(ES) č. 40/2004Nařízení Komise (ES) č. 40/2004 ze dne 9. ledna 2004 o důkazu splnění celních formalit při dovozu cukru do třetích zemí podle článku 16 nařízení (ES) č. 800/1999

Publikováno: Úř. věst. L 6, 10.1.2004 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 9. ledna 2004 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 11. ledna 2004 Nabývá účinnosti: 11. ledna 2004
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 31. prosince 2004
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Komise (ES) č. 40/2004

ze dne 9. ledna 2004

o důkazu splnění celních formalit při dovozu cukru do třetích zemí podle článku 16 nařízení (ES) č. 800/1999

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru [1], a zejména na čl. 27 odst. 11 první pododstavec druhou odrážku druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V čl. 27 odst. 5 nařízení (ES) č. 1260/2001 se stanoví, že vývozní náhrada pro produkty v odvětví cukru může rozlišena podle místa určení, pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.

(2) V článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1290/2003 ze dne 18. července 2003 o stálém nabídkovém řízení na stanovení dávek a/nebo náhrad při vývozu bílého cukru pro hospodářský rok 2003/04 [2], se toto rozlišení stanoví prostřednictvím vyloučení některých míst určení. Tatáž místa určení zůstávají vyloučena též na základě čtrnáctidenního, případě měsíční stanovení vývozních náhrad pro bílý cukr, surový cukr v nezpracovaném stavu, sirupy a některé jiné produkty odvětví cukru podle článků 28 a 30 nařízení (ES) č. 1260/2001.

(3) V čl. 27 odst. 11 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1260/2001 se stanoví, že náhrada je vyplacena, je-li prokázáno, že produkty byly vyvezeny ze Společenství, a v případě rozlišené náhrady, že dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena.

(4) V článku 16 nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty [3], jsou uvedeny dokumenty, kterými lze v případě náhrady rozlišené podle místa určení doložit splnění celních formalit při dovozu do třetí země. Podle tohoto ustanovení může Komise v některých zvláštních případech, jež budou určeny, stanovit, že dovoz je považován za prokázaný předložením zvláštního dokladu nebo jakýmkoli jiným způsobem.

(5) V odvětví cukru se vývozní operace běžně řídí FOB smlouvami na londýnském termínovém trhu. Podle nich přebírají kupující ve fázi FOB všechny závazky vyplývající ze smlouvy, včetně závazku prokázat splnění celních formalit, i když není přímým příjemcem náhrady, na níž na základě tohoto prokázání vzniká nárok. Získání tohoto důkazu pro všechna vyvezená množství může v některých třetích zemích způsobovat značné správní potíže, což může značně zpozdit či znemožnit výplatu náhrady za veškerá skutečně vyvezená množství.

(6) S ohledem na vliv těchto správních potíží na rovnováhu trhu je nutno stanovit alternativní doklady o místě určení, které by poskytovaly potřebné záruky.

(7) Vzhledem k tomu, že se jedná o odchylku, je nutno omezit její dobu platnosti.

(8) Zjištěné potíže vznikly pozastavením vývozních náhrad pro určité země západního Balkánu od 8. března 2003. Za těchto okolností a za účelem zachování nediskriminačního principu a principu rovnocenného zacházení s podniky ve Společenství je nutno použít toto nařízení na veškeré situace, které od 8. března 2003 nastaly.

(9) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. V případě dovozů prováděných v souladu s článkem 27 nařízení (ES) č. 1260/2001, u kterých dovozce nemůže poskytnout doklady uvedené v čl. 16 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 800/1999, se odchylně od článku 16 považuje dovoz do třetí země za prokázaný při předložení těchto tří dokumentů:

a) kopie přepravního dokladu;

b) osvědčení o vykládce, které vydal buď úřad příslušné třetí země, úřad jednoho členských států sídlící v zemi určení nebo mezinárodní kontrolní a dozorčí společností schválená v souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení (ES) č. 800/1999, které potvrzuje, že produkt opustil místo vykládky nebo aspoň že, pokud je vydávajícímu úřadu nebo společnosti známo, nebyly produkty následně naloženy pro účely zpětného vývozu;

c) bankovní doklad vydaný schváleným zprostředkovatelem usazeným ve Společenství, který potvrzuje, že platba odpovídající danému vývozu je připsána na účet vývozce vedený u zprostředkovatele, nebo odpovídající doklad o platbě.

2. Členské státy prověří řádné používání článku 20 nařízení (ES) č. 800/1999 na základě ustanovení odstavce 1.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je použitelné pro vývozy uskutečněné po 8. březnu 2003 a jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. ledna 2004.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 2196/2003 (Úř. věst. L 328, 17.12.2003, s. 17).

[2] Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 7. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2126/2003 (Úř. věst. L 319, 4.12.2003, s. 4).

[3] Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2083/2003 (Úř. věst. L 313, 28.11.2003, s. 23).

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU