2004/48/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45-86 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 29. dubna 2004 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 20. května 2004 Nabývá účinnosti: 20. května 2004
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES

ze dne 29. dubna 2004

o dodržování práv duševního vlastnictví

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [1],

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) K vytvoření vnitřního trhu je třeba odstranit omezení svobody pohybu a narušování hospodářské soutěže při vytvoření prostředí podporujícího inovaci a investice. V této souvislosti je ochrana duševního vlastnictví základním předpokladem úspěchu vnitřního trhu. Ochrana duševního vlastnictví je důležitá nejen pro podporu inovace a tvořivosti, ale také pro rozvoj zaměstnanosti a zvýšení konkurenceschopnosti.

(2) Ochrana duševního vlastnictví by měla umožnit vynálezci nebo tvůrci získávat oprávněný zisk z vynálezu nebo díla. Měla by také umožňovat co největší šíření děl, myšlenek a nových know-how. Současně by neměla bránit svobodě projevu ani volnému pohybu informací nebo ochraně osobních údajů, včetně údajů na internetu.

(3) Bez účinných prostředků k dodržování práv duševního vlastnictví je bržděna inovace a tvořivost a jsou omezovány investice. Je proto nezbytné zajistit, aby hmotné právo duševního vlastnictví, které nyní tvoří rozsáhlou část acquis communautaire, bylo ve Společenství používáno účinně. V tomto ohledu mají prostředky k dodržování práv duševního vlastnictví rozhodující význam pro úspěch vnitřního trhu.

(4) Na mezinárodní úrovni jsou všechny členské státy i samo Společenství v záležitostech spadajících do jejich pravomoci vázány Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS), schválenou v rámci mnohostranných jednání Uruguayského kola rozhodnutím Rady 94/800/ES [3] a uzavřenou v rámci Světové obchodní organizace.

(5) Dohoda TRIPS obsahuje zejména ustanovení o prostředcích k dodržování práv duševního vlastnictví, které tvoří společná pravidla použitelná na mezinárodní úrovni a prováděná ve všech členských státech. Touto směrnicí by neměly být dotčeny mezinárodní závazky členských států, včetně závazků vyplývajících z dohody TRIPS.

(6) Existují také mezinárodní smlouvy, jejichž stranami jsou členské státy a které rovněž obsahují ustanovení o prostředcích k dodržování práv duševního vlastnictví. Patří k nim zejména Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl a Římská úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací.

(7) Z konzultací Komise týkajících se této otázky vyplývá, že v členských státech, nehledě na dohodu TRIPS, stále existují velké rozdíly v prostředcích k dodržování práv duševního vlastnictví. Například existují výrazné rozdíly v jednotlivých členských státech mezi prováděcími pravidly pro používání prozatímních opatření, užívaných zejména k zajištění důkazů, stanovení výše náhrady škody, nebo v řízení vedoucímu k vydání soudního zákazu. V některých členských státech neexistují taková opatření, řízení a nápravná opatření, jako je právo na informace a stažení zboží uvedeného na trh, kterým jsou porušována práva, na náklady porušovatele.

(8) Rozdíly mezi úpravami v jednotlivých členských státech týkajícími se prostředků k dodržování práv duševního vlastnictví jsou na újmu řádnému fungování vnitřního trhu a znemožňují zajištění rovnocenné úrovně ochrany práv duševního vlastnictví v celém Společenství. Tato situace nepodporuje volný pohyb v rámci vnitřního trhu ani vytvoření prostředí příznivého pro zdravou hospodářskou soutěž.

(9) Současné rozdíly vedou také k oslabení hmotného práva duševního vlastnictví a k roztříštění vnitřního trhu v této oblasti. To způsobuje ztrátu jistoty v obchodních kruzích na vnitřním trhu, důsledkem čehož je snížení investic do inovace a tvorby. Porušování práv duševního vlastnictví se zdá být zvýšenou měrou napojeno na organizovanou trestnou činnost. Rostoucí používání internetu umožňuje okamžitou celosvětovou distribuci nedovolených napodobenin. Účinné dodržování hmotného práva duševního vlastnictví je třeba zajistit zvláštní akcí na úrovni Společenství. Sbližování právních předpisů členských států v této oblasti je proto nezbytným předpokladem řádného fungování vnitřního trhu.

(10) Cílem této směrnice je sblížení právních systémů tak, aby byla zajištěna vysoká, rovnocenná a stejnorodá úroveň ochrany vnitřního trhu.

(11) Cílem této směrnice není harmonizovat předpisy pro soudní spolupráci, soudní příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ani určovat rozhodné právo. Existují nástroje Společenství, které tyto záležitosti obecně upravují a vztahují se také na duševní vlastnictví.

(12) Touto směrnicí nesmí být dotčeno používání pravidel hospodářské soutěže, a zejména článků 81 a 82 Smlouvy. Opatření stanovená touto směrnicí nesmějí být využívána k neúměrnému omezování hospodářské soutěže v rozporu se Smlouvou.

(13) Je nezbytné vymezit co nejširší oblast působnosti této směrnice tak, aby zahrnovala všechna práva duševního vlastnictví upravená předpisy Společenství v této oblasti nebo vnitrostátními předpisy dotyčného členského státu. Tímto požadavkem však není dotčena možnost členských států, které si to přejí, rozšířit pro vnitrostátní účely působnost této směrnice na jednání týkající se nekalé hospodářské soutěže, včetně výroby nedovolených napodobenin nebo srovnatelných činností.

(14) Opatření stanovená v čl. 6 odst. 2, čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 je třeba používat pouze ve vztahu k činům provedeným v obchodním měřítku. Tím není dotčena možnost, aby členské státy použily tato opatření také ohledně jiných protiprávních jednání. Činy provedené v obchodním měřítku jsou jednání za účelem získání přímé nebo nepřímé hospodářské nebo obchodní výhody, což zpravidla vylučuje činy konečného spotřebitele jednajícího v dobré víře.

(15) Touto směrnicí by nemělo být dotčeno hmotné právo duševního vlastnictví, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů [4], směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy [5] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu [6].

(16) Touto směrnicí by neměla být dotčena zvláštní ustanovení k dodržování práv ani výjimky v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících stanovené v nástrojích Společenství, a zejména ty obsažené ve směrnici Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů [7] nebo ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti [8].

(17) Opatření, řízení a nápravná opatření stanovená touto směrnicí je třeba pro každý případ určit takovým způsobem, aby byla řádně zohledněna zvláštní povaha daného případu, včetně zvláštních vlastností každého práva duševního vlastnictví, a ve vhodných případech úmyslná nebo neúmyslná povaha tohoto porušení práva.

(18) Osobami oprávněnými požadovat použití těchto řízení, postupů a nápravných opatření by neměli být pouze nositelé práv, ale také osoby, které mají na věci přímý zájem a odpovídající právní postavení, pokud je to povoleno platným právem a v souladu s ním; mohou zde být zahrnuty profesní organizace, které spravují tato práva nebo jsou pověřeny ochranou kolektivních a individuálních zájmů, které spravují.

(19) Jelikož autorské právo vzniká vytvořením díla a nevyžaduje formální zápis, je vhodné přijmout pravidlo stanovené v článku 15 Bernské úmluvy, která zakládá právní domněnku, že autorem literárního nebo uměleckého díla je osoba, jejíž jméno je na díle uvedeno. Obdobnou právní domněnku je třeba použít na nositele práv souvisejících s autorským právem, jelikož často vyvíjejí úsilí vedoucí k ochraně práv a boji proti výrobě nedovolených napodobenin, například výrobci zvukových záznamů.

(20) Jelikož má důkaz rozhodující význam pro zjištění porušení práv duševního vlastnictví, je vhodné zajistit dostupnost účinných prostředků k předkládání, získávání a zajišťování důkazních prostředků. V řízení by měla být zohledněna práva na obhajobu a poskytnuty nezbytné záruky včetně ochrany důvěrných informací. Při porušení práv v obchodním měřítku je také důležité, že soudy mohou případně nařídit umožnění přístupu k bankovním, finančním nebo obchodním dokumentům pod kontrolou domnělého porušovatele.

(21) Jiná opatření určená k zajištění vysoké úrovně ochrany existují v některých členských státech a měla by být dostupná ve všech členských státech. Toto platí pro právo na informace, které umožňuje získání přesných informací o původu zboží nebo služeb, kterými jsou porušována práva, distribučních kanálech a totožnosti třetí osoby zúčastněné na porušení práva.

(22) Je také nezbytné stanovit prozatímní opatření k okamžitému ukončení porušování práv, bez čekání na rozhodnutí ve věci samé, při zajištění práva na obhajobu, přiměřenosti prozatímních opatření s ohledem na zvláštní okolnosti dotyčného případu a poskytnutím záruky úhrady nákladů a škody způsobené žalovanému neoprávněným návrhem. Taková opatření jsou zvlášť oprávněná tam, kde by prodlení způsobilo nenapravitelnou újmu nositeli práva duševního vlastnictví.

(23) Aniž jsou dotčena jiná opatření, řízení a nápravná opatření, měli by mít nositelé práv možnost požádat o soudní zákaz vůči zprostředkovateli, jehož služeb využívá třetí osoba k porušování průmyslových práv nositele práv. Podmínky a řízení týkající se těchto soudních zákazů by měly být upraveny vnitrostátním právem členských států. Pokud jde o porušení autorského práva a práv s ním souvisejících, zajišťuje směrnice 2001/29/ES vysoký stupeň harmonizace. Touto směrnicí by tudíž neměl být dotčen čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29/ES.

(24) V závislosti na konkrétním případě a odůvodňují-li to okolnosti, měla by opatření, řízení a nápravná opatření zahrnovat zakazující opatření k předcházení dalšímu porušování práv duševního vlastnictví. Ještě je třeba stanovit nápravná opatření, ve vhodných případech na náklady porušovatele, jako je stažení a úplné odstranění z obchodních kanálů, nebo zničení zboží, kterým jsou porušována práva, a ve vhodných případech stažení materiálů a nástrojů používaných především k výrobě ke zhotovení tohoto zboží. Tato nápravná opatření by měla zohlednit zájmy třetích osob, včetně zejména spotřebitelů a soukromých osob jednajících v dobré víře.

(25) Není-li porušení práva spácháno úmyslně ani z nedbalosti, a jestliže nápravná opatření nebo soudní zákazy stanovené touto směrnicí by byly nepřiměřené, měly by mít členské státy možnost ve vhodných případech umožnit přiznání finančního vyrovnání poškozenému jako alternativní opatření. Pokud by však obchodování s padělaným zbožím nebo poskytování služeb porušovalo jiné právní předpisy než předpisy týkající se duševního vlastnictví nebo by mohlo poškodit spotřebitele, mělo by takové obchodování nebo poskytování služeb zůstat zakázáno.

(26) Při hrazení škod způsobených porušením práva porušovatelem, který věděl nebo rozumně vědět měl, že porušuje právo, by při stanovení výše náhrady škody přiznané nositeli práva měla být zohledněna všechna příslušná hlediska, jako ušlý zisk nositele práv nebo neoprávněné zisky porušovatele práv a ve vhodných případech morální újma způsobená nositeli práv. Jako alternativa, například pokud by bylo by obtížné určit výši skutečně způsobené škody, může být výše náhrady škody odvozena od licenčních poplatků nebo poplatků, které by škůdce zaplatil, kdyby požádal o souhlas s užitím dotčených práv duševního vlastnictví. Cílem není zavést povinnost stanovit náhradu škody jako trest, ale umožnit odškodnění na základě objektivních kritérií s přihlédnutím k nákladům vzniklým nositeli práv, jako jsou náklady na zjištění porušení práva a totožnosti porušovatele.

(27) Rozhodnutí ve věcech porušení práv duševního vlastnictví by měla být zveřejňována, aby přispěla k odrazování případných porušovatelů práv a ke zvýšení povědomí široké veřejnosti.

(28) Kromě občanskoprávních a správních opatření, řízení a nápravných opatření upravených touto směrnicí jsou ve vhodných případech dalšími prostředky zajišťujícími dodržování práv duševního vlastnictví také tresty.

(29) Průmyslová odvětví by se měla aktivně účastnit boje proti výrobě nedovolených napodobenin a padělků. Vypracovávání kodexů chování přímo v dotyčných okruzích tvoří další prostředek doplňující právní rámec. Členské státy ve spolupráci s Komisí by měly obecně podporovat vypracovávání kodexů chování. Sledování výroby optických disků, zejména prostřednictvím identifikačního kódu na discích vyrobených ve Společenství, napomáhá ke snižování porušování práv duševního vlastnictví v tomto odvětví, které je dotčeno výrobou nedovolených napodobenin v širokém měřítku. Tato opatření technické ochrany by však neměla být zneužívána k ochraně trhů a k předcházení paralelním dovozům.

(30) K usnadnění jednotného uplatňování této směrnice je vhodné stanovit systém spolupráce a výměny informací mezi členskými státy na jedné straně a mezi členskými státy a Komisí na straně druhé, zejména vytvořením sítě zpravodajů určených členskými státy a poskytováním pravidelných zpráv hodnotících uplatňování této směrnice a účinnost opatření přijatých různými vnitrostátními subjekty.

(31) Jelikož z uvedených důvodů může být cíle této směrnice nejlépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(32) Tato směrnice je založena na úctě k základním lidským právům, a zejména na zásadách uznávaných Listinou základních práv Evropské unie. Jejím cílem je především zajistit plné dodržování práv duševního vlastnictví v souladu s čl. 17 odst. 2 uvedené listiny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

Cíl a oblast působnosti

Článek 1

Předmět

Tato směrnice se týká opatření, řízení a nápravných opatření nezbytných k zajištění dodržování práv duševního vlastnictví. Pro účely této směrnice zahrnuje pojem "práva duševního vlastnictví" práva průmyslového vlastnictví.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Aniž jsou dotčeny prostředky stanovené právními předpisy Společenství nebo vnitrostátními právními předpisy, které jsou nebo mohou být pro nositele práv výhodnější, použijí se opatření, řízení a nápravná opatření stanovená touto směrnicí v souladu s článkem 3 na jakékoli porušení práv duševního vlastnictví stanovené právem Společenství nebo vnitrostátním právem dotyčného členského státu.

2. Touto směrnicí nejsou dotčena zvláštní ustanovení o dodržování práv a o výjimkách obsažená v právních předpisech Společenství týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících, zvláště ta obsažená ve směrnici 91/250/EHS, zejména v článku 7 uvedené směrnice, nebo ve směrnici 2001/29/ES, zejména v článcích 2 až 6 a v článku 8 uvedené směrnice.

3. Touto směrnicí nejsou dotčeny:

a) předpisy Společenství upravující hmotné právo duševního vlastnictví, směrnice 95/46/ES, směrnice 1999/93/ES a směrnice 2000/31/ES obecně a zvláště články 12 až 15 směrnice 2000/31/ES;

b) mezinárodní závazky členských států, a zejména dohoda TRIPS, včetně závazků, které se týkají trestního řízení a sankcí;

c) vnitrostátní předpisy členských států týkající se trestního řízení nebo trestů v případě porušení práv duševního vlastnictví.

KAPITOLA II

Opatření, řízení a nápravná opatření

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 3

Obecná povinnost

1. Členské státy stanoví opatření, řízení a nápravná opatření potřebná k zajištění dodržování práv duševního vlastnictví, na něž se vztahuje tato směrnice. Tato opatření, řízení a nápravná opatření musí být spravedlivá a nestranná a nesmějí být nadměrně složitá nebo nákladná, nesmějí obsahovat nerozumné lhůty ani nesmějí mít za následek bezdůvodná zdržení.

2. Tato opatření, řízení a nápravná opatření musí být rovněž účinná, přiměřená a odrazující a musí být používána způsobem, který zabraňuje vzniku překážek právně dovoleného obchodu a poskytuje záruky proti jejich zneužití.

Článek 4

Osoby oprávněné žádat o použití opatření, řízení a nápravných opatření

1. Členské státy uznávají jako osoby oprávněné žádat o použití opatření, řízení a nápravných opatření uvedených v této kapitole:

a) nositele práv duševního vlastnictví v souladu s použitelným právem;

b) všechny ostatní osoby oprávněné užívat tato práva, zejména držitele licence, v rozsahu povoleném použitelným právem a v souladu s tímto právem;

c) kolektivní správce práv duševního vlastnictví, kteří jsou řádně uznáváni jako osoby oprávněné zastupovat nositele práv duševního vlastnictví, v rozsahu povoleném použitelným právem a v souladu s tímto právem;

d) profesní subjekty ochrany práv, které jsou řádně uznávány jako osoby oprávněné zastupovat nositele práv duševního vlastnictví, v rozsahu povoleném použitelným právem a v souladu s tímto právem.

Článek 5

Domněnka autorství nebo vlastnictví autorských práv

Pro účely použití opatření, řízení a nápravných opatření podle této směrnice:

a) stačí k tomu, aby byl autor literárního nebo uměleckého díla, není-li prokázán opak, za takového považován a v důsledku toho oprávněn zahájit řízení o porušení práv, je-li jeho jméno uvedeno na díle obvyklým způsobem;

b) se písmeno a) použije obdobně i na nositele práv souvisejících s autorským právem, pokud jde o jejich předmět ochrany.

Oddíl 2

Důkazy

Článek 6

Důkazní prostředky

1. Členské státy zajistí, aby na žádost strany, která poskytla obvykle dostupné důkazní prostředky dostatečné na podporu jejích tvrzení a při prokazování těchto tvrzení uvedla i důkazní prostředky, které jsou pod kontrolou protistrany, mohly příslušné soudní orgány nařídit protistraně předložení takových důkazních prostředků, s výhradou ochrany důvěrných informací. Pro účely tohoto odstavce mohou členské státy stanovit, že přiměřený vzorek podstatného počtu rozmnoženin díla nebo jiného chráněného předmětu bude příslušnými soudními orgány považován za dostatečný důkaz.

2. Za stejných podmínek, v případě porušení v obchodním měřítku, přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby příslušné soudní orgány mohly, případně na žádost strany, nařídit předložení bankovních, finančních nebo obchodních dokumentů, které jsou v držení protistrany, s výhradou ochrany důvěrných informací.

Článek 7

Opatření k zajištění důkazů

1. Členské státy zajistí, aby příslušné soudní orgány mohly i před zahájením řízení ve věci samé, na žádost strany, která předložila přiměřeně dostupné důkazy dostatečně podporující její tvrzení, že bylo porušeno její právo duševního vlastnictví nebo že toto porušení hrozí, nařídit okamžitá a účinná předběžná opatření k zajištění významných důkazů údajného porušování, s výhradou ochrany důvěrných informací. Tato opatření mohou zahrnovat podrobný popis, včetně odebrání vzorků nebo bez něj, či fyzické zabavení zboží porušujícího právo, a ve vhodných případech i materiálů a nástrojů použitých k výrobě nebo distribuci tohoto zboží a dokumentů vztahujících se k tomuto zboží. Tato opatření jsou v případě potřeby přijata i bez slyšení protistrany, zejména pokud by prodlení mohlo způsobit nevratnou újmu nositeli práva nebo existuje-li prokazatelná hrozba zničení důkazů.

Byla-li přijata opatření k zajištění důkazů bez slyšení protistrany, jsou dotčené strany bezodkladně informovány, nejpozději ihned po provedení přijatých opatření. Přezkum, včetně práva být slyšen, proběhne na základě žádosti dotčených stran s cílem rozhodnout v přiměřené lhůtě po oznámení přijatých opatření o jejich změně, zrušení nebo potvrzení.

2. Členské státy zajistí, aby opatření k zajištění důkazů mohla podléhat složení dostatečné jistoty nebo odpovídající záruky navrhovatelem, aby bylo zajištěno odškodnění jakékoli újmy způsobené žalovanému, jak je stanoveno v odstavci 4.

3. Členské státy zajistí, aby opatření k zajištění důkazů byla na žádost žalovaného zrušena nebo aby byla ukončena jejich použitelnost, aniž je dotčen nárok na náhradu škody, kterou lze požadovat, jestliže navrhovatel nezahájí v přiměřené lhůtě u příslušného soudního orgánu řízení vedoucí k rozhodnutí ve věci samé, přičemž tuto lhůtu určí soudní orgán nařizující tato opatření, pokud to právo členského státu povoluje, při jejich nařízení, nebo neurčí-li ji, ve lhůtě nejvýše 20 pracovních dnů nebo 31 kalendářních dnů, přičemž platí delší lhůta.

4. Jsou-li zrušena opatření k zajištění důkazů, nebo použitelnost těchto opatření skončí v důsledku jednání nebo opomenutí navrhovatele, nebo je-li následně zjištěno, že nedošlo k porušení nebo hrozbě porušení práva duševního vlastnictví, jsou soudní orgány oprávněny na žádost žalovaného nařídit navrhovateli, aby žalovanému poskytl přiměřenou náhradu škody způsobené těmito opatřeními.

5. Členské státy mohou přijmout opatření na ochranu totožnosti svědků.

Oddíl 3

Právo na informace

Článek 8

Právo na informace

1. Členské státy zajistí, aby v souvislosti s řízením o porušení práva duševního vlastnictví a na základě odůvodněné a přiměřené žádosti navrhovatele mohly příslušné soudní orgány nařídit, že informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví, musí poskytnout porušovatel nebo každá jiná osoba,

a) která prokazatelně v obchodním měřítku držela zboží porušující právo,

b) která prokazatelně v obchodním měřítku užívala služby porušující právo,

c) která prokazatelně v obchodním měřítku poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo

d) byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako účastník na výrobě, zpracování, nebo distribuci zboží či poskytování služeb.

2. Informace uvedené v odstavci 1 případně obsahují:

a) jména a adresy výrobců, zpracovatelů, distributorů, dodavatelů a jiných předchozích držitelů zboží nebo služeb, stejně jako velkoobchodníků a maloobchodníků;

b) informace o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně za dané zboží či služby.

3. Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní předpisy, které:

a) přiznávají nositeli práv práva na získání úplnějších informací;

b) upravují použití informací poskytnutých na základě tohoto článku v občanskoprávním či trestním řízení;

c) upravují odpovědnost za zneužití práva na informace;

d) poskytují možnost odepřít poskytnutí informací, které by nutily osobu uvedenou v odstavci 1 přiznat svou účast nebo účast svého blízkého příbuzného na porušení práva duševního vlastnictví, nebo

e) upravují ochranu důvěrnosti informačních zdrojů nebo zpracování osobních údajů.

Oddíl 4

Předběžná a zajišťovací opatření

Článek 9

Předběžná a zajišťovací opatření

1. Členské státy zajistí, aby soudní orgány na žádost navrhovatele mohly:

a) vydat vůči údajnému porušovateli práv prozatímní soudní zákaz s cílem zamezit hrozící porušení práva duševního vlastnictví nebo prozatímně zakázat, případně pod penále, pokud to vnitrostátní právo umožňuje, pokračování v údajném porušování tohoto práva, nebo podmínit takové pokračování složením záruky k zajištění odškodnění nositele práva; prozatímní soudní zákaz lze vydat za stejných podmínek i vůči zprostředkovateli, jehož služeb využívá třetí osoba k porušování práv duševního vlastnictví; soudní zákazy vůči zprostředkovatelům, jejichž služeb využívá třetí osoba k porušování práva autorského a práv s ním souvisejících, upravuje směrnice 2001/29/ES;

b) nařídit zabavení nebo vydání zboží, u kterého je podezření, že jsou jím porušována práva duševního vlastnictví, aby se zabránilo jeho vstupu do obchodních kanálů nebo oběhu v nich.

2. V případě porušení, ke kterému došlo v obchodním měřítku, zajistí členské státy, prokáže-li poškozený okolnosti, které by mohly ohrozit náhradu škody, že soudní orgány mohou nařídit předběžné zabavení movitého a nemovitého majetku údajného porušovatele práv, včetně zmrazení jeho bankovních účtů nebo jiného majetku. K tomuto účelu mohou příslušné orgány nařídit předání bankovních, finančních nebo obchodních dokladů, nebo přiměřený přístup k souvisejícím informacím.

3. Soudní orgány jsou oprávněny požadovat, pokud jde o opatření uvedená v odstavci 1 a 2, aby navrhovatel poskytl obvykle dostupné důkazy, které je s dostatečnou jistotou přesvědčí, že je navrhovatel nositelem práv a že navrhovatelovo právo je porušováno nebo že takové porušení hrozí.

4. Členské státy zajistí, aby předběžná opatření uvedená v odstavci 1 a 2 mohla být ve vhodných případech přijata i bez slyšení žalovaného, zejména v případě, že by prodlení způsobilo nositeli práv nenapravitelnou škodu. V takovém případě jsou o tom strany informovány nejpozději ihned po provedení opatření.

Na žádost žalovaného se provede přezkum umožňující výkon práva být slyšen za účelem rozhodnutí v přiměřené lhůtě po oznámení o změně, zrušení nebo potvrzení těchto opatření.

5. Členské státy zajistí, aby předběžná opatření uvedená v odstavci 1 a 2 byla na žádost žalovaného zrušena nebo aby byla ukončena jejich použitelnost, jestliže navrhovatel nezahájí v přiměřené lhůtě řízení před příslušným soudním orgánem vedoucí k rozhodnutí ve věci samé, přičemž tuto lhůtu určí soudní orgán nařizující tato opatření, pokud to právo členského státu povoluje, při jejich nařízení, nebo neurčí-li ji, ve lhůtě nejvýše 20 pracovních dnů nebo 31 kalendářních dnů, přičemž platí delší lhůta.

6. Příslušné soudní orgány mohou podmínit vydání předběžných opatření uvedených v odstavci 1 a 2 tím, že navrhovatel složí přiměřenou jistotu nebo rovnocennou záruku k zajištění náhrady jakékoliv újmy způsobené žalovanému, jak je stanoveno v odstavci 7.

7. Jsou-li předběžná opatření zrušena nebo skončí-li jejich použitelnost v důsledku jednání nebo opomenutí ze strany navrhovatele nebo je-li následně zjištěno, že nedošlo k porušení nebo hrozbě porušení práva duševního vlastnictví, jsou soudní orgány oprávněny na žádost žalovaného nařídit navrhovateli, aby poskytl žalovanému přiměřenou náhradu škody způsobené těmito opatřeními.

Oddíl 5

Opatření vyplývající z rozhodnutí ve věci

Článek 10

Nápravná opatření

1. Aniž je dotčena náhrada škody, která vznikla nositeli práv porušením práv, a aniž je dotčeno odškodnění jiného druhu, zajistí členské státy, aby příslušné soudní orgány mohly na žádost navrhovatele nařídit přijetí vhodných opatření ve vztahu ke zboží, o němž bylo zjištěno, že jsou jím porušována práva duševního vlastnictví, a ve vhodných případech i ve vztahu k materiálům a nástrojům, které byly používány především při výrobě nebo zpracování tohoto zboží. Tato opatření zahrnují:

a) stažení z obchodních kanálů,

b) konečné odstranění z obchodních kanálů, nebo

c) zničení.

2. Soudní orgány nařídí, aby tato opatření byla provedena na náklady porušovatele práv, ledaže tomu odporují zvláštní důvody.

3. Při posuzování žádosti o nápravná opatření se přihlíží k úměrnosti mezi závažností porušení a nápravnými opatřeními, jakož i k zájmům třetích osob.

Článek 11

Soudní zákazy

Členské státy zajistí, aby v případě vydání soudního rozhodnutí zjišťujícího porušení práva duševního vlastnictví mohly soudní orgány vydat vůči porušovateli práv soudní zákaz dalšího porušování. Stanoví-li tak vnitrostátní právo, může být za nedodržení tohoto zákazu případně uloženo penále k zajištění jeho dodržování. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29/ES, zajistí členské státy, aby nositelé práv mohli požádat o vydání soudního zákazu vůči prostředníkům, jejichž služby jsou užívány třetími osobami k porušování práva duševního vlastnictví.

Článek 12

Alternativní opatření

Členské státy mohou stanovit, že ve vhodných případech a na žádost osoby, na niž se vztahují opatření uvedená v tomto oddílu, mohou příslušné soudní orgány nařídit zaplacení peněžního vyrovnání poškozenému namísto použití opatření podle tohoto oddílu, pokud tato osoba nejednala úmyslně ani z nedbalosti, výkon dotyčných opatření by jí způsobil nepřiměřenou újmu a pokud se peněžní vyrovnání poškozenému jeví přiměřeně dostatečným.

Oddíl 6

Náhrada škody a náhrada nákladů řízení

Článek 13

Náhrada škody

1. Členské státy zajistí, aby příslušné soudní orgány na žádost poškozeného nařídily porušovateli práv vykonávajícímu činnost, o níž věděl nebo rozumně vědět měl, že porušuje práva, zaplatit nositeli práv náhradu škody odpovídající skutečné újmě, kterou skutečně utrpěl v důsledku porušení práva.

Při stanovení náhrady škody soudní orgány:

a) přihlédnou ke všem vhodným aspektům, jako jsou nežádoucí hospodářské důsledky, včetně ztráty zisku, kterou poškozený utrpěl, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je morální újma způsobená nositeli práv porušovatelem;

nebo

b) jako alternativu k písmenu a) mohou ve vhodných případech stanovit náhradu škody jako paušální částku na základě takových hledisek, jako je alespoň výše licenčních poplatků nebo poplatků, které by musely být zaplaceny, kdyby porušovatel práv požádal o udělení oprávnění k užívání příslušných práv duševního vlastnictví.

2. Jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl ani rozumně nemohl vědět, že dochází k porušení práv, mohou členské státy stanovit, že soudní orgány mohou nařídit náhradu zisků nebo škod, které mohou být předem stanoveny.

Článek 14

Náklady řízení

Členské státy zajistí, aby rozumné a přiměřené náklady řízení a další náklady strany úspěšné ve sporu byly zpravidla uhrazeny stranou, která ve sporu neuspěla, jestliže tomu nebrání spravedlnost.

Oddíl 7

Zveřejnění

Článek 15

Zveřejnění soudního rozhodnutí

Členské státy zajistí, aby v případě soudního řízení zahájeného pro porušení práva duševního vlastnictví byly soudní orgány oprávněny nařídit na žádost navrhovatele a na náklady porušovatele práv vhodná opatření k rozšíření informace týkající se rozhodnutí, včetně zveřejnění celého rozhodnutí nebo jeho části. Členské státy mohou stanovit další opatření zahrnující zveřejnění odpovídající zvláštním okolnostem, včetně inzerce.

KAPITOLA III

Sankce ukládané členskými státy

Článek 16

Sankce ukládané členskými státy

Aniž jsou dotčeny občanskoprávní a správní opatření, řízení a prostředky stanovené touto směrnicí, mohou členské státy uložit i jiné vhodné sankce v případech, kdy došlo k porušení práv duševního vlastnictví.

KAPITOLA IV

Kodexy chování a správní spolupráce

Článek 17

Kodexy chování

Členské státy podporují:

a) vypracovávání kodexů chování na úrovni Společenství prostřednictvím obchodních nebo profesních sdružení nebo organizací s cílem napomáhat ochraně práv duševního vlastnictví, zejména doporučováním používání kódů na optických discích umožňujících zjištění původu výrobků;

b) předkládání Komisi návrhů kodexů chování na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství a veškerého hodnocení používání těchto kodexů chování.

Článek 18

Hodnocení

1. Tři roky po dni stanoveném v čl. 20 odst. 1 předloží každý členský stát Komisi zprávu o provádění této směrnice.

Na základě těchto zpráv vypracuje Komise zprávu o uplatňování této směrnice, včetně posouzení účinnosti přijatých opatření a hodnocení jejího dopadu na inovaci a rozvoj informační společnosti. Tato zpráva bude poté předána Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Dále bude obsahovat, v případě potřeby a s ohledem na rozvoj právního řádu Společenství, návrhy změn této směrnice.

2. Členské státy poskytnou Komisi veškerou pomoc a podporu, kterou může potřebovat při vypracování zprávy uvedené v odst. 1 druhém pododstavci.

Článek 19

Výměna informací a zpravodajové

Pro účely podpory spolupráce, včetně výměny informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí, určí každý členský stát jednoho nebo více zpravodajů pro každou otázku týkající se provádění opatření stanovených touto směrnicí. Každý stát sdělí údaje o svém zpravodaji nebo zpravodajích ostatním členským státům a Komisi.

KAPITOLA V

Závěrečná ustanovení

Článek 20

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 29. dubna 2006. Neprodleně o nich uvědomí Komisi [9].

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 21

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 29. dubna 2004.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

Předseda

M. McDowell

[1] Úř. věst. C 32, 5.2.2004. s. 15.

[2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. března 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. dubna 2004.

[3] Úř. věst. L 336, 23.12.1994. s. 1.

[4] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[5] Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

[6] Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.

[7] Úř. věst. L 122, 17.5.1991, s. 42. Směrnice ve znění směrnice 93/98/EHS (Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 9).

[8] Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.

[9] Dvacet čtyři měsíců od vstupu této směrnice v platnost.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU