Dávkami pěstounské péče podle tohoto zákona jsou:

a

příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

b

odměna pěstouna,

c

příspěvek při převzetí dítěte,

d

příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.

(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležejícího podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 1,20; jde‑li o nezaopatřené dítě, použije se koeficientu 2,00.

(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka na osobní potřeby dítěte násobí, jde‑li o dítě

a

dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,10,

b

dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,60,

c

dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,80.

d

zrušeno zákonem č. 242/1997 Sb. (účinnost: 1. ledna 1998)

e

zrušeno zákonem č. 242/1997 Sb. (účinnost: 1. ledna 1998)

f

zrušeno zákonem č. 242/1997 Sb. (účinnost: 1. ledna 1998)

(4) Je-li u dítěte současně splněno více podmínek uvedených v odstavci 3, stanoví se výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným příspěvkem a příspěvkem podle odstavce 2. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a příspěvku na úhradu potřeb dítěte stanoveného podle odstavce 2.

(5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který náležel podle § 37 odst. 1 ke dni dosažení zletilosti dítěte, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby⁷) s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Příspěvek náležející dítěti podle předchozí věty se vyplácí tomuto dítěti.

Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je‑li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.

(1) Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.

(2) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,50.

(3) Vykonává‑li pěstoun pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních předpisů,⁴⁸⁾ odměna pěstouna podle odstavce 1 nenáleží.

(1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče nebo osoba, které bylo dítě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče svěřeno do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12); příspěvek při převzetí dítěte, jde‑li o totéž dítě, náleží jen jednou.

(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 4,00.

(3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.

(1) Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna podle § 40, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.

(2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200000 Kč.

(3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením osobního motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je pěstoun povinen prokázat; pokud tohoto příspěvku nepoužil k zakoupení osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek vrátit.

(4) Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval.

(1) Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z manželů. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně.

(2) Jestliže opatrovník ustanovený soudem podle § 78 odst. 1 zákona o rodině o dítě osobně pečuje, náleží opatrovníkovi a dítěti dávky podle § 37 až 42.

(3) Bylo-li před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,¹⁸) náleží ode dne uvedeného v rozhodnutí po dobu trvání takové péče dávky podle § 37 až 40.

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.

Podmínkou nároku na dávku je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaj o tom, zda a po jakou dobu dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo‑li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu dávka po dovršení zletilosti, udělí‑li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na rodičovský příspěvek rodiče po dovršení 16 let.

(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží‑li výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za září, náleží výplata těchto dávek za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou‑li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se zastaví od splátky následující po splátce těchto dávek náležejících za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro jejich výplatu na období po 30. září. Neprokáže‑li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže‑li se nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě a příspěvek na dopravu se doplatí zpětně za dobu, kdy se tyto dávky nevyplácely. Prokáže‑li se nárok na přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu za dobu po zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za níž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze dávky podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.

(2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou‑li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval‑li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je‑li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže‑li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže‑li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde‑li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 31. března. Prokáže‑li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže‑li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté a šesté.

(3) Splňuje‑li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na některou z dávek uvedených v odstavcích 1 a 2 v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

(4) Splňuje‑li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) č. 1 a 2, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b) jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

(5) Nedosahují‑li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53 obdobně.

(1) Zjistí-li se, že

a

dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku,

b

dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,

c

se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na dávku nebo na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b).

(2) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.

(3) zrušen zákonem č. 132/1997 Sb. (účinnost: 1. července 1997)

(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, jde‑li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 2 a 3 uplynutím jednoho roku a jde‑li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 1 a 4, § 2 písm. b) č. 1 a 2 a § 36 písm. a) a b) uplynutím tří let, a to ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávku a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník stanoven.

(3) Nárok na dávku zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku

a

ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde‑li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,

b

ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle § 42,

c

ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,

d

ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,

e

ode dne vypravení pohřbu, jde-li o pohřebné podle § 47.

Ustanovení odstavce 2 věty druhé zde platí obdobně.

(4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde‑li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká.

Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.

(1) Zemřela‑li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde‑li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.

(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.

(3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.

(1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Okresní úřad se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.

(2) Dávky uvedené v § 2 písm. b) bodu 4, § 2 písm. b) bodu 5, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.

(3) zrušenzákonem č. 132/1997 Sb. (účinnost: 1. července 1997)

(4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(1) Dávky vyplácí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávkách.

(2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví okresní úřad, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Okresní úřad uvedený v předchozí větě předá okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušný okresní úřad vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.

(3) Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je okresní úřad povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

(1) Příjemcem dávky, není-li stanoveno jinak, je oprávněná osoba nebo zvláštní příjemce.

(2) Okresní úřad ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.

(3) Zákonný zástupce, jiná osoba, popřípadě právnická osoba, které je podle tohoto zákona dávka vyplácena a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.

(4) Jde‑li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

(5) Okresní úřad může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

Dávky se do ciziny nevyplácejí.

(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému okresnímu úřadu do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

(2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným okresním úřadem, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li okresní úřad delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(3) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným okresním úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem. Výplata dávky může být zastavena, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo zavinil, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, za který byla dávka vyplacena.

(2) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavce 1 rozhoduje okresní úřad, který dávku přiznává. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.

(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby jsou povinny na výzvu příslušného okresního úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde‑li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané okresním úřadem nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.¹⁹)

(2) Jestliže státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby mohou podle odstavce 1 sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim okresní úřad písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu uvedené údaje.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí vede v rozsahu potřebném k zamezení a odstranění přeplatků na dávkách státní sociální podpory evidenci potřebných údajů o těchto dávkách; tyto údaje sdělují okresní úřady Ministerstvu práce a sociálních věcí způsobem a v termínech tímto ministerstvem stanovených. O zjištěných skutečnostech vedoucích k zamezení a odstranění přeplatků na dávkách státní sociální podpory informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí příslušné okresní úřady.

(1) Zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí a okresního úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví‑li tak zvláštní zákon²⁰⁾ nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat

a

orgánům sociálního zabezpečení⁴⁹⁾ a obcím údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst. 2 písm. a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte,

b

správcům daně z příjmů⁵⁰⁾ údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

c

zdravotním pojišťovnám⁵¹⁾ údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

d

úřadům práce⁵²⁾ údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti,

e

orgánům činným v trestním řízení⁵³⁾ údaje potřebné pro trestní řízení,

f

soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

g

orgánům oprávněným podle zvláštního zákona⁵⁴⁾ ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci1 údaje potřebné k provádění této kontroly,

h

Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.

(4) Okresní úřady jsou povinny

a

Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které okresní úřad získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle § 63 odst. 3,

b

na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly.

(5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost.

(6) Okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány.

(2) Zaměstnanci státních orgánů uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63; za tím účelem jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 63 povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost. Jde‑li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3) Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří nesplní nebo poruší povinnosti uložené v odstavci 2, může zaměstnanec státního orgánu uvedeného v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 2000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(4) Za porušení povinností uvedených v § 63 jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušný okresní úřad oprávněni uložit právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 63 pokutu až do výše 250000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení již byla pokuta uložena, pokutu až do částky 500000 Kč.

(5) Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo příslušný okresní úřad dozvěděly o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k jejich porušení došlo.

(6) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

(1) O dávkách rozhodují okresní úřady.

(2) Místní příslušnost okresního úřadu se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 3).

(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému okresnímu úřadu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu okresního úřadu.

(3) Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům,⁵⁵⁾ jednají za ni její zákonní zástupci, není‑li dále stanoveno jinak. Je‑li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je‑li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva okresního úřadu, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde‑li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16let a může mu být tato dávka vyplácena.

(1) Žádost o dávku musí obsahovat

a

jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,

b

souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,

c

určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),

d

doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,

e

potvrzení o skutečnostech uvedených v § 30 odst.4, o příjmech uvedených v § 32 odst. 2, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení uvedeném v § 30 odst. 6, jde‑li o nárok na rodičovský příspěvek,

f

skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

g

potvrzení o místě sídla školy nebo její součásti, jde‑li o nárok na sociální příplatek, příspěvek na dopravu nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je‑li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

h

doklad o tom, že byt (obytná místnost) je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde‑li o žádost o příspěvek na bydlení,

i

potvrzení o době trvání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek,

j

rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde‑li o nároky na dávky uvedené v § 36 nebo rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde‑li o nároky podle § 43.

(2) Je‑li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a

potvrzení, jde‑li o příjmy uvedené

1

v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c) a d),

2

v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3 a 5, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

3

v § 5 odst. 1 písm. b), jedná‑li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m) až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

4

v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

5

v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná‑li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,

b

prohlášení o výši příjmu, jde‑li o ostatní příjmy.

(3) Je‑li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a

potvrzení, jde‑li o příjmy uvedené

1

v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c) a d) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b), jedná‑li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m) až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

2

v § 5 odst. 1 písm. e), jedná‑li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením,

b

prohlášení o výši příjmů, jde‑li o ostatní příjmy.

(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání‑li tomu vážná překážka.

(5) Potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] a potvrzení o sídle školy nebo její součásti [odstavec 1 písm. g)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech okresní úřad neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

(6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.

(7) Lze‑li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů²¹) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.

Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

a

dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,

b

dávka byla odejmuta,

c

výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 58 odst. 2,

d

jde o přeplatek na dávce,

e

přichází v úvahu více oprávněných a okresní úřad rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude‑li okresní úřad rozhodovat podle § 7 odst. 7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59.

(1) Rozhoduje-li okresní úřad o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši.

(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky.

(3) Námitky se podávají písemně u příslušného okresního úřadu, který dávku přiznal. Okresní úřad vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvolání nemá odkladný účinek.

Okresní úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách.

V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení,²²) pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.