97/12/ESSMĚRNICE RADY 97/12/ES ze dne 17. března 1997, kterou se mění a aktualizuje směrnice 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství

a) všechna zvířata stáda jsou prostá klinických příznaků tuberkulózy;

b) všechny kusy skotu starší šesti týdnů reagovaly negativně na minimálně dvě úřední nitrokožní tuberkulinace provedené podle přílohy B, přičemž první aplikace byla provedena šest měsíců po skončení asanace stáda a druhá aplikace šest měsíců po provedení první, nebo, pokud stádo bylo vytvořeno výhradně ze zvířat, která pocházela ze stád úředně prostých tuberkulózy, první test se musí provést nejdříve 60 dní po vytvoření stáda a druhý test se nevyžaduje;

c) po dokončení prvního testu uvedeného v písmenu b) žádný kus skotu starší šesti týdnů nebyl zařazen do stáda, pokud negativně nereagoval na nitrokožní tuberkulinaci provedenou a vyhodnocenou podle přílohy B a provedenou buď 30 dní před nebo 30 dní po datu jeho zařazení do stáda.

Tento test však není nutný v členských státech nebo v oblastech členských států, kde počet stád skotu infikovaných tuberkulózou nepřesahuje 0,2 % nebo pochází-li zvíře ze stáda úředně prostého tuberkulózy.

a) podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) a c) jsou nadále plněny;

b) všechna zvířata vstupující do hospodářství pocházejí ze stád se statusem stád úředně prostých tuberkulózy;

c) všechna zvířata v hospodářství, s výjimkou telat mladších šesti týdnů, která se narodila v hospodářství, podléhají rutinním tuberkulinacím podle přílohy B v ročních intervalech.

Komise však může v souladu s postupem podle článku 17 pro členský stát nebo část členského státu, kde jsou všechna stáda skotu podrobována úřednímu programu pro tlumení tuberkulózy, pozměnit četnost rutinních testů takto:

Komise může také v souladu s článkem 17 zvýšit četnost tuberkulinových testů, jestliže se úroveň výskytu choroby zvýšila.

Uplatňuje-li členský stát systém identifikace a evidování kusů skotu, který stanovuje identifikaci stád původu a transitu, může zrušit tuberkulinové testy stád, jestliže během dvou posledních kontrolních období procento stád skotu infikovaných tuberkulózou nepřesahuje v průměru 0,1 % a jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a) podmínky uvedené v odstavci 2 nejsou plněny;

b) jedno nebo více zvířat se považuje za pozitivně reagující na rutinní tuberkulinaci nebo při pitevním vyšetření vzniklo podezření na tuberkulózu.

V takových případech zůstane status stáda pozastaven dokud všechna zbývající zvířata starší šesti týdnů nereagují negativně na minimálně dvě úřední nitrokožní tuberkulinace provedené podle přílohy B, přičemž první aplikace byla provedena nejméně dva měsíce po odstranění zvířete z hospodářství a druhá aplikace nejméně 42 dní po provedení první.

Avšak, odchylně od výše uvedených ustanovení, pokud při rutinním testu stáda jedno nebo více zvířat reagují pozitivně na tuberkulinaci a tuberkulóza skotu není považována za příčinu této reakce, podezření na tuberkulózu se plně vyšetří, včetně zejména dohledání a kontroly rezidentního stáda v okamžiku testu a každého dalšího stáda, jehož vyšetření je příslušným orgánem považováno za nutné, a všech vyšetření včetně příslušného vyšetření po porážce a laboratorních vyšetření.

Během konání těchto vyšetření se status stáda úředně prostého tuberkulózy pozastaví dokud šetření a laboratorní testy nebo tuberkulinové testy nevyloučí přítomnost tuberkulózy skotu. Není-li výskyt tuberkulózy potvrzen, může být status stáda obnoven.

Avšak pokud nebyly rutinní testy uvedené v odst. 2 písm. c) provedeny včas, se status stáda nepozastaví, jsou-li testy provedeny nejpozději do 60 dnů po dni, kdy měly být provedeny, a jsou-li následující testy provedeny podle původního harmonogramu;

c) ve stádě jsou zvířata neurčeného statusu, jak je popsáno v příloze B odst. 32. V takovém případě status stáda zůstává pozastaven, dokud se status zvířat nevyjasní.

a) procento stád skotu infikovaných tuberkulózou nepřekročilo po šest po sobě následujících let 0,1 % ročně ze všech stád a minimálně 99,9 % stád po 10 let dosáhlo statusu stáda úředně prostého tuberkulózy;

b) existuje identifikační systém umožňující pro každý kus skotu identifikovat stádo původu a tranzitu;

c) veškerý porážený skot se podrobuje vyšetření po porážce prováděnému úředním veterinárním lékařem;

d) všechny případy podezření na tuberkulózu musí být plně vyšetřeny, včetně dohledání a kontroly všech stád původu nebo tranzitu a provedení všech příslušných laboratorních vyšetření. Během konání těchto vyšetření se status stáda původu nebo tranzitu jako stáda úředně prostého tuberkulózy pozastaví, dokud klinická a laboratorní vyšetření nebo tuberkulinové testy nevyloučí přítomnost tuberkulózy skotu.

a) jestliže jsou podmínky odst. 4 písm. a) až d) nadále plněny;

b) je-li potvrzen případ tuberkulózy, je status stáda původu a stáda transitu jako stáda úředně prostého tuberkulózy zrušen;

c) status stáda úředně prostého tuberkulózy zůstává při potvrzeném případu tuberkulózy pozastaven, dokud

a) neobsahuje žádný skot, který byl očkován proti brucelóze, s výjimkou krav, které byly očkovány nejméně tři roky předtím;

b) všechen skot byl během posledních šesti měsíců prostý klinických příznaků brucelózy;

c) všechen skot starší 12 měsíců byl podroben jednomu z následujících zkušebních režimů s negativními výsledky podle přílohy C:

a) se každoročně provádí jeden z následujících zkušebních režimů podle přílohy C s negativními výsledky:

Komise však postupem podle článku 17 může pro členský stát nebo část členského státu, které nejsou úředně prosté brucelózy, ale kde stáda skotu podléhají úřednímu programu tlumení brucelózy, pozměnit četnost rutinních testů takto:

b) veškerý skot vstupující do stáda pochází ze stád úředně prostých brucelózy a v případě skotu staršího 12 měsíců vykazoval titr brucely nižší než 30 IU (mezinárodních jednotek) aglutinace na ml při provádění séroaglutinačního testu podle přílohy C během 30 dní před zavedením do stáda.

Test uvedený v písmenu b) však nemusí být vyžadován v členských státech nebo oblastech členských států, kde procento stád skotu infikovaných brucelózou nepřekročilo za poslední dva roky 0,2 %, zvíře pochází ze stáda úředně prostého brucelózy skotu v tomto členském státě nebo oblasti a nepřišlo během přepravy do styku se skotem s nižším statusem;

c) odchylně od písmene b) může být skot ze stáda prostého brucelózy zaveden do stáda úředně prostého brucelózy, jestliže je starý nejméně 18 měsíců a, pokud byl očkován proti brucelóze, očkování bylo provedeno nejdříve než před rokem.

Takováto zvířata musí vykazovat v období 30 dnů před zavedením titr brucely nižší 30 IU aglutinace na ml a negativní výsledek při provedení testu reakce vazby komplementu nebo jiného testu provedeného postupem podle přílohy C.

Jestliže se však kus skotu ze stáda prostého brucelózy zavádí do stáda úředně prostého brucelózy podle ustanovení výše uvedeného odstavce, toto stádo se musí považovat za prosté brucelózy po dva roky ode dne, kdy bylo do něj zvíře zavedeno.

a) podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 nejsou plněny; nebo

b) jako výsledek laboratorních testů nebo z klinických důvodů vznikne u jednoho nebo více kusů skotu podezření na infekci brucelózou.

i) krávy mohou být očkovány

ii) skot mladší 30 měsíců, který byl očkován očkovací látkou s živým kmenem 19, může vykazovat výsledky séroaglutinačního testu vyšší než 30 IU, ale nižší než 80 IU aglutinace na ml, za předpokladu, že výsledky testu reakce vazby komplementu jsou nižší než 30 jednotek EHS v případě krav očkovaných v posledních 12 měsících a nebo nižší než 20 jednotek EHS ve všech ostatních případech;

iii) kromě testů uvedených v odst. 1 písm. c) jsou pro získání statusu stáda prostého brucelózy schváleny tyto testovací režimy:

i) je podrobováno jednomu ze zkušebních režimů uvedených v odst. 2 písm. a);

ii) skot vstupující do stáda splňuje požadavky odst. 2 písm. b) nebo

a) podmínky uvedené v odstavcích 4 a 5 nejsou plněny nebo

b) jako výsledek laboratorních testů nebo z klinických důvodů vznikne u jednoho nebo více kusů skotu starších 30 měsíců podezření na infekci brucelózou.

a) za poslední tři roky nebyl zaznamenán žádný případ zmetání v důsledku infekce brucellou a alespoň 99,8 % stád bylo po dobu deseti let prohlášeno za úředně prostých brucelózy;

b) existuje identifikační systém umožňující identifikovat stádo původu a tranzitu každého kusu skotu.

a) za poslední tři roky nebyl zaznamenán žádný případ zmetání v důsledku infekce brucellou a alespoň 99,8 % hospodářství bylo po dobu deseti let prohlášeno za úředně prostých brucelózy;

b) existuje identifikační systém umožňující identifikovat stádo původu a tranzitu každého kusu skotu.

— každý skot podezřelý z infekce brucelózou je oznámen příslušnému orgánu a je podroben úřednímu vyšetření na brucelózu zahrnujícím minimálně dva sérologické testy krve, včetně testu reakce vazby komplementu, a mikrobiologické vyšetření příslušných vzorků odebraných v případě zmetání;

— se během doby trvání podezření, která trvá až do získání negativních výsledků testů stanovených v první odrážce, pozastavuje status stáda původu nebo tranzitu jako stáda úředně prostého brucelózy;

— v případě pozitivního výsledku se použijí ustanovení odstavce 6.

a) Pro účely oddílu II se sérologickým testem rozumí buď séroaglutinační test, test s pufrovaným antigenem brucella, test reakce vazby komplementu, test aglutinace plazmy, kroužkový test plazmy, mikroaglutinační test nebo individuální krevní test ELISA, jak jsou popsané v příloze C.

b) Provádějí-li se kroužkové testy ze vzorků odebraných z nádrží, počet těchto testů uvedený v příloze se zdvojnásobí a intervaly mezi testy se zkrátí na polovinu.

a) An5;

b) Vallee.

a) D4ER;

b) TB56.

a) fenol: 0,5 % m/v;

b) glycerol 10 % v/v.

a) Tekuté tuberkuliny PPD: dva roky,

lyofilizované tuberkuliny PPD: osm let;

b) zředěné tuberkuliny HCSM: dva roky.

a) Německo: Paul-Ehrlich Institut, Frankfurt/Main;

b) Belgie: Instituut Voor Hygiene en Epidemiologie, J. Wytsmanstraat 14, B-1050, Brussels

c) Francie: Laboratoire national des médicaments vétérinaires, Fougères;

d) Lucemburské velkovévodství: ústav dodavatelské země;

c) Itálie: Istituto superiore di sanita, Rome;

f) Nizozemsko: Instituut voor Dierhouderij en Diergezondheid (ID-DLO), Lelystad;

g) Dánsko: Statens Veterinaere Serumlaboratorium, Copenhagen V;

h) Irsko: ústav dodavatelské země;

i) Spojené království: Veterinary Laboratory Agency, Addlestone, Weybridge;

j) Řecko: Κέντρο Κτηνιατρικών Ιδρυμάτων, Νεαπόλεως 25, 153 10 Αθήνα;

k) Španělsko: Laboratorio de Sanidad y Producción Animal de Granada;

l) Portugalsko: Laboratorio Nacional de Investigação Veterinária, Lisbon;

m) Rakousko: Bundesanstalt für Tierseuchenbekämpfung, Mödling;

n) Finsko: Eläinlääkintä – ja elintarvikelaitos, Helsinki-anstalten för veterinärmedicin och livsmedel, Helsingfors;

o) Švédsko: Statens veterinärmedicinska anstalt, Uppsala.

a)  Testování účinnosti na morčatech

Použijí se morčata albíni o hmotnosti 400 až 600 g. Tato morčata musí být v době injekce tuberkulinu v dobrém zdravotním stavu. Pro každý test se použije nejméně osm morčat. Test se provede nejdříve 1 měsíc po senzibilaci.

b)  Testování účinnosti na skotu

Pravidelné testování účinnosti bovinních tuberkulinů může být prováděno na přirozeně nebo uměle infikovaném skotu. Tyto testy účinnosti na skupinách skotu infikovaných tuberkulózou se provádějí porovnáním čtyř nebo šesti vpichů testovaného tuberkulinu s příslušným referenčním tuberkulinem a jeho účinnost se odhadne statistickými metodami jako v případě testu na morčatech.

— název přípravku,

— celkový objem v obalu u tekutých přípravků,

— počet jednotek Společenství nebo mezinárodních jednotek na ml nebo na mg,

— jméno výrobce,

— číslo šarže,

— povaha a množství rekonstituční kapaliny pro sublimačně vysušené přípravky.

— dobu trvanlivosti,

— podmínky skladování,

— název a pokud možno množství všech přidaných látek,

— bakteriální kmen, ze kterého byl tuberkulin připraven.

a) jednorázová nitrokožní tuberkulinace – toto vyšetření vyžaduje jednorázovou aplikaci bovinního tuberkulinu,

b) srovnávací nitrokožní tuberkulinace – toto vyšetření vyžaduje jednu nitrokožní injekci bovinního tuberkulinu a jednu nitrokožní injekci aviárního tuberkulinu, které jsou podávány současně.

1. nejméně 2 000 CTU bovinního tuberkulinu,

2. nejméně 2 000 IU aviárního tuberkulinu.

a)  Postup

Místa vpichu se vyholí a očistí. Kožní řasa v každé vyholené oblasti se uchopí mezi ukazováčkem a palcem, změří se posuvným měřítkem a zaznamená se. Do hlubších vrstev kůže se šikmo vpíchne krátká sterilní jehla, jejíž zkosená hrana směřuje ven, s kalibrovanou injekční stříkačkou naplněnou tuberkulinem. Poté se injekčně aplikuje dávka tuberkulinu. Správná aplikace se potvrdí nahmatáním otoku ve tvaru hrášku v každém místě vpichu. Tloušťka kožní řasy v každém místě vpichu se opětovně změří po 72 hodinách (±4 hodiny) po injekci a zaznamená se.

b)  Vyhodnocení reakcí

Vyhodnocení reakcí se zakládá na klinickém sledování a zaznamenaném zvýšení tloušťky kožní řasy v místech vstřiku za 72 hodin po injekcích tuberkulinu(ů).

a) Jednorázová nitrokožní tuberkulinace:

Zvířata, u nichž je jednorázová nitrokožní tuberkulinace neprůkazná, jsou vyšetřena další nitrokožní tuberkulinací nejméně po 42 dnech.

Zvířata, která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou považována za pozitivní.

Zvířata pozitivní na jednorázovou nitrokožní tuberkulinaci mohou být vyšetřena simultánní nitrokožní tuberkulinací.

b) Simultánní nitrokožní tuberkulinace pro stanovení a zachování statusu stáda úředně prostého tuberkulózy:

Zvířata, u nichž je simultánní nitrokožní tuberkulinace neprůkazná, se vyšetří další nitrokožní tuberkulinací nejméně po 42 dnech. Zvířata, která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou považována za pozitivní.

c) Status stáda úředně prostého tuberkulózy lze pozastavit a nepovolit obchodování uvnitř Společenství se zvířaty ze stáda do doby, než se vyřeší status těchto zvířat:

d) Pokud právní předpisy Společenství vyžadují, aby byla zvířata vyšetřena nitrokožní tuberkulinací před přesunem, výsledek vyšetření se vyhodnotí tak, že se nepovolí obchodování uvnitř Společenství se žádným zvířetem, které vykazuje zvýšení tloušťky kožní řasy o více než 2 mm nebo které vykazuje klinické příznaky.

— pokud se odečet provádí při 50 %: mezi 1/600 až 1/1000,

— pokud se odečet provádí při 75 %: mezi 1/500 až 1/750.

a) Německo: Bundesgesundheitsamt, Berlin;

b) Belgie: Institut national de recherches vétérinaires, Brussels;

c) Francie: Laboratoire central des recherches vétérinaires, Alfort;

d) Lucemburské velkovévodství: ústav dodávající země;

e) Itálie: Istituto superiore di sanita, Rome;

f) Nizozemsko: Instituut voor Dierhouderij en Diergezondheid (ID-DLO), Lelystad;

g) Dánsko: Statens Veterinaere Serumlaboratorium, Copenhagen V;

h) Irsko: The Veterinary Research Laboratory, Department of Agriculture and Food, Dublin;

i) Spojené království:

j) Řecko: Κέντρο Κτηνιατρικών Ιδρυμάτων, Νεαπόλεως 25, 153 10 Αθήνα;

k) Španělsko: Centro Nacional de Brucelosis; Laboratorio de Sanidad y Producción Animal de Santa Fé (Granada);

l) Portugalsko: Laboratoria Nacional de Investigaçáo Veterinária, Lisbon;

m) Rakousko: Bundesanstalt für Tierseuchenbekämpfung, Mödling;

n) Finsko: Eläinlääkintä-ja elintarvikelaitos, Helsinki-anstalten för veterinärmedicin och livsmedel, Helsingfors;

o) Švédsko: Statens veterinärmedicinska anstalt, Uppsala;

a) bovinní sérum: 56 až 60 °C po dobu 30 až 50 minut;

b) prasečí sérum: 60 °C po dobu 30 až 50 minut.

a) kontrolu antikomplementárního účinku séra,

b) kontrolu antigenu,

c) kontrolu senzibilizovaných červených krvinek,

d) kontrolu komplementu,

e) kontrolu citlivosti na počátku reakce pomocí pozitivního séra,

f) kontrolu specifičnosti reakce pomocí negativního séra.

— na sloupci mléka o výšce nejméně 25 mm a objemu mléka 1 ml, ke kterému bylo přidáno 0,03 ml jednoho z referenčních obarvených antigenů,

— na sloupci mléka o výšce nejméně 25 mm a objemu mléka 1 ml, ke kterému bylo přidáno 0,05 ml jednoho z referenčních obarvených antigenů,

— na objemu mléka 8 ml, ke kterému bylo přidáno 0,08 ml jednoho z referenčních obarvených antigenů,

— na sloupci mléka o výšce nejméně 25 mm a objemu mléka 2 ml, ke kterému bylo přidáno 0,05 ml jednoho z referenčních obarvených antigenů.

a)  negativní reakce: mléko zbarvené, smetana nezbarvená;

b)  pozitivní reakce: mléko a smetana mají stejné zbarvení, nebo je mléko nezbarvené a smetana zbarvená.

a) jedna kapka antigenu (0,03 ml) se umístí vedle jedné kapky séra (0,03 ml) na bílé plotně;

b) kapky se smíchají tyčinkou, nejdříve přímo a poté v kruhu o průměru 10–12 mm;

c) směs na plotně se poté promíchává jemným houpavým pohybem po dobu 4 minut (přibližně třicetkrát za minutu);

d) odečet se provádí při dobrém osvětlení; není-li patrná žádná známka aglutinace, považuje se test za negativní; jakákoliv aglutinace se považuje za pozitivní, ledaže lze kolem krajů pozorovat nadměrné vysychání.

a) předředění séra: 0,050 ml každého testovaného séra se přidá do každé z jamek obsahujících 0,075 ml ředidla. Směs se po 30 sekund protřepává;

b) postupné ředění séra: připravte nejméně tři ředění každého séra. Za tímto účelem se vezme 0,025 ml každého z předředěných sér (1:2,5) a přidá se do jamky obsahující 0,025 ml ředidla. Takto je poměr prvního ředění 1:5 a následujících dvojnásobek předchozího;

c) přidání antigenu: 0,025 ml antigenu se přidá do každé jamky obsahující různá ředění séra. Po protřepání trvajícím 30 sekund se desky přiklopí víkem a inkubují se 20 až 24 hodin při teplotě 37 °C ve vlhkém prostředí;

d) odečet výsledků: vyhodnocení sedimentace antigenu se provádí pomocí prohlídky dna misky odraženého v konkávním zrcadle umístěném nad miskou. Při negativní reakci antigen utvoří sediment ve formě kompaktního čepu jasně červené barvy. Při pozitivní reakci se utvoří rozptýlený rovnoměrně rozložený růžový závoj. Různá procenta aglutinace se stanoví srovnáním s antigenovými kontrolami se 0, 25, 50, 75 a 100 % aglutinací. Titr každého séra je vyjádřen v mezinárodních jednotkách aglutinace na ml. V testu by měla být zahrnuta kontrolní negativní a pozitivní séra ředěná tak, aby obsahovala 30 mezinárodních jednotek aglutinace na ml.

a) mikrodestičky pevné fáze, kyvety nebo jiná pevná fáze;

b) antigen se naváže na pevnou fázi, též pomocí polyklonových nebo monoklonových protilátek;

c) testovaná biologická kapalina;

d) odpovídající pozitivní a negativní kontrola;

e) konjugát;

f) substrát přizpůsobený použitému enzymu;

g) roztok k zastavení reakce, pokud je třeba;

h) roztoky pro ředění testovaných vzorků, pro přípravu reakčních látek a pro promývání;

i) odečítací systém vhodný pro použitý substrát.

1. Směsné vzorky mléka jsou považovány za negativní, vykazují-li menší než 50 % reakci ve srovnání s roztokem druhého mezinárodního referenčního séra brucelózy a negativního mléka v poměru 1:10 000.

2. Individuální vzorky séra se považují za negativní, vykazují-li menší než 10 % reakci ve srovnání s roztokem druhého mezinárodního referenčního séra brucelózy ve fyziologickém roztoku v poměru 1:200 nebo s jakýmkoliv jiným roztokem uznaným postupem podle článku 17 po obdržení stanoviska Stálého veterinárního výboru.

Referenční séra testu Elisa na brucelózu jsou uvedena v oddíle A odst. 1 a 2 (v ředění uvedeném na obalu).

i) nejsou důkazy, klinické nebo v důsledku laboratorních testů, jakéhokoli případu enzootické leukózy skotu ve stádě a žádný takový případ nebyl potvrzen v předcházejících dvou letech; a

ii) všechna zvířata starší 24 měsíců reagovala během předcházející 12 měsíců negativně na dva testy prováděné podle této přílohy v nejméně čtyřměsíčním intervalu; nebo

iii) splňuje požadavky bodu i) výše a nachází se v členském státě nebo oblasti úředně prostých enzootické leukózy skotu.

i) je podmínka oddílu A bodu i) nadále plněna;

ii) každé zvíře zavedené do stáda pochází ze stáda úředně prostého enzootické leukózy skotu;

iii) veškerá zvířata starší 24 měsíců i nadále negativně reagují na test prováděný podle kapitoly II v tříletých intervalech.

a) nejméně 99,8 % stád skotu je úředně prostých enzootické leukózy skotu ve smyslu oddílu A;

nebo

b) v členském státě nebo oblasti členského státu v posledních třech letech nebyl potvrzen ani jeden případ enzootické leukózy skotu a

v případě členského státu všechna náhodně vybraná zvířata starší 24 měsíců v nejméně 10 % stád byla během předcházejících 24 měsíců testována s negativními výsledky podle kapitoly II; nebo

v případě oblasti členského státu všechna zvířata starší 24 měsíců prodělala během předcházejících 24 měsíců testy stanovené v kapitole II s negativními výsledky;

i) každý rok náhodný vzorek s jistotou 99 % prokáže, že je infikováno méně než 0,2 % stád nebo jestliže bylo nejméně 20 % skotu staršího 2 let podrobeno testům podle kapitoly II s negativním výsledkem;

nebo

ii) kde v členském státě nebo oblasti nebyl zaznamenán žádný případ enzootické leukózy skotu v poměru jedno stádo z 10 000 po nejméně tři roky, může se podle článku 17 přijmout rozhodnutí o ukončení rutinních sérologických testů, za předpokladu, že

i) Status členského státu nebo oblasti členského státu úředně prostého enzootické leukózy skotu se pozastaví postupem podle článku 17, je-li enzootická leukóza skotu zjištěna a potvrzena ve více než 0,2 % hospodářství v oblasti nebo v členském státě.

ii) Status členského státu nebo oblasti úředně prostého enzootické leukózy skotu může být obnoven postupem podle článku 17, jestliže:

a) Německo: Bundesforschungsanstalt für Viruskrankheiten der Tiere, Tubingen;

b) Belgie: Institut national de recherches vétérinaires, Brussels;

c) Francie: Laboratoire national de pathologie bovine, Lyon;

d) Lucemburské velkovévodství:

e) Itálie: Istituto zooprofilattico spenmentale, Perugia;

f) Nizozemsko: Instituut voor Dierhouderij en Diergezondheid (ID-DLO), Lelystad;

g) Dánsko: Statens Veterinaere Serum Laboratorium, Copenhagen;

h) Irsko: Veterinary Research Laboratory, Abbotstown, Dublin;

i) Spojené království:

j) Španělsko: Subdirreccion general de sanidad animal. Laboratorio de sanidad y produccion animal Algete, Madrid;

k) Portugalsko: Laboratorio Nacional de Investigaçáo Veterinária, Lisbon;

l) Řecko: Κέντρο Κτηνιατρικών Ιδρυμάτων, Νεαπόλεως 25, 153 10 Αθήνα;

m) Rakousko: Bundesanstalt für Tierseuchenbekämpfung, Mödling;

n) Finsko: Eläinlääkintä-ja elintarvikelaitos, Helsinki/Anstalten för veterinärmedicin och livsmedel, Helsingfors;

o) Švédsko: Statens veterinärmedicinska anstalt, Uppsala.

a) antigen: antigen musí obsahovat specifické glykoproteiny viru enzootické leukózy skotu standardizované srovnáním s referenčním sérem EHS;

b) testované sérum;

c) pozitivní kontrolní sérum;

d) agarové želé:

15 ml tohoto agaru musí být vloženo do Petriho misky o průměru 85 mm s výslednou výškou agaru 2,6 mm.

32 μl antigenu,

73 μl kontrolního séra,

73 μl testovaného séra.

a) testované sérum je pozitivní, jestliže vytvoří specifickou křivku precipitace s antigenem BLV, která je totožná s kontrolním sérem;

b) testované sérum je negativní, jestliže nevytvoří specifickou křivku precipitace s antigenem BLV a jestliže nezakřiví křivku kontrolního séra;

c) reakci nelze považovat za průkaznou, jestliže:

Při neprůkazné reakci lze test opakovat s koncentrovaným sérem.

a) mikrodestičky pevné fáze, kyvety nebo jiná pevná fáze;

b) antigen se naváže na pevnou fázi, též pomocí polyklonových nebo monoklonových protilátek. Je-li antigen navázán přímo na pevnou fázi, musí být všechny zkušební vzorky s pozitivní reakcí znovu testovány srovnáním s referenčním antigenem v případě EBL. Referenční antigen by měl být stejný jako testovaný antigen, s výjimkou antigenů BLV. Jsou-li protilátky navázány na pevnou fázi, nesmí reagovat s jinými antigeny než antigeny BLV;

c) testovaná biologická kapalina;

d) odpovídající pozitivní a negativní kontrola;

e) konjugát;

f) substrát přizpůsobený použitému enzymu;

g) roztok k zastavení reakce, pokud je třeba;

h) roztoky pro ředění testovaných vzorků, pro přípravu reakčních látek a pro promývání;

i) odečítací systém vhodný pro použitý substrát.