117/1995 Sb.Zákon o státní sociální podpoře

Částka: 031 Druh předpisu: Zákon
Rozeslána dne: 14. července 1995 Autor předpisu: Parlament
Přijato: 26. května 1995 Nabývá účinnosti: 1. října 1995 s výjimkou
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
 Zobrazit změny   Všechna znění   Aktuální znění   Původní znění   Obsah   Tisk   Export  Jen platné Všechny   Skrýt přehled   Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Předpisem se mění

51/1973 Sb.; 263/1990 Sb.; 578/1991 Sb. - nepřímo; 582/1991 Sb. - nepřímo (ruší 95/1968 Sb.); 30/1993 Sb. - nepřímo (ruší 95/1968 Sb.); 84/1993 Sb.; 311/1993 Sb. - nepřímo (ruší 95/1968 Sb.);

Novely předpisu

137/1996 Sb.(1. července 1996); 132/1997 Sb.(1. července 1997); 242/1997 Sb.(1. října 1997); 242/1997 Sb.(1. ledna 1998); 91/1998 Sb.(1. července 1998); 158/1998 Sb.(13. července 1998); 91/1998 Sb.(1. srpna 1998); 360/1999 Sb.(1. dubna 2000); 118/2000 Sb.(1. července 2000); 132/2000 Sb.(1. ledna 2001); 155/2000 Sb.(1. ledna 2001); 492/2000 Sb.(1. ledna 2001); 271/2001 Sb.(1. října 2001); 151/2002 Sb.(1. ledna 2003); 320/2002 Sb.(1. ledna 2003); 125/2003 Sb.(1. července 2003); 424/2003 Sb.(1. ledna 2004); 438/2003 Sb.(1. ledna 2004); 453/2003 Sb.(1. ledna 2004); 453/2003 Sb.(1. dubna 2004); 53/2004 Sb.(1. dubna 2004); 237/2004 Sb.(1. května 2004); 315/2004 Sb.(27. května 2004); 453/2003 Sb.(1. července 2004); 436/2004 Sb.(1. října 2004); 562/2004 Sb.(1. ledna 2005); 124/2005 Sb.(30. března 2005); 168/2005 Sb.(1. června 2005); 377/2005 Sb.(29. září 2005); 218/2005 Sb.(1. října 2005); 204/2005 Sb.(1. ledna 2006); 381/2005 Sb.(1. ledna 2006); 552/2005 Sb.(1. ledna 2006); 113/2006 Sb.(1. dubna 2006); 134/2006 Sb.(1. června 2006); 115/2006 Sb.(1. července 2006); 214/2006 Sb.(1. srpna 2006); 362/2003 Sb.(1. ledna 2007); 109/2006 Sb.(1. ledna 2007); 112/2006 Sb.(1. ledna 2007); 585/2006 Sb.(1. ledna 2007); 213/2007 Sb.(22. srpna 2007); 379/2007 Sb.(21. prosince 2007); 261/2007 Sb.(1. ledna 2008); 269/2007 Sb.(1. ledna 2008); 367/2007 Sb.(1. ledna 2008); 239/2008 Sb.(1. července 2008); 414/2008 Sb.(1. prosince 2008); 189/2006 Sb.(1. ledna 2009); 585/2006 Sb.(1. ledna 2009); 261/2007 Sb.(1. ledna 2009); 129/2008 Sb.(1. ledna 2009); 305/2008 Sb.(1. ledna 2009); 382/2008 Sb.(1. ledna 2009); 414/2008 Sb.(1. ledna 2009); 449/2008 Sb.(1. ledna 2009); 326/2009 Sb.(24. září 2009); 306/2008 Sb.(1. ledna 2010); 362/2009 Sb.(1. ledna 2010); 461/2009 Sb.(1. ledna 2010); 227/2009 Sb.(1. července 2010); 281/2009 Sb.(1. ledna 2011); 346/2010 Sb.(1. ledna 2011); 347/2010 Sb.(1. ledna 2011); 414/2010 Sb.(1. ledna 2011); 427/2010 Sb.(1. ledna 2011); 73/2011 Sb.(1. dubna 2011); 80/2011 Sb. - nepřímo (1. ledna 2012); 364/2011 Sb.(1. ledna 2012); 366/2011 Sb.(1. ledna 2012); 408/2011 Sb.(1. ledna 2012); 375/2011 Sb.(1. dubna 2012); 401/2012 Sb.(27. listopadu 2012); 331/2012 Sb.(1. prosince 2012); 428/2011 Sb.(1. ledna 2013); 399/2012 Sb.(1. ledna 2013); 401/2012 Sb.(1. ledna 2013); 482/2012 Sb.(1. ledna 2013); 48/2013 Sb.(1. dubna 2013); 267/2013 Sb.(1. září 2013); 306/2013 Sb.(1. listopadu 2013); 458/2011 Sb.(1. ledna 2014); 303/2013 Sb.(1. ledna 2014); 344/2013 Sb.(1. ledna 2014); 440/2013 Sb.(1. ledna 2014); 64/2014 Sb.(1. května 2014); 101/2014 Sb.(24. června 2014); 250/2014 Sb.(1. ledna 2015); 252/2014 Sb.(1. ledna 2015); 253/2014 Sb.(1. ledna 2015); 327/2014 Sb.(1. ledna 2015); 332/2014 Sb.(1. července 2015); 377/2015 Sb.(1. ledna 2016); 395/2015 Sb.(1. ledna 2016); 137/2016 Sb.(1. září 2016); 298/2016 Sb.(19. září 2016); 188/2016 Sb.(1. ledna 2017); 449/2016 Sb.(1. ledna 2017); 98/2017 Sb.(20. dubna 2017); 183/2017 Sb.(1. července 2017); 222/2017 Sb.(15. srpna 2017); 200/2017 Sb.(1. října 2017); 200/2017 Sb.(1. ledna 2018); 407/2017 Sb.(1. ledna 2018); 92/2018 Sb.(31. května 2018); 32/2019 Sb.(1. července 2019); 363/2019 Sb.(1. ledna 2020); 363/2019 Sb.(1. června 2020); 540/2020 Sb.(1. ledna 2021); 588/2020 Sb.(1. července 2021); 285/2021 Sb.(28. července 2021); 261/2021 Sb.(1. února 2022); 277/2019 Sb.(1. ledna 2023);

Předpisem se ruší

117/1966 Sb.; 95/1968 Sb.; 106/1979 Sb.; 78/1984 Sb.; 147/1988 Sb.; rs84/1990/4 Sb.; 206/1990 Sb.; 229/1990 Sb.; 235/1990 Sb.; 382/1990 Sb. - nepřímo (ruší 95/1968 Sb.); 245/1991 Sb.; 117/1992 Sb.; 27/1993 Sb. - nepřímo; 73/1993 Sb.; 154/1993 Sb.; 197/1993 Sb.; 319/1993 Sb.; 336/1993 Sb.; 143/1994 Sb.; 109/1995 Sb. - nepřímo; 292/1995 Sb. - nepřímo;

Související předpisy

118/1995 Sb.; op75/1995/1 Sb.(zrušen od: 31.12.2003); op60/1996/1 Sb.(zrušen od: 31.12.2003); op92/1996/1 Sb.(zrušen od: 31.12.2003); 92/1997 Sb.(zrušen od: 01.09.1998); 156/1997 Sb.(zrušen od: 01.01.2012); op65/1997/1 Sb.(zrušen od: 31.12.2003); 196/1997 Sb.(zrušen od: 01.09.1998); 87/1998 Sb. Úplné znění ; op68/1998/1 Sb.(zrušen od: 31.12.2003); 223/1998 Sb.; op60/1999/1 Sb.(zrušen od: 31.12.2003); 171/1999 Sb.(zrušen od: 01.09.2005); op28/2000 Sb.(zrušen od: 31.12.2003); op31/2001 Sb.(zrušen od: 01.09.2002); 284/2001 Sb.(zrušen od: 01.09.2005); 402/2001 Sb. Úplné znění ; 361/2002 Sb.(zrušen od: 01.09.2005); 249/2003 Sb.(zrušen od: 01.09.2005); 454/2003 Sb.; 238/2004 Sb.; 467/2004 Sb.(zrušen od: 01.09.2005); 167/2006 Sb.(zrušen od: 01.09.2012); 190/2006 Sb.; 423/2006 Sb.(zrušen od: 01.09.2012); 225/2007 Sb.(zrušen od: 01.09.2012); 62/2008 Sb.(zrušen od: 01.01.2012); 325/2008 Sb.(zrušen od: 01.09.2012); 249/2009 Sb.(zrušen od: 01.09.2012); 252/2010 Sb.(zrušen od: 01.09.2012); 400/2012 Sb.; 130/2020 Sb.; 252/2020 Sb.; 216/2021 Sb.;

Prováděcí předpisy

207/1995 Sb.(zrušen od: 01.01.2012); 318/1995 Sb.(zrušen od: 01.09.1998); 183/1998 Sb.(zrušen od: 01.09.2005); 367/2002 Sb.(zrušen od: 01.09.2003); 262/2003 Sb.(zrušen od: 15.10.2004); 311/2004 Sb.; 233/2005 Sb.; 322/2005 Sb.(zrušen od: 01.09.2012); 302/2006 Sb.; 490/2006 Sb.; 137/2007 Sb.; 367/2007 Sb.(účinnost do: 31.12.2008); 201/2008 Sb.; 449/2008 Sb.; 148/2009 Sb.; 461/2009 Sb.; 131/2010 Sb.; 414/2010 Sb.; 128/2011 Sb.; 408/2011 Sb.(účinnost do: 31.12.2012); 139/2012 Sb.; 28/2012 Sb.(zrušen od: 01.09.2013); 482/2012 Sb.(účinnost do: 31.12.2013); 109/2013 Sb.; 440/2013 Sb.(účinnost do: 31.12.2014); 19/2014 Sb.; 75/2014 Sb.; 327/2014 Sb.(účinnost do: 31.12.2015); 91/2015 Sb.; 395/2015 Sb.; 115/2016 Sb.; 449/2016 Sb.(účinnost do: 31.12.2017); 121/2017 Sb.; 407/2017 Sb.(účinnost do: 31.12.2018); 65/2018 Sb.; 320/2018 Sb.(účinnost do: 31.12.2019); 103/2019 Sb.; 349/2019 Sb.(účinnost do: 31.12.2020); 580/2020 Sb.;
Podle paragrafů    

OKEČ

75.000;

CZ-NACE

68; 84; 87; 88;

Normy

ISO 9001-7.2;

Daně a účetnictví

Předpisy EU

2004/38/ES; (ES) č. 883/2004; (ES) č. 987/2009; (EU) č. 1231/2010; (EU) č. 492/2011;
Aktualizované znění předpisu, provedené předpisem 213/2007 Sb. s účinností od 22. srpna 2007
Zavřít

117

ZÁKON

ze dne 26. května 1995

o státní sociální podpoře

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

Úvodní ustanovení

§ 1

Státní sociální podpora

(1) Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.

(2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát.

(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti státních sociálních dávek uvedených v § 21).

§ 2

Druhy dávek

Dávky státní sociální podpory jsou:

a

dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

1

přídavek na dítě,

2

sociální příplatek,

3

příspěvek na bydlení,

4

zrušen zákonem č. 453/2003 Sb. (účinnost: 1. července 2004),

b

ostatní dávky

1

rodičovský příspěvek,

2

příspěvek na školní pomůcky,

3

dávky pěstounské péče,

4

porodné,

5

pohřebné.

§ 2a

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají orgány státní sociální podpory, a to

a

úřady státní sociální podpory, jimiž jsou

1

úřady práce,

2

v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy,

b

krajské úřady,

c

Magistrát hlavního Prahy.

(2) Státní správu podle tohoto zákona vykonává též Ministerstvo práce a sociálních věcí.

(3) Výkon působnosti orgánů hlavního města Prahy a krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

(4) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

a

úřady práce ve správních obvodech stanovených zvláštním právním předpisem1a) s výjimkou území hlavního města Prahy,

b

úřady městských částí hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy ve správních obvodech tvořených územím příslušných městských částí,1b)

c

krajské úřady ve správních obvodech úřadů práce spadajících do správního obvodu krajského úřadu a vykonávajících působnost v rozsahu podle písmene a).

§ 3

Okruh oprávněných osob

(1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen osoba), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů.1c) Za trvalý pobyt se podle tohoto zákona považuje též pobyt cizince na území České republiky hlášeného k pobytu podle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území České republiky, s výjimkou žadatele o udělení azylu ubytovaného v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení. Podmínka uplynutí 365 dnů ode dne hlášení se nezkoumá u dětí cizinců hlášených k pobytu na území České republiky a narozených na území České republiky do jednoho roku jejich věku.

(2) U nezletilých dětí svěřených na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče se podmínka přihlášení k trvalému pobytu nebo dlouhodobému pobytu pro vznik nároku na dávku nevyžaduje.

(3) Magistrát hlavního města Prahy nebo krajský úřad příslušný podle místa pobytu osoby může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu.

Část druhá

Vymezení některých pojmů

Příjem rozhodný pro přiznání dávky

§ 4

Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen rozhodný příjem). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.

§ 5

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a

z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8,

2

příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde‑li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem nejméně však částka stanovená v odstavci 7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,,

3

příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,

4

ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde‑li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, a po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

b

z příjmů, které jsou podle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, jsou to:

1

příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním právním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

2

příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

3

služné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách a náhrada příjmu při vojenském cvičení poskytované ozbrojenými silami vojákům v základní přípravě, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštního právního předpisu3a),

4

měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné, poskytované vojáku z povolání podle zvláštního právního předpisu3b),

5

odchodné a výsluhový příspěvek poskytované příslušníku bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu3c),

6

příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu3d), nejde‑li o prodej cenných papírů, přesahuje‑li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

7

příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu3e),

8

náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu3f),

9

mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních právních předpisů3g) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

10

náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

11

zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky3h) po dobu působení v zahraničí,

12

odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb., vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c

dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,

d

podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,4)

e

příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly‑li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f

rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení,

g

přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení,

h

mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

i

příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h).

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Byla‑li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje‑li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje‑li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde‑li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Je‑li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

a

v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

b

v písmenu b) body 2 až 9 a 11 v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

c

v písmenu b) body 10 a 12 v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

d

v písmenu c), jde‑li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

e

v písmenu c), jde‑li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Je‑li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené

a

v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

b

v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

c

v odstavci 1 písm. b) bodech 2 až 9 a 11, v odstavci 1 písm. c), jde‑li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

d

v odstavci 1 písm. b) bodech 10 a 12, a v odstavci 1 písm. c), jde‑li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5) Je‑li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající

a

měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

b

měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo‑li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo

c

jedné dvanáctině příjmů, jde‑li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,

nejméně však částka uvedená v odstavci 7; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má‑li osoba příjmy uvedené v odstavci 1 písm. b) bodě 1.

(6) Je‑li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje; pro stanovení částky průměrné mzdy v národním hospodářství platí odstavec 7 věta druhá obdobně. Předchozí věta platí obdobně, má‑li osoba příjmy uvedené v odstavci 1 písm. b) bodě 1. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.

(7) Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu38), a s výjimkou osob, jejichž činnost se nepovažuje podle zvláštního právního předpisu38) za činnost osob samostatně výdělečně činných proto, že tuto činnost nevykonávají soustavně, měsíčně nejméně částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,

a

za který se zjišťuje rozhodný příjem, je‑li rozhodným obdobím kalendářní rok,

b

předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se sociální příplatek a příspěvek na bydlení přiznává; to platí i přiznávají‑li se v rámci tohoto období na dobu kratší (§ 51 odst. 2).

Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

(8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem

a

v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,

b

v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v odstavci 6 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.

(9) Je‑li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je‑li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není‑li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je‑li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,3) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

§ 6

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

a

u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,

b

u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

§ 7

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

a

nezaopatřené děti (§ 11),

b

nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

c

manželé, partneři31a) nebo druh a družka, nejde‑li o rodiče posuzované podle písmene b),

d

nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,

pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7)

(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není‑li dále stanoveno jinak, jde‑li o

a

nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo‑li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,

b

zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1c) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,

c

manželé partneři žijící v registrovaném partnerství.

(4) Je‑li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje‑li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

(5) Jde‑li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3. Za stejných podmínek jako ve větě první se nepřihlíží, jde‑li o sociální příplatek, k dítěti, které je v osobní péči osoby, která nemá k dítěti vyživovací povinnost, jestliže probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte (§ 43 odst. 3).

(6) Jde‑li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1c) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

(7) Úřad státní sociální podpory může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde‑li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

(8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije‑li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství 31a).

(9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(10) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje‑li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

(11) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje

a

rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,32)

b

rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,33)

c

rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně‑ ‑právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,34)

d

rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem,35)

e

rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,36)

f

rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně‑práv‑ní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu18) do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,

g

rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.37)

(12) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 11 se pro nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje.

§ 8

Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši

(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a existenčním minimu8). Závisí‑li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7. Nestanoví‑li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním minimu8).

(2) Závisí‑li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte, rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen částka životního minima dítěte).

(3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu8) pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.

§ 9

Nepříznivý zdravotní stav

(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.

(2) Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení

a

od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,

b

od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

c

od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů (odstavec 2) a způsob jejich posuzování.

(4) Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona podle odstavců 1 a 2 upravuje zvláštní zákon.9)

§ 10

Výdělečná činnost

(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost

a

v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči),

b

osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38) nebo

c

vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.

(3) Je‑li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 obdobně.

§ 11

Nezaopatřené dítě

(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

a

se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo

b

se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c

z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.

§ 12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

a

studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou

1

studia za trvání služebního poměru,

2

dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je‑li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má‑li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

b

teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením,38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti10a)

c

studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

(2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium

a

na středních školách a konzervatořích,39) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,40)

b

na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,41)

c

na vyšších odborných školách42) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.40)

(3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.43)

§ 13

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

a

doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b

doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je‑li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo‑li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,

c

doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není‑li dále stanoveno jinak.

(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže

a

dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,

b

dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,4)

c

výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,

d

poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46)

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo‑li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

§ 14

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

a

doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b

kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

c

doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.

§ 15

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou, které další studium, popřípadě výuka, jde-li o studium nebo výuku v České republice, se pro účely státní sociální podpory považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách.

§ 16

(1) Za povinnou školní docházku11) se pro účely tohoto zákona považuje též

a

pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,11a)

b

desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,11b)

c

pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,11c)

d

kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.11d)

(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje‑li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.

Část třetí

Dávky

Hlava PRVNÍ

Přídavek na dítě

§ 17

Podmínky nároku na přídavek na dítě

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě

a

ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50,

b

v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40,

c

ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 4,00.

§ 18

Výše přídavku na dítě

Výše přídavku na dítě podle § 17 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a

a

koeficientu 0,36, jde‑li o přídavek na dítě ve zvýšené výměře,

b

koeficientu 0,31, jde‑li o přídavek na dítě v základní výměře,

c

koeficientu 0,16, jde‑li o přídavek na dítě ve snížené výměře.

§ 19

Výplata přídavku na dítě

(1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není‑li dále stanoveno jinak.

(2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Má‑li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou‑li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet.

(3) Je‑li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.

Hlava DRUHÁ

Sociální příplatek

§ 20

Podmínky nároku na sociální příplatek

(1) Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm.b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 2,20. Je‑li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde‑li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.

(2) Splňuje‑li v rodině podmínky nároku na sociální příplatek více osob nebo splňuje‑li podmínky nároku na sociální příplatek více osob z důvodu péče o totéž dítě, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou‑li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

Výše sociálního příplatku

§ 21

(1) Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou životního minima nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je‑li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20.

(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst. 1 a 2 nepřihlíží.

§ 22

(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jde‑li o

a

dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,00,

b

dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,67,

c

dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,34,

d

děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,22,

e

dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání, koeficientem 1,20.

(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima dítěte a částka životního minima rodiny uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jestliže

a

oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,35,

b

osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,30,

c

jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05,

d

jde o osamělého rodiče a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,17.

(3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) až c).

(4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.

(5) zrušen zákonem č. 242/1997 Sb. (účinnost: 1. ledna 1998)

§ 23

zrušen zákonem č. 132/1997 Sb. (účinnost: 1. července 1997)

Hlava TŘETÍ

Příspěvek na bydlení

§ 24

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení

(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže

a

jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a

b

součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

(2) Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu47a). Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde‑li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního právního předpisu.47b) Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu podle § 712a občanského zákoníku, doba od zániku členství v bytovém družstvu do zajištění bytové náhrady podle § 714 občanského zákoníku, a doba od smrti nájemce služebního bytu, od rozvodu jeho manželství nebo od jeho trvalého opuštění společné domácnosti do zajištění přiměřeného náhradního bytu oprávněným osobám podle § 713 občanského zákoníku.

(3) Splňuje‑li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou‑li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

(4) Změní‑li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.

§ 25

Náklady na bydlení

(1) Náklady na bydlení tvoří

a

u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou‑li tyto náklady zahrnuty do nájemného,

b

u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6
jedna651
dvě890
tři1 164
čtyři a více1 404
c

u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6
jedna475
dvě650
tři850
čtyři a více1 050

(2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

(3) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla‑li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.

§ 26

Normativní náklady na bydlení

(1) Normativní náklady na bydlení činí pro

a

bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce
Prahavíce než 100 00050 000 ‑ 99 99910 000 ‑ 49 999do 9 999
jedna3 3392 8932 6592 5182 460
dvě4 9264 2333 9133 7213 640
tři6 7645 8585 4405 1885 083
čtyři a více8 5457 4536 9486 6446 517
b

byty v družstevních bytech a bytech vlastníků

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce
Prahavíce než 100 00050 000 ‑ 99 99910 000 ‑ 49 999do 9 999
jedna2 2362 2362 2362 2362 236
dvě3 3623 3623 3623 3623 362
tři4 7304 7304 7304 7304 730
čtyři a více5 9785 9785 9785 9785 978

(2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období.

(3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007.

§ 27

Výše příspěvku na bydlení

(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

(2) Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

(3) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

§ 28

Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši

a

nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném,

b

částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv,

c

částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), popřípadě rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení.

§ 29

zrušen zákonem č. 453/2003 Sb. (účinnost: 1. července 2004)

Hlava PÁTÁ

Rodičovský příspěvek

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

§ 30

(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

a

do čtyř let věku, nebo

b

do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

(2) Podmínka nároku na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle odstavce 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž

a

se dítě narodilo,

b

rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,

c

osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 11 a 12),

d

dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1,

e

dítě nebo rodič zemřeli.

(3) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže

a

dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není‑li dále stanoveno jinak; za návštěvu dítěte v jeslích nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,

b

dítě, které dovršilo 3 let věku, pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,

c

dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

d

dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

e

dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9).

(4) Je‑li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.

(5) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je‑li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou‑li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá.

(6) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, není‑li dále stanoveno jinak, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte.

(7) Nárok na rodičovský příspěvek nezaniká, jestliže rodič přestal plnit podmínky nároku na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o dítě, na jejímž základě byl rodičovský příspěvek přiznán, avšak v době ukončení plnění těchto podmínek splňuje podmínky nároku na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě.

§ 31

(1) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela.

(2) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde‑li o případy uvedené v § 30 odst. 3 v době, kdy je

a

výdělečně činný,

b

žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), nejde‑li o studium za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.

§ 32

Výše rodičovského příspěvku

(1) Výše rodičovského příspěvku za kalendářní měsíc činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku částku odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, v němž se rodičovský příspěvek poskytuje. Tuto částku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Je‑li rodičovský příspěvek vyplácen ke dni 31. prosince kalendářního roku a jeho výplata náleží i po tomto datu, upraví se výše rodičovského příspěvku od 1. ledna následujícího kalendářního roku podle věty první bez žádosti.

(2) Jestliže rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami. Má‑li rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky nemocenského pojištění uvedené v předchozí větě jen po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1.

(3) Pokud rodiči pobírajícímu rodičovský příspěvek tato dávka náleží z důvodu péče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči, tak v kalendářním měsíci, za který náleží příspěvek na péči aspoň po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku podle odstavce 1, nejméně však ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 a příspěvkem na péči, je‑li příspěvek na péči nižší než polovina rodičovského příspěvku. Vznikne‑li nárok na příspěvek na péči za dobu, po kterou rodiči náležel rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1, vzniká na rodičovském příspěvku za toto období přeplatek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem podle odstavce 1 a jeho výší podle předchozí věty; obdobně dojde k přeplatku při zvýšení výše příspěvku na péči za dobu, za kterou rodičovský příspěvek náležel ve vyšší výši, než činí polovina rodičovského příspěvku.

Hlava ŠESTÁ

Příspěvek na školní pomůcky

§ 33

Podmínky nároku na příspěvek na školní pomůcky

(1) Nárok na příspěvek na školní pomůcky má dítě, které bylo přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce podle zvláštního právního předpisu47c) a má nárok na přídavek na dítě.

(2) Nárok na příspěvek na školní pomůcky dítěti vzniká

a

dnem 1. června kalendářního roku, ve kterém bylo dítě přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce, jestliže před tímto datem nebylo rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky tohoto dítěte,

b

dnem 1. června kalendářního roku následujícím po kalendářním roce, v němž bylo dítě přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce, jestliže o odkladu povinné školní docházky tohoto dítěte bylo rozhodnuto do 1. června kalendářního roku, ve kterém bylo přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce, a jestliže nebylo opětovně rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky do 1. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž bylo dítě přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce,

c

dnem 1. června kalendářního roku následujícího po 1. červnu kalendářního roku stanoveného pro vznik nároku podle písmene b), jestliže nebyl příspěvek podle písmene b) přiznán proto, že bylo opětovně rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky,

jestliže toto dítě má nárok na přídavek na dítě za měsíc květen, bezprostředně předcházející 1. červnu, v němž dítěti vzniká nárok na příspěvek na školní pomůcky.

(3) Příspěvek na školní pomůcky náleží dítěti jen jednou.

§ 34

Výše příspěvku na školní pomůcky

(1) Výše příspěvku na školní pomůcky činí 1 000 Kč.

(2) Příspěvek na školní pomůcky se vyplatí jednorázově.

§ 35

Výplata příspěvku na školní pomůcky

(1) Příspěvek na školní pomůcky se vyplatí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Je‑li dítě v přímém zaopatření více osob, vyplatí se příspěvek na školní pomůcky osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou‑li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob bude příspěvek na školní pomůcky vyplacen.

(2) Je‑li dítě ke dni vzniku nároku na příspěvek na školní pomůcky v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplatí se tento příspěvek tomuto ústavu (zařízení).

Hlava SEDMÁ

Dávky pěstounské péče

Díl první

§ 36

Druhy dávek pěstounské péče

Dávkami pěstounské péče podle tohoto zákona jsou:

a

příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

b

odměna pěstouna,

c

příspěvek při převzetí dítěte,

d

příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

Díl druhý

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

§ 37

(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.

(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40; jde‑li o nezaopatřené dítě, použije se koeficient 2,30.

(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka životního minima dítěte násobí, jde‑li o dítě

a

dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,35,

b

dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,90,

c

dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,10.

(4) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11) nebo v péči osoby uvedené v § 7 odst. 12.

(5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.

§ 38

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který náležel podle § 37 odst. 1 ke dni dosažení zletilosti dítěte, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby7) s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Příspěvek náležející dítěti podle předchozí věty se vyplácí tomuto dítěti.

§ 39

Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je‑li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.

Díl třetí

§ 40

Odměna pěstouna

(1) Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.

(2) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00.

(3) zrušen zákonem č. 168/2005 Sb. (účinnost: 1. června 2005)

(4) zrušen zákonem č. 168/2005 Sb. (účinnost: 1. června 2005)

§ 40a

Odměna pěstouna ve zvláštních případech

(1) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 6,50, pečuje‑li pěstoun alespoň o 3 děti svěřené mu do pěstounské péče nebo pečuje‑li pěstoun alespoň o jedno dítě svěřené mu do pěstounské péče, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) podle zvláštního právního předpisu47d). Uvedená odměna pěstouna se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,60 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče, a jde‑li o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) podle zvláštního právního předpisu47d), zvyšuje se odměna pěstouna o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,90 za péči o každé další takové dítě svěřené mu do pěstounské péče. Uvedená odměna pěstouna se pro účely zvláštních právních předpisů48) posuzuje jako plat.

(2) Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží, jen jestliže pěstoun nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný a po celý kalendářní měsíc byly splněny podmínky uvedené v odstavci 1. Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží pěstounovi i po dobu dočasné pracovní neschopnosti pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho kalendářního měsíce jejího trvání.

§ 40b

Podmínky nároku na odměnu pěstouna

(1) Vykonává‑li pěstoun pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních právních předpisů49a), odměna pěstouna podle § 40 a 40a nenáleží.

(2) Je‑li dítě svěřené pěstounovi v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11 a 12), odměna pěstounovi za péči o tyto děti podle § 40 odst. 1 nenáleží a k těmto dětem se nepřihlíží při stanovení odměny podle § 40a.

Díl čtvrtý

§ 41

Příspěvek při převzetí dítěte

(1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde‑li o totéž dítě, náleží jen jednou.

(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky životního minima dítěte a koeficientu 4,45.

(3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.

Díl pátý

§ 42

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

(1) Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna podle § 40, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.

(2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200000 Kč.

(3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením osobního motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je pěstoun povinen prokázat; pokud tohoto příspěvku nepoužil k zakoupení osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek vrátit.

(4) Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval.

Díl šestý

§ 43

Společná ustanovení

(1) Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z manželů. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně.

(2) Jestliže poručník o dítě osobně pečuje, náleží poručníkovi a dítěti dávky podle § 37 až 42.

(3) Bylo‑li před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,18) náleží ode dne uvedeného v rozhodnutí po dobu trvání takové péče dávky podle § 37 až 42.

Hlava OSMÁ

Porodné

§ 44

Podmínky nároku na porodné

(1) Nárok na porodné má žena, která porodila dítě.

(2) Nárok na porodné má rovněž otec dítěte, jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.

(3) Nárok na porodné vzniká dnem porodu.

§ 45

Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče

(1) Nárok na porodné má ode dne převzetí dítěte rovněž osoba, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné při převzetí dítěte, jde‑li o totéž dítě, náleží jen jednou.

(2) Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte podle § 44.

(3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené a dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(4) V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.

§ 46

Výše a výplata porodného

(1) Výše porodného činí,

a

narodilo‑li se jedno dítě, součin částky životního minima tohoto dítěte a koeficientu 11,10,

b

narodily‑li se zároveň dvě a více dětí, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu 16,60.

(2) Porodné se vyplatí jednorázově.

Hlava DEVÁTÁ

Pohřebné

§ 47

Podmínky nároku na pohřebné

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky nebo byl‑li pohřeb vypraven v České republice. Splňuje‑li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a).

§ 48

Výše a výplata pohřebného

(1) Výše pohřebného činí 5000 Kč.

(2) Pohřebné se vyplatí jednorázově.

(3) Vláda nařízením zvýší částku pohřebného, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem vzroste o 20 % od posledního stanovení výše pohřebného.

Část čtvrtá

Společná ustanovení o dávkách

Hlava PRVNÍ

Díl první

Nárok na dávku a její výplatu

§ 49

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.

§ 50

Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory a Ministerstvu práce a sociálních věcí, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo‑li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí‑li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.

§ 51

(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží‑li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této dávky za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou‑li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její výplatu na období po 30. září. Neprokáže‑li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže‑li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže‑li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.

(2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou‑li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval‑li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je‑li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže‑li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže‑li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde‑li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Jde‑li o příspěvek na bydlení, ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže‑li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže‑li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté až sedmé.

(3) Splňuje‑li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

(4) Splňuje‑li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b) , s výjimkou odměny pěstouna podle § 40a, jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

(5) Nedosahují‑li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

§ 52

Změní‑li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53 odst. 3.

§ 53

(1) Dávka neprávem

a

přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží,

b

nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,

c

odepřená, nebo

d

přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala.

(2) Dávka neprávem

a

přiznaná,

b

vyplácená, nebo

c

vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží,

se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.

(3) Došlo‑li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka se

a

přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo

b

odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena.

Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.

(4) Dojde‑li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.

§ 54

(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde‑li o dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) v bodu 1 a v § 36 písm. a) a b), zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde‑li o případ uvedený v § 53 odst. 1. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce.

(3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. b) bodech 2, 4 a 5 a § 36 písm. c) a d) zaniká, nebyl‑li uplatněn do jednoho roku

a

ode dne 1. června roku, ve kterém vznikl nárok na příspěvek na školní pomůcky, jde‑li o nárok na tento příspěvek,

b

ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde‑li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,

c

ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde‑li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle § 42,

d

ode dne narození dítěte, jde‑li o porodné podle § 44,

e

ode dne převzetí dítěte do péče, jde‑li o porodné podle § 45,

f

ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu,48a) jde‑li o pohřebné podle § 47.

Roční lhůta neplatí, jde‑li o případ uvedený v § 53 odst. 1.

(4) Je‑li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje‑li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde‑li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde‑li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu.48b) Ustanovení věty první neplatí také, jde‑li o nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního předpisu48d).

Díl druhý

Přechod nároku na dávky

§ 55

Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.

§ 56

(1) Zemřela‑li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde‑li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.

(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.

(3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.

Díl třetí

Výplata dávek

§ 57

(1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) v bodu 1, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje‑li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Úřad státní sociální podpory se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.

(2) Dávky uvedené v § 2 písm. b) bodech 2, 4 a 5, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.

(3) zrušen zákonem č. 132/1997 Sb. (účinnost: 1. července 1997)

(4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 58

(1) Dávky vyplácí úřad státní sociální podpory, který je příslušný k rozhodování o dávkách.

(2) Dojde‑li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví úřad státní sociální podpory, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Úřad státní sociální podpory uvedený v předchozí větě předá úřadu státní sociální podpory příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušný úřad státní sociální podpory vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.

(3) Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá‑li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je úřad státní sociální podpory povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

§ 59

(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky

a

zákonný zástupce oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d),

b

jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d),

c

osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde‑li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2, nebo § 35, nejde‑li o případ uvedený v písmenu d),

d

ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je‑li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).

(2) Úřad státní sociální podpory namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže‑li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.

(3) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.

(4) Jde‑li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

(5) Úřad státní sociální podpory může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

§ 60

Dávky se do ciziny nevyplácejí.

Hlava DRUHÁ

Díl první

Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby, příjemce dávky a osoby společně posuzované

§ 61

(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému úřadu státní sociální podpory do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

(2) Byl‑li příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil‑li orgán státní sociální podpory delší lhůtu; neučiní‑li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.

(3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce

a

osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,

b

písemně ohlásit úřadu státní sociální podpory změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a),

c

udělit písemný souhlas podle § 50.

(4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c), je úřad státní sociální podpory povinen vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne vyzvání; úřad státní sociální podpory může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osmi dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.

(5) Je‑li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou‑li příslušným orgánem státní sociální podpory k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené orgánem, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být zastavena nebo dávka může být odejmuta, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(6) zrušen zákonem č. 113/2006 Sb. (účinnost: 1. dubna 2006)

§ 62

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost, nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí, jde‑li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit úřadu státní sociální podpory vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.

(2) Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.

(3) Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy. Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde‑li o případ uvedený v § 63a odst. 2.

(4) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. Pro vrácení poměrné části příspěvku na zakoupení motorového vozidla platí lhůta uvedená v § 42 odst. 4.

(5) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.

(6) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje úřad státní sociální podpory, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.48e)

Díl druhý

Povinnosti státních orgánů a dalších osob

§ 63

(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61), jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde‑li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální podpory a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.19)

(2) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim úřad státní sociální podpory písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily úřadu státní sociální podpory uvedené údaje.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje ostatním orgánům státní sociální podpory v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory; Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje údaje nezbytné pro přiznání stipendia v případě tíživé sociální situace studenta podle zvláštního předpisu3a). Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná‑li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.

(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a poskytuje tento aplikační program orgánům státní sociální podpory. Orgány státní sociální podpory jsou povinny při řízení o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat.

(5) Ministerstvo vnitra pro účely státní sociální podpory poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory údaje z informačního systému evidence obyvatel19a) o

a

státních občanech České republiky,19b)

b

cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu,19c) a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,19d)

a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Ministerstvo vnitra dále poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory z registru rodných čísel19e) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 5, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Poskytovanými údaji podle odstavců 5 a 6 jsou

a

u státních občanů České republiky

1

jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,

2

datum narození,

3

pohlaví a jeho změna,

4

místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil,

5

rodné číslo,

6

státní občanství,

7

adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

8

počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

9

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

10

zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,

11

rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

12

rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,

13

rodné číslo manžela; je‑li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,

14

rodné číslo dítěte,

15

u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

16

datum, místo a okres úmrtí; jde‑li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

17

den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

b

u cizinců uvedených v odstavci 5 písm. b)

1

jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

2

datum narození,

3

pohlaví a jeho změna,

4

místo a stát, na jehož území se narodil,

5

rodné číslo,

6

státní občanství,

7

druh a adresa místa pobytu,

8

číslo a platnost povolení k pobytu,

9

počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,

10

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

11

správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

12

rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,

13

jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem uvedeným v odstavci 5 písm. b), a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,

14

jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci uvedenými v odstavci 5 písm. b), a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

15

vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

16

datum, místo a okres úmrtí; jde‑li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

17

den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

c

u fyzických osob uvedených v odstavci 6

1

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2

den, měsíc a rok narození,

3

místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,

4

rodné číslo,

5

pohlaví,

6

jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě změny těchto údajů, rodné příjmení,

7

v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení,

8

státní občanství.

(8) Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů o státní sociální podpoře (odstavec 3), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách státní sociální podpory po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu.19f)

§ 63a

Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob

(1) Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložily na výzvu orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Věta první se vztahuje i na státní orgány, jde‑li o plnění jejich povinností podle § 63 jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Ustanovení § 62 odst. 4 a 5 a odst. 6 věta první platí zde obdobně.

(2) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají úřadu státní sociální podpory, který dávku vyplatil, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 5 platí zde obdobně.

§ 64

(1) Zaměstnanci státu, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy zařazení do úřadu městské části a zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu hlavního města Prahy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví‑li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat

a

orgánům sociálního zabezpečení49) a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst. 2 písm. a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně‑právní ochrany dětí, orgánům pomoci v hmotné nouzi údaje potřebné pro rozhodování o pomoci v hmotné nouzi,49a) obecním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách sociální péče,

b

správcům daně z příjmů50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

c

zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

d

úřadům práce52) údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti,

e

orgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízení,

f

soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

g

orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci1 údaje potřebné k provádění této kontroly,

h

Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.

(4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny

a

Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které orgán státní sociální podpory získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle § 63 odst. 3,

b

na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly,

c

poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.

(5) Úřady státní sociální podpory jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému krajskému úřadu a Magistrátu hlavního města Prahy.

(6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost.

(7) Úřad státní sociální podpory, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.

§ 64a

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství,54a) a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. Krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou povinny předat tyto údaje Ministerstvu práce a sociálních věcí, a to v rozsahu a termínech stanovených Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Pro povinnost státních orgánů a dalších právnických a fyzických osob sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí z práva Evropských společenství,54a) a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní sociální podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 3 věta třetí obdobně.

(3) Údaje získané Ministerstvem práce a sociálních věcí podle odstavců 1 a 2 jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 3.

(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje

a

České správě sociálního zabezpečení ze svých informačních systémů údaje o datu přiznání, druhu a výši dávky státní sociální podpory pro plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropských společenství,54a) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení; uvedené údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b

na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z práva Evropských společenství54a) údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné pro plnění těchto úkolů, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů.

Díl třetí

§ 65

Kontrolní činnost

(1) Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány, není‑li dále stanoveno jinak.

(2) Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63; za tím účelem jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 63 povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost. Jde‑li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Věta druhá platí obdobně pro oprávnění kontrolovat státní orgán, který plní povinnosti podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3) Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří nesplní nebo poruší povinnosti uložené v odstavci 2, může zaměstnanec zařazený v orgánu státní sociální podpory uvedeném v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(4) Pořádkovou pokutu uloženou podle odstavce 3 vybírá a vymáhá orgán státní sociální podpory, jehož zaměstnanec pořádkovou pokutu uložil. Výnosy z pokut uložených úřady práce jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, výnosy z pokut uložených orgány hlavního města Prahy jsou příjmem jeho rozpočtu a výnosy z pokut uložených krajskými úřady jsou příjmem rozpočtu kraje, který pokutu uložil.

Díl čtvrtý

Správní delikty

Oddíl 1

Přestupky

§ 65a

(1) Fyzická osoba, s výjimkou osob uvedených v odstavci 2, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu.

(2) Fyzická osoba, kterou je oprávněná osoba, osoba společně posuzovaná nebo příjemce dávky, se dopustí přestupku tím, že

a

nesplní povinnost osvědčit skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu nebo ohlásit změny v těchto skutečnostech podle § 61 odst. 1 až 4 ve stanovené lhůtě, nebo

b

nepodrobí se ve stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření v případech uvedených v § 61 odst. 5.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

Oddíl 2

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

§ 65b

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu.

(2) Je‑li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba příjemcem dávky, dopustí se správního deliktu, jestliže nesplní ohlašovací povinnost uvedenou v § 61 odst. 1 nebo nesplní povinnost vyhovět výzvě podle § 61 odst. 2.

(3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 250 000 Kč.

Oddíl 3

Společná ustanovení

§ 65c

(1) Právnická osoba za delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže orgán státní sociální podpory o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) K řízení o správních deliktech je v prvním stupni příslušný

a

orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval, jde‑li o správní delikt podle § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1,

b

orgán státní sociální podpory, kterému měly být rozhodné skutečnosti sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jde‑li o správní delikty podle § 65a odst. 2.

(6) Pokuty vybírá orgán státní sociální podpory, který je uložil. Příjem z pokut uložených úřady práce je příjmem státního rozpočtu, příjem z pokut uložených krajským úřadem je příjmem rozpočtu kraje, příjem z pokut uložených Magistrátem hlavního města Prahy je příjmem rozpočtu hlavního města Prahy a příjem z pokut uložených úřady městských částí určených Statutem hlavního města Prahy je příjmem rozpočtů těchto městských částí. Pokuty vymáhá příslušný finanční úřad.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.

Hlava TŘETÍ

Organizace a řízení

Díl první

§ 66

Orgány rozhodující o dávkách

(1) O dávkách rozhodují úřady státní sociální podpory.

(2) Místní příslušnost úřadu státní sociální podpory se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 3).

Díl druhý

§ 67

Zahájení řízení

(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému úřadu státní sociální podpory na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední úřadem státní sociální podpory.

(3) Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům,55) jednají za ni její zákonní zástupci, není‑li dále stanoveno jinak. Je‑li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je‑li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva úřadu státní sociální podpory, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde‑li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena.

§ 68

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o dávku musí obsahovat

a

jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,

b

souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,

c

určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),

d

doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,

e

doklad, jde‑li o nárok na rodičovský příspěvek, o době pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenského, poskytovaného v souvislosti s porodem, doklad o jejich výši, jde‑li o výplatu rodičovského příspěvku ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami nemocenského pojištění, jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dítěte, zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, popřípadě potvrzení o návštěvě tohoto dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku nebo děti uvedené v § 30 odst. 3,

f

skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

g

doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), jde‑li o žádost o příspěvek na bydlení,

h

potvrzení o zápisu dítěte k povinné školní docházce a dále potvrzení o tom, zda došlo k odkladu povinné školní docházky, jde‑li o nárok na příspěvek na školní pomůcky,

i

rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde‑li o nároky na dávky uvedené v § 36, nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem nebo návrh, který byl podán soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje, jde‑li o nároky podle § 43.

(2) Je‑li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a

potvrzení, jde‑li o příjmy uvedené

1

v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c) , d) a h),

2

v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

3

v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 12,

4

v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

5

v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná‑li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,

b

prohlášení o výši příjmu, jde‑li o ostatní příjmy.

(3) Je‑li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a

potvrzení, jde‑li o příjmy uvedené

1

v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 12,

2

v § 5 odst. 1 písm. e), jedná‑li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením,

b

prohlášení o výši příjmů, jde‑li o ostatní příjmy.

(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání‑li tomu vážná překážka.

(5) Potvrzení o povinné školní docházce, jde‑li o školní rok začínající v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech úřad státní sociální podpory neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

(6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.

(7) Lze‑li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů21) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

§ 68a

Důkazní prostředky

V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.

§ 68b

Podání a jiné úkony

Je‑li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis (§ 67), lze podání nebo jiný úkon učinit

a

též na počítačové sestavě, zveřejněné v elektronické podobě Ministerstvem práce a sociálních věcí,

b

v elektronické podobě a elektronicky podepsat podle zvláštního právního předpisu,21a) pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.

§ 68c

Účastníci řízení

V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení

a

oprávněná osoba,

b

příjemce dávky (§ 59),

c

osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo právnická osoba, jde‑li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a,

d

fyzická nebo právnická osoba, jde‑li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle § 59.

§ 69

Vydávání rozhodnutí

(1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

a

dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,

b

dávka byla odejmuta,

c

výplata dávky byla zastavena, nejde‑li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2 a § 58 odst. 2,

d

jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 5,

e

přichází v úvahu více oprávněných a úřad státní sociální podpory rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude‑li úřad státní sociální podpory rozhodovat podle § 7 odst. 7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59,

f

se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3.

(2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.

(3) O změně péče o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 7 rozhoduje úřad státní sociální podpory usnesením, které se poznamenává do spisu.

§ 70

(1) Rozhoduje‑li úřad státní sociální podpory o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši, není‑li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží‑li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a odst. 2 věty čtvrté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou.

(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky.

(3) Námitky se podávají písemně u příslušného úřadu státní sociální podpory, který dávku přiznal. Úřad státní sociální podpory vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

(4) Oznámení se nedoručuje, dojde‑li ke změně dávky z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. Pro podání námitek platí odstavce 2 a 3 obdobně.

§ 71

(1) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení

a

úřady práce přezkoumává krajský úřad,

b

úřady městských částí hlavního města Prahy přezkoumává Magistrát hlavního města Prahy.

(2) Odvolání nemá odkladný účinek.

§ 72

Náklady řízení

Orgány státní sociální podpory a Ministerstvo práce a sociálních věcí nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách.

§ 72a

(1) Správní rozhodnutí vydaná orgány státní sociální podpory vykonávají tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí; výkon rozhodnutí provádí ten orgán státní sociální podpory, který vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení.

(2) Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, podléhají výkonu rozhodnutí21b) jen podle předpisů upravujících výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy21c). Dávky státní sociální podpory, které jsou vypláceny jednorázově, nepodléhají výkonu rozhodnutí.

§ 73

V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení,22) pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

§ 73a

Soudní přezkum

Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3.

§ 73b

(1) Pro výkon přenesené působnosti orgány hlavního města Prahy na úseku státní sociální podpory platí zákon o hlavním městě Praze.22a)

(2) Krajské úřady na úseku státní sociální podpory v přenesené působnosti poskytují úřadům práce odbornou a metodickou pomoc a vykonávají kontrolu a dozor nad jejich činností ve státní sociální podpoře; pro kontrolu a výkon dozoru nad činností úřadů práce ve státní sociální podpoře se přiměřeně použije ustanovení zákona o krajích (krajské zřízení) o kontrole přenesené působnosti obcí a o dozoru nad výkonem přenesené působnosti obcí.

Část pátá

Přechodná ustanovení

Základní ustanovení

§ 74

(1) Pro nároky na

a

rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku,23)

b

zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení,24)

c

příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o pěstounské péči,25)

d

podporu při narození dítěte a pohřebné podle předpisů o nemocenském pojištění,26) zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách27) a zákona o sociálním zabezpečení,24) které vznikly před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech b) a c), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky podle písmen a) a d), nebo před 1.listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech b) a c), platí předpisy platné před 1. říjnem 1995.

(2) Pro nároky na

a

přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění26) a výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27)

b

výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení,24)

c

příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském pojištění26) a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27)

d

příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení,24)

e

státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění o státním vyrovnávacím příspěvku,28)

f

příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné,29)

g

příspěvek na úhradu za užívání bytu podle zákona o sociálním zabezpečení,24) které vznikly před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), platí předpisy platné před 1. lednem 1996.

(3) Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny před

a

1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d),

b

1. listopadem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c),

c

1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a f),

d

1. únorem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b), d), e) a g),

přiznají nebo o nich rozhodnou státní orgány, další právnické nebo fyzické osoby, které byly příslušné k rozhodování o těchto dávkách podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v písmenech a) a b), a podle předpisů platných před 1.lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v písmenech c) a d).

(4) Při úhradě nákladů za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle předpisů platných před 1.říjnem 1995, a jde-li o úhradu nákladů za dávky uvedené v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných před 1. lednem 1996.

(5) zrušen zákonem č. 132/2000 Sb. (účinnost: 1. ledna 2001)

§ 75

(1) Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d) se vyplatí naposledy za měsíc září 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c) se vyplatí naposledy za měsíc říjen 1995.

(2) Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a) a c) se vyplatí naposledy za měsíc prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g) se vyplatí naposledy za měsíc leden 1996. Příspěvek na nájemné uvedený v § 74 odst. 2 písm. f) se vyplatí naposledy za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1995.

(3) Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede státní orgán, právnická nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal.

§ 76

Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím

a

30. září 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d),

b

31. října 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c),

c

31. prosince 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f),

d

31. ledna 1996, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g).

§ 77

(1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené

a

§ 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995,

b

§ 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995,

c

§ 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995,

d

§ 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996,

je příslušný k rozhodování o nich na základě písemné žádosti okresní úřad podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3).

(2) Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2 písm. e) nelze za dobu před 1. únorem 1996 přiznat, nebyl-li nárok na tuto dávku uplatněn před uvedeným dnem.

(3) Dávky podle odstavce 1 vyplatí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se hradí z prostředků státní sociální podpory.

(4) Pro řízení o dávkách podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně.

§ 78

Vznikne-li nárok na dávky podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti, platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně.

§ 79

Posuzování zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte

(1) Státní orgány, další právnické a fyzické osoby, které ke dni 1. listopadu 1995 vyplácejí k přídavkům na děti nebo k výchovnému příplatek na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, uvedený v § 74 odst. 2 písm. c) a d), jsou povinny do 10. listopadu 1995 okresní správě sociálního zabezpečení, která vydala posudek, na jehož podkladě byl uvedený příplatek k přídavkům na děti nebo výchovnému vyplácen, sdělit jméno, adresu a rodné číslo tohoto dítěte a opis dokladu uvedené zdravotní postižení prokazující.

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení může na základě uvedeného sdělení posoudit,30) zda dítě uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dítě dlouhodobě nemocné (§ 9).

Část šestá

zrušena zákonem č. 453/2003 Sb. (účinnost: 1. dubna 2004)

Část SEDMÁ

Závěrečná ustanovení

§ 80

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1

Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

2

Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

3

Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

4

Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.

5

Čl. VI zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony.

6

Zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti.

7

Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb.

8

Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 106/1979 Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů přípustné pro poskytování některých sociálních dávek na děti.

9

Nařízení vlády č. 154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek.

10

Nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a některé sociální dávky.

11

Nařízení vlády č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a podpory při narození dítěte.

12

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a vyhlášky č. 311/1993 Sb.

13

§ 5 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.

14

Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky č. 313/1990 Sb., zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., vyhlášky č. 27/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

15

Vyhláška Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.

§ 81

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

ČI. II zákona č. 137/1996 Sb. zní:

Čl. II

Podle tohoto zákona, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4 až 8, 11 a 12, se postupuje při posuzování nároků na dávky státní sociální podpory nejdříve od 1. ledna 1996.

§ 15 zákona č. 132/1997 Sb. zní:

§ 15

Částky sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za období od 1. dubna 1996 do dne účinnosti zákona se nezúčtovávají.

ČI. VI a ČI. VIII zákona č. 242/1997 Sb. znějí:

Čl. VI

Přechodná ustanovení

1

Pro nároky na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu, které vznikly před 1. lednem 1998, se stanoví rozhodný příjem podle předpisů platných před tímto dnem.

2

Nárok na přídavek na dítě příznaný přede dnem 1. října 1997 zaniká od splátky přídavku na dítě náležející za říjen 1997, jestliže nejsou po 30. září 1997 splněny podmínky uvedené v čl. I bodu 16. Výše přídavku na dítě přiznaného před 1. říjnem 1997 se podle čl. I bodu 16 stanoví nově od splátky přídavku na dítě náležející za říjen 1997.

3

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči přiznaného před 1. lednem 1998 se s přihlédnutím k čl. I bodu 35 stanoví nově od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči náležejícího za leden 1998.

4

Nároky na dávky státní sociální podpory za dobu před 1. lednem 1998 se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem. Nárok a výše přídavku na dítě za dobu před 1. říjnem 1997 se posuzuje podle předpisů platných před tímto dnem.

5

Nároky na dávky státní sociální podpory, jejichž podmínky se splnily před účinností tohoto zákona, avšak nezakládaly dosud nárok podle těchto předpisů, se přiznají nejdříve ode dne 1. ledna 1998.

6

Na nároky na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu, které byly podle předpisů platných před 1. lednem 1998 přiznány na dobu určitou, se po 31. prosinci 1997 vztahuje ustanovení § 51 zákona o státní sociální podpoře, ve znění čl. I bodu 45 tohoto zákona.

7

Vznikl‑li nárok na sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení přede dnem účinnosti tohoto zákona, platí pro zánik nároku na výplatu dávky nebo její části předpisy platné před účinností tohoto zákona.

Čl. VIII

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, s výjimkou čl. I bodu 16, čl. VI odst. 2 a odst. 4 věty druhé, které nabývají účinnosti dnem 1. října 1997.

ČI. X zákona č. 91/1998 Sb. zní:

Čl. X

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1998, s výjimkou čl. VI bodu 1, který nabývá účinnosti dnem 1. července 1998.

ČÁST PATNÁCTÁ (Čl. XV) zákona č. 360/1999 Sb. zní:

Část patnáctá

Přechodná ustanovení

Čl. XV

1

Průkazy TP, ZTP a ZTP/P vydané před 1. červencem 2000 platí po dobu v nich uvedenou, nejdéle však do 31. prosince 2001.

2

Období, jehož počátek připadl na 1. duben 1999, na které se přiznává sociální příplatek a příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 158/1998 Sb., se prodlužuje do 30. června 2000. Při nároku na sociální příplatek a příspěvek na bydlení se v době od 1. dubna 2000 do 30. června 2000 vychází ze stejného rozhodného příjmu, z něhož by se vycházelo při poskytování sociálního příplatku a příspěvku na bydlení v době od 1.ledna 2000 do 31. března 2000.

3

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí od 1. dubna 2000 do 30. června 2000, je podle zákona č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., kalendářní čtvrtletí od 1. října 1999 do 31. prosince 1999. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí od 1. dubna 2000 do 30. června 2000, je podle zákona č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšeného nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb., kalendářní čtvrtletí od 1. října 1999 do 31. prosince 1999.

ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ (Čl. LVI) zákona č. 132/2000 Sb. zní:

Část padesátá šestá

Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. LVI

1

Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přecházejí z ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, z okresních úřadů a ze školských úřadů na územní samosprávné celky, případně okresní úřady v případech, kdy činnosti stanovené tímto zákonem přecházejí do působnosti územních samosprávných celků, případně okresních úřadů.

ČÁST PRVNÍ (Čl. II) zákona č. 271/2001 Sb. zní:

Čl. II

Přechodná ustanovení

1

Rozhodný příjem pro účely státní sociální podpory se stanoví podle předpisů platných po dni účinnosti tohoto zákona, jde‑li o dávky, na které vznikl nárok po dni účinnosti tohoto zákona.

2

Odsouzené ženě náleží rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě ve výkonu trestu nejdříve za kalendářní měsíc následující po dni účinnosti tohoto zákona.

ČÁSTI STO SEDMNÁCTÁ AŽ STO DVACÁTÁ zákona č. 320/2002 Sb. znějí:

Část sto sedmnáctá

Společná ustanovení

Čl. CXVII

1

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zrušují okresní úřady.

2

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v okresních úřadech (dále jen zaměstnanec okresního úřadu) přecházejí z České republiky na územní samosprávné celky v případech, kdy činnosti zaměstnance okresního úřadu stanovené tímto nebo zvláštním zákonem přecházejí do působnosti územních samosprávných celků.

3

Okresní úřad se dohodne se zaměstnancem okresního úřadu, příslušným územním samosprávným celkem nebo správním úřadem, na který územní samosprávný celek jeho práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejdou.

4

Okresní úřad na základě dohody podle bodu 3 provede delimitaci příslušných zaměstnanců okresních úřadů na určené územní samosprávné celky nebo správní úřady. Takto provedená delimitace je závazná.

5

V případě, že podle bodu 3 nedojde k dohodě nejpozději do 1. 9. 2002, stanoví počty a pravidla delimitace zaměstnanců na příslušné územní samosprávné celky nebo správní úřady na návrh přednosty okresního úřadu a s doporučením ředitele krajského úřadu Ministerstvo vnitra.

6

Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnance okresního úřadu v případech, kdy činnosti zaměstnance okresního úřadu stanovené tímto zákonem nepřecházejí podle bodu 2 na územní samosprávné celky, přechází z okresního úřadu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, není‑li upraveno zvláštním předpisem jinak. Tito zaměstnanci zabezpečí realizaci úkolů souvisejících s ukončením činnosti okresních úřadů po 1. lednu 2003.

7

Nároky zaměstnanců okresních úřadů z pracovněprávních vztahů, které nepřešly na příslušné územní samosprávné celky podle bodu 2, jakož i nároky České republiky z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům okresních úřadů uspokojuje a uplatňuje jménem státu Ministerstvo financí.

8

Ustanovení § 102 odst. 2 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), o stanovení počtu zaměstnanců územních samosprávných celků se na případy podle bodu 2 nepoužijí.

9

Na postup podle bodů 2 a 3 se ustanovení § 251d zákoníku práce nepoužije.

10

Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců okresních úřadů, jejichž místem výkonu zaměstnání jsou státní okresní archivy, přechází z okresních úřadů na státní oblastní archivy podle začlenění státních okresních archivů do jednotlivých státních oblastních archivů.

11

Movité věci ve vlastnictví České republiky, se kterými byly příslušné hospodařit okresní úřady a které jsou potřebné k výkonu činností přecházejících podle tohoto zákona do působnosti územních samosprávných celků a jsou používány zaměstnanci okresního úřadu, na něž se vztahuje bod 2, přecházejí s výjimkou věcí uvedených v bodu 12 dnem 1. 1. 2003 z vlastnictví České republiky do vlastnictví toho územního samosprávného celku, na který přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců okresního úřadu.

12

Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, se kterým byly příslušné hospodařit okresní úřady ke dni svého zrušení a který je tvořen informačním systémem poskytnutým Ministerstvem práce a sociálních věcí pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatě a sestávajícím z aplikačního a licenčního softwarového vybavení a hardwarových a komunikačních zařízení, přechází na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Současně se Ministerstvo práce a sociálních věcí stane příslušným hospodařit s právy České republiky souvisejícími s tímto majetkem a započne plnit úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem.

13

Pracoviště státní sociální podpory zřízená okresními úřady před 1. lednem 2003 se stávají pracovišti územních samosprávných celků, na které podle tohoto zákona přecházejí činnosti na úseku státní sociální podpory. Územní samosprávné celky mohou tato pracoviště po 31. prosinci 2002 zrušit jen se souhlasem Ministerstva práce a sociálních věcí.

14

Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, včetně práv, se kterými byly příslušné hospodařit okresní úřady a na které se nevztahují body 11, 12 a 15, přechází dnem 1. 1. 2003 na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, není‑li upraveno tímto zákonem nebo zvláštním předpisem jinak. Současně Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových započne plnit úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem, jakož i za další závazky České republiky vzniklé z dosavadní činnosti okresních úřadů anebo s touto činností související.

15

Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky užívaným státními okresními archivy včetně práv České republiky souvisejících s tímto majetkem, se kterým byly dosud příslušné hospodařit okresní úřady, přechází na státní oblastní archivy v rozsahu, který je dán začleněním jednotlivých státních okresních archivů do příslušných státních oblastních archivů podle zvláštního zákona. Současně státní oblastní archivy započnou v uvedeném rozsahu plnit úkoly spojené s odpovědností za závazky České republiky související s tímto majetkem.

16

Okresní hygienické stanice, městské hygienické stanice v hlavním městě Praze, v městech Plzni a Brně a krajské hygienické stanice včetně Hygienické stanice hlavního města Prahy dnem 1. ledna 2003 zanikají. K tomuto datu zanikají i funkce okresních, městských a krajských hygieniků a funkce hygienika hlavního města Prahy.

17

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky, se kterým ke dni 31. prosince 2002 hospodařily okresní a krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy) a který je potřebný k plnění úkolů v rámci působnosti správního úřadu uvedeného v písmenech a) až n), a veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů technickohospodářských zaměstnanců, potřebných ke správě a údržbě tohoto majetku a plnění funkcí zaměstnavatele správním úřadem uvedeným v písmenech a) až n) a zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní dozor, které měla ke dni 31. prosince 2002:

a

Hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na Hygienickou stanici hlavního města Prahy se sídlem v Praze,

b

Krajská hygienická stanice se sídlem v Praze a okresní hygienické stanice se sídlem v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Příbrami a Rakovníku, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje se sídlem v Praze,

c

Krajská hygienická stanice se sídlem v Českých Budějovicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích,

d

Krajská hygienická stanice se sídlem v Plzni a okresní hygienické stanice se sídlem v Domažlicích, Klatovech, Plzni, Rokycanech a Tachově, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni,

e

Krajská hygienická stanice se sídlem v Karlových Varech a okresní hygienické stanice se sídlem v Chebu a Sokolově, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech,

f

Krajská hygienická stanice se sídlem v Ústí nad Labem a okresní hygienické stanice se sídlem v Ústí nad Labem, Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Mostě a Teplicích, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem,

g

Krajská hygienická stanice se sídlem v Liberci a okresní hygienické stanice se sídlem v České Lípě, Jablonci nad Nisou a Semilech, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Libereckého kraje se sídlem v Liberci,

h

Krajská hygienická stanice se sídlem v Hradci Králové a okresní hygienické stanice se sídlem v Hradci Králové, Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové,

i

Krajská hygienická stanice se sídlem v Pardubicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích,

j

Krajská hygienická stanice se sídlem v Jihlavě a okresní hygienické stanice se sídlem v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě,

k

Krajská hygienická stanice se sídlem v Brně a okresní hygienické stanice se sídlem v Brně, Blansku, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově a Znojmě, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně,

l

Krajská hygienická stanice se sídlem v Olomouci a okresní hygienické stanice se sídlem v Jeseníku, Prostějově, Přerově a Šumperku, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci,

m

Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě a okresní hygienické stanice se sídlem v Bruntále, Frýdku‑Místku, Karviné, Novém Jičíně a Opavě, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě,

n

Krajská hygienická stanice se sídlem ve Zlíně a okresní hygienické stanice se sídlem v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně.

18

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky, se kterým ke dni 31. prosince 2002 hospodařily Okresní hygienická stanice pro okres Praha‑východ se sídlem v Praze a Okresní hygienická stanice pro okres Praha‑západ se sídlem v Praze, a veškerá práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které měla ke dni 31. prosince 2002 Okresní hygienická stanice pro okres Praha‑východ a Okresní hygienická stanice pro okres Praha‑západ, přecházejí na Ministerstvo zdravotnictví.

19

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky neuvedeným v bodech 16 a 17, se kterými ke dni 31. prosince 2002 hospodařily okresní a krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy), a veškerá práva a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů ostatních zaměstnanců, neuvedených v bodech 16 a 17, které měla ke dni 31. prosince 2002:

a

Hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Praze,

b

Krajská hygienická stanice se sídlem v Praze, okresní hygienické stanice se sídlem v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Příbrami a Rakovníku, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Kolíně,

c

Krajská hygienická stanice se sídlem v Českých Budějovicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Českých Budějovicích,

d

Krajská hygienická stanice se sídlem v Plzni, městská hygienická stanice se sídlem v Plzni a okresní hygienické stanice se sídlem v Domažlicích, Klatovech, Plzni, Rokycanech a Tachově, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Plzni,

e

Krajská hygienická stanice se sídlem v Karlových Varech a okresní hygienické stanice se sídlem v Chebu, Karlových Varech a Sokolově, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Karlových Varech,

f

Krajská hygienická stanice se sídlem v Ústí nad Labem a okresní hygienické stanice se sídlem v Ústí nad Labem, Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Mostě a Teplicích, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem,

g

Krajská hygienická stanice se sídlem v Liberci a okresní hygienické stanice se sídlem v České Lípě, Jablonci nad Nisou, Liberci a Semilech, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Liberci,

h

Krajská hygienická stanice se sídlem v Hradci Králové a okresní hygienické stanice se sídlem v Hradci Králové, Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové,

i

Krajská hygienická stanice se sídlem v Pardubicích a okresní hygienické stanice se sídlem v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích,

j

Krajská hygienická stanice se sídlem v Jihlavě a okresní hygienické stanice se sídlem v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě,

k

Krajská hygienická stanice se sídlem v Brně, Městská hygienická stanice se sídlem v Brně a okresní hygienické stanice se sídlem v Brně, Blansku, Břeclavi, Hodoníně, Vyškově a Znojmě, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Brně,

l

Krajská hygienická stanice se sídlem v Olomouci a okresní hygienické stanice se sídlem v Jeseníku, Prostějově, Přerově a Šumperku, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Olomouci,

m

Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě a okresní hygienické stanice se sídlem v Bruntále, Frýdku‑Místku, Karviné, Novém Jičíně a Opavě, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Ostravě,

n

Krajská hygienická stanice se sídlem ve Zlíně a okresní hygienické stanice se sídlem v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem ve Zlíně.

20

Pokud jde o majetek České republiky, který užívaly ke dni 31. prosince 2002 městské hygienické stanice se sídlem v hlavním městě Praze, v Plzni a v Brně, mění se příslušnost hospodaření s ním takto:

a

jde‑li o majetek potřebný k plnění úkolů v rámci působnosti správního úřadu uvedeného v bodech 1 až 3 užívaný ke dni 31. prosince 2002:

1

Městskou hygienickou stanicí se sídlem v hlavním městě Praze, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona hospodaření s ním Hygienické stanici hlavního města Prahy se sídlem v Praze,

2

Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Plzni, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona hospodaření s ním Krajské hygienické stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni,

3

Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Brně, přísluší dnem účinnosti tohoto zákona hospodaření s ním Krajské hygienické stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně;

b

jde‑li o majetek neuvedený v písmenu a) užívaný ke dni 31. prosince 2002:

1

Městskou hygienickou stanicí se sídlem v hlavním městě Praze, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu ústavu se sídlem v Praze,

2

Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Plzni, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu ústavu se sídlem v Plzni,

3

Městskou hygienickou stanicí se sídlem v Brně, přísluší hospodaření s ním zdravotnímu ústavu se sídlem v Brně;

c

dnem účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů technicko‑hospodářských zaměstnanců potřebných ke správě a údržbě tohoto majetku a plnění funkcí zaměstnavatele správním úřadem uvedeným v písmenu a) bodech 1 až 3 a zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní dozor, které měla k tomuto dni:

1

Městská hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na Hygienickou stanici hlavního města Prahy se sídlem v Praze,

2

Městská hygienická stanice se sídlem v Plzni, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Plzeňského kraje se sídlem v Plzni,

3

Městská hygienická stanice se sídlem v Brně, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici Jihomoravského kraje se sídlem v Brně;

d

dnem účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců neuvedených v písmenu c), které měla k tomuto dni:

1

Městská hygienická stanice hlavního města Prahy, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Praze,

2

Městská hygienická stanice se sídlem v Plzni, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Plzni,

3

Městská hygienická stanice se sídlem v Brně, přecházejí na zdravotní ústav se sídlem v Brně.

21

Věci, které jsou majetkem České republiky, práva České republiky a jiné majetkové hodnoty, jakož i závazky České republiky uvedené v bodech 17 až 20 nepřecházejí ve smyslu zvláštního zákona z majetku České republiky do vlastnictví krajů ani obcí.

22

Poměrná část prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb vedených okresními úřady pro pracovníky okresních úřadů zařazené do předškolních zařízení, škol a školských zařízení přechází dnem 1. ledna 2003 na tyto předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřízené jako příspěvkové organizace.1)

1

§ 24 odst. 4 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 284/2002 Sb.

Část sto osmnáctá

Přechodná ustanovení

Čl. CXVIII

1

Správní řízení zahájená okresním úřadem a pověřeným obecním úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí orgány územních samosprávných celků podle toho, na které územní samosprávné celky působnosti okresních úřadů a pověřených obecních úřadů podle tohoto zákona přešly.

2

Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se orgánům uvedeným v bodě 1 prodlužují o 30 dnů.

3

Výkon rozhodnutí zahájený okresním úřadem nebo výkon rozhodnutí, který bude možné zahájit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, provedou územní samosprávné celky podle toho, na které územní samosprávné celky působnosti okresních úřadů podle tohoto zákona přešly. Výnosy z takto provedených výkonů rozhodnutí jsou příjmem územních samosprávných celků, které výkon rozhodnutí provedly.

4

V řízeních o odvolání proti rozhodnutím okresních a městských hygieniků, která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena krajskými hygieniky (hygienikem hlavního města Prahy), pokračuje příslušná krajská hygienická stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy), v řízeních o odvolání proti rozhodnutí krajských hygieniků (hygienika hlavního města Prahy), která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena, pokračuje Ministerstvo zdravotnictví.

5

V řízeních, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena okresními a městskými hygieniky a krajskými hygieniky (hygienikem hlavního města Prahy), s výjimkou řízení podle bodu 4, pokračují místně příslušné krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy).

6

Okresní úřady provedou skartační řízení u všech písemností, jimž ke dni 31. prosince 2002 projde skartační lhůta.

7

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností v sídlech dosavadních okresních úřadů a obecní úřady obcí s rozšířenou působností Černošice, Brandýs nad Labem‑Stará Boleslav, Nýřany, Přeštice a Šlapanice převezmou do své péče spisovny okresních úřadů.

8

Pověřené obecní úřady provedou spisovou rozluku u agend, které budou od 1. ledna 2003 vykonávat obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

9

Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou postupy při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a náležitosti spisové evidence při provádění spisové rozluky.

Část sto devatenáctá

Závěrečná ustanovení

Čl. CXIX

1

Pokud zvláštní zákon stanoví působnost okresního úřadu nebo okresního národního výboru a tato působnost nebyla tímto nebo zvláštním zákonem převedena na územní samosprávné celky, vykonává tuto působnost obecní úřad obce s rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti.

2

Pokud okresní úřad vykonával činnosti, které mu nebyly stanoveny obecně závazným právním předpisem, přechází tyto činnosti na obecní úřad obce s rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti.

3

Pokud zvláštní zákon stanoví působnost orgánu, který zanikl, a nejedná se o případy uvedené v bodě 1, a tato působnost nebyla přenesena na jiný orgán, je věcně příslušný ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší.

Čl. II zákona č. 125/2003 Sb. zní:

Čl. II

Přechodná ustanovení

1

Podle čl. I bodu 1 se při stanovení rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory postupuje od 1. října 2003.

2

Byla‑li žádost o dávku nebo její výplatu podána oprávněnou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při posuzování nároku na výplatu dávky nebo její části a nároku na dávku podle právních předpisů platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3

Čl. I bod 4 se vztahuje na přeplatky na rodičovském příspěvku vzniklé nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ (Čl. IX) zákona č. 424/2003 Sb. zní:

Čl. IX

Přechodné ustanovení

Údaje z informačního systému, písemnosti a spisy uvedené v čl. VIII bodu 1, jejichž skartační lhůty neuplynuly ke dni 1. ledna 2004, jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu povinny uschovat tak, aby k jejich skartaci nedošlo před uplynutím 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k poslednímu uložení údajů do informačního systému nebo v němž bylo pravomocně ukončeno správní řízení o dávkách státní sociální podpory, jde‑li o písemnosti a spisy týkající se státní sociální podpory.

ČÁST PRVNÍ (Čl. II) a ČÁST PÁTÁ (ČI. VI) zákona č. 453/2003 Sb. znějí:

Čl. II

Přechodná ustanovení

1

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce do obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které ke dni 31. března 2004 plnily úkoly při provádění státní sociální podpory podle zvláštního právního předpisu, přechází dnem účinnosti tohoto zákona z těchto obecních úřadů podle § 249 odst. 2 zákoníku práce na stát. Za stát v pracovněprávních vztazích jedná organizační složka státu ‑ příslušný úřad práce, jímž je úřad práce, v jehož obvodu se nachází obecní úřad obce uvedený ve větě první. Věta první a druhá neplatí pro hlavní město Prahu.

2

Správní řízení zahájená ve státní sociální podpoře obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo krajským úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí orgány státní sociální podpory podle působnosti svěřené jim ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3

Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se v případech podle bodu 2 orgánům státní sociální podpory prodlužují o 30 dnů.

4

Výkon rozhodnutí zahájený obecním úřadem obce s rozšířenou působností přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo výkon rozhodnutí, který bude možné zahájit až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí nebo provedou úřady státní sociální podpory podle působnosti svěřené jim ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5

Pro provedení spisové rozluky v souvislosti s převodem činností ve státní sociální podpoře od 1. dubna 2004 na orgány státní sociální podpory uvedené v čl. I bodu 2 se použijí přiměřeně zvláštní právní předpisy, které upravovaly provedení spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, s tím, že písemnosti, spisy a spisovny přejdou z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úřady práce, s výjimkou případů, kdy pro provádění státní sociální podpory bude příslušné hlavní město Praha.

6

Pracoviště státní sociální podpory, na nichž se před 1. dubnem 2004 prováděla státní sociální podpora, se dnem 1. dubna 2004 stávají pracovišti těch orgánů státní sociální podpory, na která podle čl. I přecházejí příslušné činnosti ve státní sociální podpoře.

7

Při stanovení rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory se podle čl. I bodů 5 až 13 postupuje nejdříve, jde‑li o nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení, od 1. července 2004, a jde‑li o nárok na přídavek na dítě, od 1. října 2004.

8

Zaopatřovací příspěvek (čl. I body 22 a 23) se vyplatí naposledy, jde‑li o nárok za prosinec 2003; příspěvek na dopravu se vyplatí naposledy, jde‑li o nárok náležející za měsíc červen 2004.

9

Přeplatky na rodičovském příspěvku vzniklé z důvodu vykonávání výdělečné činnosti ve větším rozsahu, než umožňovaly předpisy účinné před 1. lednem 2004, a z důvodu zúčtování rodičovského příspěvku, o nichž nebylo před 1. lednem 2004 pravomocně rozhodnuto, se nevymáhají.

10

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek, jeho výplatu a výši se za období před 1. lednem 2004 posuzují podle předpisů účinných před tímto dnem s tím, že zúčtování rodičovského příspěvku se provede naposledy za kalendářní rok 2002.

11

Smlouvy, včetně jejich dodatků, uzavřené mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a obcemi, jejichž obecní úřady prováděly ke dni 31. března 2004 státní sociální podporu, o bezplatném přenechání majetku České republiky uvedeného v čl. CXVII bodu 12 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, včetně majetku tvořícího informační systém a přenechaném do užívání těmto obcím po 31. prosinci 2002, se ke dni 1. dubna 2004 zrušují. Předchozí věta se netýká smluv, na jejichž základě byl takový majetek přenechán do užívání hlavnímu městu Praze a krajským úřadům.

Část pátá

Účinnost

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou čl. I bodů 2, 4, 15, 17, 24, 27, 29 až 31, 33 až 50, 54 až 58, čl. III až V, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2004, a s výjimkou čl. I bodů 1, 5 až 14, 16, 18, 25, 52 a 53, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2004.

ČÁST PRVNÍ (Čl. II) zákona č. 124/2005 Sb. zní:

Čl. II

Přechodné ustanovení

Výše dávek ze státní sociální podpory, které náleží ke dni účinnosti tohoto zákona, se k tomuto dni posoudí znovu podle čl. I tohoto zákona, jestliže oprávněná osoba do 3 kalendářních měsíců následujících po dni účinnosti tohoto zákona prokáže, že její příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti a takové příjmy osob společně s ní posuzovaných, k nimž bylo přihlédnuto při rozhodování o dávce, jsou příjmy osob, které vykonávají činnost, která se považuje podle zákona o důchodovém pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nebo jde o příjmy osob, jejichž činnost se nepovažuje podle zákona o důchodovém pojištění za činnost osob samostatně výdělečně činných proto, že tuto činnost nevykonávaly soustavně.

Čl. II zákona č. 204/2005 Sb. zní:

Čl. II

Přechodné ustanovení

Nároky na rodičovský příspěvek v případě, že dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, se posuzují podle čl. I od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti.

ČÁST PRVNÍ (Čl. II) zákona č. 113/2006 Sb. zní:

Čl. II

Přechodná ustanovení

1

Řízení o pokutách, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2

Rozhodný příjem pro účely dávek státní sociální podpory se stanoví podle předpisů platných ode dne 1. dubna 2006, jde‑li o dávky státní sociální podpory, na které vznikl nárok po dni 31. března 2006, nebo zjišťuje‑li se výše rozhodných příjmů podle § 51 zákona o státní sociální podpoře po dni 31. března 2006.

ČÁST ČTVRTÁ (Čl. VII) zákona č. 134/2006 Sb. zní:

Čl. VII

Přechodná ustanovení

1

Výše odměny pěstouna, na niž vznikl nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se přepočte podle čl. VI tohoto zákona od splátky dávky náležející za kalendářní měsíc následující po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

2

Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se vyplatí naposledy, jde‑li o nárok na tento příspěvek za předchozí kalendářní měsíc, v němž nabyl účinnosti tento zákon.

ČÁST SEDMNÁCTÁ (Čl. XXl) zákona č. 109/2006 Sb. zní:

Část sedmnáctá

Účinnost

Čl. XXI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2006, s výjimkou ustanovení čl. I, čl. II bodů 1 až 3, 5 a 7, čl. III a IV, čl. V bodů 1, 3, 4, bodu 7, pokud jde o § 8 odst. 1 písm. b) a d), bodů 15, 17 až 23, čl. VI bodu 2, bodu 4 písm. b) a bodu 5, čl. VII až XVI, čl. XVII bodu 1, čl. XVIII bodu 2, pokud jde o § 8 odst. 1 písm. n) bod 5, a čl. XX, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou čl. VI bodů 6 až 8, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou čl. XVII bodu 2, který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2006.

ČÁST ČTRNÁCTÁ (Čl. XV) zákona č. 112/2006 Sb. zní:

Čl. XV

Přechodná ustanovení

1

Výše dávek státní sociální podpory, na něž vznikne nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se přepočtou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, od splátky náležející za leden 2007.

2

Příspěvek na bydlení náležející podle dosavadních právních předpisů se vyplatí naposledy za prosinec 2006, jde‑li o nárok vzniklý podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST DEVÁTÁ (Čl. IX) zákona č. 585/2006 Sb. zní:

Část devátá

Účinnost

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2006, s výjimkou čl. VI bodů 6, 8, 9 a 13, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, a s výjimkou čl. V, čl. VI bodů 1 až 5, 7, 10 až 12 a čl. VII, které nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

MENU