovny
1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá zajišťovna, která žádá o povolení, přijala některou z forem stanovených v příloze I.
Zajišťovna také může přijmout formu evropské společnosti (SE), jak je definována v nařízení (ES) č. 2157/2001 ( 18 ).
2. Členské státy mohou případně založit podniky v jakékoli veřejnoprávní formě za předpokladu, že tyto instituce budou mít za cíl provádět zajišťovací operace za stejných podmínek, za kterých vykonávají činnost soukromoprávní podniky.
Článek 6
Podmínky
Domovský členský stát vyžaduje, aby každá zajišťovna, která žádá o povolení:
a) omezila svůj předmět činnosti na zajišťovací činnosti a s nimi související operace; tento požadavek se může rozšířit i na funkci holdingové společnosti a činnosti ve finančním sektoru ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice 2002/87/ES;
b) předložila obchodní plán podle článku 11;
c) měla minimální garanční fond stanovený v čl. 40 odst. 2;
d) byla skutečně řízena bezúhonnými osobami s příslušnou odbornou kvalifikací nebo zkušenostmi.
Článek 7
Úzké propojení
1. Jestliže mezi zajišťovnou a jinými právnickými nebo fyzickými osobami existuje úzké propojení, vydají příslušné orgány povolení pouze tehdy, pokud tato propojení nebrání řádnému výkonu funkcí dozoru.
2. Příslušné orgány také odmítnou vydat povolení, pokud právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických nebo právnických osob, se kterými má zajišťovna úzké propojení, nebo potíže související s jejich uplatňováním brání řádnému výkonu dozoru.
3. Příslušné orgány požadují na zajišťovnách, aby jim neustále poskytovaly informace, které potřebují ke sledování toho, zda jsou trvale dodržovány podmínky uvedené v odstavci 1.
Článek 8
Skutečné sídlo zajišťovny
Členské státy vyžadují, aby se skutečné sídlo zajišťovny nalézalo ve členském státě, ve kterém má pojišťovna sídlo.
Článek 9
Zajistné podmínky a sazby zajistného
1. Tato směrnice nebude bránit členským státům, aby ponechaly v platnosti nebo přijímaly právní a správní předpisy požadující schválení zakládací smlouvy a stanov a předávání jakýchkoli dalších dokumentů nutných pro běžný výkon dozoru.
2. Členské státy však nesmí přijímat předpisy vyžadující předchozí schválení nebo pravidelné oznamování všeobecných a zvláštních zajistných podmínek, sazeb zajistného, technických podkladů používaných zejména pro výpočet sazeb zajistného a technických rezerv nebo formulářů a jiných tiskopisů, které hodlá zajišťovna používat při svých jednáních s cedujícími nebo retrocedujícími podniky.
Článek 10
Ekonomické potřeby trhu
Členské státy nesmějí požadovat, aby byla jakákoli žádost o povolení posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu.
Článek 11
Obchodní plán
1. Obchodní plán uvedený v čl. 6 písm. b) musí obsahovat údaje nebo podklady týkající se:
a) povahy rizik, které zajišťovna navrhuje krýt;
b) druhy zajišťovacích smluv, které zajišťovna hodlá uzavřít s cedujícími podniky;
c) základních zásad pro retrocese;
d) položek, z nichž sestává minimální garanční fond;
e) předpokládaných nákladů na zřízení provozního systému a organizaci obchodní sítě a finančních zdrojů, které mají tyto náklady pokrýt.
2. Kromě požadavků uvedených v odstavci 1 obsahuje obchodní plán na první tři účetní období:
a) předpoklad správních nákladů mimo zřizovací náklady, a zejména běžných režijních nákladů a provizí;
b) předpoklad zajistného nebo příspěvků a nákladů na pojistná plnění;
c) předpokládanou rozvahu;
d) předpoklad finančních zdrojů určených ke krytí přijatých závazků a míry solventnosti.
Článek 12
Akcionáři a společníci s kvalifikovanými podíly
Příslušné orgány domovského členského státu nesmějí zajišťovně vydat povolení k výkonu zajišťovací činnosti, dokud jim není sdělena totožnost jejích akcionářů nebo společníků, ať přímých nebo nepřímých, ať fyzických nebo právnických osob, které mají v uvedené zajišťovně kvalifikované podíly, a výše těchto podílů.
Příslušné orgány odmítnou vydat povolení, pokud vzhledem k potřebě zajistit zdravé a obezřetné řízení zajišťovny nejsou spokojeny s kvalifikací akcionářů nebo společníků.
Článek 13
Odmítnutí vydat povolení
Každé rozhodnutí o odmítnutí vydat povolení musí být podrobně odůvodněno a oznámeno dotyčné zajišťovně.
Každý členský stát učiní opatření pro zajištění práva obrátit se na soud proti rozhodnutí o odmítnutí v souladu s článkem 53.
To musí být umožněno i v případech, kdy příslušné orgány nevyřídí žádost o povolení do šesti měsíců ode dne obdržení.
Článek 14
Předchozí konzultace s příslušnými orgány jiných členských států
1. Před udělením povolení zajišťovně jsou konzultovány příslušné orgány jiného členského státu, pokud je zajišťovna:
a) dceřiným podnikem pojišťovny nebo zajišťovny povolené v jiném členském státě; nebo
b) dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny povoleném v jiném členském státě; nebo
c) kontrolována stejnou osobou, fyzickou nebo právnickou, která kontroluje pojišťovnu nebo zajišťovnu, která získala povolení v jiném členském státě.
2. Před udělením povolení zajišťovně jsou konzultovány příslušné orgány členského státu pověřené dozorem nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky, pokud je zajišťovna:
a) dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo investičního podniku povolené ve Společenství; nebo
b) dceřiným podnikem mateřského podniku úvěrové instituce nebo investičního podniku povolené ve Společenství; nebo
c) kontrolována stejnou osobou, ať již fyzickou nebo právnickou, která kontroluje úvěrovou instituci nebo investiční podnik povolené ve Společenství.
3. Dotyčné příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 vzájemně konzultují zejména při posuzování vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností ředitelů zúčastněných na řízení jiného subjektu ze stejné skupiny. Vzájemně se informují o všech údajích týkajících se vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností ředitelů, které mají význam pro ostatní příslušné orgány zúčastněné při vydávání povolení i při průběžné kontrole dodržování podmínek výkonu činnosti.
HLAVA III
PODMÍNKY PRO PŘÍSTUP K ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI
KAPITOLA 1
Zásady a metody finančního dozoru
Oddíl 1
Příslušné orgány a předmět dozoru
Článek 15
Příslušné orgány a obecná pravidla
1. Finanční dozor nad zajišťovnou, včetně dozoru nad činností, kterou zajišťovna vykonává buď prostřednictvím poboček, nebo v rámci volného pohybu služeb, náleží do výhradní pravomoci domovského členského státu.
Pokud mají příslušné orgány hostitelského členského státu důvod domnívat se, že činnosti zajišťovny mohou ovlivnit její finanční zdraví, informují o tom příslušné orgány domovského členského státu zajišťovny. Orgány domovského členského státu zajišťovny rozhodnou, zda zajišťovna dodržuje obezřetnostní zásady stanovené v této směrnici.
2. Finanční dozor podle odstavce 1 zahrnuje ověřování veškeré činnosti zajišťovny, její míry solventnosti, tvorby technických rezerv a aktiv, která je kryjí, v souladu s předpisy nebo obvyklou praxí v domovském členském státě podle předpisů přijatých na úrovni Společenství.
3. Domovský členský stát zajišťovny neodmítne smlouvu o retrocesi uzavřenou zajišťovnou se zajišťovnou povolenou v souladu s touto směrnicí nebo pojišťovnou povolenou v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo 2002/83/ES z důvodů přímo se týkajících finančního zdraví této zajišťovny nebo pojišťovny.
4. Příslušné orgány domovského členského státu vyžadují od každé zajišťovny, aby měla řádné administrativní a účetní postupy a odpovídající vnitřní kontrolní mechanismy.
Článek 16
Dozor nad pobočkami usazenými v jiném členském státě
Členský stát pobočky stanoví, že pokud zajišťovna, jíž bylo vydáno povolení v jiném členském státě, provozuje činnost prostřednictvím pobočky, mohou příslušné orgány domovského členského státu, poté co nejprve informují příslušné orgány členského státu pobočky, samy nebo prostřednictvím osob, které pro uvedený účel jmenují, na místě ověřovat informace nutné k zajištění finančního dozoru nad zajišťovnou. Orgány členského státu pobočky se mohou uvedeného ověřování účastnit.
Článek 17
Informace týkající se účetnictví, obezřetnosti a statistiky: pravomoci dozoru
1. Každý členský stát požaduje po každé zajišťovně, jejíž skutečné sídlo se nachází na jeho území, aby předkládala výroční zprávu uvádějící všechny druhy operací, její finanční situaci a solventnost.
2. Členské státy ukládají zajišťovnám se skutečným sídlem na jejich území, aby pravidelně předkládaly výkazy spolu se statistickými dokumenty, které jsou nutné pro účely dozoru. Příslušné orgány si navzájem poskytují veškeré dokumenty a informace užitečné pro účely dozoru.
3. Každý členský stát přijme všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby příslušné orgány měly pravomoci a prostředky nutné pro dozor nad činností zajišťoven se skutečnými sídly na jejich územích, včetně činností vykonávaných mimo tato území.
4. Příslušným orgánům se zejména umožní:
a) provádět podrobná šetření týkající se situace zajišťovny a veškeré její činnosti, mimo jiné shromažďováním informací nebo vyžadováním předložení dokumentů o její zajišťovací a retrocesní činnosti a prováděním vyšetřování na místě v prostorách zajišťovny;
b) přijímat veškerá opatření týkající se zajišťovny, jejích ředitelů nebo osob, které ji řídí, vhodná a nutná k zajištění toho, aby činnost zajišťovny trvale odpovídala právním a správním předpisům, které musí zajišťovna splňovat v každém členském státě;
c) zajistit, aby byla uvedená opatření prováděna, případně i jejich vymáháním soudní cestou.
Členské státy mohou také stanovit, že příslušné orgány mohou získávat veškeré informace o smlouvách, které mají zprostředkovatelé.
Článek 18
Převod kmene zajistných smluv
Za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy vydá každý členský stát zajišťovnám se skutečným sídlem na jeho území povolení k převodu celého kmene zajistných smluv nebo jeho části, včetně smluv uzavřených na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb na přejímající podnik se sídlem ve Společenství, pokud příslušné orgány domovského členského státu přejímajícího podniku potvrdí, že po započtení převodu má přejímající podnik nutnou míru solventnosti uvedenou v kapitole 3.
Oddíl 2
Kvalifikované podíly
Článek 19
Nabytí
1. Členské státy stanoví, že každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které přijaly rozhodnutí buď přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovaný podíl v zajišťovně, nebo přímo nebo nepřímo takový podíl zvýšit, což by vedlo k tomu, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se zajišťovna stala jejich dceřiným podnikem, (dále jen „navrhované nabytí“) to musí nejprve písemně oznámit příslušným orgánům dané zajišťovny, ve které zamýšlejí nabýt nebo zvýšit kvalifikovaný podíl, a uvést výši svého zamýšleného podílu a významné informace, jak je uvedeno v čl. 19a odst. 4. Členské státy nemusí uplatňovat prahovou hodnotu 30 %, pokud v souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/109/ES uplatňují prahovou hodnotu ve výši jedné třetiny.
2. Příslušné orgány obratem a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení a od případného následného obdržení informací uvedených v odstavci 3 písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli.
Příslušné orgány ve lhůtě nejvýše šedesáti pracovních dnů počínaje dnem písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které mají být podle požadavku členského státu k oznámení přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 19a odst. 4, (dále jen „lhůta pro posouzení“) provedou posouzení stanovené v čl. 19a odst. 1 (dále jen „posouzení“).
Příslušné orgány uvědomí navrhovaného nabyvatele při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení.
3. Pokud je to nutné, mohou příslušné orgány během lhůty pro posouzení, a nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost je písemná a upřesňuje, které doplňující informace jsou třeba.
Na dobu mezi dnem žádosti příslušného orgánu o informace a obdržením odpovědi na tuto žádost od navrhovaného nabyvatele se lhůta pro posouzení staví. Stavení nepřesáhne dvacet pracovních dnů. Příslušné orgány mohou podle svého uvážení nést jakoukoli další žádosti o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést ke stavení lhůty pro posouzení.
4. Příslušné orgány mohou prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle odst. 3 druhého pododstavce až na 30 pracovních dnů, pokud
a) je navrhovaný nabyvatel usazen mimo Společenství nebo je mimo Společenství regulován nebo
b) navrhovaný nabyvatel je fyzickou nebo právnickou osobou, která nepodléhá dozoru ani dohledu podle této směrnice, směrnice 85/611/EHS ( 19 ), směrnice 92/49/EHS, směrnice 2002/83/ES, směrnice 2004/39/ES ani směrnice 2006/48/ES ( 20 ).
5. Pokud se příslušné orgány po ukončení posuzování rozhodnou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím, vyrozumí o tom písemně do dvou pracovních dnů a před uplynutím lhůty pro posouzení navrhovaného nabyvatele a své rozhodnutí zdůvodní. S výhradou vnitrostátního práva je možné náležité odůvodnění takového rozhodnutí na žádost navrhovaného nabyvatele zveřejnit. To nebrání členským státům, aby příslušnému orgánu umožnily zveřejnit toto odůvodnění bez žádosti navrhovaného nabyvatele.
6. Pokud příslušné orgány nevyjádří písemně nesouhlas s navrhovaným nabytím ve lhůtě pro posouzení, považuje se navrhované nabytí za schválené.
7. Příslušné orgány mohou stanovit a v případě potřeby prodloužit maximální lhůtu pro dokončení navrhovaného nabytí.
8. Členské státy nesmějí pro oznamování přímých nebo nepřímých nabytí hlasovacích práv nebo základního kapitálu příslušným orgánům a pro jejich schvalování těmito orgány stanovit požadavky přísnější, než jsou stanoveny v této směrnici.
Článek 19a
Posouzení
1. S ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na zajišťovnu hodnotí příslušné orgány při posuzování oznámení uvedeného v čl. 19 odst. 1 a informací uvedených v čl. 19 odst. 3 za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení zajišťovny, v níž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií:
a) pověst navrhovaného nabyvatele;
b) pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti zajišťovny;
c) finanční zdraví navrhovaného nabyvatele, zejména ve vztahu k vykonávané a plánované činnosti v zajišťovně, v níž je navrhováno nabytí;
d) skutečnost, zda bude zajišťovna schopna dodržet a nadále dodržovat obezřetnostní požadavky na základě této směrnice a případně jiných směrnic, zejména směrnic 98/78/ES a 2002/87/ES, a zejména zda má skupina, jejíž součástí se zajišťovna stane, strukturu umožňující výkon účinného dozoru nebo dohledu, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a vymezení působnosti mezi příslušnými orgány;
e) skutečnost, zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES ( 21 ) nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.
2. Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace předložené navrhovaným nabyvatelem nejsou úplné.
3. Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše podílu, kterého je třeba dosáhnout, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.
4. Členské státy zveřejní seznam informací, jež jsou nutné k provedení posouzení a jež je třeba poskytnout příslušným orgánům spolu s oznámením uvedeným v čl. 19 odst. 1. Požadované informace musí být přiměřené a musí odpovídat povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovaného nabytí. Členské státy nepožadují informace, které pro obezřetnostní posuzování nemají význam.
5. Bez ohledu na čl. 19 odst. 2, 3 a 4, pokud byly příslušnému orgánu oznámeny dva nebo více návrhů na nabytí nebo zvýšení kvalifikovaného podílu ve stejné zajišťovně, přistupuje příslušný orgán k navrhovaným nabyvatelům nediskriminačním způsobem.
Článek 20
Nabytí regulovanými finančními podniky
1. Příslušné orgány se při posuzování navzájem plně konzultují, pokud je navrhovaným nabyvatelem
a) úvěrová instituce, životní pojišťovna, pojišťovna, zajišťovna, investiční podnik nebo správcovská společnost ve smyslu čl. 1a bodu 2 směrnice 85/611/EHS (dále jen „správcovská společnost SKIPCP“) s povolením v jiném členském státě nebo v odvětví jiném, než ve kterém je navrhováno nabytí;
b) mateřský podnik úvěrové instituce, životní pojišťovny, pojišťovny, zajišťovny, investičního podniku nebo správcovské společnosti SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v odvětví jiném, než ve kterém je navrhováno nabytí, nebo
c) fyzická nebo právnická osoba, která kontroluje úvěrovou instituci, životní pojišťovnu, pojišťovnu, zajišťovnu, investiční podnik nebo správcovskou společnost SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v odvětví jiném, než ve kterém je navrhováno nabytí.
2. Příslušné orgány si bez zbytečného prodlení vzájemně poskytují veškeré informace nutné nebo užitečné pro posouzení. K tomuto účelu si na požádání vzájemně sdělují veškeré užitečné informace a z vlastního podnětu sdělují veškeré podstatné informace. V rozhodnutí příslušného orgánu, který vydal povolení zajišťovně, v níž je navrhováno nabytí, se uvedou veškeré názory nebo výhrady příslušného orgánu pověřeného dohledem nad navrhovaným nabyvatelem.
Článek 21
Pozbývání účastí
Členské státy požadují od všech fyzických a právnických osob, které se chtějí přímo nebo nepřímo vzdát kvalifikovaného podílu v zajišťovně, aby o tom nejprve informovaly příslušné orgány domovského členského státu a uvedly přitom výši zamýšleného podílu.
Tato osoba musí rovněž oznámit příslušným orgánům domovského členského státu každé rozhodnutí snížit svůj kvalifikovaný podíl tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, klesl pod 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by zajišťovna přestala být jejím dceřiným podnikem. Členské státy nemusí uplatňovat prahovou hodnotu 30 %, pokud v souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/109/ES uplatňují prahovou hodnotu ve výši jedné třetiny.
Článek 22
Informování příslušných orgánů zajišťovnou
Zajišťovny neprodleně informují příslušné orgány svých domovských členských států o všech nabytích nebo prodejích podílů na svém základním kapitálu, které způsobí, že podíly překročí jednu z hranic uvedených v článcích 19 a 21 nebo pod ni klesnou.
Alespoň jednou ročně také informují příslušné orgány domovského členského státu o jménech akcionářů a společníků držících kvalifikovaný podíl a o výši těchto podílů, jak vyplývá například z informací obdržených na výročních valných hromadách akcionářů a společníků nebo z informací získaných na základě povinností pro společnosti kotované na burze cenných papírů.
Článek 23
Kvalifikované podíly: pravomoci příslušných orgánů
Členské státy požadují, aby v případech, kdy by vliv, který mají osoby uvedené v článku 19, mohl způsobit újmu obezřetnému a zdravému řízení zajišťovny, přijaly příslušné orgány členského státu vhodná opatření k ukončení uvedené situace. Tato opatření mohou například spočívat v soudních zákazech, sankcích ukládaných ředitelům a řídícím pracovníkům nebo pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s akciemi vlastněnými danými akcionáři nebo společníky.
Podobná opatření se uplatňují na fyzické i právnické osoby, které nesplní povinnost předem poskytnout informace stanovené v článku 19. Pokud je podíl získán přes nesouhlas příslušných orgánů, přijmou členské státy bez ohledu na jakékoli další přijaté sankce opatření, kterými se buď pozastaví výkon odpovídajících hlasovacích práv, nebo zajistí, že odevzdané hlasy jsou neplatné, nebo zajistí možnost jejich zrušení.
Oddíl 3
Profesní tajemství a výměna informací
Článek 24
Povinnost
1. Členské státy zajistí, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány, jakož i auditoři nebo experti jednající jménem příslušných orgánů, byli povinni zachovávat profesní tajemství.
Znamená to, že kromě případů, na které se vztahuje trestní právo, nesmějí být žádné důvěrné informace, které uvedené osoby mohou získat při plnění svých povinností, prozrazeny žádné osobě ani orgánu, kromě informací v celkové nebo souhrnné formě, kde není možno identifikovat jednotlivé pojišťovny.
2. Avšak v případech, kdy je na zajišťovnu vyhlášen konkurs nebo u ní byla nařízena nucená likvidace, mohou být v občanskoprávním nebo obchodním řízení sdělovány důvěrné informace, které se netýkají třetích osob zapojených do pokusů zajišťovnu zachránit.
Článek 25
Výměna informací mezi příslušnými orgány členských států
Článek 24 nebrání příslušným orgánům různých členských států vyměňovat si informace v souladu se směrnicemi vztahujícími se na zajišťovny. Tyto informace podléhají profesnímu tajemství stanovenému v článku 24.
Článek 26
Dohody o spolupráci s třetími zeměmi
Členské státy mohou uzavírat dohody o spolupráci upravující výměnu informací s příslušnými orgány třetích zemí nebo s orgány nebo subjekty třetích zemí definovanými v čl. 28 odst. 1 a 2 pouze tehdy, pokud sdělované informace podléhají profesnímu tajemství, které odpovídá alespoň zárukám uvedeným v tomto oddílu. Tato výměna informací je určena pro výkon dozoru uvedenými orgány nebo subjekty.
Pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být zveřejněny bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas.
Článek 27
Použití důvěrných informací
Příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle článků 24 a 25, je mohou používat jen při plnění svých povinností pro:
a) kontrolu, zda jsou plněny podmínky pro přístup k zajišťovací činnosti, a pro usnadnění sledování výkonu této činnosti, zvláště s ohledem na sledování technických rezerv, míry solventnosti, správních a účetních postupů a vnitřních kontrolních mechanismů,
b) ukládání sankcí,
c) opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutím příslušných orgánů, nebo
d) soudní řízení zahájené podle článku 53 nebo podle zvláštních podmínek stanovených v této směrnici a jiných směrnicích přijatých v oblasti pojišťovnictví a zajišťovnictví.
Článek 28
Výměna informací s jinými příslušnými orgány
1. Články 24 a 27 nebrání výměně informací v členském státě, pokud ve stejném členském státě existuje více příslušných orgánů, nebo mezi členskými státy, mezi příslušnými orgány a:
a) orgány příslušnými pro úřední dozor nad úvěrovými institucemi a jinými finančními organizacemi a orgány pověřenými dozorem nad finančními trhy,
b) orgány, jež se zabývají likvidací a konkursem pojišťoven a zajišťoven a jiným podobným řízením, a
c) osobami příslušnými k provádění zákonem stanovených auditů účtů pojišťoven, zajišťoven a jiných finančních institucí,
při plnění jejich funkcí dozoru nebo sdělování orgánům, které řídí nucené likvidační řízení nebo spravují systémy pojištění vkladů, informací nutných k plnění jejich úkolů. Informace obdržené těmito orgány, subjekty a osobami podléhají profesnímu tajemství stanovenému v článku 24.
2. Bez ohledu na články 24 až 27 mohou členské státy povolit výměnu informací mezi příslušnými orgány a:
a) orgány zodpovědnými za dohled nad subjekty, jež se zabývají likvidací a konkursem pojišťoven a zajišťoven a jiným podobným řízením, nebo
b) orgány zodpovědnými za dohled nad osobami pověřenými prováděním zákonem stanovených auditů účtů pojišťoven a zajišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a ostatních finančních institucí, nebo
c) nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími právními předpisy upravený dozor nad uvedenými pojišťovnami a orgány příslušnými pro dohled nad těmito znalci.
Členské státy, které si přejí využít možnosti stanovené v prvním pododstavci, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:
a) výměna informací je určena k výkonu dohledu nebo dozoru podle prvního pododstavce;
b) informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství stanovenému v článku 24;
c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas.
Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům jména orgánů, osob a subjektů, které smějí obdržet informace podle tohoto odstavce.
3. Bez ohledu na články 24 až 27 mohou členské státy s cílem posílení stability finančního systému, včetně jeho integrity, povolit výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgány nebo subjekty podle právních předpisů příslušnými pro odhalování a vyšetřování porušování práva společností.
Členské státy, které si přejí využít možnosti stanovené v prvním pododstavci, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:
a) informace jsou určeny k výkonu úkolů podle prvního pododstavce;
b) informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství stanovenému v článku 24;
c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas.
Pokud členský stát, orgány nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci provádějí svůj úkol odhalování nebo vyšetřování s pomocí osob jmenovaných pro tento účel kvůli zvláštní způsobilosti těchto osob, avšak které nejsou zaměstnány ve veřejné správě, lze možnost výměny informací stanovené v prvním pododstavci rozšířit na tyto osoby za podmínek stanovených v druhém pododstavci.
Pro účely uplatňování druhého pododstavce písm. c) sdělí orgány nebo subjekty uvedené v prvním pododstavci příslušným orgánům, které poskytly informace, jména a přesné pověření osob, kterým mají být informace předány.
Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům jména orgánů nebo subjektů, které smějí obdržet informace podle tohoto odstavce.
Článek 29
Předávání informací centrálním bankám a měnovým orgánům
Tento oddíl nebrání příslušným orgánům, aby centrálním bankám nebo jiným subjektům s funkcí podobnou měnovým orgánům a případně jiným veřejným orgánům odpovědným za dohled nad platebními systémy předávaly informace potřebné pro výkon jejich úkolů. Také těmto orgánům a subjektům nebrání povolit sdělovat příslušným orgánům informace, které potřebují pro účely článku 27.
Informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství uloženému v tomto oddílu.
Článek 30
Sdělování informací orgánům ústřední státní správy odpovědným za právní předpisy v oblasti financí
Bez ohledu na články 24 a 27 mohou členské státy na základě právních předpisů povolit sdělování určitých informací jiným orgánům své ústřední správy, které odpovídají za právní předpisy týkající se dozoru nad úvěrovými institucemi, finančními institucemi, investičními službami a pojišťovnami nebo zajišťovnami a inspektorům působícím jménem uvedených orgánů.
Tyto informace je však možné sdělit pouze tehdy, pokud je to nutné z důvodu obezřetnostního dohledu.
Členské státy však zajistí, aby informace obdržené podle článku 25 a čl. 28 odst. 1 a informace obdržené prostřednictvím ověřování na místě, které je uvedeno v článku 16, nebyly nikdy sdělovány v případech uvedených v tomto článku bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které informace poskytly, nebo příslušných orgánů členského státu, ve kterém se ověřování na místě provádělo.
Oddíl 4
Povinnosti auditorů
Článek 31
Povinnosti auditorů
1. Členské státy alespoň stanoví, aby každá osoba, které bylo vydáno povolení ve smyslu směrnice 84/253/EHS ( 22 ), provádějící v zajišťovně úkol popsaný v článku 51 směrnice 78/660/EHS ( 23 ), článku 37 směrnice 83/349/EHS nebo v článku 31 směrnice 85/611/EHS ( 24 ) nebo jiný zákonem stanovený úkol měla povinnost neprodleně oznámit příslušným orgánům jakoukoli skutečnost nebo rozhodnutí týkající se uvedené zajišťovny, které zjistila při výkonu tohoto úkolu a které by mohly:
a) představovat závažné porušení právních a správních předpisů stanovících podmínky pro povolení, nebo konkrétně upravujících provozování činností pojišťovnami nebo zajišťovnami, nebo
b) ovlivnit pokračování činnosti zajišťovny, nebo
c) vést k tomu, že bude odmítnuto ověření účtů nebo k nim budou vyjádřeny výhrady.
Tato osoba má také povinnost oznámit jakékoli skutečnosti a rozhodnutí, které zjistí při výkonu úkolu popsaného v prvním pododstavci v zajišťovně mající úzké propojení vyplývající z řídícího vztahu se zajišťovnou, v níž uvedená osoba plní výše uvedený úkol.
2. Sdělení skutečností nebo rozhodnutí uvedených v odstavci 1 tohoto článku příslušným orgánům v dobré víře osobami oprávněnými ve smyslu směrnice 84/253/EHS nepředstavuje porušení žádného omezení sdělování informací uloženého smluvně nebo jakýmikoli právními nebo správními předpisy a nezakládá pro tyto osoby žádnou odpovědnost.
KAPITOLA 2
Pravidla pro technické rezervy
Článek 32
Tvorba technických rezerv
1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá zajišťovna vytvořila dostatečné technické rezervy na veškerou svou činnost.
Výše těchto technických rezerv se určuje podle zásad stanovených ve směrnici 91/674/EHS. Domovský členský stát může případně stanovit zvláštní pravidla v souladu s článkem 20 směrnice 2002/83/ES.
2. Je-li zajistitelem zajišťovna povolená v souladu s touto směrnicí nebo pojišťovna, která má povolení v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo směrnicí 2002/83/ES, členské státy nebudou zachovávat nebo nezavedou systém tvorby hrubých technických rezerv, který požaduje jištění aktiv pro krytí dlužného zajistného a nezlikvidovaných zajistných událostí.
3. Pokud domovský členský stát povolí, aby určité technické rezervy byly pokryty pohledávkami vůči zajistitelům, kteří nemají povolení v souladu s touto směrnicí, nebo pojišťovnám, které nemají povolení v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo směrnicí 2002/83/ES, stanoví podmínky pro akceptování těchto pohledávek.
Článek 33
Vyrovnávací rezervy
1. Domovský členský stát vyžaduje, aby každá zajišťovna, která pojišťuje rizika zařazená do odvětví 14 uvedeného v bodě A přílohy směrnice 73/239/EHS, vytvořila vyrovnávací rezervu pro vyrovnání jakékoli technické ztráty nebo nadprůměrného škodného průběhu vzniklého v tomto odvětví v daném účetním období.
2. Vyrovnávací rezerva pro zajištění úvěrů musí být vypočtena podle pravidel stanovených domovským členským státem podle jedné ze čtyř metod uvedených v bodě D přílohy směrnice 73/239/EHS, které se považují za rovnocenné.
3. Domovský členský stát může osvobodit zajišťovny od povinnosti vytvářet vyrovnávací rezervu pro činnost v odvětví pojištění úvěrů, pokud předepsané zajistné nebo příspěvky ze zajištění pojištění úvěrů činí méně než 4 % jejich celkového předepsaného pojistného nebo předepsaných příspěvků a méně než 2 500 000 EUR.
4. Domovský členský stát může vyžadovat, aby každá zajišťovna vytvořila vyrovnávací rezervy pro rizika zařazená do odvětví jiných než zajištění úvěrů. Vyrovnávací rezervy se vypočtou podle pravidel určených domovským členským státem.
Článek 34
Aktiva kryjící technické rezervy
1. Domovský členský stát požaduje na každé zajišťovně, aby investovala aktiva kryjící její technické a vyrovnávací rezervy uvedené v článku 33 v souladu s následujícími pravidly:
a) aktiva musí zohledňovat typ činnosti vykonávané zajišťovnou, zejména povahu, výši a trvání předpokládaných zajistných plnění tak, aby byla zajištěna dostatečnost, likvidita, bezpečnost, kvalita, ziskovost jejích investic a investování do odpovídajících aktiv;
b) zajišťovna musí zajistit, aby byla aktiva diverzifikovaná a dostatečně rozložená a umožnila zajišťovně odpovídajícím způsobem reagovat na měnící se ekonomické okolnosti, zvláště na vývoj na finančních trzích a trzích s nemovitostmi nebo na katastrofy velkého rozsahu. Zajišťovna musí vyhodnocovat dopad nezvyklých okolností na trhu na svá aktiva a diverzifikovat aktiva tak, aby tento dopad snížila;
c) investice do aktiv, jejichž obchodování na regulovaném finančním trhu není povoleno, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni;
d) investice do derivátů jsou možné, pokud přispívají ke snižování investičních rizik nebo usnadňují efektivní správu portfolia. Musí být obezřetně oceněny s ohledem na podkladová aktiva a zahrnuty do ocenění aktiv dané instituce. Instituce se také vyhne vystavení se nadměrnému riziku jediné protistrany a jiným operacím s deriváty;
e) aktiva musí být náležitě diverzifikovaná a rozložená tak, aby nedošlo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině podniků a nahromadění rizika v kmeni zajišťovacích smluv jako celku. Investice do aktiv vydaných stejným emitentem nebo emitenty patřícími do stejné skupiny nesmí vystavit zajišťovnu nadměrnému riziku koncentrace.
Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat požadavky uvedené v bodu e) na investice do státních dluhopisů.
2. Členské státy nesmí na zajišťovnách umístěných na jejich území požadovat, aby investovaly do určitých kategorií aktiv.
3. Členské státy nesmí požadovat, aby investiční rozhodnutí zajišťovny umístěné na jejich území nebo jejího investičního správce podléhala jakékoliv formě předchozího schválení nebo pravidelného oznamování.
4. Bez ohledu na odstavce 1 až 3 může domovský členský stát stanovit pro každou zajišťovnu, která má skutečné sídlo na jeho území, tato kvantitativní pravidla za předpokladu, že budou obezřetně odůvodněny:
f) investice hrubých technických rezerv v měnách jiných než měny, v nichž jsou stanoveny technické rezervy, by měly být omezeny na 30 %;
g) investice hrubých technických rezerv do akcií a ostatních obchodovatelných cenných papírů obdobných akciím a do dluhových cenných papírů, jejichž obchodování není povoleno na regulovaném trhu, by měly být omezeny na 30 %;
h) domovský členský stát může požadovat po každé zajišťovně, aby investovala ne více než 5 % svých hrubých technických rezerv do akcií a ostatních obchodovatelných cenných papírů obdobných akciím, dluhových cenných papírů a do jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu od stejného podniku a ne více než 10 % svých celkových hrubých technických rezerv do akcií a ostatních obchodovatelných cenných papírů obdobných akciím, dluhových cenných papírů a do jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu od podniků, které jsou členy stejné skupiny.
5. Kromě toho domovský členský stát stanoví podrobnější pravidla podmínek použití nevyplacených částek ze zvláštního účelového nástroje jako aktiva na krytí technických rezerv podle tohoto článku.
KAPITOLA 3
Pravidla pro míru solventnosti a garanční fond
Oddíl 1
Disponibilní míra solventnosti
Článek 35
Obecné pravidlo
Každý členský stát požaduje po každé zajišťovně, jejíž skutečné sídlo se nachází na jeho území, aby měla stále dostatečnou disponibilní míru solventnosti pro veškerou svou činnost rovnající se alespoň požadavkům této směrnice.
Článek 36
Položky
1. Disponibilní míra solventnosti se skládá z aktiv zajišťovny očištěných od všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku a zahrnuje i:
a) splacený základní kapitál, nebo, jedná-li se o vzájemnou zajišťovnu, splacený skutečný počáteční kapitál včetně účtů společníků, které splňují tato kritéria:
i) v zakládací smlouvě a ve stanovách je stanoveno, že platby společníkům lze provádět z uvedených účtů jen tehdy, nezpůsobí-li to pokles disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň, nebo po zrušení podniku, když byly vyrovnány všechny ostatní dluhy zajišťovny,
ii) v zakládací smlouvě a ve stanovách je stanoveno, že co se týče plateb uvedených v bodě i) prováděných z důvodů jiných než je individuální ukončení členství, musí být alespoň jeden měsíc předem informovány příslušné orgány, které mohou během této doby platbu zakázat,
iii) odpovídající ustanovení zakládací smlouvy a stanov smějí být změněna pouze po prohlášení příslušných orgánů, že nemají ke změně žádné námitky, aniž jsou dotčena kritéria uvedená v bodech i) a ii);
b) zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy, které se ani nevztahují k přijatým závazkům, ani nejsou zařazeny jako vyrovnávací;
c) převedený zisk nebo převedená ztráta po odečtení splatných dividend.
2. Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených zajišťovnou.
U těch zajišťoven, které provádějí diskontování nebo odpočty u svých technických rezerv pro krytí nevyřízených pojistných událostí v neživotním pojištění za účelem zohlednění výnosů z investic tak, jak to povoluje čl. 60 odst. 1 písm. g) směrnice 91/674/EHS, se disponibilní míra solventnosti snižuje o rozdíl mezi technickými rezervami před diskontováním nebo před odpočty, jak je uvedeno v příloze k účetní závěrce, a technickými rezervami po diskontování nebo po odpočtech. Tyto úpravy se provádějí pro všechna rizika vyjmenovaná v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS, vyjma rizik v odvětvích 1 a 2 v bodu A uvedené přílohy. U odvětví jiných než odvětví 1 a 2 v bodu A uvedené přílohy, není potřeba provádět žádné úpravy související s diskontováním anuit zahrnutých do technických rezerv.
Kromě položek uvedených v prvním a druhém pododstavcích se disponibilní míra solventnosti sníží o tyto položky:
a) účasti, které má zajišťovna v následujících subjektech:
i) pojišťovnách ve smyslu článku 6 směrnice 73/239/EHS, článku 4 směrnice 2002/83/ES nebo čl. 1 písm. b) směrnice 98/78/ES,
ii) zajišťovnách ve smyslu článku 3 této směrnice nebo zajišťovnách z třetích zemí ve smyslu čl. 1 písm. l) směrnice 98/78/ES,
iii) holdingových pojišťovnách ve smyslu čl. 1 písm. i) směrnice 98/78/ES,
iv) úvěrových institucích a finančních institucích ve smyslu čl. 1 bodů 1 a 5 směrnice 2000/12/ES,
b) každou z položek zajišťovny ve vztahu se subjekty vyjmenovanými v písmenu a), ve kterých má účast:
i) kapitálové částky uvedené v odstavci 4,
ii) kapitálové částky uvedené v čl. 27 odst. 3 směrnice 2002/83/ES,
iii) podřízené pohledávky a kapitálové částky uvedené v článku 35 a čl. 36 odst. 3 směrnice 2000/12/ES.
Pokud dočasně vlastní akcie v jiné úvěrové instituci, v investičním podniku, finanční instituci, pojišťovně nebo zajišťovně nebo holdingové pojišťovně za účelem finanční pomoci s cílem ozdravení a záchrany tohoto subjektu, může příslušný orgán poskytnout výjimku z ustanovení týkajících se odečtu podle třetího pododstavce písm. a) a b).
Jako alternativu k odečtu položek podle třetího pododstavce písm. a) a b), které zajišťovna drží v úvěrových institucích, investičních podnicích a finančních institucích, mohou členské státy povolit, aby jejich zajišťovny obdobně použily metody 1, 2 nebo 3 přílohy I směrnice 2002/87/ES. Metoda 1 (účetní konsolidace) se použije v případě, kdy příslušný orgán považuje úroveň integrovaného řízení a vnitřní kontroly subjektů zahrnutých do konsolidace za spolehlivé. Zvolená metoda se musí používat konzistentně po celou dobu.
Členské státy mohou stanovit, že při výpočtu míry solventnosti podle této směrnice nemusí zajišťovna podléhající doplňkovému dozoru v souladu se směrnicí 98/78/ES nebo doplňkovému dozoru v souladu se směrnicí 2002/87/ES odečítat položky uvedené v třetím pododstavci písm. a) a b), které drží v úvěrových institucích, investičních podnicích, finančních institucích, pojišťovnách nebo zajišťovnách nebo holdingových pojišťovnách také podléhajících doplňkovému dozoru.
Pro účely odečtu účastí uvedených v tomto odstavci se účastí rozumí účast ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 98/78/ES.
3. Disponibilní míra solventnosti se může také skládat z:
a) kumulativního prioritního akciového kapitálu a podřízeného dluhového kapitálu až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, co je nižší, z čehož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě konkursu nebo likvidace zajišťovny podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemají být zaplaceny, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy.
Podřízený dluhový kapitál musí také splňovat tyto podmínky:
i) v úvahu lze brát pouze skutečně zaplacené prostředky,
ii) u přijatých úvěrů se stanovenou dobou splatnosti je původní doba splatnosti alespoň pět let. Nejpozději jeden rok přede dnem splatnosti předloží zajišťovna příslušným orgánům ke schválení plán, který ukazuje, jak bude udržena disponibilní míra solventnosti nebo jak bude uvedena na požadovanou úroveň ke dni splatnosti, pokud se rozsah, v jakém je úvěr zařazen jako součást disponibilní míry solventnosti, postupně nesnižuje během nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto úvěrů, pokud o to emitující zajišťovna požádá a její disponibilní míra solventnosti nepoklesne pod požadovanou úroveň,
iii) u přijatých úvěrů bez stanovené doby splatnosti je dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže tyto dluhy nadále nejsou považovány za součást disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro dřívější splatnost výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě informuje zajišťovna příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným datem splacení, přičemž musí uvést disponibilní a požadovanou míru solventnosti před a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení pouze tehdy, neklesne-li disponibilní míra solventnosti zajišťovny pod požadovanou úroveň,
iv) smlouva o úvěru neobsahuje doložky, podle kterých se za určitých okolností, vyjma likvidace zajišťovny, úvěr stane splatným před dohodnutými dny splatnosti,
v) smlouvu o úvěru lze změnit pouze tehdy, prohlásí-li příslušné orgány, že nemají proti změně námitky;
b) cenných papírů bez stanoveného data splatnosti a ostatních nástrojů, včetně kumulativních prioritních akcií jiných, než které jsou uvedeny v písmenu a), a to až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, co je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
i) nesmějí být splaceny na podnět držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu,
ii) emisní smlouva umožňuje zajišťovně odložit platbu úroků z úvěru,
iii) pohledávky věřitele z úvěru vůči zajišťovně se řadí v plném rozsahu až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů,
iv) doklady, jimiž se řídí emise cenných papírů, obsahují ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty z dluhů a nezaplacených úroků, přičemž zajišťovně musí být umožněno pokračovat v činnosti,
v) v úvahu lze brát pouze skutečně zaplacené částky.
4. Na žádost zajišťovny doprovázenou podklady a podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu může disponibilní míra solventnosti zahrnovat také:
a) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která je nižší;
b) každý doplňkový příspěvek, který asociace vzájemných pojišťoven nebo na principu vzájemnosti spolupracujících pojišťoven v neživotním pojištění s proměnnými příspěvky požaduje od svých členů v daném účetním obdobím až do výše poloviny rozdílu mezi maximálními příspěvky a skutečně požadovanými příspěvky, nesmí však překročit 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která je nižší. Příslušné orgány vypracují pokyny stanovující podmínky, za kterých se doplňkové příspěvky mohou povolit;
c) každá skrytá čistá rezerva vznikající ze zhodnocení aktiv, pokud tato skrytá čistá rezerva není mimořádné povahy.
5. V souvislosti se zajišťovací činností v životním zajištění může disponibilní míra solventnosti se souhlasem příslušného orgánu domovského členského státu na odůvodněnou žádost zajišťovny tomuto příslušnému orgánu zahrnovat také:
a) do dne 31. prosince 2009 částku rovnající se 50 % budoucích zisků zajišťovny, ale nepřevyšující 25 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, která je nižší. Částka budoucích zisků se získá vynásobením předpokládaného ročního zisku koeficientem představujícím průměrnou zbývající dobu trvání zajistných smluv. Použitý koeficient nesmí převýšit šest. Předpokládaný roční zisk nesmí překročit aritmetický průměr zisků vytvořených během posledních pěti účetních období v činnostech uvedených v čl. 2 odst. 1 směrnice 2002/83/ES.
Příslušné orgány mohou souhlasit se zahrnutím této částky pro disponibilní míru solventnosti, pouze:
i) pokud je příslušným orgánům předložena zpráva pojistného matematika potvrzující pravděpodobnost těchto zisků v budoucnosti a
ii) pokud dosud tato část budoucích zisků ze skrytých čistých rezerv zmíněných v odst. 4 písm. c) nebyla vzata v úvahu;
b) pokud se nepoužívá zillmerování, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v zajistném, rozdíl mezi nezillmerovanou nebo částečně zillmerovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v zajistném. Tato hodnota však nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů zajistných částek životních pojištění a matematických rezerv pro všechna pojištění, pro která je zillmerování možné. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv.
6. Změny odstavců 1 až 5 tohoto článku ke zohlednění vývoje, který odůvodňuje technickou úpravu položek přicházejících v úvahu pro disponibilní míru solventnosti, se přijímají postupem podle čl. 55 odst. 2.
Oddíl 2
Požadovaná míra solventnosti
Článek 37
Požadovaná míra solventnosti pro neživotní zajištění
1. Míra solventnosti se stanoví buď na základě celoroční výše zajistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše zajistných plnění za poslední tři účetní období.
Avšak v případě zajišťoven, které převážně pojišťují jen jedno nebo více z těchto rizik – vichřice (bouře), krupobití, mrazy – se za referenční období pro stanovení průměrné výše zajistných plnění bere posledních sedm účetních období.
2. S výhradou článku 40 se celková výše míry solventnosti rovná vyššímu z dvou výsledků stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.
3. Index zajistného se vypočte s použitím vyšší hodnoty z hodnot celkového předepsaného zajistného nebo příspěvků vypočtených postupem uvedeným níže a celkového vybraného zajistného nebo příspěvků.
Zajistné nebo příspěvky v odvětvích 11, 12 a 13 vyjmenovaných v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS se zvýší o 50 %.
Zajistné nebo příspěvky v odvětvích jiných než v odvětvích 11, 12 a 13 vyjmenovaných v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS se mohou pro některé zajistné činnosti nebo typy smluv zvýšit až o 50 %, aby se tím zohlednila specifika těchto činností nebo smluv v souladu s postupem uvedeným v čl. 55 odst. 2 této směrnice. Zajistné nebo příspěvky včetně příplatků k zajistnému nebo příspěvkům předepsaným za zajištění v posledním účetním období se sečtou.
Od tohoto součtu se pak odečte celková částka zajistného nebo příspěvků stornovaných v posledním účetním období a celková částka daní a poplatků spojených se zajistným nebo příspěvky zahrnutými do výše uvedeného součtu.
Takto vypočítaná částka se rozdělí na dva díly, z nichž první díl činí až 50 000 000 EUR a druhý díl tvoří zbytek; vypočítá se 18 % z prvního dílu a 16 % z druhého dílu a obě výsledné částky se sečtou.
Takto získaná částka se vynásobí poměrem objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období, které nese zajišťovna po odečtení úhrad za retrocese, k celkovému objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období; tento poměr nesmí být v žádném případě menší než 50 %. Na žádost zajišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů, jak jsou uvedeny v článku 46, také odečteny jako retrocese.
Pro vyměření zajistného nebo příspěvků se mohou použít se souhlasem příslušných orgánů statistické metody.
4. Vypočte se škodový index, přičemž se v odvětvích 11, 12 a 13 vyjmenovaných v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS zvýší zajistné plnění, rezervy a příjmy z regresů o 50 %.
Zajistné plnění, rezervy a příjmy z regresů v odvětvích jiných než v odvětvích 11, 12 a 13 vyjmenovaných v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS se mohou pro některé zajistné činnosti nebo typy smluv zvýšit až o 50 %, aby se tím zohlednila specifika daných činností nebo smluv v souladu s postupem uvedeným v čl. 55 odst. 2 této směrnice.
Sečtou se částky vyplacených zajistných plnění, bez odečtení zajistných plnění uhrazených retrocesionáři, za období uvedená v odstavci 1.
K tomuto součtu se připočte částka rezerv na nevyplacená zajistná plnění vytvořená na konci posledního účetního období.
Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1.
Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené zajistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období. Jestliže referenční období stanovené v odstavci 1 představuje sedm účetních období, odečte se částka rezerv na nevyřízené zajistné události, vytvořená na počátku šestého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období.
Jedna třetina nebo jedna sedmina takto získané částky, podle referenčního období stanoveného v odstavci 1, se rozdělí na dva díly, z nichž první činí až 35 000 000 EUR a druhý tvoří zbytek; vypočítá se 26 % z prvního dílu a 23 % z druhého dílu a výsledné částky se sečtou.
Takto získaná částka se vynásobí poměrem objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období, které nese zajišťovna po odečtení úhrad za retrocese, k celkovému objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období; tento poměr nesmí být v žádném případě menší než 50 %. Na žádost zajišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů, jak jsou uvedeny v článku 46, také odečteny jako retrocese.
Pro vyměření zajistného plnění, rezerv a příjmů z regresů se mohou použít se souhlasem příslušných orgánů statistické metody.
5. Jestliže je požadovaná míra solventnosti vypočtena podle odstavců 2, 3 a 4 nižší než požadovaná míra solventnosti rok předtím, požadovaná míra solventnosti se rovná nejméně požadované míře solventnosti vynásobené poměrem mezi částkou technických rezerv na nevyplacená zajistná plnění na konci posledního účetního období a částkou technických rezerv na nevyplacená zajistná plnění na začátku posledního účetního období. Při těchto výpočtech se technické rezervy očistí od retrocesí, ale poměr nesmí být v žádném případě nižší než 1.
6. Procentní sazby uplatňované na díly uvedené v odst. 3 pátém pododstavci a v odst. 4 sedmém pododstavci se snižují na třetinu v případě zajištění zdravotního pojištění provozovaného na technických zásadách podobných technickým zásadám životního pojištění, pokud:
a) přijaté zajistné je počítáno na základě tabulek nemocnosti podle matematických metod uplatňovaných v pojišťovnictví;
b) je vytvářena rezerva na stárnutí;
c) se vybírá dodatkové zajistné s cílem vytvořit bezpečnostní rozpětí v přiměřené výši;
d) pojišťovna může vypovědět smlouvu nejpozději před koncem třetího roku pojištění;
e) smlouva stanoví možnost zvýšení zajistného nebo snížení plnění i pro platné smlouvy.
Článek 38
Požadovaná míra solventnosti pro životní zajištění
1. Požadovaná míra solventnosti pro činnosti životního zajištění bude stanovena podle článku 37.
2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou domovské členské státy stanovit, že u odvětví zajištění pojišťovací činnosti, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2002/83/ES, spojených s investičními fondy nebo smlouvami s účastí na zisku a u operací uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), čl. 2 odst. 2 písm. b), c), d) a e) směrnice 2002/83/ES je požadovaná míra solventnosti stanovena v souladu s článkem 28 směrnice 2002/83/ES.
Článek 39
Požadovaná míra solventnosti zajišťovny provozující současně neživotní a životní zajištění
1. Domovský členský stát požaduje, aby každá zajišťovna provozující současně neživotní i životní zajištění měla disponibilní míru solventnosti na úrovni celkového součtu požadované míry solventnosti pro činnosti jak v neživotním, tak i v životním pojištění, které se stanoví v souladu s články 37 a 38.
2. Pokud disponibilní míra solventnosti nedosahuje úrovně požadované odstavcem 1 tohoto článku, příslušné orgány uplatní opatření ustanovená v článcích 42 a 43.
Oddíl 3
Garanční fond
Článek 40
Výše garančního fondu
1. Jedna třetina požadované míry solventnosti, jak je vymezena v článcích 37, 38 a 39, tvoří garanční fond. Tento fond se skládá z položek uvedených v čl. 36 odst. 1, 2 a 3 a po souhlasu příslušného orgánu domovského členského státu z položek uvedených v čl. 36 odst. 4 písm. c).
2. Garanční fond nesmí být nižší než 3 000 000 EUR.
Každý členský stát může stanovit, že pokud jde o kaptivní zajišťovny, garanční fond nesmí být nižší než 1 000 000 EUR.
Článek 41
Přezkum výše garančního fondu
1. Částka v EUR stanovená v čl. 40 odst. 2 se každoročně přezkoumává počínaje 10. prosincem 2007, aby se vzaly v úvahu změny v evropském indexu spotřebitelských cen zahrnujícím všechny členské státy, který zveřejňuje Eurostat.
Částka se automaticky upravuje zvýšením základní částky v EUR o procentní změnu uvedeného indexu během období mezi dnem vstupu v platnost této směrnice a dnem přezkoumání a zaokrouhluje se směrem nahoru na násobek 100 000 EUR.
Pokud je změna od poslední úpravy menší než 5 %, žádná úprava se neprovede.
2. Komise každoročně informuje Evropský parlament a Radu o přezkumu a upravené částce uvedené v odstavci 1.
KAPITOLA 4
Zajišťovny v potížích nebo v protiprávním postavení a odnětí povolení
Článek 42
Zajišťovny v potížích
1. Pokud zajišťovna nevyhoví článku 32, může jí příslušný orgán jejího domovského členského státu zakázat volné nakládání s aktivy poté, co svůj záměr sdělí příslušným orgánům členského státu závazku.
2. Pro účely obnovy finanční situace zajišťovny, jejíž míra solventnosti poklesla pod minimum požadované podle článků 37, 38 a 39, požaduje příslušný orgán domovského členského státu, aby mu byl ke schválení předložen ozdravný plán finanční situace.
Za výjimečných okolností, pokud se příslušný orgán domnívá, že se finanční situace zajišťovny bude dále zhoršovat, může také omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy zajišťovny. Informuje orgány ostatních členských států, na jejichž území zajišťovna vykonává činnost, o veškerých podniknutých opatřeních, a ty na jeho žádost přijmou stejná opatření.
3. Pokud míra solventnosti poklesne pod garanční fond definovaný v článku 40, požaduje příslušný orgán domovského členského státu, aby zajišťovna předložila ke schválení plán krátkodobého financování.
Příslušný orgán také může omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy zajišťovny. Informuje o tom vhodným způsobem příslušné orgány ostatních členských států, a ty na jeho žádost přijmou stejná opatření.
4. Každý členský stát přijme opatření nutná k tomu, aby mohl v případech stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zakázat volné nakládání s aktivy umístěnými na svém území na žádost domovského členského státu zajišťovny, který označí aktiva, jichž se mají tato opatření týkat.
Článek 43
Ozdravný finanční plán
1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc vyžadovat ozdravný finanční plán od těch zajišťoven, u kterých je podle názorů příslušných orgánů ohroženo plnění závazků ze zajišťovacích smluv.
2. Ozdravný finanční plán obsahuje alespoň údaje nebo doklady pro tři následující účetní období s ohledem na:
a) odhady předpokládaných správních nákladů, zejména běžných režijních nákladů a provizí;
b) plán uvádějící podrobné odhady předpokládaných příjmů a výdajů, s ohledem na převzaté zajištění a postoupené zajištění;
c) předpokládanou rozvahu;
d) odhad předpokládaných finančních zdrojů určených ke krytí přijatých závazků a požadované míry solventnosti;
e) celkovou politiku zajištění.
3. Zhoršuje-li se finanční situace zajišťovny a jsou-li ohroženy smluvní závazky zajišťovny, členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány pravomoc vyžadovat od zajišťoven vyšší požadovanou míru solventnosti, aby bylo zajištěno, že zajišťovna bude schopna požadavky na solventnost v blízké budoucnosti plnit. Úroveň této vyšší požadované míry solventnosti bude založena na ozdravném finančním plánu uvedeném v odstavci 1.
4. Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány pravomoc snížit hodnotu všech položek přicházejících v úvahu pro disponibilní míru solventnosti, zejména pokud došlo k podstatné změně tržní hodnoty těchto položek od skončení posledního účetního období.
5. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc snížit úlevu u snižování míry solventnosti s ohledem na retrocesi určenou podle článků 37, 38 a 39, pokud:
a) se od posledního účetního období podstatně změní obsah nebo kvalita retrocesních smluv;
b) neexistuje nebo existuje pouze omezený přenos rizika podle retrocesních smluv.
6. Pokud příslušné orgány požadovaly ozdravný finanční plán zajišťovny v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, zdrží se vydávání osvědčení podle článku 18, pokud mají za to, že je ohroženo plnění závazků ze zajišťovacích smluv ve smyslu uvedeného odstavce 1.
Článek 44
Odnětí povolení
1. Povolení vydané zajišťovně příslušným orgánem jejího domovského členského státu může být uvedeným orgánem odňato, pokud tato zajišťovna:
a) nezačne využívat povolení ve lhůtě 12 měsíců, výslovně se jej vzdá nebo přestane vykonávat činnost na déle než šest měsíců, ledaže dotyčný členský stát stanoví, že v těchto případech povolení propadá;
b) nadále nesplňuje podmínky pro vydání povolení;
c) nebyla schopná v povolené lhůtě učinit opatření uvedená v ozdravném plánu finanční situace nebo plánu krátkodobého financování uvedeném v článku 42;
d) závažným způsobem poruší povinnosti podle předpisů, jež se na ni vztahují.
V případě odnětí nebo propadnutí povolení to příslušný orgán domovského členského státu oznámí příslušným orgánům ostatních členských států, a ty učiní vhodná opatření, aby zabránily zajišťovně v zahájení nových operací na svých územích, ať již v rámci práva usazování, nebo volného pohybu služeb.
2. Jakékoli rozhodnutí o odejmutí povolení musí být podrobně odůvodněno a oznámeno dotyčné zajišťovně.
HLAVA IV
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE FINITNÍHO ZAJIŠTĚNÍ A ZVLÁŠTNÍCH ÚČELOVÝCH NÁSTROJŮ
Článek 45
Finitní zajištění
1. Domovský členský stát může stanovit zvláštní ustanovení pro výkon činností ve finitním zajištění týkající se:
— povinných podmínek pro začlenění do všech vydaných smluv,
— řádných správních a účetních postupů, přiměřených mechanismů vnitřní kontroly a požadavků řízení rizik,
— požadavků účetních, obezřetných a statistických informací,
— zavedení technických rezerv tak, aby byly přiměřené, spolehlivé a objektivní,
— investice aktiv kryjících technické rezervy tak, aby bylo zajištěno, že zohledňují typ činnosti vykonávané zajišťovnou, zejména povahu, výši a trvání předpokládaných zajistných plnění tak, aby byla zajištěna dostatečnost, likvidita, bezpečnost a ziskovost jejích aktiv a investování do odpovídajících aktiv,
— pravidel týkajících se dostupné míry solventnosti, požadované míry solventnosti a minimálního garančního fondu, který zajišťovna udržuje pro účely činností ve finitním zajištění.
2. V zájmu průhlednosti zašlou členské státy bezodkladně znění všech opatření stanovených vnitrostátními předpisy pro účely odstavce 1 Komisi.
Článek 46
Zvláštní účelové nástroje
1. Pokud se členský stát rozhodne umožnit zřízení zvláštních účelových nástrojů na svém území ve smyslu této směrnice, musí vyžadovat úřední povolení těchto nástrojů.
2. Členský stát, kde je zřízen zvláštní účelový nástroj, stanoví podmínky, za nichž bude tento podnik provozovat činnost. Členský stát stanoví zejména pravidla týkající se:
— rozsahu povolení,
— povinných podmínek pro začlenění do všech vydaných smluv,
— dobré pověsti a příslušné odborné kvalifikace osob provozujících zvláštní účelový nástroj,
— odpovídajících a náležitých požadavků na akcionáře nebo členy mající kvalifikovaný podíl ve zvláštním účelovém nástroji,
— řádných správních a účetních postupů, přiměřených mechanismů vnitřní kontroly a požadavků řízení rizik,
— požadavků účetních, obezřetných a statistických informací,
— požadavků solventnosti zvláštních účelových nástrojů.
3. V zájmu průhlednosti zašlou členské státy bezodkladně znění všech opatření stanovených vnitrostátními předpisy pro účely odstavce 2 Komisi.
HLAVA V
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE PRÁVA USAZOVÁNÍ A VOLNÉHO POHYBU SLUŽEB
Článek 47
Zajišťovny nevyhovující právním předpisům
1. Pokud příslušné orgány některého členského státu dojdou k závěru, že zajišťovna s pobočkou na jeho území nebo tam provozující činnost v rámci volného pohybu služeb nevyhovuje právním předpisům platným v uvedeném státě, vyzvou ji, aby situaci napravila. Současně o tom informují příslušné orgány domovského členského státu.
Pokud přes opatření učiněná příslušným orgánem domovského členského státu nebo proto, že se ukáže, že uvedená opatření nejsou dostatečná a zajišťovna i nadále porušuje platné právní předpisy v dotyčném hostitelském členském státě, může tento členský stát, po informování příslušných orgánů domovského členského státu, přijmout vhodná opatření k zabránění dalšího porušování předpisů nebo k jeho postihování, včetně, v nezbytném rozsahu, zabránění dalšímu uzavírání nových zajišťovacích smluv touto zajišťovnou na svém území. Členské státy zajistí, aby na jejich území bylo možné zajišťovnám doručovat právní dokumenty nutné pro uvedená opatření.
2. Každé opatření přijaté podle odstavce 1 zahrnující sankce nebo omezení provozování zajišťovací činnosti se řádně odůvodní a oznámí dotyčné zajišťovně.
Článek 48
Likvidace
Při likvidaci zajišťovny musí být závazky ze smluv uzavřených pobočkou nebo v rámci volného pohybu služeb splněny stejným způsobem jako závazky vyplývající z ostatních zajistných smluv uvedené zajišťovny.
HLAVA VI
ZAJIŠŤOVNY SE SKUTEČNÝM SÍDLEM MIMO SPOLEČENSTVÍ VYKONÁVAJÍCÍ ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOST VE SPOLEČENSTVÍ
Článek 49
Zásady a podmínky pro provozování zajišťovací činnosti
Členský stát neuplatní vůči zajišťovnám, jejichž skutečné sídlo se nachází mimo území Společenství, které zahajují nebo poskytují zajišťovací činnosti na jeho území, ustanovení vedoucí k příznivějšímu zacházení s nimi než s těmi, jejichž skutečné sídlo je v tomto členském státě.
Článek 50
Dohody s třetími zeměmi
1. Komise může Radě předložit návrhy na projednání dohod s jednou či více třetími zeměmi o způsobech provádění dozoru nad:
a) zajišťovnami, jejichž skutečná sídla se nacházejí v třetích zemích a které provádějí zajišťovací činnosti ve Společenství,
b) zajišťovnami, jejichž skutečná sídla se nacházejí ve Společenství a které provádějí zajišťovací činnosti v třetí zemi.
2. Dohody podle odstavce 1 mají za cíl hlavně zajistit účinný přístup na trh pro zajišťovny na území smluvních stran za podmínek rovnosti obezřetného řízení a ustanovit vzájemné uznání pravidel a postupů pro dozor nad zajišťovnami. Jejich cílem je také zajištění toho, aby:
a) příslušné orgány členských států byly schopné získat informace nutné pro dozor nad zajišťovnami, jejichž skutečné sídlo se nachází ve Společenství a které provádějí zajišťovací činnosti na území dotyčných třetích zemí,
b) příslušné orgány třetích zemí byly schopné získat informace nutné pro dozor nad zajišťovnami, jejichž skutečná sídla se nacházejí na jejich územích a které provádějí zajišťovací činnosti na území Společenství.
3. Aniž by byl dotčen čl. 300 odst. 1 a 2 Smlouvy, prověří Komise za pomoci Evropského výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění výsledky jednání podle odstavce 1 tohoto článku a výslednou situaci.
HLAVA VII
DCEŘINÉ PODNIKY MATEŘSKÝCH PODNIKŮ ŘÍDÍCÍCH SE PRÁVEM TŘETÍ ZEMĚ A NABÝVÁNÍ PODÍLŮ TĚMITO MATEŘSKÝMI PODNIKY
Článek 51
Informace od členských států Komisi
Příslušné orgány členských států informují Komisi a příslušné orgány ostatních členských států:
a) o každém povolení přímého nebo nepřímého dceřiného podniku jednoho nebo více mateřských podniků řídících se právem třetí země;
b) kdykoli takový mateřský podnik získá podíl v zajišťovně ve Společenství, který tuto zajišťovnu změní na její dceřiný podnik.
Je-li vydáno povolení, jak je uvedeno v písmenu a), pro přímý nebo nepřímý dceřiný podnik jednoho nebo více mateřských podniků řídích se právem třetí země, objasní se struktura skupiny v oznámení, které příslušné orgány zašlou Komisi.
Článek 52
Zacházení třetích zemí se zajišťovnami ze Společenství
1. Členské státy informují Komisi o jakýchkoliv obecných obtížích, se kterými se setkají jejich zajišťovny při usazování nebo výkonu svých činností v třetí zemi nebo přenášení svých aktivit do třetí země.
2. Komise pravidelně vypracovává zprávu o zacházení se zajišťovnami ze Společenství v třetích zemích ve smyslu podmínek uvedených v odstavci 3 při usazování zajišťoven ze Společenství v třetích zemích, získávání podílů v zajišťovnách z třetích zemí, provádění zajišťovacích činností takto usazenými podniky a přeshraniční poskytování zajišťovacích služeb ze Společenství do třetích zemí. Komise předkládá tyto zprávy spolu s případnými vhodnými návrhy Radě.
3. Kdykoliv Komise buď na základě zpráv uvedených v odstavci 2, nebo na základě jiných informací zjistí, že třetí země neposkytuje zajišťovnám ze Společenství účinný přístup na trh, může předložit Radě návrhy na vhodné zmocnění pro vyjednávání s cílem získat pro zajišťovny ze Společenství lepší přístup na trh.
4. Opatření přijatá podle tohoto článku musí být v souladu s povinnostmi Společenství podle jakýchkoli mezinárodních dohod, zvláště v rámci Světové obchodní organizace.
HLAVA VIII
JINÁ USTANOVENÍ
Článek 53
Právo obrátit se na soud
Členské státy zajistí, aby rozhodnutí učiněná ohledně zajišťoven na základě právních a správních předpisů provádějících tuto směrnici podléhala právu obrátit se na soud.
Článek 54
Spolupráce mezi členskými státy a Komisí
1. Členské státy navzájem spolupracují za účelem usnadnění dozoru nad zajišťovacím sektorem v rámci Společenství a používáním této směrnice.
2. Komise a příslušné orgány členských států úzce spolupracují za účelem usnadnění dozoru nad zajišťovacím sektorem ve Společenství a za účelem posouzení všech obtíží, které mohou vzniknout při používání této směrnice.
Článek 55
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
▼M2 —————
Článek 56
Prováděcí opatření
Následující prováděcí opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice včetně jejíno doplnění, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 55 odst. 2:
a) rozšíření právních forem stanovených v příloze I,
b) objasnění položek tvořících míru solventnosti uvedených v článku 36 s ohledem na tvorbu nových finančních nástrojů,
c) až 50 % zvýšení zajistného a zajistného plnění používaného pro výpočet požadované míry solventnosti, který je stanovený v čl. 37 odst. 3 a 4 v jiných třídách než ve třídách 11, 12 a 13 uvedených v bodu A přílohy směrnice 73/239/EHS pro zvláštní zajistné činnosti nebo druhy smluv, aby se tím zohlednila specifika těchto činností nebo smluv,
d) změna výše minimálního garančního fondu stanoveného v čl. 40 odst. 2 s ohledem na hospodářský a finanční vývoj,
e) objasnění definic v článku 2 s cílem zajistit jednotné uplatňování této směrnice v celém Společenství,
f) úpravy obezřetnostních kritérií stanovených v čl. 19a odst. 1 s cílem zohlednit budoucí vývoj a zajistit jednotné uplatňování této směrnice.
HLAVA IX
ZMĚNY STÁVAJÍCÍCH SMĚRNIC
Článek 57
Změny směrnice 73/239/EHS
Směrnice 73/239/EHS se mění takto:
1. V článku 12a se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:
1.„ Příslušné orgány jiného dotyčného členského státu jsou konzultovány před udělením povolení neživotní pojišťovně, která je:
a) dceřiným podnikem pojišťovny nebo zajišťovny povolené v jiném členském státě; nebo
b) dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny povolené v jiném členském státě; nebo
c) kontrolována stejnou osobou, fyzickou či právnickou, která kontroluje pojišťovnu nebo zajišťovnu povolenou v jiném členském státě.
2. Příslušné orgány jiného dotyčného členského státu pověřené dozorem nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky jsou konzultovány před udělením povolení životní pojišťovně, která je:
a) dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo investičního podniku povoleného ve Společenství; nebo
b) dceřiným podnikem mateřského podniku úvěrové instituce nebo investičního podniku povoleného ve Společenství; nebo
c) kontrolována stejnou osobou, fyzickou či právnickou, která kontroluje úvěrovou instituci nebo investiční podnik povolený ve Společenství.
2. V čl. 13 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Domovský členský stát pojišťovny neodmítne zajišťovací smlouvu uzavřenou pojišťovnou se zajišťovnou povolenou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění ( 27 ) nebo s pojišťovnou, která má povolení v souladu s touto směrnicí nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění ( 28 )* z důvodů přímo spojených s finančním zdravím této zajišťovny nebo pojišťovny.
3. V článku 15 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:
„2. Domovský členský stát vyžaduje, aby pojišťovna zajistila krytí technických a vyrovnávacích rezerv uvedených v čl. 15a této směrnice odpovídajícími aktivy v souladu s článkem 6 směrnice 88/357/EHS. S ohledem na rizika nacházející se ve Společenství musí být tato aktiva umístěna v rámci Společenství. Členské státy nesmí od pojišťoven požadovat, aby umisťovaly svá aktiva v určitém členském státě. Domovský členský stát však může povolit zmírnění pravidel o umístění aktiv.
3. Pokud je zajistitelem zajišťovna povolená v souladu se směrnicí 2005/68/ES nebo pojišťovna povolená v souladu s touto směrnicí nebo se směrnicí 2002/83/ES, členské státy nebudou zachovávat nebo nezavedou systém tvorby hrubých technických rezerv, který požaduje jištění aktiv pro krytí dlužného zajistného a nevyřízených zajistných událostí.
Pokud domovský členský stát povolí, aby určité technické rezervy byly pokryty pohledávkami vůči zajistiteli, který není ani zajišťovnou, která má povolení v souladu se směrnicí 2005/68/ES, ani pojišťovnou, která má povolení v souladu s touto směrnicí nebo směrnicí 2002/83/ES, stanoví podmínky pro akceptování těchto pohledávek.“
4. Ustanovení čl. 16 odst. 2 se mění takto:
a) Písmeno b) prvního pododstavce se nahrazuje tímto:
„b) rezervy (povinné a dobrovolné rezervy), které ani neodpovídají pojištěným závazkům, ani nejsou klasifikované jako vyrovnávací rezervy;“.
b) Ve čtvrtém pododstavci se úvodní věta a písmeno a) nahrazují tímto:
„Disponibilní míra solventnosti se sníží také o tyto položky:
a) účasti, které má pojišťovna v:
— pojišťovnách ve smyslu článku 6 této směrnice, článku 4 směrnice 2002/83/ES nebo čl. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES,
— zajišťovnách ve smyslu článku 3 směrnice 2005/68/ES nebo zajišťovnách v třetích zemích ve smyslu čl. 1 písm. l) směrnice 98/78/ES,
— holdingových pojišťovnách ve smyslu čl. 1 písm. i) směrnice 98/78/ES,
— úvěrových institucích a finančních institucích ve smyslu čl. 1 bodů 1 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES,
— investičních podnicích a finančních institucích ve smyslu čl. 1bodu 2 směrnice Rady 93/22/EHS a čl. 2bodů 4 a 7 směrnice Rady 93/6/EHS.“
5. Článek 16a se mění takto:
a) V odstavci 3 se sedmý pododstavec nahrazuje tímto:
„Takto získaný součet se vynásobí poměrem objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období, které nese zajišťovna po odečtení úhrad za zajištění, k celkovému objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období; tento poměr nesmí být v žádném případě nižší než 50 %. Na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů uvedených v článku 46 směrnice 2005/68/ES odečteny jako zajištění.“
b) V odstavci 4 se sedmý pododstavec se nahrazuje tímto:
„Takto získaný součet se vynásobí poměrem objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období, které nese zajišťovna po odečtení úhrad za zajištění, k celkovému objemu zajistných plnění za poslední tři účetní období; tento poměr nesmí být v žádném případě nižší než 50 %. Na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů uvedených v článku 46 směrnice 2005/68/ES odečteny jako zajištění.“
6. Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 17b
1. Každý členský stát vyžaduje, aby pojišťovna, která má sídlo na jeho území a která provozuje zajišťovací činnosti, zřídila minimální garanční fond na veškerou svou činnost v souladu s článkem 40 směrnice 2005/68/ES, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:
a) vybrané zajistné je vyšší než 10 % jejího celkového pojistného;
b) vybrané zajistné je vyšší než 50 000 000 EUR;
c) technické rezervy z jejích zajišťovacích akceptací jsou vyšší než 10 % jejích celkových technických rezerv.
2. Každý členský stát se může rozhodnout uplatnit na pojišťovny uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které mají sídlo na jeho území, ustanovení článku 34 směrnice 2005/68/ES týkající se jejich činnosti v oblasti zajišťovacích akceptací, pokud je splněna jedna z podmínek stanovených v uvedeném odstavci 1.
V takovém případě příslušný členský stát vyžaduje, aby všechna aktiva, která pojišťovna používá na krytí technických rezerv odpovídajících jejím zajišťovacím akceptacím, byla náležitě chráněna, řízena a organizována odděleně od činností týkajících se přímého pojištění dané pojišťovny bez jakékoli možnosti převodu. V takovém případě a pouze pokud jde o jejich činnosti týkající se zajišťovacích akceptací, nepodléhají pojišťovny článkům 20, 21 a 22 směrnice 92/49/EHS ( 29 ) a příloze I směrnice 88/357/EHS.
Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušné orgány ověřily oddělení uvedené v druhém pododstavci.
3. Rozhodne-li Komise podle čl. 56 písm. c) směrnice 2005/68/ES zvýšit částky používané pro výpočet požadované míry solventnosti stanovené v čl. 37 odst. 3 a 4 uvedené směrnice, uplatní každý členský stát ustanovení článků 35 až 39 uvedené směrnice na činnosti pojišťoven uvedených v odstavci 1 tohoto článku v oblasti zajišťovacích akceptací.“
7. V článku 20a se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc snížit, s ohledem na zajištění, úlevu u míry solventnosti určené podle článku 16a, pokud:
a) se od posledního finančního roku podstatně změní povaha nebo kvalita zajišťovacích smluv;
b) neexistuje nebo existuje pouze omezený přenos rizika podle zajišťovacích smluv.“
Článek 58
Změny směrnice 92/49/EHS
Směrnice 92/49/EHS se mění takto:
1. V článku 15 se odstavec 1a nahrazuje tímto:
„1a. Pokud je nabyvatelem podílů uvedených v odstavci 1 tohoto článku pojišťovna, zajišťovna, úvěrová instituce nebo investiční podnik povolený v jiném členském státě nebo mateřský podnik takového subjektu nebo fyzická či právnická osoba kontrolující takový podnik, pokud by se a v důsledku tohoto nabytí podnik, ve kterém nabyvatel navrhuje získání podílu, stal dceřiným podnikem nabyvatele nebo by přešel pod jeho kontrolu, musí vyhodnocení tohoto nabytí předcházet konzultace podle článku 12a směrnice 73/239/EHS.“
2. V článku 16 se odstavce 4, 5 a 5a nahrazují tímto:
„4. Příslušné orgány, který obdrží důvěrné informace podle odstavce 1 nebo 2, mohou tyto informace využít pouze při plnění svých povinností:
— k prověření toho, zda jsou plněny podmínky pro přístup k pojišťovací činnosti a pro usnadnění sledování výkonu této činnosti, zvláště s ohledem na sledování technických rezerv, míry solventnosti, správních a účetních postupů a vnitřních kontrolních mechanismů,
— k ukládání sankcí,
— ve správním řízení při opravném prostředku proti rozhodnutí příslušného orgánu, nebo
— v soudním řízení zahájeném podle článku 56 nebo podle zvláštních ustanovení této směrnice a jiných směrnic přijatých v oblasti pojišťoven a zajišťoven.“
5. Odstavce 1 a 4 nebrání výměně informací v členském státě, pokud ve stejném členském státě existují dva nebo více příslušných orgánů, nebo mezi členskými státy, příslušnými orgány a:
— orgány příslušnými pro úřední dozor nad úvěrovými institucemi a jinými finančními organizacemi a orgány pověřenými dohledem nad finančními trhy,
— orgány, jež se zabývají likvidací a konkursem pojišťoven, zajišťoven a jinými podobnými řízeními, a
— osobami příslušnými pro provádění zákonem stanovených auditů účtů pojišťoven, zajišťoven a jiných finančních institucí,
při plnění jejich funkcí dozoru a sdělování orgánům, které řídí nucené likvidační řízení nebo spravují garanční fondy, informací nutných k plnění jejich úkolů. Informace obdržené těmito orgány, subjekty a osobami podléhají profesnímu tajemství stanovenému v odstavci 1.
6. Bez ohledu na odstavce 1 až 4 mohou členské státy povolit výměnu informací mezi příslušnými orgány a:
— orgány odpovědnými za dohled nad subjekty zúčastněnými na likvidaci a konkursu pojišťoven, zajišťoven a na obdobných řízeních, nebo
— orgány odpovědnými za dohled nad osobami pověřenými výkonem zákonem stanovených auditů účetnictví pojišťoven, zajišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a ostatních finančních institucí, nebo
— nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven, kteří vykonávají zákonný dozor nad těmito podniky a subjekty odpovědnými za dohled na těmito znalci.
Členské státy, které využijí možnosti stanovené v prvním pododstavci, požadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:
— informace jsou určeny k výkonu dohledu nebo zákonného dozoru podle prvního pododstavce,
— informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství podle odstavce 1,
— pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být předány dále bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které tyto orgány udělily svůj souhlas.
Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům jména orgánů, osob a subjektů, kterým mohou být sdělovány informace podle tohoto odstavce.
3. Ustanovení čl. 21 odst. 1 se mění takto:
a) Úvodní část se nahrazuje tímto:
„1. Domovský členský stát nesmí povolit pojišťovnám, aby kryly své technické rezervy a vyrovnávací rezervy jinými než těmito kategoriemi aktiv:“.
b) V bodě B se písmeno f) nahrazuje tímto:
„f) pohledávky za zajistiteli včetně podílů zajistitelů na technických rezervách a za zvláštními účelovými nástroji uvedenými v článku 46 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění ( 30 ).
c) Třetí pododstavec bodu C se nahrazuje tímto:
„Začlenění aktiv nebo kategorie aktiv, které jsou uvedeny v prvním pododstavci, neznamená, že všechna taková aktiva musí být automaticky přijata ke krytí technických rezerv. Domovský členský stát stanoví podrobnější pravidla upřesňující podmínky pro použití přijatelných aktiv.“
4. V čl. 22 odst. 1 se úvodní část nahrazuje tímto:
„1. Pokud jde o aktiva kryjící technické rezervy a vyrovnávací rezervy, vyžaduje domovský členský stát, aby každá pojišťovna investovala nejvýše:“.
Článek 59
Změny směrnice 98/78/ES
Směrnice 98/78/ES se mění takto:
1. Název se nahrazuje tímto:
„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami v pojišťovací nebo zajišťovací skupině“.
2. Článek 1 se mění takto:
a) Písmena c), i), j) a k) se nahrazují tímto:
„c) „zajišťovnou“ podnik, který získal úřední povolení v souladu s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění ( 31 );
„i) holdingovou pojišťovnou mateřský podnik, jehož hlavní činností je získávat a držet účasti v dceřiných podnicích, přičemž těmito dceřinými podniky jsou výlučně nebo především pojišťovny, zajišťovny nebo pojišťovny z třetích zemí nebo zajišťovny z třetích zemí, a alespoň jeden z těchto dceřiných podniků je pojišťovnou nebo zajišťovnou, a který není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu ( 32 );
j) „holdingovou pojišťovnou se smíšenou činností“ mateřský podnik jiný než pojišťovna, pojišťovna z třetí země, zajišťovna, zajišťovna z třetí země, holdingová pojišťovna nebo smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu směrnice 2002/87/ES, jehož alespoň jeden dceřiný podnik je pojišťovnou nebo zajišťovnou;
k) „příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány, které jsou dozorem nad pojišťovnami nebo zajišťovnami pověřeny právním předpisem.
b) Doplňuje se nové písmeno, které zní:
„l. „zajišťovnou z třetí země“ podnik, který by musel získat povolení v souladu s článkem 3 směrnice 2005/68/ES, kdyby měl své skutečné sídlo ve Společenství.“
3. Články 2, 3 a 4 se nahrazují tímto:
„Článek 2
Použitelnost doplňkového dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami
1. Kromě ustanovení směrnice 73/239/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění ( 33 ) a směrnice 2005/68/ES, které stanoví pravidla pro dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, vykonávají členské státy nad každou pojišťovnou nebo zajišťovnou, která drží účast v alespoň jedné pojišťovně, zajišťovně, pojišťovně z třetí země nebo zajišťovně z třetí země, doplňkový dozor způsobem stanoveným v článcích 5, 6, 8 a 9 této směrnice.
2. Každá pojišťovna nebo zajišťovna, jejímž mateřským podnikem je holdingová pojišťovna, zajišťovna, pojišťovna z třetí země nebo zajišťovna z třetí země, podléhá doplňkovému dozoru vykonávanému způsobem stanoveným v čl. 5 odst. 2 a v článcích 6, 8 a 10.
3. Každá pojišťovna nebo zajišťovna, jejímž mateřským podnikem je holdingová pojišťovna se smíšenou činností, podléhá doplňkovému dozoru vykonávanému způsobem stanoveným v čl. 5 odst. 2 a v článcích 6 a 8.
Článek 3
Oblast působnosti doplňkového dozoru
1. Výkon doplňkového dozoru v souladu s článkem 2 v žádném případě neznamená, že příslušné orgány jsou povinny jednotlivě dohlížet na pojišťovnu z třetí země, zajišťovnu z třetí země, holdingovou pojišťovnu nebo holdingovou pojišťovnu se smíšenou činností.
2. Doplňkový dozor zohledňuje tyto podniky uvedené v článcích 5, 6, 8, 9 a 10:
— přidružené podniky pojišťovny nebo zajišťovny,
— podniky držící účast v pojišťovně nebo zajišťovně,
— přidružené podniky podniku držícího účast v pojišťovně nebo zajišťovně.
3. Členské státy se mohou rozhodnout nezohledňovat v doplňkovém dozoru podle článku 2 podniky se sídlem v třetích zemích, v nichž jsou právní překážky k předávání nezbytných informací, aniž jsou dotčeny bod 2.5 přílohy I a bod 4 přílohy II.
Dále se orgány příslušné pro výkon doplňkového dozoru mohou v jednotlivých níže uvedených případech rozhodnout, že podnik nezohlední v rámci doplňkového dozoru uvedeného v článku 2:
— jestliže podnik, který má být pod dozor zahrnut, má s ohledem na cíle doplňkového dozoru nad pojišťovnami nebo zajišťovnami zanedbatelný význam,
— jestliže by zahrnutí finanční situace podniku bylo s ohledem na cíle doplňkového dozoru nad pojišťovnami nebo zajišťovnami nepatřičné nebo zavádějící.
Článek 4
Orgány příslušné k výkon doplňkového dozoru
1. Doplňkový dozor vykonávají příslušné orgány členského státu, ve kterém bylo pojišťovně nebo zajišťovně vydáno úřední povolení podle článku 6 směrnice 73/239/EHS nebo článku 4 směrnice 2002/83/ES nebo článku 3 směrnice 2005/68/ES.
2. Pokud pojišťovny nebo zajišťovny, kterým bylo vydáno povolení k výkonu činnosti ve dvou či více členských státech, mají jako svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu z třetí země, zajišťovnu z třetí země nebo holdingovou pojišťovnu se smíšenou činností, mohou příslušné orgány dotyčných členských států uzavřít dohodu o tom, který z nich bude vykonávat doplňkový dozor.
3. Má-li členský stát více než jeden příslušný orgán, který vykonává obezřetnostní dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, přijme dotyčný členský stát potřebná opatření za účelem koordinování činnosti mezi těmito orgány.“
4. V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Členské státy stanoví, že příslušné orgány vyžadují od každé pojišťovny nebo zajišťovny podléhající doplňkovému dozoru, aby měla vytvořeny přiměřené vnitřní kontrolní mechanismy pro předkládání údajů a informací odpovídajících účelům takového doplňkového dozoru.“
5. Články 6, 7 a 8 se nahrazují tímto:
„Článek 6
Přístup k informacím
1. Členské státy stanoví, že jejich orgány příslušné pro výkon doplňkového dozoru musí mít přístup ke všem informacím užitečným pro účely dozoru nad pojišťovnami nebo zajišťovnami podléhajícími takovému doplňkovému dozoru. Příslušné orgány se mohou obrátit přímo na dotyčné podniky uvedené v čl. 3 odst. 2, aby od nich získaly nezbytné informace, pouze pokud tyto informace byly žádány od pojišťovny nebo zajišťovny a ta je nedodala.
2. Členské státy stanoví, že jejich příslušné orgány mohou samy nebo prostřednictvím osob, které k tomuto účelu jmenují, provádět na jejich území ověřování informací uvedených v odstavci 1 přímo na místě u:
— pojišťovny podléhající doplňkovému dozoru,
— zajišťovny podléhající doplňkovému dozoru,
— dceřiných podniků této pojišťovny,
— dceřiných podniků této zajišťovny,
— mateřských podniků této pojišťovny,
— mateřských podniků této zajišťovny,
— dceřiných podniků mateřského podniku této pojišťovny,
— dceřiných podniků mateřského podniku této zajišťovny.
3. Pokud si při použití tohoto článku příslušné orgány jednoho členského státu přejí ve zvláštních případech ověřit důležitou informaci, jež se týká podniku se sídlem v jiném členském státě, který je přidruženou pojišťovnou, přidruženou zajišťovnou, dceřiným podnikem, mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny, která podléhá doplňkovému dozoru, musí požádat příslušné orgány výše uvedeného jiného členského státu, aby toto ověření provedly. Orgány, které obdrží takovou žádost, musí jednat v mezích své působnosti tak, že provedou ověření samy, umožní provést ověření orgánům, které o ověření žádají, nebo umožní, aby toto ověření provedl auditor nebo odborník.
Příslušný orgán, který o to žádal, se na své přání může zúčastnit ověření, když ho neprovádí sám.
Článek 7
Spolupráce mezi příslušnými orgány
1. Pokud jsou pojišťovny nebo zajišťovny, které jsou usazeny v různých členských státech, přímo nebo nepřímo přidružené nebo mají společný podnik držící v nich účast, sdělí si příslušné orgány každého členského státu na požádání všechny užitečné informace, které mohou umožnit nebo usnadnit výkon dozoru podle této směrnice, a z vlastního podnětu si sdělí všechny informace, které se jim jeví jako zásadní pro druhé příslušné orgány.
2. Pokud jsou pojišťovna nebo zajišťovna a buď úvěrová instituce, jak je vymezena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu ( 34 ), nebo investiční podnik, jak je vymezen ve směrnici Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů ( 35 ), nebo obě, přímo nebo nepřímo přidružené nebo mají společný podnik držící v nich účast, příslušné orgány a orgány, které nesou veřejnou odpovědnost za dozor nad těmito dalšími podniky, spolu úzce spolupracují. Aniž jsou dotčeny jejich příslušné pravomoci, poskytují si tyto orgány navzájem informace, které mohou zjednodušit plnění jejich úloh zejména v rámci této směrnice.
3. Informace obdržené v souladu s touto směrnicí a zejména jakákoli výměna informací mezi příslušnými orgány, jež je stanovena v této směrnici, jsou předmětem profesního tajemství, vymezeného v článku 16 směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění) ( 36 ) a článku 16 směrnice 2002/83/ES a článků 24 až 30 směrnice 2005/68/ES.
Článek 8
Transakce uvnitř skupiny
1 Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vykonávaly obecný dozor nad transakcemi mezi:
a) pojišťovnou nebo zajišťovnou a:
i) přidruženým podnikem pojišťovny nebo zajišťovny,
ii) podnikem držícím účast v pojišťovně nebo zajišťovně,
iii) přidruženým podnikem podniku držícího účast v pojišťovně nebo zajišťovně;
b) pojišťovnou nebo zajišťovnou a fyzickou osobou, která drží účast v:
i) pojišťovně, zajišťovně nebo jakémkoli jejím přidruženém podniku,
ii) podniku držícímu účast v pojišťovně nebo zajišťovně,
iii) přidruženém podniku držícím účast v pojišťovně nebo zajišťovně.
Tyto transakce se týkají zejména:
— úvěrů,
— záruk a podrozvahových transakcí,
— položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti,
— investic,
— zajišťovacích operací,
— dohod o sdílení nákladů.
2. Členské státy požadují, aby pojišťovny a zajišťovny měly přiměřené postupy pro řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných výkaznických a účetních postupů, aby vhodným způsobem zjišťovaly, oceňovaly, sledovaly a kontrolovaly transakce tak, jak je stanoveno v odstavci 1. Členské státy také požadují, aby pojišťovny nebo zajišťovny podávaly příslušným orgánům alespoň jednou ročně zprávy o významných transakcích. Tyto postupy a mechanismy podléhají dozoru příslušných orgánů.
Jestliže se na základě této informace zjistí, že solventnost pojišťovny nebo zajišťovny je nebo může být ohrožena, přijmou příslušné orgány přiměřená opatření na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny.“
6. V článku 9 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Jestliže výpočet uvedený v odstavci 1 ukáže, že upravená solventnost je záporná, přijmou příslušné orgány vhodná opatření na úrovni dané pojišťovny nebo zajišťovny.“
7. Článek 10 se mění takto:
a) Název se nahrazuje tímto:
„Holdingové pojišťovny, pojišťovny z třetích zemí a zajišťovny z třetích zemí“.
b) Odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:
„2. V případě uvedeném v čl. 2 odst. 2 výpočet zahrnuje všechny přidružené podniky holdingové pojišťovny, pojišťovny z třetí země nebo zajišťovny z třetí země způsobem uvedeným v příloze II.
3. Jestliže příslušné orgány dojdou na základě tohoto výpočtu k závěru, že solventnost dceřiné pojišťovny nebo zajišťovny holdingové pojišťovny, pojišťovny z třetí země nebo zajišťovny z třetí země je nebo může být ohrožena, přijmou vhodná opatření na úrovni dané pojišťovny nebo zajišťovny.“
8. Článek 10a se mění takto:
a) V odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b) zajišťovny, které jako podniky držící účast mají podniky ve smyslu článku 2 se skutečným sídlem v třetí zemi;
c) pojišťovny z třetích zemí nebo zajišťovny z třetích zemí, které jako podniky držící účast mají podniky ve smyslu článku 2 se skutečným sídlem ve Společenství.“
b) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Dohody podle odstavce 1 mají za cíl hlavně zajistit, aby:
a) příslušné orgány členských států byly schopné získat informace nutné pro doplňkový dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, které mají své skutečné sídlo ve Společenství a které mají dceřiné podniky nebo drží účast v podnicích mimo Společenství; a
b) příslušné orgány třetích zemí byly schopné získat informace nutné pro doplňkový dozor nad pojišťovnami a zajišťovnami, které mají své skutečné sídlo na jejich územích a které mají dceřiné podniky nebo drží účast v podnicích v jedné nebo více členských zemích.“
9. Přílohy I a II směrnice 98/78/ES se nahrazují textem přílohy II této směrnice.
Článek 60
Změny směrnice 2002/83/ES
Směrnice 2002/83/ES se mění takto:
1. V čl. 1 odst. 1 se doplňuje písmeno, které zní:
„s) „zajišťovnou“ se rozumí zajišťovna ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění ( 37 )“.
2. Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 9a
Předchozí konzultace s příslušnými orgány ostatních členských států
1. Před udělením povolení životní pojišťovně je třeba konzultovat povolení s příslušnými orgány jiných členských států, pokud je pojišťovna:
a) dceřiným podnikem pojišťovny nebo zajišťovny povolené v jiném členském státě; nebo
b) dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny povolené v jiném členském státě; nebo
c) kontrolována tou samou osobou, ať již fyzickou nebo právnickou, která kontroluje pojišťovnu nebo zajišťovnu povolenou v jiném členském státě.
2. Před udělením povolení životní pojišťovně je třeba konzultovat povolení s příslušnými orgány členského státu, které jsou odpovědné za dozor nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky, pokud je zajišťovna:
a) dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo investičního podniku, který získal povolení ve Společenství; nebo
b) dceřiným podnikem mateřského podniku úvěrové instituce nebo investičního podniku povoleným ve Společenství; nebo
c) kontrolována tou samou osobou, ať již fyzickou nebo právnickou, která kontroluje úvěrovou instituci nebo investiční podnik povolenou ve Společenství.
3. Dotyčné příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se navzájem konzultují zejména při hodnocení vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností ředitelů zúčastněných na řízení jiného podniku ze stejné skupiny. Vzájemně se informují o všech údajích týkajících se vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností ředitelů majících význam pro ostatní příslušné orgány zúčastněné při vydávání povolení i při průběžné kontrole dodržování provozních podmínek.“
3. V čl. 10 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Domovský členský stát pojišťovny neodmítne zajišťovací smlouvu uzavřenou pojišťovnou se zajišťovnou povolenou v souladu se směrnicí 2005/68/ES nebo pojišťovnou povolenou v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo touto směrnicí z důvodů přímo spojených s finančním zdravím této zajišťovny nebo pojišťovny.“
4. V článku 15 se vkládá odstavec, který zní:
„1a. Je-li nabyvatelem podílů uvedených v článku 1 tohoto článku pojišťovna, zajišťovna, úvěrová instituce nebo investiční podnik povolený v jiném členském státě nebo mateřský podnik takového subjektu nebo fyzická nebo právnická osoba, která takový subjekt kontroluje, a stane-li se tímto nabytím podnik, ve kterém nabyvatel hodlá získat podíl, dceřiným podnikem nabyvatele nebo je-li kontrolován nabyvatelem, musí se posuzování nabytí podílu stát předmětem předchozí konzultace podle čl. 9a.“
5. Článek 16 se mění takto:
a) Odstavce 4, 5 a 6 se nahrazují tímto:
„4. Příslušné orgány, které dostávají důvěrné informace podle odstavců 1 nebo 2, je mohou používat jen při plnění svých povinností pro:
— kontrolu, zda jsou plněny podmínky pro přístup k pojišťovací činnosti, a pro usnadnění sledování výkonu této činnosti, zvláště s ohledem na sledování technických rezerv, míry solventnosti, správních a účetních postupů a vnitřních kontrolních mechanismů, nebo
— ukládání sankcí, nebo
— opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutím příslušných orgánů, nebo
— soudní řízení zahájené podle článku 67 nebo podle zvláštních podmínek stanovených v této směrnici a jiných směrnicích přijatých v oblasti pojišťovnictví a zajišťovnictví.
5. Odstavce 1 a 4 nebrání výměně informací v členském státě, pokud ve stejném členském státě existují dva nebo více příslušných orgánů, nebo mezi členskými státy, příslušnými orgány a:
— orgány příslušnými pro úřední dozor nad úvěrovými institucemi a jinými finančními organizacemi a orgány pověřenými dozorem nad finančními trhy,
— orgány, jež se zabývají likvidací a konkursem pojišťoven, zajišťoven a jiným podobným řízením, a
— osobami příslušnými pro provádění zákonem stanovených auditů účtů pojišťoven, zajišťoven a jiných finančních institucí,
při plnění jejich funkcí dozoru a sdělování orgánům, které řídí nucené likvidační řízení nebo spravují garanční fondy, informací nutných k plnění jejich úkolů. Informace obdržené těmito orgány, subjekty a osobami podléhají profesnímu tajemství stanovenému v odstavci 1.
6. Bez ohledu na odstavce 1 až 4 mohou členské státy povolit výměny informací mezi příslušnými orgány a:
— orgány zodpovědnými za dohled nad subjekty, jež se zabývají likvidací a konkursem pojišťoven, zajišťoven a jiným podobným řízením, nebo
— orgány zodpovědnými za dohled nad osobami pověřenými prováděním zákonem stanovených auditů účtů pojišťoven, zajišťoven úvěrových institucí, investičních podniků a ostatních finančních institucí, nebo
— nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími zákonný dozor nad uvedenými podniky a orgány příslušnými pro dohled nad těmito pojistnými znalci.
Členské státy, které chtějí využít možnosti stanovené v prvním pododstavci, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:
— informace jsou určeny k výkonu dohledu nebo zákonného dozoru podle prvního pododstavce,
— informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství stanovené v odstavci 1,
— pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí se zveřejnit bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas.
Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům jména orgánů, osob a subjektů, které smějí obdržet informace podle tohoto odstavce.“
b) Odstavec 8 se nahrazuje tímto:
„8. dstavce 1 až 7 nebrání příslušným orgánům, aby předávaly:
— centrálním bankám nebo jiným subjektům s funkcí podobnou měnovým orgánům,
— případně jiným státním orgánům odpovědným za dohled nad platebními systémy,
informace potřebné pro plnění jejich úkolů a ani nebrání těmto institucím a orgánům sdělovat příslušným orgánům informace, které mohou potřebovat pro účely odstavce 4. Informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství stanovenému v tomto článku“.
6. Ustanovení čl. 20 odst. 4 se nahrazuje tímto:
„4. Pokud je zajistitelem zajišťovna povolená v souladu se směrnicí 2005/68/ES nebo pojišťovna povolená v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo s touto směrnicí, členské státy nebudou zachovávat nebo nezavedou systém tvorby hrubých technických rezerv, který požaduje jištění aktiv pro krytí dlužného zajistného a nevyřízených zajistných událostí.
Povolí-li domovský členský stát, aby technické rezervy byly pokryty pohledávkami vůči zajistiteli, který není ani zajišťovnou, která získala oprávnění k činnosti v souladu se směrnicí 2005/68/ES, ani pojišťovnou, která získala takové oprávnění v souladu se směrnicí 73/239/EHS nebo s touto směrnicí, stanoví podmínky pro akceptování těchto pohledávek.“
7. Článek 23 se mění takto:
a) V odst. 1 bodě B se písmeno f) nahrazuje tímto:
„f) pohledávky za zajistiteli včetně podílů zajistitelů na technických rezervách a za zvláštními účelovými nástroji uvedenými v článku 46 směrnice 2005/68/ES;“.
b) V odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„3. Začlenění aktiv nebo kategorie aktiv, které jsou uvedeny v prvním odstavci, neznamená, že všechna taková aktiva musí být automaticky přijata ke krytí technických rezerv. Domovský členský stát stanoví podrobnější pravidla stanovující podmínky pro použití přijatelných aktiv.“
8. V čl. 27 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:
„Disponibilní míra solventnosti se sníží také o tyto položky:
a) účasti, které má pojišťovna v:
— pojišťovnách ve smyslu článku 4 této směrnice, článku 6 směrnice 73/239/EHS nebo čl. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami v pojišťovací nebo zajišťovací skupině ( 38 ),
— zajišťovnách ve smyslu článku 3 směrnice 2005/68/ES nebo zajišťovnách v třetích zemích ve smyslu čl. 1 písm. l) směrnice 98/78/ES,
— holdingových pojišťovnách ve smyslu čl. 1 písm. i) směrnice 98/78/ES,
— úvěrových institucích a finančních institucích ve smyslu čl. 1 bodů 1 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu ( 39 ),
— investičních podnicích a finančních institucích ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů ( 40 ) a čl. 2 bodů 4 a 7 směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí ( 41 );
b) každý následující podíl, který má životní pojišťovna ve vztahu se subjekty vymezenými v písmenu a), ve kterých má účast:
— kapitálové částky uvedené v odstavci 3,
— kapitálové částky uvedené v čl. 16 odst. 3 směrnice 73/239/EHS,
— podřízené pohledávky a kapitálové částky uvedené v článku 35 a čl. 36 odst. 3 směrnice 2000/12/ES.
Pokud vlastní akcie v jiné úvěrové instituci, investičním podniku, finanční instituci, pojišťovně nebo zajišťovně nebo holdingové pojišťovně dočasně za účelem finanční pomoci s cílem ozdravení a záchrany tohoto subjektu, příslušný orgán může poskytnout výjimku z ustanovení týkajících se odečtu podle třetího pododstavce písm. a) a b).
Jako alternativu k odečtu položek podle třetího pododstavce písm. a) a b), které pojišťovna drží v úvěrových institucích, investičních podnicích a finančních institucích, mohou členské státy povolit, aby jejich zajišťovny přiměřeně použily metody 1, 2 nebo 3 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu ( 42 ). Metoda 1 (účetní konsolidace) se použije v případě, kdy příslušný orgán považuje úroveň integrovaného řízení a vnitřní kontroly subjektů zahrnutých do konsolidace za spolehlivé. Zvolená metoda se musí používat konzistentně po celou dobu.
Členské státy mohou stanovit, že při výpočtu míry solventnosti podle této směrnice nemusí pojišťovna podléhající doplňkovému dozoru v souladu se směrnicí 98/78/ES nebo doplňkovému dozoru v souladu se směrnicí 2002/87/ES odečítat položky uvedené v třetím pododstavci písm. a) a b) tohoto článku, které drží v úvěrových institucích, investičních podnicích, finančních institucích, pojišťovnách nebo zajišťovnách nebo holdingových pojišťovnách také podléhajících doplňkovému dozoru.
Pro účely odečtu účastí uvedených v tomto odstavci se účastí rozumí účast ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 98/78/ES.
9. Ustanovení čl. 28 odst. 2 se mění takto:
a) písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a) první výsledek:
4 % z matematických rezerv vztahujících se k přímému pojištění a k zajišťovacím akceptacím včetně zajistných cesí se vynásobí poměrem celkových matematických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým matematickým rezervám za poslední účetní období. Uvedený poměr nesmí být v žádném případě nižší než 85 %. Na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů uvedených v článku 46 směrnice 2005/68/ES odečteny jako zajištění;“
b) v písmenu b) se první pododstavec nahrazuje tímto:
„b) druhý výsledek:
u pojistek, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, se 0,3 % této pojistné částky vynásobí poměrem celkové rizikové pojistné částky sjednané pojišťovnou za poslední účetní období, kterou si pojišťovna ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění. Uvedený poměr nesmí být v žádném případě nižší než 50 %. Na žádost pojišťovny doprovázenou podklady podanou příslušnému orgánu domovského členského státu a se souhlasem tohoto příslušného orgánu mohou být částky vymahatelné od zvláštních účelových nástrojů uvedených v článku 46 směrnice 2005/68/ES odečteny jako zajištění;“.
10. Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 28a
Míra solventnosti pojišťoven vykonávajících zajišťovací činnost
1. Členský stát uplatní na pojišťovny, jejichž sídlo se nachází na jeho území, ustanovení článků 35 až 39 směrnice 2005/68/ES, pokud jde o jejich činnosti v oblasti zajišťovacích akceptací, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:
a) vybrané zajistné je vyšší než 10 % jejich celkového pojistného;
b) vybrané zajistné je vyšší než 50 000 000 EUR;
c) technické rezervy z jejich zajišťovacích akceptací jsou vyšší než 10 % jejich celkových technických rezerv.
2. Členský stát se může rozhodnout uplatnit na životní pojišťovny uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které mají sídlo na jeho území, ustanovení článku 34 směrnice 2005/68/ES týkající se jejich činnosti v oblasti zajišťovacích akceptací, pokud je splněna jedna z podmínek stanovených v uvedeném odstavci 1.
V takovém případě příslušný členský stát vyžaduje, aby všechna aktiva, která životní pojišťovna použije na krytí technických rezerv odpovídajících jejím zajišťovacím akceptacím, byla chráněna, řízena a organizována odděleně od činností týkajících se přímého životního pojištění dané životní pojišťovny bez jakékoli možnosti převodu. V takovém případě a pouze pokud jde o jejich činnosti týkající se zajišťovacích akceptací nepodléhají životní pojišťovny článkům 22 až 26.
Členský stát zajistí, aby jeho příslušné orgány ověřily oddělení uvedené ve druhém pododstavci.“
11. V článku 38 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc snížit, s ohledem na zajištění, úlevu u míry solventnosti určené podle článku 28, pokud:
a) se od posledního finančního roku podstatně změní povaha nebo kvalita zajišťovacích smluv;
b) neexistuje nebo existuje pouze omezený přenos rizika podle zajišťovacích smluv.“
HLAVA X
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 61
Práva získaná stávajícími zajišťovnami
1. Zajišťovny podléhající této směrnici, které získaly povolení nebo oprávnění provozovat zajišťovací činnosti v souladu s předpisy členských států, v nichž mají své skutečné sídlo, před 10. prosince 2005, budou považovány za povolené v souladu s článkem 3.
Jsou však povinny splnit ustanovení této směrnice týkající se provozování činností v zajištění a požadavků stanovených v čl. 6 písm. a), c), d), článcích 7, 8 a 12 a článcích 32 až 41 od 10. prosince 2007.
2. Členské státy mohou povolit zajišťovnám uvedeným v odstavci 1, které k 10. prosinci 2005 neplní požadavky v souladu s čl. 6 písm. a) a články 7, 8 a články 32 až 40, lhůtu do 10. prosince 2008, aby tyto požadavky splnily.
Článek 62
Zajišťovny ukončující svou činnost
1. Zajišťovny, které do 10. prosince 2007 přestaly uzavírat nové zajišťovací smlouvy a výhradně spravují svůj stávající kmen zajišťovacích smluv tak, aby mohly ukončit svoji činnost, nepodléhají této směrnici.
2. Členské státy sestaví seznam dotyčných zajišťoven a zašlou jej všem ostatním členským státům.
Článek 63
Přechodné období pro čl. 57 odst. 3 a čl. 60 odst. 6
Členský stát může odložit použití ustanovení čl. 57 odst. 3 této směrnice pozměňující čl. 15 odst. 3 směrnice 73/239/EHS a ustanovení v čl. 60 odst. 6 této směrnice do 10. prosince 2008.
Článek 64
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. prosince 2007. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 65
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 66
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
Formy zajišťoven:
— v případě belgického království: „société anonyme/naamloze vennootschap“, „société en commandite par actions/commanditaire vennootschap op aandelen“, „association d'assurance mutuelle/onderlinge verzekeringsvereniging“, „société coopérative/coöperatieve vennootschap“;„société coopérative/coöperatieve vennootschap“,
— v případě české republiky: „akciová společnost“,
— v případě dánského království: „aktieselskaber“, „gensidige selskaber“,
— v případě spolkové republiky německo: „aktiengesellschaft“, „versicherungsverein auf gegenseitigkeit“, „öffentlich-rechtliches wettbewerbsversicherungsunternehmen“,
— v případě estonské republiky: „aktsiaselts“,
— v případě řecké republiky: „ανώνυμη εταιρία“, „αλληλασφαλιστικόσ συνεταιρισμόσ“
— v případě španělského království: „sociedad anónima“,
— v případě francouzské republiky: „société anonyme“, „société d'assurance mutuelle“, „institution de prévoyance régie par le code de la sécurité sociale“, „institution de prévoyance régie par le code rural“ a „mutuelles régies par le code de la mutualité“,
— v případě chorvatské republiky: „dioničko društvo“,
— v případě irska: incorporated companies limited by shares or by guarantee or unlimited,
— v případě italské republiky: „società per azioni“,
— v případě kyperské republiky: „εταιρεία περιορισμένησ ευθύνησ με μετοχέσ“, „εταιρεία περιορισμένησ ευθύνησ με εγγύηση“,
— v případě lotyšské republiky: „akciju sabiedrība“, „sabiedrība ar ierobežotu atbildību“,
— v případě litevské republiky: „akcinė bendrovė“, „uždaroji akcinė bendrovė“,
— v případě lucemburského velkovévodství: „société anonyme“, „société en commandite par actions“, „association d'assurances mutuelles“, „société coopérative“,
— v případě maďarské republiky: „biztosító részvénytársaság“, „biztosító szövetkezet“, „harmadik országbeli biztosító magyarországi fióktelepe“,
— v případě republiky malta: „limited liability company/kumpannija tà responsabbità limitata“,
— v případě nizozemského království: „naamloze vennootschap“, „onderlinge waarborgmaatschappij“,
— v případě rakouské republiky: „aktiengesellschaft“, „versicherungsverein auf gegenseitigkeit“,
— v případě polské republiky: „spółka akcyjna“, „towarzystwo ubezpieczeń wzajemnych“,
— v případě portugalské republiky: „sociedade anónima“, „mútua de seguros“,
— v případě republiky slovinsko: „delniška družba“,
— v případě slovenské republiky: „akciová spoločnost“,
— v případě finské republiky: „keskinäinen vakuutusyhtiö/ömsesidigt försäkringsbolag“, „vakuutusosakeyhtiö/försäkringsaktiebolag“, „vakuutusyhdistys/försäkringsförening“,
— v případě švédského království: „försäkringsaktiebolag“, „ömsesidigt försäkringsbolag“,
— v případě spojeného království: incorporated companies limited by shares or by guarantee or unlimited, societies registered under the industrial and provident societies acts, societies registered or incorporated under the friendly societies acts, „the association of underwriters known a. s. lloyd's“.
PŘÍLOHA II
Přílohy I a II směrnice 98/78/ES se nahrazují tímto:
„PŘÍLOHA I
VÝPOČET UPRAVENÉ SOLVENTNOSTI POJIŠŤOVEN A ZAJIŠŤOVEN
1. VÝBĚR METODY VÝPOČTU A OBECNÉ ZÁSADY
A. Členské státy zajistí, aby výpočet upravené solventnosti u pojišťoven a zajišťoven uvedených v čl. 2 odst. 1 byl proveden jednou z metod popsaných v bodě 3. Členské státy však mohou stanovit, že příslušné orgány povolí nebo uloží použití některé jiné z metod uvedených v bodě 3, než která byla členským státem vybrána.
B. Poměrnost
Výpočet upravené solventnosti pojišťovny a zajišťovny bere v úvahu poměrnou účast drženou podnikem v přidružených podnicích.
„Poměrným podílem“ se rozumí buď poměr upsaného kapitálu, který podnik držící účast přímo nebo nepřímo drží, je-li použita metoda 1 nebo metoda 2 popsaná v bodě 3, nebo procento použité k sestavení konsolidované účetní závěrky, je-li použita metoda 3 popsaná v bodě 3.
Bez ohledu na použitou metodu však platí, že pokud je přidružený podnik dceřiným podnikem a vykazuje deficit solventnosti, musí být zohledněn celkový deficit solventnosti dceřiného podniku.
Pokud je však podle názoru příslušných orgánů odpovědnost mateřského podniku, který drží účast na kapitálu, omezena přesně a jednoznačně na tento podíl na kapitálu, mohou tyto příslušné orgány povolit zohlednění deficitu solventnosti dceřiného podniku na poměrném základě.
Pokud neexistuje kapitálové propojení mezi některými podniky v pojišťovací nebo zajišťovací skupině, příslušný orgán určí, jaká poměrná část se vezme v úvahu.
C.1 Obecné zacházení s položkami míry solventnosti
Bez ohledu na metodu, která byla použita k výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, musí být vyloučeno dvojí použití položek započitatelných do míry solventnosti u různých pojišťoven nebo zajišťoven.
Za tímto účelem je nutné při výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, a pokud to nestanoví metody popsané v bodě 3, vyloučit tyto částky:— hodnotu jakéhokoli aktiva dané pojišťovny nebo zajišťovny, které představuje financování položek započitatelných do míry solventnosti jedné z přidružených pojišťoven nebo přidružených zajišťoven,
— hodnotu jakéhokoli aktiva pojišťovny nebo zajišťovny přidružené k dané pojišťovně nebo zajišťovně, které představuje financování položek započitatelných do míry solventnosti výše uvedené pojišťovny nebo zajišťovny,
— hodnotu jakéhokoli aktiva pojišťovny nebo zajišťovny přidružené k dané pojišťovně nebo zajišťovně, které představuje financování položek započitatelných do míry solventnosti jakékoli jiné přidružené pojišťovny nebo zajišťovny výše uvedené pojišťovny nebo zajišťovny.
C.2 Zacházení s určitými položkami
Aniž jsou dotčena ustanovení oddílu C.1, mohou být:— rezervy tvořené ze zisku a budoucí zisky vytvořené v životní pojišťovně nebo životní zajišťovně přidružené s pojišťovnou nebo zajišťovnou, u níž se upravená solventnost vypočítává, a
— jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál pojišťovny nebo zajišťovny přidružené s pojišťovnou nebo přidružené se zajišťovnou, u níž se upravená solventnost vypočítává,
zahrnuty do výpočtu pouze v té míře, v jaké přicházejí v úvahu k pokrytí požadavku na míru solventnosti výše uvedeného přidruženého podniku. Jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál, který představuje potenciální závazek na straně podniku držícího účast, však musí být z výpočtu vyloučen.
Jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál podniku držícího účast, který představuje potenciální závazek na straně přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny, musí být z výpočtu rovněž vyloučen.
Jakýkoli upsaný, ale nesplacený kapitál přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny, který představuje potenciální závazek jiné pojišťovny nebo zajišťovny přidružené ke stejné pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, musí být z výpočtu vyloučen.
C.3 Převoditelnost
Jestliže jsou příslušné orgány toho názoru, že určité položky jiné než uvedené v oddílu C.2, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti u přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny, nemohou být dány účinně k dispozici za účelem splnění požadavku míry solventnosti u pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, u níž se upravená solventnost vypočítává, mohou být tyto položky zahrnuty do výpočtu pouze v té míře, v jaké přicházejí v úvahu pro splnění požadavku míry solventnosti u přidruženého podniku.
C.4 Součet položek uvedených v oddílech C.2 a C.3 nesmí přesáhnout požadavek míry solventnosti u přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny.
D. Vyloučení tvorby kapitálu uvnitř skupiny
Při výpočtu upravené solventnosti se nezohlední žádná položka, která přichází v úvahu pro míru solventnosti a která vzniká z recipročního financování mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou a:— přidruženým podnikem,
— podnikem držícím účast,
— jiným přidruženým podnikem jakéhokoli jejího podniku držícího účast.
Dále se nezohlední žádná položka, která přichází v úvahu pro míru solventnosti u pojišťovny nebo zajišťovny přidružené s pojišťovnou nebo zajišťovnou, pro kterou je upravená solventnost vypočítávána, pokud dotyčná položka vznikne z recipročního financování s jakýmkoli jiným přidruženým podnikem dané pojišťovny nebo zajišťovny.
K recipročnímu financování dochází zejména, když pojišťovna nebo zajišťovna, nebo kterýkoli z jejích přidružených podniků, drží podíly v dalším podniku nebo poskytuje úvěry dalšímu podniku, jenž přímo nebo nepřímo drží položku, která přichází v úvahu pro míru solventnosti u prvně uvedeného podniku.
E. Příslušné orgány zajistí, aby upravená solventnost byla vypočítávána tak často, jak je uvedeno ve směrnicích 73/239/EHS, 91/674/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES v ustanoveních o výpočtu míry solventnosti pojišťoven nebo zajišťoven. Hodnota aktiv a pasiv se ocení v souladu s odpovídajícími ustanoveními směrnic 73/239/EHS, 91/674/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES.
2. POUŽITÍ METOD VÝPOČTU
2.1 Přidružené pojišťovny a přidružené zajišťovny
Výpočet upravené solventnosti se provádí v souladu s obecnými zásadami a metodami stanovenými v této příloze.
Pokud má pojišťovna nebo zajišťovna více než jednu přidruženou pojišťovnu nebo přidruženou zajišťovnu, provádí se výpočet upravené solventnosti u všech metod integrováním každé z těchto přidružených pojišťoven nebo přidružených zajišťoven.
V případě postupných účastí (například je-li pojišťovna nebo zajišťovna podnikem držícím účast v další pojišťovně nebo zajišťovně, která je také podnikem držícím účast v pojišťovně nebo zajišťovně) se výpočet upravené solventnosti provádí na úrovni každé pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast, která má nejméně jednu přidruženou pojišťovnu nebo přidruženou zajišťovnu.
Členské státy mohou upustit od výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny:— jestliže je pojišťovna nebo zajišťovna přidruženým podnikem další pojišťovny nebo zajišťovny, která získala povolení k výkonu činnosti ve stejném členském státě, a tento přidružený podnik je zohledněn při výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, nebo
— jestliže je pojišťovna nebo zajišťovna přidruženým podnikem holdingové pojišťovny, která má sídlo ve stejném členském státě jako výše uvedená pojišťovna nebo zajišťovna, a obě, tj. holdingová pojišťovna a přidružená pojišťovna nebo přidružená zajišťovna, jsou zohledněny při provádění výpočtu.
Členské státy mohou rovněž upustit od výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, jestliže se jedná o přidruženou pojišťovnu nebo přidruženou zajišťovnu jiné pojišťovny, zajišťovny nebo holdingové pojišťovny, která má sídlo v jiném členském státě, a jestliže se příslušné orgány daného členského státu dohodly na tom, aby byl výkonem doplňkového dozoru pověřen příslušný orgán tohoto jiného členského státu.
V každém případě může být tato výjimka povolena pouze tehdy, jsou-li příslušné orgány přesvědčeny, že položky, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti pojišťoven nebo zajišťoven zahrnutých do výpočtu, jsou mezi tyto podniky rozděleny odpovídajícím způsobem.
Členské státy mohou stanovit, že pokud má přidružená pojišťovna nebo přidružená zajišťovna sídlo v jiném členském státě než pojišťovna nebo zajišťovna, pro kterou se výpočet upravené solventnosti provádí, zohledňuje výpočet stav solventnosti tohoto přidruženého podniku, jaký byl stanoven příslušnými orgány tohoto jiného členského státu.
2.2 Zprostředkovatelské holdingové pojišťovny
Při výpočtu upravené solventnosti u pojišťovny nebo zajišťovny, která drží prostřednictvím holdingové pojišťovny účast v přidružené pojišťovně, přidružené zajišťovně, pojišťovně z třetí země nebo zajišťovně z třetí země, se zohledňuje situace zprostředkující holdingové společnosti. Pouze za účelem tohoto výpočtu prováděného v souladu s obecnými zásadami a metodami popsanými v této příloze se s touto holdingovou pojišťovnou nakládá tak, jako by se jednalo o pojišťovnu nebo zajišťovnu, která podléhá nulovému požadavku solventnosti a stejným podmínkám, jaké jsou uvedeny v článku 16 směrnice 73/239/EHS, článku 27 směrnice 2002/83/ES nebo v článku 36 směrnice 2005/68/ES ohledně položek přicházejících v úvahu pro míru solventnosti.
2.3 Přidružené pojišťovny a přidružené zajišťovny se sídlem v třetích zemích
Při výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která drží účast v pojišťovně nebo zajišťovně z třetí země, se s posledně jmenovanou pojišťovnou nebo zajišťovnou, pouze pro účely tohoto výpočtu, nakládá obdobně jako s přidruženou pojišťovnou nebo s přidruženou zajišťovnou, za použití obecných zásad a metod popsaných v této příloze.
Pokud však třetí země, v níž má tento podnik sídlo, stanoví, že musí být vydáno povolení, a uvalí na ni požadavek solventnosti, který je alespoň srovnatelný s požadavkem stanoveným ve směrnicích 73/239/EHS, 2002/83/ES nebo 2005/68/ES, mohou při zohlednění položek splnění tohoto požadavku členské státy stanovit, že s ohledem na výše uvedený podnik tento výpočet zohlední požadavek solventnosti a položky, které přicházejí v úvahu k uspokojení výše uvedeného požadavku stanoveného danou třetí zemí.
2.4 Přidružené uvěrové instituce, investiční podniky a finanční instituce
Při výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která drží účast v úvěrové instituci, investičním podniku nebo finanční instituci, se přiměřeně použijí pravidla o odpočtu těchto účastí stanovená v článku 16 směrnice 73/239/EHS, v článku 27 směrnice 2002/83/ES a v článku 36 směrnice 2005/68/ES a rovněž u stanovení o tom, že členské státy jsou za jistých podmínek oprávněny povolit alternativní metody a také povolit, aby se tyto účasti neodpočítaly.
2.5 Nedostupnost nezbytných informací
Pokud příslušným orgánům nejsou z jakéhokoli důvodu k dispozici informace nezbytné k výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny v souvislosti s přidruženým podnikem se skutečným sídlem v členském státě nebo v třetí zemi, odečte se účetní hodnota výše uvedeného podniku v pojišťovně nebo zajišťovně držící účast od položek, které přicházejí v úvahu pro upravenou míru solventnosti. V tom případě nejsou nerealizované zisky související s touto účastí připuštěny jako položka přicházející v úvahu pro upravenou míru solventnosti.
3. METODY VÝPOČTU
Metoda 1: Deduktivní a agregační metoda
Stav upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi:
i) součtem:
a) položek přicházejících v úvahu pro míru solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast a
b) poměrného podílu pojišťovny nebo zajišťovny držící účast v položkách přicházejících v úvahu pro míru solventnosti přidružené pojišťovny nebo zajišťovny
a
ii) součtem:
a) účetní hodnoty v pojišťovně nebo zajišťovně držící účast přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny a
b) požadavku solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny držící účast a
c) poměrného podílu požadavku solventnosti přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny.
Spočívá-li účast v přidružené pojišťovně nebo přidružené zajišťovně plně nebo zčásti v nepřímém vlastnictví, zahrne se do položky ii) písm. a) hodnota tohoto nepřímého vlastnictví s ohledem na rozhodné navazující účasti a do položek i) písm. b) a ii) písm. c) se zahrnou příslušné poměrné podíly položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny.
Metoda 2: Metoda odpočtu požadavku
Upravená solventnost pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi:
i) součtem položek přicházejících v úvahu pro míru solventnosti pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast
a
ii) součtem:
a) požadavku solventnosti pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast a
b) poměrného podílu požadavku solventnosti přidružené pojišťovny nebo přidružené zajišťovny.
Při oceňování položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti, se podíly ve smyslu této směrnice ocení ekvivalenční metodou v souladu s možností stanovenou v čl. 59 odst. 2 písm. b) směrnice 78/660/EHS.
Metoda 3: Metoda založená na účetní konsolidaci
Výpočet upravené solventnosti pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast se provádí na základě konsolidované účetní závěrky. Upravená solventnost pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi položkami, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti na základě konsolidovaných údajů, a:
a) buď součtem požadavků solventnosti pojišťovny držící účast nebo zajišťovny držící účast a poměrných podílů požadavků solventnosti u přidružených pojišťoven nebo přidružených zajišťoven na základě procenta použitého pro sestavení konsolidované účetní závěrky,
b) nebo požadavkem solventnosti, který se vypočítá na základě konsolidovaných údajů.
Ustanovení směrnic 73/239/EHS, 91/674/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES se použijí k výpočtu položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti a výpočtu požadavku solventnosti na základě konsolidovaných údajů.
PŘÍLOHA II
DOPLŇKOVÝ DOZOR NAD POJIŠŤOVNAMI A ZAJIŠŤOVNAMI, KTERÉ JSOU DCEŘINÝMI PODNIKY HOLDINGOVÉ POJIŠŤOVNY, POJIŠŤOVNY NEBO ZAJIŠŤOVNY Z TŘETÍ ZEMĚ
1. V případě dvou nebo více pojišťoven nebo zajišťoven uvedených v čl. 2 odst. 2, které jsou dceřinými podniky holdingové pojišťovny, pojišťovny nebo zajišťovny z třetí země a které jsou usazeny v různých členských státech, zajistí příslušné orgány, aby se metody popsané v této příloze používaly jednotným způsobem.
Příslušné orgány vykonávají doplňkový dozor tak často, jak je stanoveno směrnicemi 73/239/EHS, 91/674/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES pro výpočet míry solventnosti u pojišťoven nebo zajišťoven.
2. Členské státy mohou upustit od výpočtu stanoveného v této příloze, s ohledem na některou pojišťovnu nebo zajišťovnu:
— jestliže je uvedená pojišťovna nebo zajišťovna přidruženým podnikem jiné pojišťovny nebo zajišťovny a jestliže to bylo zohledněno při výpočtu, který stanoví tato příloha a který se provádí u výše uvedeného jiného podniku,
— jestliže uvedená pojišťovna nebo zajišťovna a jedna nebo více pojišťoven nebo zajišťoven, které mají povolení k výkonu pojišťovací činnosti ve stejném členské státě, mají jako svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu nebo zajišťovnu z třetí země, a jestliže je tato pojišťovna nebo zajišťovna zohledněna při výpočtu, který stanoví tato příloha, a který se provádí u jednoho z výše uvedených jiných podniků,
— jestliže uvedená pojišťovna nebo zajišťovna a jedna nebo více pojišťoven nebo zajišťoven, které mají povolení k výkonu v různých členských státech, mají jako svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu nebo zajišťovnu z třetí země, a jestliže byla v souladu s čl. 4 odst. 2 uzavřena dohoda, která umožňuje výkon doplňkového dozoru podle této přílohy příslušnému orgánu jiného členského státu.
— V případě navazujících účastí (například: holdingová pojišťovna nebo pojišťovna nebo zajišťovna, která je sama vlastněna jinou holdingovou pojišťovnou, pojišťovnou nebo zajišťovnou z třetí země) mohou členské státy použít výpočet stanovený v této příloze pouze na úrovni vrcholného mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny, která je holdingovou pojišťovnou, pojišťovnou nebo zajišťovnou z třetí země.
3. Příslušné orgány zajistí, aby se výpočty obdobné výpočtům popsaným v příloze I prováděly na úrovni holdingové pojišťovny, pojišťovny nebo zajišťovny z třetí země.
Obdoba spočívá v použití obecných zásad a metod popsaných v příloze I na úrovni holdingové pojišťovny, pojišťovny nebo zajišťovny z třetí země.
Výhradně pro účely tohoto výpočtu se s mateřským podnikem nakládá tak, jako kdyby byl pojišťovnou nebo zajišťovnou, která podléhá:
— nulovému požadavku solventnosti, pokud se jedná o holdingovou pojišťovnu,
— požadavku solventnosti, určenému podle zásad oddílu 2.3 přílohy I, pokud se jedná o pojišťovnu nebo zajišťovnu z třetí země,
a podléhá stejným podmínkám, které jsou stanoveny v článku 16 směrnice 73/239/EHS, v článku 27 směrnice 2002/83/ES a v článku 36 směrnice 2005/68/ES v otázce položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti.
4. Nedostupnost nezbytných informací
Pokud příslušným orgánům nejsou z jakéhokoli důvodu k dispozici informace nezbytné k výpočtu stanovenému v této příloze týkajícímu se přidruženého podniku, který má sídlo v členském státě nebo v třetí zemi, odečte se účetní hodnota výše uvedeného podniku v podniku držícím účast od položek, které přicházejí v úvahu pro výpočet stanovený v této příloze. V takovém případě se nerealizované zisky související s takovou účastí nepřipouštějí jako položka, která přichází v úvahu pro tento výpočet.“
( 1 ) Úř. věst. C 120, 20.5.2005, s. 1.
( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 7. června 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. října 2005.
( 3 ) Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).
( 4 ) Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 5 ) Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 6 ) Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 878/56.
( 7 ) Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 8 ) Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 2005/1/ES.
( 9 ) Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16).
( 10 ) Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 34.
( 11 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
( 12 ) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
( 13 ) Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/51/ES.
( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 15 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).
( 16 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).
( 17 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).
( 18 ) Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) (Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1). Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1).
( 19 ) Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).
( 20 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2007/44/ES (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1).
( 21 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).
( 22 ) Osmá směrnice Rady 84/253/EHS ze dne 10. dubna 1984 založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o schvalování osob pověřených prováděním povinného auditu účetních dokumentů (Úř. věst. L 126, 12.5.1984, s. 20).
( 23 ) Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ročních účetních závěrkách některých forem společností (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/51/ES.
( 24 ) Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 25 ) Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).
( 26 ) Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 27 ) Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1.
( 28 ) Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).“
( 29 ) Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního (třetí směrnice o neživotním pojištění) (Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES."“
( 30 ) Úř. věst. L 323, 09.12.2005, s. 1.“
( 31 ) Úř. věst. L 323, 09.12.2005, s. 1.“
( 32 ) Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).“
( 33 ) Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 34 ) Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 35 ) Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/87/ES.
( 36 ) Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 37 ) Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1.
( 38 ) Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).
( 39 ) Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 40 ) Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/87/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2002, s. 1).
( 41 ) Úř. věst. L 141, 11.6.2003, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.
( 42 ) Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES.“