(ES) č. 235/2004Nařízení Rady (ES) č. 235/2004 ze dne 10. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 2320/97 o uložení konečného antidumpingového cl| z dovozu některých bezešvých trubek a trubek ze železa a nelegované oceli pocházejících mimo jiné z Rumunska, pokud jde o dovoz výrobků vyráběných Petrotub SA a Republica SA do Evropského společenství

Nařízení Rady (ES) č. 235/2004

ze dne 10. února 2004,

kterým se mění nařízení (ES) č. 2320/97 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých bezešvých trubek a trubek ze železa a nelegované oceli pocházejících mimo jiné z Rumunska, pokud jde o dovoz výrobků vyráběných Petrotub SA a Republica SA do Evropského společenství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 233 a 253 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen "základní nařízení") [1], a zejména na čl. 2 odst. 1 a 11 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

(1) Dne 9. ledna 2003 Soudní dvůr Evropských společenství (ESD) ve svém rozsudku ve věci C-76/00 P (dále jen "rozsudek") zrušil rozhodnutí Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 15. prosince 1999 ve spojených věcech T-33/98 a T-34/98 (Petrotub a Republica v. Rada). [2] ESD tímto svým rozsudkem fakticky zrušil nařízení Rady (ES) č. 2320/97 ze dne 17. listopadu 1997 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých bezešvých trubek a trubek ze železa a nelegované oceli pocházejících z Maďarska, Polska, Ruska, České republiky, Rumunska a Slovenské republiky [3] (dále jen "nařízení o uložení konečného antidumpingového cla" nebo "napadené nařízení"), pokud jde o dovoz společností Petrotub SA a Republica SA do Společenství.

(2) Soudy uznávají [4], že v případě, kdy je postup tvořen několika administrativními kroky, zrušením jednoho z těchto kroků není zrušen celý postup. Antidumpingové řízení je příkladem takového postupu o několika krocích. Proto ze zrušení částí nařízení o uložení konečného antidumpingového cla neplyne zrušení celého postupu provedeného před přijetím dotčeného nařízení. Naproti tomu, podle článku 233 Smlouvy, jsou orgány Společenství povinny dodržovat rozsudek Soudního dvora. Proto mají orgány Společenství, při dodržení rozsudku, možnost opravit aspekty napadeného nařízení, které vedly k jeho zrušení, přičemž nesporné části nedotčené rozsudkem ponechají beze změn [5].

(3) Po rozsudku bylo zveřejněno oznámení o antidumpingových opatřeních proti dovozu některých bezešvých trubek a trubek ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Rumunska [6], v němž je uvedeno, že Petrotub SA a Republica SA již nepodléhají antidumpingovým opatřením podle nařízení o uložení konečného antidumpingového cla.

(4) Toto nařízení má opravit, pokud jde o Petrotub SA a Republica SA, aspekty napadeného nařízení, které rozsudek shledal v rozporu s právem Společenství, a které proto vedly ke zrušení napadeného nařízení. Všechna ostatní zjištění uvedená v napadeném nařízení, která nebyla napadena ve lhůtách k tomu určených, a která proto nebyla soudy posuzována a nevedla ke zrušení napadeného nařízení, zůstávají v platnosti.

B. DOTČENÉ VÝROBKY

(5) Dotčené skupiny výrobků jsou stejné jako výrobky zvažované v nařízení o uložení konečného antidumpingového cla, tj.:

a) bezešvé trubky ze železa nebo nelegované oceli používané pro ropovody a plynovody, o vnějším průměru nejvýše 406,4 mm; a

b) bezešvé trubky s kruhovým průřezem, ze železa nebo nelegované oceli, tažené nebo válcované za studena, jiné než přesné trubky; a

c) ostatní trubky s kruhovým průřezem, ze železa nebo nelegované oceli, jiné než se závity nebo než vhodné k řezání závitů, o vnějším průměru nejvýše 406,4 mm, vyráběné Petrotub SA a Republica SA, v současné době kódů KN ex73041010, ex73041030, 73043199, 73043991 a 73043993. Tyto kódy KN jsou uvedeny pouze informativně.

C. NOVÉ POSOUZENÍ ZÁVĚRŮ NA ZÁKLADĚ ROZSUDKU ESD

1. Úvodní poznámka

(6) Toto nařízení se zabývá aspekty rozsudku týkajícími se výpočtu dumpingového rozpětí Petrotub SA a určení běžné hodnoty Republica SA.

(7) Dumpingové rozpětí Petrotub SA bylo vypočteno, jak je vysvětleno v bodu odůvodnění 22 nařízení o uložení konečného antidumpingového cla, na základě porovnání váženého průměru běžné hodnoty stanovené pro společnost Petrotub SA s cenami všech jejích jednotlivých vývozů. Tento postup byl považován za nezbytný, aby odrážel plný rozsah praktikovaného dumpingu a proto, že bylo zjištěno, že struktura vývozních cen Petrotub se výrazně liší podle jednotlivých kupujících, regionů nebo období.

Podle rozsudku může být tato metoda, která je stanovena v druhé větě čl. 2 odst. 11 základního nařízení, použita pouze tehdy, jestliže je kromě zjištění vývozní struktury, která se výrazně liší podle jednotlivých kupujících, regionů nebo období, vysvětleno, proč první dvě metody uvedené v první větě čl. 2 odst. 11 (též nazývané "symetrické metody") neumožňují vzít náležitě v úvahu tyto rozdíly ve struktuře vývozních cen, a proto neodrážejí plný rozsah praktikovaného dumpingu. V nařízení o uložení konečného antidumpingového cla však Rada, když řádně zmínila v bodu odůvodnění 22, že existuje struktura, která se výrazně liší podle jednotlivých kupujících, regionů nebo období, dospěla pouze k závěru, že první z obou symetrických metod (srovnání průměrů) neodráží plný rozsah praktikovaného dumpingu v dotčeném kontextu, aniž se zabývala druhou symetrickou metodou (srovnání transakcí). Toto nařízení proto znovu zvažuje a opravuje výsledky šetření, které vedlo k uložení konečného antidumpingového cla na dovoz společnosti Petrotub SA, tím, že zvažuje použitelnost druhé symetrické metody ve světle požadavku rozsudku. Tato symetrická metoda spočívá ve srovnání jednotlivých běžných hodnot a jednotlivých vývozních cen do Společenství v jednotlivých transakcích.

(8) Za druhé, v nařízení o uložení konečného antidumpingového cla byly prodeje Republica SA provedené s využitím zápočtu pohledávek považovány za prodeje v rámci běžného obchodního styku. V odstavci 86 rozsudku ESD uvádí, že tento závěr nebyl doložen přiměřeným odůvodněním, protože pouhé konstatování v bodu odůvodnění 19 nařízení o uložení konečného antidumpingového cla, že bylo zjištěno, že "prodeje provedené s využitím zápočtu byly skutečně provedeny v rámci běžného obchodního styku", neobsahuje žádné vysvětlení takového druhu, aby bylo dotčeným stranám zřejmé, jaké důvody vedly Radu k jejím závěrům. Toto nařízení proto poskytuje nezbytné odůvodnění v souladu s článkem 253 Smlouvy.

(9) Protože informace nezbytné k nápravě nedostatků v nařízení o uložení konečného antidumpingového cla, které zjistil ESD a které vedly k jeho zrušení, měla Komise k dispozici již v době přijetí nařízení o uložení konečného antidumpingového cla a má je dosud, nebylo nutné provádět žádné další šetření ohledně Petrotub SA, Republica SA či dalších stran. Požadované odůvodnění může být proto založeno na stávajících informacích shromážděných v rámci šetření, které vedlo k uložení konečných opatření.

2. Dumpingové rozpětí Petrotub SA

(10) Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení je u druhé symetrické metody výpočet dumpingového rozpětí založen na porovnání jednotlivých běžných hodnot různých druhů dotčených výrobků s příslušnými jednotlivými vývozními cenami v jednotlivých transakcích.

(11) Tato metoda je použitelná pouze při splnění řady podmínek. Srovnání jednotlivých transakcí z definice vylučuje užití průměrů (ať už na straně domácích prodejů, nebo na straně vývozních prodejů). Aby byly srovnatelné, mohou se použít pouze transakce uskutečněné téhož dne, jak na straně domácí, tak na straně vývozní. Každá odchylka od tohoto pravidla použitím cen transakcí, které nebyly uskutečněny téhož dne, by byla svévolná. Pro srovnání mezi transakcemi lze použít pouze domácí a vývozní prodeje týkající se stejného nebo srovnatelného druhu výrobku, jinak nemůže být srovnání platné. Domácí prodeje mohou být použity pouze tehdy, uskuteční-li se v rámci běžného obchodního styku. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení musejí být domácí prodeje provedeny v rámci běžného obchodního styku v množství, které činí alespoň 5 % objemu vývozních transakcí. Prodejní transakce, které nebyly provedeny v rámci běžného obchodního styku, byly identifikovány v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Podle druhé symetrické metody nemohou být vývozní ceny porovnávány s vypočtenými běžnými hodnotami. Konečně, má se za to, že tato metoda může být reprezentativní pouze tehdy, jestliže pokrývá dostatečně velký objem vývozních transakcí a prodejních transakcí na domácím trhu.

(12) Na tomto základě bylo zkoumáno, zda je možné použít výpočet metodou porovnání transakcí. Bylo zjištěno, že objem vývozních transakcí, který by mohl být srovnáván, činí 66,6 %. Pro určení běžné hodnoty by však bylo možné použít pouze 9,5 % objemu domácích prodejů provedených v rámci běžného obchodního styku. Jinými slovy, naprostá většina domácích prodejů by při výpočtu dumpingu nebyla vzata v úvahu. Takto nízké využití transakčních údajů proto nepředstavuje dostatečně reprezentativní základ pro určení běžné hodnoty, která je srovnávací hodnotou pro každou analýzu dumpingu u vývozních transakcí. Z tohoto důvodu nebyla v tomto případě metoda porovnávání transakcí považována za vhodnou k výpočtu dumpingového rozpětí.

(13) Vzhledem k tomu, že by užití druhé symetrické metody neposkytlo reprezentativní výsledky, tato metoda by také neumožnila vzít v úvahu výrazné rozdíly ve struktuře vývozních cen. Proto musela být použita třetí metoda, a sice porovnání vážených průměrů běžných hodnot s jednotlivými vývozními cenami (asymetrická metoda), protože při existenci struktury vývozních cen bylo zjištěno, že ani první, ani druhá symetrická metoda by neumožnila vzít tyto rozdíly v úvahu.

3. Běžná hodnota Republica SA

(14) Jak je vysvětleno v bodu odůvodnění 8, ESD konstatoval, že Rada nesplnila požadavky povinnosti odůvodnění, když v bodu odůvodnění 19 pátém odstavci napadeného nařízení pouze konstatovala, že prodeje s využitím zápočtu se uskutečnily v rámci běžného obchodního styku. Toto odůvodnění je proto uvedeno níže.

(15) V průběhu šetření, které vedlo k uložení konečných antidumpingových cel, Republica SA tvrdila, že podstatný objem jejích prodejů na domácím trhu se uskutečňuje na základě ujednání o zápočtu pohledávek. Uvedla, že o prodejních cenách výrobků dodávaných na základě takového ujednání o zápočtu nebylo možné vyjednávat, protože Republica SA byla nucena zapojit dodavatele do zápočtového cyklu s tím důsledkem, že prodejní ceny účtované těmto dodavatelům byly podstatně nižší než obvyklé ceny, a nebyly tedy srovnatelné s tržními cenami. Republica SA argumentovala, že prodeje na základě zápočtových ujednání by proto neměly být brány v úvahu jako domácí prodeje pro účely výpočtu obvyklé ceny, protože je nelze považovat za ceny dosažené v rámci běžného obchodního styku.

(16) Je nutno podtrhnout, že platba podle zápočtového ujednání popsaného v bodu odůvodnění 15 tohoto nařízení by měla být odlišena od existence ujednání o zápočtu ve smyslu čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Zatímco pro platbu na základě zápočtového ujednání, jak je popisuje Republica SA ve svém podání a jak je uvedeno v bodu odůvodnění 15 tohoto nařízení, bylo konstatováno, že jde fakticky o vypořádání faktur, při němž dochází k vzájemnému zápočtu pohledávek a závazků, aniž by to mělo vliv na cenové podmínky dodávaného zboží, ujednání o zápočtu ve smyslu čl. 2 odst. 1 základního nařízení je dohoda, podle níž se vyměňuje zboží nebo služby mezi dodavatelem a zákazníkem, přičemž fakturovaná částka je založena na rozdílu hodnot takového zboží nebo služeb, takže neodráží reálnou hodnotu dodaného zboží.

(17) Při šetření na místě v podniku Republica SA bylo zjištěno, že některé domácí prodeje, které byly nesprávně vykázány jako prodeje provedené za standardních podmínek pro hotovostní platby, byly ve skutečnosti vypořádány zápočtem podle zápočtové dohody. Forma zápočtu praktikovaná mezi Republica SA a jejím zákazníkem spočívala ve vzájemném započtení pohledávek a závazků ve stejné výši, přičemž zákazník jednal současně jako dodavatel nějakého jiného zboží nebo služeb. Někdy se transakce účastnila jedna nebo více třetích stran, např. tehdy, když Republica SA prodává zákazníkovi, který použije svou pohledávku za třetí stranou k vypořádání svého závazku vůči Republica SA. Tento druh vypořádání transakcí dohodou o zápočtu je běžný v ekonomikách s nízkou likviditou a šetření ukázalo, že neovlivnil původní ceny transakcí. Dále bylo zjištěno, že když Republica SA trvala na hotovostních platbách od svých zákazníků (např. když potřebovala hotovost na výplatu svých zaměstnanců), prodejní ceny byly nastaveny níže než v případě plateb podle dohody o zápočtu, aby byli zákazníci za hotovostní platbu zvýhodněni. Závěrem bylo konstatováno, že platby Republica SA na základě zápočtu nespadají pod pojem zápočtových dohod ve smyslu čl. 2 odst. 1 základního nařízení, protože bylo zjištěno, že zápočtové dohody, jichž se Republica SA účastnila, neovlivnily uvedené prodejní ceny.

(18) Lze proto dojít k závěru, že argument, který použila Republica SA ohledně prodejů vypořádaných pomocí zápočtu a jejich vlivu na domácí prodejní ceny, neodpovídá realitě, a tedy že také prodeje uskutečněné společností Republica SA podle zápočtových ujednání byly provedeny v rámci běžného obchodního styku.

4. Závěr

(19) Užití druhé symetrické metody pro určení dumpingového rozpětí Petrotub SA není odůvodněné, protože objem domácích prodejů, který by mohl být využit pro určení běžné hodnoty, není dostatečně reprezentativní pro porovnání podle této metody. Tato metoda proto nemůže vzít v úvahu výrazné rozdíly ve struktuře vývozních cen, tj. nemůže odrážet plný rozsah dumpingu. Protože tedy ani první, ani druhá symetrická metoda, i když z různých důvodů, nemohou odrážet plný rozsah praktikovaného dumpingu, musela být použita třetí metoda stanovená v čl. 2 odst. 11 základního nařízení. V důsledku toho se potvrzuje její použití a výsledky jejího použití podrobně popsané v bodech odůvodnění 22 a 23 napadeného nařízení.

(20) Z důvodů uvedených v bodech odůvodnění 16 a 17 bylo zjištěno, že prodeje, které uskutečnila Republica SA s využitím zápočtu pohledávek, byly provedeny v rámci běžného obchodního styku.

(21) V důsledku toho se potvrzují dumpingová rozpětí určená v rámci nařízení (ES) č. 2320/97.

D. ZVEŘEJNĚNÍ

(22) Strany byly informovány o základních faktech a úvahách, na jejichž základě byl pojat úmysl doporučit znovuuložení konečného antidumpingového cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly po tomto zveřejnění zaujmout stanovisko.

(23) Byly zváženy ústní a písemné argumenty předložené stranami a tam, kde to bylo vhodné, byly vzaty v úvahu.

E. ZÁVAZKY

(24) Dva rumunští vyvážející výrobci nabídli cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Tyto nabídnuté cenové závazky obsahují stejná ustanovení, jaká pozbyla platnosti dne 9. ledna 2003 v důsledku rozsudku ESD. Komise je toho názoru, že nabídnuté závazky jsou přijatelné a dostatečné, aby chránily průmysl Společenství před škodlivými dopady dumpingu.

(25) Společnosti rovněž budou poskytovat Komisi pravidelné a podrobné informace o svých vývozech do Společenství, což znamená, že Komise může tyto závazky účinně kontrolovat.

(26) Aby bylo zajištěno účinné dodržování a kontrola závazků, při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu podle těchto závazků příslušnému celnímu orgánu by mělo být osvobození od cla podmíněno předložením platného originálu výrobního osvědčení, které obsahuje informace vyjmenované v příloze tohoto nařízení. Toto výrobní osvědčení musí být předloženo do tří měsíců od data vydání a množství předložené celním orgánům pro dovoz do Společenství bez antidumpingového cla nesmí překročit množství stanovené v osvědčení. Jestliže není takové osvědčení předloženo, jestliže neodpovídá dotčenému výrobku nebo jestliže je překročeno množství stanovené v tomto osvědčení, musí být zaplaceno antidumpingové clo v příslušné výši.

(27) V případě podezření na porušení, skutečného porušení nebo zpětvzetí závazku kteroukoli stranou může být uloženo antidumpingové clo v souladu s čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Potvrzují se závěry nařízení (ES) č. 2320/97, pokud jde o rumunské vyvážející výrobce Petrotub SA a Republica SA. Ukládají se konečná antidumpingová cla na tyto dovozy pocházející z Rumunska vyrobené společnostmi Petrotub SA a Republica SA:

a) bezešvé trubky, ze železa nebo nelegované oceli, používané pro ropovody a plynovody, o vnějším průměru nejvýše 406,4 mm (v současné době zařazené do podpoložek KN ex73041010 a ex73041030 – kódy TARIC 7304101010 a 7304103010);

b) bezešvé trubky s kruhovým průřezem, ze železa nebo nelegované oceli, tažené nebo válcované za studena, jiné než přesné trubky (v současné době zařazené do podpoložky KN 73043199);

c) ostatní trubky s kruhovým průřezem, ze železa nebo nelegované oceli, jiné než se závity nebo než vhodné k řezání závitů, o vnějším průměru nejvýše 406,4 mm (v současné době zařazené do podpoložek KN 73043991 a 73043993).

2. Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na netto ceny beze cla franko hranice Společenství činí:

Země | Výrobce | Celní sazba | Dodatečný kod TARIC |

Rumunsko | Petrotub SA | 9,8 % | 8468 |

Republica SA | 9,8 % | 8469 |

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

1. Dovozy jsou osvobozeny od antidumpingových cel uložených v článku 1 za podmínky, že jsou vyrobeny a prodány pro vývoz do Společenství společnostmi vyjmenovanými v odstavci 4, které nabídly závazky přijaté Komisí, a za podmínky, že jsou splněny podmínky odstavců 2, 3 a 4.

2. Při předložení prohlášení o propuštění do volného oběhu je osvobození od cla podmíněno předložením platného originálu výrobního osvědčení vydaného jednou ze společností vyjmenovaných v odstavci 4 příslušným celním orgánům členských států. Toto výrobní osvědčení musejí splňovat požadavky na taková osvědčení stanovené v závazku přijatém Komisí, přičemž hlavní prvky takového osvědčení jsou vyjmenovány v příloze.

3. Výrobní osvědčení zmíněné v odstavci 2 musí být předloženo do tří měsíců od data vydání. Množství předložené celním orgánům členských států pro dovoz do Společenství bez antidumpingového cla nesmí překročit množství stanovené v tomto osvědčení. Jestliže je množství stanovené v tomto osvědčení překročeno, přebytek podléhá clu a musí být deklarován pod příslušným dodatečným kódem TARIC uvedeným v čl. 1 odst. 2.

4. Dovozy s výrobním osvědčením se deklarují pod tímto dodatečným kódem TARIC:

Země | Výrobce | Dodatečný kód TARIC |

Rumunsko | Petrotub SA | 8514 |

Republica SA | 8515 |

Článek 3

Ve zprávách členských států Komisi podle čl. 14 odst. 6 nařízení (ES) č. 384/96 bude pro každé propuštění do volného oběhu uveden rok a měsíc dovozu, kódy KN, TARIC a dodatečný kód TARIC, druh opatření, země původu, množství, hodnota, antidumpingové clo, členský stát dovozu a případně pořadové číslo výrobního osvědčení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. února 2004.

Za Radu

předseda

C. McCreevy

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1972/2002 (Úř. věst. L 305, 7.11.2002, s. 1).

[2] Sb. rozh. ESD 1999, II-3837.

[3] Úř. věst. L 322, 25.11.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 190/2000 (Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 1).

[4] IPS v. Rada, Sb. rozh. ESD 1998, II-3939.

[5] Věc C-458/98 P IPS v. Rada, Sb. rozh. ESD 2000, I-08147.

[6] Úř. věst. C 30, 8.2.2003, s. 14.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

HLAVNÍ PRVKY VÝROBNÍHO OSVĚDČENÍ [1] UVEDENÉHO V ČL. 2 ODST. 2

a) Číslo osvědčení.

b) Identifikační značka prokazující, zda jde o originál osvědčení.

c) Datum ukončení platnosti osvědčení.

d) Tento text:

"Výrobní osvědčení vydané (jméno společnosti) podle čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2320/97 pro vývoz některých bezešvých ocelových trubek do Evropského společenství pod dodatečným kódem TARIC…"

.

e) Jméno a plná adresa společnosti a případně identifikační číslo, jako např. národní identifikační číslo zapsaných společností.

f) Jméno a plná adresa zákazníka společnosti ve Společenství, který zboží dováží, nebo jméno a plná adresa nezávislého obchodníka mimo Společenství, který zboží vyváží.

g) Číslo faktury společnosti, k němuž se výrobní osvědčení vztahuje.

h) Přesný popis zboží včetně těchto údajů:

- popis výrobku dostatečný k jeho identifikaci, který musí být totožný s popisem výrobku na faktuře,

- kód KN,

- množství (v tunách).

i) Jméno zástupce společnosti odpovědného za vydání osvědčení a toto podepsané prohlášení:

"Já, níže podepsaný, osvědčuji, že prodej zboží, na které se vztahuje toto osvědčení, pro vývoz do Evropského společenství se uskutečňuje v rozsahu a za podmínek závazku učiněného (jméno společnosti) a v rámci množství pro dovoz do Společenství osvobozený od antidumpingového cla, jak je povoleno na základě závazku, který přijala Komise podle rozhodnutí 97/790/ES. Prohlašuji, že údaje uvedené v tomto osvědčení jsou úplné a správné."

j) Místo vyhrazené pro příslušné orgány Společenství.

[1] Podle závazku nabídnutého a přijatého Komisí budou údaje v každém poli osvědčení ve čtyřech jazycích: v jazyce země výrobce, v anglickém, francouzském a německém jazyce.

--------------------------------------------------