92/23/EHSSměrnice Rady 92/23/EHS ze dne 31. března 1992 o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži
Publikováno: | Úř. věst. L 129, 14.5.1992, s. 95-153 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 31. března 1992 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 29. dubna 1992 | Nabývá účinnosti: | 29. dubna 1992 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (ES) č. 661/2009 | Pozbývá platnosti: | 20. srpna 2009 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
SMĚRNICE RADY 92/23/EHS ze dne 31. března 1992 o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži (Úř. věst. L 129 14.5.1992, s. 95) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2001/43/ES ze dne 27. června 2001, |
L 211 |
25 |
4.8.2001 |
|
SMĚRNICE KOMISE 2005/11/ES Text s významem pro EHP ze dne 16. února 2005, |
L 46 |
42 |
17.2.2005 |
Ve znění:
C 241 |
21 |
29.8.1994 |
SMĚRNICE RADY 92/23/EHS
ze dne 31. března 1992
o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži
Článek 1
Pro účely této směrnice se rozumí:
— „pneumatikou“ se rozumí každá nová pneumatika, včetně zimní pneumatiky s otvory pro hřeby, která je původním vybavením nebo je náhradní pneumatikou a která je určena pro vozidla, na která se vztahuje směrnice 70/156/EHS. Tato definice nezahrnuje zimní pneumatiky s hřeby;
— „vozidlem“ každé vozidlo, na něž se vztahuje směrnice Rady 70/156/EHS;
— „výrobcem“ držitel výrobní nebo obchodní značky vozidla nebo pneumatiky.
Článek 1a
1. Požadavky stanovené v příloze V se vztahují na pneumatiky určené k první montáži na vozidla poprvé uvedená do provozu dne 1. října 1980 nebo po tomto dni.
2. Požadavky stanovené v příloze V se nevztahují na
a) pneumatiky s kategorií rychlosti menší než 80 km/h,
b) pneumatiky se jmenovitým průměrem ráfku nepřekračujícím 254 mm (nebo s kódem 10) nebo se jmenovitým průměrem ráfku 635 mm nebo přesahujícím tuto hodnotu (s kódem 25),
c) náhradní pneumatiky pro dočasné použití typu T podle definice v bodu 2.3.6 přílohy II,
d) pneumatiky konstruované výlučně pro montáž na vozidla poprvé registrovaná před 1. říjnem 1980.
Článek 2
1. Za podmínek stanovených v příloze I udělí členské státy ES schválení typu pro každý typ pneumatiky, který splňuje požadavky stanovené v příloze II, a přidělí mu číslo schválení typu uvedené v příloze I.
2. Za podmínek stanovených v příloze V udělí členské státy ES schválení typu pro každý typ pneumatiky, který splňuje požadavky stanovené v příloze V, a přidělí mu číslo schválení typu uvedené v příloze I.
3. Za podmínek stanovených v příloze III udělí členské státy ES schválení typu pro každé vozidlo z hlediska jeho pneumatik, pokud tyto pneumatiky (popřípadě včetně náhradních pneumatik) splňují požadavky stanovené v příloze II a požadavky týkající se vozidel stanovené v příloze IV, a pro každé takové vozidlo přidělí číslo schválení typu uvedené v příloze III.
Článek 3
Schvalovací orgán každého členského státu zašle ostatním členským státům do jednoho měsíce od udělení nebo odmítnutí udělení ►M1 ES schválení typu ◄ konstrukční části (pro typ pneumatiky) nebo ►M1 ES schválení typu ◄ vozidla kopii dotyčného certifikátu, jehož vzory jsou uvedeny v dodatcích k příloze I a k příloze III, a popřípadě zašlou zkušební protokol každého schváleného typu pneumatiky.
Článek 4
Členské státy nesmějí zakázat ani omezovat uvádění na trh pneumatik opatřených značkou ►M1 ES schválení typu ◄ konstrukční části.
Článek 5
Členské státy nesmějí odmítnout udělit ►M1 ES schválení typu ◄ nebo vnitrostátní schválení typu pro určitý typ vozidla z hlediska jeho pneumatik, pokud jsou tyto pneumatiky opatřeny značkou ►M1 ES schválení typu ◄ konstrukční části a jsou namontovány podle požadavků stanovených v příloze IV.
Článek 6
Členské státy nesmějí odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání určitého vozidla z důvodů týkajících se jeho pneumatik, pokud jsou tyto pneumatiky opatřeny značkou ►M1 ES schválení typu ◄ konstrukční části a jsou namontovány v souladu s požadavky stanovenými v příloze IV.
Článek 7
1. Pokud členský stát na základě náležitého zdůvodnění usoudí, že určitý typ pneumatiky nebo vozidla představuje ohrožení bezpečnosti, třebaže splňuje požadavky této směrnice, může dočasně zakázat uvádění tohoto výrobku na trh na svém území nebo je podřídit zvláštním podmínkám. O tomto rozhodnutí neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.
2. Komise do šesti týdnů konzultuje dotčené členské státy a poté neprodleně zaujme stanovisko a přijme nezbytná opatření.
3. Pokud má Komise za to, že je nezbytné technické přizpůsobení této směrnice, přijme tyto změny buď Komise, nebo Rada postupem podle článku 10. V takovém případě může členský stát, který přijal ochranná opatření, zachovat tato opatření až do doby, než změny vstoupí v platnost.
Článek 8
1. Členský stát, který uděluje ►M1 ES schválení typu ◄ konstrukční části (pro typ pneumatiky) nebo ►M1 ES schválení typu ◄ vozidla, přijme podle potřeby a popřípadě ve spolupráci se schvalovacími orgány jiných členských států, opatření k ověření, že vyráběné typy jsou shodné se schváleným typem. Za tímto účelem může tento členský stát kdykoliv ověřit soulad pneumatik nebo vozidel s požadavky této směrnice. Toto ověření se omezí na namátkovou kontrolu.
2. Pokud tento členský stát zjistí, že se určitý počet pneumatik nebo vozidel se stejnou značkou ►M1 ES schválení typu ◄ neshoduje s typem, který byl schválen, přijme nezbytná opatření k zajištění shodnosti. V případě trvalé neshodnosti mohou tato opatření vést až k odejmutí ►M1 ES schválení typu ◄ . Stejná opatření tento orgán přijme, jestliže je o takové neshodnosti informován příslušnými orgány jiného členského státu.
3. Schvalovací orgány členských států se do jednoho měsíce vzájemně informují o každém odejmutí ►M1 ES schválení typu ◄ s uvedeném důvodů prostřednictvím formuláře uvedeného v dodatcích k příloze I a k příloze III.
Článek 9
Veškerá rozhodnutí o odmítnutí nebo odejmutí ►M1 ES schválení typu ◄ konstrukční části pro typ pneumatiky nebo ►M1 ES schválení typu ◄ vozidla z hlediska montáže jeho pneumatik nebo o zákazu jeho uvedení na trh nebo jeho užívání, učiněná na základě předpisů přijatých k provedení této směrnice, musí být podrobně odůvodněna. Rozhodnutí se oznamuje dotčené osobě s uvedením možnosti podat opravné prostředky, která jsou jí podle platných právních předpisů členských států k dispozici, a o lhůtách pro jejich podání.
Článek 10
Veškeré změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh technickému pokroku se přijímají postupem stanoveným v článku 13 směrnice 70/156/EHS.
Článek 10a
1. Od 4. února 2003 nesmějí členské státy
a) odmítnout udělit ES schválení typu nebo udělit vnitrostátní schválení typu pro typ vozidla nebo pro typ pneumatiky, ani
b) zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu vozidla nebo zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu pneumatik
z důvodů týkajících se pneumatik a jejich montáže na nová vozidla, pokud toto vozidlo nebo tyto pneumatiky splňují požadavky této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES ( 9 ).
2. Od 4. srpna 2003 již členské státy nesmějí udělit ES schválení typu a mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení pro typy pneumatik, které spadají do oblasti působnosti této směrnice a které nesplňují požadavky této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES.
3. Od 4. února 2004 členské státy nesmějí již udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro typ vozidla z důvodů týkajících se jeho pneumatik a jejich montáže, pokud nejsou splněny požadavky této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES.
4. Od 4. února 2005 členské státy
a) považují prohlášení o shodě doprovázející nová vozidla podle směrnice 70/156/EHS za neplatná pro účely čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice, pokud nejsou splněny požadavky této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES, a
b) odmítnou registraci nebo zakáží prodej nebo první uvedení do provozu nových vozidel, která nesplňují požadavky této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES.
5. Od 1. října 2009 se ustanovení této směrnice ve znění směrnice 2001/43/ES použijí pro účely čl. 7 odst. 2 směrnice 70/156/EHS na všechny pneumatiky, na které se tato směrnice vztahuje, s výjimkou pneumatik třídy C1d a C1e, na které se použijí od dnů 1. října 2010 a 1. října 2011.
Článek 11
1. Členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. července 1992. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 1993.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 12
Tato směrnice je určena členským státům.
SEZNAM PŘÍLOH
PŘÍLOHA I |
Správní ustanovení pro ES schvalování pneumatik |
Dodatek 1 |
Informační dokument pro ES schválení typu pro typ pneumatiky |
Dodatek 2 |
Certifikát ES schválení typu (pneumatiky) |
Dodatek 3 |
Informační dokument pro ES schválení typu pneumatiky z hlediska emise hluku ze styku pneumatika/vozovka |
Dodatek 4 |
Certifikát ES schválení typu (emise hluku ze styku pneumatika/vozovka) |
PŘÍLOHA II (1) |
Požadavky na pneumatiky |
Dodatek 1 |
Vysvětlující vyobrazení |
Dodatek 2 |
Seznam značek indexů únosnosti a jim odpovídající maximální hmotnosti |
Dodatek 3 |
Uspořádání označení pneumatiky |
Dodatek 4 |
Vztah mezi indexem tlaku a jednotkami tlaku |
Dodatek 5 |
Měřicí ráfek, vnější průměr a šířka průřezu určitých pneumatik s označením rozměru |
Dodatek 6 |
Metoda měření rozměrů pneumatiky |
Dodatek 7 |
Postup provádění výkonových zkoušek zatížením a rychlostí |
Dodatek 8 |
Změny únosnosti v závislosti na rychlosti; radiální a diagonální pneumatiky užitkových vozidel |
PŘÍLOHA III |
Správní ustanovení pro schvalování typu vozidla z hlediska montáže pneumatik |
Dodatek 1 |
Informační dokument pro typ vozidla |
Dodatek 2 |
Certifikát ES schválení typu vozidla |
PŘÍLOHA IV |
Požadavky na vozidla z hlediska montáže pneumatik |
PŘÍLOHA V |
Emise hluku ze styku pneumatika/vozovka |
Dodatek 1 |
Metoda zkoušení hladin akustického tlaku hluku ze styku pneumatika/vozovka, metoda volného přejezdu |
Dodatek 2 |
Zkušební protokol |
PŘÍLOHA VI |
Ustanovení pro zkušební lokalitu |
(1) Technické požadavky na pneumatiky jsou obdobné požadavkům předpisů Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) č. 30 a 54. |
PŘÍLOHA I
SPRÁVNÍ USTANOVENÍ PRO ES SCHVALOVÁNÍ PNEUMATIK
1. ŽÁDOST O ES SCHVÁLENÍ TYPU PRO TYP PNEUMATIKY
1.1 |
Žádost o ES schválení typu pro typ pneumatiky podle článku 3 odst. 4 směrnice 70/156/EHS podává výrobce pneumatiky.
|
1.2 |
Výrobce může požádat o rozšíření ES schválení typu, 1.2.1 aby zahrnul změněné typy pneumatiky do ES schválení typu podle přílohy II nebo, 1.2.2 aby zahrnul do ES schválení typu podle přílohy V další označení rozměru pneumatik nebo změněnou obchodní značku nebo název výrobce nebo vzorek běhounu. |
1.3 |
Schvalovací orgán může uznat laboratoře výrobců pneumatik jako schválené zkušební laboratoře podle s čl. 14 odst. 1 směrnice 70/156/EHS. |
2. NÁPISY
2.1 Vzorky typu pneumatiky předložené k ES schválení typu musí být opatřeny snadno viditelnou a nesmazatelnou výrobní značkou nebo obchodní firmou žadatele a musí poskytovat dostatečné místo pro označení značkou ES schválení typu podle bodu 4 této přílohy.
3. ES SCHVÁLENÍ TYPU
3.1 |
ES schválení typu se udělí podle článku 4 směrnice 70/156/EHS a přidělí se číslo ES schválení typu pro každý typ pneumatiky předložený v souladu s bodem 1.1.1 a splňující požadavky přílohy II.
|
3.2.1 |
Rozhodnutí o udělení, rozšíření, odmítnutí nebo odejmutí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu pneumatiky podle přílohy V se sdělí členským státům podle čl. 4 odst. 6 směrnice 70/156/EHS. |
3.3 |
Pro každý schválený typ pneumatiky se přidělí číslo ES schválení typu. Stejný členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu pneumatiky. Čísla ES schválení typu udělená podle přílohy II a čísla ES schválení typu udělená podle přílohy V musí být odlišná. |
4. OZNAČOVÁNÍ ZNAČKOU ES SCHVÁLENÍ TYPU
4.1 |
Každá pneumatika, která se shoduje s typem, pro který bylo uděleno ES schválení typu podle této směrnice, musí být opatřena značkou ES schválení typu. |
4.2 |
Značku ES schválení typu tvoří obdélník, ve kterém je vepsáno malé písmeno e a rozlišovací písmena nebo číslo členského státu, který udělil schválení typu podle přílohy VII směrnice 70/156/EHS. Číslo ES schválení typu se skládá z čísla ES schválení typu, které je uvedeno na certifikátu vystaveném pro tento typ, před kterým jsou uvedeny číslice „00“ u pneumatik užitkových vozidel a „02“ u pneumatik osobních vozidel.
|
4.3 |
Značky a čísla ES schválení typu, jakož i jakékoli doplňkové nápisy požadované podle bodu 3 přílohy II (pro ES schválení typu podle požadavků uvedených v příloze II) musí být provedeny způsobem předepsaným v uvedeném bodu. |
4.4 |
Čísla schválení typu přidělená podle přílohy V musí mít připojenu příponu „s“, kde je „s“ zkratka pro anglické a francouzské označení zvuku (sound/son). |
4.5 |
Příklad značky ES schválení typu:
Pneumatika opatřená výše uvedenou značkou ES schválení typu je pneumatika užitkového vozidla (00), která splňuje ES požadavky (e) a pro kterou byla udělena značka ES schválení typu v Irsku (24) podle přílohy II pod číslem 479 a v Itálii podle přílohy V pod číslem 687-s. Poznámka: Čísla „479“ a „687“ (čísla ES schválení typu) a čísla „24“ a „3“ (čísla členských států, které udělily schválení typu) jsou uvedena jen jako příklad. Číslo schválení typu musí být umístěno blízko obdélníku, a to nad ním nebo pod ním nebo vlevo nebo vpravo od něj. Číslice čísla schválení typu musí být všechny na stejné straně písmene „e“ a musí směřovat stejným směrem. |
5. ZMĚNA TYPU PNEUMATIKY
5.1 V případě změny typu pneumatiky schváleného podle přílohy II nebo podle přílohy V se použije článek 5 směrnice 70/156/EHS.
5.2 V případě změny vzorku běhounu pneumatiky schváleného typu podle přílohy II není nutné vyžadovat zkoušky předepsané v příloze II.
5.3 Pokud bylo do rozsahu schválených typů pneumatik podle přílohy V doplněno označení rozměru pneumatiky nebo obchodní označení, stanoví jakékoli požadavky na nové zkoušení schvalovací orgán.
5.4 Při úpravě vzorku běhounu pneumatiky v rozsahu pneumatik schválených jako typ podle přílohy V musí být znovu přezkoušen reprezentativní soubor vzorků v případě, že si schvalovací orgán není jist tím, že úprava neovlivní emisi hluku ze styku pneumatika/vozovka
6. SHODNOST VÝROBY
6.1 Opatření k zajištění shodnosti výroby jsou obecně přijímána v souladu s článkem 10 směrnice 70/156/EHS.
6.2 Zejména pokud se pro kontrolu shodnosti výroby provádí ověření podle dodatku 1 přílohy V a pokud hladina akustického tlaku hluku zkoušené pneumatiky nepřesahuje mezní hodnoty stanovené v bodu 4 přílohy V o více než o 1 dB(A), musí se výroba považovat za splňující požadavky bodu 4 výše zmíněné přílohy V.
Dodatek 1
INFORMAČNÍ DOKUMENT č. … PRO ES SCHVÁLENÍ TYPU PRO TYP PNEUMATIKY
(příloha II směrnice 92/23/EHS)
Dodatek 2
CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU
(pneumatiky)
VZOR
[Maximální formát : A4 (210 mm × 297 mm)]
Dodatek 3
INFORMAČNÍ DOKUMENT Č. … PRO ES SCHVÁLENÍ TYPU PNEUMATIKY Z HLEDISKA EMISE HLUKU ZE STYKU PNEUMATIKA/VOZOVKA
(Příloha V směrnice 92/23/EHS)
Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu dodávají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být kresleny ve vhodném měřítku na formátu A4 a musí být dostatečně podrobné, nebo musí být na tento formát složeny. V případě použití mikroprocesorového řízení funkcí musí být dodány informace o jeho výkonu.
1. OBECNĚ
1.1 Obchodní firma výrobce:
1.2 Jméno a adresa žadatele:
1.3 Adresa výrobního závodu (závodů):
1.4 Obchodní značka (značky) nebo název (názvy) nebo výrobní značka (značky) užívané pro určitou pneumatiku, pro kterou je požadováno schválení typu:
2. PNEUMATIKY
2.1 Klasifikace pneumatiky (třída C1, třída C2 nebo třída C3):
2.2 Kategorie použití (normální, pro jízdu na sněhu nebo speciální):
2.3 Detaily hlavních vlastností vzorku (vzorků) běhounu užitého na stanoveném rozsahu rozměrů pneumatik z hlediska jejich vlivu na emise hluku ze styku pneumatika/vozovka. Údaje se vyjádří nákresem, fotografií nebo popisem, musí ale být dostačující k tomu, aby umožnily schvalovacímu orgánu nebo technické zkušebně stanovit, zda jakákoli následná změna hlavních vlastností bude nepříznivě ovlivňovat emise hluku ze styku pneumatika/vozovka.
Poznámka:
Vliv změn drobnějších detailů běhounu pneumatiky a její konstrukce na emise hluku ze styku pneumatika/vozovka se bude stanovovat v průběhu kontrol shodnosti výroby.
2.4 Konstrukce pneumatiky:
2.5 Seznam označení vzorků běhounu:
(pro každé obchodní označení, obchodní značku nebo obchodní popis uveďte seznam určení podle bodu 2.17 přílohy II směrnice 92/23/EHS, u pneumatik třídy C1 popřípadě s doplněním označení „Reinforced“ (zesílená) nebo „Extra load“ (vysoké zatížení).
Dodatek 4
PŘÍLOHA II
POŽADAVKY NA PNEUMATIKY
1. DEFINICE
2. Pro účely této směrnice platí následující definice:
2.1 |
„Typem pneumatiky“ se rozumí pneumatiky, které se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou:
|
2.2 |
„Pneumatikou pro jízdu na sněhu (M + S)“ se rozumí pneumatika, u které jsou vzorek běhounu a struktura konstruovány především tak, aby v blátě a v čerstvém nebo rozbředlém sněhu zajišťovaly lepší výkon než normální pneumatika. Vzorek běhounu pneumatiky pro jízdu na sněhu se skládá zpravidla z drážek (žeber) nebo masivních bloků, případně obojího, vzdálených od sebe více než u normální pneumatiky. |
2.3 |
„Konstrukcí pneumatiky“ se rozumějí technické vlastnosti kostry pneumatiky; rozlišují se zejména tyto druhy konstrukce pneumatiky:
|
2.4 |
„Patkou“ se rozumí ta část pneumatiky, jejíž tvar a konstrukce slouží k přizpůsobení se ráfku a k uchycení pneumatiky na něm. ( 10 ) |
2.5 |
„Kordem“ se rozumějí vlákna tvořící tkanivo vrstev v pneumatice. (10) |
2.6 |
„Vrstvou“ se rozumí vrstva tvořená rovnoběžnými pogumovanými kordy. (10) |
2.7 |
„Kostrou“ se rozumí ta část pneumatiky, která není ani běhounem, ani gumovými bočnicemi a která po nahuštění nese zátěž. (10) |
2.8 |
„Běhounem“ se rozumí ta část pneumatiky, která přichází do styku s vozovkou. (10) |
2.9 |
„Bočnicí“ se rozumí část pneumatiky, s výjimkou běhounu, která je viditelná při bočním pohledu na pneumatiku namontovanou na ráfku. (10) |
2.10 |
„Spodní plochou bočnice“ se rozumí plocha mezi největší šířkou pneumatiky, která je viditelná při bočním pohledu na pneumatiku namontovanou na ráfku. ( 11 ) |
2.11 |
„Drážkou běhounu“ se rozumí prostor mezi dvěma sousedními žebry nebo bloky vzorku běhounu. (11) |
2.12 |
„Šířkou průřezu“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, nepočítaje v to nerovnosti vytvořené označením, zdobením nebo ochrannými pásy nebo žebry. (11) |
2.13 |
„Celkovou šířkou“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky včetně označení, zdobení a ochranných pásů nebo žeber. (11) |
2.14 |
„Výškou průřezu“ se rozumí vzdálenost rovnající se polovině rozdílu mezi vnějším průměrem pneumatiky a jmenovitým průměrem ráfku. (11) |
2.15 |
„Jmenovitým profilovým číslem R a“ se rozumí stonásobek čísla získaného dělením jmenovité výšky průřezu v milimetrech jmenovitou šířkou průřezu v milimetrech. |
2.16 |
„Vnějším průměrem“ se rozumí celkový průměr nahuštěné nové pneumatiky. (11) |
2.17 |
„Označením rozměru pneumatiky“ se rozumí
|
2.18 |
„Jmenovitým průměrem ráfku d“ se rozumí průměr ráfku, na který je pneumatika určena k namontování. ( 12 ) |
2.19 |
„Ráfkem“ se rozumí nosný prvek pro soupravu pneumatiky s duší nebo pro bezdušovou pneumatiku, o nějž se opírají patky pneumatiky. (12) |
2.20 |
„Teoretickým ráfkem“ se rozumí fiktivní ráfek, jehož šířka by byla rovna x-násobku jmenovité šířky průřezu pneumatiky; hodnotu x musí stanovit výrobce pneumatiky. |
2.21 |
„Měřicím ráfkem“ se rozumí ráfek, na nějž se pneumatika namontuje pro měření rozměrů. |
2.22 |
„Zkušebním ráfkem“ se rozumí ráfek, na nějž se pneumatika namontuje pro zkoušení. |
2.23 |
„Vytrháváním“ se rozumí oddělování částí pryže z běhounu. |
2.24 |
„Oddělováním kordu“ se rozumí oddělování kordů od jejich pryžového povlaku. |
2.25 |
„Oddělováním vrstev“ se rozumí oddělování sousedních vrstev. |
2.26 |
„Oddělováním běhounu“ se rozumí oddělování běhounu od kostry. |
2.27 |
„Indikátory opotřebení běhounu“ se rozumí výstupky uvnitř drážek běhounu, které mají vizuálně signalizovat stupeň opotřebení běhounu. |
2.28 |
„Indexem únosnosti“ se rozumí jedno nebo dvě čísla, která indikují zatížení, které pneumatika unese v jednoduché nebo dvojité montáži při odpovídající kategorii rychlosti, a když je provozována ve shodě s požadavky pro její užití uvedenými výrobcem. Seznam těchto indexů a odpovídajících hodnot zatížení je uveden v dodatku 2 přílohy II.
|
2.29 |
„Kategorií rychlosti“ se rozumí rychlost označená značkou kategorie rychlosti podle tabulky v bodu 2.29.3.
|
2.30 |
„Tabulkou změn indexu únosnosti s rychlostí“ se rozumí tabulka v dodatku 8 přílohy II, která udává změny zatížení, které pneumatika může přenášet při rychlosti odlišné od rychlosti odpovídající značce kategorie rychlosti, jako funkci indexu únosnosti a kategorie jmenovité rychlosti.
|
2.31. |
„Maximálním zatížením“ se rozumí maximální hmotnost, kterou je pneumatika schopna nést:
|
2.32 |
„Pneumatikou pro osobní automobily“ se rozumí pneumatika konstruovaná především, ale ne výlučně, pro osobní automobily (motorová vozidla v kategorii M1) a jejich přípojná vozidla (O1 a O2). |
2.33 |
„Pneumatikou pro užitková vozidla“ se rozumí pneumatika konstruovaná především pro vozidla jiná než osobní automobily (motorová vozidla v kategoriích M2, M3, N) a jejich přípojná vozidla (O3, O4). |
2.34 |
„Tlakem ve styku pneumatiky s vozovkou (F/Ac)“ se rozumí střední hodnota zatížení na jednotku plochy přenášeného dotykovou plochou pneumatiky na povrch vozovky, vyjádřená poměrem mezi svislou silou (F) na ose kola ve statických podmínkách a dotykovou plochou pneumatiky (Ac) měřenou s pneumatikou nahuštěnou na studený tlak doporučený pro určený typ užití; tlak je vyjádřen v kN/m2. |
2.35 |
„Dotykovou plochou pneumatiky (Ac)“ se rozumí plocha rovného povrchu po skutečném obvodu stopy pneumatiky; vyjadřuje se v m2. |
2.36 |
„Skutečným obvodem stopy pneumatiky“ se rozumí konvexní mnohoúhelníková křivka ohraničující nejmenší plochu obsahující všechny body kontaktu mezi pneumatikou a zemí. |
2.37 |
„Studeným tlakem v pneumatice“se rozumí vnitřní tlak pneumatiky, je-li pneumatika v teplotě okolí a není-li zahrnut vliv tlaku vznikajícího při provozu pneumatiky; je vyjádřen v kPa. |
3. POŽADAVKY NA OZNAČENÍ
3.1 |
Na pneumatikách musí být vyznačeny tyto údaje:
|
3.2 |
Dodatek 3 uvádí příklady označení pneumatik. |
3.3 |
Pneumatika musí být dále opatřena značkou ►M1 ES schválení typu ◄ konstrukční části, jejíž příklad je uveden v bodu 4.5 přílohy I. |
UMÍSTĚNÍ OZNAČENÍ
3.4 |
Označení uvedená v bodech 3.1 a 3.3 musí být jasně a čitelně vylisována v reliéfu na jedné nebo na obou bočnicích a musí být vyznačena alespoň na jedné straně na spodní ploše bočnice takto:
|
(4.) |
(5.) |
(6.) |
|
Dodatek 1
Vysvětlující vyobrazení
(viz bod 2 a bod 6.1 přílohy II)
Dodatek 2
INDEXY ÚNOSNOSTI (LI) A JIM ODPOVÍDAJÍCÍ MAXIMÁLNÍ HMOTNOST (GK)
(viz příloha II bod 2.28)
LI |
GK |
0 |
45 |
1 |
46,2 |
2 |
47,5 |
3 |
48,7 |
4 |
50 |
5 |
51,5 |
6 |
53 |
7 |
54,5 |
8 |
56 |
9 |
58 |
10 |
60 |
11 |
61,5 |
12 |
63 |
13 |
65 |
14 |
67 |
15 |
69 |
16 |
71 |
17 |
73 |
18 |
75 |
19 |
77,5 |
20 |
80 |
21 |
82,5 |
22 |
85 |
23 |
87,5 |
24 |
90 |
25 |
92,5 |
26 |
95 |
27 |
97,5 |
28 |
100 |
29 |
103 |
30 |
106 |
31 |
109 |
32 |
112 |
33 |
115 |
34 |
118 |
35 |
121 |
36 |
125 |
37 |
128 |
38 |
132 |
39 |
136 |
40 |
140 |
41 |
145 |
42 |
150 |
43 |
155 |
44 |
160 |
45 |
165 |
46 |
170 |
47 |
175 |
48 |
180 |
49 |
185 |
50 |
190 |
51 |
195 |
52 |
200 |
53 |
206 |
54 |
212 |
55 |
218 |
56 |
224 |
57 |
230 |
58 |
236 |
59 |
240 |
60 |
250 |
61 |
257 |
62 |
265 |
63 |
272 |
64 |
280 |
65 |
290 |
66 |
300 |
67 |
307 |
68 |
315 |
69 |
325 |
70 |
335 |
71 |
345 |
72 |
355 |
73 |
365 |
74 |
375 |
75 |
387 |
76 |
400 |
77 |
412 |
78 |
425 |
79 |
437 |
80 |
450 |
81 |
462 |
82 |
475 |
83 |
487 |
84 |
500 |
85 |
515 |
86 |
530 |
87 |
545 |
88 |
560 |
89 |
580 |
90 |
600 |
91 |
615 |
92 |
630 |
93 |
650 |
94 |
670 |
95 |
690 |
96 |
710 |
97 |
730 |
98 |
750 |
99 |
775 |
100 |
800 |
101 |
825 |
102 |
850 |
103 |
875 |
104 |
900 |
105 |
925 |
106 |
950 |
107 |
975 |
108 |
1 000 |
109 |
1 030 |
110 |
1 060 |
111 |
1 090 |
112 |
1 120 |
113 |
1 150 |
114 |
1 180 |
115 |
1 215 |
116 |
1 250 |
117 |
1 285 |
118 |
1 320 |
119 |
1 360 |
120 |
1 400 |
121 |
1 450 |
122 |
1 500 |
123 |
1 550 |
124 |
1 600 |
125 |
1 650 |
126 |
1 700 |
127 |
1 750 |
128 |
1 800 |
129 |
1 850 |
130 |
1 900 |
131 |
1 950 |
132 |
2 000 |
133 |
2 060 |
134 |
2 120 |
135 |
2 180 |
136 |
2 240 |
137 |
2 300 |
138 |
2 360 |
139 |
2 430 |
140 |
2 500 |
141 |
2 575 |
142 |
2 650 |
143 |
2 725 |
144 |
2 800 |
145 |
2 900 |
146 |
3 000 |
147 |
3 075 |
148 |
3 150 |
149 |
3 250 |
150 |
3 350 |
151 |
3 450 |
152 |
3 550 |
153 |
3 650 |
154 |
3 750 |
155 |
3 875 |
156 |
4 000 |
157 |
4 125 |
158 |
4 250 |
159 |
4 375 |
160 |
4 500 |
161 |
4 625 |
162 |
4 750 |
163 |
4 875 |
164 |
5 000 |
165 |
5 150 |
166 |
5 300 |
167 |
5 450 |
168 |
5 600 |
169 |
5 800 |
170 |
6 000 |
171 |
6 150 |
172 |
6 300 |
173 |
6 500 |
174 |
6 700 |
175 |
6 900 |
176 |
7 100 |
177 |
7 300 |
178 |
7 500 |
179 |
7 750 |
180 |
8 000 |
181 |
8 250 |
182 |
8 500 |
183 |
8 750 |
184 |
9 000 |
185 |
9 250 |
186 |
9 500 |
187 |
9 750 |
188 |
10 000 |
189 |
10 300 |
190 |
10 600 |
191 |
10 900 |
192 |
11 200 |
193 |
11 500 |
194 |
11 800 |
195 |
12 150 |
196 |
12 500 |
197 |
12 850 |
198 |
13 200 |
199 |
13 600 |
200 |
14 000 |
Dodatek 3
USPOŘÁDÁNÍ OZNAČENÍ PNEUMATIKY
(viz příloha II bod 3.2)
ČÁST A: PNEUMATIKY PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY
Příklad označení, jímž musí být opatřeny pneumatiky uvedené na trh po notifikaci této směrnice
Tato označení definují pneumatiku:
— se jmenovitou šířku průřezu 185,
— se jmenovitým profilovým číslem 70,
— s radiální konstrukcí R,
— se jmenovitým průměrem ráfku 14,
— s únosností 580 kg, což odpovídá indexu únosnosti 89 podle dodatku 2,
— s kategorií rychlosti T (maximální rychlost 190 km/h),
— pro montáž bez duše (tubeless),
— pro jízdu na sněhu,
— vyrobenou v 25. týdnu roku 1993.
Umístění a pořadí značek a slov tvořících označení pneumatiky musí být následující:
a) označení rozměru zahrnující jmenovitou šířku průřezu, jmenovité profilové číslo, popřípadě značku druhu konstrukce a jmenovitý průměr ráfku musí být sdruženy, jak je ukázáno ve výše znázorněném příkladu: 185/70 R 14;
b) index únosnosti a značka kategorie rychlosti jsou umístěny v blízkosti označení rozměru. Mohou být před ním nebo za ním nebo být umístěny nad ním nebo pod ním;
c) slova tubelesS, REINFORCED a značka M + S mohou být v určité vzdálenosti od označení rozměru.
ČÁST B: PNEUMATIKY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA
Tato označení definují pneumatiku
— se jmenovitou šířkou průřezu 250,
— se jmenovitým profilovým číslem 70,
— s radiální konstrukcí R,
— se jmenovitým průměrem ráfku 508 mm, který má kód 20,
— s únosností 3 250 kg při jednoduché montáži a 2 900 kg při dvojité montáži, což odpovídá indexům únosnosti 149 a 145 podle dodatku 2,
— s kategorií jmenovité rychlosti J (odpovídající rychlost 100 km/h),
— s možností dodatečného užití v kategorii rychlosti L (odpovídající rychlost 120 km/h) s únosností 3 000 kg při jednoduché montáži a 2 725 kg při dvojité montáži, což odpovídá indexům únosnosti 146 a 143 podle dodatku 2,
— pro montáž bez duše (tubeless),
— pro jízdu na sněhu,
— vyrobenou v 25. týdnu roku 1991,
— s nahuštěním na tlak 620 kPa požadovaný pro zkoušky životnosti zatížením a rychlostí, jemuž odpovídá index tlaku o hodnotě 90 PSI.
Umístění a pořadí značek a slov tvořících označení pneumatiky musí být následující:
a) označení rozměru zahrnující jmenovitou šířku průřezu, jmenovité profilové číslo, popřípadě značku druhu konstrukce a jmenovitý průměr ráfku musí být sdruženy, jak je ukázáno ve výše znázorněném příkladu: 250/70 R 20;
b) index únosnosti a značka kategorie rychlosti jsou umístěny v blízkosti označení rozměru. Mohou být před ním nebo za ním nebo být umístěny nad ním nebo pod ním;
c) slovo Tubeless, značka M + S a slovo REGROOVABLE mohou být v určité vzdálenosti od označení rozměru;
d) pokud je užito bodu 6.2.5 přílohy II, musí být přídavné indexy únosnosti a značka kategorie rychlosti umístěny uvnitř kružnice blízko jmenovitých indexů únosnosti a značky kategorie rychlosti na bočnici pneumatiky.
Dodatek 4
VZTAH MEZI INDEXEM TLAKU A JEDNOTKAMI TLAKU
(viz příloha II dodatek 7 část B bod 1.3)
Index tlaku (PSI) |
bar |
kPa |
20 |
1,4 |
140 |
25 |
1,7 |
170 |
30 |
2,1 |
210 |
35 |
2,4 |
240 |
40 |
2,8 |
280 |
45 |
3,1 |
310 |
50 |
3,4 |
340 |
55 |
3,8 |
380 |
60 |
4,2 |
420 |
65 |
4,5 |
450 |
70 |
4,8 |
480 |
75 |
5,2 |
520 |
80 |
5,5 |
550 |
85 |
5,9 |
590 |
90 |
6,2 |
620 |
95 |
6,6 |
660 |
100 |
6,9 |
690 |
105 |
7,2 |
720 |
110 |
7,6 |
760 |
115 |
7,9 |
790 |
120 |
8,3 |
830 |
125 |
8,6 |
860 |
130 |
9,0 |
900 |
135 |
9,3 |
930 |
140 |
9,7 |
970 |
145 |
10,0 |
1 000 |
150 |
10,3 |
1 030 |
Dodatek 5
MĚŘICÍ RÁFEK, VNĚJŠÍ PRŮMĚR A ŠÍŘKA PRŮŘEZU URČITÝCH PNEUMATIK S OZNAČENÍM ROZMĚRU
(viz příloha II body 6.1.1.2 a 6.1.2.2)
ČÁST A: PNEUMATIKY PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY
TABULKA 1
Diagonální pneumatiky
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (1) (mm) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
Řada superbalonových pneumatik |
|||
4.80-10 |
3,5 |
490 |
128 |
5.20-10 |
3,5 |
508 |
132 |
5.20-12 |
3,5 |
558 |
132 |
5.60-13 |
4 |
600 |
145 |
5.90-13 |
4 |
616 |
150 |
6.40-13 |
4,5 |
642 |
163 |
5.20-14 |
3,5 |
612 |
132 |
5.60-14 |
4 |
626 |
145 |
5.90-14 |
4 |
642 |
150 |
6.40-14 |
4,5 |
666 |
163 |
5.60-15 |
4 |
650 |
145 |
5.90-15 |
4 |
668 |
150 |
6.40-15 |
4,5 |
692 |
163 |
6.70-15 |
4,5 |
710 |
170 |
7.10-15 |
5 |
724 |
180 |
7.60-15 |
5,5 |
742 |
193 |
8.20-15 |
6 |
760 |
213 |
Řada pneumatik s nízkým profilem |
|||
5.50-12 |
4 |
552 |
142 |
6.00-12 |
4,5 |
574 |
156 |
7.00-13 |
5 |
644 |
178 |
7.00-14 |
5 |
668 |
178 |
7.50-14 |
5,5 |
688 |
190 |
8.00-14 |
6 |
702 |
203 |
6.00-15 L |
4,5 |
650 |
156 |
Řada pneumatik s velmi nízkým profilem (2) |
|||
155-13/6.15-13 |
4,5 |
582 |
157 |
165-13/6.45-13 |
4,5 |
600 |
167 |
175-13/6.95-13 |
5 |
610 |
178 |
155-14/6.15-14 |
4,5 |
608 |
157 |
165-14/6.45-14 |
4,5 |
626 |
167 |
175-14/6.95-14 |
5 |
638 |
178 |
185-14/7.35-14 |
3,5 |
654 |
188 |
195-14/7.75-14 |
5,5 |
670 |
198 |
Řada pneumatik se zvlášť nízkým profilem |
|||
5.9-10 |
4,5 |
483 |
148 |
6.5-13 |
4,5 |
586 |
166 |
6.9-13 |
4,5 |
600 |
172 |
7.3-13 |
5 |
614 |
184 |
(1) Dovolené odchylky body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
(2) Jsou uznávány následující rozměry pneumatiky: |
TABULKA 2
Radiální pneumatiky
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (1) (mm) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
5.60 R 13 |
4 |
606 |
145 |
5.90 R 13 |
4,5 |
626 |
155 |
6.40 R 13 |
4,5 |
640 |
170 |
7.00 R 13 |
5 |
644 |
178 |
7.25 R 13 |
5 |
654 |
184 |
5.90 R 14 |
4,5 |
654 |
155 |
5.60 R 15 |
4 |
656 |
145 |
6.40 R 15 |
4,5 |
690 |
170 |
6.70 R 15 |
5 |
710 |
180 |
140 R 12 |
4 |
538 |
138 |
150 R 12 |
4 |
554 |
150 |
150 R 13 |
4 |
580 |
149 |
160 R 13 |
4,5 |
596 |
158 |
170 R 13 |
5 |
608 |
173 |
150 R 14 |
4 |
606 |
149 |
180 R 15 |
5 |
676 |
174 |
(1) Dovolené odchylky viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II. |
TABULKA 3
Milimetrová řada - radiální pneumatiky
Označení rozměru pneumatiky (2) |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (1) (mm) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
125 R 10 |
3,5 |
459 |
127 |
145 R 10 |
4 |
492 |
147 |
125 R 12 |
3,5 |
510 |
187 |
135 R 12 |
4 |
522 |
184 |
145 R 12 |
4 |
542 |
|
155 R 12 |
4,5 |
550 |
157 |
125 R 13 |
3,5 |
536 |
127 |
135 R 13 |
4 |
548 |
137 |
145 R 13 |
4 |
566 |
147 |
155 R 13 |
4,5 |
578 |
157 |
165 R 13 |
4,5 |
596 |
167 |
175 R 13 |
5 |
608 |
178 |
185 R 13 |
5,5 |
624 |
188 |
125 R 14 |
3,5 |
562 |
127 |
135 R 14 |
4 |
574 |
137 |
145 R 14 |
4 |
590 |
147 |
155 R 14 |
4,5 |
604 |
157 |
165 R 14 |
4,5 |
622 |
167 |
175 R 14 |
5 |
634 |
178 |
185 R 14 |
5,5 |
650 |
188 |
195 R 14 |
5,5 |
666 |
198 |
205 R 14 |
6 |
686 |
208 |
215 R 14 |
6 |
700 |
218 |
225 R 14 |
6,5 |
714 |
228 |
125 R 15 |
3,5 |
588 |
127 |
135 R 15 |
4 |
600 |
137 |
145 R 15 |
4 |
616 |
147 |
155 R 15 |
4,5 |
630 |
157 |
165 R 15 |
4,5 |
646 |
167 |
175 R 15 |
5 |
660 |
178 |
185 R 15 |
5,5 |
674 |
188 |
195 R 15 |
5,5 |
690 |
198 |
205 R 15 |
6 |
710 |
208 |
215 R 15 |
6 |
724 |
218 |
225 R 15 |
6,5 |
738 |
228 |
235 R 15 |
6,5 |
752 |
238 |
175 R 16 |
5 |
686 |
178 |
185 R 16 |
5,5 |
698 |
188 |
205 R 16 |
6 |
736 |
208 |
(1) Dovolené odchylky viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
(2) Na určitých pneumatikách může být průměr ráfku uveden v mm: |
Tabulka 4
Řada 70 - radiální pneumatiky (1)
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (2) (mm) |
Šířka průřezu (2) (mm) |
145/70 R 10 |
3,5 |
462 |
139 |
155/70 R 10 |
3,5 |
474 |
146 |
165/70 R 10 |
4,5 |
494 |
165 |
145/70 R 12 |
4 |
512 |
144 |
155/70 R 12 |
4 |
524 |
151 |
165/70 R 12 |
4,5 |
544 |
165 |
175/70 R 12 |
5 |
552 |
176 |
145/70 R 13 |
4 |
538 |
144 |
155/70 R 13 |
4 |
550 |
151 |
165/70 R 13 |
4,5 |
568 |
165 |
175/70 R 13 |
4,5 |
580 |
176 |
185/70 R 13 |
5 |
598 |
186 |
195/70 R 13 |
5,5 |
608 |
197 |
205/70 R 13 |
5,5 |
626 |
204 |
145/70 R 14 |
4 |
564 |
144 |
155/70 R 14 |
4 |
576 |
151 |
165/70 R 14 |
4,5 |
592 |
165 |
175/70 R 14 |
5 |
606 |
176 |
185/70 R 14 |
5 |
624 |
186 |
195/70 R 14 |
5,5 |
636 |
197 |
205/70 R 14 |
5,5 |
652 |
206 |
215/70 R 14 |
6 |
665 |
217 |
225/70 R 14 |
6 |
677 |
225 |
235/70 R 14 |
6,5 |
694 |
239 |
245/70 R 14 |
6,5 |
705 |
243 |
145/70 R 15 |
4 |
590 |
144 |
155/70 R 15 |
4 |
602 |
151 |
165/70 R 15 |
4,5 |
618 |
165 |
175/70 r 15 |
5 |
632 |
176 |
185/70 R 15 |
5 |
648 |
186 |
195/70 R 15 |
5,5 |
656 |
197 |
205/70 R 15 |
5,5 |
669 |
202 |
215/70 R 15 |
6 |
682 |
213 |
225/70 R 15 |
6 |
696 |
220 |
235/70 R 15 |
6,5 |
712 |
234 |
245/70 R 15 |
6,5 |
720 |
239 |
(1) Rozměrové údaje vhodné pro některé stávající pneumatiky. Pro nová schválení typu se užívají rozměry vypočtené podle bodů 6.1.1.1 a 6.1.2.1 přílohy II. (2) Dovolené odchylky viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II. |
Tabulka 5
Řada 60 - radiální pneumatiky (1)
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (2) (mm) |
Šířka průřezu (2) (mm) |
165/60 R 12 |
5 |
504 |
167 |
165/60 R 13 |
5 |
530 |
167 |
175/60 R 13 |
5,5 |
536 |
178 |
185/60 R 13 |
5,5 |
548 |
188 |
195/60 R 13 |
6 |
566 |
198 |
205/60 R 13 |
6 |
578 |
208 |
215/60 R 13 |
6 |
594 |
218 |
225/60 R 13 |
6,5 |
602 |
230 |
235/60 R 13 |
6,5 |
614 |
235 |
165/60 R 14 |
5 |
554 |
167 |
175/60 R 14 |
5,5 |
562 |
178 |
185/60 R 14 |
5,5 |
574 |
188 |
195/60 R 14 |
6 |
590 |
198 |
205/60 R 14 |
6 |
604 |
208 |
215/60 R 14 |
6 |
610 |
215 |
225/60 R 14 |
6 |
620 |
220 |
235/60 R 14 |
6,5 |
630 |
231 |
245/60 R 14 |
6,5 |
642 |
237 |
265/60 R 14 |
7 |
670 |
260 |
185/60 R 15 |
5,5 |
600 |
188 |
195/60 R 15 |
6 |
616 |
198 |
205/60 R 15 |
6 |
630 |
208 |
215/60 R 15 |
6 |
638 |
216 |
225/60 R 15 |
6,5 |
652 |
230 |
235/60 R 15 |
6,5 |
664 |
236 |
255/60 R 15 |
7 |
688 |
255 |
205/60 R 16 |
6 |
654 |
208 |
215/60 R 16 |
6 |
662 |
215 |
225/60 R 16 |
6 |
672 |
226 |
235/60 R 16 |
6,5 |
684 |
232 |
(1) Rozměrové údaje vhodné pro některé stávající pneumatiky. Pro nová schválení typu se užívají rozměry vypočtené podle bodů 6.1.1.1 a 6.1.2.1 přílohy II. (2) Dovolené odchylky viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II. |
Tabulka 6
Zvlášť hladké radiální pneumatiky
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (1) (mm) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
27× 8.50 R 14 |
7 |
674 |
218 |
30 × 9.50 R 15 |
7,5 |
750 |
240 |
31 × 10.50 R 15 |
8,5 |
775 |
268 |
31 × 11.50 R 15 |
9 |
775 |
290 |
32 × 11.50 R 15 |
9 |
801 |
290 |
33 × 12.50 R 15 |
10 |
826 |
318 |
(1) Dovolené odchylky viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II. |
ČÁST B: PNEUMATIKY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA
Tabulka 1
Pneumatiky pro užitková vozidla
RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
S NORMÁLNÍMI ROZMĚRY PRŮŘEZU MONTOVANÉ NA RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5o NEBO NA PLOCHÉ RÁFKY
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
6.50 R 20 |
5,00 |
860 |
181 |
7.00 R 16 |
5,50 |
784 |
198 |
7.00 R 18 |
5,50 |
842 |
198 |
7.00 R 20 |
5,50 |
892 |
198 |
7.50 R 16 anebo A 16 nebo 1-16 |
6,00 |
802 |
210 |
7.50 R 17 anebo A 17 nebo 1-17 |
6,00 |
852 |
210 |
7.50 R 20 anebo A 20 nebo 1-20 |
6,00 |
928 |
210 |
8.25 R 16 anebo B 16 nebo 2-16 |
6,50 |
860 |
230 |
8.25 R 17 anebo B 17 nebo 2/17 |
6,50 |
886 |
230 |
8.25 R 20 anebo B 20 nebo 2-20 |
6,50 |
962 |
230 |
9.00 R 16 anebo C 16 nebo 3-16 |
6,50 |
912 |
246 |
9.00 R 20 anebo C 20 nebo 3/20 |
7,00 |
1 018 |
258 |
10.00 R 20 anebo D 20 nebo 4-20 |
7,50 |
1 052 |
275 |
10.00 R 22 anebo D 22 nebo 4-22 |
7,50 |
1 102 |
275 |
11.00 R 16 |
6,50 |
980 |
279 |
11.00 R 20 anebo E 20 nebo 5-20 |
8,00 |
1 082 |
286 |
11.00 R 22 anebo E 22 nebo 5-22 |
8,00 |
1 132 |
286 |
11.00 R 24 anebo E 24 nebo 5-24 |
8,00 |
1 182 |
286 |
12.00 R 20 anebo F 20 nebo 6-20 |
8,50 |
1 122 |
313 |
12.00 R 22 |
8,50 |
1 174 |
313 |
12.00 R 24 anebo F 24 nebo 6-24 |
8,50 |
1 226 |
313 |
13.00 R 20 |
9,00 |
1 176 |
336 |
14.00 R 20 anebo G 20 nebo 7-20 |
10,00 |
1 238 |
370 |
14.00 R 22 |
10,00 |
1 290 |
370 |
14.00 R 24 |
10,00 |
1 340 |
370 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
Tabulka 2
Pneumatiky pro užitková vozidla
DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY
S NORMÁLNÍMI ROZMĚRY PRŮŘEZU MONTOVANÉ NA RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5o NEBO NA PLOCHÉ RÁFKY
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
7.00-16 |
5,50 |
774 |
198 |
7.00-20 |
5,50 |
898 |
198 |
7.50-16 anebo A 16 nebo 1-16 |
6,00 |
806 |
210 |
7.50-17 anebo A 17 nebo 1-17 |
6,00 |
852 |
210 |
7.50-20 anebo A 20 nebo 1-20 |
6,00 |
928 |
213 |
8.25-16 anebo B 16 nebo 2-16 |
6,50 |
860 |
234 |
8.25-17 anebo B 17 nebo 2-17 |
6,50 |
895 |
234 |
8.25-20 anebo B 20 nebo 2-20 |
6,50 |
970 |
234 |
9.00-16 |
6,50 |
900 |
252 |
9.00-20 anebo C 20 nebo 3-20 |
7,00 |
1 012 |
256 |
9.00-24 anebo C 24 nebo 3-24 |
7,00 |
1 114 |
256 |
10.00-20 anebo D 20 nebo 4-20 |
7,50 |
1 050 |
275 |
10.00-22 anebo D 22 nebo 4-22 |
7,50 |
1 102 |
275 |
11.00-20 anebo E 20 nebo 5-20 |
8,00 |
1 080 |
291 |
11.00-22 anebo E 22 nebo 5-22 |
8,00 |
1 130 |
291 |
11.00-24 anebo E 24 nebo 5-24 |
8,00 |
1 180 |
291 |
12.00-18 |
8,50 |
1 070 |
312 |
12.00-20 anebo F 20 nebo 6-20 |
8,50 |
1 120 |
312 |
12.00-22 anebo F 22 nebo 6-22 |
8,50 |
1 172 |
312 |
12.00-24 anebo F 24 nebo 6-24 |
8,50 |
1 220 |
312 |
13.00-20 |
9,00 |
1 170 |
342 |
14.00-20 anebo G 20 nebo 7-20 |
10,00 |
1 238 |
375 |
14.00-22 anebo G 22 nebo 7-22 |
10,00 |
1 290 |
375 |
14.00-24 anebo G 24 nebo 7-24 |
10,00 |
1 340 |
375 |
15.00-20 |
11,25 |
1 295 |
412 |
16.00-20 |
13,00 |
1 370 |
446 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
Tabulka 3
Pneumatiky pro užitková vozidla
RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
S NORMÁLNÍMI ROZMĚRY PRŮŘEZU MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
8 R 17.5 |
6.00 |
784 |
208 |
8.5 R 17.5 |
6.00 |
802 |
215 |
9 R 17.5 |
6.75 |
820 |
230 |
9.5 R 17.5 |
6.75 |
842 |
240 |
10 R 17.5 |
7.50 |
858 |
254 |
11 R 17.5 |
8.25 |
900 |
279 |
7 R 19.5 |
5.25 |
800 |
185 |
8 R 19.5 |
6.00 |
856 |
208 |
8 R 22.5 |
6.00 |
936 |
208 |
9 R 19.5 |
6.75 |
894 |
230 |
9 R 22.5 |
6.75 |
970 |
230 |
9.5 R 19.5 |
6.75 |
916 |
240 |
10 R 19.5 |
7.50 |
936 |
254 |
10 R 22.5 |
7.50 |
1 020 |
254 |
11 R 19.5 |
8.25 |
970 |
279 |
11 R 22.5 |
8.25 |
1 050 |
279 |
11 R 24.5 |
8.25 |
1 100 |
279 |
12 R 19.5 |
9.00 |
1 008 |
300 |
12 R 22.5 |
9.00 |
1 084 |
300 |
13 R 22.5 |
9.75 |
1 124 |
320 |
Tabulka 4
DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY
S NORMÁLNÍMI ROZMĚRY PRŮŘEZU MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
8-19.5 |
6,0 |
856 |
208 |
9-19.5 |
6,75 |
894 |
230 |
9-22.5 |
6,75 |
970 |
230 |
10-22.5 |
7,50 |
1 020 |
254 |
11-22.5 |
8,25 |
1 054 |
279 |
11-24.5 |
8,25 |
1 100 |
279 |
12-22.5 |
9,00 |
1 084 |
300 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
TABULKA 5
Pneumatiky pro užitková vozidla
RADIÁLNÍ ŠIROKOPROFILOVÉ PNEUMATIKY
MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
14 R 19.5 |
10,50 |
962 |
349 |
15 R 19.5 |
11,75 |
998 |
387 |
15 R 22.5 |
11,75 |
1 074 |
387 |
16.5 R 19.5 |
13,00 |
1 046 |
425 |
16.5 R 22.5 |
13,00 |
1 122 |
425 |
18 R 19.5 |
14,00 |
1 082 |
457 |
18 R 22.5 |
14,00 |
1 158 |
457 |
19.5 R 19.5 |
15,00 |
1 134 |
495 |
21 R 22.5 |
16,50 |
1 246 |
540 |
TABULKA 6
DIAGONÁLNÍ ŠIROKOPROFILOVÉ PNEUMATIKY
MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
15 -19.5 |
11,75 |
1 004 |
387 |
15 -22.5 |
11,75 |
1 080 |
387 |
16.5-19.5 |
13,00 |
1 052 |
425 |
16.5-22.5 |
13,00 |
1 128 |
425 |
18 -19.5 |
14,00 |
1 080 |
457 |
18 -22.5 |
14,00 |
1 156 |
457 |
19.5-19.5 |
15,00 |
1 138 |
495 |
21 –22.5 |
16,50 |
1 246 |
540 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
TABULKA 7
Pneumatiky pro užitková vozidla
RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
ŘADY 80 MONTOVANÉ NA RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5° NEBO NA PLOCHÉ RÁFKY
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
12/80 R 20 |
8,50 |
1 008 |
305 |
13/80 R 20 |
9,00 |
1 048 |
326 |
14/80 R 20 |
10,00 |
1 090 |
350 |
14/80 R 24 |
10,00 |
1 192 |
350 |
14.75/80 R 20 |
10,00 |
1 124 |
370 |
15.5/80 R 20 |
10,00 |
1 158 |
384 |
TABULKA 8
RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
ŘADY 70 MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15°
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
9/70 R 22.5 |
6,75 |
892 |
229 |
10/70 R 22.5 |
7,50 |
928 |
254 |
11/70 R 22.5 |
8,25 |
962 |
279 |
12/70 R 22.5 |
9,00 |
999 |
305 |
13/70 R 22.50 |
9,75 |
1 083 |
305 |
TABULKA 9
RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
ŘADY 80 MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15°
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
12/80 R 22.50 |
9,00 |
1 046 |
305 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
TABULKA 10
Pneumatiky pro užitková vozidla
RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA RÁFKY O PRŮMĚRU 16 in A VĚTŠÍM
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
6.00 R 16 C |
4,50 |
728 |
170 |
6.00 R 18 C |
4,00 |
782 |
165 |
6.50 R 16 C |
4,50 |
742 |
176 |
6.50 R 17 C |
4,50 |
772 |
176 |
6.50 R 17 LC |
4,50 |
726 |
166 |
6.50 R 20 C |
5,00 |
860 |
181 |
7.00 R 16 C |
5,50 |
778 |
198 |
7.50 R 16 C |
6,00 |
802 |
210 |
7.50 R 17 C |
6,00 |
852 |
210 |
TABULKA 11
DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY
PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA RÁFKY O PRŮMĚRU 16 in A VĚTŠÍM
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
6.00-16 C |
4,50 |
730 |
170 |
6.00-18 C |
4,00 |
786 |
165 |
6.00-20 C |
5,00 |
842 |
172 |
6.50-20 C |
4,50 |
748 |
176 |
6.50-17 LC |
4,50 |
726 |
166 |
6.50-20 C |
5,00 |
870 |
181 |
7.00-16 C |
5,50 |
778 |
198 |
7.00-18 C |
5,50 |
848 |
198 |
7.00-20 C |
5,50 |
898 |
198 |
7.50-16 C |
6,00 |
806 |
210 |
7.50-17 C |
6,00 |
852 |
210 |
8.25-16 C |
6,50 |
860 |
234 |
8.90-16 C |
6,50 |
885 |
250 |
9.00-16 C |
6,50 |
900 |
252 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
TABULKA 12
Pneumatiky pro užitková vozidla
RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ
RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5o
Průměry ráfku 12 in až 15 in
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
Řada superbalonových pneumatik |
|||
5.60 R 12 C |
4,00 |
570 |
150 |
6.40 R 13 C |
5,00 |
648 |
172 |
6.70 R 13 C |
5,00 |
660 |
180 |
6.70 R 14 C |
5,00 |
688 |
180 |
6.70 R 15 C |
5,00 |
712 |
180 |
7.00 R 15 C |
5,50 |
744 |
195 |
Řada nízkoprofilových pneumatik |
|||
6.50 R 14 C |
5,00 |
640 |
170 |
7.00 R 14 C |
5,00 |
650 |
180 |
7.50 R 14 C |
5,50 |
686 |
195 |
PNEUMATIKY PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15°
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
7 R 17.5 C |
5,25 |
752 |
185 |
8 R 17.5 C |
6,00 |
784 |
208 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
TABULKA 13
Pneumatiky pro užitková vozidla
DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY
PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5°
Průměry ráfku 12 in až 15 in
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
Řada superbalonových pneumatik |
|||
5.20-12 C |
3,50 |
560 |
136 |
5.60-12 C |
4,00 |
572 |
148 |
5.60-13 C |
4,00 |
598 |
148 |
5.90-13 C |
4,50 |
616 |
158 |
5.90-14 C |
4,50 |
642 |
158 |
5.90-15 C |
4,50 |
668 |
158 |
6.40-13 C |
5,00 |
640 |
172 |
6.40-14 C |
5,00 |
666 |
172 |
6.40-15 C |
5,00 |
692 |
172 |
6.40-16 C |
4,50 |
748 |
172 |
6.70-13 C |
5,00 |
662 |
180 |
6.70-14 C |
5,00 |
688 |
180 |
6.70-15 C |
5,00 |
714 |
180 |
Řada pneumatik s nízkým profilem |
|||
5.50-12 C |
4,00 |
552 |
142 |
6.00-12 C |
4,50 |
574 |
158 |
6.00-14 C |
4,50 |
626 |
158 |
6.50-14 C |
5,00 |
650 |
172 |
6.50-15 C |
5,00 |
676 |
172 |
7.00-14 C |
5,00 |
668 |
182 |
7.50-14 C |
5,50 |
692 |
192 |
Řada balonových pneumatik |
|||
7.00-15 C |
5,50 |
752 |
198 |
7.50-15 C |
6,0 |
780 |
210 |
Milimetrová řada |
|||
125-12 C |
3,50 |
514 |
127 |
165-15 C |
4,50 |
652 |
167 |
185-14 C |
5,50 |
654 |
188 |
195-14 C |
5,50 |
670 |
198 |
245-16 C |
7,00 |
798 |
248 |
17-15 C nebo |
5,00 |
678 |
178 |
17-380 C |
5,00 |
678 |
178 |
17-400 C |
19 × 400 mm |
702 |
186 |
19-400 C |
19 × 400 mm |
736 |
200 |
21-400 C |
19 × 400 mm |
772 |
216 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
TABULKA 14
Pneumatiky pro užitková vozidla
RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
PRO LEHKÁ UŽITKOVÁ VOZIDLA MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5°
Milimetrová řada
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
125 R 12 C |
3,50 |
510 |
127 |
125 R 13 C |
3,50 |
536 |
127 |
125 R 14 C |
3,00 |
562 |
127 |
125 R 15 C |
3,50 |
588 |
127 |
135 R 12 C |
4,00 |
522 |
137 |
135 R 13 C |
4,00 |
548 |
137 |
135 R 14 C |
4,00 |
574 |
137 |
135 R 15 C |
4,00 |
600 |
137 |
145 R 10 C |
4,00 |
492 |
147 |
145 R 12 C |
4,00 |
542 |
147 |
145 R 13 C |
4,00 |
566 |
147 |
145 R 14 C |
4,00 |
590 |
147 |
145 R 15 C |
4,00 |
616 |
147 |
155 R 12 C |
4,50 |
550 |
157 |
155 R 13 C |
4,50 |
578 |
157 |
155 R 14 C |
4,50 |
604 |
157 |
155 R 15 C |
4,50 |
630 |
157 |
155 R 16 C |
4,50 |
656 |
157 |
165 R 13 C |
4,50 |
596 |
167 |
165 R 14 C |
4,50 |
622 |
167 |
165 R 15 C |
4,50 |
646 |
167 |
165 R 16 C |
4,50 |
672 |
167 |
175 R 13 C |
5,00 |
608 |
178 |
175 R 14 C |
5,00 |
634 |
178 |
175 R 15 C |
5,00 |
660 |
178 |
175 R 16 C |
5,00 |
684 |
178 |
185 R 13 C |
5,50 |
624 |
188 |
185 R 14 C |
5,50 |
650 |
188 |
185 R 15 C |
5,50 |
674 |
188 |
185 R 16 C |
5,50 |
700 |
188 |
195 R 14 C |
5,50 |
666 |
198 |
195 R 15 C |
5,50 |
690 |
198 |
195 R 16 C |
5,50 |
716 |
198 |
205 R 14 C |
6,00 |
686 |
208 |
205 R 15 C |
6,00 |
710 |
208 |
205 R 16 C |
6,00 |
736 |
208 |
215 R 14 C |
6,00 |
700 |
218 |
215 R 15 C |
6,00 |
724 |
218 |
215 R 16 C |
6,00 |
750 |
218 |
225 R 14 C |
6,50 |
714 |
228 |
225 R 15 C |
6,50 |
738 |
228 |
225 R 16 C |
6,50 |
764 |
228 |
235 R 14 C |
6,50 |
728 |
238 |
235 R 15 C |
6,50 |
752 |
238 |
235 R 16 C |
6,50 |
778 |
238 |
17 R 15 C nebo |
5,00 |
678 |
178 |
17 R 380 C |
5,00 |
678 |
178 |
17 R 400 C |
19 × 400 mm |
698 |
186 |
19 R 400 C |
19 × 400 mm |
728 |
200 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
TABULKA 15
Pneumatiky pro užitková vozidla
DIAGONÁLNÍ ŠIROKOPROFILOVÉ PNEUMATIKY
PRO SILNIČNÍ A TERÉNNÍ VÍCEÚČELOVÉ AUTOMOBILY A PRO ZEMĚDĚLSKÉ STROJE
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
10.5-18 MPT |
9 |
905 |
270 |
10.5-20 MPT |
9 |
955 |
270 |
12.5-18 MPT |
11 |
990 |
325 |
12.5-20 MPT |
11 |
1 040 |
325 |
14.5-20 MPT |
11 |
1 095 |
355 |
14.5-24 MPT |
11 |
1 195 |
355 |
7.50-18 MPT |
5,50 |
885 |
208 |
TABULKA 16
RADIÁLNÍ ŠIROKOPROFILOVÉ PNEUMATIKY
PRO SILNIČNÍ A TERÉNNÍ VÍCEÚČELOVÉ AUTOMOBILY A PRO ZEMĚDĚLSKÉ STROJE
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
10.5 R 20 MPT |
9 |
955 |
276 |
12.5 R 20 MPT |
11 |
1 040 |
330 |
14.5 R 20 MPT |
11 |
1 095 |
362 |
14.5 R 24 MPT |
11 |
1 195 |
362 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
TABULKA 17
Pneumatiky pro užitková vozidla
RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
PRO NÍZKOLOŽNÉ SILNIČNÍ PŘÍVĚSY
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
5.00 R 8 |
3,00 |
467 |
132 |
6.00 R 9 |
4,00 |
540 |
160 |
7.00 R 12 |
5,00 |
672 |
192 |
7.50 R 15 |
6,00 |
772 |
212 |
8.25 R 15 |
6,50 |
836 |
234 |
10.00 R 15 |
7,50 |
918 |
275 |
TABULKA 18
DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY
PRO NÍZKOLOŽNÉ SILNIČNÍ PŘÍVĚSY
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
6.00- 9 |
4,00 |
540 |
160 |
7.00-12 |
5,00 |
672 |
192 |
7.00-15 |
5,00 |
746 |
192 |
7.50-15 |
6,00 |
772 |
212 |
8.25-15 |
6,50 |
836 |
234 |
10.00-15 |
7,50 |
918 |
275 |
200 –15 |
6,50 |
730 |
205 |
TABULKA 19
DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY
ŘADY 75 MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
7.25/75-16.5 nebo 7.25-16.5 |
5,25 |
695 |
182 |
8.00/75-16.5 nebo 8.00-16.5 |
6,00 |
724 |
203 |
8.75/75-16.5 nebo 8.75-16.5 |
6,75 |
752 |
224 |
9.50/75-16.5 nebo 9.50-16.5 |
7,50 |
781 |
245 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
TABULKA 20
Pneumatiky pro užitková vozidla
DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
MONTOVANÉ NA PLOCHÉ NEBO DĚLENÉ RÁFKY DIAGONÁLNÍ
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
3,00 -4 |
2,10 |
255 |
81 |
4,00 -4 |
2,50 |
312 |
107 |
4,00 -8 |
2,50 |
414 |
107 |
5,00 -8 |
3,00 |
467 |
132 |
6,50 –10 |
5,00 |
588 |
177 |
7,00 -9 |
5,00 |
562 |
174 |
7,50 -10 |
5,50 |
645 |
207 |
8,25 -10 |
6,50 |
698 |
240 |
10,50 -13 |
6,00 |
889 |
275 |
10,50 -16 |
6,00 |
965 |
275 |
11,00 -16 |
6,00 |
952 |
272 |
14,00 -16 |
10,00 |
1 139 |
375 |
15 x 4,5 -2 |
3,25 |
385 |
122 |
16 x 6-8 |
4,33 |
425 |
152 |
18 × 7-8 (1) |
4,33 |
462 |
173 |
21 x 4 |
2,32 |
565 |
113 |
21 x 8-9 |
6,00 |
535 |
200 |
23 x 9-10 |
6,50 |
595 |
225 |
22 x 4,5 |
3,11 |
595 |
132 |
23 x 5 |
3,75 |
635 |
155 |
25 x 6 |
3,75 |
680 |
170 |
27 x 6 |
4,33 |
758 |
188 |
27 x 10-12 |
8,00 |
690 |
255 |
28 x 6 |
3,75 |
760 |
170 |
28 x 9-15 |
7,00 |
707 |
216 |
(8,15 -15) |
7,00 |
707 |
216 |
29 x 7 |
5,00 |
809 |
211 |
29 x 8 |
6,00 |
809 |
243 |
9,00 -15 |
6,00 |
840 |
249 |
2,50 -15 |
7,50 |
735 |
250 |
3,00 -15 |
8,00 |
840 |
300 |
(1) též označované 18 × 7. |
RADIÁLNÍ
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Vnější průměr (mm) |
Šířka průřezu (mm) |
6.50 R 10 |
5.00 |
588 |
177 |
7.00 R 15 |
5.50 |
746 |
197 |
7.50 R 10 |
5.50 |
645 |
207 |
15 x 4.5 R 8 |
3.25 |
385 |
122 |
16 x 6 R 8 |
4.33 |
435 |
152 |
18 x 7 R 8 |
4.33 |
462 |
173 |
560 x 165 R 11 |
5.00 |
560 |
175 |
680 x 180 R 15 |
5.00 |
680 |
189 |
Dovolené odchylky: viz body 6.1.4 a 6.1.5 přílohy II.
TABULKA 21
Pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy, přívěsy a víceúčelové osobní automobily užívané na silnici
DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ NEBO POLOPROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5°
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
Vnější průměr (mm) |
||
Diagonální |
Radiální |
Silniční běhoun (2) |
Běhoun M + S (2) |
||
6,00 -16 LT |
6,00 R 16 LT |
4,50 |
173 |
732 |
743 |
6,50 -16 LT |
6,50 R 16 LT |
4,50 |
182 |
755 |
767 |
6,70 -15 LT |
6,70 R 15 LT |
5,00 |
191 |
722 |
733 |
7,00 -13 LT |
7,00 R 13 LT |
5,00 |
187 |
647 |
658 |
7,00 -14 LT |
7,00 R 14 LT |
5,00 |
187 |
670 |
681 |
7,00 -15 LT |
7,00 R 15 LT |
5,50 |
202 |
752 |
763 |
7,00 -16 LT |
7,00 R 16 LT |
5,50 |
202 |
778 |
788 |
7,10 -15 LT |
7,10 R 15 LT |
5,00 |
199 |
738 |
749 |
7,50 -15 LT |
7,50 R 15 LT |
6,00 |
220 |
782 |
794 |
7,50 -16 LT |
7,50 R 16 LT |
6,00 |
220 |
808 |
819 |
8,25 -16 LT |
8,25 R 16 LT |
6,50 |
241 |
859 |
869 |
9,00 -16 LT |
9,00 R 16 LT |
6,50 |
257 |
890 |
903 |
D 78-14 LT |
DR 78-14 LT |
5,00 |
192 |
661 |
672 |
E 78-14 LT |
ER 78-14 LT |
5,50 |
199 |
667 |
678 |
C 78-15 LT |
CR 78-15 LT |
5,00 |
187 |
672 |
683 |
G 78-15 LT |
GR 78-15 LT |
6,00 |
212 |
711 |
722 |
H 78-15 LT |
HR 78-15 LT |
6,00 |
222 |
727 |
739 |
L 78-15 LT |
LR 78-15 LT |
6,50 |
236 |
749 |
760 |
F 78-16 LT |
FR 78-16 LT |
5,50 |
202 |
721 |
732 |
H 78-16 LT |
HR 78-16 LT |
6,00 |
222 |
753 |
764 |
L 78-16 LT |
LR 78-16 LT |
6,50 |
236 |
775 |
786 |
(1) Celkové šířky pneumatik mohou být až o 8 % větší než uvedené šířky průřezu. (2) Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 8 %. |
TABULKA 22
Pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy, přívěsy a víceúčelové osobní automobily užívané na silnici
DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 15o
TABULKA 22.1
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicíhoráfku (in) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
Vnější průměr (mm) |
||
Diagonální |
Radiální |
Silniční běhoun (1) |
Běhoun M + S (1) |
||
7-14.5 LT |
— |
6.00 |
185 |
677 |
— |
8-14.5 LT |
— |
6.00 |
203 |
707 |
— |
9-14.5 LT |
— |
7.00 |
241 |
711 |
— |
7-17.5 LT |
7 R 17.5 LT |
5.25 |
189 |
758 |
769 |
8-17.5 LT |
8 R 17.5 LT |
5.25 |
199 |
788 |
799 |
(1) Celkové šířky pneumatik mohou být až o 8 % větší než výše uvedené šířky průřezu. (2) Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 8 %. |
TABULKA 22.2
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího Fráfku (in) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
Vnější průměr (mm) |
||
Diagonální |
Radiální |
Silniční běhoun (1) |
Běhoun M + S (1) |
||
8,00 -16,5 LT |
8,00 R 16,5 LT |
6,00 |
203 |
720 |
730 |
8,75 -16,5 LT |
8,75 R 16,5 LT |
6,75 |
222 |
748 |
759 |
9,50 -16,5 LT |
9,50 R 16,5 LT |
6,75 |
241 |
776 |
787 |
10-16,5 LT |
10 R 16,5 LT |
8,25 |
264 |
762 |
773 |
10-17,5 LT |
10 R 17,5 LT |
8,25 |
264 |
787 |
798 |
12-16,5 LT |
12 R 16,5 LT |
9,75 |
307 |
818 |
831 |
30 x 9,50 -16,5 LT |
30 x 9,50 R 16,5 LT |
7,50 |
240 |
750 |
761 |
31 x 10,50 -16,5 LT |
31 x 10,50 R 16,5 LT |
8,25 |
266 |
775 |
787 |
33 x 10,50 -16,5 LT |
33 x 12,50 R 16,5 LT |
9,75 |
315 |
826 |
838 |
37 x 10,50 -16,5 LT |
37 x 14,50 R 16,5 LT |
11,25 |
365 |
928 |
939 |
(1) Celkové šířky pneumatik mohou být až o 7 % větší než výše uvedené šířky průřezu. (2) Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 8 %. |
TABULKA 23
Pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy a přívěsy užívané na silnici
DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY 15o
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
Vnější průměr (mm) |
|||
Diagonální |
Radiální |
Silniční běhoun (2) |
Terénní běhoun (2) |
Běhoun M + S (2) |
||
Pneumatiky normálního průřezu |
||||||
7-22,5 |
7 R 22,5 |
5,25 |
178 |
878 |
— |
894 |
8-19,5 |
8 R 19,5 |
6,00 |
203 |
859 |
— |
876 |
8-22,5 |
8 R 22,5 |
6,00 |
203 |
935 |
— |
952 |
9-22,5 |
9 R 22,5 |
6,75 |
229 |
974 |
982 |
992 |
10-22,5 |
10 R 22,5 |
7,50 |
254 |
1 019 |
1 031 |
1 038 |
11-22,5 |
11 R 22,5 |
8,25 |
279 |
1 054 |
1 067 |
1 037 |
11-24,5 |
11 R 24,5 |
8,25 |
279 |
1 104 |
1 118 |
1 123 |
12-22,5 |
12 R 22,5 |
9,00 |
300 |
1 085 |
1 099 |
1 104 |
12-24,5 |
12 R 24,5 |
9,00 |
300 |
1 135 |
1 150 |
1 155 |
12,5 -22,5 |
12,5 R 22,5 |
9,00 |
302 |
1 085 |
1 099 |
1 104 |
12,5 -22,5 |
12,5 R 24,5 |
9,00 |
302 |
1 135 |
1 150 |
1 155 |
Širokoprofilové pneumatiky |
||||||
14-17,5 |
14 R 17,5 |
10,50 |
349 |
907 |
— |
921 |
15-19,5 |
15 R 19,5 |
11,75 |
389 |
1 005 |
— |
1 019 |
15-22,5 |
15 R 22,5 |
11,75 |
389 |
1 082 |
— |
1 095 |
16,5 -19,5 |
16,5 R 19,5 |
13,00 |
425 |
1 052 |
— |
1 068 |
16,5 -22,5 |
16,5 R 22,5 |
13,00 |
425 |
1 128 |
— |
1 144 |
18-19,5 |
18 R 19,5 |
14,00 |
457 |
1 080 |
— |
1 096 |
18-22,5 |
18 R 22,5 |
14,00 |
457 |
1 158 |
— |
1 172 |
19,5 -19,5 |
19,5 R 19,5 |
15,00 |
495 |
1 138 |
— |
1 156 |
(1) Celkové šířky pneumatik mohou být až o 6 % větší než uvedené šířky průřezu. (2) Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 5 %. |
TABULKA 24
Pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy a přívěsy užívané na silnici
DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
MONTOVANÉ NA PROHLOUBENÉ RÁFKY S ÚKOSEM DOSEDACÍ PLOCHY 5o
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
Vnější průměr (mm) |
|||
Diagonální |
Radiální |
Silniční běhoun (2) |
Terénní běhoun (2) |
Běhoun M + S (2) |
||
— |
8R14LT |
7,00 |
216 |
667 |
— |
— |
9-15LT |
— |
8,00 |
254 |
744 |
755 |
— |
10-15LT |
10R15LT |
8,00 |
264 |
773 |
783 |
— |
10-16LT |
— |
8,00 |
264 |
798 |
809 |
— |
11-14LT |
— |
8,00 |
279 |
752 |
763 |
— |
11-15LT |
11R15LT |
8,00 |
279 |
777 |
788 |
— |
11-16LT |
— |
8,00 |
279 |
803 |
813 |
— |
12-15LT |
— |
10,00 |
318 |
823 |
834 |
— |
— |
9R15LT |
8,00 |
254 |
744 |
755 |
752 |
24 x 7,50 -13LT |
24 x 7,50R13LT |
6,00 |
191 |
597 |
609 |
604 |
27 x 8,50 -14LT |
27 x 8,50 -14LT |
7,00 |
218 |
674 |
685 |
680 |
28 x 8,50 -15LT |
28 x 8,50 -15LT |
7,00 |
218 |
699 |
711 |
705 |
29 x 9,50 -15LT |
29 x 9,50 -15LT |
7,50 |
240 |
724 |
736 |
731 |
30 x 9,50 -15LT |
30 x 9,50 -15LT |
7,50 |
240 |
750 |
761 |
756 |
31 x 10,50 -15LT |
31 x 10,50 -15LT |
8,50 |
268 |
775 |
787 |
781 |
31 x 11,50 -15LT |
31 x 11,50 -15LT |
9,00 |
290 |
775 |
787 |
781 |
32 x 11,50 -15LT |
32 x 11,50 -15LT |
9,00 |
290 |
801 |
812 |
807 |
33 x 12,50 -15LT |
33 x 12,50 -15LT |
10,00 |
318 |
826 |
838 |
832 |
35 x 12,50 -15LT |
35 x 12,50 -15LT |
10,00 |
318 |
877 |
888 |
883 |
37 x 12,50 -15LT |
37 x 12,50 -15LT |
10,00 |
318 |
928 |
939 |
934 |
31 x 13,50 -15LT |
31 x 13,50 -15LT |
11,00 |
345 |
775 |
787 |
781 |
37 x 14,50 -15LT |
37 x 14,50 -15LT |
12,00 |
372 |
928 |
939 |
934 |
31 x 15,50 -15LT |
31 x 15,50 -15LT |
12,00 |
390 |
775 |
787 |
781 |
(1) Celkové šířky pneumatik mohou být až o 6 % větší než výše uvedené šířky průřezu. (2) Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 6 %. |
TABULKA 25
Pneumatiky pro nákladní automobily, autobusy a přívěsy užívané na silnici
DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
MONTOVANÉ NA VÍCEDÍLNÉ RÁFKY
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
Vnější průměr (mm) |
|||
Diagonální |
Radiální |
Silniční běhoun (2) |
Terénní běhoun (2) |
Běhoun M + S (2) |
||
6,50 -20 |
6,50R20 |
5,00 |
184 |
878 |
— |
1 049 |
7,00 -15TR |
7,00R15TR |
5,50 |
199 |
777 |
— |
962 |
7,00 -17 |
7,00R17 |
5,50 |
199 |
828 |
— |
843 |
7,00 -18 |
7,00R18 |
5,50 |
199 |
853 |
— |
868 |
7,00 -20 |
7,00R20 |
5,50 |
199 |
904 |
— |
919 |
7,50 -15TR |
7,50R15TR |
6,00 |
215 |
808 |
— |
825 |
7,50 -17 |
7,50R17 |
6,00 |
215 |
859 |
— |
876 |
7,50 -18 |
7,50R18 |
6,00 |
215 |
884 |
— |
981 |
7,50 -20 |
7,50R20 |
6,00 |
215 |
935 |
— |
952 |
8,25 -15TR |
8,25R15TR |
6,50 |
236 |
847 |
855 |
865 |
8,25 -17 |
8,25R17 |
6,50 |
236 |
898 |
906 |
915 |
8,25 -20 |
8,25R20 |
6,50 |
236 |
974 |
982 |
992 |
9,00 -15TR |
9,00R15TR |
7,00 |
259 |
891 |
904 |
911 |
9,00 -20 |
9,00R20 |
7,00 |
259 |
1 019 |
1 031 |
1 038 |
10,00 -15TR |
10,00R15TR |
7,50 |
278 |
927 |
940 |
946 |
10,00 -20 |
10,00R20 |
7,50 |
278 |
1 054 |
1 067 |
1 073 |
10,00 -22 |
10,50R22 |
7,50 |
278 |
1 104 |
1 118 |
1 123 |
11,00 -15TR |
11,00R15TR |
8,00 |
293 |
958 |
972 |
977 |
11,00 -20 |
11,00R20 |
8,00 |
293 |
1 085 |
1 099 |
1 104 |
11,00 -22 |
11,00R22 |
8,00 |
293 |
1 135 |
1 150 |
1 155 |
11,00 -24 |
11,00R24 |
8,00 |
293 |
1 186 |
1 201 |
1 206 |
11,50 -20 |
11,50R20 |
8,00 |
296 |
1 085 |
1 099 |
1 104 |
11,50 -22 |
11,50R22 |
8,00 |
296 |
1 135 |
1 150 |
1 155 |
12,50 -20 |
12,00R20 |
8,50 |
315 |
1 125 |
— |
1 146 |
12,50 -24 |
12,00R24 |
8,50 |
315 |
1 226 |
— |
1 247 |
(1) Celkové šířky pneumatik mohou být až o 6 % větší než výše uvedené šířky průřezu. (2) Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 6 %. |
TABULKA 26
Pneumatiky pro nákladní automobily a přívěsy užívané na silnici při omezených rychlostech
DIAGONÁLNÍ A RADIÁLNÍ PNEUMATIKY
MONTOVANÉ NA VÍCEDÍLNÉ RÁFKY
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
Vnější průměr (mm) |
||
Diagonální |
Radiální |
Silniční běhoun (2) |
Běhoun M + S (2) |
||
13.00-20 |
13 00R20 |
9,00 |
340 |
1 177 |
1 200 |
14.00-20 |
14 00R20 |
10,00 |
375 |
1 241 |
1 266 |
14.00-24 |
14 00R24 |
10,00 |
375 |
1 343 |
1 368 |
(1) Celkové šířky pneumatik mohou být až o 6 % větší než výše uvedené šířky průřezu. (2) Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 6 %. |
TABULKA 27
Pneumatiky pro obytná vozidla užívaná na silnici
DIAGONÁLNÍ
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
Vnější průměr (2) (mm) |
Pneumatiky montované na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 15o |
|||
7-14.5 MH |
6,00 |
185 |
677 |
8-14.5 MH |
6,00 |
203 |
707 |
9-14.5 MH |
7,00 |
241 |
711 |
Pneumatiky montované na prohloubené nebo poloprohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 5o |
|||
7.00-15 MH |
5,50 |
202 |
752 |
(1) Celkové šířky pneumatik mohou být až o 8 % větší než výše uvedené šířky průřezu. (2) Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 8 %. |
TABULKA 28
Pneumatiky pro těžební důlní vozidla a lesní vozidla používaná občas na silnici
DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY
Označení rozměru pneumatiky |
Šířka měřicího ráfku (in) |
Šířka průřezu (1) (mm) |
Vnější průměr |
|
Běhoun pro hnací kola (2) (mm) |
Zvláštní běhoun (2) (mm) |
|||
Pneumatiky montované na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 15o |
||||
7,00 -20 ML |
5,50 |
199 |
919 |
— |
7,50 -20 ML |
6,00 |
215 |
952 |
— |
8,25 -20 ML |
6,50 |
236 |
992 |
— |
9,00 -20 ML |
7,00 |
259 |
1 038 |
1 063 |
10,00 -20 ML |
7,50 |
278 |
1 073 |
1 099 |
10,00 -22 ML |
7,50 |
278 |
1 123 |
1 150 |
10,00 -20 ML |
7,50 |
278 |
1 174 |
1 200 |
11,00 -20 ML |
8,00 |
293 |
1 104 |
1 131 |
11,00 -22 ML |
8,00 |
293 |
1 155 |
1 182 |
11,00 -24 ML |
8,00 |
293 |
1 206 |
1 233 |
12,00 -20 ML |
8,50 |
315 |
1 146 |
1 173 |
12,00 -24 ML |
8,50 |
315 |
1 247 |
1 275 |
13,00 -20 ML |
9,00 |
340 |
1 200 |
— |
13,00 -24 ML |
9,00 |
340 |
1 302 |
— |
14,00 -20 ML |
10,00 |
375 |
1 266 |
— |
14,00 -24 ML |
10,00 |
375 |
1 368 |
— |
Pneumatiky montované na ráfky se zkosenou patkou |
||||
11.00-25 ML |
8.50 |
298 |
1 206 |
1 233 |
12.00-21 ML |
8.50 |
315 |
1 146 |
1 175 |
12.00-25 ML |
8.50 |
315 |
1 247 |
1 275 |
13.00-25 ML |
10.00 |
351 |
1 302 |
— |
14.00-21 ML |
10.00 |
375 |
1 266 |
— |
14.00-25 ML |
10.00 |
375 |
1 368 |
— |
Pneumatiky montované na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 15o |
||||
9-22.5 ML |
6.75 |
229 |
992 |
— |
10-22.5 ML |
7.50 |
254 |
1 038 |
— |
11-22.5 ML |
8.25 |
279 |
1 073 |
— |
11-24.5 ML |
8.25 |
279 |
1 123 |
— |
12-22.5 ML |
9.00 |
300 |
1 104 |
— |
Pneumatiky montované na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 15o |
||||
14-17.5 ML |
10.50 |
349 |
921 |
— |
15-19.5 ML |
11.75 |
389 |
1 019 |
— |
15-22.5 ML |
11.75 |
389 |
1 095 |
— |
16.5-19.5 ML |
13.00 |
425 |
1 068 |
— |
16.5-22.5 ML |
13.00 |
425 |
1 144 |
— |
18-19.5 ML |
14.00 |
457 |
1 096 |
— |
18-22.5 ML |
14.00 |
457 |
1 172 |
— |
19.5-19.5 ML |
15.00 |
495 |
1 156 |
— |
23-23.5 ML |
17,00 |
584 |
1 320 |
— |
(1) Celkové šířky pneumatik mohou být až o 8 % větší než výše uvedené šířky průřezu. (2) Dovolená odchylka rozdílu mezi výše uvedenými hodnotami vnějšího průměru a jmenovitého průměru ráfku je + 6 %. |
Dodatek 6
METODA MĚŘENÍ ROZMĚRŮ PNEUMATIK
(viz příloha II bod 6.1.3)
ČÁST A: PNEUMATIKY PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY
1.1 |
Pneumatika se namontuje na měřicí ráfek stanovený výrobcem podle bodu 6.11 dodatku 1 k příloze I. |
1.2 |
Tlak v pneumatice se pak nastaví na tyto hodnoty:
|
2. |
Pneumatika namontovaná na ráfku se stabilizuje na teplotu laboratoře nejméně po dobu 24 hodin, pokud není stanoveno jinak v bodu 6.2.3 přílohy II. |
3. |
Tlak se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodu 1.2. |
4. |
Kalibrem se na šesti rovnoměrně rozložených místech změří celková šířka, přičemž se přihlíží k tloušťce ochranných žeber nebo pásů. Jako celková šířka se zaznamená největší z takto naměřených hodnot. |
5. |
Vnější průměr se stanoví změřením největšího obvodu a dělením takto získané hodnoty číslem π (3,1416). |
ČÁST B: PNEUMATIKY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA
1. |
Pneumatika se namontuje na měřicí ráfek stanovený výrobcem podle bodu 6.11 dodatku 1 k příloze I a je nahuštěna na tlak stanovený výrobcem podle bodu 6.12 dodatku 1 k příloze I. |
2. |
Pneumatika namontovaná na ráfku se stabilizuje na teplotu laboratoře nejméně po dobu 24 hodin. |
3. |
Tlak se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodu 1. |
4. |
Kalibrem se na šesti rovnoměrně rozložených místech změří celková šířka, přičemž se přihlíží k tloušťce ochranných žeber nebo pásů. Jako celková šířka se zaznamená největší z takto naměřených hodnot. |
5. |
Vnější průměr se stanoví změřením největšího obvodu a dělením takto získané hodnoty číslem π (3,1416). |
Dodatek 7
POSTUP PROVÁDĚNÍ VÝKONOVÝCH ZKOUŠEK ZATÍŽENÍM A RYCHLOSTÍ ( 14 )
(viz příloha I bod 6.2)
ČÁST A: PNEUMATIKY PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY
1. Příprava pneumatiky
1.1 |
Nová pneumatika se namontuje na zkušební ráfek stanovený výrobcem podle bodu 6.11 dodatku 1 k příloze I. |
1.2 |
Pneumatika se nahustí na odpovídající tlak podle níže uvedené tabulky:
Tlak v pneumatice při zkoušce (hodnoty vyjádřeny v bar)
|
1.3 |
Výrobce může s udáním důvodů požádat, aby se užilo jiného tlaku v pneumatice, než jsou tlaky uvedené v bodu 1.2. V takovémto případě se musí pneumatika nahustit na požadovaný tlak (viz bod 6.14 dodatku 1 k příloze I). |
1.4 |
Celek kola s pneumatikou se stabilizuje na teplotu zkušební místnosti nejméně po dobu tří hodin. |
1.5 |
Tlak v pneumatice se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodu 1.2 nebo 1.3. |
2. Postup zkoušky
2.1 |
Celek kola s pneumatikou se namontuje na zkušební hřídel a přitlačí na vnější povrch zkušebního kola s hladkým čelem o průměru 1,70 m ± 1 % nebo 2 m ± 1 %. |
2.2 |
Zkušební hřídel se zatíží zatížením, které činí 80 % následujících hodnot:
|
2.3 |
Po dobu zkoušky se tlak v pneumatice nesmí upravovat a zkušební zatížení se musí udržovat konstantní. |
2.4 |
Při zkoušce se musí teplota zkušební místnosti udržovat v rozsahu od 20 oC do 30 oC nebo na vyšší teplotě, pokud s tím výrobce souhlasí. |
2.5 |
Zkouška musí proběhnout bez přerušení takto:
|
3. Rovnocenné postupy zkoušky
Užije-li se jiného postupu, než je uvedeno v bodu 2, musí se prokázat jeho rovnocennost.
ČÁST B: PNEUMATIKY UŽITKOVÝCH VOZIDEL ( 15 )
1. Příprava pneumatiky
1.1 |
Nová pneumatika se namontuje na zkušební ráfek stanovený výrobcem podle bodu 6.11 dodatku 1 k příloze I. |
1.2 |
Při zkoušení pneumatik s duší se užije nová duše nebo souprava nové duše, ventilu a ochranné vložky (je-li třeba). |
1.3 |
Pneumatika se nahustí na tlak odpovídající indexu tlaku stanovenému výrobcem podle bodu 6.14 dodatku k příloze I. |
1.4 |
Celek kola s pneumatikou se stabilizuje na teplotu zkušební místnosti nejméně po dobu tří hodin. |
1.5. |
Tlak v pneumatice se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodu 1.3. |
2. Postup zkoušky
2.1 |
Celek kola s pneumatikou se namontuje na zkušební hřídel a přitlačí k vnější ploše motorem poháněného hladkého zkušebního bubnu o průměru 1,70 m ± 1 %, jehož povrch je nejméně tak široký jako běhoun pneumatiky. |
2.2 |
Zkušební hřídel se zatíží sérií zkušebních zatížení vyjádřených v procentech zatížení uvedeného v dodatku 2 proti indexu únosnosti vyznačenému na bočnici pláště podle postupu zkoušek zatížení a rychlosti uvedeného v tabulce níže. Má-li pneumatika indexy únosnosti jak pro jednoduchou, tak pro dvojitou montáž, užije se jako základ pro zkušební zatížení referenční zatížení pro jednoduchou montáž. |
2.3 |
Po dobu trvání zkoušky se tlak v pneumatice nesmí upravovat a zkušební zatížení se musí v každém ze tří zkušebních stupňů udržovat na konstantní hodnotě. |
2.4 |
Při zkoušce se musí teplota zkušební místnosti udržovat v rozmezí 20 oC až 30 oC nebo na vyšší teplotě, pokud s tím výrobce souhlasí. |
2.5 |
Program zkoušky zatížením a rychlostí se musí uskutečnit bez přerušování. |
3. Rovnocenné postupy zkoušky
Užije-li se jiného postupu, než je uvedeno v bodu 2, musí být prokázána jeho rovnocennost.
PROGRAM ZKOUŠKY ZATÍŽENÍM A RYCHLOSTÍ
Index únosnosti |
Kategorie rychlosti |
Otáčky zkušebního bubnu (1) (min-1) |
Zatížení, jímž se působí na kolo, v % zatížení odpovídajícího indexu únosnosti |
|||
Radiální pneumatika |
Diagonální pneumatika |
7 h |
16 h |
24 h |
||
122 nebo více |
F |
100 |
100 |
66 % |
84 % |
101 % |
G |
125 |
100 |
||||
J |
150 |
125 |
||||
K |
175 |
150 |
||||
L |
200 |
— |
||||
M |
225 |
— |
||||
121 nebo méně |
F |
100 |
100 |
|||
G |
125 |
125 |
||||
J |
150 |
150 |
||||
K |
175 |
175 |
||||
L |
200 |
175 |
70 % |
88 % |
106 % |
|
|
|
|
4 h. |
6 h. |
|
|
M |
250 |
200 |
75 % |
97 % |
114 % |
|
N |
275 |
— |
75 % |
97 % |
114 % |
|
P |
300 |
— |
75 % |
97 % |
114 % |
|
(1) Pneumatiky pro speciální užití (viz bod 2.1.3 přílohy II) je třeba zkoušet při rychlosti rovnající se 85 % rychlosti předepsané pro odpovídající pneumatiky normálního typu. |
Dodatek 8
ZMĚNY ÚNOSNOSTI V ZÁVISLOSTI NA RYCHLOSTI
Pneumatiky užitkových vozidel
RADIÁLNÍ A DIAGONÁLNÍ PNEUMATIKY
(viz příloha II body 2.30, 2.31 a 6.2.4)
Rychlost km/h |
Změna únosnosti (%) |
|||||||||
Všechny indexy únosnosti |
Indexy únosnosti (1) ≥ 122 |
Indexy únosnosti (1) ≤121 |
||||||||
Kategorie rychlosti |
Kategorie rychlosti |
Kategorie rychlosti |
||||||||
F |
G |
J |
K |
L |
M |
L |
M |
A |
P (2) |
|
0 |
+150 |
+150 |
+150 |
+150 |
+150 |
+150 |
+110 |
+110 |
+110 |
+110 |
5 |
+110 |
+110 |
+110 |
+110 |
+110 |
+110 |
+ 90 |
+ 90 |
+ 90 |
+ 90 |
10 |
+ 80 |
+ 80 |
+ 80 |
+ 80 |
+ 80 |
+ 80 |
+ 75 |
+ 75 |
+ 75 |
+ 75 |
15 |
+ 65 |
+ 65 |
+ 65 |
+ 65 |
+ 65 |
+ 65 |
+ 60 |
+ 60 |
+ 60 |
+ 60 |
20 |
+ 50 |
+ 50 |
+ 50 |
+ 50 |
+ 50 |
+ 50 |
+ 50 |
+ 50 |
+ 50 |
+ 50 |
25 |
+ 35 |
+ 35 |
+ 35 |
+ 35 |
+ 35 |
+ 35 |
+ 42 |
+ 42 |
+ 42 |
+ 42 |
30 |
+ 25 |
+ 25 |
+ 25 |
+ 25 |
+ 25 |
+ 25 |
+ 35 |
+ 35 |
+ 35 |
+ 35 |
35 |
+ 19 |
+ 19 |
+ 19 |
+ 19 |
+ 19 |
+ 19 |
+ 29 |
+ 29 |
+ 29 |
+ 29 |
40 |
+ 15 |
+ 15 |
+ 15 |
+ 15 |
+ 15 |
+ 15 |
+ 25 |
+ 25 |
+ 25 |
+ 25 |
45 |
+ 13 |
+ 13 |
+ 13 |
+ 13 |
+ 13 |
+ 13 |
+ 22 |
+ 22 |
+ 22 |
+ 22 |
50 |
+ 12 |
+ 12 |
+ 12 |
+ 12 |
+ 12 |
+ 12 |
+ 20 |
+ 20 |
+ 20 |
+ 20 |
55 |
+ 11 |
+ 11 |
+ 11 |
+ 11 |
+ 11 |
+ 11 |
+17,5 |
+17,5 |
+17,5 |
+17,5 |
60 |
+ 10 |
+ 10 |
+ 10 |
+ 10 |
+ 10 |
+ 10 |
+15,0 |
+15,0 |
+15,0 |
+15,0 |
65 |
+7,5 |
+8,5 |
+8,5 |
+8,5 |
+8,5 |
+8,5 |
+13,5 |
+13,5 |
+13,5 |
+13,5 |
70 |
+5,0 |
+7,0 |
+7,0 |
+7,0 |
+7,0 |
+7,0 |
+12,5 |
+12,5 |
+12,5 |
+12,5 |
75 |
+2,5 |
+5,5 |
+5,5 |
+5,5 |
+5,5 |
+5,5 |
+11,0 |
+11,0 |
+11,0 |
+11,0 |
80 |
0 |
+4,0 |
+4,0 |
+4,0 |
+4,0 |
+4,0 |
+10,0 |
+10,0 |
+10,0 |
+10,0 |
85 |
- 3 |
+2,0 |
+3,0 |
+3,0 |
+3,0 |
+3,0 |
+8,5 |
+8,5 |
+8,5 |
+8,5 |
90 |
- 6 |
0 |
+2,0 |
+2,0 |
+2,0 |
+2,0 |
+7,5 |
+7,5 |
+7,5 |
+7,5 |
95 |
-10 |
-2,5 |
+1,0 |
+1,0 |
+1,0 |
+1,0 |
+6,5 |
+6,5 |
+6,5 |
+6,5 |
100 |
-15 |
- 5 |
0 |
0 |
0 |
0 |
+5,0 |
+5,0 |
+5,0 |
+5,0 |
105 |
|
- 8 |
- 2 |
0 |
0 |
0 |
+3,75 |
+3,75 |
+3,75 |
+3,75 |
110 |
|
-13 |
- 4 |
0 |
0 |
0 |
+2,5 |
+2,5 |
+2,5 |
+2,5 |
115 |
|
|
- 7 |
- 3 |
0 |
0 |
+1,25 |
+1,25 |
+1,25 |
+1,25 |
120 |
|
|
-12 |
- 7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
125 |
|
|
|
|
|
0 |
-2,5 |
0 |
0 |
0 |
130 |
|
|
|
|
|
0 |
- 5 |
0 |
0 |
0 |
135 |
|
|
|
|
|
|
-7,5 |
-2,5 |
0 |
0 |
140 |
|
|
|
|
|
|
-10 |
- 5 |
0 |
0 |
145 |
|
|
|
|
|
|
|
-7,5 |
-2,5 |
0 |
150 |
|
|
|
|
|
|
|
-10 |
- 5 |
0 |
155 |
|
|
|
|
|
|
|
|
-7,5 |
-2,5 |
160 |
|
|
|
|
|
|
|
|
-10 |
- 5 |
(1) Indexy únosnosti vztahující se k jednoduché montáži (viz bod.28.2 přílohy II). (2) Změny zatížení nejsou přípustné pro rychlosti nad 160 km/h. Pro značku kategorie rychlosti Q a nižší odpovídá kategorie rychlosti značce kategorie rychlosti (viz bod 2.29.3 přílohy II) určené maximální přípustnou rychlostí pro pneumatiku. |
PŘÍLOHA III
SPRÁVNÍ USTANOVENÍ PRO SCHVALOVÁNÍ TYPU VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE PNEUMATIK
1. ŽÁDOST O ►M1 ES SCHVÁLENÍ TYPU ◄ VOZIDLA
1.1 |
Žádost o ►M1 ES schválení typu ◄ vozidla z hlediska montáže pneumatik podává výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce. |
1.2 |
K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží popis typu vozidla a jeho pneumatik (s údaji o označení rozměrů pneumatik, o kategorii rychlosti a o indexu únosnosti, včetně náhradních celků pro dočasné užití), kterými musí být vozidlo vybaveno podle popisu v informačním dokumentu v dodatku I. |
1.3 |
Technické zkušebně musí být předloženo vozidlo, které představuje typ vozidla určený k schválení. |
1.4 |
Výrobce vozidla nebo jeho zástupce mohou požádat o rozšíření ►M1 ES schválení typu ◄ vozidla zahrnující i pneumatiky s dalšími označeními rozměrů, pro jiné kategorie rychlosti nebo indexy únosnosti nebo pro další celky pro dočasné užití. |
2. ►M1 ES SCHVÁLENÍ TYPU ◄ VOZIDLA
2.1 |
Pro typ vozidla předložený v souladu s bodem 1 a splňující požadavky této směrnice se udělí ►M1 ES schválení typu ◄ a přidělí se číslo ►M1 ES schválení typu ◄ . |
2.2 |
Rozhodnutí o udělení, rozšíření nebo odmítnutí schválení typu vozidla podle této směrnice se sdělí členským státům prostřednictvím formuláře podle vzoru v dodatku 2. |
2.3 |
Pro každý schválený typ vozidla se přidělí číslo schválení typu. Stejný členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla. |
3. ÚPRAVA TYPU VOZIDLA
3.1 |
Každá úprava typu vozidla musí být oznámena schvalovacímu orgánu, který schválení typu udělil. Tento orgán může pak buď:
|
3.2 |
Potvrzení nebo odmítnutí spolu s vlastnostmi úprav se sdělí ostatním členským státům postupem podle bodu 2.2. |
4. SHODNOST VÝROBY
4.1 |
Každé vyrobené vozidlo, na které se vztahuje tato směrnice, musí být vyrobeno tak, aby splňovalo odpovídající požadavky této směrnice. |
4.2 |
K ověření, že jsou plněny požadavky bodu 4.1, musí být provedena odpovídající kontrola. |
4.3 |
Držitel schválení typu musí zejména zajistit postupy pro účinnou kontrolu shody mezi vlastnostmi vozidla a vlastnostmi pneumatik tak, jak ji stanovuje tato směrnice. |
4.4 |
Schvalovací orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit postupy pro kontrolu shodnosti výroby, které jsou využívány v každém výrobním útvaru.
|
4.5 |
Obvyklá četnost kontrol schvalovacím orgánem je jednou za rok. V případě, že jsou v průběhu inspekce shledány nevyhovující výsledky, zajistí schvalovací orgán, aby byly co nejdříve přijata veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti výroby. |
5. UKONČENÍ VÝROBY
Pokud držitel schválení typu ukončí výrobu typu vozidla schváleného jako typ podle této směrnice, musí o tom uvědomit orgán, který schválení typu udělil. Po obdržení odpovídající zprávy o tom výše uvedený orgán uvědomí ostatní schvalovací orgány na kopii certifikátu schválení typu opatřené na konci podepsanou a datovanou poznámkou „VÝROBA UKONČENA“ provedenou velkými písmeny.
Dodatek 1
INFORMAČNÍ DOKUMENT č.…..
PODLE PŘÍLOHY I SMĚRNICE RADY 70/156/EHS TÝKAJÍCÍ SE ►M1 ES SCHVÁLENÍ TYPU ◄ VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE PNEUMATIK
(SMĚRNICE 92/23/EHS)
Dodatek 2
VZOR
[Maximální formát: A4 (210 × 297 mm)]
CERTIFIKÁT ►M1 ES SCHVÁLENÍ TYPU ◄
(vozidlo)
PŘÍLOHA IV
POŽADAVKY NA VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE PNEUMATIK
1. DEFINICE
2. Pro účely této směrnice platí následující definice:
2.1 |
„Schválením typu vozidla“ se rozumí schválení typu vozidla z hlediska jeho pneumatik, včetně náhradních pneumatik pro dočasné užití. |
2.2 |
„Typem vozidla“ se rozumí kategorie vozidla, která se z hlediska jeho variant významně neliší v zásadních hlediscích, která mohou ovlivnit označení rozměrů pneumatiky, označení kategorie rychlosti nebo indexu únosnosti. |
2.3 |
„Kolem“ se rozumí úplné kolo sestávající z ráfku a disku kola. |
2.4 |
„Náhradním kolem pro dočasné užití“ se rozumí kolo lišící se od běžných kol užitých na typu vozidla. |
2.5 |
„Celkem“ se rozumí celek kola s pneumatikou. |
2.6 |
„Normálním celkem“ se rozumí celek, který může být namontován na vozidle pro běžný provoz. |
2.7 |
„Náhradním celkem“ se rozumí celek, který je určen k výměně za normální celek v případě jeho závady. Náhradní celek může být buď:
|
2.8 |
„Maximální hmotností“ se rozumí maximální hodnota udaná výrobcem vozidla, která je pro vozidlo technicky přípustná. |
2.9 |
„Maximálním zatížením nápravy“ se rozumí maximální hodnota udaná výrobcem vozidla, která je technicky přípustná pro celkovou vertikální sílu mezi plochami dotyku pneumatik dané nápravy a zemí, a tato síla je výsledkem působení části hmotnosti vozidla nesené touto nápravou. Součet hmotností na nápravy může být větší než hodnota odpovídající maximální hmotnosti vozidla. |
2.10 |
„Funkčními rozměry“ se rozumí rozměry odvozené z označení rozměrů kol nebo pneumatik (např. průměr, šířka, profilové číslo) a z montáže celku na vozidle (např. přesazení stopy kola). |
2.11 |
„Maximální konstrukční rychlostí“ se rozumí maximální rychlost schválená pro typ vozidla se zahrnutím dovolených odchylek pro ověření shodnosti sériové výroby. |
3. POŽADAVKY NA VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE PNEUMATIK
3.1 Obecně
3.1.1 |
Každá pneumatika namontovaná na vozidlo, včetně libovolné náhradní pneumatiky, musí být podle bodu 3.7.4 opatřena značkou (značkami) ES schválení typu uvedenou v bodu 4 přílohy I nebo značkou schválení typu, která udává, že pneumatika vyhovuje předpisům EHK OSN č. 30 nebo 54. Značky schválení EHK OSN se považují za odpovídající značkám ES schválení typu uděleným podle přílohy II. |
3.2 Montáž pneumatik
3.2.1 |
Všechny pneumatiky namontované na vozidlo, s výjimkou náhradních pneumatik pro dočasné užití, musí mít stejnou konstrukci (viz příloha II bod 2.3). |
3.2.2 |
Všechny pneumatiky namontované na nápravu musí být stejného typu (viz příloha II bod 2.1). |
3.2.3 |
Prostor, ve kterém se kolo otáčí, musí být takový, aby umožňoval neomezený pohyb v případě užití maximálního přípustného rozměru pneumatiky v rámci omezení daných zavěšením a řízením stanovených výrobcem vozidla. |
3.3 Únosnost
3.3.1 |
Podle bodu 3.7 je hodnota maximálního zatížení (viz příloha II bod 2.31) všech pneumatik, včetně náhradních pneumatik (pokud jsou užity), kterými je vozidlo vybaveno:
|
3.4 Dosažitelná rychlost
3.4.1 |
Každá pneumatika, která je běžně na vozidle, musí mít značku kategorie rychlosti (viz příloha II bod 2.29) odpovídající maximální konstrukční rychlosti vozidla (podle prohlášení výrobce vozidla) nebo odpovídající kombinaci zatížení a rychlosti (viz přílohu II bod 2.30). |
3.4.2 |
Výše uvedené požadavky neplatí:
|
3.5 Náhradní pneumatika
3.5.1 |
V případě, že vozidlo je vybaveno náhradním kolem, musí jeho pneumatika být:
|
3.5.2 |
Každé vozidlo vybavené dočasným náhradním celkem musí být vybaveno doplňkovou informací jasně a trvale umístěnou na dočasném náhradním celku nebo na vozidle v blízkosti náhradního celku nebo v příručce pro řidiče. Udány musí být alespoň následující informace:
|
3.6 Hustící zařízení pro dočasné náhradní celky
3.6.1 |
Pokud je vozidlo vybaveno dočasnými náhradními celky kategorie 3 nebo 4, musí být vybaveno zařízením, které umožní, aby pneumatiky byly nahuštěny na tlak určený pro dočasné užití v čase maximálně do 5 minut. |
3.7 Zvláštní případy
3.7.1 |
V případě přívěsů kategorií O1 a O2 s omezením provozní rychlosti do 100 km/h vybavených pneumatikami pro osobní automobily v jednoduché montáži musí být maximální jmenovitá hodnota zatížení každé pneumatiky alespoň 0,45násobkem maximálního zatížení stanoveného výrobcem pro nejvíce zatíženou nápravu. Pro pneumatiky v dvojité montáži kde o 0,24násobek. |
3.7.2 |
V případě některých speciálních vozidel vybavených pneumatikami pro užitkové automobily nemůže být užívána tabulka „Změny únosnosti při změnách rychlosti“ (viz bod 2.30 a dodatek 8 přílohy II). V těchto případech hodnoty maximálního jmenovitého zatížení pneumatiky, které se porovnávají s maximálním zatížením nápravy (viz body 3.3.1.2 a 3.3.1.4 této přílohy), jsou stanoveny násobením zatížení odpovídajícího indexu únosnosti vhodným koeficientem, který se vztahuje k typu vozidla a jeho užití místo k maximální konstrukční rychlosti vozidla. V takových případech se bod 3.4.1 této přílohy nepoužije. Vhodné koeficienty jsou tyto:
|
3.7.3 |
Pokud motorové vozidlo kategorie M1 táhne přívěs, může být přídavné zatížení v místě spojovacího zařízení přívěsu příčinou překročení hodnoty maximálního jmenovitého zatížení pneumatiky nejvýše o 15 % za předpokladu, že provozní rychlost je omezena na 100 km/h nebo méně a tlak v pneumatice je zvýšen alespoň o 0,2 bar. |
3.7.4 |
Na vozidlo, které je vybaveno pneumatikami, které nejsou vzhledem ke speciálním podmínkám užití (např. pneumatiky pro zemědělská vozidla, pneumatiky průmyslových tahačů, motocyklové pneumatiky) ani pneumatikami pro osobní automobil, ani pneumatikami pro užitkový automobil, se nevztahují požadavky přílohy II za předpokladu, že schvalovací orgán je spokojen s tím, že užité pneumatiky jsou vhodné pro provozní podmínky vozidla. |
3.8 Požadavky na dočasné náhradní celky
3.8.1 |
Všechny náhradní pneumatiky pro dočasné užití musí mít kategorii rychlosti alespoň rovnou 120 km/h (značka L kategorie rychlosti). |
3.8.2 |
Pokud je celek namontován pro dočasné užití na vozidlo, vnější povrch kola musí mít jinou barvu nebo barevný vzorek, který je zřetelně odlišný od barev normálních celků. Pokud je možné k dočasnému náhradnímu celku připevnit kryt kola, nesmí být odlišná barva nebo barevný vzorek tímto krytem kola překryty. |
3.8.3 |
Značka s maximální přípustnou rychlostí musí být trvale viditelná na vnějším povrchu kola ve výrazné poloze podle níže uvedeného obrázku.
|
PŘÍLOHA V
EMISE HLUKU ZE STYKU PNEUMATIKA/VOZOVKA
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
Tato příloha se vztahuje na ES schválení typu pneumatik jako konstrukčních celků z hlediska emisí hluku ze styku pneumatika/vozovka.
2. DEFINICE
Pro účely této přílohy platí definice přílohy II s výjimkou bodu 2.1, který se mění tímto způsobem:
2.1 |
„Typem pneumatiky“ se ve vztahu ke schvalování typu podle této přílohy (emise hluku ze styku pneumatika/vozovka) rozumí rozsah pneumatik, který je tvořen seznamem označení rozměrů pneumatik (viz bod 2.17 v příloze II), výrobních značek, obchodních značek a obchodních názvů, které se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou: — název výrobce, — klasifikace pneumatiky (viz bod 2.4 této přílohy), — konstrukce pneumatiky (viz bod 2.1.4 přílohy II), — kategorie použití (viz bod 2.1.4 přílohy II), — u třídy pneumatik C1: „reinforced“ nebo „extra load“, — vzorek běhounu (viz bod 2.3 Informačního dokumentu, v dodatku 3 přílohy I). Poznámka: Vliv změn drobnějších detailů běhounu pneumatiky a její konstrukce na emise hluku ze styku pneumatika/vozovka se bude stanovovat v průběhu kontrol shodnosti výroby. |
Dále platí také následující definice:
2.2 |
„Obchodní značkou nebo obchodním názvem“ se rozumí identifikace pneumatiky tak, jak ji uvádí její výrobce. Obchodní značka může být totožná s obchodní firmou výrobce, obchodní název se může shodovat s výrobní značkou. |
2.3 |
„Emisí hluku ze styku pneumatika/vozovka“ se rozumí hluk, který vzniká ze styku pneumatiky za jízdy po povrchu vozovky. |
2.4 |
Pro účely této přílohy platí následující klasifikace:
|
3. POŽADAVKY NA OZNAČENÍ
3.1 |
Kromě ostatních požadavků, které uvádí bod 4 přílohy I a bod 3 přílohy II, musí být pneumatika opatřena následujícím označením: 3.1.1 obchodní firma výrobce nebo výrobní značka; obchodní značka, obchodní název nebo výrobní značka. |
4. POŽADAVKY NA EMISE HLUKU ZE STYKU PNEUMATIKA/VOZOVKA
4.1 Obecné požadavky
Pro zkoušky hladiny emise hluku ze styku pneumatika/vozovka, které se být provádějí podle dodatku 1, musí být dodána sada čtyř pneumatik stejného označení rozměru pneumatiky a stejného vzorku běhounu a tato sada musí být reprezentativní pro daný rozsah pneumatik.
4.2 |
Hladiny akustického tlaku stanovené podle bodu 4.5 přílohy I nesmějí překročit následující mezní hodnoty: 4.2.1 Pneumatiky třídy C1 pro jmenovitou šířku průřezu (viz přílohu II, bod 2.17.1.1) zkoušené pneumatiky:
4.2.1.1 pro zesílené pneumatiky (nebo pro pneumatiky pro vysoké zatížení) (viz příloha II bod 3.1.8) se mezní hodnoty v bodu 4.2.1 zvyšují o 1 dB(A); 4.2.1.2 pro pneumatiky klasifikované jako pro speciální použití (viz příloha II bod 2.1.3) se mezní hodnoty v bodu 4.2.1 zvyšují o 2 dB(A). 4.2.2 Pneumatiky třídy C2 pro kategorii použití (viz příloha II bod 2.1.3) rozsahu pneumatik:
4.2.3 Pneumatiky třídy C 3 pro kategorii použití (viz příloha II bod 2.1.3) rozsahu pneumatik:
|
Dodatek 1
METODA ZKOUŠENÍ HLADIN AKUSTICKÉHO TLAKU HLUKU ZE STYKU PNEUMATIKA/VOZOVKA, METODA VOLNÉHO PŘEJEZDU
0. Úvod
Tato metoda zahrnuje ustanovení pro měřicí přístroje, podmínky měření a metodu měření, které umožní zjistit hladinu akustického tlaku hluku soupravy pneumatik namontovaných na zkušebním vozidle pojíždějícím vysokou rychlostí na stanoveném povrchu vozovky. Zaznamenává se maximální hladina akustického tlaku hluku snímaná mikrofony ve vzdáleném poli při volném přejezdu vozidla; konečná výsledná hodnota referenční rychlosti se získá lineární regresní analýzou. Výsledky této zkoušky nelze vztahovat na hluk pneumatik měřený při zatížení za akcelerace nebo při deceleraci za brzdění.
1. Měřicí přístroje
1.1 Akustická měření
Zvukoměr nebo odpovídající systém měřicích zařízení včetně krytu proti větru podle doporučení výrobce musí odpovídat alespoň požadavkům na přístroj typu 1 podle IEC 60651, druhé vydání.
Měří se při použití kmitočtové váhové křivky A a časové konstanty F.
Pokud se použije systém, který zahrnuje periodické vzorkování hladiny akustického tlaku A hluku, je třeba, aby údaje byly zjišťovány v časových intervalech kratších než 30 ms.
1.1.1 Kalibrace
Na počátku a na konci každé série měření se celý měřicí systém kalibruje zvukovým kalibrátorem, který plní požadavky na zvukové kalibrátory o třídě přesnosti alespoň C1 podle IEC 942:1988. Bez dalšího seřizování zvukoměru nesmí být rozdíl mezi jeho dvěma po sobě následujícími kalibracemi větší než stanovují požadavky IEC 942:1988. Bez dalšího seřizování nesmí být rozdíl mezi dvěma po sobě následujícími kalibracemi 0,5 dB nebo větší. Pokud je tato hodnota překročena, neberou se v úvahu výsledky měření zjištěné po předchozí uspokojivé kalibraci.
1.1.2 Splnění požadavků
Jednou ročně se musí ověřit, zda zvukový kalibrátor splňuje požadavky IEC 60942:1988 a nejméně každé dva roky se musí ověřit, zda přístrojový systém splňuje požadavky IEC 60652:1979/A1:1993, druhé vydání; tyto skutečnosti musí ověřovat laboratoř, která je akreditována ke kalibraci podle odpovídajících norem.
1.1.3 Umístění mikrofonu
Mikrofon (nebo mikrofony) se umístí ve vzdálenosti 7,5 m ± 0, 05 m od referenční přímky CC' (obrázek 1) a 1,2 m ± 0, 02 m nad povrchem vozovky. Jeho osa maximální citlivosti musí být směrována vodorovně a musí být kolmá na dráhu vozidla (přímka CC').
1.2 Měření rychlosti
Rychlost vozidla se měří přístroji s přesností ± 1 km/h nebo vyšší, a to v okamžiku, kdy předek vozidla dosáhl přímku PP' (obrázek 1).
1.3 Měření teploty
Měření teploty vzduchu i povrchu zkušebního úseku je povinné. Zařízení pro měření teploty musí mít přesnost v rozsahu ± 1 oC.
1.3.1 Teplota vzduchu
Snímač teploty se umístí v místě prostém překážek blízko mikrofonu tak, aby byl vystaven pohybu vzduchu a chráněn před přímým slunečním svitem. Ochrana před slunečním svitem může být zajištěna jakýmkoliv stínítkem nebo podobným zařízením. Snímač musí být umístěn ve výšce 1,2 m ± 0, 1 m nad úrovní povrchu zkušebního úseku, aby se tak minimalizoval vliv tepelného vyzařování povrchu zkušebního úseku při nízkém pohybu vzduchu.
1.3.2 Teplota povrchu zkušebního úseku
Snímač teploty se umístí v místě, kde je měřená teplota reprezentativní pro teplotu dráhy kol, aniž by tím bylo rušeno měření zvuku.
Pokud se použije přístroj s kontaktním snímačem teploty, musí se mezi povrch a snímač nanést tepelně vodivá pasta, aby se tak zajistil odpovídající tepelný kontakt.
Pokud se použije radiační teploměr (pyrometr), je třeba volit takovou výšku měření, aby bylo zajištěno měření na ploše s průměrem ≥ 0,1 m.
1.4 Měření větru
Zařízení musí být schopné měření rychlosti větru s dovolenou odchylkou ± 1 m/s. Vítr se měří ve výšce mikrofonu. Zaznamená se směr větru vůči směru jízdy.
2. Podmínky měření
2.1 Zkušební lokalita
Zkušební lokalitu tvoří středový úsek, obklopený v podstatě plochým zkušebním prostranstvím. Měřicí úsek musí být rovinný; povrch zkušebního úseku musí být při všech měřeních suchý a čistý. Povrch zkušebního úseku nesmí být při měření nebo před měřením uměle chlazen.
Zkušební dráha musí být taková, aby byly v rozsahu do 1 dB dodrženy podmínky volného zvukového pole mezi zdrojem zvuku a mikrofonem. Tyto podmínky se považují za splněné, pokud se od středu akceleračního úseku nenalézají do vzdálenosti 50 m žádné velké objekty odrážející zvuk, jako jsou ohrady, skály, mosty nebo budovy. Povrch místa pro zkoušky musí vyhovovat dodatku 2 této přílohy.
Střední část o poloměru nejméně 10 m musí být prosta prachového sněhu, vysoké trávy, volné zeminy, škváry apod. Žádná překážka nesmí ovlivňovat zvukové pole v blízkosti mikrofonu a mezi mikrofonem a zvukovým zdrojem nesmí stát žádná osoba. Osoba, která měří, a jacíkoli pozorovatelé, kteří se měření zúčastňují, se musí postavit tak, aby nebyly neovlivňovány údaje měřicích přístrojů.
2.2 Meteorologické podmínky
Nesmí se měřit za špatných meteorologických podmínek. Musí se zajistit, aby výsledky nebyly ovlivněny poryvy větru. Zkoušet se nesmí, pokud rychlost větru ve výšce mikrofonu překračuje 5 m/s.
Nesmí se měřit, pokud je teplota vzduchu nižší než 5 oC nebo vyšší než 40 oC nebo pokud je teplota povrchu zkušebního úseku nižší než 5 oC nebo vyšší než 50 oC.
2.3 Hluk pozadí
Hladina akustického tlaku hluku pozadí (včetně hluku větru) musí být nejméně o 10 dB(A) nižší, než je měřená hladina emise hluku ze styku pneumatika/vozovka. Na mikrofonu může být užit vhodný kryt proti větru za předpokladu, že se vezme v úvahu jeho vliv na citlivost a směrovou charakteristiku mikrofonu.
Jakékoliv měření ovlivněné zvukovou špičkou, která se jeví jako nesouvisející s vlastnostmi obecné hladiny akustického tlaku hluku pneumatik, se nebere v úvahu.
2.4 Požadavky na zkoušené vozidlo
2.4.1 Obecně
Zkoušeným vozidlem musí být motorové vozidlo se čtyřmi pneumatikami namontovanými jen na dvou nápravách.
2.4.2 Naložení vozidla
Vozidlo musí být naloženo tak, aby byla splněna únosnost pneumatik podle bodu 2.5.2.
2.4.3 Rozvor náprav
Rozvor dvou náprav s namontovanými zkoušenými pneumatikami musí být pro pneumatiky třídy C1 menší než 3,5 m a pro pneumatiky třídy C2 a C3 menší než 5 m.
2.4.4 Opatření pro minimalizaci vlivu vozidla na měření akustického tlaku hluku
Aby se zajistilo, že hluk pneumatik není podstatně ovlivněn konstrukcí zkušebního vozidla, jsou stanoveny následující požadavky a doporučení.
Požadavky:
a) Nesmějí být namontovány kryty proti rozstřiku vody nebo jiná zařízení, která mají rozstřik vody omezit.
b) Doplňky nebo přídržná zařízení částí v bezprostřední blízkosti ráfků a pneumatik, které by mohly stínit zvuk, nejsou přípustné.
c) Seřízení kol (sbíhavost, odklon kola, záklon kola) musí plně odpovídat doporučením výrobce vozidla.
d) V podbězích kol nebo pod kapotou nesmějí být namontovány materiály pohlcující zvuk.
e) Zavěšení kol musí být v takovém stavu, aby při naložení vozidla podle zkušebních požadavků nezpůsobovalo mimořádné snížení světlosti vozidla. Pokud je k dispozici systém regulace výšky vozidla nad vozovkou, musí být tento systém nastaven tak, aby byla v průběhu zkoušky zajištěna taková výška nad vozovkou, která je obvyklá za nenaložených podmínek.
Doporučení pro zamezení parazitních zvuků:
a) Doporučuje se odstranění nebo změna těch částí vozidla, které jakkoli přispívají ke hluku pozadí vozidla. Jakákoli demontáž nebo změna musí být zaznamenána ve zkušebním protokolu.
b) Je třeba zajistit, aby při zkoušce nebyly brzdy nedostatečně uvolněny a nezpůsobovaly tak hluk brzdění.
c) Je třeba zajistit, aby nepracovaly elektrické chladicí ventilátory.
d) Při zkoušce musí být uzavřena okna a odklopná střecha.
2.5 Pneumatiky
2.5.1 Obecně
Na zkušebním vozidle musí být namontovány čtyři shodné pneumatiky stejného typu rozsahu použití. U pneumatik s indexem únosnosti překračujícím hodnotu 121 a bez označení pro dvojitou montáž musí být dvě takovéto pneumatiky stejného typu namontovány na zadní nápravě zkušebního vozidla; na přední nápravě se namontují pneumatiky vhodného rozměru pro hmotnost na nápravě, tyto pneumatiky musí být ohlazeny na minimální hloubku vzorku, aby se tak při zachování dostatečné bezpečnosti minimalizoval vliv hluku ze styku pneumatika/vozovka. Zimní pneumatiky, které mohou být v některých členských státech pro zvýšení tření vybaveny hroty, se musí zkoušet bez těchto hrotů. Pneumatiky se zvláštními požadavky na montáž se zkoušejí ve shodě s těmito požadavky (například požadavek na směr otáčení). Před záběhem musí mít pneumatiky plnou hloubku vzorku.
Pneumatiky se zkoušejí na ráfcích povolených výrobcem pneumatiky.
2.5.2 Zatížení pneumatik
Zkušební zatížení Q t každé pneumatiky na zkušebním vozidle musí být nastaveno v rozmezí 50 % až 90 % referenčního zatížení Q r tak, aby ale střední zatížení všech pneumatik bylo 75 % ± 5 % referenčního zatížení Q r.
Referenční zatížení Q r pro všechny pneumatiky odpovídá maximální hmotnosti vázané na index únosnosti pneumatiky. V případě, že je index únosnosti tvořen dvěma čísly oddělenými lomítkem (/), bere se v úvahu první z obou čísel.
2.5.3 Tlak v pneumatice
Každá z pneumatik namontovaných na zkušebním vozidle musí být nahuštěna na zkušební tlak P t, který není vyšší než je referenční tlak P r a který leží v intervalu:
kde P r je tlak odpovídající indexu tlaku vyznačenému na bočnici pneumatiky.
Pro třídu C1 je pro „standardní“ pneumatiky referenční tlak P r = 250 kPa a pro „zesílené“ pneumatiky je referenční tlak P r = 290 kPa, minimální zkušební tlak je P t = 150 kPa.
2.5.4 Přípravy před zkouškou
Před zkouškou se pneumatiky musí „zajet“, aby se odstranily výrony směsi nebo jiné části vzorku, které jsou zaviněny postupem tváření. Ekvivalentem je obvykle cca 100 km běžného použití na silnici.
Pneumatiky se na zkušebním vozidle musí otáčet ve stejném směru, jako se otáčely při záběhu.
Před zkouškou se musí pneumatiky ohřát jízdou za zkušebních podmínek.
3. Zkušební metoda
3.1 Obecné podmínky
Při všech měřeních musí být vozidlo přes měřicí úsek (AA' až BB') řízeno po přímce tak, aby jeho střední podélná rovina byla co nejblíže k rovině CC'.
Když předek zkušebního vozidla dosáhne přímku AA', musí mít řidič vozidla volič rychlostního stupně již přeřazený do neutrální polohy a motor musí být zastaven. Pokud je zkušebního vozidlo v průběhu měření neobvykle hlučné (například jeho ventilátor nebo samozážehy), musí se zkouška opakovat.
3.2 Podstata a počet měření
Maximální hladina akustického tlaku hluku vyjádřená v dB vážených váhovým filtrem A (dB(A)) se měří na jedno desetinné místo v době, kdy vozidlo projíždí mezi přímkami AA' a BB' (obrázek 1 – předek vozidla na přímce AA', záď vozidla na přímce BB'). Tato hodnota tvoří výsledek měření.
Na každé straně zkušebního vozidla se měří nejméně čtyřikrát při zkušebních rychlostech nižších, než je referenční rychlost podle bodu 4.1, a nejméně čtyřikrát při zkušebních rychlostech vyšších, než je referenční rychlost. Rychlosti by měly být rozloženy přibližně rovnoměrně v rozsahu rychlostí stanoveném v bodu 3.3.
3.3 Zkušební rychlosti
Rychlosti zkušebního vozidla:
i) pro pneumatiky třídy C1 a třídy C2 musí být v rozsahu od 70 km/h do 90 km/h;
ii) pro pneumatiky třídy C3 musí být v rozsahu od 60 km/h do 80 km/h.
4. Interpretace výsledků
Měření jsou neplatná, pokud se mezi maximální hodnotou a ostatními hodnotami zjistí neobvyklý nesoulad.
4.1 Stanovení výsledku zkoušky
Referenční rychlost V ref použitá pro stanovení konečného výsledku:
i) pro pneumatiky třídy C1 a třídy C2 musí být rovna 80 km/h;
ii) pro pneumatiky třídy C3 musí být rovna 70 km/h.
4.2 Regresní analýza měření hluku
Hladina akustického tlaku hluku ze styku pneumatika/vozovka L R (nekorigovaná na teplotu) vyjádřená v dB(A) se stanoví regresní analýzou z rovnice,
kde:
je střední hodnota hladin akustického tlaku L i hluku měřená v dB(A):
n je počet měření (n≥ 16),
vje střední hodnotou logaritmů rychlostí v i:
přičemž
a je směrnice regresní přímky v dB(A):
4.3 Korekce na teplotu
U pneumatik třídy C1 a třídy C2 se musí konečný výsledek normalizovat na referenční teplotu povrchu zkušebního úseku použitím korekce na teplotu podle následujícího vztahu:, kde θ je měřená teplota
kde θ je měřená teplota povrchu zkušebního úseku a
Pro pneumatiky třídy C1 je koeficient K = –0,03 dB(A)/oC pro θ > θref a K = –0,06 dB(A)/oC pro θ < θref.
Pro pneumatiky třídy C2 je koeficient K = –0,02 dB(A)/oC.
Pokud se v průběhu všech měření potřebných ke stanovení hladiny akustického tlaku hluku jedné sady pneumatik měřená teplota povrchu zkušebního úseku nemění o více než 5 oC, může se korekce na teplotu uplatnit pouze u výše uváděného konečného výsledku hladiny akustického tlaku hluku ze styku pneumatika/vozovka použitím střední hodnoty měřených teplot. Jinak se musí korigovat každá změřená hladina akustického tlaku L i hluku použitím teploty v době odečtu této hladiny.
U pneumatik třídy C3 se výsledky na teplotu nekorigují.
4.4 |
S ohledem na nepřesnosti jakéhokoli měřicího přístroje se výsledek každého měření podle bodu 4.3 sníží o hodnotu 1 dB(A). |
4.5 |
Konečný výsledek, kterým je hladina akustického tlaku hluku ze styku pneumatika/vozovka L R(θref) v dB(A) korigovaná na teplotu, se zaokrouhlí na nejbližší nižší celé číslo.
Obrázek 1:
|
Dodatek 2
ZKUŠEBNÍ PROTOKOL
Zkušební protokol musí obsahovat následující informace:
a) meteorologické podmínky včetně teplot vzduchu a povrchu zkušebního úseku při každé zkušební jízdě;
b) datum a metodu ověření shodnosti povrchu zkušebního úseku s požadavky ISO 10844:1994;
c) šířku zkušebního ráfku;
d) údaje o pneumatice: výrobce, výrobní značka, obchodní označení, rozměr, index únosnosti, referenční tlak v pneumatice;
e) popis zkušebního vozidla a jeho rozvor;
f) zatížení pro zkoušku typu Q t v N a v procentech referenčního zatížení pro každou zkoušenou pneumatiku, střední zkušební zatížení Q t, stř v N a v procentech referenčního zatížení Q r;
g) tlak v pneumatice za studena v kPa pro každou pneumatiku;
h) zkušební rychlosti vozidla při průjezdu přes přímku PP;
i) maximální hladiny akustického tlaku hluku vážené váhovou křivkou a pro každou zkušební jízdu a pro každý mikrofon;
j) výsledek zkoušky L R: hladina akustického tlaku hluku vážená váhovou křivkou A v decibelech při referenční rychlosti, korigovaná na teplotu (pokud se koriguje), zaokrouhlená dolů na nejbližší nižší celé číslo;
k) směrnici regresní přímky.
PŘÍLOHA VI
USTANOVENÍ PRO ZKUŠEBNÍ LOKALITU
1. Úvod
Tato příloha popisuje požadavky týkající se fyzikálních vlastností zkušební dráhy a požadavky pro pokládání zkušební dráhy. Tyto požadavky, které jsou založeny na zvláštní normě ( 16 ), popisují požadované fyzikální vlastnosti i zkušební metody těchto vlastností.
2. Požadované vlastnosti povrchu zkušebního úseku
Povrch se považuje za vyhovující této směrnici za předpokladu, že byly měřeny struktura povrchu a pórovitost nebo činitel pohltivosti zvuku a že bylo shledáno, že vyhovují všem ustanovením bodů 2.1 až 2.4 níže, a za předpokladu, že jsou splněny konstrukční požadavky (bod 3.2).
2.1 Zbytková pórovitost
Zbytková pórovitost krytu vozovky VC nesmí překročit 8 %. Postup měření je popsán v bodu 4.1.
2.2 Činitel pohltivosti zvuku
Pokud povrch nesplňuje požadavky na zbytkovou pórovitost, je povrch považován za vyhovující pouze tehdy, je-li činitel pohltivosti zvuku α £ 0,10. Metoda měření je popsána v bodu 4.2. Požadavky uvedené v bodech 2.1 a 2.2 jsou rovněž splněny, pokud byla měřena jen pohltivost zvuku a bylo naměřeno α ≤ 0,10.
Poznámka:
Nejpodstatnější vlastností je pohltivost zvuku, přestože je stavitelům silnic zbytková pórovitost známější. Pohltivost zvuku je však třeba měřit pouze tehdy, pokud povrch nesplňuje požadavky na zbytkovou pórovitost. To je oprávněné, protože zbytková pórovitost má jak pro měření, tak i pro jeho závažnost relativně vysoké nejistoty a pokud by se trvalo jen na zbytkové pórovitosti, mohly by být některé povrchy chybně odmítnuty.
2.3 Hloubka struktury povrchu
Hloubka struktury povrchu TD měřená objemovou metodou (viz dále bod 4.3) musí být:
.
2.4 Homogenita povrchu
Veškeré úsilí je třeba věnovat tomu, aby povrch zkušebního úseku byl co možno homogenní. To zahrnuje strukturu povrchu i pórovitost, lze však také pozorovat, že v případě, kdy je postup odvalování na některých místech účinnější než na jiných, může být struktura odlišná a že nerovnostmi mohou být vyvolány rázy.
2.5 Časové intervaly zkoušek
Pro ověření, zda povrch stále ještě vyhovuje požadavkům na strukturu povrchu a pórovitost nebo na pohltivost zvuku stanoveným touto přílohou, je třeba periodicky zkoušet povrch v následujících intervalech:
a) zbytkovou pórovitost (VC) nebo pohltivost zvuku (α):
je-li povrch nový;
splňuje-li nový povrch požadavky, nepožaduje se další periodické zkoušení. Nesplňuje-li nový povrch požadavky, může je splnit později, protože povrchy mají tendenci se časem zanášet a zhutňovat;
b) hloubku struktury povrchu TD:
je-li povrch nový;
začíná-li se s hlukovými zkouškami (poznámka: nikoliv dříve než čtyři týdny po položení povrchu);
pak každých dvanáct měsíců.
3. Konstrukce povrchu zkušebního úseku
3.1 Lokalita
Při návrhu uspořádání zkušební dráhy je důležité jako minimální požadavek zajistit, aby zkušební lokalita projížděná vozidly byla pokryta stanoveným zkušebním materiálem s vhodnými okraji pro bezpečný a praktický provoz. To znamená, že dráha je nejméně 3 m široká a že délka trati dosahuje na každém konci nejméně 10 m za přímky AA a BB. Obrázek 1 zobrazuje vhodnou zkušební lokalitu a udává minimální plochu, která musí být strojně položena a zhutněna materiálem stanoveným pro povrch zkušebního úseku. Podle bodu 3.2 dodatku 1 přílohy V se musí měřit na obou stranách vozidla. Toho lze dosáhnout buď měřením s mikrofony v obou polohách (jeden mikrofon na každé straně dráhy), nebo měřením s mikrofonem pouze na jedné straně dráhy a jízdami vozidla v obou směrech. Pokud se užije druhý z uvedených postupů, pak nejsou uplatňovány žádné požadavky na povrch na té straně dráhy, na které není mikrofon umístěn.
Obrázek 1
Minimální požadavky na lokalitu s povrchem zkušebního úseku
Stínovaná část se nazývá „zkušební úsek“.
3.2 Konstrukce a příprava povrchu požadavky
3.2.1 Základní konstrukční požadavky
Povrch zkušebního úseku musí splňovat čtyři požadavky na konstrukci:
3.2.1.1 musí to být hutný asfaltobeton;
3.2.1.2 maximální rozměr zrna musí být 8 mm (dovolené rozpětí od 6,3 mm do 10 mm);
3.2.1.3 tloušťka nosné vrstvy musí být ≥ 30 mm;
3.2.1.4 pojivem musí být nemodifikovaný bitumen přímo penetrující třídy.
3.2.2 Pokyny pro konstrukci
Jako vodítko pro výrobce povrchu udává obrázek 2 křivku zrnitosti štěrku, jejímž dodržením se zajistí požadované vlastnosti. Tabulka dále udává některé pokyny pro zajištění požadované struktury a životnosti. Křivka zrnitosti odpovídá následující rovnici:
,
kde
d |
= |
okatost čvercového síta v mm, |
d max |
= |
8 mm pro střední křivku, 10 mm pro křivku dolní dovolené odchylky, 6,3 mm pro křivku horní dovolené odchylky. |
Obrázek 2
Křivka zrnitosti štěrku v asfaltové směsi s dovolenými odchylkami
Dále jsou uvedena následující doporučení:
a) podíl písku (0,063 mm < čtvercový rozměr oka síta < 2 mm) nesmí být větší než 55 % přírodního písku a 45 % drceného písku;
b) základ a podklad musí zajistit dobrou stabilitu a rovnost podle nejlepší praxe stavby silnic;
c) drť musí být drcená (100 % drcených stran) a musí být z materiálu s vysokou odolností vůči rozmačkání;
d) drť užitá ve směsi musí být praná;
e) na povrch se nesmí přidávat žádná přídavná drť;
f) tvrdost pojiva v PEN hodnotách musí být 40 až 60, 60 až 80 nebo 80 až 100 v závislosti na klimatických podmínkách území. Pravidlem je, že má být použito co nejtvrdší pojivo v souladu s obvyklou praxí;
g) teplota směsi před zhutňováním musí být zvolena tak, aby se následujícím válcováním dosáhlo požadované pórovitosti. Ke zvýšení pravděpodobnosti splnění požadavků bodů 2.1 až 2.4 je třeba se snažit o hutnost nejen vhodnou volbou teploty směsi, ale i vhodným počtem válcování a volbou zhutňovacího vozidla.
Tabulka 1
Konstrukční pokyny
|
Cílové hodnoty |
Dovolené odchylky |
|
Celková hmotnost směsi |
Hmotnost po zhutnění |
||
Hmotnost kameniva, okatost čtvercového síta SM > 2 mm |
47,6 % |
50,5 % |
± 5 |
Hmotnost písku 0,063 mm <SM< 2 mm |
38,0 % |
40,2 % |
± 5 |
Hmotnost plnidla SM< 0,063 mm |
8,8 % |
9,3 % |
± 2 |
Hmotnost pojidla (bitumen) |
5,8 % |
neudává se |
± 0,5 |
Maximální rozměr zrna |
8 mm |
|
6,3 –10 |
Tvrdost pojidla |
(viz bod 3.2.2, odst. f) |
|
|
Hutnost relativní k Marshallově hutnosti |
> 50 |
|
|
Hodnota hladkosti kameniva PSV (viz lit. 5 v soupisu literatury) |
98 % |
|
|
4. Zkušební metoda
4.1 Měření zbytkové pórovitosti
Pro toto měření je třeba odebrat z dráhy vzorky na nejméně čtyřech různých místech rovnoměrně rozložených po zkušební ploše mezi přímkami AA a BB (viz obrázek 1). Aby se předešlo nehomogennosti a nerovnosti na drahách kol, nemají se vzorky odebírat z vlastních drah kol, ale v jejich blízkosti. Dva vzorky (minimálně) by se měly odebrat blízko vlastních drah kol a jeden vzorek (minimálně) by se měl odebrat přibližně uprostřed mezi dráhami kol a oběma místy, ve kterých jsou umístěny mikrofony.
Je-li podezření, že nejsou splněny podmínky homogenity (viz bod 2.4), je třeba na zkušební ploše odebrat více vzorků.
Zbytková pórovitost se stanovuje pro každý vzorek. Pak se ze všech vzorků vypočte střední hodnota a porovná se s požadavkem bodu 2.1. Navíc nesmí mít žádný ze vzorků hodnotu pórovitosti vyšší než 10 %.
Výrobci povrchu zkušebního úseku se připomíná problém, který může vzniknout, pokud je zkušební lokalita vyhřívána potrubím nebo elektrickými vodiči a z této lokality je třeba odebrat vzorky. Takovou instalaci je třeba pečlivě připravit z hlediska budoucího místa odvrtávání vzorků. Doporučuje se, aby bylo ponecháno několik míst o přibližných rozměrech (200 × 300) mm, ve kterých nejsou vodiče nebo potrubí nebo kde jsou umístěny dostatečně hluboko, aby nebyly poškozeny při odběru vzorků pokrytí povrchu.
4.2 Činitel pohltivosti zvuku
Činitel pohltivosti zvuku (kolmý dopad) se měří metodou impedančního zvukovodu použitím postupu podle ISO/DIS 10534: Akustika – stanovení činitele pohltivosti zvuku a impedance ve zvukovodu ( 17 ).
Z hlediska zkušebních vzorků je třeba respektovat tytéž požadavky jako pro zbytkovou pórovitost (viz bod 4.1.). Pohltivost zvuku se měří v pásmu 400 Hz až 800 Hz a v pásmu 800 Hz až 1 600 Hz (alespoň na středních kmitočtech třetinooktávových pásem) a stanoví se nejvyšší hodnoty z obou těchto pásem. Pak se ze všech těchto hodnot pro všechny vzorky vypočte střední hodnota, která tvoří konečný výsledek.
4.3 Objemové měření makrostruktury povrchu
Pro účely této normy se hloubka struktury povrchu měří nejméně na deseti místech rovnoměrně rozložených podél drah kol zkušebního úseku a střední hodnota se porovná se stanovenou minimální hloubkou struktury povrchu. Popis postupu viz norma ISO 10844:1994.
5. Časová stálost a údržba
5.1 Vliv stárnutí
Obecně lze podle mnoha jiných povrchů očekávat, že měřené hladiny hluku ze styku pneumatika/vozovka mohou na zkušebním povrchu mírně narůstat v průběhu prvých šesti až dvanácti měsíců po jeho zhotovení.
Požadované vlastnosti získá povrch nejdříve čtyři týdny po zhotovení. Vliv stárnutí je obecně nižší u hluku nákladních vozidel než u hluku osobních automobilů.
Časová stálost je dána hlavně hlazením a hutněním pojezdem vozidel po povrchu. Musí být pravidelně ověřována podle bodu 2.5.
5.2 Údržba povrchu
Z povrchu musí být odstraňovány volné zbytky nebo prach, které by mohly výrazně snížit činnou hloubku struktury povrchu. V zemích se zimním klimatem se občas k rozmrazování užívá soli. Sůl může povrch dočasně nebo i trvale změnit natolik, že se hluk zvýší, a proto se její užívání nedoporučuje.
5.3 Položení nového povrchu na zkušební úsek
Pokud je třeba zkušební dráhu znovu pokrýt, není obvykle nezbytné pokrýt více než jen zkušební pruh (šířky 3 m podle obrázku 1), po kterém vozidla jezdí, za předpokladu, že zkušební úsek ležící mimo takový pruh splňuje při měření požadavky na zbytkovou pórovitost nebo pohltivost zvuku.
6. Dokumentace o povrchu na zkušebním úseku a o jeho zkouškách
6.1 Dokumentace o povrchu na zkušebním úseku
V dokumentu popisujícím povrch zkušebního úseku musí být uvedeny následující údaje:
6.1.1 poloha zkušební lokality;
6.1.2 druh pojidla, tvrdost pojidla, druh štěrku, maximální teoretická hustota betonu (GRD), tloušťka nosné vrstvy a křivka zrnitosti stanovená ze vzorků ze zkušební dráhy;
6.1.3 způsob hutnění (například typ válce, hmotnost válce, počet přejezdů);
6.1.4 teplota směsi, teplota okolního vzduchu a rychlost větru při kladení povrchu;
6.1.5 datum položení povrchu a stavitel;
6.1.6 veškeré nebo nejméně poslední výsledky zkoušek obsahující:
6.1.6.1 zbytkovou pórovitost každého ze vzorků;
6.1.6.2 místa na zkušebním úseku, na kterých byly odebírány vzorky pro měření pórovitosti;
6.1.6.3 činitel pohltivosti zvuku každého ze vzorků (pokud byl měřen). Uveďte výsledky jak pro každý vzorek a pro každé frekvenční pásmo, tak i pro celkovou střední hodnotu;
6.1.6.4 místa na zkušební ploše, na kterých byly měřeny vzorky pro pohltivost zvuku;
6.1.6.5 hloubku struktury povrchu včetně počtu zkoušek a standardní odchylku;
6.1.6.6 instituci zodpovědnou za zkoušky podle bodů 6.1.6.1 a 6.1.6.2 a typ použitého zařízení;
6.1.6.7 datum zkoušky (zkoušek) a datum odebrání vzorků ze zkušební dráhy.
6.2 Dokumentace o zkouškách hluku vozidel na povrchu
V dokumentu popisujícím hlukové zkoušky vozidel se uvede, zda byly všechny požadavky splněny, nebo nikoliv. Uvede se odkaz na dokument podle bodu 6.1, který popisuje výsledky potvrzující toto tvrzení.
( 1 ) Úř. věst. C 95, 12.4.1990, s. 101.
( 2 ) Úř. věst. C 284, 12.11.1990, s. 81 a rozhodnutí ze dne 12.2.1992 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
( 3 ) Úř. věst. C 225, 10.9.1990, s. 9.
( 4 ) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 220, 8.8.1987, s. 44.
( 6 ) Dokument Evropské hospodářské komise E/ECE/324 - E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Dopl. 29, 1.4.1975 a jeho změny 01 a 02 a doplňky.
( 7 ) Dokument Evropské hospodářské komise E/ECE/324 - E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Dopl. 53 a doplňky.
( 8 ) Dokument Evropské hospodářské komise E/ECE/324 - E/ECE/TRANS/505/Rev. 1/Dopl. 63 a doplňky.
( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/43/ES ze dne 17. června 2001, kterou se mění směrnice 92/23/EHS o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži (Úř. věst. L 211, 4.8.2001, s. 25).
( 10 ) Viz vysvětlující vyobrazení v dodatku 1.
( 11 ) Viz vysvětlující vyobrazení v dodatku 1.
( 12 ) Viz vysvětlující vyobrazení v dodatku 1.
( 13 ) Koeficient pro přepočet: 1 palec je 25,4 milimetru.
( 14 ) U pneumatik pro osobní automobily určených pro vozidla konstruovaná pro maximální rychlost nad 240 km/h (pneumatiky kategorie rychlosti Z) musí výrobce pneumatik do doby než budou schváleny jednotné zkušební postupy uspokojivě prokázat technické zkušebně, že jeho zkušební postupy a výsledky jsou vyhovující.
( 15 ) U pneumatik pro užitková vozidla určených pro vozidla konstruovaná pro maximální rychlosti nad 150 km/h musí výrobce pneumatik do doby než budou schváleny jednotné zkušební postupy uspokojivě prokázat technické zkušebně, že jeho zkušební postupy a výsledky jsou vyhovující.
( 16 ) ISO 10844:1994. Pokud bude ISO v budoucnu definovat jiný zkušební povrch, bude označení referenční normy odpovídajícím způsobem změněno.
( 17 ) Bude zveřejněno.