(EU) 2020/469Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/469 ze dne 14. února 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 923/2012, nařízení (EU) č. 139/2014 a nařízení (EU) 2017/373, pokud jde o požadavky na uspořádání letového provozu / letové navigační služby, navrhování struktur vzdušného prostoru, jakost dat a bezpečnost dráhy, a kterým se zrušuje nařízení č. 73/2010 (Text s významem pro EHP)

„řízeným letištěm“ se rozumí letiště, na kterém je letištnímu provozu poskytována služba řízení letového provozu“;

„kritickou oblastí“ se rozumí oblast vymezených rozměrů, která se rozprostírá kolem pozemního zařízení pro přesné přístrojové přiblížení a ve které by přítomnost mobilních prostředků nebo letadel způsobila nepřijatelné rušení naváděcích signálů;

„citlivou oblastí“ se rozumí oblast přesahující kritickou oblast, v níž parkování nebo pohyb letadel či mobilních prostředků, případně obojí, ovlivní naváděcí signál do té míry, že to může být považováno za nepřijatelné rušení letadla, které signál využívá.“

„poskytovatelem služeb ATM/ANS“ se rozumí každá právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje některé ze služeb ATM/ANS vymezených v čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1139, a to buď jednotlivě, nebo souhrnně, pro všeobecný letový provoz;“

„navrhováním struktur vzdušného prostoru“ se rozumí proces, který zajišťuje, aby struktury vzdušného prostoru byly před svým zavedením a využíváním letadly řádně navrženy, prozkoumány a ověřeny;

„palubním protisrážkovým systémem (ACAS)“ se rozumí palubní systém založený na signálech odpovídače sekundárního přehledového radaru (SSR), který pracuje nezávisle na pozemním zařízení a poskytuje pilotovi upozornění na možné nebezpečí srážky letadel, která jsou vybavena odpovídačem SSR“;

„subjektem vytvářejícím letecká data a letecké informace“ se rozumí jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za vytváření leteckých dat a leteckých informací používaných jako zdroj leteckých informačních produktů a služeb. Mezi tyto subjekty nepatří poskytovatelé ATM/ANS uvedení v čl. 2 bodě 2 tohoto nařízení a letiště vymezená v čl. 2 bodě 1 písm. e) nařízení (EU) 2018/1139.“

subjekty vytvářející letecká data nebo letecké informace splňovaly požadavky stanovené v:

letecká data a letecké informace vytvářeli, zpracovávali a předávali vhodně vyškolení, způsobilí a oprávnění pracovníci.

Jsou-li letecká data nebo letecké informace určeny k použití pro účely letů IFR nebo zvláštních letů VFR, použijí se požadavky uvedené v písmenech a) a b) prvního pododstavce na všechny subjekty vytvářející uvedená data a informace.

poskytovatelé letových provozních služeb musí kromě požadavků stanovených v písmenech a) a c) plnit požadavky stanovené v příloze IV (část ATS) a požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 923/2012;“

poskytovatelé služeb pro tvorbu letových postupů musí kromě požadavků stanovených v písmenech a) a b) plnit požadavky stanovené v příloze XI (část FPD);“.

vydávat jednu nebo více z těchto zpráv: letová povolení, pokyny nebo informace s cílem zabránit střetu mezi letadly jím řízenými a urychlovat a udržovat spořádaný tok letového provozu;“

návětí se nahrazuje tímto:

„S výjimkou případů provozu na rovnoběžných či téměř rovnoběžných drahách podle bodu ATS.TR.255 přílohy IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/373 ( *1 ) nebo pokud lze použít snížení minim rozstupů v blízkosti letišť, musí stanoviště řízení letového provozu zajistit nejméně jeden z následujících rozstupů:

bod 1) se nahrazuje tímto:

letadlo letí přímo za jiným letadlem ve stejné nadmořské výšce nebo méně než 300 m (1 000 ft) pod ní;

obě letadla používají stejnou dráhu nebo rovnoběžné dráhy oddělené méně než 760 m (2 500 ft);

letadlo křižující za jiným letadlem ve stejné nadmořské výšce nebo méně než 300 m (1 000 ft) pod ní.“

Při směrování vektoru nebo přidělení přímé trasy, které nejsou zahrnuty v letovém plánu, jež odvádí let IFR ze zveřejněné trati ATS nebo postupu přiblížení podle přístrojů, vydá řídící letového provozu, který poskytuje přehledovou službou letových provozních služeb (ATS), taková letová povolení, že předepsaná bezpečná výška nad překážkami trvá po celou dobu, dokud letadlo nedosáhne bodu, kde se pilot vrátí na trať letového plánu nebo zveřejněnou trať ATS či postupu přiblížení podle přístrojů.

všechny nezbytné příkazy nebo informace o ostatních skutečnostech, např. o případném odletovém letištním času ATFM, způsobu přiblížení nebo odletu, spojeních a času uplynutí platnosti letového povolení.“;

bod 3 se nahrazuje tímto:

v bodě 5 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Pokud bylo letadlu vydáno povolení k přistání nebo pokud bylo letadlo informováno o tom, že na letištích AFIS je k dispozici dráha pro přistání, a dotyčné letadlo dokončuje své přiblížení s použitím atmosférického tlaku na úrovni letiště (QFE), musí se vertikální poloha tohoto letadla vyjadřovat výškou nad výškou tohoto letiště nad mořem během té části letu, po kterou se může používat QFE, s výjimkou případů, kdy musí být vyjadřována výškou nad výškou prahu dráhy nad mořem:“;

doplňují se nové body 7 a 8, které znějí:

druhý pododstavec se zrušuje;

bod 3 se nahrazuje tímto:

doplňuje se nový bod 4, který zní:

Služba AFIS poskytovaná letům musí kromě relevantních položek uvedených v písmenech a) a b) zahrnovat poskytování informací týkající se:

sdělí letadlu kterýkoli prvek informace, jenž je třeba aktualizovat;

dá letadlu pokyn, aby získalo aktuální informace ATIS.“;

poskytovat nerušený komunikační kanál mezi letadlem v tísni nebo nouzi a pozemní stanicí, když jsou běžné kanály používány pro jiná letadla;

poskytovat v případě vzniku nouzové situace komunikační kanál VKV mezi letadly a letišti, který není běžně používaný mezinárodními leteckými službami;

poskytovat společný komunikační kanál VKV mezi letadly, ať už civilními, či vojenskými, a mezi těmito letadly a pozemními službami zapojenými do společných pátracích a záchranných operací před tím, než v případě potřeby přejdou na příslušný kmitočet;

poskytovat spojení letadlo-země s letadlem, pokud porucha palubního vybavení brání použití obvyklých kanálů;

poskytovat kanál pro provoz polohových majáků nehody a pro komunikaci mezi záchrannými plavidly a letadly zapojenými do pátracích a záchranných operací;

poskytovat společný kanál VKV pro komunikaci mezi civilními letadly a zakročujícím letadlem nebo stanovišti řídícími zakročování a mezi civilním nebo zakročujícím letadlem a stanovišti letových provozních služeb v případě zakročování proti civilnímu letadlu.“;

přederupční vulkanická aktivita nebo vulkanická erupce; nebo“;

zjištěný brzdný účinek dráhy není tak dobrý, jak byl hlášen.“

„letištní letovou informační službou (AFIS)“ se rozumí letová informační služba pro letištní provoz zajišťovaná určeným poskytovatelem letových provozních služeb;“

zprávou „AIRMET“ se rozumí informace vydaná meteorologickou výstražnou službou týkající se výskytu nebo očekávaného výskytu určitých meteorologických jevů na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu v nízkých hladinách, a informace o vývoji těchto jevů v čase a prostoru, které nebyly uvedeny v předpovědi, vydané pro lety v nízkých hladinách v dané letové informační oblasti nebo její části;“

„meteorologickou výstražnou službou (MWO)“ se rozumí služba, která monitoruje meteorologické podmínky, které ovlivňují letový provoz, a poskytuje informace o výskytu nebo očekávaném výskytu určitých meteorologických nebo jiných jevů v atmosféře na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost provozu letadel v jejím vymezeném prostoru odpovědnosti;“

zprávou „SIGMET“ se rozumí informace vydané meteorologickou výstražnou službou týkající se výskytu nebo očekávaného výskytu určitých meteorologických nebo jiných jevů v atmosféře na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu, a vývoje těchto jevů v čase a prostoru;“

„náhradním letištěm při vzletu“ se rozumí náhradní letiště, na kterém by letadlo mohlo přistát, pokud by to bylo nezbytné krátce po vzletu a pokud není možné použít letiště vzletu;“

„světovým oblastním předpovědním centrem (WAFC)“ se rozumí meteorologické centrum, které připravuje a vydává předpovědi význačného počasí (SIGWX) a výškové předpovědi v digitální formě, v celosvětovém měřítku přímo členským státům, jako součást internetových služeb letecké pevné služby (AFS);“

„letištní řídící věží“ se rozumí stanoviště určené k poskytování služby řízení letového provozu pro letištní provoz;

„letištním provozem“ se rozumí veškerý provoz na provozní ploše letiště a všechna letadla letící v blízkosti letiště. Letadlo je v blízkosti letiště, mimo jiné když vstupuje do letištního okruhu nebo jej opouští;

„letištním okruhem“ se rozumí vymezená dráha, kterou má letadlo letící v blízkosti letiště dodržovat;

„leteckou pevnou stanicí“ se rozumí stanice letecké pevné služby;

„leteckým pozemním návěstidlem“ se rozumí jakékoli světlo speciálně poskytované jako pomůcka pro letovou navigaci, jiné než světlo zobrazené na letadle;

„leteckým informačním oběžníkem (AIC)“ se rozumí oznámení obsahující informace, které nesplňují kritéria pro vznik zprávy NOTAM ani pro zahrnutí do letecké informační příručky, ale které se týkají bezpečnosti letu, letové navigace či technických, správních nebo legislativních záležitostí;

„správou leteckých informací (AIM)“ se rozumí dynamická integrovaná správa leteckých informací prostřednictvím poskytování a výměny zaručeně kvalitních digitálních leteckých dat ve spolupráci se všemi stranami;

„leteckým informačním produktem“ se rozumí letecká data a letecké informace poskytované buď jako soubory digitálních dat, nebo ve standardizované úpravě na tištěném nebo elektronickém médiu. Letecké informační produkty zahrnují:

„leteckou informační příručkou (AIP)“ se rozumí příručka vydaná státem nebo pověřenou organizací, obsahující letecké informace trvalého charakteru, nezbytné pro letecký provoz;

„změnou AIP“ se rozumí trvalá změna informací obsažených v AIP;

„dodatkem AIP“ se rozumí dočasná změna informací obsažených v AIP, která je poskytována prostřednictvím zvláštních stránek;

„regulovaným systémem řízení leteckých informací“ (AIRAC) se rozumí systém, jehož cílem je na základě společných dat nabytí účinnosti předběžně oznamovat okolnosti, které vyžadují významné změny v provozních postupech;

„leteckou pohyblivou službou“ se rozumí pohyblivá služba mezi leteckými stanicemi a letadlovými stanicemi nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, jíž se mohou účastnit i stanice záchranných plavidel; do této služby mohou být zapojeny i stanice tísňových polohových majáků na stanovených tísňových a nouzových kmitočtech;

„leteckou stanicí“ se rozumí pozemní stanice letecké pohyblivé služby. V některých případech může být letecká stanice umístěna například na palubě lodi nebo na umělé plošině na moři;

„leteckou telekomunikační stanicí“ se rozumí stanice v telekomunikační službě poskytované pro jakékoli letecké účely;

„letištěm AFIS“ se rozumí letiště, na němž je ve vzdušném prostoru spojeném s daným letištěm poskytována služba AFIS;

„stanovištěm AFIS“ se rozumí stanoviště zřízené za účelem poskytování služby AFIS a pohotovostní služby;

„identifikací letadla“ se rozumí skupina písmen, číslic nebo jejich kombinace, která je buď totožná s volací značkou letadla nebo je kódovaným ekvivalentem volací značky letadla, jež se má používat v komunikaci vzduch-země, a která se používá k identifikaci letadla v komunikaci země-země v rámci letových provozních služeb;

„spojením letadlo – země“ se rozumí obousměrná komunikace mezi letadly a stanicemi nebo místy na povrchu země;

„letovou poradní službou“ se rozumí služba poskytovaná ve vzdušném prostoru se stanovenými rozměry nebo na určené trati (v poradním vzdušném prostoru) k zajištění rozstupů, pokud je to proveditelné, mezi letadly, která letí podle letových plánů na základě pravidel pro let podle přístrojů (IFR);

„letovým povolením“ neboli „povolením ATC“ se rozumí povolení pro letadlo postupovat podle podmínek, které vymezuje stanoviště řízení letového provozu;

„instrukcí řízení letového provozu“ neboli „instrukcí ATC“ se rozumí příkazy vydávané řízením letového provozu za účelem požádání pilota, aby provedl určitou činnost;

„stanoviště řízení letového provozu (ATC)“ neboli „stanoviště ATC“ je obecný pojem, kterým se označuje podle potřeby oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení nebo letištní řídící věž;

„ALERFA“ je kódové slovo používané k označení stavu pohotovosti;

„pohotovostní službou“ se rozumí služba poskytovaná za účelem vyrozumívání příslušných organizací o letadlech, kterým se má poskytnout pátrací a záchranná služba, a s cílem těmto organizacím podle potřeby asistovat;

„stavem pohotovosti“ se rozumí situace, za které existují obavy o bezpečnost letadla a osob na palubě;

„přibližovacím stanovištěm řízení“ se rozumí stanoviště zřízené k poskytování služby řízení letového provozu řízeným letům letadel přilétávajících na jedno nebo na více letišť nebo odlétávajících z nich;

„prostorovou navigační tratí“ se rozumí trať ATS zřízená pro používání letadly, která jsou schopna využívat prostorovou navigaci;

„shromažďováním“ se rozumí proces slučování dat z více zdrojů do databáze a vytvoření základu pro následné zpracování;

„tratí ATS“ se rozumí definovaná trať navržená k usměrňování toku letového provozu pro potřeby poskytování letových provozních služeb;

„přehledovou službou ATS“ se rozumí služba poskytovaná přímo prostřednictvím přehledového systému ATS;

„přehledovým systémem ATS“ se rozumí obecný pojem, kterým se označuje podle potřeby systém ADS-B, PSR, SSR nebo jakýkoli srovnatelný pozemní systém umožňující identifikaci letadel;

„automatickým závislým přehledovým systémem – vysílání (ADS-B)“ se rozumí prostředek, kterým letadla, letištní mobilní prostředky a další objekty mohou automaticky vysílat nebo přijímat (případně vysílat a přijímat) údaje, jako jsou identifikace, poloha a podle potřeby další údaje a to ve vysílacím módu pomocí datového spoje;

„automatickým závislým přehledovým systémem – kontrakt (ADS-C)“ se rozumí prostředek, kterým budou pomocí datového spoje vyměňovány položky ADS-C dohody mezi pozemním systémem a letadlem určující, za jakých podmínek by měla být zahájena hlášení ADS-C a jaké údaje by tato hlášení měla obsahovat;

„automatickou informační službou koncové řízené oblasti (ATIS)“ se rozumí automatické poskytování platných pravidelných informací přilétávajícím a odlétávajícím letadlům nepřetržitě 24 hodin denně nebo v určeném časovém intervalu;

„automatickou informační službou koncové řízené oblasti datovým spojem (D-ATIS)“ se rozumí poskytování ATIS prostřednictvím datového spoje;

„automatickou hlasovou informační službou koncové řízené oblasti (hlasový ATIS)“ se rozumí poskytování ATIS prostřednictvím nepřetržitého a opakovaného hlasového rozhlasového vysílání;

„vysíláním“ se rozumí předávání informací týkajících se letové navigace, které nejsou určeny pro konkrétní stanici nebo stanice;

„výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy“ se rozumí výška základny nejnižší vrstvy oblačnosti nad zemí nebo nad vodou pod 6 000 m (20 000 ft), pokrývající více než polovinu oblohy;

„mezí povolení“ se rozumí bod, ke kterému bylo letadlu uděleno letové povolení;

„základnou oblačnosti“ se rozumí výška základny nejnižší pozorované nebo předvídané části oblačnosti v okrsku letiště či provozního místa nebo ve specifikované oblasti provozu, která se normálně udává nad výškou letiště nad mořem nebo v případě provozu v pobřežních vodách nad střední hladinou moře.

„úplností“ se v souvislosti s údaji rozumí stupeň důvěry, že jsou poskytovány všechny údaje potřebné na podporu zamýšleného použití;

„mírou důvěry“ se rozumí pravděpodobnost, že skutečná hodnota parametru leží v určitém intervalu kolem odhadu jeho hodnoty;

„konferenčními komunikacemi“ se rozumí způsoby komunikace, které umožňují vést přímý rozhovor mezi třemi nebo více místy současně;

„řízeným okrskem“ se rozumí řízený vzdušný prostor sahající od povrchu země do stanovené výšky;

„řízeným letištěm“ se rozumí letiště, na kterém je letištnímu provozu poskytována služba řízení letového provozu;

„řízeným vzdušným prostorem“ se rozumí vymezený vzdušný prostor, ve kterém se poskytuje služba řízení letového provozu v souladu s klasifikací vzdušného prostoru;

„řízeným letem“ se rozumí jakýkoli let, který je předmětem letového povolení;

„komunikací datovým spojem mezi řídícím a pilotem (CPDLC)“ se rozumí způsob spojení mezi řídícím letového provozu a pilotem, používající datový spoj pro ATC komunikaci;

„kritickou oblastí“ se rozumí plocha vymezených rozměrů, která se rozprostírá kolem pozemního zařízení pro přesné přístrojové přiblížení, ve které by přítomnost mobilních prostředků nebo letadel způsobila nepřijatelné rušení naváděcích signálů;

„cestovní hladinou“ se rozumí hladina dodržovaná letadlem během značné části letu;

„cyklickou redundantní kontrolou (CRC)“ se rozumí matematický algoritmus použitý na digitální vyjádření údajů, který poskytuje určitou úroveň záruky proti ztrátě nebo změně dat;

„nebezpečným prostorem“ se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů, ve kterém mohou v určité době probíhat činnosti nebezpečné pro let letadla;

„přesností dat“ se rozumí stupeň shody mezi předpokládanou nebo měřenou hodnotou a hodnotou skutečnou;

„plochou sběru dat“ rozumí stanovená plocha určená pro účely shromažďování dat překážek nebo terénu;

„integritou dat“ se rozumí stupeň zajištění, že se letecká data a jejich hodnoty od svého vzniku nebo schválené změny neztratily ani nezměnily;

„datovou položkou“ se rozumí jednotlivý atribut úplného souboru dat, kterému je přidělena hodnota vymezující jeho současný stav;

„komunikací datovým spojem“ se rozumí forma spojení používaná pro výměnu zpráv prostřednictvím datového spoje;

„datovým spojem VOLMET (D-VOLMET)“ se rozumí poskytování aktuálních pravidelných meteorologických zpráv letiště (METAR) a zvláštních meteorologických zpráv letiště (SPECI), letištních předpovědí (TAF), zpráv SIGMET, mimořádných hlášení z letadla, která nezahrnují zprávy SIGMET, a případně zpráv AIRMET prostřednictvím datového spoje;

„pořízením dat“ se rozumí vytvoření nové datové položky s její přiřazenou hodnotou, úprava hodnoty existující datové položky nebo vyškrtnutí existující datové položky;

„specifikací datového produktu“ se rozumí podrobný popis souboru dat nebo skupiny souborů dat spolu s dalšími informacemi, který umožní jejich vytvoření, dodání a využití jinou stranou;

„souborem dat“ se rozumí identifikovatelná skupina dat;

„daty/údaji“ se rozumí veličina nebo soubor veličin, které mohou sloužit jako základ pro výpočet dalších veličin;

„DETRESFA“ je kódové slovo používané k označení stavu tísně;

„stavem tísně“ se rozumí situace, kdy existuje dostatečná jistota, že letadlo a osoby na palubě jsou ohroženy vážným a bezprostředním nebezpečím nebo že vyžadují okamžitou pomoc;

„následným povolením“ se rozumí povolení vydané letadlu stanovištěm řízení letového provozu, které v daném čase toto letadlo neřídí;

„základním provozem“ se rozumí řízený provoz, na který se vztahuje poskytování rozstupů službou řízení letového provozu, ale který není nebo nebude ve vztahu ke konkrétnímu řízenému letu oddělen od ostatního řízeného provozu odpovídajícím minimem rozstupu;

„základním místním provozem“ se rozumí každé letadlo, mobilní prostředek nebo pracovníci na provozní ploše či v její blízkosti nebo provoz v prostoru vzletu a stoupání po vzletu či v prostoru konečného přiblížení, jež mohou představovat pro dotyčné letadlo nebezpečí;

„předpokládaným časem příletu“ se rozumí:

„prvkem“ se rozumí abstrakce jevů reálného světa;

„atributem prvku“ se rozumí vlastnost prvku, s kterou je spojen název, druh dat a doména hodnot;

„druhem prvku“ se rozumí třída jevů reálného světa se společnými vlastnostmi, která tvoří základní úroveň klasifikace v katalogu prvků;

„konečným přiblížením“ se rozumí ta část postupu přiblížení podle přístrojů, která:

„letovou informační zónou“ se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, v němž se poskytuje letištní letová informační služba a pohotovostní služba pro letištní provoz;

„službami návrhu letových postupů“ se rozumí služby pro návrh, dokumentaci, validaci, údržbu a pravidelný přezkum letových postupů nezbytných pro bezpečnost, pravidelnost a účinnost letové navigace;

„navrhovatelem letových postupů“ se rozumí kvalifikovaná osoba, která provádí návrh, dokumentaci, validaci, průběžnou údržbu a pravidelný přezkum letových postupů;

„letovým postupem“ se rozumí soubor předem stanovených letových obratů, kterým se má pilot řídit a jenž se vydává elektronickými, tištěnými nebo digitálními prostředky či ve všech těchto formách. Letový postup se provádí buď podle pravidel pro let podle přístrojů (IFR), nebo podle pravidel pro let za viditelnosti (VFR);

„letovým plánem“ se rozumí předepsané informace vztahující se k zamýšlenému letu letadla nebo jeho části, poskytované stanovištím letových provozních služeb;

„letovou dohledností“ se rozumí dohlednost dopředu z kabiny letadla za letu;

„formátem“ se ve vztahu k datům rozumí struktura datových položek, záznamů a souborů uspořádaných tak, aby splňovaly normy, specifikace nebo požadavky na jakost dat;

„geoidem“ se rozumí ekvipotenciální plocha gravitačního pole Země, která je shodná s nenarušenou střední hladinou moře (MSL) procházející spojitě kontinenty;

„zvlněním geoidu“ se rozumí vzdálenost geoidu nad (kladná) nebo pod (záporná) matematickým referenčním elipsoidem;

„sestupovou dráhou“ se rozumí profil sestupu určený pro vertikální vedení během konečného přiblížení;

„přízemní dohledností“ se rozumí dohlednost na letišti hlášená oprávněným pozorovatelem nebo automatickými systémy;

„kurzem“ se rozumí směr, do něhož směřuje podélná osa letadla, obvykle vyjádřený ve stupních měřených od severu (zeměpisného, magnetického, kompasového nebo síťového);

„heliportem“ se rozumí letiště nebo vymezená oblast na konstrukci, která má být zcela nebo zčásti použita pro přílet, odlet a pozemní pohyb vrtulníků;

„klasifikací integrity“ se v souvislosti s leteckými daty rozumí klasifikace založená na potenciálním riziku plynoucím z používání poškozených dat, která vymezuje běžná, důležitá a kritická data;

„mezinárodní služebnou NOTAM (NOF)“ se rozumí kancelář určená členským státem pro mezinárodní výměnu zpráv NOTAM;

„vyčkávacím fixem“ se rozumí zeměpisné místo, které slouží jako referenční pro postup vyčkávání;

„postupem vyčkávání“ se rozumí předem stanovený obrat, který udržuje letadlo v určeném vzdušném prostoru při čekání na další letové povolení;

„identifikací“ se rozumí situace, kdy je označení polohy určitého letadla zobrazeno na situačním zobrazení a jednoznačně identifikováno;

„pravidla pro let podle přístrojů“ jsou pravidla, která umožňují, aby s letadlem, které je vybaveno vhodným navigačním vybavením odpovídajícím trati, bylo létáno v souladu s platnými požadavky na letový provoz;

„INCERFA“ je kódové slovo používané k označení stavu nejistoty;

„přiblížení podle přístrojů“ je přiblížení a přistání s použitím nástrojů pro navigační vedení letadla na základě postupu přiblížení podle přístrojů. Existují dva způsoby provádění přiblížení podle přístrojů:

„postupem přiblížení podle přístrojů (IAP)“ se rozumí řada předem stanovených manévrů s orientací podle letových přístrojů, které zajišťují výškovou ochranu před překážkami při letu od fixu počátečního přiblížení nebo případně od počátku stanovené příletové tratě k bodu, ze kterého může být provedeno přistání nebo, jestliže není možné dokončit přistání, do polohy, ve které se aplikují kritéria bezpečných výšek nad překážkami pro vyčkávání nebo při letu na trati. Postupy přiblížení podle přístrojů jsou klasifikovány takto:

„meteorologickými podmínkami pro let podle přístrojů (IMC)“ se rozumí meteorologické podmínky vyjádřené dohledností, vzdáleností od oblačnosti a výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy, které jsou horší než předepsaná minima meteorologických podmínek pro let za viditelnosti;

„provozem za podmínek nízké dohlednosti (LVO)“ se rozumí přiblížení nebo vzlety na dráze s dráhovou dohledností menší než 550 m nebo pojíždění na letišti, na němž je dráhová dohlednost nižší než 550 m;

„provozní plochou“ se rozumí část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, s výjimkou odbavovacích ploch;

„metadaty“ se rozumí data o datech;

„pohybovou plochou“ se rozumí část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, sestávající z provozní plochy a odbavovací plochy;

„radionavigačním prostředkem“ se rozumí zařízení nebo systém mimo letadlo, který generuje elektromagnetické signály, jež mají být používány navigačními systémy letadel k určování polohy nebo k vedení po dráze letu;

„módem sekundárního přehledového radaru (SSR)“ se rozumí smluvený rozpoznávací znak vztažený k vymezeným funkcím dotazovacích signálů, vysílaných dotazovačem SSR. Příloha 10 dohody ICAO stanovuje 4 módy: A, C, S a intermód;

„téměř rovnoběžnými drahami“ se rozumí neprotínající se dráhy, jejichž prodloužené osy mají úhel sbíhavosti/rozbíhavosti 15 stupňů nebo méně;

„velícím pilotem“ se rozumí pilot určený provozovatelem nebo, v případě všeobecného letectví, vlastníkem k velení a provedení bezpečného letu;

„polohou“ se v zeměpisném kontextu rozumí soubor souřadnic (zeměpisná šířka a délka) odkazujících na matematický referenční elipsoid, který vymezuje polohu bodu na povrchu Země;

„indikací polohy“ se rozumí vizuální indikace polohy letadla, letištního mobilního prostředku nebo jiného objektu na situačním zobrazení v nesymbolickém nebo symbolickém znázornění či obojí;

„tlakovou nadmořskou výškou“ se rozumí atmosférický tlak vyjádřený nadmořskou výškou, která odpovídá tomuto tlaku ve standardní atmosféře;

„primárním radarem“ se rozumí radarový systém, který používá odražené rádiové signály;

„vytištěnými sděleními“ se rozumí komunikace, které automaticky poskytují v každém terminálu okruhu trvalý vytištěný záznam všech zpráv, které daným okruhem prochází;

„zakázaným prostorem“ se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pevninou nebo nad teritoriálními vodami členského státu, ve kterém jsou lety letadel zakázány;

„radionavigační službou“ se rozumí služba poskytující informace pro vedení nebo údaje o poloze pro efektivní a bezpečný provoz letadel pomocí jednoho nebo více radionavigačních zařízení;

„radiotelefonií“ se rozumí forma rádiové komunikace určená především pro výměnu informací ve formě řeči;

„specifikací požadované výkonnosti komunikace“ neboli „specifikací RCP“ se rozumí soubor požadavků na poskytování letových provozních služeb a související pozemní vybavení, způsobilost letadel a provoz potřebný na podporu komunikace založené na výkonnosti;

„specifikací požadované výkonnosti přehledu“ neboli „specifikací RSP“ se rozumí soubor požadavků na poskytování letových provozních služeb a související pozemní vybavení, způsobilost letadel a provoz potřebný na podporu přehledu založeného na výkonnosti;

„rozlišením“ se rozumí počet jednotek nebo číslic, ve kterých se vyjadřuje a používá naměřená nebo vypočítaná hodnota;

„omezeným prostorem“ se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pevninou nebo nad teritoriálními vodami členského státu, ve kterém je let letadla omezen v souladu se stanovenými podmínkami;

„etapou letu“ se rozumí trať nebo část trati, která se létá bez mezipřistání;

„používanou dráhou“ se rozumí dráha nebo dráhy, které jsou v určité době stanovištěm letových provozních služeb považovány za nejvhodnější pro použití typy letadel, u nichž se očekává, že na letišti přistanou nebo z něj vzlétnou. Jako používaná dráha mohou být pro přilétající a odlétající letadla určeny dvě samostatné dráhy nebo více drah;

„sekundárním radarem“ se rozumí radarový systém, ve kterém radiový signál vysílaný z radiolokační stanice spouští přenos rádiového signálu z jiné stanice;

„sekundárním přehledovým radarem (SSR)“ se rozumí systém přehledového radaru, který využívá vysílačů, přijímačů (dotazovačů) a odpovídačů;

„citlivou oblastí“ se rozumí plocha přesahující kritickou oblast, v níž parkování nebo pohyb letadel či mobilních prostředků ovlivní naváděcí signál do té míry, že to může být považováno za nepřijatelné rušení letadla, které signál využívá;

zkratkou „SNOWTAM“ se označuje zvláštní série zpráv NOTAM ve standardním formátu, která poskytuje zprávy o stavu povrchu dráhy, jež informují o výskytu nebo ukončení nebezpečných podmínek v důsledku sněhu, ledu, rozbředlého sněhu, námrazy nebo vody související se sněhem, rozbředlým sněhem, ledem či námrazou na pohybové ploše;

„význačným bodem“ se rozumí stanovené zeměpisné místo používané k vyznačení tratě ATS nebo dráhy letu letadla a pro jiné navigační účely a účely letových provozních služeb;

„situačním zobrazením“ se rozumí elektronické zobrazení polohy a pohybu letadel a dalších informací dle potřeby;

„standardní přístrojovou příletovou tratí (STAR)“ se rozumí určená příletová trať podle pravidel pro let podle přístrojů (IFR), která spojuje význačný bod, obvykle na trati ATS, s bodem, z něhož lze zahájit publikovaný postup pro přiblížení podle přístrojů;

„standardní přístrojovou odletovou tratí (SID)“ se rozumí určená odletová trať podle pravidel pro let podle přístrojů (IFR), která spojuje letiště nebo stanovenou dráhu na letišti s určeným význačným bodem, obvykle na stanovené trati ATS, na němž začíná traťová fáze letu;

„zvláštním letem podle pravidel VFR“ se rozumí let podle pravidel VFR povolený řízením letového provozu v rámci řízeného okrsku v meteorologických podmínkách pod hranicí VMC;

„pojížděním“ se rozumí pohyby letadel na povrchu letiště nebo provozního místa s použitím vlastní síly, s výjimkou vzletu a přistání;

„pojezdovou dráhou“ se rozumí vymezený pás na pozemním letišti zřízený pro pojíždění letadel a určený ke spojení jedné části letiště s druhou;

„koncovou řízenou oblastí (TMA)“ se rozumí řízená oblast ustanovená obvykle v místech, kde se tratě ATS sbíhají v blízkosti jednoho nebo více hlavních letišť;

„včasností“ se v souvislosti s daty rozumí stupeň důvěry, že jsou data použitelná pro období, kdy je jejich použití zamýšleno;

„sledovatelností“ se v souvislosti s daty rozumí míra, do jaké je systém nebo datový produkt schopen poskytnout záznam o změnách provedených v daném produktu, a umožnit tak sledování auditní stopy od koncového uživatele ke straně, která data pořizuje;

„tratí“ se rozumí průmět dráhy letu letadla na povrch Země, jehož směr se v kterémkoli bodě obvykle vyjadřuje ve stupních měřených od severu (zeměpisného, magnetického nebo síťového);

„informací o provozu“ se rozumí informace vydaná stanovištěm letových provozních služeb, kterou se pilot upozorňuje na jiný známý nebo pozorovaný letový provoz, jenž se může nacházet v blízkosti polohy letadla nebo jeho zamýšlené trati, a která má pilotovi pomoci vyhnout se srážce;

„bodem předání řízení“ se rozumí určený bod, umístěný na letové dráze letadla, ve kterém se předává odpovědnost za poskytování služby řízení letového provozu letadlu z jednoho řídícího stanoviště nebo pracoviště na druhé;

„předávajícím stanovištěm“ se rozumí stanoviště řízení letového provozu, které předává odpovědnost za poskytování služby řízení letového provozu letadlu dalšímu stanovišti ATC nebo řídícímu letového provozu na trati letu;

„převodní nadmořskou výškou“ se rozumí nadmořská výška, ve které nebo pod níž se vertikální poloha letadla řídí nadmořskými výškami;

„převodní vrstvou“ se rozumí vzdušný prostor mezi převodní nadmořskou výškou a převodní hladinou;

„převodní hladinou“ se rozumí nejnižší použitelná letová hladina nad převodní nadmořskou výškou;

„validací“ se v souvislosti s daty rozumí postup zajištění, že data splňují požadavky na stanovenou aplikaci nebo zamýšlené použití;

„ověřením“ se v souvislosti s daty rozumí hodnocení výstupu ze zpracování leteckých dat s cílem zajistit správnost a soulad, pokud jde o vstupy a příslušné datové standardy, pravidla a obecné zásady používané v tomto zpracování;

„stavem nejistoty“ se rozumí situace, za které panuje nejistota ohledně bezpečnosti letadla a osob na palubě;

„volným balonem bez pilota na palubě“ se rozumí nepoháněné letadlo bez pilota na palubě, lehčí než vzduch, ve volném letu;

„směrováním vektoru“ se rozumí poskytování navigačního vedení letadlům ve formě specifických kurzů založených na využití přehledového systému ATS;

„letu podle pravidel letu za viditelnosti“ neboli „letem VFR“ se rozumí let prováděný v souladu s pravidly pro let za viditelnosti;

„vizuálním přiblížením“ se rozumí přiblížení, při němž se část nebo celý postup přiblížení podle přístrojů nedokončí a přiblížení se provede s vizuální orientací podle terénu;

„meteorologickými podmínkami pro let za viditelnosti (VMC)“ se rozumí meteorologické podmínky vyjádřené dohledností, vzdáleností od oblačnosti a výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy, které jsou stejné nebo lepší než předepsaná minima;

zkratkou „VOLMET“ se označují meteorologické informace pro letadla za letu;

„vysíláním VOLMET“ se rozumí poskytování příslušných aktuálních zpráv METAR, SPECI, TAF a SIGMET prostřednictvím nepřetržitého a opakovaného hlasového rozhlasového vysílání;

„traťovým bodem“ se rozumí stanovené zeměpisné místo, používané k vyznačení prostorové navigační trati nebo letové dráhy letadla, které využívá prostorovou navigaci. Traťové body se označují jako buď:

Katalog leteckých dat je odkazem na předměty, vlastnosti a dílčí vlastnosti leteckých dat organizované do:

Tabulky v katalogu leteckých dat se skládají z těchto sloupců: