(ES) č. 1215/1999NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1215/1999 ze dne 10. června 1999, kterým se mění nařízení č. 19/65/EHS o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod a jednání ve vzájemné shodě

Publikováno: Úř. věst. L 148, 15.6.1999, s. 1-4 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. června 1999 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 18. června 1999 Nabývá účinnosti: 18. června 1999
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Rady (ES) č. 1215/1999

ze dne 10. června 1999,

kterým se mění nařízení č. 19/65/EHS o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod a jednání ve vzájemné shodě [1]

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 83 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [2],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [3],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [4],

(1) vzhledem k tomu, že nařízením č. 19/65/EHS [5] Rada zmocnila Komisi, aniž je dotčeno použití nařízení Rady č. 17: první nařízení, kterým se provádějí články 81 a 82 Smlouvy [6], a podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy, aby přijímala nařízení, kterými prohlásí, že čl. 81 odst. 1 se nevztahuje na určité kategorie dohod, a zejména ty kategorie dohod, jejichž stranami jsou pouze dva podniky, a ve kterých se jedna strana dohodne s druhou, že bude dodávat určité zboží za účelem dalšího prodeje v rámci vymezené oblasti pouze této druhé straně, nebo ve kterých se jedna strana dohodne s druhou, že bude kupovat určité zboží za účelem dalšího prodeje pouze od této druhé strany, nebo ve kterých se oba podniky dohodnou na takových závazcích výhradních dodávek a nákupů za účelem dalšího prodeje;

(2) vzhledem k tomu, že podle nařízení č. 19/65/EHS Komise přijala zejména nařízení (EHS) č. 1983/83 ze dne 22. června 1983 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výhradním prodeji [7], nařízení (EHS) č. 1984/83 ze dne 22. června 1983 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výhradním odběru [8] a nařízení (EHS) č. 4087/88 ze dne 30. listopadu 1988 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie franšízových dohod [9] (nařízení o výjimkách);

(3) vzhledem k tomu, že dne 22. ledna 1997 Komise zveřejnila Zelenou knihu o vertikálních omezeních v politice hospodářské soutěže ES, která vyústila v širokou veřejnou diskusi o použití čl. 81 odst. 1 a 3 Smlouvy na vertikální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě;

(4) vzhledem k tomu, že odezva na Zelenou knihu ze strany členských států, Evropského parlamentu, Hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a dotčených stran vyzněla obecně ve prospěch reformy politiky Společenství v oblasti hospodářské soutěže týkající se vertikálních dohod; že je třeba v souladu s tím změnit již uvedená nařízení o blokových výjimkách;

(5) vzhledem k tomu, že jakákoli taková reforma musí splňovat dva požadavky na zajištění účinné ochrany hospodářské soutěže a poskytnutí odpovídající právní jistoty podnikům; že při sledování těchto cílů je třeba přihlédnout k potřebě pokud možno co nejvíce zjednodušit správní dohled a právní rámec; že při stejné míře tržní síly jsou vertikální omezení všeobecně považována za méně škodlivá pro hospodářskou soutěž než omezení horizontální;

(6) vzhledem k tomu, že uvedená nařízení o výjimkách se neomezují pouze na vymezení kategorií dohod, na které se vztahují, a na vymezení omezení nebo doložek, které nemají být v dohodách obsaženy, ale rovněž uvádějí vyňaté doložky; že tento právní přístup ke smluvním vztahům je na hospodářské úrovni, kde se distribuční struktury a techniky velmi rychle mění, obecně vnímán jako příliš strnulý;

(7) vzhledem k tomu, že uvedená nařízení o výjimkách zahrnují pouze ty kategorie dvoustranných výhradních dohod uzavřených za účelem dalšího prodeje, které se týkají výhradního prodeje či nákupu zboží nebo obou, nebo které obsahují omezení uložená v souvislosti s převodem nebo užíváním práv průmyslového vlastnictví; že jsou z jejich působnosti vyloučeny, mimo jiné, vertikální dohody mezi více než dvěma podniky, dohody o selektivním prodeji, dohody týkající se služeb a dohody týkající se dodávek či koupě, nebo obou, zboží nebo služeb určených ke zpracování nebo začlenění; že v důsledku toho není značný počet vertikálních dohod způsobilý pro výjimku podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy, dokud je Komise v konkrétním případě neposoudí, což může snížit u dotyčných podniků právní jistotu a zbytečně ztížit správní dohled;

(8) vzhledem k tomu, že diskuse, která následovala po zveřejnění Zelené knihy, rovněž upozornila na skutečnost, že při určování způsobu, jakým se má používat čl. 81 odst. 1 a 3, je třeba zvláště přihlédnout k hospodářským účinkům vertikálních dohod; že veškerá hospodářská kritéria, která omezují rozsah působnosti blokové výjimky z důvodu protisoutěžních účinků, které může dohoda způsobit, by měla přihlédnout k podílu dotyčného podniku na relevantním trhu;

(9) vzhledem k tomu, že by proto Komise měla být zmocněna k nahrazení stávajících právních předpisů právními předpisy, které budou jednodušší, pružnější a lépe zaměřené a které se mohou vztahovat na všechny typy vertikálních dohod; že pokud se má rozsah působnosti nařízení o výjimce, které zahrnuje tyto dohody rozšířit tímto směrem, je třeba stanovit kritéria jako např. prahy tržního podílu, která by upravovala okolnosti, za kterých nařízení vzhledem k možným hospodářským účinkům dohod přestává být použitelné; že při stanovování těchto prahů tržního podílu by mělo být přihlédnuto k tržní síle dotyčného podniku; že určité obtížné protisoutěžní vertikální omezení jako minimální a stanovené ceny pro další prodej a určité typy územní ochrany by měly být vyloučeny z použitelnosti nařízení bez ohledu na tržní podíl dotyčného podniku;

(10) vzhledem k tomu, že pravomoci udělené Komisi nařízením č. 19/65/EHS jí neumožňují provést reformu stávající právní úpravy, která by zahrnovala všechny typy vertikálních dohod; že působnost čl. 1 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení by měla být v důsledku toho rozšířena tak, aby zahrnoval všechny dohody upravené v čl. 81 odst. 1 Smlouvy, které uzavírají dva nebo více podniků, z nichž každý působí pro účely dané dohody na jiném stupni výrobního nebo distribučního řetězce, a které se týkají podmínek, za kterých mohou strany nakupovat, prodávat nebo dále prodávat určité zboží nebo služby (vertikální dohody), včetně dohod o výhradním prodeji, dohod o výhradním odběru, franšízových dohod a dohod o selektivním prodeji nebo jakékoli jejich kombinace, a určité nereciproční vertikální dohody uzavřené mezi soutěžícími podniky a rovněž vertikální dohody mezi sdružením malých a středních maloobchodníků a jeho členy nebo mezi takovým sdružením a jeho dodavateli;

(11) vzhledem k tomu, že uvedená nařízení týkající se výjimek zmocňují Komisi, aby podle článku 7 nařízení č. 19/65/EHS odňala výhody plynoucí z použití uvedených nařízení, pokud má v konkrétním případě dohoda nebo síť podobných dohod určité účinky, které jsou neslučitelné s podmínkami stanovenými v čl. 81 odst. 3; že za účelem zajištění účinného dohledu nad trhy a větší decentralizace při používání pravidel hospodářské soutěže Společenství je vhodné stanovit, že pokud se účinky takové dohody projeví na území členského státu nebo jeho části, která má všechny vlastnosti samostatného trhu, může příslušný úřad v tomto členském státě odejmout výhodu blokové výjimky na tomto území a přijmout rozhodnutí s cílem odstranit tyto účinky; že výše uvedený článek 7 by měl být podle toho doplněn tak, aby blíže stanovil okolnosti, za kterých mohou příslušné úřady ve členském státě odejmout výhodu vyplývající z používání nařízení o blokových výjimkách;

(12) vzhledem k tomu, že za účelem zaručení účinné kontroly účinků na daném trhu vyplývajících z existence paralelních sítí podobných dohod může nařízení o blokové výjimce stanovit podmínky, za kterých mohou být tyto sítě dohod formou nařízení vyloučeny z jeho používání; že tyto podmínky mohou být založeny na kriteriích jako je např. míra pokrytí trhu těmito sítěmi dohod; že Komise bude podle toho zmocněna formou nařízení stanovit, že na daném trhu příslušné dohody splňují uvedené podmínky; že v takovém případě Komise musí stanovit přechodné období, které nesmí být kratší než šest měsíců, a jehož uplynutím končí použitelnost blokové výjimky na příslušné dohody na tomto trhu; že toto nařízení, které stanoví nepoužitelnost nařízení o blokové výjimce na příslušné dohody na určitém trhu, ovlivňuje použitelnost článku 81 Smlouvy formou přezkoumání v konkrétním případě; že Komise bude konzultovat Poradní výbor před přijetím takového nařízení a na žádost členského státu rovněž před zveřejněním návrhu nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení č. 19/65/EHS se mění takto:

1. Článek 1 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

"1. Aniž je dotčeno použití nařízení č. 17 a v souladu s čl. 81 odst. 3 Smlouvy může Komise formou nařízení prohlásit, že čl. 81 odst. 1 se nevztahuje na:

a) kategorie dohod, jejichž stranami jsou pouze dva nebo více podniky, z nichž každý působí pro účely dané dohody na jiném stupni výrobního nebo distribučního řetězce, a které týkají podmínek, za kterých mohou strany nakupovat, prodávat nebo dále prodávat určité zboží nebo služby,

b) kategorie dohod, jejichž stranami jsou pouze dva podniky a které obsahují omezení uložená v souvislosti s nabýváním nebo užíváním práv průmyslového vlastnictví, zejména patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů nebo ochranných známek, nebo v souvislosti s právy vyplývajícími ze smluv o převodu výrobního postupu nebo z práva užívat jej nebo znalosti týkající se využití nebo použití průmyslových postupů";

b) v odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova "doložky, které v dohodách být musí, nebo";

c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

"3. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na kategorie jednání ve vzájemné shodě".

2. Vkládá se tento článek, který zní:

"Článek 1a

Nařízení podle článku 1 může stanovit podmínky, které mohou vést k vyloučení určitých paralelních sítí podobných dohod nebo jednání ve vzájemné shodě působících na určitém trhu z použití uvedeného nařízení; pokud jsou tyto podmínky splněny, může toto Komise formou nařízení stanovit a určit období, jehož uplynutím již nařízení podle článku 1 nebude nadále použitelné pokud jde o příslušné dohody nebo jednání ve vzájemné shodě na tomto trhu; toto období nesmí být kratší než šest měsíců".

3. Ustanovení čl. 6 odst. 1 se nahrazuje tímto:

"1. Komise konzultuje Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení:

a) pokud jde o nařízení podle článku 1 před tím, než zveřejní návrh nařízení a než toto nařízení přijme;

b) pokud jde o nařízení podle článku 1a před tím, než na žádost členského státu zveřejní návrh nařízení a než toto nařízení přijme".

4. V článku 7 se stávající odstavec označuje jako odstavec 1 a připojuje se tento odstavec, který zní:

"2. Pokud mají v konkrétním případě dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, na které se vztahuje nařízení přijaté podle článku 1 určité účinky, které se neslučují s podmínkami stanovenými v čl. 81 odst. 3 Smlouvy na území členského státu nebo jeho části, která má všechny vlastnosti samostatného trhu, příslušný úřad v tomto členském státě může z vlastního podnětu nebo na žádost Komise či fyzických nebo právnických osob, které se domáhají oprávněných zájmů, odejmout výhodu plynoucí z používání uvedeného nařízení."

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 10. června 1999.

Za Radu

předseda

K.-H. Funke

[1] Redakční poznámka: Název nařízení č. 19/65/EHS byl změněn s přihlédnutím k přečíslování článků Smlouvy o založení Evropského společenství podle článku 12 Amsterodamské smlouvy; původní odkaz byl na čl. 85 odst. 3 Smlouvy.

[2] Úř. věst. C 365, 26.11.1998, s. 27.

[3] Stanovisko ze dne 15. dubna 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Úř. věst. C 116, 28. 4. 1999.

[5] Úř. věst. 36, 6.3.1965, s. 533/65. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z r. 1994.

[6] Úř. věst. 13, 21.2.1962, s. 204/62. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1582/97 (Úř. věst. L 214, 6.8.1997, s. 27).

[7] Úř. věst. L 173, 30.6.1983, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1582/97.

[8] Úř. věst. L 173, 30.6.1983, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z r. 1994.

[9] Úř. věst. L 359, 28.12.1988, s. 46. Nařízení pozměněné aktem o přistoupení z r. 1994.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU