1999/95/ESSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 1999/95/ES ze dne 13. prosince 1999 o uplatňování ustanovení o pracovní době námořníků na palubách plavidel, která využívají přístavy Společenství

Publikováno: Úř. věst. L 14, 20.1.2000, s. 29-35 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 13. prosince 1999 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 20. ledna 2000 Nabývá účinnosti: 20. ledna 2000
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/95/ES

ze dne 13. prosince 1999

o uplatňování ustanovení o pracovní době námořníků na palubách plavidel, která využívají přístavy Společenství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Akce Společenství v oblasti sociální politiky se mimo jiné zaměřuje na zlepšování zdraví a bezpečnosti pracovníků v jejich pracovním prostředí.

(2) Akce Společenství v oblasti námořní dopravy se mimo jiné zaměřuje na zlepšování životních a pracovních podmínek námořníků, bezpečnosti na moři a předcházení znečištění způsobenému námořními nehodami.

(3) Na osmdesátém čtvrtém zasedání ve dnech 8. až 22. října 1996 přijala konference Mezinárodní organizace práce (MOP) úmluvu MOP č. 180 o pracovní době námořníků a o obsazování plavidel posádkou z roku 1996 (dále jen "úmluva MOP č. 180") a protokol z roku 1976 k úmluvě o obchodní lodní dopravě (minimální normy) (dále jen "protokol k úmluvě MOP č. 147").

(4) Účelem směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST) [4] přijaté podle čl. 139 odst. 2 Smlouvy je provedení uvedené dohody uzavřené dne 30. září 1998 (dále jen "dohoda"). Obsah dohody je ovlivněn některými ustanoveními úmluvy MOP č. 180. Vztahuje se na námořníky všech námořních plavidel, veřejných nebo soukromých, která jsou registrována na území některého členského státu a zpravidla využívána pro obchodní námořní plavby.

(5) Předmětem této směrnice je uplatňovat ustanovení směrnice 1999/63/ES, která vycházejí z úmluvy MOP č. 180, na všechna plavidla, která využívají přístavy Společenství bez ohledu na vlajku, pod kterou plují, za účelem identifikace a nápravy jakékoli situace, jež zjevně ohrožuje bezpečnost nebo zdraví námořníků. Směrnice 1999/63/ES však zahrnuje požadavky, které úmluva MOP č. 180 nestanoví a které by tudíž neměly být uplatňovány na palubách plavidel, jež neplují pod vlajkou členského státu.

(6) Směrnice 1999/63/ES se vztahuje na námořníky pracující na palubě všech námořních plavidel registrovaných v rejstříku některého členského státu. Členské státy by měly ověřovat, že plavidla plující pod jejich vlajkou dodržují všechna ustanovení uvedené směrnice.

(7) Pro ochranu bezpečnosti a předcházení narušování hospodářské soutěže by členské státy měly mít možnost ověřovat, zda odpovídající ustanovení směrnice 1999/63/ES dodržují všechna námořními plavidla, která využívají jejich přístavy, bez ohledu na stát, ve kterém jsou registrována.

(8) Zejména plavidla plující pod vlajkou státu, který není stranou úmluvy MOP č. 180 nebo protokolu k úmluvě MPO č. 147, by neměla požívat příznivějšího zacházení než plavidla plující pod vlajkou státu, který je stranou úmluvy nebo protokolu nebo obou.

(9) Pro kontrolu účinného uplatňování směrnice 1999/63/ES je nezbytné, aby členské státy vykonávaly inspekce na palubách plavidel, zejména pokud obdrží stížnost velitele lodi, člena posádky nebo jakékoli osoby či organizace, která má oprávněný zájem na bezpečném provozu plavidla, na životních a pracovních podmínkách na palubě nebo na předcházení znečištění.

(10) Pro účely této směrnice mohou členské státy z vlastního podnětu podle potřeby určit inspektory, které členský stát přístavu pověří kontrolou a kteří vykonávají inspekce na palubách plavidel, jež využívají přístavy Společenství.

(11) Důkaz, že plavidlo nedodržuje požadavky směrnice 1999/63/ES, lze získat po ověření pracovních podmínek na palubě a záznamů o pracovní době a době odpočinku námořníků, nebo má-li inspektor závažný důvod se domnívat, že námořníci jsou nadměrně unaveni.

(12) Představuje-li situace na palubě lodi zjevné nebezpečí pro bezpečnost nebo zdraví, může příslušný orgán členského státu, jehož přístav plavidlo využívá, uložit zákaz opustit přístav, dokud nebudou zjištěné nedostatky napraveny nebo dokud si posádka dostatečně neodpočine.

(13) Jelikož směrnice 1999/63/ES převzala ustanovení úmluvy MOP č. 180, lze s kontrolou dodržování uvedené směrnice na palubách plavidel, která jsou registrována ve třetí zemi, začít až po vstupu této úmluvy v platnost,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1. Účelem této směrnice je zavést systém pro ověřování a prosazování dodržování směrnice 1999/63/ES na plavidlech, která využívají přístavy členských států, aby došlo ke zlepšení námořní bezpečnosti, pracovních podmínek a zdraví a bezpečnosti námořníků na palubách plavidel.

2. Členské státy přijmou odpovídající opatření, aby plavidla, která nejsou registrovaná na jejich území nebo neplují pod jejich vlajkou, dodržovala ustanovení 1 až 12 dohody připojené ke směrnici 1999/63/ES.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se:

a) "plavidlem" rozumí jakékoli námořní plavidlo, soukromé nebo veřejné, které je registrováno na území některého členského státu a zpravidla využíváno pro obchodní námořní plavby. Na rybářská plavidla se tato definice nevztahuje;

b) "příslušným orgánem" rozumějí orgány určené členskými státy, aby vykonávaly funkce podle této směrnice;

c) "inspektorem" rozumí zaměstnanec veřejného sektoru nebo jiná osoba řádně zmocněná příslušným orgánem členského státu a jemu odpovědná, aby prováděla inspekci pracovních podmínek na palubě;

d) "stížností" rozumí jakákoli informace nebo zpráva předaná členem posádky, profesním subjektem, asociací, odborovou organizací nebo obecně jakoukoli osobou, která má zájem na bezpečnosti plavidla, zejména na bezpečnosti nebo zdraví posádky.

Článek 3

Příprava zpráv

Aniž je dotčen čl. 1 odst. 2, obdrží-li členský stát, jehož přístav plavidlo dobrovolně využívá v rámci běžného průběhu obchodu nebo z provozních důvodů, stížnost, kterou nepovažuje za zjevně neodůvodněnou, nebo získá důkaz, že plavidlo nedodržuje normy uvedené ve směrnici 1999/63/ES pro námořní odvětví, připraví zprávu určenou vládě země, ve které je plavidlo registrováno, a pokud inspekce provedená podle článku 4 poskytne požadované důkazy, přijme veškerá opatření nezbytná pro nápravu situace, jež na palubě představuje zjevné nebezpečí pro bezpečnost nebo zdraví členů posádky.

Totožnost osoby, která podala stížnost, nesmí být veliteli lodi ani vlastníkovi dotčeného plavidla odhalena.

Článek 4

Inspekce a podrobná inspekce

1. Pro získání důkazu, že plavidlo nesplňuje požadavky směrnice 1999/63/ES, inspektor při provádění inspekce ověřuje, zda

- přehled úpravy pracovní doby na palubě je vypracován v pracovním jazyce nebo pracovních jazycích plavidla a v angličtině podle vzoru uvedeného v příloze I nebo podle obdobného vzoru a zda je vyvěšen na palubě na snadno přístupném místě,

- záznamy o pracovní době nebo o době odpočinku námořníků jsou vedeny v pracovním jazyce nebo v pracovních jazycích plavidla a v angličtině podle vzoru uvedeného v příloze II nebo podle obdobného vzoru, jsou uloženy na palubě a existuje doklad, že byly řádně schváleny příslušným orgánem státu, ve kterém je plavidlo registrováno.

2. Pokud byla podána stížnost nebo má-li inspektor na základě vlastního pozorování na palubě důvod domnívat se, že námořníci jsou nadměrně unaveni, provede podrobnou inspekci podle odstavce 1, aby určil, zda pracovní doba nebo doba odpočinku odpovídá normám podle směrnice 1999/63/ES v námořním odvětví a zda jsou řádně dodržovány, s ohledem na ostatní záznamy týkající se provozu plavidla.

Článek 5

Náprava nedostatků

1. Zjistí-li inspekce nebo podrobná inspekce, že plavidlo nesplňuje požadavky směrnice 1999/63/ES, přijme členský stát opatření nezbytná pro nápravu jakékoli situace na palubě, která zjevně ohrožuje bezpečnost nebo zdraví námořníků. Tato opatření mohou zahrnovat zákaz opustit přístav, dokud nebudou nedostatky napraveny nebo dokud si námořníci dostatečně neodpočinou.

2. Existují-li jasné důkazy, že členové posádky, kteří vykonávají první strážní službu nebo následující strážní služby, jsou nadměrně unaveni, zajistí členský stát, aby plavidlo neopustilo přístav, dokud nebudou zjištěné nedostatky napraveny nebo dokud si dotčení námořníci dostatečně neodpočinou.

Článek 6

Postupy šetření

1. Má-li plavidlo zakázáno opustit přístav podle článku 5, uvědomí příslušný orgán členského státu velitele lodi, vlastníka nebo provozovatele plavidla, jakož i správní orgány státu vlajky nebo státu, ve kterém je plavidlo registrováno, nebo konzula či případně nejbližšího diplomatického zástupce tohoto státu o výsledcích inspekce uvedené v článku 4 nebo o jakémkoli rozhodnutí přijatém inspektorem a o případných požadovaných nápravných opatřeních.

2. Při provádění inspekce podle této směrnice by mělo být vyvinuto veškeré úsilí, aby se zabránilo neodůvodněnému zdržení plavidla. Pokud tato situace i přes to nastane, je vlastník nebo provozovatel oprávněn požadovat náhradu utrpěných ztrát či škod. V každém případě, kdy je namítáno neoprávněné zdržení, leží důkazní břemeno na vlastníkovi či provozovateli plavidla.

Článek 7

Právo na opravný prostředek

1. Vlastník nebo provozovatel plavidla či jeho zástupce v členském státě jsou oprávněni podat opravný prostředek proti rozhodnutí o zadržení přijatému příslušným orgánem. Opravný prostředek nemá na zadržení odkladný účinek.

2. Členské státy k tomuto účelu zavedou a zachovají odpovídající postupy pro podávání opravných prostředků v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy.

3. Příslušný orgán o právu na opravný prostředek podle odstavce 1 řádně uvědomí velitele plavidla.

Článek 8

Spolupráce mezi správními orgány

1. Členské státy přijmou nezbytné předpisy, aby za podmínek slučitelných s podmínkami podle článku 14 směrnice Rady 95/21/ES ze dne 19. července 1995 o uplatňování mezinárodních norem pro bezpečnost lodí, zabránění znečištění a životní a pracovní podmínky na lodích, které využívají přístavy Společenství a plují ve výsostných vodách členských států (státní přístavní inspekce) [5], zajistily spolupráci mezi svými příslušnými orgány a příslušnými orgány ostatních členských států, aby tato směrnice byla účinně uplatňována, a uvědomí o těchto předpisech Komisi.

2. Informace o opatřeních přijatých podle článků 4 a 5 jsou zveřejňovány obdobnými postupy s postupem podle čl. 15 prvního pododstavce směrnice 95/21/ES.

Článek 9

Doložka o "ne příznivějším" zacházení

Při provádění inspekce plavidla plujícího pod vlajkou nebo registrovaného na území státu, který nepodepsal úmluvu MOP č. 180 nebo protokol k úmluvě MOP č. 147, zajistí členské státy po vstupu úmluvy a protokolu v platnost, aby tato plavidla a jejich posádky nepožívaly příznivější zacházení než plavidla plující pod vlajkou státu, který je stranou úmluvy MOP č. 180 nebo protokolu k úmluvě MOP č. 147 nebo obou.

Článek 10

Závěrečná ustanovení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. června 2002.

2. Opatření podle odstavce 1 přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3. Členské státy sdělí Komisi neprodleně vnitrostátní právní předpisy, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 11

Plavidla třetích států

Tato směrnice se vztahuje na plavidla, která neplují pod vlajkou nebo nejsou registrována na území členského státu, ode dne vstupu v platnost úmluvy MOP č. 180 a protokolu k úmluvě MOP č. 147.

Článek 12

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 13

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 13. prosince 1999.

Za Evropský parlament

předsedkyně

N. Fontaine

Za Radu

předsedkyně

S. Hassi

[1] Úř. věst. C 43, 17.2.1999, s. 16.

[2] Úř. věst. C 138, 18.5.1999, s. 33.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 1999 (Úř. věst. C 219, 30.7.1999, s. 240), společný postoj Rady ze dne 12. července 1999 (Úř. věst. C 249, 1.9.1999, s. 7) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4. listopadu 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 37.

[5] Úř. věst. L 157, 7.7.1995, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/42/ES (Úř. věst. L 184, 27.6.1998, s. 40).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

+++++ TIFF +++++

VÝŇATKY Z ÚMLUVY MOP č. 180 A Z ÚMLUVY STCW

Úmluva MOP č. 180

Článek 5

1. Meze pracovní doby nebo doby odpočinku jsou stanoveny takto: a) maximální pracovní doba nesmí přesáhnout: i) 14 hodin během 24 hodin; ii) 72 hodin během sedmi dnů nebo b) minimální doba odpočinku nesmí být kratší než: i) 10 hodin během 24 hodin; ii) 77 hodin během sedmi dnů.

2. Doba odpočinku nesmí být dělena na více než dvě části, z nichž jedna trvá alespoň šest hodin, a interval mezi dvěma po sobě následujícími dobami odpočinku nesmí přesáhnout 14 hodin.

6. Odstavce 1 a 2 nebrání členům přijmout vnitrostátní právní předpisy nebo postupy umožňující příslušnému orgánu schválit nebo registrovat kolektivní smlouvy, které stanoví odchylky od daných mezí. Tyto odchylky jsou pokud možno v souladu se stanovenými normami, ale mohou upravovat častější nebo delší dovolenou nebo poskytování náhradního volna pro členy strážní služby nebo pro námořníky pracující na palubě plavidel pro krátké plavby.

Článek 7

1. Tato úmluva se nedotýká práva velitele plavidla žádat od námořníka delší pracovní dobu nezbytnou pro zajištění bezprostřední bezpečnosti plavidla, osob na palubě nebo nákladu nebo pro poskytnutí pomoci jinému plavidlu nebo osobám v tísni.

3. Jakmile to bude po obnově normální situace možné, musí velitel lodi zajistit, aby všichni námořníci, kteří během plánovaného odpočinku pracovali, čerpali odpovídající dobu odpočinku.

Úmluva STCW

Oddíl A-VIII/1 zásad STCW (závazná ustanovení)

1. Každé osobě, která vykonává úkoly důstojníka strážní služby nebo námořníka, jenž je členem strážní služby, je poskytnuta doba odpočinku alespoň 10 hodin během 24 hodin.

2. Dobu odpočinku nelze dělit na více než dvě části, z nichž jedna trvá alespoň 6 hodin.

3. Ustanovení o době odpočinku v odstavcích 1 a 2 nemusí být použita ve stavu nouze nebo cvičení nebo za dalších výjimečných provozních podmínek.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, lze minimální dobu 10 hodin snížit až na 6 hodin nepřetržitého odpočinku za podmínky, že k tomuto snížení nedojde během více než dvou dnů a že během každých sedmi dnů bude poskytnuto nejméně 70 hodin odpočinku.

5. Správní orgány požadují, aby rozvrhy služeb byly vyvěšeny na snadno přístupném místě.

Oddíl B-VIII/1 zásad STCW (doporučení)

3. 1) Při provádění předpisu VIII/1 by mělo být vzato v úvahu toto: ustanovení pro předcházení únavě by měla zabránit uplatňování nadměrného nebo nerozumného rozvrhu celkové pracovní doby. Zejména minimální doba odpočinku upřesněná v oddíle A-VIII/1 by neměla být vykládána tak, že všechny ostatní hodiny mohou být určeny pro strážní službu či jiné úkoly;

2) četnost a délka dovolené a udělování náhradního volna jsou účinnými činiteli předcházení postupnému hromadění únavy;

3) pro plavidla pro krátké námořní plavby lze určit jiná ustanovení za podmínky, že budou přijata zvláštní bezpečnostní opatření.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU