2002/55/ESSMĚRNICE RADY 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh

Publikováno:	Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33-59	Druh předpisu:	Směrnice
Přijato:	13. června 2002	Autor předpisu:	Rada Evropské unie
Platnost od:	9. srpna 2002	Nabývá účinnosti:	9. srpna 2002
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. září 2022

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	SMĚRNICE RADY 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (Úř. věst. L 193 20.7.2002, s. 33)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	SMĚRNICE RADY 2003/61/ES ze dne 18. června 2003,	L 165	23	3.7.2003
►M2	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003	L 268	1	18.10.2003
►M3	SMĚRNICE RADY 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004,	L 14	18	18.1.2005
►M4	SMĚRNICE KOMISE 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006,	L 339	12	6.12.2006
►M5	SMĚRNICE KOMISE 2009/74/ES ze dne 26. června 2009,	L 166	40	27.6.2009
►M6	PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2013/45/EU ze dne 7. srpna 2013,	L 213	20	8.8.2013
►M7	PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2016/317 ze dne 3. března 2016,	L 60	72	5.3.2016
►M8	PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2019/990 ze dne 17. června 2019,	L 160	14	18.6.2019
►M9	PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2020/177 ze dne 11. února 2020,	L 41	1	13.2.2020
►M10	PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2020/432 ze dne 23. března 2020,	L 88	3	24.3.2020
►M11	PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2021/971 ze dne 16. června 2021,	L 214	62	17.6.2021

▼B

SMĚRNICE RADY 2002/55/ES

ze dne 13. června 2002

o uvádění osiva zeleniny na trh

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na produkci osiva zeleniny určeného k uvedení na trh a na jeho uvádění na trh ve Společenství.

Nevztahuje se na osivo zeleniny, které je prokazatelně určeno k vývozu do třetích zemí.

Článek 2

Pro účely této směrnice se rozumí:

„uvedením na trh“: prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji a každé zcizení, dodání nebo převod osiva ve prospěch třetí osoby, za úplatu nebo bezplatně, k obchodnímu využití.

Za uvedení na trh se nepovažuje takové nakládání s osivem, jehož účelem není obchodní využití odrůdy, například tato jednání:

—

dodání osiva úředním zkušebnám a kontrolním orgánům,

—

dodání osiva poskytovatelům služeb za účelem zpracování nebo balení, pokud poskytovatel služeb nenabývá k dodanému osivu žádná práva.

Za uvedení na trh se za určitých podmínek nepovažuje dodání osiva poskytovatelům služeb k výrobě určitých zemědělských surovin pro průmyslové účely nebo pro množení osiva k tomuto účelu, pokud poskytovatel služeb nenabývá k dodanému osivu nebo materiálu z něj žádná práva. Dodavatel osiva předloží uznávajícímu orgánu kopii příslušných částí smlouvy uzavřené s poskytovatelem služeb a tato smlouva musí odkazovat na normy a podmínky, které dodané osivo v současnosti splňuje.

Prováděcí pravidla k tomuto ustanovení se stanoví postupem podle čl. 46 odst. 2;

▼M10

„zeleninou“: rostliny níže uvedených druhů, které jsou určeny k zemědělské nebo zahradnické produkci, s výjimkou okrasných účelů:

Allium cepa L.

—

skupina Cepa (Cibule, Echalion)

—

skupina Aggregatum (Šalotka)

Allium fistulosum L. (Cibule sečka)

—

všechny odrůdy

Allium porrum L. (Pór)

—

všechny odrůdy

Allium sativum L. (Česnek)

—

všechny odrůdy

Allium schoenoprasum L. (Pažitka)

—

všechny odrůdy

Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. (Kerblík)

—

všechny odrůdy

Apium graveolens L.

—

skupina Celer řapíkatý

—

skupina Celer bulvový

Asparagus officinalis L. (Chřest)

—

všechny odrůdy

Beta vulgaris L.

—

skupina Řepa zeleninová (Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“)

—

skupina Mangold

Brassica oleracea L.

—

skupina Kadeřávek

—

skupina Květák

—

skupina Capitata (Zelí hlávkové bílé a zelí hlávkové červené)

—

skupina Kapusta růžičková

—

skupina Kedluben

—

skupina Kapusta hlávková

—

skupina Brokolice (květáková a výhonková)

—

skupina Kapusta listová

—

skupina Portugalské zelí

Brassica rapa L.

—

skupina Zelí pekingské

—

skupina Vodnice

Capsicum annuum L. (Chilli nebo paprika)

—

všechny odrůdy

Cichorium endivia L. (Endivie)

—

všechny odrůdy

Cichorium intybus L.

—

skupina Čekanka pro puky

—

skupinka Čekanka listová (Čekanka hlávková)

—

skupina Čekanka průmyslová (kořenová)

Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai (Meloun vodní)

—

všechny odrůdy

Cucumis melo L. (Meloun cukrový)

—

všechny odrůdy

Cucumis sativus L.

—

skupina Okurka salátová

—

skupina Okurka nakládačka

Cucurbita maxima Duchesne (Tykev velkoplodá)

—

všechny odrůdy

Cucurbita pepo L. (Tykev obecná, včetně zralé tykve a patizonu, nebo cuketa, včetně nezralého patizonu)

—

všechny odrůdy

Cynara cardunculus L.

—

skupina Artyčok

—

skupina Karda

Daucus carota L. (Mrkev a Mrkev krmná)

—

všechny odrůdy

Foeniculum vulgare Mill. (Fenykl)

—

skupina Azoricum

Lactuca sativa L. (Salát)

—

všechny odrůdy

Solanum lycopersicum L. (Rajče)

—

všechny odrůdy

Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A. W. Hill

—

skupina Petržel listová

—

skupina Petržel kořenová

Phaseolus coccineus L. (Fazol šarlatový)

—

všechny odrůdy

Phaseolus vulgaris L.

—

skupina Fazol obecný keříčkový

—

skupina Fazol obecný pnoucí

Pisum sativum L.

—

skupina Hrách kulatosemenný

—

skupina Hrách dřeňový

—

skupina Hrách cukrový

Raphanus sativus L.

—

skupina Ředkvička

—

skupina Ředkev

Rheum rhabarbarum L. (Reveň)

—

všechny odrůdy

Scorzonera hispanica L. (Hadí mord španělský neboli černý kořen)

—

všechny odrůdy

Solanum melongena L. (Lilek vejcoplodý)

—

všechny odrůdy

Spinacia oleracea L. (Špenát)

—

všechny odrůdy

Valerianella locusta (L.) Laterr. (Kozlíček polníček)

—

všechny odrůdy

Vicia faba L. (Bob zahradní)

—

všechny odrůdy

Zea mays L.

—

skupina Kukuřice cukrová

—

skupina Kukuřice pukancová

Všechny hybridy výše uvedených druhů a skupin.

▼B

„základním osivem“ osivo:

které bylo vypěstováno na odpovědnost pěstitele podle zásady udržovacího šlechtění odrůdy;

ii)

které je určeno k produkci osiva kategorie „certifikované osivo“;

iii)

které, s výhradou článku 22, splňuje požadavky na základní osivo stanovené v přílohách I a II;

▼M3

iv)

u kterého bylo úřední zkouškou nebo v případě požadavků stanovených v příloze II buď úřední zkouškou, nebo zkouškou provedenou pod úředním dohledem zjištěno splnění požadavků stanovených v bodech i), ii) a iii);

▼B

„certifikovaným osivem“ osivo:

které pochází přímo ze základního osiva nebo, na žádost pěstitele, z osiva generace předcházející základnímu osivu, které může splňovat požadavky na základní osivo stanovené v přílohách I a II a u kterého bylo splnění těchto požadavků ověřeno úřední zkouškou;

ii)

které je určeno převážně k produkci zeleniny;

iii)

které, s výhradou čl. 22 písm. b), splňuje požadavky na certifikované osivo stanovené v přílohách I a II;

▼M3

iv)

u kterého bylo úřední zkouškou nebo zkouškou provedenou pod úředním dohledem zjištěno splnění požadavků stanovených v bodech i), ii) a iii);

▼B

které podléhá namátkové následné úřední kontrole k ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty;

„standardním osivem“ osivo:

které vykazuje dostatečnou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu;

ii)

které je určeno převážně k produkci zeleniny;

iii)

které splňuje požadavky stanovené v příloze II;

iv)

které podléhá namátkové následné úřední kontrole k ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty;

„úředními opatřeními“ opatření, která provádějí:

státní orgány nebo

ii)

veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby jednající jménem státu nebo

iii)

v případě pomocných činností, které rovněž podléhají dohledu státu, přísežné fyzické osoby,

za předpokladu, že osoby uvedené v bodech ii) a iii) nemají osobní zájem na výsledku těchto opatření;

„malými baleními ES“ balení osiva až do maximální čisté váhy:

5 kg u luštěnin;

ii)

500 g u cibule, kerblíku, chřestu, mangoldu, červené řepy, vodnice, vodního melounu, tykve velkoplodé, tykve obecné, mrkve, ředkve, černého kořene, špenátu a kozlíčku polníčku;

iii)

100 g u ostatních druhů zeleniny.

Změny prováděné v seznamu druhů uvedených v odst. 1 písm. b) se přijímají postupem podle čl. 46 odst. 2.

Typy odrůd, včetně komponentů, lze určit a definovat postupem podle čl. 46 odst. 2.

▼M3

V případě provádění zkoušek pod úředním dohledem podle odst. 1 písm. c) bodu iv) a písm. d) bodu iv) musí být splněny tyto požadavky:

Přehlídka

Inspektoři

mají nezbytnou odbornou způsobilost,

ii)

nemají na provádění zkoušek osobní zájem,

iii)

jsou úředně schváleni orgánem daného členského státu příslušným k uznávání osiva, přičemž toto schválení je podmíněno buď složením přísahy, nebo podepsáním písemného prohlášení, v němž se zavazují dodržovat pravidla platná pro úřední zkoušky,

iv)

provádějí zkoušky pod úředním dohledem podle pravidel platných pro úřední zkoušky.

Množitelské porosty, které mají být předmětem přehlídky, pocházejí z osiva, které bylo podrobeno úřední následné kontrole s uspokojivými výsledky.

Část množitelských porostů je předmětem přehlídky prováděné úředními inspektory. Tato část činí nejméně 5 %.

Část vzorků partií osiva sklizeného z množitelských porostů se odebere pro úřední následné kontroly a případně pro laboratorní zkoušky osiva týkající se odrůdové pravosti a odrůdové čistoty.

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů o zkouškách pod úředním dohledem přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Sankce mohou spočívat také v tom, že orgán příslušný k uznávání osiva odebere úředně schváleným inspektorům úřední schválení podle písm. a) bodu iii), pokud úmyslně nebo z nedbalosti poruší pravidla pro úřední zkoušky. Členské státy zajistí, že se v případě takového porušení pravidel zruší všechna uznání přezkoušeného osiva, ledaže lze prokázat, že dané osivo skutečně splňuje veškeré požadavky.

Zkoušení osiva

Zkoušení osiva se provádí ve zkušebních laboratořích schválených k tomuto účelu orgánem daného členského státu příslušným k uznávání osiva za podmínek stanovených v písmenech b) až d).

V laboratoři je analytik osiva, který je přímo odpovědný za technické operace laboratoře a má potřebnou kvalifikaci pro technickou správu laboratoře provádějící zkoušky osiva.

Tito analytici osiva mají nezbytnou odbornou způsobilost získanou v rámci odborné přípravy organizované za podmínek platných pro úřední analytiky osiva a potvrzenou úředními zkouškami.

Laboratoř se nachází v prostorách, které i s jejich vybavením považují orgány příslušné k uznávání osiva za uspokojivé pro provádění zkoušek osiva v rozsahu schválení.

Zkoušení osiva se provádí v souladu s platnými mezinárodními metodami.

Laboratoře pro zkoušení osiva jsou:

nezávislé laboratoře

nebo

ii)

laboratoře patřící semenářskému podniku.

V případě uvedeném v bodě ii) může laboratoř provádět zkoušky pouze u partií osiva vyprodukovaných jménem semenářského podniku, kterému laboratoř patří, není-li mezi tímto semenářským podnikem, žadatelem o uznání a orgánem příslušným k uznávání osiva dohodnuto jinak.

Laboratorní zkoušky osiva podléhají vhodnému dohledu orgánu příslušného k uznávání osiva.

Pro účely dohledu uvedeného v písmenu d) se určitá část partií osiva přihlášených k úřednímu uznání v rámci zkoušky kontrolně přezkouší úředním zkoušením osiva. Tato část se v zásadě co nejrovnoměrněji rozdělí mezi fyzické a právnické osoby, které přihlásily osivo k uznání, a mezi přihlášené druhy, avšak může se také použít k vyloučení konkrétních pochybností. Tato část činí nejméně 5 %.

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů o zkouškách pod úředním dohledem přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Sankce mohou spočívat také v tom, že orgán příslušný k uznávání osiva odebere úředně schváleným zkušebním laboratořím úřední schválení podle písmene a), pokud úmyslně nebo z nedbalosti poruší pravidla pro úřední zkoušky. Členské státy zajistí, že se v případě takového porušení pravidel zruší všechna uznání přezkoušeného osiva, ledaže lze prokázat, že dané osivo skutečně splňuje veškeré požadavky.

▼B

Článek 3

Členské státy stanoví, že uznávat, kontrolovat jako standardní osivo a uvádět na trh lze pouze osivo zeleniny, jehož odrůda byla úředně povolena v jednom nebo více členských státech.

Každý členský stát sestaví jeden nebo více katalogů odrůd úředně povolených pro uznávání, kontrolu jako standardní osivo a uvádění na trh na jeho území. Katalogy se dělí podle odrůd:

jejichž osivo lze uznat jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“, anebo kontrolovat jako „standardní osivo“;

jejichž osivo lze kontrolovat pouze jako standardní osivo.

Každý má právo nahlédnout do katalogu.

Na základě katalogů členských států bude sestaven v souladu s články 16 a 17 společný katalog odrůd druhů zeleniny.

Členské státy mohou stanovit, že zápis odrůdy do společného katalogu nebo do katalogu jiného členského státu je rovnocenný zápisu do jejich katalogu. V tomto případě je dotyčný členský stát osvobozen od povinností stanovených v článku 7, čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 2 až 5.

Článek 4

Členské státy zajistí, aby byly povoleny pouze odrůdy, které jsou odlišné, stálé a dostatečně uniformní.

U čekanky kořenové musí odrůda vykazovat dostatečnou krajinnou nebo užitnou hodnotu.

Geneticky modifikované odrůdy ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice Rady 90/220/EHS lze povolit pouze tehdy, byla-li učiněna veškerá vhodná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví a na životní prostředí.

▼M2

Je-li navíc materiál získaný z odrůdy rostliny určen pro použití v potravinách spadajících do působnosti článku 3 nebo v krmivech spadajících do oblasti působnosti článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech ( 1 ), smí být tato odrůda povolena pouze tehdy, pokud byla schválena podle uvedeného nařízení.

▼B

V zájmu uchování genetických zdrojů rostlin podle čl. 44 odst. 2 se členské státy mohou odchýlit od kritérií pro povolování stanovených v odst. 1 prvním pododstavci, jsou-li postupem podle čl. 46 odst. 2 stanoveny zvláštní podmínky s ohledem na čl. 44 odst. 3.

Článek 5

Odrůda je odlišná, bez ohledu na umělý nebo přirozený původ počáteční odchylky, z níž vznikla, pokud se v jednom nebo více významných znacích zřetelně liší od jiných odrůd známých ve Společenství.

Znaky odrůdy musí být možné přesně rozeznat a přesně popsat.

Odrůdou známou ve Společenství se rozumí odrůda, která je v době řádného podání žádosti o povolení hodnocené odrůdy:

—

buď uvedena ve Společném katalogu odrůd druhů zeleniny nebo Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin,

—

nebo není uvedena v žádném z těchto katalogů, avšak byla povolena nebo je o její povolení žádáno v dotyčném členském státě nebo v jiném členském státě, a to buď pro uznávání a pro uvádění na trh, nebo pro uznávání pro jiné země, anebo pro kontrolu jako standardní osivo,

ledaže by výše uvedené podmínky nebyly nadále plněny ve všech dotyčných členských státech před přijetím rozhodnutí o žádosti o povolení hodnocené odrůdy.

Odrůda je stálá, pokud po opakovaném množení nebo, pokud pěstitel stanovil zvláštní rozmnožovací cyklus, na konci každého cyklu nadále odpovídá vymezení svých podstatných odrůdových znaků.

Odrůda je dostatečně uniformní, jsou-li si rostliny, které ji tvoří, bez ohledu na řídké odchylky, podobné nebo z genetického hlediska identické ve všech za tímto účelem stanovených znacích, s přihlédnutím ke zvláštnostem rozmnožování rostlin.

Článek 6

Členské státy zajistí, aby se na odrůdy pocházející z ostatních členských států vztahovaly tytéž požadavky jako na domácí odrůdy, zejména v povolovacím řízení.

Článek 7

Členské státy stanoví, že se povolení odrůd zakládá na výsledku úředních zkoušek, zejména pěstitelských zkoušek, které se týkají dostatečného počtu znaků umožňujících popsat odrůdu. K určení těchto znaků se použijí přesné a spolehlivé metody. Pro stanovení odlišnosti by měly pěstitelské zkoušky zahrnovat alespoň dostupné porovnatelné odrůdy, známé ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 1. Pro účely článku 9 se zahrnou i další dostupné porovnatelné odrůdy. U odrůd, jejichž osivo lze kontrolovat pouze jako standardní osivo, lze přihlédnout k výsledkům neúředních zkoušek a zkušenostem získaným během šlechtění, a to s ohledem na výsledky úředních zkoušek.

Postupem podle čl. 46 odst. 2 však může být stanoveno, že od určitých dat smějí být odrůdy určitých druhů zeleniny povolovány pouze na základě výsledku úředních zkoušek.

Postupem podle čl. 46 odst. 2 se s ohledem na stav vědeckých a technických poznatků stanoví:

minimum znaků, na které se zkoušky u různých druhů vztahují;

minimální podmínky provedení zkoušek.

Vyžaduje-li výzkum hybridů a syntetických odrůd zkoušku genetických komponent, zajistí členské státy, aby výsledky zkoušky genetických komponent a jejich popis byly na žádost pěstitele považovány za důvěrné.

U geneticky modifikovaných odrůd ve smyslu čl. 4 odst. 4 se provádí posuzování rizika pro životní prostředí podle směrnice 90/220/EHS.

Postupy zajišťující, že posuzování rizika pro životní prostředí a jiné související prvky vyhovují požadavkům směrnice 90/220/EHS, budou na návrh Komise zahrnuty do nařízení Rady, které se bude opírat o vhodný právní základ ve Smlouvě. Do vstupu tohoto nařízení v platnost lze geneticky modifikované odrůdy zapisovat do katalogů členských států pouze tehdy, pokud jejich uvádění na trh bylo povoleno podle směrnice 90/220/EHS.

Po vstupu nařízení uvedeného v písmenu b) v platnost se články 11 až 18 směrnice 90/220/EHS již nevztahují na geneticky modifikované odrůdy.

Technická a vědecká prováděcí pravidla k posuzování rizika pro životní prostředí se stanoví postupem podle čl. 46 odst. 2.

▼M2

Členské státy zajistí, aby byla odrůda určená pro použití v potravině nebo krmivu, jak jsou definovány v článku 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin ( 2 ), povolena pouze tehdy, pokud byla povolena podle souvisejících právních předpisů.

▼B

Článek 8

Členské státy stanoví, že žadatel musí při podání žádosti o povolení odrůdy uvést, zda již byla žádost o povolení odrůdy podána v jiném členském státě, o který členský stát se jednalo, a zda byla žádost přijata.

Článek 9

Členské státy zajistí úřední zveřejnění katalogu odrůd povolených na jejich území a, požaduje-li se udržovací šlechtění odrůdy, jméno odpovědné osoby nebo osob v jejich zemi. Zodpovídá-li za udržovací šlechtění odrůdy více osob, lze od zveřejnění jejich jmen upustit. Pokud se tak stane, bude v katalogu uveden orgán, který spravuje seznam jmen osob odpovědných za udržovací šlechtění odrůdy.

Členské státy při povolování odrůdy pokud možno zajistí, aby tato odrůda nesla ve všech členských státech stejný název.

Je-li známo, že osivo nebo sadba určité odrůdy jsou v jiné zemi uváděny na trh pod jiným názvem, uvede se do katalogu i tento název.

U odrůd vyšlechtěných z odrůd, u kterých byla platnost úředního povolení prodloužena podle čl. 12 odst. 3 druhého a třetího pododstavce a které byly povoleny v jednom nebo více členských státech na základě úředních opatření obsažených v uvedeném ustanovení, lze postupem podle čl. 46 odst. 2 stanovit, že všechny členské státy, které odrůdy povolily, zajistí, aby názvy odrůd byly stanoveny týmž postupem a aby byly v souladu s výše uvedenými zásadami.

S ohledem na dostupné informace členské státy rovněž zajistí, že odrůda, kterou nelze zřetelně odlišit:

—

od odrůdy dříve povolené v dotyčném členském státě nebo v jiném členském státě, nebo

—

od jiné odrůdy, která byla přezkoušena, pokud jde o odlišnost, stálost a uniformitu, podle pravidel této směrnice, bez toho, aby byla odrůdou známou ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 1,

nese název této odrůdy. Toto ustanovení se nepoužije, pokud by tento název mohl být zavádějící nebo matoucí, pokud jde o odrůdu, nebo pokud podle právní úpravy názvů odrůd v daném členském státě brání jeho používání jiné skutečnosti, anebo pokud práva třetích osob brání volnému užívání tohoto názvu ve spojení s danou odrůdou.

Členské státy sestaví pro každou povolenou odrůdu dokumentaci, která obsahuje popis odrůdy a jasný přehled všech skutečností, o něž se povolení opírá. Popis odrůd se vztahuje na rostliny pocházející bezprostředně z osiva kategorie „certifikované osivo“ nebo kategorie „standardní osivo“.

Členské státy zajistí, aby povolené geneticky modifikované odrůdy byly v katalogu odrůd zřetelně označeny jako geneticky modifikované. Dále zajistí, aby každá osoba, která takovou odrůdu uvádí na trh, ji ve svém prodejním katalogu odrůd rovněž zřetelně označila jako geneticky modifikovanou.

Pokud jde o vhodnost názvů odrůd, použije se článek 63 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o ochraně odrůd rostlin ve Společenství7.

Prováděcí pravidla týkající se vhodnosti názvů odrůd mohou být stanovena postupem podle čl. 46 odst. 2.

Článek 10

Každá žádost nebo stažení žádosti o povolení odrůdy, každý zápis do katalogu odrůd a každá změna tohoto zápisu musí být neprodleně oznámeny ostatním členským státům a Komisi.

Členské státy předají ostatním členským státům a Komisi stručný popis vlastností každé nově povolené odrůdy týkajících se jejího využití, které jsou jim známy na základě povolovacího řízení. Na žádost rovněž sdělí zvláštní vlastnosti, které umožňují odlišit odrůdu od jiných podobných odrůd.

Každý členský stát zpřístupní ostatním členským státům a Komisi dokumentaci podle čl. 9 odst. 4 o povolených odrůdách nebo odrůdách, jejichž povolení pozbylo platnosti. Vzájemné informace o této dokumentaci se považují za důvěrné.

Členské státy zajistí, aby byla dokumentace k povolovacímu řízení přístupna k osobnímu a výlučnému použití osobám, které prokáží oprávněný zájem. Toto ustanovení se nepoužije, jedná-li se o údaje důvěrné podle čl. 7 odst. 3.

Není-li některá odrůda povolena nebo je-li její povolení zrušeno, zpřístupní se výsledky zkoušek osobám dotčeným tímto rozhodnutím.

Článek 11

Členské státy stanoví, že povolené odrůdy jsou udržovány systematickým šlechtěním.

Udržovací šlechtění musí být možné kdykoli zkontrolovat podle záznamů vedených osobou nebo osobami odpovědnými za odrůdu. Záznamy musí zahrnovat také produkci všech generací, které předcházely základnímu osivu.

Od osoby odpovědné za druh mohou být požadovány vzorky. V případě potřeby lze tyto vzorky odebrat úředně.

Je-li udržovací šlechtění prováděno v jiném členském státě, než ve kterém byla odrůda povolena, poskytují si dotyčné státy v oblasti kontroly úřední pomoc.

Článek 12

Povolení odrůdy je platné do konce desátého kalendářního roku, který následuje po povolení.

Povolení odrůd vydaná orgány bývalé Německé demokratické republiky před sjednocením Německa pozbývají platnosti nejpozději koncem desátého kalendářního roku ode dne jejich zápisu do katalogu odrůd, který Německo vede v souladu s čl. 3 odst. 1.

Platnost povolení odrůdy lze prodloužit vždy o určitou dobu, pokud k tomu opravňuje rozsah dalšího šlechtění nebo je to nutné pro uchování genetických zdrojů rostlin a pokud jsou nadále plněny požadavky na odlišnost, uniformitu a stálost nebo kritéria stanovená podle čl. 44 odst. 2 a 3. S výjimkou genetických zdrojů rostlin ve smyslu článku 44 se žádosti o prodloužení podávají nejpozději dva roky před pozbytím platnosti povolení.

Platnost povolení se dočasně prodlužuje do rozhodnutí o žádosti o prodloužení.

U odrůd, které byly povoleny před 1. červencem 1972 nebo, v případě Dánska, Irska a Spojeného království, před 1. lednem 1973, lze lhůtu uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci prodloužit postupem podle čl. 46 odst. 2 nejdéle do 30. června 1990, pokud byla do 1. července 1982 na úrovni Společenství přijata úřední opatření k zabezpečení toho, že jsou splněny podmínky pro jejich nové povolení nebo pro povolení odrůd, které z nich byly vyšlechtěny.

Pro Řecko, Španělsko a Portugalsko lze na žádost těchto členských států u určitých odrůd povolených v těchto členských státech před 1. lednem 1986 postupem podle čl. 46 odst. 2 rovněž prodloužit platnost povolení do 30. června 1990 a dotyčné odrůdy mohou být zahrnuty do úředních opatření uvedených ve druhém pododstavci.

Článek 13

Členské státy zajistí, aby byly vyjasněny veškeré pochybnosti vzniklé po povolení odrůdy, které se týkají posouzení její odlišnosti nebo názvu v době povolení.

Pokud se po povolení odrůdy ukáže, že podmínka odlišnosti ve smyslu článku 5 nebyla v době povolení splněna, nahradí se povolení jiným rozhodnutím nebo se zruší v souladu s touto směrnicí.

Tímto jiným rozhodnutím přestává být odrůda považována, s účinkem od data svého původního povolení, za odrůdu známou ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 1.

Pokud se po povolení odrůdy zjistí, že její název ve smyslu článku 9 nebyl v době povolení přijatelný, musí být název upraven tak, aby byl v souladu s touto směrnicí. Členské státy mohou povolit dočasné užívání předchozího názvu jako doplňkového názvu. Podmínky, za kterých může být předchozí název užíván jako doplňkový název, mohou být stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

Prováděcí pravidla k odstavcům 1, 2 a 3 mohou být stanovena postupem podle čl. 46 odst.2.

Článek 14

Členské státy zajistí, že povolení odrůdy bude zrušeno:

pokud se při zkouškách zjistí, že odrůda nadále není odlišná, stálá nebo dostatečně uniformní;

pokud osoba nebo osoby odpovědné za odrůdu požádají o zrušení a pokud zůstane zajištěno udržovací šlechtění.

Členské státy mohou povolení odrůdy zrušit:

pokud nejsou dodržovány právní a správní předpisy přijaté na základě této směrnice;

pokud byly v době žádosti o povolení nebo během zkoušek podány chybné nebo zavádějící údaje o skutečnostech, na jejichž základě bylo povolení uděleno.

Článek 15

Je-li zrušeno povolení některé odrůdy nebo uplyne-li doba platnosti jejího povolení, zajistí členské státy, že tato odrůda bude z jejich katalogů vymazána.

Členské státy mohou na svém území poskytnout lhůtu pro uznávání, kontrolu standardního osiva a uvádění osiva na trh nejpozději do 30. června třetího roku po uplynutí doby platnosti povolení odrůdy.

V případě odrůd, které byly na základě čl. 16 odst. 1 uvedeny ve společném katalogu odrůd podle článku 17, se vztahuje na uvádění na trh ve všech členských státech lhůta, která uplyne jako poslední z lhůt stanovených jednotlivými členskými státy na základě prvního pododstavce, pokud uvádění osiva dané odrůdy na trh nepodléhalo omezením na základě odrůdy.

V případě odrůd, jejichž povolení bylo prodlouženo podle čl. 12 odst. 3, mohou členské státy do 30. června 1994 povolit používání názvů užívaných před tímto prodloužením.

Článek 16

Členské státy zajistí, aby od okamžiku zveřejnění podle článku 17 nepodléhalo osivo odrůd, které byly povoleny podle této směrnice nebo podle zásad této směrnice, žádným omezením při uvádění na trh na základě odrůdy.

Členský stát může být na žádost, o níž se rozhodne podle čl. 46 odst. 2 nebo čl. 46 odst. 3, jedná-li se o geneticky modifikované odrůdy, zmocněn zakázat používání určité odrůdy na celém svém území nebo jeho části, anebo může stanovit přiměřené podmínky pro pěstování odrůdy a v případě uvedeném v písmenu b) stanovit podmínky pro využití produkce pěstování této odrůdy:

pokud se prokáže, že by pěstování této odrůdy mohlo z rostlinolékařského hlediska nepříznivě ovlivňovat pěstování jiných odrůd nebo druhů, nebo

pokud existují pádné důvody, jiné než ty, které již byly nebo mohly být uplatněny v průběhu postupu podle čl. 10 odst. 2, pro domněnku, že odrůda ohrožuje lidské zdraví nebo životní prostředí.

Článek 17

Komise průběžně uveřejňuje na základě sdělení členských států v Úředním věstníku Evropských společenství pod názvem „Společný katalog odrůd druhů zeleniny“ seznam všech odrůd, jejichž osivo nepodléhá podle článku 16 žádným omezením při uvádění na trh na základě odrůdy, a rovněž údaje vyžadované podle čl. 9 odst. 1 týkající se osoby nebo osob zodpovědných za udržovací šlechtění. Zveřejněné oznámení uvede členské státy, které byly zmocněny podle čl. 16 odst. 2 nebo podle článku 18.

Zveřejněné oznámení obsahuje odrůdy, na které se vztahuje lhůta podle čl. 15 odst. 2 druhého pododstavce. Oznámení uvádí délku této lhůty a případně členské státy, na které se tato lhůta nevztahuje.

Zveřejněné oznámení zřetelně označí odrůdy, které byly geneticky modifikovány.

Článek 18

Pokud se zjistí, že by pěstování některé odrůdy, která byla zapsána do společného katalogu odrůd, mohlo v některém členském státě z rostlinolékařského hlediska nepříznivě ovlivňovat pěstování jiných odrůd nebo druhů nebo by mohlo ohrožovat životní prostředí či lidské zdraví, může být dotyčný členský stát na žádost postupem podle čl. 46 odst. 2 nebo podle čl. 46 odst. 3, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu, zmocněn zakázat uvádění osiva nebo sadby této odrůdy na trh na celém svém území nebo jeho části. Při bezprostředním nebezpečí rozšíření škodlivých organismů nebo při bezprostředním ohrožení lidského zdraví či životního prostředí může dotyčný členský stát, jakmile podá příslušnou žádost, vydat zákaz do doby, než bude přijato konečné rozhodnutí, jež musí být přijato do tří měsíců postupem podle čl. 46 odst. 2 nebo případně podle čl. 46 odst. 3, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Článek 19

Přestane-li být v některém členském státě povolena některá jím původně povolená odrůda, může jeden nebo více jiných členských států tuto odrůdu nadále povolovat, jsou-li na jejich území nadále plněny požadavky pro povolení odrůdy. Jedná-li se o odrůdu, u níž se požaduje udržovací šlechtění, musí být toto šlechtění i nadále zajištěno.

Článek 20

Členské státy stanoví, že na trh lze uvádět pouze osivo čekanky obecné kořenové, které bylo úředně uznáno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

Členské státy stanoví, že na trh lze uvádět pouze to osivo jiných druhů zeleniny, které bylo úředně uznáno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“, anebo se jedná o standardní osivo.

Postupem podle čl. 46 odst. 2 však lze stanovit, že od určitého dne lze u některých druhů zeleniny uvádět na trh pouze osivo úředně uznané jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

Členské státy zajistí, aby úřední zkoušky osiva byly prováděny v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

Článek 21

Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1 a 2, stanoví členské státy, že na trh lze uvádět:

—

šlechtitelské osivo generací předcházejících základnímu osivu,

—

nezpracované osivo, které se uvádí na trh ke zpracování, pokud je zajištěna pravost tohoto osiva.

Článek 22

Členské státy však mohou odchylně od článku 20 povolit:

aby bylo úředně uznáno a uváděno na trh základní osivo, které nevyhovuje požadavkům klíčivosti stanoveným v příloze II. V tomto případě přijmou veškerá nezbytná opatření, aby dodavatel zaručil určitou klíčivost, kterou při uvádění na trh uvede na zvláštní návěsce, která musí obsahovat jeho jméno, adresu a číslo partie osiva;

aby v zájmu rychlejšího zásobování osivem bylo úředně uznáno a uváděno na trh až po prvního obchodního příjemce osivo kategorií „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“, u kterého dosud nebyly ukončeny úřední zkoušky týkající se vyhovění požadavkům klíčivosti stanoveným v příloze II. Uznání se provede pouze po předložení předběžného protokolu o analýze osiva a za podmínky, že je uvedeno jméno a adresa prvního příjemce. Budou přijata veškerá nezbytná opatření, aby dodavatel zaručil klíčivost vyplývající z předběžné analýzy. Tato klíčivost uvede dodavatel na zvláštní návěsce, nesoucí jeho jméno, adresu a referenční číslo partie osiva.

S výjimkou případů množení mimo Společenství uvedených v článku 36 se tato ustanovení nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí.

Členské státy, které využijí některé z odchylek uvedených v písmenech a) nebo b), si při kontrole poskytují administrativní pomoc.

Článek 23

Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1 a 2, mohou členské státy:

povolit producentům usazeným na jejich území, aby uváděli na trh malá množství osiva pro vědecké účely nebo pro účely šlechtění;

povolit pěstitelům a jejich zástupcům usazeným na jejich území, aby po omezenou dobu uváděli osivo náležející k odrůdě, pro kterou byla v daném členském státě podána žádost o zápis do katalogu odrůd a pro kterou byly předloženy specifické technické údaje.

Podmínky, za kterých mohou členské státy udělovat povolení podle odst. 1 písm. b), zejména pokud jde o získávání údajů, typ těchto údajů, skladování, název odrůdy a označování balení, budou stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

Povolení, která členské státy udělily producentům usazeným na svém území pro účely uvedené v odstavci 1 před 14. prosincem 1998 zůstávají v platnosti až do doby, než budou přijaty předpisy uvedené v odstavci 2. Od uvedeného okamžiku musí být všechna povolení v souladu s předpisy přijatými podle odstavce 2.

Článek 24

Pokud jde o požadavky stanovené v přílohách I a II, mohou členské státy stanovit pro certifikaci tuzemské produkce dodatečné nebo přísnější požadavky.

Článek 25

▼M3

Členské státy stanoví, že při zkouškách osiva pro uznání musí být vzorky odebírány úředně nebo pod úředním dohledem pomocí vhodných metod. Odběr vzorků osiva pro účely kontrol podle článku 39 však musí být prováděn úředně.

Tato ustanovení se vztahují rovněž na odběr vzorků standardního osiva pro následné kontroly.

▼M3

1a.

Při odběru vzorků osiva pod úředním dohledem podle odstavce 1 musí být splněny tyto požadavky:

Odběr vzorků osiva provádějí odběratelé vzorků, kteří k tomu byli zmocněni orgánem daného členského státu příslušným k uznávání osiva za podmínek stanovených v písmenech b), c) a d).

Odběratelé vzorků mají nezbytnou odbornou způsobilost získanou v rámci odborné přípravy organizované za podmínek platných pro úřední odběratele vzorků osiva a potvrzenou úředními zkouškami.

Odběr vzorků osiva je prováděn v souladu s platnými mezinárodními metodami.

Odběratelé vzorků jsou:

nezávislé fyzické osoby,

ii)

osoby zaměstnané fyzickými nebo právnickými osobami, mezi jejichž činnosti nepatří produkce osiva, množení osiva, zpracování osiva ani prodej osiva,

nebo

iii)

osoby zaměstnané fyzickými nebo právnickými osobami, mezi jejichž činnosti patří produkce osiva, množení osiva, zpracování osiva nebo prodej osiva.

V případě uvedeném v bodě iii) může odběratel vzorků osiva provádět odběr vzorků osiva pouze u partií osiva vyprodukovaných jménem jeho zaměstnavatele, není-li mezi zaměstnavatelem, žadatelem o uznání a orgánem příslušným k uznávání osiva dohodnuto jinak.

Odběr vzorků osiva prováděný těmito odběrateli vzorků podléhá řádnému dohledu, který vykonává orgán příslušný k uznávání osiva. Při provádění automatického odběru vzorků je nutno dodržovat vhodné postupy a zajistit úřední dohled.

Pro účely dohledu uvedeného v písmenu d) je určitá část partií osiva přihlášených k úřednímu uznání v rámci zkoušky předmětem kontrolního odběru vzorků úředními odběrateli vzorků osiva. Tato část se v zásadě co nejrovnoměrněji rozdělí mezi fyzické a právnické osoby, které přihlásily osivo k uznání, avšak může se také použít k vyloučení konkrétních pochybností. Tato část činí nejméně 5 %. Kontrolní odběr vzorků se nevztahuje na automatický odběr vzorků.

Členské státy porovnají úředně odebrané vzorky osiva se vzorky shodné partie osiva odebranými pod úředním dohledem.

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů o zkouškách pod úředním dohledem přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Sankce mohou spočívat také v tom, že orgán příslušný k uznávání osiva odebere úředně schváleným odběratelům vzorků úřední schválení podle písmene a), pokud úmyslně nebo z nedbalosti poruší pravidla pro úřední zkoušky. Členské státy zajistí, že se v případě takového porušení pravidel zruší všechna uznání odebraného osiva, ledaže lze prokázat, že dané osivo skutečně splňuje veškeré požadavky.

1b.

Další opatření pro provádění odběru vzorků osiva pod úředním dohledem mohou být přijata postupem podle čl. 46 odst. 2.

▼B

Při zkouškách osiva pro uznání a při následné kontrole musí být vzorky odebírány z homogenních partií. Maximální hmotnost partie a minimální hmotnost vzorku jsou uvedeny v příloze III.

Článek 26

Členské státy stanoví, že základní, certifikované a standardní osivo smí být uváděno na trh pouze v dostatečně homogenních partiích a v uzavřených baleních, která jsou opatřena uzávěrem a označena podle článků 27 a 28.

Členské státy mohou pro prodej malých množství konečnému spotřebiteli stanovit odchylky od odstavce 1 týkající se balení, uzávěru a označení.

Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy svým producentům povolit, aby uváděli na trh malá balení směsí standardního osiva několika odrůd stejného druhu. Druhy, na které se toto ustanovení vztahuje, pravidla pro maximální velikost malých balení a požadavky na návěsky budou stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

Článek 27

Členské státy stanoví, že balení základního a certifikovaného osiva, s výjimkou certifikovaného osiva v podobě malých balení ES, musí být uzavřena úředně nebo pod úředním dohledem tak, aby nemohla být otevřena bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop po manipulaci na úřední návěsce podle čl. 28 odst. 1 nebo na balení.

Aby bylo uzavření zajištěno, musí uzavírací systém zahrnovat alespoň buď připevnění úřední návěsky, nebo připevnění úřední plomby.

Opatření stanovená v druhém pododstavci nejsou nezbytná, pokud se použije uzavírací systém na jedno použití.

Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit, zda určitý uzavírací systém vyhovuje tomuto odstavci.

Balení mohou být jednou nebo víckrát znovu uzavřena pouze úředně nebo pod úředním dohledem. V tomto případě se na návěsce podle čl. 28 odst. 1 uvede, že se jedná o opětovné uzavření, dále datum posledního opětovného uzavření a orgán, který je provedl.

Členské státy stanoví, že balení standardního osiva a malá balení osiva kategorie „certifikované osivo“ musí být uzavřena tak, aby nemohla být otevřena bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop po manipulaci na návěsce podle čl. 28 odst. 3 nebo na balení. S výjimkou malých balení musí být rovněž opatřena plombou nebo rovnocenným uzávěrem, které byly připevněny osobou odpovědnou za připevňování návěsek. Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit, zda určitý uzavírací systém vyhovuje tomuto odstavci. V případě malých balení kategorie „certifikované osivo“ smějí být balení jednou nebo víckrát znovu uzavřena pouze pod úředním dohledem.

Členské státy mohou stanovit odchylky od odstavců 1 a 2 pro malá balení základního osiva uzavřená na jejich území. Podmínky pro tyto odchylky mohou být stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

Článek 28

Členské státy stanoví, že balení základního a certifikovaného osiva, s výjimkou certifikovaného osiva v podobě malých balení:

musí být na vnější straně opatřena nepoužitou úřední návěskou splňující podmínky stanovené v příloze IV oddíle A, na které jsou uvedeny údaje v některém z úředních jazyků Společenství. U průhledných obalů se může návěska nacházet uvnitř, je-li skrze obal čitelná. Barva návěsky je pro základní osivo bílá a pro certifikované osivo modrá. Pokud se používá přivazovací návěska, musí být její připevnění ve všech případech zajištěno úřední plombou. Pokud v případech uvedených v článku 22 základní osivo nevyhovuje požadavkům klíčivosti stanoveným v příloze II, vyznačí se tato skutečnost na návěsce. Použití úředních nálepek je povoleno. Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze povolit tisk předepsaných údajů na obal nesmazatelnou barvou pod úředním dohledem na základě vzoru stanoveného pro návěsku;

musí obsahovat úřední doložku v barvě návěsky obsahující alespoň údaje stanovené v příloze IV oddíle A písm. a) bodech 4 až 7. Doložka musí být vypracována tak, aby nebyla zaměnitelná s úřední návěskou podle písmene a). Tato doložka není požadována, pokud jsou údaje na obalu vytištěny nesmazatelnou barvou nebo pokud se v souladu s písmenem a) nálepka nachází uvnitř průhledného obalu anebo pokud se použije nálepka nebo návěska z neroztržitelného materiálu.

Členské státy mohou stanovit odchylky od odstavce 1 pro malá balení uzavřená na jejich území. Podmínky pro tyto odchylky mohou být stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

Balení standardního osiva a malá balení kategorie „certifikované osivo“ jsou podle přílohy IV oddílu B opatřena buď návěskou dodavatele, nebo tištěným či orazítkovaným nápisem v některém z úředních jazyků Společenství. Barva návěsky je u certifikovaného osivo modrá, u standardního osivo tmavě žlutá.

S výjimkou malých balení standardního osiva musí být údaje předepsané nebo povolené podle tohoto ustanovení zřetelně odděleny od všech ostatních údajů na návěsce nebo obalu, včetně údajů podle článku 30.

Po 30. červnu 1992 lze postupem podle čl. 46 odst. 2 stanovit, zda mají tyto požadavky platit pro malá balení standardního osiva všech nebo některých druhů, nebo zda se předepsané nebo povolené údaje mají od ostatních údajů odlišovat jinak, pokud se rozlišující znak na návěsce nebo obalu výslovně uvede.

U odrůd obecně známých k 1. červenci 1970 může být na návěsce poukázáno na udržovací šlechtění odrůdy, které bylo nebo bude oznámeno podle čl. 41 odst. 2. Není přípustné poukazovat na zvláštní vlastnosti v souvislosti s udržovacím šlechtěním.

Tímto datem je:

—

1. leden 1973 pro Dánsko, Irsko a Spojené království,

—

1. březen 1986 pro Španělsko.

Tento odkaz se uvádí za názvem odrůdy, od nějž je jasně oddělen, nejlépe pomlčkou. Nesmí být výraznější než název odrůdy.

Článek 29

Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby u malých balení certifikovaného osiva, zvláště při třídění partií osiva, byla zajištěna kontrola pravosti osiva. Za tímto účelem mohou stanovit, že malá balení plněná na jejich území musí být uzavírána úředně nebo pod úředním dohledem.

Článek 30

Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit, že balení základního osiva, certifikovaného osiva všech kategorií nebo standardního osiva musí být opatřena návěskou dodavatele (jež může být odlišná od úřední návěsky nebo může mít podobu údajů dodavatele natištěných na obalu) i v jiných případech, než které stanoví tato směrnice.

Údaje, které musí návěska dodavatele obsahovat, budou rovněž stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.

U základního a certifikovaného osiva má návěska nebo nátisk uvedený v odstavci 1 takovou podobu, aby jej nebylo možné zaměnit s úřední návěskou podle čl. 28 odst. 1.

Článek 31

U osiva geneticky modifikované odrůdy musí být na každé návěsce, úřední nebo jiné, nebo na každém úředním nebo jiném průvodním dokladu podle této směrnice zřetelně vyznačeno, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

Článek 32

Členské státy stanoví, že každé chemické ošetření základního, certifikovaného nebo standardního osiva musí být uvedeno buď na úřední návěsce, nebo na návěsce dodavatele a na balení nebo uvnitř balení. U malých balení může být tato informace vyznačena přímo na obalu nebo uvnitř obalu.

Článek 33

Aby byla nalezena možnost zlepšení některých ustanovení této směrnice, lze postupem podle čl. 46 odst. 2 rozhodnout, že se za zvláštních podmínek uspořádají na úrovni Společenství časově omezené testy.

V rámci takových testů mohou být členské státy osvobozeny od určitých povinností stanovených v této směrnici. Rozsah osvobození se stanoví odkazem na požadavky, kterých se osvobození týká. Trvání jednoho testu nepřekročí sedm let.

Článek 34

Členské státy zajistí, aby uvádění osiva na trh podle závazných nebo nezávazných ustanovení této směrnice podléhalo pouze těm omezením na základě jeho vlastností, opatření o zkouškách, označování a uzavírání, která stanoví tato nebo jiné směrnice.

Do přijetí rozhodnutí podle čl. 20 odst. 3 může být kterýkoli členský stát na vlastní žádost postupem podle čl. 46 odst. 2 zmocněn stanovit, že po určitém dni lze u určitých druhů zeleniny uvádět na trh pouze osivo, které bylo úředně uznáno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

Článek 35

Šlechtitelské osivo generací předcházejících základnímu osivu lze uvádět na trh podle čl. 21 první odrážky za podmínky, že:

je orgán příslušný k uznávání úředně zkontroloval v souladu s předpisy pro uznávání základního osiva:

se nachází v balení v souladu s touto směrnicí a

balení jsou opatřena úřední návěskou uvádějící alespoň tyto údaje:

—

uznávající orgán a členský stát nebo jejich značky,

—

číslo partie,

—

měsíc a rok uzavření nebo

—

měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání,

—

druh, uvedený latinským písmem alespoň pod svým botanickým názvem, případně zkráceně a bez jmen autorů,

—

odrůda, uvedená alespoň latinským písmem,

—

označení „osivo předcházející základnímu osivu“,

—

počet generací předcházejících osivu kategorie „certifikované osivo“.

Návěska je bílá se šikmým fialovým pruhem.

Článek 36

Členské státy stanoví, že osivo zeleniny, které:

—

pochází bezprostředně ze základního nebo certifikovaného osiva úředně uznaného v jednom nebo více členských státech nebo ve třetí zemi, u niž byla určena rovnocennost podle čl. 37 odst. 1 písm. d), nebo pochází přímo z křížení základního osiva úředně uznaného v jednom členském státě se základním osivem úředně uznaným v takové třetí zemi, a

—

bylo sklizeno v jiném členském státě,

musí být na žádost, a aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, úředně uznáno jako certifikované osivo v každém členském státě, pokud bylo podrobeno inspekci v terénu vyhovující požadavkům stanoveným v příloze I pro danou kategorii a pokud bylo úředními zkouškami ověřeno, že splňuje požadavky na certifikované osivo stanovené v příloze II.

Pochází-li v těchto případech osivo přímo z úředně uznaného osiva generací předcházejících základnímu osivu, mohou členské státy rovněž povolit úřední uznávání jako základní osivo, pokud jsou splněny požadavky na základní osivo.

Osivo zeleniny, které bylo sklizeno ve Společenství a je určeno k uznání podle odstavce 1, je:

—

zabaleno podle čl. 27 odst. 1 a opatřeno úřední návěskou podle přílohy V oddílů A a B a

—

provázeno úřední doložkou podle přílohy V oddílu C.

Ustanovení první odrážky o balení a označování se případně nepoužijí, jsou-li orgány odpovědné za přehlídku, orgány příslušné k vystavování dokladů pro uznání osiva dosud neuznaného a orgány příslušné k uznávání totožné nebo pokud se tyto orgány dohodnou na výjimce.

Členské státy rovněž stanoví, že osivo zeleniny, které:

—

pochází přímo ze základního nebo certifikovaného osiva úředně uznaného v jednom nebo více členských státech nebo ve třetí zemi, u níž byla určena rovnocennost podle čl. 37 odst. 1 písm. d), nebo pochází přímo z křížení základního osiva úředně uznaného v jednom členském státě se základním osivem úředně uznaným v takové třetí zemi, a

—

bylo sklizeno ve třetí zemi,

musí být na žádost úředně uznáno jako certifikované osivo v každém členském státě, ve kterém bylo produkováno nebo úředně uznáno základní osivo, pokud bylo podrobeno inspekci v terénu vyhovující požadavkům na certifikované osivo stanoveným v rozhodnutí o rovnocennosti přijatém podle čl. 37 odst. 1 písm. a) a pokud bylo úředními zkouškami ověřeno, že splňuje požadavky na certifikované osivo stanovené v příloze II. Ostatní členské státy mohou rovněž povolit úřední uznávání tohoto osiva.

Článek 37

Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou určí, zda:

úřední zkoušky odrůdy prováděné v určité třetí zemi poskytují stejné záruky jako zkoušky prováděné v členských státech podle článku 7;

kontroly metod udržovacího šlechtění prováděné v určité třetí zemi poskytují stejné záruky jako kontroly prováděné členskými státy;

v případě uvedeném v článku 36 přehlídky prováděné v určité třetí zemi vyhovují požadavkům stanoveným v příloze I;

osivo zeleniny sklizené v určité třetí zemi, které poskytuje stejné záruky vlastností a opatření provedených k jeho zkoušení, zajištění jeho pravosti, jeho označování a jeho kontroly, je v tomto ohledu rovnocenné základnímu osivu, certifikovanému osivu nebo standardnímu osivu, které bylo sklizeno ve Společenství a které odpovídá této směrnici.

Odstavec 1 se použije rovněž v případě nového členského státu ode dne jeho přistoupení až do dne, do kterého musí uvést v účinnost své právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

Článek 38

K překonání přechodných obtíží ve všeobecném zásobování základním, certifikovaným nebo standardním osivem ve Společenství, které nelze odstranit jinak, může být postupem podle čl. 46 odst. 2 rozhodnuto, že členské státy povolí na stanovené období na celém území Společenství uvádění na trh osiva kategorie vyhovující méně přísným požadavkům nebo osiva odrůd nezapsaných ve Společném katalogu odrůd druhů zeleniny nebo v katalozích odrůd vedených členskými státy v množství nezbytném pro překonání zásobovacích obtíží.

Pokud jde o kategorii osiva určité odrůdy, použije se úřední návěska nebo návěska dodavatele stanovená pro odpovídající kategorii; v případě osiva odrůd, které nejsou zapsány ve zmíněných katalozích, je barva návěsky hnědá. V každém případě musí být na návěsce uvedeno, že se jedná o osivo kategorie vyhovující méně přísným požadavkům.

Prováděcí pravidla k odstavci 1 mohou být stanovena postupem podle čl. 46 odst. 2.

Článek 39

Členské státy zajistí, aby osivo zeleniny bylo v průběhu uvádění na trh alespoň namátkově úředně kontrolováno s ohledem na dodržování požadavků a podmínek stanovených touto směrnicí.

Aniž je dotčen volný pohyb osiva ve Společenství, přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření, aby jim při uvádění na trh množství přesahujících 2 kg osiva dovezeného ze třetí země byly uváděny tyto údaje:

druh;

odrůda;

kategorie;

země produkce a orgán úřední kontroly;

země odeslání;

dovozce;

množství osiva.

Způsob, jakým mají být tyto údaje uvedeny, může být stanoven postupem podle čl. 46 odst. 2.

Článek 40

Členské státy zajistí, aby bylo osivo kategorií „certifikované osivo“ a „standardní osivo“ podrobeno namátkové následné úřední kontrole prováděné přehlídkou a jeho odrůdová pravost a odrůdová čistota byly srovnány s kontrolním vzorkem.

Článek 41

Členské státy zajistí, aby osoby odpovědné za opatřování standardního osiva určeného k uvedení na trh návěskami:

je uvědomily o dni počátku a konce své činnosti;

vedly záznamy o všech partiích standardního osiva a měly je k dispozici pro členské státy nejméně tři roky;

měly k dispozici pro členské státy po dobu nejméně dvou let kontrolní vzorek z osiva odrůd, pro něž není požadováno udržovací šlechtění;

z každé partie určené k uvedení na trh odebraly vzorky a měly je k dispozici pro členské státy nejméně dva roky.

Činnosti uvedené v písmenech b) a d) podléhají namátkovým úředním kontrolám. Povinnost stanovená v písmenu c) se vztahuje pouze na producenty.

Členské státy zajistí, aby osoby, které chtějí podle čl. 28 odst. 4 poukázat na metodu udržovacího šlechtění odrůdy, tento úmysl předem oznámily.

Článek 42

Zjistí-li se opakovaně během následné kontroly, že osivo některé odrůdy dostatečně nesplňuje požadavky kladené na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu, zajistí členské státy, aby bylo osobě odpovědné za uvedení osiva na trh zcela nebo zčásti, popřípadě na určité období, zakázáno uvádění tohoto osiva na trh.

Opatření podle odstavce 1 budou zrušena, jakmile se s dostatečnou jistotou zjistí, že osivo určené k uvedení na trh bude v budoucnu splňovat požadavky kladené na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

▼M1

Článek 43

Ve Společenství se provádějí srovnávací zkoušky a testy Společenství pro následnou kontrolu odebraných vzorků osiva zeleniny uváděného na trh podle závazných i nezávazných ustanovení této směrnice. Srovnávací zkoušky a testy se mohou týkat:

—

osiva sklizeného ve třetích zemích,

—

osiva vhodného pro ekologické zemědělství,

—

osiva uváděného na trh s ohledem na zachování in situ a trvalé využívání genetických zdrojů rostlin.

Tyto srovnávací zkoušky a testy se využívají k harmonizaci technických metod uznávání a ke kontrole dodržování podmínek, kterým musí osivo vyhovovat.

Komise vydá postupem podle čl. 46 odst. 2 opatření nezbytná k provádění srovnávacích zkoušek a testů. O přijatých technických opatřeních k provádění zkoušek a testů a o jejich výsledcích Komise informuje výbor uvedený v čl. 46 odst. 1.

Společenství může poskytovat finanční příspěvky na provádění zkoušek a testů uvedených v odstavcích 1 a 2.

Finanční příspěvek se poskytuje v mezích ročního objemu finančních prostředků schválených rozpočtovým orgánem.

Zkoušky a testy, na které lze poskytnout finanční příspěvek Společenství, a pravidla pro poskytování těchto příspěvků se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 46 odst. 2.

Zkoušky a testy uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou provádět pouze státní orgány nebo právnické osoby jednající jménem státu.

▼B

Článek 44

Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit zvláštní podmínky pro zohlednění vývoje v oblasti podmínek, za kterých lze uvádět na trh chemicky ošetřené osivo.

Postupem podle čl. 46 odst. 2 budou stanoveny zvláštní podmínky pro zohlednění vývoje v oblasti podmínek s ohledem na zachování in situ a trvalé využívání genetických zdrojů prostřednictvím pěstování a uvádění na trh osiva:

planých forem a odrůd, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1467/94 ze dne 20. června 1994 o zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství8;

odrůd, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek.

Zvláštní podmínky podle odstavce 2 obsahují zejména tyto body:

v případě odst. 2 písm. a) se tyto plané formy a odrůdy povolí podle této směrnice. Zejména se přihlédne k výsledkům neúředních zkoušek a poznatkům, které byly získány na základě praktických zkušeností při pěstování, množení a využívání, a k podrobnému popisu odrůd a jejich názvům, jak byly sděleny danému členskému státu, a jsou-li dostatečné, poskytne se osvobození od úředních zkoušek. Po povolení se tato planá forma nebo odrůda zanese do společného katalogu odrůd jako „udržovací odrůda“;

v případě odst. 2 písm. a) a b) vhodná množstevní omezení.

Článek 45

Změny obsahu příloh, nezbytné s ohledem na vývoj vědeckých a technických poznatků, se přijímají postupem podle čl. 46 odst. 2.

Článek 46

Komisi je nápomocen Stálý výbor pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví, zřízený podle článku 1 rozhodnutí Rady 66/399/EHS9.

V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 47

S výhradou ustanovení článku 18 a příloh I a II nejsou touto směrnicí dotčeny vnitrostátní právní předpisy odůvodněné ochranou zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin nebo ochranou průmyslového nebo obchodního vlastnictví.

Článek 48

Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit zvláštní podmínky pro zohlednění vývoje v těchto oblastech:

podmínky, za kterých lze uvádět na trh chemicky ošetřené osivo;

podmínky, za kterých lze uvádět na trh osivo s ohledem na zachování in situ a trvalé využívání genetických zdrojů rostlin, včetně směsí osiva z odrůd, které obsahují i odrůdy uvedené v článku 1 směrnice 2002/53/ES10, jež jsou spojeny se specifickými přirozenými a polopřirozenými biotopy a jež jsou ohroženy genetickou erozí;

podmínky, za kterých lze uvádět na trh osivo vhodné pro ekologické zemědělství.

Zvláštní podmínky podle odst. 1 písm. b) zahrnují zejména tyto body:

původ osiva těchto druhů je znám a schválen orgány příslušnými v jednotlivých členských státech pro uvádění osiva na trh na vymezených územích;

vhodná množstevní omezení.

Článek 49

Členský stát může být na vlastní žádost postupem podle čl. 46 odst. 2 zcela nebo zčásti osvobozen od povinnosti používat tuto směrnici, pokud to není v rozporu s čl. 16 odst. 1 a čl. 34 odst. 1, na druhy, které se na jeho území obvykle nerozmnožují ani neuvádějí na trh.

Článek 50

Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Komise o tom uvědomí ostatní členské státy.

Článek 51

Směrnice 70/458/EHS ve znění směrnic uvedených v příloze VI části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení stanovených v příloze VI části B.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici a musí být vykládány v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze VII.

Článek 52

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 53

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

PODMÍNKY PRO UZNÁNÍ MNOŽITELSKÉHO POROSTU

1.	Množitelský porost vykazuje dostatečnou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

2.	U základního osiva se provede alespoň jedna úřední přehlídka. U certifikovaného osiva se provede alespoň jedna přehlídka úředně kontrolovaná namátkovou kontrolou nejméně 20 % rostlin od každého druhu.

3.	Pěstební stav a vývojový stupeň množitelského porostu umožňují dostatečnou kontrolu odrůdové pravosti, odrůdové čistoty a zdravotního stavu.

▼M11

3a.	V případě, kdy po provedení bodů 1, 2 a 3 stále existují pochybnosti, pokud jde o odrůdovou pravost osiva, může uznávající orgán pro přezkoušení této pravosti použít mezinárodně uznávanou a reprodukovatelnou biochemickou nebo molekulární techniku v souladu s platnými mezinárodními normami.

▼B

Nejmenší vzdálenosti od sousedních porostů, které by mohly vést k nežádoucímu cizosprášení, jsou:

pro Beta vulgaris

1. od jakéhokoli zdroje pylu rodu Beta níže neuvedeného	1 000 m
2. od zdrojů pylů odrůd stejného poddruhu, které patří k jiné skupině odrůd:
a) pro základní osivo	1 000 m
b) pro certifikované osivo	600 m
3. od zdrojů pylů odrůd stejného poddruhu, které patří ke stejné skupině odrůd:
a) pro základní osivo	600 m
b) pro certifikované osivo	300 m

Skupiny odrůd uvedené v podbodech 2 a 3 se stanoví postupem podle čl. 46 odst. 2.

pro druhy Brassica

1. od zdrojů cizích pylů, které u odrůd druhů Brassica mohou vést k těžkým poškozením:
a) pro základní osivo	1 000 m
b) pro certifikované osivo	600 m
2. od ostatních zdrojů cizích pylů, které lze křížit s odrůdami druhů Brassica:
a) pro základní osivo	500 m
b) pro certifikované osivo	300 m

pro čekanku kořenovou

1. od jiných druhů nebo poddruhů téhož rodu	1 000 m
2. od jiných odrůd čekanky kořenové:
a) pro základní osivo	600 m
b) pro certifikované osivo	300 m

pro ostatní druhy

1. od zdrojů cizích pylů, které u odrůd jiných druhů mohou způsobit vážná poškození v důsledku cizosprášení:
a) pro základní osivo	500 m
b) pro certifikované osivo	300 m
2. od ostatních zdrojů cizích pylů, které lze křížit s odrůdami jiných druhů vzniklých cizosprášením:
a) pro základní osivo	300 m
b) pro certifikované osivo	100 m

Tyto vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

▼M9

Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu množitelského materiálu.

Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů („RNŠO“) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení (EU) 2016/2031 ( 3 ), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.

▼B

PŘÍLOHA II

POŽADAVKY NA OSIVO

1.	Osivo vykazuje dostatečnou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

▼M9

Osivo musí být prakticky prosté veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu množitelského materiálu.

Osivo musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a RNŠO stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení (EU) 2016/2031, jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.

▼B

Osivo vyhovuje těmto požadavkům:

Normy

Druh	Minimální technická čistota (v % hmotnostních)	Nejvyšší povolený výskyt jiných druhů rostlin (v % hmotnostních)	Minimální klíčivost (v % čistého osiva nebo shluků)
Allium cepa	97	0,5	70
▼M4
Allium fistulosum	97	0,5	65
▼B
Allium porrum	97	0,5	65
▼M4
Allium sativum	97	0,5	65
Allium schoenoprasum	97	0,5	65
▼B
Anthriscus cerefolium	96	1	70
Apium graveolens	97	1	70
Asparagus officinalis	96	0,5	70
►M8 Beta vulgaris (skupina Řepa salátová) ◄	97	0,5	50 (shluků)
►M8 Beta vulgaris (kromě skupiny Řepa salátová) ◄	97	0,5	70 (shluků)
►M8 Brassica oleracea (skupina Květák) ◄	97	1	70
►M8 Brassica oleracea (kromě skupiny Květák) ◄	97	1	75
►M8 Brassica rapa (skupina Zelí pekingské) ◄	97	1	75
►M8 Brassica rapa (skupina Vodnice) ◄	97	1	80
►M8 Capsicum annuum ◄	97	0,5	65
►M8 Cichorium intybus (skupina Čekanka pro puky, skupina Čekanka hlávková) ◄	95	1,5	65
►M8 Cichorium intybus (skupina Čekanka průmyslová (kořenová)). ◄	97	1	80
Cichorium endivia	95	1	65
Citrullus lanatus	98	0,1	75
Cucumis melo	98	0,1	75
Cucumis sativus	98	0,1	80
Cucurbita maxima	98	0,1	80
Cucurbita pepo	98	0,1	75
Cynara cardunculus	96	0,5	65
Daucus carota	95	1	65
Foeniculum vulgare	96	1	70
Lactuca sativa	95	0,5	75
►M6 Solanum lycopersicum L. ◄	97	0,5	75
Petroselinum crispum	97	1	65
Phaseolus coccineus	98	0,1	80
Phaseolus vulgaris	98	0,1	75
Pisum sativum	98	0,1	80
Raphanus sativus	97	1	70
▼M4
Rheum rhabarbarum	97	0,5	70
▼B
Scorzonera hispanica	95	1	70
Solanum melongena	96	0,5	65
Spinacia oleracea	97	1	75
Valerianella locusta	95	1	65
Vicia faba	98	0,1	80
▼M4
Zea mays	98	0,1	85

▼M9

Výskyt regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) na osivu zeleniny nesmí, alespoň na základě vizuální prohlídky, překračovat příslušné prahové hodnoty vymezené v následující tabulce:

Bakterie
RNŠO nebo příznaky, které RNŠO způsobují	Rod nebo druh osiva zeleniny	Prahová hodnota pro výskyt RNŠO na osivu zeleniny
Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. [CORBMI]	Solanum lycopersicum L.	0 %
Xanthomonas axonopodis pv. phaseoli (Smith) Vauterin et al. [XANTPH]	Phaseolus vulgaris L.	0 %
Xanthomonas euvesicatoria Jones et al. [XANTEU]	Capsicum annuum L., Solanum lycopersicum L.	0 %
Xanthomonas fuscans subsp. fuscans Schaad et al. [XANTFF]	Phaseolus vulgaris L.	0 %
Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al [XANTGA]	Capsicum annuum L., Solanum lycopersicum L.	0 %
Xanthomonas perforans Jones et al. [XANTPF]	Capsicum annuum L., Solanum lycopersicum L.	0 %
Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al. [XANTVE]	Capsicum annuum L., Solanum lycopersicum L.	0 %
Hmyz a roztoči
RNŠO nebo příznaky, které RNŠO způsobují	Rod nebo druh osiva zeleniny	Prahová hodnota pro výskyt RNŠO na osivu zeleniny
Acanthoscelides obtectus (Say) [ACANOB]	Phaseolus coccineus L., Phaseolus vulgaris L.	0 %
Bruchus pisorum (Linnaeus) [BRCHPI]	Pisum sativum L.	0 %
Bruchus rufimanus Boheman [BRCHRU]	Vicia faba L.	0 %
Hlístice
RNŠO nebo příznaky, které RNŠO způsobují	Rod nebo druh osiva zeleniny	Prahová hodnota pro výskyt RNŠO na osivu zeleniny
Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev [DITYDI]	Allium cepa L., Allium porrum L.	0 %
Viry, viroidy, choroby působené virům podobnými organismy a fytoplazmy
RNŠO nebo příznaky, které dané RNŠO způsobují	Rod nebo druh daného osiva zeleniny	Prahová hodnota pro výskyt RNŠO na osivu zeleniny
Pepino mosaic virus [PEPMV0]	Solanum lycopersicum L.	0 %
Potato spindle tuber viroid [PSTVD0]	Capsicum annuum L., Solanum lycopersicum L.	0 %

▼M5

Jiné normy nebo požadavky platí, pokud je na ně odkázáno v tabulce pod písmenem a):

U odrůd Zea mays (sladká kukuřice – druhy „super-sweet“) je požadovaná minimální klíčivost snížena na 80 % čistého osiva. Úřední návěska nebo návěska dodavatele musí obsahovat slova „Minimální klíčivost 80 %“.

▼B

PŘÍLOHA III

HMOTNOST PODLE ČL. 25 ODST. 2

Nejvyšší hmotnost jedné partie osiva:

▼M5
a) semena Phaseolus coccineus, Phaseolus vulgaris, Pisum sativum a Vicia faba	30 tun
b) semena o velikosti ne menší než zrno pšenice s výjimkou Phaseolus coccineus, Phaseolus vulgaris, Pisum sativum a Vicia faba	20 tun
▼B
c) osivo o menší velikosti	10 tun

Nejvyšší hmotnost partie nesmí být vyšší než 5 %.

Nejnižší hmotnost vzorku

Druh	Hmotnost (v g)
Allium cepa	25
▼M4
Allium fistulosum	15
▼B
Allium porrum	20
▼M4
Allium sativum	20
Allium schoenoprasum	15
▼B
Anthriscus cerefolium	20
Apium graveolens	5
Asparagus officinalis	100
Beta vulgaris	100
Brassica oleracea	25
▼M4 —————
▼B
Brassica rapa	20
Capsicum annuum	40
►M8 Cichorium intybus (skupina Čekanka pro puky, skupina Čekanka hlávková) ◄	15
►M8 Cichorium intybus (skupina Čekanka průmyslová (kořenová)). ◄	50
Cichorium endivia	15
Citrullus lanatus	250
Cucumis melo	100
Cucumis sativus	25
Cucurbita maxima	250
Cucurbita pepo	150
Cynara cardunculus	50
Daucus carota	10
Foeniculum vulgare	25
Lactuca sativa	10
►M6 Solanum lycopersicum L. ◄	20
Petroselinum crispum	10
Phaseolus coccineus	1 000
Phaseolus vulgaris	700
Pisum sativum	500
Raphanus sativus	50
▼M4
Rheum rhabarbarum	135
▼B
Scorzonera hispanica	30
Solanum melongena	20
Spinacia oleracea	75
Valerianella locusta	20
Vicia faba	1 000
▼M4
Zea mays	1 000
▼B

V případě hybridních odrůd F-1 výše uvedených druhů lze nejnižší hmotnost vzorku snížit až na čtvrtinu uvedené hmotnosti. Vzorek však musí vážit alespoň 5 g a musí obsahovat nejméně 400 semen.

PŘÍLOHA IV

NÁVĚSKA

A. Úřední návěska (základní osivo a certifikované osivo, s výjimkou malých balení)

I. Povinné údaje

Normy ES.

Uznávající orgán a členský stát nebo jejich značky.

▼M7

2a.

Úředně přidělené pořadové číslo.

▼B

Měsíc a rok uzavření vyjádřeno slovy: „uzavřeno … (měsíc a rok)“ nebo

měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřeno slovy: „odběr vzorků proveden … (měsíc a rok)“.

Číslo partie.

Druh uvedený alespoň latinským písmem pod svým botanickým názvem, případně zkráceně a bez jmen autorů, nebo pod obecným názvem, anebo obojím.

Odrůda uvedená alespoň latinským písmem.

Kategorie.

Země produkce.

Deklarovaná čistá nebo hrubá hmotnost anebo deklarovaný počet čistých semen.

10.

Pokud je vyznačena hmotnost a použijí se granulované pesticidy, granulovací látky nebo jiné tuhé přídavné látky, druh těchto přídavných látek a přibližný poměr mezi hmotností čistých semen a celkovou hmotností.

11.

U hybridních odrůd nebo inbredních linií:

—

pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, byly úředně povoleny podle této směrnice:

název komponentu, pod kterým byla úředně povolena, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo množitelské linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

—

pro základní osivo v ostatních případech:

název komponentu, ke které základní osivo patří a který může být vyznačen ve formě kódu, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

—

pro certifikované osivo:

název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“.

12.

Tam, kde byla přezkoušena alespoň klíčivost, lze uvést slova „přezkoušeno … (měsíc a rok)“.

II. Minimální rozměry

110 x 67 mm

B. Návěska dodavatele nebo nápis na balení (standardní osivo a malá balení kategorie „certifikované osivo“)

I. Povinné údaje

„Normy ES“.

Jméno a adresa osoby odpovědné za připevňování návěsek nebo její identifikační značka.

Hospodářský rok uzavření nebo rok poslední zkoušky klíčivosti. Lze uvést konec hospodářského roku.

Druh uvedený alespoň latinským písmem.

Odrůda uvedená alespoň latinským písmem.

Kategorie: u malých balení může být certifikované osivo označeno písmenem „C“ nebo „Z“ a standardní osivo písmeny „ST“.

Číslo přidělené osobou odpovědnou za připevňování návěsek – u standardního osiva.

Číslo umožňující identifikaci uznané partie – u certifikovaného osiva.

Deklarovaná čistá nebo hrubá hmotnost nebo deklarovaný počet semen, s výjimkou malých balení do 500 gramů.

10.

Pokud je vyznačena hmotnost a používají se granulované pesticidy, granulovací látky nebo jiné tuhé přídavné látky, druh těchto přídavných látek a přibližný poměr mezi hmotností čistých semen a celkovou hmotností.

II. Minimální rozměry návěsky (s výjimkou malých balení)

110 x 67 mm.

PŘÍLOHA V

NÁVĚSKA A DOLOŽKA PRO DOSUD NEUZNANÉ OSIVO SKLIZENÉ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ

A. Povinné údaje na návěsce

—

orgán příslušný k inspekci v terénu a členský stát nebo jejich značky,

▼M7

—

úředně přidělené pořadové číslo,

▼B

—

druh uvedený alespoň latinským písmem pod svým botanickým názvem, případně zkráceně a bez jmen autorů, nebo pod obecným názvem, anebo obojím,

—

odrůda uvedená alespoň latinským písmem,

—

kategorie,

—

číslo pole nebo partie,

—

deklarovaná čistá nebo hrubá hmotnost,

—

slova „dosud neuznané osivo“.

B. Barva návěsky

Barva návěsky je šedá.

C. Povinné údaje na doložce

—

orgán vystavující doložku,

▼M7

—

úředně přidělené pořadové číslo,

▼B

—

druh uvedený alespoň latinským písmem pod svým botanickým názvem, případně zkráceně a bez jmen autorů, nebo pod obecným názvem, anebo obojím,

—

odrůda uvedená alespoň latinským písmem,

—

kategorie,

—

číslo použitého osiva a název země nebo zemí, které toto osivo uznaly,

—

číslo pole nebo partie,

—

pěstební plocha partie, na kterou se doložka vztahuje,

—

množství sklizeného osiva a počet balení,

—

potvrzení, že množitelský porost, ze kterého osivo pochází, vyhověl stanoveným požadavkům,

—

případně výsledky předběžné analýzy osiva.

PŘÍLOHA VI

ČÁST A

ZRUŠENÉ SMĚRNICE A JEJÍ NÁSLEDNÉ ZMĚNY

(podle článku 51)

Směrnice 70/458/EHS (Úř. věst. L 225, 12.10.1970, s. 7)
Směrnice Rady 71/162/EHS (Úř. věst. L 87, 17.4.1971, s. 24)	pouze článek 6
Směrnice Rady 72/274/EHS (Úř. věst. L 171, 29.7.1972, s. 37)	pouze odkazy na ustanovení směrnice 70/458/EHS v článcích 1 a 2
Směrnice Rady 72/418/EHS (Úř. věst. L 287, 26.12.1972, s. 22)	pouze článek 6
Směrnice Rady 73/438/EHS (Úř. věst. L 356, 27.12.1973, s. 79)	pouze článek 6
Směrnice Rady 76/307/EHS (Úř. věst. L 72, 18.3.1976, s. 16)	pouze článek 2
Směrnice Rady 78/55/EHS (Úř. věst. L 16, 20.1.1978, s. 23)	pouze článek 7
Směrnice Rady 78/692/EHS (Úř. věst. L 236, 26.8.1978, s. 13)	pouze článek 7
Směrnice Komise 79/641/EHS (Úř. věst. L 183, 19.7.1979, s. 13)	pouze článek 4
Směrnice Rady 79/692/EHS (Úř. věst. L 205, 13.8.1979, s. 1)	pouze článek 4
Směrnice Rady 79/967/EHS (Úř. věst. L 293, 20.11.1979, s. 16)	pouze článek 3
Směrnice Rady 80/1141/EHS (Úř. věst. L 341, 16.12.1980, s. 27)	pouze článek 2
Směrnice Rady 86/155/EHS (Úř. věst. L 118, 7.5.1986, s. 23)	pouze článek 6
Směrnice Komise 87/120/EHS (Úř. věst. L 49, 18.2.1987, s. 39)	pouze článek 5
Směrnice Komise 87/481/EHS (Úř. věst. L 273, 26.9.1987, s. 45)
Směrnice Rady 88/332/EHS (Úř. věst. L 151, 17.6.1988, s. 82)	pouze článek 8
Směrnice Rady 88/380/EHS (Úř. věst. L 187, 16.7.1988, s. 31)	pouze článek 7
Směrnice Rady 90/654/EHS (Úř. věst. L 353, 17.12.1990, s. 48)	pouze odkazy na ustanovení směrnice 70/458/EHS v článku 2 a příloha II část I bod 7
Směrnice Komise 96/18/ES (Úř. věst. L 76, 26.3.1996, s. 21)	pouze článek 3
Směrnice Komise 96/72/ES (Úř. věst. L 304, 27.11.1996, s. 10)	pouze čl. 1 bod 6
Směrnice Rady 98/95/ES (Úř. věst. L 25, 1.2.1999, s. 1)	pouze článek 7
Směrnice Rady 98/96/ES (Úř. věst. L 25, 1.2.1999, s. 27)	pouze článek 7

ČÁST B

LHŮTY PRO PROVEDENÍ VE VNITROSTÁTNÍM PRÁVU

(podle článku 51)

Směrnice	Lhůta pro provedení
70/458/EHS	1. červenec 1972 (1) (2)
71/162/EHS	1. červenec 1972
72/274/EHS	1. červenec 1972 (článek 1)
72/274/EHS	1. leden 1973 (článek 2)
72/418/EHS	1. leden 1973 (čl. 6 odst. 13 a 18)
72/418/EHS	1. červenec 1972 (ostatní ustanovení)
73/438/EHS	1. leden 1974 (čl. 6 odst. 4)
73/438/EHS	1. červenec 1974 (ostatní ustanovení)
76/307/EHS	1. červenec 1975
78/55/EHS	1. červenec 1977 (čl. 7 odst. 5)
78/55/EHS	1. červenec 1979 (ostatní ustanovení)
78/692/EHS	1. červenec 1977 (článek 7)
78/692/EHS	1. červenec 1979 (ostatní ustanovení)
79/641/EHS	1. červenec 1980
79/692/EHS	1. červenec 1977
79/967/EHS	1. červenec 1982
80/1141/EHS	1. červenec 1980
86/155/EHS	1. březen 1986 (čl. 6 odst. 3 a 8)
86/155/EHS	1. červenec 1987 (ostatní ustanovení)
87/120/EHS	1. červenec 1988
87/481/EHS	1. červenec 1989
88/332/EHS
88/380/EHS	1. červenec 1982 (čl. 7 odst. 9)
	1. leden 1986 (čl. 7 odst. 6 a 10)
	1. červenec 1992 (čl. 7 odst. 18)
	1. červenec 1990 (ostatní ustanovení)
90/654/EHS
96/18/ES	1. červenec 1996
96/72/ES	1. červenec 1997 (3)
98/95/ES	1. únor 2000 (oprava, Úř. věst. L 126, 20. 5. 1999, s. 23)
98/96/ES	1. únor 2000
(1) Pro Dánsko, Irsko a Spojené království 1. červenec 1973; pro Řecko 1. leden 1986; pro Španělsko 1. březen 1986 a pro Portugalsko 1. leden 1991. (2) Pro Rakousko, Finsko a Švédsko 1. leden 1995. Avšak: — Finsko a Švédsko mohou odložit uplatňování této směrnice na svém území nejpozději do 31. prosince 1995, pokud jde o uvádění osiva odrůd uvedených v jejich vnitrostátních katalozích odrůd druhů zemědělských rostlin a odrůd druhů zeleniny, které nebyly úředně povoleny podle těchto směrnic, na trh na jejich území. Během tohoto období nelze osivo těchto odrůd uvádět na trh na území ostatních členských států. — Odrůdy druhů zemědělských rostlin a zeleniny, které jsou ke dni přistoupení nebo později uvedeny zároveň jak ve vnitrostátních katalozích Finska a Švédska, tak i ve společných katalozích, nepodléhají žádným omezením při jejich uvádění na trh na základě odrůdy. — Po celé obdobķ stanovené v prvnķ odrįce se odrłdy uvedené ve vnitrostįtnķch katalozķch Finska a védska, které byly śųednģ povoleny v souladu s vże zmķnģnżmi smģrnicemi, zaųazujķ do společného katalogu odrłd druhł zemģdģlskżch rostlin nebo do společného katalogu odrłd druhł zeleniny. (3) Zbżvajķcķ śųednķ nįvģsky se zkratkou „EHS“ lze pouķvat a do 31. prosince 2001.

PŘÍLOHA VII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 70/458/EHS	Tato směrnice
Článek 1	Čl. 1 první pododstavec
Článek 34	Čl. 1 druhý pododstavec
Článek 1a	Čl. 2 odst. 1 písm. a)
Čl. 2 odst. 1 bod A	Čl. 2 odst. 1 písm. b)
Čl. 2 odst. 1 bod B písm. a)	Čl. 2 odst. 1 písm. c) bod i)
Čl. 2 odst. 1 bod B písm. b)	Čl. 2 odst. 1 písm. c) bod ii)
Čl. 2 odst. 1 bod B písm. c)	Čl. 2 odst. 1 písm. c) bod iii)
Čl. 2 odst. 1 bod B písm. d)	Čl. 2 odst. 1 písm. c) bod iv)
Čl. 2 odst. 1 bod C písm. a)	Čl. 2 odst. 1 písm. d) bod i)
Čl. 2 odst. 1 bod C písm. b)	Čl. 2 odst. 1 písm. d) bod ii)
Čl. 2 odst. 1 bod C písm. c)	Čl. 2 odst. 1 písm. d) bod iii)
Čl. 2 odst. 1 bod C písm. d)	Čl. 2 odst. 1 písm. d) bod iv)
Čl. 2 odst. 1 bod C písm. e)	Čl. 2 odst. 1 písm. d) bod v)
Čl. 2 odst. 1 bod D písm. a)	Čl. 2 odst. 1 písm. e) bod i)
Čl. 2 odst. 1 bod D písm. b)	Čl. 2 odst. 1 písm. e) bod ii)
Čl. 2 odst. 1 bod D písm. c)	Čl. 2 odst. 1 písm. e) bod iii)
Čl. 2 odst. 1 bod D písm. d)	Čl. 2 odst. 1 písm. e) bod iv)
Čl. 2 odst. 1 bod E písm. a)	Čl. 2 odst. 1 písm. f) bod i)
Čl. 2 odst. 1 bod E písm. b)	Čl. 2 odst. 1 písm. f) bod ii)
Čl. 2 odst. 1 bod E písm. c)	Čl. 2 odst. 1 písm. f) bod iii)
Čl. 2 odst. 1 bod F písm. a)	Čl. 2 odst. 1 písm. g) bod i)
Čl. 2 odst. 1 bod F písm. b)	Čl. 2 odst. 1 písm. g) bod ii)
Čl. 2 odst. 1 bod F písm. c)	Čl. 2 odst. 1 písm. g) bod iii)
Čl. 2 odst. 1a	Čl. 2 odst. 2
Čl. 2 odst. 1b	Čl. 2 odst. 3
Články 3 až 8	Články 3 až 8
Článek 9	—
Článek 10	Článek 9
Článek 11	Článek 10
Článek 12	Článek 11
Článek 13	Článek 12
Článek 13a	Článek 13
Článek 14	Článek 14
Čl. 15 odst. 1	Čl. 15 odst. 1
Čl. 15 odst. 2	Čl. 15 odst. 2
Čl. 15 odst. 3	-
Čl. 16 odst. 1	Čl. 16 odst. 1
Čl. 16 odst. 2	Čl. 16 odst. 2
Čl. 16 odst. 3 až 5	-
Články 17 až 19	Články 17 až 19
Čl. 20 odst. 1	Čl. 20 odst. 1
Čl. 20 odst. 1a	Čl. 20 odst. 2
Čl. 20 odst. 2	Čl. 20 odst. 3
Čl. 20 odst. 3	Čl. 20 odst. 4
Čl. 20 odst. 5	-
Článek 20a	Článek 21
Článek 21	Článek 22
Článek 21a	Článek 23
Článek 22	Článek 24
Článek 23	Článek 25
Článek 24	Článek 26
Článek 25	Článek 27
Čl. 26 odst. 1	Čl. 28 odst. 1
Čl. 26 odst. 1a	Čl. 28 odst. 2
Čl. 26 odst. 1b	Čl. 28 odst. 3
Čl. 26 odst. 2 pododstavce 1 až 3	Čl. 28 odst. 4 pododstavce 1 až 3
Čl. 26 odst. 2 čtvrtý pododstavec	-
Článek 27	Článek 29
Článek 28	Článek 30
Článek 28a	Článek 31
Článek 29	Článek 32
Článek 29a	Článek 33
Článek 30	Článek 34
Článek 30a	Článek 35
Článek 31	Článek 36
Čl. 32 odst. 1	Čl. 37 odst. 1
Čl. 32 odst. 3	Čl. 37 odst. 2
Článek 33	Článek 38
Článek 35	Článek 39
Článek 36	Článek 40
Článek 37	Článek 41
Článek 38	Článek 42
Článek 39	Článek 43
Čl. 39a odst. 1 a 2	Čl. 44 odst. 1 a 2
Čl. 39a odst. 3 bod i)	Čl. 44 odst. 3 písm. a)
Čl. 39a odst. 3 bod ii)	Čl. 44 odst. 3 písm. b)
Článek 40b	Článek 45
Článek 40	Čl. 46 odst. 1, 2 a 4
Článek 40a	Čl. 46 odst. 1, 3 a 4
Článek 41	Článek 47
Čl. 41a odst. 1	Čl. 48 odst. 1
Čl. 41a odst. 2 bod i)	Čl. 48 odst. 2 písm. a)
Čl. 41a odst. 2 bod ii)	Čl. 48 odst. 2 písm. b)
Článek 42	Článek 49
—	Článek 50 (1)
—	Článek 51
—	Článek 52
—	Článek 53
PŘÍLOHA I, část 1	PŘÍLOHA I, část 1
PŘÍLOHA I, část 2	PŘÍLOHA I, část 2
PŘÍLOHA I, část 3	PŘÍLOHA I, část 3
PŘÍLOHA I, část 4 bod A	PŘÍLOHA I, část 4 bod A
PŘÍLOHA I, část 4 bod Aa	PŘÍLOHA I, část 4 bod B
PŘÍLOHA I, část 4 bod Ab	PŘÍLOHA I, část 4 bod C
PŘÍLOHA I, část 4 bod B	PŘÍLOHA I, část 4 bod D
PŘÍLOHA I, část 5	PŘÍLOHA I, část 5
PŘÍLOHA II	PŘÍLOHA II
PŘÍLOHA III	PŘÍLOHA III
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 1	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 1
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 2	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 2
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 3	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 3
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 4	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 4
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 5	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 5
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 6	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 6
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 7	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 7
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 8	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 8
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 9	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 9
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 10	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 10
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 10a	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 11
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 11	PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 12
PŘÍLOHA IV, část A bod b)	PŘÍLOHA IV, část A bod b)
PŘÍLOHA IV, část B	PŘÍLOHA IV, část B
PŘÍLOHA V	PŘÍLOHA V
-	PŘÍLOHA VI
-	PŘÍLOHA VII
(1) 98/95/ES čl. 9 odst. 2 a 98/96/ES čl. 8 odst. 2.

( 1 ) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

Zavřít

2002/55/ESSMĚRNICE RADY 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání