2003/87/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32-46 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 13. října 2003 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 25. října 2003 | Nabývá účinnosti: | 25. října 2003 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v ►M9 Unii ◄ a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275 25.10.2003, s. 32) |
Ve znění:
Ve znění:
|
L 112 |
21 |
24.4.2012 |
Opravena:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/87/ES
ze dne 13. října 2003
o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v ►M9 Unii ◄ a o změně směrnice Rady 96/61/ES
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tato směrnice vytváří systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v ►M9 Unii ◄ (dále jen „ ►M9 EU ETS ◄ “), aby se podpořilo snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným.
Tato směrnice rovněž stanoví větší snížení emisí skleníkových plynů s cílem přispět k takovým úrovním snížení, které se z vědeckého hlediska považují za nezbytné k odvrácení nebezpečné změny klimatu. Přispívá k dosažení cíle klimatické neutrality Unie a jejích cílů v oblasti klimatu stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ( 1 ), a tím i cílů Pařížské dohody ( 2 ).
Tato směrnice rovněž upravuje hodnocení a uplatňování přísnějšího cíle ►M9 Unie ◄ , podle něhož by měly být emise sníženy o více než 20 %, který bude uplatňován poté, co ►M9 Unie ◄ schválí mezinárodní dohodu o změně klimatu vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů nad rámec povinností podle článku 9, které se odrážejí v závazku 30 % snížení schváleném Evropskou radou v březnu 2007.
Článek 2
Oblast působnosti
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se:
„povolenkou“ rozumí povolení vypouštět jednu tunu ekvivalentu oxidu uhličitého po specifikované období, přičemž toto povolení je platné pouze pro účely splnění požadavků této směrnice a je převoditelné v souladu s ustanoveními této směrnice;
„emisemi“ rozumí uvolňování skleníkových plynů ze zdrojů v zařízení nebo uvolňování plynů z letadla vykonávajícího činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I nebo z lodí vykonávajících činnost v oblasti námořní dopravy uvedenou v příloze I určených ve vztahu k této činnosti, nebo uvolňování skleníkových plynů odpovídající činnosti uvedené v příloze III;
„skleníkovými plyny“ rozumějí plyny uvedené v příloze II a jiné plynné složky atmosféry, přírodní i antropogenní, které absorbují a opětovně vyzařují infračervené záření;
„povolením k vypouštění emisí skleníkových plynů“ rozumí povolení vydané v souladu s články 5, 6 a 30b;
„zařízením“ rozumí stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s činnostmi probíhajícími v dotyčném místě a mohly by ovlivnit emise a znečistění;
„provozovatelem“ rozumí jakákoli osoba, která zařízení provozuje nebo řídí, nebo pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy, na kterou byla přenesena rozhodující hospodářská pravomoc nad technickou funkcí zařízení;
„osobou“ rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba;
„novým účastníkem na trhu“ se rozumí jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I, které obdrželo povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů poprvé za období začínající tři měsíce před datem pro předložení seznamu podle čl. 11 odst. 1 a končící tři měsíce před datem pro předložení následného seznamu podle uvedeného článku;
„veřejností“ rozumí jedna či více osob a v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí sdružení, organizace nebo skupiny osob;
„tunou ekvivalentu oxidu uhličitého“ rozumí jedna metrická tuna oxidu uhličitého (CO2)nebo množství jakéhokoli jiného skleníkového plynu uvedeného v příloze II s ekvivalentním potenciálem globálního oteplování;
„stranou přílohy I“ rozumí strana uvedená v příloze I Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jež ratifikovala Kjótský protokol, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 7 Kjótského protokolu;
„projektovou činností“ rozumí projektová činnost schválená jednou nebo více stranami přílohy I v souladu s článkem 6 nebo článkem 12 Kjótského protokolu a rozhodnutími přijatými na základě UNFCC nebo Kjótského protokolu;
„jednotkou snížení emisí“ nebo „ERU“ rozumí jednotka vydaná podle článku 6 Kjótského protokolu a rozhodnutí přijatých na základě UNFCC nebo Kjótského protokolu;
„certifikovaným snížením emisí“ nebo „CER“ rozumí jednotka vydaná podle článku 12 Kjótského protokolu a rozhodnutí přijatých na základě UNFCC nebo Kjótského protokolu;
„provozovatelem letadla“ rozumí osoba, která provozuje letadlo v době, kdy vykonává činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I, nebo v případě, že tato osoba není známa či ji vlastník letadla neidentifikoval, vlastník letadla;
„provozovatelem komerční letecké dopravy“ rozumí provozovatel, jenž za úplatu poskytuje pravidelné nebo nepravidelné letecké služby veřejnosti za účelem přepravy cestujících, nákladu nebo poštovních zásilek;
„členským státem správy“ rozumí členský stát odpovědný za správu ►M9 EU ETS ◄ ve vztahu k provozovateli letadla podle článku 18a;
„emisemi způsobenými letectvím“ rozumí emise ze všech letů v rámci činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, které odlétají z letiště umístěného na území členského státu nebo přilétají na takové letiště ze třetí země;
„historickými emisemi z letectví“ rozumí průměrná střední hodnota ročních emisí z letadel vykonávajících v kalendářních letech 2004, 2005 a 2006 činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I;
„spalováním“ rozumí každá oxidace paliv bez ohledu na způsob, jakým jsou tímto procesem vyprodukované teplo, elektřina nebo mechanická energie využity, a veškeré jiné přímo spojené činnosti, včetně čištění odpadních plynů;
▼M15 —————
„dopady jiných látek z letectví než CO2“ rozumějí dopady na klima způsobené uvolňováním oxidů dusíku (NOx), částic sazí, oxidovaných sloučenin síry a dopady vodních par, včetně kondenzačních stop, z letadla provádějícího činnost v oblasti letectví podle přílohy I.
„rejdařskou společností“ rozumí majitel lodi nebo jakákoli jiná organizace nebo osoba, jako je správce nebo nájemce v nájmu typu „bareboat charterer“, které od vlastníka lodi převzaly odpovědnost za provoz lodi a které se při převzetí této odpovědnosti dohodly na převzetí všech povinností a odpovědností uložených Mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění stanovených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006 ( 4 );
„plavbou“ rozumí plavba ve smyslu čl. 3 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ( 5 );
„správním orgánem ve vztahu k rejdařské společnosti“ rozumí orgán, který odpovídá za správu systému EU ETS ve vztahu k rejdařské společnosti v souladu s článkem 3gf;
„přístavem určení“ rozumí přístav, v němž loď zastaví, aby naložila či vyložila náklad nebo aby se mohli nalodit či vylodit cestující, nebo přístav, v němž námořní loď zastaví, aby se vystřídala posádka; vyloučeny jsou zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky lodi jiné, než je námořní loď, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě nebo vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností, jakož i zastávky kontejnerových lodí v sousedním kontejnerovém překládkovém přístavu, jak jsou uvedeny v prováděcím aktu přijatém podle čl. 3ga odst. 2;
„výletní osobní lodí“ rozumí osobní loď, která nemá nákladní palubu a je určena výhradně pro obchodní přepravu cestujících v zařízeních pro nocleh v rámci turistické plavby po moři;
„rozdílovou smlouvou“ rozumí smlouva mezi Komisí a výrobcem produktu s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, přičemž výrobce byl vybrán prostřednictvím soutěžního nabídkového mechanismu, jako je aukce, podle níž je výrobci poskytnuta podpora z inovačního fondu pokrývající rozdíl mezi vítěznou cenou, rovněž známou jako realizační cena na jedné straně a referenční cenou odvozenou z ceny vyrobeného produktu s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, tržní cenou blízké náhrady nebo kombinací těchto dvou cen na straně druhé;
„rozdílovou smlouvou o uhlíku“ rozumí smlouva mezi Komisí a výrobcem produktu s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, přičemž výrobce byl vybrán prostřednictvím soutěžního nabídkového mechanismu, jako je aukce, podle níž je výrobci poskytnuta podpora z Inovačního fondu pokrývající rozdíl mezi vítěznou cenou, rovněž známou jako realizační cena na jedné straně a referenční cenou odvozenou z průměrné ceny povolenek na straně druhé;
„smlouvou s pevně stanovenou prémií“ rozumí smlouva mezi Komisí a výrobcem produktu s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, přičemž výrobce byl vybrán prostřednictvím soutěžního nabídkového mechanismu, jako je aukce, podle níž je výrobci poskytnuta podpora ve formě pevné částky na jednotku vyrobeného produktu;
„regulovaným subjektem“ pro účely kapitoly IVa rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba s výjimkou konečného spotřebitele paliv, které vykonávají činnost uvedenou v příloze III a které spadají do jedné z následujících kategorií:
prochází-li palivo daňovým skladem ve smyslu čl. 3 bodu 11 směrnice Rady (EU) 2020/262 ( 6 ), oprávněný skladovatel ve smyslu čl. 3 bodu 1 uvedené směrnice, který je povinen zaplatit splatnou spotřební daň podle článku 7 uvedené směrnice;
pokud se nepoužije písmeno i) tohoto písmene, jakákoli jiná osoba povinná k zaplacení splatné spotřební daně podle článku 7 směrnice (EU) 2020/262 nebo čl. 21 odst. 5 prvního pododstavce směrnice Rady 2003/96/ES ( 7 ), pokud jde o paliva, na něž se vztahuje kapitola IVa této směrnice;
pokud se nepoužijí body i) a ii) tohoto písmene, jakákoli jiná osoba, která musí být registrována příslušnými orgány členského státu za účelem zaplacení spotřební daně, včetně osob osvobozených od placení spotřební daně, jak je uvedeno v čl. 21 odst. 5 čtvrtém pododstavci směrnice 2003/96/ES;
pokud se nepoužijí body i), ii) a iii), nebo pokud za zaplacení stejné spotřební daně odpovídá společně a nerozdílně několik osob, jakákoli jiná osoba určená členským státem.
„palivem“ pro účely kapitoly IVa této směrnice rozumí jakýkoli energetický produkt uvedený v čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/96/ES, včetně paliv uvedených v tabulce A a tabulce C přílohy I uvedené směrnice, jakož i jakýkoli jiný produkt určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný jako pohonná hmota nebo palivo podle čl. 2 odst. 3 uvedené směrnice, včetně produktů k výrobě elektřiny;
„propuštěním ke spotřebě“ pro účely kapitoly IVa této směrnice rozumí propuštění ke spotřebě ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice (EU) 2020/262;
„cenou plynu TTF“ pro účely kapitoly IVa rozumí cena futures na plyn s měsíčním předstihem obchodovaná na virtuálním obchodním místě pro převod vlastnického práva (TTF) provozovaném společností Gasunie Transport Services B.V.;
„cenou surové ropy Brent“ pro účely kapitoly IVa rozumí termínová cena ropy na konci měsíce, která se používá jako referenční cena pro nákup ropy.
KAPITOLA II
LETECTVÍ A NÁMOŘNÍ DOPRAVA
Článek 3a
Oblast působnosti
Články 3b až 3f se vztahují na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I. Články 3g až 3gg se použijí ve vztahu k činnostem v oblasti námořní dopravy uvedeným v příloze I.
Článek 3b
Činnosti v oblasti letectví
Do 2. srpna 2009 vypracuje Komise ►M9 přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2 ◄ pokyny týkající se podrobného výkladu činností v oblasti letectví uvedených v příloze I.
Článek 3c
Celkový počet povolenek pro letectví
▼M14 —————
Povolenky vyhrazené podle prvního pododstavce tohoto odstavce přidělí členské státy na pokrytí části nebo celého cenového rozdílu mezi používáním fosilního petroleje a cenou relevantních způsobilých leteckých paliv s přihlédnutím k pobídkám vyplývajícím z ceny uhlíku a z harmonizovaných minimálních úrovní zdanění fosilních paliv. Při výpočtu cenových rozdílů Komise zohlední technickou zprávu zveřejněnou Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví podle nařízení o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu. Členské státy zajistí viditelnost financování podle tohoto odstavce způsobem, který odpovídá požadavkům čl. 30 m odst. 1 písm. a) a b) této směrnice.
Povolenky přidělené podle tohoto odstavce se vztahují na:
70 % zbývajícího cenového rozdílu mezi používáním fosilního petroleje a vodíku z obnovitelných zdrojů energie a pokročilých biopaliv ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ( 9 ), která mají nulový emisní faktor podle přílohy IV nebo podle prováděcího aktu přijatého podle článku 14 této směrnice;
95 % zbývajícího cenového rozdílu mezi používáním fosilního petroleje a obnovitelných paliv nebiologického původu v souladu s článkem 25 směrnice (EU) 2018/2001 používaných v letectví, která mají nulový emisní faktor podle přílohy IV nebo podle prováděcího aktu přijatého podle článku 14 této směrnice;
100 % zbývajícího cenového rozdílu mezi použitím fosilního petroleje a jakéhokoli způsobilého leteckého paliva, které není získáno z fosilních paliv uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, na letištích, která se nacházejí na ostrovech o rozloze menší než 10 000 km2 a bez silničního nebo železničního spojení s pevninou, na letištích, která nejsou dostatečně velká, aby mohla být definována jako letiště Unie v souladu s nařízením o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu, a na letištích nacházejících se v některém nejvzdálenějším regionu;
v jiných případech než v případech uvedených v písmenech a), b) a c) 50 % zbývajícího cenového rozdílu mezi použitím fosilního petroleje a jakéhokoli způsobilého leteckého paliva, které není získáno z fosilních paliv uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Při přidělování povolenek podle tohoto odstavce lze zohlednit možnou podporu z jiných programů na vnitrostátní úrovni.
Obchodní provozovatelé letadel mohou každoročně požádat o přidělení povolenek na základě množství každého způsobilého leteckého paliva uvedeného v tomto odstavci používaných na lety, pro něž musí být povolenky vyřazeny v souladu s čl. 12 odst. 3 v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030, s výjimkou letů, pro něž se tento požadavek považuje za splněný podle čl. 28a odst. 1. Pokud je pro daný rok poptávka po povolenkách pro použití těchto paliv vyšší než dostupnost povolenek, sníží se množství povolenek jednotným způsobem pro všechny provozovatele letadel, kterých se přidělení pro daný rok týká.
Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie každoročně podrobnosti o průměrném rozdílu v nákladech mezi fosilním petrolejem za předchozí rok, s přihlédnutím k pobídkám vyplývajícím z ceny uhlíku a harmonizovaných minimálních úrovní zdanění fosilních paliv, a relevantními způsobilými leteckými palivy.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, kterými se tato směrnice doplňuje stanovením podrobných pravidel pro roční výpočet rozdílu v nákladech uvedený v šestém pododstavci tohoto odstavce, pro přidělování povolenek na čerpání paliv uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce a pro výpočet emisí skleníkových plynů ušetřených v důsledku použití paliv ohlášeného podle prováděcího aktu přijatého podle čl. 14 odst. 1, a stanovením opatření pro zohlednění pobídek vyplývajících z ceny uhlíku a z harmonizovaných minimálních úrovní zdanění fosilních paliv.
Do 1. ledna 2028 provede Komise hodnocení uplatňování tohoto odstavce a včas předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu s jeho výsledky. Ke zprávě může být případně připojen legislativní návrh na přidělení omezeného a časově omezeného množství povolenek do 31. prosince 2034 s cílem dále motivovat k používání paliv uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, zejména používání obnovitelných paliv nebiologického původu v souladu s článkem 25 směrnice (EU) 2018/2001 používaných v letectví, která mají nulový emisní faktor podle přílohy IV nebo podle prováděcího aktu přijatého podle článku 14 této směrnice.
Od 1. ledna 2028 Komise vyhodnocuje uplatňování tohoto odstavce ve výročních zprávách, které má předkládat podle čl. 10 odst. 5.
Článek 3d
Způsob přidělování povolenek pro letectví prostřednictvím dražby
Od 1. ledna 2026 se vydraží veškeré množství povolenek, které by byly v tomto roce přiděleny bezplatně, s výjimkou množství povolenek uvedených v čl. 3c odst. 6 a čl. 10a odst. 8 čtvrtém pododstavci.
▼M14 —————
▼M14 —————
Článek 3g
Plány pro monitorování a vykazování
Členský stát správy zajistí, aby každý provozovatel letadla předložil příslušnému orgánu v daném členském státě plán pro monitorování stanovující opatření pro monitorování a vykazování emisí a aby tyto plány příslušný orgán schválil v souladu s prováděcími akty uvedenými v článku 14.
Článek 3ga
Působnost na činnosti v oblasti námořní dopravy
V těchto prováděcích aktech se uvede přístav jako sousední přístav pro překládku kontejnerů, v nichž podíl překládky kontejnerů měřený v ekvivalentní jednotce o délce dvaceti stop přesahuje 65 % celkové kontejnerové přepravy v daném přístavu během posledního dvanáctiměsíčního období, za které jsou k dispozici příslušné údaje, a pokud se tento přístav nachází mimo Unii, ale méně než 300 námořních mil od přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu. Pro účely tohoto odstavce se kontejnery považují za přeložené, jsou-li vyloženy z lodi do přístavu pouze za účelem jejich naložení na jinou loď. Seznam vypracovaný Komisí podle prvního pododstavce nezahrnuje přístavy nacházející se ve třetí zemi, ve vztahu k nimž tato třetí země účinně uplatňuje opatření rovnocenná s opatřeními této směrnice.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.
Do 31. prosince 2030 se přidělí podíl povolenek členským státům, u nichž poměr rejdařských společností, za něž by členské státy nesly podle článku 3f odpovědnost, ve srovnání s jejich příslušným počtem obyvatel v roce 2020, na základě údajů dostupných za období let 2018 až 2020, činí více než 15 rejdařských společností na milion obyvatel. Množství povolenek odpovídá 3,5 % dodatečného množství povolenek v důsledku zvýšení stropu pro námořní dopravu, jenž je uveden v čl. 9 třetím pododstavci, v příslušném roce. Pro období let 2024 a2025 se množství povolenek navíc vynásobí procentními podíly platnými pro příslušný rok podle čl. 3gb prvního pododstavce písm. a) a b). Výnosy z dražeb tohoto podílu povolenek by se měly použít pro účely uvedené v čl. 10 odst. 3 prvním pododstavci písm. g), pokud jde o námořní odvětví, a v písm. f) a i). 50 % množství povolenek se rozdělí mezi příslušné členské státy na základě podílu rejdařských společností, za něž nesou odpovědnost, a zbývající část se mezi ně rozdělí rovným dílem.
Článek 3gb
Postupné zavádění požadavků na námořní dopravu
Rejdařské společnosti jsou povinny vyřazovat povolenky podle následujícího harmonogramu:
40 % ověřených emisí vykázaných za rok 2024, na které by se vztahovaly požadavky na vyřazení povolenek v souladu s článkem 12;
70 % ověřených emisí vykázaných za rok 2025, na které by se vztahovaly požadavky na vyřazení povolenek v souladu s článkem 12;
100 % ověřených emisí vykázaných za rok 2026 a každý následující rok v souladu s článkem 12.
Bude-li oproti ověřeným emisím z námořní dopravy pro roky 2024 a 2025 vyřazeno méně povolenek, zruší se, jakmile bude pro každý rok zjištěn rozdíl mezi ověřenými emisemi a zrušenými povolenkami, namísto dražby podle článku 10 množství povolenek odpovídající tomuto rozdílu.
Článek 3gc
Ustanovení o převodu nákladů na zajištění souladu se systémem EU ETS z rejdařské společnosti na jiný subjekt
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby v případě, že konečnou odpovědnost za nákup paliva nebo provoz lodi, či obojího, převezme jiný subjekt než rejdařská společnost podle smluvního ujednání, měla rejdařská společnost nárok na náhradu nákladů vyplývajících z vyřazování povolenek ze strany tohoto subjektu.
„Provozováním lodě“ se pro účely tohoto článku rozumí určení přepravovaného nákladu nebo trasy a rychlosti lodi. Rejdařská společnost zůstává subjektem odpovědným za vyřazování povolenek, jak požadují články 3gb a 12, a za celkový soulad s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů, jimiž se tato směrnice provádí. Členské státy zajistí, aby rejdařské společnosti, které spadají do jejich odpovědnosti, plnily své povinnosti ohledně vyřazování povolenek podle článků 3gb a 12 bez ohledu na nárok těchto rejdařských společností na náhradu nákladů, jež vyplývají z vyřazování povolenek, ze strany komerčních provozovatelů.
Článek 3gd
Monitorování a vykazování emisí z námořní dopravy
Pokud jde o emise z činností v oblasti námořní dopravy uvedených v příloze I této směrnice, správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti zajistí, aby rejdařská společnost, za kterou odpovídá, monitorovala a vykazovala příslušné parametry během vykazovaného období a předložila mu souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti v souladu s kapitolou II nařízení (EU) 2015/757.
Článek 3ge
Pravidla ověřování a akreditace emisí z námořní dopravy
Správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti zajistí, aby vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni rejdařské společnosti předložené rejdařskou společností podle článku 3gd této směrnice bylo ověřeno v souladu s pravidly ověřování a akreditace stanovenými v kapitole III nařízení (EU) 2015/757.
Článek 3gf
Správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti
Správním orgánem ve vztahu k rejdařské společnosti je:
v případě rejdařské společnosti zapsané v členském státě členský stát, v němž je rejdařská společnost zapsána;
v případě rejdařské společnosti, která není zapsána v členském státě, členský stát s největším odhadovaným počtem zastávek v přístavu z plaveb uskutečněných touto rejdařskou společností v posledních čtyřech sledovaných letech, které spadají do oblasti působnosti stanovené v článku 3ga;
v případě rejdařské společnosti, která není zapsána v členském státě a která v posledních čtyřech sledovaných letech neuskutečnila žádnou plavbu spadající do oblasti působnosti stanovené v článku 3ga, členský stát, z něhož vyplula loď rejdařské společnosti na první plavbu spadající do oblasti působnosti stanovené v uvedeném článku, nebo do něhož tato loď z takové plavby připlula.
Komise na základě nejlepších dostupných informací prostřednictvím prováděcích aktů stanoví:
před 1. únorem 2024 seznam rejdařských společností, které k 1. lednu 2024 nebo s účinností od tohoto data vykonávaly činnost v oblasti námořní dopravy uvedenou v příloze I spadající do oblasti působnosti stanovené v článku 3ga, s uvedením správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku;
před 1. únorem 2026 a poté každé dva roky aktualizovaný seznam umožňující, aby rejdařské společnosti zapsané v jednom členském státě mohly být přeřazeny pod jiný správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti, pokud v rámci Unie změnily členský stát, v němž jsou v souladu s odst. 1 písm. a) tohoto článku zapsány, nebo aby mohly být zahrnuty rejdařské společnosti, které následně vykonávaly činnost v oblasti námořní dopravy stanovenou v příloze I, která spadala do oblasti působnosti stanovené v článku 3ga, v souladu s odst. 1 písm. c) tohoto článku; a
před 1. únorem 2028 a poté každé čtyři roky aktualizovaný seznam umožňující, aby rejdařské společnosti, které nejsou zapsány v některém členském státě, mohly být v souladu s odst. 1 písm. b) tohoto článku přeřazeny pod jiný správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti.
Článek 3gg
Zprávy a přezkum
Za tímto účelem Komise Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu do 18 měsíců od přijetí takového celosvětového tržního opatření, a to předtím, než vstoupí v platnost. V této zprávě Komise přezkoumá celosvětové tržní opatření, pokud jde o:
jeho ambice s ohledem na cíle Pařížské dohody;
jeho celkovou ekologickou vyváženost, a to i ve srovnání s ustanoveními této směrnice týkajícími se námořní dopravy; a
jakoukoli otázku týkající se soudržnosti mezi systémem EU ETS a tímto opatřením.
Komise může ke zprávě uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce případně připojit legislativní návrh na změnu této směrnice způsobem, který je v souladu s cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a cílem klimatické neutrality stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119, a s cílem zachovat ekologickou vyváženost a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu, aby byla zajištěna soudržnost mezi prováděním celosvětového tržního opatření a systémem EU ETS a zároveň se zabránilo jakékoli významné dvojí zátěži.
V případě potřeby zprávu uvedenou v prvním pododstavci doplní legislativním návrhem na změnu této směrnice .
V uvedené zprávě se rovněž zváží vzájemné vazby mezi touto směrnicí a nařízením (EU) 2015/757 a bude se v ní vycházet ze zkušeností získaných jejich uplatňováním. V této zprávě Komise rovněž přezkoumá, jak může tato směrnice nejlépe podpořit využívání obnovitelných a nízkouhlíkových námořních paliv, a to na základě životního cyklu. V případě potřeby může být zpráva doplněna legislativními návrhy.
KAPITOLA III
STACIONÁRNÍ ZAŘÍZENÍ
Článek 3h
Oblast působnosti
Tato kapitola se vztahuje na povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o činnosti uvedené v příloze I kromě činností v oblasti letectví a činností v oblasti námořní dopravy.
Článek 4
Povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů
Členské státy zajistí, aby od 1. ledna 2005 žádné zařízení neprovozovalo činnosti uvedené v příloze I, při kterých vznikají emise specifické pro tyto činnosti, pokud provozovateli nebylo uděleno povolení příslušným orgánem v souladu s články 5 a 6 nebo pokud nebylo zařízení vyňato ze ►M9 EU ETS ◄ podle článku 27. To se vztahuje i na zařízení, která byla zahrnuta podle článku 24.
Článek 5
Žádosti o povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů
Žádost o povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů podaná u příslušného orgánu obsahuje popis:
zařízení a jeho činností včetně používané technologie;
surovin a pomocných materiálů, jejichž používání pravděpodobně povede k emisím plynů uvedených v příloze I;
zdrojů emisí plynů uvedených v příloze I ze zařízení a
opatření plánovaných k monitorování emisí a jejich vykazování v souladu s ►M9 aktem ◄ uvedeným v článku 14.
Žádost musí též obsahovat shrnutí údajů, bez technických podrobností, které jsou uvedeny v prvním pododstavci.
Článek 6
Podmínky a obsah povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů
Povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů se může vztahovat na jedno či více zařízení na tomtéž místě, která jsou provozována týmž provozovatelem.
▼M9 —————
Povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů obsahuje tyto údaje:
jméno a adresu provozovatele;
popis činností a emisí ze zařízení;
monitorovací plán odpovídající požadavkům ►M9 aktu ◄ uvedeného v článku 14. Členské státy mohou provozovatelům umožnit monitorovací plán aktualizovat, aniž by došlo ke změně povolení. Provozovatelé předkládají veškeré aktualizované monitorovací plány příslušnému orgánu ke schválení;
požadavky týkající se podávání zpráv;
povinnost vyřadit povolenky rovnající se celkovým emisím zařízení v každém kalendářním roce, ověřené podle článku 15 a ve lhůtě stanovené v čl. 12 odst. 3.
Článek 7
Změny zařízení
Provozovatel uvědomí příslušný orgán o veškerých plánovaných změnách povahy nebo fungování zařízení nebo o rozšíření či výrazném snížení jeho kapacity, které mohou vyžadovat aktualizaci povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů. Příslušný orgán povolení podle potřeby aktualizuje. Dojde-li ke změně totožnosti provozovatele zařízení, příslušný orgán povolení aktualizuje a zahrne do něj jméno a adresu nového provozovatele.
Článek 8
Koordinace se směrnicí 2010/75/EU
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby u zařízení, která provádějí činnosti uvedené v příloze I směrnice 2010/75/EU, byly podmínky a postupy pro udělení povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů koordinovány s podmínkami a postupy pro udělení povolení stanovenými v uvedené směrnici. Požadavky stanovené v článcích 5, 6 a 7 této směrnice mohou být začleněny do postupů stanovených ve směrnici 2010/75/EU.
Komise přezkoumá účinnost synergií se směrnicí 2010/75/EU. Povolení týkající se životního prostředí a klimatu musí být koordinována, aby se zajistilo účinné a rychlejší provádění opatření potřebných k dosažení souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky. Komise může Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu v souvislosti s jakýmkoli budoucím přezkumem této směrnice.
Článek 9
Množství povolenek pro celou ►M9 Unii ◄
Množství povolenek pro celou ►M9 Unii ◄ , které se od roku 2013 začne vydávat každoročně, se lineárně snižuje po uplynutí poloviny období 2008–2012. Množství se snižuje o lineární faktor 1,74 % ve srovnání s průměrným celkovým ročním množstvím povolenek, které vydaly členské státy v souladu s rozhodnutím Komise o jejich národních alokačních plánech na období 2008–2012. ►A1 Množství povolenek pro celou ►M9 Unii ◄ se v důsledku přistoupení Chorvatska zvýší pouze o takové množství povolenek, jež bude Chorvatsko dražit podle čl. 10 odst. 1. ◄
Od roku 2021 je lineární faktor roven 2,2 %.
V roce 2024 se množství povolenek pro celou Unii sníží o 90 milionů povolenek . V roce 2026 se množství povolenek pro celou Unii sníží o 27 milionů povolenek . V roce 2024 se množství povolenek pro celou Unii zvýší o 78,4 milionu povolenek pro námořní dopravu. Lineární faktor činí od roku 2024 do roku 2027 4,3 % a od roku 2028 4,4 %. Lineární faktor se rovněž použije na povolenky odpovídající průměrným emisím z činností v oblasti námořní dopravy vykazovaným v souladu s nařízením (EU) 2015/757 za roky 2018 a 2019, jimiž se zabývá článek 3ga této směrnice. Komise zveřejní množství povolenek pro celou Unii do 6. září 2023.
Od 1. ledna 2026 a 1. ledna 2027 se množství povolenek zvýší, aby se zohlednilo zahrnutí emisí skleníkových plynů z činností v oblasti námořní dopravy jiných než emise CO2 a zahrnutí emisí z lodí na moři, a to na základě jejich emisí za poslední rok, pro který jsou údaje k dispozici. Bez ohledu na čl. 10 odst. 1 se povolenky vyplývající z tohoto zvýšení zpřístupní na podporu inovací v souladu s čl. 10a odst. 8.
Článek 9a
Úprava množství povolenek pro celou ►M9 Unii ◄
Členské státy zajistí, aby provozovatelé zařízení provádějících činnosti uvedené v příloze I, která jsou zahrnuta do ►M9 EU ETS ◄ pouze v období od roku 2013, předkládali příslušným orgánům řádně podložené a nezávisle ověřené údaje o emisích, aby mohly být zohledněny při úpravě množství povolenek, které se mají pro celou ►M9 Unii ◄ vydat.
Všechny tyto údaje se předloží příslušnému orgánu do 30. dubna 2010 v souladu s předpisy přijatými podle čl. 14 odst. 1.
Pokud jsou předložené údaje řádně podloženy, příslušný orgán je oznámí Komisi do 30. června 2010 a množství povolenek, které se mají vydat, upravené o lineární faktor uvedený v článku 9, se upraví odpovídajícím způsobem. V případě zařízení vypouštějících jiné skleníkové plyny než CO2 smí příslušný orgán oznámit nižší objem emisí v závislosti na potenciálu těchto zařízení ke snížení emisí.
Článek 10
Dražení povolenek
Od roku 2021, a aniž je dotčeno možné snížení podle čl. 10a odst. 5a, se podíl povolenek, které mají být draženy, stanoví na 57 %.
2 % z celkového množství povolenek mezi lety 2021 a 2030 budou dražena za účelem zřízení fondu na zlepšení energetické účinnosti a modernizaci energetických soustav vybraných členských států (dále jen „přijímající členské státy“), jak je stanoveno v článku 10d („modernizační fond“). Přijímajícími členskými státy pro toto množství povolenek jsou členské státy, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie. Finanční prostředky odpovídající tomuto množství povolenek se rozdělí v souladu s částí A přílohy IIb.
Kromě toho se 2,5 % celkového množství povolenek mezi lety 2024 a 2030 draží pro Modernizační fond. Přijímajícími členskými státy pro toto množství povolenek jsou členské státy s HDP na obyvatele v tržních cenách nižším než 75 % průměru Unie v letech 2016 až 2018. Finanční prostředky odpovídající tomuto množství povolenek se rozdělí v souladu s částí B přílohy IIb.
Celkové zbývající množství povolenek, které mají být členskými státy draženy, se rozdělí v souladu s odstavcem 2.
Celkové množství povolenek, které každý členský stát draží, má toto složení:
10 % celkového množství povolenek, které mají být vydraženy, se rozdělí mezi vybrané členské státy na účely solidarity, růstu a propojení v rámci Unie, čímž se zvýší množství povolenek, které tyto členské státy draží podle písmene a), o procentní podíly uvedené v příloze IIa.
▼M9 —————
Pro účely prvního pododstavce písm. a) se podíl členských států, které se neúčastnily ►M9 EU ETS ◄ v roce 2005, vypočítá na základě jejich ověřených emisí podle ►M9 EU ETS ◄ v roce 2007.
V případě potřeby se procentní podíly uvedené v písmenu b) úměrně upraví, aby rozdělení představovalo 10 %.
Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek uvedené v odstavci 2 tohoto článku s výjimkou výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU a zapsaných do rozpočtu Unie. Členské státy své uvedené výnosy použijí, s výjimkou výnosů použitých na náhradu nepřímých uhlíkových nákladů podle čl. 10a odst. 6 této směrnice, nebo ekvivalentu těchto výnosů ve finanční hodnotě, k jednomu nebo více z těchto účelů:
na snížení emisí skleníkových plynů, včetně příspěvku do Globálního fondu pro energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů a do Fondu pro přizpůsobení zřízeného na poznaňské konferenci o změně klimatu (COP 14 a COP/MOP 4), na přizpůsobení dopadům změny klimatu a na financování projektů výzkumu a vývoje a demonstračních projektů týkajících se snižování emisí a přizpůsobení změně klimatu, včetně účasti na iniciativách v rámci Evropského strategického plánu pro energetické technologie a evropských technologických platforem;
na rozvoj obnovitelných zdrojů a sítí pro distribuci elektřiny s cílem splnit závazek Unie ohledně energií z obnovitelných zdrojů a cíle Unie v oblasti propojení, jakož i na rozvoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a ke splnění závazku Unie zvýšit energetickou účinnost na úrovně stanovené v příslušných legislativních aktech, včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie;
na opatření k předcházení odlesňování a podporu ochrany a obnovy rašelinišť, lesů a dalších suchozemských nebo mořských ekosystémů, včetně opatření, která přispívají k jejich ochraně, obnově a lepšímu řízení, zejména pokud jde o chráněné mořské oblasti, a na zvýšení zalesňování vstřícného vůči biologické rozmanitosti a obnovy zalesnění, a to i v rozvojových zemích, které ratifikují Pařížskou dohodu, a na opatření na převod technologií a snazší přizpůsobení se nepříznivým důsledkům změny klimatu v těchto zemích;
na zachytávání CO2 v lesních porostech a půdě v Unii;
na ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO2 zejména z elektráren spalujících pevná fosilní paliva a z řady průmyslových odvětví a pododvětví, včetně ve třetích zemích, a na technologicky inovativní metody pohlcování uhlíku, jako jsou jeho přímé zachycování ze vzduchu a jeho ukládání;
na investování do přechodu na ty způsoby dopravy, které významně přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a autobusových služeb a technologií šetrných ke klimatu, a na urychlení přechodu na tyto způsoby dopravy, do opatření k dekarbonizaci námořního odvětví, včetně zlepšení energetické účinnosti lodí, přístavů, inovativních technologií a infrastruktury a udržitelných alternativních paliv, jako jsou vodík a amoniak vyráběné z obnovitelných zdrojů, a technologií pohonu s nulovými emisemi, a na financování opatření na podporu dekarbonizace letišť v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, a o zrušení směrnice 2014/94/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu;
na financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií v odvětvích, na něž se vztahuje tato směrnice;
na opatření, jejichž cílem je zlepšit energetickou účinnost, rozšířit systémy dálkového vytápění a zlepšit tepelnou izolaci, podpořit účinné a obnovitelné systémy vytápění a chlazení nebo podpořit hloubkové a postupné hloubkové renovace budov v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ( 11 ), počínaje renovací energeticky nejnáročnějších budov;
na poskytování finanční na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy, mimo jiné snížením daní s nepříznivým účinkem a cíleným snižováním cel a poplatků za elektřinu z obnovitelných zdrojů;
na financování vnitrostátních programů klimatických dividend s prokázaným pozitivním dopadem na životní prostředí, jak je doloženo ve výroční zprávě uvedené v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ( 12 );
na pokrytí administrativních nákladů na řízení ►M9 EU ETS ◄ ;
na financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu;
na podporu rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, především v regionech nejvíce dotčených přeměnou pracovních míst, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery, a na investice do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků potenciálně postižených tímto přechodem včetně pracovníků v námořní dopravě;“
k řešení zbytkového rizika úniku uhlíku v odvětvích, na něž se vztahuje příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ( 13 ), s podporou transformace a prosazováním jejich dekarbonizace v souladu s pravidly pro státní podporu.
Při určování využití příjmů z dražeb povolenek členské státy zohlední potřebu pokračovat ve zvyšování mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích uvedených v prvním pododstavci písm. j).
Má se za to, že členské státy dosáhly souladu s tímto odstavcem, pokud zavedly a uplatňují politiky daňové nebo finanční podpory, včetně zejména v rozvojových zemích, anebo vnitrostátní regulační politiky na posílení finanční podpory, které jsou vytvořeny pro účely uvedené v prvním pododstavci a které představují hodnotu odpovídající výnosům uvedeným v prvním pododstavci.
Členské státy ve svých zprávách předložených podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 informují Komisi o použití příjmů a opatřeních přijatých podle tohoto odstavce a případně upřesní, jaké příjmy jsou využívány a jaká opatření jsou přijímána za účelem provádění jejich integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého v souladu s uvedeným nařízením a jejich plánu spravedlivé územní transformace vypracovaného v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ( 14 ).
►M15 Komisi je svěřena pravomoc přijímat pravomoci v souladu s článkem 23 této směrnice akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato směrnice, pokud jde o harmonogram, správu a další aspekty dražeb, včetně způsobů dražeb, které jsou nezbytné pro převod části výnosů do rozpočtu Unie jako vnějších účelově vázaných příjmů v souladu s čl. 30d odst. 4 této směrnice nebo jako vlastních zdrojů v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU, s cílem zajistit, aby byly prováděny otevřeným, transparentním, harmonizovaným a nediskriminačním způsobem. Tento proces je proto předvídatelný, zejména pokud jde o načasování a sled dražeb a o předpokládané množství povolenek, jež budou v dražbách nabízeny. ◄
Tyto akty v přenesené pravomoci zajistí, aby dražby byly pořádány způsobem, který zajišťuje, že:
provozovatelé, a zejména malé a střední podniky, na které se vztahuje EU ETS, mají k dražbám plný, náležitý a spravedlivý přístup;
všichni účastníci dražeb mají ve stejný okamžik přístup ke stejným informacím, a že z jejich strany nedochází k narušování dražeb;
organizace dražeb a účast na nich je efektivní z hlediska nákladů, a že se předchází zbytečným administrativním nákladům; a
přístup k povolenkám je zaručen i malým producentům emisí.
Členské státy podávají o každé dražbě zprávu týkající se řádného dodržení dražebních pravidel, zejména pokud jde o spravedlivý a otevřený přístup, transparentnost, tvorbu cen a technické a organizační stránky dražby. Tyto zprávy se předkládají do jednoho měsíce po konání dražby a zveřejňují se na internetových stránkách Komise.
Článek 10a
Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek platná v celé ►M9 Unii ◄
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o celounijní a plně harmonizovaná pravidla pro přidělování povolenek, jak jsou uvedena v odstavcích 4, 5, 7 a 19 tohoto článku.
Opatření uvedená v prvním pododstavci v možném rozsahu určí předem stanovené referenční hodnoty pro celou ►M9 Unii ◄ , aby se přidělování uskutečňovalo způsobem, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů a k energeticky účinným technikám, přičemž tam, kde jsou příslušná zařízení k dispozici, se zohlední nejúčinnější techniky, náhražky, alternativní výrobní procesy, vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, účinné způsoby využívání energie z odpadních plynů, využívání biomasy a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Žádné bezplatné povolenky se nepřidělují na výrobu elektřiny, s výjimkou případů, na které se vztahuje článek 10c, a elektřiny vyráběné z odpadních plynů.
Pokud se na zařízení vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ( 17 ) a doporučení zprávy o auditu nebo certifikovaného systému hospodaření s energií nejsou provedena, pokud doba návratnosti příslušných investic nepřesáhne tři roky nebo pokud náklady na tyto investice nejsou nepřiměřené, sníží se množství bezplatných povolenek o 20 %. Množství bezplatných povolenek se nesníží, pokud provozovatel prokáže, že provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení.
Komise doplní tuto směrnici tím, že v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto odstavce, a aniž jsou dotčena pravidla použitelná podle směrnice 2012/27/EU, stanoví administrativně jednoduchá harmonizovaná pravidla pro uplatňování třetího pododstavce tohoto odstavce, která zajistí, aby uplatňování podmíněnosti neohrožovalo rovné podmínky, ekologickou vyváženost nebo rovné zacházení se zařízeními v celé Unii. Tato harmonizovaná pravidla stanoví zejména harmonogramy, kritéria pro uznávání prováděných opatření v oblasti energetické účinnosti, jakož i pro alternativní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, přičemž použijí postup pro vnitrostátní prováděcí opatření v souladu s čl. 11 odst. 1 této směrnice.
Kromě požadavků stanovených ve třetím pododstavci tohoto odstavce se snížení o 20 % uvedené ve zmíněném pododstavci uplatní v případě, že do 1. května 2024 provozovatelé zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu, nestanovili plán klimatické neutrality pro každé z těchto zařízení pro jeho činnosti, na něž se vztahuje tato směrnice. Tento plán obsahuje prvky uvedené v čl. 10b odst. 4 a je vypracován v souladu s prováděcím aktem stanoveným v uvedeném článku. Čl. 10b odst. 4 se považuje pouze za odkaz na úroveň zařízení. Dosažení cílů a milníků uvedených v čl. 10b odst. 4 třetím pododstavci písm. b) se ověří ve lhůtě do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku v souladu s ověřovacími a akreditačními postupy stanovenými v článku 15. Nebudou přiděleny žádné bezplatné povolenky přesahující 80 %, pokud nebylo ověřeno dosažení průběžných cílů a milníků pro období do konce roku 2025 nebo pro období let 2026 až 2030.
Povolenky, které nejsou přiděleny v důsledku snížení počtu bezplatných povolenek v souladu s třetím a pátým pododstavcem tohoto odstavce, se použijí k vynětí zařízení z úpravy v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Pokud tyto povolenky zůstanou, 50 % těchto povolenek se zpřístupní na podporu inovací v souladu s odstavcem 8 tohoto článku. Zbývajících 50 % těchto povolenek se draží v souladu s čl. 10 odst. 1 této směrnice a členské státy by měly příslušné příjmy použít k řešení zbytkového rizika úniku uhlíku v odvětvích, na něž se vztahuje příloha I nařízení (EU) 2023/956, na podporu transformace a prosazování jejich dekarbonizace v souladu s pravidly státní podpory.
Bezplatné povolenky se nepřidělují zařízením v odvětvích nebo pododvětvích v rozsahu, v němž se na ně vztahují jiná opatření k řešení rizika úniku uhlíku stanovená nařízením (EU) 2023/956. Opatření uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se odpovídajícím způsobem upraví.
Aby se při výrobním procesu v daném odvětví nebo pododvětví dosáhlo maximálního snížení emisí skleníkových plynů a maximální energetické účinnosti, vychází se při výpočtu referenční hodnoty v každém odvětví a pododvětví v zásadě z produktů, a nikoli ze vstupů. S cílem poskytnout další pobídky ke snižování emisí skleníkových plynů a ke zlepšení energetické účinnosti a zajistit rovné podmínky pro zařízení využívající nové technologie, které částečně snižují nebo zcela odstraňují emise skleníkových plynů, a pro zařízení využívající stávající technologie, se předem stanovené referenční hodnoty pro celou Unii přezkoumají za účelem jejich uplatňování v období let 2026 až 2030s cílem potenciálně změnit definice a systémové hranice stávajících referenčních hodnot produktu, přičemž se za hlavní zásady považuje potenciál oběhového využívání materiálů a to, že referenční hodnoty by měly být nezávislé na surovinách a typu výrobního procesu, pokud mají výrobní procesy stejný účel. Komise se vynasnaží přijmout prováděcí akty za účelem stanovení revidovaných referenčních hodnot pro přidělování bezplatných povolenek v souladu s odst. 2 třetím pododstavcem co nejdříve a před začátkem období let 2026 až 2030.
Komise při stanovení zásad pro určování předem stanovených referenčních hodnot v jednotlivých odvětvích a pododvětvích konzultuje příslušné zúčastněné subjekty, včetně dotčených odvětví a pododvětví.
Komise poté, co ►M9 Unie ◄ schválí mezinárodní dohodu o změně klimatu, která povede k závaznému snížení emisí skleníkových plynů porovnatelnému se snížením emisí ►M9 Unie ◄ , přezkoumá tato opatření s cílem zajistit, aby byly bezplatné povolenky přidělovány pouze tehdy, kdy je to plně odůvodněné ve smyslu uvedené dohody.
Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se na výrobu zboží uvedeného v příloze I k tomuto nařízení v prvních letech uplatňování nařízení (EU) 2023/956 přidělují bezplatné povolenky ve sníženém množství. Použije se faktor snižující přidělování bezplatných povolenek na výrobu tohoto zboží (faktor CBAM). Faktor CBAM se rovná 100 % pro období mezi vstupem uvedeného nařízení v platnost a koncem roku 2025 a s výhradou použití ustanovení uvedených v čl. 36 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení se rovná 97,5 % v roce 2026, 95 % v roce 2027, 90 % v roce 2028, 77,5 % v roce 2029, 51,5 % v roce 2030, 39 % v roce 2031, 26,5 % v roce 2032 a 14 % v roce 2033. Od roku 2034 se neuplatňuje žádný faktor CBAM.
Snížení bezplatných povolenek se každoročně vypočítá jako průměrný podíl poptávky po bezplatném přidělování povolenek na výrobu zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956 ve srovnání s vypočtenou celkovou poptávkou po přidělení bezplatných povolenek pro všechna zařízení pro příslušné období uvedené v čl. 11 odst. 1 této směrnice. Při tomto výpočtu se použije faktor CBAM.
Povolenky vyplývající ze snížení bezplatných povolenek se zpřístupní na podporu inovací v souladu s odstavcem 8.
Do 31. prosince 2024 Komise v rámci své výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 10 odst. 5 této směrnice posoudí riziko úniku uhlíku u zboží, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus stanovování cen uhlíku. Zpráva posoudí zejména riziko úniku uhlíku v odvětvích, na něž se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bude vztahovat, zejména úlohu a urychlené zavádění vodíku, a vývoj, pokud jde o obchodní toky a obsažené emise zboží vyrobeného těmito odvětvími na světovém trhu. Pokud zpráva dojde k závěru, že u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo ekvivalentní mechanismus stanovování cen uhlíku, existuje riziko úniku uhlíku, Komise případně předloží legislativní návrh na řešení tohoto rizika úniku uhlíku způsobem, který je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace, včetně článku XX Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994, a zohlední dekarbonizaci zařízení v Unii.
Při stanovení zásad pro určování předem stanovených referenčních hodnot v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích je výchozím bodem průměrný výkon, kterého v daném odvětví nebo pododvětví dosáhlo 10 % nejúčinnějších zařízení ►M9 Unie ◄ v letech 2007 a 2008. Komise konzultuje příslušné zúčastněné subjekty, včetně dotčených odvětví a pododvětví.
►M9 Akt ◄ podle článků 14 a 15 stanoví za účelem určení předem stanovených referenčních hodnot harmonizovaná pravidla monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů vzniklých v souvislosti s výrobou.
Komise přijímá prováděcí akty pro účely stanovení revidovaných referenčních hodnot pro přidělování bezplatných povolenek. Tyto akty musí být v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 1 tohoto článku a musí splňovat následující podmínky:
pro období let 2021 až 2025 se referenční hodnoty stanoví na základě informací předložených podle článku 11 za roky 2016 a 2017. Na základě srovnání těchto referenčních hodnot s referenčními hodnotami uvedenými v rozhodnutí Komise 2011/278/EU ( 18 ), ve znění ze dne 27. dubna 2011, stanoví Komise roční míru snížení pro každou referenční hodnotu a použije ji na referenční hodnoty platné v období let 2013 až 2020 se zohledněním každého roku mezi lety 2008 a 2023 ke stanovení referenčních hodnot pro období let 2021 až 2025;
pokud roční míra snížení překročí 1,6 % nebo nedosáhne 0,2 %, jsou referenčními hodnotami pro období let 2021 až 2025 referenční hodnoty platné pro období let 2013 až 2020 snížené za každý rok mezi lety 2008 a 2023 o tu z obou daných procentních hodnot, která je příslušná;
pro období let 2026 až 2030 se referenční hodnoty stanoví stejným způsobem jako v písmenech a) a d) tohoto pododstavce, přičemž se zohlední písmeno e) tohoto pododstavce, na základě informací předložených podle článku 11 za roky 2021 a 2022 a na základě uplatnění roční míry snížení pro každý rok v letech 2008 až 2028;
pokud roční míra snížení přesáhne 2,5 % nebo je nižší než 0,3 %, referenční hodnoty pro období let 2026 až 2030 jsou referenčními hodnotami použitelnými v období let 2013 až 2020 sníženými podle toho, která z těchto dvou procentních sazeb je relevantní, pro každý rok v letech 2008 až 2028;
v období let 2026 až 2030 není roční míra snižování referenční úrovně produktu v případě tekutého kovu ovlivněna změnou definic referenčních hodnot a systémových hranic, jež se aplikují podle odst. 1 osmého pododstavce.
Odchylně se upraví hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky a syntetický plyn, a to o stejné procento jako referenční úrovně rafinérií, neboť cílem je zachování rovných podmínek pro výrobce těchto produktů.
Prováděcí akty uvedené ve třetím pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.
V zájmu podpory účinného využívání energie z odpadních plynů se pro období uvedené v třetím pododstavci písm. b) hodnota referenční úrovně pro tekutý kov, která se převážně vztahuje k odpadním plynům, aktualizuje roční mírou snížení o 0,2 %.
▼M15 —————
Pokud je ke zvýšení maximálního dostupného množství povolenek podle odstavce 5 potřeba méně než 3 % celkového množství povolenek:
Členské státy rovněž usilují o to, aby pro finanční opatření uvedená v prvním pododstavci využívaly nejvýše 25 % příjmů získaných z dražeb povolenek. Do tří měsíců po konci každého roku zveřejní členské státy, jež tato finanční opatření zavedly, snadno dostupným způsobem celkovou výši poskytnutých kompenzací podle zvýhodněných odvětví a pododvětví. Pokud některý členský stát od roku 2018 v některém roce využije pro tyto účely více než 25 % příjmů z dražeb povolenek, zveřejní zprávu uvádějící důvody překročení této částky. Ve zprávě jsou uvedeny příslušné informace o cenách elektřiny pro velké průmyslové spotřebitele, jež využívají těchto finančních opatření, aniž jsou dotčeny požadavky na ochranu důvěrných informací. Ve zprávě jsou rovněž uvedeny informace o tom, zda byla náležitě zvážena jiná opatření na udržitelné snížení nepřímých nákladů spojených s emisemi uhlíku ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.
Komise zahrne do zprávy stanovené v čl. 10 odst. 5 mimo jiné posouzení vlivů těchto finančních opatření na vnitřní trh a v případě potřeby doporučí veškerá opatření, která mohou být na základě tohoto posouzení nezbytná.
Tato opatření musí být taková, aby zajistila přiměřenou ochranu před rizikem úniku uhlíku na základě předem stanovených referenčních hodnot pro nepřímé emise CO2 na jednotku výroby. Tyto předem stanovené referenční hodnoty se vypočítají pro dané odvětví nebo pododvětví jako násobek spotřeby elektřiny na jednotku výroby odpovídající nejúčinnějším dostupným technologiím a emisí CO2 příslušné evropské skladby zdrojů pro výrobu elektřiny.
►M9 Povolenky z maximálního množství uvedeného v odstavci 5 tohoto článku, jež nebyly do roku 2020 přiděleny bezplatně, se vyhradí pro nové účastníky na trhu, společně s 200 miliony povolenek umístěnými do rezervy tržní stability podle čl. 1 odst. 3 rozhodnutí (EU) 2015/1814. Až 200 milionů z vyhrazených povolenek, které v období let 2021 až 2030 nebudou přiděleny, se na konci tohoto období vrátí do rezervy tržní stability. ◄
Od roku 2021 se povolenky, které podle odstavců 19, 20 a 22 nejsou přidělené zařízením, přičítají k množství povolenek vyhrazených v souladu s první větou prvního pododstavce tohoto odstavce.
Množství přidělených povolenek se upraví o lineární faktor uvedený v článku 9.
Žádné bezplatné povolenky se nepřidělují na výrobu elektřiny novými účastníky na trhu.
▼M9 —————
Komise předsune příspěvky z inovačního fondu, aby zajistila, že bude k dispozici odpovídající objem zdrojů na podporu inovací, včetně rozšiřování.
Povolenky nevydané provozovatelům letadel v důsledku ukončení provozu, které nejsou nezbytné k pokrytí povolenek, které tito provozovatelé případně měli odevzdat, ale neodevzdali, se rovněž použijí na podporu inovací podle prvního pododstavce.
Kromě toho bude pro podporu inovací uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce k dispozici 5 milionů povolenek z množství uvedeného v čl. 3c odst. 5 a 7 týkajících se povolenek v oblasti letectví na rok 2026.
Veškeré zbývající výnosy z 300 milionů povolenek dostupných v období let 2013 až 2020 na základě rozhodnutí Komise 2010/670/EU ( 19 ) se doplní o 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability a včas se využijí na podporu inovací uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Při navrhování a realizaci výzev k podávání návrhů nebo soutěžním nabídkovém řízení v rámci inovačního fondu Komise zohlední strategické projekty uznané v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise, jež by mohly přispět k plnění cílů Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP) v souladu s čl. 2 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ( 20 ). Členské státy zváží poskytnutí podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti zřízených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ( 21 ) a Fondu pro spravedlivou transformaci zřízeného nařízením (EU) 2021/1056 projektům na svém území v rámci finančních mechanismů vytvořených v rámci inovačního fondu, jako je režim „aukce jako služba.
Inovační fond se vztahuje na odvětví uvedená v přílohách I a III , jakož i na výrobky a procesy nahrazující vysokouhlíkové výrobky vyráběné nebo používané v odvětvích uvedených v příloze I, včetně inovativních technologií pro obnovitelnou energii a ukládání energie a environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku (CCU), které významně přispívá ke zmírnění změny klimatu, zejména pokud jde o nevyhnutelné emise z procesů, a napomáhá stimulovat výstavbu a provoz projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachycování, přepravu a geologické ukládání CO2 (CCS), zejména pokud jde o nevyhnutelné emise z procesů, a přímé zachycování CO2 z atmosféry prostřednictvím bezpečného, udržitelného a trvalého ukládání (DACS), způsobem vyváženým z hlediska zeměpisného rozmístění. Z Inovačního fondu lze rovněž podporovat průlomové inovativní technologie a infrastrukturu, včetně výroby paliv s nízkými a nulovými emisemi uhlíku, pro dekarbonizaci odvětví námořní, letecké, železniční a silniční dopravy, a to i pokud jde o hromadnou dopravu, jako je veřejná doprava a autokarová doprava.
V případě odvětví letecké dopravy lze z fondu rovněž podporovat elektrifikaci a opatření ke snížení celkových dopadů tohoto odvětví na klima.
Komise věnuje zvláštní pozornost projektům v odvětvích, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2023/956, které jsou určeny na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií, CCU, CCS, obnovitelné energie a skladování energie způsobem, který přispívá ke zmírňování změny klimatu, s cílem zajistit, aby byl v období let 2021 až 2030 projektům v těchto odvětvích přidělen významný podíl ekvivalentu povolenek uvedených v odstavci 1a ve čtvrtém pododstavci tohoto článku ve finanční hodnotě. Kromě toho může Komise do roku 2027 vyhlásit výzvy k podávání návrhů zaměřené na odvětví, na něž se vztahuje uvedené nařízení.
Komise rovněž věnuje zvláštní pozornost projektům, které přispívají k dekarbonizaci námořního odvětví, a témata věnovaná tomuto účelu případně zahrne do výzev k podávání návrhů v rámci Inovačního fondu, včetně elektrifikace námořní dopravy a řešení jejího celkového dopadu na klima, včetně emisí černého uhlíku. Tyto výzvy k předkládání návrhů rovněž zohlední v kritériích pro výběr projektů, zejména to, jak mohou projekty a investice posílit ochranu biologické rozmanitosti, omezit hluk a snížit znečištění vody.
Inovační fond může v souladu s odstavcem 8a podporovat projekty prostřednictvím soutěžních nabídkových mechanismů, jako jsou rozdílové smlouvy, rozdílové smlouvy o uhlíku nebo smlouvy s pevně stanovenou prémií, aby podpořil dekarbonizační technologie, pro něž cena uhlíku nemusí představovat dostatečnou pobídku.
Komise usiluje o součinnost mezi Inovačním fondem a programem Horizont Evropa, zejména ve vztahu k evropským partnerstvím, a případně usiluje o součinnost mezi Inovačním fondem a dalšími programy Unie.
Způsobilé jsou projekty na území všech členských států, a to i projekty malého a středního rozsahu, a v případě činností v oblasti námořní dopravy projekty s jasnou přidanou hodnotou pro Unii. Technologie, které dostávají podporu, musí být inovativní a dosud nesmí být v podobném měřítku bez podpory komerčně životaschopné, ale musí představovat průlomová řešení nebo být dostatečně vyspělé na to, aby byly připraveny na využití před uvedením na trh.
Komise zajistí, aby povolenky určené pro Inovační fond byly draženy v souladu se zásadami a postupy uvedenými v čl. 10 odst. 4 této směrnice. Výnosy z dražeb představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 22 ). Rozpočtové závazky na opatření, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období.
Komise poskytne na požádání technickou pomoc členským státům s nízkou účinnou účastí na projektech v rámci Inovačního fondu, aby tyto žádající členské státy mohly navýšit svou kapacitu, pokud jde o podporu úsilí navrhovatelů projektů na jejich území při předkládání žádostí o financování z Inovačního fondu, s cílem zlepšit účinné zeměpisné rozložení účasti na Inovačním fondu a zvýšit celkovou kvalitu předložených projektů. Komise usiluje o účinné zeměpisné pokrytí, které bude založeno na kvalitě, pokud jde o financování z Inovačního fondu v celé Unii a zajistí komplexní sledování pokroku a vhodná následná opatření v tomto ohledu.
Po uzávěrce výzvy k podávání návrhů informuje Komise se souhlasem žadatelů členské státy o žádostech o financování projektů na jejich území a poskytne jim o těchto žádostech podrobné informace, aby členským státům usnadnila koordinaci podpory projektů. Kromě toho Komise před udělením podpory informuje členské státy o seznamu předběžně vybraných projektů.
Projekty se vybírají v transparentním výběrovém řízení, technologicky neutrálním způsobem v souladu s cíli Inovačního fondu, jak jsou stanoveny v prvním pododstavci tohoto odstavce, a na základě objektivních a transparentních kritérií, přičemž se zohlední, do jaké míry projekty významně přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky a zároveň přispívají k dosažení cílů nulového znečištění a oběhového hospodářství v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce a v jakém rozsahu projekty přispívají k dosažení snížení emisí výrazně pod úroveň referenčních hodnot uvedených v odstavci 2. Projekty musí mít potenciál pro široké uplatnění nebo pro významné snížení nákladů na přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství v dotčených odvětvích. Přednost mají inovativní technologie a postupy, které řeší vícenásobné dopady na životní prostředí. Projekty zahrnující CCU musí přinášet čisté snížení emisí a zajišťovat omezení emisí CO2 nebo jeho trvalé uložení. V případě grantů poskytovaných prostřednictvím výzev k podávání návrhů může být podporováno až 60 % příslušných nákladů projektů, z čehož až 40 % nemusí záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů za předpokladu, že je s přihlédnutím k použité technologii dosaženo předem stanovených milníků. V případě podpory poskytované prostřednictvím soutěžních nabídkových řízení a v případě podpory ve formě technické pomoci lze podpořit až 100 % příslušných nákladů na projekty. V kritériích používaných pro výběr projektů se zohlední potenciál pro snížení emisí ve více odvětvích, který nabízejí kombinované projekty, a to i v blízkých oblastech.
Projekty financované z Inovačního fondu musí sdílet znalosti s dalšími příslušnými projekty, jakož i s výzkumnými pracovníky z Unie, kteří mají oprávněný zájem. Podmínky sdílení znalostí stanoví Komise ve výzvách k podávání návrhů.
Výzvy k podávání návrhů musí být otevřené a transparentní. Při přípravě výzev k podávání návrhů Komise usiluje o zajištění toho, aby byla řádně pokryta všechna odvětví. Komise přijme opatření, kterými zajistí, aby se o výzvách dozvědělo co nejvíce subjektů, zejména malé a střední podniky.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato směrnice, pokud jde o pravidla fungování Inovačního fondu, včetně postupu a kritérií výběru, a pokud jde o způsobilé sektory a technologické požadavky na různé druhy podpory.
Žádnému projektu se na základě tohoto odstavce neudělí podpora vyšší než 15 % celkového množství povolenek přidělených k tomuto účelu. Tyto povolenky se zohlední v rámci odstavce 7.
Do 31. prosince 2023 a poté každý rok předloží Komise Výboru pro změnu klimatu uvedenému v čl. 22a odst. 1 této směrnice zprávu o provádění Inovačního fondu, v níž analyzuje projekty, kterým bylo poskytnuto financování, za každé odvětví a každý členský stát a očekávaný příspěvek těchto projektů k dosažení cíle klimatické neutrality v Unii, který je stanoven v nařízení (EU) 2021/1119. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní ji.
Na základě kvalitativního a kvantitativního posouzení finančních rizik vyplývajících z provádění rozdílových smluv a rozdílových smluv o uhlíku, které provede Komise po ukončení prvních dvou kol soutěžního nabídkového mechanismu a poté pokaždé, když je to v souladu se zásadou obezřetnosti nezbytné, tak aby aktiva a zisky nebyly nadhodnocovány a závazky a ztráty nebyly podhodnocovány, může Komise v souladu se zmocněním uvedeným v osmém pododstavci rozhodnout, že převezme pouze část finanční odpovědnosti související s rozdílovými smlouvami a rozdílovými smlouvami o uhlíku způsobem uvedeným v prvním pododstavci a zbývající část pokryje jiným způsobem. Komise usiluje o omezení používání jiných prostředků krytí.
Pokud posouzení vede k závěru, že k plnému využití potenciálu rozdílových smluv a rozdílových smluv o uhlíku jsou zapotřebí jiné prostředky krytí, usiluje Komise o jejich vyváženou kombinaci. Odchylně od čl. 210 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 určí Komise rozsah použití jiných prostředků krytí v souladu s aktem v přenesené pravomoci stanoveným v osmém pododstavci tohoto odstavce.
Zbývající finanční odpovědnost je dostatečně kryta s ohledem na zásady hlavy X nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a je-li to nezbytné, je přizpůsobena zvláštnostem rozdílových smluv a rozdílových smluv o uhlíku, a to odchylně od čl. 209 odst. 2 písm. d) a h), čl. 210 odst. 1, čl. 211 odst. 1, 2, 4 a 6, článků 212, 213 a 214, čl. 218 odst. 1 a čl. 219 odst. 3 a 6 uvedeného nařízení. V příslušných případech se v aktu v přenesené pravomoci stanoveném v osmém pododstavci tohoto odstavce stanoví jiné způsoby krytí, míra tvorby rezerv a nezbytné odchylky.
Komise na tvorbu rezerv v souvislosti rozdílovými smlouvami a rozdílovými smlouvami o uhlíku nepoužije více než 30 % výnosů z dražeb povolenek přidělených Inovačnímu fondu podle odstavce 8.
Míra tvorby rezerv nesmí být nižší než 50 % celkové finanční odpovědnosti nesené z rozpočtu Unie za rozdílové smlouvy a rozdílové smlouvy o uhlíku. Při stanovení míry tvorby rezerv zohlední Komise prvky, které mohou snížit finanční rizika pro rozpočet Unie nad rámec prostředků dostupných v Inovačním fondu, jako jsou případné dobrovolné sdílení odpovědnosti s členskými státy nebo případný mechanismus zajištění ze soukromého sektoru. Komise přezkoumá míru tvorby rezerv alespoň každé tři roky ode dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci, který ji poprvé stanoví.
S cílem zabránit spekulativním žádostem může být přístup k soutěžnímu nabídkovému řízení podmíněn tím, že žadatelé zaplatí jistotu, která v případě neplnění smlouvy propadne. Takto propadlá jistota se použije pro Inovační fond jako vnější účelově vázaný příjem podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Každý příspěvek, který příjemce zaplatí orgánu udělujícímu povolení v souladu s podmínkami rozdílových smluv nebo rozdílových smluv o uhlíku, kde je referenční cena vyšší než realizační cena („prostředky získané z dřívějších operací“), se použije pro Inovační fond jako vnější účelově vázaný příjem podle čl. 21 odst. 5 uvedeného nařízení.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 této směrnice akty v přenesené pravomoci, kterými doplní tuto směrnici, aby bylo možné stanovit a upřesnit případné další způsoby krytí a případně také míru tvorby rezerv a nezbytné dodatečné odchylky od hlavy X nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, jak je stanoveno ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce, a dále stanoví pravidla pro fungování soutěžních nabídkových mechanismů, zejména ve vztahu k uhrazeným jistotám a prostředkům získaným z dřívějších operací.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými změní pátý pododstavec tohoto odstavce tím, že zvýší limit 30 % uvedený ve zmíněném pododstavci o nejvýše 20 procentních bodů, je-li to nezbytné pro reakci na poptávku po rozdílových smlouvách a rozdílových smlouvách o uhlíku, s přihlédnutím ke zkušenostem z prvních kol soutěžních nabídkových mechanismů a s ohledem na potřebu nalézt mezi granty a těmito smlouvami vhodnou rovnováhu, pokud jde o podporu z Inovačního fondu.
Finanční podpora z Inovačního fondu musí být přiměřená cílům politiky stanoveným v tomto článku a nesmí vést k nepřiměřeným narušením vnitřního trhu. Za tímto účelem se podpora poskytuje pouze na pokrytí dodatečných nákladů nebo investičních rizik, které by investoři nemohli nést za běžných tržních podmínek.
▼M9 —————
▼M9 —————
Článek 10b
Přechodná opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví svysokou energetickou náročností v případě úniku uhlíku
Odvětví a pododvětví, u nichž je součin intenzity jejich obchodu se třetími zeměmi a intenzity jejich emisí vyšší než 0,15, mohou být zahrnuta do skupiny uvedené v odstavci 1 s využitím údajů za roky 2014 až 2016 na základě kvalitativního posouzení a těchto kritérií:
rozsah, v jakém mohou jednotlivá zařízení v dotčeném odvětví nebo pododvětví snížit úrovně emisí nebo spotřebu elektřiny;
současné i předpokládané vlastnosti trhu, případně včetně společné referenční ceny;
ziskové marže jako potenciální ukazatel rozhodnutí o dlouhodobých investicích nebo o přemístění, se zohledněním změn výrobních nákladů souvisejících se snižováním emisí.
V průběhu tří měsíců od zveřejnění podle prvního pododstavce mohou odvětví a pododvětví uvedená ve zmíněném pododstavci požádat Komisi buď o kvalitativní posouzení ohrožení únikem uhlíku na úrovni čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4), nebo o posouzení na základě klasifikace zboží používané pro statistické účely v odvětví průmyslové produkce v Unii na úrovni osmimístného číselného kódu (PRODCOM). K tomuto účelu odvětví a pododvětví předloží spolu s žádostí řádně odůvodněné, úplné a nezávisle ověřené údaje, které Komisi umožní provést posouzení.
Pokud si určité odvětví nebo pododvětví zvolí, že bude posuzováno na úrovni čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4), může být zahrnuto do skupiny uvedené v odstavci 1 na základě kritérií podle odst. 2 písm. a), b) a c). Pokud si určité odvětví nebo pododvětví zvolí, že bude posuzováno na úrovni osmimístného číselného kódu (PRODCOM), zahrne se do skupiny uvedené v odstavci 1, jestliže na této úrovni bude překročena prahová hodnota 0,2 uvedená v odstavci 1.
Odvětví a pododvětví, pro něž se množství přidělených bezplatných povolenek vypočítává na základě hodnot referenčních úrovní uvedených v čl. 10a odst. 2 čtvrtém pododstavci, mohou rovněž požádat o to, aby byla posuzována v souladu se třetím pododstavcem tohoto odstavce.
Odchylně od odstavců 1 a 2 může členský stát do 30. června 2018 požádat, aby určité odvětví nebo pododvětví uvedené v příloze rozhodnutí Komise 2014/746/EU ( 24 ), pokud jde o klasifikace na úrovni šestimístného nebo osmimístného číselného kódu (PRODCOM), bylo považováno za zahrnuté do skupiny uvedené v odstavci 1. Každá taková žádost je zvažována pouze tehdy, pokud dožadující členský stát prokáže, že uplatnění této odchylky je odůvodněno na základě řádně doložených, úplných, ověřených a auditovaných údajů za pět posledních let poskytnutých dotčeným odvětvím nebo pododvětvím, a pokud do své žádosti zahrne veškeré příslušné informace. Na základě těchto údajů se dotčené odvětví nebo pododvětví zařadí podle těch klasifikací, u nichž se v rámci heterogenního čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4) prokáže, že mají podstatně vyšší intenzitu obchodu a emisí na úrovni šestimístného nebo osmimístného číselného kódu (PRODCOM), která překračuje prahovou hodnotu stanovenou v odstavci 1.
V členském státě, jehož průměrný podíl emisí z dálkového vytápění v celé Unii vydělený jeho podílem na celkovém HDP je v období let 2014 až 2018 vyšší než pět, se v případě dálkového vytápění na období let 2026 až 2030 přidělí další bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného podle článku 10a za předpokladu, že je objem investic odpovídající hodnotě těchto získaných dalších bezplatných povolenek investován do výrazného snížení emisí do roku 2030 v souladu s plány klimatické neutrality uvedenými ve třetím pododstavci tohoto odstavce a že se dosažení cílů a milníků uvedených v písmeni b) uvedeného pododstavce potvrdí ověřením provedeným v souladu se čtvrtým pododstavcem tohoto odstavce.
Do 1. května 2024 vypracují provozovatelé dálkového vytápění plán klimatické neutrality pro zařízení, pro něž žádají o dodatečné přidělení bezplatných povolenek v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce. Tento plán musí být v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a musí obsahovat:
opatření a investice k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 na úrovni zařízení nebo společnosti, mezi něž nezahrnou použití kompenzace za emise CO2
průběžné cíle a milníky pro měření pokroku dosaženého na cestě ke klimatické neutralitě, jak je uvedeno v písmenu a) tohoto pododstavce, do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku;
odhad dopadu každého z opatření a investic uvedených v písmenu a) tohoto pododstavce, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů.
Dosažení cílů a milníků uvedených ve třetím pododstavci písm. b) tohoto odstavce se ověří ve lhůtě do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku v souladu s ověřovacími a akreditačními postupy stanovenými v článku 15. Pokud nebylo ověřeno dosažení průběžných cílů a milníků pro období do konce roku 2025 nebo pro období let 2026 až 2030, nepřidělí se žádné bezplatné povolenky nad rámec toho, co je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Komise přijme prováděcí akty, v nichž upřesní minimální obsah informací, které jsou uvedeny ve třetím pododstavci písm. a), b) a c) tohoto odstavce, a formát plánů klimatické neutrality, které jsou uvedeny v uvedeném pododstavci a v čl. 10a odst. 1 pátém pododstavci. Komise usiluje o součinnost s podobnými plány, jak je stanoveno v právu Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.
Článek 10c
Možnost přechodného přidělování bezplatných povolenek pro modernizací odvětví energetiky
Pro projekty s celkovou částkou investic přesahující 12,5 milionu EUR uspořádá dotčený členský stát za účelem výběru investic, jež budou financovány pomocí bezplatných povolenek, soutěžní nabídkové řízení, které proběhne v období let 2021 až 2030 formou jednoho nebo více kol. Toto soutěžní nabídkové řízení:
splňuje zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení a řádného finančního řízení;
zajistí, aby byly k podávání nabídek způsobilé pouze projekty, které přispívají k diverzifikaci skladby energií a zdrojů dodávek, nezbytné restrukturalizaci, environmentálnímu zlepšení a dovybavení infrastruktury, čistým technologiím, jako jsou technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, nebo k modernizaci odvětví výroby energie, jako je účinné a udržitelné dálkové vytápění, a odvětví přenosu a rozvodu energie;
definuje jasná, objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria výběru pro sestavení pořadí projektů, aby se zajistilo, že budou vybrány pouze projekty, které:
na základě analýzy nákladů a přínosů zajišťují čistý pozitivní zisk z hlediska snížení emisí a, s ohledem na rozsah projektu, dosáhnou předem stanovené významné úrovně snížení emisí CO2;
jsou doplňující, jasně odpovídají potřebám výměny a modernizace a nezpůsobí v důsledku tržních mechanismů zvýšení poptávky po energii;
nabízejí nejlepší výsledky vzhledem k vynaloženým finančním prostředkům; a
nepřispívají k finanční životaschopnosti výroby elektřiny s vysokou intenzitou emisí ani ji nezlepšují, ani nezvyšují závislost na fosilních palivech s vysokou intenzitou emisí.
Odchylně od čl. 10 odst. 1, a aniž by byla dotčena poslední věta odstavce 1 tohoto článku, jestliže je určitá investice vybraná prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení zrušena nebo není dosaženo zamýšlených výsledků, lze vyhrazené povolenky prostřednictvím jednoho dalšího kola soutěžního nabídkového řízení nejdříve jeden rok poté využít k financování jiných investic.
Každý členský stát, který hodlá použít dobrovolné přechodné přidělování bezplatných povolenek k modernizaci odvětví energetiky, zpřístupní do 30. června 2019 podrobný vnitrostátní rámec pro soutěžní nabídkové řízení včetně plánovaného počtu kol podle prvního pododstavce a kritéria výběru k veřejnému připomínkovému řízení.
Nejsou-li investice s hodnotou nižší než 12,5 milionu EUR, jež mají být podporovány bezplatnými povolenkami, vybrány na základě soutěžního nabídkového řízení uvedeného v tomto odstavci, vybere členský stát projekty na základě objektivních a transparentních kritérií. Výsledky tohoto výběrového řízení se zveřejní k veřejnému připomínkovému řízení. Dotčený členský stát na tomto základě do 30. června 2019 vytvoří, zveřejní a předloží Komisi seznam investic. V případě, že se v rámci téhož zařízení provádí více než jedna investice, pro účely zjištění, zda je či není překročena prahová hodnota 12,5 milionu EUR, se tyto investice posuzují jako celek, s výjimkou případů, kdy jsou tyto investice samostatně technicky nebo finančně životaschopné.
Veškeré povolenky, které nebudou podle tohoto článku přiděleny do roku 2020, mohou být přiděleny v období let 2021 až 2030 na investice vybrané prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení uvedeného v odstavci 2, pokud dotčený členský stát do 30. září 2019 neinformuje Komisi o svém záměru nepřidělit některé nebo veškeré tyto povolenky v období let 2021 až 2030 a o množství povolenek, které se namísto toho budou dražit v roce 2020. V případě, že tyto povolenky budou přiděleny v období let 2021 až 2030, odpovídající množství povolenek se vezme v úvahu pro účely uplatnění 60 % omezení stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Článek 10ca
Kratší lhůta pro přechodné přidělování bezplatných povolenek pro modernizaci odvětví energetiky
Odchylně od článku 10c mohou dotčené členské státy zařízením přechodně přidělovat bezplatné povolenky podle tohoto článku pouze na investice uskutečněné do 31. prosince 2024. Veškeré povolenky dostupné dotčeným členským státům v souladu s článkem 10c na období let 2021 až 2030, které nejsou pro tyto investice použity, se v poměru určeném příslušným členským státem:
přičtou k celkovému množství povolenek, které má dotčený členský stát vydražit podle čl. 10 odst. 2; nebo
se použijí na podporu investic v rámci Modernizačního fondu uvedeného v článku 10d v souladu s pravidly pro výnosy z povolenek uvedenými v čl. 10d odst. 4.
Dotčený členský stát do 15. května 2024 oznámí podle článku 10d Komisi, jaké množství povolenek použije v souladu s čl. 10 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) a odchylně od čl. 10d odst. 4 druhé věty.
Článek 10d
Modernizační fond
Podporované investice jsou v souladu s cíli této směrnice, jakož i s cíli sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu a nařízením (EU) 2021/1119 a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě. Přijímající členské státy mohou případně využít zdroje modernizačního fondu k financování investic, které zahrnují přilehlé příhraniční regiony Unie. Z modernizačního fondu se neposkytuje žádná podpora na zařízení na výrobu elektřiny využívající fosilní paliva. Výnosy z povolenek oznamované podle odstavce 4 tohoto článku však mohou být použity na investice do plynných fosilních paliv.
Kromě toho výnosy z povolenek uvedené v čl. 10 odst. 1 třetím pododstavci této směrnice mohou být použity na investice do plynných fosilních paliv za předpokladu, že se příslušná činnost považuje za environmentálně udržitelnou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 25 ) a je řádně odůvodněna zajištěním energetické bezpečnosti a že jsou pro výrobu energie povolenky vydraženy před 31. prosincem 2027 a pro investice zahrnující následné využívání plynu jsou povolenky vydraženy před 31. prosincem 2028.
Alespoň 80 % výnosů z povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 třetím pododstavci a z povolenek, na které se vztahuje oznámení podle odstavce 4 tohoto článku, a nejméně 90 % výnosů z povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 čtvrtém pododstavci se použije na podporu investic do:
výroby a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně obnovitelného vodíku;
vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů;
snížení celkové spotřeby energie prostřednictvím zlepšení energetické účinnosti, a to též v oblasti průmyslu, dopravy, budov, zemědělství a nakládání s odpady;
skladování energie a modernizace energetických soustav včetně řízení poptávky, sítí dálkového vytápění, sítí pro distribuci elektřiny a rozšíření propojení mezi členskými státy a infrastruktury pro mobilitu s nulovými emisemi;
podpory domácností s nižšími příjmy, a to též ve venkovských a odlehlých oblastech, s cílem řešit energetickou chudobu a modernizovat jejich systémy vytápění;
spravedlivé transformace v regionech závislých na uhlíku v přijímajících členských státech konkrétně na podporu přemístění pracovníků na nová pracovní místa, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, iniciativy v oblasti hledání zaměstnání a nově zakládaných podniků, a to v dialogu s občanskou společností a sociálními partnery, způsobem, který je v souladu s příslušnými opatřeními, která členské státy případně zahrnuly do svých plánů spravedlivé územní transformace podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce písm. k) nařízení (EU) 2021/1056, a jako příspěvek k těmto opatřením.
Investiční výbor funguje transparentně. Složení investičního výboru, životopisy a prohlášení o zájmech jeho členů jsou zpřístupněny veřejnosti a v případě potřeby aktualizovány.
V případech, kdy investice do modernizace energetických soustav, u níž je navrženo financování z modernizačního fondu, nespadá do oblastí uvedených v odstavci 2, posoudí investiční výbor technickou a finanční proveditelnost dané investice, včetně snížení emisí, kterého dosáhne, a vydá doporučení o financování dané investice z modernizačního fondu. Investiční výbor zajistí, aby veškeré investice týkající se dálkového vytápění dosahovaly podstatného zlepšení v oblasti energetické účinnosti a snižování emisí. Uvedené doporučení může zahrnovat návrhy týkající se vhodných nástrojů financování. Prostředky z modernizačního fondu lze podpořit až 70 % příslušných nákladů investice, která nespadá do oblastí uvedených v odstavci 2, za předpokladu, že zbývající náklady jsou financovány soukromoprávními subjekty.
Pokud zástupce EIB financování určité investice nepodpoří, doporučení je přijato, pouze pokud v jeho prospěch hlasuje dvoutřetinová většina všech členů. V tomto případě není oprávněn hlasovat ani zástupce členského státu, v němž má být investice realizována, ani zástupce EIB. Tento pododstavec se nevztahuje na projekty malého rozsahu financované prostřednictvím půjček od národní podpůrné banky nebo prostřednictvím grantů přispívajících k provádění vnitrostátního programu, který slouží konkrétním cílům, jež jsou v souladu s cíli modernizačního fondu, za předpokladu, že v daném programu není použito více než 10 % podílu členského státu stanoveného v příloze IIb.
Přijímající členské státy podávají každoročně Komisi zprávu o investicích financovaných modernizačním fondem. Tato zpráva se zveřejní a obsahuje:
informace o financovaných investicích podle přijímajícího členského státu;
posouzení přidané hodnoty dosažené investicí z hlediska energetické účinnosti nebo modernizace energetické soustavy.
Investiční výbor zajistí, aby byla výroční zpráva zveřejněna. Komise poskytne výroční zprávu Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 10e
Nástroj pro oživení a odolnost
Článek 10f
Zásada „významně nepoškozovat“
Od 1. ledna 2025 použijí přijímající členské státy a Komise výnosy z dražeb povolenek, které jsou podle čl. 10a odst. 8 této směrnice určené pro Inovační fond, a povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 třetím a čtvrtém pododstavci této směrnice, a to v souladu s kritérii „významně nepoškozovat“, které jsou stanoveny v článku 17 nařízení (EU) 2020/852, pokud tyto výnosy použijí na hospodářskou činnost, pro niž byla stanovena technická screeningová kritéria, podle nichž se určí, zda hospodářská činnost významně poškozuje jeden nebo více příslušných environmentálních cílů podle čl. 10 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení.
Článek 11
Vnitrostátní prováděcí opatření
Seznam zařízení, na která se tato směrnice bude vztahovat po dobu pěti let počínaje dnem 1. ledna 2021, se předloží do 30. září 2019 a seznamy pro následující pětiletá období se poté předkládají každých pět let. Každý seznam obsahuje informace o výrobní činnosti, tocích tepla a plynů, výrobě elektřiny a produkci emisí na úrovni dílčích zařízení za pět kalendářních let předcházejících jeho předložení. Bezplatné povolenky se vydávají pouze zařízením, v souvislosti s nimiž jsou tyto informace poskytnuty.
KAPITOLA IV
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE LETECTVÍ, NÁMOŘNÍ DOPRAVY A STACIONÁRNÍCH ZAŘÍZENÍ
Článek 11a
Používání CER a ERU z projektových činností v ►M9 EU ETS ◄ před vstupem mezinárodní dohody o změně klimatu v platnost
S výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku mohou provozovatelé letadel, kteří jsou držiteli osvědčení leteckého provozovatele vydaného členským státem nebo jsou zapsáni v rejstříku v členském státě, včetně jeho nejvzdálenějších regionů a území či jeho závislých území, využívat následující emisní jednotky, aby splnili své povinnosti zrušit emisní jednotky ve vztahu k množství oznámenému podle čl. 12 odst. 6, jak je stanoveno v čl. 12 odst. 9:
kredity schválené stranami účastnícími se mechanismu zřízeného podle čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody;
kredity schválené stranami účastnícími se programů produkujících kredity, které Rada ICAO považuje za způsobilé, jak je uvedeno v prováděcím aktu přijatém podle odstavce 8;
kredity schválené smluvními stranami podle odstavce 5;
kredity vydané v souvislosti s projekty na úrovni Unie podle článku 24a.
Emisní jednotky uvedené v odst. 1 písm. a) a b) lze využít, pokud jsou splněny následující podmínky:
pocházejí ze státu, který je v době využití stranou Pařížské dohody;
pocházejí ze státu, který je uveden v prováděcím aktu přijatém podle čl. 25a odst. 3 jako účastník Programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (dále jen „program CORSIA“) ICAO. Tato podmínka se nevztahuje na emise vyprodukované před rokem 2027 ani na nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, jak je definuje Organizace spojených národů, s výjimkou těch států, jejichž HDP na obyvatele se rovná průměru Unie nebo jej překračuje.
Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví podrobné požadavky na opatření uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce, které mohou zahrnovat požadavky na vykazování a registr, a na seznam států nebo programů, které tato opatření uplatňují. Tato opatření zohlední flexibilitu přiznanou nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.
▼M14 —————
▼M9 —————
Článek 11b
Projektové činnosti
►M9 Unie ◄ a jeho členské státy povolí jen ty projektové činnosti, jejichž všichni účastníci mají ústředí buď v zemi, která uzavřela mezinárodní dohodu týkající se těchto projektů, anebo v zemi, subfederálním nebo regionálním celku, který je propojen s ►M9 EU ETS ◄ podle článku 25.
▼M9 —————
Článek 12
Převod, vyřazení a zrušení povolenek
Členské státy zajistí, aby povolenky mohly být převáděny mezi:
osobami v rámci ►M9 Unie ◄ ;
osobami v rámci ►M9 Unie ◄ a osobami ve třetích zemích, kde jsou tyto povolenky uznávány v souladu s postupem uvedeným v článku 25, bez jiných omezení, než jsou omezení obsažená v této směrnici nebo přijatá na jejím základě.
▼M15 —————
Členské státy, členské státy správy a správní orgány ve vztahu k rejdařské společnosti zajistí, aby do 30. září každého roku:
provozovatel každého zařízení vyřadil počet povolenek rovnající se celkovým emisím daného zařízení v předchozím kalendářním roce ověřeným v souladu s článkem 15;
každý provozovatel letadel vyřadil počet povolenek rovnající se jeho celkovým emisím v předchozím kalendářním roce ověřeným v souladu s článkem 15;
každá rejdařská společnost vyřadila počet povolenek rovnající se jejím celkovým emisím v předchozím kalendářním roce ověřeným v souladu s článkem 3ge.
Členské státy, členské státy správy a správní orgány ve vztahu k rejdařské společnosti zajistí, aby povolenky vyřazené podle prvního pododstavce byly následně zrušeny.
Bude-li oproti ověřeným emisím vyřazeno méně povolenek, namísto dražby podle článku 10 se zruší odpovídající množství povolenek, jakmile bude pro každý rok zjištěn rozdíl mezi ověřenými emisemi a zrušenými povolenkami.
Komise zveřejní seznam ostrovů uvedených v prvním pododstavci a dotčených přístavů a tento seznam aktualizuje.
Komise v souladu s článkem 23 a s cílem doplnit tuto směrnici přijímá akty v přenesené pravomoci týkající se požadavků souvisejících s posuzováním, zda jsou skleníkové plyny trvale chemicky vázány, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce.
V souladu s metodikou stanovenou v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 8 tohoto článku vypočítají členské státy rovněž celkové konečné kompenzační požadavky pro dané období souladu s programem CORSIA a do 30. listopadu roku následujícího po posledním roce relevantního období souladu s programem CORSIA informují o těchto požadavcích provozovatele letadel, kteří splňují podmínky stanovené ve třetím pododstavci tohoto odstavce.
Členské státy informují o úrovni kompenzace provozovatele letadel, kteří splňují všechny následující podmínky:
jsou držiteli osvědčení leteckého provozovatele vydaného členským státem nebo jsou zapsáni v rejstříku v členském státě, včetně jeho nejvzdálenějších regionů a území či jeho závislých území, a
od 1. ledna 2021 produkují roční emise CO2 vyšší než 10 000 tun z používání letadel s maximální schválenou vzletovou hmotností vyšší než 5 700 kg při provádění letů podle přílohy I, s výjimkou letů s odletem a příletem v témž členském státě, včetně jeho nejvzdálenějších regionů.
Pro účely prvního pododstavce tohoto písmene se nezohledňují emise CO2 z následujících typů letů:
letů pro účely státu;
humanitárních letů;
letů souvisejících s poskytováním záchranné lékařské péče;
vojenských letů;
protipožárních letů;
letů předcházejících humanitárnímu, lékařskému nebo protipožárnímu letu nebo následujících po těchto letech, pokud byly uskutečněny stejným letadlem a byly nutné k provedení souvisejících humanitárních, lékařských nebo protipožárních činností nebo k přemístění letadla po těchto činnostech pro jeho další činnost.
Komise přijme prováděcí akty, kterými určí metodiku výpočtu kompenzačních požadavků pro provozovatele letadel uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Tyto prováděcí akty zejména upřesní uplatňování požadavků vyplývajících z příslušných ustanovení této směrnice, zejména článků 3c, 11a, 12 a 25a, a nakolik je to možné s ohledem na příslušná ustanovení této směrnice, požadavků vyplývajících z norem a doporučených postupů pro ochranu životního prostředí pro program CORSIA.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2. První z těchto prováděcích aktů se přijme do 30. června 2024.
Článek 13
Platnost povolenek
Povolenky vydané po 1. lednu 2013 včetně zůstávají v platnosti na dobu neurčitou. Povolenky vydané po 1. lednu 2021 včetně obsahují označení, které uvádí, ve kterém desetiletém období počínaje 1. lednem 2021 byly vydány, a platí pro emise počínaje prvním rokem daného období.
Článek 14
Monitorování a vykazování emisí
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.
►M9 Akt ◄ uvedený v odstavci 1 zohlední nejpřesnější a nejaktuálnější dostupné vědecké důkazy, zejména od IPCC, a může rovněž stanovit požadavky na provozovatele, aby podávali zprávy o emisích souvisejících s výrobou produktů vyráběných v energeticky náročných průmyslových odvětvích, která mohou podléhat mezinárodní hospodářské soutěži. Uvedený ►M9 akt ◄ může rovněž stanovit požadavek nezávislého ověření těchto informací.
K těmto požadavkům může patřit vykazování úrovně emisí z výroby elektřiny, na které se vztahuje ►M9 EU ETS ◄ a které souvisejí s výrobou těchto produktů.
Od 1. ledna 2025 členské státy zajistí, aby každý provozovatel letadel monitoroval dopady jiných látek než CO2 u každého letadla, které provozuje, během každého kalendářního roku, a aby o nich podával zprávu po každém kalendářním roce příslušnému orgánu v souladu s prováděcími akty uvedenými v odstavci 1.
Od roku 2026 předkládá Komise každoročně v rámci zprávy uvedené v čl. 10 odst. 5 zprávu o výsledcích uplatňování systému monitorování, vykazování a ověřování podle prvního pododstavce tohoto odstavce.
Do 31. prosince 2027, na základě výsledků uplatňování rámce pro monitorování, vykazování a ověřování dopadů letectví způsobených dopady jiných látek z letectví než CO2, předloží Komise zprávu a případně, po provedení posouzení dopadů, předloží legislativní návrh na zmírnění těchto dopadů rozšířením oblasti působnosti systému EU ETS i na dopady jiných látek z letectví než CO2.
Nejpozději tři měsíce po lhůtě stanovené pro vykazování emisí zveřejní Komise uživatelsky vstřícným způsobem alespoň následující souhrnné roční údaje o emisích z leteckých činností, jak byly nahlášeny členským státům nebo předány Komisi v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/2066 ( 31 ) a článkem 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603 ( 32 ):
agregace podle dvojice letišť uvnitř EHP:
emise ze všech letů;
celkový počet letů;
celkový počet cestujících;
typy letadel;
agregace podle provozovatele letadel:
údaje o emisích z letů uvnitř EHP, z letů odlétajících z EHP, letů přilétajících do EHP a letů mezi dvěma třetími zeměmi v členění podle dvojic států a údaje o emisích, na které se vztahuje povinnost zrušit způsobilé emisní jednotky programu CORSIA;
výši kompenzačních požadavků vypočtenou podle čl. 12 odst. 8;
částku a druh úvěrů podle článku 11a použitých ke splnění kompenzačních požadavků provozovatele letadel uvedených v bodě ii) tohoto písmene;
množství a druh použitých paliv, která mají nulový emisní faktor podle této směrnice nebo která opravňují provozovatele letadel k získání povolenek podle čl. 3c odst. 6.
U prvního pododstavce písm. a) i b) platí, že za zvláštních okolností, kdy provozovatel letadel působí v rámci velmi omezeného počtu dvojic letišť nebo velmi omezeného počtu dvojic států, na které se vztahují kompenzační požadavky, nebo velmi omezeného počtu dvojic států, na které se nevztahují kompenzační požadavky, může požádat členský stát správy, aby tyto údaje nebyly na úrovni provozovatele letadel zveřejňovány, přičemž musí vysvětlit, proč by zveřejnění těchto údajů mělo poškozovat jeho obchodní zájmy. Na základě této žádosti může členský stát správy požádat Komisi, aby tyto údaje zveřejnila na obecnější agregační úrovni. Komise o této žádosti vydá rozhodnutí.
Článek 15
Ověřování a akreditace
Členské státy zajistí, aby zprávy, které provozovatelé nebo provozovatelé letadel předložili podle čl. 14 odst. 3, byly ověřeny v souladu s kritérii stanovenými v příloze V a veškerými podrobnými ustanoveními přijatými Komisí v souladu s tímto článkem a aby o tom byl příslušný orgán informován.
Členské státy zajistí, aby provozovatel nebo provozovatel letadla, jehož zpráva nebyla do 31. března každého roku se zřetelem na emise předchozího roku posouzena jako uspokojující v souladu s kritérii stanovenými v příloze V veškerými podrobnými ustanoveními přijatými Komisí v souladu s tímto článkem, nemohl provádět další převody povolenek do doby, než bude zpráva uvedeného provozovatele nebo provozovatele letadla posouzena jako uspokojující.
Komise přijímá prováděcí akty týkající se ověřování emisních výkazů na základě zásad uvedených v příloze V a prováděcí akty týkající se akreditace ověřovatelů a dohledu nad nimi. Komise může rovněž přijímat prováděcí akty týkající se ověřování zpráv předkládaných provozovateli letadel podle čl. 14 odst. 3 a žádostí podle článků 3e a 3f, včetně postupů ověřování, které mají používat ověřovatelé. Upřesní podmínky akreditace, odnímání akreditací, vzájemné uznávání akreditací a vzájemné ověřování akreditačních orgánů.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2.
Článek 15a
Zveřejňování informací a služební tajemství
Členské státy a Komise zajistí, aby veškerá rozhodnutí a zprávy týkající se množství povolenek, jejich přidělování a monitorování, vykazování a ověřování emisí byly bezodkladně zveřejněny, a to v systematické podobě zaručující nediskriminační přístup.
Informace, na něž se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě či orgánu, nestanoví-li platné právní či správní předpisy jinak.
Článek 16
Sankce
Jakákoliv žádost členského státu správy podle článku 5 musí obsahovat
důkazy, že provozovatel letadla nesplnil své povinnosti stanovené touto směrnicí;
podrobné informace o donucovacích opatřeních přijatých daným členským státem;
odůvodnění uložení zákazu provozování letecké dopravy na úrovni ►M9 Unie ◄ a
doporučení týkající se oblasti působnosti zákazu provozování letecké dopravy na úrovni ►M9 Unie ◄ a veškeré podmínky, jež by měly být požadovány.
Je-li loď rejdařské společnosti uvedená v prvním pododstavci nalezena v některém z přístavů členského státu, pod jehož vlajkou pluje, může dotčený členský stát poté, co rejdařské společnosti poskytl příležitost předložit připomínky, vydat příkaz k zadržení plavidla, dokud rejdařská společnost nesplní své povinnosti vyřadit povolenky. Informuje o tom Komisi, agenturu EMSA a ostatní členské státy. V důsledku vydání takového příkazu k zadržení plavidla přijme každý členský stát stejná opatření jako v případě příkazu k vyhoštění podle druhé věty prvního pododstavce.
Tímto odstavcem nejsou dotčeny mezinárodní námořní předpisy platné v případě, že jsou lodě v tísni.
Článek 17
Přístup k informacím
Rozhodnutí o přidělování povolenek, informace o projektových činnostech, kterých se členský stát účastní nebo na kterých umožňují účast soukromým nebo veřejným subjektům, a zprávy o emisích, které je třeba předat podle povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a které jsou v držení příslušného orgánu, jsou zpřístupněny veřejnosti v souladu se směrnicí 2003/4/ES.
Článek 18
Příslušný orgán
Členské státy učiní vhodné správní úpravy k provádění této směrnice, včetně jmenování vhodného příslušného orgánu nebo orgánů. Tam, kde je jmenováno více příslušných orgánů než jeden, musí být práce těchto orgánů prováděná v rámci této směrnice koordinována.
Členské státy zejména zajistí koordinaci mezi svým styčným bodem určeným pro schválení projektových činností podle čl. 6 odst. 1 písm. a) Kjótského protokolu a svým vnitrostátním orgánem určeným pro provádění článku 12 Kjótského protokolu, určenými v souladu s následnými rozhodnutími přijatými na základě UNFCCC nebo Kjótského protokolu.
Článek 18a
Členský stát správy
Pokud jde o provozovatele letadel, je členským státem správy
v případě provozovatele letadla s platnou provozní licencí vydanou členským státem v souladu s ustanoveními nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům ( 33 ) členský stát, který uvedenému provozovateli letadla provozní licenci vydal, a
ve všech ostatních případech členský stát s nejvyšším odhadovaným množstvím emisí způsobených leteckým provozem a pocházejících z letů uskutečněných uvedeným provozovatelem letadla v základním roce.
Komise na základě nejlepších dostupných informací
zveřejní do 1. února 2009 seznam provozovatelů letadel, kteří ke dni 1. ledna 2006 nebo po tomto datu vykonávají činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I, a v souladu s odstavcem 1 uvedou u jednotlivých provozovatelů letadel členský stát správy a
aktualizuje počínaje rokem 2024 a nejméně každé dva roky seznam tak, aby obsahoval provozovatele letadel, kteří začali vykonávat činnost v odvětví letectví uvedenou v příloze I po uvedeném datu; pokud provozovatel letadel nevykonával takovou činnost během čtyř po sobě následujících kalendářních let předcházejících aktualizaci seznamu, na seznam se nezařadí.
Článek 18b
Pomoc ze strany Komise, agentury EMSA a dalších příslušných organizací
Článek 19
Registr
Povolenky vydané od 1. ledna 2012 se zaznamenávají v registru ►M9 Unie ◄ za účelem provádění postupů týkajících se správy účtů otevřených v členském státě a přidělování, vyřazování a rušení povolenek na základě ►M9 aktu ◄ Komise uvedeného v odstavci 3.
Každý členský stát musí být schopen vykonávat schválené operace v rámci UNFCCC nebo Kjótského protokolu.
Článek 20
Ústřední správce
Článek 21
Vykazování členskými státy
Článek 21a
Podpora činnosti budování kapacit
V souladu s UNFCCC, Kjótským protokolem a veškerými následnými rozhodnutími přijatými na jejich základě usilují Komise a členské státy o podporu činnosti budování kapacit v rozvojových zemích a v zemích s přechodovým hospodářstvím, aby jim pomohly plně využít JI a CDM takovým způsobem, který podpoří jejich strategie udržitelného rozvoje, a usnadnily závazky subjektů v rozvoji a v provádění projektů JI a CDM.
Článek 22
Změny příloh
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem pozměnit případně přílohy této směrnice s výjimkou příloh I, IIa a IIb s ohledem na zprávy uvedené v článku 21 a na zkušenosti s uplatňováním této směrnice. Přílohy IV a V lze měnit s cílem zlepšit monitorování, vykazování a ověřování emisí.
Článek 22a
Postup projednávání ve výboru
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 23
Výkon přenesené pravomoci
Článek 24
Postupy pro jednostranné zahrnutí dodatečných činností a plynů
Z podnětu Komise nebo na žádost členského státu lze přijmout ►M9 akt ◄ o monitorování emisí a vykazování činností, zařízení a skleníkových plynů, které nejsou uvedené jako kombinace v příloze I, pokud lze monitorování a vykazování provést s dostatečnou přesností.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o doplnění této směrnice za tímto účelem.
Článek 24a
Harmonizovaná pravidla pro projekty, kterými se snižují emise
Kromě zahrnutí uvedeného v článku 24 může Komise přijmout opatření k vydávání povolenek nebo kreditů ve vztahu k projektům, které spravují členské státy a kterými se snižují emise skleníkových plynů, na něž se nevztahuje EU ETS.
Taková opatření musí být v souladu s akty přijatými podle bývalého čl. 11b odst. 7 ve znění před 8. dubnem 2018. Komisi je svěřena pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o stanovení postupu, který se má použít.
Žádná taková opatření nesmějí vést ke dvojímu započtení snížení emisí ani být překážkou provádění jiných opatření politik týkajících se snížení emisí, na která se nevztahuje ►M9 EU ETS ◄ . Opatření se přijmou jen tehdy, pokud zahrnutí není možné v souladu s článkem 24, a v příštím přezkumu ►M9 EU ETS ◄ se posoudí možnost harmonizace pokrytí těchto emisí v celé ►M9 Unii ◄ .
▼M9 —————
Členský stát může odmítnout vydat povolenky nebo kredity ve vztahu k určitým typům projektů, které snižují emise skleníkových plynů na jeho území.
Tyto projekty se uskutečňují na základě souhlasu členského státu, v němž se daný projekt provádí.
Článek 25
Propojení s jinými systémy pro obchodování s emisemi skleníkových plynů
▼M9 —————
Článek 25a
Opatření třetích zemí na snížení dopadu letectví na změnu klimatu
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem pozměnit přílohu I této směrnice za účelem vyloučení letů přilétajících z dotčené třetí země z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I nebo za účelem jakýchkoli dalších změn, jež se týkají činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, s výjimkou změn týkajících se oblasti působnosti, které jsou vyžadovány na základě dohody uzavřené podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. ◄
Jakékoliv další změny této směrnice mohou být Komisí navrženy Evropskému parlamentu a Radě.
V souladu s čl. 300 odst. 1 Smlouvy může Komise rovněž případně předložit Radě doporučení týkající se zahájení jednání s cílem uzavřít dohodu s dotčenou třetí zemí.
Článek 26
Změna směrnice 96/61/ES
V čl. 9 odst. 3 směrnice 96/61/ES se vkládají nové pododstavce, které znějí:
„Pokud jsou emise skleníkových plynů ze zařízení uvedeny v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES ( *1 ) ve vztahu k činnosti prováděné v uvedeném zařízení, povolení neobsahuje mezní hodnoty emisí pro přímé emise uvedeného plynu, ledaže je to nezbytné pro zajištění toho, že se nezpůsobí žádné podstatné místní znečistění životního prostředí.
Členské státy se mohou rozhodnout, že pro činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES nestanoví požadavky týkající se energetické účinnosti s ohledem na spalovací jednotky nebo jiné jednotky emitující oxid uhličitý v místě, kde se zařízení nachází.
Pokud je to nezbytné, příslušné orgány patřičně pozmění povolení.
Tři předchozí pododstavce se neuplatňují na zařízení dočasně vyňatá ze systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství v souladu s článkem 27 směrnice 2003/87/ES.
Článek 27
Vyloučení malých zařízení podléhajících rovnocenným opatřením
Členské státy mohou z ►M9 EU ETS ◄ po konzultaci s provozovatelem vyloučit zařízení, jejichž emise vykázané příslušnému orgánu představují méně než 25 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, a zařízení, kde probíhá spalování a jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 35 MW, s výjimkou emisí z biomasy, a to každý rok během tří let předcházejících oznámení podle písmene a), pokud tato zařízení podléhají opatřením, jimiž se dosáhne rovnocenného příspěvku ke snížení emisí, a pokud příslušný členský stát splní tyto podmínky:
Komisi oznámí každé takové zařízení a uvede příslušná zavedená opatření, na jejichž základě bude u tohoto zařízení dosaženo rovnocenného přínosu ke snížení emisí, a to před předložením nebo nejpozději při předložení seznamu zařízení podle čl. 11 odst. 1 Komisi;
potvrdí, že byla přijata úprava monitorování s cílem zhodnotit, zda kterékoli ze zařízení vypustilo v kterémkoli kalendářním roce 25 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy. Členské státy mohou zařízením, jejichž průměrné roční ověřené emise v období 2008–2010 jsou nižší než 5 000 tun ročně, povolit zjednodušená opatření pro monitorování, vykazování a ověřování v souladu s článkem 14;
potvrdí, že pokud kterékoli zařízení vypustí v kterémkoli kalendářním roce 25 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy, nebo pokud se v souvislosti s tímto zařízením již neuplatňují opatření pro dosažení rovnocenného přínosu ke snížení emisí, zařadí se toto zařízení opět do ►M9 EU ETS ◄ ;
zveřejní informace uvedené v písmenech a), b) a c) k veřejné diskusi.
Vyloučeny mohou být také nemocnice, pokud přijmou rovnocenná opatření.
Pokud po uplynutí tří měsíců ode dne oznámení veřejné diskuse Komise během dalších šesti měsíců nevznese námitky, považuje se vyloučení za schválené.
Po vyřazení povolenek vztahujících se k období, během něhož zařízení patří do ►M9 EU ETS ◄ , se zařízení vyloučí a členský stát mu nevydá žádné další bezplatné povolenky podle článku 10a.
V případě, že je zařízení opět zařazeno do ►M9 EU ETS ◄ podle odst. 1 písm. c), udělují se veškeré povolenky vydané podle článku 10a od roku, kdy dané zařízení do systému opět vstoupí. Povolenky vydané těmto zařízením se odečtou od množství povolenek, které mají podle čl. 10 odst. 2 vydražit členské státy, v nichž se dané zařízení nachází.
Každé takové zařízení zůstává v EU ETS po zbytek období uvedeného v čl. 11 odst. 1, během kterého bylo do systému opět zařazeno.
Článek 27a
Nepovinné vyřazení zařízení produkujících méně než 2 500 tun emisí
Členské státy mohou z EU ETS vyloučit zařízení, jejichž emise vykázané příslušnému orgánu dotčeného členského státu představují méně než 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, vyjma emisí z biomasy, a to každý rok během tří let předcházejících oznámení podle písmene a), za předpokladu, že dotčený členský stát:
oznámí Komisi každé takové zařízení, a to před předložením seznamu zařízení podle čl. 11 odst. 1 nebo nejpozději při jeho předložení Komisi;
potvrdí, že byla přijata zjednodušená opatření pro monitorování s cílem zhodnotit, zda kterékoli ze zařízení vypustilo v kterémkoli kalendářním roce 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, vyjma emisí z biomasy;
potvrdí, že pokud kterékoli zařízení vypustí v kterémkoli kalendářním roce 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, vyjma emisí z biomasy, bude toto zařízení opět zařazeno do EU ETS; a
zpřístupní veřejnosti informace uvedené v písmenech a), b) a c).
Článek 28
Úpravy použitelné po schválení mezinárodní dohody o změně klimatu ►M9 Unií ◄
Do tří měsíců poté, co ►M9 Unie ◄ podepíše mezinárodní dohodu o změně klimatu, která do roku 2020 povede k závaznému snížení emisí skleníkových plynů o více než 20 % ve srovnání s úrovní roku 1990, jak je stanoveno v závazku 30 % snížení emisí schváleném Evropskou radou v březnu 2007, předloží Komise zprávu, která zhodnotí zejména tyto otázky:
povahu opatření dohodnutých na mezinárodních jednáních a povahu závazků v oblasti snížení emisí přijatých dalšími rozvinutými zeměmi, pokud jsou srovnatelné se závazky ►M9 Unie ◄ , a závazků hospodářsky vyspělejších rozvojových zemí přiměřeně přispívat úměrně své odpovědnosti a schopnostem;
důsledky mezinárodní dohody o změně klimatu, a tedy i možnosti, které jsou zapotřebí na úrovni ►M9 Unie ◄ , aby bylo možné vyváženým, transparentním a spravedlivým způsobem pokročit k ambicióznějšímu cíli 30 % snížení, přičemž je třeba vzít v úvahu práci vykonanou v rámci prvního kontrolního období Kjótského protokolu;
konkurenceschopnost průmyslové výroby v ►M9 Unii ◄ s ohledem na rizika úniku uhlíku;
dopady mezinárodní dohody o změně klimatu na ostatní hospodářská odvětví ►M9 Unie ◄ ;
dopady na odvětví zemědělství ►M9 Unie ◄ , včetně rizik úniku uhlíku;
vhodné způsoby pro začlenění emisí a jejich snižování v souvislosti s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím v ►M9 Unie ◄ ;
zalesňování, obnovu zalesnění, zamezení odlesňování a poškozování lesů ve třetích zemích v případě zavedení mezinárodně uznávaného systému zaměřeného na tuto oblast;
Na základě zprávy uvedené v odstavci 1 Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu této směrnice podle odstavce 1, přičemž pozměňující směrnice by měla vstoupit v platnost poté, co ►M9 Unie ◄ schválí mezinárodní dohodu o změně klimatu, a měla by vycházet ze závazků v oblasti snížení emisí, které mají být splněny podle uvedené dohody.
Návrh vychází ze zásad transparentnosti, hospodářské účinnosti, nákladové efektivity a spravedlivého rozdělení úsilí mezi členské státy v duchu solidarity.
Článek 28a
Odchylky platné před povinným provedením celosvětového tržního opatření ICAO
Odchylně od čl. 12 odst. 3, čl. 14 odst. 3 a článku 16 členské státy považují požadavky stanovené v uvedených ustanoveních za splněné a nepřijímají žádná opatření vůči provozovatelům letadel, pokud jde o:
veškeré emise z letů na letiště a z letišť nacházejících se ve státech mimo EHP, s výjimkou letů na letiště nacházející se ve Spojeném království nebo ve Švýcarsku, za každý kalendářní rok od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2026, s výhradou přezkumu uvedeného v článku 28b;
veškeré emise z letů mezi letištěm, které se nachází se v některém z nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, a letištěm nacházejícím se v jiném regionu EHP za každý kalendářní rok od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2023, s výhradou přezkumu uvedeného v článku 28b.
Pro účely článků 11a, 12 a 14 se ověřené emise z jiných letů, než jsou lety uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, považují za ověřené emise provozovatele letadel.
Článek 28b
Zprávy a přezkum Komise týkající se provádění celosvětového tržního opatření ICAO
Komise do 1. ledna 2027 a poté každé tři roky podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v jednáních ICAO za účelem provedení celosvětového tržního opatření, které se má na emise uplatňovat od roku 2021, zejména pokud jde o:
relevantní nástroje ICAO, včetně norem a doporučených postupů, jakož i pokrok v provádění všech prvků souboru opatření ICAO za účelem dosažení dlouhodobého globálního aspiračního cíle přijatého na 41. shromáždění ICAO;
doporučení schválená Radou ICAO ve vztahu k celosvětovému tržnímu opatření, včetně případných změn výchozích hodnot;
zřízení celosvětového registru;
opatření přijatá třetími zeměmi na vnitrostátní úrovni s cílem provést celosvětové tržní opatření, které by se mělo na emise uplatňovat od roku 2021;
míru účasti třetích zemí na kompenzaci v rámci programu CORSIA, a to i s ohledem na to, jak jejich výhrady jejich účast ovlivňují, a
další relevantní mezinárodní vývoj a použitelné nástroje, jakož i pokrok při snižování celkových dopadů letectví na změnu klimatu.
Komise v souladu s globálním hodnocením Pařížské dohody podává též zprávy o úsilí při plnění dlouhodobého globálního aspiračního cíle odvětví letectví v rámci snižování emisí, totiž cíle snížit do roku 2050 emise CO2 z letectví na čistou nulu, což je posuzováno na základě kritérií uvedených v prvním pododstavci písm. a) až f).
S cílem zajistit ekologickou vyváženost a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu se případně ke zprávě Komise uvedené v odstavci 2 připojí legislativní návrh na změny této směrnice v souladu s teplotním cílem Pařížské dohody, se závazkem Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v celém hospodářství a s cílem dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality. Návrh připojený ke zprávě v případě potřeby zahrne uplatnění systému EU ETS na lety odlétající z letišť nacházejících se ve státech EHP na letiště nacházející se mimo EHP od ledna 2027 a vyloučí lety přilétající z letišť nacházejících se mimo EHP, pokud ze zprávy uvedené v odstavci 2 vyplyne, že:
shromáždění ICAO do 31. prosince 2025 program CORSIA neposílilo natolik, aby bylo možno dosáhnout jeho dlouhodobého globálního aspiračního cíle v zájmu splnění cílů Pařížské dohody, nebo
státy uvedené v prováděcím aktu přijatém podle čl. 25a odst. 3 produkují podle nejnovějších dostupných údajů méně než 70 % emisí z mezinárodního letectví.
Návrh rovněž v případě potřeby umožní provozovatelům letadel odečíst veškeré vzniklé náklady z kompenzace v rámci programu CORSIA na těchto trasách, aby se zabránilo dvojímu zpoplatnění. Nebudou-li platit podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto odstavce, bude v případě potřeby navrženo změnit směrnici tak, aby se systém EU ETS nadále uplatňoval pouze na lety v rámci EHP, na lety do Švýcarska a Spojeného království a na lety do států, které nejsou uvedeny v prováděcím aktu přijatém podle čl. 25a odst. 3.
Článek 28c
Ustanovení pro monitorování, vykazování a ověřování za účelem provádění celosvětového tržního opatření
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o náležité monitorování, vykazování a ověřování emisí pro účely provádění celosvětového tržního opatření ICAO na všech trasách, na něž se vztahuje. Tyto akty v přenesené pravomoci musí být založeny na příslušných nástrojích přijatých organizací ICAO, nesmí způsobit žádné narušení hospodářské soutěže, musí být v souladu se zásadami obsaženými v aktech uvedených v čl. 14 odst. 1 a musí zajišťovat, aby byly předkládané zprávy o emisích ověřeny v souladu se zásadami a kritérii ověřování stanovenými v článku 15.
Článek 29
Zpráva pro zajištění lepšího fungování trhu s uhlíkem
Pokud pravidelné zprávy o trhu s uhlíkem podle čl. 10 odst. 5 a 6 obsahují důkazy o tom, že řádné fungování trhu s uhlíkem je narušeno, předloží o tom Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě do tří měsíců. Ke zprávě mohou být případně připojeny legislativní návrhy, jejichž cílem je zvýšit transparentnost a integritu trhu s uhlíkem, včetně souvisejících trhů s deriváty, a které obsahují nápravná opatření, která mají zlepšit fungování trhu s uhlíkem a zajistit účinnější prevenci a odhalování zneužívání trhu.
Článek 29a
Opatření pro případ nadměrného kolísání cen
Cenou povolenek uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce je u povolenek, na něž se vztahují kapitoly II a III, cena dražeb pořádaných v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 4.
Referenčním obdobím předchozích dvou let uvedeným v prvním pododstavci je dvouleté období, které končí před prvním měsícem období šesti kalendářních měsíců uvedeného ve zmíněném pododstavci.
Pokud je splněna podmínka uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce a odstavec 2 se nepoužije, zveřejní Komise za tímto účelem oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, v němž uvede datum, kdy byla podmínka splněna.
Během prvních tří pracovních dnů každého měsíce zveřejní Komise průměrnou cenu povolenek za předchozích šest kalendářních měsíců a průměrnou cenu povolenek za předchozí dvouleté referenční období. Není-li splněna podmínka uvedená v prvním pododstavci, zveřejní Komise rovněž úroveň, které by měla průměrná cena povolenek v následujícím měsíci dosáhnout, aby byla podmínka stanovená v uvedeném pododstavci splněna.
Článek 30
Přezkum s ohledem na provádění Pařížské dohody a na rozvoj trhů s uhlíkem v jiných velkých ekonomikách
Ve zprávě posoudí, zda je třeba přijmout dodatečná opatření, včetně legislativních opatření, s cílem řešit rizika úniku uhlíku. V případě potřeby k ní připojí legislativní návrh.
Do 31. července 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o následujících bodech, případně doplněnou o legislativní návrh a posouzení dopadů:
jak by mohly být započteny negativní emise skleníkových plynů, které jsou odstraněny z atmosféry a bezpečně a trvale uloženy, a jak by tyto negativní emise mohly být potenciálně zahrnuty do obchodování s emisemi, případně včetně jasného rozsahu a přísných kritérií pro toto pokrytí a záruk, které zajistí, aby takové odstraňování emisí nekompenzovalo nezbytné snížení emisí v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119;
zda by bylo proveditelné od roku 2031 snížit prahové hodnoty celkového jmenovitého tepelného příkonu, který je stanoven na 20 MW, pro činnosti uvedené v příloze I;
zda jsou účinně započítány všechny emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje tato směrnice, a zda je účinně zamezeno dvojímu započtení; zejména posoudí započítávání emisí skleníkových plynů, které se považují za zachycené a využité ve výrobku jiným způsobem, než který je uveden v čl. 12 odst. 3b.
Ve zprávě uvedené v prvním pododstavci Komise rovněž posoudí možnost zahrnout do systému EU ETS další procesy nakládání s odpady, zejména skládky, které v Unii produkují emise methanu a oxidu dusného. Komise může k této zprávě případně rovněž připojit legislativní návrh na začlenění těchto dalších procesů nakládání s odpady do systému EU ETS.
V roce 2026 zahrne Komise do zprávy stanovené v čl. 10 odst. 5 tato hodnocení:
hodnocení dopadů letů kratších než 1 000 km na životní prostředí a klima a posouzení možností, jak tyto dopady omezit, včetně analýzy dostupných alternativních způsobů veřejné dopravy a většího využívání udržitelných leteckých paliv;
hodnocení dopadů, které mají na životní prostředí a klima lety zajišťované provozovateli, jimž byla udělena výjimka podle písmene h) nebo k) záznamu „Letectví“ ve sloupci „Činnosti“ v tabulce v příloze I, a posouzení možností, jak tyto dopady omezit;
hodnocení sociálních dopadů této směrnice v odvětví letectví, včetně dopadů na jeho náklady na pracovní sílu a na leteckou dopravu, a
hodnocení letecké konektivity ostrovů a odlehlých území, včetně posouzení konkurenceschopnosti a úniku uhlíku, jakož i dopadů na životní prostředí a klima.
Zpráva uvedená v čl. 10 odst. 5 se ve vhodných případech rovněž zohlední pro budoucí revizi této směrnice.
KAPITOLA IVa
SYSTÉM OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI V ODVĚTVÍCH BUDOV, SILNIČNÍ DOPRAVY A V DALŠÍCH ODVĚTVÍCH
Článek 30a
Oblast působnosti
Ustanovení této kapitoly se použijí na emise, povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, vydávání a vyřazování povolenek, monitorování, vykazování a ověřování v souvislosti s činnostmi uvedenými v příloze III. Tato kapitola se nepoužije na žádné emise, na něž se vztahují kapitoly II a III.
Článek 30b
Povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů
Žádost regulovaného subjektu podle odstavce 1 tohoto článku o povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů podle této kapitoly podaná u příslušného orgánu obsahuje minimálně popis:
regulovaného subjektu;
druhu paliv, která propouští ke spotřebě a která se používají ke spalování v odvětvích uvedených v příloze III, a prostředky, jimiž tato paliva ke spotřebě propouští;
konečného nebo konečných použití paliv propuštěných ke spotřebě pro činnost uvedenou v příloze III;
plánovaných opatření pro monitorování a vykazování emisí v souladu s prováděcími akty uvedenými v článcích 14 a 30f;
všeobecně srozumitelného shrnutí informací podle písmen a) až d) tohoto odstavce netechnické povahy.
Povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů obsahuje alespoň tyto údaje:
jméno a adresu regulovaného subjektu;
popis prostředků, jimiž regulovaný subjekt propouští paliva ke spotřebě v odvětvích, na něž se vztahuje tato kapitola;
seznam paliv, která regulovaný subjekt propouští ke spotřebě v odvětvích, na něž se vztahuje tato kapitola;
monitorovací plán odpovídající požadavkům stanoveným prováděcími akty uvedenými v článku 14;
požadavky týkající se podávání zpráv stanovené prováděcími akty uvedenými v článku 14;
povinnost vyřadit povolenky vydané podle této kapitoly rovnající se celkovým emisím v každém kalendářním roce, ověřené podle článku 15 a ve lhůtě stanovené v čl. 30e odst. 2.
Článek 30c
Množství povolenek pro celou Unii
Článek 30d
Dražení povolenek pro činnost uvedenou v příloze III
V roce 2027 se podle čl. 1a odst. 3 rozhodnutí (EU) 2015/1814 vytvoří 600 milionů povolenek, na něž se vztahuje tato kapitola, které představují podíly v rezervě tržní stability.
Komise zajistí, aby povolenky určené pro Sociální fond pro klimatická opatření uvedené v odstavci 3 tohoto článku a v tomto odstavci byly draženy v souladu se zásadami a postupy uvedenými v čl. 10 odst. 4 a v aktech v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného článku.
Výnosy z dražeb povolenek uvedených v odstavci 3 tohoto článku a v tomto odstavci představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a použijí se v souladu s pravidly platnými pro Sociální fond pro klimatická opatření.
Roční částka přidělená Sociálnímu fondu pro klimatická opatření v souladu s čl. 10a odst. 8b, odstavcem 3 tohoto článku a tímto odstavcem nepřekročí:
pro rok 2026 částku 4 000 000 000 EUR;
pro rok 2027 částku 10 900 000 000 EUR;
pro rok 2028 částku 10 500 000 000 EUR;
pro rok 2029 částku 10 300 000 000 EUR;
pro rok 2030 částku 10 100 000 000 EUR;
pro rok 2031 částku 9 800 000 000 EUR;
pro rok 2032 částku 9 400 000 000 EUR.
Pokud je systém obchodování s emisemi zavedený v souladu s touto kapitolou odložen na rok 2028 podle článku 30k, maximální částka, která má být poskytnuta Sociálnímu fondu pro klimatická opatření v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, činí 54 600 000 000 EUR. V takovém případě roční částky přidělené Sociálnímu fondu pro klimatická opatření nepřekročí v souhrnu na období let 2026 a 2027 částku 4 000 000 000 EUR a v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2032 příslušná roční částka nepřesáhne:
pro rok 2028 částku 11 400 000 000 EUR;
pro rok 2029 částku 10 300 000 000 EUR;
pro rok 2030 částku 10 100 000 000 EUR;
pro rok 2031 částku 9 800 000 000 EUR;
pro rok 2032 částku 9 000 000 000 EUR.
V případě, že jsou příjmy z dražby uvedené v odstavci 5 tohoto článku stanoveny v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU jako vlastní zdroj, čl. 10a odst. 8b této směrnice, odstavec 3 tohoto článku a tento odstavec se nepoužijí.
Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek uvedené v odstavci 5 tohoto článku s výjimkou výnosů představujících vnější účelově vázané příjmy podle odstavce 4 tohoto článku nebo výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU a zanesených do rozpočtu Unie. Členské státy použijí své výnosy nebo jejich ekvivalent ve finanční hodnotě k jednomu nebo více účelům uvedeným v čl. 10 odst. 3 této směrnice, přičemž upřednostní činnosti, které mohou přispět k řešení sociálních aspektů obchodování s emisemi podle této kapitoly, nebo na jedno nebo více následujících opatření:
opatření, která mají přispět k dekarbonizaci vytápění a chlazení budov nebo ke snížení energetických potřeb budov, včetně integrace obnovitelných zdrojů energie a souvisejících opatření v souladu s čl. 7 odst. 11 a článků 12 a 20 směrnice 2012/27/EU, jakož i opatření pro poskytování finanční podpory domácnostem s nízkými příjmy v budovách s nejvyšší energetickou náročností;
opatření, která mají urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi nebo poskytnout finanční podporu na zavádění plně interoperabilní infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic pro vozidla s nulovými emisemi, nebo opatření, jejichž cílem je podpořit přechod na veřejnou hromadnou dopravu a zlepšit multimodalitu nebo poskytnout finanční podporu s cílem řešit sociální aspekty týkající se uživatelů dopravy s nízkými a středními příjmy;
na financování svého sociálního plánu v oblasti klimatu v souladu s článkem 15 nařízení (EU) 2023/955;
na poskytnutí finanční náhrady konečným spotřebitelům paliv v případech, kdy nebylo možné zabránit dvojímu započtení emisí nebo pokud byly vyřazeny povolenky na emise, na něž se nevztahuje tato kapitola, jak je uvedeno v čl. 30f odst. 5.
Má se za to, že členské státy dosáhly souladu s tímto odstavcem, pokud zavedly a uplatňují politiky daňové nebo finanční podpory, anebo regulační politiky na posílení finanční podpory, které jsou vytvořeny pro účely uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a které představují hodnotu odpovídající výnosům uvedeným v tomto pododstavci, které byly získány z dražeb povolenek uvedených v této kapitole.
Členské státy informují Komisi o využití výnosů a o krocích učiněných podle tohoto odstavce tak, že tyto informace začlení do svých zpráv předložených podle nařízení (EU) 2018/1999.
Článek 30e
Převod, vyřazení a zrušení povolenek
Článek 12 se použije na emise, regulované subjekty a povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola, s výjimkou čl. 12 odst. 3 a 3a, druhé a třetí věty odstavce 4 a odstavce 5 tohoto článku. Za tímto účelem:
jakýkoli odkaz na emise se považuje za odkaz na emise, na něž se vztahuje tato kapitola;
jakýkoli odkaz na provozovatele zařízení se považuje za odkaz na regulované subjekty, na něž se vztahuje tato kapitola;
jakýkoli odkaz na povolenky se považuje za odkaz na povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola.
Do 31. prosince 2030, odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku , pokud regulovaný subjekt usazený v daném členském státě podléhá vnitrostátní uhlíkové dani platné v letech 2027 až 2030, která se vztahuje na činnost uvedenou v příloze III, může příslušný orgán dotčeného členského státu osvobodit tento regulovaný subjekt od povinnosti vyřadit povolenky podle odstavce 2 tohoto článku pro daný referenční rok, pokud:
dotčený členský stát oznámí Komisi svou vnitrostátní uhlíkovou daň do 31. prosince 2023, a vnitrostátní právní předpisy, které stanoví daňové sazby platné pro roky 2027 až 2030, které do toho dne již vstoupily v platnost; dotčený členský stát oznámí Komisi veškeré následné změny vnitrostátní uhlíkové daně;
pro referenční rok je vnitrostátní uhlíková daň dotčeného členského státu skutečně zaplacená tímto regulovaným subjektem vyšší než průměrná dražební zúčtovací cena systému obchodování s emisemi stanovená podle této kapitoly;
regulovaný subjekt plně dodržuje povinnosti podle článku 30b o povoleních k vypouštění emisí skleníkových plynů a článku 30f o monitorování, vykazování a ověřování svých emisí;
dotčený členský stát oznámí Komisi uplatňování této výjimky a odpovídající množství povolenek, jejichž platnost má být zrušena v souladu s písmenem g) tohoto pododstavce a akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 4, do 31. dubna roku následujícího po referenčním roce;
Komise nevznese námitku proti použití odchylky z důvodu, že oznámené opatření není v souladu s podmínkami stanovenými v tomto odstavci, do tří měsíců od oznámení podle písmene a) tohoto pododstavce nebo do jednoho měsíce od oznámení pro příslušný rok podle písmene d) tohoto pododstavce;
dotčený členský stát nedraží množství povolenek uvedené v čl. 30d odst. 5 pro konkrétní referenční rok, dokud není v souladu s písmenem g) tohoto pododstavce stanoveno množství povolenek, které mají být zrušeny podle tohoto odstavce; dotčený členský stát nesmí dražit žádné dodatečné množství povolenek podle čl. 30d odst. 2 prvního pododstavce;
dotčený členský stát zruší množství povolenek z celkového množství povolenek, které má vydražit, uvedeného v čl. 30d odst. 5 pro referenční rok, který se rovná ověřeným emisím tohoto regulovaného subjektu podle této kapitoly za referenční rok; je-li množství povolenek, které mají být v referenčním roce po použití písmene f) tohoto pododstavce ještě vydraženy, nižší než množství povolenek, které mají být zrušeny podle tohoto odstavce, zajistí dotčený členský stát, aby do konce roku následujícího po referenčním roce zrušil množství povolenek odpovídající rozdílu; a
dotčený členský stát se v okamžiku prvního oznámení podle písmene a) tohoto pododstavce zaváže použít pro jedno nebo více opatření uvedených nebo zmíněných v čl. 30d odst. 6 prvním pododstavci ekvivalent výnosů, na něž by se použil čl. 30d odst. 6, jestliže by tato odchylka neplatila; použije se čl. 30d odst. 6 druhý a třetí pododstavec a Komise zajistí, aby informace obdržené na jejich základě byly v souladu se závazkem přijatým podle tohoto písmene.
Množstvím povolenek, které mají být zrušeny podle prvního pododstavce písm. g) tohoto odstavce, nejsou dotčeny vnější účelově vázané příjmy stanovené podle čl. 30d odst. 4 této směrnice nebo, pokud byly stanoveny podle čl. 311 třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU, vlastní zdroje rozpočtu Unie podle rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ( 40 ) z výnosů z dražeb povolenek v souladu s článkem 30d této směrnice.
Článek 30f
Monitorování, vykazování, ověřování emisí a akreditace
Články 14 a 15 se použijí na emise, regulované subjekty a povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola. Za tímto účelem:
se jakýkoli odkaz na emise považuje za odkaz na emise, na něž se vztahuje tato kapitola;
se jakýkoli odkaz na činnost uvedenou v příloze I považuje za odkaz na činnost uvedenou v příloze III;
se jakýkoli odkaz na provozovatele považuje za odkaz na regulované subjekty, na něž se vztahuje tato kapitola;
se jakýkoli odkaz na povolenky považuje za odkaz na povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola;
se odkaz na lhůtu uvedenou v článku 15 považuje za odkaz na 30.duben.
Komise přijme prováděcí akty týkající se podrobných pravidel pro zamezení dvojímu započtení a vyřazení povolenek v případě emisí, na něž se nevztahuje tato kapitola, jakož i pro poskytování finanční kompenzace konečným spotřebitelům paliv v případech, kdy tomuto dvojímu započtení nebo vyřazení nelze zabránit. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22a odst. 2. Výpočet finanční kompenzace konečným spotřebitelům paliv vychází z průměrné ceny povolenek v dražbách provedených v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 10 odst. 4 v příslušném vykazovaném roce.
Článek 30g
Správa
Články 13 a 15a, čl. 16 odst. 1, 2, 3, 4 a 12 a články 17, 18, 19, 20, 21, 22, 22a, 23 a 29 se použijí na emise, regulované subjekty a povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola. Za tímto účelem:
jakýkoli odkaz na emise se považuje za odkaz na emise, na něž se vztahuje tato kapitola;
jakýkoli odkaz na provozovatele se považuje za odkaz na regulované subjekty, na něž se vztahuje tato kapitola;
jakýkoli odkaz na povolenky se považuje za odkaz na povolenky, na něž se vztahuje tato kapitola.
Článek 30h
Opatření pro případ nadměrného nárůstu cen
Pro léta 2027 a 2028 jsou podmínky uvedené v prvním pododstavci splněny, pokud průměrná cena povolenek po dobu delší než tří po sobě následujících měsíců přesahuje 1,5násobek průměrné ceny povolenek během referenčního období šesti předchozích po sobě jdoucích měsíců.
Článek 30i
Přezkum této kapitoly
Komise do 1. ledna 2028 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění ustanovení této kapitoly, pokud jde o jejich účinnost, správu a praktické uplatňování, včetně uplatňování pravidel podle rozhodnutí (EU) 2015/1814. Komise v případě potřeby spolu s touto zprávou předloží legislativní návrh na změnu této kapitoly. Komise do 31. října 2031 posoudí proveditelnost začlenění odvětví, na něž se vztahuje příloha III této směrnice, do systému EU ETS zahrnujícího odvětví uvedená v příloze I této směrnice.
Článek 30j
Postupy pro jednostranné rozšíření činnosti uvedené v příloze III na další odvětví, na něž se nevztahují kapitoly II a III
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato směrnice, pokud jde o schválení rozšíření podle prvního pododstavce tohoto odstavce, povolení pro vydávání dodatečných povolenek a povolení jiných členských států rozšířit činnost uvedenou v příloze III. Komise může při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci toto rozšíření rovněž doplnit o další pravidla upravující opatření k řešení možných případů dvojího započtení, včetně vydávání dodatečných povolenek na kompenzaci povolenek vyřazených pro použití paliv v činnostech uvedených v příloze I. Veškerá finanční opatření členských států ve prospěch společností v odvětvích a pododvětvích, jež jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, které jsou vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů, promítnuté do cen paliv v důsledku jednostranného rozšíření, jsou v souladu s pravidly státní podpory a nezpůsobí nepřiměřená narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.
Článek 30k
Odložení obchodování s emisemi v odvětvích budov, silniční dopravy a v dalších odvětvích do roku 2028 v případě mimořádně vysokých cen energie
Do 15. července 2026 zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o tom, zda byla splněna jedna nebo obě tyto podmínky:
průměrná cena plynu TTF za šest kalendářních měsíců končících 30. června 2026 byla vyšší než průměrná cena plynu TTF v únoru a březnu 2022;
průměrná cena ropy Brent za šest kalendářních měsíců končících 30. června 2026 byla více než dvojnásobek průměrné ceny ropy Brent za předchozích pět let; pětiletým referenčním obdobím je pětileté období, které končí před prvním měsícem období šesti kalendářních měsíců.
Je-li splněna jedna nebo obě podmínky uvedené v odstavci 1, použijí se tato pravidla:
odchylně od čl. 30c odst. 1 je prvním rokem, pro který je stanoveno množství povolenek pro celou Unii, rok 2028; a odchylně od čl. 30c odst. 3 první rok, pro který je množství povolenek pro celou Unii upraveno, je rok 2029;
odchylně od čl. 30d odst. 1 a 2 se zahájení dražeb povolenek podle této kapitoly odkládá na rok 2028;
odchylně od čl. 30d odst. 2 se dodatečné počty povolenek pro první rok dražeb odečtou od objemu dražených povolenek na období let 2030 až 2032 a počáteční podíly v rezervě tržní stability se vytvoří v roce 2028;
odchylně od čl. 30e odst. 2 se lhůta pro první vyřazení povolenek pro celkové emise v roce 2028 prodlouží do 31. května 2029;
odchylně od článku 30i se lhůta pro předložení zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě prodlouží do 1. ledna 2029.
KAPITOLA IVb
VĚDECKÉ PORADENSTVÍ A VIDITELNOST FINANCOVÁNÍ
Článek 30l
Vědecké poradenství
Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu zřízený podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ( 41 ) (dále jen „poradní výbor“) může z vlastního podnětu poskytovat vědecké poradenství a podávat zprávy v souvislosti s touto směrnicí. Komise zohlední příslušná doporučení a zprávy poradního výboru, zejména pokud jde o:
potřebu dalších politik a opatření Unie k zajištění souladu s obecnými a specifickými cíli uvedenými v čl. 30 odst. 3 této směrnice;
potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na dohody o globálních opatřeních v rámci ICAO ke snížení dopadu letectví na klima a na ambice a ekologickou vyváženost celosvětového tržního opatření Mezinárodní námořní organizace uvedeného v článku 3gg této směrnice.
Článek 30m
Informace, komunikace a propagace
Komise zaručí viditelnost financování z výnosů z dražeb v rámci systému EU ETS podle čl. 10a odst. 8 tím, že:
zajistí, aby příjemci takovýchto finančních prostředků Unie uváděli původ těchto prostředků a zaručili jejich viditelnost, zejména při propagaci projektů a jejich výsledků, přičemž by měli poskytovat ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti; a
zajistí, aby příjemci těchto finančních prostředků používali vhodné označení, které zní „(spolu)financováno ze systému EU pro obchodování s emisemi (Inovační fond)“ a zahrnuje rovněž logo Unie a údaj o výši financování; není-li použití takovéhoto označení možné, musí být program Inovační fond zmíněn ve všech komunikačních činnostech, mimo jiné i na informačních tabulích na strategických místech viditelných pro veřejnost.
Komise v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 10a odst. 8 stanoví nezbytné požadavky k zajištění viditelnosti financování z Inovačního fondu, včetně požadavku uvést název tohoto fondu.
KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 31
Provádění
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 32
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 33
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
KATEGORIE ČINNOSTÍ, NA KTERÉ SE VZTAHUJE TATO SMĚRNICE
|
1. |
Tato směrnice se nevztahuje na zařízení nebo části zařízení, které se používají k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů. Tato směrnice se nevztahuje na zařízení, v nichž v předcházejícím příslušném pětiletém období podle čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce emise ze spalování biomasy – v souladu s kritérii stanovenými podle článku 14 – průměrně přispívají k více než 95 % celkových průměrných emisí skleníkových plynů. |
|
2. |
Prahové hodnoty uvedené níže se obecně týkají výrobní kapacity či výkonu. Pokud v jednom zařízení probíhá více činností spadajících do téže kategorie, jejich kapacity se sčítají. |
|
3. |
Zakládá-li se rozhodnutí o zahrnutí zařízení do systému EU ETS na výpočtu jeho celkového jmenovitého tepelného příkonu, sčítají se jmenovité tepelné příkony všech technických jednotek, které jsou jeho součástí a v nichž dochází ke spalování paliv. Těmito jednotkami mohou být všechny typy kotlů, hořáků, turbín, topných těles, topenišť, spalovacích, vypalovacích a jiných pecí, trub, sušiček, motorů, palivových článků, spalovacích jednotek CLC (chemical looping combustion), pochodní a termických nebo katalytických dodatečných spalovačů. K jednotkám se jmenovitým tepelným příkonem nižším než 3 MW se pro účely tohoto výpočtu nepřihlíží. |
|
4. |
Slouží-li jednotka k činnosti, pro niž není prahová hodnota vyjádřena jako celkový jmenovitý tepelný příkon, je pro rozhodnutí o zahrnutí daného zařízení do ►M9 EU ETS ◄ rozhodná prahová hodnota pro tuto činnost. |
|
5. |
Pokud se zjistí, že je v daném zařízení prahová hodnota pro kapacitu u kterékoli činnosti uvedené v této příloze překročena, zahrnou se do povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů všechny jednotky, v nichž dochází ke spalování paliva, vyjma ty, jež jsou určeny pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu. |
|
6. |
Od 1. ledna 2012 se zahrnují všechny lety, které přilétají na letiště umístěné na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, nebo které z tohoto letiště odlétají.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PŘÍLOHA II
SKLENÍKOVÉ PLYNY UVEDENÉ V ČLÁNCÍCH 3 A 30
Oxid uhličitý (CO2)
Metan (CH4)
Oxid dusný (N2O)
Chlorfluorderiváty uhlovodíků (HFCs)
Perfluorované deriváty uhlovodíků (PFCs)
Hexafluorid sírový (SF6)
PŘÍLOHA IIa
Zvýšení procentního podílu povolenek, které mají členské státy vydražit podle čl. 10 odst. 2 písm. a) pro účely solidarity a růstu ►M9 Unie ◄ a s cílem snižovat emise a přizpůsobit se dopadům změny klimatu
|
|
podíl členského státu |
|
▼M9 ————— |
|
|
Bulharsko |
53 % |
|
Česká republika |
31 % |
|
Estonsko |
42 % |
|
Řecko |
17 % |
|
Španělsko |
13 % |
|
Chorvatsko |
26 % |
|
▼M9 ————— |
|
|
Kypr |
20 % |
|
Lotyško |
56 % |
|
Litva |
46 % |
|
▼M9 ————— |
|
|
Maďarsko |
28 % |
|
Malta |
23 % |
|
Polsko |
39 % |
|
Portugalsko |
16 % |
|
Rumunsko |
53 % |
|
Slovinsko |
20 % |
|
Slovensko |
41 % |
|
▼M9 ————— |
|
PŘÍLOHA IIb
ČÁST A
ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ Z MODERNIZAČNÍHO FONDU PODLE ČL. 10 ODST. 1 TŘETÍHO PODODSTAVCE
|
|
Podíl |
|
Bulharsko |
5,84 % |
|
Česko |
15,59 % |
|
Estonsko |
2,78 % |
|
Chorvatsko |
3,14 % |
|
Lotyšsko |
1,44 % |
|
Litva |
2,57 % |
|
Maďarsko |
7,12 % |
|
Polsko |
43,41 % |
|
Rumunsko |
11,98 % |
|
Slovensko |
6,13 % |
ČÁST B
ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ Z MODERNIZAČNÍHO FONDU PODLE ČL. 10 ODST. 1 ČTVRTÉHO PODODSTAVCE
|
|
Podíl |
|
Bulharsko |
4,9 % |
|
Česko |
12,6 % |
|
Estonsko |
2,1 % |
|
Řecko |
10,1 % |
|
Chorvatsko |
2,3 % |
|
Lotyšsko |
1,0 % |
|
Litva |
1,9 % |
|
Maďarsko |
5,8 % |
|
Polsko |
34,2 % |
|
Portugalsko |
8,6 % |
|
Rumunsko |
9,7 % |
|
Slovensko |
4,8 % |
|
Slovinsko |
2,0 % |
▼M4 —————
PŘÍLOHA III
ČINNOSTI, NA KTERÉ SE VZTAHUJE KAPITOLA IVa
|
Činnost: |
Skleníkové plyny |
|
Propuštění paliv, která jsou používána ke spalování v odvětvích budov a silniční dopravy a v dalších odvětvích, ke spotřebě. Tato činnost nezahrnuje: a) propuštění ke spotřebě u paliv používaných v činnostech uvedených v příloze I s výjimkou těch, která se používají ke spalování při činnostech souvisejících s přepravou skleníkových plynů za účelem geologického ukládání, jak je uvedeno v tabulce, řádku dvacet sedm uvedené přílohy, nebo těch, která se používají ke spalování v zařízeních, která jsou vyňata podle článku 27a; b) propuštění ke spotřebě u paliv, která mají emisní faktor nula; c) propuštění ke spotřebě u nebezpečného nebo komunálního odpadu používaného jako palivo. Odvětví budov a silniční dopravy musí odpovídat následujícím zdrojům emisí uvedeným v pokynech IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 s následujícími, nezbytnými úpravami těchto definic: a) kombinovaná výroba tepla a elektřiny (CHP) (kód v kategorii zdrojů 1A1a ii) a teplárny (kód v kategorii zdrojů 1A1a iii), pokud produkují teplo pro kategorie podle písmen c) nebo d) tohoto pododstavce, a to buď přímo, nebo prostřednictvím sítí dálkového vytápění; |
Oxid uhličitý |
|
b) silniční doprava (kód v kategorii zdrojů 1A3b), s výjimkou používání zemědělských vozidel na zpevněných silnicích; c) komerční / institucionální (kód v kategorii zdrojů 1A4a); d) rezidenční (kód v kategorii zdrojů 1A4b). Dalšími odvětvími se rozumí následující zdroje emisí definované v pokynech IPCC pro národní inventury skleníkových plynů: a) odvětví energetiky (kód v kategorii zdrojů 1A1) s výjimkou kategorií vymezených v druhém pododstavci písm. a) této přílohy; b) zpracovatelský průmysl a stavebnictví (kód v kategorii zdrojů 1A2). |
|
PŘÍLOHA IIIa
ÚPRAVA LINEÁRNÍHO REDUKČNÍHO FAKTORU V SOULADU S ČL. 30c ODST. 2
1. Pokud jsou průměrné emise vykázané podle kapitoly IVa za období let 2024 až 2026 o více než 2 % vyšší než hodnota za rok 2025 stanovená podle čl. 30c odst. 1 a pokud k těmto rozdílům nedošlo z důvodu rozdílu menšího než 5 % mezi emisemi vykázanými podle kapitoly IVa a inventurou údajů za rok 2025 týkajících se emisí skleníkových plynů v Unii pocházejících ze zdrojů, které patří do kategorií úmluvy UNFCCC pro odvětví, na která se vztahuje kapitola IVa, vypočítá se lineární redukční faktor upravením lineárního redukčního faktoru z čl. 30c odst. 1.
2. Upravený lineární redukční faktor v souladu s bodem 1 je vypočten následovně:
PŘÍLOHA IV
ZÁSADY PRO MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČL. 14 ODST. 1
ČÁST A – Monitorování a podávání zpráv o emisích ze stacionárních zařízení
Monitorování emisí oxidu uhličitého
Emise se monitorují buď pomocí výpočtů, nebo na základě měření.
Výpočet
Výpočet emisí se provádí pomocí vzorce:
Údaje o činnosti (použité palivo, rychlost výroby atd.) se monitorují buď na základě údajů o zásobování, nebo na základě měření.
Použijí se zavedené emisní faktory. Pro všechna paliva mohou být použity emisní faktory specifické pro činnost. Pro všechna paliva kromě nekomerčních paliv (paliva z odpadů, například z pneumatik, a z plynů z průmyslového zpracování) se mohou použít normalizované faktory. Dále se vypracují normalizované hodnoty specifické pro uhelné ložisko a normalizované hodnoty specifické pro Evropskou unii nebo zemi produkce pro zemní plyn. Pro rafinérské produkty mohou být použity normalizované hodnoty IPPC (integrované prevence a omezování znečištění). ►M15 Emisní faktor u biomasy, který je v souladu s kritérii udržitelnosti a kritérii pro úsporu emisí skleníkových plynů při použití biomasy, jež zavádí směrnice (EU) 2018/2001, s jakýmikoli nezbytnými úpravami pro využití podle této směrnice, jak se stanoví v prováděcích aktech uvedených v článku 14 této směrnice, je nula. ◄
Pokud emisní faktor nebere v úvahu skutečnost, že určitá část uhlíku není oxidovaná, použije se dodatečný oxidační faktor. Pokud byly emisní faktory specifické pro činnost vypočteny a již berou oxidaci v úvahu, nemusí se oxidační faktor použít.
Pokud provozovatel nemůže prokázat, že faktory specifické pro činnost jsou přesnější, použijí se normalizované oxidační faktory vytvořené podle směrnice 2010/75/EU.
Pro každou činnost, zařízení a palivo se provádějí výpočty odděleně.
Měření
Při měření emisí se používají normalizované nebo zavedené metody; měření se potvrzuje podpůrným výpočtem emisí.
Monitorování emisí jiných skleníkových plynů
Používají se normalizované nebo zavedené metody, které byly vypracovány Komisí ve spolupráci se všemi zainteresovanými stranami a přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 1.
Podávání zpráv o emisích
Každý provozovatel uvede ve zprávě pro dané zařízení tyto informace:
Identifikační údaje zařízení, včetně:
Pro každou činnost uvedenou v příloze I a prováděnou na místě, pro kterou se provádí výpočet emisí:
Pro každou činnost uvedenou v příloze I a prováděnou na místě, pro kterou se provádí měření emisí:
U emisí ze spalování je ve zprávě rovněž třeba uvést oxidační faktor, ledaže oxidace již byla zohledněna při vytváření emisního faktoru specifického pro činnost.
Členské státy přijmou opatření ke koordinaci požadavků na podávání zpráv s jakýmikoli stávajícími požadavky na podávání zpráv, aby se minimalizovalo zatížení podniků vyplývající z podávání zpráv.
ČÁST B – Monitorování a podávání zpráv o emisích z činností v oblasti letectví
Monitorování emisí oxidu uhličitého
Emise se monitorují pomocí výpočtu. Pro výpočet emisí se použije vzorec:
spotřeba paliva × emisní faktor.
Spotřeba paliva zahrnuje palivo spotřebované pomocným palubním zdrojem. Je-li to možné, použije se skutečná spotřeba paliva pro každý let, která se vypočte za použití tohoto vzorce:
množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro let – množství paliva obsaženého v nádržích letadla, jakmile je dokončeno doplnění paliva pro následující let + palivo doplněné pro tento následující let.
Nejsou-li k dispozici údaje o skutečné spotřebě paliva, k odhadu údajů o spotřebě paliva se použije standardní stupňová metoda, přičemž se vychází z nejlepších dostupných informací.
Použijí se normalizované emisní faktory IPCC uvedené v bilančních pokynech IPCC za rok 2006 nebo v následných aktualizovaných pokynech, pokud nejsou emisní faktory stanovené pro danou činnost a získané nezávislými akreditovanými laboratořemi používajícími uznávané analytické metody přesnější. ►M15 Emisní faktor u biomasy, který je v souladu s kritérii udržitelnosti a kritérii pro úsporu emisí skleníkových plynů při použití biomasy, jež zavádí směrnice (EU) 2018/2001, s jakýmikoli nezbytnými úpravami pro využití podle této směrnice, jak se stanoví v prováděcích aktech uvedených v článku 14 této směrnice, je nula. ◄ ►M14 Emisní faktor pro letecký petrolej (Jet A1 nebo Jet A) je 3,16 (t CO2/t paliva). ◄
Emise z obnovitelných paliv nebiologického původu využívající vodík z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 25 směrnice (EU) 2018/2001 se hodnotí jako nulové emise pro provozovatele letadel, kteří je používají, až do přijetí prováděcího aktu podle čl. 14 odst. 1 této směrnice.
Pro každý let a pro každé palivo se provádějí samostatné výpočty.
Podávání zpráv o emisích
Všichni provozovatelé letadel uvedou ve své zprávě podle čl. 14 odst. 3 tyto informace:
Identifikační údaje o provozovateli letadla, včetně
Pro každý druh paliva, z něhož se vypočítávají emise:
Monitorování údajů o tunokilometrech pro účely článků 3e a 3f
Pro účely žádostí o přidělování povolenek v souladu s čl. 3e odst. 1 nebo čl. 3f odst. 2 se objem činností v oblasti letectví vypočte v tunokilometrech za použití tohoto vzorce:
tunokilometry = vzdálenost × užitečné zatížení,
kde
„vzdáleností“ se rozumí vzdušná vzdálenost mezi letištěm odletu a letištěm příletu plus dodatečný fixní faktor 95 km a
„užitečným zatížením“ se rozumí celková hmotnost přepravovaného nákladu, pošty a cestujících.
Pro účely výpočtu užitečného zatížení:
Podávání zpráv o údajích o tunokilometrech pro účely článků 3e a 3f
Každý provozovatel letadla uvede ve své žádosti podle čl. 3e odst. 1 nebo čl. 3f odst. 2 tyto informace:
Identifikační údaje o provozovateli letadla, včetně
Údaje o tunokilometrech:
ČÁST C
Monitorování a vykazování emisí u činností uvedených v příloze III
Monitorování emisí
Emise se monitorují pomocí výpočtů.
Výpočet
Emise se vypočítávají pomocí následujícího vzorce:
Palivo propuštěné ke spotřebě × emisní faktor
Palivo propuštěné ke spotřebě zahrnuje množství paliva propuštěného ke spotřebě regulovaným subjektem.
Použijí se normalizované emisní faktory IPCC uvedené v bilančních pokynech IPCC za rok 2006 nebo v následných aktualizovaných pokynech, pokud nejsou emisní faktory stanovené pro dané palivo a získané nezávislými akreditovanými laboratořemi používajícími uznávané analytické metody přesnější.
Pro každý regulovaný subjekt a každé palivo se výpočet provede zvlášť.
Vykazování emisí
Každý regulovaný subjekt zahrne do své zprávy následující informace:
Identifikační údaje regulovaného subjektu, včetně:
Pro každý druh paliva propuštěného ke spotřebě, který se využívá při spalování v odvětví budov uvedených v příloze III, pro který se provádí výpočet emisí:
Členské státy přijmou opatření ke koordinaci požadavků na podávání zpráv s jakýmikoli stávajícími požadavky na podávání zpráv, aby se minimalizovalo zatížení podniků vyplývající z podávání zpráv.
PŘÍLOHA V
KRITÉRIA PRO OVĚŘOVÁNÍ PODLE ČLÁNKU 15
ČÁST A – Ověřování emisí ze stacionárních zařízení
Obecné zásady
1. Emise z každé činnosti uvedené v příloze I podléhají ověřování.
2. Postup ověřování zahrnuje posuzování zprávy podle čl. 14 odst. 3 a monitorování v průběhu předchozího roku. Zabývá se spolehlivostí, důvěryhodností a přesností monitorovacích systémů a hlášených údajů a informací vztahujících se k emisím, zejména:
ohlášenými údaji o činnosti a souvisejícími měřeními a výpočty;
výběrem a použitím emisních faktorů;
výpočty vedoucími k určení celkových emisí a
jsou-li prováděna měření, vhodností výběru metod měření a jejich využitím.
3. Ohlášené emise mohou být potvrzeny, pouze pokud spolehlivé a důvěryhodné údaje a informace umožňují stanovit emise s vysokým stupněm jistoty. Vysoký stupeň jistoty vyžaduje, aby provozovatel prokázal, že:
ohlášené údaje neobsahují žádné rozpory;
shromažďování údajů bylo prováděno v souladu s platnými vědeckými normami a
příslušné záznamy o zařízení jsou úplné a souvislé.
4. Ověřovateli je umožněn přístup na všechna místa a ke všem informacím souvisejícím s předmětem ověřování.
5. Ověřovatel bere v úvahu, zda je zařízení zaregistrováno v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS).
Metodologie
Strategická analýza
6. Ověřování je založeno na strategické analýze všech činností prováděných v zařízení. To vyžaduje, aby ověřovatel měl přehled o všech činnostech a jejich významu pro emise.
Analýza postupu
7. Ověřování předložených informací se případně provádí v místě zařízení. Ověřovatel používá kontroly na místě k určení spolehlivosti ohlašovaných údajů a informací.
Analýza rizik
8. Ověřovatel podrobí hodnocení všechny zdroje emisí v zařízení se zřetelem na spolehlivost údajů každého zdroje přispívajícího k celkovým emisím zařízení.
9. Na základě této analýzy ověřovatel výslovně určí zdroje s vysokým rizikem chyb a další aspekty postupu monitorování a podávání zpráv, které pravděpodobně mohou přispívat k chybám při určování celkových emisí. To zvláště zahrnuje výběr emisních faktorů a výpočtů nezbytných k určení úrovně emisí z jednotlivých zdrojů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat uvedeným zdrojům s vysokým rizikem chyb a uvedeným aspektům postupu monitorování.
10. Ověřovatel přihlíží ke všem účinným metodám řízení rizik uplatňovaným provozovatelem za účelem minimalizace stupně nejistoty.
Zpráva
11. Ověřovatel vyhotoví zprávu o postupu ověřování, která uvádí, zda je zpráva podle čl. 14 odst. 3 uspokojivá. Tato zpráva uvádí všechny aspekty týkající se provedené práce. Prohlášení, že zpráva podle čl. 14 odst. 3 je uspokojivá, může být učiněno, pokud podle názoru ověřovatele nejsou k celkovým emisím uvedeny zjevně chybné údaje.
Minimální požadavky na způsobilost ověřovatele
12. Ověřovatel je nezávislý na provozovateli, provádí svou činnost odborně a objektivně a je obeznámen:
s ustanoveními této směrnice, jakož i s příslušnými normami a pokyny přijatými Komisí podle čl. 14 odst. 1;
s právními, regulačními a správními požadavky týkajícími se ověřovaných činností a
se zajišťováním všech informací vztahujících se ke každému zdroji emisí v zařízení, zejména informací o shromažďování, měření a výpočtu údajů a podávání zpráv o nich.
ČÁST B – Ověřování emisí z činností v oblasti letectví
13. Při ověřování zpráv o emisích z letů spadajících do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I se použijí všeobecné zásady a metodika stanovené v této příloze.
Za tímto účelem
odkaz na provozovatele v odstavci 3 se považuje za odkaz na provozovatele letadla a odkaz na zařízení v písmenu c) uvedeného odstavce se považuje za odkaz na letadla používaná pro výkon činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;
odkaz na zařízení v odstavci 5 se považuje za odkaz na provozovatele letadla;
odkaz na činnosti prováděné v zařízení v odstavci 6 se považuje za odkaz na činnosti v oblasti letectví, na které se vztahuje zpráva a které vykonává provozovatel letadla;
odkaz na místo zařízení v odstavci 7 se považuje za odkaz na místa používaná provozovatelem letadla pro vykonávání činností v oblasti letectví, na něž se zpráva vztahuje;
odkazy na zdroje emisí v zařízení v odstavcích 8 a 9 se považují za odkazy na letadla, za která je provozovatel letadla odpovědný, a
odkazy na provozovatele v odstavcích 10 a 12 se považují za odkazy na provozovatele letadla.
Další ustanovení týkající se ověřování zpráv o emisích v oblasti letectví
14. Ověřovatel zejména zjistí, zda
všechny lety spadající pod činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze I byly zohledněny. V tomto úkolu ověřovateli napomáhají údaje z časového plánu a další údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal;
jsou agregované údaje o spotřebě paliva a údaje o palivu zakoupeném nebo jiným způsobem dodaném do letadla vykonávajícího činnost v oblasti letectví celkově v souladu.
Další ustanovení týkající se ověřování údajů o tunokilometrech předložených pro účely článku 3e a článku 3f
15. Všeobecné zásady a metodika používané pro ověřování zpráv o emisích podle čl. 14 odst. 3 stanovené v této příloze se případně použijí obdobným způsobem i při ověřování údajů o tunokilometrech v oblasti letectví.
16. Ověřovatel zejména zjistí, zda v žádosti podle čl. 3e odst. 1 a čl. 3f odst. 2 daného provozovatele byly zohledněny pouze lety, za něž je provozovatel odpovědný, které byly skutečně vykonány a spadají do činností v oblasti letectví uvedených v příloze I. V tomto úkolu ověřovateli napomáhají údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal. Kromě toho ověřovatel zjistí, zda užitečné zatížení nahlášené provozovatelem letadla odpovídá záznamům o užitečném zatížení, které vede daný provozovatel z bezpečnostních důvodů.
ČÁST C
Ověřování emisí odpovídajících činnostem uvedeným v příloze III
Obecné zásady
1. Emise odpovídající činnostem uvedeným v příloze III jsou předmětem ověřování.
2. Postup ověřování zahrnuje posuzování zprávy podle čl. 14 odst. 3 a monitorování v průběhu předchozího roku. Zabývá se spolehlivostí, důvěryhodností a přesností monitorovacích systémů a hlášených údajů a informací vztahujících se k emisím, zejména:
ohlášenými palivy propuštěnými ke spotřebě a souvisejícími výpočty;
výběrem a použitím emisních faktorů;
výpočty vedoucími k určení celkových emisí.
3. Ohlášené emise mohou být potvrzeny, pouze pokud spolehlivé a důvěryhodné údaje a informace umožňují stanovit emise s vysokým stupněm jistoty. Vysoký stupeň jistoty vyžaduje, aby regulovaný subjekt prokázal, že:
ohlášené údaje neobsahují žádné rozpory;
shromažďování údajů bylo prováděno v souladu s platnými vědeckými normami a
příslušné záznamy o regulovaném subjektu jsou úplné a souvislé.
4. Ověřovateli je umožněn přístup na všechna místa a ke všem informacím souvisejícím s předmětem ověřování.
5. Ověřovatel bere v úvahu, zda je regulovaný subjekt zaregistrován v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS).
Metodologie
Strategická analýza
6. Ověřování je založeno na strategické analýze všech množství paliv propuštěných ke spotřebě regulovaným subjektem. To vyžaduje, aby ověřovatel měl přehled o všech činnostech, prostřednictvím kterých regulovaný subjekt propouští paliva pro spotřebu, a o jejich významu pro emise.
Analýza postupu
7. Ověřování předložených údajů a informací se případně provádí v místě regulovaného subjektu. Ověřovatel používá kontroly na místě k určení spolehlivosti ohlašovaných údajů a informací.
Analýza rizik
8. Ověřovatel podrobí hodnocení všechny způsoby, jimiž jsou paliva regulovaným subjektem propouštěna ke spotřebě se zřetelem na spolehlivost údajů o celkových emisích regulovaného subjektu.
9. Na základě této analýzy ověřovatel výslovně určí jakékoli prvky s vysokým rizikem chyb a další aspekty postupu monitorování a podávání zpráv, které pravděpodobně mohou přispívat k chybám při určování celkových emisí. To zvláště zahrnuje výpočty nezbytné pro určení úrovně emisí z jednotlivých zdrojů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat uvedeným prvkům s vysokým rizikem chyb a uvedeným aspektům postupu monitorování.
10. Ověřovatel přihlíží ke všem účinným metodám řízení rizik uplatňovaným regulovaným subjektem za účelem minimalizace stupně nejistoty.
Zpráva
11. Ověřovatel vyhotoví zprávu o postupu ověřování, v níž uvede, zda je zpráva podle čl. 14 odst. 3 uspokojivá. Tato zpráva uvádí všechny aspekty týkající se provedené práce. Prohlášení, že zpráva podle čl. 14 odst. 3 je uspokojivá, může být učiněno, pokud podle názoru ověřovatele nejsou k celkovým emisím uvedeny zjevně chybné údaje.
Minimální požadavky na způsobilost ověřovatele
12. Ověřovatel je nezávislý na regulovaném subjektu, provádí svou činnost odborně a objektivně a je obeznámen:
s ustanoveními této směrnice, jakož i s příslušnými normami a pokyny přijatými Komisí podle čl. 14 odst. 1;
s právními, regulačními a správními požadavky týkajícími se ověřovaných činností a
se zajišťováním všech informací vztahujících se ke každému způsobu, kterým jsou paliva regulovaným subjektem propouštěna ke spotřebě, zejména informací o shromažďování, měření a výpočtu údajů a podávání zpráv o nich.
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
( 2 ) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006 ze dne 15. února 2006 o provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti ve Společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3051/95 (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 1).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).
( 6 ) Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (Úř. věst. L 58, 27.2.2020, s. 4).
( 7 ) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).
( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření (Úř. věst. L 130,16.5.2023, s. 115).
( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
( 10 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).
( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52).
( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).
( 15 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).
( 17 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
( 18 ) Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1).
( 19 ) Rozhodnutí Komise 2010/670/EU ze dne 3. listopadu 2010, kterým se stanoví kritéria a opatření pro financování komerčních demonstračních projektů, jež jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO2, která nepoškozují životní prostředí, a financování demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, jak je stanoveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 290, 6.11.2010, s. 39).
( 20 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241 (Úř. věst. L, 2024/795, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/795/oj).
( 21 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).
( 22 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 23 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření a mění nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 1).
( 24 ) Rozhodnutí Komise 2014/746/EU ze dne 27. října 2014, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES sestavuje na období 2015–2019 seznam odvětví a pododvětví, u nichž se má za to, že jim hrozí značné riziko úniku uhlíku (Úř. věst. L 308, 29.10.2014, s. 114).
( 25 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
( 26 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
( 27 ) Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1).
( 28 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 29 ) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.
( 30 ) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114
( 31 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1).
( 32 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603 ze dne 18. července 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o opatření přijatá Mezinárodní organizací pro civilní letectví pro monitorování, vykazování a ověřování emisí z letectví pro účely provádění celosvětového tržního opatření (Úř. věst. L 250, 30.9.2019, s. 10).
( 33 ) Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1.
( 34 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
( 35 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
( 36 ) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
( *1 ) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.“
( 37 ) Nařízení Komise (EU) č. 606/2010 ze dne 9. července 2010 o schválení zjednodušeného nástroje vytvořeného Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) pro odhad spotřeby paliva některých provozovatelů letadel s nízkými emisemi (Úř. věst. L 175, 10.7.2010, s. 25).
( 38 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
( 39 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období let 2021 až 2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
( 40 ) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).
( 41 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).