2000/31/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“)

Publikováno: Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1-16 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 8. června 2000 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 17. července 2000 Nabývá účinnosti: 17. července 2000
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 17. února 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/31/ES

ze dne 8. června 2000

o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“)

(Úř. věst. L 178 17.7.2000, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022

  L 277

1

27.10.2022



▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/31/ES

ze dne 8. června 2000

o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“)



KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíl a oblast působnosti

1.  
Cílem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu tím, že zajistí volný pohyb služeb informační společnosti mezi členskými státy.
2.  
Je-li to pro dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 potřebné, dbá tato směrnice o sblížení některých vnitrostátních ustanovení platných pro služby informační společnosti, která se týkají vnitřního trhu, usazování poskytovatelů služeb, obchodních sdělení, elektronických smluv, odpovědnosti zprostředkovatelů, kodexů chování, mimosoudního urovnávání sporů, soudních postupů a spolupráce mezi členskými státy.
3.  
Tato směrnice doplňuje právo Společenství platné pro služby informační společnosti, aniž je dotčena úroveň ochrany, zejména v oblasti veřejného zdraví a zájmů spotřebitelů, jak vyplývá z právních nástrojů Společenství a vnitrostátních právních předpisů, které je provádějí, nebude-li tím omezen volný pohyb služeb informační společnosti.
4.  
Tato směrnice nevytváří dodatečná pravidla mezinárodního práva soukromého ani neupravuje pravomoc soudů.
5.  

Tato směrnice se nevztahuje na:

a) 

daňovou oblast;

b) 

otázky týkající se služeb informační společnosti upravené ve směrnicích 95/46/ES a 97/66/ES;

c) 

otázky týkající se dohod či praxe upravených kartelovým právem;

d) 

následujících činností služeb informační společnosti:

— 
činnost notářů nebo obdobných povolání, zahrnují-li přímou a zvláštní účast na výkonu veřejné moci,
— 
zastupování klienta a hájení jeho zájmů před soudy,
— 
ziskové hry spojené s peněžitým vkladem v případě hazardních her včetně loterií a sázek.
6.  
Touto směrnicí nejsou dotčena opatření na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni, která v souladu s právem Společenství podporují kulturní a jazykovou rozmanitost a zajišťují ochranu pluralismu.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) 

„službami informační společnosti“ služby ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 98/34/ES ve znění směrnice 98/48/ES;

b) 

„poskytovatelem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje určitou službu informační společnosti;

c) 

„usazeným poskytovatelem“ poskytovatel, který účinně vykonává prostřednictvím stálého zařízení po neurčitou dobu hospodářskou činnost; existence a používání technických prostředků a technologií nezbytných k poskytování služby nevytváří samy o sobě usazení poskytovatele;

d) 

„příjemcem služby“ každá fyzická nebo právnická osoba, která k profesním či jiným účelům využívá služeb informační společnosti, zejména pro vyhledávání či zpřístupňování informací;

e) 

„spotřebitelem“ každá fyzická osoba, která jedná za účelem nespadajícím do její profesní či obchodní činnosti;

f) 

„obchodním sdělením“ všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo obrazu podniku, organizace nebo osoby, která je činná v oblasti obchodu, průmyslu, řemesel nebo vykonává regulované povolání; níže uvedené údaje jako takové nepředstavují formu obchodního sdělení:

— 
informace umožňující přímý přístup k činnosti podniku, organizace nebo osoby, zejména název domény nebo adresa elektronické pošty,
— 
sdělení týkající se zboží, služeb nebo obrazu podniku, organizace nebo osoby získané nezávisle, zejména jsou-li poskytovány bez finančního protiplnění;
g) 

„regulovaným povoláním“ všechna povolání ve smyslu čl. 1 písm. d) směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy ( 1 ) nebo ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, která doplňuje směrnici 89/48/EHS ( 2 );

h) 

„koordinovanou oblastí“ požadavky stanovené právními řády členských států pro poskytovatele služeb informační společnosti nebo pro služby informační společnosti, bez ohledu na to, zda mají obecnou povahu či zda byly pro ně zvláště určené.

i) 

koordinovaná oblast souvisí s požadavky, které má poskytovatel služeb plnit a které se týkají:

— 
přístupu k činnosti služby informační společnosti, např. požadavky na kvalifikaci, povolení nebo oznámení,
— 
výkonu činnosti služby informační společnosti, např. požadavky na chování poskytovatele služby, kvalitu nebo obsah služby včetně požadavků na reklamu a smlouvy nebo na odpovědnost poskytovatele služby;
ii) 

koordinovaná oblast nezahrnuje požadavky jako:

— 
požadavky na zboží jako takové,
— 
požadavky na doručování zboží,
— 
požadavky na služby, které nejsou poskytovány elektronickou cestou.

Článek 3

Vnitřní trh

1.  
Každý členský stát dbá, aby služby informační společnosti poskytované poskytovatelem usazeným na jeho území dodržovaly platné vnitrostátní předpisy z příslušné koordinované oblasti.
2.  
Členské státy nemohou z důvodů spadajících do koordinované oblasti omezovat volný pohyb služeb informační společnosti z jiného členského státu.
3.  
Odstavce 1 a 2 se neuplatní v oblastech uvedených v příloze.
4.  

Členské státy mohou pro určitou službu informační společnosti přijmout opatření odchylující se od odstavce 2, jsou-li splněny níže uvedené podmínky:

a) 

opatření jsou:

i) 

nezbytná z jednoho z níže uvedených důvodů:

— 
veřejný pořádek, zejména předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání v trestní oblasti, zejména ochrana mladistvých a boj proti podněcování k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, víry nebo národnosti a proti útokům na lidskou důstojnost,
— 
ochrana veřejného zdraví,
— 
veřejná bezpečnost včetně ochrany vnitrostátní bezpečnosti a obrany,
— 
ochrana spotřebitelů včetně investorů;
ii) 

přijata vůči určité službě informační společnosti, která poškozuje cíle uvedené v bodu i) nebo která představuje závažné a podstatné ohrožení těchto cílů;

iii) 

úměrná těmto cílům;

b) 

členský stát předběžně a aniž je dotčeno soudní řízení včetně předběžného řízení a kroků uskutečněných v rámci trestního vyšetřování:

— 
požádá členský stát uvedený v odstavci 1 o přijetí opatření, a tento stát je nepřijme nebo jsou jeho opatření nedostatečná,
— 
oznámí Komisi a členskému státu uvedenému v odstavci 1 svůj záměr přijmout tato opatření.
5.  
Členské státy se mohou v naléhavých případech odchýlit od podmínek uvedených v odst. 4 písm. b). V tomto případě oznámí opatření co nejdříve Komisi a členskému státu uvedenému v odstavci 1 s uvedením důvodů, na základě kterých se členský stát domnívá, že se jedná o naléhavý případ.
6.  
Aniž je dotčena možnost členských států přijímat a uplatňovat dotčená opatření, musí Komise co nejdříve posoudit, zda jsou oznámená opatření v souladu s právem Společenství; dojde-li k závěru, že opatření není slučitelné s právem Společenství, požádá dotčený členský stát, aby od přijetí plánovaných opatření upustil nebo aby dotčená opatření neprodleně ukončil.

KAPITOLA II

ZÁSADY

Oddíl 1 —

Požadavky na usazování a na informování

Článek 4

Zásada vyloučení předchozího povolení

1.  
Členské státy dbají, aby přístup k činnosti poskytovatele služeb informační společnosti a její výkon nepodléhal povinnosti předchozího povolení ani žádnému jinému požadavku se stejným účinkem.
2.  
Odstavcem 1 nejsou dotčena povolovací řízení, která se netýkají zvláště a výhradně služeb informační společnosti nebo na která se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/13/ES ze dne 10. dubna 1997 o společném rámci pro obecná povolení a individuální licence v oblasti telekomunikačních služeb ( 3 ).

Článek 5

Obecná informační povinnost

1.  

Vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství dbají členské státy, aby poskytovatel služeb umožnil příjemcům služby a příslušným orgánům snadný, přímý a trvalý přístup přinejmenším k těmto informacím:

a) 

jméno poskytovatele služeb;

b) 

zeměpisná adresa, na níž je poskytovatel služeb usazen;

c) 

údaje, které umožňují rychlé navázání kontaktu s poskytovatelem služeb a přímou a účinnou komunikaci s ním, včetně adresy jeho elektronické pošty;

d) 

je-li poskytovatel služeb zapsán v obchodním rejstříku nebo v obdobném veřejném rejstříku, obchodní rejstřík, v němž je zapsán, a jeho identifikační číslo, nebo obdobné identifikační prostředky uvedené v rejstříku;

e) 

podléhá-li jeho činnost povolovacímu režimu, údaje o příslušném kontrolním orgánu;

f) 

pokud jde o regulovaná povolání:

— 
profesní sdružení nebo obdobný subjekt, u něhož je poskytovatel zapsán,
— 
profesní označení a členský stát, v němž bylo uděleno,
— 
odkaz na profesní pravidla uplatňovaná v členském státu, v němž je poskytovatel usazen, a na prostředky přístupu k nim;
g) 

vykonává-li poskytovatel služby činnost podléhající dani z přidané hodnoty, identifikační číslo podle čl. 22 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních a správních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně ( 4 ).

2.  
Vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství dbají členské státy alespoň na to, aby, zmiňují-li služby informační společnosti ceny, byly tyto jasně a jednoznačně uvedeny, a zejména, aby upřesňovaly, zda jsou v cenách zahrnuty daně a poplatky za dodávku.

Oddíl 2 —

Obchodní sdělení

Článek 6

Informační povinnosti

Vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství dbají členské státy na to, aby obchodní sdělení, která jsou součástí služby informační společnosti nebo která tuto službu tvoří, splňovala alespoň tyto podmínky:

a) 

obchodní sdělení musí být jasně rozeznatelná;

b) 

fyzická nebo právnická osoba, na jejíž objednávku obchodní sdělení probíhá, musí být jasně rozeznatelná;

c) 

jsou-li v členském státě, v němž je poskytovatel usazen, povolené propagační nabídky jako slevy, prémie a dary, musí být jako takové jasně rozeznatelné a podmínky pro jejich využívání musí být snadno přístupné, jakož i zřetelně a jednoznačně uvedené;

d) 

jsou-li v členském státě, v němž je poskytovatel usazen, povolené propagační soutěže nebo hry, musí být jako takové jasně označené a podmínky účasti v nich musí být snadno přístupné a zřetelně a jednoznačně uvedené.

Článek 7

Nevyžádaná obchodní sdělení

1.  
Vedle ostatních požadavků práva Společenství zajistí členské státy, které povolují nevyžádaná obchodní sdělení zaslaná elektronickou poštou, aby příjemce mohl tato obchodní sdělení poskytovatele služeb usazeného na jejich území při jejich přijetí jasně a jednoznačně rozeznat.
2.  
Aniž je dotčena směrnice 97/7/ES a směrnice 97/66/ES, přijmou členské státy opatření, aby zaručily, že poskytovatelé služeb, kteří zasílají nevyžádaná obchodní sdělení elektronickou poštou, budou pravidelně nahlížet do seznamů, do nichž se mohou zapisovat fyzické osoby, které si nepřejí, aby jim byly takové informace zasílány, a že je budou respektovat.

Článek 8

Regulovaná povolání

1.  
Členské státy zajistí, aby používání obchodních sdělení, která jsou součástí služby informační společnosti nabízené příslušníkem regulovaného povolání nebo která tuto službu představují, bylo povoleno s výhradou dodržování profesních předpisů upravujících zejména nezávislost, důstojnost a čest povolání, jakož i profesní tajemství a poctivý přístup k zákazníkům a ostatním členům daného povolání.
2.  
Aniž je dotčena autonomie profesních subjektů a sdružení, členské státy a Komise podporují profesní sdružení a subjekty, aby na úrovni Společenství vypracovaly kodexy chování, a upřesnily tak druh informací, které lze poskytovat v souladu s pravidly uvedenými v odstavci 1 pro účely obchodních sdělení.
3.  
Při vypracování návrhů pro iniciativy Společenství, které se mohou ukázat nezbytné pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu s ohledem na informace uvedené v odstavci 2, přihlíží Komise k příslušným kodexům chování platným na úrovni Společenství a jedná v úzké spolupráci s dotčenými profesními sdruženími a subjekty.
4.  
Tato směrnice se použije vedle směrnic Společenství upravujících přístup k činnostem regulovaných povolání a jejich výkon.

Oddíl 3 —

Uzavírání smluv elektronickou cestou

Článek 9

Nakládání se smlouvami

1.  
Členské státy zajistí, aby jejich právní řády umožňovaly uzavírání smluv elektronickou cestou. Členské státy zejména zajistí, aby právní úprava platná pro uzavírání smluv nebránila používání elektronických smluv ani nevedla k tomu, že tyto smlouvy budou, z důvodu uzavření elektronickou cestou, zbaveny právních účinků a platnosti.
2.  

Členské státy mohou stanovit, že odstavec 1 se nevztahuje na všechny smlouvy nebo na některé z nich, které patří do jedné z těchto kategorií:

a) 

smlouvy, které zakládají nebo převádějí práva k nemovitostem s výjimkou práv z nájmů;

b) 

smlouvy, pro něž právo vyžaduje zásah soudů, orgánů veřejné moci nebo povolání vykonávajících veřejnou moc;

c) 

smlouvy o zárukách a jistotách, které uzavírají osoby mimo svou profesní nebo obchodní činnost;

d) 

smlouvy v oblasti rodinného nebo dědického práva.

3.  
Členské státy sdělí Komisi kategorie uvedené v odstavci. 2, pro něž se neuplatní odstavec 1. Členské státy předloží Komisi každých pět let zprávu o uplatňování odstavce 2 a uvedou v ní důvody, pro něž je třeba, podle jejich názoru, zachovat kategorie uvedené v odst. 2 písm. b), na něž se nevztahuje odstavec 1.

Článek 10

Informační povinnosti

1.  

Vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství zajistí členské státy, aby, s výjimkou odlišných ujednání stran, kterými nejsou spotřebitelé, poskytoval poskytovatel služby alespoň níže uvedené informace v jasné, srozumitelné a jednoznačné podobě a před tím, než příjemce služby podá objednávku:

a) 

jednotlivé technické kroky vedoucí k uzavření smlouvy;

b) 

zda je smlouva po svém uzavření poskytovatelem služby archivována a zda je přístupná;

c) 

technické prostředky pro zjištění a opravu omylů vzniklých při zadávání dat před podáním objednávky;

d) 

jazyky nabízené pro uzavření smlouvy.

2.  
Členské státy zajistí, aby, s výjimkou odlišných ujednání stran, kterými nejsou spotřebitelé, poskytovatel služby uvedl všechny případné kodexy chování, kterým podléhá, včetně informací o tom, jak jsou tyto kodexy přístupné elektronickou cestou.
3.  
Smluvní ustanovení a obecné obchodní podmínky musí být příjemci poskytnuty v takové formě, aby je mohl uchovávat a reprodukovat.
4.  
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro smlouvy uzavírané výhradně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.

Článek 11

Podání objednávky

1.  

Členské státy zajistí, aby, s výjimkou odlišných ujednání stran, kterými nejsou spotřebitelé, podá-li příjemce služby objednávku technickými prostředky, se uplatnily následující zásady:

— 
poskytovatel služby je povinen příjemci neprodleně elektronickou cestou potvrdit příjem objednávky,
— 
objednávka a potvrzení o přijetí byly považovány za přijaté, pokud strany, kterým jsou určeny, k nim mají přístup.
2.  
Členské státy zajistí, aby, s výjimkou odlišných ujednání stran, kterými nejsou spotřebitelé, poskytovatel služby poskytl příjemci služby odpovídající, účinné a dostupné technické prostředky, jejichž prostřednictvím bude moci rozeznat a opravit chybná vstupní data před podáním objednávky.
3.  
Ustanovení odst. 1 první odrážky a odstavce 2 neplatí pro smlouvy, které jsou uzavírány výhradně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.

Oddíl 4 —

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb

▼M1 —————

▼B

KAPITOLA III

PROVÁDĚNÍ

Článek 16

Kodexy chování

1.  

Členské státy a Komise podporují:

a) 

vypracovávání kodexů chování na úrovni Společenství, které přispějí k řádnému provádění článků 5 až 15, obchodními, profesními nebo spotřebitelskými sdruženími nebo subjekty;

b) 

dobrovolné předkládání návrhů kodexů chování Komisi na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Společenství;

c) 

dostupnost kodexů chování elektronickou cestou v jazycích společenství;

d) 

informování členských států a Komise obchodními, profesními a spotřebitelskými sdruženími a organizacemi o hodnocení používání svých kodexů chování a o jejich dopadech na praxi, zvyky a obyčeje v elektronickém obchodu;

e) 

vypracovávání kodexů chování pro účely ochrany mladistvých a lidské důstojnosti.

2.  
Členské státy a Komise podporují spotřebitelská sdružení nebo organizace, které zastupují spotřebitele, aby se podílely na vypracovávání a používání kodexů chování týkajících se jejich zájmů a vypracovávaných v souladu s odst. 1 písm. a). Aby bylo přihlédnuto ke zvláštním potřebám zrakově postižených osob a obecně zdravotně postižených osob, měla by být případně konzultována sdružení, která je zastupují.

Článek 17

Mimosoudní urovnávání sporů

1.  
Členské státy zajistí, aby jejich právní předpisy v případě neshod mezi poskytovatelem služby informační společnosti a jejím příjemcem nebránily využívání postupů pro mimosoudní urovnávání sporů, které upravuje vnitrostátní právo, včetně postupů využívajících elektronické prostředky.
2.  
Členské státy podporují orgány pověřené mimosoudním urovnáváním sporů, zejména sporů v oblasti spotřebitelského práva, aby zajišťovaly dotčeným stranám odpovídající procesní záruky.
3.  
Členské státy vyzvou orgány pověřené mimosoudním urovnáváním sporů, aby Komisi informovaly o důležitých rozhodnutích, která vydaly v souvislosti se službami informační společnosti, a aby jí poskytly všechny další informace o praxi, zvycích a obyčejích elektronického obchodu.

Článek 18

Soudní prostředky

1.  
Členské státy zajistí, aby soudní prostředky dostupné ve vnitrostátním právu pro oblast služeb informační společnosti umožnily rychlé přijetí opatření včetně předběžných opatření s cílem ukončit zjištěné porušování práva a předejít dalšímu poškození dotčených zájmů.
2.  

Příloha směrnice 98/27/ES se doplňuje takto:

„11. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu na vnitřním trhu (‚směrnice o elektronickém obchodu‘) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).“

Článek 19

Spolupráce

1.  
Členské státy mají k dispozici dostatečné nástroje pro dohled a vyšetřování, nezbytné pro účinné provádění této směrnice a zajistí, aby jim poskytovatelé služeb dodávali požadované informace.
2.  
Členské státy spolupracují s ostatními členskými státy; za tímto účelem určí jedno či několik kontaktních míst a údaje o nich sdělí ostatním členským státům a Komisi.
3.  
Členské státy poskytují v co nejkratších lhůtách v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy pomoc a informace požadované jinými členskými státy nebo Komisí, včetně využívání elektronických prostředků.
4.  

Členské státy zřídí kontaktní místa přístupná alespoň elektronickou cestou, na něž se mohou příjemci a poskytovatelé služeb obrátit, aby:

a) 

získali obecné informace o svých smluvních právech a povinnostech, jakož i o postupech pro podávání stížností a žalob v případě sporů, včetně praktických aspektů využívání těchto postupů;

b) 

získali údaje o orgánech, sdruženích nebo subjektech, od nichž mohou získat další informace či praktickou pomoc.

5.  
Členské státy podporují, aby Komisi byly sdělovány informace o důležitých správních a soudních rozhodnutích přijatých na jejich území v souvislosti se spory, které se týkají služeb informační společnosti, jakož i praxe, zvyků a obyčejů v elektronickém obchodu. Komise tato rozhodnutí sdělí ostatním členským státům.

Článek 20

Sankce

Členské státy stanoví sankce, které budou použity v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice, a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich výkonu. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21

Přezkum

1.  
Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru před 17. červencem 2003 a poté každé dva roky zprávu o uplatňování této směrnice doplněnou případnými návrhy na přizpůsobení této směrnice právnímu, technickému a hospodářskému vývoji v oblasti služeb informační společnosti, zejména pokud jde o předcházení trestné činnosti, o ochranu mladistvých, ochranu spotřebitelů a řádné fungování vnitřního trhu.
2.  
Při posuzování nezbytnosti upravit tuto směrnici zpráva zkoumá zejména potřebu předkládat návrhy týkající se odpovědnosti poskytovatelů služeb hypertextových odkazů, nástrojů pro vytváření vnitrostátních verzí programů, postupů k zaznamenávání a odstraňování protiprávních obsahů (postupy „notice and take down“) a následném přiznání odpovědnosti v souvislosti s odstraněním obsahu. Zpráva rovněž zkoumá, zda je nezbytné stanovit dodatečné podmínky pro vyloučení odpovědnosti podle článků 12 a 13 s ohledem na technický vývoj a zda je možné uplatňovat zásady vnitřního trhu pro zasílání nevyžádaných obchodních sdělení elektronickou poštou.

Článek 22

Provádění

1.  
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 17. ledna 2002. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2.  
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 23

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 24

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.



PŘÍLOHA

ODCHYLKY OD ČLÁNKU 3

Oblasti podle čl. 3 odst. 3, na něž se nevztahuje čl. 3 odst. 1 a 2:

— 
autorské právo, práva příbuzná právu autorskému, práva ve smyslu směrnice 87/54/EHS ( 5 ) a směrnice 96/9/ES ( 6 ), jakož i práva vyplývající z průmyslového vlastnictví,
— 
vydávání elektronických peněz institucemi, pro něž členské státy použily některou z odchylek uvedených v čl. 8 odst. 1 směrnice 2000/46/ES ( 7 ),
— 
ustanovení čl. 44 odst. 2 směrnice 85/611/EHS ( 8 ),
— 
článek 30 a hlava IV směrnice 92/49/EHS ( 9 ), hlava IV směrnice 92/96/EHS ( 10 ), články 7 a 8 směrnice 88/357/EHS ( 11 ) a článek 4 směrnice 90/619/EHS ( 12 ),
— 
svoboda stran zvolit si rozhodné právo,
— 
smluvní závazky vyplývající ze spotřebitelských smluv,
— 
formální platnost smluv zakládajících nebo převádějících práva k nemovitostem, pokud tyto smlouvy podle práva členského státu, v němž se nemovitost nachází, podléhají kogentním formálním právním předpisům,
— 
povolování nevyžádaných obchodních sdělení zasílaných elektronickou poštou.


( 1 )  Úř. věst. L 19, 24.1.1989, s. 16.

( 2 )  Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 97/38/EHS (Úř. věst. L 184, 12.7.1997, s. 31).

( 3 )  Úř. věst. L 117, 7.5.1997, s. 15.

( 4 )  Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 1999/85/ES (Úř. věst. L 277, 28.10.1999, s. 34).

( 5 )  Úř. věst. L 24, 27.1.1987, s. 36.

( 6 )  Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20.

( 7 ) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

( 8 )  Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 95/26/ES (Úř. věst. L 168, 18.7.1995, s. 7)

( 9 )  Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 95/26/ES.

( 10 )  Úř. věst. L 360, 9.12.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 95/26/ES.

( 11 )  Úř. věst. L 172, 4.7.1988, s. 1, Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/49/ES.

( 12 )  Úř. věst. L 330, 29.11.1990, s. 50. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/96/ES.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.