(ES) č. 364/2004NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj

Nařízení Komise (ES) č. 364/2004

ze dne 25. února 2004,

kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory [1], a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) bod i) a písm. b) uvedeného nařízení,

poté, co zveřejnila návrh tohoto nařízení [2],

po konzultaci Poradního výboru pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům [3] je použita definice malých a středních podniků uvedená v doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a středních podniků [4]. Uvedené doporučení je od 1. ledna 2005 nahrazeno doporučením 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků [5].

(2) Pravidla by měla být vyjasněna v případech, kdy je investice uskutečňována v regionu způsobilém pro regionální podporu, avšak v odvětví, v němž jsou regionální podpory zakázány. Stropy regionální podpory se použijí pouze v případě, že podmínky pro poskytnutí regionální podpory splňuje jak region, v němž je investice uskutečňována, tak odvětví, ve kterém příjemce podpory působí. Odpovídajícím způsobem by měla být rovněž vyjasněna pravidla vyžadující oznamování jednotlivých podpor o vysoké výši, která překračuje určité prahy.

(3) Zkušenosti prokázaly, že je žádoucí přijmout podle článku 27 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES [6], sjednocený a zjednodušený systém předkládání výročních zpráv. Způsoby předkládání zpráv vymezené v příloze III nařízení (ES) č. 70/2001 by proto měly být používány pouze do doby, než bude zaveden obecný systém předkládání zpráv.

(4) Je nezbytné přijmout ustanovení pro posuzování slučitelnosti veškerých podpor malým a středním podnikům, které byly poskytnuty bez předchozího schválení Komisí před vstupem nařízení (ES) č. 70/2001 v platnost, se společným trhem.

(5) Podpora pro výzkum a vývoj může přispět k hospodářskému růstu, k posílení konkurenceschopnosti a ke zvýšení zaměstnanosti. Podpora určená pro výzkum a vývoj je pro malé a střední podniky nanejvýš významná, protože jednou ze strukturálních nevýhod malých a středních podniků jsou obtíže, s nimiž se tyto podniky mohou potýkat při získávání přístupu k novým technologiím a k převodu technologií. Komise v rámci Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj [7] zároveň předpokládá, že je pravděpodobné, že takové podpory pobídnou malé a střední podniky k tomu, aby se více věnovaly výzkumu a vývoji, neboť obecně vynakládají na výzkum a vývoj jen malé procento svého obratu. Na základě svých zkušeností s používáním rámce Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj na malé a střední podniky tedy Komise rozhodla, že je naprosto oprávněné vyjmout takové podpory z předběžného oznamování tím spíše, že takové podpory mohou mít jen velmi omezené nepříznivé účinky na hospodářskou soutěž. Tento předpoklad se týká také podpory na studie proveditelnosti, podpory na pokrytí nákladů na získání patentu jakož i jednotlivých podpor, které nepřekračují určité stropy.

(6) Oblast působnosti nařízení (ES) č. 70/2001 by tudíž měla být rozšířena tak, aby pokrývala podpory na výzkum a vývoj poskytnuté malým a středním podnikům v největším možném počtu odvětví.

(7) Některé definice v nařízení (ES) č. 70/2001 by měly být pozměněny, aby vzaly v úvahu zvláštnosti státní podpory pro výzkum a vývoj, a měly by být doplněny další definice. Vloženy by měly být zejména definice fází výzkumu a vývoje obsažené v příloze I rámce Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj. Seznam způsobilých nákladů by měl odpovídat seznamu v příloze II rámce s tím, že jsou nezbytná určitá vyjasnění, která by zohlednila skutečnost, že nařízení je přímo použitelné v členských státech. Příjemcům podpory by mělo být znemožněno těžit z dvojí finanční podpory na jedny a ty samé výsledky výzkumu.

(8) Pokyny uvedené v rámci Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj, týkající se zjišťování toho, zda určitá opatření představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, zůstávají příslušné pro účely tohoto nařízení.

(9) V zájmu podpory rozšiřování výsledků výzkumu mohou malé a střední podniky obdržet podporu na pokrytí nákladů na získání a uznávání patentů a ostatních práv k průmyslovému vlastnictví, která jsou výsledkem výzkumných a vývojových činností. Skutečnost, že podpora byla poskytnuta i na činnost, jež vedla ke vzniku dotyčného práva, by neměla být předběžnou podmínkou pro vynětí takové podpory. Dostatečnou skutečností je to, že činnost by splňovala podmínky pro podporu pro výzkum a vývoj.

(10) Ne všechny podpory pro výzkum a vývoj malým a středním podnikům mohou být vyňaty podle nařízení (ES) č. 70/2001. Strop podpory, který se použije na jednotlivá oznámení podle rámce Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj, se rovněž použije na jednotlivé podpory, které mohou být vyňaty podle uvedeného nařízení. Zvláštní pravidla se rovněž nadále použijí na projekty Eureka, které spadají do oblasti působnosti prohlášení konference ministrů v Hannoveru ze dne 6. listopadu 1985 a které jsou považovány za společný evropský zájem.

(11) Nařízení (ES) č. 70/2001 nevyjímá z pravidel podporu poskytovanou ve formě záloh, jež, vyjádřena jako procento způsobilých nákladů, překračuje míru podpory stanovenou v uvedeném nařízení a je splatná pouze v případě úspěchu výzkumných činností, jak stanoví rámec Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj, protože Komise posuzuje splatné podpory jednotlivě a přihlíží přitom k navrženým podmínkám vyplacení.

(12) Nařízení (ES) č. 70/2001 ve znění tohoto nařízení se použije pouze na státní podporu pro výzkum a vývoj poskytovanou malým a středním podnikům. Rámec Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj bude i nadále používán pro posuzování veškerých podpor pro výzkum a vývoj oznámených Komisi.

(13) Nařízení (ES) č. 70/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 70/2001 se mění takto:

1. Ustanovení čl. 1 odst. 2 se mění takto:

a) písmeno a) se nahrazuje tímto:

"a) s ohledem na články 4 a 5 na činnosti související s výrobou, zpracováním nebo uváděním výrobků uvedených v příloze I Smlouvy na trh;";

b) vkládá se nové písmeno d):

"d) na podpory spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 [8]

2. Článek 2 se mění takto:

a) v písmenu e) se doplňuje nový pododstavec:

"V případě podpory pro výzkum a vývoj se hrubá míra podpory na výzkumný a vývojový projekt uskutečňovaný v rámci spolupráce mezi veřejnými výzkumnými zařízeními a podniky vypočítá na základě kombinované podpory odvozené z přímé vládní podpory na konkrétní výzkumný projekt a příspěvků, které na projekt poskytly veřejná nezisková zařízení terciárního vzdělávání či veřejná nezisková výzkumná zařízení, jestliže tyto příspěvky představují podporu.";

b) doplňují se nová písmena h), i) a j):

"h) "základním výzkumem" rozumí činnost zaměřená na rozšíření vědeckých a technických poznatků, které nejsou spojeny s průmyslovými či obchodními cíli;

i) "aplikovaným výzkumem" rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků, jejichž cílem je využít tyto poznatky k vývoji nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb;

j) "předvýrobním vývojem" rozumí převedení poznatků aplikovaného výzkumu na projekt, schéma nebo návrh nových, upravených nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, bez ohledu na to, zda jsou určeny k prodeji nebo k použití, včetně vytvoření prvního prototypu určeného k neobchodním účelům. Může rovněž zahrnovat koncepční projektování a návrh alternativních výrobků, postupů nebo služeb a první demonstrační nebo pilotní projekty, pokud nemohou být přeměněny nebo určeny k průmyslovému použití nebo obchodnímu využití. Nezahrnuje žádné rutinní nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných běžných provozních procesů, i když tyto změny představují zdokonalení výrobku."

3. V článku 4 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

"2. V případě, že se jedná o investice v regionech nebo v odvětvích, která v okamžiku poskytnutí regionální podpory nesplňují podmínky pro její poskytnutí podle čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy, nesmí hrubá míra podpory překročit:

a) 15 % v případě malých podniků;

b) 7,5 % v případě středních podniků.

3. V případě, že se jedná o investice v regionech a v odvětvích, která v okamžiku poskytnutí regionální podpory splňují podmínky pro její poskytnutí, nesmí míra podpory překročit strop regionální podpory investic stanovený v mapě schválené Komisí pro každý členský stát o více než:

a) 10 hrubých procentních bodů v regionech, na které se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. c), pokud celková čistá míra podpory nepřesáhne 30 %, nebo

b) 15 hrubých procentních bodů v regionech, na které se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. a), pokud celková čistá míra podpory nepřesáhne 75 %.

Vyšší stropy regionální podpory platí jen v případě, že podpora je poskytována pod podmínkou, že se investice udrží v regionu příjemce po dobu nejméně pěti let a že příspěvek příjemce na její financování činí nejméně 25 %."

4. Vkládají se nové články 5a, 5b a 5c, které znějí:

"Článek 5a

Podpora pro výzkum a vývoj

1. Podpora pro výzkum a vývoj, která splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 až 5, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

2. Projekt, na který se podpora poskytuje, musí naprosto odpovídat fázím výzkumu a vývoje uvedeným v čl. 2 písm. h), i) a j).

3. Hrubá míra podpory vypočítaná na základě způsobilých nákladů na projekt nesmí překročit:

a) 100 % v případě základního výzkumu;

b) 60 % v případě aplikovaného výzkumu;

c) 35 % v případě předvýrobního vývoje.

Jestliže projekt zahrnuje různé fáze výzkumu a vývoje, je povolená míra podpory stanovena na základě váženého průměru různých povolených měr podpor vypočtených na základě odpovídajících způsobilých nákladů.

V případě projektů spolupráce nesmí maximální míra podpory určená pro každého z příjemců přesáhnout povolenou míru podpory vypočítanou na základě způsobilých nákladů, které vznikly danému příjemci.

4. Stropy uvedené v odstavci 3 mohou být zvýšeny následujícím způsobem až na maximální hrubou míru podpory 75 % v případě aplikovaného výzkumu a 50 % v případě předvýrobního vývoje:

a) v případě, že je projekt realizován v regionu, který v době, kdy je podpora poskytována, splňuje podmínky pro poskytnutí regionální podpory, může být maximální míra podpory navýšena o 10 hrubých procentních bodů v regionech, na které se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, a o 5 hrubých procentních bodů v regionech, na které se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy;

b) v případě, že cílem projektu je provádění výzkumu s potenciálním využitím výsledků v různých odvětvích a že je projekt zaměřen na multidisciplinární přístup v souladu s cílem, úkoly a technickými záměry konkrétního projektu nebo programu realizovaného dle šestého rámcového programu Společenství pro výzkum a vývoj ustaveného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES [9] nebo dle kteréhokoli následného rámcového programu pro výzkum a vývoj nebo dle programu Eureka, může být maximální míra podpory navýšena o 15 hrubých procentních bodů;

c) maximální míra podpory může být navýšena o 10 procentních bodů, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

i) projekt spočívá v účinné přeshraniční spolupráci mezi nejméně dvěma nezávislými partnery ze dvou členských států, zejména v souvislosti s koordinací vnitrostátních politik výzkumu a vývoje; žádný podnik v členském státě, který podporu poskytuje, nesmí nést více než 70 % způsobilých nákladů nebo

ii) projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem a veřejným výzkumným orgánem, zejména v souvislosti s koordinací vnitrostátních politik výzkumu a vývoje, kdy veřejný výzkumný orgán nese nejméně 10 % způsobilých nákladů na projekt a má právo zveřejnit výsledky do té míry, do jaké vyplývají z výzkumu provedeného tímto orgánem nebo

iii) výsledky projektu jsou veřejně šířeny prostřednictvím technických a vědeckých konferencí nebo zveřejněny ve specializovaných vědeckých a technických časopisech.

Pro účely bodů i) a ii) není subdodavatelství považováno za účinnou spolupráci.

5. Za způsobilé náklady jsou pro účely tohoto článku považovány následující náklady:

a) osobní náklady (výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely výzkumného projektu);

b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro výzkumný projekt. Pokud nejsou tyto nástroje a toto vybavení využívány pro projekt po celou dobu jejich životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu vypočtené pomocí správných účetních postupů;

c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou používány pro výzkumný projekt. U budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu, které jsou vypočteny v souladu se správnými účetními postupy. U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

d) náklady na konzultační a rovnocenné služby využité výlučně pro účely výzkumné činnosti včetně výzkumu, technických poznatků a patentů nakoupených za tržní cenu od vnějších zdrojů, nebo výzkumu, technických poznatků a patentů, které byly předmětem licence pořízené od vnějších zdrojů, za předpokladu, že transakce proběhla v podmínkách volné hospodářské soutěže a nedošlo při ní k žádné nesrovnalosti. Tyto náklady jsou považovány za způsobilé jen do výše 70 % celkových způsobilých nákladů na projekt;

e) dodatečné režijní náklady, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumného projektu;

f) ostatní provozní výdaje včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumné činnosti.

Článek 5b

Podpora na studie technické proveditelnosti

Podpora na vypracování studií technické proveditelnosti pro účely činností aplikovaného výzkumu nebo předvýrobních vývojových činností je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že hrubá míra podpory vypočtená na základě nákladů na studii nepřekročí 75 %.

Článek 5c

Podpora na náklady na patentování

1. Podpora na pokrytí nákladů spojených se získáním patentů a dalších práv k průmyslovému vlastnictví a jejich uznáváním je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 88 odst. 3 Smlouvy do takové výše, která by byla rovnocenná výši podpory pro výzkum a vývoj, která by mohla být poskytnuta na výzkumné činnosti, které vedly k získání daných práv k průmyslovému vlastnictví.

2. Za způsobilé náklady jsou pro účely odstavce 1 považovány následující náklady:

a) veškeré náklady, které vzniknou do doby udělení práv v prvním právním řízení včetně nákladů spojených s vypracováním, podáním a obnovováním přihlášky i nákladů, jež vzniknou v souvislosti s obnovováním přihlášky před udělením práva;

b) náklady na překlady a další náklady, které vzniknou v souvislosti se získáváním práva nebo s jeho uznáváním v dalších právních řízeních;

c) náklady, které vzniknou v souvislosti s obhajováním platnosti práva během přihlašovacího řízení a s případným námitkovým řízením i v případě, že tyto náklady vzniknou až po udělení práva."

5. Článek 6 se nahrazuje tímto:

"Článek 6

Jednotlivé podpory velké výše

1. V případě podpory spadající pod články 4 a 5 toto nařízení nevyjímá jednotlivé podpory, pokud je dosažen jeden z následujících prahů:

a) celková výše způsobilých nákladů celého projektu je nejméně 25 milionů EUR a

i) v regionech nebo odvětvích, která nesplňují podmínky pro poskytnutí regionální podpory, je hrubá míra podpory nejméně 50 % stropu stanoveného v čl. 4 odst. 2;

ii) v regionech nebo odvětvích, která splňují podmínky pro poskytnutí regionální podpory, je čistá míra podpory nejméně 50 % stropu čisté podpory stanoveného v regionální mapě podpory pro daný region nebo

b) celková hrubá částka podpory je nejméně 15 .milionů EUR

2. V případě podpory spadající pod články 5a, 5b a 5c toto nařízení nevyjímá jednotlivé podpory v případě, že jsou dosaženy následující prahy:

a) celkové způsobilé náklady celého projektu, které vznikly všem podnikům zapojeným do projektu, dosahují nejméně 25 milionů EUR a

b) jednomu nebo několika z jednotlivých podniků bylo navrženo poskytnutí podpory, které odpovídá hrubý grantový ekvivalent ve výši nejméně 5 milionů EUR.

V případě podpory poskytnuté projektu Eureka jsou prahy uvedené v prvním pododstavci nahrazeny následujícími hodnotami:

a) celkové způsobilé náklady na projekt Eureka, které vznikly všem podnikům zapojeným do projektu, dosahují nejméně 40 milionů EUR a

b) jednomu nebo několika podnikům bylo navrženo poskytnutí podpory, které odpovídá hrubý grantový ekvivalent ve výši nejméně 10 milionů EUR.";

6. Vkládá se nový článek 6a, který zní:

"Článek 6a

Podpora podléhající i nadále povinnosti předchozího oznámení Komisi

1. Toto nařízení nevyjímá podporu, ať jde o jednotlivou podporu, nebo o podporu poskytnutou v rámci režimu podpor, která má formu jedné či více záloh, které jsou splatné pouze v případě úspěchu výzkumných činností a kdy celková výše záloh vyjádřená jako procentuální podíl způsobilých nákladů překračuje míry uvedené v článcích 5a, 5b a 5c nebo hranici stanovenou v čl. 6 odst. 2.

2. Tímto nařízením nejsou dotčeny případné povinnosti členského státu oznamovat jednotlivé podpory dle jiných nástrojů, které se vztahují ke státním podporám, a to zejména povinnost oznámit Komisi podporu podniku, který obdržel podporu na restrukturalizaci ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích [10], či povinnost informovat Komisi o takové podpoře, ani povinnost oznámit regionální podporu velkým investičním projektům podle použitelného víceodvětvového rámce."

7. V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

"1. Stropy podpory stanovené v článcích 4 až 6 se použijí bez ohledu na to, zda je podpora poskytovaná určitému projektu financována plně ze státních zdrojů, nebo zda je částečně financována Společenstvím."

8. V článku 9 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

"3. Členské státy sestaví výroční zprávu o používání tohoto nařízení v souladu s prováděcími ustanoveními týkajícími se formy a obsahu ustanovení výročních zpráv, která jsou vymezena dle článku 27 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 [11].

Do doby, než tato ustanovení vstoupí v platnost, sestaví členské státy výroční zprávu o používání tohoto nařízení pro každý úplný nebo neúplný kalendářní rok, během něhož se toto nařízení používá, ve formě stanovené v příloze III a rovněž v elektronické podobě. Členské státy poskytnou Komisi takovou zprávu nejpozději tři měsíce po uplynutí období, kterého se zpráva týká."

9. Vkládá se nový článek 9a, který zní:

"Článek 9a

Přechodná ustanovení

1. Oznámení týkající se podpory pro výzkum a vývoj podaná ke dni 19. března 2004 budou posuzována s ohledem na rámec společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj, avšak veškerá další nevyřízená oznámení budou posuzována v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

2. Režimy podpor provedené přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost a podpory poskytnuté v rámci těchto režimů bez povolení Komise a při porušení oznamovací povinnosti dle čl. 88 odst. 3 Smlouvy jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty, pokud splňují podmínky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení.

Jednotlivé podpory poskytnuté mimo rámec jakéhokoli režimu přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost bez schválení Komise a při porušení oznamovací povinnosti dle čl. 88 odst. 3 Smlouvy jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty, pokud splňují všechny podmínky tohoto nařízení, s výjimkou požadavku v čl. 3 odst. 1, podle něhož má být učiněn výslovný odkaz na toto nařízení.

Podpory, které tyto podmínky nesplňují, jsou Komisí posuzovány v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními."

10. Příloha I se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 10 se použije ode dne 1. ledna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. února 2004.

Za Komisi

Mario Monti

člen Komise

[1] Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

[2] Úř. věst. C 190, 12.8.2003, s. 3.

[3] Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33.

[4] Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 4.

[5] Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

[6] Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

[7] Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5.

[8] Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1."

[9] Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s.1.

[10] Úř. věst. C 288, 9.10.1999, s. 2.

[11] Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA I

Definice malých a středních podniků

(výňatek z doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků, Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36)

DEFINICE MIKROPODNIKŮ A MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ PŘIJATÁ KOMISÍ

Článek 1

Podnik

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

Článek 2

Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

2. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

3. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Článek 3

Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot

1. "Nezávislé podniky" jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

2. "Partnerské podniky" jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).

Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem:

a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (business angels), které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku nepřekročí 1250000 EUR;

b) university nebo nezisková výzkumná střediska;

c) institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

d) samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5000 obyvatel.

3. "Propojenými podniky" se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a) podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku;

b) podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c) podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto podniku;

d) podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.

Podniky, mezi nimiž a jedním či více dalšími podniky nebo mezi nimiž a některým z investorů uvedených v odstavci 2 existuje některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci, jsou rovněž považovány za propojené.

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů s fyzickou osobou nebo se skupinou fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za "sousední trh" se považuje trh pro výrobky nebo služby, který navazuje na relevantní trh.

4. S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

5. Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Společenství.

Článek 4

Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

1. Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje jsou brány v potaz od dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

2. V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

3. V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

Článek 5

Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří:

a) zaměstnanci;

b) osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c) vlastníci-vedoucí pracovníci;

d) společníci zapojení do běžné činnosti podniku, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

Článek 6

Sestavování údajů o podniku

1. V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného podniku.

2. Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účtů a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemné vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl.

K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

3. Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o partnerských podnicích daného podniku získány z účetních záznamů těchto partnerských podniků a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, získány z jejich účtů a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.

4. Jestliže se v konsolidované účetní závěrce neobjeví počet zaměstnanců daného podniku, výpočet tohoto počtu se provede poměrnou agregací údajů týkajících se podniků se kterými je daný podnik partnerský a přičtením údajů týkajících se podniků se kterými je propojen.

--------------------------------------------------