(ES) č. 88/98Nařízení Rady (ES) č. 88/98 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Oresundu

Nařízení Rady (ES) č. 88/98

ze dne 18. prosince 1997,

kterým se stanoví některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

(1) vzhledem k tomu, že nařízení Rady (EHS) č. 1866/86 ze dne 12. června 1986, kterým se stanoví některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu [3] bylo opakovaně a podstatně změněno; že by z důvodu jasnosti a účelnosti mělo být uvedené nařízení kodifikováno;

(2) vzhledem k tomu, že články 2 a 4 nařízení Rady (EHS) č. 3760/92 ze dne 20. prosince 1992 o zavedení režimu Společenství pro rybolov a akvakulturu [4], stanoví, že Rada přijme s ohledem na dostupná vědecká stanoviska potřebná opatření pro zachování zdrojů, aby bylo zajištěno rozumné a odpovědné využívání živých vodních zdrojů v mořích na udržitelném základě; že k tomuto účelu může Rada stanovit technická opatření pro lovná zařízení a způsob jejich užívání;

(3) vzhledem k tomu, že je nutné vypracovat zásady a určité postupy pro stanovení těchto technických opatření na úrovni Společenství, aby každý členský stát mohl zajistit řízení rybolovných činností vykonávaných v mořských vodách spadajících do jeho jurisdikce nebo svrchovanosti;

(4) vzhledem k tomu, že přistoupení Společenství k Úmluvě o rybolovu a zachování živých zdrojů v Baltském moři a Velkém a Malém Beltu, ve znění protokolu konference zástupců smluvních států úmluvy, dále jen "gdaňská úmluva", bylo schváleno rozhodnutím 83/414/EHS [5];

(5) vzhledem k tomu, že gdaňská úmluva pro Společenství vstoupila v platnost dne 18. března 1984 a Společenství přijalo všechna práva a závazky Dánska a Spolkové republiky Německo, které jsou gdaňskou úmluvou stanoveny;

(6) vzhledem k tomu, že Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři, vytvořená gdaňskou úmluvou, přijala, od svého ustavení, soubor opatření k zachování a řízení rybolovných zdrojů v Baltském moři a dopisy ze dne 20. září 1985, 8. prosince 1986, 21. prosince 1987, 29. října 1988, 20. září 1993, 20. září 1994 a 11. září 1995 oznámila smluvním stranám některá doporučení, kterými se pozměňují tato technická opatření;

(7) vzhledem k tomu, že podle gdaňské úmluvy je Společenství povinno uvést tato doporučení v platnost ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, s výhradou námitek vyslovených postupem podle článku XI úmluvy;

(8) vzhledem k tomu, že nejúčinnějším prostředkem k co možná největšímu snížení odlovu malých ryb, je zákaz rybolovu v oblastech, kde se tyto ryby soustřeďují ve větším počtu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vymezení zeměpisných oblastí

1. Toto nařízení se týká odlovu a vykládky rybolovných zdrojů vyskytujících se ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, na západě ohraničených linií jdoucí od Hasenöre Head k Gniben Point, od Korshage k Spodsbjerg a od Gilbjerg Head k mysu Kullen. Nevztahuje se na vody mezi základními liniemi.

2. Toto nařízení se vztahuje na:

- rybáře Společenství v zeměpisné oblasti popsané v odstavci 1,

- všechny rybáře ve vodách této oblasti, které spadají do svrchovanosti nebo soudní pravomoci členských států.

3. Zeměpisná oblast je rozdělena na jedenáct subdivizí, očíslovaných od čísla 22 do čísla 32 a popsaných v příloze I.

Článek 2

Zákaz rybolovu některých druhů v některých zeměpisných oblastech během určitého období

1. Je zakázáno uchovávat na palubě níže uvedené druhy ryb, které byly odloveny v níže uvedených zeměpisných oblastech během uvedeného období:

Druh | Zeměpisná oblast | Zakázané období |

Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) | Subdivize 26 | 1. únor–30. duben |

Platýs bradavičnatý | Subdivize 28 a 29 jižně od 59°30' severní šířky | 1. únor–30. duben |

Platýs bradavičnatý | Subdivize 32 | 1. únor–30. červen |

Samice platýse bradavičnatého | Subdivize 22 kromě zeměpisné oblasti popsané v příloze II | 1. únor–30. duben |

Platýs velký (Pleuronectes platessa) | Subdivize 26 | 1. únor–30. duben |

Platýs velký | Subdivize 27, 28 a 29 jižně od 59°30' severní šířky | 1. únor–30. duben |

Samice platýse velkého | Subdivize 22 kromě zeměpisné oblasti popsané v příloze II a subdivize 24 a 25 | 1. únor–30. duben |

Kambala velká (Psetta maxima) | Subdivize 22, 24, 25 a 26 | 1. červen–31. červenec |

Pakambala kosočtverečná (Scophthalmus rhombus) | Subdivize 22, 24, 25 a 26 | 1. červen–31. červenec |

2. Odchylně od odstavce 1, je dovoleno během lovu tresky obecné uchovávat na palubě vedlejší úlovky platýse bradavičnatého a platýse velkého odlovené v období zákazu podle uvedeného odstavce a to až do výše 10 % celkové hmotnosti úlovků tresky obecné na plavidle.

Článek 3

Minimální velikost ryb

1. Ryba nemá požadovanou velikost, jsou-li její rozměry menší než minimální velikost stanovená pro daný druh a zeměpisnou oblast v příloze III.

2. Velikost ryb se měří od předního konce hlavy se zavřenou tlamou ke konci ocasní ploutve.

3. Ryby, které nedosahují stanovené minimální velikosti, i když se jedná o vedlejší úlovky, nemohou být uchovávány na plavidle, překládány na jiné plavidlo, vykládány na pevninu, převáženy, zpracovány, konzervovány, prodány nebo skladovány, vystaveny nebo nabízeny k prodeji. Musejí být vhozeny zpátky do moře, pokud možno živé, ihned po jejich odlovu.

4. Odchylně od odstavce 3 je dovoleno uchovávat na plavidle podměrečné tresky obecné do 5 % hmotnosti úlovků tresky obecné na plavidle.

5. Podíl vedlejších úlovků tresky obecné odlovených při lovu sledě obecného a šprota obecného nesmí být vyšší než 10 % celkové hmotnosti úlovků. Z tohoto podílu vedlejších úlovků tresky obecné může být na plavidle necháno nejvýše 5 % podměrečných tresek obecných.

Článek 4

Určení procentního podílu vedlejších úlovků

1. Procentní podíl vedlejších úlovků podle čl. 2 odst. 2 je měřen jako podíl na hmotnosti celkového objemu tresky obecné na plavidle po vytřídění nebo celkového objemu tresky obecné v nákladovém prostoru nebo při vykládce.

2. Procentní podíl vedlejších úlovků podle čl. 3 odst. 4 je měřen jako podíl na hmotnosti celkového objemu ryb na plavidle po vytřídění nebo celkového objemu ryb v nákladovém prostoru nebo při vykládce.

3. Podrobná pravidla pro určení procentního podílu vedlejších úlovků mohou být stanovena postupem podle článku 13.

Článek 5

Minimální velikost ok

1. Je zakázáno používat nebo vléci vlečné sítě, dánské nevody nebo podobné vlečené sítě, jejichž velikost ok je nižší než velikost stanovená v příloze IV pro danou zeměpisnou oblast a daný druh nebo skupinu druhů ryb.

2. Při lovu lososa obecného je zakázáno používat ukotvené plovoucí sítě nebo unášené sítě, jejichž velikost ok je nižší než velikost stanovená v příloze IV pro tento druh.

3. Je zakázáno používat tenatové sítě na chytání ryb za žábry, jejichž velikost ok je nižší než velikost stanovená v příloze IV pro danou zeměpisnou oblast a daný druh nebo skupinu druhů ryb.

Článek 6

Měření velikosti ok

1. Při kontrole sítí se k určení velikosti ok používá ploché a 2 mm silný měřidlo z trvanlivého a tvarově stálého materiálu. Skládá se buď z více úseků, jejichž hrany probíhají střídavě rovnoběžně a šikmo se ztenčením ve výši od 1 do 8 cm, nebo má pouze šikmé hrany s výše uvedeným ztenčením. Na vrchní straně měřidla je jak na úseku s rovnoběžnými hranami, tak, pokud je na měřidle, v úseku se šikmými hranami, uvedena šířka v milimetrech. V posledním případě se přístroj dělí po milimetrech a je uvedena šířka v pravidelných vzdálenostech.

2. K určení velikosti oka sítě se vloží měřidlo úzkým koncem v pravém úhlu k rovině sítě do oka takovým způsobem, aby u diagonálně nataženého oka mohla být změřena délka podélné osy. Měřidlo se rukou zasunuje do oka sítě do okamžiku, než je zastaveno odporem oka na šikmých hranách. Velikost právě měřeného oka se zjistí v bodě, kdy bylo měřidlo zastaveno.

3. Okem sítě se rozumí průměrné oko z alespoň 20 ok jdoucích za sebou ve směru podélné osy sítě, která mohou být libovolně zvolena. Neměří se oka ve vzdálenosti méně než 10 ok a v okruhu 50 cm od šněrování, zvedacího popruhu a zatahovací šňůry. Tato vzdálenost musí být měřena v pravém úhlu ke šněrování, zvedacímu popruhu nebo zatahovací šňůře, přičemž síť je nutno natáhnout ve směru tohoto měření.

4. Velikost ok sítě se měří na mokré síti.

5. Velikost jednotlivých ok se chápe jako přípustná, jestliže úsek měřidla, jehož šířka odpovídá minimální velikosti ok sítě pro příslušné druhy, zeměpisné oblasti a druhy sítí uvedené v příloze IV, lehce projde okem sítě.

Článek 7

Přídavná zařízení k sítím

1. Odchylně od čl. 5 odst. 1 smí být na spodní polovině kapsy vlečné sítě, dánského nevodu nebo podobné sítě připevněna plachtovina, síťovina nebo jiný materiál, jehož úkolem je zabránit nebo omezit opotřebování. Tento materiál se musí upevnit výhradně na předních nebo bočních hranách kapsy vlečné sítě.

2. Odchylně od čl. 5 odst. 1 smí být na vnější straně kapsy vlečné sítě a nástavce upevněna zpevňovací kapsa. Zpevňovací kapsa je kus síťoviny cylindrického tvaru, který plně obklopuje kapsu vlečné sítě a nástavec. Může být z téhož nebo z těžšího materiálu než je kapsa vlečné sítě nebo nástavec. Velikost ok zpevňovací kapsy musí být alespoň dvojnásobná než velikost ok kapsy vlečné sítě a nesmí být v žádném případě nižší než 80 mm.

Zpevňovací kapsa může být upevněna na těchto bodech:

a) na předním okraji a

b) na zadním konci a buď

c) připevněna prstencovitě kolem kapsy vlečné sítě a nástavce okolo řady ok nebo

d) připevněna podélně po jedné jediné řadě ok.

3. Odchylně od čl. 5 odst. 1 smějí vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě obsahovat zařízení k omezení úniku úlovku ze sítě nebo buben, jejichž oka jsou menší než oka kapsy.

Buben může být připevněn uvnitř kapsy nebo před ní.

Vzdálenost mezi předním bodem upevnění bubnu a zadním koncem kapsy musí odpovídat minimálně trojnásobku délky bubnu.

Článek 8

Použití lovných zařízení

1. Lovné zařízení, jehož použití je v určité zeměpisné oblasti nebo v průběhu určitého období zakázáno, musí být palubě uloženo takovým způsobem, aby nebylo připraveno k použití v zakázané oblasti nebo období. Náhradní lovná zařízení musí být uložena zvlášť, aby nebyla připravena k použití.

2. Lovné zařízení je považováno za nepřipravené k použití pokud:

- v případě vlečných sítí, dánských nevodů a podobných sítí:

a) jsou rozpěrné desky upevněny na vnější nebo vnitřní straně hrazení paluby nebo k trámové podpěře a

b) vodící lana vlečných sítí nebo přitahovací lana je oddělena od rozpěrných desek nebo závaží;

- v případě zařízení určených k lovu lososa:

a) jsou sítě urovnány pod uvázanou plachtovinou,

b) šňůry a háčky jsou uchovávány v uzavřených schránkách;

- v případě košelkových nevodů, je hlavní nebo základní kabel oddělen od nevodu.

3. Po celý rok je zakázáno provozovat rybolov pomocí vlečných sítí, dánských nevodů a podobných sítí v zeměpisných oblastech vymezených linií spojující tyto souřadnice:

54° 23' severní šířky | 14° 35' východní délky |

54° 14' severní šířky | 14° 25' východní délky |

54° 17' severní šířky | 14° 17' východní délky |

54° 24' severní šířky | 14° 11' východní délky |

54° 27' severní šířky | 14° 25' východní délky |

54° 23' severní šířky | 14° 35' východní délky |

4. Odchylně od odstavce 1 a při lovu tresky obecné, smějí být na plavidle pouze lovná zařízení, která jsou povolena pro odlov tohoto druhu nebo zařízení o velikosti ok sítě vyšší než je stanoveno v příloze IV. Nacházejí-li se na plavidle lovná zařízení, která nejsou povolena pro lov tresky obecné, je jakákoli vykládka tresky obecné zakázána.

Článek 9

Omezení rybolovu lososa obecného a pstruha obecného

1. Během rybolovu lososa obecného (Salmo salar) nebo pstruha obecného (Salmo trutta) je zakázáno:

- používat ukotvené plouvoucí nebo unášené sítě od 15. července do 30. září ve vodách subdivizí 22 až 28, 29 jižně od 59°30' severní šířky a 32,

- používat ukotvené plovoucí nebo unášené sítě od 1. června do 15. září ve vodách subdivizí 29, 30 a 31 severně od 59°30' severní šířky,

- používat unášené nebo ukotvené dlouhé lovné šňůry od 1. dubna do 15. listopadu ve vodách subdivizí 22 až 31,

- používat unášené nebo ukotvené dlouhé lovné šňůry od 1. července do 15. září ve vodách subdivize 32.

Zákaz rybolovu během doby hájení se vztahuje na oblast, která leží za hranicí 4 námořních mil od základních linií. V subdivizi 32 a oblasti položené východně od 22°30' východní šířky (maják Bengtskär), ve finské rybolovné oblasti, je však rybolov unášenými nebo ukotvenými dlouhými lovnými šňůrami zakázán od 1. července do 15. září.

2. Během rybolovu lososa obecného (Salmo salar) nebo pstruha obecného (Salmo trutta) je zakázáno:

- při lovu pomocí ukotvených plovoucích sítí nebo unášených sítí používat současně více než 600 sítí na jedno plavidlo, přičemž délka každé sítě, měřená na laně plováku, nesmí být vyšší než 35 m. Vedle sítí povolených pro lov, se nesmí v žádném případě na plavidle nacházet více než 100 náhradních sítí,

- při lovu pomocí unášených nebo ukotvených dlouhých lovných šňůr, používat současně více než 200 háčků na jedno plavidlo.

Rozpětí háčků (nejmenší vzdálenost mezi špičkou a dříkem háčku) použitých na ukotvených a unášených dlouhých lovných šňůrách musí činit minimálně 19 mm.

Vedle počtu háčků povolených pro rybolov, se nesmí v žádném případě na palubě nacházet více než 200 náhradních háčků;

Obecná ustanovení

Článek 10

1. Cílený rybolov tresek obecných a platýsovitých (Pleuronectidae) s cílem jejich vykládky k jiným účelům než k lidské spotřebě je zakázán.

2. K odlovu ryb se nesmí používat výbušnin, jedů nebo omamných látek.

3. Je zakázáno používat ukotvená nebo unášená lovná zařízení, aniž by byla označena bójemi nebo jiným identifikačním označením.

4. Vypouštění cizích druhů do Baltského moře, Velkého a Malého Beltu nebo Øresundu, jakož i lov cizích druhů nebo lov jeseterů jsou zakázány, ledaže by to bylo povoleno pravidly, která byla přijata postupem podle článku 13 a která jsou v souladu se závazky vyplývajícími z gdaňské úmluvy. Výrazem "cizí druhy" se rozumí druhy, které se přirozeně nevyskytují v Baltském moři, Velkém a Malém Beltu nebo Øresundu.

Článek 11

Toto nařízení se nevztahuje na rybářské činnosti, které jsou vedeny výhradně za účelem vědeckého výzkumu a které jsou prováděny s povolením a pod dohledem dotyčného členského států nebo členských států, po předchozím oznámení Komisi a členskému státu nebo členským státům, v jejichž vodách je tento výzkum prováděn.

Ryby, korýši a měkkýši ulovení pro účely uvedené v prvním pododstavci mohou být prodáváni, skladováni, vystavováni nebo nabízeni k prodeji, pokud:

- odpovídají normám podle příloh II a III a obchodním normám přijatých podle článku 2 nařízení Rady (EHS) č. 3759/92 [6] nebo

- jsou přímo prodáni k jiným účelům než k lidské spotřebě.

Plavidla, která provozují rybolov podle prvního pododstavce, musejí mít s sebou povolení, které bylo vystaveno členským státem, pod jehož vlajkou plují.

Článek 12

Toto nařízení se nevztahuje na rybářské činnosti prováděné během umělého doplňování populací ryb, korýšů nebo měkkýšů nebo jejich přesídlováni.

Ryby, korýše a měkkýše ulovené pro účely uvedené v prvním pododstavci je možné prodávat k lidské spotřebě pouze jsou-li splněna ostatní ustanovení tohoto nařízení.

Článek 13

1. Členské státy mohou přijmout opatření k zachování a řízení stavu populací, která se týkají:

a) výlučně místních populací, které mají význam pouze pro rybáře z dotyčného členského státu nebo

b) podmínek a postupů, které mají omezit úlovky pomocí technických opatření, která:

i) doplňují podmínky a postupy vymezené v právních předpisech Společenství týkajících se rybolovu nebo

ii) překračují minimální podmínky stanovené v uvedených právních předpisech,

pokud se tato opatření vztahují výhradně na rybáře dotyčného členského státu, pokud jsou slučitelná s právem Společenství a pokud jsou v souladu se společnou rybářskou politikou nebo se závazky vyplývajícími z gdaňské úmluvy.

2. Komise je včas informována o jakýchkoli projektech směřujících k doplnění nebo pozměnění vnitrostátních technických opatření, aby mohla podat svá vyjádření.

Pokud do jednoho měsíce od tohoto oznámení Komise o to požádá, pak dotyčný členský stát pozastaví uvedení zamýšlených opatření v platnost až do vypršení lhůty 3 měsíců od data oznámení, aby bylo Komisi umožněno rozhodnout v této lhůtě o souladu těchto opatření s ustanoveními odstavce 1.

Zjistí-li Komise rozhodnutím, které oznámí ostatním členským státům, že některé ze zamýšlených opatření není v souladu s odstavcem 1, nemůže zúčastněný členský stát uvést toto opatření v platnost, ledaže by jej patřičným způsobem změnil.

Dotyčný členský stát neprodleně sdělí ostatním členské státy a Komisi opatření přijatá, případně, poté, co provedl příslušné změny.

3. Členské státy poskytují na žádost Komise všechny údaje nutné k posouzení shody jejich vnitrostátních technických opatřeních s odstavcem 1.

4. Z podnětu Komise nebo na žádost členského státu může být soulad s odstavcem 1 vnitrostátního technického opatření uplatňovaného členským státem předmětem přezkumu v Řídícím výboru podle článku 17 nařízení (EHS) č. 3760/92, a může být přijato rozhodnutí postupem podle článku 18 uvedeného nařízení. Je-li takové rozhodnutí přijato, použijí se přiměřeně ustanovení odst. 2 pododstavců 3 a 4.

5. Zjistí-li Komise, že oznámené opatření není v souladu s odstavcem 1, rozhodne ve lhůtě do jednoho roku od oznámení opatření, že členský stát musí v průběhu lhůty, kterou stanoví Komise, opatření zrušit nebo změnit. Ustanovení odst. 2 pododstavce 4 se použijí přiměřeně.

6. Opatření vztahující se k akvakultuře a rybolovu z pobřeží sděluje členský stát Komisi pouze pro informaci.

Výrazem "akvakultura" se rozumí chov ryb, korýšů a měkkýšů ve slaných nebo brakických vodách.

Článek 14

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se stanoví postupem podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3760/92.

Článek 15

Zrušuje se nařízení (EHS) č. 1866/86.

Odkazy na uvedené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI části A.

Článek 16

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. prosince 1997.

Za Radu

předseda

F. Boden

[1] Úř. věst. C 304, 6.10.1997, s. 32.

[2] Úř. věst. C 296, 29.9.1997, s. 31.

[3] Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1821/96 (Úř. věst. L 241, 21.9.1996, s. 8).

[4] Úř. věst. L 389, 31.12.1992, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 1994.

[5] Úř. věst. L 237, 26.8.1983, s. 4.

[6] Nařízení Rady (EHS) č. 3759/92 ze dne 17. prosince 1992 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 388, 31.12.1992, s. 1.). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3318/94 (Úř. věst. L 350, 31.12.1994, s. 15.).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

SUBDIVIZE ZEMĚPISNÉ OBLASTI PODLE ČLÁNKU 1

Subdivize 22

Vody ohraničené linií vedenou od mysu Hasenöre (56°09′ severní šířky, 10°44′ východní délky) na východním pobřeží Jutského poloostrova až k mysu Gniben (56°01′ severní šířky, 11°18′ východní délky) na západním pobřeží ostrova Sjaelland; odtud podél západního a jižního pobřeží ostrova Sjaelland až k bodu 12°00′ východní délky; odtud přímo na jih až k ostrovu Falster; odtud podél východního pobřeží ostrova Falster až k mysu Gedser Odde (54°34′ severní šířky, 11°58′ východní délky); odtud přímo na východ až k 12°00′ východní délky; odtud přímo na jih k pobřeží Německa; odtud jihozápadním směrem podél pobřeží Německa a podél východního pobřeží Jutského poloostrova až k výchozímu bodu.

Subdivize 23

Vody ohraničené linií vedenou od mysu Gilbjerg Hoved (56°08′ severní šířky a 12°18′ východní délky) na severním pobřeží ostrova Sjaelland k mysu Kullen (56°18′ severní šířky, 12°28′ východní délky) na pobřeží Švédska; odtud jižním směrem podél pobřeží Švédska až k majáku Falsterbo (55°23′ severní šířky, 12°50′ východní délky); odtud přes jižní vstup do Øresundu až k majáku Stevns (55°19 severní šířky a 12°28 východní délky) na pobřeží ostrova Sjaelland; a odtud severním směrem podél západního pobřeží ostrova Sjaelland až k výchozímu bodu.

Subdivize 24

Vody ohraničené linií vedenou od majáku Stevns (55°19′ severní šířky, 12°28′ východní délky) na východní pobřeží ostrova Sjaelland jižním vstupem do Øresundu k majáku Falsterbo (55°23′ severní šířky, 12°50′ východní délky) na pobřeží Švédska; odtud podél jižního pobřeží Švédska až k majáku Sandhammaren (55°24′ severní šířky, 14°12′ východní délky); odtud až k majáku Hammerodde (55°18′ severní šířky, 14°47′ východní délky) na severním pobřeží ostrova Bornholm; odtud podél západního a jižního pobřeží ostrova Bornholm až k bodu 15°00′ východní délky; odtud přímo na jih až k pobřeží Polska; odtud západním směrem podél pobřeží Polska a Německa až k bodu 12°00′ východní délky; odtud přímo na sever až k bodu 54°34′ severní šířky, 12°00′ východní délky; odtud přímo na západ až k mysu Gedser Odde (54°34′ severní šířky, 11°58′ východní délky); odtud podél východního a severního pobřeží ostrova Falster až k bodu 12°00′ východní délky; odtud přímo na sever až k jižnímu pobřeží ostrova Sjaelland; odtud západním a severním směrem podél západního pobřeží ostrova Sjaelland až k výchozímu bodu.

Subdivize 25

Vody ohraničené linií začínající v bodě 56°30′ severní šířky na východním pobřeží Švédska a jdoucí přímo na východ až k západnímu pobřeží ostrova Öland; odtud jižně podél ostrova Öland až k bodu 56°30′ severní šířky na východním pobřeží, odtud přímo na východ až k bodu 18°00′ východní délky; odtud přímo na jih až k pobřeží Polska; odtud západním směrem podél pobřeží Polska až k bodu 15°00′ východní délky; odtud přímo na sever až k ostrovu Bornholm; odtud podél jižního a západního pobřeží ostrova Bornholm až k majáku Hammerodde (55°18′ severní šířky a 14°47′ východní délky); odtud až k majáku Sandhammaren (55°24′ severní šířky, 14°12′ východní délky) na jižním pobřeží Švédska; odtud severním směrem podél východního pobřeží Švédska až k výchozímu bodu.

Subdivize 26

Vody ohraničené linií začínající v bodě 56°30 severní šířky a 18°00′ východní délky a jdoucí přímo na východ až k západnímu pobřeží bývalého Sovětského svazu; odtud jižním směrem podél pobřeží bývalého Sovětského svazu a Polska až k bodu 18°00′ východní délky na polském pobřeží; odtud přímo na sever až k výchozímu bodu.

Subdivize 27

Vody ohraničené linií začínající v bodě 59°41′ severní šířky a 19°00′ východní délky na východě pevninské části pobřeží Švédska; odtud přímo na jih až k severnímu pobřeží ostrova Gotland; odtud jižním směrem podél západního pobřeží ostrova Gotland až k bodu 57°00′ severní šířky; odtud přímo na západ až k bodu 18°00′ východní délky; odtud přímo na jih až k bodu 56°30′ severní šířky; odtud přímo na západ až k východnímu pobřeží ostrova Öland; odtud jižně podél ostrova Öland až k bodu 56°36′severní šířky na jeho západním pobřeží; odtud přímo na západ až k pobřeží Švédska; odtud severním směrem podél východního pobřeží Švédska až k výchozímu bodu.

Subdivize 28

Vody ohraničené linií začínající v bodě 58°30′ severní šířky a 19°00′ východní délky a jdoucí přímo na východ až k západnímu pobřeží ostrova Sarema; odtud podél severní části ostrova Sarema až k bodu 58°30′ severní šířky na východním pobřeží tohoto ostrova; odtud přímo na východ až k pobřeží bývalého Sovětského svazu; odtud jižním směrem podél západního pobřeží bývalého Sovětského svazu až k bodu 56°30′ severní šířky; odtud přímo na západ až k bodu 18°00′ východní délky; odtud přímo na sever až k bodu 57°00′ severní šířky; odtud přímo na východ až k západnímu pobřeží ostrova Gotland; odtud severním směrem až k bodu 19°00′ východní délky na severním pobřeží ostrova Gotland; odtud přímo na sever až k výchozímu bodu.

Subdivize 29

Vody ohraničené linií začínající v bodě 60°30′ severní šířky na východě pevninské části pobřeží Švédska a jdoucí přímo na východ až k pevninské části pobřeží Finska; odtud jižním směrem podél západního a jižního pobřeží Finska až k bodu 23°00′ východní délky na jihu pevninské části pobřeží; odtud přímo na jih až k bodu 59°00′ severní šířky; odtud přímo na východ až k pevninské části pobřeží bývalého Sovětského svazu; odtud jižním směrem podél západního pobřeží bývalého Sovětského svazu až k bodu 58°30′ severní šířky; odtud přímo na západ až k východnímu pobřeží ostrova Sarema; odtud podél severní části ostrova Sarema až k bodu 58°30′ severní šířky na západním pobřeží tohoto ostrova; odtud přímo na západ až k bodu 19°00′ východní délky; odtud přímo na sever až k 59°41′ severní šířky na východě pevninské části pobřeží Švédska; odtud severním směrem podél východního pobřeží Švédska až k výchozímu bodu.

Subdivize 30

Vody ohraničené linií začínající v bodě 63°30′ severní šířky na východním pobřeží Švédska a jdoucí přímo na východ až k pevninské části pobřeží Finska; odtud jižním směrem podél pobřeží Finska až k bodu 60°30′ severní šířky; odtud přímo na západ až k pobřeží pevninské části Švédska; odtud severním směrem podél východního pobřeží Švédska až k výchozímu bodu.

Subdivize 31

Vody ohraničené linií začínající v bodě 63°30′ severní šířky na východním pobřeží Švédska a jdoucí podél severního ohraničení Botnického zálivu až k bodu 63°30′ severní šířky na západním pobřeží pevninské části Finska; odtud přímo na západ až k výchozímu bodu.

Subdivize 32

Vody ohraničené linií začínající v bodě 23°00′ východní délky na jižním pobřeží Finska a jdoucí podél východního ohraničení Finského zálivu až k bodu 59°00′ severní šířky na západním pobřeží bývalého Sovětského svazu; odtud přímo na západ až k bodu 23°00′ východní délky; odtud přímo na sever až k výchozímu bodu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

HRANICE NĚKTERÝCH ZEMĚPISNÝCH OBLASTÍ PODLE ČLÁNKU 2

Hranice zeměpisných oblastí, v průlivech Øresund, Velký a Malý Belt, pokud jde o rybolov samic platýse bradavičnatého a platýse velkého:

- maják Falsterbo – maják Stevns

- Jungshoved – Bøgenæssand

- maják Hestehoved – Maddes Klint

- Skelby Kirke – Flinthorne Odde

- Kappel Kirke – Gulstav

- Ristingehale – Ærøhale

- Skjoldnæs – Pøls Huk

- most Christian X, Sønderborg

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ VELIKOSTI PODLE ČL. 3 ODST. 1

Druh | Zeměpisná oblast | Minimální velikost |

Treska obecná (Gadus morhua) | Veškeré subdivize jižně od 59° 30′ severní šířky | 35 cm |

Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) | Subdivize 22 až 25 | 25 cm |

Subdivize 22 až 25 | 21 cm |

Subdivize 29 a 32 jižně od 59° 30′severní šířky | 18 cm |

Platýs velký (Pleuronectes platessa) | Subdivize 22 až 25 | 25 cm |

Subdivize 26 až 28 | 21 cm |

Subdivize 29 a 32 jižně od 59° 30′ severní šířky | 18 cm |

Kambala velká (Psetta maxima) | Subdivize 22 až 32 | 30 cm |

Pakambala kosočtverečná (Scophthalmus rhombus) | Subdivize 22 až 32 | 30 cm |

Úhoř říční (Anguilla anguilla) | Subdivize 22 až 32 | 35 cm |

Losos obecný (Salmo salar) | Subdivize 22 až 32 | 60 cm |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

MINIMÁLNÍ VELIKOST OK PODLE ČLÁNKU 5

Druh | Zeměpisná oblast | Druh sítě | Minimální velikost ok sítě. Délka delší úhlopříčky |

Treska obecná (Gadus morhua) | Subdivize 22 až 32 | Tenatové sítě na chytání ryb za žábry | 105 mm |

Subdivize 22 až 32 | Vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 105 mm |

Subdivize 22 až 32 | Vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 120 mm |

Platýsovití (Pleuronectidae) | Subdivize 22 až 27 | Vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě, jakož i tenatové sítě na chytání ryb za žábry | 120 mm |

Subdivize 28 | Vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě, jakož i tenatové sítě na chytání ryb za žábry | 110 mm |

Subdivize 29 a 32 jižně od 59°30′ severní šířky | Tenatové sítě na chytání ryb za žábry | 100 mm |

Vlečné sítě, dánské | 110 mm |

Subdivize 22 až 32 | nevody a podobné sítě | 105 mm |

Sleď obecný (Clupea harengus) | Subdivize 22 až 27 | Vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 32 mm |

Subdivize 28 a 29 jižně od 59°30′ severní šířky | Vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 28 mm |

Subdivize 30 až 32 a subdivize 29 severně od 59°30′ severní šířky | Vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 16 mm |

Šprot obecný (Sprattus sprattus) | Subdivize 22 až 32 | Vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 16 mm |

Losos obecný (Salmo salar) | Subdivize 22 až 32 | Ukotvené plovoucí sítě a unášené sítě | 157 mm |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

ZVLÁŠTNÍ SELEKTIVNÍ ZAŘÍZENÍ

Aby byl zaručen selektivní účinek vlečných sítí, dánských nevodů a podobných sítí, které jsou vybaveny zvláštními oky sítě podle přílohy IV, jsou povolené oba následující modely únikových oken:

Únikové okno (model 1)

Do kapsy vlečných sítí a dánských nevodů určených k lovu tresek obecných se upevní dvě úniková okna s plně otevřenými kosočtverečnými oky, která jsou potažena plastem. Otevření oka činí minimálně 105 mm. Úniková okna se upevní samostatným kusem síťoviny (mezi běžná kosočtverečná oka a oka únikového okna). Velikost ok této samostatné síťoviny se rovná součinu délky strany ok síťoviny únikového okna a druhé odmocnina ze dvou.

Únikové okno se upevní na obou stranách kapsy se ve vzdálenosti 40–50 cm mezi koncem kapsy a oknem. Délka okna odpovídá 80 % celkové délky kapsy, okno je vysoké 50 cm. Únikové okno se připevní takovým způsobem, že mezi vrchním a spodním okrajem okna vznikne otvor o velikosti 15 až 20 cm.

Únikové okno (model 2)

Popis oken

Okna jsou tvořena obdélníky ze síťoviny umístěnými v kapse sítě. Do kapsy se vloží dvě úniková okna.

Velikost oken

Každé okno má po celé své délce šířku nejméně 45 cm. Každé okno má minimální délku 3,5 m, která se měří podél jeho stran (obrázek 1 grafického znázornění 2).

Síťovina oken

Oka sítě oken mají minimální velikost 105 mm. Oka jsou čtvercová, tzn. že čtyři strany síťoviny okna jsou tvořeny šikmo přetnutými oky sítě (obrázek 2 grafického znázornění 2). Síťovina je připevněna tak, že strany ok jsou rovnoběžné a kolmé k podélné ose kapsy (obrázek 2). Šířka okna činí osm otevřených čtvercových ok sítě. Délka činí mezi 57 a 62 čtvercovými oky (obrázek 2 grafického zobrazení 2).

Umístění oken

Kapsa sítě je rozdělena na vrchní a spodní část prostřednictvím obrub jdoucích podél pravé a levé strany kapsy (obrázek 1 grafického zobrazení 2). Obě okna se připevní do spodní části bezprostředně pod spojky (obrázek 1 grafického zobrazení 2). Obě okna končí ve vzdálenosti minimálně 2 m a maximálně 2,5 m od vodícího lana kapsy.

Přední konec okna je připevněn v šířce osmi ok k běžné síťovině kapsy (obrázek 3 grafického zobrazení 2). Jedna strana se připevní přímo na obrubu nebo bezprostředně vedle ní a druhá strana na běžnou síťovinu spodní části kapsy podél přímé řady šikmo přetnutých ok.

Velikost ok celé kapsy sítě

Kapsa sítě má minimální velikost ok 105 mm ve všech svých částech.

Grafické zobrazení 1

Únikové okno – model 1

+++++ TIFF +++++

Grafické zobrazení 2

Únikové okno – model 2

+++++ TIFF +++++

Obrázek 1: Umístění okna ze síťoviny se čtvercovými oky do kapsy sítěTechnický popis (návrh)

+++++ TIFF +++++

Příčný průřez kapsou sítě

+++++ TIFF +++++

Obrázek 2: Pletení sítě v části síťoviny se čtvercovými okyTechnický popis (návrh)

+++++ TIFF +++++

Obrázek 3: Upevnění okna do kapsy sítěTechnický popis (návrh)

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

ČÁST A

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (EHS) č. 1866/86 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 1 |

Čl. 2 odst. 1 | Čl. 2 odst. 1 |

Čl. 2 odst. 1a | — |

Čl. 2 odst. 2 | Čl. 2 odst. 2 |

Článek 3 | Článek 3 |

Článek 4 | Článek 4 |

Článek 5 | Článek 5 |

Článek 6 | Článek 6 |

Článek 7 | Článek 7 |

Článek 8 | Článek 8 |

Článek 9 | Článek 9 |

Článek 10 | Článek 10 |

Článek 11 | Článek 11 |

Článek 12 | Článek 12 |

Článek 13 | Článek 13 |

Článek 14 | Článek 14 |

— | Článek 15 |

— | Článek 16 |

Příloha I | Příloha I |

Příloha II | Příloha II |

Příloha III | Příloha III |

Příloha IV písm. a) | — |

Příloha IV písm. b) | Příloha IV |

Příloha V | Příloha V |

— | Příloha VI |

ČÁST B

NAŘÍZENÍ, KTERÁ POZMĚŇUJÍ NAŘÍZENÍ (EHS) Č. 1866/86

| Úřední věstník |

č. | s. | datum |

Nařízení Rady (EHS) č. 2244/87 ze dne 23. července 1987 | L 207 | 15 | 29. 7. 1987 |

Nařízení Rady (EHS) č. 2178//88 ze dne 18. července 1988 | L 191 | 7 | 22. 7. 1988 |

Nařízení Rady (EHS) č. 887/89 ze dne 5. dubna 1989 | L 94 | 4 | 7. 4. 1989 |

Nařízení Rady (EHS) č. 2156/91 ze dne 15. července 1991 | L 201 | 1 | 24. 7. 1991 |

Nařízení Rady (ES) č. 2250/95 ze dne 18. září 1995 | L 230 | 1 | 27. 9. 1995 |

Nařízení Rady (ES) č. 1821/96 ze dne 16. září 1996 | L 241 | 8 | 21. 9. 1996 |

--------------------------------------------------