(1) Nárok na sociální příplatek má osoba pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšené podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60.

(2) Splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

(1) Sociální příplatek se vyplácí zálohově.

(2) Po uplynutí období od 1. dubna kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku (dále jen určené období) se zúčtuje sociální příplatek vyplacený za určené období s částkou odpovídající sociálnímu příplatku (dále jen srovnávací částka) vypočtenému na základě skutečně dosaženého příjmu rodiny v kalendářním roce, do něhož spadá počátek určeného období (dále jen skutečný příjem). Pro výpočet srovnávací částky platí § 51 odst. 6 obdobně. Pro účely zúčtování se stanoví rozdíl mezi součtem sociálních příplatků vyplacených za jednotlivé kalendářní měsíce v určeném období, za které se zúčtování provádí, a součtem srovnávacích částek připadajících v určeném období na kalendářní měsíce, za které sociální příplatek náležel. Je‑li částka vyplacená na sociálním příplatku nižší než součet srovnávacích částek, vyplatí se rozdíl mezi oběma částkami oprávněné osobě. Je‑li srovnávací částka nižší než částka sociálního příplatku, který byl v určeném období vyplacen, je oprávněná osoba povinna rozdíl mezi těmito částkami jako přeplatek vrátit.

(3) Pro výpočet srovnávací částky se skutečný příjem rozvrhne na kalendářní čtvrtletí kalendářního roku v poměru, v jakém byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích započten rozhodný příjem pro nárok na sociální příplatek. Jestliže v některém z kalendářních čtvrtletí kalendářního roku nebyl rozhodný příjem stanoven proto, že sociální příplatek nebyl přiznán, rozvrhne se skutečný příjem na každé kalendářní čtvrtletí kalendářního roku jednou čtvrtinou; byl-li však alespoň ve dvou kalendářních čtvrtletích rozhodný příjem stanoven, upraví se poměr částek připadajících na tato čtvrtletí v poměru, v jakém byly rozhodné příjmy v takových čtvrtletích započítávány.

(4) Srovnávací částka se vypočítá s přihlédnutím ke stejným podmínkám, za jakých byl vypočten sociální příplatek, který se se srovnávací částkou zúčtovává.

(5) Do skutečného příjmu se započítávají před 1. červencem 1997 příjmy uvedené v § 5 odst. 1 a po 30. červnu 1997 příjmy uvedené v § 5 odst. 2. Při stanovení příjmu podle předchozí věty se u osob samostatně výdělečně činných nepoužije § 5 odst. 3.

(6) Zúčtování sociálního příplatku za určené období se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku, do něhož spadá konec určeného období.

(7) Osoba, která v určeném období pobírala sociální příplatek, je povinna do 10. července kalendářního roku, do něhož spadá konec určeného období, předložit okresnímu úřadu, který sociální příplatek vyplácel, potvrzení o příjmech uvedených v odstavci 5.

(8) Sociální příplatek se nezúčtovává, jestliže nárok na něj zanikl proto, že oprávněná osoba v určeném období přestala pečovat o dítě (děti), nebo proto, že dítě přestalo být v určeném období nezaopatřeným dítětem, anebo proto, že oprávněná osoba, která pobírala sociální příplatek, zemřela.

Dávkami pěstounské péče podle tohoto zákona jsou:

a

příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

b

odměna pěstouna,

c

příspěvek při převzetí dítěte,

d

příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezaopatřené nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.

(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležejícího podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 1,00.

(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o dítě

a

dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,10,

b

dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 1,60,

c

dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 1,80,

d

soustavně se připravující na budoucí povolání na střední škole (§ 12 písm. a)) mimo místo trvalého pobytu nebo připravující se pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b) mimo místo trvalého pobytu, koeficientem 1,15,

e

soustavně se připravující na budoucí povolání na vysoké škole mimo místo trvalého pobytu a nejde o případ uvedený v písmenu f), koeficientem 1,25,

f

soustavně se připravující na budoucí povolání na vysoké škole v místě, které je od místa jeho trvalého pobytu vzdáleno více než 60 km a dítě nemá nárok podle § 28 odst. 1 písm. b) na příspěvek na dopravu, koeficientem 1,60.

(4) Je-li u dítěte současně splněno více podmínek uvedených v odstavci 3, stanoví se výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným příspěvkem a příspěvkem podle odstavce 2. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a příspěvku na úhradu potřeb dítěte stanoveného podle odstavce 2.

(5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který náležel podle § 37 odst. 1 ke dni dosažení zletilosti dítěte, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby⁷) s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Příspěvek náležející dítěti podle předchozí věty se vyplácí tomuto dítěti.

Jestliže dítě požívá důchod z důchodového zabezpečení nebo má nárok na výživné vůči svému pěstounovi, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu nebo výživného; nebylo-li výživné stanoveno soudem, určí rozsah vyživovací povinnosti pěstouna pro potřeby stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte soud na návrh okresního úřadu příslušného k rozhodnutí o příspěvku.

(1) Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

(2) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,50.

(3) Odměna pěstouna nenáleží, je-li pěstounem prarodič dítěte; je-li do pěstounské péče svěřeno dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené nebo v jiných zřetelehodných případech, může být odměna pěstouna přiznána i tomuto prarodiči.

(1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče.

(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 4,00.

(3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.

(1) Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.

(2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200000 Kč.

(3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením osobního motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je pěstoun povinen prokázat; pokud tohoto příspěvku nepoužil k zakoupení osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek vrátit.

(4) Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval.

(1) Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z manželů. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně.

(2) Jestliže opatrovník ustanovený soudem podle § 78 odst. 1 zákona o rodině o dítě osobně pečuje, náleží opatrovníkovi a dítěti dávky podle § 37 až 42.

(3) Bylo-li před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,¹⁸) náleží ode dne uvedeného v rozhodnutí po dobu trvání takové péče dávky podle § 37 až 40.

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.

Podmínkou nároku na dávku je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, pokud je dávka nebo její výše podmíněna nezaopatřeností dítěte a nepříznivým zdravotním stavem, a údaje o přihlášení se k trvalému pobytu.

(1) Dávky se přiznávají na období

a

od 1. července roku, který následuje po kalendářním roce, za který se zjišťuje rozhodný příjem, do 30. června následujícího kalendářního roku, jde-li o přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu a byly-li splněny podmínky nároku na dávky k prvnímu dni tohoto období; příspěvek na dopravu se však přiznává až od 1. září, nebo

b

kalendářního čtvrtletí následujícího po kalendářním čtvrtletí, za něž se zjišťuje rozhodný příjem, jde-li o sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení a byly-li splněny podmínky nároku na dávky k prvnímu dni tohoto období.

(2) Splnily-li se podmínky nároku na dávky po prvním dni období uvedeného v odstavci 1, dávky se přiznávají na období od tohoto dne do konce období uvedeného v odstavci 1.

(3) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky jen po část období uvedených v odstavcích 1 a 2, náleží dávky v takovém období po dobu, kdy oprávněná osoba podmínky nároku splňovala, nestanoví-li se dále jinak.

(4) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

(5) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b) jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc. Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na rodičovský příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží za každý kalendářní den, kdy byly podmínky splněny, jedna třicetina částky rodičovského příspěvku náležející za kalendářní měsíc.

Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53 obdobně.

(1) Zjistí-li se, že

a

dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku,

b

dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,

c

se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na dávku nebo na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b).

(2) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.

(3) Dojde-li v souvislosti se zúčtováním dávky podle § 23 a 26 k přeplatku na dávce, může okresní úřad rozhodující o dávce zúčtovat částky přeplatku s vyplácenou dávkou nebo dávkou v budoucnu nově přiznanou, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.

(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li tímto zákonem stanoveno jinak, uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávku a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník stanoven.

(3) Nárok na dávku zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku

a

ode dne převzetí dítěte z ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,

b

ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle § 42,

c

ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,

d

ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,

e

ode dne vypravení pohřbu, jde-li o pohřebné podle § 47.

Ustanovení odstavce 2 věty druhé zde platí obdobně.

(4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.

(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7.

(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.

(3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.

(1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Okresní úřad se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.

(2) Dávky uvedené v § 2 písm. b) bodu 4, § 2 písm. b) bodu 5, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.

(3) Doplatek podle § 23 odst. 2 věty druhé se vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po dni, ke kterému se provádí zúčtování. Předchozí věta platí obdobně pro zúčtování příspěvku na bydlení podle § 26.

(4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(1) Dávky vyplácí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávkách.

(2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví okresní úřad, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Okresní úřad uvedený v předchozí větě předá okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušný okresní úřad vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.

(3) Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je okresní úřad povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

(1) Příjemcem dávky, není-li stanoveno jinak, je oprávněná osoba nebo zvláštní příjemce.

(2) Okresní úřad ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.

(3) Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.

(4) Okresní úřad může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

Dávky se do ciziny nevyplácejí.

(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému okresnímu úřadu do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

(2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným okresním úřadem, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li okresní úřad delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(3) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným okresním úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem. Výplata dávky může být zastavena, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo zavinil, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, za který byla dávka vyplacena.

(2) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavce 1 rozhoduje okresní úřad, který dávku přiznává. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.

(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby jsou povinny, je-li splněna podmínka uvedená v § 50, na výzvu příslušného okresního úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané okresním úřadem nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotnických výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.¹⁹)

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí vede v rozsahu potřebném k zamezení a odstranění přeplatků na dávkách státní sociální podpory evidenci potřebných údajů o těchto dávkách; tyto údaje sdělují okresní úřady Ministerstvu práce a sociálních věcí způsobem a v termínech tímto ministerstvem stanovených. O zjištěných skutečnostech vedoucích k zamezení a odstranění přeplatků na dávkách státní sociální podpory informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí příslušné okresní úřady.

(1) Zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí a okresního úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se jiných státních orgánů, fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon²⁰) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem jiného státního orgánu, fyzické nebo právnické osoby.

(3) Okresní úřady jsou povinny

a

Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které okresní úřad získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle § 63 odst. 2,

b

na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány.

(2) Zaměstnanci státních orgánů uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63; za tím účelem jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 63, s výjimkou bank, povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost.

(3) Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří nesplní nebo poruší povinnosti uložené v odstavci 2, může zaměstnanec státního orgánu uvedeného v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 2000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(4) Za porušení povinností uvedených v § 63 jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušný okresní úřad oprávněni uložit právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 63 pokutu až do výše 250000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení již byla pokuta uložena, pokutu až do částky 500000 Kč.

(5) Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo příslušný okresní úřad dozvěděly o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k jejich porušení došlo.

(6) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

(1) O dávkách rozhodují okresní úřady.

(2) Místní příslušnost okresního úřadu se řídí místem, kde je opravněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3).

(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému okresnímu úřadu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu okresního úřadu.

(1) Žádost o dávku musí obsahovat

a

jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,

b

souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,

c

určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),

d

potvrzení o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,

e

potvrzení o příjmech uvedených v § 32 odst. 2, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,

f

skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

g

potvrzení o místě studia, jde-li o nárok na sociální příplatek, příspěvek na dopravu nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

h

potvrzení pronajímatele bytu (obytné místnosti) o řádné úhradě nájemného a služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu a u vlastníka bytu potvrzení příslušného orgánu o zaplacení daně z nemovitosti (§ 24), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,

i

potvrzení o době trvání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek,

j

rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36.

(2) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů²¹) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

a

dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,

b

dávka byla odejmuta,

c

výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 58 odst. 2,

d

jde o přeplatek na dávce,

e

přichází v úvahu více oprávněných a okresní úřad rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet.

(1) Rozhoduje-li okresní úřad o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši.

(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky.

(3) Námitky se podávají písemně u příslušného okresního úřadu, který dávku přiznal. Okresní úřad vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvolání nemá odkladný účinek.

Okresní úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách.

V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení,²²) pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.