(EU) 2019/1149Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Text s významem pro EHP a Švýcarsko)
Publikováno: | Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21-56 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 20. června 2019 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 31. července 2019 | Nabývá účinnosti: | 31. července 2019 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Text s významem pro EHP a Švýcarsko) (Úř. věst. L 186 11.7.2019, s. 21) |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1149
ze dne 20. června 2019,
kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344
(Text s významem pro EHP a Švýcarsko)
KAPITOLA I
ZÁSADY
Článek 1
Zřízení, předmět a oblast působnosti
Oblast působnosti orgánu zahrnuje tyto akty Unie, včetně všech budoucích změn těchto aktů:
směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ( 1 );
směrnice 2014/67/EU;
nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ( 2 ), včetně ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ( 3 ) a (EHS) č. 574/72 ( 4 ), pokud jsou stále použitelná, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1231/2010 ( 5 ) a nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ( 6 ), kterým se působnost ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti;
nařízení (EU) č. 492/2011;
směrnice 2014/54/EU;
nařízení (EU) 2016/589;
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ( 7 );
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ( 8 );
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ( 9 ).
Nezasahuje do práv a povinností jednotlivců a zaměstnavatelů, které jim vyplývají z unijního a vnitrostátního práva nebo zvyklostí, ani do práv a povinností vnitrostátních orgánů, které z nich vyplývají, a ani do autonomie sociálních partnerů, jak je uznává Smlouva o fungování EU.
Tímto nařízením nejsou dotčeny stávající dvoustranné dohody a ujednání o správní spolupráci mezi členskými státy, zejména dohody a ujednání, které se týkají vzájemně sladěných a společných inspekcí.
Článek 2
Cíle
Cíli tohoto orgánu je přispět k zajištění spravedlivé mobility pracovních sil v Unii a být nápomocen členským státům a Komisi při koordinaci systémů sociálního zabezpečení v rámci Unie. Za tímto účelem a v rámci oblasti působnosti podle článku 1 orgán:
usnadňuje přístup k informacím o právech a povinnostech v oblasti mobility pracovních sil v Unii, jakož i k souvisejícím službám;
usnadňuje a posiluje spolupráci mezi členskými státy při vymáhání příslušných unijních právních předpisů v rámci Unie, včetně usnadňování vzájemně sladěných a společných inspekcí;
plní úlohu mediátora a usnadňuje hledání řešení v případě přeshraničních sporů mezi členskými státy; a
podporuje spolupráci mezi členskými státy při řešení problematiky nehlášené práce.
Článek 3
Právní postavení
KAPITOLA II
ÚKOLY ORGÁNU
Článek 4
Úkoly orgánu
Orgán za účelem dosažení svých cílů plní tyto úkoly:
usnadňuje přístup k informacím a koordinuje síť EURES v souladu s články 5 a 6;
usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy v zájmu jednotného, efektivního a účinného uplatňování a vymáhání příslušných právních předpisů Unie v souladu s článkem 7;
koordinuje a podporuje vzájemně sladěné a společné inspekce v souladu s články 8 a 9;
provádí analýzy a posouzení rizik v souvislosti s přeshraniční mobilitou pracovních sil v souladu s článkem 10;
podporuje členské státy při budování kapacit v oblasti účinného uplatňování a vymáhání příslušných právních předpisů Unie v souladu s článkem 11;
podporuje členské státy při řešení problematiky nehlášené práce v souladu s článkem 12;
plní úlohu mediátora ve sporech mezi členskými státy ohledně uplatňování příslušných právních předpisů Unie v souladu s článkem 13.
Článek 5
Informace o mobilitě pracovních sil
Orgán v zájmu usnadnění mobility pracovních sil v rámci Unie zlepší dostupnost, kvalitu a přístupnost informací obecné povahy nabízených jednotlivcům, zaměstnavatelům a organizacím sociálních partnerů o právech a povinnostech vyplývajících z aktů Unie uvedených v čl. 1 odst. 4. Za tímto účelem orgán:
přispívá k poskytování příslušných informací o právech a povinnostech jednotlivců v situacích přeshraniční mobility pracovních sil, a to i prostřednictvím jednotné celounijní internetové stránky, která funguje jako jednotný portál, na němž je možné získat přístup ke zdrojům informací o právech, postupech a službách na unijní i vnitrostátní úrovni ve všech úředních jazycích Unie, a která byla zřízena nařízením (EU) 2018/1724;
podporuje členské státy při uplatňování nařízení (EU) 2016/589;
podporuje členské státy při plnění povinností souvisejících s přístupem k informacím a šířením informací v oblasti volného pohybu pracovníků, zejména jak je stanoveno v článku 6 směrnice 2014/54/EU a v článku 22 nařízení (EU) 2016/589, v oblasti koordinace sociálního zabezpečení, jak je stanoveno v čl. 76 odst. 4 a 5 nařízení (ES) č. 883/2004, a v oblasti vysílání pracovníků, jak je stanoveno v článku 5 směrnice 2014/67/EU, mimo jiné pomocí odkazů na vnitrostátní zdroje informací, jako jsou například jednotné oficiální celostátní internetové stránky;
podporuje členské státy při zvyšování přesnosti, jakož i zlepšování úplnosti a uživatelské vstřícnosti příslušných vnitrostátních informačních zdrojů a služeb v souladu s kritérii kvality stanovenými v nařízení (EU) 2018/1724;
podporuje členské státy v tom, aby zefektivňovaly poskytování informací a služeb jednotlivcům a zaměstnavatelům v souvislosti s přeshraniční mobilitou na dobrovolném základě;
usnadňuje spolupráci mezi příslušnými subjekty, které mají v souladu se směrnicí 2014/54/EU poskytovat informace, poradenství a pomoc jednotlivcům a zaměstnavatelům v oblasti mobility pracovních sil na vnitřním trhu.
Článek 6
Koordinace sítě EURES
S cílem podporovat členské státy při poskytování služeb jednotlivcům a zaměstnavatelům prostřednictvím sítě EURES, jako je například přeshraniční přiřazování nabídek volných pracovních míst, stáží a učňovské přípravy k životopisům, a usnadňovat tak mobilitu pracovních sil v rámci Unie řídí orgán Evropský koordinační úřad sítě EURES, zřízený podle článku 7 nařízení (EU) 2016/589.
►C1 Evropský koordinační úřad řízený orgánem plní své povinnosti v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2016/589, kromě technického provozu a rozvoje portálu EURES a souvisejících služeb informačních technologií, které i nadále řídí Komise. ◄ Orgán, za který odpovídá výkonný ředitel, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 4 písm. n) tohoto nařízení, zajistí, aby tato činnost byla v plném souladu s požadavky příslušných právních předpisů o ochraně údajů, včetně požadavku jmenovat pověřence pro ochranu údajů v souladu s článkem 36 tohoto nařízení.
Článek 7
Spolupráce a výměna informací mezi členskými státy
Za tímto účelem orgán zejména:
na žádost jednoho nebo více členských států podporuje vnitrostátní orgány při identifikaci příslušných kontaktních míst vnitrostátních orgánů v ostatních členských státech;
na žádost jednoho nebo více členských států usnadňuje opatření navazující na předložení žádostí a výměnu informací mezi vnitrostátními orgány poskytováním logistické a technické podpory, včetně překladatelských a tlumočnických služeb, a prostřednictvím výměn týkajících se stavu jednotlivých věcí;
podporuje a sdílí osvědčené postupy mezi členskými státy a přispívá k jejich šíření;
na žádost jednoho nebo více členských států případně usnadňuje a podporuje postupy přeshraničního vymáhání sankcí a pokut v oblasti působnosti tohoto nařízení podle článku 1;
předkládá Komisi dvakrát ročně zprávy o nevyřízených žádostech mezi členskými státy a zvažuje, zda tyto žádosti postoupí k mediaci v souladu s čl. 13 odst. 2.
Článek 8
Koordinace a podpora vzájemně sladěných a společných inspekcí
Vzájemně sladěné nebo společné inspekce se provádějí na základě dohody dotčených členských států.
Organizace sociálních partnerů působící na vnitrostátní úrovni mohou orgán upozorňovat na jednotlivé věci.
Pro účely tohoto nařízení:
vzájemně sladěné inspekce jsou inspekce v souvisejících případech současně prováděné ve dvou nebo více členských státech, přičemž každý vnitrostátní orgán působí na vlastním území, a podporované v případě potřeby zaměstnanci orgánu;
společné inspekce jsou inspekce prováděné v členském státě za účasti vnitrostátních orgánů jednoho nebo více dalších dotčených členských států a podporované v případě potřeby zaměstnanci orgánu.
Vzájemně sladěnou nebo společnou inspekci lze provést pouze po předchozí dohodě všech zúčastněných členských států a tato dohoda musí být oznámena prostřednictvím jejich národních styčných úředníků určených podle článku 32.
Rozhodne-li se jeden nebo více členských států, že se nezúčastní vzájemně sladěné nebo společné inspekce, provedou vnitrostátní orgány ostatních členských států takovou inspekci pouze v zúčastněných členských státech. Členské státy, které se rozhodnou, že se nezúčastní, uchovají informace o takové inspekci jako důvěrné.
Dotčený členský stát v takových případech písemně, a to i pomocí elektronických prostředků, bez zbytečného odkladu informuje orgán a další dotčené členské státy o důvodech svého rozhodnutí a případně i o opatřeních, která hodlá přijmout za účelem řešení věci, jakož i o výsledcích těchto opatření, jakmile budou známy. Orgán může navrhnout, aby členský stát, který se nezúčastnil vzájemně sladěné nebo společné inspekce, dobrovolně provedl vlastní inspekci.
Článek 9
Ujednání týkající se vzájemně sladěných a společných inspekcí
Článek 10
Analýzy a posouzení rizik v souvislosti s mobilitou pracovních sil
Orgán organizuje vzájemná hodnocení mezi členskými státy, které s účastí souhlasily, s cílem:
prozkoumat veškeré otázky, obtíže a specifické problémy, které se mohou vyvstat při provádění a praktickém uplatňování práva Unie v rámci pravomocí orgánu, jakož i při jeho praktickém vymáhání;
posílit soudržnost při poskytování služeb jednotlivcům a podnikům;
zlepšit znalosti a vzájemné porozumění rozdílným systémům a postupům a posoudit účinnost různých politických opatření, včetně preventivních a odrazujících opatření.
Orgán rovněž zahrne shrnutí svých zjištění do svých výročních zpráv předkládaných Evropskému parlamentu a Komisi.
Článek 11
Podpora budování kapacit
Orgán napomáhá členským státům při budování kapacit se zaměřením na podporu soudržného vymáhání práva Unie ve všech oblastech uvedených v článku 1. Orgán provádí především tyto činnosti:
ve spolupráci s vnitrostátními orgány a případně se sociálními partnery vypracovává nezávazné pokyny pro potřeby členských států a sociálních partnerů, včetně pokynů pro inspekce ve věcech s přeshraničním rozměrem, jakož i sdílené definice a společné koncepty, přičemž vychází z relevantní činnosti na vnitrostátní i unijní úrovni;
podporuje a poskytuje vzájemnou pomoc v podobě „peer-to-peer“ nebo skupinových činností, jakož i výměny zaměstnanců a režimy dočasného přidělování pracovníků mezi vnitrostátními orgány;
podporuje výměnu a šíření zkušeností a osvědčených postupů, včetně příkladů spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány;
vyvíjí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, a to i pro inspektoráty práce, a zvláštní vzdělávací materiály, mimo jiné pomocí on-line vzdělávacích metod;
podporuje osvětové kampaně, včetně kampaní, v nichž jednotlivce a zaměstnavatele, zejména malé a střední podniky, informuje o jejich právech, povinnostech a příležitostech, které mají k dispozici.
Článek 12
Evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce
Evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (dále jen „platforma“) zřízená na základě čl. 16 odst. 2 podporuje činnosti orgánu zaměřené na řešení problematiky nehlášené práce tím, že:
posiluje spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a dalšími zapojenými subjekty s cílem účinněji a efektivněji řešit problém nehlášené práce v jejích četných formách a související problém falešně hlášené práce, včetně falešné samostatně výdělečné činnosti;
zlepšuje schopnost různých příslušných orgánů a subjektů členských států řešit problematiku nehlášené práce, pokud jde o její přeshraniční aspekty, a tím přispívá k rovným podmínkám;
zvyšuje povědomí veřejnosti o otázkách týkajících se nehlášené práce a o naléhavé potřebě učinit vhodná opatření a vybízí členské státy, aby zintenzivnily své úsilí při řešení problematiky nehlášené práce;
provádí činnosti uvedené v příloze.
Platforma podporuje spolupráci mezi členskými státy prostřednictvím:
výměny osvědčených postupů a informací;
rozvoje odborných znalostí a analýz, přičemž zamezuje zdvojování činností;
podpory a usnadňování inovativních přístupů k efektivní a účinné přeshraniční spolupráci a vyhodnocování zkušeností;
podpory horizontálního chápání záležitostí týkajících se nehlášené práce.
Platforma se skládá z/ze:
zástupce na vysoké úrovni jmenovaného každým členským státem;
zástupce Komise;
nejvýše čtyř zástupců mezioborových organizací sociálních partnerů působících na úrovni Unie, kteří jsou jmenováni těmito organizacemi, s rovným zastoupením odborových organizací a organizací zaměstnavatelů.
Zasedání platformy se mohou jakožto pozorovatelé účastnit následující zúčastněné strany a jejich příspěvky jsou řádně zohledněny:
nejvýše 14 zástupců organizací sociálních partnerů z odvětví s vysokým výskytem nehlášené práce, kteří jsou jmenováni těmito organizacemi, s rovným zastoupením odborových organizací a organizací zaměstnavatelů;
po jednom zástupci z Eurofoundu, EU-OSHA a z MOP;
jeden zástupce za každou z třetích zemí v Evropském hospodářském prostoru.
Pozorovatelé jiní než uvedení v prvním pododstavci mohou být pozváni k účasti na zasedáních platformy a jejich příspěvky budou řádně zohledněny.
Platformě předsedá zástupce orgánu.
Článek 13
Mediace mezi členskými státy
Aby se zajistila řádná spolupráce, aby byly koordinovány činnosti na základě vzájemné dohody a aby se předešlo zdvojování ve věcech mediace, které se týkají jak otázek sociálního zabezpečení, tak pracovního práva, uzavře správní komise a orgán dohodu o spolupráci.
Na žádost správní komise a po dohodě s členskými státy, které jsou stranami sporu, postoupí orgán záležitost týkající se sociálního zabezpečení správní komisi v souladu s čl. 74a odst. 2 nařízení (ES) č. 883/2004. Mediace může pokračovat v záležitostech, které se netýkají sociálního zabezpečení.
Na žádost kteréhokoli členského státu, který je stranou sporu, postoupí orgán záležitost týkající se koordinace sociálního zabezpečení správní komisi. K tomuto postoupení může dojít v jakékoli fázi mediace. Mediace může pokračovat v záležitostech, které se netýkají sociálního zabezpečení.
Článek 14
Spolupráce s agenturami a odbornými subjekty
Cílem orgánu je zajistit ve všech svých činnostech spolupráci, zamezit překrývání činností, podporovat součinnost a doplňkovost s jinými decentralizovanými agenturami a odbornými subjekty Unie, jako je správní komise. Orgán může za tímto účelem uzavřít dohody o spolupráci s příslušnými agenturami Unie, jako jsou Cedefop, Eurofound, EU-OSHA, ETF, Europol a Eurojust.
Článek 15
Interoperabilita a výměna informací
Orgán koordinuje, vyvíjí a používá rámce interoperability, aby zaručil výměnu informací mezi členskými státy, jakož i s orgánem. Tyto rámce interoperability jsou založeny na Evropském rámci interoperability a Evropské referenční architektuře interoperability, které jsou zmíněny v rozhodnutí (EU) 2015/2240, a o uvedený rámec a architekturu se opírají.
KAPITOLA III
ORGANIZACE ORGÁNU
Článek 16
Správní a řídicí struktura
Správní a řídicí strukturu orgánu tvoří:
správní rada;
výkonný ředitel;
skupina zúčastněných stran.
Jednací řád takových pracovních skupin a panelů odborníků stanoví orgán po konzultaci s Komisí.
Článek 17
Složení správní rady
Správní rada se skládá z(e):
jednoho člena z každého členského státu;
dvou členů zastupujících Komisi;
jednoho nezávislého odborníka jmenovaného Evropským parlamentem;
čtyř členů zastupujících mezioborové organizace sociálních partnerů působící na úrovni Unie, s rovným zastoupením odborových organizací a organizací zaměstnavatelů.
Pouze členové uvedení v prvním pododstavci písm. a) a b) mají hlasovací právo.
Komise jmenuje členy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. b).
Evropský parlament jmenuje odborníka uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. c).
Po ověření, zda nedochází k žádnému střetu zájmů, jmenují mezioborové organizace sociálních partnerů působící na úrovni Unie své zástupce a Evropský parlament jmenuje svého nezávislého odborníka.
Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblastech uvedených v článku 1, s ohledem na své příslušné dovednosti v oblasti řízení, správy a rozpočtu.
Všechny strany zastoupené ve správní radě usilují o omezení obměny svých zástupců, aby byla zajištěna kontinuita její činnosti. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.
Článek 18
Funkce správní rady
Správní rada zejména:
určuje strategické zaměření a dohlíží na činnosti orgánu;
přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem roční rozpočet orgánu a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem orgánu podle kapitoly IV;
posuzuje a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti orgánu, včetně přehledu plnění jeho úkolů, předkládá ji do 1. července Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a zveřejňuje ji;
přijímá finanční pravidla použitelná na orgán v souladu s článkem 29;
přijímá strategii boje proti podvodům přiměřenou rizikům podvodu s ohledem na náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;
přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů a nezávislých odborníků, jakož i u členů skupiny zúčastněných stran a pracovních skupin a panelů orgánu uvedených v čl. 16 odst. 2, a u vyslaných národních odborníků a dalších pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci orgánu, jak je uvedeno v článku 33, a každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady;
na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací uvedené v čl. 36 odst. 3;
přijímá svůj jednací řád;
přijímá pravidla pro mediační řízení podle článku 13;
zřizuje pracovní skupiny a panely odborníků podle čl. 16 odst. 2 a přijímá jejich jednací řád;
vykonává v souladu s odstavcem 2 ve vztahu k zaměstnancům orgánu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);
přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;
podle potřeby zřídí útvar interního auditu;
v souladu s článkem 31 jmenuje výkonného ředitele a případně prodlouží jeho funkční období nebo jej odvolává z funkce;
jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád a který je při plnění svých povinností zcela nezávislý;
určuje postup výběru členů a náhradníků skupiny zúčastněných stran zřízené v souladu s článkem 23 a uvedené členy a náhradníky jmenuje;
zajišťuje vhodná opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i ze šetření úřadu OLAF;
přijímá veškerá rozhodnutí o zřízení vnitřních výborů či jiných útvarů orgánu a v případě potřeby o jejich změnách, a to s ohledem na potřeby související s činností orgánu a na řádné rozpočtové řízení;
schvaluje návrh jednotného programového dokumentu orgánu uvedeného v článku 24 před jeho předložením Komisi k vyjádření stanoviska;
po obdržení stanoviska Komise přijímá jednotný programový dokument orgánu dvoutřetinovou většinou členů správní rady s hlasovacím právem a v souladu s článkem 24.
Článek 19
Předseda správní rady
Pokud není při prvním hlasování dosaženo dvoutřetinové většiny, zorganizuje se druhé hlasování, v němž jsou předseda a místopředseda voleni prostou většinou hlasů členů správní rady s hlasovacím právem.
Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.
Článek 20
Zasedání správní rady
Článek 21
Pravidla hlasování ve správní radě
Článek 22
Povinnosti výkonného ředitele
Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených orgánu tímto nařízením, zejména za:
běžnou správu orgánu;
provádění rozhodnutí přijatých správní radou;
přípravu návrhu jednotného programového dokumentu a jeho předkládání správní radě ke schválení;
provádění jednotného programového dokumentu a předložení zprávy o jeho provádění správní radě;
přípravu návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti orgánu a její předložení správní radě k posouzení a k přijetí;
vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na šetření úřadu OLAF a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;
ochranu finančních zájmů Unie prováděním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním jednáním, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek, pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí včetně finančních sankcí;
přípravu strategie pro boj proti podvodům pro potřeby orgánu a její předložení správní radě ke schválení;
přípravu návrhu finančních pravidel použitelných na orgán a jejich předložení správní radě;
přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů orgánu jako součásti jeho jednotného programového dokumentu a za plnění jeho rozpočtu;
přijímání rozhodnutí týkajících se řízení lidských zdrojů v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 18 odst. 2;
přijímání rozhodnutí o vnitřní struktuře orgánu, a v případě potřeby za zastupování funkcí, které mohou pokrývat každodenní řízení orgánu, a v případě potřeby za změny těchto rozhodnutí, a to s ohledem na potřeby týkající se činností orgánu a řádného rozpočtového řízení;
případnou spolupráci s agenturami Unie a za uzavírání dohod o spolupráci s nimi;
provádění opatření stanovených správní radou za účelem uplatnění nařízení (EU) 2018/1725 ze strany orgánu;
informování správní rady o připomínkách skupiny zúčastněných stran.
Článek 23
Skupina zúčastněných stran
Skupina zúčastněných stran obdrží předem stručné informace a může na žádost orgánu nebo ze svého vlastního podnětu předložit orgánu svá stanoviska týkající se:
otázek ohledně uplatňování a vymáhání práva Unie v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, včetně analýz přeshraniční mobility pracovních sil a posouzení rizik, jak je uvedeno v článku 10;
návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti orgánu uvedené v článku 18;
návrhu jednotného programového dokumentu podle článku 24;
KAPITOLA IV
SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU ORGÁNU
ODDÍL 1
Jednotný programový dokument orgánu
Článek 24
Roční a víceleté programy
Jednotný programový dokument nabývá definitivní podoby po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
Jakákoliv podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.
Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek hodnocení uvedeného v článku 40.
Článek 25
Sestavování rozpočtu
ODDÍL 2
Předkládání, plnění a kontrola rozpočtu orgánu
Článek 26
Skladba rozpočtu
Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, sestávají příjmy orgánu z:
příspěvku Unie zapsaného do souhrnného rozpočtu Unie;
jakéhokoli dobrovolného finančního příspěvku členských států;
jakéhokoli příspěvku třetích zemí, které se podílejí na činnosti orgánu podle článku 42;
možného financování z prostředků Unie v podobě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s finančními pravidly orgánu uvedenými v článku 29 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;
příjmů za publikace a veškeré služby poskytované orgánem.
Článek 27
Plnění rozpočtu
Článek 28
Předkládání účetních závěrek a absolutorium
Článek 29
Finanční pravidla
Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná na orgán. Tato finanční pravidla se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti orgánu a s předchozím souhlasem Komise.
KAPITOLA V
ZAMĚSTNANCI
Článek 30
Obecné ustanovení
Na zaměstnance orgánu se vztahuje služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie za účelem jejich uplatňování.
Článek 31
Výkonný ředitel
Článek 32
Národní styční úředníci
Článek 33
Vyslaní národní odborníci a jiní zaměstnanci
KAPITOLA VI
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 34
Výsady a imunity
Na orgán a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie.
Článek 35
Jazykový režim
Článek 36
Transparentnost, ochrana osobních údajů a komunikace
Článek 37
Boj proti podvodům
Článek 38
Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací
Orgán přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých neutajovaných informací, stanovených rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 ( 14 ) a (EU, Euratom) 2015/444 ( 15 ). Bezpečnostní pravidla orgánu se vztahují mimo jiné na ustanovení o výměně, zpracování a ukládání uvedených informací.
Článek 39
Odpovědnost
Článek 40
Hodnocení a přezkum
Článek 41
Správní šetření
Činnosti orgánu podléhají šetření evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.
Článek 42
Spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi
Za tímto účelem může orgán na základě povolení správní rady a po schválení Komisí uzavřít pracovní ujednání s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi. Z uvedených ujednání nevyplývají pro Unii ani členské státy žádné právní závazky.
Podle příslušných ustanovení dohod uvedených v prvním pododstavci se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti dotčených třetích zemí na činnostech orgánu, včetně ustanovení o účasti na iniciativách, které orgán provádí, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, musí být tato ujednání v každém případě v souladu se služebním řádem a pracovním řádem.
Článek 43
Dohoda o sídle a provozní podmínky
Článek 44
Zahájení činnosti orgánu
Komise odpovídá za zřízení a počáteční fungování orgánu do doby, než bude orgán funkční. Za tímto účelem:
dokud výkonný ředitel po svém jmenování správní radou v souladu s článkem 31 nepřevezme své povinnosti, může Komise určit úředníka Komise, který bude jednat jako dočasný výkonný ředitel a bude plnit úkoly svěřené výkonnému řediteli;
odchylně od čl. 18 odst. 1 písm. k) a do přijetí rozhodnutí podle čl. 18 odst. 2 vykonává dočasný výkonný ředitel pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;
může Komise orgánu nabídnout pomoc, zejména vysláním úředníků Komise, aby vykonávali činnosti orgánu v rámci odpovědnosti dočasného výkonného ředitele nebo výkonného ředitele;
může dočasný výkonný ředitel schvalovat všechny platby kryté prostředky zanesené v rozpočtu orgánu poté, co je schválila správní rada, a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, a to po přijetí plánu pracovních míst orgánu.
Článek 45
Změny nařízení (ES) č. 883/2004
Nařízení (ES) č. 883/2004 se mění takto:
V článku 1 se vkládá nové písmeno, které zní:
„Evropským orgánem pro pracovní záležitosti“ rozumí subjekt zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ( *1 ).
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 74a
Evropský orgán pro pracovní záležitosti
Článek 46
Změny nařízení (EU) č. 492/2011
Nařízení (EU) č. 492/2011 se mění takto:
V článku 26 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Evropský orgán pro pracovní záležitosti zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ( *2 ) se účastní zasedání poradního výboru jako pozorovatel a poskytuje relevantní technické vstupní informace a odborné znalosti.
Články 29 až 34 se zrušují s účinkem ode dne, k němuž orgán zahájí činnost v souladu s čl. 44 odst. 1 tohoto nařízení.
Článek 35 se nahrazuje tímto:
„Článek 35
Jednací řád poradního výboru, který byl použitelný dne 8. listopadu 1968, zůstává použitelný i nadále.“
Článek 39 se nahrazuje tímto:
„Článek 39
Správní výdaje poradního výboru jsou zahrnuty do souhrnného rozpočtu Evropské unie do oddílu, který se týká Komise.“
Článek 47
Změny nařízení (EU) 2016/589
Nařízení (EU) 2016/589 se mění takto:
Článek 1 se mění takto:
písmeno a) se nahrazuje tímto:
organizaci sítě EURES mezi Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy;“
písmeno b) se nahrazuje tímto:
spolupráci mezi Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy při sdílení příslušných dostupných údajů o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech;“
písmeno f) se nahrazuje tímto:
podporu sítě EURES na úrovni Unie prostřednictvím účinných komunikačních opatření přijatých Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy.“
V článku 3 se doplňuje nový bod, který zní:
„Evropským orgánem pro pracovní záležitosti“ subjekt zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ( *3 )
V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
V článku 7 se odstavec 1 se mění takto:
písmeno a) se nahrazuje tímto:
„Evropský koordinační úřad“ zřízený v rámci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a odpovědný za pomoc síti EURES při provádění jejích činností;“
doplňuje se nové písmeno, které zní:
Komise.“
Článek 8 se mění takto:
odstavec 1 se mění takto:
návětí se nahrazuje tímto:
„Evropský koordinační úřad napomáhá síti EURES při provádění jejích činností, zejména tím, že v úzké spolupráci s národními koordinačními úřady a Komisí rozvíjí a vykonává tyto činnosti:“
v písmeni a) se bod i) nahrazuje tímto:
jakožto majitel systému složeného z portálu EURES a souvisejících služeb informačních technologií, vymezení potřeb uživatele a funkčních požadavků, které mají být převedeny na Komisi, pokud jde o provoz a rozvoj portálu, včetně jeho systémů a postupů pro výměnu informací o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech a podkladových dokumentů a dalších informací, ve spolupráci s dalšími příslušnými unijními informačními a poradenskými službami nebo sítěmi a jinými iniciativami,“
odstavec 2 se nahrazuje tímto:
odstavec 3 se nahrazuje tímto:
V čl. 9 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:
spolupráci s Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy v oblasti vyrovnávání nabídky a poptávky v rámci stanoveném v kapitole III;“
V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
V článku 16 se odstavec 6 nahrazuje tímto:
V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
Článek 29 se nahrazuje tímto:
„Článek 29
Výměna informací o tocích a vzorcích mobility
Komise a členské státy sledují a zveřejňují toky a vzorce mobility pracovních sil v Unii na základě zpráv Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, s využitím statistik Eurostatu a dostupných vnitrostátních údajů.“
Článek 48
Zrušení
Rozhodnutí (EU) 2016/344 se zrušuje s účinkem ode dne, k němuž orgán zahájí činnost v souladu s čl. 44 odst. 1 tohoto nařízení.
Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 49
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.
PŘÍLOHA
ČINNOSTI PLATFORMY ZŘÍZENÉ V SOULADU S ČL. 16 ODST. 2
V rámci podpory orgánu při řešení problematiky nehlášené práce usiluje platforma zejména o:
zvyšování informovanosti o nehlášené práci, včetně příčin, regionálních rozdílů a přeshraničních aspektů, prostřednictvím sdílených definic a společných koncepcí, nástrojů pro měření založených na důkazech a podpory srovnávací analýzy; rozvíjení vzájemného porozumění rozdílným systémům a zvyklostem zaměřeným na řešení problematiky nehlášené práce a analýzu účinnosti politických opatření, včetně preventivních opatření a sankcí;
usnadňování a vyhodnocování různých forem spolupráce mezi členskými státy a případně třetími zeměmi, jako je výměna zaměstnanců, využívání databází, společná činnost a společná školení, a zavedení systému výměny informací pro správní spolupráci za použití zvláštního modulu pro nehlášenou práci v rámci systému IMI;
zavedení nástrojů, jako je například znalostní banka, pro účinné sdílení informací a zkušeností a vypracování pokynů pro vymáhání, příruček osvědčených postupů, společných zásad inspekcí za účelem řešení problematiky nehlášené práce a společných činností, jako jsou evropské kampaně; hodnocení zkušeností s těmito nástroji;
vytvoření programu vzájemného učení pro určení osvědčených postupů ve všech oblastech, které mají význam pro řešení problematiky nehlášené práce, a organizování vzájemných hodnocení za účelem sledování pokroku v řešení problematiky nehlášené práce v členských státech, které se rozhodly těchto hodnocení účastnit;
výměnu zkušeností vnitrostátních orgánů v oblasti uplatňování práva Unie týkajícího se řešení problematiky nehlášené práce.
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).
( 3 ) Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2).
( 4 ) Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (Úř. věst. L 344, 29.12.2010, s. 1).
( 6 ) Nařízení rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 1).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).
( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).
( 10 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 12 ) Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).
( 13 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
( 14 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).
( 15 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21).“
( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21).“
( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21).“