39/1994 Sb.Zákon o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti

39


ZÁKON

ze dne 15.února 1994

o předčasném poskytování starobního důchodu
a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti



      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

PŘEDČASNÉ POSKYTOVÁNÍ STAROBNÍHO
DŮCHODU


§ 1

      Starobní důchod podle tohoto zákona je dávkou důchodového zabezpečení, pro kterou platí předpisy o sociálním zabezpečení,¹) není-li dále stanoveno jinak.


§ 2
      Občan má nárok na starobní důchod podle tohoto zákona, jestliže

a)

byl zaměstnán alespoň 25 roků,

b)

po skončení zaměstnání byl veden nepřetržitě po dobu nejméně 180 kalendářních dnů v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce,²)

c)

ke dni uplynutí doby podle písmene b) do dosažení věku potřebného pro nárok na starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení³) (dále jen "potřebný věk") mu chybí nejvýše dva roky.

§ 3
      Pro stanovení výše starobního důchodu podle tohoto zákona, pokud se nestanoví jinak v § 5, se základní výměra starobního důchodu uvedená v § 22 odst. 1 nebo § 133 odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení snižuje o 1 % průměrného měsíčního výdělku za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od něhož se přiznává starobní důchod podle tohoto zákona, do dosažení potřebného věku.


§ 4
      (1) Starobní důchod podle tohoto zákona se do dosažení potřebného věku

a)

nezvyšuje podle § 23 zákona o sociálním zabezpečení,

b)

nevyplácí po dobu zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod.

      (2) Zaměstnáním podle odstavce 1 se rozumí zaměstnání uvedené v § 98 odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení, včetně takového zaměstnání v cizině.
. . .