(EU) 2020/741Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32-55 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 25. května 2020 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 25. června 2020 Nabývá účinnosti: 26. června 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 5. června 2020

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/741

ze dne 25. května 2020

o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 177 5.6.2020, s. 32)


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 377, 11.11.2020, s.  20 (2020/741)




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/741

ze dne 25. května 2020

o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody

(Text s významem pro EHP)



Článek 1

Předmět a účel

1.  
Toto nařízení stanoví minimální požadavky na kvalitu vody a monitorování a obsahuje ustanovení týkající se řízení rizik, pokud jde o bezpečné používání recyklované odpadní vody v rámci integrovaného hospodaření s vodou.
2.  
Účelem tohoto nařízení je zaručit, aby byla recyklovaná odpadní voda bezpečná pro účely zavlažování v zemědělství, a zajistit tak vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat, podporovat oběhové hospodářství a přizpůsobování se změně klimatu a přispívat k cílům směrnice 2000/60/ES tím, že bude koordinovaným způsobem řešit nedostatek vody a z toho plynoucí tlak na vodní zdroje v celé Unii, a přispívat tak rovněž k účinnému fungování vnitřního trhu.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  
Toto nařízení se použije, kdykoliv se vyčištěná městská odpadní voda opětovně využívá v souladu s čl. 12 odst. 1 směrnice 91/271/EHS pro účely zavlažování v zemědělství, jak je uvedeno v oddílu 1 přílohy I tohoto nařízení.
2.  

Členský stát může rozhodnout, že v jedné nebo více oblastech povodí nebo jejich částech není vhodné opětovně využívat vodu pro účely zavlažování v zemědělství, přičemž zohlední tato kritéria:

a) 

zeměpisné a klimatické podmínky oblasti nebo jejích částí;

b) 

vlivy na jiné vodní zdroje a jejich stav, včetně kvantitativního stavu podzemních vodních útvarů, jak je uvedeno ve směrnici 2000/60/ES;

c) 

vlivy na útvary povrchových vod, do nichž jsou vypouštěny vyčištěné městské odpadní vody, a stav těchto útvarů;

d) 

náklady recyklované odpadní vody a dalších vodních zdrojů z hlediska životního prostředí a přírodních zdrojů.

Rozhodnutí podle prvního pododstavce musí být řádně odůvodněno na základě kritérií obsažených v uvedeném pododstavci a předloženo Komisi. V případě potřeby musí být toto rozhodnutí přezkoumáno, zejména s přihlédnutím k prognózám v oblasti změny klimatu a vnitrostátním strategiím pro přizpůsobení se změně klimatu, a alespoň každých šest let s přihlédnutím k plánům povodí sestaveným podle směrnice 2000/60/ES.

3.  

Odchylně od odstavce 1 mohou být výzkumné nebo pilotní projekty spojené se zařízeními pro recyklaci odpadních vod vyňaty z tohoto nařízení, pokud příslušný orgán stanoví, že jsou splněna tato kritéria:

a) 

výzkumný nebo pilotní projekt nebude prováděn ve vodním útvaru využívaném pro odběr vody určené k lidské spotřebě nebo v příslušném ochranném pásmu určeném podle směrnice 2000/60/ES;

b) 

výzkumný nebo pilotní projekt bude náležitě sledován.

Platnost výjimky podle tohoto odstavce nesmí přesáhnout dobu pěti let.

Plodiny, které vzejdou z výzkumného nebo pilotního projektu vyňatého podle tohoto odstavce, nesmí být uvedeny na trh.

4.  
Toto nařízení se použije, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 852/2004, a nebrání tomu, aby provozovatelé potravinářských podniků získali požadovanou kvalitu vody za účelem dosažení souladu s uvedeným nařízením tím, že v následující fázi použijí několik možností úpravy vody buď samostatně, nebo v kombinaci s možnostmi bez úpravy, nebo aby pro zavlažování v zemědělství využívali alternativní vodní zdroje.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„příslušným orgánem“ orgán nebo subjekt určený členským státem, který plní povinnosti podle tohoto nařízení týkající se vydávání povolení pro produkci nebo dodávku recyklované odpadní vody, výjimek pro výzkumné nebo pilotní projekty a kontrol souladu;

2) 

„koncovým uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba, ať se jedná o veřejný či soukromý subjekt, která využívá recyklovanou odpadní vodu pro zavlažování v zemědělství;

3) 

„městskými odpadními vodami“ městské odpadní vody ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 91/271/EHS;

4) 

„recyklovanými odpadními vodami“ městské odpadní vody, které byly vyčištěny v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 91/271/EHS a které pocházejí z dalšího čištění v zařízení pro recyklaci odpadních vod v souladu s oddílem 2 přílohy I tohoto nařízení;

5) 

„zařízením pro recyklaci odpadních vod“ čistírna městských odpadních vod nebo jiné zařízení, které dále čistí městskou odpadní vodu, jež je v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 91/271/EHS za účelem produkce vody, která je vhodná pro využití uvedené v oddílu 1 přílohy I tohoto nařízení;

6) 

„provozovatelem zařízení pro recyklaci odpadních vod“ fyzická nebo právnická osoba zastupující veřejný či soukromý subjekt, která provozuje nebo řídí zařízení pro recyklaci odpadních vod;

7) 

„nebezpečím“ biologické, chemické, fyzikální nebo radiologické činitele, které mohou být škodlivé pro lidi, zvířata, plodiny nebo rostliny, jiné suchozemské organismy, vodní organismy, půdu nebo životní prostředí obecně;

8) 

„rizikem“ pravděpodobnost, že zjištěná nebezpečí způsobí v uvedeném časovém rámci újmu, včetně závažnosti důsledků;

9) 

„řízením rizik“ systematické řízení, které soustavně zaručuje bezpečné opětovné využívání vody za specifických podmínek;

10) 

„preventivním opatřením“ vhodné opatření nebo vhodná činnost, které mohou zabránit riziku pro zdraví či životní prostředí nebo jej vyloučit, nebo které mohou toto riziko snížit na přijatelnou úroveň;

11) 

„místem dodržování hodnot“ místo, v němž provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod dodává recyklovanou odpadní vodu dalšímu subjektu v řetězci;

12) 

„bariérou“ jakýkoli prostředek, včetně fyzických či procesních kroků nebo podmínek použití, který snižuje riziko infekce lidí, nebo předchází jeho vzniku, tím, že zabraňuje kontaktu recyklované odpadní vody s produkty určenými ke konzumaci a s osobami, které jsou jí přímo vystaveny, nebo jiný prostředek, který například snižuje koncentraci mikroorganismů v recyklované odpadní vodě nebo brání jejich přežití na produktech určených ke konzumaci;

13) 

„povolením“ písemný souhlas příslušného orgánu s produkcí nebo dodávkou recyklované odpadní vody pro účely zavlažování v zemědělství vydaný v souladu s tímto nařízením;

14) 

„odpovědnou stranou“ strana vykonávající úlohu nebo činnost v rámci systému pro opětovné využívání vody, včetně provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod, provozovatele čistírny městských odpadních vod, pokud se liší od provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod, příslušného orgánu jiného než určeného příslušného orgánu, provozovatele distribuční soustavy recyklované odpadní vody nebo provozovatele zařízení pro uchovávání recyklované odpadní vody;

15) 

„systémem pro opětovné využívání vody“ infrastruktura a další technické prvky nezbytné pro produkci, dodávku a využívání recyklované odpadní vody; zahrnuje všechny prvky od vtoku do čistírny městských odpadních vod až po místo, kde je recyklovaná odpadní voda použita k zavlažování v zemědělství, včetně infrastruktury pro distribuci a uchovávání.

Článek 4

Povinnosti provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod a povinnosti týkající se kvality recyklované odpadní vody

1.  

Provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod zajistí, aby recyklovaná odpadní voda určená pro zavlažování v zemědělství podle oddílu 1 přílohy I byla v místě dodržování hodnot v souladu s:

a) 

minimálními požadavky na kvalitu vody stanoveným v oddílu 2 přílohy I;

b) 

všemi dalšími podmínkami stanovenými příslušným orgánem v příslušném povolení podle čl. 6 odst. 3 písm. c) a d), pokud jde o kvalitu vody.

Za místem dodržování hodnot již provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod není za kvalitu vody odpovědný.

2.  

K zajištění souladu s požadavky podle odstavce 1 provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod monitoruje kvalitu vody v souladu s:

a) 

oddílem 2 přílohy I;

b) 

všemi dalšími podmínkami stanovenými příslušným orgánem v příslušném povolení podle čl. 6 odst. 3 písm. c) a d), pokud jde o monitorování.

Článek 5

Řízení rizik

1.  
Pro účely produkce, dodávky a využívání recyklované odpadní vody příslušný orgán zajistí, aby byl zaveden plán řízení rizik pro opětovné využívání vody.

Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody se může vztahovat na jeden nebo více systémů pro opětovné využívání vody.

2.  
Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody vypracuje provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod, případně další odpovědné strany a koncoví uživatelé. Odpovědné strany při vypracovávání plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody konzultují podle potřeby všechny další relevantní odpovědné strany a koncové uživatele.
3.  
Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody vychází ze všech hlavních prvků řízení rizik uvedených v příloze II. Tento plán určuje povinnosti provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod a dalších odpovědných stran v oblasti řízení rizik
4.  

Plán řízení rizik pro opětovné využívání vody zejména:

a) 

stanoví veškeré nezbytné požadavky na provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod nad rámec požadavků uvedených v příloze I v souladu s písmenem B) přílohy II s cílem dále zmírňovat veškerá rizika před místem dodržování hodnot;

b) 

určí nebezpečí, rizika a příslušná preventivní nebo možná nápravná opatření v souladu s písmenem C) přílohy II;

c) 

určí doplňující bariéry v rámci systému pro opětovné využívání vody a stanoví dodatečné požadavky, jejichž splnění je nezbytné za místem dodržování hodnot pro zajištění bezpečnosti systému pro opětovné využívání vody, případně včetně dalších podmínek souvisejících s distribucí, uchováváním a využíváním, a určí strany odpovědné za plnění těchto požadavků.

5.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 13 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění toto nařízení za účelem přizpůsobení hlavních prvků řízení rizik uvedených v příloze II technickému a vědeckému pokroku.

Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 13 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení za účelem stanovení technických specifikací hlavních prvků řízení rizik uvedených v příloze II.

Článek 6

Povinnosti týkající se povolení pro recyklovanou odpadní vodu

1.  
Produkce a dodávka recyklované odpadní vody určené pro zavlažování v zemědělství podle oddílu 1 přílohy I podléhá povolení.
2.  
Odpovědné strany v rámci systému pro opětovné využívání vody včetně koncových uživatelů podají tam, kde je to relevantní podle vnitrostátního práva, žádost o vydání povolení nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž je zařízení pro recyklaci odpadních vod provozováno nebo jej zamýšlí provozovat.
3.  

Povolení stanoví povinnosti provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod a v příslušných případech všech dalších odpovědných stran. Povolení vychází z plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody a upřesňuje mimo jiné:

a) 

třídu nebo třídy kvality recyklované odpadní vody a zemědělské využití recyklované odpadní vody v souladu s přílohou I, pro něž je vydáno povolení, místo využívání, zařízení pro recyklaci odpadních vod a odhadovaný roční objem recyklované odpadní vody, jenž má být vyprodukován;

b) 

podmínky v souvislosti s minimálními požadavky na kvalitu vody a monitorování stanovené v oddílu 2 přílohy I;

c) 

veškeré podmínky v souvislosti s dodatečnými požadavky na provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod stanovenými v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody;

d) 

veškeré další podmínky potřebné ke zmírnění všech nepřijatelných rizik pro životní prostředí a pro zdraví lidí a zvířat za účelem dosažení přijatelné úrovně těchto rizik;

e) 

dobu platnosti povolení;

f) 

místo dodržování hodnot.

4.  
Pro účely posouzení žádosti příslušný orgán konzultuje jiné příslušné orgány, zejména vodohospodářské a zdravotnické orgány, pokud jsou odlišné od příslušného orgánu, a jakoukoli jinou stranu, kterou příslušný orgán považuje za relevantní, a vyměňuje si s nimi důležité informace.
5.  
Příslušný orgán neprodleně rozhodne o vydání povolení. Pokud příslušný orgán potřebuje vzhledem ke složitosti žádosti k rozhodnutí o vydání povolení více než 12 měsíců od obdržení úplné žádosti, sdělí žadateli předpokládané datum tohoto rozhodnutí.
6.  

Povolení se pravidelně přezkoumává a v případě potřeby se aktualizuje alespoň v těchto případech:

a) 

došlo k podstatné změně kapacity;

b) 

vybavení bylo modernizováno;

c) 

bylo přidáno nové vybavení nebo procesy; nebo

d) 

došlo ke změně klimatických nebo jiných podmínek, které významně ovlivňují ekologický stav útvarů povrchových vod.

7.  
Členské státy mohou vyžadovat, aby uchovávání, distribuce a využívání recyklované odpadní vody podléhaly zvláštnímu povolení, na jehož základě se uplatní dodatečné požadavky a další bariéry určené v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody uvedené v čl. 5 odst. 4.

Článek 7

Kontrola souladu

1.  

Příslušný orgán ověřuje, zda jsou splňovány podmínky stanovené v povolení. Kontrola souladu se provádí:

a) 

prostřednictvím kontrol na místě;

b) 

monitorováním údajů získaných zejména na základě tohoto nařízení;

c) 

jakýmkoli jiným vhodným způsobem.

2.  
Pokud podmínky stanovené v povolení nejsou splněny, příslušný orgán vyzve provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod a v příslušných případech další odpovědné strany, aby přijali veškerá opatření nezbytná k bezodkladnému obnovení souladu a okamžitě o nich informovali dotčené koncové uživatele.
3.  
Pokud neplnění podmínek stanovených v povolení představuje významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí či zvířat, provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod nebo jakákoli jiná odpovědná strana okamžitě pozastaví dodávky recyklované odpadní vody, dokud příslušný orgán nerozhodne postupem vymezeným v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody o tom, že jsou podmínky opětovně splňovány v souladu s oddílem 2 písm. a) přílohy I.
4.  
Dojde-li k havárii ovlivňující plnění podmínek stanovených v povolení, provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod nebo jakákoli jiná odpovědná strana okamžitě informuje příslušný orgán a jiné strany, které by mohly být dotčeny, a sdělí příslušnému orgánu informace potřebné pro posouzení dopadů této havárie.
5.  
Příslušný orgán pravidelně ověřuje, zda odpovědné strany provádějí opatření a plní úkoly stanovené v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody.

Článek 8

Spolupráce mezi členskými státy

1.  
Pokud je opětovné využívání vody přeshraničního významu, členské státy určí kontaktní místo pro účely spolupráce s kontaktními místy a příslušnými orgány jiných členských států, nebo využijí stávající struktury vyplývající z mezinárodních dohod.

Úkolem kontaktních míst nebo stávajících struktur je:

a) 

přijímat a předávat žádosti o pomoc;

b) 

poskytovat na požádání pomoc a

c) 

koordinovat komunikaci mezi příslušnými orgány.

Před tím, než je povolení vydáno, si příslušné orgány vymění informace o podmínkách stanovených v čl. 6 odst. 3 s kontaktním místem v členském státě, v němž má být recyklovaná odpadní voda využívána.

2.  
Členské státy reagují na žádosti o pomoc bez zbytečného prodlení.

Článek 9

Informování a osvěta

Úspory vodních zdrojů vzniklé díky opětovnému využívání vody jsou tématem všeobecných osvětových kampaní v těch členských státech, ve kterých se recyklovaná odpadní voda využívá pro zavlažování v zemědělství. Tyto kampaně mohou zahrnovat propagaci výhod bezpečného opětovného využívání vody.

Tyto členské státy mohou rovněž zavést informační kampaně pro koncové uživatele s cílem zajistit optimální a bezpečné využívání recyklovaných odpadních vod, a zajistit tak vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat.

Členské státy mohou tyto informační a osvětové kampaně přizpůsobit míře opětovného využívání vody.

Článek 10

Informování veřejnosti

1.  

Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, zajistí členské státy, v nichž je recyklovaná odpadní voda využívána pro zavlažování v zemědělství, jak je uvedeno v oddíle 1 přílohy I tohoto nařízení, aby byly veřejnosti on-line nebo jiným způsobem zpřístupněny adekvátní a aktuální informace o opětovném využívání vody. Tyto informace zahrnují:

a) 

množství a kvalitu recyklované odpadní vody dodané podle tohoto nařízení;

b) 

procento recyklované odpadní vody v členském státu dodané podle tohoto nařízení v porovnání s celkovým množstvím vyčištěné městské odpadní vody, jsou-li takové údaje k dispozici;

c) 

povolení vydaná nebo pozměněná v souladu s tímto nařízením, včetně podmínek stanovených příslušnými orgány podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení;

d) 

výsledky veškerých kontrol souladu provedených podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení;

e) 

kontaktní místa určená podle čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení.

2.  
Informace podle odstavce 1 se aktualizují každé dva roky.
3.  
Členské státy zajistí, aby každé rozhodnutí učiněné podle čl. 2 odst. 2 bylo zpřístupněno veřejnosti on-line nebo jiným způsobem.

Článek 11

Informace týkající se sledování provádění tohoto nařízení

1.  

Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, členské státy, v nichž je recyklovaná odpadní voda využívána pro zavlažování v zemědělství, jak je uvedeno v oddíle 1 přílohy I tohoto nařízení, s pomocí Evropské agentury pro životní prostředí:

a) 

sestaví a zveřejní do 26. června 2026 a poté každých šest let aktualizují soubor údajů obsahující informace o výsledcích kontrol souladu provedených podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení a další informace, jež mají být zpřístupněny veřejnosti on-line nebo jiným způsobem podle článku 10 tohoto nařízení;

b) 

sestaví, zveřejní a poté každý rok aktualizují soubor údajů obsahující informace o případech neplnění podmínek stanovených v povolení, které byly shromážděny podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení, a informace o opatřeních přijatých podle čl. 7 odst. 2 a 3 tohoto nařízení.

2.  
Členské státy zajistí, aby měly Komise, Evropská agentura pro životní prostředí a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí přístup k souborům údajů uvedeným v odstavci 1.
3.  
Na základě souborů údajů uvedených v odstavci 1 Evropská agentura pro životní prostředí po konzultaci s členskými státy sestaví, zveřejní a pravidelně nebo na žádost Komise aktualizuje celounijní přehled. Tento přehled zahrnuje podle potřeby ukazatele pro výstupy, výsledky a dopady tohoto nařízení, mapy a zprávy členských států.
4.  
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se formátu a prezentace informací, jež mají být předkládány podle odstavce 1, jakož i podrobná pravidla týkající se formátu a prezentace celounijního přehledu podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 14.
5.  
Komise po konzultaci s členskými státy do 26. června 2022 stanoví pokyny podporující uplatňování tohoto nařízení.

Článek 12

Hodnocení a přezkum

1.  

Komise do 26. června 2028 provede hodnocení tohoto nařízení. Toto hodnocení zohlední alespoň následující:

a) 

zkušeností získané při uplatňování tohoto nařízení;

b) 

soubory údajů sestavené členskými státy podle čl. 11 odst. 1 a celounijní přehled sestavený Evropskou agenturou pro životní prostředí podle čl. 11 odst. 3;

c) 

příslušné vědecké, analytické a epidemiologické údaje;

d) 

technické a vědecké poznatky;

e) 

doporučení WHO, pokud jsou k dispozici, nebo jiná mezinárodní doporučení či normy ISO.

2.  

Při provádění hodnocení věnuje Komise zvláštní pozornost těmto aspektům:

a) 

minimálním požadavkům stanoveným v příloze I;

b) 

hlavním prvkům řízení rizik stanoveným v příloze II;

c) 

dodatečným požadavkům stanoveným příslušnými orgány podle čl. 6 odst. 3 písm. c) a d);

d) 

dopadu opětovného využívání vody na životní prostředí a na zdraví lidí a zvířat, včetně dopadu látek, které nově vzbuzují obavy.

3.  

V rámci hodnocení Komise posoudí možnost:

a) 

rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na recyklované odpadní vody určené k dalšímu zvláštnímu využití, včetně opětovného využívání pro průmyslové účely;

b) 

rozšíření požadavků tohoto nařízení na nepřímé využívání vyčištěné odpadní vody.

4.  
Na základě výsledků hodnocení nebo vyžadují-li to nové technické a vědecké poznatky, může Komise posoudit, zda je zapotřebí minimální požadavky stanovené v oddílu 2 přílohy I přezkoumat.
5.  
V případě potřeby Komise předloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

Článek 13

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 25. června 2020. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Na podnět Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 14

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen výbor zřízený směrnicí 2000/60/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 15

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tyto sankce a opatření oznámí Komisi do 26. června 2024 a oznámí jí i všechny jejich následné změny.

Článek 16

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

▼C1

Použije se ode dne 26. června 2023.

▼B

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

VYUŽITÍ A MINIMÁLNÍ POŽADAVKY

Oddíl 1

Využití recyklované odpadní vody

Zavlažování v zemědělství

Zavlažování v zemědělství znamená zavlažování těchto druhů plodin:

— 
potravinářských plodin konzumovaných za syrova, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu v syrovém nebo nezpracovaném stavu,
— 
zpracovaných potravinářských plodin, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu, až po zpracování (tj. uvařené nebo průmyslově zpracované),
— 
nepotravinářských plodin, tj. plodin, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (např. pastvinové směsi a pícniny, textilní plodiny, okrasné plodiny, osivo, energetické plodiny a trávy).

Aniž jsou dotčeny jiné příslušné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a zdraví, členské státy mohou používat recyklovanou odpadní vodu k dalším účelům, jako jsou:

— 
opětovné využití pro průmyslové účely a
— 
environmentální účely a účely veřejných služeb.

Oddíl 2

Minimální požadavky

Minimální požadavky na recyklovanou odpadní vodu určenou pro zavlažování v zemědělství

Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené využití a metody zavlažování pro jednotlivé třídy jsou uvedeny v tabulce 1. Minimální požadavky na kvalitu vody jsou stanoveny v tabulce 2 písmene a). Minimální frekvence a výkonnostní cíle pro monitorování recyklované odpadní vody jsou stanoveny v tabulce 3 (rutinní monitorování) a v tabulce 4 (validační monitorování) písmene b).

Plodiny náležející do příslušné kategorie se zavlažují recyklovanou odpadní vodou odpovídající minimální třídě kvality recyklované odpadní vody podle tabulky 1, ledaže jsou použity náležité doplňující bariéry uvedené v čl. 5 odst. 4 písm. c), čímž dojde ke splnění požadavků na kvalitu uvedených v tabulce 2 písmene a). Tyto doplňující bariéry mohou vycházet z orientačního seznamu preventivních opatření uvedených v bodě 7 přílohy II nebo v jakýchkoli jiných rovnocenných národních či mezinárodních normách, např. v normě ISO 16075-2.



Tabulka 1 – Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené zemědělské využití a metody zavlažování

Minimální třída kvality recyklované odpadní vody

Kategorie plodin (*1)

Metoda zavlažování

A

Všechny potravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část je v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, a kořenové plodiny konzumované za syrova

Všechny metody zavlažování

B

Potravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část roste nad zemí a není v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, zpracované potravinářské plodiny a nepotravinářské plodiny, včetně plodin určených ke krmení zvířat na produkci mléka a masa

Všechny metody zavlažování

C

Potravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část roste nad zemí a není v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, zpracované potravinářské plodiny a nepotravinářské plodiny, včetně plodin určených ke krmení zvířat na produkci mléka a masa

Kapkové zavlažování (*2) nebo jiná metoda zavlažování, při níž nedochází k přímému kontaktu s jedlou částí plodiny

D

Technické a energetické plodiny a plodiny z osiva

Všechny metody zavlažování (*3)

(*1)   

Pokud stejný druh zavlažované plodiny spadá do několika kategorií uvedených v tabulce 1, použijí se požadavky nejpřísnější kategorie.

(*2)   

Kapkové zavlažování (nazývané také kapková závlaha) je systém mikrozávlahy, který dokáže dodávat kapky vody nebo malý proud vody k rostlinám a zahrnuje vodu odkapávající na půdu nebo přímo pod její povrch při velmi malých rychlostech (2–20 litrů za hodinu) ze systému plastových trubek o malém průměru vybavených otvory, které se nazývají kapkovače.

(*3)   

U metod zavlažování napodobujících déšť je třeba věnovat zvláštní pozornost ochraně zdraví pracovníků a osob v okolí. Za tímto účelem se použijí náležitá preventivní opatření.

a)   Minimální požadavky na kvalitu vody



Tabulka 2 – Požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

Třída kvality recyklované odpadní vody

Orientační technologický cíl

Požadavky na kvalitu

E. coli

(číslo/100 ml)

BSK5

(mg/l)

NL

(mg/l)

Zákal

(NTU)

Jiné

A

Sekundární čištění, filtrace a dezinfekce

≤ 10

≤ 10

≤ 10

≤ 5

Legionella spp.: < 1 000 KTJ/l v případě rizika aerosolizace

Střevní paraziti (vajíčka střevních parazitů): ≤ 1 vajíčko/l pro zavlažování pastvin nebo pícnin

B

Sekundární čištění a dezinfekce

≤ 100

Podle směrnice 91/271/EHS

(příloha I, tabulka 1)

Podle směrnice 91/271/EHS

(příloha I, tabulka 1)

C

Sekundární čištění a dezinfekce

≤ 1 000

D

Sekundární čištění a dezinfekce

≤ 10 000

Recyklovaná odpadní voda se považuje za vyhovující požadavkům stanoveným v tabulce 2, jestliže hodnoty měření u této recyklované odpadní vody splňují všechna tato kritéria:

— 
uvedené hodnoty pro E. coli, Legionella spp. a střevní parazity jsou vyhovující u 90 % nebo více vzorků. Žádná hodnota vzorků nesmí překročit maximální limit odchylky 1 logaritmické jednotky od uvedené hodnoty pro E. coli a Legionella spp. a 100 % uvedené hodnoty pro střevní parazity;
— 
uvedené hodnoty pro BSK5, NL a zákal v třídě A jsou vyhovující u 90 % nebo více vzorků. Žádná hodnota vzorků nesmí překročit maximální limit odchylky 100 % uvedené hodnoty.

b)   Minimální požadavky na monitorování

Provozovatelé zařízení pro recyklaci odpadních vod provádí rutinní monitorování za účelem ověření, že recyklovaná odpadní voda splňuje minimální požadavky na kvalitu vody stanovené v písmenu a). Rutinní monitorování se zařadí do postupů ověřování systému pro opětovné využívání vody.

Vzorky, které budou použity k ověření souladu s mikrobiologickými parametry v místě dodržování hodnot, se odebírají podle normy EN ISO 19458 nebo podle jakýchkoli jiných vnitrostátních či mezinárodních norem, které zajišťují srovnatelnou kvalitu.



Tabulka 3 – Minimální frekvence pro rutinní monitorování recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

 

Minimální frekvence monitorování

Třída kvality recyklované odpadní vody

E. coli

BSK5

NL

Zákal

Legionella spp.:

(v příslušných případech)

Střevní paraziti

(v příslušných případech)

A

Jednou týdně

Jednou týdně

Jednou týdně

Kontinuálně

Dvakrát měsíčně

Dvakrát měsíčně nebo jak je určeno provozovatelem zařízení pro recyklaci odpadních vod podle počtu vajíček v odpadní vodě odváděné do zařízení pro recyklaci odpadních vod.

B

Jednou týdně

Podle směrnice 91/271/EHS

(příloha I, oddíl D)

Podle směrnice 91/271/EHS

(příloha I, oddíl D)

C

Dvakrát měsíčně

D

Dvakrát měsíčně

Validační monitorování se provede před uvedením nového zařízení pro recyklaci odpadních vod do provozu.

Zařízení pro recyklaci odpadních vod, která jsou již v provozu a splňují ke dni 25. června 2020 požadavky na kvalitu recyklované odpadní vody uvedené v tabulce 2 písmene a), jsou vyňata z povinnosti validačního monitorování.

Validační monitorování se však provádí ve všech případech, když je vybavení modernizováno a když je přidáno nové vybavení nebo procesy.

Validační monitorování se provádí pro třídu kvality recyklované odpadní vody s nejpřísnějšími požadavky, třídu A, za účelem posouzení toho, zda jsou dosaženy výkonnostní cíle (snížení log10). Validační monitorování zahrnuje monitorování indikátorových mikroorganismů spojených s jednotlivými skupinami patogenů, tj. bakterie, viry a prvoci. Zvolenými indikátorovými mikroorganismy jsou E. coli pro patogenní bakterie, F-specifické kolifágy, somatické kolifágy nebo kolifágy pro patogenní viry a spory Clostridium perfringens nebo sporulující sulfát redukující bakterie pro prvoky. Výkonnostní cíle (snížení log10) pro validační monitorování u vybraných indikátorových mikroorganismů jsou uvedeny v tabulce 4 a musí jich být dosaženo v místě dodržování hodnot, přičemž se zohledňují koncentrace v surové odpadní vodě odváděné do čistírny městských odpadních vod. Alespoň 90 % validačních vzorků musí dosahovat nebo překračovat výkonnostní cíle.

Pokud biologický ukazatel není v surové odpadní vodě přítomen v dostatečném množství ke snížení log10, nepřítomnost tohoto biologického ukazatele v recyklované odpadní vodě znamená, že jsou splněny validační požadavky. Dosažení výkonnostního cíle lze stanovit pomocí analytické kontroly, sečtením výkonnosti přidělené jednotlivým krokům zpracování na základě vědeckých důkazů pro standardní zavedené procesy, jako jsou zveřejněné údaje ze zpráv o testování nebo případové studie, nebo lze, v případě inovativního zpracování, dosažení výkonnostního cíle testovat v laboratoři za kontrolovaných podmínek.



Tabulka 4 – Validační monitorování recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

Třída kvalityrecyklované odpadnívody

Indikátorové mikroorganismy (*1)

Výkonnostní cíle pro řetězec čištění

(snížení log10)

A

E. coli

≥ 5,0

Celkové kolifágy/F-specifické kolifágy/somatické kolifágy/kolifágy (*2)

≥ 6,0

Spory Clostridium perfringens/sporulující sulfát redukující bakterie (*3)

≥ 4,0 (v případě spor Clostridium perfringens)

≥ 5,0 (v případě sporulujících sulfát redukujících bakterií)

(*1)   

Pro účely validačního monitorování mohou být namísto navrhovaných indikátorových mikroorganismů použity rovněž referenční patogeny Campylobacter, Rotavirus a Cryptosporidium. Pak se zvolí tyto výkonnostní cíle snížení log10: Campylobacter (≥ 5,0), Rotavirus (≥ 6,0) a Cryptosporidium (≥ 5,0).

(*2)   

Celkové kolifágy jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor virů. Pokud však analýza celkových kolifágů není proveditelná analyzuje se alespoň jeden z nich (F-specifické nebo somatické kolifágy).

(*3)   

Spory Clostridium perfringens jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor prvoků. Alternativou jsou však bakterie redukující sporulující sulfát, jestliže koncentrace spor Clostridium perfringens neumožňuje validovat požadované odstranění log10.

Metody analýzy pro monitorování se validují a zadokumentují podle normy EN ISO/IEC-17025 nebo jiných vnitrostátních či mezinárodních norem, které zajišťují srovnatelnou kvalitu.




PŘÍLOHA II

A) 

Hlavní prvky řízení rizik

Řízení rizik sestává z určení a aktivního řízení rizik s cílem zajistit, že recyklovaná odpadní voda bude využívána a bude se s ní hospodařit bezpečně a že nebude ohroženo životní prostředí nebo zdraví lidí či zvířat. Za tímto účelem se zavede plán řízení rizik pro opětovné využívání vody vycházející z těchto prvků:

1. 

Popis celého systému opětovného využívání vody, od odvedení odpadní vody do čistírny městských odpadních vod až po místo využití, včetně zdrojů odpadní vody, kroků při čištění a technologií v zařízení pro recyklaci odpadních vod, infrastruktury pro dodávku, distribuci a uchovávání, zamýšleného využití, místa a doby využití (např. dočasné nebo ad hoc využití), metod zavlažování, druhu plodiny, jiných vodních zdrojů, počítá-li se s využitím více zdrojů, a objem recyklované odpadní vody, která bude dodávána.

2. 

Identifikace všech stran zapojených do systému opětovného využívání vody a jasný popis jejich úloh a povinností.

3. 

Identifikace potenciálních nebezpečí, zejména přítomnosti znečišťujících látek a patogenů, a možnosti nebezpečných událostí, jako jsou poruchy při čištění nebo náhodné úniky nebo kontaminace systému opětovného využívání vody.

4. 

Identifikace ohroženého prostředí a populací a cesty expozice k identifikovaným potenciálním nebezpečím, s ohledem na specifické environmentální faktory, jako je lokální hydrogeologie, topologie, druh půdy a ekologie, a faktory související s druhem plodin a zemědělskou a zavlažovací praxí. Zvážení, na základě vědeckých důkazů, možných nezvratných nebo dlouhodobých negativních účinků recyklace vody v oblasti životního prostředí a zdraví.

5. 

Posouzení rizik pro životní prostřední a pro zdraví lidí a zvířat s ohledem na povahu identifikovaných potenciálních nebezpečí, trvání zamýšleného používání, identifikovaná prostředí a populace ohrožené expozicí těmto nebezpečím a závažnost možných účinků těchto nebezpečí, při zohlednění zásady předběžné opatrnosti, jakož i s ohledem na všechny příslušné právní předpisy Unie a vnitrostátní právní předpisy, pokyny a minimální požadavky týkající se bezpečnosti potravin a krmiv a bezpečnosti práce. Posouzení rizik by mohlo být založeno na přezkumu dostupných vědeckých studií a údajů.

Posouzení rizik sestává z těchto prvků:

a) 

posouzení rizik pro životní prostředí, včetně všech těchto prvků:

i) 

potvrzení povahy nebezpečí, v příslušných případech včetně odhadu úrovně, při které nedochází k nepříznivým účinkům;

ii) 

posouzení potenciálního rozsahu expozice;

iii) 

charakterizace rizik;

b) 

posouzení rizik pro zdraví lidí a zvířat, včetně všech těchto prvků:

i) 

potvrzení povahy nebezpečí, v příslušných případech včetně vztahu mezi dávkou a odezvou;

ii) 

posouzení potenciálního rozsahu dávky nebo expozice;

iii) 

charakterizace rizik.

Posouzení rizik lze provést s využitím kvalitativního nebo semikvantitativního posouzení rizik. Kvantitativní posouzení rizik se použije, je-li k dispozici dostatek podpůrných údajů nebo v projektech, které mají potenciálně vysoké riziko pro životní prostředí nebo veřejné zdraví.

V posouzení rizik se zohlední minimálně tyto požadavky a povinnosti:

a) 

požadavek snížit a předcházet znečištění vod dusičnany v souladu se směrnicí 91/676/EHS;

b) 

povinnost, aby ochranná pásma zdrojů vody určené k lidské spotřebě splňovala požadavky směrnice 98/83/ES;

c) 

požadavek splnit environmentální cíle podle směrnice 2000/60/ES;

d) 

požadavek přecházet znečišťování podzemních vod podle směrnice 2006/118/ES;

e) 

požadavek splnit normy environmentální kvality pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle směrnice 2008/105/ES

f) 

požadavek splnit normy environmentální kvality pro znečišťující látky, které představují problém na vnitrostátní úrovni, tj. znečišťující látky specifické pro povodí, podle směrnice 2000/60/ES;

g) 

požadavek splnit normy jakosti vod ke koupání podle směrnice 2006/7/ES

h) 

požadavky týkající se ochrany životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství podle směrnice 86/278/EHS;

i) 

požadavky týkající se hygieny potravin stanovené v nařízení (ES) č. 852/2004 a pokyny uvedené v oznámení Komise o pokynech pro řešení mikrobiologických rizik u čerstvého ovoce a zeleniny v prvovýrobě prostřednictvím správné hygieny;

j) 

požadavky na hygienu krmiv podle nařízení (ES) č. 183/2005;

k) 

požadavek dodržovat příslušná mikrobiologická kritéria podle nařízení (ES) č. 2073/2005;

l) 

požadavky týkající se maximálních limitů některých kontaminujících látek v potravinách podle nařízení (ES) č. 1881/2006;

m) 

požadavky týkající se maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a krmivech a na jejich povrchu podle nařízení (ES) č. 396/2005;

n) 

požadavky týkající se zdraví zvířat podle nařízení (ES) č. 1069/2009 a (EU) č. 142/2011.

B) 

Podmínky týkající se dodatečných požadavků

6. 

Zvážení požadavků na kvalitu vody a monitorování, které doplňují nebo zpřísňují požadavky uvedené v oddíle 2 přílohy I, je-li to nutné a vhodné pro zajištění přiměřené ochrany životního prostředí a zdraví lidí a zvířat, zejména pokud existují jasné vědecké důkazy o tom, že rizika pocházejí z recyklované odpadní vody, a nikoliv z jiných zdrojů.

V závislosti na výsledku posouzení rizik podle bodu 5 se mohou tyto dodatečné požadavky týkat zejména:

a) 

těžkých kovů;

b) 

pesticidů;

c) 

vedlejších produktů dezinfekce;

d) 

léčivých přípravků;

e) 

jiných látek, které nově vzbuzují obavy, včetně znečišťujících mikrolátek a mikroplastů;

f) 

antimikrobiální rezistence.

C) 

Preventivní opatření

7. 

Identifikace preventivních opatření, která jsou již zavedena nebo která by měla být přijata pro omezení rizik, aby byla všechna identifikovaná rizika adekvátně řízena. Zvláštní pozornost se věnuje vodním útvarům využívaným pro odběr vody určené k lidské spotřebě a příslušným ochranným pásmům.

Tato preventivní opatření mohou zahrnovat:

a) 

kontrolu přístupu;

b) 

další opatření v oblasti dezinfekce nebo odstraňování znečišťujících látek;

c) 

zvláštní technologie zavlažování snižující riziko vzniku aerosolu (např. kapkové zavlažování);

d) 

zvláštní požadavky na závlahu postřikem (např. maximální rychlost větru, vzdálenosti mezi postřikovačem a citlivými oblastmi);

e) 

zvláštní požadavky na zemědělská pole (např. sklon svahu, nasycení pole vodou a krasové oblasti);

f) 

podpora zániku patogenů před sklizní;

g) 

stanovení minimálních bezpečnostních vzdáleností (např. od povrchových vod, včetně zdrojů pro hospodářská zvířata, nebo aktivity typu akvakultura, chov ryb, akvakultura korýšů, plavání a jiné vodní aktivity);

h) 

značení na místech zavlažování informující o tom, že se používá recyklovaná odpadní voda nevhodná k pití.

Zvláštní preventivní opatření, která mohou přicházet v úvahu, jsou stanovena v tabulce 1.



Tabulka 1 – Zvláštní preventivní opatření

Třída kvality recyklované odpadnívody

Zvláštní preventivní opatření

A

— Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

B

— Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

— Zabránit dojnicím v období dojivosti ve vstupu na pastvinu, dokud pastvina neuschne.

— Pícniny musí být před zabalením vysušeny nebo silážovány.

— Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

C

— Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

— Zajistit, aby se zvířata nepásla na pastvě pět dnů po poslední závlaze.

— Pícniny musí být před zabalením vysušeny nebo silážovány.

— Prasata nesmí přijít do styku s pícninami zavlažovanými recyklovanou odpadní vodou, pokud nejsou k dispozici dostatečné údaje ukazující, že rizika mohou být v konkrétním případě řízena.

D

— Zákaz sklizně mokrých zavlažovaných nebo spadaných zemědělských produktů.

8. 

Adekvátní systémy a postupy řízení kvality, včetně monitorování recyklované odpadní vody z hlediska příslušných parametrů a adekvátní programy údržby vybavení.

Doporučuje se, aby provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod vytvořil a udržoval systém řízení kvality certifikovaný podle normy ISO 9001 nebo rovnocenné normy.

9. 

Systémy monitorování životního prostředí pro zajištění zpětné vazby z monitorování a řádné validace a dokumentace všech procesů a postupů.

10. 

Vhodné systémy pro řízení havárií a mimořádných událostí, včetně postupů pro vhodné informování všech příslušných stran o dané události, a pravidelná aktualizace havarijního plánu.

Členské státy by mohly využít stávající mezinárodní pokyny či normy, jako jsou pokyny ISO 20426:2018 pro posuzování a řízení zdravotních rizik opětovného využívání užitkové vody, pokyny ISO 16075:2015 pro používání vyčištěné odpadní vody na zavlažovací projekty nebo jiné rovnocenné normy uznávané na mezinárodní úrovni či pokyny WHO, jakožto nástroje pro systematickou identifikaci nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, a to na základě prioritního přístupu uplatňovaného na celý řetězec (od čištění městských odpadních vod pro opětovné využívání přes distribuci a využití pro účely zavlažování v zemědělství až po kontrolu účinků) a posouzení rizika specifického pro danou lokalitu.

11. 

Zajištění, že budou vytvořeny koordinační mechanismy mezi různými subjekty s cílem zaručit bezpečnou produkci a bezpečné používání recyklované vody.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU