(ES) č. 1251/1999NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1251/1999 ze dne 17. května 1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě

Publikováno: Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1-14 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 17. května 1999 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 3. července 1999 Nabývá účinnosti: 3. července 1999
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 30. června 2005
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Rady (ES) č. 1251/1999

ze dne 17. května 1999

o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [4],

s ohledem na stanovisko Účetního dvora [5],

(1) vzhledem k tomu, že je společná zemědělská politika, s přihlédnutím k situaci na trhu, zaměřena na dosažení cílů uvedených v článku 33 Smlouvy;

(2) vzhledem k tomu, že byl nařízením Rady (EHS) č. 1765/92 ze dne 30. června 1992 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě [6] zaveden nový režim podpor, aby se zajistila lepší rovnováha na trhu;

(3) vzhledem k tomu, že po reformě společné zemědělské politiky v roce 1992 došlo k výraznému zlepšení tržní rovnováhy;

(4) vzhledem k tomu, že vynětí půdy z produkce podle režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě, které bylo zavedeno v roce 1992 společně se snížením intervenční ceny, pomohlo udržet produkci pod kontrolou, zatímco zvýšená konkurenceschopnost cen umožnila použít na domácím trhu dodatečné množství obilovin, především pro výživu zvířat;

(5) vzhledem k tomu, že by podpora na základě režimu zavedeného v roce 1992 měla pokračovat, avšak s přihlédnutím k rozvoji trhu a zkušenostem získaným při používání stávajícího režimu;

(6) vzhledem k tomu, že členské státy mohou za určitých podmínek stanovit, že na silážní píci lze poskytovat platby na plochu podle tohoto režimu;

(7) vzhledem k tomu, že reforma režimu podpor musí přihlédnout k mezinárodním závazkům Společenství;

(8) vzhledem k tomu, že tržní rovnováhy lze nejlépe dosáhnout sblížením cen obilovin ve Společenství a cen na světovém trhu a stanovením neplodinových specifických plateb na plochu;

(9) vzhledem k tomu, že platby na plochu by měly být přepracovány, pokud se tržní podmínky liší od podmínek, jež jsou v současné době předpokládány;

(10) vzhledem k tomu, že plocha, pro niž lze obdržet platby, by měla být omezena na plochu určenou pro plodiny na orné půdě nebo plochu, jež byla v minulosti při vynětí z produkce veřejně financována;

(11) vzhledem k tomu, že je součet ploch, pro něž je podle daného režimu nárok na platbu uplatňován, vyšší než plocha základní, mělo by být stanoveno zmenšení plochy, pro niž lze obdržet platby, pro každý zemědělský podnik, aby se zajistila rovnováha na trhu;

(12) vzhledem k tomu, že členské státy mohou použít jednu nebo více vnitrostátních základních ploch; že se považuje za vhodné, aby členské státy, které si tuto možnost zvolí, byly schopny rozdělit každou vnitrostátní základní plochu na základní podplochy; že byla-li vnitrostátní základní plocha překročena, mělo by být dotčenému členskému státu umožněno, aby soustředil daná opatření zcela nebo částečně na ty plochy, u nichž bylo překročení zaznamenáno;

(13) vzhledem k tomu, že by platby na plochu měly odrážet specifické strukturální vlastnosti, které ovlivňují výnos; že sestavení regionalizačního plánu podle objektivních kritérií by mělo být ponecháno na členských státech; že by měly být prostřednictvím regionalizačních plánů zavedeny jednotné průměrné výnosy; že by tyto plány měly být slučitelné s průměrnými výnosy, jichž bylo v daném období v každém regionu dosaženo, a zohledňovat strukturální rozdíly mezi produkčními regiony; že by měl být stanoven zvláštní postup, aby byly tyto plány zkoumány na úrovni Společenství;

(14) vzhledem k tomu, že diferenciace výnosů může být povolena pro zavlažované a nezavlažované plochy za předpokladu, že je zřízena individuální základní plocha pro zavlažované plodiny a nedojde k rozšíření celkové základní plochy;

(15) vzhledem k tomu, že se výnos kukuřice odlišuje od výnosu ostatních obilovin a že je tedy zvláštní zacházení s kukuřicí oprávněné;

(16) vzhledem k tomu, že se platba na plochu vypočte vynásobením základní částky na tunu "průměrným výnosem obilovin", který je pro příslušný region určen; že by měly být zřízeny individuální základní plochy pro kukuřici, pokud jsou pro ni stanoveny jiné výnosy než pro ostatní obiloviny;

(17) vzhledem k tomu, že by měla být stanovena jednotná základní částka pro plodiny na orné půdě; že základní částky na tunu by měly být zvýšeny s přihlédnutím ke snížení intervenční ceny obilovin, uskutečněnému v několika krocích; že by měla být zavedena zvláštní podpora pro bílkovinné plodiny, aby se zachovala jejich konkurenceschopnost s obilovinami;

(18) vzhledem k tomu, že se při konečném snížení intervenční ceny základní částka zvýší podle stejné vyrovnávací sazby jako v hospodářských letech 2000/01 a 2001/02;

(19) vzhledem k tomu, že by měl být zaveden zvláštní režim pro pšenici tvrdou, aby byla její produkce zajištěna v míře dostatečné pro zásobování uživatelských odvětví a současně udrženy její rozpočtové výdaje pod kontrolou; že tohoto cíle by mělo být dosaženo zavedením příplatku omezeného pro maximální plochu pšenice tvrdé v daném členském státě; že jakékoli překročení těchto ploch by mělo vést ke změně podaných žádostí;

(20) vzhledem k tomu, že pěstování pšenice tvrdé je navíc v některých členských státech dobře zavedeno v regionech mimo tradiční oblasti; že je žádoucí zabezpečit určitou úroveň produkce v těchto regionech poskytnutím zvláštní podpory;

(21) vzhledem k tomu, že by producenti měli vyjmout z produkce předem stanovené procento orné půdy; že by o půdu vyňatou z produkce mělo být pečováno tak, aby vyhovovala určitým minimálním environmentálním normám; že by mělo být rovněž možné využívat plochy vyňaté z produkce k nepotravinářským účelům za předpokladu, že mohou být použity účinné systémy kontrol;

(22) vzhledem k tomu, že za stávající situace na trhu by požadavek na vynětí půdy z produkce měl být pro období 2000–2006 snížen na 10 %; že toto procento by mělo být opětovně přezkoumáno, aby byl zohledněn rozvoj produkce a trhu;

(23) vzhledem k tomu, že by závazek vyjmout půdu z produkce měl být podmíněn řádným vyrovnáním; že by vyrovnání mělo odpovídat platbám na plochu pro obiloviny;

(24) vzhledem k tomu, že by se požadavek na vyjmutí půdy z produkce neměl vztahovat na malovýrobce, jejichž nárok na platby na plochu je pod určitou úrovní; že by tato úroveň měla být stanovena;

(25) vzhledem k tomu, že pro dobrovolné vynětí z produkce by producentům mohla být poskytnuta platba za vynětí půdy z produkce pro půdu dodatečně vyňatou z produkce; že by členské státy měly stanovit maximální plochu;

(26) vzhledem k tomu, že by platby na plochu měly být vypláceny pro uvedenou plochu jednou ročně; že na plochy neobdělávané bezprostředně před vstupem režimu stanoveného nařízením (EHS) č. 1765/92 v platnost by neměly být platby poskytovány; že by se měly zohlednit určité zvláštní situace, při nichž daná opatření vedou k nepřiměřenému omezování, a proto by měly být povoleny určité odchylky, které budou spravovány členskými státy;

(27) vzhledem k tomu, že je nezbytné stanovit určité podmínky pro podávání žádostí o platby na plochu a určit termíny plateb producentům;

(28) vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny výplatní dny, aby bylo zajištěno rovnoměrné rozdělení prodeje plodin na orné půdě v průběhu hospodářského roku;

(29) vzhledem k tomu, že by měly být termíny výsevu přizpůsobeny přírodním podmínkám v různých produkčních regionech;

(30) vzhledem k tomu, že je nezbytné stanovit přechodná prováděcí pravidla, aby se zrušily zvláštní podpory pro olejnatá semena počínaje hospodářským rokem 2002/03; že některá ze stávajících ustanovení v tomto odvětví musí být zachována s ohledem na mezinárodní závazky Společenství;

(31) vzhledem k tomu, že by výdaje členských států, které vyplývají ze závazků spojených s uplatňováním tohoto nařízení, měly být financovány Společenstvím v souladu s články 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 1258/99 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky [7];

(32) vzhledem k tomu, že je nezbytné stanovit přechodná opatření a umožnit Komisi, aby v případě potřeby přijala dodatečná přechodná opatření;

(33) vzhledem k tomu, že úpravy režimu podpor pro plodiny na orné půdě by měly být zavedeny od hospodářského roku 2000/01;

(34) vzhledem k tomu, že s přihlédnutím k úpravám stávajícího režimu podpor a k předcházejícím změnám je vhodné z důvodů jasnosti nahradit nařízení (EHS) č. 1765/92 nařízením novým,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Tímto nařízením se zavádí režim plateb na plochu pro producenty plodin na orné půdě.

2. Pro účely tohoto nařízení:

- začíná hospodářský rok dne 1. července a končí dne 30. června,

- se "plodinami na orné půdě" rozumějí plodiny uvedené v příloze I.

3. Členské státy, v nichž kukuřice není tradiční plodinou, mohou stanovit, že pro silážní píci lze poskytovat platby na plochu pro plodiny na orné půdě na základě stejných podmínek, jako jsou podmínky použitelné pro plodiny na orné půdě.

KAPITOLA I

Článek 2

1. Producenti plodin na orné půdě ve Společenství mohou žádat o platbu na plochu podle podmínek stanovených v tomto nařízení.

2. Platba na plochu je stanovena na základě platby na hektar a je rozlišována podle regionů.

Platba na plochu se poskytuje pro plochu, která je určena pro plodiny na orné půdě nebo podléhá vynětí z produkce podle článku 6 a která nepřekračuje regionální základní plochu. Stanoví se jako průměrný počet hektarů v rámci regionu určených pro plodiny na orné půdě nebo v případě potřeby na půdě ležící ladem v rámci režimu veřejné podpory v letech 1989, 1990 a 1991. Výrazem "region" se podle volby dotyčného členského státu rozumí členský stát, nebo region členského státu.

3. Producenti, kteří žádají o platbu na plochu, podléhají povinnosti vyjmout z produkce půdu svého podniku, a za tento závazek obdrží vyrovnání.

4. Pokud je součet ploch, pro něž se platba podle režimu pro plodiny na orné půdě žádá, včetně ploch podle tohoto režimu vyňatých z produkce, vyšší než základní plocha, bude plocha připadající na jednoho zemědělce, pro niž lze obdržet platbu, úměrně zmenšena pro všechny platby, které jsou podle tohoto nařízení v dotyčném regionu vypláceny během stejného hospodářského roku.

Při výpočtu ploch, pro něž se žádá platba, se rovněž přihlédne k plochám, které žádosti o platbu podle tohoto nařízení nepodléhají, ale používají se ke zdůvodnění žádosti o podporu podle nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem [8].

5. V případech, kdy členský stát stanoví, že na silážní píci lze obdržet platby na plochu pro plodiny na orné půdě, bude stanovena samostatná základní plocha. Pokud není základní plochy pro plodiny na orné půdě nebo pro silážní píci dosaženo v uvedeném hospodářském roce, bude zůstatek hektarů přidělen odpovídající základní ploše pro stejný hospodářský rok.

6. Pokud se členský stát rozhodne, že vytvoří jednu nebo více vnitrostátních základních ploch, může každou vnitrostátní základní plochu dále rozdělit na základní podplochy podle objektivních kritérií, která dotyčný členský stát stanoví.

Pro účely uplatnění tohoto odstavce se základní plochy "Secano" a "Regadío" považují za vnitrostátní základní plochy.

Pokud dojde k překročení vnitrostátní základní plochy, příslušný členský stát může v souladu s objektivními kritérii soustředit použitelné opatření podle odstavce 4 zcela nebo částečně na základní podplochy, u kterých bylo překročení zaznamenáno.

Členské státy, které se rozhodly použít možnosti uvedené v tomto odstavci, oznámí producentům a Komisi nejpozději 15. září svá rozhodnutí a předloží příslušná prováděcí pravidla.

Článek 3

1. Pro účely stanovení průměrných výnosů, které mají být použity pro výpočet platby na plochu, sestaví každý členský stát za účelem dosažení odlišných homogenních oblastí regionalizační plán, kterým se stanoví vhodná objektivní kritéria pro určování samostatných produkčních regionů.

V souvislosti s tím vezmou členské státy při sestavování regionalizačních plánů v úvahu zvláštní situace. Mohou upravit zejména průměrné výnosy v souladu se strukturálními rozdíly mezi produkčními regiony.

2. Členské státy mohou rovněž v regionalizačních plánech použít pro kukuřici jiné hodnoty výnosů než pro ostatní obiloviny.

a) Pokud je výnos pro kukuřici vyšší než výnos pro ostatní obiloviny, vytvoří se podle čl. 2 odst. 2 samostatně pro kukuřici základní plocha, která pokrývá jeden nebo více produkčních regionů podle výběru členského státu.

Členské státy mohou rovněž v příslušných regionech vytvořit samostatné základní plochy pro plodiny na orné půdě s výjimkou kukuřice. Není-li v takových případech dosaženo základní plochy pro kukuřici v daném hospodářském roce, přidělí se zůstatek hektarů pro stejný hospodářský rok odpovídající základní ploše pro plodiny na orné půdě s výjimkou kukuřice.

b) Pokud je výnos pro kukuřici stejný nebo nižší než výnos pro ostatní obiloviny, může být základní plocha rovněž vytvořena samostatně pro kukuřici podle písmene a). V takových případech, a rozhodne-li se členský stát, že vytvoří základní plochu pro plodiny na orné půdě s výjimkou kukuřice:

- pokud není dosaženo základní plochy pro kukuřici v daném hospodářském roce, přidělí se zůstatek hektarů odpovídajícím základním plochám pro ostatní plodiny pro stejný hospodářský rok,

- pokud není dosaženo základní plochy pro plodiny na orné půdě s výjimkou kukuřice v daném hospodářském roce, přidělí se zůstatek hektarů pro stejný hospodářský rok odpovídajícím základním plochám pro kukuřici.

Pokud dojde k překročení těchto ploch, použije se čl. 2 odst. 4.

3. Členské státy mohou v regionalizačních plánech stanovit rozdílné výnosy pro zavlažovanou a nezavlažovanou půdu. V takovém případě členské státy vytvoří samostatné základní plochy pro plochy se zavlažovanými plodinami.

Zavlažovaná základní plocha se rovná průměrné ploše zavlažované v letech 1989, 1990 a 1991 za účelem sklizně plodin na orné půdě včetně zvýšení podle čl. 3 odst. 1 čtvrtého pododstavce poslední věty nařízení (EHS) č. 1765/92. Zavlažovaná základní plocha v Portugalsku se nicméně postupně zvýší až na 60000 ha pro plochy, u nichž bylo stanoveno, že investice do zavlažování začaly po 1. srpnu 1992. Toto zvýšení může být podle čl. 3 odst. 2 částečně nebo úplně připočteno k základní ploše pro zavlažovanou kukuřici.

Vytvoření zavlažované základní plochy nesmí vést k žádnému zvýšení celkové základní plochy příslušného členského státu. Pokud dojde k překročení zavlažované základní plochy, použije se čl. 2 odst. 4.

Pokud není dosaženo zavlažované plochy v daném hospodářském roce, zůstatek hektarů se přidělí odpovídající nezavlažované základní ploše pro příslušný hospodářský rok.

4. Regionalizační plán ve všech případech zaručí, že bude v souladu s kritérii uvedenými v odstavci 5 respektován průměrný výnos dotčeného členského státu stanovený pro dané období.

5. Členský stát uvede pro každý produkční region podrobnosti o plochách a výnosech plodin na orné půdě, které byly vypěstovány v tomto regionu během pětiletého období od roku 1986/87 do roku 1990/91. Průměrné výnosy obilovin se vypočítají zvlášť pro každý region a při výpočtu se vynechá rok s nejvyšší sklizní a rok s nejnižší sklizní za toto období.

Tento závazek však může být splněn:

- v případě portugalských obilovin poskytnutím dat, která byla dodána podle nařízení Rady (EHS) č. 3653/90 ze dne 11. prosince 1990, kterým se zavádějí přechodná opatření pro společnou organizaci trhu s obilovinami a rýží v Portugalsku [9],

- v případě pěti nových německých spolkových zemí poskytnutím průměrného výnosu ze sklizně, který je použitelný v ostatních spolkových zemích,

- v případě Itálie a Španělska stanovením referenčního výnosu na 3,9 tun/hektar a 2,9 tun/hektar.

Pokud se členský stát rozhodne:

- zacházet s kukuřicí odděleně od ostatních obilovin, průměrný výnos ze sklizně, který nesmí být změněn, se rozepíše mezi kukuřici a ostatní obiloviny,

- zacházet se zavlažovanou půdou odděleně od nezavlažované půdy, odpovídající průměrný výnos, který nesmí být změněn, se rozepíše mezi oba typy.

6. Členské státy předloží Komisi své regionalizační plány do 1. srpna 1999 spolu se všemi nezbytnými podpůrnými informacemi. Aby tento závazek splnily, mohou odkazovat na svůj regionalizační plán, který byl Komisi předložen v souladu s nařízením (EHS) č. 1765/92.

Komise posoudí regionalizační plány předložené členskými státy a zajistí, aby byl každý plán založen na vhodných objektivních kritériích a odpovídal dostupným historickým informacím. Komise může vznášet připomínky k plánům, které nejsou slučitelné s výše uvedenými kritérii, zejména s průměrným výnosem členského státu. V tomto případě budou plány příslušným členským státem po konzultaci s Komisí upraveny.

Regionalizační plán může být posouzen příslušným členským státem na žádost Komise nebo z podnětu daného členského státu postupem podle tohoto článku.

7. Pokud se členský stát rozhodne, že podle odstavce 1 vytvoří produkční regiony, jejichž vymezení neodpovídá vymezení regionálních základních ploch, zašle Komisi souhrnný výkaz žádostí o platby a výnosů, které se k nim vztahují. Pokud z těchto informací vyplyne, že je v členském státě překročen průměrný výnos vyplývající z regionalizačního plánu realizovaného v roce 1993 nebo v případě Rakouska, Finska a Švédska průměrný výnos vyplývající z plánu realizovaného v roce 1995 nebo v případě Itálie a Španělska výnos stanovený v čl. 3 odst. 5, sníží se všechny platby, které mají být provedeny v tomto členském státě pro příští hospodářský rok, v poměru k překročení, které bylo zjištěno. Toto ustanovení se však nepoužije, pokud množství, pro které byly žádosti podány, vyjádřené v tunách obilovin, nepřekročí množství vzešlé z produkce celkových základních ploch členského státu o částku odpovídající výše uvedenému průměrnému výnosu.

Členské státy mohou přezkoumat, zda došlo k překročení průměrného výnosu pro každou základní plochu. V takových případech se ustanovení tohoto odstavce použijí pro platby, jež mají být v každé dotyčné základní ploše zaplaceny.

Článek 4

1. Aniž je dotčen článek 10, vypočítají se platby na plochu vynásobením základní částky za tunu průměrným výnosem obilovin, který je stanoven regionalizačním plánem pro příslušný region.

2. Pro výpočet uvedený v odstavci 1 se použije průměrný výnos obilovin. Pokud je však s kukuřicí zacházeno zvlášť, výnos "kukuřice" se použije pro kukuřici a výnos "obilovin s výjimkou kukuřice" se použije pro obiloviny, olejnatá semena a lněné semeno.

3. Základní částka se stanoví takto:

pro bílkovinné plodiny:

- 72,50 EUR/t počínaje hospodářským rokem 2000/01;

pro obiloviny, silážní píci a půdu vyňatou z produkce:

- 58,67 EUR/t pro hospodářský rok 2000/01,

- 63,00 EUR/t počínaje hospodářským rokem 2001/02;

pro lněné semeno:

- 88,26 EUR/t pro hospodářský rok 2000/01,

- 75,63 EUR/t pro hospodářský rok 2001/02,

- 63,00 EUR/t počínaje hospodářským rokem 2002/03;

pro olejnatá semena:

- 63,00 EUR/t počínaje hospodářským rokem 2002/03.

Částka ve výši 63 EUR/t může být zvýšena počínaje hospodářským rokem 2002/03 na základě konečného snížení intervenční ceny obilovin podle čl. 3 odst. 4 nařízení (EHS) č. 1766/92.

Toto zvýšení plateb na plochu bude ve stejném poměru ke snížení intervenční ceny jako v letech 2000/01 a 2001/02.

4. Ve Finsku a ve Švédsku na sever od 62. stupně severní šířky a v určitých přilehlých oblastech se srovnatelnými klimatickými podmínkami, jež mimořádně ztěžují zemědělskou činnost, se k platbě na plochu pro obiloviny a olejnatá semena použije doplňková částka ve výši 19 EUR/t vynásobená výnosem použitým pro platby na plochu.

Článek 5

Příplatek k platbě na plochu ve výši 344,50 EUR na hektar se vyplácí do maximální výše stanovené v příloze III pro plochu určenou pro pšenici tvrdou v tradičních produkčních regionech uvedených v příloze II.

Pokud je celkový součet ploch, pro něž je příplatek k platbě na plochu žádán, v průběhu hospodářského roku vyšší než uvedená maximální výše, sníží se poměrně plocha na producenta, kterému může být příplatek vyplacen.

Členské státy však mohou s ohledem na maximální výše stanovené pro členské státy v příloze III a podle rozsahu produkce pšenice tvrdé v rozmezí let 1993 až 1997 rozdělovat plochy označené v této příloze mezi produkční oblasti nebo v případě potřeby mezi produkční regiony uvedené v článku 3. Pokud je za těchto podmínek celkový součet ploch v regionu, pro nějž je příplatek k platbě na plochu žádán, vyšší než odpovídající regionální strop v průběhu hospodářského roku, sníží se poměrně plocha na producenta v produkčním regionu, pro nějž může být příplatek vyplacen. Snížení se provede, jestliže byly v rámci členského státu plochy z regionů, které nedosáhly regionálních stropů, přerozděleny do regionů, ve kterých byly tyto maximální výše překročeny.

V regionech, kde je produkce pšenice tvrdé dobře zavedena, s výjimkou regionů uvedených v příloze II, se poskytuje zvláštní podpora ve výši 138,90 EUR na hektar v mezích množství hektarů stanoveného v příloze IV.

Článek 6

1. Závazek vyjmout půdu z produkce, který se týká producentů žádajících o platby na plochu, je stanoven jako poměr jeho plochy určené pro plodiny na orné půdě, pro níž je požadavek vznášen, a půdy vyňaté z produkce podle tohoto nařízení.

Základní sazba povinného vynětí půdy z produkce je stanovena ve výši 10 % od hospodářského roku 2000/01 do hospodářského roku 2006/07.

2. Členské státy použijí vhodná opatření na ochranu životního prostředí, která odpovídají zvláštní situaci půdy vyňaté z produkce.

3. Půda vyňatá z produkce může být v rámci Společenství použita pro produkci surovin určených pro zpracování produktů, které nejsou primárně určeny k výživě lidí nebo zvířat, za předpokladu, že se použijí účinné systémy kontrol.

Členské státy jsou oprávněny poskytnout státní podporu až do výše 50 % nákladů spojených se zavedením víceletých plodin určených pro produkci biomasy na půdě vyňaté z produkce.

4. Jsou-li stanoveny rozdílné výnosy pro zavlažovanou a nezavlažovanou půdu, použije se platba pro nezavlažovanou půdu vyňatou z produkce. V případě Portugalska se při platbě přihlédne k podpoře poskytnuté podle nařízení (EHS) č. 3653/90.

5. Producentům může být poskytnuta platba za půdu dobrovolně vyňatou z produkce, která převyšuje jejich závazek. Členské státy umožní zemědělcům, aby vyňali z produkce až 10 % ploch pro plodiny na orné půdě, pro které je žádost o platbu podána a které se vyjímají z produkce podle tohoto nařízení. Členský stát může stanovit vyšší procenta s přihlédnutím ke zvláštním situacím a pokud zajistí dostatečné využití zemědělské půdy.

6. Platba za vynětí půdy z produkce může být poskytována v rámci víceletého plánu po dobu nepřekračující pět let.

7. Producenti, kteří žádají o platbu pro plochu, která není větší než plocha, již by bylo na základě výnosů stanovených pro daný region třeba pro vypěstování 92 tun obilovin, nejsou povinni vyjmout půdu z produkce. Na tyto producenty se vztahují odstavce 5 a 6.

8. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 7, plochy:

- vyňaté z produkce podle agroenvironmentálních opatření [články 22, 23 a 24 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení [10]], které nejsou využívány pro zemědělské účely, ani pro žádné lukrativní účely s výjimkou těch, které byly schváleny pro ostatní půdu vyňatou z produkce podle tohoto nařízení, nebo

- zalesněné v rámci zalesňování [článek 31 nařízení (ES) č. 1257/1999],

mohou být v důsledku žádosti podané po 28. červnu 1995 považovány pro účely požadavku na vynětí půdy z produkce, stanoveného v odstavci 1, za vyňaté z produkce až do výše limitu pro jedno hospodářství, který může být stanoven příslušným členským státem. Takový limit je stanoven pouze v rozsahu nezbytném pro to, aby nebyla neúměrná částka z dostupného rozpočtu pro příslušný režim soustředěna na malém počtu hospodářství.

Pro tyto plochy se však neposkytuje platba na plochu blíže určená v článku 4 a podpora poskytovaná podle čl. 24 odst. 1 nebo čl. 31 odst. 1 druhé odrážky nařízení (ES) č. 1257/1999 se omezuje na částku rovnající se nejvýše platbě na plochu za vynětí půdy z produkce, blíže určené v čl. 4 odst. 3.

Členské státy se mohou rozhodnout, že režim uvedený v tomto odstavci nepoužijí pro nového žadatele v regionu, v němž existuje trvalé riziko, že bude regionální základní plocha výrazně překročena.

Článek 7

Žádosti o platby se nesmějí podávat pro půdu, která byla k 31. prosinci 1991 stálou pastvinou, byla osázena trvalými kulturami nebo stromy nebo byla využívána pro nezemědělské účely.

Členské státy se rovněž mohou na základě pravidel, která budou stanovena, od prvního pododstavce odchýlit, aby byly vzaty v úvahu určité zvláštní okolnosti týkající se zejména ploch zapojených do restrukturalizačních programů nebo ploch, jež podléhají běžnému střídání víceletých plodin na orné půdě s plodinami uvedenými v příloze I. V takových případech podniknou členské státy kroky, aby zabránily výraznému zvýšení celkové zemědělské plochy, pro niž lze obdržet platby. To může především znamenat, že oblasti, pro něž bylo v uplynulé době možné obdržet platby, budou v rámci vyrovnávacích opatření považovány za plochy, pro něž obdržet platby nelze.

Členské státy se rovněž mohou od prvního pododstavce odchýlit, aby byly vzaty v úvahu určité zvláštní okolnosti týkající se některé z forem veřejné intervence, pokud v důsledku této intervence zemědělec pěstuje plodiny na půdě, která byla dříve považována za plochu, pro niž platbu obdržet nelze, tak, aby mohl pokračovat v obvyklé zemědělské činnosti, a pokud příslušná intervence spočívá v tom, že pro půdu, pro niž původně bylo možné platby obdržet, již toto možné není, v důsledku čehož se celkové množství ploch, pro něž lze platby obdržet, významně nezvýší.

Členské státy se navíc mohou v případech, které nespadají do oblasti působnosti druhého a třetího pododstavce, odchýlit od prvního pododstavce, pokud v plánu předloženém Komisi prokáží, že celkové množství půdy, pro niž lze obdržet platby, zůstává nezměněno.

Článek 8

1. Platby se uskuteční v období mezi 16. listopadem a 31. lednem následujícím po sklizni. Pokud se však použije čl. 6 odst. 3, platby na plochu pro půdu vyňatou z produkce se vyplatí v období mezi 16. listopadem a 31. březnem.

2. Producent provede výsev nejpozději 31. května předcházejícího příslušné sklizni a nejpozději 15. května podá žádost, aby mu mohla být vyplacena platba na plochu.

3. Členské státy učiní nezbytná opatření, aby připomněly žadatelům, že je nutné respektovat právní předpisy v oblasti životního prostředí.

Článek 9

Prováděcí pravidla k této kapitole se stanoví postupem podle článku 23 nařízení Rady (EHS) č. 1766/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu s obilovinami [11]. Jde o pravidla, která se týkají zejména:

- zřizování a správy základních ploch,

- sestavení produkčních regionalizačních plánů,

- siláže píce,

- poskytování platby na plochu,

- minimální plochy, pro niž lze poskytovat platbu; pravidla zohlední zejména požadavky kontroly a účinnosti zavedeného režimu,

- způsobu, jakým se určí, zda lze pro pšenici tvrdou poskytnout příplatek k platbě na plochu podle článku 5 a podmínek pro poskytnutí zvláštní podpory uvedené v uvedeném článku, a zejména způsobu, jakým se vymezí regiony, jež mají být vzaty v úvahu,

- vynětí půdy z produkce, a zejména čl. 6 odst. 3; tyto podmínky mohou zahrnovat pěstování produktů bez náhrady,

- podmínek pro použití článku 7; tyto podmínky vymezují, za jakých okolností se lze odchýlit od ustanovení článku 7, a členským státům určují povinnost předložit připravované kroky Komisi ke schválení,

- souladu s memorandem o porozumění o některých olejnatých semenech mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými v rámci GATT, které bylo schváleno rozhodnutím 93/355/EHS [12].

Stejným postupem může Komise:

- podmínit poskytování plateb tím, že bude použito specifické osivo, certifikované osivo pro pšenici tvrdou, některé odrůdy pro olejnatá semena, pšenici tvrdou a lněná semena nebo umožnit členským státům, aby podmínily poskytnutí plateb těmito podmínkami,

- umožnit, aby se termíny uvedené v čl. 8 odst. 2 pro určité oblasti upravily, pokud výjimečné klimatické podmínky znemožňují jejich dodržování,

- s ohledem na danou rozpočtovou situaci umožnit členským státům, aby v určitých regionech schvalovaly odchylně od ustanovení čl. 8 odst. 1 platby poskytované před 16. listopadem až do výše 50 % plateb na plochu a platby za vynětí půdy z produkce v letech, kdy se v důsledku výjimečných klimatických podmínek snížily výnosy natolik, že producentům vznikly vážné finanční obtíže.

KAPITOLA II

Článek 10

1. Pro hospodářské roky 2000/01 a 2001/02 se platby na plochu pro olejnatá semena vypočítají vynásobením těchto částek průměrným výnosem obilovin, který je stanoven v regionalizačním plánu pro příslušný region:

- 81,74 EUR/t pro hospodářský rok 2000/01,

- 72,37 EUR/t pro hospodářský rok 2001/02.

Členské státy však mají možnost pokračovat se stanovováním plateb pro olejnatá semena na základě předchozích regionálních výnosů olejnatých semen. V takovém případě se výnos vynásobí číslem 1,95.

2. Pro hospodářské roky 2000/01 a 2001/02 bude zřízena maximální zaručená plocha (MZP) pro specifické platby na plochu pro olejnatá semena v rozloze 5482000 hektarů, která je snížena podle sazby pro povinné vynětí z produkce použitelné pro tento hospodářský rok, nebo snížena o 10 %, pokud je daná sazba nižší než 10 %. Pokud po použití článku 2 dojde k překročení platby na plochu, Komise sníží částky uvedené v odstavci 1 v souladu s odstavci 3 a 4.

3. Pokud plocha pro olejnatá semena, pro niž lze poskytovat specifické platby pro plochy určené pro olejnatá semena, překročí v některém roce MZP, sníží Komise základní částku pro daný rok o 1 % za každý procentní bod, o který je MZP překročena. Pokud je MZP překročena více než o prahovou procentní sazbu, použijí se zvláštní pravidla. Do výše prahové procentní sazby je snížení částky jednotné ve všech členských státech. Je-li prahová procentní sazba překročena, použije se vhodné dodatečné snížení v členských státech, které překročily vnitrostátní referenční plochy stanovené v příloze V, jež byly sníženy podle sazby uvedené v odstavci 4. Pro Německo však lze dodatečné snížení na jeho vlastní žádost přiměřeně zcela nebo částečně upravit v souladu s regionální základní plochou; pokud dojde k překročení této možnosti, Německo sdělí bez odkladu Komisi údaje potřebné pro výpočet snížení, která mají být použita.

Komise stanoví postupem podle článku 23 nařízení (EHS) č. 1766/92 velikost a rozdělení vhodných snížení, která budou použita, a především zajistí, aby vážené průměrné snížení na úrovni Společenství odpovídalo procentní sazbě, o niž byla MZP překročena.

4. Prahová procentní sazba uvedená v odstavci 3 by měla být stanovena na 0 %.

5. Pokud je platba na plochu za olejnatá semena snížena podle odstavců 3 a 4, sníží Komise příslušné základní částky pro následující hospodářský rok podle stejné procentní sazby v případě, že k překročení nedojde v roce, kdy Komise stanoví, že se dané snížení nepoužije.

6. Pokud je MZP v hospodářském roce 2000/01 překročena, sníží Komise základní částku pro hospodářský rok 2000/01 podle procentní sazby, která byla použita pro regionální srovnávací částky v hospodářském roce 1999/2000.

7. Aniž by byl dotčen tento článek mohou členské státy, v nichž existuje výrazné riziko, stanovit že bude vnitrostátní referenční plocha stanovená v příloze V výrazně překročena, omezit plochu, pro kterou může producent obdržet platby pro olejnatá semena a která je uvedena v tomto článku. Tento limit se vypočte jako procento plochy se zemědělskou půdou členského státu nebo jako procento regionální základní plochy, pro niž lze poskytovat platby na plochu uvedené v tomto nařízení, a použije se pro zemědělskou plochu daného producenta, pro niž lze poskytovat platby. Tento limit lze na základě objektivních kritérií rozdělit mezi regionální základní plochy nebo podplochy. Členské státy oznámí tento limit nejpozději do dne 1. srpna hospodářského roku, který předchází roku, pro nějž je platba na plochu žádána, nebo dříve, pokud je v daném členské státu nebo v regionu v rámci členského státu výsadba pro příslušný hospodářský rok provedena před dnem 1. srpna.

8. Snížení vyplývající z překročení MZP, které je použito podle tohoto článku, nesmí vést k částce nižší než:

- 58,67 EUR/t pro hospodářský rok 2000/01,

- 63,00 EUR/t pro hospodářský rok 2001/02.

9. Na producenty semen slunečnice cukrářského typu, setých pro sklizeň, se režim podpor poskytovaných podle podmínek tohoto článku nevztahuje.

10. Komise předloží Radě do dvou let od použití tohoto článku zprávu o rozvoji trhu s olejnatými semeny. Pokud se výrazně zhorší produkční potenciál, bude tato zpráva v případě potřeby doplněna vhodnými návrhy.

Článek 11

Výše plateb na plochu, plateb za vynětí půdy z produkce a procento plochy, která má být z produkce vyňata, jež jsou stanoveny tímto nařízením, mohou být s ohledem na vývoj produkce, produktivity a trhů postupem pozměněny podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy.

Článek 12

Případná nezbytná zvláštní opatření k usnadnění přechodu od stávajícího režimu k režimu vytvořenému tímto nařízením se přijmou postupem podle článku 23 nařízení (EHS) č. 1766/92.

Článek 13

Opatření definovaná v tomto nařízení se považují za intervence zaměřené na stabilizaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1258/1999.

Článek 14

Zrušují se nařízení (EHS) č. 1765/92 a nařízení (EHS) č. 1872/94.

Článek 15

1. Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

2. Toto nařízení se použije počínaje hospodářským rokem 2000/01.

3. Nařízení (EHS) č. 1765/92 a nařízení (EHS) č. 1872/94 dále zůstávají v platnosti pro hospodářské roky 1998/99 a 1999/2000.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. května 1999.

Za Radu

předseda

K.-H. Funke

[1] Úř. věst. C 170, 4.6.1998, s. 4.

[2] Stanovisko ze dne 6. května 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 284, 14.9.1998, s. 55.

[4] Úř. věst. C 93, 6.4.1999, s. 1.

[5] Úř. věst. C 401, 22.12.1998, s. 3.

[6] Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1624/98 (Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 3).

[7] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s.103.

[8] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21.

[9] Úř. věst. L 362, 27.12.1990, s. 28. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1664/95 (Úř. věst. L 158, 8.7.1995, s. 13).

[10] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

[11] Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 923/96 (Úř. věst. L 126, 24.5.1996, s. 37).

[12] Úř. věst. L 147, 18.6.1993, s. 25.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

DEFINICE PRODUKTŮ

Kód KN | Popis |

I.OBILOVINY

10011000 | Pšenice tvrdá |

100190 | Ostatní pšenice a sourež kromě pšenice tvrdé |

10020000 | Žito |

100300 | Ječmen |

10040000 | Oves |

1005 | Kukuřice |

100700 | Zrna čiroku |

1008 | Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny |

07099060 | Cukrová kukuřice |

II.OLEJNATÁ SEMENA

120100 | Sójové boby |

ex120500 | Semena řepky a řepice |

ex12060010 | Semena slunečnicová k setí |

III.BÍLKOVINNÉ PLODINY

071310 | Hrách |

071350 | Boby |

ex12092950 | Semena vlčího bobu |

IV.LEN

vyjma přadného lnu | |

ex120400 | Lněná semena (Linum usitatissimum L.) |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

TRADIČNÍ PRODUKČNÍ OBLASTI PŠENICE TVRDÉ

ŘECKO

Nomoi (prefektury) těchto regionů

Střední Řecko

Peloponés

Jónské ostrovy

Soluňsko

Makedonie

Ostrovy v Egejském moři

Trácie

ŠPANĚLSKO

Provincie

Almería

Badajoz

Burgos

Cádiz

Córdoba

Granada

Huelva

Jaén

Malaga

Navarra

Salamanca

Sevilla

Toledo

Zamora

Zaragoza

RAKOUSKO

Pannonia

FRANCIE

Regiony

Midi-Pyrénées

Provence-Alpes-Côte d’Azur

Languedoc-Roussillon

Departementy [1]

Ardèche

Drôme

ITÁLIE

Regiony

Abruzzo

Basilikata

Kalábrie

Kampánie

Latium

Marche

Molise

Umbrie

Apulie

Sardinie

Sicílie

Toskánsko

PORTUGALSKO

Kraje

Santarém

Lisabon

Setúbal

Portalegre

Évora

Beja

Faro

[1] Každý z těchto departementů může být přiřazen k jednomu z výše uvedených regionů.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

MAXIMÁLNÍ ZARUČENÉ PLOCHY, PRO NĚŽ JE POSKYTOVÁN PŘÍPLATEK K PLATBĚ NA PLOCHU PRO PŠENICI TVRDOU

(v hektarech) |

Řecko | 617000 |

Španělsko | 594000 |

Francie | 208000 |

Itálie | 1646000 |

Rakousko | 7000 |

Portugalsko | 118000 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

MAXIMÁLNÍ ZARUČENÉ PLOCHY, PRO NĚŽ JE POSKYTOVÁNA ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO PŠENICI TVRDOU

(v hektarech) |

Německo | 10000 |

Španělsko | 4000 |

Francie | 50000 |

Itálie | 4000 |

Spojené království | 5000 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

VNITROSTÁTNÍ REFERENČNÍ PLOCHA

(v 1000 hektarů) |

Stát | Pro hospodářské roky 2000/01 a 2001/02 |

Belgie | 6 |

Dánsko | 236 |

Německo | 929 |

Řecko | 26 |

Španělsko | 1168 |

Francie | 1730 |

Irsko | 5 |

Itálie | 542 |

Lucembursko | 2 |

Nizozemsko | 7 |

Rakousko | 147 |

Portugalsko | 93 |

Finsko | 70 |

Švédsko | 137 |

Spojené království | 385 |

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU