2005/44/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství
| Publikováno: | Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 152-159 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 7. září 2005 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 20. října 2005 | Nabývá účinnosti: | 20. října 2005 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 (Úř. věst. L 255 30.9.2005, s. 152) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 |
L 87 |
109 |
31.3.2009 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019, |
L 198 |
241 |
25.7.2019 |
|
Opravena:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/44/ES
ze dne 7. září 2005
o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství
Článek 1
Předmět
1. Tato směrnice stanoví rámec pro zavedení a používání harmonizovaných říčních informačních služeb (RIS) ve Společenství s cílem zvýšit bezpečnost a efektivitu vnitrozemské vodní dopravy a její šetrnost k životnímu prostředí a usnadnit propojení s ostatními druhy dopravy.
2. Tato směrnice vytváří rámec pro vypracování a další rozvoj technických požadavků, specifikací a podmínek, jež zajišťují harmonizované, interoperabilní a otevřené RIS na vnitrozemských vodních cestách Společenství. Tyto technické požadavky, specifikace a podmínky vypracovává a dále rozvíjí Komise, které je nápomocen výbor uvedený v článku 11. V této souvislosti Komise vhodným způsobem přihlíží k opatřením přijatým příslušnými mezinárodními organizacemi, jako jsou PIANC, CCNR a EHK OSN. Musí být zajištěna návaznost na služby pro řízení provozu u jiných druhů dopravy, zejména na služby pro řízení provozu námořních plavidel a na informační služby týkající se provozu námořních plavidel.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na zavádění a provozování RIS na všech vnitrozemských vodních cestách členských států třídy IV nebo vyšší, které jsou napojeny vodní cestou třídy IV nebo vyšší na vodní cestu třídy IV nebo vyšší jiného členského státu, včetně přístavů na těchto vodních cestách, uvedených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1346/2001/ES ze dne 22. května 2001, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES, pokud jde o námořní přístavy, vnitrozemské přístavy a intermodální terminály, jakož i projekt č. 8 v příloze III ( 1 ). Pro účely této směrnice se používá klasifikace evropských vnitrozemských vodních cest stanovená v rezoluci EHK OSN č. 30 ze dne 12. listopadu 1992.
2. Členské státy mohou uplatňovat tuto směrnici na vnitrozemské vodní cesty a vnitrozemské přístavy, které nejsou uvedeny v odstavci 1.
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
a) „říčními informačními službami (RIS)“ harmonizované informační služby na podporu řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě, včetně propojení na jiné druhy dopravy, pokud je to technicky proveditelné. RIS se netýkají vnitřních obchodních činností mezi jednou nebo více zúčastněnými společnostmi, ale jsou otevřené pro propojení s obchodními činnostmi. RIS zahrnují služby jako informace o plavební dráze, informace o provozu, řízení provozu, pomoc v případě nehod, informace pro řízení dopravy, statistické a celní služby a poplatky za užívání vodních cest a přístavní poplatky;
b) „informací o plavební dráze“ zeměpisná, hydrologická a správní informace týkající se vodní cesty (plavební dráhy). Informace o plavební dráze je jednosměrná informace: z pobřežní stanice na loď nebo z pobřežní stanice do plavebního úřadu;
c) „taktickou informací o provozu“ informace, jež má vliv na bezprostřední rozhodnutí o plavbě ve skutečné provozní situaci a v místních zeměpisných podmínkách;
d) „strategickou informací o provozu“ informace, jež má vliv na střednědobá a dlouhodobá rozhodnutí uživatelů RIS;
e) „aplikací RIS“ poskytování říčních informačních služeb prostřednictvím specializovaných systémů;
f) „střediskem RIS“ místo, kde jsou služby spravovány operátory;
g) „uživateli RIS“ všechny skupiny uživatelů včetně velitelů lodí, operátorů RIS, provozovatelů plavebních komor nebo mostů, orgánů říční správy, provozovatelů přístavů a terminálů, personálu v pohotovostních střediscích záchranných služeb, správců loďstev, odesílatelů nákladu a zprostředkovatelů;
h) „interoperabilitou“ skutečnost, že služby, obsahy údajů, formáty a frekvence pro výměnu údajů jsou harmonizovány tak, aby uživatelé RIS měli na celoevropské úrovni přístup ke stejným službám a informacím.
Článek 4
Zavedení RIS
1. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření pro zavedení RIS na vnitrozemských vodních cestách spadajících do působnosti článku 2.
2. Členské státy rozvíjejí RIS tak, aby aplikace RIS byly efektivní, způsobilé k rozšíření a interoperabilní natolik, aby mohly působit ve vzájemné interakci s jinými aplikacemi RIS a se systémy pro jiné druhy dopravy, je-li to možné. Musí rovněž poskytovat rozhraní pro systémy řízení dopravy a pro obchodní činnosti.
3. Pro zavedení RIS členské státy:
a) poskytují uživatelům RIS všechny důležité údaje týkající se plavby a plánování cest na vnitrozemských vodních cestách. Tyto údaje musí být poskytovány alespoň v dostupném elektronickém formátu;
b) zajistí, aby u všech jejich vnitrozemských vodních cest třídy Va a vyšší podle klasifikace evropských vnitrozemských vodních cest měli uživatelé RIS k dispozici kromě údajů uvedených pod písmenem a) elektronické plavební mapy vhodné pro plavební účely;
c) pokud vnitrostátní nebo mezinárodní pravidla vyžadují používání systému zpráv pro plavbu, umožní příslušným orgánům přijímat elektronické zprávy o požadovaných údajích z lodí. U přeshraniční dopravy se tyto údaje předávají příslušným orgánům sousedního státu a toto předání se uskuteční dříve, než plavidla dosáhnou hranice;
d) zajistí, aby zprávy vůdcům plavidel, včetně zpráv o vodních stavech (nebo maximálním povoleném ponoru) a o ledových jevech na jejich vnitrozemských vodních cestách, byly poskytovány v podobě normalizovaných kódovaných sdělení, které lze přenášet na dálku. Normalizované sdělení musí obsahovat alespoň informace nezbytné pro bezpečnou plavbu. Zprávy vůdcům plavidel musí být poskytovány alespoň v dostupném elektronickém formátu.
Povinnosti uvedené v tomto odstavci se plní v souladu se specifikacemi vymezenými v přílohách I a II.
4. Příslušné orgány členských států zřizují střediska RIS podle oblastních potřeb.
5. Na používání systémů automatické identifikace se vztahuje Regionální dohoda o radiotelefonní službě na vnitrozemských vodních cestách, uzavřená v Basileji dne 6. dubna 2000 v rámci pravidel pro radiokomunikace Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).
6. Členské státy, případně ve spolupráci se Společenstvím, vybízejí kapitány, provozovatele, zprostředkovatele nebo vlastníky plavidel, která se plaví po jejich vnitrozemských vodních cestách, a odesílatele nebo vlastníky zboží dopravovaného těmito plavidly, aby plně využívali služeb poskytovaných na základě této směrnice.
7. Komise přijme vhodná opatření k ověření interoperability, spolehlivosti a bezpečnosti RIS.
Článek 5
Technické pokyny a specifikace
1. Na podporu RIS a pro zajištění jejich interoperability podle čl. 4 odst. 2 vymezí Komise v souladu s odstavcem 2 technické pokyny pro plánování, zavádění a provozování služeb (pokyny pro RIS), jakož i technické specifikace, a to zejména v těchto oblastech:
a) elektronická plavební mapa a informační systém pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS);
b) systém elektronických zpráv pro plavbu;
c) zprávy vůdcům plavidel;
d) systémy sledování polohy a pohybu plavidel;
e) slučitelnost zařízení nutného k používání RIS.
Tyto pokyny a specifikace vycházejí z technických zásad stanovených v příloze II a zohledňují výsledky práce vykonané v této oblasti příslušnými mezinárodními organizacemi.
2. Technické pokyny a specifikace uvedené v odstavci 1 stanoví a případně změní Komise postupem podle čl. 11 odst. 3. ►C1 Stanovení se provede v souladu s tímto harmonogramem: ◄
a) pokyny pro RIS do 20. července 2006;
b) technické specifikace týkající se vnitrozemského ECDIS, systému elektronických zpráv pro plavbu a zpráv vůdcům plavidel do 20. října 2006;
c) technické specifikace týkající se systému sledování polohy a pohybu plavidel do 20. ledna 2007.
3. Pokyny pro RIS a specifikace se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 6
Družicové zjišťování polohy
Pro účely RIS, které vyžadují přesné zjišťování polohy, se doporučují technologie družicového zjišťování polohy.
Článek 7
Schválení typu pro zařízení RIS
1. Pokud je to nezbytné pro bezpečnost plavby a pokud je to předepsáno příslušnými technickými specifikacemi, schvaluje se soulad typu koncového a síťového zařízení RIS a softwarových aplikací s uvedenými specifikacemi před jejich uvedením do provozu na vnitrozemských vodních cestách.
2. Členské státy oznámí Komisi vnitrostátní subjekty příslušné pro toto schválení typu. Komise sdělí tyto informace ostatním členských státům.
3. Všechny členské státy uznávají schválení typu udělené vnitrostátními subjekty jiného členského státu uvedenými v odstavci 2.
Článek 8
Příslušné orgány
Členské státy určí příslušné orgány pro aplikace RIS a pro mezinárodní výměnu údajů. Tyto orgány se oznámí Komisi.
Článek 9
Pravidla pro důvěrnost, bezpečnost a další použití informací
1. Členské státy zajistí, aby zpracování osobních údajů nezbytné pro provoz RIS bylo prováděno v souladu s pravidly Společenství na ochranu základních svobod a práv fyzických osob, včetně směrnic 95/46/ES a 2002/58/ES.
2. Členské státy provádějí a udržují bezpečnostní opatření na ochranu sdělení RIS a záznamů před nežádoucími zásahy nebo zneužitím, včetně neoprávněného přístupu, změny nebo ztráty.
3. Použije se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru ( 2 ).
Článek 10
Změny příloh I a II
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, kterými se mění přílohy I a II na základě zkušeností získaných při uplatňování této směrnice a za účelem přizpůsobení těchto příloh technickému pokroku.
Článek 10a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 10 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 3 ).
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 10 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 11
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 7 směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách ( 4 ).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
▼M2 —————
5. Komise pravidelně konzultuje zástupce odvětví.
Článek 12
Provedení
1. Členské státy, které mají vnitrozemské vodní cesty spadající do oblasti působnosti článku 2, uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. října 2007. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy přijmou nezbytná opatření k dosažení souladu s požadavky článku 4 nejpozději 30 měsíců od vstupu příslušných technických pokynů a specifikací podle článku 5 v platnost. Technické pokyny a specifikace vstupují v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
3. Na žádost členského státu může Komise postupem podle čl. 11 odst. 2 prodloužit lhůtu stanovenou v odstavci 2 pro splnění jednoho nebo více požadavků článku 4, pokud jde o vnitrozemské vodní cesty, které spadají do oblasti působnosti článku 2, ale vykazují nízkou hustotu provozu, nebo pokud jde o vnitrozemské vodní cesty, u nichž by náklady na splnění těchto požadavků byly neúměrné jeho přínosu. Tato lhůta může být prodloužena prostým rozhodnutím Komise, a to i opakovaně. V odůvodnění, které má členský stát podat spolu s žádostí, se poukáže na hustotu provozu a hospodářské podmínky na dané vodní cestě. Dokud Komise nerozhodne, může členský stát, který požádal o prodloužení lhůty, nadále vykonávat svou činnost, jako by byla lhůta prodloužena.
4. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
5. V případě potřeby si členské státy navzájem při provádění této směrnice pomáhají.
6. Komise sleduje zavádění RIS ve Společenství a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu do 20. října 2008.
Článek 13
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 14
Určení
Tato směrnice je určena členským státům, které mají vnitrozemské vodní cesty spadající do oblasti působnosti článku 2.
PŘÍLOHA I
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ
Podle čl. 4 odst. 3 písm. a) se poskytují zejména tyto údaje:
— osa vodní cesty s uvedením kilometráže,
— omezení u plavidel nebo konvojů co do délky, šířky, hloubky ponoru a výšky pro průjezdnost pod mosty,
— provozní doby omezujících plavebních objektů, zejména plavebních komor a mostů,
— umístění přístavů a překladišť,
— referenční údaje pro vodní stavy, které jsou důležité pro plavbu.
PŘÍLOHA II
ZÁSADY PRO POKYNY PRO RIS A TECHNICKÉ SPECIFIKACE
1. Pokyny pro RIS
Pokyny pro RIS podle článku 5 dodržují tyto zásady:
a) uvedení technických požadavků pro plánování, zavádění a provoz služeb a souvisejících systémů;
b) architekturu a organizaci RIS a
c) doporučení pro plavidla k zapojení do RIS, a to jak za účelem využívání jednotlivých služeb, tak pro postupný rozvoj RIS.
2. Vnitrozemský ECDIS
Technické specifikace, které mají být stanoveny podle článku 5, pokud jde o elektronickou plavební mapu a informační systém (vnitrozemský ECDIS), dodržují tyto zásady:
a) slučitelnost s námořním ECDIS, aby se usnadnil provoz vnitrozemských plavidel v oblastech smíšeného provozu v ústích řek, jakož i provoz námořně-říční;
b) vymezení minimálních požadavků na zařízení vnitrozemského ECDIS, jakož i minimálního obsahu elektronických plavebních map se zřetelem k bezpečnosti plavby, zejména:
— vysokou úroveň spolehlivosti a dostupnosti používaného zařízení vnitrozemského ECDIS,
— odolnost zařízení vnitrozemského ECDIS, aby bez jakéhokoli zhoršení jakosti či snížení spolehlivosti odolávalo podmínkám prostředí, které jsou obvyklé na palubě plavidla,
— zahrnutí všech druhů zeměpisných objektů (např. okrajů plavební dráhy, pobřežních konstrukcí, světelných bójí), které jsou nezbytné pro bezpečné vedení plavidla, do elektronické plavební mapy,
— sledování elektronických map pomocí vrstveného radarového obrazu, pokud se používají pro řízení plavidla;
c) začlenění informací o plavební hloubce do elektronické plavební mapy a vizualizace referenční nebo aktuální úrovně vodní hladiny;
d) začlenění dalších informací (např. od jiných zúčastněných stran, než jsou příslušné orgány) do elektronické plavební mapy a vizualizace ve vnitrozemském ECDIS, aniž jsou dotčeny informace nezbytné pro bezpečnou plavbu;
e) dostupnost elektronických plavebních map pro uživatele RIS;
f) dostupnost údajů pro elektronické plavební mapy pro všechny výrobce aplikací, a to případně za přiměřený poplatek zohledňující náklady.
3. Systém elektronických zpráv pro plavbu
Technické specifikace pro systém elektronických zpráv pro vnitrozemskou plavbu podle článku 5 dodržují tyto zásady:
a) usnadnění elektronické výměny údajů mezi příslušnými orgány členských států, mezi účastníky provozu ve vnitrozemské i v námořní plavbě a v multimodální dopravě, pokud je do ní zahrnuta vnitrozemská plavba;
b) používání normalizovaného dopravního sdělení pro komunikaci z lodi k příslušnému orgánu, od příslušného orgánu na loď a mezi příslušnými orgány, aby bylo dosaženo slučitelnosti s námořní plavbou;
c) používání mezinárodně uznávaných seznamů kódů a klasifikací, případně doplněných pro další potřeby vnitrozemské plavby;
d) používání jednotného evropského identifikačního čísla plavidla.
4. Zprávy vůdcům plavidel
Technické specifikace pro zprávy vůdcům plavidel podle článku 5, zejména ohledně informací o plavební dráze, informací o provozu a řízení provozu, jakož i plánování cesty, dodržují tyto zásady:
a) normalizovaná, vysoce kódovaná struktura údajů s pevnými textovými moduly, aby se umožnil automatický překlad nejdůležitějších obsahů do jiných jazyků a usnadnilo se začlenění zpráv vůdcům plavidel do systémů pro plánování cesty;
b) slučitelnost normalizované struktury údajů se strukturou údajů vnitrozemského ECDIS, aby se usnadnilo začlenění zpráv vůdcům plavidel do vnitrozemského ECDIS.
5. Systémy sledování polohy a pohybu plavidel
Technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 dodržují tyto zásady:
a) vymezení požadavků na systémy, na standardní sdělení a na standardní postupy, aby sdělení bylo možno předávat automatizovaně;
b) rozlišení mezi systémy, které odpovídají požadavkům na taktické informace o provozu, a systémy, které odpovídají požadavkům na strategické informace o provozu, a to jak s ohledem na přesnost zjištění polohy, tak na požadovanou četnost aktualizací;
c) popis příslušných technických systémů sledování polohy a pohybu plavidel jako např. systému automatické identifikace (AIS) pro vnitrozemskou plavbu;
d) slučitelnost formátu údajů se systémem AIS pro námořní plavbu.
( 1 ) Úř. věst. L 185, 6.7.2001, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90.
( 3 ) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 29.