(ES) č. 348/2000Nařízení Rady (ES) č. 348/2000 ze dne 14. února 2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Chorvatska a Ukrajiny a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

Nařízení Rady (ES) č. 348/2000

ze dne 14. února 2000

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Chorvatska a Ukrajiny a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh Komise přednesený po konzultacích s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

(1) Nařízením (ES) č. 1802/1999 [2] (dále jen "prozatímní nařízení") uložila Komise prozatímní antidumpingové clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Chorvatska a Ukrajiny do Společenství.

B. NÁSLEDNÝ POSTUP

(2) Zavedením prozatímního antidumpingového cla dostaly dotčené strany, které si ho vyžádaly, možnost být vyslechnuty. Byly informovány o hlavních důvodech, na základě kterých bylo doporučeno zavést konečné antidumpingové clo a konečné vybírání částek, ve výši tohoto cla, složených z titulu prozatímního cla. Současně jim byla poskytnuta lhůta pro předložení připomínek k obdrženým informacím.

(3) Poznámky předložené dotčenými stranami ústně nebo písemně byly prostudovány a v případě potřeby zohledněny při konečných závěrech.

C. DOTYČNÝ VÝROBEK A PODOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(4) Je třeba připomenout, že bod odůvodnění 7 prozatímního nařízení popisuje dotyčný výrobek jako bezešvé trubky ze železa nebo nelegované oceli používané pro ropovody nebo plynovody, o vnějším průměru nejvýše 406,4 milimetry; bezešvé trubky s kruhovým průřezem ze železa nebo nelegované oceli tažené nebo válcované za studena; ostatní bezešvé trubky s kruhovým průřezem ze železa nebo nelegované oceli, o vnějším průměru nejvýše 406,4 milimetry, dále jen "bezešvé trubky".

(5) Bylo znovu řečeno, že bezešvé trubky by měly být rozděleny na dva dotyčné výrobky: ocelové trubky obchodní kvality a ocelové přepravní trubky používané pro ropovody nebo plynovody, a že újma, která by mohla být průmyslu Společenství způsobena, by měla být posuzována pro každý výrobek zvlášť.

(6) Toto rozdělení se opírá o skutečnost, že trubky běžného typu a přepravní trubky nejsou zaměnitelné vzhledem ke zvláštním normám platícím pro ropovody a plynovody. Současně také platí, že vyšší výrobní náklady přepravních trubek jsou překážkou pro jejich prodej k jiným účelům než pro ropovody a plynovody. Kromě toho bylo uvedeno, že trubky běžného typu byly použity na stavbách a pro inženýrské sítě, zatímco přepravní trubky byly použity v petrolejářském a plynařském průmyslu. Oba výrobky byly prodávány různými obchodními prostředníky, přepravní trubky spíše přímo konečným uživatelům než přes velkoobchodníky.

(7) Bylo prokázáno, že všechny bezešvé trubky mají stejné základní fyzikální i technické parametry. Přestože existuje široká škála typů, pokud jde o vnější průměr, tloušťku stěny, kvalitu oceli a technickou specifikaci, nebyly ve výrobcích nalezeny podstatné rozdíly.

(8) Kromě jiného průzkum ukázal, že všechny typy bezešvých trubek byly prodávány stejně tak přes velkoobchodníky jako přímo konečným uživatelům. Nebylo tedy možné žádným způsobem jasně rozlišit průběh prodeje.

(9) Bylo prokázáno, že všechny bezešvé trubky mají v podstatě stejné upotřebení. Přestože je jich velké množství používáno v různých odvětvích průmyslu, jako např. ve stavebnictví, automobilovém průmyslu, petrolejářském průmyslu, na stavbách elektráren a kotelen, v průmyslu pneumatickém, hydraulickém a strojírenském, a přestože je jasné, že každý uživatel nemůže použít jakýkoli typ bezešvých trubek, předpokládá se, že všechny tyto výrobky mají stejné základní využití.

(10) Pokud určité typy bezešvých trubek jsou jasně určené k nějakému zvláštnímu využití (např. ropovody), mohou být současně použity i k méně zvláštním účelům. Bylo též řečeno, že trubky běžného typu mají velmi široké použití. Uvedené poznámky dokazují, že existuje velká konkurence a zaměnitelnost těchto typů výrobků.

(11) Z uvedeného vyplývá, že je potvrzeno prozatímní rozhodnutí, které stanoví, že všechny bezešvé trubky, ať již jsou běžného typu, nebo určené pro přepravu, tvoří jediný dotyčný výrobek.

2. Podobný výrobek

(12) Je třeba připomenout, že v bodech odůvodnění 11 a 12 prozatímního nařízení Komise uvedla, že bezešvé trubky dovážené ze dvou uvedených států, bezešvé trubky vyráběné a prodávané ve Společenství jejich vlastním průmyslem i bezešvé trubky prodávané na chorvatském trhu mají stejné základní fyzikální i technické parametry a jsou v podstatě určeny ke stejnému využití.

(13) Bylo uvedeno, že bezešvé trubky vyráběné ve Společenství se liší od trubek vyráběných na Ukrajině. Ukrajinské trubky jsou vyráběny podle jiných norem, než jsou normy platné ve Společenství, a když byly podrobeny zvláštním testům používaným pro bezešvé trubky vyráběné ve Společenství, ukázalo se, že ukrajinské trubky jsou vyráběny odlišnými výrobními postupy.

(14) Průzkum prokázal, že průmysl ve Společenství a ukrajinští vývozci vyrábějí své výrobky podle stejných nebo podobných národních a mezinárodních norem. Informace dodané ukrajinskými vývozci dokazují, že bezešvé trubky vyvážené do Společenství, ať již jsou běžného typu nebo určené pro přepravu, dodržují, stejně jako bezešvé trubky vyrobené průmyslem ve Společenství, takové průmyslové normy jako DIN, API a ASTM.

(15) S ohledem na výše uvedené jsou potvrzena prozatímní rozhodnutí, která stanoví, že bezešvé trubky dovážené z uvedených zemí, bezešvé trubky vyráběné a prodávané ve Společenství jeho vlastním průmyslem i bezešvé trubky prodávané na chorvatském trhu jsou výrobky stejného druhu ve smyslu čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 (dále jen "výchozí nařízení").

D. DUMPING

1. Chorvatsko

(16) Od přijetí prozatímních opatření nebyl předložen žádný argument týkající se propočtu běžné hodnoty, stanovení vývozní ceny, srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou nebo stanovení dumpingového rozpětí. Rozhodnutí učiněná v bodech odůvodnění 13 a 19 prozatímního nařízení byla potvrzena. Dumpingové rozpětí zůstává stejně jako současné rozpětí na výši 40,8 %.

2. Ukrajina

a) Běžná hodnota

(17) Po uveřejnění prozatímního nařízení uplatnil jeden dovozce námitky proti výběru Chorvatska jako státu s tržním hospodářstvím určeným ke stanovení běžné hodnoty pro Ukrajinu. Uvedl, že náklady na energii a ostatní výrobní prostředky jsou v Chorvatsku mnohokrát vyšší než na Ukrajině, že chorvatský trh je monopolizován nebo nejméně ovládán jedním národním výrobcem a že byly uvedeny nedostatečné prvky jako důkaz reprezentativnosti chorvatského trhu.

(18) Argument týkající se vyšších výrobních nákladů v Chorvatsku nebyl shledán přijatelným za podmínek, kdy Ukrajina nemá tržní hospodářství a kdy nelze nalézt spolehlivé srovnání. Bylo třeba stanovit, zda ukrajinští výrobci mají ve srovnání s Chorvatskem naprostou výhodu při využívání energie. Není tomu tak. Kromě toho výběr Chorvatska nebyl nerozumný, neboť jedna z dalších možností, Brazílie, byla odmítnuta protože ceny na brazilském trhu byly vysoké z důvodů jeho ovládání jedním výrobcem. Naproti tomu Chorvatsko dováželo stejné množství dotyčného výrobku jako vyváželo, což vytvářelo na vnitřním trhu konkurenci. Navíc byly jeho vnitřní prodeje reprezentativní a převyšovaly o více než 5 % celkový objem ukrajinských vývozů do Společenství. Dále byly zváženy ještě jiné možnosti než Brazílie, jako např. Spojené státy americké či Česká republika. Z těchto států však nepřišla žádná nabídka spolupráce.

(19) Pokud jde o metodologii nebo o výpočet běžné hodnoty, nebyl předložen žádný jiný argument, proto byla rozhodnutí uvedená v bodech odůvodnění 20 a 26 prozatímního nařízení potvrzena.

b) Vývozní cena

(20) Jeden výrobce – vývozce vznesl námitky proti tomu, že při stanovení vývozní ceny Komise nezohlednila prodeje jeho dovoznímu partnerovi ve Společenství z důvodů nespolehlivosti dodaných informací. Rozhodnutí uvedená v bodech odůvodnění 27 a 28 prozatímního nařízení byla však potvrzena, neboť nebyl předložen žádný důkaz o opravě uvedených informací.

c) Porovnání

(21) Výrobci – vývozci opakovaně požadovali úpravu z titulu rozdílů ve fyzických a technických parametrech, neboť ukrajinský průmysl vyrábí trubky podle méně přísných norem, než jsou normy používané ve Společenství. Tato žádost byla odsunuta do prozatímního stádia, protože nebyla podložena náležitými argumenty. Výrobci – vývozci opět opominuli doložit argumenty a při neexistenci nových skutečností byla rozhodnutí uvedená v bodech odůvodnění 29 a 31 prozatímního nařízení potvrzena.

d) Dumpingové rozpětí

(22) Prozatímní rozhodnutí týkající se dumpingových rozpětí byla potvrzena ve výši 123,7 % pro Ukrajinu.

E. ÚJMA

1. Definice průmyslu Společenství

(23) Vzhledem k neexistenci nových skutečností jsou rozhodnutí týkající se definice průmyslu Společenství uvedená v bodech odůvodnění 34 a 38 prozatímního nařízení potvrzena.

2. Dovozy z uvedených států do Společenství

a) Souhrn

(24) Chorvatský výrobce – vývozce prosazoval, aby dovozy z Chorvatska nebyly dávány dohromady s dovozy z Ukrajiny z důvodů jejich oceňování. V této věci bylo konstatováno, že objem dovozů z Chorvatska po dobu průzkumu byl značně nižší než objem dovozů z Ukrajiny a že jeho hodnota byla vyšší. Současně bylo konstatováno, že chorvatské vývozy se vyvíjely podle cen stanovených ukrajinskými dovozy na trhu Společenství.

(25) Bylo řečeno, že dumpingové rozpětí bylo důležité pro oba státy. Objemy dovozů z Chorvatska a z Ukrajiny se zvýšily v průběhu uvedeného období a dosáhly úrovně, která v obou případech značně převýšila úroveň minimis. Pokud jde o cenu dovozů, bylo konstatováno, že ceny bezešvých trubek pocházejících z těchto dvou států byly výrazně nižší než ceny těchto výrobků průmyslu Společenství v průběhu průzkumu. Dále byly bezešvé trubky pocházející z obou uvedených států prodávány stejným způsobem a za srovnatelných podmínek, což je činí konkurenceschopnými jak mezi sebou, tak ve vztahu k trubkám prodávaným průmyslem Společenství.

(26) Prozatímní rozhodnutí týkající se vhodnosti sčítání dovozů z Chorvatska a Ukrajiny z důvodů oceňování byla tedy potvrzena.

b) Ceny dumpingových dovozů

(27) Podceněné rozpětí pro Chorvatsko a Ukrajinu bylo znovu přepočítáno na základě důkazů předložených dotčenými stranami ve vztahu k cenám některých kategorií výrobků a seskupení bezešvých trubek s cílem porovnání cen.

(28) Pokud jde o Chorvatsko, činí revidovaný vážený průměr podhodnocených cen vyjádřený procentem na úrovni cen používaných průmyslem Společenství 14,4 %.

(29) Pokud jde o Ukrajinu, činí revidovaný vážený průměr podhodnocených cen vyjádřený procentem na úrovni cen používaných průmyslem Společenství 24 %.

3. Situace v průmyslu Společenství

a) Úvodní poznámka

(30) Po uveřejnění prozatímního nařízení konstatovala Komise 8. prosince 1999, že někteří výrobci Společenství působící v průmyslu Společenství v rámci uvedeného postupu porušili článek 81 smlouvy ES tím, že se uchýlili k protikonkurenčním praktikám. Bylo prokázáno, že v letech 1990 až 1995 se firmy Dalmine, Mannesmannröhren-Werke a Vallourec dohodly, že budou navzájem respektovat své národní trhy, pokud jde o některé bezešvé trubky, a zejména trubkový materiál určený do petrolejářských zemí a některé přepravní trubky.

(31) Bylo prošetřeno rozhodnutí, aby mohlo být stanoveno, zda újma z hlediska průmyslu Společenství byla způsobena dumpingovými dovozy nebo zda souvisela s vlastním jednáním některých výrobců Společenství.

(32) Je třeba poznamenat, že období uvedeného průzkumu (1. ledna 1997 až 31. října 1998) se nekryje z obdobím, ve kterém byly použity protikonkurenční praktiky. Vzhledem k tomu, že tyto praktiky byly použity před obdobím braným v úvahu v rámci uvedeného postupu a že zvyšování objemu dovozů z Chorvatska a Ukrajiny za dumpingové ceny se shodovalo s újmou průmyslu Společenství, nemůže být prokázáno, že protikonkurenční jednání některých výrobců Společenství způsobilo újmu průmyslu Společenství v průběhu uvedeného postupu v dostačující šíři, aby byly narušeny kauzální spojitosti mezi újmou způsobenou průmyslu Společenství a uvedenými dovozci ve smyslu čl. 3 odst. 6 výchozího nařízení.

b) Argumenty předložené dotčenými stranami týkající se prozatímních rozhodnutí

(33) Ukrajinští výrobci – vývozci zdůrazňovali, že průmyslu Společenství nebyla způsobena závažná újma ve smyslu článku 3 výchozího nařízení, neboť mezi rokem 1997 a obdobím průzkumu se ukazatelé produktivity a využití kapacit zlepšily a trh se vyznačoval stabilitou. Kromě toho vznesli námitky proti prozatímnímu rozhodnutí týkajícímu se rentability průmyslu Společenství. Tato námitka byla podpořena několika články v tisku, které prokazovaly zlepšení finačních výsledků výrobců Společenství v oblasti bezešvých trubek.

(34) Je třeba uvést, že podle čl. 3 odst. 5 výchozího rozhodnutí žádný z vyjmenovaných faktorů tohoto ustanovení nemůže být podkladem pro vyjádření, zda průmyslu Společenství byla způsobena újma ve smyslu článku 3 výchozího nařízení.

(35) Co se týče zlepšení situace průmyslu Společenství mezi rokem 1997 a obdobím průzkumu, zvláště pokud jde o úroveň produktivity a využití kapacit, je třeba tento vývoj prozkoumat z hlediska antidumpingových opatření zaměřených v roce 1997 proti dovozům bezešvých trubek z České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska, Ruska a Slovenské republiky nařízením (ES) č. 2320/97 [3]. Očekávaným výsledkem těchto antidumpingových opatření bylo zabránit poškození průmyslu Společenství.

(36) Současně je třeba poznamenat, že mezi rokem 1997 a obdobím průzkumu byla rentabilita dosažená průmyslem Společenství na nižší úrovni, než by mohla dosáhnout za podmínek obvyklé konkurence bez dumpingových dovozů. Pokud jde o spolehlivost údajů o rentabilitě, je třeba poznamenat, že odpovídají informacím dodaným průmyslem Společenství v rámci průzkumu a že byly ověřeny na místě. Pokud jde o údaje o rentabilitě dodané ukrajinskými výrobci – vývozci, je nutné poznamenat, že zahrnují výrobky, které nejsou součástí průzkumu, a že se vztahují k jinému období, než je období průzkumu. Pokud jde o trh, bylo konstatováno, že průmysl Společenství nebyl schopen získat zpět ztracené trhy. Průmysl Společenství nemohl tedy plně využít předcházející zavedení konečných opatření ohledně dovozů z České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska, Ruska a Slovenské republiky.

(37) Vzhledem k výše uvedenému jsou prozatímní rozhodnutí týkající se závažné újmy způsobené průmyslu Společenství potvrzena.

F. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(38) Jelikož se nevyskytly nové skutečnosti, byla potvrzena rozhodnutí uvedená v bodech odůvodnění 68 a 73 prozatímního nařízení.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(39) Vzhledem k rozhodnutím Komise uvedeným v bodě odůvodnění 30 bylo zkoumáno, zda by zavedení antidumpingových opatření nemohlo způsobit poruchy v konkurenci na uvedeném trhu. Bereme-li v úvahu protikonkurenční praktiky uskutečněné během období předcházejícího období uvedeného postupu, není třeba dělat závěry, že by zavedení antidumpingových opatření mělo v budoucnosti vliv na konkurenci na uvedeném trhu.

(40) Jelikož se nevyskytly nové skutečnosti týkající se tohoto bodu, byla potvrzena prozatímní rozhodnutí uvedená v bodech odůvodnění 74 a 83 prozatímního nařízení.

H. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1. Úroveň vyloučení újmy

(41) Byla potvrzena metoda použitá pro stanovení rozpětí újmy uvedená v bodech odůvodnění 86 a 87 prozatímního nařízení.

(42) Rozpětí újmy upravené podle připomínek dotčených stran po uveřejnění prozatímních rozhodnutí a popsané v bodě odůvodnění 27 jsou stanoveny následovně:

Chorvatsko: | 23 %, |

Ukrajina: | 38,5 %. |

2. Forma a úroveň konečných opatření

(43) Rozhodnutí, ke kterým Komise dospěla v souvislosti s dumpingem, újmou, kauzálními souvislostmi a zájmem Společenství, byla podkladem pro konečná opatření.Vzhledem k rozmanitosti výrobků by mělo stanovené antidumpingové clo mít formu ad valorem.

(44) V souladu s čl. 9 odst. 4 výchozího nařízení se clo pro všechny výrobce – vývozce stanoví ve výši rozpětí újmy nebo dumpingového rozpětí podle toho, které je nižší. Toto clo vyjádřené v procentech ceny franko hranice Společenství je stanoveno následovně:

Chorvatsko: | 23 %, |

Ukrajina: | 38,5 %. |

(45) Po zavedení prozatímních antidumpingových opatření se výrobce – vývozce z Chorvatska, výrobci – vývozci z Ukrajiny a ukrajinské orgány zavázali nabídnout stejné ceny, jako jsou ceny nabízené ostatními výrobci ze střední a východní Evropy odsouhlasené Komisí v roce 1997 z titulu nařízení (ES) č. 2320/97. Vyloučení újmy je zajištěno dvěma způsoby: za prvé příslibem ceny pro dovozy v rámci limitů stanoveného objemu, za druhé clem ad valorem uvaleným na dovozy nad rámec těchto limitů.

(46) Aby bylo zajištěno, že objem dovozů osvobozených od cla ad valorem nepřekročí množství uvedené v závazku ceny, je osvobození poskytnuto po předložení celním orgánům členského státu platného výrobního certifikátu, který přesně označuje výrobce a popis zboží, a deklarace podepsané výrobcem.

(47) Aby mohla Komise dohlížet na správné plnění výše uvedených závazků, souhlasili výrobci s pravidelným zasíláním údajů o vývozních prodejích do Společenství a s uchováváním kopií výrobních certifikátů za účelem pozdějšího ověření.

(48) Pokud jde o Ukrajinu, nabídli výrobci – vývozci společný závazek, což odráží skutečnost, že na Ukrajině není tržní hospodářství, a předložili záruky ukrajinských orgánů o zajištění dohledu nad maximálním objemem dovozů osvobozených od antidumpingového cla.

(49) Závazky týkající se určené ceny až do dosažení určitého objemu a clo ad valorem uvalené na zbylé dovozy jsou považovány za postačující prostředek k vyloučení újmy pro průmysl Společenství. V případě porušení nebo podezření z porušení závazku zavede Komise urychleně prozatímní nebo konečná cla podle čl. 8 odst. 9 a 10 výchozího nařízení.

(50) Komise odsouhlasila tyto závazky.

I. VÝBĚR PROZATÍMNÍHO CLA

(51) Vzhledem k výši dumpingového rozpětí stanoveného pro výrobce – vývozce a ke značné újmě způsobené průmyslu Společenství je považováno za nezbytné vybrat částky uložené z titulu prozatímního antidumpingového cla zavedeného prozatímním nařízením ve výši konečného cla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu následujících výrobků pocházejících z Chorvatska a Ukrajiny:

- bezešvé trubky ze železa nebo nelegované oceli používané pro ropovody nebo plynovody, o vnějším průměru nejvýše 406,4 milimetry (kódů KN 73041010 a 73041030),

- bezešvé trubky s kruhovým průřezem ze železa nebo nelegované oceli tažené nebo válcované za studena (kódu KN 73043199),

- ostatní bezešvé trubky s kruhovým průřezem ze železa nebo nelegované oceli, o vnějším průměru nejvýše 406,4 milimetry (kódů KN 73043991 a 73043993).

2. Sazby prozatímního cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, jsou pro dovozy výrobků uvedených v odstavci 1 tyto:

Stát | Výrobce | Celní sazba | Doplňkový kód TARIC |

Chorvatsko | Všechny společnosti | 23 % | A999 |

Ukrajina | Všechny společnosti | 38,5 % | A999 |

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

1. Dovozy uvedených výrobků jsou osvobozeny od antidumpingových cel stanovených v článku 1 pokud je výrobek vyroben a vyvezen do Společenství jednou ze společností vyjmenovaných v odstavci 4, jejichž závazky byly odsouhlaseny Komisí, pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3.

2. V okamžiku prohlášení o uvedení do volného pohybu zboží je osvobození od cla poskytnuto po předložení příslušným celním orgánům členských států platného výrobního certifikátu vydaného jednou ze společností uvedených v odstavci 4. Výrobní certifikát odpovídá požadavkům dokumentů uvedených v závazku odsouhlaseném Komisí, jehož hlavní části jsou vyjmenovány v příloze.

3. Výrobní certifikát uvedený v odstavci 2 musí být předložen během tří měsíců po datu vydání. Množství předložené celním orgánům členských států k dovozu do Společenství s osvobozením od antidumpingového cla nesmí překročit množství uvedené v certifikátu. Pokud je toto množství překročeno, přebytek podléhá clu a deklaruje se pod doplňkovým kódem TARIC podle čl. 1 odst. 2.

4. Dovozy doložené výrobním certifikátem jsou deklarovány pod následujícími doplňkovými kódy TARIC:

Stát | Výrobce | Doplňkový kód TARIC |

Chorvatsko | Zeljezara Sisak d.d., Sisak | A064 |

Ukrajina | Dnepropetrovsk Tube Works, Dnepropetrovsk | A065 |

Nikopol Pivdennotrubny Works, Nikopol | A066 |

Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant, Dnepropetrovsk | A067 |

Článek 3

V souladu s čl. 14 odst. 6 nařízení (ES) č. 384/96 uvádějí zprávy členských států Komisi pro každé uvedení do volného pohybu zboží rok a měsíc vývozu, kódy KN, TARIC a doplňkové kódy TARIC, druh opatření, zemi původu, množství, hodnotu, antidumpingové clo, členský stát dovozce, a pokud existuje, číslo série výrobního certifikátu.

Článek 4

Částky zajištěné pomocí prozatímních antidumpingových cel uložených podle nařízení (ES) č. 1802/1999 se vyberou ve výši konečně uložené celní sazby. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. února 2000.

Za Radu

předseda

J. Gama

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 905/98 (Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18).

[2] Úř. věst. L 218, 18.8.1999, s. 3.

[3] Úř. věst. L 322, 25.11.1997, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Hlavní části výrobního certifikátu uvedeného v čl. 2 odst. 2 [1]

a) Číslo certifikátu.

b) Poznámka s uvedením, zda se jedná o originál nebo kopii.

c) Datum vypršení lhůty certifikátu.

d) Následující text:

"Výrobní certifikát vydaný (jméno společnosti) v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 348/2000 pro vývozy některých bezešvých trubek rour z oceli do Evropského společenství pod doplňkovým kódem TARIC (TARIC additional code)."

V případě dovozů z Ukrajiny:

"Výrobní certifikát ověřený ukrajinským ministerstvem (…) pověřeným dohledem podle čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 348/2000 pro vývozy některých bezešvých trubek rour z oceli do Evropského společenství pod doplňkovým kódem TARIC (TARIC additional code)."

e) Jméno a úplná adresa uvedeného výrobce – vývozce, telefonní čísla a číslo faxu, a pokud je to možné, identifikační číslo, jako např. národní registrační číslo společnosti.

f) Jméno a úplná adresa zákazníka uvedeného výrobce – vývozce, telefonní čísla a číslo faxu, kterému byl výrobek prodán a fakturován výrobcem – vývozcem.

g) Číslo obchodní faktury, ke které se vztahuje výrobní certifikát.

h) Přesné označení zboží:

- dostatečné označení pro identifikaci výrobku odpovídající označení na faktuře,

- kód KN,

- množství (v metrických tunách).

i) Při dovozu z Chorvatska jméno odpovědného činitele společnosti, která vydala certifikát a následující podepsané prohlášení:

"Já, níže podepsaný, potvrzuji, že prodej zboží na vývoz do Evropského společenství, doložený tímto certifikátem je uskutečněn v rámci a podle závazků učiněných (jméno výrobce – vývozce) a v limitech objemu schváleného pro dovoz s osvobozením od antidumpingového cla v Evropském společenství stanovených v závazku odsouhlaseném Komisí podle rozhodnutí 2000/…/ES (rozhodnutí C(2000) 271/2). Prohlašuji, že údaje uvedené v tomto certifikátu jsou úplné a správné."

Při dovozu z Ukrajiny následující prohlášení:

"Já, níže podepsaný, potvrzuji, že prodej zboží na vývoz do Evropského společenství, doložený tímto certifikátem je uskutečněn v rámci a podle závazků učiněných (jméno výrobce – vývozce) a v limitech objemu schváleného pro dovoz s osvobozením od antidumpingového cla v Evropském společenství stanovených v závazku odsouhlaseném Komisí podle rozhodnutí 2000/…/ES (rozhodnutí C(2000) 271/2). Prohlašuji, že údaje uvedené v tomto certifikátu jsou úplné a správné."

j) Při dovozu z Ukrajiny místo pro razítko a podpis pověřené osoby ukrajinského ministerstva (…).

k) Prostor vyhrazený pro příslušné orgány Společenství.

[1] Každý výtisk certifikátu musí být uveden ve čtyřech jazycích pro Chorvatsko: v jazyce země výrobce, v němčině, angličtině a francouzštině, a ve dvou jazycích pro Ukrajinu: v jazyce země výrobce a v angličtině.

--------------------------------------------------